ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 306

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 51
15. listopadu 2008


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1127/2008 ze dne 14. listopadu 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1128/2008 ze dne 14. listopadu 2008, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 40/2008, pokud jde o seznam plavidel provádějících nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti v Severním Atlantiku

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1129/2008 ze dne 14. listopadu 2008, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky

5

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1130/2008 ze dne 14. listopadu 2008 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky

22

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1131/2008 ze dne 14. listopadu 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství ( 1 )

47

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1132/2008 ze dne 13. listopadu 2008, kterým se obnovuje rybolov průmyslově využívaných druhů ryb ve vodách Norska oblasti IV plavidly plujícími pod vlajkou Švédska

59

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1133/2008 ze dne 14. listopadu 2008, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009

61

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1134/2008 ze dne 14. listopadu 2008, kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. listopadu 2008

63

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2008/861/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 29. října 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 95/64/ES o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (oznámeno pod číslem K(2008) 6203) (kodifikované znění) ( 1 )

66

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

 

*

Společná akce Rady 2008/862/SZBP ze dne 10. listopadu 2008, kterou se mění společná akce 2005/889/SZBP o zřízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM Rafah)

98

 

 

2008/863/SZBP

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru EUBAM Rafah/1/2008 ze dne 11. listopadu 2008 o jmenování vedoucího mise pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EUBAM Rafah)

99

 

 

 

*

Poznámka pro čtenáře (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1127/2008

ze dne 14. listopadu 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. listopadu 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

AL

34,6

MA

63,1

MK

46,2

TR

81,4

ZZ

56,3

0707 00 05

JO

175,9

MA

60,8

TR

62,3

ZZ

99,7

0709 90 70

MA

63,0

TR

121,9

ZZ

92,5

0805 20 10

MA

73,2

ZZ

73,2

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

CN

55,9

HR

35,4

MA

82,1

TR

75,0

ZZ

62,1

0805 50 10

MA

60,4

TR

77,4

ZA

72,5

ZZ

70,1

0806 10 10

BR

217,7

TR

139,2

US

273,6

ZA

78,7

ZZ

177,3

0808 10 80

CA

96,0

CL

67,1

MK

37,6

US

118,3

ZA

85,9

ZZ

81,0

0808 20 50

CL

58,0

CN

44,3

ZZ

51,2


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1128/2008

ze dne 14. listopadu 2008,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 40/2008, pokud jde o seznam plavidel provádějících nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti v Severním Atlantiku

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 40/2008 ze dne 16. ledna 2008, kterým se na rok 2008 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (1), a zejména na přílohu XIII bod 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropské společenství je od roku 1981 smluvní stranou Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (2). Nařízení (ES) č. 40/2008 obsahuje ustanovení Společenství provádějící opatření přijatá v uvedeném rámci, mimo jiné v dodatku k příloze XIII obsahujícím seznam plavidel, jež Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) potvrdily jako plavidla provádějící nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti (seznam NNN).

(2)

V červenci 2008 komise NEAFC doporučila pozměnit seznam NNN. Je třeba zajistit provedení uvedeného doporučení ve Společenství.

(3)

Nařízení (ES) č. 40/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Dodatek k příloze XIII nařízení (ES) č. 40/2008 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 19, 23.1.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21.


PŘÍLOHA

V příloze XIII nařízení (ES) č. 40/2008 se dodatek nahrazuje tímto:

„Dodatek k příloze XIII

Seznam plavidel s identifikačními čísly IMO, jež NEAFC a NAFO potvrdily jako plavidla provádějící nezákonné, nehlášené nebo neregulované rybolovné činnosti

Identifikační číslo IMO (1)

Název plavidla (2)

Stát vlajky (2)

7436533

ALFA

Gruzie

7612321

AVIOR

Gruzie

8522030

CARMEN

Ex Gruzie

7700104

CEFEY

Rusko

8028424

CLIFF

Kambodža

8422852

DOLPHIN

Rusko

7321374

ENXEMBRE

Panama

8522119

EVA

Ex Gruzie

8604668

FURABOLOS

 

6719419

GORILERO

Sierra Leone

7332218

IANNIS I

Panama

8422838

ISABELLA

Ex Gruzie

8522042

JUANITA

Ex Gruzie

6614700

KABOU

Guinea Konakry

8707240

MAINE

Guinea Konakry

7385174

MURTOSA

Togo

8721595

NEMANSKIY

 

8421937

NICOLAY CHUDOTVORETS

Rusko

8522169

ROSITA

Ex Gruzie

7347407

SUNNY JANE

 

8606836

ULLA

Ex Gruzie

7306570

WHITE ENTERPRISE

 


(1)  Mezinárodní námořní organizace.

(2)  Veškeré změny názvů a vlajek a další informace o plavidlech jsou k dispozici na internetových stránkách NEAFC: www.neafc.org“.


15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1129/2008

ze dne 14. listopadu 2008,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení

(1)

Komise obdržela dne 3. ledna 2008 stížnost týkající se dovozu určitých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (dále jen „předpínací dráty a lana“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), která byla podána na základě článku 5 základního nařízení skupinou Eurostress Information Service („ESIS“) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících většinový podíl, v tomto případě více než 57 %, celkové výroby předpínacích drátů a lan ve Společenství.

(2)

Stížnost obsahovala zjevné důkazy o existenci dumpingu a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné odůvodnění pro zahájení antidumpingového řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 16. února 2008 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

2.   Strany dotčené řízením

(4)

Komise úředně oznámila vyvážejícím výrobcům v ČLR, dovozcům, obchodníkům, uživatelům a sdružením, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, úřadům ČLR, stěžujícím si výrobcům ve Společenství a dalším výrobcům ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a orgánům ČLR. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádalo osm vyvážejících výrobců, včetně skupin společností ve spojení.

(6)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR, dovozců a výrobců ve Společenství Komise v oznámení o zahájení uvedla, že pro stanovení dumpingu a újmy mohou být použity metody výběru vzorků v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR a vývozci a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v průběhu období šetření (od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007).

(8)

Vzhledem k omezenému počtu odpovědí ohledně výběru vzorku bylo rozhodnuto, že výběr vzorků není nutný ani ve vztahu k vyvážejícím výrobcům z ČLR, ani ve vztahu k dovozcům ve Společenství.

(9)

S ohledem na výrobce ve Společenství a vzhledem k počtu odpovědí došlých ohledně provedení výběru vzorků se Komise rozhodla vybrat vzorek v souladu s článkem 17 základního nařízení. Výběr vzorku sedmi společností ze sedmi členských států byl založen na největším reprezentativním objemu výroby a prodeje průmyslového odvětví Společenství, který by mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

(10)

Všem společnostem v ČLR a všem uživatelům a dovozcům ve Společenství, kteří reagovali na provádění výběru vzorků, a výrobcům ve Společenství, kteří byli vybráni do vzorku, a všem ostatním stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, byly zaslány dotazníky. Odpověď zaslalo sedm vyvážejících výrobců a skupin vyvážejících výrobců v ČLR, všichni výrobci ve Společenství vybraní do vzorku, čtyři dovozci a sedm uživatelů. Ostatní zúčastněné strany odpovědi nezaslaly.

(11)

Komise vyhledala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství, a provedla ověření v provozech následujících společností:

a)

výrobci ve Společenství:

Carrington Wire Limited (Carrington), Elland, Spojené království,

DWK Drahtwerk Koln GmbH, (DWK), Kolín nad Rýnem, Německo,

Fapricela – Indústria de Trefilaria, SA (Fapricela), Anca, Portugalsko,

Italcables, Spa (Italcables) Brescia, Itálie,

Nedri Spanstaal, BV (Nedri), Venlo, Nizozemsko,

Tycsa – Trenzas y Cables de Acero PSC, S.L. (Tycsa), Santander, Španělsko,

Voestalpine Austria Draht, GMBH (Voestalpine), Brück, Rakousko;

b)

vyvážející výrobci v ČLR:

Hubei Fuxing Science and Technology Co. Ltd, Hubei,

Kiswire Qingdao, Ltd, Qingdao,

Liaoning Tongda Building Material Industry Co., Ltd, Liaoyang,

Ossen MaanShan Steel Wire and Co. Ltd, Maanshan, a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd, Jiujiang,

Silvery Dragon PC Steel Products Group Co., Ltd, Tianjin,

Tianjin Shengte Prestressed Concretes Steel Strand Co., Ltd, Tianjin,

Wuxi Jinyang Metal Products Co., Ltd, Jangyian;

c)

dovozci ve Společenství:

Ibercordones Pretensados SL, Madrid, Španělsko,

Megasteel LLP (Megasteel), Malmesbury, Spojené království;

d)

uživatelé ve Společenství:

Tarmac Ltd (Tarmac), Wolverhampton, Spojené království,

Vanguard Hormigon (Vanguard), Madrid, Španělsko.

(12)

Se zřetelem k tomu, že bylo potřeba stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým nebude případně udělen status tržního hospodářství, bylo provedeno ověření za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Turecka, a to v provozech následující společnosti:

Výrobce v Turecku

Çelik Halat ve Tel Sanayii A.Ș., Izmit, Turecko.

3.   Období šetření

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(14)

Dotčeným výrobkem jsou určité dráty z nelegované oceli (nepokovené nebo nepotažené či pokovené nebo potažené zinkem) a drátěná lana z nelegované oceli (též nepokovená nebo nepotažená či pokovená nebo potažená) obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším rozměrem příčného průřezu převyšujícím 3 mm, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69. Tyto výrobky jsou v obchodě známé jako dráty a drátěná lana pro předpínání předem nebo dodatečně (předpínací dráty a lana).

(15)

Předpínací dráty a lana se nejčastěji používají do betonových výztuží, nosných prvků a kotvených lanových mostů. Výrobek se vyrábí tažením drátu z oceli s vysokým obsahem uhlíku.

(16)

Asociace dovozců ocelových lan Společenství požadovala, aby byl rozsah výrobku omezen vyloučením pokovených nebo potažených lan, lan z více než sedmi drátů a lan s průměrem menším než 6,8 mm a větším než 15,7 mm s tím, že by navrhovatelé dovozem těchto druhů výrobků neutrpěli žádnou materiální újmu, protože celkový podíl těchto druhů výrobků na trhu nepřesahuje 3 % celkové výroby Společenství. Tyto druhy výrobků však nelze vyloučit pouze na základě skutečnosti, že představují malý podíl výroby. Šetřením bylo prokázáno, že tyto a další typy dotčeného výrobku mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Kromě toho může být podíl na výrobě výše uvedených druhů v závislosti na společnosti, která je vyrábí, výrazně vyšší.

(17)

Z toho důvodu bylo prozatímně rozhodnuto, že všechny typy předpínacích drátů a lan, které jsou stanoveny v oznámení o zahájení, představují pro účely tohoto šetření jediný výrobek.

2.   Obdobný výrobek

(18)

Šetřením bylo prokázáno, že předpínací dráty a lana vyrobené a prodané průmyslovým odvětvím Společenství v rámci Společenství, předpínací dráty a lana vyrobené a prodané na domácím trhu v Turecku, které sloužilo jako srovnatelná země, a předpínací dráty a lana vyrobené v ČLR a prodané do Společenství mají v podstatě stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a jsou určeny ke stejnému základnímu použití.

(19)

Jeden z dovozců ve Společenství uvedl, že v současné době dováží inovovaný typ výrobku (drát se spirálovým žebrováním), který se ve Společenství nevyrábí. Toto tvrzení bylo prošetřeno a bylo zjištěno, že:

dovážený typ výrobku i předpínací dráty a lana vyráběné ve Společenství mají stejné nebo podobné fyzikální vlastnosti, jako je velikost, tvar, objem, hmotnost a vzhled. Rozdíly mezi typy výrobků neměly vliv na základní vlastnosti výrobku ani na jejich vnímání ze strany uživatele/spotřebitele jako jediné kategorie výrobků,

dovážený typ výrobku i předpínací dráty a lana vyráběné ve Společenství byly prodávány prostřednictvím podobných nebo stejných prodejních kanálů. Informace o ceně byly pro kupující běžně dostupné a dovážený typ výrobku a výrobek pocházející od výrobců ve Společenství si konkurovaly zejména v ceně,

dovážený typ výrobku i předpínací dráty a lana vyráběné ve Společenství slouží ke stejnému nebo podobnému konečnému použití.

(20)

Z tohoto důvodu jsou všechny výše uvedené předpínací dráty a lana považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   Použití článku 18 základního nařízení

(21)

V případě dvou vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že ve svých žádostech o status tržního hospodářství a během inspekce v jejich provozech uvedli nepravdivé a zavádějící informace. Jeden další vyvážející výrobce po inspekci za účelem ověření statusu tržního hospodářství v provozech společnosti neodpověděl na antidumpingový dotazník.

(22)

Všechny tři společnosti byly informovány o navrženém použití článku 18 základního nařízení a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se.

(23)

Dvě ze společností, které poskytly nesprávné a zavádějící informace, nepředložily žádné rozhodující argumenty ani neposkytly žádný důkaz, které by mohly zvrátit rozhodnutí použít uvedený článek. Komise proto považovala za vhodné zamítnout žádosti těchto společností o status tržního hospodářství a založit svá zjištění na dostupných skutečnostech.

(24)

Třetí společnost nereagovala na výše uvedené informace. Došlo se k závěru, že společnost nemá zájem nadále spolupracovat v rámci řízení, a zjištění proto budou založena na dostupných skutečnostech.

2.   Status tržního hospodářství

(25)

Na základě čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota určuje v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku u těch výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(26)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci:

a)

společnosti rozhodují o nákladech na základě tržních signálů a bez zásadních zásahů státu v této záležitosti; náklady nejdůležitějších vstupů se zakládají na tržní hodnotě;

b)

společnosti disponují jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech;

c)

neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství;

d)

právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a o vlastnictví;

e)

převod směnných kursů se provádí podle tržních kursů.

(27)

Po zahájení řízení požádalo sedm vyvážejících výrobců z ČLR o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odevzdalo vyplněnou žádost o status tržního hospodářství v dané lhůtě.

(28)

U tří vyvážejících výrobců z ČLR musel být uplatněn článek 18 základního nařízení (viz 23. až 25. bod odůvodnění výše), a proto byly jejich žádosti o status tržního hospodářství zamítnuty.

(29)

U zbývajících čtyř společností nebo skupin vyvážejících výrobců z ČLR bylo zjištěno, že žádný z nich nesplnil všech pět kritérií pro získání statusu tržního hospodářství.

(30)

Z šetření vyplynulo, že jeden vyvážející výrobce z ČLR nemůže prokázat splnění kritéria 3, neboť bylo zjištěno, že cena placená touto společností za práva užívání pozemku v podstatě neodráží tržní hodnoty, a proto představuje podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství, což ovlivňuje finanční situaci společnosti.

(31)

Po zveřejnění výše uvedených zjištění společnost předložila informaci, že nízká cena za užívání pozemku představuje relativně malou část výrobních nákladů, a proto by mělo být kritérium 3 považováno za splněné. Má se však za to, že svévolné hodnocení práv užívání pozemku ukazuje, že jde o podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Proto byl tento argument kvůli neexistenci dalších důkazů, že cena za užívání pozemku byla na trhu reprezentativní nebo že byla stanovena v souladu s obchodními úvahami, prozatímně zamítnut.

(32)

Druhá společnost nemohla prokázat splnění kritérií 1 až 3. Za prvé, nerozhodovala o svých prodejích na základě tržních signálů odrážejících nabídku a poptávku a bez zásadních zásahů státu. Zejména bylo zjištěno, že společnost profituje ze snížení daně z příjmu, která je podmíněna vývozem alespoň 70 % produkce. Za druhé bylo zjištěno, že účetní systém společnosti není v souladu se všeobecně uznávanými účetními standardy. Především nebyl řádně prováděn odpis investičního majetku: společnost začala s odpisem majetku až v roce 1997 a zahrnula do něj majetek, který získala v roce 1994. A konečně, společnost neprokázala, že se nejedná o možné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Společnost nakonec nemohla poskytnout během ověření žádný důkaz týkající se podmínek, za nichž svůj majetek získala, a že majetek byl oceněn, převeden, vyúčtován (včetně odpisů) a odepsán v souladu s jeho tržní hodnotou. Podání, které společnost poskytla po zveřejnění údajů, neobsahuje žádné nové informace nebo důkazy, které by tato zjištění změnily, a proto byla tato zjištění prozatímně potvrzena.

(33)

Třetí společnost nebyla schopna prokázat, že splnila kritéria 1 až 3. Za prvé, při šetření byla zjištěna výrazná rezervní kapacita práce a výroby, navzdory níž společnost nadále investovala do zvyšování kapacity. Rovněž byl přijat závěr, že by relativně krátká doba platnosti živnostenského oprávnění této společnosti mohla být překážkou pro dlouhodobá obchodní rozhodnutí a plánování a že je náznakem nepřímého vlivu státu. Za druhé bylo zjištěno, že účetní systém této společnosti neučinil žádná opatření pro nedobytné pohledávky; neexistuje jasná politika, pokud jde o různé kategorie základních prostředků; existují chyby ve výši odpisů; byly zjištěny neoprávněně poskytnuté provize a existují půjčky, které nebyly podloženy doklady. Všechny tyto skutečnosti nepochybně ovlivňovaly náklady společnosti. Žádná z těchto skutečností však nebyla zmíněna v auditorské zprávě, a proto jsou účetnictví společnosti a práce vykonaná auditory považovány za nedůvěryhodné.

(34)

Společnost rovněž neprokázala splnění kritéria 3, v této souvislosti bylo zjištěno podstatné zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Společnost zejména nepředložila žádný důkaz ohledně práv užívání pozemku, půjček, původu investičního majetku, vloženého kapitálu a navýšení kapitálu.

(35)

Čtvrtý vyvážející výrobce, který zahrnuje skupinu společností ve spojení, nemohl získat status tržního hospodářství, neboť bylo zjištěno, že skupina nesplňuje kritéria 1 až 3. Skupina zejména neprokázala, že její rozhodovací proces není pod zásadním vlivem státu. Kromě toho nebyly účetní záznamy v souladu s mezinárodními účetními standardy a bylo zjištěno několik účetních chyb, kvůli nimž je externí audit považován za nedůvěryhodný. Dále existovalo zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství, zejména v souvislosti s převodem vlastnictví a práv k užívání pozemků. Podání uskutečněné touto skupinou po zveřejnění údajů neposkytlo žádné nové informace ani důkazy, které by tato zjištění změnily, a proto byla tato zjištění prozatímně potvrzena.

(36)

V důsledku toho byl učiněn závěr, že žádný z čínských vyvážejících výrobců neprokázal splnění podmínek stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

3.   Individuální zacházení

(37)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod ustanovení tohoto článku, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, aby jim bylo uděleno individuální zacházení.

(38)

Vyvážející výrobci, kteří nesplnili kritéria pro status tržního hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že by jim status tržního hospodářství nebyl udělen.

(39)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že tři čínští vyvážející výrobci splnili všechny požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Byl však učiněn závěr, že čtvrtému vyvážejícímu výrobci nemůže být umožněno individuální zacházení, protože nebylo možné vyloučit možný vliv státu při tvorbě cen.

4.   Běžná hodnota

4.1   Srovnatelná země

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce ze zemí s hospodářstvím v transformačním procesu, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (srovnatelné zemi).

(41)

V oznámení o zahájení bylo jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženo Turecko. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k návrhu vyjádřily.

(42)

Jedna ze zúčastněných stran se vyjádřila a navrhla jako alternativní srovnatelnou zemi Thajsko. Argumentovala tím, že vzhledem k tomu, že v Turecku je pouze jediný výrobce, který je chráněn antidumpingovými opatřeními, má tento výrobce na tureckém trhu téměř monopolní postavení. Komise kontaktovala známé společnosti v Thajsku a dalších třetích zemích, o nichž je známo, že mají výrobce obdobného výrobku. Tito výrobci však na dotazníky nereagovali.

(43)

Výrobce v Turecku plně spolupracoval při šetření, předložil vyplněný dotazník a souhlasil s inspekcí na místě.

(44)

Komise prošetřila žádost zúčastněné strany a dospěla k závěru, že Turecko splňuje kritéria pro vhodnou srovnatelnou zemi. Přestože je v této zemi jediný výrobce obdobného výrobku a existují zde platná antidumpingová opatření pro dovozy z ČLR a Ruska, dovozy z různých třetích zemí do Turecka jsou značné a pokrývají více než 50 % tureckého trhu, a tím na tomto trhu zajišťují podmínky hospodářské soutěže.

(45)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo prozatímně rozhodnuto, že Turecko je vhodná srovnatelná země v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

4.2   Metodika použitá pro stanovení běžné hodnoty

(46)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro ČLR stanovena na základě ověřených informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(47)

Bylo zjišťováno, zda by bylo možné domácí prodej každého typu dotčeného výrobku prodávaného ve srovnatelné zemi považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení tím, že by se stanovil podíl ziskových prodejů uvažovaného typu nezávislým zákazníkům.

(48)

U většiny typů výrobků se mělo za to, že tuzemská cena těchto typů nezaručuje vhodný základ pro stanovení běžné hodnoty, neboť objem ziskových prodejů představoval méně než 10 % celkového objemu prodejů.

(49)

Pro tyto typy se podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota určila na základě vlastních výrobních nákladů výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky. Zisk byl založen na prodejních, správních a režijních nákladech a zisku stejné obecné skupiny zboží prodávaného na domácím trhu tureckým výrobcem podle č. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(50)

Pro jeden typ výrobku, u něhož objem ziskových prodejů typu výrobku představoval méně než 80 % a více než 10 % celkového objemu prodeje, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, která byla vypočtena jako vážený průměr ziskových prodejů tohoto typu.

4.3   Vývozní cena

(51)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(52)

Jeden vyvážející výrobce uskutečnil některé vývozy prostřednictvím dovozců ve spojení ve Společenství. V tomto případě byla vývozní cena vypočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupci, s náležitou úpravou všech nákladů vzniklých v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřeného rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady dovozce ve spojení, rozmezí zisku však bylo stanoveno na základě informací poskytnutých spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení.

4.4   Srovnání

(53)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě cen ze závodu.

(54)

V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny se formou úprav přihlédlo k rozdílům majícím vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. U všech společností, jichž se týkalo šetření (spolupracující vyvážející výrobci a výrobce ve srovnatelné zemi), byly v oprávněných a doložených případech zohledněny rozdíly v přepravních nákladech, nákladech na dopravu a pojištění, DPH, bankovních poplatcích, nákladech na zabalení, nákladech na úvěry a provizích.

5.   Dumpingová rozpětí

5.1   Spolupracující výrobci, jimž bylo uděleno individuální zacházení

(55)

U společností, jimž bylo uděleno individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty porovnán s váženým průměrem vývozní ceny podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(56)

Prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Kiswire Qingdao, Ltd

26,8 %

Wuxi Jinyang Metal Products Co., Ltd

47,6 %

Liaoning Tongda Building Material Industry Co., Ltd

41,3 %

5.2   Všichni ostatní vyvážející výrobci

(57)

Komise nejdříve s přihlédnutím ke všem ostatním vývozcům z ČLR stanovila úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání celkového objemu vývozu uvedeného v dotaznících spolupracujícími vyvážejícími výrobci a celkových dovozů z ČLR na základě statistik dovozů Eurostatu. Ukázalo se, že úroveň spolupráce je nízká, tj. 24 %.

(58)

Proto se došlo k závěru, že je vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí jako vážený průměr z i) dumpingového rozpětí zjištěného pro spolupracujícího vývozce, jemuž nebyl udělen status tržního hospodářství ani individuální zacházení, a ii) nejvyššího dumpingového rozpětí pro reprezentativní typy výrobků téhož vývozce, neboť nebyly zjištěny žádné náznaky, že by nespolupracující vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny na nižší úrovni.

