I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

11.7.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 183/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 654/2008

ze dne 29. dubna 2008,

kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu kumarinu pocházejícího z Čínské lidové republiky rozšířené na dovoz kumarinu odesílaného z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, ať již je deklarován jako pocházející z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, či nikoliv

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), a zejména na článek 9, čl. 11 odst. 2 a články 8 a 13 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Platná opatření

(1)

Rada nařízením (ES) č. 769/2002 (2) uložila konečné antidumpingové clo ve výši 3 479 EUR na tunu z dovozu kumarinu pocházejícího z Čínské lidové republiky a nařízením Rady (ES) č. 2272/2004 (3) je rozšířila na dovoz kumarinu odesílaného z Indie a Thajska a nařízením Rady (ES) č. 1650/2006 (4) na dovoz kumarinu zasílaného z Indonésie a Malajsie.

(2)	Komise rozhodnutím (5) ze dne 3. ledna 2005 přijala závazek nabídnutý indickým výrobcem v souvislosti s šetřením ve věci údajného obcházení antidumpingových opatření dovozem kumarinu zasílaného z Indie nebo Thajska.

2. Žádost o přezkum

(3)	Žádost předložila dne 8. února 2007 Evropská rada pro chemický průmysl (CEFIC) (dále jen „žadatel“) jménem jediného výrobce ve Společenství, který představuje celkovou výrobu kumarinu ve Společenství.

(4)	Žadatelé uvedli a předložili dostatečné přímé důkazy o tom, že: a) je pravděpodobné přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství a b) do Společenství je stále dováženo značné množství dotčeného výrobku z Čínské lidové republiky za dumpingové ceny.

(5)	Rovněž bylo uvedeno, že objemy a ceny dotčeného dováženého výrobku mají kromě jiných dopadů nadále nepříznivý vliv na úroveň cen ve výrobním odvětví Společenství, což má závažný nepříznivý vliv na finanční situaci výrobního odvětví Společenství a na zaměstnanost v tomto odvětví.

(6)	Žadatel dále poukázal na to, že během období platnosti opatření vývozci/výrobci dotčeného výrobku v Čínské lidové republice obcházeli stávající opatření praktikami, proti kterým bylo zavedeno rozšíření opatření stanovené nařízeními Rady (ES) č. 2272/2004 a (ES) č. 1650/2006.

3. Zahájení řízení

(7)	Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení zahájila šetření oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (6).

4. Období šetření

(8)

Období přezkumného šetření (dále též „OPŠ“) zaměřeného na trvání nebo opakovaný výskyt dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007. Přezkum trendů, které jsou významné pro posouzení přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkal období od 1. ledna 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „období přezkumu“).

5. Strany dotčené šetřením

(9)

O zahájení přezkumu Komise úředně vyrozuměla žádajícího výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v ČLR a jejich zástupce, čínské orgány a dovozce, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká. Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům, výrobci v Indii (srovnatelná země, jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění), jedinému výrobci ve Společenství, známým dovozcům a uživatelům a stranám, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(10)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců, jichž se týká toto řízení, se v oznámení o zahájení předpokládá výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, aby mohla tento výběr provést, byli všichni vyvážející výrobci vyzváni, aby se přihlásili a poskytli základní informace (stanovené v oznámení o zahájení) o svých činnostech souvisejících s kumarinem v období šetření. Na dotazník k výběru vzorku odpověděly dvě společnosti v Čínské lidové republice, pouze jedna z nich však projevila ochotu spolupracovat a odpověděla na dotazník týkající se dumpingu:

—	Nanjing Jingqiao Perfumery/China Tuhsu Flavours & Fragrances Imp. & Exp. Corp.

(11)	Na dotazníky odpověděl výrobce ve Společenství a čtyři dovozci/uživatelé. Co se týká srovnatelné země, indický výrobce, na něhož se obrátily útvary Komise, spolupráci odmítl.

6. Ověření obdržených informací

(12)	Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro zjištění pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy a zájmu Společenství. Komise rovněž poskytla přímo dotčeným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení.

(13)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobce ve Společenství:

—	Rhodia Organics, (Lyon) Francie

Dovozci/uživatelé:

—	Henkel KGaA, (Krefeld) Německo

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotčený výrobek

(14)	Dotčený výrobek je shodný s výrobkem v původním šetření, tj. kumarin, bělavý krystalický prášek s charakteristickou vůní čerstvě posečeného sena. Používá se hlavně jako aroma a jako fixační přípravek při přípravě vonných látek, které potom slouží k výrobě čisticích prostředků, kosmetiky a parfémů.

(15)

Kumarin, který je původně přírodní výrobek získávaný z tonkových bobů, se nyní vyrábí synteticky. Lze jej získat syntézou vycházející z fenolu, která poskytne salicilaldehyd (Perkinova reakce), nebo syntézou o-kresolu (Raschigova reakce). Hlavní fyzikální vlastností kumarinu je jeho čistota projevující se bodem tání. Kumarin standardní kvality, který je prodáván na trhu Společenství, má bod tání mezi 68 °C a 70 °C, což odpovídá čistotě 99 %.

(16)	Dotčený výrobek patří do kódu KN ex 2932 21 00.

2. Obdobný výrobek

(17)

Bylo zjištěno, že stejně jako v původním šetření mají kumarin vyvážený do Společenství z ČLR a kumarin vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství v podstatě shodné fyzikální vlastnosti a použití, a proto se jedná o obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OPĚTOVNÉHO VÝSKYTU DUMPINGU

1. Obecné záležitosti

(18)	V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v současné době dochází k dumpingu, a pokud ano, zda by pozbytí platnosti předmětných opatření pravděpodobně vedlo k jeho pokračování nebo opětovnému výskytu.

(19)	V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení byla použita stejná metodika jako při původním šetření. Jelikož přezkum před pozbytím platnosti nestanoví žádné přezkoumání změny okolností, nebylo přehodnoceno, zda výrobci měli nárok na udělení statusu tržního hospodářství.

(20)	Statistické údaje prokázaly, že ze všech zdrojů bylo do EU dovezeno přibližně 214 tun, z toho zhruba 137 tun pocházelo z Číny, což představuje přibližně 20 % spotřeby EU.

2. Výběr vzorku (vývozců) a spolupráce

(21)	Připomíná se, že při předchozím šetření, jehož výsledky byly zveřejněny v květnu 2002, čínští vyvážející výrobci nespolupracovali a žádnému z nich nebyl udělen status tržního hospodářství nebo individuální zacházení.

(22)

Formuláře k výběru vzorku byly rozeslány 21 možným výrobcům/vývozcům v ČLR, odpověděly však pouze dvě společnosti a jen jedna z nich při šetření spolupracovala a vyplnila odpovědi na dotazník; výběr vzorku proto nebyl opodstatněný. Tato jediná odpověď představovala přibližně 5 % čínského dovozu v období přezkumného šetření. Co se týká kapacity, na tuto spolupracující společnost připadalo přibližně 17 % celkové čínské kapacity.

(23)

Vzhledem k této velmi nízké úrovni spolupráce a omezené reprezentativnosti jediné společnosti, pokud jde o čínský trh a výrobu, bylo rozhodnuto, že od vyvážejících výrobců nebylo možno získat žádné spolehlivé informace o dovozu dotčeného výrobku do Společenství v průběhu období přezkumného šetření. Za těchto okolností se Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení rozhodla využít dostupných údajů, tj. údajů kódu KN. V možném rozsahu však byly použity informace z jediné odpovědi na dotazník ke kontrole výsledků na základě údajů dostupných podle článku 18.

(24)	Bylo zjištěno, že pro většinu aspektů tohoto šetření byly nejlepšími dostupnými údaji údaje kódu KN. Přesnost údajů kódu KN potvrdily údaje kódu TARIC a údaje získané podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení.

(25)	V odůvodněných případech byly jako doplněk použity údaje o vývozních cenách od spolupracujících výrobců a z čínských vývozních statistik, jež měla Komise k dispozici (a které kromě dotčeného výrobku zahrnovaly i jiné výrobky).

3. Srovnatelná země

(26)

Kumarin je vonná látka, která se vyrábí jen v několika málo zemích na světě, a proto byl výběr srovnatelné země mimořádně omezený. Podle informací dostupných během šetření byly jedinými vyrábějícími zeměmi v období přezkumného šetření Francie, Čína a Indie. V předchozím přezkumném šetření byly použity Spojené státy americké, dotyčná společnost však svou výrobu již ukončila. V oznámení o zahájení byla jako srovnatelná země navržena Indie, žádný indický výrobce však se spoluprací nesouhlasil.

(27)	Vzhledem k těmto zjištěním bylo nutno v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení běžnou hodnotu stanovit „na jakémkoli jiném přiměřeném základě“. K tomuto účelu byly považovány za vhodné údaje výrobního odvětví Společenství.

4. Dumping v průběhu období přezkumného šetření

(28)

Z důvodů objasněných ve 23. bodě odůvodnění byla dumpingová rozpětí vypočítána pomocí údajů kódu KN, jež byly zkontrolovány podle údajů obdržených od jediného spolupracujícího čínského vyvážejícího výrobce. Vývozní ceny při dovozu z Číny byly upraveny, aby byly srovnatelné s běžnou hodnotou. Tyto úpravy zajistily, že výpočty byly provedeny na základě ceny ze závodu a rozdíl mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou byl vyjádřen jako procento vývozní ceny CIF. Na tomto základě činilo dumpingové rozpětí v průběhu období přezkumného šetření přibližně 45 %.

5. Srovnání cen

(29)

Bylo zřejmé, že pokud by opatření pozbyla platnosti, představovalo by to pro čínské vývozce jednoznačnou pobídku k prodeji vysokých objemů na velmi velkém trhu EU. Tento závěr je založen na níže uvedených informacích, které byly získány v průběhu šetření:

i)	čínské ceny na domácím trhu byly v období přezkumného šetření přibližně o 25 % nižší než ceny na trhu EU,

ii)	čínští výrobci prodávají většinu své produkce na vývozních trzích, jelikož jejich domácí trh není dostatečně velký, aby absorboval veškerou jejich výrobu, a jelikož ceny na domácím trhu jsou podobné cenám, jichž lze dosáhnout na trzích třetích zemí,

iii)	ceny na trhu Společenství byly vyšší než vývozní ceny do třetích zemí, jichž čínští vyvážející výrobci dosáhli, což je signálem toho, že k dumpingu dochází rovněž na trzích v ostatních třetích zemích a že existuje značná pobídka k tomu, aby výrobci v ČLR svůj vývoz přesměrovali do Společenství.

6. Nevyužitá kapacita a zásoby v ČLR

(30)

V předchozím šetření, které bylo ukončeno v květnu 2002, bylo zjištěno, že existuje velmi vysoký podíl nevyužitých čínských výrobních kapacit (50 % až 60 % výrobní kapacity). Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců bylo při šetření k dispozici jen velmi málo údajů o stávajících nevyužitých kapacitách a zásobách v ČLR.

(31)

Podle odpovědi na dotazník však měl jediný spolupracující výrobce značnou nevyužitou kapacitu. Na konci období přezkumného šetření měl tento výrobce zásoby ve výši přibližně 500 tun, což představovalo více než 70 % trhu EU v období přezkumného šetření. Vzhledem k tomu, že tento výrobce představuje pouze 15 až 20 % čínské výrobní kapacity, je pravděpodobné, že by pro trh EU byly k dispozici ještě vyšší zásoby, pokud by byla opatření zrušena.

7. Možná absorpční kapacita trhů v třetích zemích nebo domácího trhu v ČLR

(32)

S ohledem na výše uvedená srovnání cen a dostupnost nevyužitých kapacit a zásob nelze tvrdit, že by čínská výroba byla absorbována trhy v třetích zemích a čínským domácím trhem. Důvodem je to, že spotřeba na trzích třetích zemí byla v posledních 10 letech poměrně stálá a očekává se, že bude stálá i v budoucnu. S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že je pravděpodobné, že by čínští výrobci museli pokračovat ve vývozu do Společenství. Důvodem je skutečnost, že trh EU je jedním z nejpřitažlivějších trhů na světě vzhledem ke své velikosti a poměrně vysokým cenám, jichž lze dosáhnout. Pokud by byla opatření zrušena, je zřejmé, že by na trh EU byly přesměrovány ještě větší objemy dumpingových dovozů.

8. Praktiky obcházení

(33)

Jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění, v důsledku šetření ve věci obcházení byla přezkoumávaná opatření rozšířena na Indii, Thajsko, Malajsii a Indonésii. To prokazuje velký zájem čínských výrobců o vstup na trh Společenství a jejich ochotu na tento trh vstoupit i v případě uložení antidumpingových opatření. Existence praktik obcházení proto podporuje závěr, že je vysoce pravděpodobné, že by se na trh Společenství vrátily vyšší objemy dumpingových dovozů, pokud by opatření byla zrušena.

9. Závěr o pravděpodobnosti přetrvávání a/nebo opětovného výskytu dumpingu

(34)	Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že pokračování dumpingu je pravděpodobné, jestliže opatření budou zrušena.

D. VYMEZENÍ VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(35)	Podnik zastoupený žadatelem byl v období šetření jediným výrobcem kumarinu ve Společenství. Tento výrobce ve Společenství proto představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

E. ANALÝZA SITUACE VE SPOLEČENSTVÍ

1. Spotřeba Společenství (7)

(36)

Výrobek, jehož se přezkum týká, je součástí jediného kódu KN. Ke zjištění objemu výrobků v rámci tohoto kódu KN, které nepředstavují dotčený výrobek, útvary Komise porovnaly údaje KN s ostatními dostupnými statistickými zdroji, jak bylo uvedeno v 23. bodě odůvodnění. Toto srovnání prokázalo, že dotčený výrobek představuje téměř 100 % výrobků dovážených pod tímto kódem.

(37)	Spotřeba Společenství byla proto zjištěna sečtením údajů o dovozech do Evropského společenství pro celý kód KN s objemy prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, jak byly uvedeny v odpovědi na dotazník.

(38)	Zjevná spotřeba kumarinu v průběhu období přezkumu celkově klesla o 8 %, přičemž do roku 2005 se snižovala a poté rostla. Zdá se, že nyní je výše spotřeby ustálená.

(39)

Spotřeba Společenství se vyvíjela následovně:

Tabulka 1

2003

2004

2005

2006

OPŠ

Spotřeba Společenství

(index 2003 = 100)

100

91,4

82,4

92,3

2. Dovoz z dotčené země

a) Objem a podíl na trhu

(40)	Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění, jako zdroj pro dovoz dotčeného výrobku do Společenství byly použity údaje kódu KN 2932 21 00.

(41)

Co se týká čínského dovozu, je nutno věnovat pozornost prokázaným praktikám obcházení, které vedly k rozšíření opatření na dovoz kumarinu z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie. V důsledku přijatých opatření zaměřených proti obcházení se v průběhu období přezkumu dovoz pocházející z ČLR, jakož i dovoz pocházející z ČLR, avšak odesílaný z jiných zemí snížil. Ačkoliv je dovoz čínského původu dosud významný, tento pokles prokázal, že opatření zaměřená proti obcházení byla účinná.

(42)

Jak je objasněno v 38. bodě odůvodnění, zjevná spotřeba se v posuzovaném období snížila. Čínský dovoz se v poměru ke spotřebě dále snižoval, což vedlo k úbytku podílu na trhu Společenství ve prospěch výrobního odvětví Společenství. Objem dovozu z třetích zemí do Společenství byl v průběhu období přezkumu na stejné úrovni.

Tabulka 2

	2003	2004	2005	2006	OPŠ
Objem dumpingových dovozů (index 2003 = 100)	100	99,4	49,7	47	50,1
Objem dovozu z třetích zemí	100	78	74,7	65,5	66,6
Rozsah podílu dumpingových dovozů na trhu	30 % – 40 %	40 % – 50 %	20 % – 30 %	10 % – 20 %	20 % – 30 %

b) Ceny

(43)	V průběhu období přezkumu byly průměrné ceny CIF kumarinu dováženého z Číny trvale mnohem nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

3. Hospodářská situace výrobního odvětví Společenství

a) Výroba

(44)

Mezi rokem 2003 a obdobím přezkumného šetření muselo výrobní odvětví Společenství snížit svůj objem výroby dotčeného výrobku o 25 %. To je spojeno se skutečností, že od roku 2003 výrobní odvětví Společenství přicházelo o objem prodeje kvůli praktikám obcházení. Dále přišlo o objem prodeje při vývozu do třetích zemí, jelikož výrobní odvětví Společenství čelilo tlaku čínského vývozu s nízkými cenami rovněž na vývozních trzích třetích zemí.

b) Kapacita a využití kapacity

(45)

Jak je uvedeno v 36. až 39. bodě odůvodnění, prodej dotčeného výrobku výrobním odvětvím Společenství ve Společenství byl v průběhu období přezkumu poměrně stálý. Během téhož období však výrobní odvětví Společenství zažilo významný pokles objemu vyváženého do třetích zemí. Za této situace muselo výrobní odvětví Společenství svou kapacitu snížit, aby optimalizovalo míru využití kapacity. Využití kapacity bylo nicméně i nadále poměrně nízké.

