I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

19.11.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 308/3

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1139/2008

ze dne 10. listopadu 2008,

kterým se pro rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb v Černém moři

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (2), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 má Rada s přihlédnutím k dostupným vědeckým doporučením, a zejména ke zprávě vypracované Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství, přijmout nezbytná opatření, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností.

(2)	Podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví rybolovná práva podle lovišť nebo skupin lovišť a přiděluje tato práva členským státům.

(3)	Za účelem zajištění účinného řízení rybolovných práv by měly být stanoveny zvláštní podmínky, jimiž se rybolovné činnosti řídí.

(4)	Článek 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví definice použitelné pro přidělování rybolovných práv.

(5)	V souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 847/96 je třeba určit populace, na něž se vztahují různá opatření podle uvedeného nařízení.

(6)	S cílem přispět k zachování populací ryb by měla být v roce 2009 provedena některá doplňková technická opatření týkající se rybolovných činností.

(7)	Snížením celkového přípustného odlovu (TAC) pro šprota obecného nejsou dotčeny budoucí úrovně pro tyto populace, které by měly přihlížet k rybolovným činnostem ostatních pobřežních států Černého moře.

(8)

Rybolovná práva by měla být využívána v souladu s právními předpisy Společenství v dané oblasti, zejména s nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (3) a nařízením Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (4).

(9)

S ohledem na skutečnost, že se v jednom dotčeném členském státě před vstupem tohoto nařízení v platnost pro odlov pakambaly velké tradičně používaly sítě o velikosti ok menší než 400 mm, a aby bylo možné se odpovídajícím způsobem přizpůsobit technickým opatřením zavedeným v tomto nařízení, měl by být plavidlům plujícím pod vlajkou tohoto členského státu povolen odlov pakambaly velké za použití sítí s minimální velikostí ok 360 mm.

(10)

Aby se zajistilo řádné uplatňování tohoto nařízení a účinnost kontrol, měla by se velikost ok měřit v souladu s nařízením Komise (ES) č. 517/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí (5).

(11)	Vzhledem k naléhavosti situace je nezbytné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle části I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a smlouvám o založení Evropských společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pro některé populace ryb v Černém moři rybolovná práva na rok 2009 a zvláštní podmínky, za nichž lze tato rybolovná práva využívat.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Společenství provozující rybolov v Černém moři.

2. Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na rybářské činnosti, které jsou vykonávány výhradně za účelem vědeckého výzkumu a s povolením a pod dohledem dotčeného členského státu, po předchozím oznámení Komisi a členskému státu, v jehož vodách je tento výzkum prováděn.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002. Kromě toho se rozumí:

a)	„GFCM“ Generální komise pro rybolov ve Středomoří;

b)	„Černým mořem“ zeměpisná podoblast definovaná v usnesení GFCM/31/2007/2;

c)	„celkovými přípustnými odlovy (TAC)“ množství, které lze každoročně odlovit z každé populace;

d)	„kvótou“ část TAC přidělená Společenství, členskému státu nebo třetí zemi.

KAPITOLA II

RYBOLOVNÁ PRÁVA A SOUVISEJÍCÍ PODMÍNKY

Článek 4

Omezení odlovů a rozdělení

Omezení odlovů, rozdělení těchto omezení mezi členské státy a další podmínky v souladu s článkem 2 nařízení (ES) č. 847/96 jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 5

Zvláštní ustanovení týkající se rozdělení

Rozdělením omezení odlovů mezi členské státy stanoveným v příloze I nejsou dotčeny

1)	výměny provedené podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;

2)	přerozdělení provedená podle čl. 21 odst. 4, čl. 23 odst. 1 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93 a podle čl. 23 odst. 4 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 2371/2002;

3)	dodatečné vykládky povolené podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96;

4)	odpočty provedené podle článku 5 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 23 odst. 4 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 6

Podmínky pro úlovky a vedlejší úlovky

1. Ryby populací, pro něž byla stanovena omezení odlovu, smějí být uchovávány na palubě nebo vyloženy pouze tehdy, pokud odlovy provedla rybářská plavidla členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána.

2. Všechna vyložená množství se odpočítají od kvóty, nebo pokud nebyl podíl Společenství rozdělen mezi členské státy v podobě kvót, od podílu Společenství.

Článek 7

Přechodná technická opatření

Přechodná technická opatření jsou stanovena v příloze II.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 8

Předávání údajů

Zasílají-li členské státy Komisi podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 údaje o vykládkách množství odlovených ryb, použijí kódy populací stanovené v příloze I tohoto nařízení.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. listopadu 2008.

Za Radu

předseda

B. KOUCHNER

(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2) Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3.

(3) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(4) Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1.

(5) Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 5.

PŘÍLOHA I

Omezení odlovu a související podmínky pro meziroční řízení omezení odlovů vztahující se na rybářská plavidla Společenství v oblastech, ve kterých jsou stanovena omezení odlovů, podle druhů a oblastí

Tabulky stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace, rozdělení mezi členské státy a související podmínky pro meziroční řízení kvót.

V rámci každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle latinského názvu druhů. Pro účely těchto tabulek jsou kódy jednotlivých druhů tyto:

vědecký název	třímístný písmenný kód	obecný název
Psetta maxima	TUR	pakambala velká
Sprattus sprattus	SPR	šprot obecný

druh

pakambala velká

Psetta maxima

oblast

Černé moře

Bulharsko

preventivní TAC

Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96.

Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

Použije se článek 5 nařízení (ES) č. 847/96.

Rumunsko

100 (1)

TAC

nepoužije se

druh

šprot obecný

Sprattus sprattus

oblast

Černé moře

12 750 (2)

preventivní TAC

Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96.

Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

Použije se článek 5 nařízení (ES) č. 847/96.

TAC

nepoužije se

(1) Předběžný TAC. Konečný TAC bude zaveden s ohledem na nové vědecké poznatky co nejdříve v průběhu prvního pololetí 2009.

(2) Smí být loven pouze plavidly plujícími pod vlajkou Bulharska nebo Rumunska.

PŘÍLOHA II

PŘECHODNÁ TECHNICKÁ OPATŘENÍ

1.	Od 15. dubna do 15. června se ve vodách Společenství v Černém moři zakazuje rybolov pakambaly velké.

Minimální předepsaná velikost ok sítí pro lov při dně používaných k odlovu pakambaly velké je 400 mm.

V členském státě, v němž se před vstupem tohoto nařízení v platnost používaly pro odlov pakambaly velké sítě pro lov při dně o minimální předepsané velikosti ok menší než 400 mm, je možné k odlovu pakambaly velké použít sítě s minimální velikostí ok 360 mm. Dotčený členský stát však zajistí, že do konce roku 2009 bude velikost ok menší než 400 mm používat nejvýše 40 % z celkového počtu rybářských plavidel s povolením pro rybolov pakambaly velké se sítěmi pro lov při dně.

3.	Velikost ok se měří v souladu s nařízením (ES) č. 517/2008, které mimo jiné stanoví podrobná pravidla určování velikosti ok.

4.	Minimální velikost pro vykládku pakambaly velké nesmí být menší než 45 cm celkové délky, měřeno podle článku 18 nařízení (ES) č. 850/98.

19.11.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 308/17

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1145/2008

ze dne 18. listopadu 2008,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 637/2008, pokud jde o národní programy restrukturalizace odvětví bavlny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 637/2008 ze dne 23. června 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003 a zavádí národní programy restrukturalizace odvětví bavlny (1), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Kapitola 2 nařízení (ES) č. 637/2008 obsahuje ustanovení o restrukturalizačních programech k financování zvláštních opatření na podporu odvětví bavlny, o nichž se rozhoduje na úrovni členských států. Uvedený rámec je třeba doplnit ustanovením prováděcích pravidel.

(2)

Mělo by být stanoveno, které prvky musí restrukturalizační programy předkládané členskými státy obsahovat. Rovněž by měla být vymezena pravidla, pokud jde o změny restrukturalizačních programů, aby mohly být upraveny s ohledem na jakékoli nové podmínky, které nebylo možné předvídat v době, kdy byly programy předkládány.

(3)	K zajištění řádného sledování a hodnocení restrukturalizačních programů je nutné požadovat, aby byly předkládány hodnotící zprávy, které obsahují podrobné provozní a finanční informace týkající se provádění restrukturalizačních programů.

(4)	Rovněž je nutné zajistit, aby všechny zúčastněné strany měly přístup k informacím týkajícím se restrukturalizačních programů.

(5)	Měly by existovat minimální požadavky na řízení toho, jak je podpora přidělována a vyplácena. Měla by také být umožněna platba jedné nebo více záloh u opatření, která se pravděpodobně budou týkat značných výdajů.

(6)

Měla by být přijata ustanovení s ohledem na povinnost členských států kontrolovat výdaje, zvláště pokud jde o načasování a povahu kontrol na místě u opatření na demontáž a investičních opatření. Z důvodu ochrany finančních zájmů Společenství jsou rovněž nezbytná zvláštní pravidla pro zpětné získávání neoprávněných plateb a sankce. Za tímto účelem by se mělo použít nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2) a nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (3).

(7)

Pokud jde o úplnou a trvalou demontáž zařízení na vyzrňování bavlny podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 637/2008, je nezbytné podrobně vymezit kritéria, která definují demontáž. Vzhledem k tomu, že je vhodné, aby členské státy rozhodovaly o výši podpory poskytnuté na demontáž na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, je třeba stanovit maximální úroveň, aby se zamezilo nadměrným náhradám.

(8)

Je nutné přesně definovat podporu zlepšení zpracování bavlny podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 637/2008 o podpoře investic do odvětví vyzrňování bavlny a určit způsobilé výdaje. Musí být také stanoven maximální příspěvek Společenství, aby se zajistila finanční účast a angažovanost příjemců v investici.

(9)	Pokud jde o podporu zemědělců, kteří se účastní v režimech jakosti bavlny podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 637/2008, je nezbytné určit příslušné režimy jakosti Společenství za účelem stanovení kritérií pro vnitrostátní režimy jakosti, stanovit úroveň podpory a způsobilé náklady.

(10)

K zajištění toho, aby se propagační opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 637/2008 vzájemně doplňovala s pravidly týkajícími se informačních a propagačních opatření stanovenými nařízením Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (4), by měly být stanoveny podrobné požadavky na podporu propagace jakostních produktů, zejména pokud jde o příjemce a způsobilé činnosti.

