ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 194

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 51
23. července 2008


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 691/2008 ze dne 22. července 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2008/602/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 17. června 2008, kterým se pro vývojovou fázi stanoví fyzická architektura a požadavky na vnitrostátní uživatelská rozhraní a komunikační infrastrukturu mezi centrálním VIS a vnitrostátními uživatelskými rozhraními (oznámeno pod číslem K(2008) 2693)

3

 

 

2008/603/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 17. července 2008 o dočasné odchylce od pravidel původu stanovených v příloze II nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 s ohledem na zvláštní situaci Mauricia, pokud jde o konzervy a hřbety z tuňáka (oznámeno pod číslem K(2008) 3568)

9

 

 

2008/604/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 22. července 2008 o jmenování členů Odborné skupiny pro otázky obchodování s lidmi

12

 

 

AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI

 

*

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 34 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel z hlediska ochrany před nebezpečím požáru

14

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

 

*

Rozhodnutí Rady 2008/605/SZBP ze dne 22. července 2008, kterým se provádí společný postoj 2004/161/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe

34

 

 

Tiskové opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Komise 2008/582/ES ze dne 8. července 2008, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) (Úř. věst. L 186 ze dne 15.7.2008)

37

 

*

Oprava informace o dni vstupu v platnost dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Republikou Kiribati (Úř. věst. L 165 ze dne 26.6.2008)

42

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 691/2008

ze dne 22. července 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (2), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Nařízení (ES) č. 1580/2007 stanoví na základě výsledků Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání kritéria, podle kterých má Komise stanovit paušální hodnoty pro dovoz ze třetích zemí, pokud jde o produkty a lhůty uvedené v části A přílohy XV uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 jsou stanoveny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 23. července 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. července 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 510/2008 (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 61).

(2)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 590/2008 (Úř. věst. L 163, 24.6.2008, s. 24).


PŘÍLOHA

Paušální dovozní hodnoty pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Paušální dovozní hodnota

0702 00 00

MA

32,2

MK

28,0

TR

85,4

ME

25,6

XS

37,5

ZZ

41,7

0707 00 05

TR

115,0

ZZ

115,0

0709 90 70

TR

98,5

ZZ

98,5

0805 50 10

AR

90,6

US

70,6

UY

101,5

ZA

102,4

ZZ

91,3

0806 10 10

CL

79,7

EG

148,0

IL

129,9

TR

144,2

ZZ

125,5

0808 10 80

AR

115,7

BR

94,9

CL

100,6

CN

74,8

NZ

112,6

US

101,0

UY

80,0

ZA

85,0

ZZ

95,6

0808 20 50

AR

80,0

AU

143,2

CL

113,9

NZ

110,0

ZA

95,7

ZZ

108,6

0809 10 00

TR

170,1

ZZ

170,1

0809 20 95

TR

401,1

US

437,5

ZZ

419,3

0809 30

TR

164,5

ZZ

164,5

0809 40 05

IL

154,8

XS

95,0

ZZ

124,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiného původu“.


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/3


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. června 2008,

kterým se pro vývojovou fázi stanoví fyzická architektura a požadavky na vnitrostátní uživatelská rozhraní a komunikační infrastrukturu mezi centrálním VIS a vnitrostátními uživatelskými rozhraními

(oznámeno pod číslem K(2008) 2693)

(pouze bulharské, české, estonské, finské, francouzské, italské, litevské, lotyšské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)

(2008/602/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady č. 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (1), a zejména na čl. 4 písm. a) uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 2004/512/ES zřídilo VIS jako systém pro výměnu vízových údajů mezi členskými státy a poskytlo Komisi mandát k jeho vývoji.

(2)

Mezi Komisí a členskými státy se musí zavést odpovídající opatření, zejména pokud jde o prvky vnitrostátního uživatelského rozhraní, které je umístěno v každém členském státě.

(3)

Podle rozhodnutí Rady č. 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (2), se Spojené království přijetí rozhodnutí 2004/512/ES neúčastní, není jím vázáno a ani jej nemusí provádět, protože se jedná o rozpracování ustanovení schengenského acquis. Toto rozhodnutí Komise není proto určeno Spojenému království.

(4)

Podle rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (3), se Irsko přijetí rozhodnutí 2004/512/ES neúčastní, není jím vázáno, ani jej nemusí provádět, protože se jedná o rozpracování ustanovení schengenského acquis. Toto rozhodnutí Komise není proto určeno Irsku.

(5)

Podle článku 5 protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko dne 13. srpna 2004 rozhodlo provést rozhodnutí 2004/512/ES do dánského vnitrostátního právního řádu. Ve smyslu mezinárodního práva je tak rozhodnutí 2004/512/ES pro Dánsko závazné. Dánsko má proto podle mezinárodního práva povinnost toto rozhodnutí provést.

(6)

Ve vztahu k Islandu a Norsku toto rozhodnutí, které spadá do oblasti upravené v bodě B článku 1 rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (4), rozvíjí ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (5).

(7)

Ve vztahu ke Švýcarsku je toto rozhodnutí rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES o uzavření dohody jménem Evropského společenství (6).

(8)

Ve vztahu ke Lichtenštejnsku je toto rozhodnutí rozpracováním ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které spadá do oblasti uvedené v čl. 1 bodu B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/261/ES ze dne 28. února 2008 o podpisu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství a o prozatímním uplatňování určitých ustanovení tohoto protokolu (7).

(9)

Opatření upravená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (8),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Fyzická architektura a požadavky na vnitrostátní uživatelská rozhraní a komunikační infrastrukturu mezi centrálním VIS a vnitrostátními uživatelskými rozhraními pro vývojovou fázi jsou stanoveny v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Spolkové republice Německo, Estonské republice, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Italské republice, Kyperské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarské republice, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Polské republice, Portugalské republice, Rumunsku, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Finské republice a Švédskému království.

V Bruselu dne 17. června 2008.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

(2)  Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(3)  Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

(4)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(5)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(6)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 83, 26.3.2008, s. 3.

(8)  Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením č. 1988/2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 1).


PŘÍLOHA

1.   Úvod

Tento dokument popisuje požadavky na síť a koncepci komunikační infrastruktury a jejích komponentů.

1.1   Akronymy a zkratky

Akronymy a zkratky

Vysvětlivky

BCU

Centrální záložní jednotka

BLNI

Záložní vnitrostátní rozhraní

CNI

Centrální vnitrostátní rozhraní

CS

Centrální systém

CS-VIS

Centrální vízový informační systém

CU

Centrální jednotka

DNS

Server doménových jmen

FTP

Protokol pro přenos zpráv

HTTP

Hypertextový protokol pro přenos zpráv

IP

Internetový protokol

LAN

Místní datová síť

LNI

Místní vnitrostátní rozhraní

NI-VIS

Vnitrostátní rozhraní

NTP

Protokol pro synchronizaci systémového času

SAN

Samostatná úložná síť

SDH

Synchronní digitální hierarchie

SMTP

Přenosový protokol používaný pro elektronickou poštu

SNMP

Přenosový protokol používaný pro správu sítí

sTESTA

Celoevropská síť pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (Secure Trans-European Services for Telematics between Administrations) – opatření programu IDABC (Interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES (1))

TCP

Spojově orientovaný protokol pro přenos dat

VIS

Vízový informační systém

VPN

Virtuální soukromá síť

WAN

Rozsáhlá datová síť

2.   Fyzická architektura vnitrostátních uživatelských rozhraní a komunikační infrastruktura mezi centrálním VIS a vnitrostátními uživatelskými rozhraními

NI-VIS vymezené v čl. 1 odst. 2 rozhodnutí Rady 2004/512/ES tvoří:

jedno lokální vnitrostátní rozhraní (dále jen „LNI“) pro každý členský stát, které fyzicky připojuje členský stát na zabezpečenou komunikační síť a obsahuje šifrovací zařízení určené pro VIS. LNI je umístěno na území členského státu.

fakultativní záložní lokální vnitrostátní rozhraní (dále jen „BLNI“), které má stejný obsah a funkce jako LNI.

Specifická konfigurace LNI a BLNI bude dohodnuta a vymezena s každým jednotlivým členským státem.

LNI a BLNI se použijí výlučně pro účely vymezené právními předpisy Společenství, jež upravují VIS.

Komunikační infrastrukturu mezi CS-VIS a NI-VIS tvoří:

celoevropská síť pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (Secure Trans-European Services for Telematics between Administrations, dále jen „s-TESTA“), která poskytuje zašifrovanou, virtuální, soukromou síť (vis.stesta.eu) určenou pro údaje VIS a pro komunikaci mezi členskými státy podle právních předpisů Společenství upravujících VIS a pro komunikaci mezi členskými státy a orgány zodpovědnými za řízení provozu CS-VIS.

3.   Síťové služby

Kdykoliv jsou v kapitolách 3, 5 a 7 zmíněny technologie nebo protokoly, má se za to, že lze použít rovnocenné technologie nebo protokoly. Zavedení sítě zohlední připravenost členských států.

3.1   Struktura sítě

Architektura VIS je založena na využití centrálních databází, které jsou dostupné všem členským státům. Pro zajištění maximální spolehlivosti systému jsou tyto centralizované databáze duplikovány a provozovány ve dvou lokalitách, a to jednak ve Štrasburku (Francie), kde je umístěn hlavní CS-VIS a CU, a jednak v St. Johann im Pongau (Rakousko), kde je umístěn záložní CS-VIS a BCU, v souladu s rozhodnutím Komise 2006/752/ES ze dne 3. listopadu 2006, kterým se stanoví umístění Vízového informačního systému během vývojové fáze (2).

Hlavní a záložní centrální jednotka jsou přístupné z různých členských států prostřednictvím přístupových bodů do sítě – LNI a BLNI –, kterými je propojen jejich vnitrostátní systém do CS-VIS.

Propojení mezi hlavní a záložní CS-VIS je otevřené pro jakékoliv nové architektury a technologie, přičemž umožní průběžnou synchronizaci mezi CU a BCU.

3.2   Přenosový výkon

Přenosová rychlost potřebná pro LNI a fakultativní BLNI se může u jednotlivých členských států lišit.

Komunikační infrastruktura poskytne propojovací přenosovou rychlost odpovídající očekávanému zatížení. Síť zaručuje dostatečnou minimální rychlost pro upload a download na všech úsecích a je dimenzována tak, aby unesla celkový přenosový výkon všech přístupových bodů do sítě.

3.3   Podporované protokoly

Komunikační infrastruktura bude schopná podporovat síťové protokoly používané CS-VIS, zejména HTTP, FTP, NTP, SMTP, SNMP, DNS, protokoly tunelového propojení, protokoly úložných sítí SAN a firemní protokoly používané na platformě BEA WebLogic pro komunikaci „Java to Java“ prostřednictvím internetu.

3.4   Technické specifikace

3.4.1   Adresování IP

Komunikační infrastruktura disponuje širokou řadou rezervovaných IP adres, které lze používat výlučně v rámci této sítě. Z této řady adres bude pro CS-VIS vyhrazena série statických IP adres, které nebudou používány nikde jinde.

3.4.2   Podpora IPv6

Místní sítě budou ve většině případů používat IPv4, avšak některé sítě mohou používat IPv6. Přístupové body do sítě proto nabízí možnost fungovat jako brána IPv4/IPv6. V zájmu zajištění hladkého přechodu bude nutná koordinace s členskými státy, které směřují směrem k IPv6.