Tabulka 3

	2003	2004	2005	2006	OPŠ
Výroba	100	63,4	66,3	70,3	75,4
Výrobní kapacita	100	63,5	63,5	63,5	63,5
Využití kapacity	100	99,8	104,4	110,8	118,8

c) Prodej ve Společenství

(46)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství v ES se v období přezkumu zvýšil o 36 %. Tento vývoj byl možný díky prodloužení opatření na období dalších 5 let a díky účinnému vyloučení praktik obcházení. V důsledku toho (a jak je objasněno v 41. bodě odůvodnění) čínský dovoz během téhož období poklesl. Dovoz z Indie, jediné další známé třetí země vyrábějící kumarin, byl omezen na dovoz podle závazku.

d) Zásoby

(47)	V průběhu období přezkumu se výše zásob výrobního odvětví Společenství snížila.

e) Podíly na trhu

(48)

V průběhu období přezkumu se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu zvýšil. Jak je objasněno v 41. a 42. bodě odůvodnění, účinnost uložených opatření výrobnímu odvětví Společenství umožnila opět získat podíl na trhu. Zvýšení podílu na trhu během období přezkumu o 22 procentních bodů bylo jednoznačně spojeno s vyloučením praktik obcházení.

f) Ceny

(49)

Průměrné čisté prodejní ceny kumarinu na trhu ES se v roce 2004 snížily o 10 % v porovnání s cenami v roce 2003. Po roce 2004 ceny postupně rostly, avšak v období přezkumného šetření nikdy nedosáhly úrovně z roku 2003. V ohledu cen proto dosud nebylo zdaleka dosaženo úplného zotavení, jak by se očekávalo.

(50)

Cenová situace je projevem silného tlaku dovozu z Číny. V posuzovaném období byly průměrné ceny CIF dovozu z Číny trvale mnohem nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Po uložení opatření se v průběhu období přezkumného šetření prodával kumarin pocházející z Číny za stejné ceny, jako byly ceny výrobního odvětví Společenství. Ceny čínského vývozu tudíž působily jako strop, který výrobní odvětví Společenství nutil, aby odpovídajícím způsobem upravilo své ceny. Ceny výrobního odvětví Společenství jsou proto velmi stlačené a výrobní odvětví vykazuje nízkou ziskovost.

(51)

Ke stanovení pokračujícího cenového podbízení ohledně kumarinu pocházejícího z Číny byly ceny ze závodu výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, porovnány s dovozními cenami CIF na hranice Společenství pomocí údajů kódu KN, jak bylo uvedeno v 23. bodě odůvodnění. Toto srovnání prokázalo, že ačkoliv se ceny blížily ceně nepůsobící újmu, která byla stanovena pro výrobní odvětví Společenství, ceny dovozu nebyly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

Tabulka 4

	2003	2004	2005	2006	OPŠ
Zásoby	100	50,3	31	20,9	3,7
Podíly výrobního odvětví Společenství na trhu	100	98	136,5	149,3	148
Ceny	100	90,4	93,7	96,6	97,3

g) Ziskovost

(52)

Zdá se, že v průběhu období přezkumného šetření byla ziskovost prodeje dotčeného výrobku odběratelům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, mírně kladná. Od roku 2004 byla ziskovost záporná s malým zlepšením počínaje rokem 2006. Tato nízká úroveň ziskovosti je částečně zapříčiněna stlačenými prodejními cenami, jak bylo objasněno v 49. a 50. bodě odůvodnění, spolu s růstem nákladů, zejména co se týká ceny surovin. Zvýšení produktivity mohlo pouze částečně vyrovnat nepříznivý účinek těchto prvků na ziskovost. Celkově byl v průběhu celého posuzovaného období zisk mnohem nižší než běžný zisk.

h) Peněžní tok a schopnost získat kapitál

(53)	Vývoj peněžního toku výrobního odvětví Společenství v poměru k prodeji dotčeného výrobku na trhu EU odráží vývoj ziskovosti. Je nutno zmínit, že ačkoliv byl peněžní tok nízký, v průběhu období přezkumu byl kladný.

(54)

Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství nemělo při získávání kapitálu žádné potíže a že kapitálové výdaje byly během období přezkumu velmi omezené. Schopnost získat kapitál však nelze pro účely tohoto šetření považovat za přiměřený ukazatel, jelikož výrobní odvětví Společenství tvoří velká skupina, jejíž výroba kumarinu představuje pouze malou část celkové výroby. Schopnost získat kapitál úzce souvisí s výkonností skupiny jako celku, nikoli pouze s výkonností v případě dotčeného výrobku.

i) Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(55)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství se v průběhu období přezkumu snižovala, zejména od roku 2004. Tento pokles je spojen s reorganizací procesu výroby kumarinu, kterou výrobní odvětví Společenství provedlo. Produktivita výrobního odvětví Společenství měřená jako objem výroby na zaměstnance se v průběhu období šetření výrazně zvýšila.

(56)

Celkové mzdové náklady se snížily jako přímý důsledek reorganizace popsané v 55. bodě odůvodnění. Průměrná mzda zaměstnance byla v průběhu období přezkumu na stejné úrovni.

Tabulka 5

	2003	2004	2005	2006	OPŠ
Zaměstnanci	100	86	61	57	57
Mzdy	100	89,6	65,5	63,4	63,4
Produktivita	100	76,4	111,8	129,4	135,3

j) Investice a návratnost investic

(57)	V průběhu období šetření dosáhla úroveň investic svého vrcholu v roce 2004, načež začala klesat. Za stávajících tržních podmínek se výrobní odvětví Společenství zaobírá více zachováním stávajícího výrobního zařízení než rozšiřováním výrobní kapacity.

(58)	Z tohoto hlediska návratnost investic, vyjádřená jako čistý zisk výrobního odvětví Společenství vztažený k účetní hodnotě jeho fixních aktiv, odráží vývoj ziskovosti, jak bylo vysvětleno v 52. bodě odůvodnění.

k) Růst

(59)	Jak je uvedeno v 36. bodě odůvodnění a dále, objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu EU se velkou měrou zvýšil, což výrobnímu odvětví Společenství umožnilo získat zpět značný podíl na trhu.

l) Velikost dumpingového rozpětí

(60)

Analýza týkající se velikosti dumpingu přihlíží ke skutečnosti, že jsou v platnosti opatření s cílem odstranit dumping působící újmu. Vzhledem k objemu dovozu v průběhu období přezkumného šetření spolu se zjištěnou značnou úrovní dumpingu (viz 28. bod odůvodnění) nelze jeho dopad na situaci výrobního odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

m) Překonání účinků dřívějšího dumpingu

(61)

Je rovněž nutno vzít v úvahu skutečnost, že by po uložení antidumpingových opatření v roce 2002 výrobní odvětví Společenství nebylo schopno překonat účinky dřívějšího dumpingu kvůli praktikám obcházení, s ohledem na něž byla opatření přijata teprve v roce 2004 a 2006. Před tím, než Rada Indii, Thajsku, Indonésii a Malajsii uložila opatření zaměřená proti obcházení, a před přijetím závazku Komisí v roce 2005 byla úroveň dovozu z těchto čtyř zemí značná a výrobnímu odvětví Společenství bránila v překonání účinků dumpingu.

4. Závěr o situaci na trhu Společenství

(62)

Uložení antidumpingových opatření na dovoz kumarinu pocházejícího z ČLR a rozšíření na země, u nichž bylo zjištěno obcházení, mělo příznivý účinek na výrobní odvětví Společenství v tom, že mu umožnilo částečně překonat obtížnou hospodářskou situaci. Trvalé úsilí výrobního odvětví Společenství v oblasti snižování nákladů a zvyšování produktivity na zaměstnance mohlo pouze vyrovnat nárůst cen surovin a pokles prodejních cen na trhu Společenství.

(63)	Praktiky obcházení používané čínskými výrobci (jak bylo uvedeno v 33. bodě odůvodnění) podporují závěr, že čínští vyvážející výrobci mají velký zájem o vstup na trh Společenství.

(64)

S ohledem na výše uvedenou analýzu je situace výrobního odvětví Společenství dosud nejistá, ačkoliv opatření pomohla omezit škodlivé účinky dumpingu. Případné zvýšení dovozu za dumpingové ceny by však se vší pravděpodobností situaci zhoršilo a zmařilo by veškeré úsilí vynaložené výrobním odvětvím Společenství, které by se vší pravděpodobnosti kumarin přestalo vyrábět.

F. PRAVDĚPODOBNOST OBNOVENÍ ÚJMY

1. Pravděpodobnost obnovení újmy

(65)	Co se týká pravděpodobného účinku skončení platnosti stávajících opatření na výrobní odvětví Společenství, byly spolu s prvky shrnutými v 28. až 34. bodě odůvodnění zkoumány níže uvedené faktory.

(66)

V důsledku platných opatření výrobní odvětví Společenství zvýšilo objem svého prodeje na trhu Společenství. Z údajů je zřejmé, že se podíl výrobního odvětví Společenství značně zvýšil na trhu, na němž během období přezkumu spotřeba poklesla o 8 %. Výrobní odvětví Společenství se však i nadále potýkalo se stlačením cen.

(67)

Jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění, ačkoliv se spotřeba snížila o 8 %, prognóza světové spotřeby kumarinu (jež do jisté míry podléhá módním trendům) se podle očekávání významně nezmění. Existují jasné signály, že pokud by opatření nebyla uložena, docházelo by ve značné míře k dovozu z Číny za dumpingové ceny. Velká nevyužitá výrobní kapacita v Číně mimoto naznačuje, že je velmi pravděpodobné, že by se objemy dovozu do Společenství zvýšily, pokud by opatření byla zrušena.

(68)

Rozšíření opatření na základě řízení ve věci obcházení opatření bylo vysoce účinné, pokud jde o ukončení praktik obcházení při dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, avšak zasílaného z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie. Je pravděpodobné, že čínští vyvážející výrobci budou muset ve Společenství uplatňovat agresivní cenové praktiky, aby vyrovnali úbytek podílu na trhu, k němuž došlo po ukončení obcházení.

(69)	Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, při šetření bylo zjištěno, že pokud by opatření pozbyla platnosti, představovalo by to pro čínské vývozce jednoznačnou pobídku k přesměrování velkých objemů do Společenství. To by čínským vývozcům umožnilo využít určitou část jejich nadbytečné kapacity.

(70)	Pravděpodobnost tohoto vývoje dále podporuje skutečnost, že ceny ve Společenství jsou vyšší než čínské vývozní ceny do ostatních třetích zemí. To by zcela jistě čínské výrobce pobídlo ke zvýšení činnosti na trhu Společenství.

(71)

Nárůst dovozů za nižší ceny, jenž by byl pravděpodobně důsledkem zrušení opatření, by s největší pravděpodobností měl rovněž značné nepříznivé účinky na výrobní odvětví Společenství. Za těchto okolností by výrobní odvětví Společenství buď muselo snížit ceny, aby zachovalo podíl na trhu, nebo zachovat prodejní ceny na stávající úrovni a přijít o odběratele a následně tržby. V prvním případě by byl provoz výrobního odvětví Společenství ztrátový a v druhém případě by úbytek prodeje nakonec vedl k vyšším nákladům, načež by následovaly ztráty.

(72)

Pokud by se proto dovozy zvýšily (jak se předpokládá v případě ukončení opatření), šetřením bylo zjištěno, že by velmi pravděpodobně došlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Společenství, jehož situace je již nyní nejistá. V zásadě by výrobní odvětví Společenství nebylo schopno kumarin nadále vyrábět.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Úvod

(73)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by prodloužení platných antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Zájem Společenství byl stanoven na základě posouzení všech jednotlivých zájmů, tj. zájmu výrobního odvětví Společenství, dovozců/obchodníků a uživatelů kumarinu. Pro posouzení pravděpodobného dopadu zachování či zrušení opatření si Komise vyžádala informace od všech výše uvedených zúčastněných stran.

(74)	Na základě toho bylo ověřováno, zda navzdory závěrům o pravděpodobném přetrvávání dumpingu a pravděpodobném obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

2. Zájem výrobního odvětví Společenství

(75)	Zachování opatření by jednoznačně bylo v zájmu jediného výrobce ve Společenství, aby mohl kumarin vyrábět i nadále.

(76)	Usuzuje se rovněž, že v případě zrušení antidumpingových opatření by pravděpodobně dumping pokračoval a zvyšoval by se, což by vedlo k trvalému zhoršování situace výrobního odvětví Společenství, a to až do okamžiku, kdy by výrobní odvětví se vší pravděpodobností zaniklo.

(77)	Celkově lze vyvodit závěr, že zachování opatření je jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Společenství.

3. Zájem dovozců a uživatelů

(78)	Kontaktováno bylo 13 dovozců a 10 průmyslových uživatelů a byly jim zaslány dotazníky. Útvary Komise obdržely čtyři odpovědi od společností, které souhlasily se spoluprací.

(79)	Z těchto čtyř odpovědí vznesl námitku vůči opatřením jeden dovozce, jelikož měl obavy týkající se především pořizovací ceny dotčeného výrobku. Tato společnost však rovněž uvedla, že dopad nákladů na kumarin na její celkové výrobní náklady je velmi omezený.

(80)

Ačkoliv se dotčený výrobek používá i v jiných výrobních odvětvích, v nichž ho poměrně často nelze nahradit, jeho význam ve složení hotového výrobku je velmi omezený, pokud jde o množství a ceny, a ve většině případů činí méně než jedno procento. Dopad cla na uživatele, jakož i na konečné spotřebitele je proto velmi omezený.

(81)	Někteří uživatelé uvedli, že kvůli výhodám souvisejícím s kvalitou upřednostňují kumarin pocházející ze Společenství. Těchto uživatelů by se ukončení výroby tohoto výrobku výrobním odvětvím Společenství v důsledku zrušení opatření velmi dotklo.

(82)

Při zkoumání zájmu Společenství je nutno přihlížet zejména k nutnosti odstranit účinky dumpingu působící újmu, které narušují obchod, a zejména obnovit účinnou hospodářskou soutěž. V tomto ohledu je nutno podotknout, že světový trh s kumarinem je velmi koncentrovaný a že existuje pouze několik málo výrobců, přičemž ti nejdůležitější z nich se nacházejí v Číně a ve Společenství. Z tohoto hlediska by se mělo považovat za důležité zajištění několika zdrojů dodávek (včetně výrobního odvětví Společenství). Mimoto je nutno rovněž připomenout, že účelem antidumpingových opatření není omezit dodávky ze zdrojů mimo Společenství a že kumarin pocházející z Číny může být nadále dovážen do Společenství v dostatečném množství.

(83)	Výše uvedené úvahy ve spojení s nízkou úrovní spolupráce potvrzují, že v současnosti platná opatření neměla žádný významný nepříznivý dopad na hospodářskou situaci dovozců a uživatelů. Šetřením nebylo mimoto zjištěno, že by se tyto nepříznivé účinky zhoršily, pokud by opatření byla prodloužena.

4. Závěr o zájmu Společenství

(84)	S přihlédnutím k všem výše uvedeným faktorům se vyvozuje závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody prokazující, že by zachování opatření bylo proti zájmu Společenství.

H. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(85)	Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bude doporučeno zachovat stávající opatření. Stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohou vyjádřit svá stanoviska ke zveřejněným údajům.

(86)	Z výše uvedených skutečností vyplývá, že antidumpingová opatření uložená na dovozy kumarinu pocházejícího z Čínské lidové republiky, která jsou v současnosti platná, by měla být zachována.