(59)

Na tomto základě byla prozatímně stanovena celostátní úroveň dumpingu ve výši 50,2 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

D.   VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

1.   Výroba

(60)

Na základě definice výrobního odvětví Společenství podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení se došlo k závěru, že pro stanovení objemu výroby ve Společenství jsou rozhodující tito výrobci ve Společenství:

jedenáct výrobců, jejichž jménem byla podána stížnost,

sedm výrobců, kteří podporovali řízení,

čtyři jiní výrobci ve Společenství uvedení ve stížnosti, kteří poskytli údaje o své výrobě a prodeji, ale sami nebyli žadateli ani nepodporovali řízení, neodporovali však současnému šetření.

Výrobní odvětví Společenství proto zahrnuje za účelem analýzy újmy těchto 22 společností jako celek.

2.   Vzorek

(61)

Z jedenácti výrobců ve Společenství podporujících stížnost bylo do vzorku vybráno sedm společností na základě reprezentativnosti objemu jejich prodeje, jejich různých typů výrobku a jejich sídla ve Společenství.

(62)

Jedna ze společností původně vybraných do vzorku však nespolupracovala při provádění výběru vzorku a nevyplnila dotazník, který jí byl zaslán. Proto byla ze vzorku vyloučena a nahrazena společností podporující stížnost, která byla třetí nejreprezentativnější společností z hlediska objemu prodeje.

(63)

Podíl těchto sedmi spolupracujících výrobců ze Společenství činil 51 % celkové výroby ve výrobním odvětví Společenství.

E.   ÚJMA

1.   Předběžná poznámka

(64)

S ohledem na skutečnost, že výběr vzorku byl proveden s přihlédnutím k výrobnímu odvětví Společenství, byla újma posouzena na základě trendů výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, zaměstnanosti, produktivity, prodeje, podílu na trhu a růstu zjištěných na úrovni celého výrobního odvětví Společenství a trendů cen, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti navyšovat kapitál a investice, objemu zásob, návratnosti investic a mezd zjištěných na úrovni výrobců Společenství zařazených do vzorku.

2.   Spotřeba Společenství

(65)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje průmyslového odvětví Společenství zařazeného do vzorku, údajů o prodeji poskytnutých podporujícími výrobci ze Společenství, údajů o prodeji poskytnutých ostatními výrobci ve Společenství a údajů o objemu dovozu na trh Společenství získaných od Eurostatu.

 

2004

2005

2006

Období šetření

Spotřeba Společenství v tunách

903 541

820 713

998 683

1 054 236

Index (2004 = 100)

100

91

111

117

(66)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba Společenství zvýšila o 17 % z 903 541 tun v roce 2004 na 1 054 236 tun v období šetření. Nárůst spotřeby Společenství lze vysvětlit zvýšením poptávky ve stavebním průmyslu a zotavením samotného ocelářského sektoru.

3.   Dovozy do Společenství z ČLR

3.1   Objem a tržní podíl dovozů

 

2004

2005

2006

Období šetření

Dovozy z ČLR v tunách

3 940

11 755

43 571

86 918

Index (2004 = 100)

100

298

1 106

2 206

Podíl na trhu

0,4 %

1,4 %

4,4 %

8,2 %

Index (2004 = 100)

100

328

1 001

1 900

(67)

V průběhu posuzovaného období se objem dovozů dotčeného výrobku do Společenství výrazně zvýšil z 3 940 tun v roce 2004 na 86 918 tun v období šetření, a představuje tak nárůst o 2 106 %. K největšímu nárůstu došlo v období od roku 2005 do roku 2006, kdy dovoz vzrostl o celých 271 %.

(68)

Podíl čínských dovozů na trhu vyjádřený v procentech spotřeby Společenství se v období šetření zvýšil z 0,4 % na 8,2 %.

3.2   Dovozní ceny a cenové podbízení

 

2004

2005

2006

Období šetření

Průměrná dovozní cena z ČLR v EUR/t

1 238

929

713

683

Index (2004 = 100)

100

75

58

55

(69)

V posuzovaném období se průměrná dovozní cena dotčeného výrobku z ČLR prudce snížila z 1 238 EUR/t v roce 2004 na 683 EUR/t v období šetření, tj. o více než 45 %.

(70)

Ze srovnání vybraných cen ze závodu výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství s cenami CIF na hranice Společenství vyvážejících výrobců v ČLR, které byly náležitě upravené o náklady na vykládku a náklady celního odbavení, vyplynulo průměrné cenové podbízení ve výši 18 %.

4.   Situace výrobního odvětví Společenství

(71)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum dopadů dumpingových dovozů z ČLR na výrobní odvětví Společenství analýzu všech důležitých hospodářských činitelů souvisejících se stavem odvětví od roku 2004 do období šetření.

4.1   Údaje o výrobním odvětví Společenství jako celku

4.1.1   Výroba, výrobní kapacita a její využití

 

2004

2005

2006

Období šetření

Objem výroby v tunách

924 504

848 596

940 241

953 934

Index (2004 = 100)

100

92

102

103

Výrobní kapacita v tunách

1 071 530

1 126 060

1 197 940

1 212 940

Index (2004 = 100)

100

105

112

113

Využití výrobní kapacity v %

86 %

75 %

78 %

79 %

(72)

Od roku 2004 do období šetření se celková výroba výrobního odvětví ve Společenství zvýšila o 3 %, zatímco kapacita výroby se zvýšila o 13 %. Ve stejném období se míra využití kapacity snížila o 7 procentních bodů. Na to je třeba pohlížet v souvislosti se 17 % nárůstem spotřeby Společenství.

4.1.2   Zaměstnanost, produktivita

 

2004

2005

2006

Období šetření

Počet zaměstnanců

1 259

1 234

1 273

1 277

Index (2004 = 100)

100

98

101

101

Produktivita (tun/počet zaměstnanců)

734

688

739

747

Index (2004 = 100)

100

94

101

102

(73)

Úrovně zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství zůstaly v průběhu celého posuzovaného období poměrně stabilní.

(74)

Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Společenství měřená jako výstup v tunách na zaměstnance vykazovala v průběhu posuzovaného období mírný nárůst ve výši 2 %.

4.1.3   Objem prodeje, podíl na trhu

 

2004

2005

2006

Období šetření

Objem prodeje v EU stranám, které nejsou ve spojení, v tunách

842 526

741 597

845 014

846 561

Index (2004 = 100)

100

88

100

100

Podíl na trhu

93,2 %

90,4 %

84,6 %

80,3 %

(75)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství zůstal stabilní a činil 842 526 tun v roce 2004 a 846 561 tun v období šetření.

(76)

Podíl na trhu výrobního odvětví Společenství během období šetření konstantně klesal. Celkový podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil přibližně o 13 procentních bodů z asi 93 % v roce 2004 na asi 80 % v období šetření.

4.1.4   Růst

(77)

Zatímco spotřeba Společenství mezi rokem 2004 a obdobím šetření vzrostla o 17 %, snížení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu přibližně o 13 procentních bodů a současný nárůst dovozů z ČLR ukázaly, že výrobní odvětví Společenství se nemohlo na růstu trhu podílet.

4.2   Údaje o výrobcích ve Společenství vybraných do vzorku

4.2.1   Stav zásob

(78)

Níže uvedené údaje se týkají pouze společností vybraných do vzorku a představují objem zásob na konci každého období.

 

2004

2005

2006

Období šetření

Konečný stav zásob v tunách

27 010

24 485

23 905

36 355

Index (2004 = 100)

100

91

89

135

(79)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období zvýšil o 35 %, v čemž se odráží rostoucí problém výrobního odvětví prodávat své výrobky na trhu Společenství, navzdory značnému nárůstu spotřeby Společenství.

4.2.2   Průměrné jednotkové prodejní ceny na trhu Společenství

 

2004

2005

2006

Období šetření

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství (EUR)

751

948

772

762

Index (2004 = 100)

100

126

103

101

(80)

Jednotkové ceny prodejů výrobního odvětví Společenství vybraného do vzorku zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství vzrostl od roku 2004 do období šetření o 1 %. V roce 2005 lze zvýšení prodejních cen vysvětlit nedostatkem hlavní suroviny, válcovaného drátu.

4.2.3   Investice, návratnost investic a schopnost zvýšit kapitál

 

2004

2005

2006

Období šetření

Investice (v tisících EUR)

4 608

10 581

7 516

7 980

Index (2004 = 100)

100

230

163

173

Návratnost investic v %

24 %

31 %

11 %

6 %

(81)

Roční investice do výroby předpínacích drátů a lan se ve sledovaném období zvýšily o 73 %. Bylo investováno nejen do zvýšení kapacity, ale také do zlepšení a dalšího usměrnění výrobního procesu za účelem snížení nákladů. Toho bylo dosaženo i navzdory negativnímu vývoji ziskovosti.

(82)

Návratnost investic vyjádřená jako procentní zisk z čisté účetní hodnoty investic následovala negativní trend ziskovosti a snížila se o 18 procentních bodů. Nejvyšší hodnota v roce 2005 se vztahovala na investici jedné společnosti.

(83)

Komisi nebyl poskytnut žádný důkaz o snížení nebo zvýšení schopnosti navýšit kapitál v průběhu sledovaného období.

4.2.4   Ziskovost a peněžní tok

 

2004

2005

2006

Období šetření

Ziskovost prodejů ES (% čistého prodeje)

6,2 %

11,2 %

4,5 %

2,1 %

Index (2004 = 100)

100

180

73

35

Peněžní tok (EUR)

37 472 789

65 785 501

17 830 311

18 456 732

Index (2004 = 100)

100

176

48

49

(84)

Ziskovost vyjádřená jako procento čistého prodeje výrobců ve Společenství vybraných do vzorku ve sledovaném období výrazně klesla z 6,2 % v roce 2004 na 2,1 % v období šetření. Ziskovost výrobního odvětví Společenství měla stejný trend jako jeho prodejní ceny od roku 2005. Je jasné, že zisk dosažený během období šetření není dostatečný pro dlouhodobé zajištění životaschopnosti výrobního odvětví Společenství.

(85)

Čistý peněžní tok vytvořený dotčeným výrobkem se snížil o 51 % z 37 milionů EUR v roce 2004 na 18 milionů EUR v období šetření.

4.2.5   Mzdové náklady

 

2004

2005

2006

Období šetření

Mzdové náklady na zaměstnance

41 970

41 118

41 484

43 941

Index (2004 = 100)

100

98

99

105

(86)

Během posuzovaného období se mzdové náklady výrobního odvětví ve Společenství zvýšily o 5 %. Jedná se o přirozený nárůst, který je nižší než míra inflace v daném období.

4.2.6   Velikost dumpingového rozpětí

(87)

S ohledem na objem, podíl na trhu a ceny dumpingových dovozů z dotčené země nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

4.2.7   Zotavení z předcházejícího dumpingu

(88)

Neexistuje žádný náznak, že by se výrobní odvětví Společenství zotavovalo z účinků předcházejícího dumpingu.

5.   Závěr o újmě

(89)

Během posuzovaného období se většina ukazatelů újmy vztahujících se k výrobnímu odvětví Společenství vyvíjela negativně. Zatímco spotřeba Společenství se zvýšila o 17 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství zůstal neměnný, a následkem toho se jeho podíl na trhu snížil přibližně o 13 procentních bodů. Zatímco ceny dovozů z Číny se snížily o 45 %, jednotková prodejní cena obdobného výrobku výrobců ve Společenství vybraných do vzorku na trhu Společenství zůstala víceméně stálá, a to i navzdory 5 % nárůstu jednotkových výrobních nákladů vyplývajícímu ze zvýšení nákladů na energii a suroviny. V důsledku toho se ziskovost snížila z 6,2 % v roce 2004 na 2,1 % v období šetření, což je pro tento druh výrobního odvětví jasně nedostatečné. Peněžní tok a návratnost investic vykazovaly rovněž negativní trend a snížily se v posuzovaném období o 51 %, pokud jde o peněžní tok, a o 18 procentních bodů, pokud jde o návratnost investic.

(90)

Pouze málo ukazatelů vykazovalo v průběhu posuzovaného období pozitivní vývoj. Výroba vzrostla o 3 % a výrobní kapacita o 13 %. Investice se zvýšily o 73 %. Jak je však zmíněno výše, toto je třeba sledovat na pozadí výrazného nárůstu spotřeby Společenství (+17 %).

(91)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl přijat závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

F.   PŘÍČINA

1.   Úvod

(92)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, která může být považována za podstatnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovým dovozům.

2.   Účinky dumpingového dovozu

(93)

Silný nárůst objemu dumpingových dovozů o 2 106 % mezi rokem 2004 a obdobím šetření a odpovídající zvýšení jejich podílu na trhu Společenství z 0,4 % v roce 2004 na 8,2 % v období šetření a 18 % podbízení zjištěné během období šetření se časově kryly s výše popsaným zhoršením ekonomické situace výrobního odvětví Společenství. Do roku 2005 nebyl objem čínských dovozů podstatný a jejich ceny byly vyšší anebo přibližně stejné jako ceny výrobního odvětví Společenství. Od roku 2005 se však průměrné ceny dovozů z ČLR podstatně snížily, a tím bránily výrobnímu odvětví Společenství zvyšovat ceny, navzdory nárůstu nákladů na hlavní surovinu, válcovaný drát, které činí 75 % výrobních nákladů. Následkem toho se finanční situace výrobního odvětví Společenství v roce 2006 a v období šetření prudce zhoršila. Kromě toho výrobní odvětví Společenství ztratilo kvůli dumpingovým dovozům významnou část svého podílu na trhu.

(94)

Na základě výše uvedeného se došlo k prozatímnímu závěru, že dumpingové dovozy z ČLR, které podstatně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství během období šetření a jejichž objem prudce vzrostl, sehrály rozhodující roli při újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo a která se odráží v jeho špatné finanční situaci a ve zhoršení většiny ukazatelů újmy.

3.   Účinky dalších faktorů

3.1   Dovozy z jiných zemí

 

2004

2005

2006

Období šetření

Dovozy z dalších třetích zemí v tunách

57 075

67 361

110 098

120 757

Index (2004 = 100)

100

118

193

212

Podíl na trhu dovozu z dalších třetích zemí

6 %

8 %

11 %

11 %

Průměrná dovozní cena

711

842

937

952

Index (2004 = 100)

100

118

132

134

(95)

Na základě údajů Eurostatu se objem do Společenství dovážených předpínacích drátů a lan pocházejících ze třetích zemí, jichž se toto šetření netýká, zvýšil o 112 % z 57 075 tun v roce 2004 na 120 757 tun v období šetření. Odpovídající podíl těchto dovozů na trhu se zvýšil z 6 % v roce 2004 na 11 % v období šetření.

(96)

Průměrné ceny těchto dovozů však byly mnohem vyšší než ceny vyvážejících výrobců z ČLR i ceny výrobního odvětví Společenství. Proto nelze uvažovat o tom, že by přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Je třeba podotknout, že u dvou z těchto zemí, které mají podíl na trhu Společenství 2,5 %, bylo zjištěno, že měly v období šetření nižší ceny než dovozní ceny dotčeného výrobku z ČLR. Avšak vzhledem k relativně malému objemu souvisejících dovozů tuto skutečnost nelze považovat za dostatečnou k tomu, aby porušila příčinné spojení mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

3.2   Vývozní výkon výrobního odvětví Společenství vybraného do vzorku

 

2004

2005

2006

Období šetření

Vývozní prodej v milionech tun

54 759

73 186

69 324

63 792

Index (2004 = 100)

100

134

127

116

Jednotková prodejní cena v EUR

715

723

650

660

Index (2004 = 100)

100

101

91

92

(97)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výrobní odvětví Společenství vybrané do vzorku zvýšilo v průběhu posuzovaného období objem svého vývozního prodeje o 16 %. Tento vývoz činil 14 % jeho celkového prodeje v období šetření.

(98)

Jednotková vývozní prodejní cena výrobců ve Společenství se snížila o 8 % ze 715 EUR v roce 2004 na 660 EUR v období šetření. Ačkoli však souhrnná čísla nasvědčují tomu, že tyto vývozy byly realizovány od začátku posuzovaného období za ceny nižší, než byly výrobní náklady, existují odchylky mezi společnostmi a obdobími. Kromě toho byli výrobci ve Společenství kvůli konkurenčnímu boji s čínskými společnostmi na těchto trzích nuceni srovnat své ceny s jejich cenami.

(99)

Proto nelze usuzovat, že tento činitel podstatně přispěl k současnému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství a tím k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

3.3   Výrobní náklady

 

2004

2005

2006

Období šetření

Jednotkové výrobní náklady

700

812

724

740

Index (2004 = 100)

100

116

103

105

(100)

Z šetření vyplynulo, že jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2004 a obdobím šetření zvýšily o 5 %. Toto zvýšení se přisuzuje nárůstu ceny hlavní suroviny, válcovaného drátu, a nárůstu nákladů na energie.

(101)

Za normálních hospodářských podmínek a při neexistenci silného tlaku na ceny ze strany dumpingových dovozů by výrobní odvětví Společenství nemělo potíže vyrovnat se se zvýšením nákladů, k nimž došlo mezi rokem 2004 a obdobím šetření. Z toho důvodu byl přijat prozatímní závěr, že tento nárůst nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

3.4   Konkurence dalších výrobců ve Společenství

 

2004

2005

2006

Období šetření

Prodeje dalších výrobců ve Společenství v ES

85 500

77 332

80 466

80 356

Index (2004 = 100)

100

90

94

94

Podíl dalších výrobců ve Společenství na trhu

9,5 %

9,4 %

8,1 %

7,6 %

(102)

Co se týče objemu prodeje dalších výrobců ve Společenství, kteří nepodávají stížnost ani nejsou spolupracujícími společnostmi a kteří dosahují 8 % celkové výroby EU, snížil se o 6 % z odhadovaných 85 500 milionů tun v roce 2004 na 80 356 milionů tun v období šetření. Jejich podíl na trhu Společenství zaznamenal za stejné období pokles z 9,5 % na 7,6 % a nebyly zjištěny žádné náznaky, že by jejich ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství vybraného do vzorku. Proto byl přijat prozatímní závěr, že jejich prodej na trhu Společenství nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

4.   Závěr o příčině újmy

(103)

Ze šetření vyplynulo, že ostatní známé ukazatele, jako jsou dovozy z dalších třetích zemí, vývozy výrobního odvětví Společenství, konkurenční boj s dalšími výrobci a zvýšení výrobních nákladů, nebyly rozhodující příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(104)

Současný výskyt silného nárůstu dumpingových dovozů z ČLR, odpovídajícího zvýšení podílu na trhu a zjištěného podbízení na jedné straně a zhoršení situace výrobního odvětví Společenství na druhé straně vede k závěru, že dumpingové dovozy způsobily podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

G.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1.   Obecné úvahy

(105)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory prozatímním závěrům o škodlivém dumpingu neexistují přesvědčivé důvody pro uznání, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě určitá opatření. Byl zvážen dopad možných opatření na všechny strany, které jsou účastníky tohoto řízení, a také důsledky jejich nepřijetí.

2.   Zájmy výrobního odvětví Společenství

(106)

Výrobní odvětví Společenství bylo dumpingovými dovozy dotčeného výrobku z ČLR poškozeno. Rovněž se připomíná, že většina ekonomických ukazatelů výrobního odvětví Společenství vykazovala v průběhu daného období negativní trend. Vzhledem k povaze újmy (tj. snížení podílu na trhu a ziskovosti) se zdá další podstatné zhoršení situace výrobního odvětví Společenství nevyhnutelné, nebudou-li opatření přijata.

(107)

Očekává se, že uložení opatření zabrání dalšímu narušování volné soutěže a obnoví spravedlivou soutěž na trhu. To by mělo výrobnímu odvětví Společenství umožnit zvýšit prodejní ceny na úroveň, která by zajistila přiměřené rozpětí zisku.

(108)

Pokud by opatření nebyla uložena, ceny by se dále snižovaly a zisk výrobců Společenství by se dále snižoval. To by bylo ve střednědobém až dlouhodobém výhledu neúnosné. Vzhledem k nízké úrovni zisků a investic do výroby lze očekávat, že někteří výrobci Společenství by nebyli schopni získat své investice zpět, pokud by opatření nebyla uložena.

(109)

Kromě toho, vzhledem k tomu, že se výrobní odvětví Společenství skládá z malých a středně velkých podniků, které se nacházejí na území celého Společenství, uložení antidumpingových opatření pomůže udržet v těchto oblastech zaměstnanost.

(110)

Proto byl přijat prozatímní závěr, že antidumpingová opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

3.   Zájmy dalších výrobců Společenství

(111)

Pokud jde o čtyři společnosti, které stížnost nepodaly ani ji nepodporovaly, neexistují žádné náznaky, že by uložení opatření bylo proti zájmům těchto výrobců.

4.   Zájem dovozců

(112)

Komise zaslala všem známým dovozcům a obchodníkům dotazník. Při šetření spolupracovali a odpovědi na dotazník poskytli čtyři dovozci. Ti tvoří asi 38 % celkových dovozů z ČLR do Společenství a přibližně 3,2 % spotřeby Společenství v průběhu období šetření. Následně byla v provozech dvou z nich, které se nacházejí ve Španělsku a ve Spojeném království, provedena inspekce na místě. Objem dotčeného výrobku dovezeného těmito dvěma společnostmi se pohyboval mezi 20 a 38 % celkových dovozů z ČLR do Společenství.

(113)

U těchto dvou dovozců představoval dotčený výrobek 100 % jejich obratu. Jeden z dovozců čerpal 100 % a druhý 90 % celkových dovozů dotčeného výrobku z ČLR. Pokud jde o pracovní sílu, podílí se na nákupu a maloobchodním prodeji dotčeného výrobku 8 až 11 osob.

(114)

Pokud by byla uložena antidumpingová opatření, nelze vyloučit, že se úroveň dovozů pocházejících z dotčené země může snížit, a tím ovlivnit hospodářskou situaci dovozců. Účinek jakéhokoli zvýšení cen dovozů dotčeného výrobku na dovozce by měl pouze obnovit hospodářskou soutěž na trhu Společenství a neměl by bránit dovozcům prodávat dotčený výrobek. Kromě toho by nízký podíl nákladů na dotčený výrobek v celkových nákladech uživatelů měl dovozcům usnadnit přesun jakéhokoli zvýšení ceny na zákazníky. Na tomto základě byl přijat prozatímní závěr, že zavedení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít závažný nepříznivý vliv na postavení dovozců ve Společenství.

5.   Zájem uživatelů

(115)

Všem stranám, které byly ve stížnosti uvedeny jako uživatelé, byly zaslány dotazníky. Sedm uživatelů, kteří odpovídají přibližně 13 % celkových dovozů z ČLR do Společenství, spolupracovalo při šetření a předalo vyplněný dotazník. Následně byla v provozech dvou z nich, které se nacházejí ve Španělsku a ve Spojeném království, provedena inspekce na místě. Tyto dvě společnosti v období šetření společně využívaly méně než 5 % dovozů předpínacích drátů a lan z ČLR. Většinou čerpaly dotčený výrobek z jiných zdrojů, např. z výrobního odvětví Společenství a z Jižní Afriky.

(116)

Je třeba připomenout, že dotčený výrobek se používá ve stavebnictví do betonových výztuží, nosných prvků a kotvených lanových mostů. V tomto řízení však jsou uživateli zprostředkující společnosti, které vyrábějí a dodávají prvky pro výše uvedené použití. Se zřetelem k tomu a i přesto, že dopad zavedení antidumpingového cla by neměl být zanedbatelný, se očekává, že tito uživatelé by byli schopni převést celé nebo téměř celé zvýšení cen vyplývající z uložení antidumpingových opatření na koncového uživatele, přičemž je třeba přihlédnou k tomu, že by vliv těchto opatření na koncového uživatele byl zanedbatelný.

(117)

Proto se přijímá prozatímní závěr, že dopad na náklady uživatelů vyplývající z uložení antidumpingových opatření by nebyl podstatný.

6.   Závěr o zájmu Společenství

(118)

S ohledem na výše uvedené se přijímá prozatímní závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro to, aby antidumpingové clo na dovoz předpínacích drátů a lan pocházejících z ČLR nebylo uloženo.