3.4.3   Plynulý datový tok

Pokud je míra zátěže jednotky CU nebo BCU nižší než 90 %, daný členský stát má být schopen nepřetržitě využívat 100 % své specifické šířky pásma.

3.4.4   Ostatní technické požadavky

Komunikační infrastruktura odpovídá přinejmenším následujícím minimálním technickým požadavkům, aby podporovala CS-VIS:

 

Přenosové zpoždění nepřesahuje 150 ms u 95 % paketů a není vyšší než 200 ms u 100 % paketů (a to ani ve špičkovém provozu).

 

Ztrátovost paketů nepřesahuje 10-4 u 95 % paketů a není vyšší než 10-3 u 100 % paketů (a to ani ve špičkovém provozu).

 

Výše zmíněné technické požadavky se týkají jednotlivě každého přístupového bodu.

 

Minimální odezva (Round Trip Delay) mezi jednotkami CU a BCU nepřesahuje 60 ms.

3.5   Odolnost proti výpadku

Komunikační infrastruktura nabízí vysokou dostupnost, zejména pokud jde o následující komponenty:

páteřní síť

směrovací zařízení

přístupové body sítě

přístupové okruhy (včetně redundantní kabeláže)

bezpečnostní zařízení (šifrovací zařízení, firewally apod.)

všechny standardní síťové služby (DNS apod.)

LNI a fakultativní BLNI

Zřídí se mechanismy zapojení redundantních síťových zařízení v případě výpadku, a je-li to nutné v koordinaci na úrovni pro aplikaci, aby byla zajištěna maximální dostupnost VIS jako celku.

4.   Sledování

Pro usnadnění sledování budou monitorovací nástroje komunikační infrastruktury schopny integrace do monitorovacích zařízení pro operační řízení CS-VIS.

5.   Běžné služby

Komunikační infrastruktura je schopná poskytovat také tyto fakultativní běžné služby: DNS, e-mail relay a NTP.

6.   Dostupnost

Dostupnost bodu připojení do LAN komunikační infrastruktury je 99,99 % během klouzavého období 28 dnů.

7.   Bezpečnostní služby

7.1   Šifrování datového toku

Žádná data nebo informace týkající se VIS neobíhají v komunikační infrastruktuře bez šifrování.

V rámci zajištění vysoké úrovně bezpečnosti podporuje komunikační infrastruktura správu certifikátů, resp. klíčů používaných pro řešení šifrování v síti. Distanční monitorování a správa šifrovacího zařízení jsou možné.

Použijí se symetrické šifrovací algoritmy (3DES 128 bitů nebo vyšší) a asymetrické šifrovací algoritmy (RSA 1 024 bitový modul nebo vyšší), které odpovídají nejnovějším dostupným technologiím.

7.2   Ostatní zabezpečovací prvky

Kromě ochrany přístupových bodů sítě VIS (LNI a BLNI) jsou v rámci komunikační infrastruktury zabezpečeny i fakultativní běžné služby. Jsou-li tyto služby zpřístupněny, měly by být chráněny opatřeními srovnatelnými s těmi pro CS-VIS. Zařízení zabezpečující tyto služby i systémy jejich ochrany by navíc měla být pod nepřetržitým dohledem.

V rámci zajištění vysokého stupně bezpečnosti umožní komunikační infrastruktura okamžité hlášení všech bezpečnostních incidentů. Veškeré bezpečnostní incidenty se pravidelně vykazují, např. formou měsíčních zpráv nebo hlášení ad hoc.

8.   Helpdesk a technická podpora

Zřídí se helpdesk a technická podpora a je umožněna jejich spolupráce s CS-VIS.

9.   Komunikace s jinými systémy

Komunikační infrastruktura zajistí, že v síti nebude docházet k úniku dat do jiných systémů nebo sítí.


(1)  Úř. věst. L 181, 18.5.2004, s. 25.

(2)  Úř. věst. L 305, 4.11.2006, s. 13.


23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/9


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 17. července 2008

o dočasné odchylce od pravidel původu stanovených v příloze II nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 s ohledem na zvláštní situaci Mauricia, pokud jde o konzervy a hřbety z tuňáka

(oznámeno pod číslem K(2008) 3568)

(2008/603/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (1), a zejména na čl. 36 odst. 4 přílohy II uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 21. února 2008 požádal Mauricius podle článku 36 přílohy II nařízení (ES) č. 1528/2007 o odchylku od pravidel původu stanovených v dané příloze na období pěti let. Dne 10. března 2008 předložil Mauricius ke své žádosti dodatečné informace. Žádost se vztahuje na celkové roční množství 5 000 tun konzerv z tuňáka a 2 000 tun hřbetů z tuňáka čísla HS 1604. Žádost je podána z toho důvodu, že se v jihozápadním Indickém oceánu snížily odlovy a dodávky syrového tuňáka.

(2)

Podle informací poskytnutých Mauriciem byly odlovy syrového tuňáka na konci roku 2007 a na počátku roku 2008 nezvykle nízké, a to i ve srovnání s běžnými sezónními výkyvy. Vzhledem k této neobvyklé situaci tak Mauricius v určitém období nemůže dodržet pravidla původu stanovená v příloze II nařízení (ES) č. 1528/2007.

(3)

Vzhledem k dotčenému množství dovozů by dočasná odchylka od pravidel původu stanovených v příloze II nařízení (ES) č. 1528/2007, s výhradou dodržení některých podmínek vztahujících se k množství, dohledu a době trvání, nezpůsobila zavedenému odvětví Společenství vážnou újmu.

(4)

Je proto oprávněné přiznat dočasnou odchylku podle čl. 36 odst. 1 písm. a) přílohy II nařízení (ES) č. 1528/2007.

(5)

Mauricius využije automatické odchylky od pravidel původu u konzerv a hřbetů z tuňáka čísla HS 1604 podle čl. 42 odst. 8 protokolu o původu připojeného k prozatímní dohodě, kterou se stanoví rámec dohody o hospodářském partnerství mezi státy východní a jižní Afriky na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (dále jen „prozatímní dohoda o partnerství mezi státy východní a jižní Afriky a EU“), až uvedená dohoda vstoupí v platnost nebo se začne prozatímně uplatňovat.

(6)

V souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1528/2007 budou pravidla původu stanovená v příloze II uvedeného nařízení a odchylky od těchto pravidel nahrazeny pravidly uvedenými v prozatímní dohodě o partnerství mezi státy východní a jižní Afriky a EU, která by podle předpokladů měla vstoupit v platnost nebo se začít prozatímně uplatňovat v roce 2008. Odchylka by proto neměla být přiznána na požadované období pěti let, avšak měla by být udělena na období od ledna do prosince 2008.

(7)

V souladu s čl. 42 odst. 8 protokolu o původu připojeného k prozatímní dohodě o partnerství mezi státy jižní a východní Afriky a EU je automatická odchylka od pravidel původu omezena roční kvótou ve výši 8 000 tun konzerv z tuňáka a 2 000 tun hřbetů z tuňáka pro státy, které parafovaly prozatímní dohodu o partnerství mezi státy jižní a východní Afriky a EU (Komory, Mauricius, Madagaskar, Seychely a Zimbabwe). Žádosti o dočasnou odchylku podle článku 36 přílohy II nařízení (ES) č. 1528/2007 se očekávají i z dalších zemí oblasti východní a jižní Afriky, zejména z Madagaskaru a Seychel. Nebylo by vhodné přiznat odchylky podle článku 36 přílohy II nařízení (ES) č. 1528/2007, jež by překročily roční kvótu poskytnutou oblasti států jižní a východní Afriky v rámci prozatímní dohody o partnerství mezi státy východní a jižní Afriky a EU. Odchylku proto nelze přiznat na požadovaná množství, ale měla by být udělena na 3 000 tun konzerv z tuňáka a 600 tun hřbetů z tuňáka.

(8)

Mauriciu by měla být odpovídajícím způsobem na období jednoho roku udělena odchylka na 3 000 tun konzerv z tuňáka a 600 tun hřbetů z tuňáka.

(9)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (2), stanoví pravidla pro správu celních kvót. Pro zajištění účinné správy prováděné za úzké spolupráce mauricijských celních orgánů, celních orgánů Společenství a Komise by se tato pravidla měla obdobně použít na množství dovážená v rámci odchylky udělené tímto rozhodnutím.

(10)

V zájmu účinnějšího sledování využívání dané odchylky by měly mauricijské orgány pravidelně sdělovat Komisi podrobnosti o vydávaných průvodních osvědčeních EUR.1.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylně od přílohy II nařízení (ES) č. 1528/2007 a v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. a) uvedené přílohy se konzervy a hřbety z tuňáka čísla HS 1604 vyrobené z nepůvodních materiálů považují za pocházející z Mauricia podle podmínek stanovených v článcích 2, 3 a 4 tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Odchylka stanovená v článku 1 se vztahuje na výrobky a množství uvedené v prohlášeních s návrhem na propuštění zboží z Mauricia do volného oběhu ve Společenství v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008.

Článek 3

Množství stanovená v příloze tohoto rozhodnutí jsou spravována v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 4

Mauricijské celní orgány přijmou nezbytná opatření k provádění kontrol množství vyvážených produktů uvedených v článku 1.

Za tímto účelem musí být ve všech průvodních osvědčeních EUR.1, která podle tohoto rozhodnutí vydají ve vztahu k těmto produktům, uveden odkaz na toto rozhodnutí. Příslušné mauricijské orgány zašlou Komisi čtvrtletní výkaz množství, na která byla podle tohoto rozhodnutí vydána průvodní osvědčení EUR.1, a pořadová čísla uvedených osvědčení.

Článek 5

Kolonka 7 průvodních osvědčení EUR.1 vydaných na základě tohoto rozhodnutí musí obsahovat tato slova:

„Derogation – Decision K(2008) 3568“.

Článek 6

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2008.

Použije se do té doby, než budou pravidla původu stanovená v příloze II nařízení (ES) č. 1528/2007 nahrazena pravidly uvedenými v příloze jakékoli dohody s Mauriciem, jakmile se uvedená dohoda začne prozatímně uplatňovat nebo vstoupí v platnost, podle toho, co nastane dříve, rozhodně se však toto rozhodnutí nepoužije po 31. prosinci 2008.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 17. července 2008.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 348, 31.12.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 214/2007 (Úř. věst. L 62, 1.3.2007, s. 6).


PŘÍLOHA

Pořadové číslo

Kód KN

Popis zboží

Období

Množství

09.1668

1604 14 11, 1604 14 18, 1604 20 70

Konzervy z tuňáka (1)

Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008

3 000 tun

09.1669

1604 14 16

Hřbety z tuňáka

Od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008

600 tun


(1)  V jakémkoli balení, ve kterém se výrobek považuje za konzervovaný ve smyslu čísla HS 1604.


23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/12


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 22. července 2008

o jmenování členů Odborné skupiny pro otázky obchodování s lidmi

(2008/604/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Komise 2007/675/ES ze dne 17. října 2007, kterým se zřizuje Odborná skupina pro otázky obchodování s lidmi (1), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Odborná skupina by měla mít 21 členů.

(2)

Členové odborné skupiny by měli být jmenováni z řad odborníků se způsobilostí a zkušenostmi v oblasti boje proti obchodování s lidmi, a to včetně pracovní problematiky vztahující se k obchodování s lidmi.

(3)

Komise by měla na návrh členských států jmenovat nejvýše jedenáct členů skupiny ze správních orgánů členských států.