(11)

Pokud jde o podporu pro smluvní poskytovatele strojů podle čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 637/2008, je třeba stanovit přesnou definici podpory. Členské státy by měly rozhodovat o výši poskytnuté podpory na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, ovšem je třeba stanovit maximální úroveň, aby se zamezilo nadměrným náhradám.

(12)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla týkající se národních restrukturalizačních programů podle nařízení (ES) č. 637/2008, které obsahují pět opatření způsobilých pro podporu stanovených v článku 7 uvedeného nařízení.

Článek 2

Obsah restrukturalizačních programů

Restrukturalizační programy předkládané členskými státy v souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008 obsahují následující prvky:

a)	podrobný popis navrhovaných opatření a jejich měřitelné cíle;

b)	výsledky konzultací stanovených v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 637/2008;

c)	posouzení očekávaných technických, hospodářských a sociálních dopadů a vlivu na životní prostředí;

d)	popis zařízení na vyzrňování bavlny v dotčeném členském státě a využívání jejich kapacity od roku 2005, a to v případě zahrnutí opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 637/2008 do restrukturalizačního programu;

e)	harmonogram provádění jednotlivých opatření;

f)	obecnou finanční tabulku podle vzoru uvedeného v příloze tohoto nařízení, která uvádí prostředky, které mají být použity a předpokládané přidělení prostředků na opatření v souladu s přidělováním rozpočtových prostředků stanoveným v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008;

g)	kritéria a množstevní indikátory, které se mají používat při sledování a hodnocení opatření restrukturalizačního programu, a kroky přijaté k zajištění toho, že programy se provádějí odpovídajícím způsobem a efektivně;

h)	stanovení příslušných orgánů a subjektů odpovědných za provádění programu.

Článek 3

Změny restrukturalizačních programů

Změny restrukturalizačních programů podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 637/2008 se předkládají pouze jedenkrát v roce.

Upravené programy jasně a přesně uvedou navrhované změny, důvody těchto změn a jejich finanční dopady a případně přiloží upravenou finanční tabulku podle vzoru uvedeného v příloze tohoto nařízení.

Výdaje vyplývající z úpravy restrukturalizačních programů jsou způsobilé od data předložení upraveného programu Komisi. Členské státy jsou odpovědné za výdaje mezi datem přijetí jejich upraveného restrukturalizačního programu Komisí a datem jeho použitelnosti podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 637/2008.

Článek 4

Podávání zpráv a hodnocení

1. Členské státy spolu s každým novým restrukturalizačním programem předloží Komisi zprávu o provádění restrukturalizačního programu, s výjimkou prvního restrukturalizačního programu předloženého v roce 2009 podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008.

2. Zpráva předložená podle prvního odstavce tohoto článku a zpráva předložená spolu se sdělením požadujícím ukončení programu podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 637/2008:

a)	uvede a popíše opatření, pro která byla přidělena podpora Společenství v rámci restrukturalizačních programů, a to za každý rok dotčeného programového období;

b)	případně popíše jakékoli změny restrukturalizačního programu, příslušné důvody a dopady do budoucna;

c)	popíše výsledky, kterých bylo prostřednictvím každého opatření dosaženo vzhledem k měřitelným cílům stanoveným v restrukturalizačním programu;

d)	obsahuje výkaz výdajů podle rozpočtových roků již vzniklých v programovém období, které nesmí v žádném případě překročit limit celkové finanční částky přidělené členskému státu podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008;

e)	uvede odhady výdajů do konce předpokládaného období provádění restrukturalizačního programu, přičemž nesmí být překročena maximální výše celkové finanční částky přidělené členskému státu podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008;

f)	případně obsahuje analýzu zapojení jiných fondů Společenství a jejich slučitelnosti s podporami financovanými z restrukturalizačního programu.

3. Členské státy vedou záznamy o všech restrukturalizačních programech, včetně pozměněných, a o všech opatřeních prováděných v rámci těchto programů.

Článek 5

Přístup veřejnosti k informacím o restrukturalizačních programech

Členské státy prostřednictvím internetové stránky zveřejní informace o restrukturalizačním programu a jeho úpravách, zprávu o provádění tohoto programu a veškeré vnitrostátní právní předpisy týkající se tohoto programu.

Článek 6

Požadavky na podávání žádostí a platbu podpory

1. Členské státy u každého opatření obsaženého v restrukturalizačním programu a uvedeného v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008:

a)	určí prvky, které má obsahovat žádost o podporu;

b)	stanoví datum začátku a konce období pro podávání žádostí;

c)	schválí platné a úplné žádosti na základě objektivních a nediskriminačních kritérií s ohledem na finanční prostředky dostupné v rámci ročních stropů stanovených v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008;

d)	po uskutečnění opatření a provedení kontrol podle článku 7 tohoto nařízení provedou platbu způsobilé podpory či zbytku způsobilé podpory v případě, že byla vyplacena záloha.

2. V případě opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. a), b), d) a e) nařízení (ES) č. 637/2008 mohou členské státy příjemci vyplatit jednu či více záloh. Celková výše všech záloh nepřesáhne 75 % způsobilých výdajů.

Platba každé zálohy je podmíněna složením jistoty ve výši 120 % částky dotčené zálohy.

Jistoty se uvolní, pokud byla opatření uskutečněna a kontroly podle článku 7 byly provedeny.

3. Veškeré platby podle odstavců 1 a 2, které se týkají konkrétní žádosti, se provedou nejpozději do 30. června čtvrtého roku následujícího po roce, ve kterém uplynula lhůta pro předložení návrhu restrukturalizačního programu, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 637/2008. Platby v prvním roce prvního programového období se provádějí ode dne 16. října 2009.

4. Členské státy přijmou prováděcí pravidla k tomuto článku.

Článek 7

Sledování a kontrola

1. Bez ohledu na závazky v oblasti kontroly podle nařízení (ES) č. 1290/2005 členské státy sledují, kontrolují a ověřují provádění příslušného restrukturalizačního programu.

V případě opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 637/2008 členské státy předtím, než je provedena poslední platba, kontrolují na místě každý závod a výrobní lokalitu, které dostávají podporu v rámci restrukturalizačního programu, aby zkontrolovaly, zda jsou splněny veškeré podmínky pro získání podpory.

Pokud jde o opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 637/2008, kontrola na místě je provedena ve všech příslušných závodech a výrobních lokalitách nejpozději tři měsíce po uplynutí jednoletého období podle čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, aby se ověřilo, zda jsou splněny požadavky stanovené uvedeným odstavcem.

2. Ke každé kontrole na místě se do jednoho měsíce vypracuje zpráva, která v plné šíři popisuje provedené činnosti, hlavní zjištění a jakékoli potřebné následné opatření. Zprávy o kontrolách zejména:

a)	obsahují informace o příjemci a výrobní lokalitě, na niž se kontrola vztahuje, a rovněž o přítomných osobách;

b)	uvádějí, zda příjemce obdržel oznámení o kontrole, a pokud ano, jak dlouho předem;

c)	uvádějí požadavky a normy, na něž se kontrola vztahuje;

d)	popisují povahu a rozsah prováděných kontrol;

e)	obsahují závěry;

f)	obsahují prvky, u nichž bylo zjištěno nesplnění;

g)	obsahují hodnocení, které posuzuje, jaký význam má u každého prvku jeho nesplnění mimo jiné z hlediska závažnosti, rozsahu, stupně neměnnosti a předchozího vývoje.

Příjemce se vyrozumí o jakémkoli nesplnění, které bylo zjištěno.

Článek 8

Zpětné získávání neoprávněných plateb

Neoprávněné platby, včetně úroků, se získají zpět od dotyčných příjemců. Pravidla stanovená v článku 73 nařízení (ES) č. 796/2004 se použijí obdobně.

Uplatňováním správních sankcí a zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek není dotčeno sdělování nesrovnalostí Komisi podle nařízení Komise č. 1848/2006 (5).

Článek 9

Sankce

1. Pokud příjemce nesplní jednu nebo několik podmínek pro získání podpory v rámci opatření restrukturalizačního plánu, musí zaplatit částku ve výši 10 % obnosu, který má být získán zpět podle článku 8.

2. Sankce, které mají být uloženy podle odstavce 1, se neuloží, jestliže podnik může příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že nesplnění je způsobeno vyšší mocí, a jestliže nesplnění jasně určil a v písemné podobě a včas předložil příslušnému orgánu.

3. Sankce podle odstavce 1 se neuloží, pokud byla platba provedena následkem chyby samotných příslušných orgánů členských států nebo jiného příslušného orgánu a pokud tato chyba nemohla být rozumně příjemcem odhalena a příjemce jednal ze své strany v dobré víře.

4. Pokud bylo nesplnění způsobeno úmyslně nebo v důsledku hrubé nedbalosti, musí příjemce zaplatit částku ve výši 30 % obnosu, který má být získán zpět podle článku 8.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Demontáž zařízení na vyzrňování bavlny

Článek 10

Oblast působnosti

1. Úplná a trvalá demontáž zařízení na vyzrňování bavlny podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 637/2008 vyžaduje:

a)	konečné a úplné zastavení vyzrňování bavlny v dotčeném závodě nebo závodech;

b)	demontáž veškerého zařízení na vyzrňování bavlny v dotčeném závodě a odstranění zařízení na vyzrňování bavlny z výrobní lokality nebo lokalit do jednoho roku od schválení žádosti členským státem;

konečné vyloučení zařízení na vyzrňování bavlny ze zpracování bavlny ve Společenství, a to:

i)	přepravou zařízení do třetí země,

ii)	zaručeným použitím zařízení v jiném odvětví nebo

iii)	zničením zařízení;

d)	obnovení dobrého ekologického stavu lokality či lokalit závodu a usnadnění přesunu pracovních sil a

e)	písemný závazek, že výrobní lokalita či lokality nebudou používány k vyzrňování bavlny během období deseti let.

Zařízením na vyzrňování bavlny se rozumí veškeré zvláštní zařízení používané k přeměně nevyzrněné bavlny na vyzrněnou bavlnu a její vedlejší produkty, a to včetně podavačů, sušiček, čisticích zařízení, separátorů hrubých částic bavlníku, vyzrňovacích strojů, kondenzátorů, zařízení na čištění vlákna a balíkovacích lisů.

2. Členské státy mohou s ohledem na demontáž podle odstavce 1 uložit další požadavky.

3. Má-li být žádost způsobilá, zařízení na vyzrňování bavlny podle odstavce 1 musí být v dobrém funkčním stavu.

4. Budovy a lokality závodu mohou být nadále užívány k činnostem, které se netýkají výroby a zpracování bavlny či obchodu s bavlnou.