(87)

Jak je uvedeno v 1. bodě odůvodnění, platná antidumpingová cla z dovozu dotčeného výrobku z ČLR byla rozšířena tak, aby zahrnovala dovoz kumarinu zasílaného z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, ať již je deklarován jako pocházející z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, či nikoliv. Antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku, jež má být zachováno, by mělo být i nadále rozšířeno na dovoz kumarinu odesílaného z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, ať již je deklarován jako pocházející z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, či nikoliv. Indický vyvážející výrobce uvedený v 2. bodě odůvodnění, na nějž se opatření nevztahovala na základě závazku přijatého Komisí, by měl být i nadále za stejných podmínek osvobozen od opatření uložených tímto nařízením,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu kumarinu kódu KN ex 2932 21 00 (kód TARIC 2932210019) pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2. Clo se stanoví ve výši 3 479 EUR na tunu.

3. Konečné antidumpingové clo ve výši 3 479 EUR na tunu, které se vztahuje na dovoz výrobku pocházejícího z Číny, se rozšiřuje na dovoz téhož výrobku uvedeného v odstavci 1 odesílaného z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, až již je deklarován jako pocházející z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, či nikoliv (kódy TARIC 2932210011, 2932210015 a 2932210016).

Článek 2

1. Dovážené výrobky, na něž bylo předloženo prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu, jsou osvobozeny od antidumpingového cla uloženého podle článku 1, pokud jsou vyrobeny společnostmi, od kterých Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedeny v příslušném rozhodnutí Komise ve znění pozdějších předpisů, a dovoz se uskutečnil v souladu s ustanoveními uvedeného rozhodnutí.

2. Dovoz podle odstavce 1 je osvobozen od antidumpingového cla pod podmínkou, že:

a)	při předložení prohlášení o propuštění zboží do volného oběhu je celním orgánům členských států předložena obchodní faktura, která obsahuje alespoň údaje uvedené v příloze, a

b)	zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v obchodní faktuře.

Článek 3

Není-li uvedeno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 4

V případech, kdy bylo zboží před vstupem do volného oběhu poškozeno, a skutečně zaplacená nebo splatná cena je proto za účelem stanovení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (8) poměrně rozdělena, se výše antidumpingového cla vypočtená na základě výše stanovené částky sníží o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 29. dubna 2008.

Za Radu

předseda

D. RUPEL

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2) Úř. věst. L 123, 9.5.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1854/2003 (Úř. věst. L 272, 23.10.2003, s. 1).

(3) Úř. věst. L 396, 31.12.2004, s. 18.

(4) Úř. věst. L 311, 10.11.2006, s. 1.

(5) Úř. věst. L 1, 4.1.2005, s. 15.

(6) Úř. věst. C 103, 8.5.2007, s. 15.

(7) Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství představuje jediný výrobce, jsou kvůli důvěrnosti údajů informace obsažené v tomto nařízení uvedeny ve formě indexů nebo jako přibližné údaje.

(8) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

PŘÍLOHA

Na obchodní faktuře doprovázející dodávku kumarinu, který společnost prodává do Společenství a na který se vztahuje závazek, se uvedou tyto údaje:

1.	Nadpis „OBCHODNÍ FAKTURA DOPROVÁZEJÍCÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍ ZÁVAZKU“

2.	Název společnosti, která vydala obchodní fakturu, podle čl. 2 odst. 1

3.	Číslo obchodní faktury

4.	Datum vystavení obchodní faktury

5.	Doplňkový kód TARIC, pod kterým má být zboží na faktuře celně odbaveno na hranicích Společenství

Přesný popis zboží včetně těchto údajů:

—	kódové číslo výrobku (Product Code Number – PCN), používané pro účely šetření a závazku,

—	jasný popis zboží odpovídajícího dotčenému PCN (např. „PCN …“);

—	případně podnikové kódové číslo výrobku (Company Product Code Number – CPC),

—

kód KN,

—	množství (v kg).

7.	Název společnosti, která působí jako dovozce ve Společenství a pro kterou byla obchodní faktura doprovázející zboží podléhající závazku společností výrobce přímo vystavena.

Jméno zástupce společnosti, která vystavila fakturu, a toto podepsané prohlášení:

„Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej pro přímý vývoz zboží uvedeného na této faktuře do Evropského společenství se provádí v rámci a podle podmínek závazku nabídnutého společností [název společnosti] a přijatého Evropskou komisí rozhodnutím [vložte číslo]. Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.“

11.7.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 183/17

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 657/2008

ze dne 10. července 2008,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na článek 102 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2707/2000 ze dne 11. prosince 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách (2), bylo několikrát podstatně změněno (3). Protože jsou nezbytné další změny, uvedené nařízení by mělo být v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(2)

Podpora pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům by měla být k dispozici v mateřských školách, ostatních předškolních zařízeních a na základních a středních školách. Vzhledem k boji proti obezitě a ve snaze poskytnout dětem zdravé mléčné výrobky by se k těmto typům škol mělo přistupovat stejným způsobem a měl by jim být umožněn přístup k tomuto režimu. V zájmu zjednodušení řízení režimu je třeba vyloučit spotřebu žáků během jejich pobytu na školních prázdninových táborech.

(3)	S cílem vyjasnit uplatňování režimu podpory je třeba zdůraznit, že podpora by měla být žákům poskytována pouze ve dny školní výuky. Školské orgány nebo školy každého členského státu by měly rovněž potvrdit celkový počet dní školní výuky bez prázdnin.

(4)	Ze získaných zkušeností vyplývá, že problémy při sledování používání subvencovaných mléčných výrobků při přípravě jídel pro žáky byly prokázány. Kromě toho to není účinný způsob, jak dosáhnout vzdělávacího účelu režimu. Proto by měla být příprava jídel odpovídajícím způsobem omezena.

(5)

S ohledem na různé spotřební zvyklosti ve Společenství ve spotřebě mléka a některých mléčných výrobků a ve snaze zohlednit stávající tendence v oblasti zdraví a výživy by měl být rozšířen a zjednodušen seznam způsobilých produktů a měla by být zachována možnost, že si členské státy určí vlastní sortiment produktů v souladu s uvedeným seznamem.

(6)

Aby bylo možné zajistit, že produkty způsobilé pro podporu poskytují vysokou úroveň ochrany zdraví, měly by být tyto produkty připraveny v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (4) a mít identifikační označení požadovanou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (5).

(7)	Pro potřeby řízení a kontroly režimu podpory je třeba vytvořit schvalovací řízení pro žadatele.

(8)	Míra podpory pro různé způsobilé produkty by měla být určena s ohledem na míru podpory pro mléko stanovenou v článku 102 nařízení (ES) č. 1234/2007 a na technické vztahy mezi produkty.

(9)	Pokud jde o výplatu podpory, je nezbytné stanovit podmínky, které musí splňovat žadatelé, a pravidla předkládání žádostí, kontrol a sankcí, které musí provádět příslušné orgány, i postupů vyplácení podpory.

(10)	Ustanovení čl. 102 odst. 4 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že poskytování podpory je omezeno na množství 0,25 litru ekvivalentu mléka na žáka a den. Je třeba přesně stanovit hodnoty ekvivalentu mléka u jednotlivých produktů.

(11)	Členské státy by měly stanovit kontrolní pravidla režimu podpory, aby bylo možné zajistit, že se částka podpory projeví v ceně, kterou platí příjemci podpory, a že se subvencované produkty neodchýlí od stanoveného použití.

(12)

V zájmu ochrany finančních zájmů Společenství by měla být přijata vhodná kontrolní opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů. Tato kontrolní opatření by se měla skládat z důsledné správní kontroly doplněné kontrolami na místě. Rozsah, obsah, načasování a podávání zpráv o takových kontrolních opatřeních by měly být přesně stanoveny, aby se zajistil přiměřený a jednotný přístup členských států, který bere v úvahu jejich odlišný způsob provádění režimu. Kromě toho by se měly získat zpět vyplacené částky a měly by být určeny sankce, které by žadatele odradily od podvodného jednání.

(13)	S cílem zjednodušit správní práci členských států by se měla vypočítat maximální výše subvencovaného množství na základě počtu žáků, kteří podle seznamu žadatele školu pravidelně navštěvují.

(14)	Získané zkušenosti ukázaly, že příjemci podpory si dostatečně neuvědomují úlohu, kterou Evropská unie hraje v režimu mléka pro školy. Proto by měla být subvenční úloha Evropské unie v tomto režimu jasně uvedena v každé škole, která se účastní režimu mléka pro školy.

(15)	Některé informace týkající se režimu mléka pro školy by měly být každý rok zasílány Komisi za účelem jejich sledování.

(16)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování některých mléčných výrobků žákům ve školách (dále jen „podpora“) podle článku 102 uvedeného nařízení.

Článek 2

Příjemci

Příjemci podpory jsou žáci, kteří pravidelně navštěvují školy náležející do jedné z těchto kategorií: mateřské školy/jiná předškolní zařízení, základní a střední školy spravované nebo uznávané příslušným orgánem členského státu.

Článek 3

Produkty způsobilé pro podporu

1. Členské státy mohou vyplácet podporu na způsobilé produkty, které jsou na seznamu v příloze I. Mohou použít přísnější normy v souladu s požadavky na způsobilé produkty stanovené v příloze I.

2. Ve francouzských zámořských departementech může být čokoládové nebo jinak ochucené mléko, uvedené v příloze I, rekonstituovaným mlékem.

3. Členské státy mohou povolit přídavek nejvýše 5 mg fluoru na kilogram produktů kategorie I.

4. Podpora se poskytuje na produkty, které jsou na seznamu v příloze I tohoto nařízení, pouze pokud splňují požadavky stanovené nařízením (ES) č. 852/2004 a nařízením (ES) č. 853/2004, a zvláště požadavky týkající se přípravy ve schváleném zařízení a požadavky identifikačního označení stanovené v oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

Článek 4

Míra podpory

1. Míry podpory jsou uvedeny v příloze II.

2. Jestliže se míra podpory vyjádřená v eurech změní, mírou této podpory pro množství dodaná během daného měsíce je míra platná první den toho měsíce.

3. Jestliže jsou dodaná množství produktů vyjádřená v litrech, k převodu na kilogramy se použije koeficient 1,03.

Článek 5

Nejvyšší subvencované množství

1. Členské státy ověří, že se nejvyšší množství 0,25 litru uvedené v čl. 102 odst. 4 nařízení (ES) č. 1234/2007 nepřekračuje s přihlédnutím k počtu dnů školní výuky a počtu žáků, kteří pravidelně navštěvují školu během období, na které se vztahuje žádost o podporu, a s přihlédnutím ke koeficientu uvedenému v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení.

2. Pro produkty kategorií II až V na seznamu v příloze I se použijí pro ověření podle odstavce 1 tyto hodnoty ekvivalentů:

a)	kategorie II: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 90 kg mléka;

b)	kategorie III: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 300 kg mléka;

c)	kategorie IV: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 899 kg mléka;

d)	kategorie V: 100 kg produktů se považuje za ekvivalent 765 kg mléka.

3. Příjemci uvedení v článku 2 pobírají podporu pouze pro dny školní výuky. Zřizovatelé nebo školy oznámí celkový počet dní školní výuky bez prázdnin příslušnému orgánu členského státu a případně žadateli. Žáci nepobírají podporu během pobytu v prázdninových táborech.

4. Podpora se nevztahuje na mléko a mléčné výrobky použité při přípravě jídel.

Podpora však může být poskytována na mléko a mléčné výrobky použité při přípravě jídel ve školách, při níž nedochází k tepelné úpravě. Kromě toho lze povolit ohřívání produktů ze seznamu kategorie I písmena a) a b) v příloze I.

5. Pro účely odstavce 4 se zřetelem na rozlišení produktů užívaných při tepelné přípravě nebo přípravě bez užití tepla a/nebo přímé konzumaci se může použít koeficient založený na množstvích užívaných v minulosti a/nebo na receptech, pokud jsou s tím dané členské státy srozuměny.

Článek 6

Obecné podmínky pro poskytování podpory

1. Žádost o podporu je platná, pouze pokud je podána žadatelem schváleným podle článků 7, 8 a 9 pro dodávky produktů Společenství uvedených na seznamu v příloze I.

2. O podporu může žádat:

škola;

b)	zřizovatel, který žádá o podporu pro produkty distribuované žákům v rámci své působnosti;

c)	dodavatel produktů, jestliže tak stanoví členský stát;

d)	organizace, která žádá o podporu jménem jedné nebo více škol nebo zřizovatelů a která byla za tímto účelem založena, jestliže tak stanoví členský stát.

Článek 7

Schválení žadatelů

Žadatele o podporu musí za tímto účelem schválit příslušný orgán členského státu, na jehož území se nachází škola, do které se produkty dodávají.

Článek 8

Obecné podmínky pro schválení

1. Schválení je uděleno tehdy, pokud se žadatel příslušnému orgánu písemně zaváže:

a)	že produkty použije v souladu s tímto nařízením výhradně pro spotřebu žáků ve svých školách nebo ve školách, pro které o podporu žádá;

b)	že vrátí podporu, která byla neprávem vyplacena pro dotyčná množství, pokud se zjistilo, že produkty nebyly poskytnuty příjemcům uvedeným v článku 2, nebo byla vyplacena pro jiná množství, než množství stanovená podle článku 5;

c)	že na žádost příslušných orgánů předloží těmto orgánům doklady;

d)	že se podrobí jakékoliv kontrole, kterou stanoví příslušný orgán dotyčného členského státu, zejména prověření záznamů a fyzické kontrole.

2. Schválení udělená podle článků 7, 8 a 9 nařízení (ES) č. 2707/2000 zůstávají v platnosti pro účely tohoto nařízení.

Článek 9

Zvláštní podmínky pro schválení některých žadatelů

Pokud o podporu žádá žadatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. c) a d), musí se písemně zavázat, kromě závazků uvedených v článku 8, že povede záznamy o jménech a adresách škol nebo případně zřizovatelů a o produktech a množstvích prodaných nebo dodaných těmto školám nebo orgánům.

Článek 10

Pozastavení a odejmutí schválení

Jestliže se zjistí, že žadatel o podporu již nesplňuje podmínky stavené v článcích 8 a 9 nebo jakékoli jiné povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, schválení se podle závažnosti nesrovnalosti pozastaví na jeden až dvanáct měsíců nebo se odejme.

Uvedená opatření se nepoužijí v případě vyšší moci nebo pokud členský stát zjistí, že daná nesrovnalost nebyla způsobena úmyslně nebo z nedbalosti nebo nebyla závažná.

V případě odejmutí může být na žádost žadatele schválení znovu uděleno po uplynutí nejméně 12 měsíců.

Článek 11

Žádosti o podporu

1. Žádost o podporu je nutné podat podle pravidel stanovených příslušným orgánem členského státu a musí v ní být uvedeny nejméně tyto údaje:

a)	distribuovaná množství podle kategorií a podkategorií produktů;

b)	jméno a adresa nebo jedinečné identifikační číslo školy nebo zřizovatele, ke kterým se vztahují údaje podle písmene a).

2. Členský stát stanoví, jak často se žádosti podávají. Žádosti se vztahují na období od jednoho do sedmi měsíců.

3. Má-li být žádost o podporu platná, musí být s výjimkou případů vyšší moci správně vyplněna a podána nejpozději poslední den třetího měsíce následujícího po uplynutí doby, na kterou se žádost vztahuje.

Pokud je tato lhůta překročena o méně než dva měsíce, podpora se přesto vyplatí, ale je nižší o:

a)	5 % v případě překročení lhůty o měsíc nebo méně;

b)	10 % v případě překročení o více než měsíc, ale méně než dva měsíce.

4. Částky uvedené v žádosti musí být doloženy příslušnými doklady, které jsou k dispozici příslušným orgánům. Musí být zde zvlášť uvedena cena každého dodaného produktu a potvrzeno jeho převzetí nebo přiložen doklad o zaplacení.

Článek 12

Vyplácení podpory

1. Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4, podpora se dodavatelům nebo organizacím uvedeným v čl. 6 odst. 2 písm. c) a d) vyplatí pouze:

a)	po předložení stvrzenky na skutečně dodaná množství, nebo

b)	na základě zprávy příslušného orgánu o kontrole provedené před konečnou výplatou podpory, v níž je uvedeno, že podmínky nezbytné pro výplatu byly splněny, nebo

c)	v případě, že to členský stát povolí, po předložení alternativního důkazu, že množství dodaná pro účely tohoto nařízení byla zaplacena.