H.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(119)

S ohledem na závěry dosažené v souvislosti s dumpingem, výslednou újmou, příčinami a zájmem Společenství, by měla být uložena prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě působené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(120)

Za účelem stanovení výše tohoto cla byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná k odstranění újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(121)

Při výpočtu úhrnu cla nutného k odstranění důsledků škodlivého dumpingu bylo vzato v úvahu, že by jakákoli opatření měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt jeho výrobní náklady a získat takový hrubý zisk před zdaněním, který lze v odvětví tohoto typu v daném sektoru získat za normálních konkurenčních podmínek, tj. bez dumpingových dovozů, prodejem obdobného výrobku ve Společenství. Rozpětí zisku před zdaněním pro účely tohoto výpočtu činilo 8,5 % obratu založeného na úrovních váženého průměru zisku dosaženého v letech 2004 a 2005 před existencí významného objemu dovozů z ČLR a při cenách vyšších nebo téměř odpovídajících cenám ve výrobním odvětví Společenství. Na tomto základě byla pro výrobní odvětví Společenství vypočtena cena obdobného výrobku, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána připočtením výše uvedeného rozpětí zisku ve výši 8,5 % k výrobním nákladům.

(122)

Nutné zvýšení cen pak bylo určeno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen stanoveného pro výpočty cenového podbízení a újmu nepůsobící ceny výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Rozdíly vyplývající z tohoto srovnání pak byly vyjádřeny jako procento celkové dovozní hodnoty CIF.

(123)

Pro výpočet celostátní úrovně pro odstranění újmy pro všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR je třeba připomenout, že úroveň spolupráce byla nízká. Proto bylo rozpětí újmy kalkulováno na úrovni pro odstranění újmy, která byla stanovena pro spolupracující společnost, které nebyl udělen statut tržního hospodářství ani individuální zacházení.

2.   Prozatímní opatření

(124)

S ohledem na výše uvedené se přijímá závěr, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba podle pravidla nižšího cla uložit na dovozy pocházející z ČLR prozatímní antidumpingové clo ve výši nižší hodnoty z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí k odstranění újmy. V tomto případě by tedy měly být všechny celní sazby stanoveny na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(125)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou během šetření ohledně uvedených společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného pro všechny ostatní společnosti) jsou tedy platné výlučně pro dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených těmito společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, nemohou těchto sazeb využívat a podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(126)

Všechny stížnosti požadující použití těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být adresovány Komisi bezodkladně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, tuzemským obchodem a vývozem související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Pokud to bude Komise považovat za vhodné, nařízení po dohodě s poradním výborem odpovídajícím způsobem změní tím, že bude aktualizovat seznam společností, které využívají individuálních celních sazeb.

(127)

Navrhovaná antidumpingová cla jsou následující:

Společnost

Rozpětí odstraňující újmu

Dumpingové rozpětí

Antidumpingová celní sazba

Kiswire Qingdao, Ltd

2,1 %

26,8 %

2,1 %

Liaoning Tongda Building Material Industry Co., Ltd

23,7 %

41,3 %

23,7 %

Wuxi Jinyang Metal Products Co., Ltd

30,8 %

47,6 %

30,8 %

Všechny ostatní společnosti

52,2 %

56,7 %

52,2 %

I.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(128)

V zájmu řádného úředního postupu by měla být stanovena lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingového cla, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uvážena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz drátů z nelegované oceli (nepokovených nebo nepotažených či pokovených nebo potažených zinkem) a drátěných lan z nelegované oceli (nepokovených nebo nepotažených či pokovených nebo potažených) obsahujících 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším rozměrem příčného průřezu převyšujícím 3 mm, kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 (kódy TARIC 7217109010, 7217209010, 7312106111, 7312106191, 7312106511, 7312106591, 7312106911 a 7312106991) a pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, je pro výrobky popsané v odstavci 1 a vyrobené níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Společnost

Clo

Doplňkový kód TARIC

Kiswire Qingdao, Ltd, Qingdao

2,1 %

A899

Liaoning Tongda Building Material Industry Co., Ltd, Liaoyang

23,7 %

A900

Wuxi Jinyang Metal Products Co., Ltd, Wuxi

30,8 %

A901

Všechny ostatní společnosti

52,2 %

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství podléhá složení jistoty, která se rovná výši prozatímního cla.

4.   Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 384/96, mohou účastníci řízení žádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na základě kterých bylo přijato toto nařízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat Komisi o ústní slyšení do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatňování tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce od data jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Catherine ASHTON

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 43, 16.2.2008, s. 9.


15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1130/2008

ze dne 14. listopadu 2008

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1   Zahájení řízení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2), (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Komise dne 16. února 2008 informovala o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovoz některých svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 3. ledna 2008 určitými výrobci některých svíček, svící a obdobných výrobků, kteří představují významný podíl, v tomto případě přibližně 60 %, celkové výroby některých svíček, svící a obdobných výrobků ve Společenství. Podnět obsahoval jasné důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

1.2   Strany dotčené řízením

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně informovala žadatele, vyvážející výrobce, dovozce, další strany, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a představitele ČLR. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Svá stanoviska předložili žadatelé, další výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci v ČLR, dovozci včetně velkých maloobchodních skupin a dodavatelé surovin. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslyšeny.

(5)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro stanovení dumpingu a újmy podle článku 17 základního nařízení lze použít výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR, dovozci ve Společenství a výrobci ve Společenství vyzváni, aby se Komisi přihlásili a poskytli, jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, základní informace o svých činnostech vztahujících se k dotčeným výrobkům v průběhu období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007.

(6)

Jak je vysvětleno v 33. až 40. bodě odůvodnění, čtyřicet jedna vyvážejících výrobců v ČLR předložilo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. Na základě informací obdržených od spolupracujících vyvážejících výrobců vybrala Komise vzorek osmi výrobců v ČLR nebo skupin společností ve spojení, které vykazovaly největší objem vývozu do Společenství. Výběr vzorku byl konzultován a odsouhlasen se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci, jejich sdruženími a orgány ČLR.

(7)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti vyvážejícím výrobcům v ČLR, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům ČLR.

(8)

Komise dotčeným vyvážejícím výrobcům v ČLR, orgánům ČLR a žadatelům oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se tržního zacházení. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení konkrétní důvody.

(9)

Jeden vyvážející výrobce, který nebyl zahrnut do vzorku, protože nesplnil kritéria stanovená v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, požádal o individuální dumpingové rozpětí podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Nicméně bylo shledáno, že individuální zjišťování by znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření. Proto byl učiněn předběžný závěr, že žádost vyvážejícího výrobce o individuální zjišťování není možno přijmout.

(10)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily v termínech stanovených v oznámení o zahájení řízení, a to jednatřiceti výrobcům ve Společenství, dvaatřiceti dovozcům a také dvěma dodavatelům surovin.

(11)

Odpovědi byly obdrženy od výrobců ve Společenství, kteří podali podnět, od šesti dovozců, kteří nejsou ve spojení, a dvou dodavatelů.

(12)

Pokud jde o zemi dotčenou tímto šetřením, Komise obdržela vyplněné formuláře pro výběr vzorku od jednačtyřiceti vyvážejících výrobců v ČLR.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

Výrobci ve Společenství

1)

Bolsius International B.V., Schijndel, Nizozemsko,

2)

Vollmar GmbH, Rheinbach, Německo,

3)

Skupina GIES,

GIES Kerzen GmbH, Gline, Německo,

Promol Industria de Velas, Caldas da Reinha, Portugalsko,

Liljeholmens Stearinfabriks AB, Oskarshamn, Švédsko.

 

Vyvážející výrobci v ČLR a společnosti ve spojení v ČLR a Hongkongu

1)

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd., ČLR,

2)

Skupina Dalian Bright Wax:

Dalian Bright Wax Co., Ltd., ČLR,

Dalian Bright Wax, Hongkong,

3)

Dalian Talent Gift Co., Ltd., ČLR,

4)

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd., ČLR,

5)

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co. Ltd., ČLR,

6)

Skupina Ningbo Kwung's Home:

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd., ČLR,

Apple-Ann Home Creation (H.K.) Limited, Hongkong,

7)

Skupina Ningbo Kwung's Wisdom:

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd., ČLR,

Ningbo Kwung's Import and Export Co., Ltd., ČLR,

Shaoxing Koman Home Interior Co., Ltd., ČLR,

8)

Skupina Win Win:

Jiashan Jiahua Candle Arts & Crafts Co. Ltd., ČLR,

Win Win Arts & Crafts Co., Ltd., ČLR.

 

Dovozce ve spojení ve Společenství

Gala Kerzen GmbH, Německo.

1.3   Období šetření

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od roku 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1   Dotčený výrobek

(15)

Dotčený výrobek zahrnuje některé svíčky, svíce a obdobné výrobky, kromě náhrobních svíčkových světel a jiných svíčkových světel pro venkovní použití pocházejících z ČLR (svíčky) a vyvážených do Společenství. Technologický postup při výrobě svíček je poměrně jednoduchý a spočívá v zahřátí surových materiálů (zejména parafínového vosku a stearinu) a vytvarování svíčky při chladnutí ve formách nebo nádobách. Svíčky produkují teplo a světlo, ale jsou hojně používané pro účely dekorace interiéru, například v různých svícnech, stojanech a jiných dekoračních předmětech.

(16)

Svíčky se obvykle zařazují pod kódy KN ex 3406 00 11, ex 3406 00 19 a ex 3406 00 90.

(17)

Náhrobní svíčková světla a jiná svíčková světla pro venkovní použití nejsou součástí dotčeného výrobku. Vymezují se jako výrobky, jejichž palivo obsahuje více než 500 ppm toluenu a/nebo více než 100 ppm benzenu a/nebo jejichž knot dosahuje průměru nejméně 5 milimetrů a/nebo které jsou umístěny jednotlivě v nádobách z umělé hmoty se svislými stěnami o výšce nejméně 5 cm. Usoudilo se, že uvedená kritéria stanovují jasnou hranici mezi typy svíček, na které se toto šetření vztahuje a na které nikoli.

(18)

Šetření ukázalo, že v ČLR se vyrábí a na trhu Společenství se prodává velký počet různých typů svíček, jako jsou svíce, čajové svíčky a také mnoho různých sezónních a zvláštních typů. Tyto různé typy svíček se v zásadě mohou lišit velikostí, tvarem, barvou, mohou být parfémované a neparfémované atd., ale všechny tyto typy mají stejné chemické a technické vlastnosti a použití a jsou do značné míry zaměnitelné. Proto se má za to, že všechny svíčky, na které se toto šetření vztahuje, jsou součástí téže skupiny výrobků.

(19)

Některé zúčastněné strany učinily podání a vznesly námitky v souvislosti s definicí dotčeného výrobku. Tvrdily, že náhrobní svíčková světla a svíčky pro venkovní použití byly neoprávněně vyjmuty z definice tohoto výrobku, protože výrobní odvětví Společenství v tomto segmentu dominuje a protože technická kritéria uvedená v 17. bodě odůvodnění nejsou jedinečná v tom smyslu, že náhrobní svíčková světla a jiná svíčková světla pro venkovní použití ne vždy překračují výše uvedené parametry. Kromě toho tvrdily, že rozdíl stanovený mezi svíčkami a náhrobními svíčkovými světly a jinými svíčkovými světly pro venkovní použití není podložen žádnou normou a ani průmyslovou normou a je v rozporu s předpokladem, že jak čajové svíčky, tak i jiné svíčky jsou zahrnuty do definice dotčeného produktu.

(20)

Jiné strany tvrdily, že výrobní procesy a sortiment výrobků vyráběných v ČLR i typy svíček vyvážených do Společenství jsou velmi specifické. V této souvislosti bylo řečeno, že v mnoha případech vývozci v ČLR vyvážejí dotčený výrobek společně s dalším příslušenstvím, jako jsou skleněné nádobky a/nebo stojánky na svíčky, přičemž vývozní hodnota zahrnuje všechny tyto součásti a nikoli pouze svíčky. Všechny tyto typy by měly být vyjmuty z rozsahu šetření.

(21)

Bylo také prohlášeno, že vyvážející výrobci v ČLR vyrábějí do značné míry ručně vyráběné nebo zvláštní svíčky, které jsou podrobeny dalšímu zpracování, jako je potisk, rytí a lakování. Jedná se o typy náročné na práci nazývané „ozdobné“ nebo „speciální“ svíčky, které se ve Společenství nevyrábí. Tyto strany proto tvrdily, že speciální svíčky by rovněž měly být vyjmuty z rozsahu tohoto šetření.

(22)

Je třeba poznamenat, že výše uvedená tvrzení nebyla konkrétní a neobsahovala žádné podpůrné důkazy, které by prokázaly, že dotčený výrobek nebyl v oznámení o zahájení řízení správně definován. Ve skutečnosti, jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že všechny typy dotčeného výrobku mají stejné základní chemické a technické vlastnosti a použití a jsou do značné míry zaměnitelné. Pokud jde o tvrzení ohledně náhrobních svíčkových světel a svíček pro venkovní použití, bylo uvedeno, že tyto výrobky mohou být odlišeny od ostatních typů svíček na základě technických a chemických kritérií uvedených v 17. bodě odůvodnění. Skutečnost, že na jedné straně jsou výrobci ve Společenství v tomto konkrétním segmentu možná dominantní, nebo na druhé straně jakákoli tvrzení, že výrobci ve Společenství nevyrábějí určité typy dotčeného výrobku, nejsou relevantní a nemění definici dotčeného výrobku.

(23)

Je též třeba poznamenat, že výrobní procesy, různost typů výrobků, které se vyrábějí a prodávají na trhu Společenství, existence nebo absence norem nejsou samy o sobě platné důvody, které dokazují, že by definice dotčeného výrobku měla být změněna.

2.2   Obdobný výrobek

(24)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že by takzvaný typ čajové svíčky měl být odlišen od dalších svíček, protože má odlišné fyzikální vlastnosti, jako například velikost a skutečnost, že vosk je umístěn v nádobce, což zabraňuje, aby přetekl nebo kapal. Kromě toho je hlavním účelem čajových svíček výroba tepla, zatímco svíčky jsou používány hlavně k výrobě světla.

(25)

Některé zúčastněné strany namítaly, že svíčky, jež vyrábí výrobní odvětví Společenství a které se prodávají na trhu Společenství, nejsou stejné jako dotčený výrobek. Zejména tvrdily, že dotčený výrobek je především prodáván v sadách zahrnujících další dekorační předměty, jako například svícny, stojany, jiné keramické nebo skleněné předměty, a že není možné určit hodnotu svíčky v takovéto sadě. Namítaly rovněž, že zatímco výrobci ve Společenství prodávají pouze standardní typy svíček, vyvážející výrobci v ČLR prodávají velké objemy speciálních typů svíček, které nelze srovnávat se standardními typy.

(26)

Co se týče tvrzení o použití určitých typů svíček, je nutno poznamenat, že během slyšení konaného zejména za účasti sdružení výrobců svíček v ČLR bylo řečeno, že domácí spotřeba v ČLR během posledních let významně roste a že svíčky prodávané na domácím trhu mají stejné hlavní použití jako ve Společenství, zejména jako interiérové dekorace. V souvislosti s údajným rozdílem v použití mezi svíčkami (světlo) a čajovými svíčkami (teplo), bylo zjištěno, že tyto typy výrobků jsou zaměnitelné a že oba typy lze používat pro výrobu světla a tepla, ale že jsou oba používány zejména pro účely dekorace interiéru, jak je uvedeno výše v 15. bodě odůvodnění.

(27)

Připomíná se rovněž, jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, že existují různé typy svíček, které se mohou lišit velikostí, tvarem nebo barvou, ale všechny tyto typy se vyznačují stejnými chemickými a technickými vlastnostmi a použitím a jsou do značné míry zaměnitelné. Proto se má za to, že typy svíček, jichž se týká toto šetření, jsou součástí stejné skupiny výrobků.

(28)

Kritéria, která se použijí při stanovení „obdobného“ výrobku, vycházejí z technických a chemických vlastností a také konečného využití a funkcí výrobku a nikoli z takových faktorů, jako je tvar, vůně, barva nebo jiné vlastnosti uvedené zúčastněnou stranou. Rozdíly ve velikosti nijak neovlivňují definici dotčeného výrobku a obdobného výrobku, protože není možno stanovit jasný rozdíl mezi výrobky patřícími do stejné skupiny výrobků v souvislosti s jejich hlavními základními technickými a chemickými vlastnostmi, konečným využitím a vnímáním uživatelů.

(29)

S ohledem na tvrzení zúčastněných stran a jimi předložené důkazy a všechny další informace dostupné v této fázi šetření se usoudilo, že nebyly shledány žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a svíčkami vyráběnými a prodávanými vývozci/výrobci na jejich domácím trhu a výrobci ve Společenství, které též posloužilo jako srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty s ohledem na ČLR. Tyto svíčky mají v zásadě stejné základní technické a chemické vlastnosti a stejné základní použití. Proto byl učiněn předběžný závěr, že všechny typy svíček jsou ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považovány za obdobné.

(30)

V této fázi šetření Komise neobdržela dostatečné důkazy o tom, že se fyzikální vlastnosti a/nebo konečné využití čajových svíček zásadně liší od ostatních svíček a že by tedy měl být učiněn závěr, že čajové svíčky a jiné svíčky nejsou součástí stejné skupiny výrobků. V rámci šetření budou dále prozkoumána a prošetřena veškerá opodstatněná tvrzení, která budou v souvislosti s obdobným výrobkem učiněna.

3.   VÝBĚR VZORKU

3.1   Výběr vzorku výrobců ve Společenství

(31)

Vzhledem k velkému počtu výrobců ve Společenství podporujících podnět se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Na základě analýzy odevzdaných vzorků byl nakonec vybrán vzorek pěti výrobců podle kritéria největšího objemu výroby, jak se uvádí v čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

3.2   Výběr vzorku dovozců

(32)

Vzhledem k velkému počtu dovozců identifikovaných v podnětu se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku dovozců v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Na základě analýzy počtu odevzdaných vzorků však nebylo nezbytné uplatnit výběr vzorku dovozců.

3.3   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR

(33)

Vzhledem k vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(34)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda by byl výběr vzorku nutný, a pokud ano, vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a prodeji na domácím trhu, o přesných činnostech s ohledem na výrobu svíček a o názvech a činnostech všech společností, s nimiž jsou ve spojení a které se podílejí na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku.

(35)

Při výběru reprezentativního vzorku proběhly rovněž konzultace s orgány ČLR a sdružením výrobců.

3.3.1   Předběžný výběr spolupracujících vyvážejících výrobců

(36)

Celkem se ozvalo čtyřicet jedna vyvážejících výrobců, včetně skupin společností ve spojení v ČLR, a předložili požadované informace ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všichni uvedli, že během období šetření vyváželi svíčky do Společenství, a kromě jednoho výrobce s poměrně nevýznamnými objemy vývozu vyjádřili přání být součástí vzorku. Proto se v případě čtyřiceti vyvážejících výrobců má za to, že na současném šetření spolupracují („spolupracující vývozci“).

(37)

Vyvážející výrobci, kteří se ve výše uvedené lhůtě nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované informace, byli považováni za společnosti, které v rámci šetření nespolupracují. Z porovnání údajů Eurostatu o dovozu s objemem vývozu dotčeného výrobku do Společenství, který za období šetření nahlásily společnosti uvedené ve 36. bodě odůvodnění, vyplývá, že spolupráce čínských vyvážejících výrobců byla velmi slabá, jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění.

3.3.2   Výběr vzorku spolupracujících vývozců v ČLR

(38)

V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byl základním kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu svíček ve Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců Komise vybrala vzorek osmi společností nebo skupin společností ve spojení s největším objemem vývozu do Společenství. Na základě informací pro výběr vzorku představovaly vybrané společnosti v období šetření více než 73 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci uvedení v 36. bodě odůvodnění výše. Bylo proto shledáno, že takový vzorek umožní omezit šetření na přiměřený počet vyvážejících výrobců, které bude možné přezkoumat ve stanovené lhůtě, a současně zajistit vysokou úroveň reprezentativnosti. Výběr vzorku byl konzultován a dohodnut se všemi dotčenými vyvážejícími výrobci i jejich sdruženími a orgány ČLR

(39)

Dva spolupracující vývozci nezařazení do vzorku požadovali, aby byli do vzorku zařazeni s tím, že navrhovali, že by měla být při výběru vzorku zohledněna taková kritéria, jako například i) sortiment vyvážejících výrobců, ii) typ odběratelů ve Společenství, iii) geografické zastoupení, iv) zahraniční investice a v) míra závislosti na vývozu do Společenství.

(40)

V tomto ohledu se uvádí, že žádné z těchto kritérií není uvedeno v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, které se týká výběru vzorku. Jejich žádost byla tedy zamítnuta.

3.4   Individuální zjišťování

(41)

Jeden vyvážející výrobce, který nebyl zařazen do vzorku, protože nesplnil kritéria stanovená v čl. 17 odst. 1 základního nařízení, požádal o individuální dumpingové rozpětí podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(42)

Jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění výše, byl vzorek omezen na přiměřený počet společností, které by mohly být ve stanovené lhůtě přezkoumány. Společnosti zkoumané za účelem šetření dumpingu v ČLR jsou uvedeny v 13. bodě odůvodnění výše. S ohledem na inspekce provedené v prostorách velkého počtu společností zařazených do vzorku, jejichž součástí bylo ověření žádostí o tržní zacházení a odpovědí v dotazníku, bylo shledáno, že individuální zjišťování by znamenalo příliš velké zatížení a bránilo by včasnému ukončení šetření.

(43)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že žádost vyvážejícího výrobce o individuální zjišťování nemůže být přijata.

4.   DUMPING

4.1   Použití článku 18 základního nařízení

(44)

V průběhu inspekce na místě jeden spolupracující vývozce, člen skupiny společností vybraný do vzorku, nepředložil základní dokumentaci k řadě položek, jako například prodej na domácím trhu, vývoz, pohyb zásob, příjmy v zahraniční měně, bankovní vklady a stálá aktiva, které byly považovány za nezbytné pro ověření jeho formulářů žádosti o tržní zacházení. Kromě toho nebyla předložena i) daňová přiznání k DPH, ii) samostatné DPH faktury vyžadované úřady pro snížení vývozní daně a iii) přiznání k dani z příjmů potvrzená orgány. Naopak dokumenty předložené na místě nebyly potvrzené a byly považovány za zavádějící a obsahující nesprávné informace. Nakonec byly nalezeny rozpory mezi účetními dokumenty odevzdanými v rámci odpovědí a dokumenty předloženými na místě. To znamenalo, že důvěryhodnost a přesnost formulářů žádosti o tržní zacházení nemohla být na místě ověřena.

(45)

S ohledem na tuto situaci byl vývozce informován, že podle čl. 18 základního nařízení se předpokládá, že nálezy a závěry budou vycházet z dostupných faktů, a byla mu dána možnost předložit připomínky.

(46)

Vývozce ve své odpovědi v zásadě tvrdil, že nevede účetní dokumenty, které nejsou požadované podle čínských právních předpisů v oblasti účetnictví. Nicméně nepředložil žádnou dokumentaci na podporu svého tvrzení, ani nepředložil žádné zdůvodnění, proč nevedl a nepředložil úřední dokumenty potvrzené orgány v ČLR. Nakonec ve svých připomínkách připustil nesrovnalosti zjištěné v odpovědích a v dokumentaci, která byla předložena na místě.

(47)

Za těchto okolností se k informacím, které poskytla tato skupina společností ve spojení, nepřihlíželo a byly použity dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

4.2   Tržní zacházení

(48)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingového šetření dovozu pocházejícího z ČLR běžná hodnota určí podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, o nichž se zjistí, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(49)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

1)

obchodní rozhodnutí a rozhodnutí o nákladech reagují na tržní signály, bez zásadních zásahů státu;

2)

společnosti disponují jednoznačným a jasným účetnictvím ověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS) a používaným ve všech oblastech;

3)

neexistují žádná podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství;

4)

právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a vlastnictví;

5)

převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.