Článek 11

Příspěvek Společenství

1. Členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnou o výši podpory, která má být poskytnuta v rámci opatření podle článku 10.

2. Podpora pro každý závod je omezena na maximální částku 100 EUR za tunu nevyzrněné bavlny pro množství bavlny zpracované v hospodářském roce 2005/06 v dotčeném závodě, který byl způsobilý k podpoře podle kapitoly V nařízení Rady (ES) č. 1051/2001 (6).

ODDÍL 2

Investice do odvětví vyzrňování bavlny

Článek 12

Oblast působnosti

Podpora pro opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 637/2008 se poskytne na hmotné či nehmotné investice ke zlepšení celkového výkonu podniku a týká se:

a)	zpracování bavlny a/nebo její uvádění na trh a/nebo

b)	vývoje nových postupů a technologií souvisejících s bavlnou.

Článek 13

Způsobilé výdaje

1. Investice, na něž byla poskytnuta podpora, jsou v souladu s normami Společenství platnými pro dotčené investice.

2. Způsobilé výdaje jsou výdaje na:

a)	zhodnocení nemovitého majetku;

b)	nákup nebo koupě na leasing nových strojů a zařízení včetně počítačového softwaru, a to až do výše tržní hodnoty aktiva, s výjimkou ostatních nákladů souvisejících s nájemní smlouvou, jako jsou obchodní rozpětí pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady pojištění;

c)	obecné náklady spojené s výdaji podle písmen a) a b), jako jsou honoráře architektů a inženýrů a poplatky za konzultace, studie proveditelnosti, získání patentových práv a licencí.

3. Náklady na vývoj nových postupů a technologií podle článku 12 se týkají přípravných operací, například navrhování, vývoje postupů nebo technologie a zkoušek, jakož i hmotných a/nebo nehmotných investic s nimi souvisejících, před použitím nově vyvinutých postupů a technologií pro obchodní účely.

4. Jednoduché obnovovací investice nejsou způsobilým výdajem.

Článek 14

Příspěvek Společenství

1. Příspěvek Společenství na podporu podle článku 12 je omezen na následující maximální míry podpory:

a)	50 % v regionech zařazených mezi konvergenční regiony podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (7);

b)	40 % v jiných než konvergenčních regionech.

2. Podpora se neposkytuje podnikům v obtížích ve smyslu části 2.1 Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (8).

3. Článek 72 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (9) se použije obdobně na podporu uvedenou v článku 12.

ODDÍL 3

Účast zemědělců v režimech jakosti bavlny

Článek 15

Oblast působnosti

Podpora pro opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 637/2008:

a)	se poskytuje režimům jakosti bavlny Společenství stanoveným nařízením Rady (ES) č. 834/2007 (10) nebo nařízením Rady (ES) č. 510/2006 (11) nebo režimům jakosti uznaným členskými státy;

b)	se poskytuje jako roční pobídková platba, jejíž úroveň se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v podporovaných režimech, nejdéle na dobu 4 let.

Režimy, jejichž jediným účelem je zajistit vyšší úroveň kontroly dodržování povinných norem podle právních předpisů Společenství nebo členských států, nejsou způsobilé pro poskytnutí podpory podle tohoto oddílu.

Článek 16

Kritéria pro způsobilost

1. Mají-li být způsobilé pro podporu, režimy jakosti uznané členskými státy podle čl. 15 prvního pododstavce písm. a) musí splňovat následující kritéria:

zvláštnost konečného produktu podle těchto režimů se odvozuje z podrobných závazků v souvislosti se zemědělskými a zpracovatelskými metodami, které zaručují:

i)	zvláštní vlastnosti včetně produkčního procesu nebo

ii)	jakost konečného produktu, která jde významně nad rámec norem pro obchodní komodity týkající se zdraví rostlin nebo ochrany životního prostředí;

b)	režimy zahrnují závazné specifikace produktu a soulad s těmito specifikacemi ověří nezávislý kontrolní orgán;

c)	režim je otevřený všem producentům;

d)	režimy jsou transparentní a zajistí úplné zpětné vysledování produktů;

e)	režimy odpovídají současným a předvídatelným příležitostem na trhu.

2. Podpora může být poskytnuta zemědělcům, kteří se účastní režimů jakosti, pouze pokud byl jakostní produkt oficiálně uznán podle nařízení a ustanovení režimů Společenství či režimů jakosti uznaných členským státem, jak je stanoveno v čl. 15 prvním pododstavci písm. a).

Pokud jde o režimy jakosti stanovené nařízením (ES) č. 510/2006, podporu lze poskytnout, pouze pokud jde o názvy zapsané v rejstříku Společenství.

3. Pokud je podpora pro účast v režimu jakosti podle nařízení (ES) č. 834/2007 začleněna do restrukturalizačního programu, fixní náklady plynoucí z účasti v režimu jakosti se neberou v úvahu při výpočtu výše podpory v rámci agroenvironmentálního opatření na podporu ekologického zemědělství.

4. Pro účely čl. 15 prvního pododstavce písm. b) se „fixními náklady“ rozumí náklady vzniklé vstupem do podporovaného režimu jakosti a ročními příspěvky na účast, včetně, pokud je to nezbytné, výdajů na kontroly požadované k ověření souladu se specifikacemi režimu.

Článek 17

Příspěvek Společenství

Podpora pro opatření podle článku 15 je omezena na maximální částku 3 000 EUR na zemědělský podnik a rok.

ODDÍL 4

Informace a propagace

Článek 18

Oblast působnosti

1. Podpora pro opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 637/2008 se týká bavlny, na kterou se vztahují režimy jakosti podle článku 15, a produktů vyrobených především z této bavlny.

2. Informační a propagační činnosti podporované podle nařízení (ES) č. 3/2008 nejsou způsobilé pro podporu.

Článek 19

Způsobilé činnosti

1. Informační a propagační činnosti způsobilé pro podporu jsou činnosti určené k tomu, aby spotřebitele přiměly ke koupi bavlny, na kterou se vztahují režimy jakosti zahrnuté v článku 15, nebo produktů vyrobených především z této bavlny.

Tyto činnosti přitáhnou pozornost ke specifickým rysům nebo výhodám dotčených produktů, zejména k jakosti, specifickým metodám produkce a respektování životního prostředí souvisejících s dotčeným režimem jakosti, a mohou zahrnovat šíření vědeckých a technických znalostí o těchto produktech. Tyto činnosti zahrnují zejména organizaci veletrhů a výstav a/nebo účast na nich, podobné akce určené pro styk s veřejností a reklamu prostřednictvím různých komunikačních kanálů nebo na místech prodeje.

2. Pro podporu jsou způsobilé pouze informační, propagační a reklamní činnosti na vnitřním trhu.

Takové činnosti nepodněcují spotřebitele ke koupi produktu kvůli jeho konkrétnímu původu, kromě produktů v rámci režimu jakosti zavedeného nařízením (ES) č. 510/2006. Původ produktu však může být vyznačen za předpokladu, že zmínka o původu je ve vztahu k hlavnímu sdělení podřadná.

Činnosti týkající se propagace obchodních značek nejsou způsobilé pro podporu.

3. Pokud se činnosti podle odstavce 1 týkají produktu zahrnutého do režimu jakosti Společenství stanoveného nařízením (ES) č. 834/2007 nebo nařízením (ES) č. 510/2006, objeví se na informačních, propagačních a/nebo reklamních materiálech logo Společenství stanovené pro tyto režimy jakosti.

4. Členské státy zajistí, aby všechny návrhy informačních, propagačních a reklamních materiálů vypracované v souvislosti s podporovanou činností byly v souladu s právními předpisy Společenství. Za tímto účelem předloží příjemci podpory tyto navrhované materiály příslušnému orgánu členského státu.

Článek 20

Příspěvek Společenství

Podpora pro opatření podle článku 18 je omezena na 70 % nákladů na příslušnou činnost.

ODDÍL 5

Podpora pro smluvní poskytovatele strojů

Článek 21

Oblast působnosti

Podpora pro opatření podle čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 637/2008 se poskytuje na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, a to na vzniklé ztráty včetně ztráty hodnoty specializovaných sklízecích strojů, které nemohou být použity k jiným účelům.

Článek 22

Příspěvek Společenství

1. Členské státy určí úroveň podpory, která má být poskytnuta v rámci opatření podle článku 21. Tato podpora nepřesáhne vzniklé ztráty a je omezena na maximální částku 10 EUR za tunu pro množství nevyzrněné bavlny sklizené na smluvním základě v hospodářském roce 2005/06, která byla dodána do vyzrňovacího závodu, na nějž se vztahuje demontáž, jak je stanoveno v článku 10.

2. Členské státy zajistí, aby příjemci podpory splňovali kritéria uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 637/2008.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. listopadu 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 178, 5.7.2008, s. 1.

(2) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

(3) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.

(4) Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.

(5) Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56.

(6) Úř. věst. L 148, 1.6.2001, s. 3. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1) s účinkem od 31. prosince 2005.

(7) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(8) Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(9) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

(10) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(11) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

PŘÍLOHA

Obecná finanční tabulka k restrukturalizačnímu programu podle článku 7 nařízení (ES) č. 637/2008

(v tis. eur)
Členský stát:
Datum sdělení:
Pozměněná tabulka: ano/ne		Pokud ano, číslo:
		Rozpočtový rok
Opatření	Nařízení (ES) č. 637/2008	1. rok (2010)	2. rok (2011)	3. rok (2012)	4. rok (2013)	Celkem
Demontáž	čl. 7 odst. 1 písm. a)
Investice	čl. 7 odst. 1 písm. b)
Režimy jakosti	čl. 7 odst. 1 písm. c)
Informování a propagace	čl. 7 odst. 1 písm. d)
Smluvní poskytovatelé strojů	čl. 7 odst. 1 písm. e)
Celkem

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

19.11.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 308/27

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 13. října 2008

o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Kubánskou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii

(2008/870/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 29. ledna 2007 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání s některými dalšími členy WTO podle článku XXIV:6 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 v průběhu přistoupení Bulharské republiky a Rumunska k Evropskému společenství.

(2)	Jednání vedla Komise po konzultaci s výborem zřízeným článkem 133 Smlouvy a v rámci směrnic pro jednání vydaných Radou.

(3)	Komise ukončila jednání o dohodě ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Kubánskou republikou. Tato dohoda by měla být schválena.