2. Podporu vyplácí příslušný orgán do tří měsíců ode dne podání správně vyplněné a platné žádosti uvedené v článku 11, pokud nebylo zahájeno správní šetření.

Článek 13

Vyplácení záloh

1. Členské státy mohou vyplatit zálohu ve výši částky požadované podpory, a to po složení jistoty ve výši 110 % částky zálohy.

2. Jestliže dodavatel nebo organizace uvedení v čl. 6 odst. 2 písm. c) a d) požádá o zálohu, příslušný orgán ji může vyplatit na základě dodaných množství, aniž by požadoval příslušné doklady uvedené v čl. 12 odst. 1. Do jednoho měsíce po vyplacení zálohy předloží dodavatel nebo organizace příslušnému orgánu doklady nezbytné pro provedení konečné výplaty podpory, pokud uvedený orgán nevypracuje zprávu uvedenou v čl. 12 odst. 1 písm. b).

Článek 14

Sledování cen

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zajistit, aby se částka podpory projevila v ceně, kterou platí příjemce podpory.

2. Členské státy mohou stanovit nejvyšší ceny, které příjemci podpory zaplatí za jednotlivé produkty uvedené v příloze I a distribuované na jejich území.

Článek 15

Kontroly a sankce

1. Členské státy učiní veškerá nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením. Tato opatření zahrnují důslednou správní kontrolu žádostí o podporu doplněnou kontrolami na místě stanovenými v odstavcích 2 až 8.

2. Správní kontroly se provádějí u všech žádostí o podporu a zahrnují kontrolu dokladů stanovenou členskými státy, které se vztahují k dodávkám produktů a dodržení nejvyššího množství na žáka na den podle čl. 5 odst. 1.

Správní kontroly podle prvního pododstavce se doplní o kontroly na místě týkající se zvláště:

a)	dopadu podpory na cenu placenou příjemcem podpory;

b)	záznamů uvedených v článku 9, včetně finančních záznamů, jako jsou nákupní a prodejní faktury a bankovní výpisy;

c)	používání subvencovaných produktů v souladu s tímto nařízením, zejména existují-li důvody domnívat se, že došlo k nějaké nesrovnalosti.

3. Celkový počet kontrol na místě prováděných v každém období trvajícím od 1. srpna do 31. července se vztahuje nejméně na 5 % všech žadatelů uvedených v článku 6. Pokud je žadatelů v členském státě méně než 100, kontroly na místě se provedou v prostorách pěti žadatelů. Pokud je žadatelů v členském státě méně než pět, kontroluje se 100 % žadatelů. Celkový počet kontrol na místě prováděných v každém období trvajícím od 1. srpna do 31. července se kromě toho vztahuje nejméně na 5 % podpory rozdělené na celostátní úrovni.

4. Kontroly na místě se provádí v průběhu období od 1.srpna do 31. července a vztahují se na období nejméně 12 předcházejících měsíců.

5. Kontrolám na místě jsou podrobeni žadatelé vybraní příslušnými kontrolními orgány po zohlednění různých zeměpisných oblastí a na základě analýzy rizik, která bere v úvahu zvláště opakovaný výskyt chyb a zjištění kontrol provedených v minulých letech. Analýzy rizik rovněž vezmou v úvahu různé částky jednotlivých podpor a typ žadatelů podle čl. 6 odst. 2.

6. V případech, kdy žadatel uvedený v čl. 6 odst. 2 písm. b), c) a d) žádá o podporu, kontroly na místě v prostorách žadatele se doplní o kontroly na místě v prostorách nejméně dvou škol nebo nejméně 1 % škol uvedených na seznamu žadatele, podle toho, která z těchto hodnot je větší.

7. Pokud není ohrožen účel kontroly, lze kontrolu oznámit předem ve lhůtě přísně omezené na nezbytné minimum.

8. Příslušný kontrolní orgán vypracuje kontrolní zprávu o každé kontrole provedené na místě. Zpráva přesně popíše jednotlivé kontrolované položky.

Kontrolní zpráva je rozčleněna na tyto části:

obecná část obsahující zejména tyto informace:

i)	režim, příslušné období, kontrolované použití, množství mléčných výrobků, na které byla vyplacena podpora, a příslušnou finanční částku,

ii)	přítomné odpovědné osoby;

část popisující provedené kontroly a obsahující především tyto údaje:

i)	kontrolované doklady,

ii)	povahu a rozsah provedených kontrol,

iii)	poznámky a zjištění.

9. Pro získávání zpět neoprávněně vyplacených částek se obdobně použije čl. 73 odst. 1, 3, 4 a 8 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (6).

10. Aniž je dotčen článek 10, kromě získání zpět neoprávněně vyplacených částek podle odstavce 9 žadatel v případě podvodu zaplatí částku rovnající se rozdílu mezi původně vyplacenou částkou a částkou, na kterou má žadatel nárok.

Článek 16

Plakát Mléko v evropských školách

Školy distribuující produkty v souladu s tímto nařízením vyrobí nebo vyrobily plakát podle minimálních požadavků stanovených v příloze III, který má být trvale pověšen na jasně viditelném místě u hlavního vchodu do školy tak, aby ho bylo možno snadno přečíst.

Článek 17

Oznámení

1. Nejpozději 30. listopadu po skončení předchozího období, trvajícího od 1. srpna do 31. července, poskytnou členské státy Komisi stručné údaje o počtu účastnících se žadatelů a škol, provedených kontrol na místě a souvisejících zjištěních.

2. Každoročně před 31. lednem poskytne každý členský stát Komisi nejméně tyto informace týkající se předchozího období trvajícího od 1. srpna do 31. července:

a)	množství mléka a mléčných výrobků rozčleněných podle kategorií a podkategorií, na které byla vyplacena podpora v průběhu předchozího období trvajícího od 1. srpna do 31. července, a nejvyšší povolené množství a jeho výpočet;

b)	odhadovaný počet žáků, kteří se účastní režimu mléka pro školy.

3. Forma a obsah oznámení jsou vymezeny na základě vzorů, které Komise dala k dispozici členským státům. Uvedené vzory se nepoužijí, dokud nebyl informován Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů.

Článek 18

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2707/2000 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení a je nutné je číst v souladu se srovnávací tabulkou v příloze IV.

Článek 19

Přechodné ustanovení

1. Nařízení (ES) č. 2707/2000 se nadále uplatňuje na dodávky uskutečněné před 1. srpnem 2008.

2. Povolení vydaná v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2707/2000 se nadále uplatňují až do 31. prosince 2008.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. srpna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. července 2008.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 510/2008 (Úř. věst. L 149, 7.6.2008, s. 61).

(2) Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 37. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1544/2007 (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 64).

(3) Viz příloha IV.

(4) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1.

(5) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1243/2007 (Úř. věst. L 281, 25.10.2007, s. 8).

(6) Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18.

PŘÍLOHA I

SEZNAM PRODUKTŮ ZPŮSOBILÝCH PRO PODPORU SPOLEČENSTVÍ

Kategorie I

a)	tepelně ošetřené mléko (1);

b)	tepelně ošetřené mléko s čokoládou, ovocnou šťávou (2) nebo ochucené, o obsahu nejméně 90 % hmotnostních mléka uvedeného v písmenu a), které obsahuje nejvýše 7 % přidaného cukru (3) a/nebo medu;

c)	výrobky na bázi kysaného mléka s ovocnou šťávou (2) nebo bez ní, ochucené nebo neochucené, o obsahu nejméně 90 % hmotnostních mléka uvedeného v písmenu a), které obsahují nejvýše 7 % přidaného cukru (3) a/nebo medu.

Kategorie II

Ochucené a neochucené výrobky na bázi kysaného mléka s ovocem (4) o obsahu nejméně 80 % hmotnostních mléka uvedeného v kategorii I písmenu a), které obsahují nejvýše 7 % přidaného cukru (5) a/nebo medu.

Kategorie III

Ochucené a neochucené čerstvé a tavené sýry, o obsahu nejméně 90 % hmotnostních sýra.

Kategorie IV

Sýr Grana Padano a sýr Parmigiano Reggiano.

Kategorie V

Ochucené a neochucené sýry o obsahu nejméně 90 % hmotnostních sýra, které nespadají pod kategorie III a IV.

(1) Včetně mléčného nápoje bez laktózy.

(2) Ovocná šťáva se použije v souladu se směrnicí Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě.

(3) Pro účely této kategorie se za cukr pokládají položky, které jsou na seznamu pod kódy KN 1701 a 1702. V případě mléka a nápojů na bázi mléka se sníženým obsahem energie nebo bez přidaného cukru se náhradní sladidla použijí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách.

(4) Pro účely této kategorie výrobky na bázi kysaného mléka s ovocem vždy obsahují ovocnou dužninu, ovocné protlaky nebo ovocnou šťávu. Pro účely této kategorie se za ovoce pokládají položky, které jsou na seznamu v kapitole 8 kombinované nomenklatury, s výjimkou ořechů a produktů obsahujících ořechy. Výrazy ovocná šťáva, ovocná dužnina a ovocný protlak se použijí v souladu se směrnicí Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě.

(5) Pro účely této kategorie se za cukr pokládají položky, které jsou na seznamu pod kódy KN 1701 a 1702. Cukr přidaný do ovoce se zahrnuje do 7 % nejvyššího obsahu přidaného cukru. V případě mléka a přípravků na bázi mléka se sníženým obsahem energie nebo bez přidaného cukru se náhradní sladidla použijí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/35/ES ze dne 30. června 1994 o náhradních sladidlech pro použití v potravinách.

PŘÍLOHA II

Míry podpory

a)	18,15 EUR na 100 kg produktů kategorie I;

b)	16,34 EUR na 100 kg produktů kategorie II;

c)	54,45 EUR na 100 kg produktů kategorie III;

d)	163,14 EUR na 100 kg produktů kategorie IV;

e)	138,85 EUR na 100 kg produktů kategorie V.

PŘÍLOHA III

Minimální požadavky týkající se plakátu Mléko v evropských školách

Velikost plakátu: A3 nebo větší

Písmena: 1 cm nebo větší

Název: Mléko v evropských školách

Obsah: nejméně tento text, s ohledem na typ školy:

„Naše [typ školy (např. mateřská škola/škola)] poskytuje mléčné výrobky subvencované Evropskou unií v rámci v režimu mléka pro evropské školy.“

Doporučuje se zdůraznit výhody a zásady výživy pro děti.

Umístění: na jasně viditelném místě u hlavního vchodu do školy tak, aby ho bylo možno snadno přečíst.

PŘÍLOHA IV

Srovnávací tabulka

nařízení (ES) č. 2707/2000	toto nařízení
článek 1	článek 1
čl. 2 odst. 1 písm. a), b) a c)	článek 2
čl. 2 odst. 2	—
čl. 2 odst. 3	—
článek 3	čl. 3 odst. 1 první věta
—	čl. 3 odst. 1 druhá věta
čl. 3 odst. 2, 3 a 4	čl. 3 odst. 2, 3 a 4
čl. 4 odst. 1	čl. 4 odst. 1
čl. 4 odst. 2	—
čl. 4 odst. 3 první pododstavec	Čl. 4 odst. 2
čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec	—
čl. 4 odst. 4	čl. 4 odst. 3
článek 5	—
—	článek 5
čl. 6 odst. 1	—
—	čl. 6 odst. 1
čl. 6 odst. 2	čl. 6 odst. 2
článek 7	článek 7
článek 8	čl. 8 odst. 1
—	čl. 8 odst. 2
čl. 9 odst. 1	článek 9
čl. 9 odst. 2	—
článek 10	článek 10
článek 11	článek 11
čl. 12 odst. 1 písm. a)	čl. 12 odst. 1 písm. a)
čl. 12 odst. 1 písm. b)	čl. 12 odst. 1 písm. b)
čl. 12 odst. 1 písm. c)	—
—	čl. 12 odst. 1 písm. c)
čl. 12 odst. 2	čl. 12 odst. 2
čl. 12 odst. 3	—
čl. 13 odst. 1 a 2	čl. 13 odst. 1 a 2
čl. 13 odst. 3	—
čl. 14 odst. 1 první pododstavec	čl. 14 odst. 1
čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec první věta	čl. 14 odst. 2
čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec, druhá a třetí věta	—
čl. 14 odst. 2 a 3	—
článek 15	—
—	článek 15
článek 16	—
—	článek 16
článek 17	—
—	články 17 až 20
příloha I	—
—	příloha I
příloha II	—
—	příloha II
—	příloha III
—	příloha IV

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

11.7.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 183/41

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu Trans/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 54 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu pneumatik užitkových vozidel a jejich přípojných vozidel

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

Doplněk 16 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 13. listopadu 2004

OBSAH

PŘEDPIS

1.	Oblast působnosti

Definice

Označení

4.	Žádost o schválení

Schválení

6.	Specifikace

7.	Změna a rozšíření schválení typu pneumatiky

8.	Shodnost výroby

9.	Postihy za neshodnost výroby

10.	Definitivní ukončení výroby

11.	Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění zkoušek pro schválení typu a správních orgánů

PŘÍLOHY

Příloha I

Sdělení o udělení, rozšíření, odmítnutí nebo odejmutí schválení typu nebo o definitivním ukončení výroby typu pneumatiky motorových vozidel podle předpisu č. 54

Příloha II

Uspořádání značky schválení typu

Příloha III

Uspořádání označení pneumatiky

Příloha IV

Seznam značek indexů únosnosti

Příloha V

Označení rozměru pneumatik a rozměry: Část I – Evropské pneumatiky; Část II – Pneumatiky USA

Příloha VI

Metoda měření pneumatik

Příloha VII

Postup při zkouškách životnosti zatížením a rychlostí

Dodatek 1

Program zkoušek životnosti

Dodatek 2

Vztah mezi indexem tlaku a jednotkami tlaku

Příloha VIII

Změna únosnosti v závislosti na rychlosti u radiálních a diagonálních pneumatik užitkových vozidel

Příloha IX

SDĚLENÍ Zvýšení parametrů provozního popisu pro účely obnovování v souladu s předpisem č. 109

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na nové pneumatiky určené především pro vozidla kategorií M2, M3, N a O3 a O4 (1) (avšak nejen pro ně). Nevztahuje se však na typy pneumatik označené značkami kategorie rychlosti odpovídajícími rychlosti nižší než 80 km/h.

2. DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu platí následující definice:

2.1

„Typem pneumatiky“ se rozumí kategorie pneumatik, které se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou:

2.1.1

výrobce;

2.1.2

označení rozměru pneumatiky;

2.1.3

druh užití;

2.1.4

konstrukce (diagonální, radiální);

2.1.5

kategorie rychlosti;

2.1.6

indexy únosnosti a

2.1.7

příčný průřez.

2.2

Druh užití:

2.2.1

„normální pneumatikou“ se rozumí pneumatika určená k běžnému každodennímu užití na silnici;

2.2.2

„pneumatikou pro zvláštní užití“ se rozumí pneumatika určená pro smíšené užití, jak na silnici, tak v terénu, nebo pro jiný zvláštní účel;

2.2.3

„pneumatikou pro jízdu na sněhu“ se rozumí pneumatika, jejíž vzorek běhounu, materiál běhounu nebo konstrukce jsou provedeny především tak, aby ve sněhu zajišťovaly lepší výkon než normální pneumatika, pokud jde o její schopnost uvést vozidlo do pohybu nebo jej v pohybu udržet.

2.3

„Konstrukcí“ pneumatiky se rozumějí technické vlastnosti kostry pneumatiky. Rozlišují se zejména tyto druhy konstrukce:

2.3.1

„diagonální“ označuje konstrukci pneumatiky, v níž kordové vrstvy sahají až k patkám a jsou pokládány střídavě v úhlech podstatně menších než 90 ° ke střednici běhounu;

2.3.2

„radiální“ označuje konstrukci pneumatiky, v níž kordové vrstvy sahají až k patkám a jsou pokládány v podstatě v úhlu 90 ° ke střednici běhounu, přičemž kostra je stabilizována v podstatě neroztažitelným obvodovým pásem.

2.4	„Patkou“ se rozumí ta část pneumatiky, jejíž tvar a konstrukce slouží k přizpůsobení se ráfku a k uchycení pneumatiky na něm (2).

2.5	„Kordem“ se rozumějí vlákna tvořící tkanivo vrstev v pneumatice (2).

2.6	„Vrstvou“ se rozumí vrstva tvořená rovnoběžnými pogumovanými kordy (2).

