ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 337

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 51
16. prosince 2008


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1248/2008 ze dne 15. prosince 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1249/2008 ze dne 10. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich cen

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1250/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2074/2005, pokud jde o požadavky na osvědčení pro dovoz produktů rybolovu, živých mlžů, ostnokožců, pláštěnců a mořských plžů určených k lidské spotřebě ( 1 )

31

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů ( 1 )

41

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1252/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1251/2008 a pozastavuje dovoz zásilek některých živočichů pocházejících z akvakultury z Malajsie do Společenství ( 1 )

76

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1253/2008 ze dne 15. prosince 2008 o povolení měďnatého chelátu hydroxyanalogu methioninu jako doplňkové látky ( 1 )

78

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1254/2008 ze dne 15. prosince 2008, kterým se upravuje nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

80

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1255/2008 ze dne 15. prosince 2008, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. prosince 2008

83

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2008/116/ES ze dne 15. prosince 2008, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek aclonifenu, imidaklopridu a metazachloru ( 1 )

86

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Rada

 

 

2008/945/ES, Euratom

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2008, kterým se mění její jednací řád

92

 

 

Komise

 

 

2008/946/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o požadavky na karanténu živočichů pocházejících z akvakultury (oznámeno pod číslem K(2008) 7905)  ( 1 )

94

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

 

*

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty

102

 

 

 

*

Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1248/2008

ze dne 15. prosince 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 16. prosince 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

82,0

TR

101,7

ZZ

91,9

0707 00 05

JO

167,2

MA

56,0

TR

103,0

ZZ

108,7

0709 90 70

MA

106,6

TR

137,6

ZZ

122,1

0805 10 20

AR

18,1

BR

44,6

CL

52,1

MA

76,3

TR

81,3

ZA

43,4

ZZ

52,6

0805 20 10

MA

71,9

TR

72,0

ZZ

72,0

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

49,8

HR

54,2

IL

75,7

TR

55,0

ZZ

58,7

0805 50 10

MA

64,0

TR

55,3

ZZ

59,7

0808 10 80

CA

82,7

CN

81,3

MK

34,6

US

109,3

ZZ

77,0

0808 20 50

CN

41,0

TR

104,0

US

108,6

ZZ

84,5


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1249/2008

ze dne 10. prosince 2008,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich cen

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. m) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 204 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 1234/2007 bude toto nařízení týkající se klasifikačních stupnic Společenství pro třídění jatečně upravených těl platit od 1. ledna 2009. Prováděcí pravidla pro zavádění těchto stupnic Společenství a pro oznamování cen členskými státy podle těchto stupnic by proto měla být přijata a v platnosti od 1. ledna 2009.

(2)

Pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla jsou již stanovena v několika aktech, a to zejména v nařízeních Komise (EHS) č. 563/82 ze dne 10. března 1982, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1208/81 pro stanovení tržních cen dospělého skotu na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla (2), (EHS) č. 2967/85 ze dne 24. října 1985, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla prasat (3), (EHS) č. 344/91 ze dne 13. února 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 1186/90, kterým se rozšiřuje oblast působnosti klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu (4), (ES) č. 295/96 ze dne 16. února 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1892/87 o záznamu tržních cen dospělého skotu na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla (5), (ES) č. 103/2006 ze dne 20. ledna 2006, kterým se přijímají doplňující ustanovení pro použití klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu (6), (ES) č. 908/2006 ze dne 20. června 2006, kterým se stanoví seznam reprezentativních trhů pro vepřové maso ve Společenství (7), (ES) č. 1128/2006 ze dne 24. července 2006 o stadiu uvádění na trh, k němuž se vztahuje průměrná cena jatečně upravených těl prasat (8), (ES) č. 1319/2006 ze dne 5. září 2006 o výměně některých údajů týkajících se vepřového masa mezi členskými státy a Komisí (9), (ES) č. 710/2008 ze dne 24. července 2008, kterým se na hospodářský rok 2008/09 stanoví váhové koeficienty pro výpočet ceny jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství (10), (ES) č. 22/2008 ze dne 11. ledna 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí (11), a v rozhodnutí Komise 83/471/EHS ze dne 7. září 1983 o Kontrolním výboru Společenství pro použití klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu (12). V zájmu přehlednosti a racionality musí být tato nařízení a rozhodnutí nahrazena jediným právním aktem.

(3)

V čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 je uvedeno, že klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu a prasat by měly být uplatňovány v souladu s určitými pravidly uvedenými v příloze V tohoto nařízení, zatímco členské státy mohou rovněž používat klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí.

(4)

V čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 je uvedeno, že klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla v odvětví hovězího a telecího masa se vztahuje na jatečně upravená těla dospělých kusů skotu. Část IV bod 2 přílohy III tohoto nařízení definuje dospělý kus skotu ve vztahu k živé hmotnosti zvířete. Bez ohledu na tuto definici a pro účely zajištění jednotného uplatňování je vhodné umožnit členským státům učinit uplatňování klasifikační stupnice Společenství povinné pro jatečně upravená těla kusů skotu s ohledem na stanovený věk vycházející z identifikačního a evidenčního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (13). Tento identifikační a registrační systém bude sloužit i pro dělení jatečně upravených těl do kategorie A a B v souladu s kapitolou A částí II přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007.

(5)

Za účelem zajištění jednotné klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí ve Společenství je nezbytné upřesnit definici třídy zmasilosti a třídy protučnělosti podle kapitol A část III a C část III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007.

(6)

Kapitola A část III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví třídu zmasilosti S pro jatečně upravená těla kusů skotu se svalovinou s dvojím osvalením. Za předpokladu, že tato určitá třída zmasilosti odráží určité vlastnosti hospodářského zvířectva v některých členských státech, je vhodné těmto členským státům poskytnout možnost používat třídu zmasilosti S.

(7)

Podle čl. 43 písm. m) bodu iii) druhé odrážky nařízení (ES) č. 1234/2007 je možné udělit výjimky ze všeobecné povinnosti klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu těm členským státům, které to požadují pro určitá malokapacitní zařízení. Na základě zkušeností získaných při uplatňování klasifikační stupnice Společenství členské státy považují za vhodné zavést takové výjimky pro jatka, která v ročním průměru neporážejí více než 75 kusů dospělého skotu týdně. Komise považuje tuto výjimku za odůvodněnou, přičemž bere v potaz omezený objem výroby na těchto jatkách. Ze stejných důvodů byla taková výjimka umožněna i v čl. 2 odst. 2 první odrážce nařízení (EHS) č. 344/91. Z tohoto důvodu je pro usnadnění uplatňování druhé odrážky čl. 43 písm. m) bodu iii) nařízení (ES) č. 1234/2007 vhodné povolit samotným členským státům udělovat tuto výjimku.

(8)

V čl. 43 písm. m) bodu iv) nařízení (ES) č. 1234/2007 je uvedeno, že členské státy by měly mít oprávnění neuplatňovat stupnici pro klasifikaci jatečně upravených těl prasat. Toto ustanovení se vztahuje zejména na malokapacitní jatka, která v průměru neporážejí více než 200 kusů prasat týdně.

(9)

Pro zajištění přesného uplatňování klasifikačních stupnic Společenství se musí stanovit podmínky a praktické metody pro klasifikaci, vážení a identifikaci jatečně upravených těl dospělých kusů skotu, prasat a ovcí s ohledem na zlepšení tržní transparentnosti.

(10)

Je však nutné přijmout ustanovení umožňující určité výjimky, zejména s ohledem na časový limit pro klasifikaci a vážení jatečně upravených těl v případě poruchy technik automatizované klasifikace, umístění razítek nebo štítků označujících klasifikaci jatečně upravených těl a jatek, která sama provedla veškeré vykostění. Co se týká jatečně upravených těl prasat, hmotnost se musí vztahovat k hmotnosti jatečně upraveného těla za studena vypočítané použitím převodního koeficientu na výsledek vážení. Tento koeficient může kolísat v závislosti na délce doby mezi vážením a provedením vykrvovacího vpichu u prasete. Proto by se mělo povolit přizpůsobení tohoto koeficientu.

(11)

Fyzická nebo právnická osoba, která nechá porážky kusů skotu provést, by měla být informována o výsledku třídění zvířat dodaných k porážce. Toto sdělení by mělo rovněž obsahovat dodatečné informace, aby byla zajištěna úplná transparentnost vůči dodavatelům.

(12)

Za účelem zajištění přesné a spolehlivé klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí by tuto klasifikaci měl vykonávat pracovník mající nezbytnou kvalifikaci certifikovanou licencí nebo schválením.

(13)

Za účelem povolení alternativních metod k přímému vizuálnímu hodnocení zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl dospělých kusů skotu mohou být zavedeny techniky automatizované klasifikace, pokud jsou založeny na statisticky ověřených metodách. Povolení technik automatizované klasifikace by mělo podléhat splnění určitých podmínek a požadavků, jakož i stanovení maximální hodnoty statistické chyby při klasifikaci.

(14)

Je nutné stanovit možnost změnit po udělení licence technické podmínky technik automatizované klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu s cílem zlepšit jejich přesnost. Takové změny však předpokládají předběžné schválení příslušných orgánů, které by měly zajistit, že tyto změny zajistí přinejmenším stejnou úroveň přesnosti.

(15)

Hodnota jatečně upraveného těla prasete je určena hlavně obsahem libového masa vzhledem k jeho hmotnosti. Za účelem zajištění objektivního hodnocení obsahu libového masa se musí hodnocení provádět měřením určitých anatomických částí jatečně upravených těl pomocí schválených a statisticky ověřených metod. Protože lze k hodnocení obsahu libového masa v jatečně upraveném těle prasete použít různé metody, je nezbytné zajistit, aby výběr metody neovlivňoval odhadovaný obsah libového masa. Pro určování komerční hodnoty jatečně upraveného těla prasete je třeba povolit i použití jiných kritérií hodnocení než je hmotnost a odhad obsahu libového masa.

(16)

V kapitole C části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 je uvedeno, že jatečně upravená těla ovcí by se měla klasifikovat do různých tříd podle jejich zmasilosti a protučnělosti. Pro třídění jatečně upravených těl jehňat o hmotnosti do 13 kilogramů lze použít i další kritéria, zejména hmotnost, barvu masa a protučnělost.

(17)

Spolehlivost klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu, prasat a ovcí se musí ověřovat pravidelnými kontrolami na místě, které budou provádět orgány nezávislé na kontrolovaném zařízení. Budou stanoveny podmínky a minimální požadavky pro tyto kontroly, včetně záznamů o provedených kontrolách a následných opatřeních. Pokud bude klasifikace jatečně upravených těl dospělých kusů skotu prováděna technikami automatizované klasifikace, budou stanovena doplňující ustanovení pro kontroly na místě, která budou obsahovat i ustanovení, že četnost těchto kontrol bude vyšší v počátečním období po udělení povolení.

(18)

Za účelem získání srovnatelných cen jatečně upraveného hovězího, vepřového a skopového masa ve Společenství je nezbytné zajistit, aby se cenový záznam vztahoval k dobře definovanému stadiu uvádění na trh. Dále se musí stanovit referenční obchodní úprava EU pro jatečně upravená těla skotu a ovcí. Dále je třeba stanovit určité opravné faktory pro přizpůsobení obchodních úprav používaných v některých členských státech vzhledem k referenčním obchodním úpravám EU.

(19)

Aby se zajistilo, že zaznamenané ceny jatečně upravených těl odpovídají výrobě v odvětví hovězího masa, vepřového masa a skopového masa v členských státech, je nezbytné definovat kategorie a třídy stejně jako určitá kritéria definující, pro která zařízení nebo osoby bude ohlašování cen povinné.

(20)

Za účelem ohlašování cen jatečně upravených těl skotu musí být členským státům umožněno rozhodnout se, zda je jejich území rozdělené, a pokud ano, tak do kolika regionů. Je vhodné stanovit, že cena ohlašovaná pro Spojené království se bude týkat dvou regionů, jmenovitě Velké Británie a Severního Irska.

(21)

Pokud členské státy vytvořily regionální výbory pro určování cen jatečně upravených těl dospělých kusů skotu, musí být přijata ustanovení, že členové těchto výborů zajistí vyvážený a objektivní přístup a že ceny stanovené těmito komisemi budou brány v potaz při výpočtu národní ceny.

(22)

Pokud jsou dodavatelům dospělého skotu vypláceny nějaké dodatkové platby, zařízení nebo osoby mající povinnost ohlašovat ceny jsou povinny učinit určité opravy cen, aby nedošlo ke zkreslení při výpočtu průměrných národních cen.

(23)

Musí se stanovit praktické metody, které budou členské státy používat pro výpočet průměrných týdenních cen. Tyto ceny budou jednou týdně hlášeny Komisi a budou sloužit jako základ pro určování váženého průměru cen na úrovni Společenství.

(24)

S ohledem na monitorování ohlašování cen jatečně upravených těl dospělých kusů skotu, prasat a ovcí mají členské státy povinnost pravidelně sdělovat Komisi určité informace.

(25)

Pro zajištění jednotného uplatňování klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla skotu a ovcí v rámci Společenství je v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 uvedeno, že kontroly na místě bude provádět kontrolní výbor Společenství složený z odborníků Komise a odborníků jmenovaných členskými státy. Budou stanovena prováděcí pravidla týkající se složení a fungování tohoto výboru.

(26)

Je nezbytné stanovit, že členské státy musí učinit určitá opatření, aby zajistily správné uplatňování klasifikačních stupnic Společenství pro zajištění přesnosti ohlašovaných cen a sankcí za nedodržení uvedených povinností. Členské státy jsou dále povinny informovat Komisi o těchto opatřeních.

(27)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro zavádění klasifikačních stupnic Společenství pro jatečně upravená těla skotu, prasat a ovcí a pro ohlašování jejich tržních cen v souladu s ustanovením čl. 43 písm. m) nařízení (ES) č. 1234/2007.

KAPITOLA II

ODVĚTVÍ HOVĚZÍHO MASA

Článek 2

Oblast působnosti a obecná ustanovení

1.   Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla v odvětví hovězího a telecího masa se bude vztahovat na jatečně upravená těla dospělých kusů skotu.

2.   Bez ohledu na část IV bod 2 přílohy III nařízení (ES) č. 1234/2007 se členské státy mohou rozhodnout, zda budou uplatňovat klasifikační stupnici Společenství uvedenou v odstavci 1 na jatečně upravená těla skotu ve věku 12 měsíců nebo vyšším při porážce.

3.   Pro uplatňování kapitoly A části II přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 se budou jatečně upravená těla nekastrovaných mladých zvířat samčího pohlaví do dvou let věku (kategorie A) a jatečně upravená těla ostatních nekastrovaných zvířat samčího pohlaví (kategorie B) rozlišovat podle věku zvířat.

4.   Věk skotu dle popisu v odstavcích 2 a 3 se musí ověřit podle informací uvedených v identifikačním a registračním systému skotu vytvořeným v každém členském státě v souladu s hlavou I nařízení (ES) č. 1760/2000.

Článek 3

Doplňující ustanovení týkající se třídy zmasilosti a třídy protučnělosti

Doplňující podrobná ustanovení k definicím třídy zmasilosti a třídy protučnělosti uvedeným v kapitole A části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou uvedena v příloze I tohoto nařízení.

Článek 4

Třída zmasilosti S

Třídu zmasilosti S ve smyslu kapitoly A části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou členské státy používat s ohledem na určitou charakteristiku jejich hospodářského skotu.

Článek 5

Odchylka od povinné klasifikace jatečně upravených těl

Členské státy mohou rozhodnout, že požadavky na klasifikaci jatečně upravených těl dospělých kusů skotu uvedené v kapitole A části V přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 nebudou povinné pro schválená zařízení, která v ročním průměru neporážejí více než 75 kusů dospělého skotu týdně.

Článek 6

Klasifikace a identifikace

1.   Klasifikaci a identifikaci ve smyslu kapitoly A části V přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 budou provádět samotná jatka.

2.   Klasifikace, identifikace a vážení jatečně upravených těl se musí provádět do jedné hodiny od porážky zvířete.

Pokud ale dojde k poruše techniky automatizované klasifikace jatečně upravených těl uvedené v článku 9, klasifikace a identifikace těchto jatečně upravených těl se provede v den porážky.

3.   Identifikace jatečně upravených těl se provede pomocí značky označující kategorii a třídu zmasilosti a protučnělosti podle kapitoly A části II respektive III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007.

Toto označení se provede otiskem razítka na vnější povrch jatečně upraveného těla za použití nesmazatelného a zdravotně nezávadného inkoustu postupem schváleným příslušnými orgány, přičemž písmena a číslice musí mít výšku alespoň dva centimetry.

Razítko je umístěno na zadní čtvrti na hřbetní pás ve výši čtvrtého bederního obratle a na přední čtvrti na silnějším konci hrudi ve vzdálenosti přibližně 10–30 cm od hrudní kosti. Členské státy však mohou stanovit jiné umístění na každé čtvrti, pokud o tom předem uvědomí Komisi.

4.   Aniž jsou dotčeny čl. 4 odst. 3 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 1669/2006 (14) a kapitola I písm. a) přílohy I nařízení Komise (ES) č. 826/2008 (15), členské státy mohou stanovit, že se razítka nahradí štítky, které splňují tato kritéria:

a)

štítky se mohou uchovávat a připevňovat pouze ve schválených zařízeních, která porážejí zvířata; musí mít velikost alespoň 50 cm2;

b)

kromě údajů stanovených v odstavci 3 musí štítky uvádět i schvalovací číslo jatek, identifikační nebo jateční číslo zvířete, den porážky, hmotnost jatečně upraveného těla a případně upřesnit, že klasifikace byla provedena pomocí technik automatizované klasifikace;

c)

informace uvedené v písmenu b) musí být výborně čitelné a nesmí být povoleny žádné změny, kromě těch, které jsou zřetelně označeny na štítku a provedeny pod dohledem příslušných orgánů a na základě praktických podmínek stanovených těmito orgány;

d)

štítky musí být nepadělatelné, odolné proti roztržení a musí být pevně připevněny na každé čtvrti na místech stanovených ve třetím pododstavci odstavce 3.

Pokud byla klasifikace provedena pomocí technik automatické klasifikace uvedených v článku 11, použití štítků je povinné.

5.   Značky a štítky uvedené v odstavcích 3 a 4 se nesmí odstranit před vykostěním čtvrtek.

6.   Kategorie se značí podle kapitoly A části II přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 a ustanovení v čl. 2 odst. 3 a 4 tohoto nařízení.

Podtřídy, případně jednotlivé věkové kategorie jsou uvedeny jinými znaky, než jsou znaky používané pro třídění.

7.   Předpisy pro identifikaci jatečně upravených těl podle odstavců 3 až 6 se nevztahují na schválená jatka, která sama vykosťují všechna dodaná jatečně upravená těla.

Článek 7

Sdělování výsledků klasifikace

1.   Výsledky klasifikace provedené podle kapitoly A části V přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 se sdělují písemnou nebo elektronickou formou fyzické a právnické osobě, která nechala porážku provést.

2.   Za účelem sdělování výsledků klasifikace musí být na faktuře nebo dokumentu k ní přiloženému, který je adresován dodavateli zvířete nebo fyzické či právnické osobě odpovědné za porážku, uvedeny tyto údaje o jatečně upraveném těle:

a)

kategorie stejně jako třída zmasilosti a protučnělosti odpovídající příslušným písmenům a číslům uvedeným v kapitolách A části II a III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007;

b)

hmotnost jatečně upraveného těla zjištěná v souladu s čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení, s uvedením, zda se jedná o hmotnost za tepla nebo za studena;

c)

obchodní úprava jatečně upravených těl použitá v okamžiku vážení a klasifikace v závěsu na háku;

d)

případně označení, že klasifikace byla provedena pomocí technik automatizované klasifikace.

3.   Členské státy mohou požadovat, aby sdělení uvedené v odst. 2 písm. a) obsahovalo podtřídy pro zmasilost a protučnělost, pokud jsou tyto údaje k dispozici.

Označení obchodní úpravy jatečně upravených těl podle odst. 2 písm. c) není povinné, pokud právní legislativa na úrovni členského státu povoluje pouze jednu obchodní úpravu jatečně upravených těl.

Článek 8

Třídění kvalifikovanými klasifikátory

Členské státy zajistí, aby třídění prováděli kvalifikovaní klasifikátoři, kteří k tomuto účelu získali povolení. Povolení lze nahradit schválením, které udělí členský stát, pokud takové schválení představuje uznání odpovídající kvalifikace.

Článek 9

Schvalování technik automatizované klasifikace

1.   Členské státy mohou udělit licenci, která povoluje použití technik automatizované klasifikace na jejich území nebo jeho části.

Schválení podléhá splnění podmínek a minimálních požadavků homologačního testu uvedeného v příloze II části A.

Nejméně dva měsíce před začátkem homologačního testu členské státy poskytnou Komisi informace uvedené v příloze II části B. Členské státy určí nezávislý subjekt, který bude analyzovat výsledky homologačního testu. Do dvou měsíců po ukončení homologačního testu členské státy poskytnou Komisi informace uvedené v příloze II části C.

2.   Pokud je udělena licence, která povoluje techniky automatizované klasifikace na základě homologačního testu, při kterém bylo použito několik obchodních úprav jatečně upravených těl, rozdíly mezi těmito obchodními úpravami nevedou k rozdílným výsledkům klasifikace.

3.   Poté, co členské státy informovaly Komisi, mohou udělit licenci, která povoluje použití technik automatizované klasifikace na jejich území nebo jeho části bez homologačního testu, pokud tato licence již byla udělena pro použití stejných technik automatizované klasifikace v jiné části příslušného členského státu nebo v jiném členském státě na základě homologačního testu provedeného na vzorku jatečně upravených těl, která se považují za stejně reprezentativní, pokud jde o kategorii, třídu zmasilosti a třídu protučnělosti dospělých kusů skotu poraženého v příslušném členském státě nebo jeho části.

4.   Změny technických podmínek technik automatizované klasifikace, pro které byla udělena licence, jsou povoleny pouze na základě schválení příslušných orgánů členského státu, a s výhradou předložení důkazu, že tyto změny povedou k minimálně stejné úrovni přesnosti, jako byla úroveň dosažená během homologačního testu.

Členské státy informují Komisi o všech změnách, které schválily.

Článek 10

Třídění technikami automatizované klasifikace

1.   Zařízení, která provádějí klasifikaci technikami automatizované klasifikace:

a)

označují kategorii jatečně upravených těl; k tomuto účelu používají systém identifikace a registrace skotu uvedený v hlavě I nařízení (ES) č. 1760/2000;

b)

denně sepisují kontrolní zprávy o fungování technik automatizované klasifikace, a zejména o všech zjištěných nedostatcích a případně přijatých opatřeních.

2.   Třídění za pomocí technik automatizované klasifikace je platné, pouze pokud:

a)

je obchodní úprava jatečně upravených těl stejná jako obchodní úprava použitá během homologačního testu nebo

b)

je předvedeno, k uspokojení příslušných orgánů dotyčného členského státu, že používání jiné obchodní úpravy jatečně upravených těl nemá žádný vliv na výsledky třídění pomocí technik automatizované klasifikace.

Článek 11

Kontroly na místě

1.   Činnost osob provádějících třídění podle článku 8 stejně jako třídění a identifikace jatečně upravených těl v zařízeních uvedených v kapitole A části V přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 bude na místě bez předchozího upozornění kontrolovat orgán nezávislý na subjektech provádějících třídění a na zařízeních.

Požadavek nezávislosti na subjektech odpovědných za třídění se však neuplatní, pokud tyto kontroly vykonává samotný příslušný orgán.

2.   Kontroly se provádějí nejméně dvakrát za tři měsíce ve všech schválených zařízeních, která v ročním průměru porážejí více než 75 kusů dospělého skotu týdně. Každá kontrola se musí vztahovat alespoň na 40 namátkou vybraných jatečně upravených těl.

Ve schválených zařízeních, která v ročním průměru poráží nejvíce 75 kusů dospělého skotu týdně, členské státy stanoví četnost kontrol a minimální počet kontrolovaných jatečně upravených těl na základě svých posouzení rizik, která berou v potaz zejména počet porážek dospělého skotu v dotyčných jatkách a zjištění během předchozích kontrol těchto jatek.

Nejpozději do 1. července 2009 členské státy oznámí Komisi opatření, která přijaly pro uplatňování ustanovení druhého pododstavce, a poté jí do jednoho měsíce oznámí všechny provedené změny informací, které se musí Komisi sdělovat.

3.   Ve všech schválených zařízeních provádějících klasifikaci technikami automatizované klasifikace musí být v prvních 12 měsících po udělení licence uvedené v čl. 9 odst. 1 provedeno nejméně šest kontrol během každých tří měsíců. Dále pak musí být kontroly prováděny nejméně dvakrát během každých tří měsíců ve všech schválených zařízeních provádějících klasifikaci technikami automatizované klasifikace. Každá kontrola se musí vztahovat alespoň na 40 namátkou vybraných jatečně upravených těl. Kontroly mají za cíl zejména ověřit:

a)

kategorii jatečně upraveného těla;

b)

přesnost technik automatizované klasifikace pomocí systému bodů a limitů uvedeného v příloze II části A3;

c)

obchodní úpravu jatečně upravených těl;

d)

denní kalibraci, jakož i všechny ostatní technické aspekty technik automatizované klasifikace, které hrají významnou roli pro zabezpečení toho, aby přesnost dosažená při použití technik automatizované klasifikace byla alespoň tak dobrá, jako přesnost dosažená při homologačním testu;

e)

denní kontrolní zprávy uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b).

4.   Pokud subjekt odpovědný za kontroly nespadá pod pravomoc veřejnoprávního orgánu, kontroly prováděné podle odstavců 2 a 3 se musí provádět pod fyzickým dohledem veřejnoprávního orgánu za stejných podmínek a alespoň jednou ročně. Příslušný veřejnoprávní orgán musí být pravidelně informován o nálezech kontrolního subjektu.

Článek 12

Protokoly o kontrole a následná opatření

1.   Protokoly o kontrolách uvedených v článku 11 budou vytvářet a uchovávat vnitrostátní kontrolní subjekty. Tyto protokoly uvádějí zejména počet kontrolovaných jatečně upravených těl a počet těl, která byla tříděna nebo identifikována nesprávně. Rovněž obsahují podrobnosti o typech používaných obchodních úprav jatečně upravených těl a případně o jejich souladu s předpisy Společenství.

2.   V případech, kdy je zjištěn vysoký počet nesprávných klasifikací nebo identifikací neodpovídajících pravidlům během kontrol uvedených v článku 11:

a)

je zvýšen počet kontrolovaných jatečně upravených těl i četnost namátkových kontrol;

b)

lze zrušit licence nebo schválení uvedené v článku 8 a čl. 9 odst. 1.

Článek 13

Tržní ceny pro zaznamenávání

1.   Tržní cena, která má být stanovena na základě klasifikační stupnice Společenství podle čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, je cena bez DPH, která má být zaplacena dodavateli za zvíře po jeho dodání na jatka. Stanovená cena je vyjádřena jako cena za 100 kg jatečně upraveného těla podle odstavce 3 tohoto článku, zváženého a tříděného v závěsu na háku v jatkách.

2.   Hmotnost braná v potaz je hmotnost jatečně upraveného těla za tepla zváženého nejpozději do jedné hodiny od porážky zvířete.

Hmotnost jatečně upraveného těla za studena odpovídá hmotnosti za tepla ve smyslu prvního pododstavce minus 2 %.

3.   Za účelem vytvoření tržních cen bude jatečně upravené tělo nabízeno bez odstranění podkožního tuku, krk bude odřezán v souladu s veterinárními požadavky:

a)

bez ledvin;

b)

bez ledvinového tuku;

c)

bez pánevního tuku;

d)

bez okruží;

e)

bez bránice;

f)

bez ocasu;

g)

bez míchy;

h)

bez šourkového loje;

i)

bez loje na vnitřní straně vrchního šálu;

j)

bez krční žíly a přilehlého loje.

4.   Pro uplatňování druhého pododstavce kapitoly A části V přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 a odlišným způsobem od odstavce 3 tohoto článku odstranění podkožního tuku zahrnuje výhradně částečné odstranění podkožního tuku:

a)

z boku, svíčkové (pečeně) a prostředních žeber;

b)

ze špičky hovězí hrudi (bůčku), vnější anogenitální oblasti a z ocasu;

c)

z vrchního šálu.

5.   Pokud se obchodní úprava jatečně upraveného těla v okamžiku vážení a třídění v závěsu na háku liší od obchodní úpravy uvedené v odstavci 3, hmotnost jatečně upraveného těla se upraví uplatněním opravných faktorů stanovených v příloze III, aby se postoupilo od dané obchodní úpravy k referenční obchodní úpravě. V tomto případě se odpovídajícím způsobem upraví i cena za 100 kg jatečně upraveného těla.

Pokud jsou opravné koeficienty podle prvního pododstavce na celém území členského státu stejné, vypočítají se na vnitrostátním základě. Pokud se však tyto opravné koeficienty liší podle jatek, vypočítají se jednotlivě.

Článek 14

Kategorie a třídy pro zaznamenávání tržních cen

1.   Zaznamenávání tržních cen na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, které vychází z klasifikační stupnice Společenství uvedené v čl. 42 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007, se bude provádět každý týden a s ohledem na určení třídy zmasilosti a protučnělosti pro pět kategorií uvedených v kapitole A části II přílohy V tohoto nařízení:

a)

jatečně upravená těla nekastrovaných mladých zvířat samčího pohlaví do dvou let věku: U2, U3, R2, R3, O2, O3;

b)

jatečně upravená těla ostatních nekastrovaných zvířat samčího pohlaví: R3;

c)

jatečně upravená těla kastrovaných zvířat samčího pohlaví: U2, U3, U4, R3, R4, O3, O4;

d)

jatečně upravená těla zvířat samičího pohlaví, která měla telata: R3, R4, O2, O3, O4, P2, P3;

e)

jatečně upravená těla ostatních zvířat samičího pohlaví: U2, U3, R2, R3, R4, O2, O3, O4.

2.   Členské státy se rozhodnou, zda má jejich území tvořit jediný region nebo zda ho rozdělí na více regionů. Toto rozhodnutí se přijme na základě:

a)

velikosti jejich území;

b)

případné existence správních rozčlenění;

c)

geografických rozdílů v cenách.

Spojené království se však skládá nejméně ze dvou regionů, a to z Velké Británie a Severního Irska, které mohou být dále rozděleny podle kritérií uvedených v prvním pododstavci.