(4)

Komise by z kandidátů, kteří projevili zájem o pozice v daném výběrovém řízení, měla jmenovat nejvýše pět členů z mezivládních, mezinárodních a nevládních organizací činných na evropské úrovni, nejvýše čtyři členové by měli pocházet z řad sociálních partnerů a organizací zaměstnavatelů činných na evropské úrovni a nejvýše dva členové by měli být z řad jednotlivců se zkušenostmi získanými během akademického výzkumu.

(5)

Komise dne 19. ledna 2008 (2) zveřejnila výzvu k podávání přihlášek za účelem vytvoření seznamu kandidátů pro sestavení odborné skupiny.

(6)

Komise předložené přihlášky posoudila a provedla užší výběr. Při posuzování přihlášek Komise zohlednila kritéria uvedená ve výzvě k podávání přihlášek, především v bodě 2.

(7)

Je vhodné, aby odborná skupina zahrnovala čtyři dodatečné členy z mezivládních, mezinárodních a nevládních organizací činných na evropské úrovni, aby se vyrovnal nedostatek přihlášek, které Komise obdržela ze strany sociálních partnerů a organizací zaměstnavatelů činných na evropské úrovni, a aby se tak zajistila tematicky a zeměpisně vyrovnaná reprezentace a dodržel původně plánovaný počet 21 členů.

(8)

Jeden člen skupiny byl jmenován Europolem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2007/675/ES se mění takto:

Ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. b) se nahrazuje tímto:

„b)

z mezivládních, mezinárodních a nevládních organizací činných na evropské úrovni, které mají řádně doloženy zkušenosti a odbornou způsobilost v oblasti obchodování s lidmi (maximálně 9 členů)“

Článek 2

Komise jmenuje následující členy Odborné skupiny pro otázky obchodování s lidmi:

1)

Členové jmenovaní podle čl. 3 odst. 2 písmena a) rozhodnutí Komise 2007/675/ES:

 

Jan AUSTAD

 

Sandi ČURIN

 

Rita THEODOROU SUPERMAN

 

Luís GOUVEIA

 

Jelena KAMINSKA

 

Glynn RANKIN

 

Bärbel Heide UHL

 

Floris VAN DIJK

 

Kajsa WAHLBERG

2)

Členové jmenovaní podle čl. 3 odst. 2 písmena b) rozhodnutí Komise 2007/675/ES, ve znění současného rozhodnutí:

 

Antonia BALKANSKA LAVINE

 

Stana BUCHOWSKA

 

Marco BUFO

 

Muireann O BRIAIN

 

Martijn PLUIM

 

Evelyn PROBST

 

Klára SKŘIVÁNKOVÁ

 

Patsy SÖRENSEN

 

Liliana SORRENTINO

3)

Členové jmenovaní podle čl. 3 odst. 2 písmena e) rozhodnutí Komise 2007/675/ES:

 

Ryszard PIOTROWICZ

 

Georgina VAZ CABRAL

Článek 3

Komise bere na vědomí jmenování pana Steva HARVEYHO ze strany Europolu členem Odborné skupiny pro otázky obchodování s lidmi podle čl. 3 odst. 2 písm. d) a odst. 3 rozhodnutí Komise 2007/675/ES.

Článek 4

Členové odborné skupiny jsou jmenováni osobně na tříleté obnovitelné funkční období.

Článek 5

Po výběrovém řízení žadatelé, kteří byli shledáni vhodnými kandidáty na členství ve skupině, ale kteří členy odborné skupiny jmenováni nejsou, budou s vlastním svolením zapsáni na seznam náhradníků.

Článek 6

Jména členů budou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem po svém přijetí.

V Bruselu dne 22. července 2008.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 277, 20.10.2007, s. 29.

(2)  Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 27.


AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI

23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/14


 

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 34 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu vozidel z hlediska ochrany před nebezpečím požáru

Dodatek 33: Předpis č. 34

Revize 1

Zahrnující veškerá platná znění až po:

doplněk 2 k sérii změn 02 – datum vstupu v platnost: 11. června 2007

OBSAH

PŘEDPIS

1.

Oblast působnosti

2.

Žádost o schválení

3.

Schválení

4.

Definice

5.

Požadavky na nádrže na kapalná paliva

6.

Zkoušky nádrží na kapalná paliva

7.

Definice

8.

Požadavky na instalaci schválené nádrže na kapalná paliva

9.

Zkoušky na vozidle

10.

Úpravy typu vozidla

11.

Shodnost výroby

12.

Postihy za neshodnost výroby

13.

Přechodná ustanovení

14.

Názvy a adresy správních orgánů a technických zkušeben provádějících schvalovací zkoušky

PŘÍLOHY

Příloha I –

Sdělení týkající se udělení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odejmutí schválení nebo definitivního ukončení výroby typu vozidla z hlediska nádrže na kapalná paliva a ochrany před nebezpečím požáru v případě čelního/bočního/zadního nárazu podle předpisu č. 34.

Příloha II –

Uspořádání značek schválení typu

Příloha III –

Zkouška čelního nárazu do překážky

Příloha IV –

Postup pro zkoušku zadního nárazu

Příloha V –

Zkoušení palivových nádrží vyrobených z plastu

Dodatek 1 –

Zkouška odolnosti proti ohni

Dodatek 2 –

Rozměry a technické údaje ohnivzdorných cihel

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis:

1.1

ČÁST I: se vztahuje na schvalování vozidel kategorií M, N a O (1) z hlediska nádrže/nádrží na kapalná paliva.

1.2

ČÁST II: se na žádost výrobce vztahuje na schvalování vozidel kategorií M, N a O podle části I tohoto předpisu vybavených nádrží/nádržemi na kapalná paliva z hlediska ochrany před nebezpečím požáru v případě čelního a/nebo bočního a/nebo zadního nárazu.

1.3

Na žádost výrobce mohou být podle tohoto předpisu schválena i jiná vozidla než ta, která jsou uvedena v bodě 1.2.

2.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

2.1   Žádost o schválení typu vozidla podle části tohoto předpisu předkládá výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

2.2   K žádosti musí být přiloženy následující dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto údaje:

2.2.1

detailní popis typu vozidla s ohledem na položky uvedené v bodě 4.2 a/nebo 7.2. Musí být uvedena čísla a/nebo symboly identifikující typ motoru a typ vozidla;

2.2.2

výkres(y) znázorňující charakteristiky palivové nádrže a specifikující materiál, ze kterého je zhotovena;

2.2.3

schéma veškerých přívodních palivových systémů, které znázorňuje umístění každé takové komponenty na vozidle; a

2.2.4

za účelem žádosti podle části II tohoto předpisu schéma elektroinstalace, které zobrazuje její uložení a způsob jejího připojení k vozidlu.

2.3   Technickému servisu, který je odpovědný za provádění typových schvalovacích zkoušek, musí být předloženo níže uvedené:

2.3.1

vozidlo představující typ, který má být schválen, nebo části vozidla, které technický servis považuje za nezbytné pro schvalovací zkoušky;

2.3.2

v případě vozidla vybaveného nádrží zhotovenou z plastu: sedm dalších nádrží s příslušenstvím;

2.3.3

v případě vozidla vybaveného nádrží zhotovenou z jiného materiálu: dvě další nádrže s příslušenstvím.

3.   SCHVÁLENÍ

3.1   Pokud vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky části I a/nebo části II níže, bude schválení takovému typu vozidla uděleno.

3.2   Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení typu, jehož první dvě číslice představují číslo nejnovější řady změn, které byly do předpisu k datu vydání schválení začleněny. Smluvní strana však může přiřadit stejné číslo schválení typu několika typům vozidla, jak je definováno v bodě 4.2 a/nebo 7.2, pokud jsou typy variantami stejného základního modelu a pokud je každý typ odděleně zkoušen a je zjištěno, že odpovídá podmínkám tohoto předpisu.

3.3   Oznámení o udělení nebo odmítnutí schválení typu vozidla podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze I tohoto předpisu a prostřednictvím výkresů s uvedením údajů podle bodů 2.2.2, 2.2.3 a 2.2.4 výše (dodaných žadatelem o schválení), ve formátu nepřesahujícím formát A4 (210 × 297 mm) nebo přeloženém na takový formát a ve vhodném měřítku.

3.4   Na každém vozidle shodném s typem vozidla schváleným podle tohoto předpisu se nápadně a na snadno přístupném místě uvedeném ve zprávě o schválení typu vyznačí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

3.4.1

kružnice kolem písmene „E“, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila (2);

3.4.2

čísla tohoto předpisu, za nímž následují písmena „RI“, pokud je vozidlo schváleno podle části I tohoto předpisu, nebo písmena „RII“, pokud je vozidlo schváleno podle částí I a II tohoto předpisu, pomlčka a číslo schválení typu vpravo od kružnice předepsané v bodě 3.4.1.

3.5   Pokud vozidlo vyhovuje typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 3.4.1 opakovat; v takovém případě se další čísla, čísla schválení typu a symboly podle všech předpisů, podle nichž bylo schválení v zemi, která schválení podle tohoto předpisu vydala, uděleno, umístí ve svislých sloupcích napravo od symbolu předepsaného v bodě 3.4.1.

3.6   Značka schválení typu musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

3.7   Značka schválení typu se umístí poblíž tabulky s údaji o vozidle, připevněné výrobcem, nebo přímo na ni.

3.8   V příloze II tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu.

ČÁST I –   SCHVÁLENÍ VOZIDLA Z HLEDISKA PALIVOVÝCH NÁDRŽÍ

4.   DEFINICE

Pro účely této části předpisu se:

4.1

„schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla z hlediska palivových nádrží;

4.2

„typem vozidla“ rozumějí vozidla, která se neliší v takových podstatných vlastnostech, jako je:

4.2.1

konstrukce, tvar, rozměry a materiál (kov/plast) nádrže/nádrží;

4.2.2

u vozidel kategorie M1 (1) poloha nádrže/nádrží ve vozidle, pokud má negativní vliv na požadavky bodu 5.10;

4.3

„prostorem pro cestující“ rozumí prostor pro cestující ohraničený střechou, podlahou, bočními stěnami, dveřmi, vnějším zasklením, přední přepážkou a rovinou přepážky zadního prostoru nebo rovinou opěradla zadního sedadla;

4.4

„nádrží“ rozumí nádrž(e) konstruovaná/konstruované pro naplnění kapalným palivem podle definice v bodě 4.6 používaným především pro pohon vozidla, vyjma jejího příslušenství (plnicího potrubí, pokud je samostatnou součástí, plnicího otvoru, víčka, měrky, přípojek k motoru nebo zařízení ke kompenzaci vnitřního přetlaku atd.);

4.5

„objemem palivové nádrže“ rozumí objem palivové nádrže dle specifikace výrobce vozidla; a

4.6

„kapalným palivem“ rozumí palivo, které je za normálních podmínek, teploty a tlaku kapalné.

5.   POŽADAVKY NA NÁDRŽE NA KAPALNÁ PALIVA

5.1   Nádrže musí být vyrobeny tak, aby byly odolné proti korozi.

5.2   Nádrže vybavené veškerým příslušenstvím, které je k nim běžně namontováno, musí vyhovět zkouškám těsnosti provedeným podle bodu 6.1 při relativním vnitřním tlaku rovném dvojnásobku pracovního tlaku, v žádném případě však při tlaku nižším než 0,3 bar.