(4)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (1),

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Kubánskou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii se schvaluje jménem Společenství.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Komise přijme prováděcí pravidla k dohodě postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (2).

Článek 3

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu ve formě výměny dopisů uvedenou v článku 1 zavazující Společenství (3).

V Lucemburku dne 13. října 2008.

Za Radu

předseda

B. KOUCHNER

(1) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(2) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(3) Den vstupu dohody v platnost zveřejní generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

DOHODA

ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Kubánskou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii

V Ženevě dne 24. října 2008

Vážený pane,

v návaznosti na jednání podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii se Evropské společenství a Kubánská republika dohodly takto:

Pro celní území ES-27 zapracuje Evropské společenství do své listiny tuto změnu:

Zvýšení stávajícího objemu celní kvóty ES pro surový třtinový cukr určený k rafinaci (kódu KN 1701 11 10), který v současné době činí 106 925 tun, o celní kvótu specifikovanou podle zemí ve výši 10 000 tun (pro Kubu), přičemž současná sazba 98 EUR/t/net v rámci kvóty zůstane zachována.

Na hospodářský rok 2008/2009 bude Kubě přidělena celní kvóta specifikovaná podle zemí ve výši 20 000 tun. Počínaje hospodářským rokem 2009/2010 bude celní kvóta specifikovaná podle zemí činit pro Kubu 10 000 tun.

Kubánská republika přijímá přístup Evropského společenství k úpravě celních kvót jakožto způsob přizpůsobení závazků, které mají v rámci dohody GATT členské státy ES-25 a Bulharská republika a Rumunsko, v návaznosti na nedávné rozšíření Evropského společenství.

Tato dohoda vstoupí v platnost dva měsíce od data dopisu podepsaného Kubánskou republikou.

Za Evropské společenství

Съставено в Женева на двадесет и четвърти октомври две хиляди и осма година.

Hecho en Ginebra, el veinticuatro de octubre de dos mil ocho.

V Ženevě dne dvacátého čtvrtého října dva tisíce osm.

Udfærdiget i Geneve, den fireogtyvende oktober to tusind og otte.

Geschehen zu Genf am vierundzwanzigsten Oktober zweitausendundacht.

Genfis kahe tuhande kaheksanda aasta oktoobrikuu kahekümne neljandal päeval.

Έγινε στις Γενεύη, στις είκοσι τέσσερις Οκτωβρίου δύο χιλιάδες οκτώ.

Done at Geneva, on the twenty-fourth day of October in the year two thousand and eight.

Fait à Genève, le vingt-quatre octobre deux mille huit.

Fatto a Ginevra, addì ventiquattro ottobre duemilaotto.

Ženēvā, divtūkstoš astotā gada divdesmit ceturtajā oktobrī.

Ženeva, du tūkstančiai aštuntųjų metų spalio dvidešimt ketvirta diena.

Kelt Genfben, a kettőezer nyolcadik év október havának huszonnegyedik napján.

Magħmula f'Ġinevra, fl-erbgħa u għoxrin ta' Ottubru ta' l-elfejn u tmienja.

Gedaan te Genève, de vierentwingtigste oktober tweeduizend acht.

Sporządzono w Genewie dnia dwudziestego czwartego października dwa tysiące ósmego roku.

Feito em Genebra, em vinte e quatro de Outubro de dois mil e oito.

Încheiat la Geneva la douăzeci și patru octombrie două mii opt.

V Ženeve dvadsiateho štvrtého októbra dvetisícosem.

V Ženevi, štiriindvajsetega oktobra dva tisoč osem.

Tehty Genevessä kahdentenakymmenentenäneljänä päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattakahdeksan.

Utfärdat i Genève den tjugofjärde oktober tjugohundraåtta.

За Европейската общност

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

Az Európai Közösség részéről

Għall-Komunità Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Comunidade Europeia

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvo

Za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

För Europeiska gemenskapen

V Ženevě dne 24. října 2008

Vážený pane,

odkazuji se na Váš dopis, který uvádí:

„v návaznosti na jednání podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii se Evropské společenství a Kubánská republika dohodly takto:

Pro celní území ES-27 zapracuje Evropské společenství do své listiny tuto změnu:

Tato dohoda vstoupí v platnost dva měsíce od data dopisu podepsaného Kubánskou republikou.“

Mám tu čest Vám tímto vyjádřit souhlas své vlády.

Za Kubánskou republiku

Hecho en Ginebra, el veinticuatro de octubre de dos mil ocho.

Съставено в Женева на двадесет и четвърти октомври две хиляди и осма година.

V Ženevě dne dvacátého čtvrtého října dva tisíce osm.

Udfærdiget i Geneve, den fireogtyvende oktober to tusind og otte.

Geschehen zu Genf am vierundzwanzigsten Oktober zweitausendundacht.

Genfis kahe tuhande kaheksanda aasta oktoobrikuu kahekümne neljandal päeval.

Έγινε στη Γενεύη, στις είκοσι τέσσερις Οκτωβρίου δύο χιλιόιδες οκτώ.

Done at Geneva, on the twenty-fourth day of October in the year two thousand and eight.

Fait à Genève, le vingt-quatre octobre deux mille huit.

Fatto a Ginevra, addì ventiquattro ottobre duemilaotto.

Ženēvā, divtūkstoš astotā gada divdesmit ceturtajā oktobrī.

Ženeva, du tūkstančiai aštuntųjų metų spalio dvidešimt ketvirta diena.

Kelt Genfben, a kettőezer nyolcadik év október havának huszonnegyedik napján.

Magħmula f'Ġinevra, fl-erbgħa u għoxrin ta' Ottubru ta' l-elfejn u tmienja.

Gedaan te Genève, de vierentwingtigste oktober tweeduizend acht.

Sporządzono w Genewie, dnia dwudziestego czwartego października dwa tysiące ósmego roku.

Feito em Genebra, em vinte e quatro de Outubro de dois mil e oito.

Încheiat la Geneva la douăzeci și patru octombrie două mii opt.

V Ženeve dvadsiateho štvrtého októbra dvetisícosem.

V Ženevi, štiriindvajsetega oktobra dva tisoč osem.

Tehty Genevessä kahdentenakymmenentenäneljänä päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattakahdeksan.

Utfärdat i Genève den tjugofjärde oktober tjugohundraåtta.

Por la República de Cuba

За Република Куба

Za Kubánskou republiku

For Det Republikken Cuba

Für die Republik Kuba

Kuuba Vabariigi nimel

Για τη Δημοκρατία της Κούβας

For the Republic of Cuba

Pour la République de Cuba

Per la Repubblica di Cuba

Kubas Republikas vāradā —

Kubos Respublikos vardu

A Kubai Köztársaság résezéről

Għar-Repubblika ta' Kuba

Voor de Republiek Cuba

W imieniu Republiki Kuby

Pela República de Cuba

Pentru Republica Cuba

Za Kubánsku republiku

Za Republiko Kubo

Kuuban tasavallan puolesta

För Republiken Kubas vägnar

19.11.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 308/33

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. října 2008

o schválení Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991, jménem Evropského společenství

(2008/871/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 21. května 2003 podepsala Komise při příležitosti 5. ministerské konference „Životní prostředí pro Evropu“, konané v Kyjevě od 21. do 23. května 2003, jménem Společenství Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991 (dále jen „protokol“).

(2)

Protokol přispívá k ochraně životního prostředí tím, že zajišťuje posouzení plánů a programů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, a tím, že se snaží zajistit, aby zájmy životního prostředí, včetně zájmů ochrany zdraví, byly náležitě zohledňovány a začleňovány při přípravě návrhů politik a právních předpisů.

(3)	Společenství a členské státy by měly učinit nezbytné kroky k pokud možno současnému uložení ratifikačních listin nebo listin o schválení či přijetí.

(4)	Protokol by měl být schválen Společenstvím,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

1. Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo, se schvaluje jménem Evropského společenství.

2. Znění protokolu se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

1. Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné uložit listinu o schválení protokolu u generálního tajemníka Organizace spojených národů jako depozitáře v souladu s článkem 22 protokolu.

2. Určená osoba nebo osoby současně uloží prohlášení o pravomoci obsažené v příloze tohoto rozhodnutí, jak vyžaduje čl. 23 odst. 5 protokolu.

V Lucemburku dne 20. října 2008.

Za Radu

předseda

J.-L. BORLOO

(1) Stanovisko ze dne 8. července 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

PŘÍLOHA

Prohlášení Evropského společenství podle čl. 23 odst. 5 Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991

Evropské společenství prohlašuje, že má v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství, a zejména s jejím čl. 175 odst. 1, pravomoc uzavírat mezinárodní dohody a plnit závazky z nich vyplývající, které přispívají ke sledování těchto cílů:

—	zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

—	ochrana lidského zdraví,

—	uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,

—	podpora opatření na mezinárodní úrovni, určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí.

Evropské společenství dále prohlašuje, že již přijalo právní nástroje, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, které jsou pro jeho členské státy závazné a které řeší otázky spadající do působnosti tohoto protokolu, a že v souladu s čl. 23 odst. 5 protokolu předloží seznam těchto právních nástrojů depozitáři a bude jej odpovídajícím způsobem aktualizovat.

Evropské společenství odpovídá za plnění těch závazků plynoucích z protokolu, které jsou pokryty právním řádem Společenství.

Výkon pravomoci Společenství prochází vzhledem ke své povaze neustálým vývojem.