Článek 15

Reprezentativní ceny

1.   Záznam cen provádí:

a)

provozovatel jatek, který ročně porazí nejméně 20 000 kusů dospělého skotu, který odchoval nebo nechal odchovat na svůj účet a/nebo který koupil;

b)

provozovatel jatek určený členským státem, který ročně porazí nejméně 20 000 kusů dospělého skotu, který odchoval nebo nechal odchovat na svůj účet a/nebo který koupil;

c)

každá fyzická nebo právnická osoba, která ročně nechá na jatkách porazit nejméně 10 000 kusů dospělého skotu;

d)

každá fyzická nebo právnická osoba určená členským státem, která ročně nechá na jatkách porazit nejméně 10 000 kusů dospělého skotu.

Členský stát se ujistí, že došlo k zaznamenání ceny u nejméně:

a)

25 % porážek v regionech na jeho území, přičemž celkový počet těchto porážek představuje nejméně 75 % všech porážek v příslušném členském státě, a

b)

30 % dospělého skotu poraženého na jeho území.

2.   Ceny zaznamenané podle odstavce 1 se týkají dospělých kusů skotu poraženého během příslušného období záznamu a vycházejí z hmotnosti jatečně upravených těl za studena ve smyslu druhého pododstavce čl. 13 odst. 2.

V případě jatek, která porážejí dospělý skot odchovaný přímo jimi nebo na jejich účet, odpovídá zaznamenaná cena průměrné ceně vyplácené za jatečně upravená těla stejné kategorie a třídy, která byla na těchto jatkách poražena ve stejném týdnu.

Záznam cen pro každou třídu uvedenou v čl. 14 odst. 1 by měl uvádět průměrné hmotnosti jatečně upravených těl, jakož i to, zda došlo k opravě cen, aby se zohlednily údaje uvedené v článku 13.

Článek 16

Výpočet týdenních cen

1.   Ceny zaznamenané v souladu s článkem 15 v období od pondělí do neděle:

a)

jsou písemně nebo elektronicky předány příslušnému orgánu členského státu provozovatelem jatek nebo dotčenou fyzickou či právnickou osobou, kterou stanoví příslušný členský stát, nebo

b)

jsou na základě rozhodnutí členského státu zpřístupněny příslušnému orgánu členského státu na jatkách nebo v sídle fyzické či právnické osoby.

Pokud však členský stát vytvoří výbor ke stanovení cen v regionu a pokud jsou ve složení členů tohoto výboru rovnoměrně zastoupeni prodejci a odběratelé dospělého skotu a jejich jatečně zpracovaných těl a předseda výboru je zástupcem příslušného orgánu, může členský stát nařídit, aby ceny a podrobnosti k nim byly zasílány přímo předsedovi výboru v příslušném regionu. V případě, že členský stát takový postup nenařídí, budou údaje předsedovi tohoto výboru zasílat příslušné orgány. Předseda zajistí, aby nebylo možno určit původ jednotlivých cen při jejich sdělování členům výboru.

2.   Sdělované ceny jsou průměrné ceny příslušné třídy.

3.   Jatka nebo fyzické či právnické osoby podle prvního pododstavce čl. 15 odst. 1, které dodavatelům dospělého skotu nebo jejich jatečně upravených těl vyplácejí dodatkové platby, které nejsou zahrnuty v zaznamenaných cenách, úředně oznámí příslušnému orgánu svého členského státu poslední dodatečnou platbu, kterou provedly, a období, ke kterému se vztahuje. Poté oznámí členskému státu výši každé provedené dodatečné platby pokaždé, když taková platba proběhne.

4.   Příslušný orgán členského státu stanoví na základě cen, které mu jsou sděleny podle odstavce 1 tohoto článku, průměrné regionální ceny pro každou třídu uvedenou v čl. 14 odst. 1.

Výbory uvedené v druhém pododstavci odstavce 1 tohoto článku stanoví na základě cen, které jim jsou sděleny podle odstavce 1 tohoto článku, průměrné regionální ceny pro každou třídu uvedenou v čl. 14 odst. 1 a sdělí je příslušnému orgánu členského státu.

5.   V případě skupinových nákupů za paušální cenu, kdy jatečně upravená těla v zásilce pocházejí z nejvýše tří po sobě jdoucích tříd zmasilosti a protučnělosti stejné kategorie, se při stanovení cen podle odstavce 4 zohlední cena pro tu třídu zmasilosti, do které spadá největší množství jatečně upravených těl, nebo pokud jsou těla rozdělena rovnoměrně mezi třídy, pro prostřední z těchto tříd, jestliže taková třída existuje. Ve všech ostatních případech se cena nezohledňuje.

Pokud však skupinové nákupy za paušální cenu představují nejvýše 35 % celkových porážek dospělého skotu v příslušném členském státě, může se členský stát rozhodnout, že nezohlední cenu uvedených nákupů při výpočtech podle odstavce 4.

6.   Základní národní cenu pro každou třídu vypočítá příslušný orgán tak, že poměří regionální ceny, aby zohlednil počet porážek v regionu, na který se vztahují ceny v příslušné kategorii, s celkovým počtem porážek v příslušné kategorii v členském státě.

7.   Příslušný orgán opraví základní národní cenu na třídu podle odstavce 6:

a)

aby zohlednila údaje uvedené v článku 13, pokud taková oprava ještě nebyla provedena;

b)

aby byla vypočítána z hmotnosti jatečně upravených těl za studena podle druhého pododstavce čl. 13 odst. 2;

c)

aby zohlednila dodatečné platby provedené podle odstavce 3, pokud se tato oprava rovná nejméně 1 % ceny v příslušné třídě.

Při provádění opravy podle písmena c) vydělí příslušný orgán celkovou částku dodatkových plateb, které proběhly v odvětví hovězího masa příslušného členského státu během předcházejícího finančního roku, celkovou roční produkcí vyjádřenou v tunách jatečně upravených těl dospělého skotu, jejichž cena byla zaznamenána.

8.   Pokud se podle názoru příslušného orgánu ceny, které jsou mu sděleny,:

a)

vztahují k nevýznamnému množství jatečně upravených těl, orgán tyto ceny nezohledňuje;

b)

jeví jako nespolehlivé, zohlední je pouze poté, co se ujistí o jejich spolehlivosti.

Článek 17

Týdenní sdělování cen Komisi

1.   Podle článku 36 členské státy sdělí Komisi ceny vypočítané podle čl. 16 odst. 4 až 7. Členské státy by neměly sdělit tyto ceny žádnému jinému subjektu dříve, než je sdělí Komisi.

2.   Pokud z důvodu výjimečných okolností nebo sezónní povahy dodávek není v některém členském státě nebo v některém regionu možné zaznamenat ceny vztahující se k významnému množství jatečně upravených těl jedné nebo více tříd uvedených v čl. 14 odst. 1, může Komise použít ceny stanovené dříve pro příslušnou třídu nebo třídy; pokud taková situace trvá déle než dva po sobě následující týdny, může Komise rozhodnout o dočasném vyřazení příslušné třídy nebo tříd ze zjištění cen a o dočasném přerozdělení váhy nebo vah přiřazených příslušným třídám.

Článek 18

Průměrné ceny Společenství

1.   Pro příslušnou kategorii:

a)

odpovídá průměrná cena Společenství pro každou třídu zmasilosti a protučnělosti uvedenou v čl. 14 odst. 1 váženému průměru cen zaznamenaných pro tuto třídu na vnitrostátním trhu. Vážení je založeno na poměru množství porážek v této třídě v každém členském státě k celkovému množství porážek v této třídě ve Společenství;

b)

odpovídá průměrná cena Společenství pro každou třídu zmasilosti váženému průměru průměrných cen Společenství pro třídy protučnělosti, které danou třídu zmasilosti tvoří. Vážení je založeno na poměru množství porážek v každé třídě protučnělosti k celkovému množství porážek v této třídě protučnělosti ve Společenství;

c)

odpovídá průměrná cena Společenství váženému průměru průměrných cen Společenství uvedených v písmenu a). Vážení je založeno na poměru množství porážek v každé třídě uvedené v písmenu a) k celkovému množství porážek v dané kategorii ve Společenství.

2.   Průměrná cena Společenství pro všechny kategorie dohromady odpovídá váženému průměru průměrných cen uvedených v odst. 1 písm. c). Vážení je založeno na poměru každé kategorie k celkovému množství porážek dospělého skotu ve Společenství.

Článek 19

Roční oznamování členských států Komisi

Každý rok nejpozději 15. dubna členské státy sdělí Komisi:

a)

důvěrný seznam jatek, která zaznamenávají ceny podle čl. 15 odst. 1 písm. a) nebo b), včetně údaje o počtu dospělého skotu, který byl na těchto jatkách v průběhu předcházejícího kalendářního roku poražen, přičemž je tento počet vyjádřen v kusech, a pokud je to možné v tunách hmotnosti jatečně upraveného těla;

b)

důvěrný seznam fyzických či právnických osob, které zaznamenávají ceny podle čl. 15 odst. 1 písm. c) nebo d), včetně údaje o počtu dospělého skotu, který nechaly porazit v průběhu předcházejícího kalendářního roku, přičemž je tento počet vyjádřen v kusech, a pokud je to možné v tunách hmotnosti jatečně upraveného těla;

c)

seznam regionů, pro které jsou ceny zaznamenány, a váhu přidělenou každému z nich podle čl. 16 odst. 6.

KAPITOLA III

ODVĚTVÍ VEPŘOVÉHO MASA

Článek 20

Povinná klasifikace jatečně upravených těl a odchylky od ní

1.   Klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla prasat podle čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se používá na všech jatkách ke třídění všech jatečně upravených těl s cílem zajistit pro producenty spravedlivou úplatu založenou na hmotnosti a skladbě prasat, která dodali na jatka.

2.   Odchylně od odstavce 1 se členské státy mohou rozhodnout, že nebudou povinně uplatňovat tuto stupnici na jatkách:

a)

pro která dotyčné členské státy stanoví maximální počet porážek; tento počet nebude přesahovat 200 kusů prasat v celoročním průměru za týden;

b)

která porážejí pouze prasata narozená a vykrmená ve vlastních chovných zařízeních a která všechna získaná jatečně upravená těla bourají.

Členské státy své rozhodnutí podle prvního pododstavce oznámí Komisi a určí maximální povolený počet porážek u každých jatek, která jsou od používání klasifikační stupnice Společenství osvobozena.

Článek 21

Vážení, klasifikace a označení

1.   Jatečně upravená těla prasat se třídí podle klasifikace uvedené v kapitole B části II přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 v době vážení.

Členské státy mohou být postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 oprávněny povolit u prasat poražených na jejich území třídění před vážením.

2.   Podle čl. 43 písm. m) bodu iv) nařízení (ES) č. 1234/2007, ustanovení kapitoly B části II přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 a odstavce 1 tohoto článku není u prasat poražených na území členského státu vyloučeno použití kritérií hodnocení vedle vážení a odhadu obsahu libového masa.

3.   Ihned po klasifikaci se jatečně upravená těla prasat označí velkými písmeny označujícími třídu jatečně upraveného těla nebo procento odhadovaného obsahu libového masa podle kapitoly B části II přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007.

Písmena nebo číslice musí být vysoké alespoň 2 centimetry. Pro označení lze použít jakoukoli netoxickou, nesmazatelnou, vůči teplu odolnou barvu i jakýkoli jiný prostředek trvalého označení, předem schválený příslušnými vnitrostátními orgány.

Aniž je dotčen první pododstavec, mohou být na kusu vyznačeny údaje týkající se hmotnosti jatečně upraveného těla nebo jakékoli jiné údaje, které jsou považovány za vhodné.

Půlky jatečně upravených těl se označují na kůži na zadních kolenech nebo na kýtách.

Přijatelnou formou označování může být i etiketa, která musí být připevněna tak, aby ji nešlo odstranit bez poškození.

4.   Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy stanovit, že jatečně upravená těla prasat se neoznačují, jestliže je vypracován úřední protokol obsahující u každého jatečně upraveného těla alespoň:

a)

jednotlivou identifikaci jatečně upraveného těla nezaměnitelnými prostředky;

b)

hmotnost jatečně upraveného těla za tepla a

c)

odhadovaný obsah libového masa.

Tento protokol musí být uchováván po dobu šesti měsíců a v den sepsání ověřen jako originál osobou pověřenou touto kontrolní funkcí.

Ovšem za účelem obchodování v jiném členském státě v nebouraném stavu musí být jatečně upravená těla označena podle označení příslušné třídy uvedené v kapitole B části II přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo podle procentního podílu libového masa.

5.   Aniž je dotčen druhý odstavec kapitoly B části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007, nesmí být před vážením, určením jakostní třídy a označením vyjmut z jatečně upraveného těla žádný tuk, sval nebo jiná tkáň.

Článek 22

Hmotnost jatečně upraveného těla

1.   Pro účely uplatňování čl. 42 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 se hmotnost vztahuje na jatečně upravené tělo za studena v obchodní úpravě dle popisu v kapitole B části III přílohy V tohoto nařízení.

2.   Jatečně upravené tělo se váží co nejdříve po porážce, nejpozději však do 45 minut od provedení vykrvovacího vpichu.

Hmotnost jatečně upraveného těla za studena odpovídá zaznamenané hmotnosti za tepla ve smyslu prvního pododstavce minus 2 %.

Pokud nelze na daných jatkách zpravidla dodržet lhůtu 45 minut mezi provedením vykrvovacího vpichu a vážením prasete, může příslušný orgán dotyčného členského státu povolit, aby byla tato doba prodloužena za předpokladu, že se odečítaná 2 % určená v druhém pododstavci sníží o 0,1 procentního bodu za každou další započatou čtvrthodinu.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 může být hmotnost jatečně upraveného těla za studena vypočítána s přihlédnutím ke stupnici absolutního snížení hmotnosti stanovené předem členskými státy v souladu s charakteristickými znaky jejich stád prasat a oznámené Komisi. Používání takových stupnic se schválí postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud snížení u jednotlivých hmotnostních tříd odpovídají, pokud možno, odečtům vyplývajícím z odstavců 1 a 2.

Článek 23

Obsah libového masa v jatečně upravených tělech prasat

1.   Pro účely uplatňování kapitoly B části IV přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 je obsah libového masa v jatečně upravených tělech prasat vztah mezi:

celkovou hmotností červených příčně pruhovaných svalů za předpokladu, že jsou oddělitelné nožem, a

hmotností jatečně upraveného těla.

Celková hmotnost červených příčně pruhovaných svalů se získá buď celkovou nebo částečnou disekcí jatečně upraveného těla nebo kombinací celkové nebo částečné disekce metodou používanou na vnitrostátní úrovni, která je založena na osvědčené statistické metodě přijaté postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Disekci uvedenou ve druhém pododstavci lze nahradit i stanovením procentního podílu libového masa pomocí celkové disekce počítačovým tomografem, pokud jsou k dispozici uspokojivé srovnávací výsledky disekce.

2.   Standardní statistickou metodou pro stanovení obsahu libového masa v jatečně upravených tělech prasat, která je povolena jako klasifikační metoda ve smyslu kapitoly B části IV přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007, je buď metoda nejmenších čtverců nebo metoda pro model s neúplnou hodností, nicméně lze použít i jiné statisticky ověřené metody.

Metoda bude vycházet z reprezentativního vzorku příslušné vnitrostátní nebo regionální produkce vepřového masa, který se skládá z alespoň 120 jatečně upravených těl, jejichž obsah libového masa byl zjištěn metodou disekce uvedenou v příloze IV tohoto nařízení. Pokud je použita metoda vícenásobného odběru vzorků, referenční obsah se měří u alespoň 50 jatečně upravených těl a přesnost musí být přinejmenším stejná jako přesnost získaná standardní statistickou metodou u 120 jatečně upravených těl pomocí metody uvedené v příloze IV.

3.   Klasifikační metody jsou schváleny pouze tehdy, když standardní chyba odhadu (RMSEP) vypočítaná technikou křížové kontroly nebo ověřovacími testy na reprezentativním vzorku alespoň 60 jatečně upravených těl je menší než 2,5. Do výpočtu standardní chyby odhadu (RMSEP) se zahrnují i odlehlé výsledky.

4.   Členské státy sdělí Komisi formou protokolu metody třídění, které by chtěly mít povoleny k používání na svém území; v protokolu musí být popsána pokusná disekce a uvedeny zásady těchto metod a rovnice používané ke stanovení procentního podílu libového masa. Tento protokol má dvě části a obsahuje údaje uvedené v příloze V. První část protokolu se předloží Komisi před zahájením pokusné disekce.

Používání metod třídění na území členského státu se schvaluje postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 na základě uvedeného protokolu.

5.   Používání metod třídění musí ve všech bodech odpovídat popisu uvedenému v rozhodnutí Společenství o jejich povolení.

Článek 24

Kontroly na místě

1.   Klasifikace, vážení a označování jatečně upravených těl prasat v zařízeních uvedených v článku 20 bez předchozího upozornění kontroluje na místě orgán nezávislý na subjektech provádějících třídění a na zařízeních.

Požadavek nezávislosti na subjektech odpovědných za třídění se však neuplatní, pokud tyto kontroly vykonává samotný příslušný orgán.

2.   Kontroly se provádějí nejméně dvakrát za tři měsíce ve všech schválených zařízeních, která v ročním průměru porážejí více než 200 kusů prasat týdně.

Ve schválených zařízeních, která v ročním průměru porážejí méně než 200 prasat týdně, členské státy stanoví četnost kontrol.

3.   Pro uplatňování ustanovení v odstavcích 1 a 2 členské státy:

a)

určí rozsah kontrol na základě svých posouzení rizik, která berou v potaz zejména počet porážených prasat v dotyčných jatkách a zjištění během předchozích kontrol těchto jatek;

b)

nejpozději do 1. července 2009 oznámí Komisi opatření, která přijaly pro uplatňování těchto ustanovení, a poté jí do jednoho měsíce oznámí všechny provedené změny informací, které se musí Komisi sdělovat.

4.   Pokud subjekt odpovědný za kontroly nespadá pod pravomoc veřejnoprávního orgánu, kontroly prováděné podle odstavců 1 a 2 se musí provádět pod fyzickým dohledem veřejnoprávního orgánu za stejných podmínek a alespoň jednou ročně. Příslušný veřejnoprávní orgán musí být pravidelně informován o nálezech kontrolního subjektu.

Článek 25

Tržní cena jatečně upravených těl prasat v členských státech

1.   Tržní cena jatečně upravených těl prasat v členském státě se rovná průměrné ceně za jatečně upravená těla prasat zaznamenané na reprezentativních trzích nebo v kotovacích střediscích tohoto členského státu.

2.   Cena uvedená v odstavci 1 se určuje na základě zaznamenaných kotací cen pro jatečně upravená těla prasat o hmotnosti:

od 60 do méně než 120 kilogramů ve třídě E,

od 120 do méně než 180 kilogramů ve třídě R.

Volba hmotnostních tříd, jakož i jejich případné vážení se přenechává příslušným členským státům; členský stát o tom uvědomí Komisi.

3.   Členské státy nejpozději do 1. července 2009 oznámí Komisi reprezentativní trhy nebo kotovací střediska uvedené v odstavci 1 a poté jí do jednoho měsíce oznámí všechny provedené změny informací, které se musí Komisi sdělovat.

Komise sdělí ostatním členským státům oznámení uvedená v prvním pododstavci.

Článek 26

Průměrná cena Společenství

1.   Průměrná tržní cena Společenství za jatečně upravené tělo prasete, uvedená v článcích 17 a 37 nařízení (ES) č. 1234/2007, se stanoví na základě cen vyplácených dodavatelům při vstupu živého zvířete na jatka, a to bez daně z přidané hodnoty.

2.   Ceny stanovené podle odstavce 1 zahrnují hodnotu nezpracovaných drobů a živočišného odpadu a vztahují se vždy na 100 kilogramů jatečně upraveného těla prasete za studena:

nabízeného v souladu s referenční obchodní úpravou uvedenou v prvním pododstavci kapitoly B části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 a

zváženého a tříděného v závěsu na háku v jatkách s tím, že zjištěná hmotnost se převádí na hmotnost jatečně upraveného těla za studena na základě metod uvedených v článku 22 tohoto nařízení.

3.   Pro výpočet tržní ceny Společenství dle ustanovení odstavce 1 se z cen zjištěných ve všech členských státech vypočítá vážený průměr, a to použitím koeficientů vyjadřujících relativní velikost stáda prasat v každém členském státě.

Koeficienty uvedené v prvním pododstavci se každý rok určí na základě součtu prasat provedeného na začátku prosince v souladu se směrnicí Rady 93/23/EHS (16).

Článek 27

Týdenní sdělování kotací Komisi

1.   V souladu s článkem 36 členské státy sdělí Komisi:

a)

kotace stanovené podle čl. 25 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2;

b)

reprezentativní kotace pro selata na jeden kus o průměrné živé hmotnosti přibližně 20 kg.

2.   Pokud Komise neobdrží jednu nebo více kotací, bere Komise v úvahu poslední dostupnou kotaci. Pokud jedna nebo více kotací chybí třetí po sobě jdoucí týden, nebude již Komise dané kotace zohledňovat.

3.   Členské státy sdělí Komisi na její žádost níže uvedené údaje, které mají k dispozici, o produktech, na které se vztahuje kapitola XVII přílohy I nařízení (ES) č. 1234/2007:

a)

tržní ceny platné v členských státech u produktů dovážených ze třetích zemí;

b)

ceny platné na reprezentativních trzích třetích zemí.

KAPITOLA IV

ODVĚTVÍ SKOPOVÉHO MASA

Článek 28

Kritéria definice jatečně upravených jehňat

1.   Pro účely uplatňování kritérií uvedených v odstavci 2 kapitoly C části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 platí pravidla stanovená v příloze VI tohoto nařízení.

2.   Barva masa uvedená v příloze VI se určí na boku u přímého svalu břišního (rectus abdominis) podle referenční tabulky standardizovaných barev.

Článek 29

Doplňující ustanovení týkající se třídy zmasilosti a třídy protučnělosti, hmotnosti jatečně upravených těl a barvy masa

Doplňující ustanovení určující definice třídy zmasilosti a třídy protučnělosti uvedené v kapitole C části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 jsou uvedena v příloze VII tohoto nařízení.

Článek 30

Klasifikace a identifikace

1.   Klasifikaci a identifikaci ve smyslu kapitoly C části III a kapitoly C části V přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 budou provádět samotná jatka.

2.   Klasifikace, identifikace a vážení jatečně upravených těl se musí provádět do jedné hodiny od porážky zvířete.

3.   Identifikace jatečně upravených těl nebo půlek jatečně upravených těl klasifikovaných podle stupnice uvedené v druhém pododstavci čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve zúčastněných zařízeních se provede pomocí značky označující kategorii a třídu zmasilosti a protučnělosti.

Toto označení se provede otiskem razítka za použití nesmazatelného a zdravotně nezávadného inkoustu postupem schváleným příslušnými orgány členského státu.

Kategorie jsou označeny takto:

a)

L: jatečně upravená těla jehňat mladších dvanácti měsíců;

b)

S: jatečně upravená těla ostatních ovcí.

4.   Členské státy mohou stanovit, že se razítka nahradí nezaměnitelnými a pevně připevněnými štítky.

Článek 31

Třídění kvalifikovanými klasifikátory

Členské státy zajistí, aby třídění prováděli dostatečně kvalifikovaní klasifikátoři. Členské státy určí takové osoby schvalovacím postupem nebo jmenováním příslušného zodpovědného orgánu.

Článek 32

Kontroly na místě

1.   Činnost osob provádějících třídění podle článku 31 stejně jako třídění a identifikace jatečně upravených těl v zúčastněných zařízeních bude na místě bez předchozího upozornění kontrolovat orgán nezávislý na subjektech provádějících třídění a na zúčastněném zařízení.

Požadavek nezávislosti na subjektech odpovědných za třídění se však neuplatní, pokud tyto kontroly vykonává samotný příslušný orgán.

Pokud subjekt odpovědný za kontroly nespadá pod pravomoc veřejnoprávního orgánu, kontroly prováděné podle prvního pododstavce se musí provádět pod fyzickým dohledem veřejnoprávního orgánu za stejných podmínek a alespoň jednou ročně. Příslušný veřejnoprávní orgán musí být pravidelně informován o nálezech kontrolního subjektu.

2.   Tyto kontroly se provádějí nejméně jednou za tři měsíce ve všech zúčastněných zařízeních, která provádějí klasifikaci a v ročním průměru porážejí více než 80 kusů ovcí týdně. Každá kontrola se musí vztahovat alespoň na 40 namátkou vybraných jatečně upravených těl.

V zúčastněných zařízeních, která v ročním průměru porážejí nejvíce 80 kusů ovcí týdně, členské státy stanoví četnost kontrol a minimální počet kontrolovaných jatečně upravených těl na základě svých posouzení rizik, která berou v potaz zejména počet porážek ovcí v dotyčných zařízeních a zjištění během předchozích kontrol těchto zařízení.

Článek 33

Stanovení tržních cen

1.   Tržní cena, která má být stanovena na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla ovcí podle druhého pododstavce čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007, je cena bez DPH, která má být zaplacena dodavateli za jehně původem ze Společenství při jeho vstupu na jatka. Tato cena je vyjádřena na 100 kg jatečně upraveného těla v souladu s referenční obchodní úpravou podle kapitoly C části IV přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 uvedeného nařízení, zváženého a tříděného na háku na jatkách.

2.   Hmotnost, která má být zohledněna, je hmotnost jatečně upraveného těla za tepla upravená s ohledem na ztrátu hmotnosti po vychlazení. Členské státy informují Komisi o použitých opravných koeficientech.

3.   Pokud se obchodní úprava jatečně upravených těl po zvážení a třídění v závěsu na háku liší od referenční obchodní úpravy, členské státy mohou upravit hmotnost jatečně upravených těl použitím opravných faktorů uvedených v druhém pododstavci kapitoly C části IV přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007. Členské státy uvědomí Komisi o použitých opravných koeficientech.

Článek 34

Sdělování cen Komisi

1.   Členské státy, jejichž produkce skopového masa překročí 200 tun za rok, sdělí Komisi důvěrný seznam jatek a/nebo jiných zařízení, která se účastní stanovení cen na základě klasifikační stupnice Společenství (dále jen „zúčastněná zařízení“), jakož i přibližné roční produkční kapacity uvedených zúčastněných zařízení.

2.   Podle článku 36 členské státy uvedené v odstavci 1 sdělí Komisi průměrnou cenu každé jakostní třídy jehňat podle klasifikačních stupnic Společenství pro všechna zúčastněná zařízení, spolu s označením velikosti každé jakostní třídy. Pokud však některá z uvedených tříd jakosti představuje méně než 1 % celkového množství, cena nemusí být hlášena. Členské státy sdělí rovněž Komisi průměrnou cenu váženou podle hmotnosti pro všechna jehňata tříděná podle klasifikační stupnice používané pro hlášení cen.

Avšak členské státy jsou oprávněny rozdělit cenu sdělovanou pro každou ze tříd zmasilosti a protučnělosti podle odstavce 1 kapitoly C části III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007 podle hmotnosti. Pojem jakostní třída znamená kombinaci třídy zmasilosti a třídy protučnělosti.

Článek 35

Průměrné ceny Společenství

Pro výpočet průměrných cen Společenství za jatečně upravená těla jehňat se z cen uvedených v čl. 34 odst. 2 vypočítá vážený průměr pomocí koeficientů vyjadřujících relativní velikost produkce skopového masa v každém členském státě vzhledem k celkové produkci skopového masa ve Společenství.

KAPITOLA V

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Týdenní sdělování cen Komisi

1.   Členské státy nejpozději do 12:00 hodin bruselského času každý týden ve středu sdělí Komisi tržní ceny nebo kotace uvedené v čl. 17 odst. 1, článku 27 odst. 1 a čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení.

Ceny nebo kotace se budou vztahovat na období od pondělí do neděle, které předchází týdnu, ve kterém jsou údaje sdělovány.

Sdělované ceny nebo kotace se vyjadřují v eurech nebo případně v národní měně.

2.   Předání informací uvedené v odstavci 1 probíhá elektronicky pomocí formuláře, který Komise za tímto účelem zpřístupní členským státům.

Článek 37

Pravidelná revize váhových koeficientů

1.   Váhové koeficienty uvedené v článku 18, čl. 26 odst. 3 a článku 35 tohoto nařízení se pravidelně přezkoumávají s cílem zohlednit vývoj zaznamenaný na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství.

2.   S ohledem na každou revizi podle odstavce 1 Komise sdělí členským státům přezkoumané váhové koeficienty.

Článek 38

Kontrolní výbor Společenství

1.   Kontrolní výbor Společenství uvedený v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, dále jen „výbor“, je pověřen prováděním kontrol na místě, které se týkají:

a)

uplatňování ustanovení o klasifikačních stupnicích Společenství pro jatečně upravená těla skotu a ovcí;

b)

zaznamenávání tržních cen v souladu s uvedenými klasifikačními stupnicemi;

c)

třídění, identifikace a označování výrobků pro nákup v rámci veřejné intervence v odvětví hovězího a telecího masa ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.   Výbor tvoří nejvýše:

a)

tři odborníci Komise, z nichž jeden je pověřen předsednictvím výboru;

b)

jeden odborník z příslušného členského státu;

c)

osm odborníků z jiných členských států.

Členské státy jmenují odborníky na základě jejich nezávislosti a jejich schopností, zejména v oblasti klasifikace jatečně upravených těl, zaznamenávání tržních cen a specifického charakteru prováděné práce.

Tito odborníci nesmějí v žádném případě použít informace získané při práci ve výboru k osobním účelům, ani je nesmějí šířit.

3.   Kontroly se provádějí na jatkách, na trzích s masem, v intervenčních centrech, v kotovacích střediscích a v ústředních a regionálních orgánech příslušných k provádění ustanovení uvedených v odstavci 1.

4.   Kontroly se provádějí v pravidelných intervalech ve členských státech. Jejich četnost se může lišit zejména s ohledem na relativní objem produkce hovězího a skopového masa v navštívených členských státech nebo na problémy spojené s uplatňováním klasifikačních stupnic.

Program inspekční návštěvy musí být navržen Komisí po konzultacích s příslušnými členskými státy. Zástupci navštívených členských států se mohou kontrol účastnit.

Každý členský stát organizuje kontrolní návštěvy na svém území na základě požadavků Komise. Třicet dnů před kontrolou proto členský stát předá detailní program zamýšlených kontrolních návštěv Komisi, která může požadovat změny programu.

Komise informuje členské státy s dostatečným předstihem o každé návštěvě, o programu a o jejím průběhu.

5.   Na konci každé kontrolní návštěvy se sejdou členové Komise a zástupci členských států, aby zhodnotili její výsledky. Členové výboru poté vyvodí závěry z kontrolní návštěvy týkající se bodů uvedených v odstavci 1.

Předseda výboru vypracuje zprávu o provedených kontrolách a o závěrech uvedených v prvním pododstavci. Tato zpráva je zaslána co nejdříve členskému státu, ve kterém kontrola proběhla, a následně i ostatním členským státům.