2.7	„Kostrou“ se rozumí ta část pneumatiky, která není ani běhounem, ani gumovými bočnicemi a která po nahuštění nese zátěž (2).

2.8	„Běhounem“ se rozumí ta část pneumatiky, která přichází do styku s vozovkou, chrání kostru před mechanickým poškozením a přispívá k adhezi se zemí (2).

2.9	„Bočnicí“ se rozumí část pneumatiky mezi běhounem a povrchem určeným k překrytí okrajem ráfku (2).

2.10

„Spodní plocha bočnice“ se rozumí plocha mezi čárou největší šířky průřezu pneumatiky a plochou určenou k překrytí okrajem ráfku (2).

2.10.1

V případě pneumatik označených symbolem „A“„konfigurace typu pneumatiky a ráfku“ (viz bod 3.1.11) se však spodní plochou bočnice rozumí plocha pneumatiky, která dosedá na ráfek.

2.11	„Drážkou běhounu“ se rozumí prostor mezi dvěma sousedními žebry a/nebo bloky vzorku běhounu (2).

2.12	„Šířkou průřezu (S)“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, bez výčnělků vytvořených označením, zdobením nebo ochrannými pásy nebo žebry (2).

2.13	„Celkovou šířkou“ se rozumí přímá vzdálenost mezi vnějšími okraji bočnic nahuštěné pneumatiky, včetně označení, zdobení a ochranných pásů nebo žeber (2).

2.14	„Výškou průřezu (H)“ se rozumí vzdálenost rovnající se polovině rozdílu mezi vnějším průměrem pneumatiky a jmenovitým průměrem ráfku.

2.15	„Jmenovitým profilovým číslem (Ra)“ se rozumí stonásobek čísla získaného dělením čísla, které vyjadřuje výšku průřezu (H), číslem vyjadřujícím jmenovitou šířku průřezu (S1), přičemž oba rozměry jsou vyjádřeny ve stejných jednotkách.

2.16	„Vnějším průměrem (D)“ se rozumí celkový průměr nahuštěné nové pneumatiky (2).

2.17

„Označením rozměru pneumatiky“ se rozumí

2.17.1

označení udávající:

2.17.1.1

jmenovitou šířku průřezu (S1). Šířka je vyjádřena v milimetrech, s výjimkou typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze 5 tohoto předpisu;

2.17.1.2

jmenovité profilové číslo, s výjimkou určitých typů pneumatik, pro které je označení rozměru uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, nebo v závislosti na typu konstrukce pneumatiky jmenovitý vnější průměr vyjádřený v milimetrech;

2.17.1.3

smluvené číslo „d“ (značka „d“), které udává jmenovitý průměr ráfku a odpovídá jeho průměru vyjádřenému buď v kódech (čísla menší než 100) nebo v milimetrech (čísla větší než 100). V označení lze užít čísel odpovídajících oběma druhům měření.

2.17.1.3.1

Níže jsou uvedeny hodnoty značek „d“ v milimetrech:

Kód jmenovitého průměru ráfku (značka „d“)	Hodnota značky „d“ v mm
8	203
9	229
10	254
11	279
12	305
13	330
14	356
15	381
16	406
17	432
18	457
19	482
20	508
21	533
22	559
24	610
25	635
14,5	368
16,5	419
17,5	445
19,5	495
20,5	521
22,5	572
24,5	622
26	660
28	711
30	762

2.17.1.4

Údaj o konfiguraci typu pneumatiky a ráfku, pokud se liší od standardní konfigurace a není již vyjádřena značkou „d“ udávající kód jmenovitého průměru ráfku.

2.18	„Jmenovitým průměrem ráfku (d)“ se rozumí průměr ráfku, na který je pneumatika určena k namontování (2).

2.19	„Ráfkem“ se rozumí nosný prvek pro soupravu pneumatiky s duší nebo pro bezdušovou pneumatiku, o který se opírají patky pneumatiky (2).

2.20	„Teoretickým ráfkem“ se rozumí ráfek, jehož šířka by byla x-násobkem jmenovité šířky průřezu pneumatiky; hodnota x musí být stanovena výrobcem typu pneumatiky.

2.21	„Měřicím ráfkem“ se rozumí ráfek, na který se pneumatika namontuje pro měření rozměrů.

2.22	„Zkušebním ráfkem“ se rozumí ráfek, na který se pneumatika namontuje pro zkoušku životnosti zatížením a rychlostí.

2.23	„Vytrháváním“ se rozumí oddělování částí pryže z běhounu.

2.24	„Oddělováním kordu“ se rozumí oddělování kordů od jejich povlaku.

2.25	„Oddělováním vrstev“ se rozumí oddělování sousedních vrstev.

2.26	„Oddělováním běhounu“ se rozumí oddělování běhounu od kostry.

2.27

„Indexem únosnosti“ se rozumí jedno nebo dvě čísla, která udávají zatížení, které pneumatika unese při jednoduché a dvojité montáži při rychlosti odpovídající přiřazené kategorii rychlosti za provozu v souladu s požadavky na užití stanovenými výrobcem. Typ pneumatiky může mít jeden nebo dva soubory indexů únosnosti v závislosti na tom, zda se použijí ustanovení bodu 6.2.5, či nikoli. Seznam těchto indexů a odpovídajících zatížení je uveden v příloze IV.

2.28

„Kategorií rychlosti“ se rozumí:

2.28.1

rychlost udaná pomocí značky, při které může pneumatika unést zatížení udávané přiřazeným indexem únosnosti.

2.28.2

Kategorie rychlosti jsou uvedeny v následující tabulce (3):

Značka kategorie rychlosti	Odpovídající rychlost (km/h)
F	80
G	90
J	100
K	110
L	120
M	130
N	140
P	150
Q	160
R	170
S	180
T	190
U	200
H	210

2.29

„Tabulkou změny únosnosti v závislosti na rychlosti“ se rozumí:

tabulka v příloze VIII, která udává změny zatížení, které pneumatika může přenášet při rychlosti odlišné od rychlosti odpovídající značce kategorie jmenovité rychlosti, jako funkci indexu únosnosti a značky kategorie jmenovité rychlosti. Změny zatížení neplatí v případě doplňkové značky únosnosti a kategorie rychlosti získaných v případě použití ustanovení bodu 6.2.5.

3. OZNAČENÍ

3.1 Pneumatiky předané ke schválení musí mít v případě symetrických pneumatik na obou bočnicích a v případě nesymetrických pneumatik alespoň na vnější bočnici uvedeny tyto údaje:

3.1.1

název nebo obchodní značka výrobce;

3.1.2

označení rozměru pneumatiky podle definice v bodě 2.17 tohoto předpisu;

3.1.3

následující údaje o konstrukci:

3.1.3.1

na diagonálních pneumatikách: žádné označení, nebo písmeno „D“;

3.1.3.2

na radiálních pneumatikách: písmeno „R“ umístěné před označením průměru ráfku a nepovinně slovo „RADIAL“;

3.1.4

značka (nebo značky) kategorie rychlosti;

3.1.4.1

údaj o kategorii jmenovité rychlosti pneumatiky v podobě značky předepsané v bodě 2.28.2;

3.1.4.2

údaj o druhé kategorii rychlosti v případech, kdy se použije bod 6.2.5;

3.1.5

nápis M+S nebo M.S nebo M&S v případě pneumatiky pro jízdu na sněhu;

3.1.6

indexy únosnosti vymezené v bodě 2.27 tohoto předpisu;

3.1.7

slovo „TUBELESS“, jde-li o pneumatiku konstruovanou pro užití bez duše;

3.1.8

datum výroby ve tvaru skupiny čtyř číslic; první dvě číslice udávají týden a poslední dvě číslice rok výroby. Toto označení, které může být omezeno na jednu bočnici, však nesmí být povinné u jakékoliv pneumatiky předané ke schválení do dvou let po vstupu tohoto předpisu v platnost (4);

3.1.9

na pneumatice s obnovitelným drážkováním značka „

“ o průměru nejméně 20 mm, nebo slovo „REGROOVABLE“ vylisované v reliéfu nebo zahloubením na obě bočnice;

3.1.10

údaj o tlaku v pneumatice předepsaném pro zkoušky životnosti zatížením a rychlostí pomocí indexu „PSI“, jak je vysvětleno v příloze VII dodatku 2. Tento údaj, který může být omezen na jednu bočnici, však nesmí být povinný u jakékoliv pneumatiky předané ke schválení do dvou let po vstupu tohoto předpisu v platnost;

3.1.11

v případě pneumatik, které byly poprvé schváleny po 1. březnu 2004, se údaj uvedený v bodě 2.17.1.4 umístí pouze bezprostředně za označení průměru ráfku podle bodu 2.17.1.3;

3.1.12

nápis „ET“ nebo „ML“ nebo „MPT“ pro „pneumatiky pro zvláštní užití“ (5);

3.1.13

přípona „C“ nebo „LT“ za označením průměru ráfku podle bodu 2.17.1.3 a popřípadě za konfiguraci typu pneumatiky a ráfku podle bodu 2.17.1.4:

3.1.13.1

toto označení není povinné v případě pneumatik montovaných na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 5 °, vhodných pro jednoduchou a dvojitou montáž, s indexem únosnosti při jednoduché montáži nižším nebo rovným 121 a určených pro vybavení motorových vozidel;

3.1.13.2

toto označení je povinné v případě pneumatik montovaných na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 5 °, vhodných pouze pro jednoduchou montáž, s indexem únosnosti vyšším nebo rovným 122 a určených pro vybavení motorových vozidel;

3.1.14

přípona „CP“ za označením průměru ráfku podle bodu 2.17.1.3 a popřípadě za konfigurací typu pneumatiky a ráfku podle bodu 2.17.1.4. Toto označení je povinné v případě pneumatik montovaných na prohloubené ráfky s úkosem dosedací plochy 5 °, s indexem únosnosti při jednoduché montáži nižším nebo rovným 121 a určeným konkrétně pro vybavení obytných automobilů;

3.1.15

nápis „FRT“ (Free Rolling Tyre) v případě pneumatik určených pro vybavení náprav přípojných vozidel a náprav motorových vozidel jiných než předních řízených náprav a hnacích náprav.

3.2 Pneumatiky musí mít dostatečně velikou volnou plochu pro umístění značky schválení podle přílohy II tohoto předpisu.

3.3 Příloha III tohoto předpisu uvádí příklad uspořádání označení pneumatiky.

3.4 Označení uvedená v bodě 3.1 a značka schválení předepsaná v bodě 5.4 tohoto předpisu musí být vylisovány v reliéfu nebo zahloubením na pneumatikách. Musí být jasně čitelné a musí být (kromě označení uvedeného v bodě 3.1.1) umístěny alespoň na jedné spodní ploše bočnice.

3.4.1. U pneumatik opatřených značkou „A“„konfigurace typu pneumatiky a ráfku“ (viz bod 3.1.11) však mohou být označení umístěna kdekoli na bočnici pneumatiky.

4. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

4.1 Žádost o schválení typu pneumatiky podává držitel názvu nebo obchodní značky výrobce nebo jeho pověřený zástupce. Žádost musí obsahovat:

4.1.1

označení rozměru pneumatiky podle definice v bodě 2.17 tohoto předpisu;

4.1.2

název nebo obchodní značku výrobce;

4.1.3

druh užití (normální nebo zvláštní nebo pro jízdu na sněhu);

4.1.4

konstrukci: diagonální nebo radiální;

4.1.5

kategorii rychlosti;

4.1.6

indexy únosnosti;

4.1.7

údaj, zda je pneumatika určená pro montáž s duší nebo bez duše;

4.1.8

celkové rozměry: celková šířka průřezu a vnější průměr;

4.1.9

součinitele „x“ uvedeného v bodě 2.20;

4.1.10

ráfky, na něž může být pneumatika namontována;

4.1.11

měřicí ráfek a zkušební ráfek;

4.1.12

tlak při měření a index zkušebního tlaku;

4.1.13

další kombinace zatížení a rychlosti v případech, kdy se použije bod 6.2.5.

4.2 K žádosti o schválení musí být připojeny (ve trojím vyhotovení) náčrt nebo reprezentativní fotografie, které identifikují vzorek běhounu pneumatiky, a náčrt pláště nahuštěné pneumatiky namontované na měřicí ráfek s uvedením příslušných rozměrů (viz body 6.1.1 a 6.1.2) typu předloženého ke schválení. K žádosti je nutno připojit rovněž zkušební protokol vydaný schválenou zkušební laboratoří nebo jeden či dva vzorky typu pneumatiky podle uvážení příslušného orgánu. Výkresy nebo fotografie bočnice a běhounu pneumatiky je nutno předložit po zahájení výroby, nejpozději do jednoho roku od data vydání schválení typu.

4.3 Před udělením schválení typu příslušný orgán ověří, zda existují uspokojivá opatření k zajištění účinné kontroly shodnosti výroby.

4.4 Pokud výrobce podá žádost o schválení typu pro rozměrovou řadu pneumatik, nepovažuje se za nutné provést zkoušku zatížením a rychlostí u každého typu pneumatiky v rozměrové řadě. Schvalovací orgán může podle svého uvážení vybrat nejhorší případy.

5. SCHVÁLENÍ

5.1 Pokud typ pneumatiky předložený ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 6, bude schválení takovému typu pneumatiky uděleno.

5.2 Každému schválenému typu pneumatiky se přidělí číslo schválení; jeho první dvě číslice (nyní 00 pro předpis v původním znění) udávají sérii změn, která zahrnuje nejnovější zásadní technické změny předpisu v době vydání schválení. Tatáž smluvní strana nesmí přidělit totožné číslo jinému typu pneumatiky.

5.3 Oznámení o udělení nebo odmítnutí schválení typu pneumatiky podle tohoto předpisu bude sděleno smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, na formuláři podle vzoru v příloze I tohoto předpisu.

5.4 Na všechny pneumatiky odpovídající typu pneumatiky schválenému podle tohoto předpisu se kromě označení předepsaných v bodě 3.1 viditelně a na místě uvedeném v bodě 3.2 umístí mezinárodní značka schválení typu, která se skládá z:

5.4.1

kružnice, v níž je písmeno „E“ následované rozlišovacím číslem země, která schválení udělila (6) a

5.4.2

čísla schválení.

5.5 Značka schválení musí být zřetelně čitelná a nesmazatelná.

5.6 V příloze II tohoto předpisu je uveden příklad uspořádání značky schválení typu.

5.7 Následné obnovení v souladu s předpisem č. 109.

Pokud v průběhu výroby konkrétního typu pneumatiky výrobce získal nové schválení pro tentýž typ pneumatiky, který má být označen provozním popisem udávajícím vyšší index únosnosti nebo jinou značku kategorie rychlosti než dřívější označení, a pokud výrobce pneumatiky souhlasí s tím, aby dřívější typ pneumatik byl obnoven a označen novým provozním popisem, vyplní výrobce pneumatiky dokument sdělení uvedený v příloze IX tohoto předpisu a předloží jej schvalovacímu orgánu, který udělil nové schválení. Pokud se povolení k vylepšení týká pouze pneumatik z určitého výrobního závodu nebo pneumatik vyrobených během určitých období výroby, je nutno v dokumentu sdělení uvést informace nezbytné k identifikaci pneumatik.

Schvalovací orgán poskytne tyto informace ostatním smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, a výrobci pneumatik nebo schvalovací orgány tyto informace poskytnou na žádost kteréhokoliv obnovujícího výrobního závodu, jenž je schválen v souladu s předpisem č. 109.

6. SPECIFIKACE

6.1 Rozměry pneumatik

6.1.1 Šířka průřezu pneumatiky

6.1.1.1 Šířka průřezu se vypočte podle tohoto vzorce:

S = S1 + K (A – A1),

kde:

S	=	je „šířka průřezu“ vyjádřená v milimetrech a naměřená na měřicím ráfku,
S1	=	je „jmenovitá šířka průřezu“ v milimetrech uvedená na bočnici pneumatiky v předepsaném označení pneumatiky,
A	=	je šířka měřicího ráfku v milimetrech uvedená výrobcem v popisu a
A1	=	je šířka teoretického ráfku v milimetrech.

A1 je rovna hodnotě S1 vynásobené součinitelem x stanoveným výrobcem a K se rovná 0,4.

6.1.1.2 U stávajících typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, se však má za to, že šířka průřezu má hodnoty uvedené v těchto tabulkách u příslušného označení pneumatiky.