Nádrže vozidel vyrobené z plastu se považují za splňující tento požadavek, pokud úspěšně prošly zkouškou popsanou v příloze V bodě 2.

5.3   Případný přetlak nebo tlak vyšší než pracovní musí být automaticky vyrovnán vhodným zařízením (odvzdušňovacími otvory, pojistnými ventily atd.).

5.4   Odvzdušňovací otvory musí být konstruovány tak, aby se zabránilo nebezpečí požáru. Zejména nesmí být možné, aby při plnění nádrže/nádrží mohlo dojít k únikům paliva na výfukový systém. Unikající palivo musí být sváděno na zem.

5.5   Nádrž/nádrže nesmí/nesmějí být umístěna/umístěny nebo tvarována/tvarovány tak, aby vytvářela/vytvářely povrchovou plochu (podlahu, stěnu, přepážku) prostoru pro cestující nebo jiného prostoru s ním spojeného.

5.6   Prostor pro cestující musí být od nádrže/nádrží oddělen přepážkou. V přepážce mohou být otvory (například pro vedení kabelů) za předpokladu, že jsou upraveny tak, aby palivo nemohlo volně téci z nádrže/nádrží do prostoru pro cestující nebo do jiného prostoru s ním spojeného při podmínkách běžného užití.

5.7   Každá nádrž musí být bezpečně upevněna a umístěna tak, aby bylo zajištěno, že palivo unikající z nádrže nebo z jejího příslušenství vyteče na zem a nikoli do prostoru pro cestující při podmínkách běžného užití.

5.8   Plnicí otvor nesmí být umístěn v prostoru pro cestující, v zavazadlovém prostoru ani v motorovém prostoru.

5.9   Palivo nesmí unikat víčkem nádrže ani zařízením pro kompenzaci přetlaku při předpokládaném provozu vozidla. Při převrácení vozidla je odkapávání paliva přípustné, jestliže nepřevýší hodnotu 30 g/min; tento požadavek musí být ověřen během zkoušky předepsané v bodě 6.2.

5.9.1   Víčko plnicího hrdla palivové nádrže musí být připevněno k plnicímu potrubí.

5.9.1.1   Požadavky bodu 5.9.1 budou považovány za splněné, bude-li učiněno opatření k zamezení nadměrných emisí způsobených vypařováním a úniku paliva způsobeného chybějícím víčkem plnicího hrdla palivové nádrže.

Toho lze dosáhnout pomocí některého z následujících opatření:

5.9.1.1.1

neodnímatelné, automaticky se otvírající a zavírající víčko plnicího hrdla palivové nádrže;

5.9.1.1.2

konstrukční opatření, která zabrání nadměrným emisím způsobeným vypařováním a unikání paliva v případě chybějícího víčka plnicího hrdla palivové nádrže;

5.9.1.1.3

jakékoliv jiné opatření, které má stejný účinek. Jako příklad může kromě jiného sloužit připoutané víčko plnicího hrdla, víčko připevněné řetízkem nebo využití stejného klíčku pro víčko plnicího hrdla a zapalování vozidla. V tomto případě musí být možno klíček vyjmout jen v poloze zamknuto. Připoutání víčka plnicího hrdla nebo jeho připevnění řetízkem však samo o sobě není dostatečné pro vozidla jiná než vozidla kategorií M1 a N1.

5.9.2   Těsnění mezi víčkem a plnicím potrubím musí být bezpečně zachyceno na svém místě. V zavřené poloze musí víčko řádně zapadnout do těsnění a otvoru plnicího potrubí.

5.10   Nádrže musí být namontovány tak, aby byly chráněny před následky nárazu do přední nebo zadní části vozidla; v blízkosti nádrže nesmějí být vyčnívající díly, ostré hrany apod.

5.11   Palivová nádrž a její příslušenství musí být konstruovány a namontovány do vozidla tak, aby se předešlo nebezpečí vznícení způsobeného statickou elektřinou. V případě potřeby se učiní opatření pro odvádění náboje. Výrobce prokáže technické zkušebně, že bylo provedeno / byla provedena opatření, kterým/kterými se zajistí splnění těchto požadavků.

5.12   Palivová nádrž / palivové nádrže musí být zhotovena/zhotoveny z ohnivzdorného kovového materiálu. Jsou-li splněny požadavky podle přílohy V, může/mohou být nádrž/nádrže zhotovena/zhotoveny z plastu.

6.   ZKOUŠKY NÁDRŽÍ NA KAPALNÁ PALIVA

6.1   Hydraulická zkouška

Nádrž musí být podrobena zkoušce s hydraulickým vnitřním tlakem, která musí být provedena na samostatné nádrži s veškerým příslušenstvím. Nádrž musí být zcela naplněna nehořlavou kapalinou (například vodou). Po uzavření všech vývodů je spojovacím potrubím, kterým je palivo dodáváno k motoru, tlak v nádrži postupně zvyšován až na relativní vnitřní tlak rovný dvojnásobku pracovního tlaku a v žádném případě nižší než přetlak 0,3 bar, a musí tak být udržován po dobu jedné minuty. Během této doby nesmí nádrž prasknout ani z ní nesmí unikat palivo; může se však projevit trvalá deformace.

6.2   Zkouška obrácením nádrže

6.2.1   Nádrž s veškerým příslušenstvím musí být namontována do zkušebního přípravku způsobem, který odpovídá jejímu umístění na vozidle, pro něž je určena: to se také týká systémů pro kompenzaci vnitřního přetlaku.

6.2.2   Zkušební přípravek se otáčí kolem osy, která je rovnoběžná s podélnou osou vozidla.

6.2.3   Zkouška se provádí s nádrží naplněnou do 90 % a do 30 % jejího objemu nehořlavou kapalinou o hustotě a viskozitě blízké hodnotám, které má běžně užívané palivo (může být použita voda).

6.2.4   Nádrž se otočí ze své základní polohy o 90° doprava. V této poloze musí zůstat nejméně pět minut. Potom se otočí o dalších 90° ve stejném směru. V této poloze, kdy je úplně obrácena, musí nádrž zůstat nejméně dalších pět minut. Nádrž se otočí zpět do své původní polohy. Zkušební kapalina, která nepřetekla z odvzdušňovacího systému zpět do nádrže, musí být odsáta a, pokud je to nezbytné, doplněna. Nádrž se otočí o 90° v opačném směru a ponechá v této poloze nejméně pět minut.

Ve stejném směru se nádrž otočí o dalších 90°. V poloze, v níž je nádrž úplně obrácena, musí být ponechána nejméně pět minut. Poté se otočí zpět do výchozí polohy.

Každé následné otočení o dalších 90° se provede v jakémkoli časovém intervalu od 1 do 3 minut.

ČÁST II –   SCHVÁLENÍ VOZIDLA Z HLEDISKA OCHRANY PŘED NEBEZPEČÍM POŽÁRU V PŘÍPADĚ NÁRAZU

7.   DEFINICE

Pro účely této části předpisu se:

7.1

„schválením vozidla“ rozumí schválení typu vozidla z hlediska ochrany před nebezpečím požáru;

7.2

„typem vozidla“ rozumějí vozidla, která se neliší v takových podstatných vlastnostech, jako je:

7.2.1

konstrukce, tvar, rozměry a materiál (kov/plast) nádrže/nádrží;

7.2.2

u vozidel kategorie M1 (1) poloha nádrže/nádrží ve vozidle, pokud má negativní vliv na požadavky bodu 5.10;

7.2.3

charakteristika a uložení palivového systému (čerpadlo, filtry atd.); a

7.2.4

charakteristika a uložení elektroinstalací, pokud mají vliv na výsledky nárazových zkoušek předepsaných tímto předpisem;

7.3

„příčnou rovinou“ rozumí svislá příčná rovina kolmá k podélné střední rovině vozidla;

7.4

„hmotností nenaloženého vozidla“ rozumí hmotnost vozidla v provozním stavu, neobsazeného a bez nákladu, avšak včetně paliva, chladicí kapaliny, maziv, nářadí a náhradního kola (je-li dodáváno výrobcem vozidla jako standardní vybavení);

8.   POŽADAVKY NA INSTALACI SCHVÁLENÉ NÁDRŽE NA KAPALNÁ PALIVA

8.1   Palivová soustava

8.1.1   Nádrže na kapalná paliva se schvalují podle části I tohoto předpisu.

8.1.2   Součásti palivové soustavy musí být přiměřeně chráněny částmi rámu nebo karosérie proti kontaktu s možnými překážkami, které mohou být na vozovce. Taková ochrana se nevyžaduje, pokud součásti pod vozidlem jsou od země dále než část rámu nebo karosérie před nimi.

8.1.3   Potrubí a veškeré další části palivové soustavy musí být uloženy ve vozidle na místech, která jsou chráněna v maximálním možném rozsahu. Kroutivé pohyby a ohýbání ani vibrace konstrukce vozidla nebo pohonné jednotky nesmí mít na součásti palivové soustavy vliv ve smyslu tření, stlačování ani žádného jiného abnormálního namáhání.

8.1.4   Přípojky ohebných a pružných potrubí s pevnými částmi, které náleží k součástem palivové soustavy, musí být navrženy a zhotoveny tak, že za různých podmínek při používání vozidla zůstanou těsné, a to navzdory kroutivým pohybům a ohýbání a navzdory vibracím konstrukce vozidla nebo pohonné jednotky.

8.1.5   Nachází-li se plnicí otvor na boku vozidla, nesmí víčko plnicího hrdla v zavřeném stavu vyčnívat nad přilehlé plochy karosérie.

8.2   Elektrické instalace

8.2.1   Elektrické vodiče jiné než vodiče umístěné v dutých součástech musí být připevněny ke konstrukci vozidla nebo ke stěnám či přepážkám, podél nichž vedou. Místa, v nichž procházejí těmito stěnami nebo přepážkami, musí být dostatečně chráněna tak, aby nedošlo k proříznutí izolace.

8.2.2   Elektrické instalace musí být navrženy, provedeny a upevněny tak, aby jejich součásti byly schopny odolat korozi, jíž jsou vystaveny.

9.   ZKOUŠKY NA VOZIDLE

Při zkoušce čelního nárazu do překážky prováděné podle postupu uvedeného v příloze III tohoto předpisu, při zkoušce bočního nárazu prováděné podle postupu popsaného v příloze IV předpisu č. 95, série změn 01, a při zkoušce zadního nárazu prováděné podle postupu uvedeného v příloze IV tohoto předpisu:

9.1

nesmí při nárazu dojít k více než slabému unikání kapalného paliva z palivové soustavy;

9.2

pokud po nárazu dojde k nepřetržitému unikání paliva z palivové soustavy, nesmí rychlost úniku překročit 30 g/min; pokud se kapalina z palivové soustavy smísí s kapalinami z jiných soustav a pokud nemůže být více kapalin snadno odděleno a identifikováno, musí být nepřetržité unikání vyhodnoceno na základě všech zachycených kapalin;

9.3

nesmí dojít k výskytu ohně udržovaného palivem;

9.4

během a po nárazech popsaných v bodě 9 výše musí baterie zůstat na místě, což je zajištěno jejím připevňovacím zařízením;

9.5

na žádost výrobce může být zkouška čelního nárazu stanovená v příloze III tohoto předpisu nahrazena zkušebním postupem popsaným v příloze III předpisu č. 94, série změn 01.