Pokud zpráva uvedená v druhém pododstavci zaznamená nedostatky v různých oblastech činnosti, které byly předmětem ověřování, nebo pokud bude obsahovat doporučení na zlepšení prováděných operací, členské státy informují Komisi nejpozději do tří měsíců ode dne předání zprávy o veškerých předpokládaných nebo provedených změnách.

6.   Výdaje na cestu a pobyt členů výboru hradí Komise v souladu s právní úpravou o náhradě výdajů na cestu a pobyt nečlenům Komise, které Komise povolala coby odborníky.

Článek 39

Opatření, která přijmou členské státy

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily:

a)

dodržování ustanovení tohoto nařízení;

b)

dodržování přesnosti cen sdělovaných v souladu s čl. 17 odst. 1, čl. 27 odst. 1 a čl. 34 odst. 2 tohoto nařízení;

c)

uplatnění sankcí za porušení tohoto nařízení, a to zejména za falšování a podvodné používání razítek a štítků nebo klasifikaci prováděnou pracovníky bez licence.

2.   Členské státy co nejdříve uvědomí Komisi o opatřeních uvedených v odstavci 1.

Článek 40

Zrušují se nařízení (EHS) č. 563/82, (EHS) č. 2967/85, (EHS) č. 344/91, (ES) č. 295/96, (ES) č. 103/2006, (ES) č. 1128/2006, (ES) č. 908/2006, (ES) č. 1319/2006, (ES) č. 710/2008, (ES) č. 22/2008 a rozhodnutí 83/471/EHS.

Odkazy na zrušená nařízení a na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VIII.

Článek 41

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 67, 11.3.1982, s. 23.

(3)  Úř. věst. L 285, 25.10.1985, s. 39.

(4)  Úř. věst. L 41, 14.2.1991, s. 15.

(5)  Úř. věst. L 39, 17.2.1996, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 17, 21.1.2006, s. 6.

(7)  Úř. věst. L 168, 21.6.2006, s. 11.

(8)  Úř. věst. L 201, 25.7.2006, s. 6.

(9)  Úř. věst. L 243, 6.9.2006, s. 3.

(10)  Úř. věst. L 197, 25.7.2008, s. 28.

(11)  Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 6.

(12)  Úř. věst. L 259, 20.9.1983, s. 30.

(13)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 312, 11.11.2006, s. 6.

(15)  Úř. věst. L 223, 21.8.2008, s. 3.

(16)  Úř. věst. L 149, 21.6.1993, s. 1.


PŘÍLOHA I

Doplňující ustanovení pro třídy zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl dospělých kusů skotu podle článku 3

1.   ZMASILOST

Vyvinutost profilů jatečně upravených těl, zejména jejich hlavních částí (kýta, hřbet, plec)

Třída zmasilosti

Doplňující ustanovení

S

Nejvyšší

Kýta

:

velmi výrazně zakulacená, dvojité osvalení, svaly výrazně od sebe oddělené

Vrchní šál silně vyklenutý přes sponu pánevní (symphisis pelvis)

Hřbet

:

velmi široký, silně vyklenutý až k pleci

Spodní šál silně vyklenutý

Plec

:

velmi silně vyklenutá

 

E

Vynikající

Kýta

:

silně vyklenutá

Vrchní šál výrazně vyklenutý přes sponu pánevní (symphisis pelvis)

Hřbet

:

široký, silně vyklenutý až k pleci

Spodní šál silně vyklenutý

Plec

:

silně vyklenutá

 

U

Velmi dobrá

Kýta

:

vyklenutá

Vrchní šál vyklenutý přes sponu pánevní (symphisis pelvis)

Hřbet

:

široký a dobře vyklenutý, až k pleci

Spodní šál vyklenutý

Plec

:

vyklenutá

 

R

Dobrá

Kýta

:

dobře vyvinutá

Vrchní a spodní šál je slabě klenutý

Hřbet

:

ještě dostatečně klenutý, u plece méně široký

 

Plec

:

dobře vyvinutá

 

O

Průměrná

Kýta

:

středně vyvinutá

 

Hřbet

:

středně vyvinutý

Spodní šál: zarovnaný

Plec

:

středně vyvinutá až plochá

 

P

Špatná

Kýta

:

slabě vyvinutá

 

Hřbet

:

hubený s patrnými kostmi

 

Plec

:

plochá s patrnými kostmi

 


2.   PROTUČNĚLOST

Tloušťka tuku na povrchu jatečně upraveného těla a v hrudní dutině

Třída protučnělosti

Doplňující ustanovení

1

Velmi slabá

Dutina hrudní bez tukového krytí.

2

Slabá

V dutině hrudní jsou zřetelně viditelné mezižeberní svaly.

3

Průměrná

V dutině hrudní jsou mezižeberní svaly ještě viditelné.

4

Silná

Na povrchu kýty jsou zřetelné pruhy loje. V dutině hrudní je mezižeberní svalovina kryta lojem.

5

Velmi silná

Kýta je téměř celá plošně kryta lojem. V dutině hrudní je silné krytí lojem.


PŘÍLOHA II

SCHVALOVÁNÍ TECHNIK AUTOMATIZOVANÉ KLASIFIKACE UVEDENÝCH V ČL. 9 ODST. 1

ČÁST A

Podmínky a minimální požadavky pro schválení

1.   Příslušný členský stát organizuje homologační test před porotou složenou z nejméně pěti schválených odborníků na klasifikaci jatečně upravených těl dospělých kusů skotu. Dva členové poroty pocházejí z členského státu provádějícího test. Ostatní členové poroty pocházejí z jiných členských států. Porota má lichý počet členů. Útvary Komise a odborníci z jiných členských států se mohou účastnit homologačního testu jako pozorovatelé.

Členové poroty pracují nezávislým a anonymním způsobem.

Příslušný členský stát jmenuje koordinátora homologačního testu, který:

není členem poroty,

má dostatečné technické znalosti a je zcela nezávislý,

dbá na nezávislý a anonymní výkon funkcí členů poroty,

shromažďuje výsledky klasifikace členů poroty a výsledky získané pomocí technik automatizované klasifikace,

dbá, aby během celého trvání homologačního testu neměli členové poroty ani žádná jiná zainteresovaná strana přístup k výsledkům klasifikace získaným pomocí technik automatizované klasifikace,

potvrzuje platnost klasifikace pro jednotlivá jatečně upravená těla a na základě objektivních důvodů, které uvede, může rozhodnout o vyloučení jatečně upravených těl ze vzorku určeného k analýze.

2.   Kritéria homologačního testu:

každá ze tříd zmasilosti a tříd protučnělosti je rozdělena do tří podtříd,

požaduje se vzorek z nejméně 600 klasifikovaných jatečně upravených těl,

procento chyb nesmí být vyšší než 5 % jatečně upravených těl vhodných ke klasifikaci pomocí technik automatizované klasifikace.

3.   Pro každé jatečně upravené tělo se za správnou třídu příslušného jatečně upraveného těla považuje střední hodnota výsledků klasifikace členů poroty.

Za účelem vyhodnocení výkonnosti technik automatizované klasifikace se výsledky získané pro každé jatečně upravené tělo tímto způsobem porovnají se střední hodnotou výsledků poroty. Výsledná přesnost klasifikace pomocí technik automatizované klasifikace se stanoví pomocí systému bodů, které se přidělují takto:

 

Zmasilost

Protučnělost

Bez chyby

10

10

Chyba 1 jednotky (tj. 1 podtřída nahoru nebo dolů)

6

9

Chyba 2 jednotek (tj. 2 podtřídy nahoru nebo dolů)

–9

0

Chyba 3 jednotek (tj. 3 podtřídy nahoru nebo dolů)

–27

–13

Chyba více než 3 jednotek (tj. více než 3 podtřídy nahoru nebo dolů)

–48

–30

Aby techniky automatizované klasifikace mohly být povoleny, je nutné, aby dosáhly alespoň 60 % maximálního počtu bodů jak pro třídu zmasilosti, tak i pro třídu protučnělosti.

Kromě toho klasifikace pomocí technik automatizované klasifikace musí splňovat tyto limity:

 

Zmasilost

Protučnělost

Odchylka

± 0,30

± 0,60

Sklon regresní přímky

1 ± 0,15

1 ± 0,30

ČÁST B

Informace sdělované členskými státy týkající se organizace homologačního testu

data konání homologačního testu,

podrobný popis jatečně upravených těl dospělých kusů skotu klasifikovaných v příslušném členském státě nebo jeho části,

statistické metody použité při výběru vzorku reprezentativních jatečně upravených těl, pokud jde o kategorii, třídu zmasilosti a třídu protučnělosti dospělých kusů skotu poražených v příslušném členském státě nebo jeho části,

název a adresa jatek, kde se homologační test provádí, komentář k průběhu testu a výkonnosti porážecí linky nebo porážecích linek včetně údaje o rychlosti za hodinu,

obchodní úprava jatečně upravených těl použitých při homologačním testu,

popis zařízení pro automatizovanou klasifikaci a jeho technických funkcí, zejména bezpečnostního systému proti všem druhům nesprávné manipulace,

jména schválených odborníků jmenovaných příslušným členským státem, kteří se zúčastní homologačního testu jako členové poroty,

jméno koordinátora homologačního testu a údaje prokazující jeho technické znalosti a plnou nezávislost,

jméno a adresa nezávislého subjektu ustanoveného příslušným členským státem za účelem provedení analýzy výsledků homologačního testu.

ČÁST C

Informace sdělované členskými státy týkající se výsledků homologačního testu

opis klasifikačních archů vyplněných a podepsaných členy poroty a koordinátorem během homologačního testu,

opis výsledků klasifikace získaných pomocí technik automatizované klasifikace podepsaný koordinátorem během homologačního testu,

zpráva koordinátora o průběhu homologačního testu s ohledem na podmínky a minimální požadavky stanovené v části B této přílohy,

kvantitativní analýza výsledků homologačního testu, která se provede podle metody schválené Komisí a která uvádí výsledky klasifikace jednotlivých klasifikujících odborníků a výsledky získané pomocí technik automatizované klasifikace. Údaje použité pro analýzu musí být předány v elektronickém formátu, na kterém se dohodne Komise,

přesnost technik automatizované klasifikace zjištěná v souladu s ustanoveními části A bodu 3 této přílohy.


PŘÍLOHA III

Opravné faktory uvedené v čl. 13 odst. 5 vyjádřené jako procento hmotnosti jatečně upraveného těla

Procenta

Snížení

Zvýšení

Třída protučnělosti

1–2

3

4–5

1

2

3

4

5

Ledviny

–0,4

 

Ledvinový tuk

–1,75

–2,5

–3,5

 

Pánevní tuk

–0,5

 

Játra

–2,5

 

Okruží

–0,4

 

Bránice

–0,4

 

Ocas

–0,4

 

Mícha

–0,05

 

Mléčný tuk

–1,0

 

Varlata

–0,3

 

Šourkový lůj

–0,5

 

Lůj na vnitřní straně vrchního šálu

–0,3

 

Krční žíla včetně přiléhajícího loje

–0,3

 

Odstranění podkožního tuku

 

0

0

+ 2

+ 3

+ 4

Odstranění bůčku a ponechání svrchního tuku (svalová tkáň nesmí být odhalena)

 

0

+0,2

+0,2

+0,3

+0,4

Odstranění tuku na slabinách vedle šourkového loje

 

0

+0,3

+0,4

+0,5

+0,6


PŘÍLOHA IV

Obsah libového masa uvedený v čl. 23 odst. 2

1.   Předpoklad procentního podílu libového masa je založen na disekci provedené podle referenční metody.

2.   Pokud je provedena částečná disekce, předpoklad procentního podílu libového masa vychází z disekce čtyř hlavních částí (plec, kotleta, kýta a břicho). Procentní podíl libového masa se vypočte takto:

Formula

Hmotnost libové části ve čtyřech hlavních částech (plec, kotleta, kýta a břicho) se vypočte tak, že od celkové hmotnosti čtyř částí před disekcí se odečte hmotnost podílu nepřipadajícího na libové maso.

3.   Pokud je provedena celková disekce, procentní podíl libového masa se vypočte takto:

Formula

Hmotnost libové části se vypočte tak, že od celkové hmotnosti jatečně upraveného těla před disekcí se odečte hmotnost podílu nepřipadajícího na libové maso. Hlava, kromě líček, se nečlení.


PŘÍLOHA V

Protokol s metodami třídění jatečně upravených těl prasat uvedený v čl. 23 odst. 4

1.

V první části protokolu musí být podrobně popsána pokusná disekce, a zejména musí první část protokolu obsahovat:

dobu trvání pokusu a stanovený časový rozvrh pro celé schvalovací řízení,

počet a adresu jatek,

popis stáda prasat, jehož se dotyčná metoda hodnocení týká,

označení vybrané metody disekce (celková nebo částečná),

popis postupu, pokud je využíván počítačový tomograf uvedený v čl. 23 odst. 1 třetím pododstavci,

výklad o statistických metodách použitých v souvislosti se zvoleným postupem pro výběr vzorku,

popis rychlé metody používané na vnitrostátní úrovni,

přesný popis obchodní úpravy jatečně upravených těl, která se má používat.

2.

Ve druhé části protokolu musí být přesně popsány výsledky pokusné disekce, a zejména musí druhá část protokolu obsahovat:

výklad o statistických metodách použitých v souvislosti se zvoleným postupem pro výběr vzorku,

rovnici, která se má zavést nebo změnit,

číselný a grafický popis výsledků,

popis nového zařízení,

maximální hmotnost prasat, u nichž se může používat nová metoda, a jiná omezení týkající se praktického použití metody.


PŘÍLOHA VI

Klasifikační stupnice pro jatečně upravená těla jehňat s hmotností menší než 13 kg uvedená v článku 28

Kategorie

A

B

C

Hmotnost

≤ 7 kg

7,1–10 kg

10,1–3 kg

Jakost:

1.

2.

1.

2.

1.

2.

Barva masa

světle růžová

jiná barva nebo jiná třída protučnělosti

světle růžová nebo růžová

jiná barva nebo jiná třída protučnělosti

světle růžová nebo růžová

jiná barva nebo jiná třída protučnělosti

Třída protučnělosti (1)

(2) (3)

(2) (3)

(2) (3)


(1)  Podle definice v odstavci 1 kapitoly C část III přílohy V nařízení (ES) č. 1234/2007.


PŘÍLOHA VII

Doplňující ustanovení pro třídy zmasilosti a protučnělosti jatečně upravených těl ovcí podle článku 29

1.   ZMASILOST

Vyvinutost profilů jatečně upraveného těla a zejména jeho hlavních částí (zadní čtvrti, hřbetu, plece)

Třída zmasilosti

Doplňující ustanovení

S

nejvyšší

Zadní čtvrť

:

dvojí osvalení. Profily mimořádně vypouklé

Hřbet

:

mimořádně vypouklý, mimořádně široký, mimořádně vyklenutý

Plec

:

mimořádně vypouklá a mimořádně vyklenutá

E

vynikající

Zadní čtvrť

:

velmi vyklenutá. Profily velmi vypouklé

Hřbet

:

velmi vypouklý, velmi široký a silně vyklenutý až k pleci

Plec

:

velmi vypouklá a velmi vyklenutá

U

velmi dobrá

Zadní čtvrť

:

vyklenutá. Profily vypouklé

Hřbet

:

široký a dobře vyklenutý, až k pleci

Plec

:

vyklenutá a vypouklá

R

dobrá

Zadní čtvrť

:

profily zarovnané

Hřbet

:

dostatečně klenutý, u plece méně široký

Plec

:

dobře vyvinutá, méně vyklenutá

O

průměrná

Zadní čtvrť

:

profily spíše mírně propadlé

Hřbet

:

středně vyvinutý a vypouklý

Plec

:

spíše hubená. Středně vyvinutá

P

špatná

Zadní čtvrť

:

profily propadlé až silně propadlé

Hřbet

:

hubený a propadlý s patrnými kostmi

Plec

:

hubená, plochá a s patrnými kostmi

2.   TŘÍDA PROTUČNĚLOSTI

Tloušťka tuku na vnějších a vnitřních částech jatečně upraveného těla.

Třída protučnělosti

Doplňující ustanovení (1)

1.

Velmi slabá

Vnější

Nejsou patrné stopy tuku

Vnitřní

Břicho

Nejsou patrné stopy tuku na ledvinách

Hrudník

Nejsou patrné stopy tuku mezi žebry

2.

Slabá

Vnější

Slabá vrstva tuku pokrývá část jatečně upraveného těla, může být méně patrná na končetinách

Vnitřní

Břicho

Stopy tuku nebo slabá vrstva tuku obalující část ledvin

Hrudník

Zřetelně viditelné mezižeberní svaly

3.

Průměrná

Vnější

Slabá vrstva tuku pokrývá většinu celého jatečně upraveného těla. Nepatrně silnější vrstva v místech kolem ocasu

Vnitřní

Břicho

Slabá vrstva tuku obaluje část nebo celé ledviny

Hrudník

Stále viditelné mezižeberní svaly

4.

Silná

Vnější

Silná vrstva tuku pokrývá většinu jatečně upraveného těla, může být slabší na končetinách a silnější na pleci.

Vnitřní

Břicho

Ledvina obalená tukem

Hrudník

Mezižeberní svalovina může být kryta lojem. Mohou být viditelná ložiska tuku na žebrech.

5.

Velmi silná

Vnější

Velmi silná vrstva tuku

Někdy viditelné oblasti tuku

Vnitřní

Břicho

Ledviny obalené silnou vrstvou tuku

Hrudník

Mezižeberní svalovina kryta lojem. Viditelná ložiska tuku na žebrech.


(1)  Doplňková ustanovení pro dutinu břišní neplatí pro účely přílohy VI tohoto nařízení.


PŘÍLOHA VIII

Srovnávací tabulka uvedená v článku 40

1.   NAŘÍZENÍ (EHS) č. 563/82

Nařízení (EHS) č. 563/82

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 13 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 13 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 13 odst. 5 první pododstavec

Čl. 1 odst. 4

Čl. 13 odst. 5 druhý pododstavec

Článek 2

Čl. 2 odst. 3 a 4

Článek 3

Čl. 13 odst. 4

Článek 4

Článek 41


2.   NAŘÍZENÍ (EHS) č. 2967/85

Nařízení (EHS) č. 2967/85

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 22 odst. 2 první a druhý pododstavec

Čl. 2 odst. 2

Čl. 22 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 2 odst. 3

Čl. 22 odst. 3

Článek 3

Čl. 23 odst. 2 až 5

Čl. 4 odst. 1

Čl. 21 odst. 3 první a druhý pododstavec

Čl. 4 odst. 2

Čl. 21 odst. 3 čtvrtý pododstavec

Čl. 4 odst. 3

Čl. 21 odst. 3 pátý pododstavec

Článek 5

Čl. 21 odst. 4 odrážka a)

Článek 6

Článek 39

Článek 7

Článek 41


3.   NAŘÍZENÍ (EHS) č. 344/91

Nařízení (EHS) č. 344/91

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 6 odst. 3

Čl. 1 odst. 2

Čl. 6 odst. 4

Článek 1 odst. 2 písm. a)

Čl. 6 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 6 odst. 5

Čl. 1 odst. 4

Čl. 6 odst. 6

Čl. 1 odst. 5

Čl. 7 odst. 2 úvodní věta a odrážka a)

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2 úvodní věta a první odrážka

Článek 5

Článek 2 odst. 2 druhá odrážka

Čl. 2 odst. 3

Čl. 6 odst. 7

Čl. 3 odst. 1 první pododstavec

Článek 8

Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 1 písm. a) první až třetí pododstavec

Čl. 9 odst. 1

Čl. 3 odst. 1 písm. a) čtvrtý pododstavec

Čl. 9 odst. 3 odrážka a)

Čl. 3 odst. 1 písm. b)

Čl. 9 odst. 2

Čl. 3 odst. 1 písm. c)

Čl. 9 odst. 4

Čl. 3 odst. 2 první pododstavec

Čl. 11 odst. 1

Čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 2

Čl. 3 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 11 odst. 3

Čl. 3 odst. 2 čtvrtý pododstavec

Čl. 11 odst. 4

Čl. 3 odst. 2 pátý pododstavec

Čl. 12 odst. 2

Čl. 3 odst. 2 šestý pododstavec

Čl. 12 odst. 1

Čl. 3 odst. 3

Čl. 39 odst. 2

Článek 4

Článek 41

Příloha I

Příloha II část A

Příloha II

Příloha II část B a C


4.   NAŘÍZENÍ (ES) č. 295/96

Nařízení (ES) č. 295/96

Toto nařízení

Článek 1

Článek 14

Čl. 2 odst. 1

Čl. 15 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 3

Čl. 15 odst. 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 16 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 16 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 16 odst. 3

Čl. 3 odst. 4 písm. a)

Čl. 16 odst. 4 první pododstavec

Čl. 3 odst. 4 písm. b)

Čl. 16 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 4 písm. c)

Čl. 16 odst. 5

Čl. 3 odst. 4 písm. d)

Čl. 16 odst. 6

Čl. 3 odst. 4 písm. e) první pododstavec úvodní věta

Čl. 16 odst. 7 první pododstavec úvodní věta

Čl. 3 odst. 4 písm. e) první pododstavec první odrážka

Čl. 16 odst. 7 první pododstavec odrážka a)

Čl. 3 odst. 4 písm. e) první pododstavec druhá odrážka

Čl. 16 odst. 7 první pododstavec odrážka c)

Čl. 3 odst. 4 písm. e) druhý pododstavec

Čl. 16 odst. 7 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 5

Čl. 16 odst. 8

Článek 4

Článek 17

Čl. 5 odst. 1

Čl. 18 odst. 1

Čl. 5 odst. 2

Čl. 18 odst. 2

Čl. 5 odst. 3

Čl. 37 odst. 1

Článek 6

Článek 19

Článek 7

Čl. 39 odst. 1

Článek 8

Článek 9

Článek 41


5.   NAŘÍZENÍ (ES) č. 103/2006

Nařízení (ES) č. 103/2006

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 3 odst. 1

Článek 2

Článek 3

Článek 41

Příloha I

Příloha I

Příloha II a III


6.   NAŘÍZENÍ (ES) č. 908/2006

Nařízení (ES) č. 908/2006

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 25 odst. 3 první pododstavec

Článek 2

Článek 3

Článek 41

Příloha I až III


7.   NAŘÍZENÍ (ES) č. 1128/2006

Nařízení (ES) č. 1128/2006

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 26 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 26 odst. 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 25 odst. 1

Čl. 2 odst. 2

Čl. 25 odst. 2

Článek 3

Článek 4

Článek 41

Příloha I a II


8.   NAŘÍZENÍ (ES) č. 1319/2006

Nařízení (ES) č. 1319/2006

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 27 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 27 odst. 2

Článek 2

Článek 3

Čl. 27 odst. 3

Články 4 a 5

Článek 6

Článek 41

Příloha I a II


9.   NAŘÍZENÍ (ES) č. 22/2008

Nařízení (ES) č. 22/2008

Toto nařízení

Článek 1

Článek 33

Článek 2

Článek 34

Článek 3

Čl. 3 odst. 1

Čl. 4 odst. 1

Čl. 30 odst. 2

Čl. 4 odst. 2

Čl. 30 odst. 3

Čl. 4 odst. 3

Čl. 30 odst. 4

Čl. 5 odst. 1

Článek 31

Čl. 5 odst. 2

Článek 32

Článek 6

Čl. 38 odst. 1 úvodní věta a odrážky a) a b)

Článek 7

Čl. 38 odst. 2 druhý a třetí pododstavec

Článek 8

Čl. 38 odst. 2 první pododstavec

Čl. 9 odst. 1 první pododstavec

Čl. 38 odst. 4 první pododstavec

Čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 2

Čl. 38 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 3

Čl. 38 odst. 4 třetí pododstavec

Čl. 9 odst. 4

Čl. 38 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 9 odst. 5

Čl. 38 odst. 5 první pododstavec

Čl. 9 odst. 6

Čl. 38 odst. 5 druhý pododstavec

Článek 10

Čl. 38 odst. 6

Článek 11

Článek 12

Článek 41

Příloha I

Příloha VII

Příloha II a III


10.   NAŘÍZENÍ (ES) č. 710/2008

Nařízení (ES) č. 710/2008

Toto nařízení

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 41

Příloha


11.   ROZHODNUTÍ 83/471/EHS

Rozhodnutí 83/471/EHS

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 38 odst. 1

Článek 2

Čl. 38 odst. 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 38 odst. 3

Čl. 3 odst. 2 první pododstavec

Čl. 38 odst. 4 první pododstavec

Čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 38 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 3 odst. 3

Čl. 38 odst. 4 třetí pododstavec

Čl. 3 odst. 4

Čl. 38 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Článek 4

Čl. 38 odst. 5

Článek 5

Čl. 38 odst. 6

Článek 6


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1250/2008

ze dne 12. prosince 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 2074/2005, pokud jde o požadavky na osvědčení pro dovoz produktů rybolovu, živých mlžů, ostnokožců, pláštěnců a mořských plžů určených k lidské spotřebě

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (1), a zejména na čl. 25 písm. a) a d) uvedené směrnice,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (2), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (3), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (4), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (5), a zejména na článek 63 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (6), stanoví v dodatcích IV a V přílohy VI vzor veterinárních osvědčení pro dovoz produktů rybolovu a živých mlžů určených k lidské spotřebě.

(2)

Směrnice Rady 2006/88/ES a nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (7), stanoví veterinární požadavky pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury k lidské spotřebě na trh a pro jejich dovoz.

(3)

Tyto předpisy omezují dovoz některých zásilek živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury druhů, jež jsou vnímavé k nákazám vodních živočichů uvedeným v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, a obsahují požadavky týkající se dopravy.

(4)

Vzory osvědčení uvedené v nařízení (ES) č. 2074/2005 by měly být změněny, aby byly v souladu s požadavky, které stanoví směrnice 2006/88/ES a nařízení (ES) č. 1251/2008.

(5)

Zvláštní požadavky týkající se živých mlžů uvedené v oddílu VII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 se vztahují také na živé ostnokožce, pláštěnce a mořské plže. Proto je vhodné rozšířit působnost osvědčení pro dovoz živých mlžů určených k lidské spotřebě tak, aby zahrnovala živé ostnokožce, živé pláštěnce a živé mořské plže.

(6)

Nařízení (ES) č. 2074/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Je vhodné zavést přechodné období, které by členským státům a zpracovatelskému průmyslu umožnilo přijmout nezbytná opatření pro splnění nových požadavků stanovených v tomto nařízení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (ES) č. 2074/2005

Nařízení (ES) č. 2074/2005 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Přechodná opatření

1.   Zásilky, pro které bylo vydáno veterinární osvědčení v souladu se vzorem uvedeným v nařízení (ES) č. 2074/2005, pozměněným nařízením (ES) č. 1664/2006, mohou být do Společenství dováženy po přechodné období do 30. června 2009.

2.   Následující zásilky, pro které bylo vydáno veterinární osvědčení v souladu se vzorem uvedeným v nařízení (ES) č. 2074/2005, pozměněným nařízením (ES) č. 1664/2006, mohou být do Společenství dováženy po přechodné období do 31. července 2010:

a)

zásilky produktů rybolovu, u nichž se nepoužívá veterinární osvědčení uvedené v části II vzoru veterinárního osvědčení podle dodatku IV přílohy VI nařízení (ES) č. 2074/2005, pozměněného tímto nařízením, jak je popsáno v poznámce 2 k uvedené části II;

b)

zásilky živých mlžů, ostnokožců, pláštěnců a mořských plžů, u nichž se nepoužívá veterinární osvědčení uvedené v části II vzoru veterinárního osvědčení podle dodatku V přílohy VI nařízení (ES) č. 2074/2005, pozměněného tímto nařízením, jak je popsáno v poznámce 2 k uvedené části II.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. prosince 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(2)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(4)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(5)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 27.

(7)  Viz strana 41 tohoto Úředního věstníku.


PŘÍLOHA

Příloha VI nařízení (ES) č. 2074/2005 se mění takto:

1)

Dodatek IV se nahrazuje tímto:

„Dodatek IV přílohy VI

VZOR VETERINÁRNÍHO OSVĚDČENÍ PRO DOVOZ PRODUKTŮ RYBOLOVU URČENÝCH K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

Image

Image

Image

(2)

Část A dodatku V se nahrazuje tímto:

„Dodatek V přílohy VI

ČÁST A

VZOR VETERINÁRNÍHO OSVĚDČENÍ PRO DOVOZ ŽIVÝCH MLŽŮ, OSTNOKOŽCŮ, PLÁŠTĚNCŮ A MOŘSKÝCH PLŽŮ URČENÝCH K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ

Image

Image

Image


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/41


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1251/2008

ze dne 12. prosince 2008,

kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (1), a zejména na čl. 17 odst. 2, články 22 a 25 a čl. 61 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2006/88/ES stanoví veterinární požadavky pro uvádění na trh, dovoz a tranzit přes území Společenství živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury. Směrnice 2006/88/ES zrušuje a nahrazuje směrnici Rady 91/67/EHS o veterinárních předpisech pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh (2) s účinností ode dne 1. srpna 2008.

(2)

Podle směrnice 2006/88/ES se živočichem pocházejícím z akvakultury rozumí jakýkoliv vodní živočich, včetně okrasných vodních živočichů, ve všech svých životních stádiích, včetně jiker a mlíčí/gamet, chovaný v hospodářství nebo v chovné oblasti měkkýšů, včetně jakéhokoliv vodního živočicha původně volně žijícího, určeného pro chov v hospodářství nebo v chovné oblasti měkkýšů. Vodními živočichy se rozumí ryby, měkkýši a korýši.

(3)

Rozhodnutí Komise 1999/567/ES ze dne 27. července 1999 o stanovení vzoru osvědčení uvedeného v čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 91/67/EHS (3) a rozhodnutí Komise 2003/390/ES ze dne 23. května 2003, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro uvádění na trh druhů živočichů pocházejících z akvakultury, které se nepovažují za náchylné k některým chorobám, a produktů akvakultury (4), stanoví některá pravidla pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury na trh, včetně požadavků na osvědčení. Rozhodnutí Komise 2003/804/ES ze dne 14. listopadu 2003, kterým se stanoví veterinární podmínky a veterinární osvědčení pro dovoz měkkýšů, jejich jiker a gamet pro další růst, výkrm, sádkování nebo lidskou spotřebu (5), rozhodnutí Komise 2003/858/ES ze dne 21. listopadu 2003, kterým se stanoví veterinární podmínky a veterinární osvědčení pro dovoz živých ryb, jejich jiker a mlíčí pro účely chovu a živých ryb pocházejících z akvakultury a jejich produktů určených pro lidskou spotřebu (6), a rozhodnutí Komise 2006/656/ES ze dne 20. září 2006, kterým se stanoví veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro dovoz ryb pro okrasné účely (7), stanoví podmínky pro dovoz živočichů pocházejících z akvakultury do Společenství. Uvedenými rozhodnutími se provádí směrnice 91/67/EHS.