(50)

Všechny společnosti zařazené do vzorku požádaly o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách odpověděly na formulář žádosti o tržní zacházení. Komise v prostorách příslušných společností vyhledala a ověřila informace uvedené ve formulářích žádosti a všechny další informace, které byly považovány za nezbytné.

(51)

Jak je vysvětleno ve 44. až 47. bodě odůvodnění výše, u jednoho žadatele o tržní zacházení bylo nutno použít článek 18 základního nařízení, protože během inspekce na místě nepředložil požadované informace nebo předložil informace zavádějící.

(52)

Inspekcí se také zjistilo, že pět dalších spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nesplnilo požadavky kritérií pro přiznání tržního zacházení stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(53)

Dva vyvážející výrobci nesplnili kritérium 2, protože nemohli prokázat, že jejich účetní záznamy byly ověřeny nezávislým auditorem v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS). Konkrétněji bylo zjištěno, že účty jednoho vyvážejícího výrobce, které se týkaly půjček stranám ve spojení, nebyly v souladu s IAS 24 a IAS 32. Co se týče druhého vyvážejícího výrobce, obsahovaly jeho účty řadu nesrovnalostí a nedostatků a v oblasti stálých aktiv nebyly v souladu s IAS 1 a IAS 38.

(54)

Jeden spolupracující vývozce nesplnil požadavky kritérií 1 až 3. Za prvé nebyl schopen prokázat, že jeho rozhodnutí byla přijata v reakci na tržní signály a bez zásadních zásahů státu, vzhledem k tomu, že byla zjištěna omezení v jeho nákupních a prodejních činnostech (kritérium 1). Za druhé neprokázal, že jeho účetní záznamy byly ověřeny auditorem v souladu s mezinárodními účetními standardy (IAS), protože účty stálých aktiv nebyly v souladu s IAS 1 a IAS 38 (kritérium 2). Nakonec byla odhalena zkreslení způsobená systémem netržního hospodářství, a to v podobě nesprávného ocenění práv k užívání pozemků (kritérium 3).

(55)

Další spolupracující vývozce nebyl schopen prokázat, že splnil kritérium 1, protože kvůli omezením v nákupních a prodejních činnostech nebyla jeho rozhodnutí přijímána v reakci na tržní signály a bez zásadních zásahů státu.

(56)

Jeden spolupracující vývozce nebyl schopen prokázat, že splnil kritéria 1 a 3. Bylo zjištěno, že jeho obchodní rozhodnutí týkající se investic nebyla přijata bez zásadních zásahů státu. Místní orgány ovlivnily jeho obchodní rozhodnutí a finančně přispěly na výstavbu technologického centra (kritérium 1). Byla rovněž odhalena zkreslení způsobená systémem netržního hospodářství, a to v podobě nesprávného ocenění práv k užívání pozemků (kritérium 3).

(57)

Dva spolupracující vývozci prokázali, že splnili kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a mohlo jim být přiznáno tržní zacházení. S ohledem na připomínky obdržené po zveřejnění zjištění týkajících se tržního zacházení však bude přiznání tržního zacházení u obou společností dále prověřeno.

4.3   Individuální zacházení

(58)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na které se vztahují ustanovení tohoto článku, případné clo stanoví s celostátní platností, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a je jim proto přiznáno individuální zacházení.

(59)

Spolupracující vývozci, kteří nesplnili kritéria pro přiznání tržního zacházení, také žádali o individuální zacházení v případě, že by jim nebylo přiznáno tržní zacházení.

(60)

Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení splňuje těchto pět vyvážejících výrobců v ČLR:

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.,

Dalian Bright Wax Co., Ltd.,

Dalian Talent Gift Co., Ltd.,

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.,

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

4.4   Běžná hodnota

4.4.1   Spolupracující vývozci, jimž bylo přiznáno tržní zacházení

(61)

Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve stanovila pro každou společnost, které bylo přiznáno tržní zacházení, zda byl dotčený výrobek prodáván samostatným odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % celkového objemu vývozu obdobného výrobku do Společenství.

(62)

V případě jednoho spolupracujícího vývozce bylo shledáno, že dosahoval reprezentativního objemu prodeje na domácím trhu. U druhého vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno tržní zacházení, však bylo zjištěno, že neuskutečnil žádný prodej na domácím trhu.

4.4.1.1   Spolupracující vývozci s reprezentativním objemem prodeje na domácím trhu

(63)

Komise následně určila ty typy výrobků prodávaných na domácím trhu vyvážejícím výrobcem s celkově reprezentativním objemem prodeje na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(64)

Prodej konkrétního typu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům během období šetření představoval 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Společenství.

(65)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej dotčené společnosti mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(66)

Pro typy výrobků neprodávané v reprezentativních množstvích na domácím trhu, jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění, nebo neprodávané v běžném obchodním styku musela být běžná hodnota stanovena na základě čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem byly prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk, kterého dotčená společnost dosáhla z prodeje obdobného výrobku na domácím trhu, připočteny k jejím vlastním průměrným výrobním nákladům během období šetření.

4.4.1.2   Spolupracující vývozci bez reprezentativního prodeje na domácím trhu

(67)

U jednoho spolupracujícího vývozce, kterému bylo přiznáno tržní zacházení, nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít domácí prodej. Běžná hodnota byla proto stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení tak, že se k výrobním nákladům společnosti na dotčený výrobek přičetla přiměřená část prodejních, správních a režijních nákladů a zisk.

(68)

Bylo rozhodnuto, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebudou stanoveny na základě čl. 2 odst. 6 písm. a), protože tržní zacházení bylo přiznáno pouze jednomu spolupracujícímu vývozci s reprezentativním prodejem na domácím trhu. Kromě toho prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě čl. 2 odst. 6 písm. b), protože příslušný spolupracující vývozce nevykazoval reprezentativní prodej stejné obecné kategorie výrobků. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk proto musely být určeny na jakémkoli jiném přiměřeném základě podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(69)

V tomto případě se usoudilo, že ke stanovení běžné hodnoty u řečeného spolupracujícího vývozce, kterému bylo přiznáno tržní zacházení, mohl být využit vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů během období šetření a přiměřený zisk ve výši 6,5 % stanovený na základě údajů výrobního odvětví Společenství. Výše uvedený přiměřený zisk nepřesáhl zisk dosažený během období šetření ostatními spolupracujícími vyvážejícími výrobci, jimž bylo přiznáno tržní zacházení, z prodeje obdobného výrobku na domácím trhu.

4.4.2   Vyvážející výrobci, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, a srovnatelná země

(70)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce ze zemí s hospodářstvím v procesu transformace, kterým nebylo přiznáno tržní zacházení, stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“).

(71)

V oznámení o zahájení řízení byla jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navržena Brazílie. Komise kontaktovala známé výrobce svíček v Brazílii a zaslala jim dotazníky s cílem shromáždit data považovaná za nezbytná pro stanovení běžné hodnoty. Nicméně výrobci v Brazílii nespolupracovali.

(72)

Komise proto požádala o spolupráci výrobce působící v jiných potenciálních srovnatelných zemích s tržním hospodářstvím, jako je Argentina, Kanada, Chile, Indie, Indonésie, Izrael, Malajsie, Nový Zéland, Tchaj-wan a Thajsko. Avšak ani výrobci v žádné z těchto zemí nespolupracovali.

(73)

Protože výrobci ve třetích zemích s tržním hospodářstvím nespolupracovali, zkoumala Komise další možné přiměřené metody stanovení běžné hodnoty v ČLR. Bylo prověřeno, zda by podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení bylo možné použít jako základ pro běžnou hodnotu ceny účtované za svíčky na trhu Společenství vývozci ze třetích zemí. Nicméně bylo zjištěno, že popisy kódů KN, podle kterých se svíčky dovážejí ze třetích zemí, nejsou dostatečně konkrétní a neumožnily by spravedlivé a řádné porovnání s typy vyváženými spolupracujícími vývozci v ČLR. Tato informace byla tedy považována za nespolehlivou a nereprezentativní, a nebylo tudíž rozumné na jejím základě stanovit běžnou hodnotu v ČLR.

(74)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl učiněn předběžný závěr, že ceny skutečně zaplacené nebo které je třeba zaplatit za obdobné výrobky ve Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, představují přiměřený základ pro stanovení běžné hodnoty v ČLR.

(75)

Bylo zjištěno, že prodej na domácím trhu ze strany výrobců ve Společenství, zahrnutých do definice výrobního odvětví Společenství, má reprezentativní objem ve srovnání s objemem vývozu svíček do Společenství spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří byli zařazeni do vzorku a kterým nebylo přiznáno tržní zacházení.

(76)

Prodejní ceny výrobců ve Společenství byly následně náležitě upraveny o přiměřené ziskové rozpětí, jaké se předpokládá v čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení. Bylo použito přiměřené ziskové rozpětí ve výši 6,5 %. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě váženého průměrného zisku dosahovaného výrobci ve Společenství, kteří byli zařazeni do vzorku, během prvních dvou let posuzovaného období, v němž nebyly tržní podmínky významně ovlivněny dovozem z ČLR.

4.5   Vývozní cena

(77)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byly vývozní ceny stanoveny podle cen, které byly za obdobný výrobek skutečně zaplaceny nebo které je třeba zaplatit.

(78)

Pokud se vývoz do Společenství uskutečňoval prostřednictvím obchodních společností ve spojení, které sídlí ve Společenství, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byl výrobek znovu prodán prvním nezávislým odběratelům ve Společenství. Pro prodej uskutečněný prostřednictvím společností ve spojení sídlících mimo Společenství byla vývozní cena stanovena na základě maloobchodních cen účtovaných prvním nezávislým odběratelům ve Společenství.

4.6   Srovnání

(79)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(80)

Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(81)

Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, námořní dopravu a pojištění, nákladů na manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, na úvěry a na provize, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(82)

U prodeje uskutečňovaného prostřednictvím obchodníků ve spojení se sídlem mimo Společenství se použila úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, pokud byl obchodník schopen prokázat, že vykonává obdobné funkce jako zástupce pracující za provizi. Tato úprava byla založena na skutečných prodejních, správních a režijních nákladech, které vznikly obchodníkům ve spojení, a dále na ziskovém rozpětí stanoveném na základě údajů získaných od obchodníků ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

(83)

Případně byla provedena úprava vývozní ceny dotčených spolupracujících vývozců tak, aby odrážela rozdíl mezi zaplacenou a vrácenou daní z přidané hodnoty (DPH) z výroby a vývozu svíček během období šetření.

4.7   Dumpingová rozpětí

4.7.1   U spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno tržní zacházení a individuální zacházení

(84)

U společností, kterým bylo přiznáno tržní zacházení nebo individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota pro každý typ dotčeného výrobku vyváženého do Společenství porovnána s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(85)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.

54,9 %

Dalian Bright Wax Co., Ltd.

12,7 %

Dalian Talent Gift Co., Ltd.

34,8 %

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.

18,3 %

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd.

14,0 %

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd.

0 %

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

16,7 %

4.7.2   U ostatních spolupracujících vývozců

(86)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vývozců nezahrnutých do vzorku bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno na základě rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, přičemž nebylo zohledněno rozpětí vyvážejícího výrobce s nulovým dumpingovým rozpětím a rozpětí společnosti, u níž byl použit článek 18 základního nařízení. Na tomto základě bylo dumpingové rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku předběžně stanoveno na hodnotu 26,2 %.

(87)

S ohledem na všechny ostatní vývozce v ČLR Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Celkové množství vývozu uvedené v odpovědích obdržených při výběru vzorku od všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo porovnáno s celkovým dovozem z ČLR, který byl odvozen z dovozní statistiky Eurostatu. Zjištěný podíl spolupráce činil 46 %. Na tomto základě byla úroveň spolupráce považována za nízkou. Bylo proto považováno za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni vyšší než nejvyšší dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce. Dostupné informace skutečně naznačují, že nízká míra spolupráce by mohla být způsobena skutečností, že nespolupracující vyvážející výrobci v ČLR uplatňovali během období šetření dumping na obecně vyšší úrovni než jakýkoli spolupracující vývozce. Dumpingové rozpětí bylo tudíž stanoveno na úrovni, která odpovídá nejvyššímu dumpingovému rozpětí a rozpětí pro odstranění újmy stanoveným pro reprezentativní typy výrobků.

(88)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena ve výši 66,1 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(89)

Tato celní sazba byla též použita u vyvážejícího výrobce, u něhož byla zjištění učiněna na základě dostupných údajů, jak je vysvětleno výše v 51. bodě odůvodnění.

5.   ÚJMA

5.1   Výroba ve Společenství

(90)

Pro stanovení celkové výroby ve Společenství byly použity veškeré dostupné informace včetně informací poskytnutých v podnětu a údajů shromážděných od výrobců ve Společenství před a po zahájení šetření.

(91)

Na základě těchto informací bylo zjištěno, že výroba ve Společenství během období šetření dosahovala přibližně 390 000 tun. Toto množství zahrnuje pravděpodobnou výrobu výrobců, kteří se během řízení nevyjádřili, a výrobců, kteří zůstali neutrální ve věci zahájení šetření. Na tyto výrobce připadá asi 23 % veškeré výroby ve Společenství. Uvedené množství zahrnuje rovněž výrobce, kteří se vyjádřili proti zahájení šetření. Na tyto výrobce připadá přibližně 17 % výroby ve Společenství.

5.2   Definice výrobního odvětví Společenství

(92)

Šetření ukázalo, že výrobci ve Společenství, kteří podpořili podnět a souhlasili, že budou při šetření spolupracovat, představovali přibližně 60 % celkové výroby ve Společenství během období šetření. Tito výrobci jsou proto považováni za představitele výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

5.3   Spotřeba Společenství

(93)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s připočtením dovozu z ČLR a ostatních třetích zemí podle údajů Eurostatu. Spotřeba se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba Společenství

2004

2005

2006

Tuny

511 103

545 757

519 801

577 332

Index

100

107

102

113

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(94)

Celkový objem spotřeby Společenství se za posuzované období zvýšil o 13 %. Tento růst byl přerušen dočasným snížením o 5 % mezi lety 2005 a 2006, po němž se během období šetření spotřeba obnovila a zvýšila o 11 %. Snížení spotřeby v roce 2006 lze částečně přičíst prudkému zvýšení nákupní ceny hlavní suroviny používané při výrobě svíček, parafínu, jak je vysvětleno níže ve 122. bodě odůvodnění.

5.4   Dovoz do Společenství z ČLR

5.4.1   Předběžná poznámka

(95)

Jak je zmíněno výše v 15. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že dovozní statistika Eurostatu rozlišuje při proclívání svíček tři hlavní kódy KN:

1)

první kód zahrnuje především hladké, neparfémované svíčky základního typu,

2)

druhý kód zahrnuje různé typy standardních svíček, které nejsou hladké a kuželovité, ale také ručně vyráběné svíčky, sezónní svíčky a sady, jejichž součástí jsou svíčky atd., a

3)

třetí kód zahrnuje svíce, noční světla a podobné.

(96)

Bylo zjištěno, že někteří vyvážející výrobci v ČLR proclívali v rámci výše popsané kategorie 2 sady zahrnující svíčky, ale také další předměty, jako je keramika, sklo, textilie a další podobné dekorační předměty.

5.4.2   Objem, cena a podíl dumpingového dovozu na trhu

(97)

V případě použití vzorku pro stanovení dumpingu Komise obvykle postupuje tak, že následně přezkoumá, zda existuje zjevný důkaz ukazující, zda všechny společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, během období šetření skutečně prodávaly své výrobky na trhu Společenství za dumpingové ceny, nebo nikoli.

(98)

K prošetření tohoto problému Komise stanovila vývozní ceny účtované spolupracujícími vyvážejícími výrobci nezahrnutými do vzorku a vývozní ceny nespolupracujících vývozců na základě údajů Eurostatu, odpovědí v dotaznících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku a formulářů pro výběr vzorku předložených všemi spolupracujícími společnostmi v ČLR. Zároveň se mělo za to, že připočtením průměrného dumpingového rozpětí zjištěného podle vyvážejících výrobců zařazených do vzorku k průměrným vývozním cenám stanoveným pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, u nichž bylo zjištěno, že prodávají za dumpingové ceny, by byla stanovena úroveň nedumpingových vývozních cen. Vývozní ceny stanovené pro vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byly následně porovnány s nedumpingovými vývozními cenami.

(99)

Toto cenové srovnání ukázalo, že i) spolupracující vyvážející výrobci, kteří nebyli zahrnuti do vzorku, a ii) vývozci, kteří nespolupracovali při šetření, vykazovali průměrné vývozní ceny pohybující se ve všech případech pod průměrem nedumpingových cen. Z toho důvodu se usoudilo, že všechny společnosti – spolupracující a nespolupracující –, které nebyly zařazeny do vzorku, skutečně prodávaly své výrobky na trhu Společenství za dumpingové ceny.

(100)

Je třeba poznamenat, že u jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, který byl zahrnut do vzorku, nebyl u prodeje jeho výrobků na trhu Společenství zjištěn dumping. Proto by jeho vývoz měl být vyloučen z analýzy týkající se vývoje dumpingového dovozu na trhu Společenství. S cílem vyloučit jakoukoli možnost zveřejnění citlivých obchodních údajů vztahujících se k dotyčnému výrobci však bylo z důvodu zachování důvěrnosti údajů považováno za vhodné nepředkládat veřejně dostupné údaje, jako jsou údaje Eurostatu, vyjma údajů o vývozci, u něhož nebyl na trhu Společenství zjištěn dumping.

(101)

První tabulka uvedená níže proto shrnuje veškerý dovoz svíček pocházejících z ČLR a druhá tabulka ukazuje indexované údaje týkající se dumpingového dovozu na trh Společenství během posuzovaného období.

Tabulka 2a

Veškerý dovoz z ČLR

2004

2005

2006

Dovoz (v tunách)

147 530

177 662

168 986

199 112

Index

100

120

115

135

Ceny (v EUR za tunu)

1 486

1 518

1 678

1 599

Index

100

102

113

108

Podíl na trhu

28,9 %

32,6 %

32,5 %

34,5 %

Index

100

113

112

119

Zdroj: Eurostat.

(102)

Dovoz z ČLR celkově významně vzrostl z 147 530 tun v roce 2004 na 199 112 tun v období šetření, tj. o 35 % neboli o více než 51 000 tun během posuzovaného období. Zvýšení odpovídajícího podílu na trhu (+ 5,6 procentních bodů) bylo méně zřetelné kvůli zvýšení spotřeby ve Společenství.

(103)

V souladu s poznámkami uvedenými výše v 96. bodě odůvodnění šetření ukázalo, že průměrná cena dovozu z ČLR a zjištěné trendy byly do určité míry ovlivněny skutečností, že určité výrobky proclívané jako svíčky zahrnují hodnotu sad s keramickým, skleněným, kartonovým či jiným obalovým materiálem.

Tabulka 2b

Dumpingový dovoz z ČLR

2004

2005

2006

Dovoz (v tunách)

 

 

 

 

Index

100

120

115

136

Ceny (v EUR za tunu)

 

 

 

 

Index

100

103

114

110

Podíl na trhu

 

 

 

 

Index

100

112

113

121

Zdroj: Eurostat a odpovědi na dotazník.

(104)

Objemy dumpingového dovozu z ČLR během posuzovaného období také významně vzrostly o 36 %. Nárůst odpovídajícího podílu na trhu byl méně zřetelný v důsledku zvýšení spotřeby ve Společenství. Údaje z Eurostatu ukazují, že objem prodeje z dumpingového dovozu, a tudíž i podíl na trhu, připadá hlavně na první kód KN, jenž zahrnuje základní výrobek výrobního odvětví Společenství a který představuje velký podíl vývozu z ČLR. Kromě toho se zjistilo, že navzdory obecnému snížení spotřeby v letech 2005–2006 neztratil dovoz prakticky nic ze svého podílu na trhu.

(105)

Průměrné ceny dumpingového dovozu z ČLR vykázaly během posuzovaného období nárůst o 10 %, avšak byly stále na výrazně dumpingové úrovni, konkrétně během období šetření v průměru 38 %. Průměrná cena dumpingového dovozu se snížila o více než 3 % mezi rokem 2006 a obdobím šetření a, jak je vysvětleno níže, podbízela tehdejší ceny ve výrobním odvětví ve Společenství.

5.4.3   Cenové podbízení

(106)

Pro účely analýzy cenového podbízení byl vážený průměr prodejních cen podle typu výrobku výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství, upravený na úroveň ceny ze závodu, srovnán s příslušnými váženými průměrnými cenami dotčeného dovozu prvnímu nezávislému odběrateli, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(107)

Na základě výše uvedené metodiky vyplynulo z rozdílu mezi výše uvedenými cenami vyjádřeném jako procentní podíl vážené průměrné ceny (ze závodu) výrobního odvětví Společenství průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 9 %.

(108)

Bylo rovněž zjištěno, že cenové podbízení u základního výrobku výrobního odvětví Společenství bylo vyšší ve srovnání s tím, co bylo vypočteno pro ostatní typy svíček, konkrétně 12,1 %. I toto ukazuje na cenový tlak vyvíjený levným dumpingovým dovozem během období šetření na výrobní odvětví Společenství.

5.5   Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

5.5.1   Úvodní poznámky

(109)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství posouzení všech relevantních hospodářských činitelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství od roku 2004 do konce období šetření.

(110)

Jak je uvedeno výše ve 31. bodě odůvodnění, s ohledem na velký počet výrobců podporujících podnět bylo pro účely šetření újmy rozhodnuto použít vzorek. Původně bylo zvažováno, že bude do vzorku zařazeno osm výrobců nebo skupin výrobců podle kritéria největšího objemu výroby, jak je stanoveno v čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Avšak jeden výrobce ve Společenství, který čelil vážným finančním obtížím, a dva další výrobci ve Společenství nemohli při šetření plně spolupracovat, ačkoli během období šetření podnět zcela podporovali. Na zbylých pět výrobců nebo skupin výrobců připadal objem výroby představující 44 % celkové výroby spolupracujících společností. Proto byli pro účely vzorku považováni za reprezentativní.

(111)

V případě použití vzorku v souvislosti s šetřením újmy Komise obvykle postupuje tak, že stanoví ukazatele újmy částečně podle výrobců zařazených do vzorku a částečně podle údajů týkajících se všech výrobců zahrnutých v definici výrobního odvětví Společenství. Hospodářské činitele a ukazatele související s výkonností společnosti, jako jsou ceny, mzdy, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic a schopnost získat kapitál, byly stanoveny na základě informací získaných od společností zařazených do vzorku. Objemové činitele, jako je výroba, výrobní kapacita a využití kapacity, produktivita, objem prodeje a podíl na trhu, zásoby, zaměstnanost, růst a velikost dumpingového rozpětí, byly stanoveny na úrovni celého výrobního odvětví Společenství.

5.5.2   Výroba, výrobní kapacita a její využití

Tabulka 3

 

2004

2005

2006

Výroba (v tunách)

224 153

229 917

212 017

229 110

Index

100

103

95

102

Výrobní kapacita (v tunách)

279 362

281 023

291 902

301 327

Index

100

101

104

108

Využití výrobní kapacity

80 %

82 %

73 %

76 %

Index

100

102

91

95

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(112)

Šetření ukázalo, že jeden ze základních výrobků výrobního odvětví Společenství je takzvaná čajová svíčka. Představuje přibližně 50 % výroby výrobců zahrnutých v definici výrobního odvětví Společenství.

(113)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období mírně zvýšila o 2 %. Osmiprocentní snížení výroby pozorované v letech 2005–2006 bylo během období šetření kompenzováno nárůstem spotřeby ve Společenství o 11 %. Výrobní odvětví Společenství během období šetření trvale navyšovalo svou výrobní kapacitu až na přibližně 300 000 tun, avšak využití dostupné kapacity bylo během období šetření nižší. Vzhledem k tomu, že výroba v tomto výrobním odvětví je spíše sezonní, není možno v průběhu roku dosáhnout plného využití kapacity, nicméně využití kapacity na 76 % během období šetření bylo relativně nízké ve srovnání s úrovní z let 2004 a 2005.