10.   ÚPRAVY TYPU VOZIDLA

10.1   Každá úprava typu vozidla se musí oznámit správnímu orgánu, který udělil schválení typu vozidla. Tento orgán potom může:

10.1.1

buď usoudit, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo v každém případě stále splňuje požadavky; nebo

10.1.2

požadovat od technické zkušebny odpovědné za provedení zkoušek nový zkušební protokol.

10.2   Aniž jsou dotčena ustanovení bodu 10.1 výše, varianta vozidla, jehož hmotnost v nenaloženém stavu se neliší od hmotnosti nenaloženého vozidla, které bylo předáno ke schvalovací zkoušce, o více než ± 20 procent, se nepovažuje za úpravu typu vozidla.

10.3   Potvrzení o udělení nebo odmítnutí schválení s uvedením jednotlivých úprav se oznámí stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a to postupem uvedeným v bodě 3.3 výše.

11.   SHODNOST VÝROBY

Postupy pro zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v dodatku 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), společně s následujícími požadavky:

11.1

Každé vozidlo, které je opatřeno značkou schválení typu, jak je předepsáno podle tohoto předpisu, odpovídá schválenému typu vozidla a splňuje požadavky části I a/nebo části II výše.

11.2

Za účelem ověření shody podle bodu 11.1 výše musí být podroben namátkovým kontrolám dostatečný počet sériově vyráběných vozidel opatřených značkou schválení typu, kterou vyžaduje tento předpis.

11.3

Obecně bude shoda vozidla se schváleným typem kontrolována na základě popisu uvedeného ve formuláři schválení a v jeho přílohách. V případě potřeby však bude vozidlo podrobeno zkouškám popsaným v bodě 6 výše.

12.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

12.1   Schválení udělené typu vozidla podle tohoto předpisu může být odejmuto, pokud není dodržen požadavek stanovený v bodě 11.1 výše nebo pokud vozidlo neprošlo kontrolami předepsanými v bodě 9 výše.

12.2   Jestliže některá strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní strany dohody, které tento předpis uplatňují, a to prostřednictvím kopie formuláře sdělení podle vzoru v přílohách I nebo II tohoto předpisu.

13.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

13.1   Počínaje úředním datem vstupu série změn 02 v platnost žádná ze smluvních stran uplatňujících tento předpis neodmítne udělit schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění série změn 02.

13.2   Po uplynutí 12 měsíců od vstupu série změn 02 v platnost udělí smluvní strany uplatňující tento předpis schválení EHK pouze pokud typ vozidla, který se má schválit, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02.

13.3   Do doby 12 měsíců od vstupu série změn 02 tohoto předpisu v platnost žádná ze smluvních stran uplatňujících tento předpis neodmítne vnitrostátní schválení typu vozidla schváleného podle předcházející série změn tohoto předpisu.

13.4   Po uplynutí 24 měsíců od vstupu série změn 02 tohoto předpisu v platnost mohou smluvní strany uplatňující tento předpis odmítnout první vnitrostátní registraci (první uvedení do provozu) vozidla, které nesplňuje požadavky série změn 02 tohoto předpisu.

14.   NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN PROVÁDĚJÍCÍCH SCHVALOVACÍ ZKOUŠKY

Strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben provádějících schvalovací zkoušky, jakož i názvy a adresy správních orgánů, které udělují schválení a jimž se zasílají formuláře potvrzující udělení nebo odmítnutí nebo odejmutí schválení vydané v jiných zemích.


(1)  Podle definice v příloze VII úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1/Amend.2 naposledy pozměněný změnou č. 4).

(2)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko a Černou Horu, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy za použití svého příslušného symbolu EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jihoafrickou republiku a 48 pro Nový Zéland. Následující čísla budou přidělena dalším zemím chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí. Takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.


PŘÍLOHA I

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image

Image


PŘÍLOHA II

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

VZOR A

(viz bod 3.4 tohoto předpisu)

Image

Výše uvedená značka schválení typu umístěná na vozidle udává, že tento typ vozidla byl schválen v Nizozemsku (E4) podle části I předpisu č. 34 pod číslem schválení 021234. První dvě číslice (02) čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu č. 34 ve znění série změn 02.

VZOR B

(viz bod 3.5 tohoto předpisu)

Image

Výše uvedená značka schválení typu umístěná na vozidle udává, že tento typ vozidla byl schválen v Nizozemsku (E4) podle předpisu č. 33 a části I a II předpisu č. 34 (1). Čísla schválení udávají, že ke dni udělení schválení platil předpis č. 33 v původním znění a předpis č. 34 zahrnoval sérii změn 02.


(1)  Druhé číslo je uvedeno pouze jako příklad.


PŘÍLOHA III

Zkouška čelního nárazu do překážky

1.   ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI

Účelem této zkoušky je simulovat podmínky čelního nárazu do pevné překážky nebo do jiného vozidla blížícího se z opačného směru.

2.   ZAŘÍZENÍ, POSTUPY A MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.1   Zkušební dráha

Zkušební areál musí být dostatečně velký, aby umožňoval umístění rozjezdové dráhy, překážky a technických zařízení nezbytných pro zkoušku. Poslední úsek rozjezdové dráhy, nejméně 5 m před překážkou, musí být vodorovný, rovinný a hladký.

2.2   Překážka

Překážku tvoří železobetonový blok, který je vpředu nejméně 3 metry široký a nejméně 1,5 metru vysoký. Překážka musí mít takovou tloušťku, aby vážila nejméně 70 tun. Čelní strana musí být svislá, kolmá k ose rozjezdové dráhy a pokryta 2 cm silnými tabulemi z překližky v dobrém stavu. Překážka je buď zakotvena do země, nebo je umístěna na zemi a opatřena, je-li to třeba, dodatečným zádržným zařízením, které omezí její pohyb. Lze použít i překážku s jinými vlastnostmi, pokud poskytuje přinejmenším stejně průkazné výsledky.

2.3   Pohon vozidla

V okamžiku nárazu již nesmí být vozidlo vystaveno působení jakéhokoli přídavného řídicího nebo hnacího zařízení. K překážce musí dospět po dráze kolmé k nárazové stěně; maximální přípustná boční odchylka střední svislice přední části vozidla od střední svislice nárazové stěny je ± 30 cm.

2.4   Stav vozidla

2.4.1   Vozidlo, na němž se provádí zkouška, musí být opatřeno buď veškerými běžnými součástmi a vybavením zahrnutým do hmotnosti bez nákladu, nebo musí být v takovém stavu, aby splňovalo tento požadavek, pokud jde o součásti a vybavení, které mají vliv na nebezpečí požáru.

2.4.2   Je-li vozidlo poháněno vnějšími prostředky, musí být palivová soustava naplněna nejméně z 90 procent svého objemu buď palivem, nebo nehořlavou kapalinou o hustotě a viskozitě blízké hodnotám, které má běžně užívané palivo. Veškeré ostatní systémy (nádrže brzdové kapaliny, chladič atd.) mohou být prázdné.

2.4.3   Je-li vozidlo poháněno vlastním motorem, musí být jeho palivová nádrž naplněna nejméně z 90 % svého objemu. Všechny ostatní nádrže na kapaliny mohou být naplněny do svého celého objemu.

2.4.4   Na žádost výrobce může technická zkušebna odpovědná za provádění zkoušek povolit, aby bylo ke zkouškám podle tohoto předpisu použito stejné vozidlo, jaké se používá ke zkouškám podle jiných předpisů (včetně zkoušek, které mohou ovlivnit jeho konstrukci).

2.5   Rychlost při nárazu

Rychlost při nárazu se musí pohybovat mezi 48,3 km/h a 53,1 km/h. Pokud však byla zkouška provedena při vyšší rychlosti nárazu a vozidlo přitom splnilo předepsané podmínky, považuje se zkouška za vyhovující.

2.6   Měřicí přístroje

Přístroj použitý pro zaznamenání rychlosti uvedené v bodě 2.5 výše musí být přesný s odchylkou jednoho procenta.

3.   ROVNOCENNÉ ZKUŠEBNÍ METODY

3.1   Rovnocenné zkušební metody jsou povoleny, pokud podmínky uvedené v tomto předpisu mohou být dodrženy buď celkově prostřednictvím náhradní zkoušky, nebo výpočtem z výsledků náhradní zkoušky.

3.2   Je-li použita jiná metoda než metoda popsaná v bodě 2 výše, musí být prokázána její rovnocennost.


PŘÍLOHA IV

Postup pro zkoušku zadního nárazu

1.   ÚČEL A OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1

Účelem zkoušky je simulovat podmínky nárazu zezadu jiným vozidlem v pohybu.

2.   ZAŘÍZENÍ, POSTUPY A MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2.1   Zkušební dráha

Zkušební areál musí být dostatečně velký, aby umožňoval umístění pohonného systému nárazového tělesa a posun vozidla po nárazu, jakož i instalaci zkušebního zařízení. Část prostoru, ve které dojde k nárazu a následnému posunu vozidla, musí být vodorovná, s rovným povrchem a hladká, s koeficientem tření minimálně 0,5.

2.2   Nárazové těleso

2.2.1

Nárazové těleso musí být zhotoveno z oceli a mít pevnou konstrukci.

2.2.2

Nárazová plocha musí mít rovný povrch, nejméně 2 500 mm široký a 800 mm vysoký, a jeho hrany musí být zaobleny v poloměru zakřivení 40 až 50 mm. Tato plocha musí být pokryta vrstvou překližky o tloušťce 20 mm.

2.2.3

V okamžiku nárazu musí být splněny tyto požadavky:

2.2.3.1

nárazová plocha musí být svislá a kolmá k podélné střední rovině naraženého vozidla;

2.2.3.2

směr pohybu nárazového tělesa musí být v podstatě vodorovný a rovnoběžný s podélnou střední rovinou naraženého vozidla;

2.2.3.3

maximální přípustná boční odchylka střední svislice plochy nárazového tělesa od podélné střední roviny naraženého vozidla činí 300 mm. Nárazová plocha navíc musí obsáhnout celou šířku naraženého vozidla;

2.2.3.4

světlá výška spodního okraje nárazové plochy od země musí být 175 ± 25 mm.

2.3   Pohon nárazového tělesa

Nárazové těleso může být buď připevněno k vozíku (pohyblivá překážka), nebo tvořit součást kyvadla.

2.4   Zvláštní ustanovení platná při použití pohyblivé překážky

2.4.1

Je-li nárazové těleso připevněno k vozíku (pohyblivá překážka) přídržným prvkem, musí být takový prvek pevný a nesmí být možné, aby byl při nárazu zdeformován; podvozek musí mít v okamžiku nárazu možnost volného pohybu a nesmí již být vystaven působení hnacího zařízení.

2.4.2

Rychlost nárazu se musí pohybovat mezi 35 a 38 km/h.

2.4.3

Celková hmotnost podvozku a nárazového tělesa musí činit 1 100 ± 20 kg.

2.5   Zvláštní ustanovení platná při použití kyvadla

2.5.1

Vzdálenost mezi středem nárazové plochy a osou otáčení kyvadla musí činit nejméně 5 m.

2.5.2

Nárazové těleso je volně zavěšeno na pevných ramenech, která jsou k němu řádně připevněna. Takto vytvořené kyvadlo v podstatě není možné při nárazu zdeformovat.

2.5.3

Kyvadlo musí být vybaveno záchytným zařízením, které zabrání jakémukoliv druhotnému nárazu nárazového tělesa do zkušebního vozidla.

2.5.4

V okamžiku nárazu by se rychlost středu nárazové části kyvadla měla pohybovat v rozmezí 35 až 38 km/h.