(4)

Směrnice 2006/88/ES stanoví, že uvádění živočichů pocházejících z akvakultury na trh musí podléhat veterinárnímu osvědčení, jsou-li zvířata uvedena do členského státu, oblasti nebo jednotky, které jsou prohlášeny za prosté nákazy v souladu s uvedenou směrnicí nebo podléhají programu pro dozor nebo eradikaci. Proto je vhodné stanovit v tomto nařízení požadavky na osvědčení a harmonizovaný vzor veterinárních osvědčení, a nahradit tak požadavky na osvědčení stanovené na základě směrnice 91/67/EHS a rozhodnutí, kterými se uvedená směrnice provádí.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (8), stanoví zvláštní pravidla pro hygienu potravin živočišného původu pro provozovatele potravinářských podniků, včetně požadavků na balení a označování. Požadavky na veterinární osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, které jsou určeny pro další zpracování před lidskou spotřebou, na trh a pro jejich dovoz stanovené tímto nařízením by neměly platit pro uvedené živočichy a produkty, pokud jsou zabalené a označené v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004, a to za určitých podmínek.

(6)

Směrnice 2006/88/ES stanoví, že členské státy zajistí, aby uvádění okrasných vodních živočichů na trh neohrozilo nákazový status vodních živočichů, pokud jde o neexotické nákazy uvedené v části II přílohy IV uvedené směrnice.

(7)

Okrasní vodní živočichové uvádění na trh ve Společenství a určení pro zařízení bez jakéhokoli přímého kontaktu s přírodními vodami, zejména pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, nepředstavují totéž riziko pro ostatní odvětví akvakultury Společenství nebo pro volně žijící populace. Proto by na základě tohoto nařízení nemělo být požadováno veterinární osvědčení pro tyto živočichy.

(8)

Aby byly členským státům, jejichž celé území nebo určité oblasti nebo jednotky jsou prohlášeny za prosté jedné nebo více neexotických nákaz, k nimž jsou okrasní vodní živočichové vnímaví, poskytnuty informace o dovozech okrasných vodních živočichů určených pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům na jejich území, je vhodné, aby byly tyto dovozy oznámeny prostřednictvím systému Traces, jak je stanoveno ve směrnici Rady 90/425/ES ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (9) a který byl zaveden rozhodnutím Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces (10).

(9)

Přesuny v rámci Společenství z uzavřených zařízení sloužících k okrasným účelům do otevřených zařízení sloužících k okrasným účelům nebo do volné přírody mohou představovat velké riziko pro jiná odvětví akvakultury Společenství a neměly by být umožněny bez povolení příslušných orgánů členských států.

(10)

Směrnice 2006/88/ES stanoví, že členské státy musí přijmout určitá minimální opatření pro tlumení nákazy v případě potvrzení exotických nebo neexotických nákaz uvedených v části II přílohy IV uvedené směrnice u živočichů pocházejících z akvakultury nebo u volně žijících vodních živočichů nebo v případě nově se objevujících nákaz. Uvedená směrnice dále stanoví, že členské státy musí zajistit, aby uvedení živočichů pocházejících z akvakultury na trh podléhalo veterinárnímu osvědčení, smějí-li tito živočichové opustit oblast, která podléhá uvedeným opatřením pro tlumení.

(11)

Toto nařízení by tedy mělo stanovit veterinární podmínky a požadavky na osvědčení pro zásilky živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, které jsou odesílány z členských států, oblastí nebo jednotek podléhajících opatřením pro tlumení nákaz.

(12)

Směrnice 2006/88/ES stanoví, že členské státy musí zajistit, aby živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury byly do Společenství vpouštěny pouze ze třetích zemí nebo z částí třetích zemí, které jsou uvedené na seznamu sestaveném na základě uvedené směrnice.

(13)

Měly by být povoleny dovozy živočichů pocházejících z akvakultury do Společenství pouze ze třetích zemí, které mají veterinární předpisy a systém kontroly rovnocenné s veterinárními předpisy a systémem kontroly ve Společenství. Toto nařízení by tedy mělo stanovit seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž je členským státům povoleno dovážet živočichy pocházející z akvakultury do Společenství za účelem chovu, do sádkovacích oblastí, rybářských oblastí vysazování a slovu a do otevřených zařízení sloužících k okrasným účelům. Dovoz určitých okrasných ryb, měkkýšů a korýšů určených pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům do Společenství by však měl být povolen ze třetích zemí, které jsou členy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

(14)

Třetím zemím a územím, které smějí na základě hygienických podmínek vyvážet živočichy pocházející z akvakultury k lidské spotřebě do Společenství, by mělo být povoleno vyvážet do Společenství rovněž na základě veterinárních podmínek stanovených tímto nařízením. Živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury určené k lidské spotřebě by proto měly být dováženy do Společenství pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, které jsou zahrnuty na seznamu sestaveném podle čl. 11 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (11).

(15)

Tyto seznamy jsou uvedeny v přílohách I a II rozhodnutí Komise 2006/766/ES ze dne 6. listopadu 2006, kterým se stanoví seznamy třetích zemí a území, ze kterých je povolen dovoz mlžů, ostnokožců, pláštěnců, mořských plžů a produktů rybolovu (12), a na přechodné období do 31. prosince 2009 v nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (13). V zájmu zajištění soudržnosti právních předpisů Společenství by v tomto nařízení mělo být k uvedeným seznamům přihlédnuto.

(16)

Směrnice 2006/88/ES stanoví, že k zásilkám živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury musí být při vstupu do Společenství přiložen dokument obsahující veterinární osvědčení. Je nezbytné v tomto nařízení stanovit podrobné veterinární podmínky pro dovoz živočichů pocházejících z akvakultury do Společenství, včetně vzorových veterinárních osvědčení, jež by měly nahradit podmínky pro dovoz stanovené na základě směrnice 91/67/EHS.

(17)

Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylka od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004 (14), stanoví vzorová veterinární osvědčení pro dovoz produktů rybolovu a živých mlžů určených k lidské spotřebě. V zájmu zajištění soudržnosti právních předpisů Společenství by toto nařízení mělo stanovit, aby uvedená vzorová veterinární osvědčení byla připojena k zásilkám produktů, na něž se vztahuje toto nařízení.

(18)

Okrasní vodní živočichové včetně ryb, měkkýšů a korýšů jsou ve velké míře dováženi do Společenství ze třetích zemí a území. Za účelem ochrany nákazového statusu zařízení sloužících k okrasným účelům v rámci Společenství je nutné stanovit určité veterinární požadavky pro dovoz těchto živočichů.

(19)

Je důležité zajistit, aby nákazový status živočichů pocházejících z akvakultury, kteří jsou dováženi do Společenství, nebyl během přepravy do Společenství ohrožen.

(20)

Vypouštění dovezených živočichů pocházejících z akvakultury do volné přírody ve Společenství představuje obzvláště velké riziko pro nákazový status Společenství, protože tlumení a eradikace nákaz v přírodních vodách jsou obtížné. Proto by pro takové vypouštění mělo být vyžadováno zvláštní povolení od příslušného orgánu a mělo by být povoleno pouze pod podmínkou, že byla přijata odpovídající opatření pro ochranu nákazového statusu zvířat v místě vypuštění.

(21)

Živočichové pocházející z akvakultury, kteří jsou určeni pro tranzit přes území Společenství, by měli splňovat tytéž požadavky jako živočichové pocházející z akvakultury, kteří jsou určeni pro dovoz do Společenství.

(22)

Vzhledem k zeměpisné poloze Kaliningradu by měly být stanoveny zvláštní podmínky pro tranzit zásilek do Ruska a z Ruska přes území Společenství, což se týká pouze Lotyšska, Litvy a Polska. V zájmu zajištění soudržnosti právních předpisů Společenství by mělo být v tomto nařízení přihlédnuto k rozhodnutí Komise 2001/881/ES ze dne 7. prosince 2001, kterým se stanoví seznam stanovišť hraniční kontroly schválených pro veterinární kontroly zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí a aktualizují prováděcí pravidla pro kontroly, jež mají provádět znalci Komise (15), a ke směrnici Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (16).

(23)

Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty (17), která stanoví pravidla, jež musí být dodržena při vydávání veterinárních osvědčení, by se měla vztahovat i na veterinární osvědčení vydávaná na základě tohoto nařízení.

(24)

Článek 17 směrnice 2006/88/ES stanoví, že pokud vědecké údaje nebo praktické zkušenosti dokazují, že druhy, které nejsou uvedeny jako vnímavé druhy v části II přílohy IV uvedené směrnice, mohou být jako přenašeči zodpovědné za přenos konkrétní nákazy, musí členské státy zajistit, aby při vpouštění těchto druhů přenašečů do členského státu, oblasti nebo jednotky, které jsou prohlášeny za prosté dané konkrétní nákazy, za účelem chovu nebo doplnění stavů byly splněny určité požadavky stanovené směrnicí. Článek 17 směrnice 2006/88/ES rovněž stanoví sestavení seznamu druhů přenašečů. Proto by měl být přijat seznam druhů přenašečů.

(25)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydal k této otázce tři stanoviska: vědecké stanovisko komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat vyžádané Evropskou komisí o druzích možných přenašečů a stadiích života vnímavých druhů nepřenášejících nákazu, pokud jde o některé nákazy ryb (18), vědecké stanovisko komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat vyžádané Evropskou komisí o druzích možných přenašečů a stadiích života vnímavých druhů nepřenášejících nákazu, pokud jde o některé nákazy měkkýšů (19), a vědecké stanovisko komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat vyžádané Evropskou komisí o druzích možných přenašečů a stadiích života vnímavých druhů nepřenášejících nákazu, pokud jde o některé nákazy korýšů (20).

(26)

Na základě uvedených vědeckých stanovisek byla pravděpodobnost přenosu a vypuknutí nákaz uvedených na seznamu ve směrnici 2006/88/ES druhy možných přenašečů nebo skupinami druhů přenašečů hodnocena jako zanedbatelná/velmi malá až mírná, a to za určitých podmínek. Uvedené hodnocení se týkalo vodních druhů, které jsou využívány v akvakultuře a se kterými se obchoduje pro účely chovu.

(27)

Při sestavování seznamu druhů přenašečů by mělo být přihlédnuto ke stanoviskům EFSA. Při rozhodování o tom, který druh má být do uvedeného seznamu zahrnut, by měla být ve Společenství zajištěna přiměřená úroveň ochrany nákazového statusu živočichů pocházejících z akvakultury a zároveň by se mělo zabránit zavedení zbytečných omezení obchodu. Druhy, které na základě uvedených stanovisek představují jen mírné riziko přenosu nákazy, by měly být do seznamu zahrnuty.

(28)

Mnohé druhy, které byly ve stanoviscích EFSA označeny za možné přenašeče určitých nákaz, by měly být za přenašeče považovány jen tehdy, pokud pocházejí z oblasti, kde se nacházejí druhy vnímavé k dané nákaze, a jsou určeny pro oblast, kde se tytéž uvedené vnímavé druhy rovněž nacházejí. Živočichové pocházející z akvakultury patřící k druhům možných přenašečů by proto měly být považovány za druhy přenašečů pouze pro účely článku 17 směrnice 2006/88/ES za těchto podmínek.

(29)

V zájmu jasnosti a ucelenosti právních předpisů Společenství by rozhodnutí 1999/567/ES, 2003/390/ES, 2003/804/ES, 2003/858/ES a 2006/656/ES měla být zrušena a nahrazena tímto nařízením.

(30)

Je vhodné stanovit přechodné období, aby členské státy a zpracovatelský průmysl mohly přijmout nezbytná opatření pro splnění nových požadavků stanovených v tomto nařízení.

(31)

S ohledem na velký rozsah obchodních toků s okrasnými vodními živočichy druhů vnímavých k epizootickému vředovému syndromu a s ohledem na potřebu provedení dalších studií ohledně rizika vyplývajícího z uvedené nákazy pro průmyslové odvětví zabývající se okrasnými vodními živočichy, včetně přezkumu seznamu vnímavých druhů, by se mělo zabránit bezprostřednímu přerušení dovozu druhů okrasných ryb vnímavých k epizootickému vředovému syndromu určených pouze pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům. Je proto vhodné stanovit pro uvedené zásilky přechodné období, pokud jde o požadavky týkající se této nákazy. Přechodné období je nutné rovněž proto, aby třetím zemím byla poskytnuta dostatečná doba pro doložení nepřítomnosti uvedené nákazy.

(32)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

a)

seznam druhů přenašečů;

b)

veterinární podmínky pro uvádění okrasných vodních živočichů, kteří pocházejí z uzavřených zařízení sloužících k okrasným účelům nebo jsou pro tato zařízení určeni, na trh;

c)

požadavky na veterinární osvědčení pro uvádění na trh:

i)

živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, včetně sádkovacích oblastí, rybářských oblastí vysazování a slovu, otevřených zařízení sloužících k okrasným účelům a pro účely doplnění stavů a

ii)

živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury určených k lidské spotřebě;

d)

veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro dovoz do Společenství a tranzit přes jeho území včetně skladování během tranzitu:

i)

živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, včetně sádkovacích oblastí, rybářských oblastí vysazování a slovu a otevřených zařízení sloužících k okrasným účelům;

ii)

živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury určených k lidské spotřebě;

iii)

okrasných vodních živočichů určených pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)

„uzavřenými zařízeními sloužícími k okrasným účelům“ se rozumí obchody se zvířaty v zájmovém chovu, zahradní centra, zahradní jezírka, komerční akvária nebo velkoobchodníci chovající okrasné vodní živočichy:

i)

bez jakéhokoli přímého kontaktu s přírodními vodami ve Společenství nebo

ii)

které jsou vybaveny systémem čištění odpadních vod, který snižuje riziko přenosu nákaz do přírodních vod na přijatelnou úroveň;

b)

„otevřeným zařízením sloužícím k okrasným účelům“ se rozumí jiná než uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům;

c)

„doplněním stavů“ se rozumí vypouštění živočichů pocházejících z akvakultury do volné přírody.

KAPITOLA II

DRUHY PŘENAŠEČŮ

Článek 3

Seznam druhů přenašečů

Živočichové pocházející z akvakultury náležející k druhům uvedeným ve sloupci 2 tabulky v příloze I tohoto nařízení se považují za přenašeče pouze pro účely článku 17 směrnice 2006/88/ES, pokud uvedení živočichové splňují podmínky stanovené ve sloupcích 3 a 4 uvedené tabulky.

KAPITOLA III

UVÁDĚNÍ ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY NA TRH

Článek 4

Okrasní vodní živočichové pocházející ze zařízení sloužících k okrasným účelům nebo určení pro tato zařízení

1.   Přesuny okrasných vodních živočichů jsou předmětem oznámení v rámci počítačového systému stanoveného v čl. 20 odst. 1 směrnice 90/425/ES (Traces), pokud živočichové:

a)

pocházejí ze zařízení sloužících k okrasným účelům v jednom členském státě;

b)

jsou určeni pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům v jiném členském státě, jehož celé území nebo určité oblasti nebo jednotky:

i)

jsou prohlášeny za prosté jedné nebo několika neexotických nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES v souladu s články 49 nebo 50 uvedené směrnice nebo

ii)

podléhají programu pro dozor nebo eradikaci podle čl. 44 odst. 1 nebo 2 uvedené směrnice a

c)

patří ke druhům vnímavým k jedné nebo několika nákazám, ve vztahu k nimž jsou dotčený členský stát, oblast nebo jednotka prohlášeny za prosté nákazy nebo na něž se vztahuje program pro dozor nebo eradikaci uvedený v písmeni b).

2.   Okrasní vodní živočichové držení v uzavřených zařízeních sloužících k okrasným účelům nesmí být bez povolení příslušného orgánu vypouštěni do otevřených zařízení sloužících k okrasným účelům, hospodářství, sádkovacích oblastí, rybářských oblastí vysazování a slovu, chovných oblastí měkkýšů nebo do volné přírody.

Příslušný orgán toto povolení udělí pouze tehdy, pokud vypuštění neohrožuje nákazový status vodních živočichů v místě vypuštění, a zajistí, aby byla přijata vhodná opatření pro zmírnění rizika.

Článek 5

Živočichové pocházející z akvakultury určení pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu, otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům a pro účely doplnění stavů

K zásilkám živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu, otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům nebo pro účely doplnění stavů musí být připojeno veterinární osvědčení vyplněné podle vzoru stanoveného v části A přílohy II a vysvětlivek v příloze V, pokud jsou živočichové:

a)

dováženi do členských států, oblastí nebo jednotek, které:

i)

jsou prohlášeny za prosté jedné nebo několika neexotických nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES v souladu s články 49 nebo 50 uvedené směrnice nebo

ii)

podléhají programu pro dozor nebo eradikaci podle čl. 44 odst. 1 nebo 2 uvedené směrnice;

b)

patří ke druhům vnímavým k jedné nebo několika nákazám nebo ke druhům přenašečů jedné nebo několika nákaz, ve vztahu k nimž jsou dotčený členský stát, oblast nebo jednotka prohlášeny za prosté nákazy nebo na něž se vztahuje program pro dozor nebo eradikaci uvedený v písmeni a).

Článek 6

Živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury určené k dalšímu zpracování před lidskou spotřebou

1.   K zásilkám živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury určených k dalšímu zpracování před lidskou spotřebou musí být připojeno veterinární osvědčení vyplněné podle vzoru stanoveného v části B přílohy II a vysvětlivek v příloze V, pokud:

a)

jsou dováženy do členských států, oblastí nebo jednotek, které:

i)

jsou prohlášeny za prosté jedné nebo několika neexotických nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES v souladu s články 49 nebo 50 uvedené směrnice nebo

ii)

podléhají programu pro dozor nebo eradikaci podle čl. 44 odst. 1 nebo 2 uvedené směrnice;

b)

patří ke druhům vnímavým k jedné nebo několika nákazám, ve vztahu k nimž jsou dotčený členský stát, oblast nebo jednotka prohlášeny za prosté nákazy nebo na něž se vztahuje program pro dozor nebo eradikaci uvedený v písmeni a).

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na:

a)

ryby, které jsou usmrceny a vykuchány před odesláním;

b)

měkkýše a korýše, kteří jsou určeni k lidské spotřebě, jsou zabaleni a označeni za tímto účelem v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004 a jsou:

i)

životaneschopní, což znamená, že již ztratili schopnost přežít jako živé organismy, pokud by byli navráceni do prostředí, z nějž byli získáni, nebo

ii)

určení pro další zpracování bez dočasného skladování v místě zpracování;

c)

živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury uváděné na trh k lidské spotřebě bez dalšího zpracování, pokud jsou zabaleni v obalech pro maloobchodní prodej, které splňují ustanovení pro tyto obaly uvedená v nařízení (ES) č. 853/2004.

Článek 7

Živí měkkýši a korýši určení pro střediska pro čištění, střediska pro odesílání a podobné podniky před lidskou spotřebou

K zásilkám živých měkkýšů a korýšů určených pro střediska pro čištění, střediska pro odesílání a podobné podniky před lidskou spotřebou musí být připojeno veterinární osvědčení vyplněné podle vzoru stanoveného v části B přílohy II a vysvětlivek v příloze V, pokud:

a)

jsou dováženi do členských států, oblastí nebo jednotek, které:

i)

jsou prohlášeny za prosté jedné nebo několika neexotických nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES v souladu s články 49 nebo 50 nebo

ii)

podléhají programu pro dozor nebo eradikaci podle čl. 44 odst. 1 nebo 2 uvedené směrnice;

b)

patří ke druhům vnímavým k jedné nebo několika nákazám, ve vztahu k nimž jsou dotčený členský stát, oblast nebo jednotka prohlášeny za prosté nákazy nebo na něž se vztahuje program pro dozor nebo eradikaci uvedený v písmeni a).

Článek 8

Živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury, kteří jsou odesíláni z členských států, oblastí nebo jednotek podléhajících opatřením pro tlumení nákaz, včetně programů pro eradikaci

1.   K zásilkám živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, které jsou odesílány z členských států, oblastí nebo jednotek podléhajících opatřením pro tlumení nákaz stanoveným v oddílech 3 až 6 kapitoly V směrnice 2006/88/ES, jimž však byla příslušným orgánem udělena výjimka z těchto opatření pro tlumení nákaz, musí být připojeno veterinární osvědčení vyplněné podle vzoru stanoveného:

a)

v části A přílohy II a podle vysvětlivek v příloze V, pokud se jedná o zásilky živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu, otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům nebo pro účely doplnění stavů;

b)

v části B přílohy II a podle vysvětlivek v příloze V, pokud se jedná o zásilky živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury určených pro další zpracování, střediska pro čištění, střediska pro odesílání nebo podobné podniky před lidskou spotřebou.

2.   K zásilkám živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu, otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům nebo pro účely doplnění stavů musí být připojeno veterinární osvědčení vyplněné podle vzoru stanoveného v části A přílohy II a vysvětlivek v příloze V, pokud:

a)

jsou odesílány z členského státu, oblasti nebo jednotky s programem pro eradikaci schváleným v souladu s čl. 44 odst. 2 směrnice 2006/88/ES;

b)

obsahují druhy vnímavé k jedné nebo několika nákazám nebo druhy přenašečů jedné nebo několika nákaz, na něž se vztahuje program pro eradikaci uvedený v písmeni a).

3.   K zásilkám živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury určených pro další zpracování, střediska pro čištění, střediska pro odesílání nebo podobné podniky před lidskou spotřebou musí být připojeno veterinární osvědčení vyplněné podle vzoru stanoveného v části B přílohy II a vysvětlivek v příloze V, pokud:

a)

jsou odesílány z členského státu, oblasti nebo jednotky s programem pro eradikaci schváleným v souladu s čl. 44 odst. 2 směrnice 2006/88/ES;

b)

obsahují druhy vnímavé k jedné nebo několika nákazám, na něž se vztahuje program pro eradikaci uvedený v písmeni a).

4.   Tento článek se nevztahuje na:

a)

ryby, které jsou usmrceny a vykuchány před odesláním;

b)

měkkýše a korýše, kteří jsou určeni k lidské spotřebě, jsou zabaleni a označeni za tímto účelem v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004 a jsou:

i)

životaneschopní, což znamená, že již ztratili schopnost přežít jako živé organismy, pokud by byli navráceni do prostředí, z nějž byli získáni, nebo

ii)

určení pro další zpracování bez dočasného skladování v místě zpracování;

c)

živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury uváděné na trh pro lidskou spotřebu bez dalšího zpracování, pokud jsou zabaleni v obalech pro maloobchodní prodej, které splňují ustanovení pro tyto obaly uvedená v nařízení (ES) č. 853/2004.

Článek 9

Vpouštění živočichů pocházejících z akvakultury po kontrole

Pokud tato kapitola stanoví, že je před vydáním veterinárního osvědčení vyžadována kontrola, živí živočichové pocházející z akvakultury patřící ke druhům vnímavým k jedné nebo několika nákazám nebo ke druhům přenašečů jedné nebo několika nákaz uvedeným v tomto osvědčení nesmí být vpuštěni do hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů v průběhu doby mezi touto kontrolou a naložením zásilky.

KAPITOLA IV

PODMÍNKY PRO DOVOZ

Článek 10

Živočichové pocházející z akvakultury určení pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu a otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům

1.   Živočichové pocházející z akvakultury určení pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu a otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům smějí být dováženi do Společenství pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek uvedených v příloze III.

2.   Zásilky živočichů pocházejících z akvakultury uvedených v odstavci 1 musí:

a)

být doprovázeny veterinárním osvědčením vyplněným podle vzoru stanoveného v části A přílohy IV a vysvětlivek v příloze V;

b)

splňovat veterinární požadavky stanovené ve vzoru osvědčení a vysvětlivkách uvedených v písmeni a).

Článek 11

Okrasní vodní živočichové určení pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům

1.   Okrasné ryby, které patří ke druhům vnímavým k jedné nebo několika nákazám uvedeným v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES a které jsou určeny pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, smějí být dováženy do Společenství pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek uvedených v příloze III tohoto nařízení.

2.   Okrasné ryby, které nepatří ke druhům vnímavým k jakékoli z nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, a okrasní měkkýši a okrasní korýši, kteří jsou určeni pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, smějí být dováženi do Společenství pouze ze třetích zemí nebo území, které jsou členy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

3.   Zásilky živočichů uvedených v odstavcích 1 a 2 musí:

a)

být doprovázeny veterinárním osvědčením vyplněným podle vzoru stanoveného v části B přílohy IV a vysvětlivek v příloze V a

b)

splňovat veterinární požadavky stanovené ve vzoru osvědčení a vysvětlivkách uvedených v písmeni a).

Článek 12

Živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury určené k lidské spotřebě

1.   Živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury určené k lidské spotřebě smějí být dováženy do Společenství pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, které jsou uvedeny na seznamu sestaveném v souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 854/2004.

2.   Zásilky živočichů a produktů uvedených v odstavci 1 musí:

a)

být doprovázeny společným hygienickým a veterinárním osvědčením vyplněným podle příslušných vzorů stanovených v dodatcích IV a V přílohy VI nařízení (ES) č. 2074/2005 a

b)

splňovat veterinární požadavky a poznámky stanovené ve vzorech osvědčení uvedených v písmeni a).

3.   Tento článek se nepoužije, pokud jsou živočichové pocházející z akvakultury určeni pro sádkovací oblasti nebo pro opětovné vypuštění do vod Společenství. V tomto případě se použije článek 10.

Článek 13

Elektronické osvědčení

Pro osvědčení a potvrzení stanovená v této kapitole lze použít elektronické osvědčení a další schválené metody harmonizované na úrovni Společenství.

Článek 14

Přeprava živočichů pocházejících z akvakultury

1.   Živočichové pocházející z akvakultury určení pro dovoz do Společenství nesmějí být přepravováni za podmínek, které by mohly změnit jejich nákazový status. Konkrétně nesmí být přepravováni ve stejné vodě nebo ve stejném kontejneru jako živočichové pocházející z akvakultury, jejichž nákazový status je nižší nebo kteří nejsou určeni pro dovoz do Společenství.

2.   Během přepravy do Společenství nesmí být živočichové pocházející z akvakultury vyloženi ze svého kontejneru a voda, ve které jsou přepravováni, nesmí být vyměňována na území třetí země, která není schválena pro dovoz těchto živočichů do Společenství nebo která má nižší nákazový status než místo určení.

3.   Pokud jsou zásilky živočichů pocházejících z akvakultury přepravovány na hranice Společenství po moři, musí být k příslušnému veterinárnímu osvědčení připojen dodatek pro přepravu živých živočichů pocházejících z akvakultury po moři vyplněný podle vzoru stanoveného v části D přílohy IV.

Článek 15

Požadavky na vypouštění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury a na vodu používanou pro přepravu

1.   S živočichy pocházejícími z akvakultury a s produkty akvakultury dováženými do Společenství a určenými k lidské spotřebě musí být zacházeno vhodným způsobem, aby se zabránilo kontaminaci přírodních vod ve Společenství.

2.   Živočichové pocházející z akvakultury dovážení do Společenství nesmí být vypouštěni do volné přírody ve Společenství, pokud to nepovolil příslušný orgán v místě určení.

Příslušný orgán může povolení udělit pouze tehdy, pokud vypuštění neohrožuje nákazový status vodních živočichů v místě vypuštění, a zajistí, aby byla přijata vhodná opatření pro zmírnění rizika.

3.   S vodou používanou pro přepravu dovážených zásilek živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury musí být zacházeno vhodným způsobem, aby se zabránilo kontaminaci přírodních vod ve Společenství.

KAPITOLA V

PODMÍNKY PRO TRANZIT

Článek 16

Tranzit a skladování

Zásilky živých živočichů pocházejících z akvakultury, rybích jiker a nevykuchaných ryb, které jsou dováženy do Společenství, ale jsou určeny pro třetí zemi, a to buď přímým tranzitem přes území Společenství, nebo po skladování na území Společenství, musí splňovat požadavky stanovené v kapitole IV. V osvědčení, které je k zásilkám připojeno, musí být uvedena slova „Pro tranzit přes území Evropského společenství“. K zásilkám musí být rovněž připojeno osvědčení požadované třetí zemí určení.

Pokud jsou však uvedené zásilky určeny k lidské spotřebě, musí k nim být připojeno veterinární osvědčení vyplněné podle vzoru stanoveného v části C přílohy IV a vysvětlivek v příloze V.

Článek 17

Výjimka pro tranzit přes území Lotyšska, Litvy a Polska

1.   Odchylně od článku 16 se povolí tranzit zásilek pocházejících z Ruska a směřujících do Ruska, přímo nebo přes území jiné třetí země, po silnici nebo železnici mezi stanovišti hraniční kontroly v Lotyšsku, Litvě a Polsku uvedenými v příloze rozhodnutí Komise 2001/881/ES, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

zásilka je úředním veterinárním lékařem na stanovišti hraniční kontroly vstupu zaplombována plombou s identifikačním číslem;

b)

doklady připojené k zásilce, jak je stanoveno v článku 7 směrnice 97/78/ES, jsou úředním inspektorem na stanovišti hraniční kontroly vstupu opatřeny na každé straně razítkem s textem „Pouze pro tranzit do Ruska přes území Evropského společenství“;

c)

jsou dodržena prováděcí pravidla stanovená v článku 11 směrnice 97/78/ES a

d)

zásilka je na společném veterinárním vstupním dokladu vystaveném úředním inspektorem na stanovišti hraniční kontroly vstupu označena za přípustnou pro tranzit.

2.   Zásilky uvedené v odstavci 1 nesmí být na území Společenství vykládány nebo ukládány do skladu podle čl. 12 odst. 4 nebo článku 13 směrnice 97/78/ES.

3.   Příslušný orgán provádí pravidelné kontroly, aby bylo zajištěno, že počet zásilek podle odstavce 1 a příslušné množství produktů opouštějících území Společenství je stejný, jako jejich počet a množství při vstupu na území Společenství.

KAPITOLA VI

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Požadavky na osvědčení stanovené v jiných právních předpisech Společenství

Veterinární osvědčení požadovaná na základě kapitol III, IV a V tohoto nařízení zahrnují případně veškeré požadavky na veterinární osvědčení podle:

a)

opatření pro prevenci zavlečení nebo tlumení nákaz neuvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES schválených podle čl. 43 odst. 2 uvedené směrnice nebo

b)

článku 5 rozhodnutí Komise 2004/453/ES (21).

Článek 19

Zrušení

Rozhodnutí 1999/567/ES, 2003/390/ES, 2003/804/ES, 2003/858/ES a 2006/656/ES se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2009.

Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 20

Přechodná ustanovení

1.   Na přechodné období do 30. června 2009 mohou být okrasní vodní živočichové uvedení v čl. 4 odst. 1 uváděni na trh bez oznámení v rámci počítačového systému stanoveného v čl. 20 odst. 1 směrnice 90/425/ES (Traces), pokud se dostanou na místo svého konečného určení před uvedeným datem.

2.   Na přechodné období do 30. června 2009 mohou být zásilky živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury, k nimž je připojen přepravní doklad nebo veterinární osvědčení podle přílohy E směrnice 91/67/EHS nebo podle rozhodnutí 1999/567/ES a 2003/390/ES, uváděny na trh, pokud se dostanou na místo svého konečného určení před uvedeným datem.

3.   Na přechodné období do 30. června 2009 mohou být dováženy do Společenství nebo převáženy přes území Společenství tyto zásilky živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury:

a)

zásilky, k nimž je připojeno veterinární osvědčení podle rozhodnutí 2003/804/ES, 2003/858/ES a 2006/656/ES;

b)

zásilky, na něž se vztahuje kapitola IV tohoto nařízení, ale nevztahují se na ně rozhodnutí 2003/804/ES, 2003/858/ES a 2006/656/ES.

Během tohoto období se na zásilky uvedené v písmenech a) a b) nepoužije ustanovení čl. 14 odst. 3.

4.   Na přechodné období do 31. prosince 2009 mohou členské státy povolit dovoz živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury určených k lidské spotřebě ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek uvedených v přílohách I a II nařízení (ES) č. 2076/2005.

5.   Na přechodné období do 31. prosince 2010 mohou členské státy povolit dovoz okrasných vodních živočichů, kteří patří ke druhům vnímavým k epizootickému vředovému syndromu a jsou určeni pouze pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, ze třetích zemí nebo území, které jsou členy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

Během tohoto přechodného období se požadavky týkající se epizootického vředového syndromu uvedené v části II.2 veterinárního osvědčení stanoveného v části B přílohy IV nepoužijí na okrasné vodní živočichy určené pouze pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům.

Článek 21

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. prosince 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(2)  Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 216, 14.8.1999, s. 13.

(4)  Úř. věst. L 135, 3.6.2003, s. 19.

(5)  Úř. věst. L 302, 20.11.2003, s. 22.

(6)  Úř. věst. L 324, 11.12.2003, s. 37.

(7)  Úř. věst. L 271, 30.9.2006, s. 71.

(8)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

(9)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(10)  Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63.

(11)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206.

(12)  Úř. věst. L 320, 18.11.2006, s. 53.

(13)  Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 83.

(14)  Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 27.

(15)  Úř. věst. L 326, 11.12.2001, s. 44.

(16)  Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9.

(17)  Úř. věst. L 13, 16.1.1997, s. 28.

(18)  The EFSA Journal (2007) 584, 1-163.

(19)  The EFSA Journal (2007) 597, 1-116.

(20)  The EFSA Journal (2007) 598, 1-91.

(21)  Úř. věst. L 156, 30.4.2004, s. 5.


PŘÍLOHA I

Seznam druhů možných přenašečů a podmínky, za kterých se uvedené druhy považují za přenašeče

Nákazy

Přenašeči

 

Druhy, které se považují za přenašeče pro účely čl. 17 odst. 1 a 2, pokud jsou splněny další podmínky stanovené ve sloupcích 3 a 4 této tabulky.

Další podmínky týkající se místa původu vodních živočichů druhů uvedených ve sloupci 2

Další podmínky týkající se místa určení vodních živočichů druhů uvedených ve sloupci 2

Sloupec 1

Sloupec 2

Sloupec 3

Sloupec 4

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně

tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis), karas zlatý (Carassius auratus), karas obecný (C. carassius), kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio), tolstolobik bílý (Hypophtalmichthys molitrix), jelec (Leuciscus spp), plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), lín obecný (Tinca tinca)

Bez dalších podmínek

Bez dalších podmínek

Epizootický vředový syndrom

tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis), karas zlatý (Carassius auratus), karas obecný (C. carassius), kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio), tolstolobik bílý (Hypophtalmichthys molitrix), jelec (Leuciscus spp), plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), lín obecný (Tinca tinca)

škeble rybničná (Anodonta cygnea), rak říční (Astacus astacus), rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak červený (Procambarus clarkii)

Bez dalších podmínek

Bez dalších podmínek

Bonamióza (Bonamia exitiosa)

ústřice pacifická (Crassostrea angulata), ústřice velká (Crassostrea gigas), ústřice viržinská (Crassostrea virginica)

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství nebo chovnou oblast měkkýšů, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Perkinsóza (Perkinsus marinus)

humr evropský (Homarus gammarus), krab (Brachyura spp.), rak ničivý (Cherax destructor), kreveta Rosenbergova (Macrobrachium rosenbergii), langusta (Palinurus spp.), krab plovací (Portunus puber), krab pilovitý (Scylla serrata), garnela indická (Penaeus indicus), garnela japonská (Penaeus japonicus), garnela zdobená (Penaeus kerathurus), garnela modravá (Penaeus stylirostris), garnela tichooceánská (Penaeus vannamei)

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství nebo chovnou oblast měkkýšů, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)

Žádné

Nepoužije se

Nepoužije se

Syndrom Taura

Atrina spp., surmovka vlnitá (Buccinum undatum), ústřice pacifická (Crassostrea angulata), srdcovka jedlá (Cerastoderma edule), ústřice velká (Crassostrea gigas), ústřice viržinská (Crassostrea virginica), Donax trunculus, Haliotis discus hannai, ušeň mořská (Haliotis tuberculata), plážovka vejcorodá (Littorina littorea), chionka jedlá (Mercenaria mercenaria), tapeska motýlovitá (Meretrix lusoria), rozchlipka písečná (Mya arenaria), slávka jedlá (Mytilus edulis), slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis), chobotnice (Octopus vulgaris), ústřice jedlá (Ostrea edulis), hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus), tapeska zdobná (Ruditapes decussatus), tapeska filipínská (Ruditapes philippinarum), sepie obecná (Sepia officinalis), křídlatec (Strombus spp.), Venerupis aurea, tapeska středomořská (Venerupis pullastra), Venus verrucosa

humr evropský (Homarus gammarus), krab (Brachyura spp.), rak ničivý (Cherax destructor), kreveta Rosenbergova (Macrobrachium rosenbergii), langusta (Palinurus spp.), krab plovací (Portunus puber), krab pilovitý (Scylla serrata), garnela indická (Penaeus indicus), garnela japonská (Penaeus japonicus), garnela zdobená (Penaeus kerathurus)

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Žlutohlavost (Yellowhead disease)

Atrina spp., surmovka vlnitá (Buccinum undatum), ústřice pacifická (Crassostrea angulata), srdcovka jedlá (Cerastoderma edule), ústřice velká (Crassostrea gigas), ústřice viržinská (Crassostrea virginica), Donax trunculus, Haliotis discus hannai, ušeň mořská (Haliotis tuberculata), plážovka vejcorodá (Littorina littorea), chionka jedlá (Mercenaria mercenaria), tapeska motýlovitá (Meretrix lusoria), rozchlipka písečná (Mya arenaria), slávka jedlá (Mytilus edulis), slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis), chobotnice (Octopus vulgaris), ústřice jedlá (Ostrea edulis), hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus), tapeska zdobná (Ruditapes decussatus), tapeska filipínská (Ruditapes philippinarum), sepie obecná (Sepia officinalis), křídlatec (Strombus spp.), Venerupis aurea, tapeska středomořská (Venerupis pullastra), Venus verrucosa

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Nepoužijí se žádné další podmínky týkající se místa určení.

Virová hemoragická septikémie (VHS)

vyza velká (Huso huso), jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii), jeseter malý (Acipenser ruthenus), jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus), jeseter velký (Acipenser sturio), jeseter sibiřský (Acipenser Baerii)

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství nebo říčního povodí, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis), karas zlatý (Carassius auratus), karas obecný (C. carassius), kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio), tolstolobik bílý (Hypophtalmichthys molitrix), jelec (Leuciscus spp), plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), lín obecný (Tinca tinca)

keříčkovec jihoafrický (Clarias gariepinus), štika obecná (Esox lucius), sumeček (Ictalurus spp.), sumeček černý (Ameiurus melas), sumeček tečkovaný (Ictalurus punctatus), pangas obecný (Pangasius pangasius), candát obecný (Sander lucioperca), sumec velký (Silurus glanis)

mořčák evropský (Dicentrarchus labrax), mořčák pruhovaný (Morone chrysops x M. saxatilis), cípal hlavatý (Mugil cephalus), smuha červená (Sciaenops ocellatus), smuha královská (Argyrosomus regius), smuha bradavičnatá (Umbrina cirrosa), tuňák (Thunnus spp.), tuňák obecný (Thunnus thynnus), kanic západoafrický (Epinephelus aeneus), kanic temný (Epinephelus marginatus), jazyk senegalský (Solea senegalensis), jazyk obecný (Solea solea), růžicha červená (Pagellus erythrinus), zubatec obecný (Dentex dentex), mořan zlatavý (Sparus aurata), Diplodus sargus, růžicha šedá (Pagellus bogaraveo), pražman červenavý (Pagrus major), Diplodus vulgaris, mořan ostrorypý (Diplodus puntazzo), Diplodus vulgaris, pražman obecný (Pagrus pagrus)

tlamoun spp (Oreochromis)

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Infekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN)

vyza velká (Huso huso), jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii), jeseter malý (Acipenser ruthenus), jeseter hvězdnatý (Acipenser stellatus), jeseter velký (Acipenser sturio), jeseter sibiřský (Acipenser Baerii)

tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis), karas zlatý (Carassius auratus), karas obecný (C. carassius), kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio), tolstolobik bílý (Hypophtalmichthys molitrix), jelec (Leuciscus spp), plotice obecná (Rutilus rutilus), perlín ostrobřichý (Scardinius erythrophthalmus), lín obecný (Tinca tinca)

keříčkovec jihoafrický (Clarias gariepinus), sumeček (Ictalurus spp.), sumeček černý (Ameiurus melas), sumeček tečkovaný (Ictalurus punctatus), pangas obecný (Pangasius pangasius), candát obecný (Sander lucioperca), sumec velký (Silurus glanis)

platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus), platýs bradavičnatý (Platichthys flesus), treska obecná (Gadus morhua), treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)

rak říční (Astacus astacus), rak signální (Pacifastacus leniusculus), rak červený (Procambarus clarkii)

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Herpesviróza Koi (KHV)

Žádné

Nepoužije se

Nepoužije se

Nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA)

Žádné

Nepoužije se

Nepoužije se

Marteilióza (Marteilia refringens)

srdcovka jedlá (Cerastoderma edule), Donax trunculus, rozchlipka písečná (Mya arenaria), chionka jedlá (Mercenaria mercenaria), tapeska motýlovitá (Meretrix lusoria), tapeska zdobná (Ruditapes decussatus), tapeska filipínská (Ruditapes philippinarum), Venerupis aurea, tapeska středomořská (Venerupis pullastra), Venus verrucosa

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Bonamióza (Bonamia ostreae)

srdcovka jedlá (Cerastoderma edule), Donax trunculus, rozchlipka písečná (Mya arenaria), chionka jedlá (Mercenaria mercenaria), tapeska motýlovitá (Meretrix lusoria), tapeska zdobná (Ruditapes decussatus), tapeska filipínská (Ruditapes philippinarum), Venerupis aurea, tapeska středomořská (Venerupis pullastra), Venus verrucosa

hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus)

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství nebo chovnou oblast měkkýšů, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Běloskvrnitost (White spot disease)

Atrina spp., surmovka vlnitá (Buccinum undatum), ústřice pacifická (Crassostrea angulata), srdcovka jedlá (Cerastoderma edule), ústřice velká (Crassostrea gigas), ústřice viržinská (Crassostrea virginica), Donax trunculus, Haliotis discus hannai, ušeň mořská (Haliotis tuberculata), plážovka vejcorodá (Littorina littorea), chionka jedlá (Mercenaria mercenaria), tapeska motýlovitá (Meretrix lusoria), rozchlipka písečná (Mya arenaria), slávka jedlá (Mytilus edulis), slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis), chobotnice (Octopus vulgaris), ústřice jedlá (Ostrea edulis), hřebenatka kuchyňská (Pecten maximus), tapeska zdobná (Ruditapes decussatus), tapeska filipínská (Ruditapes philippinarum), sepie obecná (Sepia officinalis), křídlatec (Strombus spp.), Venerupis aurea, tapeska středomořská (Venerupis pullastra), Venus verrucosa

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud pocházejí z hospodářství, kde se nacházejí druhy vnímavé k uvedené nákaze.

Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 2 se považují za přenašeče nákazy uvedené ve sloupci 1 pouze tehdy, pokud jsou určeni pro hospodářství, kde jsou chovány druhy vnímavé k uvedené nákaze.


PŘÍLOHA II

ČÁST A

Vzor veterinárního osvědčení pro uvádění na trh živočichů pocházejících z akvakultury pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu, otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům a pro doplnění stavů

Image

Image

Image

Image

ČÁST B

Vzor veterinárního osvědčení pro uvádění na trh živočichů pocházejících z akvakultury nebo produktů akvakultury určených pro další zpracování, střediska pro odesílání a střediska pro čištění a podobné podniky před lidskou spotřebou

Image

Image

Image


PŘÍLOHA III

Třetí země, území, oblasti nebo jednotky, z nichž je povolen dovoz živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, rybářské oblasti vysazování a slovu a otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům a okrasných ryb vnímavých k jedné nebo několika nákazám uvedeným v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, které jsou určeny pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům (1)

Země/území

Druhy živočichů pocházejících z akvakultury

Oblast/jednotka

Kód ISO

Název

Ryby

Měkkýši

Korýši

Kód

Popis

AU

Austrálie

X (2)

 

 

 

 

BR

Brazílie

X (3)

 

 

 

 

CA

Kanada

X

 

 

CA 0 (5)

Celé území

CA 1 (6)

Britská Kolumbie

CA 2 (6)

Alberta

CA 3 (6)

Saskatchewan

CA 4 (6)

Manitoba

CA 5 (6)

New Brunswick

CA 6 (6)

Nové Skotsko

CA 7 (6)

Prince Edward Island

CA 8 (6)

Newfoundland a Labrador

CA 9 (6)

Yukon

CA 10 (6)

Severozápadní území

CA 11 (6)

Nunavut

CL

Chile

X (2)

 

 

 

Celá země

CN

Čina

X (3)

 

 

 

Celá země

CO

Kolumbie

X (3)

 

 

 

Celá země

CG

Kongo

X (3)

 

 

 

Celá země

HR

Chorvatsko

X (2)

 

 

 

Celá země

HK

Hongkong

X (3)

 

 

 

Celá země

IN

Indie

X (4)

 

 

 

Celá země

ID

Indonésie

X (2)

 

 

 

Celá země

IL

Izrael

X (2)

 

 

 

Celá země

JM

Jamajka

X (3)

 

 

 

Celá země

JP

Japonsko

X (3)

 

 

 

Celá země

LK

Srí Lanka

X (3)

 

 

 

Celá země

MK (7)

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

X (3)

 

 

 

Celá země

MY

Malajsie

X (3)

 

 

 

Poloostrov, západní Malajsie

NZ

Nový Zéland

X (2)

 

 

 

Celá země

RU

Rusko

X (2)

 

 

 

Celá země

SG

Singapur

X (3)

 

 

 

Celá země

ZA

Jižní Afrika

X (2)

 

 

 

Celá země

TW

Tchaj-wan

X (3)

 

 

 

Celá země

TH

Thajsko

X (3)

 

 

 

Celá země

TR

Turecko

X (2)

 

 

 

Celá země

US

Spojené státy

X

 

 

US 0 (5)

Celá země

X

 

 

US 1 (6)

Celá země, kromě těchto států: New York, Ohio, Illinois, Michigan, Indiana, Wisconsin, Minnesota a Pennsylvánie

 

X

 

US 2

Humboldt Bay (Kalifornie)

US 3

Netarts Bay (Oregon)

US 4

Wilapa Bay, Totten Inlet, Oakland Bay, Quilcence Bay a Dabob Bay (Washington)

US 5

NELHA (Hawaii)

VN

Vietnam

X (4)

 

 

 

 


(1)  Podle článku 11 okrasné ryby, které nepatří ke druhům vnímavým k jakékoli z nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, a okrasní měkkýši a okrasní korýši, kteří jsou určeni pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, smějí být dováženi do Společenství pouze ze třetích zemí nebo území, které jsou členy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

(2)  Platí pro všechny druhy ryb.

(3)  Platí pouze pro druhy ryb vnímavých k epizootickému vředovému syndromu podle části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, které jsou určeny pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, a čeleď Cyprinidae.

(4)  Platí pouze pro druhy ryb vnímavých k epizootickému vředovému syndromu podle části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, které jsou určeny pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům.

(5)  Neplatí pro druhy ryb vnímavých k virové hemoragické septikémii nebo pro druhy přenašečů této nákazy podle části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES.

(6)  Platí pouze pro druhy ryb vnímavých k virové hemoragické septikémii nebo pro druhy přenašečů této nákazy podle části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES.

(7)  Dočasný kód, který nemá žádný vliv na konečný název země, jenž bude dohodnut po skončení jednání, která v současnosti probíhají v Organizaci spojených národů.


PŘÍLOHA IV

ČÁST A

Vzor veterinárního osvědčení pro dovoz živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, sádkování, rybářské oblasti vysazování a slovu a otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům do Evropského společenství

Image

Image

Image

Image

Image

ČÁST B

Vzor veterinárního osvědčení pro dovoz okrasných vodních živočichů určených pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům do Evropského společenství

Image

Image

Image

ČÁST C

Vzor veterinárního osvědčení pro tranzit/skladování živých živočichů pocházejících z akvakultury, rybích jiker a nevykuchaných ryb určených k lidské spotřebě

Image

Image

ČÁST D

Dodatek pro přepravu živých živočichů pocházejících z akvakultury po moři

(Vyplňte a připojte k veterinárnímu osvědčení, pokud přeprava na hranice Evropského společenství zahrnuje přepravu lodí, i když přeprava lodí představuje jen část cesty.)

Image


PŘÍLOHA V

Vysvětlivky

a)

Osvědčení vydávají příslušné orgány země původu na základě příslušného vzoru uvedeného v příloze II nebo v příloze IV tohoto nařízení s ohledem na místo určení a využití, k němuž je zásilka po příjezdu na místo určení určena.

b)

S ohledem na status místa určení, pokud jde o neexotické nákazy uvedené v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES v členském státě EU nebo o nákazy, pro něž má místo určení dodatečné záruky podle rozhodnutí 2004/453/ES nebo opatření schválená v souladu s článkem 43 směrnice 2006/88/ES, musí být v osvědčení zahrnuty a doplněny údaje týkající se příslušných zvláštních požadavků.

c)

„Místem původu“ se rozumí hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů, kde byli živočichové pocházející z akvakultury chováni do doby, než dorostli do obchodní velikosti odpovídající zásilce, na niž se toto osvědčení vztahuje. U volně žijících vodních živočichů se „místem původu“ rozumí místo sklizně.

d)

Originál osvědčení musí sestávat z jednoho listu tištěného po obou stranách nebo v případě delšího textu musí všechny strany tvořit nedělitelný celek.

e)

Pro dovoz do Společenství ze třetích zemí musí být originál osvědčení a štítky uvedené ve vzoru osvědčení vyhotoveny alespoň v jednom úředním jazyce členského státu EU, na jehož území proběhne kontrola na hraničním stanovišti, a nejméně v jednom úředním jazyce členského státu EU určení. Členské státy však mohou povolit jiný jazyk Společenství než jejich vlastní jazyk, ke kterému musí být v případě potřeby připojen úřední překlad.

f)

Pokud jsou z důvodu identifikace položek zásilky přiloženy k osvědčení dodatečné strany, považují se za součást originálu osvědčení, pokud je každá strana označena podpisem a razítkem osvědčujícího úředního inspektora.

g)

Pokud osvědčení, včetně všech dodatečných stran podle písmene f), obsahuje více než jednu stranu, každá strana se dole očísluje „–x (číslo strany) z y (celkového počtu stran) –“ a nahoře se uvede kód osvědčení, který mu byl přidělen příslušným orgánem.

h)

Originál osvědčení musí být vyplněn a podepsán úředním inspektorem nejdříve 72 hodin před nakládkou zásilky nebo nejdříve 24 hodin v případech, kdy musí být živočichové pocházející z akvakultury vyšetřeni během 24 hodin před nakládkou. Příslušné orgány země původu zajistí, aby byly dodrženy zásady pro udělování osvědčení rovnocenné těm, které jsou stanoveny ve směrnici 96/93/ES.

i)

Barva podpisu musí být odlišná od barvy tisku. Totéž pravidlo se vztahuje na razítka jiná než reliéfní razítka nebo vodoznaky.

j)

Při dovozu do Společenství ze třetích zemí musí originál osvědčení doprovázet zásilku až na stanoviště hraniční kontroly EU. U zásilek uváděných na trh ve Společenství musí originál osvědčení doprovázet zásilku až na místo jejího konečného určení.

k)

Osvědčení vydané pro živé živočichy pocházející z akvakultury je platné 10 dní od data vydání. V případě přepravy lodí se doba platnosti prodlouží o dobu trvání plavby. Za tímto účelem musí být k veterinárnímu osvědčení připojen originál prohlášení velitele lodi vyhotoveného podle dodatku vyplněného v souladu se vzorem stanoveným v části D přílohy IV.

l)

Upozorňuje se, že na základě obecných podmínek pro přepravu zvířat stanovených v nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 může být případně vyžadováno po vstupu do Společenství přijetí některých opatření, pokud nejsou požadavky uvedeného nařízení splněny.


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/76


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1252/2008

ze dne 12. prosince 2008,

kterým se stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1251/2008 a pozastavuje dovoz zásilek některých živočichů pocházejících z akvakultury z Malajsie do Společenství

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (1), a zejména na čl. 25 písm. a),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2006/88/ES stanoví veterinární požadavky pro uvádění na trh, dovoz a tranzit přes Společenství živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury. Směrnice stanoví, že členské státy musí zajistit, aby živočichové pocházející z akvakultury a produkty akvakultury byly do Společenství vpouštěny pouze ze třetích zemí nebo z částí třetích zemí, které jsou uvedené na seznamu sestaveném v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(2)

Rozhodnutí Komise 2003/858/ES ze dne 21. listopadu 2003, kterým se stanoví veterinární podmínky a veterinární osvědčení pro dovoz živých ryb, jejich jiker a mlíčí pro účely chovu a živých ryb pocházejících z akvakultury a jejich produktů určených pro lidskou spotřebu (2), stanoví seznam území, ze kterých je schválen dovoz určitých druhů živých ryb, jejich jiker a mlíčí do Společenství.

(3)

Rozhodnutí Komise 2006/656/ES ze dne 20. září 2006, kterým se stanoví veterinární podmínky a požadavky na veterinární osvědčení pro dovoz ryb pro okrasné účely (3), stanoví seznam území, z nichž je povoleno dovážet určité okrasné ryby do Společenství.

(4)

Výsledky inspekční návštěvy Společenství v Malajsii odhalily závažné nedostatky průběhu celého procesu produkce živočichů pocházejících z akvakultury a okrasných ryb. Tyto nedostatky mohou vést k šíření nákazy, a tudíž představují závažné riziko pro zdraví zvířat ve Společenství.

(5)

V důsledku těchto nedostatků se rozhodnutím Komise 2008/641/ES, kterým se stanoví odchylka od rozhodnutí 2003/858/ES a 2006/656/ES a pozastavuje dovoz zásilek některých živých ryb a některých produktů akvakultury z Malajsie do Společenství (4), pozastavil dovoz živých ryb čeledi Cyprinidae, jejich jiker a mlíčí pro účely chovu, živých ryb čeledi Cyprinidae, jejich jiker a mlíčí pro účely doplnění stavů ryb v rybářských oblastech vysazování a slovu a rovněž některých okrasných ryb uvedené čeledi z Malajsie.

(6)

Nařízením Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (5), se zrušují rozhodnutí 2003/858/ES a 2006/656/ES s účinkem ode dne 1. ledna 2009.

(7)

Příloha III uvedeného nařízení stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž je povolen dovoz živočichů pocházejících z akvakultury určených pro účely chovu, rybářských oblastí vysazování a slovu a otevřených zařízení sloužících k okrasným účelům a okrasných ryb vnímavých k jedné nebo několika nákazám uvedeným v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES, které jsou určeny pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům.

(8)

Malajsie je zařazena do uvedeného seznamu jako třetí země, z níž je povolen dovoz ryb čeledi Cyprinidae a ryb, které patří ke druhům vnímavým k epizootickému vředovému syndromu podle části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES a které jsou určeny pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, do Společenství. Nařízení (ES) č. 1251/2008 se použije od 1. ledna 2009.

(9)

Okolnosti, které vedly k přijetí rozhodnutí 2008/641/ES, nadále existují. Je proto vhodné stanovit tímto nařízením odchylku od odpovídajících ustanovení týkajících se Malajsie, které jsou stanoveny v příloze III nařízení (ES) č. 1251/2008. V zájmu jasnosti a soudržnosti právních předpisů Společenství by rozhodnutí 2008/641/ES mělo být zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odchylně od čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 1251/2008 pozastaví členské státy dovoz těchto zásilek ryb čeledi Cyprinidae, jejich jiker a mlíčí z Malajsie na svá území:

a)

zásilky živých ryb pocházejících z akvakultury pro účely chovu, pro rybářské oblasti vysazování a slovu a otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům; a

b)

v případě zásilek okrasných ryb, které jsou určeny pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům, pouze zásilky druhů Carassius auratus, Ctenopharyngodon idellus, Cyprinus carpio, Hypophthalmichthys molitrix, Aristichthys nobilis, Carassius carassius a Tinca tinca čeledi Cyprinidae.

Článek 2

Veškeré výdaje spojené s používáním tohoto nařízení hradí příjemce nebo jeho obchodní zástupce.

Článek 3

Rozhodnutí 2008/641/ES se zrušuje ode dne 1. ledna 2009.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. prosince 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(2)  Úř. věst. L 324, 11.12.2003, s. 37.

(3)  Úř. věst. L 271, 30.9.2006, s. 71.

(4)  Úř. věst. L 207, 5.8.2008, s. 34.

(5)  Viz strana 41 tohoto Úředního věstníku.


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/78


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1253/2008

ze dne 15. prosince 2008

o povolení měďnatého chelátu hydroxyanalogu methioninu jako doplňkové látky

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku uvedeného v příloze. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku měďnatý chelát hydroxyanalogu methioninu jako doplňkové látky pro výkrm kuřat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“.

(4)

Ze stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ze dne 16. dubna 2008 vyplývá, že měďnatý chelát hydroxyanalogu methioninu pro výkrm kuřat nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo životní prostředí (2). Úřad dále došel k závěru, že uvedený produkt používaný jako doplňková látka pro výkrm kuřat nepředstavuje žádná jiná rizika, pro která by v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 nebylo možné udělit povolení. Podle uvedeného stanoviska může být používání uvedeného přípravku považováno za zdroj dostupné mědi a splňuje kritéria nutriční doplňkové látky pro výkrm kuřat. Stanovisko úřadu rovněž doporučuje příslušná opatření pro bezpečnost uživatelů. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, předloženou referenční laboratoří Společenství zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“ a funkční skupiny „sloučeniny stopových prvků“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Vědecké stanovisko komise pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata (FEEDAP), vydané na žádost Evropské komise, týkající se bezpečnosti a účinnosti přípravku Mintrex®Cu (měďnatý chelát hydroxyanalogu methioninu) jako doplňkové látky pro pro všechny druhy. The EFSA Journal (2008) 693, s. 1–19.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Jiná ustanovení

Obsah prvku (Cu) v mg/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: nutriční doplňkové látky. Funkční skupina: sloučeniny stopových prvků

„3b410

Měďnatý chelát hydroxyanalogu methioninu

 

Charakteristika doplňkové látky:

 

Měďnatý chelát hydroxyanalogu methioninu s minimálním obsahem mědi 17 % a 78 % 2-hydroxy-4-(methylsulfanyl)butanové kyseliny

 

Minerální olej: ≤1 %

 

CAS: 292140-30-8

 

Analytická metoda (1):

AAS atomová absorpční spektrometrie (AAS)

Výkrm kuřat

25 (celkem)

Doplňková látka se do krmiva musí zapracovat ve formě premixu.

Pro bezpečnost uživatelů: během manipulace by se měly používat prostředky k ochraně dýchacích cest a nosit bezpečnostní brýle a rukavice.

5.1.2019


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře Společenství: http://www.irmm.jrc.be/crl_feed_additives“


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/80


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1254/2008

ze dne 15. prosince 2008,

kterým se upravuje nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského Společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (1), a zvláště čl. 20 odst. 3, čl. 21 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a čl. 38 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 834/2007, a zvláště čl. 20 uvedeného nařízení, stanoví základní požadavky na výrobu ekologických kvasinek. Prováděcí pravidla pro tyto požadavky by mělo stanovit nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (2).

(2)

Protože by měla být zavedena ustanovení týkající se výroby ekologických kvasinek, oblast působnosti nařízení (ES) č. 889/2008 by nyní měla zahrnovat také kvasinky používané jako potraviny nebo krmivo.

(3)

Aby se ekologickým zemědělcům pomohlo nalézt dostatečné zásoby krmiva pro jejich zvířata a aby se usnadnila proměna na ekologické oblasti v zájmu uspokojení poptávky spotřebitelů po ekologických produktech, je vhodné povolit v krmné dávce ekologických chovaných zvířat použití až 100 % krmiv vyprodukovaných během období přechodu na ekologickou produkci ve vlastním hospodářství zemědělců.

(4)

Podle přílohy VI B nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 (3) byly povoleny pro ekologické zpracování pouze enzymy běžně používané při přípravě, enzymy používané jako potravinářské přídatné látky by musely být na seznamu povolených potravinářských přídatných látek v příloze VI A A.1 uvedeného nařízení. V nových prováděcích pravidlech je zapotřebí toto ustanovení znovu zavést.

(5)

Protože se kvasinky nepokládají za zemědělský produkt podle čl. 32 odst. 3 Smlouvy a aby se umožnilo označování ekologických kvasinek za ekologické, je zapotřebí změnit ustanovení o výpočtu složek. Výpočet kvasinek a kvasničných produktů jako zemědělských složek bude ale povinný od 31. prosince 2013. Dotyčné odvětví toto období potřebuje, aby se mohlo přizpůsobit.