6.1.1.3 U pneumatik opatřených značkou „A“„konfigurace typu pneumatiky a ráfku“ (viz bod 3.1.11) se však K rovná 0,6.

6.1.2 Vnější průměr pneumatiky

6.1.2.1 Vnější průměr pneumatiky se vypočte podle tohoto vzorce:

D = d + 2H

kde:

D	je vnější průměr vyjádřený v milimetrech;
d	je smluvené číslo podle definice v bodě 2.17.1.3, vyjádřené v milimetrech;
S1	je jmenovitá šířka průřezu v milimetrech;
Ra	je jmenovité profilové číslo;
H	je jmenovitá výška průřezu v milimetrech a rovná se S1 × 0,01 Ra.

Veškeré údaje podle údajů v označení rozměru pneumatiky na bočnici pneumatiky jsou v souladu s požadavky bodu 3.4.

6.1.2.2 U stávajících typů pneumatik, jejichž označení je uvedeno v prvním sloupci tabulek v příloze V tohoto předpisu, se však má za to, že vnější průměr má hodnoty uvedené v těchto tabulkách u příslušného označení pneumatiky.

6.1.2.3 U pneumatik opatřených značkou „A“„konfigurace typu pneumatiky a ráfku“ (viz bod 3.1.11) je však vnějším průměrem vnější průměr uvedený v označení rozměru pneumatiky na bočnici pneumatiky.

6.1.3. Způsob měření pneumatik

Rozměry pneumatik se měří postupem popsaným v příloze VI tohoto předpisu.

6.1.4 Specifikace šířky průřezu pneumatiky

6.1.4.1 Celková šířka pneumatiky může být menší než šířka nebo šířky průřezu stanovené podle bodu 6.1.1.

6.1.4.2 V případě radiálních pneumatik může tuto hodnotu překročit o 4 % a v případě diagonálních pneumatik o 8 %. U pneumatik se jmenovitou šířkou průřezu větší než 305 mm určených pro dvojitou montáž však nesmí být hodnota stanovená podle bodu 6.1.1 překročena o více než 2 % u radiálních pneumatik se jmenovitým profilovým číslem vyšším než 60, nebo 4 % u diagonálních pneumatik.

6.1.4.3 U pneumatik opatřených značkou „A“„konfigurace typu pneumatiky a ráfku“ (viz bod 3.1.11) se celková šířka pneumatiky ve spodní části pneumatiky rovná jmenovité šířce ráfku, na němž je pneumatika namontována, podle údaje výrobce v popisu, s připočtením 27 mm.

6.1.5 Specifikace vnějšího průměru pneumatiky

Vnější průměr pneumatiky nesmí být mimo rozmezí hodnot Dmin a Dmax získaných podle následujících vzorců:

Dmin = d + (2H × a)

Dmax = d + (2H × b)

kde:

6.1.5.1

pro rozměry uvedené v příloze V a pro pneumatiky opatřené značkou „A“„konfigurace typu pneumatiky a ráfku“ (viz bod 3.1.11) se jmenovitá výška průřezu H rovná:

H = 0,5 (D-d) - odkazy viz bod 6.1.2.1

6.1.5.2

pro ostatní rozměry neuvedené v příloze V

jsou hodnoty „H“ a „d“ definovány v bodě 6.1.2.1.

6.1.5.3

Koeficienty „a“ a „b“ jsou:

6.1.5.3.1

koeficient „a“ = 0,97

6.1.5.3.2

koeficient „b“

	radiální	diagonální
normální pneumatiky	1,04	1,07
speciální pneumatiky	1,06	1,09

6.1.5.3.3

U pneumatik pro jízdu na sněhu může být vnější průměr (Dmax) stanovený v souladu s výše uvedeným překročen o 1 %.

6.2 Zkouška životnosti zatížením a rychlostí

6.2.1 Každý typ pneumatiky musí být podroben nejméně jedné zkoušce životnosti zatížením a rychlostí provedené postupem popsaným v příloze VII tohoto předpisu.

6.2.2 Pneumatika, která po zkoušce životnosti nevykazuje žádné oddělování běhounu, oddělování vrstev, oddělování kordu, vytrhávání nebo přetržení kordu, se považuje za pneumatiku, která při zkoušce vyhověla.

6.2.3 Vnější průměr pneumatiky měřený šest hodin po zkoušce životnosti zatížením a rychlostí se nesmí lišit od vnějšího průměru měřeného před zkouškou o více než 3,5 %.

6.2.4 Je-li předložena žádost o schválení typu pneumatiky pro kombinace zatížení a rychlosti uvedené v tabulce v příloze VIII, není nutno provést zkoušku životnosti předepsanou v bodě 6.2.1 pro hodnoty zatížení a rychlosti jiné než jmenovité hodnoty.

6.2.5 Je-li předložena žádost o schválení typu pneumatiky, která má mimo změny zatížení v závislosti na rychlosti podle tabulky v příloze VIII uvedenu přídavnou kombinaci zatížení a rychlosti, provede se zkouška životnosti předepsaná v bodě 6.2.1 rovněž u druhé pneumatiky téhož typu pro tuto přidanou kombinaci zatížení a rychlosti.

7. ZMĚNA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU PNEUMATIKY

7.1 Každá změna typu pneumatiky musí být oznámena správnímu orgánu, který schválení typu udělil. Dotyčný orgán pak může buď:

7.1.1

dospět k závěru, že provedené úpravy pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý účinek a že pneumatika v každém případě stále splňuje požadavky, nebo

7.1.2

požádat technickou zkušebnu odpovědnou za zkoušky o nový protokol o zkoušce.

7.2 Změna vzorku běhounu pneumatiky nevyžaduje opakování zkoušek předepsaných v bodě 6 tohoto předpisu.

7.3 Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením příslušných změn se sdělí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným výše v bodě 5.3.

7.4 Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přiřadí každému rozšíření pořadové číslo a informuje o tom smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, na formuláři sdělení podle vzoru uvedeného v příloze I tohoto předpisu.

8. SHODNOST VÝROBY

Výrobní postup musí být v souladu s postupy uvedenými v dodatku 2 dohody (dokument E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev. 2), přičemž platí následující požadavky:

8.1	Pneumatiky schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem a splňovaly požadavky uvedené v bodě 6.

8.2	Orgán, který schválení typu udělil, může kdykoli prověřit metody kontroly shodnosti používané v jednotlivých výrobních zařízeních. Běžná četnost těchto ověření je u každého výrobního zařízení jednou za dva roky.

9. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1 Schválení udělené pro určitý typ pneumatiky podle tohoto předpisu může být odejmuto, pokud nejsou splněny požadavky stanovené v bodě 8.1 nebo pokud pneumatiky vybrané z řady nevyhověly zkouškám předepsaným v uvedeném bodě.

9.2 Pokud některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které předtím udělila, je povinna o této skutečnosti neprodleně informovat ostatní smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru uvedeného v příloze I tohoto předpisu.

10. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení definitivně ukončí výrobu typu pneumatiky, který byl schválen podle tohoto předpisu, je povinen o této skutečnosti informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení uvedený orgán informuje ostatní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím kopií formuláře sdělení podle vzoru uvedeného v příloze I tohoto předpisu.

11. NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK PRO SCHVÁLENÍ TYPU

11.1 Smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění zkoušek pro schválení typu a popřípadě schválených zkušebních laboratoří a správních orgánů, které schválení udělují a kterým mají být zaslány formuláře osvědčující udělení, odmítnutí nebo odejmutí schválení typu vydané v jiných zemích.

11.2 Strany dohody, které uplatňují tento předpis, mohou užívat laboratoře výrobců pneumatik a mohou jmenovat jako schválené zkušební laboratoře ty z nich, které se nacházejí na jejich území nebo na území jiné smluvní strany dohody, pokud k tomuto postupu dal předchozí souhlas příslušný správní orgán druhé strany.

11.3 Pokud strana dohody použije bod 11.2, může být při zkouškách dle svého přání zastoupena jednou nebo více osobami podle vlastního výběru.

Vysvětlující vyobrazení

(Viz bod 2 předpisu)

(1) Podle definice úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1).

(2) Viz vysvětlující vyobrazení.

(3) Z důvodu jednotnosti jsou značky a rychlosti uvedené v této tabulce stejné jako u osobních automobilů (v předpisu č. 30). Nemělo by se mít za to, že udávají rychlost, při níž mohou být užitková vozidla vybavená takovýmito pneumatikami provozována na silnicích.

(4) Do 1. ledna 2000 může být datum výroby uvedeno ve tvaru skupiny tří číslic, první dvě číslice udávají týden a poslední číslice rok výroby.

(5) Toto označení je povinné pouze u typů pneumatik schválených podle tohoto předpisu po vstupu doplňku 14 k tomuto předpisu v platnost.

(6) 1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko a Černou Horu, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbájdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují členské státy za použití příslušného symbolu EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku a 48 pro Nový Zéland. Následující čísla budou přidělena dalším zemím chronologicky v pořadí, v jakém ratifikují Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel, nebo v pořadí, v jakém k uvedené dohodě přistoupí, a takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

PŘÍLOHA I

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

PŘÍLOHA II

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČKY SCHVÁLENÍ TYPU

Výše uvedená značka schválení typu umístěná na pneumatice udává, že dotyčný typ pneumatiky byl schválen v Nizozemsku (E 4) pod číslem schválení 002439. První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu č. 54 v jeho původním znění.

Poznámka:

Číslo schválení musí být umístěno v blízkosti kroužku buď nad nebo pod písmenem „E“ nebo vlevo či vpravo od tohoto písmene. Číslice čísla schválení musí být na téže straně písmene „E“ a směřovat stejným směrem. V čísle schválení je třeba se vyhnout užívání římských číslic, aby se předešlo jejich záměně s jinými symboly.

PŘÍLOHA III

Uspořádání označení pneumatiky

	Minimální výšky označení (mm)
	Pneumatiky s jmenovitým průměrem ráfku < 508 mm (kód 20) nebo jmenovitou šířkou průřezu ≤ 235 mm (kód 9)	Pneumatiky s jmenovitým průměrem ráfku ≥ 508 mm (kód 20) nebo jmenovitou šířkou průřezu > 235 mm (kód 9)
B	6	9
C	4
D	6

1. Tato označení (uvedená jako příklad) definují pneumatiku:

s jmenovitou šířkou průřezu 255;

s jmenovitým profilovým číslem 70;

radiální konstrukce (R);

s jmenovitým průměrem ráfku 572 mm, který má označení 22.5;

s únosností 3 150 kg při jednoduché montáži a 2 900 kg při dvojité montáži, což odpovídá indexům únosnosti 148, resp. 145 uvedeným v příloze IV tohoto předpisu;

s referenční rychlostí 100 km/h odpovídající značce kategorie rychlosti: J

zařazenou do druhu užití pro jízdu na sněhu: M+S,

která může být použita i při rychlosti 120 km/h (značka kategorie rychlosti L) s únosností 3 000 kg při jednoduché montáži a 2 725 kg při dvojité montáži, což odpovídá indexům únosnosti 145, resp. 143 uvedeným v příloze 4 tohoto předpisu,

která může být použita pro montáž bez duše: „TUBELESS“

vyrobenou ve 25. týdnu roku 2003 a

s předepsaným tlakem v pneumatice pro zkoušky životnosti zatížením a rychlostí ve výši 620 kPa, čemuž odpovídá index PSI o hodnotě 90.

2. V případě pneumatik s konfigurací typu pneumatiky a ráfku „A“ musí být označení provedeno podle tohoto příkladu:

235-700 R 450A, kde:

235 je jmenovitá šířka průřezu v milimetrech

700 je vnější průměr vyjádřený v milimetrech

R je údaj o konstrukci pneumatiky – viz bod 3.1.3 tohoto předpisu

450 je jmenovitý průměr ráfku vyjádřený v milimetrech

A je konfigurace typu pneumatiky a ráfku.

Označení indexu únosnosti, značky kategorie rychlosti, data výroby a ostatní označení jsou stejná jako v příkladě 1.

3. Umístění a pořadí označení tvořících označení pneumatiky musí být následující:

a)	označení rozměru pneumatiky podle definice v bodě 2.17 tohoto předpisu musí být uspořádáno, jak je znázorněno ve výše uvedených příkladech: 255/70 R 22.5 nebo 235-700 R 450A;

b)	provozní popis zahrnující index/indexy únosnosti a značku kategorie rychlosti se umístí bezprostředně za označení rozměru pneumatiky podle definice v bodě 2.17 tohoto předpisu;

c)	nápisy „TUBELESS“ a „M+S“ nebo „FRT“ nebo „MPT“ (a ekvivalenty) mohou být umístěny dále od označení rozměru pneumatiky;

d)	pokud se použije bod 6.2.5 tohoto předpisu, musí být doplňkové indexy únosnosti a značky kategorie rychlosti uvedeny uvnitř kruhu v blízkosti jmenovitých indexů únosnosti a značky kategorie rychlosti, které se nacházejí na bočnici pneumatiky.

PŘÍLOHA IV

Seznam značek indexů únosnosti

Index únosnosti	Odpovídající maximální hmotnost (kg)
60	250
61	257
62	265
63	272
64	280
65	290
66	300
67	307
68	315
69	325
70	335
71	345
72	355
73	365
74	375
75	387
76	400
77	412
78	425
79	437
80	450
81	462
82	475
83	487
84	500
85	515
86	530
87	545
88	560
89	580
90	600
91	615
92	630
93	650
94	670
95	690
96	710
97	730
98	750
99	775
100	800
101	825
102	850
103	875
104	900
105	925
106	950
107	975
108	1 000
109	1 030
110	1 060
111	1 090
112	1 120
113	1 150
114	1 180
115	1 215
116	1 250
117	1 285
118	1 320
119	1 360
120	1 400
121	1 450
122	1 500
123	1 550
124	1 600
125	1 650
126	1 700
127	1 750
128	1 800
129	1 850
130	1 900
131	1 950
132	2 000
133	2 060
134	2 120
135	2 180
136	2 240
137	2 300
138	2 360
139	2 430
140	2 500
141	2 575
142	2 650
143	2 725
144	2 800
145	2 900
146	3 000
147	3 075
148	3 150
149	3 250
150	3 350
151	3 450
152	3 550
153	3 650
154	3 750
155	3 875
156	4 000
157	4 125
158	4 250
159	4 375
160	4 500
161	4 625
162	4 750
163	4 875
164	5 000
165	5 150
166	5 300
167	5 450
168	5 600
169	5 800
170	6 000
171	6 150
172	6 300
173	6 500
174	6 700
175	6 900
176	7 100
177	7 300
178	7 500
179	7 750
180	8 000
181	8 250
182	8 500
183	8 750
184	9 000
185	9 250
186	9 500
187	9 750
188	10 000
189	10 300
190	10 600
191	10 900
192	11 200
193	11 500
194	11 800
195	12 150
196	12 500
197	12 850
198	13 200
199	13 600
200	14 000

PŘÍLOHA V

Označení rozměru pneumatiky a rozměry

ČÁST I

EVROPSKÉ PNEUMATIKY

Tabulka A

Rozměry označené kódem montované na ráfky s úkosem dosedací plochy 5° nebo na ploché ráfky. Radiální a diagonální konstrukce