2.5.5

Redukovaná hmotnost „mr“ ve středu nárazové části kyvadla je definována jako funkce celkové hmotnosti „m“, vzdálenosti „a“ (1) mezi středem nárazové části a osou otáčení a vzdálenosti „l“ mezi středem těžiště a osou otáčení, a to podle následující rovnice:

mr = m (1/a)

2.5.6

Redukovaná hmotnost mr činí 1 100 ± 20 kg.

2.6   Obecná ustanovení týkající se hmotnosti a rychlosti nárazového tělesa

Byla-li zkouška provedena při rychlosti nárazu vyšší, než jaká je rychlost předepsaná v bodech 2.4.2 a 2.5.4, a/nebo s hmotností vyšší, než jaká je hmotnost předepsaná v bodech 2.4.3 a 2.5.6, a splnilo-li vozidlo předepsané požadavky, považuje se zkouška za vyhovující.

2.7   Stav zkoušeného vozidla

2.7.1

Vozidlo, na němž se provádí zkouška, musí být opatřeno buď veškerými běžnými součástmi a vybavením zahrnutým do hmotnosti bez nákladu, nebo musí být v takovém stavu, aby splňovalo tento požadavek, pokud jde o součásti a vybavení, které mají vliv na nebezpečí požáru.

2.7.2

Palivová nádrž musí být naplněna nejméně z 90 procent svého objemu buď palivem, nebo nehořlavou kapalinou o hustotě a viskozitě blízké hodnotám, které má běžně užívané palivo. Veškeré ostatní systémy (nádrže brzdové kapaliny, chladič atd.) mohou být prázdné.

2.7.3

Může být zařazen převodový stupeň a použity brzdy.

2.7.4

Pokud to vyžaduje výrobce, mohou být povoleny následující odchylky:

2.7.4.1

technická zkušebna odpovědná za provádění zkoušek může povolit, aby bylo ke zkouškám podle tohoto předpisu použito stejné vozidlo, jaké se používá ke zkouškám podle jiných předpisů (včetně zkoušek, které mohou ovlivnit jeho konstrukci); a

2.7.4.2

vozidlo může být zatíženo do míry, která nepřekračuje 10 procent jeho hmotnosti bez nákladu, s dodatečným zatížením pevně připevněným k jeho konstrukci tak, aby neovlivnilo chování konstrukce prostoru pro cestující během zkoušky.

2.8   Měřicí přístroje

Přístroje použité pro zaznamenání rychlosti uvedené v bodech 2.4.2 a 2.5.4 výše musí být přesné s odchylkou jednoho procenta.

3.   ROVNOCENNÉ ZKUŠEBNÍ METODY

3.1

Rovnocenné zkušební metody jsou povoleny, pokud podmínky uvedené v tomto předpisu mohou být dodrženy buď celkově prostřednictvím náhradní zkoušky, nebo výpočtem z výsledků náhradní zkoušky.

3.2

Je-li použita jiná metoda než metoda popsaná v bodě 2 výše, musí být prokázána její rovnocennost.


(1)  Připomíná se, že vzdálenost „a“ se rovná délce daného synchronního kyvadla.


PŘÍLOHA V

ZKOUŠENÍ PALIVOVÝCH NÁDRŽÍ VYROBENÝCH Z PLASTU

1.   ODOLNOST PROTI NÁRAZU

1.1

Nádrž musí být naplněna do svého jmenovitého objemu roztokem vody a glykolu nebo jinou kapalinou s nízkým bodem tuhnutí, která nemění vlastnosti materiálu nádrže, a musí být podrobena perforační zkoušce.

1.2

Teplota nádrže musí během této zkoušky činit 233 K ± 2 K (–40 °C ± 2 °C).

1.3

Pro zkoušku musí být použito testovací zařízení v podobě nárazového kyvadla. Nárazové těleso musí být z oceli ve tvaru jehlanu s rovnostrannými trojúhelníkovými stranami a čtvercovou základnou, přičemž vrchol a hrany musí být zaoblené s poloměrem 3 mm. Střed nárazové části kyvadla se musí shodovat se středem těžiště jehlanu; jeho vzdálenost od osy otáčení kyvadla musí být 1 m. Celková hmotnost kyvadla musí činit 15 kg. Energie kyvadla v okamžiku nárazu nesmí být menší než 30 Nm a musí se co nejvíce blížit této hodnotě.

1.4

Zkouška musí být provedena na těch místech nádrže, která jsou považována za zranitelná při čelním nebo zadním nárazu. Místa považovaná za zranitelná jsou taková, která jsou nejvíce vystavena nárazu nebo jsou zeslabena s ohledem na tvar nádrže nebo na způsob, jakým je nádrž namontována do vozidla. Místa zvolená zkušebnou musí být uvedena ve zkušebním protokolu.

1.5

Během zkoušky musí být nádrž upevněna úchyty po straně nebo stranách protilehlých k místu nárazu. Po zkoušce se nesmí objevit netěsnosti.

1.6

Podle volby výrobce je možno provést všechny zkoušky odolnosti proti nárazu na jedné nádrži nebo může být každá zkouška provedena na jiné nádrži.

2.   MECHANICKÁ PEVNOST

Nádrž musí být za podmínek popsaných v bodě 6.1 tohoto předpisu podrobena zkoušce těsnosti a pevnosti tvaru. Nádrž s veškerým příslušenstvím musí být namontována do zkušebního přípravku způsobem, který odpovídá jejímu umístění na vozidle, pro něž je určena, nebo musí být namontována v samotném vozidle či ve zkušebním přípravku vytvořeném z části vozidla. Na žádost výrobce a se souhlasem technické zkušebny lze provést zkoušku nádrže bez použití jakéhokoli zkušebního přípravku. Jako zkušební kapalina musí být použita voda o teplotě 326 K (53 °C), kterou se nádrž zcela naplní. Nádrž musí být vystavena relativnímu vnitřnímu tlaku rovnajícímu se dvojnásobku pracovního tlaku, v žádném případě ne menšímu než 30 bar, při teplotě 326 K ± 2 K (53 °C ± 2 °C) po dobu pěti hodin. Během zkoušky nesmí nádrž ani její příslušenství prasknout ani nesmí dojít k úniku; může se však projevit trvalá deformace.

3.   PROPUSTNOST PALIVA

3.1

Palivo použité pro zkoušku propustnosti paliva musí být buď referenční palivo uvedené v předpise č. 83 příloze IX, nebo komerční vysokooktanové palivo. Je-li nádrž určena pouze pro vozidla se vznětovým motorem, plní se motorovou naftou.

3.2

Před zkouškou musí být nádrž z 50 procent svého objemu naplněna zkušebním palivem a bez utěsnění uložena při okolní teplotě 313 K ± 2 K (40 °C ± 2 °C), dokud se úbytek hmotnosti na časovou jednotku neustálí, avšak ne déle než na dobu čtyř týdnů (doba předběžného uložení).

3.3

Potom musí být nádrž vyprázdněna a znovu naplněna zkušebním palivem do 50 procent svého objemu, načež musí být hermeticky uzavřena a uložena při teplotě 313 K ± 2 K (40 °C ± 2 °C). Tlak je třeba nastavit v okamžiku, kdy obsah nádrže dosáhne zkušební teploty. Během následujícího zkušebního období osmi týdnů se zjišťuje úbytek hmotnosti v důsledku difúze. Maximální přípustný průměrný úbytek paliva je 20 g za 24 hodin zkušební doby.

3.4

Pokud úbytek v důsledku difúze překročí hodnotu stanovenou v bodě 3.3, je nutno výše popsanou zkoušku opakovat na stejné nádrži a určit úbytek v důsledku difúze při teplotě 296 K ± 2 K (23 °C ± 2 °C), ale jinak za stejných podmínek. Takto měřený úbytek paliva nesmí přesáhnout hodnotu 10 g za 24 hod.

4.   ODOLNOST PROTI PALIVU

Po provedení zkoušky uvedené v bodě 3 musí nádrž stále splňovat požadavky stanovené v bodech 1 a 2.

5.   ODOLNOST PROTI OHNI

Nádrž musí být podrobena těmto zkouškám:

5.1

Nádrž upevněná tak jako ve vozidle musí být vystavena plameni po dobu dvou minut. Z nádrže nesmí unikat žádné kapalné palivo.

5.2

Na různých nádržích naplněných palivem musí být provedeny tři zkoušky, jak je uvedeno níže:

5.2.1

je-li nádrž určena pro montáž do vozidel vybavených buď zážehovým, nebo vznětovým motorem, musí být provedeny tři zkoušky s nádržemi naplněnými vysokooktanovým benzínem;

5.2.2

je-li nádrž určena pouze pro montáž do vozidel vybavených vznětovým motorem, musí být provedeny tři zkoušky s nádržemi naplněnými motorovou naftou;

5.2.3

pro každou zkoušku se musí nádrž a její příslušenství namontovat do zkušebního přípravku, který co nejlépe simuluje podmínky skutečné montáže. Způsob montáže nádrže do přípravku musí odpovídat příslušným technickým požadavkům daným pro vozidlo. Je nutno brát zřetel na části vozidla, které chrání nádrž a její příslušenství proti působení plamene nebo které jakkoli ovlivňují postup ohně, stejně jako na uvedené díly namontované na nádrži a zátkách. Veškeré otvory musí být během zkoušky uzavřeny, avšak odvzdušňovací systém musí zůstat v činnosti. Těsně před zkouškou musí být nádrž naplněna definovaným palivem do 50 % svého objemu.

5.3

Plamen, kterému je nádrž vystavena, musí vznikat hořením komerčního paliva pro zážehové motory (dále jen „palivo“) na k tomu určené pánvi. Množství paliva na pánvi musí být takové, aby plamen vzniklý jeho hořením za volných spalovacích podmínek působil během celého postupu zkoušky.

5.4

Rozměry pánve musí být zvoleny tak, aby byl zajištěn přístup plamene k bokům nádrže. Pánev musí proto přesahovat v půdorysu okraje nádrže alespoň o 20 cm, avšak ne více než o 50 cm. Boční stěny pánve nesmějí převyšovat hladinu paliva na počátku zkoušky více než o 8 cm.

5.5

Pánev naplněná palivem musí být umístěna pod nádrží takovým způsobem, aby vzdálenost mezi hladinou paliva v pánvi a dnem nádrže odpovídala konstrukční výšce nádrže nad povrchem vozovky při nenaloženém vozidle (viz bod 7.4). Buď pánev, nebo zkušební přípravek, nebo oba tyto díly musí být volně pohyblivé.

5.6

Během fáze C zkoušky musí být pánev překryta clonou umístěnou 3 cm ± 1 cm nad hladinou paliva. Clona musí být vyrobena z ohnivzdorného materiálu, jak je předepsáno v dodatku 2. Mezi cihlami nesmějí být žádné mezery a cihly musí být nad pánví uchyceny takovým způsobem, aby otvory v cihlách nebyly nijak zakryty. Délka a šířka rámu clony musí být o 2 až 4 cm menší než vnitřní rozměry pánve tak, aby mezi rámem a stěnou pánve byla mezera 1 až 2 cm umožňující odvětrání.

5.7

Jestliže se zkoušky provádějí ve venkovním prostoru, musí být zajištěna dostatečná ochrana proti větru a rychlost větru na úrovni hladiny paliva v pánvi nesmí překročit 2,5 km/h. Před zkouškou musí být clona předehřáta na teplotu 308 K ± 5 K (35 °C ± 5 °C). Ohnivzdorné cihly mohou být zvlhčeny, aby byly zaručeny stejné podmínky pro všechny následující zkoušky.