PROTOKOL

o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států

STRANY TOHOTO PROTOKOLU,

UZNÁVAJÍCE význam integrace hledisek životního prostředí, včetně hledisek zdraví, do přípravy a přijímání plánů a programů a v odpovídající míře i politik a právních předpisů,

ZAVAZUJÍCE SE podporovat udržitelný rozvoj, a opírajíce se proto o závěry Konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v Brazílii v roce 1992, především o zásady 4 a 10 Deklarace o životním prostředí a rozvoji z Rio de Janeira a o Agendu 21 a rovněž o výsledky 3. ministerské konference o životním prostředí a zdraví (Londýn, 1999) a Světového summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg, Jižní Afrika, 2002),

MAJÍCE NA PAMĚTI Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, přijatou ve finském Espoo dne 25. února 1991, a rozhodnutí II/9 jejích stran v Sofii ze dne 26. a 27. února 2001, v němž se rozhodly připravit právně závazný protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí,

UVĚDOMUJÍCE SI, že strategické posuzování vlivů na životní prostředí by mělo hrát důležitou roli v přípravě a přijímání plánů, programů a v odpovídající míře také politik a právních předpisů a že širší uplatňování těchto zásad posuzování vlivů plánů, programů, politik a právních předpisů na životní prostředí bude dále posilovat soustavnou analýzu jejich významných vlivů na životní prostředí,

UZNÁVAJÍCE Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, přijatou v dánském Aarhusu dne 25. června 1998, a berouce v úvahu odpovídající odstavce v Deklaraci z Luccy, přijaté na 1. zasedání stran této úmluvy,

UVĚDOMUJÍCE SI proto důležitost zajištění účasti veřejnosti na strategickém posuzování vlivů na životní prostředí,

UZNÁVAJÍCE přínosy pro zdraví a blahobyt současných i budoucích generací, které nastanou za předpokladu, že potřeba chránit a zlepšovat lidské zdraví bude chápána jako nedílná část strategického posuzování vlivů na životní prostředí, a uznávajíce práci, kterou v tomto ohledu vykonává Světová zdravotnická organizace,

PAMĚTLIVY potřeby a významu zlepšování mezinárodní spolupráce při posuzování navrhovaných plánů a programů a v přiměřené míře i politik a právních předpisů, pokud jde o jejich vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahující hranice států,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíl

Cílem tohoto protokolu je zabezpečit vysokou úroveň ochrany životního prostředí, včetně ochrany zdraví:

a)	zajištěním, že hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, jsou při přípravě plánů a programů plně brána v úvahu;

b)	přispíváním k tomu, že k zájmům životního prostředí, včetně zájmů zdraví, se přihlíží při vypracovávání politik a právních předpisů;

c)	zavedením jasných, průhledných a účinných postupů pro strategické posuzování vlivů na životní prostředí;

d)	zajištěním účasti veřejnosti při strategickém posuzování vlivů na životní prostředí;

e)	a tím začleněním zájmů životního prostředí, včetně zájmů zdraví, do opatření a nástrojů určených k podpoře udržitelného rozvoje.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto protokolu:

1)	„úmluva“ znamená Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států;

2)	„strana“ znamená, pokud není určeno jinak, smluvní stranu tohoto protokolu;

3)	„strana původu“ znamená stranu nebo strany tohoto protokolu, do jejichž pravomoci bude spadat příprava plánu nebo programu;

4)	„dotčená strana“ znamená stranu nebo strany tohoto protokolu, které mohou být dotčeny vlivem plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, přesahujícím hranice států;

„plány a programy“ znamenají plány a programy a jejich případné změny, které jsou:

a)	vyžadovány právními, řídícími nebo správními opatřeními a

b)	zpracovávány, popřípadě schvalovány orgánem nebo jsou připravovány orgánem ke schválení po oficiálním projednání v parlamentu nebo ve vládě;

„strategické posouzení vlivů na životní prostředí“ znamená zhodnocení pravděpodobných vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, které zahrnuje vymezení rozsahu zprávy o vlivech na životní prostředí a její vypracování, zajištění účasti veřejnosti a konzultací, a zohlednění zprávy o vlivech na životní prostředí a výsledků účasti veřejnosti a konzultací v plánu nebo programu;

7)	„vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví“ znamená každý vliv na životní prostředí, včetně vlivu na lidské zdraví, na flóru, faunu, biodiverzitu, půdu, klima, ovzduší, vodu, krajinu, přírodní památky, hmotný majetek, kulturní dědictví a vzájemné působení těchto faktorů;

8)	„veřejnost“ znamená jednu nebo více fyzických či právnických osob a v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí také jejich sdružení, organizace nebo skupiny.

Článek 3

Všeobecná ustanovení

1. Každá strana přijme nezbytná právní, řídící a jiná vhodná opatření, jimiž provede ustanovení tohoto protokolu v rámci jasného, průhledného systému.

2. Každá strana se bude snažit zajistit, aby úředníci a orgány napomáhali veřejnosti a poskytovali jí rady v záležitostech upravovaných tímto protokolem.

3. Každá strana zajistí patřičné uznání a pomoc sdružením, organizacím nebo skupinám podporujícím ochranu životního prostředí, včetně ochrany zdraví, v souvislosti s tímto protokolem.

4. Ustanovení tohoto protokolu nesmějí ovlivnit právo každé strany ponechat si nebo zavést další opatření vztahující se k záležitostem upravovaným tímto protokolem.

5. Každá strana bude podporovat cíle tohoto protokolu v příslušných mezinárodních rozhodovacích procesech a v rámci příslušných mezinárodních organizací.

6. Každá strana zajistí, aby osoby vykonávající svá práva v souladu s ustanoveními tohoto protokolu nebyly žádným způsobem postihovány, stíhány nebo šikanovány kvůli své angažovanosti. Tímto ustanovením nejsou ovlivněna práva vnitrostátních soudů uložit úhradu odůvodněných nákladů soudních řízení.

7. V rámci příslušných ustanovení tohoto protokolu musí mít veřejnost možnost vykonávat svá práva bez diskriminace z důvodu občanství, národnosti nebo trvalého pobytu a v případě právnické osoby bez diskriminace z důvodu místa registrace sídla nebo místa výkonu svých činností.

Článek 4

Působnost ve vztahu k plánům a programům

1. Každá strana zajistí, že se strategické posuzování vlivů na životní prostředí provádí u plánů a programů zmíněných v odstavcích 2, 3 a 4, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví.

2. Strategické posuzování vlivů na životní prostředí se provádí u plánů a programů, které se zpracovávají v oblasti zemědělství, lesního hospodářství, rybářství, energetiky, průmyslu, včetně těžby, dopravy, regionálního rozvoje, odpadového hospodářství, vodního hospodářství, telekomunikací, cestovního ruchu, územního plánování nebo využití území a které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze I a jakéhokoliv jiného záměru uvedeného v příloze II, pro který se vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí na základě vnitrostátní právní úpravy.

3. Pro plány a programy jiné než uvedené v odstavci 2, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů, musí být strategické posouzení vlivů na životní prostředí provedeno, pokud tak strana určí podle čl. 5 odst. 1.

4. Pro plány a programy uvedené v odstavci 2, které určují využití malých území na místní úrovni, a pro menší změny plánů a programů uvedených v odstavci 2 musí být strategické posouzení vlivů na životní prostředí provedeno, pouze pokud tak strana určí v souladu s čl. 5 odst. 1.

5. Tento protokol se nevztahuje na tyto plány a programy:

a)	plány a programy, jejichž jediným účelem je sloužit obraně státu nebo ochraně obyvatelstva při mimořádných událostech;

b)	finanční nebo rozpočtové plány a programy.

Článek 5

Zjišťovací řízení

1. Každá strana určí, zda plány a programy uvedené v čl. 4 odst. 3 a 4 mohou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, buď na základě zkoumání každého jednotlivého případu, nebo určením typů plánů a programů, nebo kombinací obou přístupů. Pro tento účel musí každá strana ve všech případech vzít v úvahu kritéria stanovená v příloze III.

2. Každá strana zajistí, aby při postupu podle odstavce 1 proběhla jednání s orgány odpovědnými za životní prostředí a zdraví uvedenými v čl. 9 odst. 1.

3. Každá strana bude v odpovídajícím rozsahu usilovat o to, aby dotčená veřejnost měla možnost účastnit se zjišťovacího řízení u plánů a programů podle tohoto článku.

4. Každá strana zajistí včasné zveřejnění závěrů podle odstavce 1, včetně důvodů, pro které se nevyžaduje strategické posouzení vlivů na životní prostředí, a to buď veřejnými vyhláškami, nebo jinými vhodnými prostředky, např. v elektronických médiích.

Článek 6

Stanovení rozsahu a obsahu

1. Každá strana stanoví mechanismy, jimiž budou vymezeny příslušné informace, které mají být zahrnuty do zprávy o vlivech na životní prostředí podle čl. 7 odst. 2.

2. Každá strana zajistí, aby vymezování příslušných informací, které mají být součástí zprávy o vlivech na životní prostředí, bylo projednáno s orgány odpovědnými za životní prostředí a zdraví ve smyslu čl. 9 odst. 1.

3. Každá strana bude v odpovídajícím rozsahu usilovat o to, aby dotčená veřejnost měla možnost účastnit se vymezování příslušných informací, které mají být součástí zprávy o vlivech na životní prostředí.

Článek 7

Zpráva o vlivech na životní prostředí

1. Každá strana zajistí, aby pro plány a programy podléhající strategickému posouzení vlivů na životní prostředí byla zpracována zpráva o vlivech na životní prostředí.

2. Zpráva o vlivech na životní prostředí musí v souladu s vymezením podle článku 6 určit, popsat a zhodnotit možné významné vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, které může způsobit uskutečňování plánu nebo programu a přiměřených alternativ. Zpráva musí obsahovat takové informace uvedené v příloze IV, které mohou být rozumně požadovány s ohledem na:

a)	stávající znalosti a metody hodnocení;

b)	obsah a míru podrobnosti plánu nebo programu a fázi rozhodovacího procesu, v níž se nachází;

c)	zájmy veřejnosti a

d)	informace požadované orgánem přijímajícím rozhodnutí.

3. Každá strana zajistí, aby zpráva o vlivech na životní prostředí měla takovou kvalitu, která uspokojí požadavky tohoto protokolu.

Článek 8

Účast veřejnosti

1. Každá strana zajistí, aby se veřejnost mohla brzy, včas a účinně účastnit strategického posuzování vlivů plánů a programů na životní prostředí v době, kdy jsou všechny možnosti řešení ještě otevřené.

2. Každá strana zajistí, s použitím elektronických médií nebo jiným odpovídajícím způsobem, včasné zveřejnění návrhu plánu nebo programu a zprávy o vlivech na životní prostředí.

3. Každá strana zajistí, aby byla pro účely odstavců 1 a 4 určena dotčená veřejnost, včetně příslušných nevládních organizací.

4. Každá strana zajistí, aby veřejnost uvedená v odstavci 3 měla příležitost v rozumné lhůtě vyjádřit svůj názor na návrh plánu nebo programu a na zprávu o vlivech na životní prostředí.

5. Každá strana zajistí, aby byla stanovena a zveřejněna podrobná opatření o poskytování informací veřejnosti a o konzultacích s dotčenou veřejností. Pro tento účel každá strana vezme v odpovídajícím rozsahu v úvahu údaje uvedené v příloze V.

Článek 9

Projednávání s orgány příslušnými ve věcech životního prostředí a zdraví

1. Každá strana určí orgány, se kterými je třeba jednat a kterých se s ohledem na jejich zvláštní působnosti ve věcech životního prostředí nebo zdraví mohou dotýkat vlivy uskutečňování plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví.