5.5.3   Objem prodeje a podíl na trhu

Tabulka 4

Objem prodeje

2004

2005

2006

Tuny

203 388

202 993

193 524

208 475

Index

100

100

95

103

Podíl na trhu

39,8 %

37,2 %

37,2 %

36,1 %

Index

100

93

93

91

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(114)

Objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství, zejména velkým maloobchodníkům a distributorům, se během období šetření zvýšil o 3 % ve srovnání s rokem 2004. V souvislosti s poměrně nízkou úrovní spotřeby v roce 2006 se objem prodeje snížil mezi lety 2005 a 2006 o 5 %, ale opět vzrostl během období šetření v souvislosti se zvýšením spotřeby ve Společenství.

(115)

Nicméně bylo pozorováno, že výrobní odvětví Společenství nebylo zcela schopno reagovat na 13 % nárůst spotřeby ve Společenství během posuzovaného období a zejména v období 2005–2006, když trh vzrostl o 11 %. V důsledku toho se během období šetření jeho podíl na trhu snížil o 3,7 procentního bodu, z 39,8 % na 36,1 %.

5.5.4   Průměrné jednotkové ceny výrobního odvětví Společenství

(116)

Průměrné prodejní ceny ze závodu odběratelům na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížily o 9 %. K tomuto snížení docházelo postupně během posuzovaného období.

Tabulka 5

 

2004

2005

2006

Průměrná cena v EUR za tunu

1 613

1 565

1 496

1 460

Index

100

97

93

91

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(117)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že se ceny výrobního odvětví Společenství v období od roku 2006 do období šetření také snížily, a to navzdory zvyšující se poptávce na trhu Společenství.

5.5.5   Zásoby

(118)

Stav zásob na konci roku, které v průměru představují přibližně 25 % výroby, mohl být během posuzovaného období považován za vysoký.

Tabulka 6

 

2004

2005

2006

Zásoby

52 742

76 643

53 814

56 189

Index

100

145

102

107

Zásoby v procentech výroby

25 %

33 %

25 %

24 %

Index

100

132

100

96

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(119)

Vysoký stav zásob lze však vysvětlit sezonní povahou dotčeného výrobku, skutečností, že typy, které vyrábí výrobní odvětví Společenství, jsou vesměs typy standardní, a širokým sortimentem existujících výrobků, které by měly zůstat odběratelům dostupné. V roce 2005 byl stav zásob ještě vyšší, protože se kvůli negativnímu vývoji objemu prodeje ve srovnání s rokem 2004 vytvořilo během roku větší množství zásob. Zpomalení prodeje ke konci roku 2005 tak způsobilo vysoký stav zásob. Zásoby se však v tomto případě nepovažují za relevantní ukazatel újmy.

5.5.6   Zaměstnanost, mzdy a produktivita

Tabulka 7

 

2004

2005

2006

Počet zaměstnanců – ekvivalent plného pracovního úvazku (FTE)

5 418

5 686

5 089

4 699

Index

100

105

94

87

Mzdové náklady (EUR/FTE)

19 404

16 568

19 956

21 073

Index

100

85

103

109

Produktivita (t/FTE)

52

49

57

64

Index

100

94

110

123

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(120)

Poměrně vysoká míra zaměstnanosti v roce 2005 vyplynula především z najímání brigádníků, kteří měli v uvedeném roce pokrýt zvýšenou poptávku. Ale zaměstnanost se drasticky snížila po roce 2006 a na konci období šetření byla o 13 % nižší než v roce 2004. Průměrné mzdové náklady se během posuzovaného období zvýšily pouze o 9 %.

(121)

Navýšení počtu pracovníků způsobilo v roce 2005 mírné snížení produktivity, ale pracovníci propuštění během roku 2006 umožnili zvýšení produktivity navzdory 8 % snížení objemů výroby v letech 2005 a 2006. Kombinace vyššího objemu prodeje a výroby a zejména nižší míra zaměstnanosti vysvětlují 23 % zvýšení produktivity během období šetření ve srovnání s rokem 2004.

5.5.7   Výrobní náklady

Tabulka 8

 

2004

2005

2006

Celkové výrobní náklady (EUR/t)

1 502

1 468

1 695

1 468

Index

100

98

113

98

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(122)

Je vhodné poznamenat, že suroviny, zejména parafín, představují kolem 50 % nákladů na výrobu. Výše uvedená tabulka ukazuje, že kromě roku 2006 zůstaly náklady na výrobu v průběhu posuzovaného období stabilní. Zvýšení v roce 2006 se vysvětluje významným zvýšením cen parafínu v letech 2005 a 2006. Výrobní odvětví Společenství čelilo tomuto náhlému zvýšení ceny parafínu nahrazením parafínu stearinem tam, kde to bylo technicky možné. Ceny stearinu zůstaly skutečně stabilnější až do roku 2006 a dokonce i během období šetření zůstaly nižší než ceny parafínu.

(123)

Kromě toho šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství zhospodárnilo svou výrobu, která byla částečně přesunuta do členských států v Evropském společenství, a zároveň muselo za účelem snížení nákladů drasticky snížit zaměstnanost, zejména po roce 2006.

(124)

Kombinace všech těchto faktorů vedla k situaci, kdy se výrobnímu odvětví Společenství podařilo udržet výrobní náklady během období šetření na úrovni srovnatelné s rokem 2004.

5.5.8   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

Tabulka 9

 

2004

2005

2006

Ziskovost

6,9 %

6,2 %

–13,3 %

–0,6 %

Index

100

90

– 193

–9

Peněžní tok v tis. EUR

16 215

13 732

–4 618

3 093

Index

100

85

–28

19

Investice v tis. EUR

5 435

8 876

12 058

7 326

Index

100

163

222

135

Návratnost investic

5,7 %

4,9 %

–10,7 %

–0,1 %

Index

100

86

– 188

–2

Zdroj: Odpovědi na dotazník.

(125)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství byla stanovena pomocí čistého zisku z prodeje obdobného výrobku před zdaněním jako procento obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Společenství snížila ze zisku ve výši 6,9 % v roce 2004 na ztrátu ve výši 0,6 % v období šetření. Zatímco v roce 2004 a 2005 byla ziskovost výrobního odvětví Společenství dobrá, v roce 2006 se situace dramaticky změnila v důsledku kombinace různých faktorů, jako je zvýšení výrobních nákladů a snížení prodejních cen. Ačkoli průměrné prodejní ceny se během období šetření dále snižovaly, bylo v daném období díky snížení výrobních nákladů téměř dosaženo hranice rentability.

(126)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. Ačkoli se peněžní tok vrátil během období šetření do kladných čísel, byl na mnohem nižší úrovni než během let 2004 a 2005. To samé platí i pro návratnost investic, která dosahovala záporných hodnot v roce 2006 i během období šetření.

(127)

Navzdory složité situaci pokračovalo výrobní odvětví Společenství během posuzovaného období v investicích. To nasvědčuje tomu, že výrobní odvětví není připraveno zastavit výrobu, ale považuje tento sektor za životaschopný. Úroveň investic dokládá, že tento sektor je schopen získat potřebný kapitál.

5.5.9   Růst

(128)

Prodej výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2004 a obdobím šetření na trhu ve Společenství zvýšil o 3 %, avšak výrobní odvětví Společenství nebylo zcela schopno pokrýt zvýšení spotřeby Společenství, které dosáhlo 13 %. V důsledku toho se podíl na trhu snížil o téměř 3,7 procentního bodu.

5.5.10   Velikost skutečného dumpingového rozpětí

(129)

U jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, jenž byl zařazen do vzorku a který do Společenství vyvážel omezené množství výrobků, bylo shledáno, že u svých výrobků na trhu Společenství neuplatňuje dumping. U všech ostatních vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jsou však dumpingová rozpětí, specifikovaná výše v 84. až 89. bodě odůvodnění, významně vyšší než nepatrná. Jak je vysvětleno výše v 99. bodě odůvodnění, u všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR nezařazených do vzorku, spolupracujících i nespolupracujících, se mělo za to, že na trhu Společenství uplatňují dumping. Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nemůže být vliv skutečného dumpingového rozpětí stanoveného v průměru na 48 % považován za zanedbatelný.

5.6   Závěr o újmě

(130)

V posuzovaném období se zjistilo, že se výkonnost výrobního odvětví Společenství zlepšila, pokud jde o některé objemové ukazatele, jako je výroba (+ 2 %), výrobní kapacita (+ 8 %), produktivita (+ 23 %) a objem prodeje (+ 3 %).

(131)

Nicméně všechny ukazatele vztahující se k finanční situaci výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období výrazně zhoršily. Bez ohledu na schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál pro investice se návratnost investic v období šetření propadla do záporných čísel a peněžní tok se během posuzovaného období snížil o 81 %. Průměrné prodejní ceny se snížily o 9 % a ziskovost se z téměř 6,9 % v roce 2004 změnila během období šetření na ztrátu ve výši 0,6 %.

(132)

Kromě toho zaznamenaly negativní vývoj během posuzovaného období i jiné ukazatele újmy vážící se k výrobnímu odvětví Společenství: využití kapacity se snížilo o 4 %, zásoby se zvýšily o 7 % a zaměstnanost klesla o 13 %. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se také snížil z 39,8 % v roce 2004 na 36,1 %, konkrétně tedy o 3,7 procentního bodu. Výrobní odvětví Společenství nemohlo těžit z 13 % nárůstu trhu, protože se mu podařilo zvýšit objem svého prodeje jen o 3 %.

(133)

Analýza nákladů, včetně nákladů na suroviny, ukázala, že navzdory prudkému vzrůstu ceny hlavních surovin se výrobnímu odvětví Společenství podařilo udržet jednotkové náklady v období šetření na úrovni let 2004–2005. Avšak navzdory 11 % nárůstu poptávky mezi rokem 2006 a obdobím šetření se prodejní ceny snížily o 3 % a drasticky poklesla zaměstnanost. Ziskovost zůstala během období šetření záporná.

(134)

Ve světle výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

6.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

6.1   Úvod

(135)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz svíček pocházejících z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu natolik velkou, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

6.2   Účinek dumpingového dovozu

(136)

Šetření ukázalo, že svíčky vyvážené z ČLR do Společenství, byly během období šetření prodávány na trhu Společenství za výrazně dumpingové ceny. Jak je uvedeno výše ve 129. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že spolupracující vyvážející výrobci v ČLR prodávali dotčený výrobek s průměrným dumpingovým rozpětím ve výši 26,2 %. Je rovněž třeba uvést, že přibližně 55 % čínských vývozců nespolupracovalo při šetření. Existuje jasný důkaz o tom, že tito vývozci uplatňovali dumping ve větší míře než ti, kteří při šetření spolupracovali.

(137)

Objem dumpingového dovozu na trhu Společenství se během posuzovaného období zvýšil o 36 %. K tomuto zvýšení došlo díky výrazně dumpingovým cenám, které během období šetření podbízely ceny výrobního odvětví Společenství v průměru o 9 %. Jak je uvedeno výše ve 108. bodě odůvodnění, šetření odhalilo, že cenové podbízení dumpingovým dovozem bylo ještě výraznější, konkrétně 12,1 % v hlavním tržním segmentu výrobního odvětví Společenství. V souladu s tím vzrostl podíl výrobců uplatňujících dumping na trhu během období šetření z přibližně 27,5 % na přibližně 33 %, tedy o více než 5 procentních bodů.

(138)

Na základě dovozní statistiky Eurostatu se zdá, že dumpingový dovoz se zvýšil relativně více v kategoriích, které zahrnují základní výrobky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství. Dumpingový dovoz v tomto tržním segmentu vzrostl o 46 % a jeho podíl na trhu v tomto segmentu se zvýšil přibližně o 3,5 procentního bodu. Tento vývoj je třeba vnímat s ohledem na celkové významné cenové podbízení a cenový tlak, který na trhu Společenství vytváří dumpingový dovoz.

(139)

Zároveň se objem prodeje výrobního odvětví Společenství zvýšil pouze o 3 % navzdory celkovému zvýšení spotřeby o 13 %. Proto se jeho podíl na trhu snížil během posuzovaného období z 39,8 % na 36,1 %, konkrétně se tedy jedná o ztrátu ve výši 3,7 procentního bodu podílu na trhu.

(140)

Kromě toho bylo pozorováno, že v roce 2006 byla výkonnost výrobního odvětví Společenství zvláště špatná, neboť toto odvětví utrpělo ve srovnání s rokem 2005 značné ztráty. Tato situace se časově překrývala s trvalou přítomností vysokých objemů levného dovozu z ČLR na trhu Společenství a 5 % snížením spotřeby ve Společenství. Celkový objem prodeje ve Společenství se snížil ve stejné míře jako dumpingový dovoz, zatímco ceny výrobního odvětví Společenství poklesly o 5 %, aby se vyrovnaly cenové hladině dumpingového dovozu.

(141)

Ukázalo se, že od roku 2006 do konce období šetření se spotřeba zvýšila o 11 %. Výrobnímu odvětví Společenství se podařilo zvýšit objem prodeje o 8 %, ale dumpingový dovoz se celkově zvýšil mnohem více (+ 18 %). Zároveň ceny dumpingového dovozu klesly o více než 3 %. Výrobní odvětví Společenství nemohlo těžit z růstu trhu a snížených výrobních nákladů. Místo toho se muselo přizpůsobit trendu klesajících prodejních cen a během období šetření dále snížilo své ceny o 2,5 %, čímž dále navýšilo ztráty z roku 2006.

(142)

Má se za to, že pokračující tlak vyvíjený levným dumpingovým dovozem na trhu Společenství neumožnil výrobnímu odvětví Společenství stanovit během období šetření prodejní ceny podle svých nákladů. To vysvětluje ztrátu podílu na trhu, nízké prodejní ceny a zápornou ziskovost, kterou výrobní odvětví v daném období dosáhlo. Proto byl učiněn předběžný závěr, že výrazný nárůst levného dumpingového dovozu z ČLR měl během období šetření značně negativní vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

6.3   Vliv ostatních činitelů

6.3.1   Vývoj poptávky

(143)

Jak je uvedeno výše v 94. bodě odůvodnění, mezi rokem 2004 a obdobím šetření se spotřeba svíček ve Společenství zvýšila o 13 %. Protože výrobní odvětví Společenství díky tomu mohlo působit na expandujícím trhu, nelze podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, přičíst vývoji spotřeby na trhu Společenství.

6.3.2   Nedumpingový dovoz

(144)

Šetření ukázalo, že dovoz, u něhož se zjistilo, že není dumpingový, byl na trhu Společenství prodáván za relativně vysokou cenu. V souladu s tím se mělo za to, že tento dovoz nepřispěl k nízké úrovni prodejních cen a újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

6.3.3   Dovoz z ostatních třetích zemí

(145)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v období od roku 2004 do období šetření:

Tabulka 10

Ostatní třetí země

2004

2005

2006

Dovoz celkem (v tunách)

18 189

19 723

18 031

19 447

Index

100

108

99

107

Podíl na trhu

3,6 %

3,6 %

3,5 %

3,4 %

Index

100

100

97

94

Cena (v EUR za tunu)

2 643

2 690

3 028

3 207

Index

100

102

115

121

Zdroj: Eurostat.

(146)

Objemy dovozu z třetích zemí, jichž se toto šetření netýkalo, se během posuzovaného období zvýšily o 7 %, ale během období šetření zůstaly na skromné úrovni. Zahrnují pravděpodobně především vysoce hodnotné výrobky pro úzký segment trhu dovážené zejména ze Spojených států amerických (USA). Skutečnost, že zvýšení spotřeby Společenství bylo výraznější, vedla během období šetření ke ztrátě podílu na trhu ve výši 0,2 procentního bodu. Ceny tohoto dovozu, které byly během posuzovaného období relativně vysoké, se během tohoto období zvýšily o 21 %.

(147)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že tento dovoz nepřispěl k podstatné újmě výrobního odvětví Společenství.

6.3.4   Výrobci ve Společenství nezahrnutí do definice výrobního odvětví ve Společenství

(148)

Jak je naznačeno výše v 92. bodě odůvodnění, dostupné informace o trhu se svíčkami ve Společenství ukazují, že výrobci představující asi 40 % výroby Společenství nejsou v tomto šetření zahrnuti do definice výrobního odvětví Společenství.

(149)

Někteří výrobci ve Společenství, kteří představují asi 17 % výroby Společenství, byli proti zahájení šetření, protože většina z nich dovážela poměrně velká množství svíček z ČLR. Vliv jejich dovozu z ČLR byl vzat v úvahu při analýze dopadu dumpingového dovozu z ČLR provedené výše ve 136. až 142. bodě odůvodnění. Zbývající výrobci ve Společenství, přestavující 23 % výroby Společenství, se k zahájení tohoto šetření buď nevyjádřili, nebo k němu zaujali neutrální postoj.

(150)

Analýza údajů týkajících se trhu Společenství naznačila, že během posuzovaného období všichni ostatní výrobci ve Společenství nezískali, ale ztratili podíl na trhu v prodeji svých vlastních výrobků. Šetření nepoukázalo na žádný konkrétní problém týkající se konkurence mezi výrobci ve Společenství v oblasti svíček vlastní výroby, ani na žádný vliv narušující obchod, který by mohl vysvětlit podstatnou újmu, která byla u výrobního odvětví ve Společenství zjištěna.

(151)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že výrobci nezahrnutí do definice výrobního odvětví Společenství nepřispěli k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

6.3.5   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství

(152)

Na základě údajů Eurostatu a odpovědí na dotazník od výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se celkový vývoz svíček mimo Společenství výrobci ve Společenství zvýšil během posuzovaného období o 10 %, konkrétně ze 47 701 tun v roce 2004 na 52 565 tun během období šetření. Hlavními vývozními trhy jsou Norsko, Švýcarsko a USA, kde jsou cenové hladiny obecně poměrně vysoké. Šetření ukázalo, že se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit vývoz do třetích zemí, a to zejména v letech 2005 a 2006, kdy se spotřeba Společenství o 5 % snížila. Tato relativně dobrá vývozní výkonnost byla během období šetření velmi prospěšná.

(153)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za to, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství nepřispěla k újmě, kterou toto výrobní odvětví během období šetření utrpělo.

6.3.6   Dovoz svíček výrobním odvětvím Společenství

(154)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újmu si výrobní odvětví Společenství způsobilo samo v důsledku dovozu svíček z ČLR.

(155)

Šetření ukázalo, že někteří výrobci zahrnutí do definice výrobního odvětví Společenství dováželi svíčky pocházející z ČLR s cílem doplnit si svůj sortiment. Nicméně se zjistilo, že nákupy realizované během období šetření byly nízké, konkrétně na úrovni méně než 5 % ve srovnání s objemem prodeje dotčených výrobců ve Společenství.

(156)

Na základě toho byl učiněn předběžný závěr, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR výrobním odvětvím Společenství nepřispěl k podstatné újmě, kterou během období šetření utrpělo.

6.3.7   Přemístění výroby výrobním odvětvím Společenství

(157)

Některé zúčastněné strany přičítaly ztráty využití kapacit a snížení podílu na trhu, které utrpělo výrobní odvětví Společenství, skutečnosti, že přemístili část své výroby do jiných členských států ve Společenství, a to zejména v roce 2006. Kromě toho přičítaly snížení prodejních cen podmínkám hospodářské soutěže v těchto členských státech, kde je údajně větší tlak na prodejní ceny.

(158)

Šetření ukázalo, že během posuzovaného období se výrobní kapacita Společenství nesnížila, naopak se soustavně zvyšovala a dosáhla zvýšení o 8 %. Kromě toho bylo zjištěno, že hlavní zvýšení kapacity bylo zaznamenáno v období od roku 2006 a dále pak během období šetření. Nakonec bylo rovněž zjištěno, že se mezi rokem 2006 a obdobím šetření zvýšil jak objem výroby, tak i prodej o 8 %. Obdobně je toto tvrzení vyvráceno nálezy z šetření, které ukázaly, že došlo ke zvýšení výrobní kapacity, výroby i zásob. Jak je uvedeno výše ve 115. bodě odůvodnění, ztráta podílu na trhu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena skutečností, že výrobní odvětví nemohlo plně těžit z růstu trhu, k němuž během daného období došlo.

(159)

Kromě toho bylo ve 122. až 124. bodě odůvodnění objasněno, že restrukturalizační opatření přijatá výrobním odvětvím Společenství, zejména v roce 2006, vedla k významnému snížení průměrných nákladů na výrobu o 14 %, zejména během období šetření. Při vyšetřování nebylo zjištěno nic, co by naznačovalo, že výrobní odvětví Společenství významně změnilo složení svých odběratelů ve Společenství, jak některé strany uváděly. Spíše se má za to, že cenový tlak vyvíjený levným dumpingovým dovozem z ČLR vedl ke snížení cenové hladiny svíček na trhu Společenství.

(160)

Na tomto základě nepoukázalo šetření na spojení mezi přemístěním výroby, které výrobní odvětví Společenství provedlo, a podstatnou újmou, kterou toto odvětví během období šetření utrpělo.

6.3.8   Dopad existence kartelu mezi evropskými výrobci parafínového vosku

(161)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena zvýšením cen hlavní suroviny, a sice parafínu, k němuž došlo na trhu Společenství. Konkrétně odkazovaly na písemnou námitku Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise, v níž se uvádělo, že kartel mezi evropskými výrobci parafínového vosku údajně existoval do začátku roku 2005. Proto zúčastněné strany požádaly Komisi, aby tato fakta důkladně přezkoumala a sledovala veškerý nový vývoj v souvislosti s vlivem kartelu na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(162)

Šetření ukázalo, že zvýšení ceny parafínu ovlivnilo nejenom trh Společenství, ale také další světové trhy, protože vývoj ceny parafínu, jakožto ropného derivátu, je úzce spjat s vývojem ceny ropy.

(163)

Kromě toho, jak bylo vysvětleno výše ve 122. až 124. bodě odůvodnění, výrobnímu odvětví Společenství se během období šetření dařilo kontrolovat své náklady. Zvýšení ceny parafínu bylo řešeno nahrazením parafínu stearinem. Výrobní odvětví také zhospodárnilo svou výrobu a podařilo se mu významně snížit náklady, které se během období šetření udržely na úrovních srovnatelných s lety 2004 a 2005.

(164)

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž skutečně provedlo šetření ohledně údajné existence kartelu mezi některými výrobci parafínového vosku, hlavní suroviny pro výrobní odvětví Společenství produkující svíčky, a oficiálně vydalo svá zjištění začátkem října 2008.

(165)

První analýza těchto zjištění ve vztahu k tomuto antidumpingovému šetření ukazuje, že výrobní odvětví Společenství během období šetření pokrývalo přibližně jednu třetinu své spotřeby parafínu od společností zapojených do kartelu, zejména pak v roce 2007. Údaje ověřené během uvedeného období ukazují, že průměrná cena parafínu nakoupeného od společností zapojených do kartelu má stejné rozpětí jako ceny parafínu nakoupeného od jiných dodavatelů ve Společenství. Za zmínku také stojí skutečnost, že ceny parafínu zakoupeného výrobním odvětvím Společenství byly shledány v souladu s cenami parafínu v ČLR, což byla v této fázi šetření jediná dostupná informace o cenách mimo EU.

(166)

Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž zahájilo své šetření počátkem dubna 2005 a posuzované období pro toto šetření zahrnovalo období o něco delší než jeden rok, během něhož bylo zjištěno, že kartel existoval. Proto by bylo možno tvrdit, že rok 2004 není vhodný nebo reprezentativní pro analýzu újmy a příčinné souvislosti z důvodu existence kartelu v daném roce.

(167)

Vzhledem k tomu, že lze opodstatněně předpokládat, že kartel přestal existovat poté, co začalo šetření generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, konkrétně na začátku roku 2005, provedlo se porovnání trendů hospodářské situace ve výrobním odvětví Společenství v době, kdy kartel stále ještě existoval, tj. v roce 2004, a poté, když kartel přestal existovat, tj. v roce 2005. Toto srovnání naznačuje, že trendy týkající se obrazu újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, zůstávají přibližně stejné. Proto by zohlednění vývoje ukazatelů újmy mezi rokem 2005 a obdobím šetření nezměnilo obraz újmy ani závěry učiněné výše ve 130. až 134. bodě odůvodnění.