5.8

Zkouška se musí skládat ze čtyř fází (viz dodatek 1).

5.8.1

Fáze A: předehřátí (obrázek 1)

Palivo na pánvi musí být zapáleno ve vzdálenosti nejméně 3 metry od nádrže, která má být zkoušena. Po 60 sekundách předehřátí se musí pánev umístit pod nádrž.

5.8.2

Fáze B: přímé působení plamene (obrázek 2)

Nádrž musí být vystavena přímému působení plamene z volně hořícího paliva po dobu 60 sekund.

5.8.3

Fáze C: nepřímé působení plamene (obrázek 3)

Po ukončení fáze B se mezi hořící pánev a nádrž musí umístit clona. Nádrž musí být vystavena působení tohoto redukovaného plamene po dobu dalších 60 sekund.

5.8.4

Fáze D: ukončení zkoušky (obrázek 4)

Hořící pánev zakrytá clonou se musí přemístit zpět do výchozí polohy (fáze A). Jestliže nádrž po ukončení zkoušky hoří, je nutno oheň okamžitě uhasit.

5.9

Výsledky zkoušky se považují za vyhovující, jestliže z nádrže neuniká žádné kapalné palivo.

6.   ODOLNOST PROTI VYSOKÉ TEPLOTĚ

6.1

Přípravek použitý pro tuto zkoušku musí odpovídat způsobu montáže nádrže ve vozidle včetně způsobu odvzdušňování.

6.2

Nádrž naplněná z 50 procent svého objemu vodou o teplotě 293 K (20 °C) musí být po dobu jedné hodiny vystavena působení okolní teploty 368 K ± 2 K (95 °C ± 2 °C).

6.3

Výsledky zkoušky se považují za vyhovující, jestliže po zkoušce z nádrže nic neuniká a ani není vážně zdeformována.

7.   OZNAČENÍ PALIVOVÉ NÁDRŽE

Na nádrži musí být uveden obchodní název nebo značka; údaje musí být nesmazatelné a jasně čitelné i poté, co je nádrž namontována do vozidla.

Dodatek 1

Zkouška odolnosti proti ohni

Obrázek 1

Fáze A: předehřátí

Image

Obrázek 2

Fáze B: přímé působení plamene

Image

Obrázek 3

Fáze C: nepřímé působení plamene

Image

Obrázek 4

Fáze D: ukončení testu

Image

Dodatek 2

Rozměry a technické údaje ohnivzdorných cihel

Image

OHNIVZDORNOST (Seger-Kegel)

SK 30

OBSAH AL2O3

30–33 procent

OTEVŘENÁ PÓROVITOST (Po)

20–22 procent objemových

HUSTOTA

1 900–2 000 kg/m3

ÚČINNÁ DĚROVANÁ PLOCHA

44,18 procent


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/34


ROZHODNUTÍ RADY 2008/605/SZBP

ze dne 22. července 2008,

kterým se provádí společný postoj 2004/161/SZBP, kterým se obnovují omezující opatření vůči Zimbabwe

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na společný postoj 2004/161/SZBP (1), a zejména na článek 6 uvedeného společného postoje ve spojení s čl. 23 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společným postojem 2004/161/SZBP přijala Rada opatření, která mají zejména zabránit vstupu na území členských států nebo průjezdu přes jejich území fyzickým osobám, jejichž činnost vážně narušuje demokracii, respektování lidských práv a právní stát v Zimbabwe, a zmrazit finanční prostředky a hospodářské zdroje, které náležejí členům vlády Zimbabwe a všem fyzickým či právnickým osobám, subjektům nebo orgánům s nimi spojeným, jejichž seznam je uveden v příloze společného postoje 2004/161/SZBP.

(2)

Po brutálním násilí, které organizovaly a spáchaly zimbabwské orgány během kampaně na prezidentské volby v roce 2008, a v jehož důsledku byly těmito volbami popřeny zásady demokracie, by bylo vhodné zařadit určité osoby a subjekty na seznam uvedený v příloze společného postoje 2004/161/SZBP. Tyto osoby jsou spojenci režimu buď na základě činností, které vážným způsobem narušují demokracii, respektování lidských práv a právní stát v Zimbabwe, a na základě svých funkcí, nebo je třeba je za spojence režimu považovat z důvodu jejich účasti na násilí organizovaném nebo páchaném zimbabwskými orgány nebo z důvodu podněcování k tomuto násilí,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Osoby a subjekty uvedené v příloze tohoto rozhodnutí se zařazují na seznam uvedený v příloze společného postoje 2004/161/SZBP.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 22. července 2008.

Za Radu

předseda

B. KOUCHNER


(1)  Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 66. Společný postoj naposledy pozměněný rozhodnutím 2007/455/SZBP (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 89).


PŘÍLOHA

Osoby a subjekty uvedené v článku 1

132.

Gono, Gideon

guvernér centrální banky

133.

Kazembeová, Joyce

místopředsedkyně Zimbabwe Electoral Commission (volební komise Zimbabwe)

134.

Patel, Bharat

prozatímní nejvyšší státní zástupce

135.

Chiwengová, Jocelyn

obchodnice, manželka generála Chiwengy, vrchního velitele ozbrojených sil

136.

Dube, Tshingo

výkonný ředitel výrobních odvětví obranného průmyslu a kandidát za Zanu-PF v parlamentních volbách

137.

Huni, Munyaradzi

novinář úředních a provládních novin „The Herald“, který podněcoval k násilné kampani probíhající během voleb a po volbách

138.

Kereke, Munyaradzi

vrchní poradce guvernéra centrální banky

139.

Chiremba, Mirirai

vedoucí finančního zpravodajského oddělení centrální banky

140.

Zvayi, Caesar

novinář úředních a provládních novin „The Herald“, který podněcoval k násilné kampani probíhající během voleb a po volbách

141.

Chingoka, Peter

předseda kriketové federace Zimbabwe, který veřejně podporoval násilnou kampaň probíhající během voleb a po volbách

142.

Chimedza, Paul, Dr.

předseda světové lékařské asociace pro oblast Zimbabwe, který odmítl poskytnout pomoc obětem náležejícím k opoziční straně MDC

143.

Karakadzai, Mike, generál vzdušných sil

Harare Metropolitan Province, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

144.

Sibanda, C., plukovník

Bulawayo Province, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

145.

Tarumbwa, brigádní generál

Manicaland and Mutare South, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

146.

Mzilikazi (MID), M., plukovník

Buhera Central, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

147.

Mutsvunguma, plukovník

Headlands, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

148.

Shungu, brigádní generál

Mashonaland Central, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

149.

Chipwere, plukovník

Bindura South, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

150.

Mhonda, F., plukovník

Rushinga, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

151.

Muchena, generál vzdušných sil

Midlands, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

152.

Abu Basutu, generál vzdušných sil

Matebeleland South, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

153.

Khumalo, brigádní generál

Matebeleland North, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

154.

Rugeje, E. A., generálporučík

Masvingo Province, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

155.

Mashava, G., podplukovník

Chiredzi Central, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

156.

Muchono, podplukovník

Mwenezi West, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

157.

Mpabanga, podplukovník

Mwenezi East, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

158.

Kwenda, R., velitel

Zaka East, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

159.

Sigauke, brigádní generál

Mash West Province, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

160.

Gwekwerere, plukovník

Chinhoyi, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

161.

Gurira, C. T., plukovník

Mhondoro Mubaira, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

162.

Nyikayaramba, D., brigádní generál

Mashonaland East, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

163.

Rungani, brigádní generál

brigádní generál ve výslužbě, osoba přímo se podílející na násilné kampani probíhající před volbami a během voleb

164.

Chinotimba, Joseph

místopředseda zimbabwského národního spolku veteránů osvobozenecké války, velitel milic strany Zanu-PF

165.

Moyo, Gilbert

„válečný veterán“ podílející se na četných zločinech spáchaných v oblasti Mashonaland West (Chegutu), velitel milic strany Zanu-PF

166.

Rangwani, Dani

policejní inspektor podílející se na mučení a věznění stoupenců MDC, osoba přímo se podílející na násilnostech spáchaných v březnu roku 2007

167.

Jangara, Thomsen

náměstek policejního prefekta, vrchní policejní komisař se sídlem v Southertonu, odpovědný za oblast Harare South, osoba přímo se podílející na násilnostech spáchaných v březnu roku 2007

168.

Tonderai Matibiri, Innocent

náměstek generálního ředitele policejních sil, africký synovec nebo blízký příbuzný Mugabeho působící ve vysoké pozici, aby se stal příštím generálním ředitelem policejních sil, osoba přímo se podílející na násilnostech spáchaných v březnu roku 2007

169.

Zidco Holdings

finanční holding Zanu-PF (alias Zidco Holdings (PVT) Ltd)

PO Box 1275, Harare, Zimbabwe

170.

Jongwe Printing and Publishing Company (PVT) Ltd

vydavatelská společnost Zanu-PF (alias Jongwe printing and publishing co, alias Jongwe printing and publishing company)

14 Austin Road, Coventry road, Workington, Harare, Zimbabwe. PO box 5988, Harare, Zimbabwe

171.

Cold Comfort Farm Trust Co-operative

majitel Didymus Mutasa, podíl má rovněž Grace Mugabová

7 Cowie Road, Tynwald, Harare, Zimbabwe

172.

Zimbabwe Defence Industries

zcela v rukou zimbabwské vlády. Mezi ředitele patří Leo Mugabe a Solomon Mujuru.

10. patro, Trustee House, 55 Samora Machel Avenue, PO Box 6597, Harare, Zimbabwe


Tiskové opravy

23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/37


Oprava rozhodnutí Komise 2008/582/ES ze dne 8. července 2008, kterým se z financování Společenství vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF)

( Úřední věstník Evropské unie L 186 ze dne 15. července 2008 )

Strana 40, vkládá se následující příloha:

„PŘÍLOHA

Rozpočtová položka 6701

MS

Opatření

FR

Důvod opravy

Druh opravy

%

Měna

Částka

Již provedené odpočty

Finanční dopad

DE

Rozvoj venkova záruční

2003

Vysoký počet administrativních a formálních chyb

paušální

10,00 %

EUR

– 867 397,00

0,00

– 867 397,00

DE

Rozvoj venkova záruční

2004

Vysoký počet administrativních a formálních chyb

paušální

10,00 %

EUR

– 922 307,00

0,00

– 922 307,00

DE

Rozvoj venkova záruční

2005

Vysoký počet administrativních a formálních chyb

paušální

5,00 %

EUR

– 182 680,00

0,00

– 182 680,00

DE

Rozvoj venkova záruční

2005

Vysoký počet administrativních a formálních chyb

paušální

10,00 %

EUR

– 999 506,00

0,00

– 999 506,00

Celkem DE

–2 971 890,00

0,00

–2 971 890,00

ES

Prémie na zvířata & Plodiny na orné půdě

 

Náhrada po částečném zrušení rozhodnutí Komise 2004/457/EC rozsudkem Soudního dvoru v případě T-266/04

 

 

 

823 834,00

0,00

823 834,00

ES

Prémie pro mléčné výrobky

2004

Překročení množstevního stropu

jednorázová

 

EUR

–52 361,34

0,00

–52 361,34

ES

Ovoce a zelenina – skořápkové ovoce

2005

Opožděné platby pro příjemce režimu podpory

jednorázová

 