Označení rozměru pneumatiky (1)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm)		Šířka průřezu S (mm)
Označení rozměru pneumatiky (1)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Radiální	Diagonální	Radiální	Diagonální
Standardní řada
4.00R8 (2)	2.50	203	414	414	107	107
4.00R10 (2)	3.00	254	466	466	108	108
4.00R12 (2)	3.00	305	517	517	108	108
4.50R8 (2)	3.50	203	439	439	125	125
4.50R10 (2)	3.50	254	490	490	125	125
4.50R12 (2)	3.50	305	545	545	125	128
5.00R8 (2)	3.00	203	467	467	132	132
5.00R10 (2)	3.50	254	516	516	134	134
5.00R12 (2)	3.50	305	568	568	134	137
6.00R9	4.00	229	540	540	160	160
6.00R14C	4.50	356	626	625	158	158
6.00R16 (2)	4.50	406	728	730	170	170
6.50R10	5.00	254	588	588	177	177
6.50R14C	5.00	356	640	650	170	172
6.50R16 (2)	4.50	406	742	748	176	176
6.50R20 (2)	5.00	508	860	—	181	—
7.00R12	5.00	305	672	672	192	192
7.00R14C	5.00	356	650	668	180	182
7.00R15 (2)	5.00	381	746	752	197	198
7.00R16C	5.50	406	778	778	198	198
7.00R16	5.50	406	784	774	198	198
7.00R20	5.50	508	892	898	198	198
7.50R10	5.50	254	645	645	207	207
7.50R14C	5.50	356	686	692	195	192
7.50R15 (2)	6.00	381	772	772	212	212
7.50R16 (2)	6.00	406	802	806	210	210
7.50R17 (2)	6.00	432	852	852	210	210
7.50R20	6.00	508	928	928	210	213
8.25R15	6.50	381	836	836	230	234
8.25R16	6.50	406	860	860	230	234
8.25R17	6.50	432	886	895	230	234
8.25R20	6.50	508	962	970	230	234
9.00R15	6.00	381	840	840	249	249
9.00R16 (2)	6.50	406	912	900	246	252
9.00R20	7.00	508	1 018	1 012	258	256
10.00R15	7.50	381	918	918	275	275
10.00R20	7.50	508	1 052	1 050	275	275
10.00R22	7.50	559	1 102	1 102	275	275
11.00R16	6.50	406	980	952	279	272
11.00R20	8.00	508	1 082	1 080	286	291
11.00R22	8.00	559	1 132	1 130	286	291
11.00R24	8.00	610	1 182	1 180	286	291
12.00R20	8.50	508	1 122	1 120	313	312
12.00R22	8.50	559	1 174	1 174	313	312
12.00R24	8.50	610	1 226	1 220	313	312
13.00R20	9.00	508	1 176	1 170	336	342
14.00R20	10.00	508	1 238	1 238	370	375
14.00R24	10.00	610	1 340	1 340	370	375
16.00R20	13.00	508	1 370	1 370	446	446
Řada 80
12/80 R 20	8.50	508	1 008	—	305	—
13/80 R 20	9.00	508	1 048	—	326	—
14/80 R 20	10.00	508	1 090	—	350	—
14/80 R 24	10.00	610	1 192	—	350	—
14.75/80 R 20	10.00	508	1 124	—	370	—
15.5/80 R 20	10.00	508	1 158	—	384	—
Širokoprofilové pneumatiky pro víceúčelové nákladní automobily
7.50 R 18 MPT	5.50	457	885			208
10.5 R 18 MPT	9	457	905		276	270
10.5 R 20 MPT	9	508	955		276	270
12.5 R 18 MPT	11	457	990		330	325
12.5 R 20 MPT	11	508	1 040		330	325
14.5 R 20 MPT	11	508	1 095		362	355
14.5 R 24 MPT	11	610	1 195		362	355

Tabulka B

Rozměry označené kódem montované na ráfky s úkosem dosedací plochy 15° – radiální

Označení rozměru pneumatiky	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm)	Šířka průřezu S (mm)
7 R 17.5 (3)	5.25	445	752	185
7 R 19.5	5.25	495	800	185
8 R 17.5 (3)	6.00	445	784	208
8 R 19.5	6.00	495	856	208
8 R 22.5	6.00	572	936	208
8.5 R 17.5	6.00	445	802	215
9 R 17.5	6.75	445	820	230
9 R 19.5	6.75	495	894	230
9 R 22.5	6.75	572	970	230
9.5 R 17.5	6.75	445	842	240
9.5 R 19.5	6.75	495	916	240
10 R 17.5	7.50	445	858	254
10 R 19.5	7.50	495	936	254
10 R 22.5	7.50	572	1 020	254
11 R 22.5	8.25	572	1 050	279
11 R 24.5	8.25	622	1 100	279
12 R 22.5	9.00	572	1 084	300
13 R 22.5	9.75	572	1 124	320
15 R 19.5	11.75	495	998	387
15 R 22.5	11.75	572	1 074	387
16.5 R 19.5	13.00	495	1 046	425
16.5 R 22.5	13.00	572	1 122	425
18 R 19.5	14.00	495	1 082	457
18 R 22.5	14.00	572	1 158	457
Řada 70
10/70 R 22.5	7.50	572	928	254
11/70 R 22.5	8.25	572	962	279
12/70 R 22.5	9.00	572	1 000	305
13/70 R 22.5	9.75	572	1 033	330

Tabulka C

Pneumatiky pro lehká užitková vozidla – radiální a diagonální konstrukce

Označení rozměru pneumatiky (4)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm)		Šířka průřezu S (mm)
Označení rozměru pneumatiky (4)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Radiální	Diagonální	Radiální	Diagonální
Metrické označení
145 R 10 C	4.00	254	492	—	147	—
145 R 12 C	4.00	305	542	—	147	—
145 R 13 C	4.00	330	566	—	147	—
145 R 14 C	4.00	356	590	—	147	—
145 R 15 C	4.00	381	616	—	147	—
155 R 12 C	4.50	305	550	—	157	—
155 R 13 C	4.50	330	578	—	157	—
155 R 14 C	4.50	356	604	—	157	—
165 R 13 C	4.50	330	596	—	167	—
165 R 14 C	4.50	356	622	—	167	—
165 R 15 C	4.50	381	646	—	167	—
175 R 13 C	5.00	330	608	—	178	—
175 R 14 C	5.00	356	634	—	178	—
175 R 16 C	5.00	406	684	—	178	—
185 R 13 C	5.50	330	624	—	188	—
185 R 14 C	5.50	356	650	—	188	—
185 R 15 C	5.50	381	674	—	188	—
185 R 16 C	5.50	406	700	—	188	—
195 R 14 C	5.50	356	666	—	198	—
195 R 15 C	5.50	381	690	—	198	—
195 R 16 C	5.50	406	716	—	198	—
205 R 14 C	6.00	356	686	—	208	—
205 R 15 C	6.00	381	710	—	208	—
205 R 16 C	6.00	406	736	—	208	—
215 R 14 C	6.00	356	700	—	218	—
215 R 15 C	6.00	381	724	—	218	—
215 R 16 C	6.00	406	750	—	218	—
245 R 16 C	7.00	406	798	798	248	248
17 R 15 C	5.00	381	678	—	178	—
17 R 380 C	5.00	381	678	—	178	—
17 R 400 C	150 mm	400	698	—	186	—
19 R 400 C	150 mm	400	728	—	200	—
Označení kódem
5.60 R 12 C	4.00	305	570	572	150	148
6.40 R 13 C	5.00	330	648	640	172	172
6.70 R 13 C	5.00	330	660	662	180	180
6.70 R 14 C	5.00	356	688	688	180	180
6.70 R 15 C	5.00	381	712	714	180	180

Tabulka D

Pneumatiky pro zvláštní užití – radiální a diagonální konstrukce

Označení rozměru pneumatiky (5)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm)	Šířka průřezu S (mm)
Označení kódem
15×4 1/2-8	3.25	203	385	122
16×6-8	4.33	203	425	152
18×7	4.33	203	462	173
18×7-8	4.33	203	462	173
21×8-9	6.00	229	535	200
21×4	2.32	330	565	113
22×4 1/2	3.11	330	595	132
23×5	3.75	330	635	155
23×9-10	6.50	254	595	225
25×6	3.75	330	680	170
27×10-12	8.00	305	690	255
28×9-15	7.00	381	707	216
Metrické označení
200-15	6.50	381	730	205
250-15	7.50	381	735	250
300-15	8.00	381	840	300

ČÁST II

PNEUMATIKY USA

—	Dovolené odchylky uvedené v dolní části tabulek platí místo dovolených odchylek uvedených v bodech 6.1.4.2 a 6.1.5.3.

—	Vnější průměry jsou uvedeny pro různé druhy užití: normální, pro jízdu na sněhu, zvláštní užití.

Tabulka A

Pneumatiky pro lehká užitková vozidla (pneumatiky LT)

Diagonální a radiální

Označení rozměru pneumatiky (6)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm) (7)		Šířka průřezu S (mm) (8)
Označení rozměru pneumatiky (6)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Normální	Na sněhu	Šířka průřezu S (mm) (8)
6.00-16LT	4.50	406	732	743	173
6.50-16LT	4.50	406	755	767	182
6.70-16LT	5.00	406	722	733	191
7.00-13LT	5.00	330	647	658	187
7.00-14LT	5.00	356	670	681	187
7.00-15LT	5.50	381	752	763	202
7.00-16LT	5.50	406	778	788	202
7.10-15LT	5.00	381	738	749	199
7.50-15LT	6.00	381	782	794	220
7.50-16LT	6.00	406	808	819	220
8.25-16LT	6.50	406	859	869	241
9.00-16LT	6.50	406	890	903	257
G78-15LT	6.00	381	711	722	212
H78-15LT	6.00	381	727	739	222
L78-15LT	6.50	381	749	760	236
L78-16LT	6.50	406	775	786	236
7-14.5LT (9)	6.00	368	677		185
8-14.5LT (9)	6.00	368	707		203
9-14.5LT (9)	7.00	368	711		241
7-17.5LT	5.25	445	758	769	189
8-17.5LT	5.25	445	788	799	199

Tabulka B

Pneumatiky pro lehká užitková vozidla (nízkotlaké pneumatiky)

Diagonální a radiální

Označení rozměru pneumatiky (10)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm) (11)		Šířka průřezu S (mm) (12)
Označení rozměru pneumatiky (10)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Normální	Na sněhu	Šířka průřezu S (mm) (12)
9-15LT	8.00	381	744	755	254
10-15LT	8.00	381	773	783	264
11-15LT	8.00	381	777	788	279
24×7.50-13LT	6	330	597	604	191
27×8.50-14LT	7	356	674	680	218
28×8.50-15LT	7	381	699	705	218
29×9.50-15LT	7.5	381	724	731	240
30×9.50-15LT	7.5	381	750	756	240
31×10.50-15LT	8.5	381	775	781	268
31×11.50-15LT	9	381	775	781	290
31×13.50-15LT	11	381	775	781	345
31×15.50-15LT	12	381	775	781	390
32×11.50-15LT	9	381	801	807	290
33×12.50-15LT	10	381	826	832	318
35×12.50-15LT	10	381	877	883	318
37×12.50-15LT	10	381	928	934	318
37×14.50-15LT	12	381	928	934	372
8.00-16.5LT	6.00	419	720	730	203
8.75-16.5LT	6.75	419	748	759	222
9.50-16.5LT	6.75	419	776	787	241
10-16.5LT	8.25	419	762	773	264
12-16.5LT	9.75	419	818	831	307
30×9.50-16.5LT	7.50	419	750	761	240
31×10.50-16.5LT	8.25	419	775	787	266
33×12.50-16.5LT	9.75	419	826	838	315
37×12.50-16.5LT	9.75	419	928	939	315
37×14.50-16.5LT	11.25	419	928	939	365
33×9.50 R15LT	7.50	381	826	832	240
35×12.50 R16.5LT	10.00	419	877	883	318
37×12.50 R17LT	10.00	432	928	934	318

Tabulka C

Pneumatiky označené kódem montované na ráfky s úkosem dosedací plochy 5° nebo na ploché ráfky

Diagonální a radiální

Označení rozměru pneumatiky (13)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm) (14)			Šířka průřezu S (mm) (15)
			Normální		Na sněhu
			(a)	(b)	Na sněhu
6.50-20	5	508	878		893	184
7.00-15TR	5.5	381	777		792	199
7.00-18	5.5	457	853		868	199
7.00-20	5.5	508	904		919	199
7.50-15TR	6	381	808		825	215
7.50-17	6	432	859		876	215
7.50-18	6	457	884		901	215
7.50-20	6	508	935		952	215
8.25-15TR	6.5	381	847	855	865	236
8.25-20	6.5	508	974	982	992	236
9.00-15TR	7	381	891	904	911	259
9.00-20	7	508	1 019	1 031	1 038	259
10.00-15TR	7.5	381	927	940	946	278
10.00-20	7.5	508	1 054	1 067	1 073	278
10.00-22	7.5	559	1 104	1 118	1 123	278
11.00-20	8	508	1 085	1 099	1 104	293
11.00-22	8	559	1 135	1 150	1 155	293
11.00-24	8	610	1 186	1 201	1 206	293
11.50-20	8	508	1 085	1 099	1 104	296
12.00-20	8.5	508	1 125		1 146	315
12.00-24	8.5	610	1 226		1 247	315
14.00-20	10	508	1 241		1 266	375
14.00-24	10	610	1 343		1 368	375

Tabulka D

Pneumatiky pro zvláštní užití označené kódem

Diagonální a radiální

Označení rozměru pneumatiky	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm) (16)		Šířka průřezu S (mm) (17)
Označení rozměru pneumatiky	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	(a)	(b)	Šířka průřezu S (mm) (17)
10.00-20ML	7.5	508	1 073	1 099	278
11.00-22ML	8	559	1 155	1 182	293
13.00-24ML	9	610	1 302		340
14.00-20ML	10	508	1 266		375
14.00-24ML	10	610	1 368		375
15-19.5ML	11.75	495	1 019		389
24 R 21	18	533	1 372	—	610

Tabulka E

Pneumatiky označené kódem montované na ráfky s úkosem dosedací plochy 15°

Diagonální a radiální

Označení rozměru pneumatiky (18)	Kód šířky měřicího ráfku	Jmenovitý průměr ráfku d (mm)	Vnější průměr D (mm) (19)			Šířka průřezu S (mm) (20)
			Normální		Na sněhu
			(a)	(b)	Na sněhu
8-19.5	6.00	495	859		876	203
8-22.5	6.00	572	935		952	203
9-22.5	6.75	572	974	982	992	229
10-22.5	7.50	572	1 019	1 031	1 038	254
11-22.5	8.25	572	1 054	1 067	1 073	279
11-24.5	8.25	622	1 104	1 118	1 123	279
12-22.5	9.00	572	1 085	1 099	1 104	300
12-24.5	9.00	622	1 135	1 150	1 155	300
12.5-22.5	9.00	572	1 085	1 099	1 104	302
12.5-24.5	9.00	622	1 135	1 150	1 155	302
14-17.5	10.50	445	907		921	349 (-)
15-19.5	11.75	495	1 005		1 019	389 (-)
15-22.5	11.75	572	1 082		1 095	389 (-)
16.5-22.5	13.00	572	1 128		1 144	425 (-)
18-19.5	14.00	495	1 080		1 096	457 (-)
18-22.5	14.00	572	1 158		1 172	457 (-)

(1)

(+)	Pneumatiky diagonální konstrukce jsou označeny spojovníkem místo písmena „R“ (např. 5.00-8).

(2) Označení rozměru pneumatiky může být doplněno písmenem „C“ (např. 6.00-16C).

(3) Označení rozměru pneumatiky může být doplněno písmenem „C“ (např. 7 R 17.5C).

(4)

(+)	Pneumatiky diagonální konstrukce jsou označeny spojovníkem místo písmena „R“ (např. 145-10 C).

(5)

(+)	Pneumatiky radiální konstrukce jsou označeny písmenem „R“ místo spojovníku „-“ (např. 15×4 1/2 R 8).

(6) Pneumatiky radiální konstrukce jsou označeny písmenem „R“ místo spojovníku „–“ (např. 6.00 R 16LT).

(7) Koeficient „b“ pro výpočet Dmax: 1,08.

(8) Celková šířka může tuto hodnotu překročit až o + 8 %.

(9) Přípona „MH“ může nahradit „LT“ v označení rozměru pneumatiky (např. 7-14.5 MH).

(10) Pneumatiky radiální konstrukce jsou označeny písmenem „R“ místo spojovníku „-“ (např. 24×7.50 R 13LT).

(11) Koeficient „b“ pro výpočet Dmax: 1,07.

(12) Celková šířka může tuto hodnotu překročit až o + 7 %.

(13) Pneumatiky radiální konstrukce jsou označeny písmenem „R“ místo spojovníku „–“ (např. 6.50 R 20).

(14) Koeficient „b“ pro výpočet Dmax : 1,06. Druh užití: normální pneumatiky: a) silniční běhoun b) terénní běhoun.

(15) Celková šířka může tuto hodnotu překročit až o + 6 %.

(16) Koeficient „b“ pro výpočet Dmax: 1,06.

Druh užití: zvláštní a) běhoun pro hnací kola b) terénní běhoun.

(17) Celková šířka může tuto hodnotu překročit až o + 8 %.

(18) Pneumatiky radiální konstrukce jsou označeny písmenem „R“ místo spojovníku „–“ (např. 8R19.5).