(168)

Na základě těchto informací, které jsou v současné době k dispozici, tak zvýšení ceny surovin a kartel zřejmě neměly podstatný dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství, které prošlo hloubkovým přezkoumáním od roku 2004 do konce roku 2007.

(169)

Možný dopad, který kartel mohl mít na trh Společenství, však bude v dalším průběhu šetření dále prověřen.

6.4   Závěr o příčinných souvislostech

(170)

Výše uvedená analýza ukázala, že se mezi rokem 2004 a obdobím šetření podstatně zvýšil objem levného dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tento dovoz byl uskutečňován za výrazně dumpingové ceny, které se pohybovaly hluboko pod cenami účtovanými na trhu Společenství za podobné typy výrobků výrobním odvětvím Společenství.

(171)

Toto zvýšení objemu levného dumpingového dovozu z ČLR a jeho podílu na trhu se časově shodovalo s celkovým zvýšením poptávky ve Společenství, ale také s negativním vývojem prodejních cen, významným snížením podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a zhoršením hlavních ukazatelů vztahujících se k hospodářské situaci tohoto odvětví během období šetření. Výrobní odvětví Společenství utrpělo v roce 2006 významné ztráty a zůstalo ztrátové i během období šetření.

(172)

Zkoumání dalších známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, odhalilo, že žádný z nich nemohl mít významný negativní dopad na toto výrobní odvětví, a to zejména během období šetření.

(173)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

7.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

7.1   Předběžná poznámka

(174)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Při analýze zájmu Společenství se vycházelo z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Společenství, dodavatelů surovin, dovozců a spotřebitelů dotčeného výrobku.

7.2   Výrobní odvětví Společenství

(175)

Výrobní odvětví Společenství tvoří mnoho malých a středních výrobců se sídlem v různých místech Společenství, kteří přímo zaměstnávají přibližně 5 000 lidí a pokrývají většinu své potřeby surovin od dodavatelů ve Společenství. To znamená, že ve Společenství je mnoho společností, které jsou na tomto odvětví závislé. To zvyšuje hospodářský význam odvětví vyrábějícího svíčky a zejména jeho vliv na zaměstnanost ve Společenství.

(176)

Výrobní odvětví Společenství se trvale snaží získat kapitál a investovat do modernizace a automatizace výrobních procesů za účelem zachování konkurenceschopnosti. Bylo rovněž zaznamenáno, že bylo vynaloženo značné úsilí s cílem restrukturalizovat výrobu a snížit náklady. To ukazuje, že toto výrobní odvětví je životaschopné a není připraveno k zastavení výroby.

(177)

Má se za to, že neuložení prozatímních antidumpingových opatření by vedlo k dalšímu zhoršování hospodářské situace ve výrobním odvětví Společenství a tím k podrývání úsilí, zejména pak investiční činnosti realizované v posledních letech. V krátkodobém horizontu by to vedlo k zavírání podniků, a to nejen v odvětví vyrábějícím svíčky, ale pravděpodobně i v dodavatelském odvětví, a k následným ztrátám pracovních míst ve Společenství.

(178)

Očekává se, že po uložení prozatímních antidumpingových cel se cena svíček na trhu Společenství zvýší a umožní obnovit ziskovost výrobního odvětví Společenství. Zvýšení ceny o 7 % by stačilo k tomu, aby umožnilo tomuto odvětví rychle dosáhnout přijatelné úrovně ziskovosti. Kromě toho navržená opatření velmi pravděpodobně uvedou výrobní odvětví Společenství do pozice, kdy bude schopno znovu získat alespoň část podílu na trhu ztraceného během posuzovaného období, což bude mít další pozitivní vliv na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

7.3   Dovozci

(179)

Vrátilo se celkem šest odpovědí na dotazník pro dovozce, z nichž pouze dvě mohly být považovány za smysluplné pro účely analýzy zájmu Společenství.

(180)

Tito dva dovozci, kteří předložili smysluplné odpovědi a spolupracovali při šetření, byli proti uložení antidumpingových opatření. Na tyto dovozce připadaly během období šetření asi 3 % celkového dovozu svíček z ČLR do Společenství a 1 % spotřeby svíček ve Společenství. Obrat z obchodu se svíčkami odpovídá 3,4 % činnosti těchto společností.

(181)

Bylo zjištěno, že hrubé ziskové rozpětí dosažené těmito dovozci u svíček nakoupených během období šetření z ČLR se během období šetření pohybovalo mezi 15 a 25 %, protože tito dovozci prodávají zejména distributorům na trhu Společenství. Přímý vliv zavedení prozatímních antidumpingových opatření tudíž nemusí být pro tyto dva spolupracující dovozce zanedbatelný, pokud nebudou moci případný dopad opatření přenést na své odběratele. Šetření ukázalo, že ceny svíček prodávaných velkým odběratelům, jako jsou distributoři, byly během období šetření relativně nízké, ale maloobchodníci dosahovali pohodlného hrubého ziskového rozpětí i z maloobchodního prodeje základních výrobků. Na základě toho se má za to, že nejméně část nebo veškeré zvýšení nákupní ceny způsobené antidumpingovými opatřeními může být přeneseno na různé stupně distribučního řetězce až na úroveň maloobchodníků.

(182)

S ohledem na malý podíl, který obchod se svíčkami tvoří v obratu spolupracujících dovozců, tj. pouze 3,4 %, a pravděpodobnost, že dovozci budou schopni přenést nejméně část nebo celé zvýšení ceny dále na distribuční řetězec, se předběžně usuzuje, že dopad prozatímních opatření na jejich finanční situaci nebude významný.

(183)

Velké maloobchodní skupiny, které během období šetření dovezly velké množství svíček, spolupráci buď nenabídly, nebo odevzdaly odpovědi, které nebyly pro analýzu zájmu Společenství použitelné. Proto nebylo možné přesně posoudit plný vliv navržených antidumpingových opatření na ziskovost těchto skupin na základě ověřených údajů.

(184)

Nicméně i přes nedostatečnou spolupráci těchto zúčastněných stran vyhledala Komise veřejně dostupné informace týkající se maloobchodních cen svíček, zejména čajových svíček, a odhadla, jaký případný vliv by prozatímní antidumpingová opatření mohla mít na maloobchodníky. Na čajové svíčky připadal během období šetření velký podíl vývozu z ČLR i prodeje výrobního odvětví Společenství. Následně bylo porovnáno průměrné clo splatné při dovozu svíček dovážených z ČLR a také případné zvýšení ceny čajových svíček vyráběných výrobním odvětvím Společenství.

(185)

Na základě veřejně dostupných informací bylo zjištěno, že velcí maloobchodníci dosahují v obchodě se svíčkami pohodlného hrubého ziskového rozpětí ve výši několik stovek procent. V praxi to znamená, že za balíček základních svíček prodávaných spotřebitelům za indexovanou maloobchodní cenu ve výši 100 by hrubé ziskové rozpětí maloobchodníků mohlo dosahovat až hodnoty indexu 70. Na základě ověřených údajů by indexovaná cena za stejný balíček dovezený z ČLR činila 30 a uložení prozatímních antidumpingových opatření by mělo za následek indexované clo ve výši 4 při zohlednění příslušného podílu dumpingového dovozu na trhu.

(186)

Pokud by velcí maloobchodníci koupili stejný balíček svíček přímo od výrobního odvětví Společenství, jejich hrubé ziskové rozpětí by zůstalo vysoké, i kdyby došlo ke zvýšení ceny uvažovanému výše ve 178. bodě odůvodnění. Indexovaná nákupní cena balíčku pro maloobchodníky by se pohybovala kolem 35.

(187)

Tato analýza vede k závěru, že dopad prozatímních opatření na maloobchodní společnosti by byl velmi omezený, pokud by vůbec nějaký byl. Existují náznaky, že by tyto společnosti dokonce byly schopny vstřebat většinu navrhovaných opatření, aniž by je přenesly na spotřebitele a aniž by to mělo významný vliv na jejich ziskové rozpětí.

(188)

Za těchto okolností byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací nebudou mít antidumpingová opatření na dovozce žádný významný vliv, pokud vůbec nějaký mít budou.

7.4   Spotřebitelé

(189)

Ačkoli jsou svíčky typický spotřebitelský výrobek, sdružení zastupující zájmy spotřebitelů vůbec nespolupracovala. Případný vliv, který by prozatímní antidumpingová opatření mohla mít na spotřebitele ve Společenství, byl nicméně přezkoumán s přihlédnutím ke shromážděným údajům o velkých maloobchodních skupinách ve Společenství.

(190)

Jak je vysvětleno výše ve 185. a 186. bodě odůvodnění, maloobchodníci a zejména velké maloobchodní skupiny dosahují tak vysokého hrubého ziskového rozpětí, že by měli být schopni vstřebat prozatímní antidumpingová opatření, aniž by zvýšení ceny přenesli na spotřebitele.

(191)

Za těchto okolností byl vyvozen předběžný závěr, že by spotřebitelé neměli pocítit žádný významný dopad.

7.5   Dodavatelé surovin

(192)

Jeden dodavatel parafínového vosku vystoupil a odpověděl na dotazník pro dodavatele surovin používaných při výrobě svíček. Připomíná se, že parafín může představovat až 50 % nákladů na výrobu dotčeného výrobku.

(193)

Jak je uvedeno výše ve 175. bodě odůvodnění, budoucí situace ve výrobním odvětví Společenství pravděpodobně pozitivně ovlivní dodavatele surovin. Vyvozuje se předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření není proti zájmu dodavatelů surovin.

7.6   Narušení hospodářské soutěže a obchodu

(194)

Co se týče trhu Společenství, pokud budou zavedena antidumpingová opatření, dotčení čínští vyvážející výrobci budou vzhledem ke svému silnému postavení na trhu pravděpodobně pokračovat v prodeji svých výrobků, ačkoli za ceny, které nejsou dumpingové. S ohledem na velký počet výrobců ve Společenství a v ČLR je také pravděpodobné, že na trhu Společenství bude i nadále dostatečný počet velkých konkurentů. Je proto pravděpodobné, že dovozci, ať už obchodníci, distributoři nebo maloobchodníci, a tedy i spotřebitelé budou mít nadále možnost si vybrat různé dodavatele svíček.

(195)

Pokud by však nebyla uložena žádná opatření, budoucnost výrobního odvětví Společenství, které má významný podíl na trhu, by byla v krátkodobém nebo střednědobém horizontu ohrožena. Umožnění vstupu dumpingového dovozu z ČLR na trh Společenství bez nápravy narušení obchodu by mohlo vést k zániku mnoha výrobců ve Společenství a následně k menšímu výběru různých výrobců, ke snížení konkurence a ztrátě významného počtu pracovních míst na trhu Společenství.

7.7   Závěr o zájmu Společenství

(196)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje předběžný závěr, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zavedení prozatímních antidumpingových opatření.

8.   NÁVRH PROZATÍMNÍCH ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ

8.1   Úroveň pro odstranění újmy

(197)

S ohledem na závěry vyvozené o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Společenství je třeba přijmout prozatímní antidumpingová opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem.

(198)

Pro účely stanovení výše cla bylo přihlédnuto ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(199)

Na základě údajů z šetření se má za to, že zisk, kterého by mohlo být dosaženo bez dumpingového dovozu by měl vycházet z údajů z let 2004 a 2005, kdy se výrobnímu odvětví Společenství dařilo dosahovat zisku a kdy čínský dovoz nebyl na trhu Společenství v tak velkém množství. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 6,5 % z obratu lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Společenství pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu. Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen jednotlivých výrobků vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku a újmu nepůsobící ceny typů výrobků prodávaných během období šetření výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Tato cena nepůsobící újmu byla získána sečtením výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství a výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 6,5 %. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procentuální podíl celkové dovozní hodnoty CIF porovnávaných typů.

8.2   Prozatímní opatření

(200)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba uložit prozatímní antidumpingová cla z dovozu pocházejícího z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(201)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(202)

Stanovené dumpingové rozpětí a rozpětí újmy:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.

54,9 %

68,0 %

Dalian Bright Wax Co., Ltd.

12,7 %

5,2 %

Dalian Talent Gift Co., Ltd.

34,8 %

24,3 %

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.

18,3 %

13,2 %

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd.

14,0 %

0 %

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd.

0 %

nepoužije se

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

16,7 %

0 %

Spolupracující společnosti nezařazené do vzorku

26,2 %

26,8 %

Všechny ostatní společnosti

66,1 %

62,8 %

(203)

Vzhledem k tomu, že svíčky se velmi často dovážejí v sadách spolu se stojany, svícny nebo jinými předměty, bylo považováno za vhodné stanovit cla jako pevné částky na základě objemu hořlavého materiálu svíčky, včetně knotu, protože z tohoto důvodu se tato forma opatření zdá pro dotčený výrobek vhodná.

9.   ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

(204)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Pro účely případných konečných zjištění bude možná nutné prozatímní zjištění přehodnotit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu svíček, svící a obdobných výrobků, kromě náhrobních svíčkových světel a jiných svíčkových světel pro venkovní použití, kódů KN ex 3406 00 11, ex 3406 00 19 a ex 3406 00 90 (kódů TARIC 3406001190, 3406001990 a 3406009090), pocházejících z Čínské lidové republiky.

Pro účely tohoto nařízení se „náhrobními svíčkovými světly a jinými svíčkovými světly pro venkovní použití“ rozumí svíčky, svíce a obdobné výrobky, které mají jednu nebo více z těchto vlastností:

a)

jejich hořlavý materiál obsahuje více než 500 ppm toluenu;

b)

jejich hořlavý materiál obsahuje více než 100 ppm benzenu;

c)

mají knot o průměru nejméně 5 milimetrů;

d)

jsou umístěny jednotlivě v nádobách z umělé hmoty se svislými stěnami o výšce nejméně 5 cm.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla se stanoví pevnou částkou v EUR za tunu hořlavého materiálu (obvykle, ale nikoli nezbytně ve formě loje, stearinu, parafínového vosku nebo jiných vosků, včetně knotu) obsaženého ve výrobcích vyrobených níže uvedenými společnostmi:

Společnost

Výše cla v EUR

za tunu hořlavého materiálu

Doplňkový kód TARIC

Aroma Consumer Products (Hangzhou) Co., Ltd.

593,17

A910

Dalian Bright Wax Co., Ltd.

81,87

A911

Dalian Talent Gift Co., Ltd.

375,90

A912

Gala-Candles (Dalian) Co., Ltd.

202,60

A913

Ningbo Kwung's Home Interior & Gift Co., Ltd.

0

A914

Ningbo Kwung's Wisdom Art & Design Co., Ltd.

0

A915

Qingdao Kingking Applied Chemistry Co., Ltd.

0

A916

Společnosti uvedené v příloze

396,93

A917

Všechny ostatní společnosti

671,41

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství podléhá složení jistoty ve výši prozatímního cla.

4.   V případech, kdy dojde k poškození zboží před propuštěním do volného oběhu, a proto cena, která skutečně byla nebo má být zaplacena, je pro určení celní hodnoty poměrně rozdělena v souladu s článkem 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (3), výše antidumpingového cla vypočítaná na základě výše stanovených částek se sníží o procentní podíl odpovídající poměrnému rozdělení ceny, která skutečně byla nebo má být zaplacena.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost požádat o poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, písemně předložit svá stanoviska a požádat Komisi o ústní slyšení.

2.   Podle čl. 21 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 384/96 se mohou dotčené strany vyjádřit k uplatňování tohoto nařízení do jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Catherine ASHTON

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 43, 16.2.2008, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.


PŘÍLOHA

Čínští spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Doplňkový kód TARIC A917

Název společnosti

Město

Beijing Candleman Candle Co., Ltd.

Beijing

Cixi Shares Arts & Crafts Co., Ltd.

Cixi

Dalian All Bright Arts & Crafts Co., Ltd.

Dalian

Dalian Aroma Article Co., Ltd.

Dalian

Dalian Glory Arts & crafts Co., Ltd.

Dalian

Dandong Kaida Arts & crafts Co., Ltd.

Dandong

Dehua Fudong Porcelain Co., Ltd.

Dehua

Dongguan Xunrong Wax Industry Co., Ltd.

Dongguan

Xin Lian Candle Arts & Crafts Factory

Zhongshan

Fushun Hongxu Wax Co., Ltd.

Fushun

Fushun Pingtian Wax Products Co., Ltd.

Fushun

Future International (Gift) Co., Ltd.

Taizhou

Greenbay Craft (Shanghai) Co., Ltd.

Shanghai

Horsten Xi'an Innovation Co., Ltd.

Xian

M.X. Candles and Gifts (Taicang) Co., Ltd.

Taicang

Ningbo Hengyu Artware Co., Ltd.

Ningbo

Ningbo Junee Gifts Designers & Manufacturers Co., Ltd

Ningbo

Qingdao Allite Radiance Candle Co., Ltd.

Qingdao

Shanghai Changran Industrial & Trade Co., Ltd.

Shanghai

Shanghai Daisy Gifts Manufacture Co., Ltd.

Shanghai

Shanghai EGFA International Trading Co., Ltd.

Shanghai

Shanghai Huge Scents Factory

Shanghai

Shanghai Kongde Arts & Crafts Co., Ltd.

Shanghai

Shenyang Shengwang Candle Co., Ltd.

Shenyang

Shenyang Shenjie Candle Co., Ltd.

Shenyang

Taizhou Dazhan Arts & Crafts Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Hong Mao Household Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Neeo Home Decoration Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Ruyi Industry Co., Ltd.

Taizhou

Zheijang Zhaoyuan Industry Co., Ltd.

Taizhou

Zhejiang Aishen Candle Arts & Crafts Co., Ltd.

Jiaxing

Zhongshan Zhongnam Candle Manufacturer Co., Ltd.

Zhongshan


15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/47


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1131/2008

ze dne 14. listopadu 2008,

kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na článek 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 byl vytvořen seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení (ES) č. 2111/2005 (2).

(2)

V souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy Komisi informace, které jsou podstatné v souvislosti s aktualizací seznamu Společenství. Podstatné informace rovněž sdělily třetí země. Na tomto základě by měl být seznam Společenství aktualizován.

(3)

Komise informovala všechny dotčené letecké dopravce buď přímo, nebo pokud to nebylo možné, prostřednictvím orgánů odpovědných za regulační dohled nad nimi a uvedla podstatné skutečnosti a úvahy, které budou základem pro rozhodnutí uložit jim zákaz provozování letecké dopravy ve Společenství nebo změnit podmínky zákazu provozování letecké dopravy, který byl uložen leteckému dopravci uvedenému na seznamu Společenství.

(4)

Komise poskytla dotčeným leteckým dopravcům možnost konzultovat dokumenty předložené členskými státy, předložit písemné připomínky a do deseti pracovních dnů přednést ústně své stanovisko Komisi a Výboru pro leteckou bezpečnost, který byl zřízen nařízením Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví (3).

(5)

Komise a v konkrétních případech některé členské státy rovněž konzultovaly orgány odpovědné za regulační dohled nad dotčenými leteckými dopravci.

(6)

Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Na základě informací vyplývajících z prohlídek letadel některých leteckých dopravců Společenství provedených na odletové ploše v rámci programu SAFA a z prohlídek v jednotlivých oblastech i auditů provedených vnitrostátními leteckými orgány podléhají tito dopravci donucovacím opatřením svých vnitrostátních orgánů odpovědných za dohled: ačkoliv příslušné orgány Německa pokládají nápravná opatření provedená dopravcem MSR Flug Charter GmbH za uspokojivá, rozhodly se ke dni 31. října 2008 pozastavit jeho provozní osvědčení poté, co tento dopravce vyhlásil konkurs, a vzhledem k možným obtížím s plněním bezpečnostních požadavků; příslušné orgány Portugalska dne 10. října 2008 pozastavily osvědčení leteckého dopravce (AOC) dopravci Luzair až do obnovení jeho osvědčení v plném souladu s platnými předpisy Společenství; příslušné orgány Španělska dne 28. října 2008 zahájily řízení s cílem pozastavit AOC dopravce Bravo Airlines; příslušné orgány Řecka pozastavily dne 24. října 2008 na tři měsíce AOC dopravce Hellenic Imperial Airways. Ten požádal o možnost vyjádřit se před Výborem pro leteckou bezpečnost, což se stalo dne 3. listopadu 2008.

(8)

Po přijetí nařízení (ES) č. 715/2008 obdržela Komise nové informace, které potvrdily systémové bezpečnostní nedostatky týkající se regulačního orgánu INAVIC. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) dne 1. října 2008 zveřejnila závěrečnou zprávu o auditu Angoly, který provedla v období od 26. listopadu do 5. prosince 2007 v rámci všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu (USOAP). Tato zpráva obsahuje též připomínky orgánu podrobeného auditu a nápravná opatření předložená organizaci ICAO s cílem vyřešit zjištěné skutečnosti. Nálezů v příslušných oblastech, na které se vztahují přílohy Chicagské úmluvy č. 1, 6, 8 a 13, je celkem 46. Z těchto zjištění vyplývá velmi nedostatečné účinné provádění norem a doporučených postupů (SARP) organizace ICAO ve všech osmi kritických prvcích systému bezpečnostního dohledu. Kritickými prvky, které vykazují nedostatečné provádění ve více než 80 % případů, jsou zejména primární právní předpisy v oblasti letectví (84 %), konkrétní provozní řády (89 %), kvalifikace a výcvik technických zaměstnanců (81 %), povinnosti týkající se licencí a osvědčení (81 %), povinnosti dohledu (80 %) a řešení bezpečnostních obav (100 %). Kromě toho existuje i vážná bezpečnostní obava, pokud jde o osvědčení leteckých dopravců a dohled nad provozem letadel, kterou vyjádřila organizace ICAO, zda i po předložení plánu nápravných opatření a po opatřeních provedených orgánem INAVIC „mohou letečtí dopravci činní v mezinárodním provozu prokázat, že splňují nařízení stanovená orgánem INAVIC pro splnění ustanovení ICAO uvedených v příloze 6“. V době zveřejnění zprávy by mělo být provedeno 50 % nápravných opatření.

(9)

Tuto situaci potvrzuje zpráva skupiny odborníků Komise a členských států, která ve dnech 18. až 22. února 2008 vykonala vyšetřovací misi v Angole. Zpráva z auditu v rámci USOAP skutečně potvrzuje, že všichni angolští dopravci mají v současnosti AOC, která nejsou v souladu s přílohou 6 Chicagské úmluvy. Dokončení procesu osvědčení těchto provozovatelů se podle plánu nápravných opatření předložených ICAO nepředpokládá před 31. květnem 2009.

(10)

Komise dne 6. října 2008 zaslala příslušným orgánům Angoly dopis v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 2111/2005, v němž těmto orgánům a všem leteckým společnostem, které obdržely osvědčení v Angole, nabízí možnost konzultovat příslušné dokumenty předtím, než bude přijato rozhodnutí. Kromě toho byla každá z těchto leteckých společností zároveň vyzvána, aby předložila písemné připomínky a/nebo přednesla Komisi a Výboru pro leteckou bezpečnost své stanoviska ústně.

(11)

Komise oceňuje úsilí orgánu INAVIC o postupné provádění nápravných opatření, která navrhl organizaci ICAO. Nicméně dokud nebude doloženo uspokojivé dokončení plánu nápravných opatření, a to zejména procesu obnovení osvědčení pro letecké dopravce v plném souladu s přílohou 6 Chicagské úmluvy, je Komise na základě společných kritérií toho názoru, že všichni letečtí provozovatelé, kteří obdrželi osvědčení v Angole, by měli podléhat zákazu provozování letecké dopravy a být proto zařazeni do přílohy A. Komise tuto záležitost s orgány Angoly neprodleně projedná.