EUR

–14 397 498,21

0,00

–14 397 498,21

ES

Ovoce a zelenina – skořápkové ovoce

2006

Opožděné platby pro příjemce režimu podpory

jednorázová

 

EUR

–1 009 945,97

0,00

–1 009 945,97

ES

Ovoce a zelenina – stažení

2004

Nedodržení podmínek týkajících se životního prostředí

jednorázová

 

EUR

– 634 839,09

0,00

– 634 839,09

ES

Ovoce a zelenina – stažení

2005

Nedodržení podmínek týkajících se životního prostředí

jednorázová

 

EUR

– 410 503,12

0,00

– 410 503,12

ES

Ovoce a zelenina – stažení

2006

Nedodržení podmínek týkajících se životního prostředí

jednorázová

 

EUR

– 546 120,92

0,00

– 546 120,92

ES

Prémie na maso – skot

2003

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

EUR

– 373 751,67

0,00

– 373 751,67

ES

Prémie na maso – skot

2004

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

EUR

– 361 340,41

0,00

– 361 340,41

ES

Prémie na maso – skot

2005

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

EUR

– 354 082,79

0,00

– 354 082,79

ES

Prémie na maso – skot

2006

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

EUR

– 150,72

0,00

– 150,72

Celkem ES

–17 316 760,25

0,00

–17 316 760,25

FR

Sušené mléko pro kasein

2003

Nesoulad s procesem výroby

paušální

2,00 %

EUR

–1 069 944,66

0,00

–1 069 944,66

FR

Sušené mléko pro kasein

2004

Nesoulad s procesem výroby

paušální

2,00 %

EUR

–1 988 080,56

0,00

–1 988 080,56

FR

Sušené mléko pro kasein

2005

Nesoulad s procesem výroby

paušální

2,00 %

EUR

– 490 222,38

0,00

– 490 222,38

FR

Rozvoj venkova záruční doprovodná opatření (opatření spjatá s plochou)

2003

Nedostatky hlavních kontrol – nedostatečně zevrubné kontrolní zprávy o správných zemědělských postupech

paušální

5,00 %

EUR

–3 242 982,00

0,00

–3 242 982,00

FR

Rozvoj venkova záruční doprovodná opatření (opatření spjatá s plochou)

2004

Nedostatky hlavních kontrol – nedostatečně zevrubné kontrolní zprávy o správných zemědělských postupech

paušální

5,00 %

EUR

– 432 112,00

0,00

– 432 112,00

FR

Rozvoj venkova záruční doprovodná opatření (opatření spjatá s plochou)

2005

Nedostatky hlavních kontrol – nedostatečně zevrubné kontrolní zprávy o správných zemědělských postupech

paušální

5,00 %

EUR

–68 795,00

0,00

–68 795,00

Celkem FR

–7 292 136,60

0,00

–7 292 136,60

GB

Plodiny na orné půdě

2004

Nevhodné načasování následných rychlých kontrol v terénu, nedostatečné určení plochy způsobilé pro platby

paušální

5,00 %

GBP

–39 302 426,21

0,00

–39 302 426,21

GB

Plodiny na orné půdě

2005

Nevhodné načasování následných rychlých kontrol v terénu, nedostatečné určení plochy způsobilé pro platby

paušální

5,00 %

GBP

–15 577 901,94

0,00

–15 577 901,94

GB

Prémie na maso – skot

2003

Začlenění obecné půdy do výpočtů týkajících se krmné půdy v rámci režimů podpor pro zvířata

jednorázová

 

GBP

–5 924,49

0,00

–5 924,49

GB

Prémie na maso – skot

2004

Začlenění obecné půdy do výpočtů týkajících se krmné půdy v rámci režimů podpor pro zvířata

jednorázová

 

GBP

–24 360,32

0,00

–24 360,32

GB

Prémie na maso – ovce

2003

Začlenění obecné půdy do výpočtů týkajících se krmné půdy v rámci režimů podpor pro zvířata

jednorázová

 

GBP

–14 109,69

0,00

–14 109,69

GB

Prémie na maso – ovce

2004

Začlenění obecné půdy do výpočtů týkajících se krmné půdy v rámci režimů podpor pro zvířata

jednorázová

 

GBP

–13 785,20

0,00

–13 785,20

Celkem GB

–54 938 507,85

0,00

–54 938 507,85

GR

Skořápkové ovoce

2005

LPIS-GIS není plně provozuschopné, nedostatečné kontroly na místě

paušální

2,00 %

EUR

–71 794,60

0,00

–71 794,60

GR

Přímé platby

2005

LPIS-GIS není plně provozuschopné, nedostatečné kontroly na místě

paušální

10,00 %

EUR

–2 833 706,98

0,00

–2 833 706,98

GR

Přímé platby

2005

LPIS-GIS není plně provozuschopné, nedostatečné kontroly na místě

paušální

15,00 %

EUR

–32 073 291,47

0,00

–32 073 291,47

GR

Přímé platby

2005

LPIS-GIS není plně provozuschopné, nedostatečné kontroly na místě

paušální

10,00 %

EUR

–28 846 753,54

0,00

–28 846 753,54

GR

Skořápkové ovoce

2006

LPIS-GIS není plně provozuschopné, nedostatečné kontroly na místě

paušální

2,00 %

EUR

–86 496,35

0,00

–86 496,35

GR

Přímé platby

2006

LPIS-GIS není plně provozuschopné, nedostatečné kontroly na místě

paušální

10,00 %

EUR

–34 745 488,98

0,00

–34 745 488,98

GR

Přímé platby

2006

LPIS-GIS není plně provozuschopné, nedostatečné kontroly na místě

paušální

15,00 %

EUR

–29 056 988,80

0,00

–29 056 988,80

Celkem GR

– 127 714 520,73

0,00

– 127 714 520,73

IT

Plodiny na orné půdě

2004

Nedostatky v kontrolním postupu založeném na použití snímků z předchozích let

paušální

5,00 %

EUR

–27 847 155,97

0,00

–27 847 155,97

IT

Plodiny na orné půdě

2004

Nedostatky ve výkladu ortofotografických snímků

paušální

2,00 %

EUR

–27 434 620,36

0,00

–27 434 620,36

IT

Plodiny na orné půdě

2005

Nedostatky v kontrolním postupu založeném na použití snímků z předchozích let

paušální

5,00 %

EUR

–21 206 744,69

0,00

–21 206 744,69

IT

Plodiny na orné půdě

2005

Nedostatky ve výkladu ortofotografických snímků

paušální

2,00 %

EUR

–33 645 298,99

0,00

–33 645 298,99

IT

Podpory na plochu

2006

Nedostatky v kontrolním postupu založeném na použití snímků z předchozích let

paušální

5,00 %

EUR

–7 433 776,26

0,00

–7 433 776,26

IT

Podpory na plochu

2006

Nedostatky ve výkladu ortofotografických snímků

paušální

2,00 %

EUR

–27 590 205,43

0,00

–27 590 205,43

IT

Vývozní náhrady

2001

Nedostatečné provedení klíčových kontrol

paušální

5,00 %

EUR

–67 271,33

0,00

–67 271,33

IT

Vývozní náhrady

2002

Nedostatečné provedení klíčových kontrol

paušální

5,00 %

EUR

– 361 362,50

0,00

– 361 362,50

IT

Vývozní náhrady

2003

Nedostatečné provedení klíčových kontrol

paušální

5,00 %

EUR

–79 763,99

0,00

–79 763,99

IT

Ovoce a zelenina – zpracování citrusů

2004

Klíčové kontroly provedeny částečně nebo vůbec ne, dokázané podvody u režimů zpracování citrusů

paušální

25,00 %

EUR

–14 993 038,39

0,00

–14 993 038,39

IT

Ovoce a zelenina – zpracování citrusů

2005

Klíčové kontroly provedeny částečně nebo vůbec ne, dokázané podvody u režimů zpracování citrusů

paušální

25,00 %

EUR

– 355 653,75

0,00

– 355 653,75

IT

Ovoce a zelenina – provozní fondy

2005

Nezpůsobilé výdaje v jednom z provozních programů

jednorázová

 

EUR

–13 200,00

0,00

–13 200,00

IT

Kvóta na mléko

2003

Chybějící kontroly dodávek a přímého prodeje

paušální

2,00 %

EUR

–5 001 671,00

0,00

–5 001 671,00

IT

Kvóta na mléko

2003

Chybějící kontroly dodávek a přímého prodeje

paušální

5,00 %

EUR

–8 675 150,00

0,00

–8 675 150,00

Celkem IT

– 174 704 912,66

0,00

– 174 704 912,66

NL

Sušené mléko pro kasein

2003

Nedostatky v kontrolním postupu – kontroly nebyly vykonány tak často, jak se požaduje; neobjektivní postup při odebírání vzorků

paušální

5,00 %

EUR

–3 451 612,54

0,00

–3 451 612,54

NL

Sušené mléko pro kasein

2004

Nedostatky v kontrolním postupu – kontroly nebyly vykonány tak často nebo tak důkladně, jak se požaduje; neobjektivní postup při odebírání vzorků

paušální

5,00 %

EUR

–3 672 868,18

0,00

–3 672 868,18

NL

Sušené mléko pro kasein

2005

Nedostatky v kontrolním postupu – kontroly nebyly vykonány tak často nebo tak důkladně, jak se požaduje; neobjektivní postup při odebírání vzorků

paušální

5,00 %

EUR

– 192 151,14

0,00

– 192 151,14

Celkem NL

–7 316 631,86

0,00

–7 316 631,86

PL

Podpory na plochu

2005

Nedostatky klíčových kontrol – nedostatečná nebo nepřiměřená kvalita kontroly

paušální

5,00 %

PLN

–10 950 597,00

0,00

–10 950 597,00

Celkem PL

–10 950 597,00

0,00

–10 950 597,00

SE

Prémie na maso – ovce

2003

Vyplácení podpory zemědělcům s méně než 10 právy na kvótu

jednorázová

 

SEK

– 251 958,00

0,00

– 251 958,00

SE

Prémie na maso – ovce

2003

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

SEK

– 813 863,38

0,00

– 813 863,38

SE

Prémie na maso – ovce

2004

Vyplácení podpory zemědělcům s méně než 10 právy na kvótu

jednorázová

 

SEK

– 491 987,00

0,00

– 491 987,00

SE

Prémie na maso – ovce

2004

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

SEK

– 791 216,00

0,00

– 791 216,00

SE

Prémie na maso – ovce

2005

Vyplácení podpory zemědělcům s méně než 10 právy na kvótu

jednorázová

 

SEK

– 661 305,00

0,00

– 661 305,00

SE

Prémie na maso – ovce

2005

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

SEK

– 788 339,00

0,00

– 788 339,00

SE

Prémie na maso – ovce

2006

Nedostatky v kontrolách na místě

paušální

2,00 %

SEK

– 454,86

0,00

– 454,86

Celkem SE

–3 799 123,24

0,00

–3 799 123,24“


23.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/42


Oprava informace o dni vstupu v platnost dohody o partnerství mezi Evropským společenstvím a Republikou Kiribati

( Úřední věstník Evropské unie L 165 ze dne 26. června 2008 )

Strana 10, druhý odstavec:

místo:

„… vstoupila tedy tato dohoda v platnost dne 29. dubna 2008.“

má být:

„… vstoupila tedy tato dohoda v platnost dne 30. dubna 2008.“.