(6)

V některých oblastech EU je v určitém ročním období tradicí dekorativně barvit uvařená vejce a vzhledem k tomu, že ekologická vejce se též mohou barvit a mohou být uvedena na trh, některé členské státy požádaly o povolení barviv pro tento účel a panel nezávislých odborníků zkoumal určitá barviva a určité další látky pro desinfekci a konzervaci uvařených vajec (4) a došel k názoru, že řada přírodních barviv by mohla být povolena a dočasně též syntetické formy oxidů a hydroxidů železa. Vzhledem k místnímu a sezónnímu charakteru výroby je ale vhodné udělit příslušným orgánům způsobilost pro vydávání příslušných povolení.

(7)

Podle doporučení panelu pro ekologické kvasinky (5) by některé produkty a látky potřebné k výrobě ekologických kvasinek, přípravě a úpravě kvasinek do konečné formy ke komerční distribuci měly být povoleny v souladu s článkem 21 nařízení (ES) č. 834/2007. Článek 20 uvedeného nařízení stanoví, že pro výrobu ekologických kvasinek se použijí pouze ekologicky získané substráty a že by ekologické kvasinky neměly být obsaženy v ekologických potravinách nebo krmivu společně s jinými než ekologickými kvasinkami. Panel odborníků ale ve svých závěrech ze dne 10. července 2008 doporučil dočasně povolit 5 % jiného než ekologického kvasničného extraktu, do té doby, než bude ekologický kvasničný extrakt dostupný jako doplňkový substrát pro výrobu ekologických kvasinek, které jsou zdrojem dusíku, fosforu, vitaminů a minerálů. V souladu s pravidly pružnosti podle čl. 22 odst. 2 písm. e) uvedeného nařízení by 5 % jiného než ekologického kvasničného extraktu mělo být povoleno pro výrobu ekologických kvasinek.

(8)

Nařízení (ES) č. 889/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Změny by se měly začít používat současně s nařízením (ES) č. 889/2008.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem regulativního Výboru pro ekologickou produkci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 889/2008 se mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 2 se zrušuje písmeno d).

2)

V článku 21 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Je povoleno zařazení krmiv z přechodného období do krmné dávky až do výše 30 % krmného receptu v průměru. Pokud krmiva z přechodného období pocházejí z některé jednotky daného zemědělského podniku, může být toto množství zvýšeno až na 100 %.“

3)

Článek 27 se mění takto:

a)

v odst. 1 písm. b) se doplňuje tato věta:

„Enzymy, které se použijí jako potravinářské přídatné látky, musí však být na seznamu v příloze VIII oddílu A.“

b)

v odstavci 2 se vkládá toto písmeno:

„c)

kvasinky a kvasinkové produkty se počítají jako složky zemědělského původu od 31. prosince 2013.“

c)

Doplňuje se odstavec 4, který zní:

„4.   Pro tradiční dekorativní barvení skořápek uvařených vajec vyráběných s úmyslem uvést je v daném ročním období na trh mohou příslušné orgány povolit pro výše zmíněné období použití přírodních barviv a přírodních látek na povrchovou úpravu. Toto povolení může až do dne 31. prosince 2013 zahrnovat syntetické formy oxidů a hydroxidů železa. Povolení se oznámí Komisi a členským státům.“

4)

Vkládá se nový článek 27a, který zní:

„Článek 27a

Pro účely uplatňování čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 lze při výrobě, přípravě a úpravě kvasinek do konečné formy ke komerční distribuci používat pouze tyto látky:

a)

látky uvedené v příloze VIII oddílu C tohoto nařízení;

b)

produkty a látky uvedené v čl. 27 odst. 1 písm. b) a e) tohoto nařízení.“

5)

V kapitole 6 hlavě II se vkládá nový oddíl 3a, který zní:

„Oddíl 3a

Výjimečná pravidla produkce týkající se specifických produktů a látek při zpracování v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 834/2007

Článek 46a

Přidání jiného než ekologického kvasničného extraktu

Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 834/2007, je povoleno pro výrobu ekologických kvasinek přidání až 5 % jiného než ekologického kvasničného extraktu nebo autolyzátu k substrátu (vypočtenému jako sušina), pokud hospodářské subjekty nemohou získat kvasničný extrakt nebo autolyzát z ekologické výroby.

Dostupnost ekologického kvasničného extraktu se přezkoumá do dne 31. prosince 2013, aby se rozhodlo o zrušení tohoto ustanovení.“

6)

Příloha VIII se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení (EHS) č. 2092/91 se zrušuje a nahrazuje nařízením (ES) č. 834/2007 s účinkem ode dne 1. ledna 2009.

(4)  Doporučení skupiny nezávislých odborníků ohledně „použití barvicích činidel na vaječné skořápky velikonočních ekologických vajec“; www.organic-farming.europa.eu

(5)  Doporučení skupiny nezávislých odborníků ohledně „ustanovení o ekologických kvasinkách“; www.organic-farming.europa.eu


PŘÍLOHA

Příloha VIII nařízení (ES) č. 889/2008 se mění takto:

1)

Název přílohy VIII se nahrazuje tímto:

2)

Doplňuje se nový oddíl C, který zní:

„ODDÍL C –   ČINIDLA POUŽÍVANÁ PŘI VÝROBĚ KVASINEK A KVASNIČNÝCH PRODUKTŮ

Název

Primární kvasinky

Příprava/úprava kvasinek do konečné formy

Specifické podmínky

chlorid vápenatý

X

 

 

oxid uhličitý

X

X

 

kyselina citronová

X

 

pro regulaci pH při výrobě kvasinek

kyselina mléčná

X

 

pro regulaci pH při výrobě kvasinek

dusík

X

X

 

kyslík

X

X

 

bramborový škrob

X

X

pro filtraci

uhličitan sodný

X

X

pro regulaci pH

rostlinné oleje

X

X

masticí, uvolňovací nebo odpěňovací činidlo“


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/83


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1255/2008

ze dne 15. prosince 2008,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. prosince 2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 [vysoce jakostní pšenice obecná], 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. prosince 2008 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 16. prosince 2008 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 16. prosince 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 16. prosince 2008

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

44,57

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

33,31

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

33,31

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

44,57


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

1.12.2008-12.12.2008

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

179,80

104,63

Cena FOB USA

233,65

223,65

203,65

105,29

Prémie – Záliv

10,13

Prémie – Velká jezera

26,95

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

10,39 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

8,59 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


SMĚRNICE

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/86


SMĚRNICE KOMISE 2008/116/ES

ze dne 15. prosince 2008,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek aclonifenu, imidaklopridu a metazachloru

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 1490/2002 (3) stanoví prováděcí pravidla pro třetí etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Uvedený seznam zahrnuje aclonifen, imidakloprid a metazachlor.

(2)

Účinky těchto účinných látek na lidské zdraví a na životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 451/2000 a (ES) č. 1490/2002 pro rozsah použití navrhovaných oznamovateli. Uvedená nařízení navíc určují členské státy zpravodaje, které musí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1490/2002. Pro aclonifen a imidakloprid bylo členským státem zpravodajem Německo a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 11. září 2006 a 13. června 2006. Pro metazachlor bylo členským státem zpravodajem Spojené království a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 30. září 2005.

(3)

Hodnotící zprávy byly přezkoumány členskými státy a EFSA a byly předloženy Komisi v podobě vědeckých zpráv EFSA (4), a to dne 31. července 2008 o aclonifenu, dne 29. května 2008 o imidaklopridu a dne 14. dubna 2008 o metazachloru. Tyto zprávy byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončeny dne 26. září 2008 v podobě zpráv Komise o přezkoumání aclonifenu, imidaklopridu a metazachloru.

(4)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že lze očekávat, že přípravky na ochranu rostlin obsahující aclonifen, imidakloprid a metazachlor mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávách Komise o přezkoumání. Je proto vhodné zařadit tyto účinné látky do přílohy I, a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tyto účinné látky udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(5)

Aniž je dotčen tento závěr, je vhodné získat další informace týkající se některých zvláštních aspektů. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/ES může zařazení látky do přílohy I podléhat určitým podmínkám. Je proto vhodné požadovat, aby byl aclonifen předmětem dalšího zkoušení s cílem zhodnotit rezidua v následných plodinách a potvrdit posouzení rizika pro ptáky, savce, vodní organismy a necílové rostliny, aby byl imidakloprid předmětem dalšího zkoušení s cílem potvrdit posouzení rizika pro obsluhu a pracovníky a rizika pro ptáky a savce a aby oznamovatel tyto studie předložil. Navíc v případě metazachloru je vhodné získat další informace týkající se některých zvláštních aspektů. Čl. 5 odst. 5 směrnice 91/414/EHS stanoví, že toto zařazení lze kdykoliv přehodnotit, vyskytnou-li se pochybnosti, že kritéria uvedená v odstavcích 1 a 2 jsou stále plněna. Oznamovatel předložil informace, které jsou v této fázi považovány pro hodnocení významu některých metabolitů za dostatečné. Rozhodnutí o klasifikaci metazachloru podle směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (5) však ještě není dokončeno. Toto rozhodnutí by mohlo vyžadovat další informace týkající se těchto metabolitů. Informace předložené oznamovatelem pro hodnocení významu metabolitů 479M04, 479M08, 479M09, 479M11 a 479M12 s ohledem na rakovinu jsou v této fázi považovány za dostatečné. Pokud však bude rozhodnutí přijato podle směrnice 67/548/EHS, podle níž je metazachlor klasifikován jako látka „s omezenými důkazy o karcinogenním účinku“, bude zapotřebí dalších informací ohledně významu uvedených metabolitů ve vztahu k rakovině. Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 91/414/EHS může zařazení látky do přílohy I uvedené směrnice podléhat určitým podmínkám. Zařazení metazachloru by proto mělo podléhat podmínce týkající se předložení dalších informací v případě, že tato látka bude klasifikována podle směrnice 67/548/EHS.

(6)

Před zařazením účinné látky do přílohy I je třeba poskytnout členským státům a zúčastněným stranám přiměřené období, které jim umožní připravit se na plnění nových požadavků, které ze zařazení vyplynou.

(7)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS jako důsledek zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících aclonifen, imidakloprid a metazachlor, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly podle potřeby měnit, nahrazovat nebo odnímat stávající povolení v souladu s ustanoveními směrnice 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé určené použití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(8)

Zkušenosti z předchozích zařazení účinných látek, posouzených v rámci nařízení Komise (EHS) č. 3600/92 (6), do přílohy I směrnice 91/414/EHS ukázaly, že při výkladu povinností držitelů stávajících povolení mohou vzniknout problémy, pokud jde o přístup k údajům. Aby se předešlo dalším těžkostem, zdá se proto být nezbytné ujasnit povinnosti členských států, zejména povinnost ověřit, že držitel povolení má přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice. Ve srovnání se směrnicemi, které byly dosud přijaty a kterými se mění příloha I, však toto ujasnění neukládá členským státům ani držitelům povolení žádné nové povinnosti.

(9)

Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. ledna 2010. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 1. února 2010.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

1.   V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 31. ledna 2010 v případě potřeby změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky aclonifen, imidakloprid a metazachlor.

Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se aclonifenu, imidaklopridu a metazachloru, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o uvedených účinných látkách, a zda držitel povolení má dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice, v souladu s podmínkami článku 13 uvedené směrnice.

2.   Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS nově zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující aclonifen, imidakloprid a metazachlor jako jedinou účinnou látku nebo jako jednu z několika účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. července 2009 uvedeny v příloze I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice a při zohlednění části B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají aclonifenu, imidaklopridu a metazachloru. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)

v případě, že přípravek obsahuje aclonifen, imidakloprid a metazachlor jako jedinou účinnou látku, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou nejpozději do 31. ledna 2014 nebo

b)

v případě, že přípravek obsahuje aclonifen, imidakloprid a metazachlor jako jednu z několika účinných látek, povolení v případě potřeby změní nebo odejmou do 31. ledna 2014 nebo do data stanoveného pro tuto změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka nebo látky zařazují do přílohy I směrnice 91/414/EHS, přičemž určující je pozdější datum.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. srpna 2009.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 15. prosince 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 25.

(3)  Úř. věst. L 224, 21.8.2002, s. 23.

(4)  EFSA Scientific Report (2008) 149. Conclusion regarding the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance aclonifen (dokončeno 31. července 2008).

EFSA Scientific Report (2008) 148. Conclusion regarding the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance imidacloprid (dokončeno 29. května 2008).

EFSA Scientific Report (2008) 145. Conclusion regarding the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance metazachlor (dokončeno 14. dubna 2008).

(5)  Úř. věst. 196, 16.8.1967, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 366, 15.12.1992, s. 10.


PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují nové údaje, které znějí:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„221

Aclonifen

CAS 74070-46-5

CIPAC 498

2-chlor-3-fenoxy-6-nitroanilin

≥ 970 g/kg

Nečistota fenol je toxikologicky významná a stanoví se maximální množství 5 g/kg.

ze dne 1. srpna 2009

ze dne 31. července 2019

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako herbicid.

ČÁST B

Při hodnocení žádostí o povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících aclonifen pro jiná použití než u slunečnic věnují členské státy zvláštní pozornost kritériím uvedeným v čl. 4 odst. 1 písm. b) a zajistí, aby byly poskytnuty jakékoli potřebné údaje a informace před tím, než je takové povolení uděleno.

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání aclonifenu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 26. září 2008.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

specifikaci komerčně vyráběného technického materiálu, která musí být potvrzena a podložena vhodnými analytickými údaji. Zkušební materiál použitý pro toxikologickou dokumentaci musí být porovnán a ověřen s ohledem na specifikaci technického materiálu,

ochraně bezpečnosti obsluhy. V povolených podmínkách použití musí být předepsáno užití odpovídajících osobních ochranných prostředků a opatření ke zmínění rizika pro snížení expozice,

reziduím v následných plodinách a zhodnotit dietární expozici spotřebitelů,

ochraně ptáků, savců, vodních organismů a necílových rostlin. Pokud jde o tato zjištěná rizika, měla by se v případě potřeby uplatnit opatření k jejich zmírnění, například nárazníkové zóny.

Dotčené členské státy si vyžádají předložení dalších studií věnovaných reziduím v následných plodinách a příslušných informací s cílem potvrdit posouzení rizika pro ptáky, savce, vodní organismy a necílové rostliny.

Zajistí, aby oznamovatel Komisi tyto podpůrné údaje a informace poskytl do dvou let od vstupu této směrnice v platnost.

222

Imidakloprid

CAS 138261-41-3

CIPAC 582

(2E)-1-[(6-chlorpyridin-3-yl)methyl]-N-nitroimidazolidin-2-imin

≥ 970 g/kg

ze dne 1. srpna 2009

ze dne 31. července 2019

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako insekticid.

Za účelem ochrany necílových organismů, zejména včel a ptáků, v případě použití k ošetření osiva:

nanášení na osivo se smí provádět jen v profesionálních zařízeních pro ošetřování osiva. V těchto zařízeních se musí používat nejlepší dostupné techniky, kterými lze zajistit vyloučení rozptylu oblaků prachu během skladování, přepravy a používání,

je třeba používat odpovídající vybavení, které zajistí vysoký stupeň vpracování do půdy, minimalizaci úniku látky a minimalizaci rozptylu oblaků prachu. Členské státy zajistí, aby označení ošetřeného osiva obsahovalo informaci, že osivo bylo ošetřeno imidaklopridem, a aby uvádělo opatření ke zmírnění rizika stanovená v povolení přípravku.

ČÁST B

Při hodnocení žádostí o povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících imidakloprid pro jiná použití než pro rajčata ve sklenících věnují členské státy zvláštní pozornost kritériím uvedeným v čl. 4 odst. 1 písm. b) a zajistí, aby byly poskytnuty jakékoli potřebné údaje a informace před tím, než je takové povolení uděleno.

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání imidaklopridu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 26. září 2008.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

bezpečnosti obsluhy a pracovníků a zajistit, aby v podmínkách použití bylo předepsáno užití odpovídajících osobních ochranných prostředků,

vlivu na vodní organismy, necílové členovce, žížaly a jiné necílové půdní makroorganismy a musí zajistit, aby podmínky povolení podle potřeby obsahovaly opatření ke zmírnění rizika,

ochraně včel, zejména v případě aplikace postřikem, a musí zajistit, aby podmínky povolení podle potřeby obsahovaly opatření ke zmírnění rizika.

Dotčené členské státy si vyžádají předložení:

informací pro další posouzení rizika pro obsluhu a pracovníky,

informací pro další posouzení rizika pro ptáky a savce.

Zajistí, aby oznamovatel Komisi tyto podpůrné údaje a informace poskytl do dvou let od vstupu této směrnice v platnost.

223

Metazachlor

CAS 67129-08-2

CIPAC 411

2-chlor-2′,6′-dimethyl-N-(pyrazol-1-ylmethyl)acetanilid

≥ 940 g/kg

Toluen, nečistota vznikající při výrobě, je považována za rizikovou z toxikologického hlediska a nesmí přesáhnout 0,01 % v technické látce.

ze dne 1. srpna 2009

ze dne 31. července 2019

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako herbicid; max. aplikační dávka činí 1,0 kg/ha pouze jednou za tři roky na stejném poli.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání metazachloru, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, dokončené Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 26. září 2008.

Při tomto celkovém hodnocení musjí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

bezpečnosti obsluhy a zajistit, aby v podmínkách použití bylo předepsáno užití odpovídajících osobních ochranných prostředků,

věnovat zvláštní pozornost ochraně vodních organismů,

věnovat zvláštní pozornost ochraně podzemních vod, pokud je tato účinná látka používána v oblastech s citlivými půdními a/nebo klimatickými podmínkami.

Podmínky povolení v případě potřeby zahrnují opatření ke zmírnění rizika a v ohrožených oblastech by měly být podle potřeby zahájeny programy monitorování za účelem ověření možné kontaminace podzemních vod metabolity 479M04, 479M08, 479M09, 479M11 a 479M12.

Pokud je metazachlor podle směrnice 67/548/EHS klasifikován jako látka s ‚omezenými důkazy o karcinogenním účinku‘, vyžadují dotčené členské státy předložení dalších informací o významu metabolitů 479M04, 479M08, 479M09, 479M11 a 479M12 s ohledem na rakovinu.

Zajistí, že oznamovatelé poskytnou uvedené informace Komisi do šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí o klasifikaci.“


(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání.


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/92


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 8. prosince 2008,

kterým se mění její jednací řád

(2008/945/ES, Euratom)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 207 odst. 3 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na čl. 121 odst. 3 této smlouvy;

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na čl. 2 odst. 2 přílohy III jednacího řádu Rady (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 11 odst. 5 jednacího řádu Rady (dále jen „jednací řád“) se na žádost člena Rady při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou ověří, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Evropské unie vypočteného podle údajů o počtu obyvatel uvedených v článku 1 přílohy III.

(2)

Podle čl. 2 odst. 2 přílohy III jednacího řádu o prováděcích pravidlech pro ustanovení o přidělení váhy hlasům v Radě upraví Rada s účinkem od 1. ledna každého roku údaje uvedené v článku 1 uvedené přílohy na základě údajů, které má Statistický úřad Evropských společenství k dispozici k 30. září předchozího roku.

(3)

Jednací řád by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn pro rok 2009,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Článek 1 přílohy III jednacího řádu se nahrazuje tímto:

„Článek 1

K provedení čl. 205 odst. 4 Smlouvy o ES, čl. 118 odst. 4 Smlouvy o Euratomu a čl. 23 odst. 2 třetího pododstavce a čl. 34 odst. 3 Smlouvy o EU je celkový počet obyvatel každého členského státu na dobu od 1. ledna do 31. prosince 2009 tento:

Členský stát

Počet obyvatel

(v tisících)

Německo

82 217,8

Francie

63 753,1

Spojené království

61 224,1

Itálie

59 619,3

Španělsko

45 283,3

Polsko

38 115,6

Rumunsko

21 528,6

Nizozemsko

16 405,4

Řecko

11 213,8

Belgie

10 666,9

Portugalsko

10 617,6

Česká republika

10 381,1

Maďarsko

10 045,4

Švédsko

9 182,9

Rakousko

8 331,9

Bulharsko

7 640,2

Dánsko

5 475,8

Slovensko

5 401,0

Finsko

5 300,5

Irsko

4 401,3

Litva

3 366,4

Lotyšsko

2 270,9

Slovinsko

2 025,9

Estonsko

1 340,9

Kypr

789,3

Lucembursko

483,8

Malta

410,3

Celkem

497 493,1

práh (62 %)

308 445,7“

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem 1. ledna 2009.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. prosince 2008.

Za Radu

předseda

B. KOUCHNER


(1)  Rozhodnutí Rady 2006/683/ES, Euratom ze dne 15. září 2006, kterým se přijímá jednací řád Rady (Úř. věst. L 285, 16.10.2006, s. 47).


Komise

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/94


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 12. prosince 2008,

kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o požadavky na karanténu živočichů pocházejících z akvakultury

(oznámeno pod číslem K(2008) 7905)

(Text s významem pro EHP)

(2008/946/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 89/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 druhý pododstavec a čl. 10 odst. 4 první pododstavec uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (2), a zejména na článek 25 a čl. 61 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 16 odst. 1 směrnice 2006/88/ES musí živočichové pocházející z akvakultury náležející k druhům vnímavým k nákazám uvedeným v části II přílohy IV uvedené směrnice, kteří mají být vpuštěni za účelem chovu nebo doplnění stavů do členského státu, oblasti nebo jednotky, které byly prohlášeny za prosté konkrétní nákazy, pocházet z členského státu, oblasti nebo jednotky, které byly také prohlášeny za prosté dané nákazy. Na základě čl. 44 odst. 4 uvedené směrnice se totéž ustanovení použije i na území, na něž se vztahuje program pro dozor nebo eradikaci týkající se dané nákazy.

(2)

Na základě čl. 17 odst. 1 směrnice 2006/88/ES musí druhy přenašečů nákaz uvedených v části II přílohy IV uvedené směrnice, které mají být vpuštěny za účelem chovu nebo doplnění stavů do členského státu, oblasti nebo jednotky, které byly prohlášeny za prosté konkrétní nákazy, buď pocházet z jiného členského státu, oblasti nebo jednotky prohlášených za prosté této určité nákazy, nebo musí být drženy v karanténních zařízeních ve vodě prosté příslušných patogenních původců po náležitou dobu, jež je na základě vědeckých poznatků a praktických zkušeností prokázána jako dostatečná ke snížení rizika přenosu dané nákazy na úroveň přijatelnou k zabránění přenosu dotyčné nákazy. Na základě čl. 44 odst. 4 směrnice 2006/88/ES se totéž ustanovení použije i na území, na něž se vztahuje program pro dozor nebo eradikaci týkající se dané nákazy.

(3)

Seznam druhů možných přenašečů nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES včetně podmínek, za nichž mají být uvedené druhy považovány za přenašeče pro účely článku 17 uvedené směrnice, je stanoven v příloze I nařízení Komise (ES) č. 1251/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se provádí směrnice 2006/88/ES, pokud jde o podmínky a požadavky na osvědčení pro uvádění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů akvakultury na trh a pro jejich dovoz do Společenství, a kterým se stanoví seznam druhů přenašečů (3).

(4)

Ustanovení čl. 20 odst. 1 směrnice 2006/88/ES stanoví odchylně od článku 16 uvedené směrnice, že volně žijící vodní živočichové druhů vnímavých k nákazám uvedeným v části II přílohy IV uvedené směrnice, kteří byli uloveni v členském státě, oblasti nebo jednotce, které nebyly prohlášeny za prosté konkrétní nákazy, musí být před tím, než mohou být vypuštěni do členského státu, oblasti nebo jednotky prohlášených za prosté dané nákazy, umístěni do karantény pod dozorem příslušného orgánu ve vhodných zařízeních na dobu dostatečně dlouhou k tomu, aby se riziko přenosu nákazy snížilo na přijatelnou úroveň. Na základě čl. 44 odst. 4 směrnice 2006/88/ES se totéž ustanovení použije i na území, na něž se vztahuje program pro dozor nebo eradikaci týkající se dané nákazy.

(5)

Na základě článků 10 a 11 nařízení (ES) č. 1251/2008 živočichové náležející k druhům přenašečů a volně žijící vodní živočichové určení pro účely chovu, sádkovací oblasti, rybářské oblasti vysazování a slovu a otevřená zařízení sloužící k okrasným účelům a okrasní vodní živočichové náležející k vnímavým druhům určení pro uzavřená zařízení sloužící k okrasným účelům smějí být dováženi do členského státu, oblasti nebo jednotky, které byly prohlášeny za prosté konkrétní nákazy, nebo do oblastí, které podléhají programu pro dozor nebo eradikaci týkající se dané nákazy a nemusí pocházet z oblastí prostých nákazy, pokud byli po náležitou dobu umístěni v karanténě, jak stanoví směrnice 2006/88/ES. Na základě čl. 10 odst. 1 první odrážky směrnice 91/496/EHS může být karanténa prováděna ve třetí zemi.

(6)

Aby bylo zajištěno, že karanténa bude prováděna tak, aby se snížilo riziko přenosu nákaz uvedených v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES na přijatelnou úroveň, měla by být stanovena podrobná pravidla pro karanténu.

(7)

Na karanténní zařízení ve Společenství se vztahuje definice „produkčních podniků akvakultury“ uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. c) směrnice 2006/88/ES. V zájmu nákazového statusu zvířat ve Společenství by karanténní zařízení ve třetích zemích měla splňovat požadavky rovnocenné těm, jež jsou stanoveny pro produkční podniky akvakultury ve směrnici 2006/88/ES.

(8)

Pokud se karanténa provádí ve Společenství, má zásadní význam sledování přepravy zásilek živočichů pocházejících z akvakultury do karanténního zařízení, aby se zajistilo, že živočichové, kteří mají být podrobeni karanténě, budou bezpečně přepravováni přímo do karanténního zařízení.

(9)

Karanténní zařízení by měla být konstruována a řízena tak, aby se zabránilo šíření nákaz mezi jednotlivými karanténními jednotkami a mezi karanténními zařízeními a ostatními produkčními podniky akvakultury.

(10)

Na některé činnosti týkající se karantény ve Společenství se vztahuje definice „úřední kontroly“ uvedená v čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (4). Na náklady související s karanténou ve Společenství by se proto měl vztahovat článek 27 uvedeného nařízení, který stanoví, že členské státy mohou vybírat poplatky, které mají pokrýt náklady vzniklé v souvislosti s úředními kontrolami.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto rozhodnutí stanoví požadavky na karanténu podle:

a)

článků 17 a 20 směrnice 2006/88/ES a

b)

kapitoly IV nařízení (ES) č. 1251/2008 a vzorů osvědčení stanovených v příloze IV uvedeného nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1)

„karanténním zařízením“ se rozumí zařízení,

a)

v němž se provádí karanténa živočichů pocházejících z akvakultury;

b)

které obsahuje jednu nebo více karanténních jednotek a

c)

které má oprávnění a je registrováno příslušným orgánem ve smyslu čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 882/2004 jako karanténní zařízení podle článků 4 a 6 směrnice 2006/88/ES a které splňuje minimální podmínky pro karanténní zařízení stanovené v příloze I tohoto rozhodnutí;

2)

„karanténní jednotkou“ se rozumí provozně a fyzicky oddělená jednotka karanténního zařízení, v níž se nacházejí pouze živočichové pocházející z akvakultury z téže zásilky s týmž nákazovým statusem a případně ověřovací živočichové pocházející z akvakultury;

3)

„ověřovacími živočichy pocházejícími z akvakultury“ se rozumí živočichové pocházející z akvakultury, kteří jsou používáni jako diagnostická pomůcka během karantény;

4)

„nákazami uvedenými na seznamu“ se rozumí nákazy uvedené na seznamu v části II přílohy IV směrnice 2006/88/ES;

5)

„schváleným kvalifikovaným pracovníkem zabývajícím se zdravím vodních živočichů“ se rozumí kvalifikovaný pracovník zabývající se zdravím vodních živočichů, kterého příslušný orgán určil, aby jeho jménem prováděl konkrétní úřední kontroly v karanténních zařízeních.

KAPITOLA II

KARANTÉNA ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY VE TŘETÍCH ZEMÍCH

Článek 3

Podmínky pro dovoz

Pokud je podle kapitoly IV nařízení (ES) č. 1251/2008 karanténa podmínkou pro dovoz zásilek živočichů pocházejících z akvakultury do Společenství, tyto zásilky smějí být dováženy do Společenství pouze tehdy, pokud jsou splněny podmínky stanovené v této kapitole.

Článek 4

Podmínky karantény ve třetích zemích

1.   Karanténa se musí provádět v karanténním zařízení podle čl. 2 odst. 1 písm. c).

2.   Karanténní zařízení musí být pod kontrolou příslušného orgánu a tento orgán musí

a)

navštěvovat prostory karanténního zařízení alespoň jednou za rok;

b)

zajistit, aby karanténní zařízení splňovalo podmínky stanovené v tomto rozhodnutí;

c)

prověřovat činnost schváleného kvalifikovaného pracovníka zabývajícího se zdravím vodních živočichů a

d)

ověřovat, že jsou i nadále plněny podmínky, na základě nichž bylo uděleno oprávnění.

3.   Živočichové pocházející z akvakultury musí být podrobeni karanténním opatřením stanoveným

a)

v článcích 13, 14 a 15 v případě vnímavých druhů;

b)

v článcích 16 a 17 v případě druhů přenašečů.

4.   Živočichové pocházející z akvakultury smějí být propuštěni z karantény pouze na základě písemného povolení příslušného orgánu.

Článek 5

Oprávnění karanténních zařízení ve třetích zemích

1.   Aby mohlo být karanténním zařízením uděleno příslušným orgánem oprávnění, musí splňovat

a)

ustanovení, která jsou přinejmenším rovnocenná podmínkám oprávnění stanoveným v článku 5 směrnice 2006/88/ES;

b)

minimální podmínky pro karanténní zařízení stanovené v příloze I tohoto rozhodnutí.

2.   Každému oprávněnému karanténnímu zařízení musí být přiděleno registrační číslo.

3.   Musí být sestaven seznam oprávněných karanténních zařízení, který musí být předán Komisi.

Článek 6

Pozastavení a odvolání oprávnění karanténních zařízení ve třetích zemích

1.   Pokud bylo příslušnému orgánu oznámeno podezření na výskyt nákazy (nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu v karanténním zařízení, tento orgán musí

a)

neprodleně pozastavit oprávnění uvedeného zařízení;

b)

zajistit, aby byla přijata opatření nezbytná pro potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření v souladu s bodem 3 přílohy II.

2.   Pozastavení podle odstavce 1 nesmí být odvoláno, dokud

a)

nebylo oficiálně vyloučeno podezření na danou nákazu (dané nákazy) uvedenou (uvedené) na seznamu nebo

b)

nebyla úspěšně dokončena eradikace dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu a dokud nebyly příslušné karanténní jednotky vyčištěny a vydezinfikovány.