2. Návrh plánu nebo programu a zpráva o vlivech na životní prostředí musí být zpřístupněny orgánům uvedeným v odstavci 1.

3. Každá strana zajistí, aby orgány uvedené v odstavci 1 dostaly brzy, včas a účinně příležitost vyjádřit svůj názor na návrh plánu nebo programu a na zprávu o vlivech na životní prostředí.

4. Každá strana stanoví podrobný postup pro informování orgánů příslušných ve věcech životního prostředí a zdraví uvedených v odstavci 1 a pro jednání s nimi.

Článek 10

Mezistátní posuzování

1. Jestliže se strana původu domnívá, že uskutečňování plánu nebo programu může mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví, přesahující hranice států, nebo když strana, která může být významně dotčena, o to požádá, musí strana původu zaslat oznámení dotčené straně co nejdříve před schválením plánu nebo programu.

2. Toto oznámení musí kromě jiného obsahovat:

a)	návrh plánu nebo programu a zprávu o vlivech na životní prostředí, včetně informací o možných vlivech na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahujících hranice států, a

b)	informace o rozhodovacím řízení, včetně stanovení rozumného časového plánu pro předání připomínek.

3. Dotčená strana musí ve lhůtě stanovené v oznámení sdělit straně původu, zda si přeje zahájit jednání před schválením plánu nebo programu, a pokud si tak bude přát, dotčené strany zahájí jednání o možných vlivech uskutečňování plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahujících hranice států a o opatřeních zaměřených na prevenci, snížení nebo zmírnění nepříznivých vlivů.

4. Jestliže se takováto jednání konají, dotčené strany se dohodnou na podrobných postupech, jimiž se zajistí, aby dotčená veřejnost a orgány dotčené strany, které jsou uvedeny v čl. 9 odst. 1, byly informovány a dostaly příležitost předložit svůj názor na návrh plánu nebo programu a na zprávu o vlivech na životní prostředí v rozumné lhůtě.

Článek 11

Rozhodování a schvalování

1. Každá strana zajistí, že se při schvalování plánu nebo programu vezmou přiměřeně v úvahu:

a)	závěry zprávy o vlivech na životní prostředí;

b)	opatření k prevenci, snížení nebo zmírnění nepříznivých vlivů označených ve zprávě o vlivech na životní prostředí a

c)	připomínky obdržené v souladu s články 8 až 10.

2. Každá strana zajistí, že po schválení plánu nebo programu budou veřejnost, orgány uvedené v čl. 9 odst. 1 a strany, se kterými proběhla jednání podle článku 10, informovány a že jim plán nebo program bude zpřístupněn spolu s vyjádřením shrnujícím, jak byla hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, do plánu nebo programu zapracována, jak byly vzaty v úvahu připomínky obdržené podle článků 8 až 10 a důvody pro schválení plánu nebo programu s ohledem na zvažované přiměřené alternativy.

Článek 12

Monitorování

1. Každá strana musí sledovat významné vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, způsobené uskutečňováním plánů a programů schválených podle článku 11, aby mimo jiné včas zjistila nepředvídané nepříznivé vlivy a aby mohla provést přiměřená nápravná opatření.

2. Výsledky monitorování musí být zpřístupněny v souladu s vnitrostátní právní úpravou orgánům uvedeným v čl. 9 odst. 1 a veřejnosti.

Článek 13

Politiky a právní předpisy

1. Každá strana bude usilovat o to, aby zajistila, že hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, budou brána v úvahu a budou přiměřeně začleněna do přípravy návrhů politik a právních předpisů, které mohou mít významný vliv na životní prostředí, včetně vlivu na zdraví.

2. Při uplatňování odstavce 1 vezme každá strana v úvahu příslušné zásady a prvky tohoto protokolu.

3. Tam, kde je to vhodné, upraví každá strana praktické mechanismy umožňující zvážit a zapracovat hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, podle odstavce 1 a bude přitom přihlížet k potřebě průhlednosti rozhodování.

4. Každá strana bude podávat zprávu o uplatnění tohoto článku na zasedání stran úmluvy sloužícím zároveň jako zasedání stran tohoto protokolu.

Článek 14

Zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran protokolu

1. Zasedání stran úmluvy slouží jako zasedání stran tohoto protokolu. První zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu bude svoláno nejpozději do 1 roku po vstupu tohoto protokolu v platnost a současně se zasedáním stran úmluvy, pokud by zasedání stran úmluvy bylo naplánováno v této době. Další zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu se bude konat současně se zasedáním stran úmluvy, pokud zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu nerozhodne jinak.

2. Strany úmluvy, které nejsou stranami tohoto protokolu, se mohou jako pozorovatelé účastnit průběhu kterékoliv jednání zasedání stran úmluvy sloužícího jako zasedání stran tohoto protokolu. Jestliže zasedání stran úmluvy slouží jako zasedání stran tohoto protokolu, budou rozhodnutí podle tohoto protokolu přijata pouze stranami tohoto protokolu.

3. Když zasedání stran úmluvy slouží jako zasedání stran tohoto protokolu, každý člen výboru zasedání stran zastupující nějakou stranu úmluvy, která v té době není stranou tohoto protokolu, bude nahrazen jiným členem, který má být zvolen stranami tohoto protokolu a z jejich středu.

4. Zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu bude pravidelně prověřovat provádění tohoto protokolu a za tímto účelem:

a)	bude přezkoumávat politiky a metodické přístupy ke strategickému posuzování vlivů na životní prostředí s cílem dále zlepšovat postupy stanovené v tomto protokolu;

b)	bude sloužit k výměně informací o zkušenostech získaných při strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a při provádění tohoto protokolu;

c)	bude tam, kde je to potřebné, vyhledávat služby a spolupráci příslušných orgánů majících znalosti vhodné pro dosažení účelu tohoto protokolu;

d)	zřídí takové pomocné orgány, které považuje za nezbytné pro provádění tohoto protokolu;

e)	tam, kde je to nezbytné, zváží a přijme návrhy na změny tohoto protokolu, a

f)	zváží a podnikne jakékoliv další kroky, včetně těch, které by měly být provedeny společně podle tohoto protokolu a úmluvy a které by mohly být požadovány pro dosažení účelu tohoto protokolu.

5. Jednací řád zasedání stran úmluvy se použije obdobně v rámci tohoto protokolu, pokud na základě souhlasu zasedání stran úmluvy sloužícího jako zasedání stran protokolu nebude rozhodnuto jinak.

6. Zasedání stran úmluvy sloužící jako zasedání stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání zváží a přijme způsoby, jakými bude na tento protokol uplatňován postup pro přezkum souladu s úmluvou.

7. Každá strana bude v intervalech, které budou určeny na zasedání stran úmluvy sloužícím jako zasedání stran tohoto protokolu, podávat zasedání stran úmluvy sloužícímu jako zasedání stran protokolu zprávu o opatřeních, která přijala k provádění tohoto protokolu.

Článek 15

Vztah k ostatním mezinárodním smlouvám

Příslušná ustanovení tohoto protokolu se použijí, aniž by byly dotčeny úmluvy Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí.

Článek 16

Hlasovací právo

1. Každá strana tohoto protokolu má jeden hlas s výjimkou případů podle níže uvedeného odstavce 2.

2. Organizace regionální hospodářské integrace v záležitostech spadajících do jejich pravomoci budou uplatňovat své hlasovací právo počtem hlasů odpovídajícím počtu jejich členských států, které jsou stranami tohoto protokolu. Takové organizace nebudou uplatňovat své hlasovací právo, pokud toto právo uplatňují jejich členské státy, a naopak.

Článek 17

Sekretariát

Sekretariát zřízený podle článku 13 úmluvy bude sloužit jako sekretariát tohoto protokolu a čl. 13 písm. a) až c) úmluvy o funkcích sekretariátu se použije obdobně na tento protokol.

Článek 18

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 19

Změny protokolu

1. Každá strana může navrhnout změny tohoto protokolu.

2. S výhradou odstavce 3 se postup pro návrh, přijetí a vstup v platnost změn úmluvy upravený v čl. 14 odst. 2 až 5 úmluvy vztahuje obdobně na změny tohoto protokolu.

3. Pro účely tohoto protokolu se tři čtvrtiny stran nezbytných pro to, aby změna vstoupila v platnost pro strany, které ji ratifikovaly, schválily nebo přijaly, vypočítají na základě počtu stran v době přijetí této změny.

Článek 20

Urovnávání sporů

Ustanovení o urovnávání sporů v článku 15 úmluvy se použijí obdobně na tento protokol.

Článek 21

Podpis

Tento protokol bude otevřen k podpisu v Kyjevě (Ukrajina) od 21. do 23. května 2003 a potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 31. prosince 2003 členským státům Evropské hospodářské komise a rovněž státům, které mají poradní status při Evropské hospodářské komisi v souladu s odstavci 8 a 11 usnesení Hospodářské a sociální rady 36 (IV) ze dne 28. března 1947, a organizacím regionální hospodářské integrace tvořeným svrchovanými členskými státy Evropské hospodářské komise, na něž jejich členské státy přenesly pravomoc v záležitostech upravovaných tímto protokolem, včetně pravomoci vstupovat do smluvních svazků v těchto záležitostech.

Článek 22

Depozitář

Funkci depozitáře tohoto protokolu vykonává generální tajemník Organizace spojených národů.

Článek 23

Ratifikace, přijetí, schválení a přístup

1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatářskými státy a organizacemi regionální hospodářské integrace uvedenými v článku 21.

2. Tento protokol bude otevřen k přístupu státům a organizacím regionální hospodářské integrace uvedeným v článku 21 od 1. ledna 2004.

3. Kterýkoli jiný stát, neuvedený v odstavci 2 výše, který je členem Organizace spojených národů, může přistoupit k tomuto protokolu na základě schválení zasedáním stran úmluvy sloužícím jako zasedání stran protokolu.

4. Kterákoli organizace regionální hospodářské integrace uvedená v článku 21, která se stane stranou tohoto protokolu, aniž by kterýkoliv její členský stát byl stranou, bude vázána všemi závazky stanovenými tímto protokolem. V případě, kdy je stranou tohoto protokolu jeden nebo více členských států takové organizace, tato organizace a její členské státy rozhodnou o své odpovědnosti za plnění povinností vyplývajících z tohoto protokolu. V těchto případech organizace a její členské státy nebudou oprávněny využívat svých práv v rámci tohoto protokolu souběžně.