(12)

Existují ověřené důkazy o neschopnosti orgánů odpovědných za dohled nad leteckými dopravci, kteří získali oprávnění v Kambodžském království, napravit bezpečnostní nedostatky doložené auditem USOAP, který byl proveden organizací ICAO v listopadu a prosinci 2007 a zjistil velký počet případů nedodržování mezinárodních norem. Kromě toho sdělila organizace ICAO všem smluvním stranám významné obavy o bezpečnost týkající se schopnosti orgánů pro civilní letectví Kambodže plnit své povinnosti dohledu nad leteckou bezpečností. Komise proto podle 35. bodu odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 715/2008 vyzvala dne 3. října 2008 příslušné orgány Kambodže (SSCA) a všechny dopravce, kteří získali osvědčení v Kambodži, aby včas poskytli veškeré podstatné informace ohledně provádění nápravných opatření týkajících se bezpečnostních nedostatků, které zjistila organizace ICAO, a zvláště procesu obnovení osvědčení pro letecké společnosti.

(13)

Orgány SSCA Komisi informovaly, že odebraly AOC těmto leteckým dopravcům: Sarika Air Services, Royal Air Services, Royal Khmer Airlines a Imtrec Aviation. Kromě toho bylo AOC společnosti PMT Air pozastaveno až do 12. dubna 2009 pro nedodržení kambodžských předpisů v oblasti civilního letectví.

(14)

Obavy o bezpečnost nicméně přetrvávají v případě Siem Reap Airways International. AOC tohoto dopravce je nadále platné bez jakéhokoliv územního omezení, i když byly získány důkazy, že tento dopravce nedodržuje kambodžské předpisy v oblasti civilního letectví a nesplňuje požadavky ICAO. Na základě společných kritérií lze tudíž usuzovat, že tento dopravce by měl podléhat zákazu provozování letecké dopravy, a proto by měl být zařazen do přílohy A. Komise je připravena poskytnout příslušným orgánům Kambodžského království technickou pomoc a na příštím zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost na základě dokladů předložených příslušnými orgány Kambodžského království bezpečnostní přezkoumá situaci tohoto dopravce.

(15)

Existují ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení ve Filipínské republice, a o neschopnosti orgánů odpovědných za dohled nad leteckými dopravci, kteří získali osvědčení na Filipínách, řešit bezpečnostní nedostatky, jak vyplývá ze stále platného snížení bezpečnostní třídy země do druhé kategorie rozhodnutím Federální správy letectví Ministerstva dopravy Spojených států amerických v rámci programu IASA, které uvádí, že Filipínská republika neplní mezinárodní bezpečnostní normy stanovené organizací ICAO.

(16)

Příslušné orgány Filipín nicméně dne 13. října 2008 Komisi předložily podrobný plán opatření k nápravě bezpečnosti civilního letectví země tak, aby po jeho dokončení mohly Filipíny prokázat, že trvale dodržují normy ICAO týkající se systému státního dohledu i provozu leteckých dopravců, kteří získali licenci od těchto orgánů. Podle plánu bude zhruba polovina nápravných opatření dokončena do 31. prosince 2008 a zbývající do 31. března 2009.

(17)

V rámci USOAP požádaly Filipíny ICAO, aby odložil svoji komplexní inspekcí filipínského Úřadu pro leteckou dopravu, původně naplánovanou na listopad 2008 až na říjen 2009.

(18)

Evropská komise má v úmyslu s pomocí členských států provést počátkem roku 2009 posouzení bezpečnosti příslušných orgánů Filipín, včetně ověření provádění výše uvedeného plánu nápravných opatření, aby bylo možné rozhodnout o vhodném postupu na příštím zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost.

(19)

Příslušné orgány Rovníkové Guineje poskytly Komisi informace o tom, že vydaly AOC těmto leteckým dopravcům: EGAMS a Star Equatorial Airlines. Vzhledem k tomu, že uvedené orgány neprokázaly dostatečnou schopnost provádět náležitý bezpečnostní dohled nad dopravci, kterým vydaly osvědčení, měli by být tito dva dopravci rovněž zařazeni do přílohy A.

(20)

Orgány Kyrgyzské republiky poskytly Komisi důkazy o odebrání AOC těmto leteckým dopravcům: Asia Alpha Airways, Artik Avia, Esen Air, Kyrgyzstan Airlines a Osh Avia. Vzhledem k tomu, že tito dopravci následně ukončili svoji činnost, měli by být vyškrtnuti z přílohy A.

(21)

Příslušné orgány Sierry Leone poskytly Komisi důkazy o odebrání AOC leteckému dopravci Bellview Airlines (SL). Vzhledem k tomu, že tento letecký dopravce ukončil činnost, měl by být vyškrtnut z přílohy A.

(22)

Po přijetí nařízení (ES) č. 715/2008 Komise obdržela informace od příslušných orgánů Jemenské republiky a od dopravce Yemenia, že byl projednán a revidován plán nápravných opatření se společností Airbus, která provedla audity dopravce v oblasti údržby a provozu. Komise dne 17. září 2008 obdržela výsledky těchto jednání.

(23)

Komise pečlivě sleduje bezpečnost tohoto dopravce a domnívá se, že výsledky prohlídek letadel provozovaných společností Yemenia ve Společenství po přijetí nařízení (ES) č. 715/2008, které se uskutečnily na odbavovací ploše, dokazují, že společnost provádí svůj plán nápravných opatření v oblasti údržby a pracovní kázně soustavně tak, aby nedošlo k opakování vážných bezpečnostních nedostatků. Po prohlídce letadel společnosti Yemenia na odbavovací ploše, při níž byly zjištěny případy vážného nedodržení předpisů, Komise dne 15. října vyslechla dopravce a obdržela doklady, které dokazují, že dopravce reagoval patřičným způsobem a včas, aby trvale vyřešil daná zjištění. Na základě této informace se Komise domnívá, že není třeba uplatňovat žádná další opatření. Členské státy budou systematicky ověřovat účinné dodržování příslušných bezpečnostních norem zejména prohlídkami letadel tohoto dopravce na odbavovací ploše podle nařízení (ES) č. 351/2008.

(24)

Dopravce Nouvelle Air Affaires Gabon požádal o možnost předložit své návrhy Výboru pro leteckou bezpečnost a byl vyslechnut dne 3. listopadu 2008. Komise vzala na vědomí, že tato letecká společnost provedla reorganizaci a zahájila řadu nápravných opatření s cílem dokázat dodržení souladu s mezinárodními leteckými bezpečnostními normami. Tento dopravce nicméně nepředložil doložené důkazy o schválení plánu nápravných opatření příslušnými orgány Gabonu a že bylo ověřeno jeho provedení.

(25)

Pokud jde o výkon bezpečnostního dohledu nad tímto dopravcem, příslušné orgány Gabonu neposkytly důkazy ani o tom, že je dohled nad provozem letadel prováděn v souladu s mezinárodními normami, ani o tom, že v případě tohoto dopravce byla provedena opatření uvedená v 15. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 715/2008. Příslušné orgány Gabonu dne 5. listopadu 2008 předaly informaci o výkonu dohledu nad některými dopravci, kteří obdrželi osvědčení leteckého dopravce v Gabonu. Tato informace neobsahovala žádné důkazy o dohledu v oblasti provozu letadel.

(26)

V důsledku toho Komise na základě společných kritérií soudí, že v této fázi nelze provozovatele vyškrtnout z přílohy A seznamu Společenství.

(27)

Po přijetí nařízení (ES) č. 715/2008 příslušné orgány Ukrajiny Komisi dne 14. srpna 2008 předložily nové AOC dopravce platné od 4. srpna 2008 se sdělením, že se po prohlídkách dopravce v červnu a červenci 2008 rozhodly zrušit všechna předchozí omezení a povolit zahrnutí těchto letadel do AOC dopravce: pět letadel IL-76 s poznávacími značkami UR-UCC, UR-UCA, UR-UCT, UR-UCU, UR-UCO; jedno letadlo AN-12 s poznávací značkou UR-UCN; a dvě letadla AN-26 s poznávacími značkami UR-UDM a UR-UDS. Podle nové AOC dopravce byla zároveň vzhledem k nedodržení mezinárodních bezpečnostních norem vyřazena tato jeho letadla: čtyři letadla IL-76 s poznávacími značkami UR-UCD, UR-UCH, UR-UCQ a UR-UCW; jedno letadlo AN-26 s poznávací značkou UR-UCP; a jedno letadlo TU-154-2 s poznávací značkou UR-UCZ. Příslušné orgány Rakouska dne 31. října informovaly příslušné orgány Ukrajiny, že pokládají za uzavřená zjištění během prohlídek na odbavovací ploše, která proběhla v rámci programu SAFA v letech 2007 a 2008 a týkala se dopravcova letadla AN-12 s poznávací značkou UR-UCK. Toto letadlo bylo vyškrtnuto z AOC dané společnosti.

(28)

Dopravce požádal o možnost vyjádřit se před Výborem pro leteckou bezpečnost a byl vyslechnut dne 3. listopadu 2008. Příslušné orgány Ukrajiny na zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost znovu potvrdily, že předchozí případy nedodržení předpisů řadou letadel, jejichž provoz byl zakázán rozhodnutím těchto orgánů z února 2008, byly způsobeny „technickými a hospodářskými rozhodnutími“. Tyto orgány nicméně nevysvětlily, jak dopravce překonal předchozí „technické nebo hospodářské“ obtíže. Rovněž nebyla předložena žádná informace o nové situaci dopravce, která by umožnila zjistit, zda nápravná opatření k vyřešení bezpečnostních nedostatků jeho letadlového parku dokázala poskytnout trvalá řešení.

(29)

Komise oceňuje úsilí vynaložené dopravcem ve snaze zavést nápravná opatření k vyřešení všech zjištěných bezpečnostních nedostatků. Nicméně vzhledem k tomu, že příslušné orgány Ukrajiny neposkytly důkazy o tom, že bylo ověřeno provedení nápravných opatření a účinnost těchto opatření při řešení zjištěných bezpečnostních nedostatků trvalým způsobem, se Komise domnívá, že v této fázi nelze dopravce na základě společných kritérií vyškrtnout z přílohy A seznamu Společenství. Před zvážením jakékoliv změny provozního zákazu uloženého dopravci by Komise a členské státy měly společně zorganizovat inspekci na místě. Toto rozhodnutí bylo přijato dopravcem i orgány během zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost.

(30)

Dopravce informoval dne 15. října 2008 Komisi, že dokončil plán nápravných opatření, jimiž vyřešil všechny dříve zjištěné bezpečnostní nedostatky, a požádal o možnost se vyjádřit před Výborem pro leteckou bezpečnost. Společnost Ukrainian Mediterranean Airlines byla vyslechnuta dne 3. listopadu 2008. Do svého stanoviska zahrnula společnost obecnější odkaz na ekonomické ztráty, které utrpěla v období od svého zařazení do přílohy A, a uvedla, že se její bezpečnost zlepšila, jak vyplývá ze skutečnosti, že u ní od roku 2007 došlo k menšímu počtu závažných událostí než u jiných ukrajinských dopravců. Uvedla též, že její AOC bylo obnoveno dne 31. října 2008 po auditu provedeném příslušnými orgány Ukrajiny. Dopravce předložil důkazy o tom, že ukrajinská státní letecká správa dne 31. října 2008 schválila provedení jeho plánu nápravných opatření.

(31)

Příslušné orgány Ukrajiny byly dne 24. října vyzvány, aby Komisi předaly podrobné ověření provedení nápravných opatření společností Ukraine Mediterranean Airlines, aby Komise a Výbor pro leteckou bezpečnost mohly zhodnotit přiměřenost těchto nápravných opatření. Byly též požádány o předání informací o auditu a prohlídkách, které orgány provedly u tohoto dopravce a které se týkaly jeho AOC a souladu s příslušnými ICAO normami a doporučenými postupy. Komise žádné takové dokumenty od příslušných orgánů Ukrajiny neobdržela.

(32)

Vzhledem k tomu, že orgány odpovědné za regulační dohled nad tímto dopravcem neprokázaly, že provedly a prosadily dodržování příslušných bezpečnostních norem, je Komise toho názoru, že jí nebyly poskytnuty nutné a dostatečné důkazy, aby mohla zhodnotit, zda je tento plán nápravných opatření dostatečný, aby trvale napravil všechny bezpečnostní nedostatky, které vedly k uložení zákazu provozování dopravy ve Společenství podle nařízení (ES) č. 1043/2007 ze dne 11. září 2007.

(33)

V důsledku toho bylo na základě společných kritérií konstatováno, že tento dopravce nemůže být v této fázi vyškrtnut z přílohy A. Před zvážením jakékoliv změny provozního zákazu uloženého dopravci by Komise a členské státy měly společně zorganizovat inspekci na místě. Toto rozhodnutí bylo přijato dopravcem i orgány během zasedání Výboru pro leteckou bezpečnost.

(34)

Komise příslušné orgány Ukrajiny upozornila na skutečnost, že i přes jejich zvýšený dohled vykazuje sledování činnosti leteckých dopravců, kteří získali licenci na Ukrajině, i nadále zneklidňující výsledky při prohlídkách na odbavovací ploše. Příslušné orgány Ukrajiny byly vyzvány, aby poskytly vysvětlení a případně přijaly nezbytná opatření. Tyto orgány dne 10. října informovaly Komisi o své činnosti v oblasti dohledu a o donucovacích opatřeních vůči ukrajinským dopravcům.

(35)

Komise v souladu s nařízením (ES) č. 715/2008 požádala příslušné orgány Ukrajiny, aby předložily zprávu o pokroku provádění plánu nápravných opatření, který byl zaveden, aby se zlepšil a posílil dohled nad leteckou bezpečností na Ukrajině. Příslušné orgány Ukrajiny dne 10. října předložily zprávu o pokroku provádění nápravných opatření. Tato zpráva ukazuje, že příslušné orgány Ukrajiny zvýšily činnost týkající se dohledu, což mělo vliv na počet prohlídek letadel, prohlídek AOC a na donucovací činnosti. Zároveň ale tato zpráva ukazuje, že většina opatření, která měla být přijata do září 2008, byla odložena na konec roku, včetně přijetí zákona o letectví a nápravných opatření, která ovlivňují provoz letadel. Komise ověří provádění tohoto plánu opatření před příštím zasedáním Výboru pro leteckou bezpečnost, než navrhne další opatření.

(36)

I přes konkrétní žádosti předložené Komisí jí dosud nebyly poskytnuty žádné důkazy o úplném provedení vhodných nápravných opatření ze strany dalších leteckých dopravců zařazených do seznamu Společenství aktualizovaného dne 24. července 2008 a ze strany orgánů odpovědných za regulační dohled nad těmito leteckými dopravci. Na základě společných kritérií lze proto usuzovat, že tito letečtí dopravci by měli i nadále podléhat zákazu provozování letecké dopravy (příloha A) nebo případně provozním omezením (příloha B).

(37)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro leteckou bezpečnost,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 474/2006 se mění takto:

1)

Příloha A se nahrazuje přílohou A tohoto nařízení.

2)

Příloha B se nahrazuje přílohou B tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14.

(3)  Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4.


PŘÍLOHA A

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ ÚPLNÉMU ZÁKAZU PROVOZOVAT LETECKOU DOPRAVU VE SPOLEČENSTVÍ (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého dopravce (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého dopravce (AOC) nebo číslo provozní licence

Označení ICAO

Stát provozovatele

AIR KORYO

není známo

KOR

Korejská lidově demokratická republika (KLDR)

AIR WEST CO. LTD

004/A

AWZ

Súdán

ARIANA AFGHAN AIRLINES

009

AFG

Afghánistán

SIEM REAP AIRWAYS INTERNATIONAL

AOC/013/00

SRH

Kambodža

SILVERBACK CARGO FREIGHTERS

není známo

VRB

Rwanda

UKRAINE CARGO AIRWAYS

145

UKS

Ukrajina

UKRAINIAN MEDITERRANEAN AIRLINES

164

UKM

Ukrajina

VOLARE AVIATION ENTREPRISE

143

VRE

Ukrajina

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Angoly odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Angola

AEROJET

není známo

není známo

Angola

AIR26

není známo

není známo

Angola

AIR GEMINI

02/2008

není známo

Angola

AIR GICANGO

není známo

není známo

Angola

AIR JET

není známo

není známo

Angola

AIR NAVE

není známo

není známo

Angola

ALADA

není známo

není známo

Angola

ANGOLA AIR SERVICES

není známo

není známo

Angola

DIEXIM

není známo

není známo

Angola

GIRA GLOBO

není známo

není známo

Angola

HELIANG

není známo

není známo

Angola

HELIMALONGO

11/2008

není známo

Angola

MAVEWA

není známo

není známo

Angola

RUI & CONCEICAO

není známo

není známo

Angola

SAL

není známo

není známo

Angola

SONAIR

14/2008

není známo

Angola

TAAG ANGOLA AIRLINES

001

DTA

Angola

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Demokratické republiky Kongo odpovědných za regulační dohled, včetně

 

Demokratická republika Kongo

AFRICA ONE

409/CAB/MIN/TC/0114/2006

CFR

Demokratická republika Kongo

AFRICAN AIR SERVICES COMMUTER SPRL

409/CAB/MIN/TC/0005/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

AIGLE AVIATION

409/CAB/MIN/TC/0042/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR BENI

409/CAB/MIN/TC/0019/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR BOYOMA

409/CAB/MIN/TC/0049/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR INFINI

409/CAB/MIN/TC/006/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR KASAI

409/CAB/MIN/TC/0118/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR NAVETTE

409/CAB/MIN/TC/015/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

AIR TROPIQUES S.P.R.L.

409/CAB/MIN/TC/0107/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

BEL GLOB AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0073/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

BLUE AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0109/2006

BUL

Demokratická republika Kongo

BRAVO AIR CONGO

409/CAB/MIN/TC/0090/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

BUSINESS AVIATION S.P.R.L.

409/CAB/MIN/TC/0117/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

BUTEMBO AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0056/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

CARGO BULL AVIATION

409/CAB/MIN/TC/0106/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

CETRACA AVIATION SERVICE

409/CAB/MIN/TC/037/2005

CER

Demokratická republika Kongo

CHC STELLAVIA

409/CAB/MIN/TC/0050/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

COMAIR

409/CAB/MIN/TC/0057/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION (CAA)

409/CAB/MIN/TC/0111/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

DOREN AIR CONGO

409/CAB/MIN/TC/0054/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

EL SAM AIRLIFT

409/CAB/MIN/TC/0002/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

ESPACE AVIATION SERVICE

409/CAB/MIN/TC/0003/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

FILAIR

409/CAB/MIN/TC/0008/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

FREE AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0047/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

GALAXY INCORPORATION

409/CAB/MIN/TC/0078/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

GOMA EXPRESS

409/CAB/MIN/TC/0051/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

GOMAIR

409/CAB/MIN/TC/0023/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

GREAT LAKE BUSINESS COMPANY

409/CAB/MIN/TC/0048/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

HEWA BORA AIRWAYS (HBA)

409/CAB/MIN/TC/0108/2006

ALX

Demokratická republika Kongo

I.T.A.B. — INTERNATIONAL TRANS AIR BUSINESS

409/CAB/MIN/TC/0022/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

KATANGA AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/0088/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

KIVU AIR

409/CAB/MIN/TC/0044/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

LIGNES AERIENNES CONGOLAISES

Podpis ministra (nařízení 78/205)

LCG

Demokratická republika Kongo

MALU AVIATION

409/CAB/MIN/TC/0113/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

MALILA AIRLIFT

409/CAB/MIN/TC/0112/2006

MLC

Demokratická republika Kongo

MANGO AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0007/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

PIVA AIRLINES

409/CAB/MIN/TC/0001/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

RWAKABIKA BUSHI EXPRESS

409/CAB/MIN/TC/0052/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

SAFARI LOGISTICS SPRL

409/CAB/MIN/TC/0076/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

SAFE AIR COMPANY

409/CAB/MIN/TC/0004/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

SERVICES AIR

409/CAB/MIN/TC/0115/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

SUN AIR SERVICES

409/CAB/MIN/TC/0077/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

TEMBO AIR SERVICES

409/CAB/MIN/TC/0089/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

THOM'S AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/0009/2007

není známo

Demokratická republika Kongo

TMK AIR COMMUTER

409/CAB/MIN/TC/020/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

TRACEP CONGO

409/CAB/MIN/TC/0055/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

TRANS AIR CARGO SERVICE

409/CAB/MIN/TC/0110/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

TRANSPORTS AERIENS CONGOLAIS (TRACO)

409/CAB/MIN/TC/0105/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

VIRUNGA AIR CHARTER

409/CAB/MIN/TC/018/2005

není známo

Demokratická republika Kongo

WIMBI DIRA AIRWAYS

409/CAB/MIN/TC/0116/2006

WDA

Demokratická republika Kongo

ZAABU INTERNATIONAL

409/CAB/MIN/TC/0046/2006

není známo

Demokratická republika Kongo

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Rovníkové Guineje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Rovníková Guinea

CRONOS AIRLINES

není známo

není známo

Rovníková Guinea

CEIBA INTERCONTINENTAL

není známo

CEL

Rovníková Guinea

EGAMS

není známo

EGM

Rovníková Guinea

EUROGUINEANA DE AVIACION Y TRANSPORTES

2006/001/MTTCT/DGAC/SOPS

EUG

Rovníková Guinea

GENERAL WORK AVIACION

002/ANAC

není uvedeno

Rovníková Guinea

GETRA — GUINEA ECUATORIAL DE TRANSPORTES AEREOS

739

GET

Rovníková Guinea

GUINEA AIRWAYS

738

není uvedeno

Rovníková Guinea

STAR EQUATORIAL AIRLINES

není známo

není známo

Rovníková Guinea

UTAGE — UNION DE TRANSPORT AEREO DE GUINEA ECUATORIAL

737

UTG

Rovníková Guinea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Indonésie odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Indonésie

AIR PACIFIC UTAMA

135-020

není známo

Indonésie

AIRFAST INDONESIA

135-002

AFE

Indonésie

ASCO NUSA AIR TRANSPORT

135-022

není známo

Indonésie

ASI PUDJIASTUTI

135-028

není známo

Indonésie

ATLAS DELTASATYA

135-023

není známo

Indonésie

AVIASTAR MANDIRI

135-029

není známo

Indonésie

BALAI KALIBRASI FASITAS PENERBANGAN

135-031

není známo

Indonésie

DABI AIR NUSANTARA

135-030

není známo

Indonésie

DERAYA AIR TAXI

135-013

DRY

Indonésie

DERAZONA AIR SERVICE

135-010

není známo

Indonésie

DIRGANTARA AIR SERVICE

135-014

DIR

Indonésie

EASTINDO

135-038

není známo

Indonésie

EKSPRES TRANSPORTASI ANTAR BENUA

135-032

není známo

Indonésie

GARUDA INDONESIA

121-001

GIA

Indonésie

GATARI AIR SERVICE

135-018

GHS

Indonésie

HELIZONA

135-003

není známo

Indonésie

Indonésie AIR ASIA

121-009

AWQ

Indonésie

INDONESIA AIR TRANSPORT

135-017

IDA

Indonésie

INTAN ANGKASA AIR SERVICE

135-019

není známo

Indonésie

KARTIKA AIRLINES

121-003

KAE

Indonésie

KURA-KURA AVIATION

135-016

není známo

Indonésie

LION MENTARI ARILINES

121-010

LNI

Indonésie

LINUS AIRWAYS

121-029

není známo

Indonésie

MANDALA AIRLINES

121-005

MDL

Indonésie

MANUNGGAL AIR SERVICE

121-020

není známo

Indonésie

MEGANTARA AIRLINES

121-025

není známo

Indonésie

MERPATI NUSANTARA

121-002

MNA

Indonésie

METRO BATAVIA

121-007

BTV

Indonésie

NATIONAL UTILITY HELICOPTER

135-011

není známo

Indonésie

PELITA AIR SERVICE

121-008

PAS

Indonésie

PELITA AIR SERVICE

135-001

PAS

Indonésie

PENERBANGAN ANGKASA SEMESTA

135-026

není známo

Indonésie

PURA WISATA BARUNA

135-025

není známo

Indonésie

REPUBLIC EXPRES AIRLINES

121-040

RPH

Indonésie

RIAU AIRLINES

121-017

RIU

Indonésie

SAMPURNA AIR NUSANTARA

135-036

není známo

Indonésie

SAYAP GARUDA INDAH

135-004

není známo

Indonésie

SMAC

135-015

SMC

Indonésie

SRIWIJAYA AIR

121-035

SJY

Indonésie

SURVEI UDARA PENAS

135-006

není známo

Indonésie

TRANSWISATA PRIMA AVIATION

135-021

není známo

Indonésie

TRAVEL EXPRES AIRLINES

121-038

XAR

Indonésie

TRAVIRA UTAMA

135-009

není známo

Indonésie

TRI MG INTRA AIRLINES

121-018

TMG

Indonésie

TRI MG INTRA AIRLINES

135-037

TMG

Indonésie

TRIGANA AIR SERVICE

121-006

TGN

Indonésie

WING ABADI NUSANTARA

121-012

WON

Indonésie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kyrgyzské republiky odpovědných za regulační dohled, včetně