(19) Koeficient „b“ pro výpočet Dmax: 1,05.

Druh užití: normální pneumatiky: a) silniční běhoun b) terénní běhoun.

(20) Celková šířka může tuto hodnotu překročit až o + 6 %.

(–) Celková šířka může tuto hodnotu překročit až o + 5 %.

PŘÍLOHA VI

Metoda měření pneumatik

1.	Pneumatika se namontuje na měřicí ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.11 tohoto předpisu a je nahuštěna na tlak stanovený výrobcem podle bodu 4.1.12 tohoto předpisu.

2.	Pneumatika namontovaná na ráfku se stabilizuje na teplotu laboratoře nejméně po dobu 24 hodin.

3.	Tlak se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodě 1.

4.	Kalibrem se na šesti rovnoměrně rozložených místech změří celková šířka, přičemž se přihlíží k tloušťce ochranných žeber nebo pásů. Jako celková šířka se zaznamená největší z takto naměřených hodnot.

5.	Vnější průměr se vypočte z největšího obvodu.

PŘÍLOHA VII

Postup při zkouškách životnosti zatížením a rychlostí

1. PŘÍPRAVA PNEUMATIKY

1.1 Nová pneumatika se namontuje na zkušební ráfek stanovený výrobcem podle bodu 4.1.11 tohoto předpisu.

1.2 Při zkoušení pneumatik s duší se použije nová duše nebo souprava duše, ventilu a ochranné vložky (je-li třeba).

1.3 Pneumatika se nahustí na tlak odpovídající indexu tlaku stanovenému výrobcem podle bodu 4.1.12 tohoto předpisu.

1.4 Celek kola s pneumatikou se stabilizuje na teplotu zkušební místnosti nejméně po dobu tří hodin.

1.5 Tlak v pneumatice se znovu upraví na hodnotu stanovenou v bodě 1.3.

2. POSTUP ZKOUŠKY

2.1 Celek kola s pneumatikou se namontuje na zkušební hřídel a přitlačí k vnější ploše motorem poháněného hladkého zkušebního bubnu o průměru 1,70 m ± 1 %, jehož povrch je nejméně tak široký jako běhoun pneumatiky.

2.2 Zkušební hřídel se v souladu s níže uvedeným programem zkoušky podrobí sérii zkušebních zatížení vyjádřených v procentech hmotnosti uvedené v příloze 4 tohoto předpisu u příslušného indexu únosnosti, který je vyznačen na bočnici pneumatiky. Má-li pneumatika indexy únosnosti jak pro jednoduchou, tak pro dvojitou montáž, použije se jako základ pro zkušební zatížení referenční zatížení pro jednoduchou montáž.

2.2.1 V případě pneumatik se značkou kategorie rychlosti vyšší než P jsou postupy zkoušky stanoveny v bodě 3.

2.2.2 Pro všechny ostatní typy pneumatik je program zkoušek životnosti uveden v dodatku 1 této přílohy.

2.3 Po dobu trvání zkoušky se tlak v pneumatice nesmí upravovat a zkušební zatížení se musí v každém ze tří zkušebních stupňů udržovat na konstantní hodnotě.

2.4 Při zkoušce se musí teplota zkušební místnosti udržovat v rozmezí 20 °C až 30 °C nebo na vyšší teplotě, pokud s tím výrobce souhlasí.

2.5 Program zkoušky životnosti se musí uskutečnit bez přerušování.

3. PROGRAM ZKOUŠKY ZATÍŽENÍM A RYCHLOSTÍ PRO PNEUMATIKU SE ZNAČKOU KATEGORIE RYCHLOSTI Q A VYŠŠÍ

3.1 Tento program se vztahuje na:

3.1.1

všechny pneumatiky označené indexem únosnosti při jednoduché montáži 121 nebo méně;

3.1.2

pneumatiky označené indexem únosnosti při jednoduché montáži 122 a více a s doplňkovým označením „C“ nebo „LT“ uvedeným v bodě 3.1.13 tohoto předpisu.

3.2 Zatížení, jímž se působí na kolo, v % hmotnosti odpovídající indexu únosnosti:

3.2.1

90 % při zkoušce na zkušebním bubnu o průměru 1,70 m ± 1 %;

3.2.2

92 % při zkoušce na zkušebním bubnu o průměru 2,0 m ± 1 %.

3.3 Počáteční zkušební rychlost: rychlost odpovídající značce kategorie rychlosti snížená o 20 km/h;

3.3.1 Doba do dosažení počáteční zkušební rychlosti 10 min.

3.3.2 Doba trvání prvního intervalu = 10 min.

3.4 Druhá zkušební rychlost: rychlost odpovídající značce kategorie rychlosti snížená o 10 km/h;

3.4.1 Doba trvání druhého intervalu = 10 min.

3.5 Konečná zkušební rychlost: rychlost odpovídající značce kategorie rychlosti:

3.5.1

Doba trvání posledního intervalu = 30 min.

3.6 Celková doba trvání zkoušky: 1 h.

4. ROVNOCENNÉ POSTUPY ZKOUŠKY

V případě použití jiného postupu, než je uvedeno v bodě 2, musí být prokázána jeho rovnocennost.

Dodatek 1

Program zkoušek životnosti

Index únosnosti	Kategorie rychlosti	Otáčky zkušebního bubnu		Zatížení, jímž se působí na kolo, v % hmotnosti odpovídající indexu únosnosti
Index únosnosti	Kategorie rychlosti	Radiální min-1	Diagonální min-1	7 h	16 h	24 h
122 nebo více	F	100	100	66 %	84 %	101 %
	G	125	100
	J	150	125
	K	175	150
	L	200	—
	M	225	—
121 nebo méně	F	100	100
	G	125	125
	J	150	150
	K	175	175
	L	200	175	70 % 4 h	88 % 6 h	106 %
	M	250	200	75 %	97 %	114 %
	N	275	—	75 %	97 %	114 %
	P	300	—	75 %	97 %	114 %

Poznámky:

1.	Pneumatiky pro zvláštní užití (viz bod 2.1.3 předpisu) je třeba zkoušet při rychlosti rovnající se 85 % rychlosti předepsané pro rovnocenné normální pneumatiky.

2.	Pneumatiky s indexem únosnosti 122 nebo více, kategoriemi rychlosti N nebo P a doplňkovým označením „LT“ nebo „C“ uvedeným v bodě 3.1.13 tohoto předpisu je třeba zkoušet podle stejného programu, jak je stanoven ve výše uvedené tabulce pro pneumatiky s indexem únosnosti 121 nebo méně.

Dodatek 2

Vztah mezi indexem tlaku a jednotkami tlaku

Index tlaku („PSI“)	Bar	kPa
20	1,4	140
25	1,7	170
30	2,1	210
35	2,4	240
40	2,8	280
45	3,1	310
50	3,4	340
55	3,8	380
60	4,1	410
65	4,5	450
70	4,8	480
75	5,2	520
80	5,5	550
85	5,9	590
90	6,2	620
95	6,6	660
100	6,9	690
105	7,2	720
110	7,6	760
115	7,9	790
120	8,3	830
125	8,6	860
130	9,0	900
135	9,3	930
140	9,7	970
145	10,0	1 000
150	10,3	1 030
…	…	…

PŘÍLOHA VIII

Změna únosnosti v závislosti na rychlosti u radiálních a diagonálních pneumatik užitkových vozidel

(Viz body 2.27 a 2.29)

Změna únosnosti (%)
Rychlost (km/h)	Všechny indexy únosnosti				Indexy únosnosti ≥ 122 (1)		Indexy únosnosti ≤ 121 (1)
	Kategorie rychlosti				Kategorie rychlosti		Kategorie rychlosti
	F	G	J	K	L	M	L	M	N	P (2)
0	+ 150	+ 150	+ 150	+ 150	+ 150	+ 150	+ 110	+ 110	+ 110	+ 110
5	+ 110	+ 110	+ 110	+ 110	+ 110	+ 110	+90	+90	+90	+90
10	+80	+80	+80	+80	+80	+80	+75	+75	+75	+75
15	+65	+65	+65	+65	+65	+65	+60	+60	+60	+60
20	+50	+50	+50	+50	+50	+50	+50	+50	+50	+50
25	+35	+35	+35	+35	+35	+35	+42	+42	+42	+42
30	+25	+25	+25	+25	+25	+25	+35	+35	+35	+35
35	+19	+19	+19	+19	+19	+19	+29	+29	+29	+29
40	+15	+15	+15	+15	+15	+15	+25	+25	+25	+25
45	+13	+13	+13	+13	+13	+13	+22	+22	+22	+22
50	+12	+12	+12	+12	+12	+12	+20	+20	+20	+20
55	+11	+11	+11	+11	+11	+11	+17,5	+17,5	+17,5	+17,5
60	+10	+10	+10	+10	+10	+10	+15,0	+15,0	+15,0	+15,0
65	+7,5	+8,5	+8,5	+8,5	+8,5	+8,5	+13,5	+13,5	+13,5	+13,5
70	+5,0	+7,0	+7,0	+7,0	+7,0	+7,0	+12,5	+12,5	+12,5	+12,5
75	+2,5	+5,5	+5,5	+5,5	+5,5	+5,5	+11,0	+11,0	+11,0	+11,0
80	0	+4,0	+4,0	+4,0	+4,0	+4,0	+10,0	+10,0	+10,0	+10,0
85	-3	+2,0	+3,0	+3,0	+3,0	+3,0	+8,5	+8,5	+8,5	+8,5
90	-6	0	+2,0	+2,0	+2,0	+2,0	+7,5	+7,5	+7,5	+7,5
95	-10	-2,5	+1,0	+1,0	+1,0	+1,0	+6,5	+6,5	+6,5	+6,5
100	-15	-5	0	0	0	0	+5,0	+5,0	+5,0	+5,0
105		-8	-2	0	0	0	+3,75	+3,75	+3,75	+3,75
110		-13	-4	0	0	0	+2,5	+2,5	+2,5	+2,5
115			-7	-3	0	0	+1,25	+1,25	+1,25	+1,25
120			-12	-7	0	0	0	0	0	0
125						0	-2,5	0	0	0
130						0	-5,0	0	0	0
135							-7,5	-2,5	0	0
140							-10	-5	0	0
145								-7,5	-2,5	0
150								-10,0	-5,0	0
155									-7,5	-2,5
160									-10,0	-5,0

(1) Indexy únosnosti vztahující se k jednoduché montáži.

(2) Změny zatížení nejsou přípustné pro rychlosti nad 160 km/h. V případě značky kategorie rychlosti „Q“ a vyšší udává kategorie rychlosti odpovídající značce kategorie rychlosti (viz bod 2.28.2) maximální přípustnou rychlost pro pneumatiku.

PŘÍLOHA IX

SDĚLENÍ

Zvýšení parametrů provozního popisu pro účely obnovování v souladu s předpisem č. 109

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Vydal (název a adresa výrobce pneumatiky): …

Prohlášení:

Pneumatika odpovídající níže uvedeným údajům byla schválena k provozu s provozním popisem udávajícím vyšší kategorii rychlosti nebo index únosnosti než v provozním popisu původně schválené pneumatiky. Je proto přípustné (s výhradou omezení uvedených v bodě 4.1.1 níže), aby pneumatika s původním provozním popisem a číslem schválení byla obnovena pro vyšší kategorii rychlosti nebo index únosnosti v provozním popisu.

Povoluje se rovněž, aby tyto informace schvalovací orgán poskytl jakémukoli obnovujícímu výrobnímu závodu, který je schválen v souladu s předpisem č. 109.

1. Název nebo obchodní značka výrobce na pneumatice: …

2. Označení výrobce pro daný typ, model nebo konstrukci pneumatiky: …

3. Označení rozměru pneumatiky: …

3.1. Druh užití (normální, pro jízdu na sněhu nebo zvláštní užití): …

4. Provozní popis

4.1 Původní pneumatika: …

Číslo schválení podle předpisu č. 54: …

Schválení udělil: …

4.1.1 Popřípadě výrobní závod, v němž byly vyrobeny pneumatiky vhodné pro vylepšení, dotyčná období výroby a způsob identifikace jednoho nebo obou těchto údajů:

4.2 Vylepšená pneumatika: …

Číslo schválení podle předpisu č. 54: …

Schválení udělil: …

5. Schválil (zástupce výrobce pneumatiky):

5.1 Jméno (velkými tiskacími písmeny): …

5.2 Oddělení: …

5.3 Podpis: …

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 183

České vydání	Právní předpisy	Svazek 51 11. července 2008

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2008/569/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 27. června 2008 o jmenování tří soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie	31
	2008/570/ES, Euratom
*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2008 o jmenování portugalského člena Hospodářského a sociálního výboru	33
	2008/571/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2008, kterým se mění rozhodnutí 98/481/ES o schválení externího auditora Evropské centrální banky	34
	2008/572/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2008 o jmenování portugalského člena Výboru regionů	35
	2008/573/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2008 o jmenování lotyšského člena a lotyšského náhradníka Výboru regionů	36
	2008/574/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 8. července 2008 o jmenování dvou polských členů a jednoho polského náhradníka Výboru regionů	37
	Komise
	2008/575/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 27. června 2008, kterým se povoluje uvedení sušené dužniny plodů baobabu na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (oznámeno pod číslem K(2008) 3046)	38
	2008/576/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 4. července 2008, kterým se mění příloha III rozhodnutí 2003/467/ES, pokud jde o seznam oblastí Polska úředně prostých enzootické leukózy skotu (oznámeno pod číslem K(2008) 3284) ( 1 )	40
	AKTY PŘIJATÉ ORGÁNY ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍMI DOHODAMI
*	Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 54 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu pneumatik užitkových vozidel a jejich přípojných vozidel	41

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Paušální dovozní hodnota
0702 00 00	MA	33,6
	MK	19,3
	TR	54,9
	ZZ	35,9
0707 00 05	TR	106,9
0707 00 05	ZZ	106,9
0709 90 70	TR	96,0
0709 90 70	ZZ	96,0
0805 50 10	AR	97,9
	US	76,1
	UY	75,0
	ZA	94,5
	ZZ	85,9
0808 10 80	AR	126,0
	BR	93,1
	CL	104,2
	CN	87,0
	NZ	119,5
	US	88,2
	UY	93,6
	ZA	99,1
	ZZ	101,3
0808 20 50	AR	108,2
	CL	104,9
	CN	113,9
	NZ	130,6
	ZA	116,5
	ZZ	114,8
0809 10 00	TR	183,0
	XS	130,8
	ZZ	156,9
0809 20 95	TR	375,3
	US	179,9
	ZZ	277,6
0809 30	TR	175,4
0809 30	ZZ	175,4
0809 40 05	IL	217,7
0809 40 05	ZZ	217,7

Voda (ztráta sušením) (g/100 g)	11,1-12,0
Bílkoviny (g/100 g)	2,03-3,24
Tuky (g/100 g)	0,4-0,7
Popeloviny (g/100 g)	5,5-6,6
Sacharidy celkem (g/100 g)	78,3-78,9
Cukry celkem (vyjádřené jako glukosa)	16,9-25,3
Sodík (mg/100 g)	7,42-12,2

Cizí příměsi	nejvýše 0,2 %
Voda (ztráta sušením) (g/100 g)	11,1-12,0
Popeloviny (g/100 g)	5,5-6,6

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 654/2008 ze dne 29. dubna 2008, kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96 ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu kumarinu pocházejícího z Čínské lidové republiky rozšířené na dovoz kumarinu odesílaného z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, ať již je deklarován jako pocházející z Indie, Thajska, Indonésie a Malajsie, či nikoliv	1
		Nařízení Komise (ES) č. 655/2008 ze dne 10. července 2008 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny	13
	*	Nařízení Komise (ES) č. 656/2008 ze dne 10. července 2008 o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Chamomilla Bohemica (CHOP), Vlaams-Brabantse tafeldruif (CHOP), Slovenská parenica (CHZO), Cipollotto Nocerino (CHOP))	15
	*	Nařízení Komise (ES) č. 657/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách	17
		Nařízení Komise (ES) č. 658/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví vývozní náhrady pro bílý a surový cukr vyvážený v nezměněném stavu	27
		Nařízení Komise (ES) č. 659/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 900/2007	29
		Nařízení Komise (ES) č. 660/2008 ze dne 10. července 2008, kterým se stanoví maximální výše vývozních náhrad pro bílý cukr v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 1060/2007	30


	(1) Text s významem pro EHP