5. Ve svých ratifikačních listinách, listinách o přijetí, schválení nebo přístupu učiní organizace regionální hospodářské integrace uvedené v článku 21 prohlášení o rozsahu svých pravomocí týkajících se záležitostí upravovaných tímto protokolem. Tyto organizace také budou informovat depozitáře o jakékoli podstatné změně v rozsahu jejich pravomocí.

Článek 24

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po datu uložení šestnácté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu.

2. Pro účely výše uvedeného odstavce 1 listina uložená organizací regionální hospodářské integrace uvedenou v článku 21 nebude počítána jako dodatečná k těm, které uložily členské státy takové organizace.

3. Pro každý stát nebo organizaci regionální hospodářské integrace uvedené v článku 21, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení šestnácté ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po datu, kdy tento stát nebo organizace uložily ratifikační listiny, listiny o přijetí, schválení nebo přístupu.

4. Tento protokol se vztahuje na plány, programy, politiky a právní předpisy, u nichž první formální přípravný krok následuje po datu vstupu tohoto protokolu v platnost. Je-li strana, do jejíž působnosti spadá plán, program, politika nebo právní předpis, jednou z těch, na které se vztahuje odstavec 3, vztahuje se tento protokol na plány, programy, politiky a právní předpisy, u nichž první formální přípravný krok následuje po datu vstupu tohoto protokolu v platnost pro tuto stranu.

Článek 25

Odstoupení

Kdykoliv po uplynutí čtyř let od data vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou stranu může tato strana odstoupit od protokolu písemným oznámením depozitáři. Takové odstoupení nabude účinnosti devadesátým dnem po datu jeho přijetí depozitářem. Takovým odstoupením není ovlivněno použití článků 5 až 9, 11 a 13 týkajících se strategického posuzování vlivů na životní prostředí podle tohoto protokolu, které již bylo zahájeno předtím, než toto odstoupení nabylo účinnosti, nebo použití článku 10 týkajícího se oznámení nebo žádosti podaných předtím, než toto odstoupení nabylo účinnosti.

Článek 26

Autentická znění

Originál tohoto protokolu, jehož anglický, francouzský a ruský text je stejně autentický, bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zplnomocnění zástupci, podepsali tento protokol.

V Kyjevě (Ukrajina) dne dvacátého prvního května dva tisíce tři.

PŘÍLOHA I

Seznam záměrů podle čl. 4 odst. 2

1.	Ropné rafinerie (s výjimkou závodů vyrábějících z ropy pouze maziva) a zařízení na zplynování a zkapalňování 500 tun nebo více uhlí nebo živičných břidlic za den.

Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení o tepelném výkonu 300 megawattů nebo více a jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a konverzi štěpných a obohacených materiálů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kilowatt nepřetržitého tepelného zatížení).

3.	Zařízení určená výhradně pro výrobu nebo obohacování jaderných paliv, pro přepracovávání vyhořelých jaderných paliv nebo pro skladování, ukládání a zpracovávání jaderného odpadu.

4.	Velká zařízení pro primární tavbu železných (litiny a oceli) a neželezných kovů.

Zařízení pro těžbu azbestu a na zpracovávání a přepracovávání azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové výrobky, s roční produkcí nad 20 tisíc tun konečných výrobků; pro třecí materiály, s roční produkcí více než 50 tun konečných výrobků; a pro jiná využití více než 200 tun azbestu ročně.

6.	Integrovaná chemická zařízení.

7.	Výstavba dálnic a rychlostních komunikací (1), tratí pro dálkovou železniční přepravu a letišť (2) se základní délkou vzletové a přistávací dráhy 2 100 m nebo více.

8.	Ropovody a plynovody s potrubím o velké světlosti.

9.	Obchodní přístavy, vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní přepravu, které umožňují plavbu lodí s výtlakem přes 1 350 tun.

10.	Zařízení pro spalování, chemickou úpravu nebo skládkování toxických a nebezpečných odpadů.

11.	Velké přehrady a nádrže.

12.	Čerpání podzemních vod v případech, kdy roční objem čerpaných vod dosahuje nebo přesahuje 10 milionů kubických metrů.

13.	Výroba celulózy a papíru s denní kapacitou 200 na vzduchu vysoušených tun a více.

14.	Rozsáhlá těžba, úprava v místě těžby a zpracovávání kovových rud nebo uhlí.

15.	Těžba uhlovodíků na volném moři.

16.	Velká skladovací zařízení pro ropu, petrochemické a chemické výrobky.

17.	Odlesnění rozsáhlých území.

(1) Pro účely tohoto protokolu:

—

„Dálnice“ znamená silnici speciálně projektovanou a vybudovanou pro provoz motorových vozidel, která neslouží k obsluze přilehlých pozemků a která:

a)	je, s výjimkou zvláštních míst nebo dočasného omezení, vybavena jednotlivými jízdními pruhy pro provoz ve dvou směrech, oddělenými od sebe dělicím pásem, který není určen k provozu, nebo výjimečně jiným způsobem;

b)	se nekříží na jedné úrovni s žádnou silnicí, železniční nebo tramvajovou tratí nebo pěší cestou; a

c)	je označena speciální značkou jako dálnice.

—	„Rychlostní komunikace“ znamená silnici vyhrazenou pro provoz motorových vozidel, přístupnou pouze z mimoúrovňových křižovatek nebo křižovatek se světelnou signalizací, na které je zejména zakázáno zastavit a parkovat v jízdním pruhu (jízdních pruzích).

(2) Pro účely tohoto protokolu pojem „letiště“ znamená letiště, které vyhovuje definici uvedené v Chicagské úmluvě z roku 1944, kterou je ustanovena Mezinárodní organizace civilního letectví (příloha 14).

PŘÍLOHA II

Jakékoliv jiné záměry podle čl. 4 odst. 2

1.	Projekty restrukturalizace venkovských pozemků.

2.	Projekty na využívání neobdělávaných pozemků nebo polopřirozených oblastí k intenzivnímu zemědělskému využívání.

3.	Vodohospodářské projekty pro zemědělství, včetně projektů zavlažování a odvodňování pozemků.

4.	Zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat (včetně drůbeže).

5.	Počáteční zalesňování a odlesňování za účelem změny současného využití území.

6.	Intenzivní chov ryb.

Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory (1) včetně demontáže nebo odstavování těchto jaderných elektráren nebo reaktorů (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a konverzi štěpných a obohacených materiálů, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kilowatt nepřetržitého tepelného zatížení), pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

8.	Výstavba nadzemního elektrického vedení s napětím 220 kilovoltů nebo více a délkou 15 kilometrů nebo více a další projekty pro přenos elektrické energie nadzemním vedením.

9.	Průmyslová zařízení pro výrobu elektřiny, páry a horké vody.

10.	Průmyslová zařízení pro přenos plynu, páry a horké vody.

11.	Povrchové zásobníky fosilních paliv a zemního plynu.

12.	Podpovrchové (podzemní) zásobníky spalitelných plynů.

13.	Průmyslové briketování uhlí a lignitu.

14.	Hydroelektrárny.

15.	Zařízení využívající větrné energie k produkci energie (větrné elektrárny).

16.

Zařízení, pokud nejsou zahrnuta v příloze I, konstruovaná:

—	pro výrobu nebo obohacování jaderného paliva,

—	pro zpracování vyhořelého jaderného paliva,

—	pro konečnou likvidaci vyhořelého jaderného paliva,

—	výhradně pro konečnou likvidaci radioaktivních odpadů,

—	výhradně pro skladování (plánovaného na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva na místech jiných než produkčních, nebo

—	pro zpracování a skladování radioaktivních odpadů.

17.	Kamenolomy, povrchové doly a těžba rašeliny, pokud není zahrnuto v příloze I.

18.	Podpovrchová těžba, pokud není zahrnuta v příloze I.

19.	Těžba minerálů mořským nebo říčním bagrováním.

20.	Hloubkové vrty (zejména geotermální vrty, vrty pro skladování jaderného odpadového materiálu, vrty pro vodní zdroje) s výjimkou vrtů k průzkumu stability půdy.

21.	Povrchová průmyslová zařízení pro těžbu uhlí, ropy, zemního plynu a rud i živičných břidlic.

22.	Hutní kombináty na počáteční tavení litiny a oceli, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

23.	Zařízení na výrobu surové litiny nebo oceli (primární nebo sekundární tavení) včetně kontinuálního lití.

24.	Zařízení na zpracování železných kovů (válcovny za tepla, kovárny s buchary, aplikace ochranných povlaků z roztavených kovů).

25.	Slévárny železných kovů.

26.	Zařízení na výrobu neželezných surových kovů z rud, koncentrátů a druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými procesy, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

27.	Zařízení na tavení (vytavování), včetně slévání či legování neželezných kovů, s výjimkou vzácných kovů, včetně regenerovaných produktů (rafinování, slévárenské odlévání atd.), pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

28.	Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických materiálů elektrolytickými a chemickými procesy.

29.	Výroba a montáž motorových vozidel a výroba motorů motorových vozidel.

30.

Loděnice.

31.	Zařízení na výrobu a opravu letadel.

32.	Výroba železničního příslušenství.

33.	Kování či pěchování výbuchem.

34.	Zařízení na pražení a slinování či spékání (sintrování) kovonosných rud.

35.	Koksovací pece („suchá destilace uhlí“).

36.	Zařízení na výrobu cementu.

37.	Zařízení na výrobu skla včetně skelných vláken.

38.	Zařízení na tavení nerostných látek včetně výroby minerálních vláken.

39.	Výroba keramických výrobků pálením (vypalováním), zejména střešních tašek, cihel, žárovzdorných či šamotových cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu.

40.	Zařízení na výrobu chemických látek nebo pro nakládání s meziprodukty, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

41.	Výroba pesticidů a farmaceutických výrobků, barev, laků, elastomerů a peroxidů.

42.	Skladovací zařízení pro ropu, petrochemické nebo chemické produkty, pokud nejsou zahrnuta v příloze I.

43.	Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků.