 

Kyrgyzská republika

AIR MANAS

17

MBB

Kyrgyzská republika

AVIA TRAFFIC COMPANY

23

AVJ

Kyrgyzská republika

AEROSTAN (EX BISTAIR-FEZ BISHKEK)

08

BSC

Kyrgyzská republika

CLICK AIRWAYS

11

CGK

Kyrgyzská republika

DAMES

20

DAM

Kyrgyzská republika

EASTOK AVIA

15

není známo

Kyrgyzská republika

GOLDEN RULE AIRLINES

22

GRS

Kyrgyzská republika

ITEK AIR

04

IKA

Kyrgyzská republika

KYRGYZ TRANS AVIA

31

KTC

Kyrgyzská republika

KYRGYZSTAN

03

LYN

Kyrgyzská republika

MAX AVIA

33

MAI

Kyrgyzská republika

S GROUP AVIATION

6

není známo

Kyrgyzská republika

SKY GATE INTERNATIONAL AVIATION

14

SGD

Kyrgyzská republika

SKY WAY AIR

21

SAB

Kyrgyzská republika

TENIR AIRLINES

26

TEB

Kyrgyzská republika

TRAST AERO

05

TSJ

Kyrgyzská republika

VALOR AIR

07

není známo

Kyrgyzská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled

 

Liberia

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Gabonské republiky odpovědných za regulační dohled s výjimkou Gabon Airlines a Afrijet, včetně

 

 

Gabonská republika

AIR SERVICES SA

0002/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

AIR TOURIST (ALLEGIANCE)

0026/MTACCMDH/SGACC/DTA

NIL

Gabonská republika

NATIONALE ET REGIONALE TRANSPORT (NATIONALE)

0020/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

NOUVELLE AIR AFFAIRES GABON (SN2AG)

0045/MTACCMDH/SGACC/DTA

NVS

Gabonská republika

SCD AVIATION

0022/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

SKY GABON

0043/MTACCMDH/SGACC/DTA

SKG

Gabonská republika

SOLENTA AVIATION GABON

0023/MTACCMDH/SGACC/DTA

není známo

Gabonská republika

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled, včetně

Sierra Leone

AIR RUM, LTD

není známo

RUM

Sierra Leone

DESTINY AIR SERVICES, LTD

není známo

DTY

Sierra Leone

HEAVYLIFT CARGO

není známo

není známo

Sierra Leone

ORANGE AIR SIERRA LEONE LTD

není známo

ORJ

Sierra Leone

PARAMOUNT AIRLINES, LTD

není známo

PRR

Sierra Leone

SEVEN FOUR EIGHT AIR SERVICES LTD

není známo

SVT

Sierra Leone

TEEBAH AIRWAYS

není známo

není známo

Sierra Leone

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svazijska odpovědných za regulační dohled, včetně

Svazijsko

AERO AFRICA (PTY) LTD

není známo

RFC

Svazijsko

JET AFRICA SWAZILAND

není známo

OSW

Svazijsko

ROYAL SWAZI NATIONAL AIRWAYS CORPORATION

není známo

RSN

Svazijsko

SCAN AIR CHARTER, LTD

není známo

není známo

Svazijsko

SWAZI EXPRESS AIRWAYS

není známo

SWX

Svazijsko

SWAZILAND AIRLINK

není známo

SZL

Svazijsko


(1)  Všem leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


PŘÍLOHA B

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM VE SPOLEČENSTVÍ (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého dopravce (AOC)

(a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého dopravce

(AOC)

Označení ICAO

Stát provozovatele

Typ letadla

Poznávací značka/značky a případně výrobní číslo/čísla

Stát zápisu letadla do rejstříku

AFRIJET (2)

0027/MTAC/SGACC/DTA

 

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou: dvou letadel typu Falcon 50;

jednoho letadla typu Falcon 900

Celý letadlový park s výjimkou:

TR-LGV; TR-LGY; TR-AFJ

Gabonská republika

AIR BANGLADESH

17

BGD

Bangladéš

B747-269B

S2-ADT

Bangladéš

AIR SERVICE COMORES

06-819/TA-15/DGACM

KMD

Komory

Celý letadlový park s výjimkou:

LET 410 UVP

Celý letadlový park s výjimkou:

D6-CAM (851336)

Komory

GABON AIRLINES (3)

0040/MTAC/SGACC/DTA

GBK

Gabonská republika

Celý letadlový park s výjimkou:

jednoho letadla typu Boeing B-767-200

Celý letadlový park s výjimkou: TR-LHP

Gabonská republika


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.

(2)  Společnost Afrijet má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.

(3)  Společnost Gabon Airlines má povoleno používat ke svému současnému provozu v Evropském společenství pouze konkrétní uvedená letadla.


15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/59


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1132/2008

ze dne 13. listopadu 2008,

kterým se obnovuje rybolov průmyslově využívaných druhů ryb ve vodách Norska oblasti IV plavidly plujícími pod vlajkou Švédska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 40/2008 ze dne 16. ledna 2008, kterým se na rok 2008 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty pro rok 2008.

(2)

Dne 27. května 2008 Švédsko oznámilo Komisi podle čl. 21 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93, že od 30. května 2008 zastaví rybolov průmyslově využívaných druhů ryb ve vodách Norska oblasti IV.

(3)

Komise dne 5. srpna 2008 podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2847/93 a čl. 26 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 přijala nařízení (ES) č. 779/2007, kterým se stanoví zákaz rybolovu průmyslově využívaných druhů ryb ve vodách Norska oblasti IV plavidly plujícími pod vlajkou Švédska nebo registrovanými ve Švédsku s účinností od stejného data.

(4)

Podle informací, které Komise obdržela od švédských orgánů, je ve vodách Norska oblasti IV ve švédské kvótě stále k dispozici určité množství průmyslově využívaných druhů ryb. Rybolov průmyslově využívaných druhů ryb prováděný v uvedených vodách plavidly plujícími pod vlajkou Švédska nebo registrovanými ve Švédsku by proto měl být povolen.

(5)

Uvedené povolení by mělo nabýt účinku dne 3. září 2008, aby mohlo být předmětné množství průmyslově využívaných druhů ryb odloveno do konce stávajícího roku.

(6)

Nařízení Komise č. 779/2008 by se proto mělo zrušit s účinkem od 3. září 2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušení

Nařízení (ES) č. 779/2008 se zrušuje.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 3. září 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. listopadu 2008.

Za Komisi

Fokion FOTIADIS

generální ředitel pro námořní záležitosti a rybolov


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 19, 23.1.2008, s. 1.


PŘÍLOHA

č.

58 – Obnovení

Členský stát

ŠVÉDSKO

Populace

I/F/4AB-N.

Druh

Průmyslově využívané druhy ryb

Oblast

Vody Norska oblasti IV

Datum

3.9.2008


15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/61


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1133/2008

ze dne 14. listopadu 2008,

kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na čl. 36 odst. 2 druhý pododstavec druhou větu uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Částky reprezentativních cen a dodatečných cel použitelné při vývozu bílého cukru, surového cukru a některých sirupů na hospodářský rok 2008/2009 byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 945/2008 (3). Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1106/2008 (4).

(2)

Údaje, jež má Komise momentálně k dispozici, vedou ke změně uvedených částek v souladu s pravidly a postupy stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006 stanovené nařízením (ES) č. 945/2008 na hospodářský rok 2008/2009 se mění a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 15. listopadu 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 258, 26.9.2008, s. 56.

(4)  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 11.


PŘÍLOHA

Pozměněné reprezentativní ceny a pozměněná dodatečná dovozní cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 95 ode dne 15. listopadu 2008

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

24,58

4,01

1701 11 90 (1)

24,58

9,24

1701 12 10 (1)

24,58

3,82

1701 12 90 (1)

24,58

8,81

1701 91 00 (2)

24,40

13,33

1701 99 10 (2)

24,40

8,51

1701 99 90 (2)

24,40

8,51

1702 90 95 (3)

0,24

0,40


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu III nařízení (ES) č. 1234/2007.

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze IV bodu II nařízení (ES) č. 1234/2007.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/63


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1134/2008

ze dne 14. listopadu 2008,

kterým se stanoví dovozní clo v odvětví obilovin platné ode dne 16. listopadu 2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1249/96 ze dne 28. června 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o dovozní cla v odvětví obilovin (2), a zejména na čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 [vysoce jakostní pšenice obecná], 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 136 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cenou pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 denní reprezentativní dovozní cena CIF určená postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. listopadu 2008 až do doby, kdy budou stanovena nová dovozní cla a vstoupí v platnost.

(5)

Nicméně v souladu s nařízením Komise (ES) č. 608/2008 ze dne 26. června 2008 o dočasném pozastavení dovozních cel na některé obiloviny pro hospodářský rok 2008/2009 (3), se platnost některých cel stanovených tímto nařízením pozastavuje,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Počínaje dnem 16. listopadu 2008 jsou dovozní cla v odvětví obilovin uvedená v čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 stanovena v příloze I tohoto nařízení na základě údajů uvedených v příloze II.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 16. listopadu 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 125.

(3)  Úř. věst. L 166, 27.6.2008, s. 19.


PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 136 odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007 použitelná ode dne 16. listopadu 2008

Kód KN

Popis zboží

Dovozní clo (1)

(EUR/t)

1001 10 00

PŠENICE tvrdá vysoké jakosti

0,00

střední jakosti

0,00

nízké jakosti

0,00

1001 90 91

PŠENICE obecná, k setí

0,00

ex 1001 90 99

PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo

0,00

1002 00 00

ŽITO

24,22

1005 10 90

KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo

9,65

1005 90 00

KUKUŘICE, jiná než osivo (2)

9,65

1007 00 90

zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí

24,22


(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.


PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

31.10.2008-13.11.2008

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

(EUR/t)

 

Pšenice obecná (1)

Kukuřice

Pšenice tvrdá, vysoké jakosti

Pšenice tvrdá, střední jakosti (2)

Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3)

Ječmen

Burza

Minnéapolis

Chicago

Kotace

200,85

119,36

Cena FOB USA

239,24

229,24

209,24

123,19

Prémie – Záliv

15,89

Prémie – Velká jezera

23,58

2.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96:

Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam:

12,84 EUR/t

Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam:

10,33 EUR/t


(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

15.11.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/66


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 29. října 2008,

kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 95/64/ES o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři

(oznámeno pod číslem K(2008) 6203)

(kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

(2008/861/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 95/64/ES ze dne 8. prosince 1995 o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (1), a zejména na články 4, 10 a 12 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 98/385/ES ze dne 13. května 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici Rady 95/64/ES o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (2), bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené rozhodnutí kodifikováno.

(2)

Komise musí vypracovat seznam přístavů kódovaných a tříděných podle zemí a přímořských pobřežních oblastí.

(3)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy, zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (4),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Seznam přístavů kódovaných a tříděných podle zemí a přímořských pobřežních oblastí je stanoven v příloze I.

Článek 2

Rozhodnutí 98/385/ES se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 29. října 2008.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 320, 30.12.1995, s. 25.

(2)  Úř. věst. L 174, 18.6.1998, s. 1.

(3)  Viz příloha II.

(4)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.


PŘÍLOHA I

SEZNAM EVROPSKÝCH PŘÍSTAVŮ PODLE EUROSTATU

Vysvětlivky k seznamu přístavů

Statisticky významné přístavy a vedlejší přístavy jsou seřazeny v abecedním pořádku pro každý členský stát.

Struktura

Název sloupce

Vysvětlivky

CTRY

země (podle dvoumístného abecedního kódu ISO)

MCA

přímořská pobřežní oblast, ve které se přístav nachází (příloha IV směrnice 95/64/EC)

MODIFIC.

upraveno po přijetí rozhodnutí 2000/363/ES

PORT NAME

jméno přístavu

LOCODE

abecední kód podle UN/LOCODE nebo číselný kód dočasně přidělený Eurostatem přístavům neuvedeným v LOCODE

NAT. STAT. GROUP

pro statisticky nevýznamné přístavy je národní statistickou skupinou (nat. stat. group) kód statisticky významného přístavu, pod kterým se vykazují

STATISTICAL PORT

statisticky významný přístav

NATIONAL CODE

kód přidělený statisticky významnému přístavu ve statistikách členského státu, ve kterém se nachází


CTRY

MCA

MODIFIC.

PORT NAME

LOCODE

NAT. STAT. GROUP

STATISTICAL PORT

NATIONAL CODE

BE

BE00

X

Albertkanaal

BEABK

 

X

 

BE

BE00

X

Antwerpen

BEANR

 

X

 

BE

BE00

X

Brugge

BEBGS

BEZEE

 

 

BE

BE00

X

Bruxelles (Brussel)

BEBRU

 

X

 

BE

BE00

X

Gent

BEGNE

 

X

 

BE

BE00

X

Liège

BELGG

 

X

 

BE

BE00

X

Nieuwpoort

BENIE

 

X

 

BE

BE00

X

Oostende

BEOST

 

X

 

BE

BE00

X

Rupel

BERUP

BEBRU

 

 

BE

BE00

X

Zeebrugge

BEZEE

 

X

 

BE

BE00

X

Zelzate

BEZEL

BEGNE

 

 

BE

BE00

X

BE zařízení na volném moři

BE88P

 

 

 

BE

BE00

X

Ostatní - Belgie

BE888

 

 

 

 

 

 

11

11

3

8

 

BG

BG00

X

Akhotopol (Ахтопол)

BGAKH

BGBOJ

 

 

BG

BG00

X

Balchik (Балчик)

BGBAL

BGVAR

 

 

BG

BG00

X

Burgas (Бургас)

BGBOJ

 

X

 

BG

BG00

X

Lom (Лом)

BGLOM

 

X

 

BG

BG00

X

Nesebar (Несебър)

BGNES

BGBOJ

 

 

BG

BG00

X

Orehovo (Оряхово)

BGORE

BGLOM

 

 

BG

BG00

X

Pomorie (Поморие)

BGPOR

BGBOJ

 

 

BG

BG00

X

Ruse (Русе)

BGRDU

 

X

 

BG

BG00

X

Silistra (Силистра)

BGSLS

BGRDU

 

 

BG

BG00

X

Somovit (Сомовит)

BGSOM

BGRDU

 

 

BG

BG00

X

Sozopol (Созопол)

BGSOZ

BGBOJ

 

 

BG

BG00

X

Svistov (Свищов)

BGSVI

BGRDU

 

 

BG

BG00

X

Toutracan (Тутракан)

BGTRP

BGRDU

 

 

BG

BG00

X

Tzarevo (Царево)

BGMIC

BGBOJ

 

 

BG

BG00

X

Varna (Варна)

BGVAR

 

X

 

BG

BG00

X

Varna-Zapad (Варна-Запад)

BGVAZ

BGVAR

 

 

BG

BG00

X

Vidin (Видин)

BGVID

BGLOM

 

 

BG

BG00

X

BG zařízení na volném moři

BG88P

 

 

 

BG

BG00

X

Ostatní - Bulharsko

BG888

 

 

 

 

 

 

17

17

13

4

 

DK

DK00

X

Aabenraa

DKAAB

 

X

885-00

DK

DK00

X

Aalborg

DKAAL

 

X

970-00

DK

DK00

X

Aalborg Portland (Cementfabrikken Rørdal)

DKROR

 

X

971-00

DK

DK00

X

Århus

DKAAR

 

X

980-00

DK

DK00

X

Årø

DKARO

 

X

363-02

DK

DK00

X

Årøsund

DKARD

 

X

363-01

DK

DK00

X

Ærøskøbing

DKARK

 

X

864-00

DK

DK00

X

Agersø

DKAGO

 

X

493-01

DK

DK00

X

Agger Havn

DKAGH

 

X

896-00

DK

DK00

X

Aggersund Havn

DKASH

 

X

976-00

DK

DK00

X

Anholt

DKANH

 

X

982-01

DK

DK00

X

Askø

DKASK

 

X

599-02

DK

DK00

X

Asnæsværkets Havn

DKASV

 

X

462-00

DK

DK00

X

Assens

DKASN

 

X

285-00

DK

DK00

X

Augustenborg

DKAUB

 

X

881-00

DK

DK00

X

Avedøreværkets Havn

DKAVE

 

X

045-00

DK

DK00

X

Avernakø/Lyø

DKAVK

 

X

869-03

DK

DK00

X

Bågø

DKBGO

 

X

287-00

DK

DK00

X

Bagenkop

DKBAG

 

X

867-00

DK

DK00

X

Ballebro

DKBLB

 

X

888-01

DK

DK00

X

Bandholm (Maribo)

DKBDX

 

X

592-00

DK

DK00

X

Bogø

DKBOG

 

X

636-00

DK

DK00

X

Bøjden

DKBOS

 

X

869-01

DK

DK00

X

Branden Havn

DKBRH

 

X

801-01

DK

DK00

X

Cementfabrikken Danias Havn

DKDAN

 

X

674-01

DK

DK00

X

Cementfabrikken Kongsdal Havn

DKKON

 

X

674-02

DK

DK00

X

Dansk Salts Havn

DKDAS

 

X

675-00

DK

DK00

X

Dragør

DKDRA

 

X

044-00

DK

DK00

X

Ebeltoft

DKEBT

 

X

985-00

DK

DK00

X

Egense

DKEGN

 

X

 

DK

DK00

X

Egernsund

DKEND

 

X

883-00

DK

DK00

X

Endelave

DKEDL

 

X

452-00

DK

DK00

X

Enstedværkets Havn

DKENS

 

X

886-00

DK

DK00

X

Esbjerg

DKEBJ

 

X

260-00

DK

DK00

X

Fåborg Havn

DKFAA

 

X

861-00

DK

DK00

X

Fakse Ladeplads Havn

DKFAK

 

X

637-00

DK

DK00

X

Feggesund

DKFGS

 

X

897-01

DK

DK00

X

Fejø

DKFEJ

 

X

598-01

DK

DK00

X

Femø

DKFMO

 

X

598-02

DK

DK00

X

Fredericia (Og Shell-Havnen)

DKFRC

 

X

280-00

DK

DK00

X

Frederikshavn

DKFDH

 

X

290-00

DK

DK00

X

Frederikssund Havn

DKFDS

 

X

371-00

DK

DK00

X

Frederiskværk Havn (Frederiksværk Stålvalseværk)

DKSVV

 

X

374-00

DK

DK00

X

Fur

DKFUH

 

X

803-00

DK

DK00

X

Fynshav

DKFYH

 

X

887-00

DK

DK00

X

Gedser

DKGED

 

X

593-00

DK

DK00

X

Gråsten

DKGRA

 

X

882-00

DK

DK00

X

Grenå

DKGRE

 

X

986-00

DK

DK00

X

Gulfhavnen

DKGFH

 

X

592-01

DK

DK00

X

Haderslev

DKHAD

 

X

360-00

DK

DK00

X

Hadsund

DKHSU

 

X

969-00

DK

DK00

X

Hals

DKHAS

 

X

 

DK

DK00

X

Hanstholm

DKHAN

 

X

891-00

DK

DK00

X

Hardeshøj

DKHDH

 

X

888-02

DK

DK00

X

Hasle

DKHSL

 

X

744-00

DK

DK00

X

Havneby

DKHNB

 

X

366-00

DK

DK00

X

Havnsø

DKHVN

 

X

467-00

DK

DK00

X

Helsingør (Elsinore)

DKHLS

 

X

370-00

DK

DK00

X

Hirtshals

DKHIR

 

X

291-00

DK

DK00

X

Hobro

DKHBO

 

X

979-00

DK

DK00

X

Holbæk

DKHBK

 

X

463-01

DK

DK00

X

Holstebro-Struer Havn

DKSTR

 

X

444-00

DK

DK00

X

Horsens

DKHOR

 

X

450-00

DK

DK00

X

Hou Havn

DKHOH

 

X

982-02

DK

DK00

X

Hundested

DKHUN

 

X

375-00

DK

DK00

X

Hvalpsund

DKHVA

 

X

977-00

DK

DK00

X

Juelsminde Havn

DKJUE

 

X

451-00

DK

DK00

X

Kalundborg

DKKAL

 

X

460-00

DK

DK00

X

Kastrup

DKKTP

 

X

043-00

DK

DK00

X

Kerteminde

DKKTD

 

X

643-00

DK

DK00

X

Kleppen

DK102

 

X

 

DK

DK00

X

Københavns Havn

DKCPH

 

X

040-00

DK

DK00

X

Køge

DKKOG

 

X

510-00

DK

DK00

X

Kolby Kås Havn

DKKOK

 

X

984-00

DK

DK00

X

Kolding

DKKOL

 

X

480-00

DK

DK00

X

Korsør

DKKRR

 

X

490-00

DK

DK00

X

Kragenæs

DKKRA

 

X

599-03

DK

DK00

X

Kyndbyværkets Havn

DKKBY

 

X

372-00

DK

DK00

X

Lemvig

DKLVG

 

X

441-00

DK

DK00

X

Lindø Havn

DKLIN

 

X

641-00

DK

DK00

X

Løgstør

DKLGR

 

X

975-00

DK

DK00

X

Lohals

DKLOH

 

X

866-00

DK

DK00

X

Lyngs Odde Havn

DKLYO

 

X

283-00

DK

DK00

X

Marbæk Havn

DKMRB

 

X

377-00

DK

DK00

X

Mariager

DKMRR

DKDAS

 

 

DK

DK00

X

Marstal

DKMRS

 

X

862-00

DK

DK00

X

Masnedøværkets Havn

DKMAS

 

X

634-00

DK

DK00

X

Masnedsund

DKMNS

DKVOR

 

 

DK

DK00

X

Masnedø Gødningshavn (Uno-X Havn)

DKUNX

 

X

835-00

DK

DK00

X

Middelfart

DKMID

 

X

284-00

DK

DK00

X

Mommark

DKMOM

 

X

888-03

DK

DK00

X

Næssund

DKNUD

 

X

897-02

DK

DK00

X

Næstved

DKNVD

 

X

630-00

DK

DK00

X

Nakskov

DKNAK

 

X

594-00

DK

DK00

X

Neksø

DKNEX

 

X

742-00

DK

DK00

X

Nordby Havn, Fanø

DKNDB

 

X

261-00

DK

DK00

X

Nordjyllandsværkets Havn

DKVSV

 

X

974-00

DK

DK00

X

Nørresundby

DKNRS

DKAAL

 

 

DK

DK00

X

Nyborg

DKNBG

 

X

870-00

DK

DK00

X

Nykøbing Falster

DKNYF

 

X

590-00

DK

DK00

X

Nykøbing Mors

DKNYM

 

X

892-00

DK

DK00

X

Nysted

DKNTD

 

X

597-00

DK

DK00

X

Odense

DKODE

 

X

640-00

DK

DK00

X

Omø

DKOMO

 

X

593-02

DK

DK00

X

Orehoved, Falster

DKORE

DKNYF

 

591-00

DK

DK00

X

Orø

DKORO

 

X

563-02

DK

DK00

X

Randers

DKRAN

 

X

670-00

DK

DK00

X

Rødby

DKROD

 

X

599-01

DK

DK00

X

Rødby (Færgehavn)

DKROF

 

X

730-00

DK

DK00

X

Rønne

DKRNN

 

X

740-00

DK

DK00

X