3.   Oprávnění karanténního zařízení musí být příslušným orgánem neprodleně odvoláno, pokud zařízení již nesplňuje podmínky stanovené v čl. 5 odst. 1.

Komise o tom musí být neprodleně informována.

Článek 7

Seznam karanténních zařízení

Komise poskytne veškeré nové a aktualizované seznamy karanténních zařízení, které obdrží na základě čl. 5 odst. 3, členským státům a zpřístupní je veřejnosti.

KAPITOLA III

KARANTÉNA ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY VE SPOLEČENSTVÍ

Článek 8

Potvrzení

1.   Pokud jsou zásilky živočichů pocházejících z akvakultury dovážené do Společenství určeny pro karanténu ve Společenství, poskytne dovozce nebo jeho zástupce písemné potvrzení o tom, že živočichové pocházející z akvakultury se přijímají ke karanténě, které je podepsáno osobou odpovědnou za karanténní zařízení.

2.   Potvrzení stanovené v odstavci 1

a)

je vyhotoveno alespoň v jednom úředním jazyce členského státu, na jehož území probíhají veterinární kontroly na stanovišti hraniční kontroly; uvedený členský stát však může místo toho povolit užití jiného úředního jazyka Společenství, ke kterému je v případě potřeby připojen úřední překlad do jednoho z úředních jazyků tohoto státu;

b)

obsahuje registrační číslo karanténního zařízení.

3.   Potvrzení stanovené v odstavci 1

a)

je doručeno na stanoviště hraniční kontroly před příjezdem zásilky nebo

b)

je předloženo dovozcem nebo jeho zástupcem na stanovišti hraniční kontroly předtím, než jsou živočichové pocházející z akvakultury z tohoto stanoviště propuštěni.

Článek 9

Přímá přeprava živočichů pocházejících z akvakultury do karanténních zařízení

Pokud jsou zásilky živočichů pocházejících z akvakultury dovážené do Společenství určeny pro karanténu ve Společenství, jsou přepravovány ze stanoviště hraniční kontroly přímo do karanténního zařízení.

Používají-li se pro tuto přepravu vozidla, jsou úředním veterinárním lékařem stanoviště hraniční kontroly zapečetěna neporušitelnou plombou.

Článek 10

Sledování přepravy živočichů pocházejících z akvakultury

1.   Pokud jsou zásilky živočichů pocházejících z akvakultury dovážené do Společenství určeny pro karanténu ve Společenství,

a)

úřední veterinární lékař stanoviště hraniční kontroly oznámí do jednoho pracovního dne příslušnému orgánu karanténního zařízení datum příjezdu zásilky na stanoviště hraniční kontroly, místo původu a místo určení zásilky prostřednictvím počítačového systému stanoveného v čl. 20 odst. 1 směrnice Rady 90/425/EHS (5) (dále jen „systém Traces“);

b)

osoba odpovědná za karanténní zařízení oznámí příjezd zásilky do karanténního zařízení do jednoho pracovního dne od data příjezdu zásilky příslušnému orgánu tohoto zařízení;

c)

příslušný orgán karanténního zařízení oznámí prostřednictvím systému Traces do tří pracovních dnů od data příjezdu zásilky do uvedeného zařízení úřednímu veterinárnímu lékaři stanoviště hraniční kontroly, který mu oznámil odeslání zásilky, jak je uvedeno v písmeni a), že zásilka byla doručena.

2.   Pokud je příslušnému orgánu stanoviště hraniční kontroly potvrzeno, že živočichové pocházející z akvakultury, o nichž bylo prohlášeno, že jsou určeni pro karanténní zařízení ve Společenství, nebyli doručeni na místo určení do tří pracovních dnů od předpokládaného data příjezdu, příslušný orgán přijme odpovídající opatření.

Článek 11

Podmínky karantény ve Společenství

Pokud je podle článku 17 nebo 20 směrnice 2006/88/ES karanténa ve Společenství podmínkou pro uvedení zásilek živočichů pocházejících z akvakultury na trh nebo je podle kapitoly IV nařízení (ES) č. 1251/2008 podmínkou pro dovoz těchto zásilek do Společenství, zásilky musí splňovat tyto podmínky:

a)

karanténa musí být provedena v jednom a tomtéž karanténním zařízení ve Společenství;

b)

živočichové pocházející z akvakultury musí být podrobeni karanténním opatřením stanoveným:

i)

v článcích 13, 14 a 15 v případě vnímavých druhů,

ii)

v článcích 16 a 17 v případě druhů přenašečů;

c)

živočichové pocházející z akvakultury smějí být propuštěni z karantény pouze na základě písemného povolení příslušného orgánu.

Článek 12

Opatření pro případ podezření na nákazu (nákazy) uvedenou (uvedené) na seznamu nebo pro případ jejího (jejich) potvrzení

1.   Pokud se během karantény vyskytne v karanténním zařízení podezření na nákazu (nákazy), příslušný orgán

a)

odebere a analyzuje příslušné vzorky v souladu s bodem 3 přílohy II;

b)

zajistí, aby až do získání laboratorních výsledků nebyli žádní živočichové pocházející z akvakultury přemísťováni do karanténního zařízení ani z něj.

2.   Pokud se během karantény potvrdí přítomnost dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu, příslušný orgán zajistí,

a)

aby všichni živočichové pocházející z akvakultury v dotčených karanténních jednotkách byli odstraněni a zlikvidováni s přihlédnutím k riziku šíření dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu;

b)

aby dotčené karanténní jednotky byly vyčištěny a vydezinfikovány;

c)

aby v období 15 dnů po konečném vyčištění a dezinfekci nebyli do dotčených karanténních jednotek umístěni žádní živočichové pocházející z akvakultury;

d)

aby byla voda v dotčených karanténních jednotkách ošetřena tak, aby byl účinně zneškodněn původce infekce odpovědný za danou nákazu (dané nákazy) uvedenou (uvedené) na seznamu.

3.   Odchylně od odst. 2 písm. a) může příslušný orgán povolit uvedení živočichů pocházejících z akvakultury, kteří byli drženi v karanténním zařízení, a produktů z nich získaných na trh, pokud není ohrožen nákazový status vodních živočichů v místě určení, pokud jde o danou nákazu (dané nákazy) uvedenou (uvedené) na seznamu.

4.   Členské státy informují Komisi o veškerých opatřeních přijatých na základě tohoto článku.

KAPITOLA IV

KARANTÉNNÍ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Vnímavé druhy

Článek 13

Doba trvání karantény pro vnímavé druhy

1.   Ryby se podrobí karanténě v délce nejméně 60 dní.

2.   Korýši se podrobí karanténě v délce nejméně 40 dní.

3.   Měkkýši se podrobí karanténě v délce nejméně 90 dní.

Článek 14

Vyšetření, odběr vzorků, testování a diagnóza

1.   Za účelem prokázání nepřítomnosti dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu musí být provedeno vyšetření, odběr vzorků, testování a diagnóza uvedené v příloze II s negativními výsledky.

2.   Pro vyšetření, odběr vzorků, testování a diagnózu mohou být používáni ověřovací živočichové pocházející z akvakultury, kromě případu, kdy se jedná o karanténu druhů vnímavých k marteilióze (Marteilia refringens).

3.   Příslušný orgán stanoví počet ověřovacích živočichů pocházejících z akvakultury, kteří mají být použiti, s přihlédnutím k počtu živočichů pocházejících z akvakultury držených v karanténě, velikosti karanténní jednotky a charakteristice dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu a daných druhů.

4.   Ověřovací živočichové pocházející z akvakultury

a)

náležejí k druhům vnímavým k dané nákaze (nákazám) uvedené (uvedeným) na seznamu a, pokud je to možné s přihlédnutím k jejich životním podmínkám, musí se nacházet v nejvnímavějších stádiích života;

b)

pocházejí z členského státu, oblasti nebo jednotky nebo ze třetí země nebo její části, které byly prohlášeny za prosté dané nákazy (nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu;

c)

nebyli očkováni proti dané nákaze (daným nákazám) uvedené (uvedeným) na seznamu;

d)

jsou umístěni do karanténní jednotky bezprostředně před příjezdem nebo po příjezdu živočichů pocházejících z akvakultury, kteří mají být podrobeni karanténě, a jsou v kontaktu s uvedenými živočichy za stejných zootechnických podmínek a stejných podmínek okolního prostředí.

Článek 15

Kontrola

Příslušný orgán provádí u každé zásilky živočichů pocházejících z akvakultury kontrolu podmínek karantény přinejmenším na začátku a na konci doby karantény.

Při provádění těchto kontrol příslušný orgán

a)

zajistí takové podmínky okolního prostředí, které přispívají k laboratornímu zjištění dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu;

b)

prověří záznamy o úhynu v průběhu karantény;

c)

případně kontroluje živočichy pocházející z akvakultury v karanténních jednotkách.

ODDÍL 2

Druhy přenašečů

Článek 16

Karanténní opatření týkající se druhů přenašečů

1.   Druhy přenašečů se podrobí karanténě v délce nejméně 30 dní.

2.   Voda v karanténní jednotce se vyměňuje nejméně jednou denně.

Článek 17

Kontrola

Příslušný orgán provádí u každé zásilky živočichů pocházejících z akvakultury kontrolu podmínek karantény přinejmenším na začátku a na konci doby karantény.

Při provádění těchto kontrol příslušný orgán

a)

prověří záznamy o úhynu v průběhu karantény;

b)

případně kontroluje živočichy pocházející z akvakultury v karanténních jednotkách.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Přechodné ustanovení

Dokud nebudou přijaty diagnostické metody, které mají být stanoveny na základě čl. 49 odst. 3 směrnice 2006/88/ES, testování vzorků odebraných za účelem prokázání nepřítomnosti dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu během karantény se provádí podle diagnostických metod stanovených pro jednotlivé nákazy uvedené na seznamu v příslušné kapitole Příručky diagnostických testů pro vodní živočichy Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

Článek 19

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2009.

Článek 20

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 12. prosince 2008.

Za Komisi

Androulla VASSILIOU

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56.

(2)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14.

(3)  Viz strana 41 v tomto čísle Úředního věstníku.

(4)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.


PŘÍLOHA I

Minimální podmínky pro karanténní zařízení

ČÁST A

Podmínky pro konstrukci a vybavení

1.

Karanténní zařízení musí být zařízením, které je odděleno od jiných karanténních zařízení, jiných hospodářství nebo jiných chovných oblastí měkkýšů ve vzdálenosti, kterou určí příslušný orgán na základě posouzení rizika, při němž se přihlíží k epizootologii dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu. Karanténní zařízení se však může nacházet v prostorách hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů.

2.

Karanténní jednotky musí být konstruovány tak, aby byla mezi nimi znemožněna výměna vody. Dále musí být systém odtoku vody každé karanténní jednotky vyřešen tak, aby se zabránilo jakékoli možnosti křížové kontaminace mezi karanténními jednotkami nebo jinými jednotkami téhož hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů.

3.

Zdroj vody pro karanténní jednotky musí být prostý dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu.

4.

Pokud se systém odtoku vody z karanténních jednotek nachází v členském státě, oblasti nebo jednotce nebo ve třetí zemi nebo její části, které byly prohlášeny za prosté nákazy (nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu nebo podléhají programu pro dozor nebo eradikaci týkající se nákazy (nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu, musí mít systém čištění odpadních vod schválený příslušným orgánem. Systém čištění odpadních vod musí:

a)

čistit veškeré odpadní vody a odpady z karanténní jednotky tak, aby byl účinně zneškodněn původce infekce odpovědný za danou nákazu (dané nákazy) uvedenou (uvedené) na seznamu;

b)

být vybaven bezpečnostními záložními mechanismy, aby bylo zajištěno jeho nepřetržité fungování a úplná kontrola.

5.

Karanténní jednotky musí být konstruovány tak, aby se zabránilo kontaktu s jinými živočichy, již by mohli šířit danou nákazu (dané nákazy) uvedenou (uvedené) na seznamu.

6.

Veškeré vybavení musí být konstruováno tak, aby mohlo být čištěno a dezinfikováno, a musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci.

7.

U všech vchodů/východů karanténního zařízení a jeho jednotlivých jednotek musí být nainstalovány hygienické bariéry.

8.

Každá karanténní jednotka karanténního zařízení musí mít vlastní vybavení, aby se zabránilo křížové kontaminaci mezi jednotlivými karanténními jednotkami.

ČÁST B

Podmínky řízení

1.

Provozovatel karanténního zařízení produkčního podniku akvakultury musí smluvně nebo právním nástrojem zajistit služby schváleného kvalifikovaného pracovníka zabývajícího se zdravím vodních živočichů.

2.

U každé zásilky živočichů pocházejících z akvakultury, kteří jsou umísťováni do karantény

a)

musí být karanténní jednotka vyčištěna a vydezinfikována a živočichové pocházející z akvakultury se v ní nesmí nacházet alespoň sedm dní před umístěním nové zásilky;

b)

doba karantény začíná až tehdy, kdy jsou umístěni poslední živočichové pocházející z akvakultury ze zásilky.

3.

Přijmou se vhodná opatření k zabránění křížové kontaminace mezi přicházejícími a odcházejícími zásilkami.

4.

Do karanténního zařízení nesmí vstoupit žádné nepovolané osoby.

5.

Osoby vstupující do karanténního zařízení musí mít ochranný oděv včetně obuvi.

6.

Nesmí dojít k žádnému kontaktu mezi zaměstnanci nebo vybavením, který by mohl způsobit kontaminaci mezi karanténními zařízeními nebo karanténními jednotkami nebo mezi karanténními zařízeními a hospodářstvími nebo chovnými oblastmi měkkýšů.

7.

Vozidla a vybavení pro přepravu včetně nádrží, kontejnerů a vody musí být po příjezdu ošetřeny tak, aby byl účinně zneškodněn původce infekce odpovědný za danou nákazu (dané nákazy) uvedenou (uvedené) na seznamu.

8.

Uhynulí živočichové pocházející z akvakultury a živočichové pocházející z akvakultury, kteří vykazují klinické známky nákazy, musí být klinicky zkontrolováni schváleným kvalifikovaným pracovníkem zabývajícím se zdravím vodních živočichů a reprezentativní výběr uhynulých živočichů pocházejících z akvakultury a živočichů pocházejících z akvakultury, kteří vykazují klinické známky nákazy, musí být vyšetřen v laboratoři určené příslušným orgánem.

9.

Nezbytná vyšetření, odběr vzorků a diagnostické metody musí být prováděny za konzultace s příslušným orgánem a pod jeho kontrolou.

10.

Kromě povinností týkajících se vedení záznamů, které stanoví článek 8 směrnice 2006/88/ES, musí karanténní zařízení vést záznamy o

a)

době příchodu/odchodu zaměstnanců;

b)

ošetření vstupní vody a případně odpadních vod;

c)

veškerých neobvyklých podmínkách, které mají vliv na fungování karantény (výpadky elektrického proudu, poškození budov nebo obtížné klimatické podmínky);

d)

datech a výsledcích týkajících se vzorků, které byly odeslány k testování.


PŘÍLOHA II

Vyšetření, odběr vzorků, testování a diagnóza u živočichů pocházejících z akvakultury

1.

Vyšetření, odběr vzorků, testování a diagnóza u živočichů pocházejících z akvakultury se provádí tak, aby byly v karanténním zařízení během celé doby karantény zajištěny takové podmínky okolního prostředí, které přispívají k laboratornímu zjištění dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu.

2.

V průběhu karantény se během 15 dnů před uplynutím doby karantény odeberou vzorky u těchto živočichů pocházejících z akvakultury:

a)

pokud jsou používáni ověřovací živočichové pocházející z akvakultury, musí být odebrány vzorky u všech těchto živočichů;

b)

pokud nejsou používáni ověřovací živočichové pocházející z akvakultury, musí být odebrány vzorky u příslušného počtu živočichů pocházejících z akvakultury, které zaručují zjištění dané nákazy (daných nákaz) uvedené (uvedených) na seznamu s 95 % spolehlivostí, jestliže předpokládaná prevalence je 10 % (nikdy méně než u 10 živočichů).

3.

S výhradou článku 18 musí být testování vzorků odebraných během karantény prováděno v laboratořích určených příslušným orgánem za použití diagnostických metod, které mají být stanoveny na základě čl. 49 odst. 3 směrnice 2006/88/ES.


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/102


RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY 2008/947/SVV

ze dne 27. listopadu 2008

o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 31 odst. 1 písm. a) a c) a čl. 34 odst. 2 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na podnět Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská unie si stanovila za cíl rozvíjet prostor svobody, bezpečnosti a práva. To předpokládá, že členské státy mají v zásadních otázkách totožné chápání svobody, bezpečnosti a práva spočívající na zásadách svobody, demokracie, respektování lidských práv a základních svobod, jakož i právního státu.

(2)

Cílem policejní a justiční spolupráce v Evropské unii je vysoký stupeň bezpečnosti všech občanů. Jedním z jejích základních kamenů je zásada vzájemného uznávání soudních rozhodnutí, stanovená v závěrech ze zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 a potvrzená v Haagském programu: posílení svobody, bezpečnosti a práva v Evropské unii (3) ze dnů 4. a 5. listopadu 2004. V programu opatření ze dne 29. listopadu 2000 přijatém k provádění zásady vzájemného uznávání soudních rozhodnutí ve věcech trestních se Rada vyslovila pro spolupráci v oblasti podmíněných trestů a podmíněných upuštění od výkonu zbytku trestu.

(3)

Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii (4) se týká vzájemného uznávání a výkonu trestů odnětí svobody nebo opatření spojených se zbavením osobní svobody. Je však nutné stanovit další společná pravidla, zejména pro případy, kdy je osobě, která nemá oprávněný obvyklý pobyt ve státě odsouzení, uložen jiný trest než trest odnětí svobody, jenž je spojen s dohledem nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty.

(4)

Úmluva Rady Evropy ze dne 30. listopadu 1964 o dohledu nad podmíněně odsouzenými nebo podmíněně propuštěnými pachateli byla ratifikována pouze dvanácti členskými státy, z nichž některé k ní uplatnily četné výhrady. Toto rámcové rozhodnutí je účinnějším nástrojem, protože vychází ze zásady vzájemného uznávání a účastní se ho všechny členské státy.

(5)

Toto rámcové rozhodnutí ctí základní práva a zachovává zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii, které jsou vyjádřeny i v Listině základních práv Evropské unie, zejména v kapitole VI uvedené listiny. Žádné ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí by nemělo být vykládáno tak, že zakazuje odmítnout uznání rozsudku nebo dohled nad probačním opatřením či nad alternativním trestem, jestliže na základě objektivních skutečností existují důvody domnívat se, že probační opatření nebo alternativní trest byly uloženy za účelem potrestat určitou osobu z důvodu jejího pohlaví, rasy, náboženství, etnického původu, státní příslušnosti, jazyka, politického přesvědčení nebo sexuální orientace nebo že by této osobě mohla být z kterékoli z těchto příčin způsobena újma.

(6)

Toto rámcové rozhodnutí by nemělo bránit kterémukoli členskému státu v tom, aby uplatňoval své ústavní zásady týkající se práva na spravedlivý proces, svobody sdružování, svobody tisku, svobody projevu v jiných sdělovacích prostředcích a svobody náboženského vyznání.

(7)

Toto rámcové rozhodnutí by se mělo uplatňovat v souladu s právem občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, přiznaným článkem 18 Smlouvy o založení Evropského společenství.

(8)

Vzájemné uznávání podmíněných trestů, podmíněných odsouzení, alternativních trestů a rozhodnutí o podmíněných propuštěních a dohled nad nimi mají za cíl zlepšit vyhlídky společenského znovuzačlenění odsouzené osoby tím, že se jí umožní zachovat její rodinné, jazykové, kulturní a jiné vazby; cílem je však také zlepšit kontrolu plnění probačních opatření a alternativních trestů s cílem zamezit novým trestným činům, a náležitě tak zohlednit myšlenku ochrany obětí a veřejnosti.

(9)

Některé druhy probačních opatření a alternativních trestů používají všechny členské státy a jsou nad nimi v zásadě ochotny vykonávat dohled. Výkon dohledu nad opatřeními a tresty tohoto druhu by měl být povinný kromě určitých výjimek stanovených tímto rámcovým rozhodnutím. Členské státy mohou navíc prohlásit, že jsou ochotny vykonávat dohled nad jinými druhy probačních opatření nebo jinými druhy alternativních trestů.

(10)

Probační opatření a alternativní tresty, nad nimiž je dohled v zásadě povinný, zahrnují mimo jiné příkazy týkající se chování (například povinnost přestat konzumovat alkohol), bydliště (například povinnost změnit bydliště z důvodu domácího násilí), vzdělávání a školení (například povinnost účastnit se „kurzů bezpečné jízdy“), způsoby trávení volného času (například povinnost přestat hrát nebo navštěvovat určitý sport) a omezení či způsobů výkonu zaměstnání (například povinnost hledat si zaměstnání v jiném pracovním prostředí; tato povinnost nezahrnuje dohled nad dodržováním zákazu činnosti uloženého dané osobě jakou součást trestu).

(11)

Za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty by mohlo být v souladu s vnitrostátním právem hmotným i procesním využito elektronické sledování.

(12)

Členský stát, v němž byla dotyčná osoba odsouzena, může postoupit rozsudek a případně probační rozhodnutí členskému státu, v němž má odsouzená osoba oprávněný obvyklý pobyt, za účelem jeho uznání a dohledu nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty v něm uloženými.

(13)

Rozhodnutí, zda postoupit rozsudek a případně rozhodnutí o probaci jinému členskému státu, by měl být přijímat v jednotlivých případech příslušný orgán vydávajícího členského státu s ohledem mimo jiné na prohlášení učiněná v souladu s čl. 5 odst. 4, čl. 10 odst. 4 a čl. 14 odst. 3.

(14)

Rozsudek a případně rozhodnutí o probaci mohou být též postoupeny jinému členskému státu, než je ten, v němž má odsouzená osoba bydliště, pokud příslušný orgán uvedeného vykonávajícího státu, s ohledem na veškeré podmínky uvedené v příslušném oznámení tohoto členského státu v souladu s tímto rámcovým rozhodnutím, s postoupením souhlasí. S ohledem na společenskou rehabilitaci může být souhlas poskytnut zejména v případech, kdy odsouzená osoba, aniž by ztratila právo pobytu, zamýšlí přestěhovat se do jiného členského státu, protože s ní byla uzavřena pracovní smlouva, kdy je rodinným příslušníkem osoby, která má v daném členském státě oprávněný obvyklý pobyt, nebo kdy v souladu s právem Společenství zamýšlí v uvedeném členské státě studovat nebo se odborně vzdělávat.

(15)

Členské státy by měly pro uznání rozsudku a případně rozhodnutí o probaci používat vlastní vnitrostátní právo a postupy. V případě podmíněného odsouzení nebo alternativního trestu, kdy rozsudek nestanoví trest odnětí svobody nebo opatření spojené se zbavením osobní svobody, jenž má být vykonáno v případě neplnění uložených povinností nebo příkazů, to může znamenat, že členské státy, které učinily příslušné prohlášení v souladu s tímto rámcovým rozhodnutím v souvislosti s rozhodnutím o uznání, souhlasí s dohledem nad příslušnými probačními opatřeními nebo alternativními tresty a nepřijímají žádnou jinou odpovědnost kromě odpovědnosti za následná rozhodnutí týkající se změny povinností nebo pokynů uložených v probačním opatření nebo v alternativním trestu, anebo změny délky probační doby. V důsledku toho nemá v těchto případech uznání žádný další účinek kromě toho, že vykonávajícímu státu umožňuje přijmout tyto druhy následných rozhodnutí.

(16)

Členský stát může odmítnout uznat rozsudek a případně rozhodnutí o probaci, pokud byl daný rozsudek vynesen vůči osobě, která nebyla shledána vinnou, například v případě mentálně postižené osoby, a rozsudek nebo případně rozhodnutí o probaci stanoví zdravotní nebo terapeutické léčení, nad kterým v případě takových osob nemůže vykonávající stát podle svého vnitrostátního práva vykonávat dohled.

(17)

Důvod pro odmítnutí spočívající v uplatnění zásady teritoriality by měl být použit pouze ve výjimečných případech a s ohledem na nejširší možnou spolupráci podle tohoto rámcového rozhodnutí při zohlednění jeho účelu. Jakékoli rozhodnutí použít tento důvod pro odmítnutí by mělo být založeno na analýze konkrétního případu a konzultacích mezi příslušnými orgány vydávajícího a vykonávajícího státu.

(18)

Pokud probační opatření nebo alternativní trest zahrnují obecně prospěšnou práci, měl by být vykonávající stát oprávněn odmítnout uznat rozsudek a případně rozhodnutí o probaci, pokud by obecně prospěšná práce byla za obvyklých podmínek splněna v kratší době než šest měsíců.

(19)

Formulář osvědčení je vypracován tak, aby osvědčení obsahovalo hlavní obsahové náležitosti rozsudku a případně rozhodnutí o probaci, a toto osvědčení by mělo být přeloženo do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků vykonávajícího státu. Osvědčení by mělo napomoci příslušným orgánům vykonávajícího státu při přijímání rozhodnutí podle tohoto rámcového rozhodnutí, včetně rozhodnutí o uznání a převzetí odpovědnosti za dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty, rozhodnutí o přeměně probačních opatření a alternativních trestů a dalších rozhodnutí, zejména v případě neplnění probačního opatření nebo alternativního trestu.

(20)

Vzhledem k zásadě vzájemného uznávání, na níž je toto rámcové rozhodnutí založeno, by měly vydávající a vykonávající členské státy podporovat přímý styk mezi svými příslušnými orgány při uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí.

(21)

Každý členský stát by měl zajistit, aby odsouzené osoby, o nichž se rozhoduje podle tohoto rámcového rozhodnutí, měly možnost využít všech zákonných práv a opravných prostředků v souladu s jeho vnitrostátním právem bez ohledu na to, zda jsou orgány určené jako příslušné pro přijímání rozhodnutí podle tohoto rámcového rozhodnutí justiční či jiné povahy.

(22)

Všechna další rozhodnutí týkající se podmíněného trestu, podmíněného odsouzení nebo alternativního trestu, která vedou k uložení trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody, by měla být přijímána justičním orgánem.

(23)

Jelikož všechny členské státy ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981, měly by být osobní údaje zpracovávané při provádění tohoto rámcového rozhodnutí chráněny v souladu se zásadami uvedené úmluvy.

(24)

Jelikož cílů tohoto rámcového rozhodnutí, totiž usnadnit společenskou rehabilitaci odsouzených osob, zlepšit ochranu obětí a veřejnosti a usnadnit provádění vhodných probačních opatření a alternativních trestů v případě pachatelů trestných činů, kteří nežijí ve státě odsouzení, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států s ohledem na přeshraniční povahu dotyčných situací, a proto jich může být z důvodu rozsahu této akce lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a použitou v souladu s čl. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství nepřekračuje toto rámcové rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALA TOTO RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Cíle a oblast působnosti

1.   Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je usnadnit společenskou rehabilitaci odsouzených osob, zlepšit ochranu obětí a veřejnosti a usnadnit uplatňování vhodných probačních opatření a alternativních trestů v případě pachatelů trestných činů, kteří nežijí ve státě odsouzení. S ohledem na dosažení těchto cílů stanoví toto rámcové rozhodnutí pravidla, podle kterých členský stát jiný než ten, ve kterém byla dotyčná osoba odsouzena, uznává rozsudky a případně rozhodnutí o probaci, vykonává dohled nad probačními opatřeními uloženými na základě rozsudku nebo alternativními tresty uloženými tímto rozsudkem a přijímá veškerá další rozhodnutí vztahující se k tomuto rozsudku, není-li v tomto rámcovém rozhodnutí stanoveno jinak.

2.   Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje pouze na

a)

uznávání rozsudků a případně rozhodnutí o probaci;

b)

předání odpovědnosti za dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty;

c)

všechna další rozhodnutí spojená s rozhodnutími uvedenými v písmenech a) a b),

jak je popsáno a stanoveno v tomto rámcovém rozhodnutí.

3.   Toto rámcové rozhodnutí se nevztahuje na

a)

výkon rozsudků v trestních věcech ukládajících trest odnětí svobody nebo opatření spojené se zbavením osobní svobody, které spadají do oblasti působnosti rámcového rozhodnutí 2008/909/SVV;

b)

uznávání a výkon peněžitých trestů a pokut a příkazů ke konfiskaci, které spadají do oblasti působnosti rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut (5) a rámcového rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci (6).

4.   Tímto rámcovým rozhodnutím není dotčena povinnost ctít základní práva a zachovávat základní právní zásady zakotvené v článku 6 Smlouvy o Evropské unii.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rámcového rozhodnutí se rozumí:

1)

„rozsudkem“ pravomocné rozhodnutí nebo příkaz soudu vydávajícího státu, který stanoví, že fyzická osoba spáchala trestný čin, a ukládá jí

a)

trest odnětí svobody nebo opatření spojené se zbavením osobní svobody, pokud bylo na základě tohoto rozsudku nebo následného rozhodnutí o probaci rozhodnuto o jejím podmíněném propuštění;

b)

podmíněný trest;

c)

podmíněné odsouzení;

d)

alternativní trest;

2)

„podmíněným trestem“ trest odnětí svobody nebo opatření spojené se zbavením osobní svobody, jejichž výkon se při vynesení rozsudku zcela nebo částečně podmíněně odkládá za současného uložení jednoho nebo více probačních opatření. Tato probační opatření mohou být stanovena buď v samotném rozsudku nebo v samostatném rozhodnutí o probaci vydaném příslušným orgánem;

3)

„podmíněným odsouzením“ rozsudek, kterým se podmíněně upouští od potrestání za současného uložení jednoho či více probačních opatření nebo kterým se ukládá jedno nebo více probačních opatření namísto trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody. Tato probační opatření mohou být stanovena buď v samotném rozsudku, nebo v samostatném rozhodnutí o probaci vydaném příslušným orgánem;

4)

„alternativním trestem“ jiný trest než trest odnětí svobody, opatření spojené se zbavením osobní svobody nebo peněžitý trest či pokuta, ukládající povinnost nebo příkaz;

5)

„rozhodnutím o probaci“ rozsudek nebo pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu vydávajícího státu přijaté na základě rozsudku,

a)

jímž je rozhodnuto o podmíněném propuštění nebo

b)

jež ukládá probační opatření;

6)

„podmíněným propuštěním“ pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu nebo vyplývající z vnitrostátního práva o předčasném propuštění odsouzené osoby po výkonu části trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody za současného uložení jednoho nebo více probačních opatření;

7)

„probačním opatřením“ povinnosti a příkazy uložené příslušným orgánem fyzické osobě v souladu s vnitrostátním právem vydávajícího státu v souvislosti s podmíněným trestem, podmíněným odsouzením nebo podmíněným propuštěním;

8)

„vydávajícím státem“ členský stát, ve kterém je rozsudek vynesen;

9)

„vykonávajícím státem“ členský stát, ve kterém se provádí dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty v návaznosti na rozhodnutí v souladu s článkem 8.