44.	Balení a konzervování živočišných a rostlinných produktů.

45.	Výroba mléčných produktů.

46.	Pivovarnictví a sladování.

47.	Výroba cukrovinek a sirupů.

48.	Zařízení na porážku zvířat.

49.	Zařízení na průmyslovou výrobu škrobu.

50.	Závody na výrobu rybí moučky a rybích olejů.

51.	Cukrovary.

52.	Průmyslové závody na výrobu buničiny, papíru a kartonu, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

53.	Závody na předúpravu nebo barvení vláken či textilu.

54.	Závody na činění surových kůží.

55.	Zařízení na výrobu a zpracování celulózy.

56.	Výroba a zpracování výrobků na bázi elastomerů.

57.	Zařízení na výrobu umělých minerálních vláken.

58.	Zařízení na regeneraci nebo zneškodnění výbušných látek.

59.	Zařízení na výrobu azbestu a výrobků založených na azbestu, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

60.	Kafilérie.

61.	Testovací lavice motorů, turbin nebo reaktorů.

62.	Trvalé tratě pro závodění a testování motorových vozidel.

63.	Ropovody a plynovody, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

64.	Produktovody pro dopravu chemických látek s průměrem nad 800 mm a delší než 40 km.

65.	Stavba železnic a intermodálních přepravních zařízení a intermodálních terminálů, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

66.	Stavba tramvajových drah, nadzemních i podzemních kolejových tratí, visutých drah nebo podobných tratí zvláštních typů, užívaných výlučně nebo hlavně pro osobní přepravu.

67.	Stavba silnic včetně přeložek a/nebo rozšíření stávajících silnic, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

68.	Stavba přístavů a přístavních zařízení, včetně rybářských přístavů, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

69.	Stavba vnitrostátních vodních cest a přístavů pro vnitrostátní vodní dopravu, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

70.	Obchodní přístavy, mola pro nakládku a vykládku spojená s pevninou a vnější přístavy, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

71.	Kanalizace toků a opatření proti povodním.

72.	Výstavba letišť (2) a letištních ploch, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

73.	Zařízení na zneškodňování odpadů (včetně skládkování), pokud nejsou zahrnuta v příloze I.

74.	Zařízení na zneškodňování ostatních (nikoliv nebezpečných) odpadů spalováním nebo chemickým zpracováním.

75.	Skladiště železného šrotu, včetně vraků vozidel.

76.	Odkaliště (místa pro ukládání kalů).

77.	Systémy čerpání podzemních vod nebo umělého doplňování zásob podzemních vod, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

78.	Díla pro převod vodních zdrojů mezi povodími.

79.	Čistírny odpadních vod.

80.	Přehrady nebo jiná zařízení určená k zadržování vody nebo k jejímu dlouhodobému nebo trvalému skladování, pokud nejsou zahrnuty v příloze I.

81.	Pobřežní díla proti erozi a mořská díla měnící pobřeží výstavbou např. vlnolamů, mol, pobřežních hrází a jiných obranných staveb, s výjimkou údržby a rekonstrukce těchto staveb.

82.	Zařízení dálkových akvaduktů.

83.	Lyžařské dráhy, lyžařské vleky a lanovky a související zařízení či rozvinutí plochy.

84.	Malé přístavy.

85.	Rekreační vesnice a hotelové komplexy mimo městské oblasti a související rozvinutí plochy.

86.	Místa trvalých kempů a místa pro karavany.

87.	Tematické parky.

88.	Projekty rozvoje průmyslových nemovitostí.

89.	Projekty rozvoje měst, včetně výstavby nákupních středisek a parkovišť.

90.	Rekultivace území získaného na úkor moře.

(1) Pro účely tohoto protokolu jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory přestanou těmito zařízeními být, jestliže veškeré jaderné palivo a jiné radioaktivně kontaminované součásti byly natrvalo odstraněny z místa zařízení.

PŘÍLOHA III

Kritéria pro stanovení možných významných vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, podle čl. 5 odst. 1

1.	Důležitost plánu nebo programu pro začlenění hledisek životního prostředí, včetně hledisek zdraví, do plánu nebo programu, zejména se zřetelem k podpoře trvale udržitelného rozvoje.

2.	Míra, jakou plán nebo program stanoví rámec pro záměry a jiné činnosti buď vzhledem k jejich umístění, charakteru, velikosti a provozním podmínkám, nebo přidělením zdrojů.

3.	Míra, v níž plán nebo program ovlivňuje jiné plány a programy, včetně plánů a programů v hierarchické návaznosti.

4.	Problémy životního prostředí, včetně problémů zdraví, mající vztah k plánu nebo programu.

5.	Povaha vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, jako je pravděpodobnost, délka trvání, četnost, reverzibilita, závažnost a rozsah (jako je geografická oblast nebo velikost populace, která může být pravděpodobně ovlivněna).

6.	Riziko pro životní prostředí, včetně rizika pro zdraví.

7.	Charakter vlivů přesahující hranice států.

8.	Míra, jakou plán nebo program ovlivní cenné nebo zranitelné oblasti, včetně krajin s uznaným národním nebo mezinárodním ochranným statusem.

PŘÍLOHA IV

Informace podle čl. 7 odst. 2

1.	Obsah a hlavní cíle plánu nebo programu a jeho návaznost na ostatní plány nebo programy.

2.	Příslušná hlediska současného stavu životního prostředí, včetně stavu zdraví, a jejich pravděpodobný vývoj bez provedení plánu nebo programu.

3.	Charakteristiky životního prostředí, včetně charakteristik zdraví, v oblastech, které mohou být významně ovlivněny.

4.	Problémy ochrany životního prostředí, včetně ochrany zdraví, které se týkají plánu nebo programu.

5.	Cíle ochrany životního prostředí, včetně ochrany zdraví, stanovené na mezinárodní, vnitrostátní nebo jiné úrovni, které se týkají plánu nebo programu, a způsob, jakým byly tyto cíle a ostatní hlediska životního prostředí, včetně hledisek zdraví, během jeho přípravy vzaty v úvahu.

6.	Možné významné vlivy (1) na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, uvedené v čl. 2 odst. 7.

7.	Opatření k předcházení, omezování nebo zmírnění případných významných nepříznivých vlivů na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, které mohou být důsledkem provádění plánu nebo programu.

8.	Nástin důvodů pro výběr zkoumaných alternativ a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně obtíží při shromažďování informací, jako jsou technické vady nebo nedostatek znalostí.

9.	Zamýšlená opatření pro sledování vlivů uskutečňování plánu nebo programu na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví.

10.	Možné významné vlivy na životní prostředí, včetně vlivů na zdraví, přesahující hranice států.

11.	Netechnické shrnutí poskytnutých informací.

(1) Tyto vlivy by měly zahrnovat účinky druhotné, kumulativní, synergické, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, trvalé i dočasné, pozitivní i negativní.

PŘÍLOHA V

Informace podle čl. 8 odst. 5

1.	Navrhovaný plán nebo program a jeho povaha.

2.	Orgán odpovědný za přijetí.

Plánovaný postup, včetně:

a)	termínu zahájení postupu;

b)	možností účasti veřejnosti;

c)	doby a místa konání plánovaného veřejného slyšení;

d)	orgánu, který je odpovědný za poskytování patřičných informací a kde jsou odpovídající informace uloženy a jsou veřejnosti k nahlédnutí;

e)	orgánu, na nějž je možno se obracet s vyjádřeními nebo dotazy, a časový rámec pro zaslání vyjádření nebo dotazů a

f)	jaké informace o životním prostředí, včetně informací o zdraví, týkající se navrhovaného plánu nebo programu jsou dostupné.

4.	Je-li pravděpodobné, že plán nebo program bude předmětem postupu mezistátního posuzování.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 308

České vydání	Právní předpisy	Svazek 51 19. listopadu 2008

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 1138/2008 ze dne 13. října 2008 o provedení dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Kubánskou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII dohody GATT 1994, kterým se mění a doplňuje příloha I nařízení (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku	1
	*	Nařízení Rady (ES) č. 1139/2008 ze dne 10. listopadu 2008, kterým se pro rok 2009 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb v Černém moři	3
		Nařízení Komise (ES) č. 1140/2008 ze dne 18. listopadu 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	7
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1141/2008 ze dne 13. listopadu 2008 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	9
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1142/2008 ze dne 13. listopadu 2008 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	11
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1143/2008 ze dne 13. listopadu 2008 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury	13
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1144/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003, pokud jde o Chorvatsko ( 1 )	15
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1145/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 637/2008, pokud jde o národní programy restrukturalizace odvětví bavlny	17
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1146/2008 ze dne 18. listopadu 2008, kterým se zakazuje rybolov pilonošů rodu beryx ve vodách Společenství a ve vodách nespadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce třetích zemí v oblastech III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska	25

	III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
*	Společný postoj Rady 2008/873/SZBP ze dne 18. listopadu 2008, kterým se obnovují omezující opatření proti Pobřeží slonoviny	52

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	AL	25,7
	MA	60,8
	TR	77,1
	ZZ	54,5
0707 00 05	JO	167,2
	MA	55,4
	TR	91,2
	ZZ	104,6
0709 90 70	MA	59,8
	TR	103,0
	ZZ	81,4
0805 20 10	MA	66,1
0805 20 10	ZZ	66,1
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	60,0
	HR	49,0
	IL	74,6
	MA	82,1
	TR	67,2
	ZZ	66,6
0805 50 10	MA	65,5
	TR	69,9
	ZA	47,3
	ZZ	60,9
0806 10 10	BR	214,2
	TR	133,6
	US	272,9
	ZA	78,7
	ZZ	174,9
0808 10 80	CA	87,1
	CL	67,1
	CN	55,8
	MK	37,6
	US	103,2
	ZA	75,3
	ZZ	71,0
0808 20 50	CL	58,0
	CN	52,6
	TR	103,0
	ZZ	71,2

Č.	08/DSS
Členský stát	PRT
Populace	ALF/3X14-
Druh	Pilonoši (Beryx spp.)
Oblast	Vody Společenství a vody, které nespadají pod svrchovanost nebo do jurisdikce třetích zemí, oblastí III, IV, V, VI, VII, VIII, IX, X, XII a XIV
Datum	30.9.2008

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2008/870/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 13. října 2008 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Kubánskou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii	27
	Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Kubánskou republikou podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) z roku 1994 o změnách koncesí v listinách Bulharské republiky a Rumunska v průběhu jejich přistoupení k Evropské unii	29
	2008/871/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 20. října 2008 o schválení Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě EHK OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané v Espoo roku 1991, jménem Evropského společenství	33
	Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k Úmluvě o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států	35
	2008/872/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 18. listopadu 2008 o jmenování dvou německých náhradníků Výboru regionů	50
	DOHODY
	Rada
*	Informace týkající se vstupu v platnost Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kuby o uzavření jednání podle článku XXIV:6 GATT	51


	(1) Text s významem pro EHP