Článek 3

Určení příslušných orgánů

1.   Každý členský stát uvědomí generální sekretariát Rady, který orgán nebo orgány jsou podle jeho vnitrostátního práva příslušné jednat v souladu s tímto rámcovým rozhodnutím, je-li vydávajícím nebo vykonávajícím státem.

2.   Členský stát může určit jiné než justiční orgány jako orgány příslušné pro rozhodování podle tohoto rámcového rozhodnutí za předpokladu, že tyto orgány mají pravomoc přijímat rozhodnutí obdobné povahy podle jeho vnitrostátního práva a postupů.

3.   Pokud rozhodnutí podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nebo c) přijímá jiný příslušný orgán než soud, zajistí členské státy, aby na žádost dotčené osoby mohlo být toto rozhodnutí přezkoumáno soudem nebo jiným nezávislým orgánem soudního typu.

4.   Generální sekretariát Rady zpřístupní obdržené informace všem členským státům a Komisi.

Článek 4

Druhy probačních opatření a alternativních trestů

1.   Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na tyto probační opatření nebo alternativní tresty:

a)

povinnost odsouzené osoby informovat určitý orgán o každé změně bydliště nebo pracoviště;

b)

povinnost zdržet se návštěv určitých lokalit, míst nebo vymezených oblastí ve vydávajícím nebo vykonávajícím státě;

c)

omezení vztahující se k možnosti opustit území vykonávajícího státu;

d)

příkazy týkající se chování, bydliště, vzdělávání a školení, způsobů trávení volného času nebo stanovící omezení či způsoby výkonu zaměstnání;

e)

povinnost hlásit se ve stanovené době určenému orgánu;

f)

povinnost zdržet se styku s určitými osobami;

g)

povinnost zdržet se kontaktu s určitými předměty, které byly nebo by mohly být použity odsouzenou osobou za účelem spáchání trestného činu;

h)

povinnost finančně nahradit škodu způsobenou trestným činem a povinnost prokázat splnění této povinnosti;

i)

povinnost vykonat obecně prospěšnou práci;

j)

povinnost spolupracovat s probačním úředníkem nebo s pracovníkem sociální služby činným v oblasti práce s odsouzenými osobami;

k)

povinnost podrobit se léčení nebo léčbě závislosti na návykových látkách.

2.   Každý členský stát při provádění tohoto rámcového rozhodnutí oznámí generálnímu sekretariátu Rady, nad kterými probačními opatřeními a alternativními tresty kromě těch, jež jsou uvedeny v odstavci 1, je připraven vykonávat dohled. Generální sekretariát Rady zpřístupní obdržené informace všem členským státům a Komisi.

Článek 5

Kritéria pro postoupení rozsudku a případně rozhodnutí o probaci

1.   Příslušný orgán vydávajícího státu může postoupit rozsudek a případně rozhodnutí o probaci příslušnému orgánu členského státu, v němž má odsouzená osoba oprávněný obvyklý pobyt, pokud se odsouzená osoba do tohoto státu vrátila nebo má v úmyslu se tam vrátit.

2.   Příslušný orgán vydávajícího státu může na žádost odsouzené osoby postoupit rozsudek a případně rozhodnutí o probaci příslušnému orgánu jiného členského státu, než je členský stát, v němž má odsouzená osoba oprávněný obvyklý pobyt, pokud tento orgán s takovým postoupením souhlasil.

3.   Při provádění tohoto rámcového rozhodnutí stanoví členské státy, za jakých podmínek mohou jejich příslušné orgány s postoupením rozsudku a případně rozhodnutí o probaci podle odstavce 2 souhlasit.

4.   Každý členský stát učiní generálnímu sekretariátu Rady prohlášení, ve kterém informuje o podmínkách stanovených podle odstavce 3. Členské státy mohou toto prohlášení kdykoli změnit. Generální sekretariát zpřístupní obdržené informace všem členským státům a Komisi.

Článek 6

Postoupení rozsudku a případně rozhodnutí o probaci

1.   Postupuje-li v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 příslušný orgán vydávajícího státu rozsudek a případně rozhodnutí o probaci jinému členskému státu, zajistí, aby k němu bylo přiloženo osvědčení, jehož jednotný formulář je obsažen v příloze I.

2.   Rozsudek a případně rozhodnutí o probaci společně s osvědčením uvedeným v odstavci 1 předává příslušný orgán vydávajícího státu přímo příslušnému orgánu vykonávajícího státu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu a zajišťujícím, že vykonávající stát se může přesvědčit o jeho pravosti. Originál rozsudku a rozhodnutí o probaci nebo jejich ověřená kopie a originál osvědčení se na požádání zašlou příslušnému orgánu vykonávajícího státu. Veškerá úřední sdělení rovněž probíhají přímo mezi uvedenými příslušnými orgány.

3.   Osvědčení uvedené v odstavci 1 podepisuje a správnost jeho obsahu potvrzuje příslušný orgán vydávajícího státu.

4.   Kromě opatření a trestů uvedených v čl. 4 odst. 1 obsahuje osvědčení uvedené v odstavci 1 tohoto článku jen takové opatření či tresty, které vykonávající stát oznámil v souladu s čl. 4 odst. 2.

5.   Příslušný orgán vydávajícího státu postoupí rozsudek a případně rozhodnutí o probaci společně s osvědčením uvedeným v odstavci 1 vždy jen jednomu vykonávajícímu státu.

6.   Není-li příslušný orgán vykonávajícího státu příslušnému orgánu vydávajícího státu znám, provede příslušný orgán vydávajícího státu veškerá nezbytná šetření, včetně šetření prostřednictvím kontaktních míst Evropské soudní sítě vytvořené společnou akcí Rady 98/428/SVV (7), aby tuto informaci od vykonávajícího státu získal.

7.   Nemá-li orgán vykonávajícího státu, který obdrží rozsudek a případně rozhodnutí o probaci společně s osvědčením uvedeným v odstavci 1, pravomoc je uznat a přijmout následná nezbytná opatření pro dohled nad probačním opatřením nebo alternativním trestem, postoupí ho z moci úřední příslušnému orgánu a neprodleně o tom uvědomí příslušný orgán vydávajícího státu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu.

Článek 7

Důsledky pro vydávající stát

1.   Pokud příslušný orgán vykonávajícího státu uznal rozsudek a případně rozhodnutí o probaci, které mu byly postoupeny, a uvědomil o uznání příslušný orgán vydávajícího státu, není vydávající stát nadále příslušný ani k výkonu dohledu nad uloženými probačními opatřeními nebo alternativními tresty, ani pro přijímání dalších opatření uvedených v čl. 14 odst. 1.

2.   Působnost uvedená v odstavci 1 přechází zpět na vydávající stát,

a)

jakmile příslušný orgán vydávajícího státu oznámí příslušnému orgánu vykonávajícího státu zpětvzetí osvědčení uvedeného v čl. 6 odst. 1 podle čl. 9 odst. 4;

b)

v případech uvedených v čl. 14 odst. 3 ve spojení s čl. 14 odst. 5;

c)

v případech uvedených v článku 20.

Článek 8

Rozhodnutí vykonávajícího státu

1.   Příslušný orgán vykonávajícího státu uzná rozsudek a případně rozhodnutí o probaci postoupené v souladu s článkem 5 a postupem uvedeným v článku 6 a neprodleně přijme veškerá opatření nezbytná pro dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty, pokud neuplatní některý z důvodů pro odmítnutí uznání a dohledu podle článku 11.

2.   Příslušný orgán vykonávajícího státu může odložit rozhodnutí o uznání rozsudku nebo případně rozhodnutí o probaci, jestliže osvědčení uvedené v čl. 6 odst. 1 není úplné nebo zjevně neodpovídá rozsudku nebo případně rozhodnutí o probaci, a to do doby, než uplyne přiměřená lhůta pro jeho doplnění nebo opravu.

Článek 9

Přeměna probačních opatření a alternativních trestů

1.   Jsou-li druh nebo délka probačního opatření či alternativního trestu nebo délka probační doby neslučitelné s právem vykonávajícího státu, může je příslušný orgán tohoto státu přeměnit s ohledem na druh a délku probačních opatření a alternativních trestů nebo délku probační doby stanovených pro obdobné trestné činy právem vykonávajícího státu. Přeměněné probační opatření, alternativní trest nebo délka probační doby co nejvíce odpovídají probačnímu opatření, alternativnímu trestu nebo délce probační doby uloženým ve vydávajícím státě.

2.   Pokud byly probační opatření, alternativní trest nebo probační doba přeměněny z toho důvodu, že jejich délka přesahovala maximální délku stanovenou právem vykonávajícího státu, nesmí být délka přeměněného probačního opatření, alternativního trestu nebo probační doby nižší než maximální délka stanovená pro obdobné trestné činy právem vykonávajícího státu.

3.   Přeměněné probační opatření, alternativní trest nebo probační doba nesmí být přísnější nebo delší než původně uložené probační opatření, alternativní trest nebo probační doba.

4.   Po obdržení informace podle čl. 16 odst. 2 nebo čl. 18 odst. 5 a až do zahájení dohledu ve vykonávajícím státě může příslušný orgán vydávajícího státu rozhodnout o zpětvzetí osvědčení uvedeného čl. 6 odst. 1. V těchto případech takové rozhodnutí přijme a sdělí co nejdříve a nejpozději deset dnů po obdržení dotyčné informace.

Článek 10

Oboustranná trestnost

1.   Jestliže za následující trestné činy, jak jsou vymezeny právem vydávajícího státu, lze ve vydávajícím státě uložit trest odnětí svobody nebo opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky, rozsudek a případně probační rozhodnutí se uznají a dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty vykonává podle podmínek tohoto rámcového rozhodnutí a bez ověření oboustranné trestnosti:

účast na zločinném spolčení,

terorismus,

obchod s lidmi,

pohlavní vykořisťování dětí a dětská pornografie,

nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami,

nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami,

korupce,

podvody, včetně podvodů postihujících finanční zájmy Evropských společenství ve smyslu Úmluvy ze dne 26. července 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (8),

legalizace výnosů z trestné činnosti,

padělání peněz, včetně eura,

počítačová trestná činnost,

trestná činnost proti životnímu prostředí, včetně nedovoleného obchodu s ohroženými druhy živočichů a ohroženými druhy a odrůdami rostlin,

napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice a nedovoleném pobytu,

vražda, těžká újma na zdraví,

nedovolený obchod s lidskými orgány a tkáněmi,

únos, omezování osobní svobody a braní rukojmí,

rasismus a xenofobie,

organizovaná nebo ozbrojená loupež,

nedovolený obchod s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl,

podvodná jednání,

vydírání a vymáhání peněz za ochranu,

padělání a pirátství výrobků,

padělání veřejných listin a obchod s veřejnými listinami,

padělání platebních prostředků,

nedovolený obchod s hormonálními látkami a jinými prostředky na podporu růstu,

nedovolený obchod s jadernými nebo radioaktivními materiály,

obchod s odcizenými vozidly,

znásilnění,

žhářství,

trestné činy, jejichž stíhání a trestání je v pravomoci Mezinárodního trestního soudu,

únos letadla nebo plavidla,

sabotáž.

2.   Rada může kdykoli po konzultaci s Evropským parlamentem na základě podmínek stanovených v čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii jednomyslně rozhodnout o přidání dalších kategorií trestných činů na seznam uvedený v odstavci 1 tohoto článku. Rada přezkoumá s přihlédnutím ke zprávě, která jí bude předložena podle čl. 26 odst. 1 tohoto rámcového rozhodnutí, zda by měl být tento seznam rozšířen nebo pozměněn.

3.   U jiných trestných činů, než na které se vztahuje odstavec 1, může vykonávající stát podmínit uznání rozsudku a případně probačního rozhodnutí a dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty tím, že se rozsudek týká činů, které jsou rovněž trestnými činy podle práva vykonávajícího státu, nezávisle na znacích skutkové podstaty nebo na popisu trestného činu.

4.   Každý členský stát může při přijetí rámcového rozhodnutí nebo později uvést v prohlášení, které oznámí generálnímu sekretariátu Rady, že nebude uplatňovat odstavec 1. Toto prohlášení lze kdykoli odvolat. Tato prohlášení nebo jejich odvolání prohlášení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 11

Důvody k odmítnutí uznání a dohledu

1.   Příslušný orgán vykonávajícího státu může odmítnout uznat rozsudek nebo případně rozhodnutí o probaci a převzít odpovědnost za dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty, pokud

a)

osvědčení uvedené v čl. 6 odst. 1 není úplné nebo zjevně neodpovídá rozsudku nebo rozhodnutí o probaci a nebylo doplněno nebo opraveno v přiměřené lhůtě stanovené příslušným orgánem vykonávajícího státu;

b)

nejsou splněna kritéria stanovená v čl. 5 odst. 1 nebo 2 nebo čl. 6 odst. 4;

c)

by byly uznání rozsudku a převzetí odpovědnosti za dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty v rozporu se zásadou překážky věci pravomocně rozhodnuté;

d)

se rozsudek v případech uvedených v čl. 10 odst. 3, a učinil-li vykonávající stát prohlášení podle čl. 10 odst. 4, v případě uvedeném v čl. 10 odst. 1 týká činu, který by podle práva vykonávajícího státu nebyl trestným činem. Pokud se však rozsudek týká daňových, celních a devizových věcí, nesmí být jeho výkon nebo případně výkon rozhodnutí o probaci odmítnut z toho důvodu, že právo vykonávajícího státu neukládá stejný druh daně nebo neobsahuje stejná daňová, celní a devizová ustanovení jako právo vydávajícího státu;

e)

je výkon trestu podle práva vykonávajícího státu promlčen a týká se jednání spadajícího podle vnitrostátního práva vykonávajícího státu do jeho pravomoci;

f)

právo vykonávajícího státu stanoví imunitu, která znemožňuje dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty;

g)

odsouzená osoba nemůže být podle práva vykonávajícího státu z důvodu svého věku trestně odpovědná za čin, pro nějž byl rozsudek vynesen;

h)

byl rozsudek vynesen v řízení vedeném v nepřítomnosti odsouzené osoby, ledaže se v osvědčení uvádí, že dotčená osoba byla vyrozuměna osobně nebo prostřednictvím zástupce určeného nebo přiděleného v souladu s vnitrostátním právem vydávajícího státu o době a místu konání řízení, které vedlo k vynesení rozsudku v řízení vedeném v nepřítomnosti odsouzené osoby, anebo že dotčená osoba dala příslušnému orgánu najevo, že rozsudek nenapadá;

i)

rozsudek nebo případně rozhodnutí o probaci stanoví zdravotní nebo terapeutické léčení, nad kterým, aniž je dotčen článek 9, není vykonávající stát schopen s ohledem na svůj právní či zdravotnický systém vykonávat dohled;

j)

je délka probačního opatření nebo alternativního trestu kratší než šest měsíců nebo

k)

se rozsudek týká trestného činu, který je podle práva vykonávajícího státu považován za čin, který byl zcela nebo zčásti spáchán na jeho území nebo na místě rovnocenném jeho území.

2.   Jakékoli rozhodnutí podle odst. 1 písm. k) týkající se trestného činu, který byl zčásti spáchán na území vykonávajícího státu nebo na místě rovnocenném jeho území, přijme příslušný orgán vykonávajícího státu pouze ve výjimečných případech a na základě individuálního posouzení případu, přičemž zohlední zvláštní okolnosti případu a zejména otázku, zda se větší či podstatná část předmětného jednání nebo opomenutí uskutečnila ve vydávajícím státě.

3.   Než se příslušný orgán vykonávajícího státu rozhodne odmítnout uznat rozsudek a případně rozhodnutí o probaci a převzít odpovědnost za dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty, komunikuje v případech uvedených v odst. 1 písm. a), b), c), h), i), j) a k) vhodným způsobem s příslušným orgánem vydávajícího státu a v případě potřeby ho požádá o neprodlené poskytnutí dalších nezbytných doplňujících informací.

4.   Rozhodl-li se příslušný orgán vykonávajícího státu uplatnit důvod pro odmítnutí uvedený v odstavci 1, důvody uvedené v odst. 1 písm. d) nebo k), může po dohodě s příslušným orgánem vydávajícího státu i přesto rozhodnout, že bude vykonávat dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty uloženými v rozsudku a případně v rozhodnutí o probaci, které mu bylo postoupeno, aniž by převzal odpovědnost za přijímání jakýchkoli rozhodnutí uvedených v čl. 14 odst. 1 písm. a), b) a c).

Článek 12

Lhůty

1.   Příslušný orgán vykonávajícího státu rozhodne co nejdříve a nejpozději 60 dnů po obdržení rozsudku a případně rozhodnutí o probaci společně s osvědčením uvedeným v čl. 6 odst. 1, zda uzná rozsudek a případně rozhodnutí o probaci a zda převezme odpovědnost za dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty. O svém rozhodnutí neprodleně vyrozumí příslušný orgán vydávajícího státu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu.

2.   Pokud příslušný orgán vykonávajícího státu za výjimečných okolností nemůže dodržet lhůty stanovené v odstavci 1, neprodleně o tom informuje jakýmkoli způsobem příslušný orgán vydávajícího státu s uvedením důvodů prodlení a odhadované doby, která bude zapotřebí k přijetí konečného rozhodnutí.

Článek 13

Rozhodné právo

1.   Dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty a jejich výkon se řídí právem vykonávajícího státu.

2.   Příslušný orgán vykonávajícího státu může vykonávat dohled nad povinností uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. h) tak, že od odsouzené osoby vyžaduje, aby prokázala, že splnila povinnost finančně nahradit škodu způsobenou trestným činem.

Článek 14

Pravomoc přijímat veškerá další rozhodnutí a rozhodné právo

1.   Příslušný orgán vykonávajícího státu má pravomoc přijímat veškerá další rozhodnutí týkající se podmíněného trestu, podmíněného propuštění, podmíněného odsouzení a alternativního trestu, zejména pokud odsouzená osoba neplní probační opatření nebo alternativní trest nebo spáchá nový trestný čin.

Tato další rozhodnutí zahrnují zejména

a)

změnu povinností nebo příkazů uložených v probačním opatření nebo alternativním trestu nebo změnu délky probační doby;

b)

zrušení odkladu výkonu rozsudku nebo zrušení rozhodnutí o podmíněném propuštění a

c)

uložení trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody v případě alternativního trestu nebo podmíněného odsouzení.

2.   Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 a všechny důsledky vyplývající z rozsudku, včetně případného výkonu a tam, kde to je nutné, přeměny trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody, se řídí právem vykonávajícího státu.

3.   Každý členský stát může při přijetí tohoto rámcového rozhodnutí nebo později prohlásit, že jako vykonávající stát odmítne převzít odpovědnost stanovenou v odst. 1 písm. b) a c) ve vymezených případech nebo typech případů, zejména

a)

v případech týkajících se alternativního trestu, kdy rozsudek nestanoví trest odnětí svobody nebo opatření spojené se zbavením osobní svobody, který má být vykonán v případě neplnění uložených povinností či příkazů;

b)

v případech týkajících se podmíněného odsouzení;

c)

v případech, kdy se rozsudek týká činu, které není trestným činem podle práva vykonávajícího státu, nezávisle na znacích skutkové podstaty nebo na popisu trestného činu.

4.   Využije-li členský stát některou z možností uvedených v odstavci 3, předá příslušný orgán vykonávajícího státu v případě neplnění probačního opatření nebo alternativního trestu, pokud má za to, že je třeba přijmout další rozhodnutí podle odst. 1 písm. b) nebo c), pravomoc zpět příslušnému orgánu vydávajícího státu.

5.   V případech uvedených v odstavci 3 tohoto článku není dotčena povinnost uznat rozsudek a případně rozhodnutí o probaci ani povinnost přijmout neprodleně veškerá opatření nezbytná pro dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty podle čl. 8 odst. 1.

6.   Prohlášení uvedená v odstavci 3 jsou oznámena generálnímu sekretariátu Rady. Tato prohlášení lze kdykoli odvolat. Prohlášení a odvolání uvedená v tomto článku budou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Konzultace mezi příslušnými orgány

Příslušné orgány vydávajícího a vykonávajícího státu mohou, kdykoli to považují za vhodné, využít možnosti vzájemné konzultace, aby usnadnily plynulé a účinné uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí.

Článek 16

Povinnosti zúčastněných orgánů v případě pravomoci vykonávajícího státu přijímat další rozhodnutí

1.   Příslušný orgán vykonávajícího státu neprodleně uvědomí příslušný orgán vydávajícího státu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu o všech rozhodnutích

a)

o změně probačního opatření nebo alternativního trestu;

b)

o zrušení odkladu výkonu rozsudku nebo zrušení rozhodnutí o podmíněném propuštění;

c)

o výkonu trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody z důvodu neplnění probačního opatření nebo alternativního trestu;

d)

o skončení probačního opatření nebo alternativního trestu.

2.   Příslušný orgán vykonávajícího státu uvědomí příslušný orgán vydávajícího státu na jeho žádost o maximální délce zbavení osobní svobody, kterou za trestný čin, jenž vedl k vynesení rozsudku, stanoví vnitrostátní právo vykonávajícího státu a kterou by bylo možné uložit odsouzené osobě v případě neplnění probačního opatření nebo alternativního trestu. Tato informace se poskytne okamžitě po obdržení rozsudku a případně rozhodnutí o probaci společně s osvědčením uvedeným v čl. 6 odst. 1.

3.   Příslušný orgán vydávajícího státu neprodleně uvědomí příslušný orgán vykonávajícího státu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu o všech okolnostech nebo zjištěních, které podle jeho názoru mohou vést k tomu, že bude přijato jedno nebo více z rozhodnutí uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c).

Článek 17

Povinnosti zúčastněných orgánů v případě pravomoci vydávajícího státu přijímat další rozhodnutí

1.   Má-li příslušný orgán vydávajícího státu pravomoc přijímat další rozhodnutí uvedená v čl. 14 odst. 1 za použití čl. 14 odst. 3, vyrozumí jej příslušný orgán vykonávajícího státu okamžitě

a)

o každém zjištění, které by mohlo mít za následek zrušení odkladu výkonu rozsudku nebo zrušení rozhodnutí o podmíněném propuštění;

b)

o každém zjištění, které by mohlo mít za následek uložení trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody;

c)

o všech dalších skutečnostech a okolnostech, o které příslušný orgán vydávajícího státu požádá a které jsou podstatné k tomu, aby mohl přijmout další rozhodnutí podle svýho vnitrostátního práva.

2.   Pokud členský stát využije možnosti uvedené v čl. 11 odst. 4, uvědomí příslušný orgán tohoto státu příslušný orgán vydávajícího státu o tom, že odsouzená osoba nesplnila probační opatření nebo alternativní trest.

3.   Pro vyrozumění o zjištěních uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a odstavci 2 se použije formulář obsažený v příloze II. Pro vyrozumění o skutečnostech a okolnostech uvedených v odst. 1 písm. c) se použije jakýkoli způsob umožňující vyhotovení písemného záznamu, včetně, pokud je to možné, formuláře obsaženého v příloze II.

4.   Má-li podle vnitrostátního práva vydávajícího státu odsouzená osoba právo na slyšení před soudem před přijetím rozhodnutí o uložení trestu, lze tento požadavek splnit obdobně postupem obsaženým v nástrojích mezinárodního práva nebo práva Evropské unie, který stanoví možnost použití audiovizuálního spojení pro výslech osob.

5.   Příslušný orgán vydávajícího státu uvědomí neprodleně příslušný orgán vykonávajícího státu o všech rozhodnutích

a)

o zrušení odkladu výkonu rozsudku nebo zrušení rozhodnutí o podmíněném propuštění;

b)

o výkonu trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody, je-li takové opatření uloženo v rozsudku;

c)

o uložení trestu odnětí svobody nebo opatření spojeného se zbavením osobní svobody, není-li takové opatření uloženo v rozsudku;

d)

o skončení probačního opatření nebo alternativního trestu.

Článek 18

Informace poskytované vykonávajícím státem ve všech případech

Příslušný orgán vykonávajícího státu uvědomí neprodleně příslušný orgán vydávajícího státu jakýmkoli způsobem umožňujícím vyhotovení písemného záznamu

1)

o postoupení rozsudku a případně rozhodnutí o probaci společně s osvědčením uvedeným v čl. 6 odst. 1 příslušnému orgánu odpovědnému za jeho uznání a přijetí následných opatření pro dohled nad podmíněnými opatřeními nebo alternativními tresty podle čl. 6 odst. 7;

2)

o skutečnosti, že v praxi není možné dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty vykonávat, protože po postoupení rozsudku a případně rozhodnutí o probaci společně s osvědčením uvedeným v čl. 6 odst. 1 vykonávajícímu státu nelze odsouzenou osobu na území vykonávajícího státu nalézt; v tomto případě nemá vykonávající stát povinnost dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty vykonávat;

3)

o konečném rozhodnutí o uznání rozsudku a případně rozhodnutí o probaci a o převzetí odpovědnosti za dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty;

4)

o každém rozhodnutí odmítnout uznání rozsudku a případně rozhodnutí o probaci a nepřevzít odpovědnost za dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty podle článku 11 společně s odůvodněním takového rozhodnutí;

5)

o každém rozhodnutí o přeměně probačního opatření nebo alternativního trestu podle článku 9 společně s odůvodněním takového rozhodnutí;

6)

o každém rozhodnutí o amnestii nebo milosti, které vede k nevykonání dohledu nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty z důvodů uvedených v čl. 19 odst. 1, případně společně s odůvodněním takového rozhodnutí.

Článek 19

Amnestie, milost, přezkum rozsudku

1.   Amnestii nebo milost může udělit vydávající i vykonávající stát.

2.   Pouze vydávající stát může rozhodnout o žádostech o přezkum rozsudku, který je základem pro probační opatření nebo alternativní tresty, nad kterými má být vykonáván dohled podle tohoto rámcového rozhodnutí.

Článek 20

Konec pravomoci vykonávajícího státu

1.   Skrývá-li se odsouzená osoba nebo nemá-li nadále oprávněný obvyklý pobyt ve vykonávajícím státě, může příslušný orgán vykonávajícího státu předat pravomoc vykonávat dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty a přijímat veškerá další rozhodnutí související s rozsudkem zpět příslušnému orgánu vydávajícího státu.

2.   Probíhá-li proti dotyčné osobě nové trestní řízení ve vydávajícím státě, může příslušný orgán vydávajícího státu požádat příslušný orgán vykonávajícího státu, aby předal pravomoc vykonávat dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty a přijímat veškerá další rozhodnutí související s rozsudkem zpět příslušnému orgánu vydávajícího státu. V tom případě může příslušný orgán vykonávajícího státu předat pravomoc zpět příslušnému orgánu vydávajícího státu.

3.   Je-li za použití tohoto článku pravomoc předána zpět vydávajícímu státu, převezme ji příslušný orgán tohoto státu. Pro další dohled nad probačními opatřeními nebo alternativními tresty vezme příslušný orgán vydávajícího státu v úvahu délku a míru plnění probačních opatření nebo alternativních trestů ve vykonávajícím státě, jakož i veškerá rozhodnutí přijatá vykonávajícím státem v souladu s čl. 16 odst. 1.

Článek 21

Jazyky

Osvědčení uvedené v čl. 6 odst. 1 musí být přeloženo do úředního jazyka nebo do jednoho z úředních jazyků vykonávajícího státu. Každý členský stát může při přijetí tohoto rámcového rozhodnutí nebo později uvést v prohlášení, které bude uloženo v generálním sekretariátu Rady, že bude přijímat překlad do jednoho či více dalších úředních jazyků orgánů Evropské unie.

Článek 22

Náklady

Náklady vyplývající z uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí, s výjimkou nákladů vzniklých výlučně na území vydávajícího státu, nese vykonávající stát.

Článek 23

Vztah k jiným dohodám a ujednáním

1.   Toto rámcové rozhodnutí nahrazuje ve vztazích mezi členskými státy ode dne 6. prosince 2011 odpovídající ustanovení Úmluvy Rady Evropy o dohledu nad podmíněně odsouzenými nebo podmíněně propuštěnými pachateli ze dne 30. listopadu 1964.

2.   Členské státy mohou nadále uplatňovat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání platné po 6. prosinci 2008, pokud tyto dohody nebo ujednání umožňují prohloubit nebo rozšířit ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí a pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy pro dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty.

3.   Členské státy mohou po 6. prosinci 2008 uzavírat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání, pokud tyto dohody nebo ujednání umožňují prohloubit nebo rozšířit cíle tohoto rámcového rozhodnutí a pomáhají dále zjednodušit nebo usnadnit postupy pro dohled nad probačními opatřeními a alternativními tresty.

4.   Do 6. března 2009 oznámí členské státy Radě a Komisi stávající dohody a ujednání uvedené v odstavci 2, které si přejí nadále uplatňovat. Členské státy rovněž oznámí Radě a Komisi veškeré nové dohody nebo ujednání uvedené v odstavci 3 do tří měsíců od jejich podpisu.

Článek 24

Územní působnost

Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.

Článek 25

Provedení

1.   Členské státy přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím do 6. prosince 2011.

2.   Členské státy sdělí generálnímu sekretariátu Rady a Komisi znění předpisů, kterými ve svém vnitrostátním právu provádějí povinnosti, jež pro ně vyplývají z tohoto rámcového rozhodnutí.

Článek 26

Přezkum

1.   Do 6. prosince 2014 vypracuje Komise zprávu na základě informací obdržených od členských států podle čl. 25 odst. 2.

2.   Na základě této zprávy Rada posoudí,

a)

do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím a

b)

uplatňování tohoto rámcového rozhodnutí.

3.   Ke zprávě se případně připojí legislativní návrhy.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto rámcové rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. listopadu 2008.

Za Radu

předsedkyně

M. ALLIOT-MARIE


(1)  Úř. věst. C 147, 30.6.2007, s. 1.

(2)  Stanovisko ze dne 25. října 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. C 53, 3.3.2005, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 27.

(5)  Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16.

(6)  Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 59.

(7)  Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 4.

(8)  Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 49.


PŘÍLOHA I

Image

Image

Image

Image

Image

Image


PŘÍLOHA II

Image

Image


16.12.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/s3


POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE

Orgány se rozhodly, že ve svých textech již nebudou uvádět odkazy na poslední změny a doplňky citovaných aktů.

Pokud není uvedeno jinak, akty, na které se odkazuje v textech zde zveřejněných, se rozumí akty v platném znění.