7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 503/2008

ze dne 6. června 2008

o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č 2200/96, (ES) č 2201/96 a (ES) č 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje paušální dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit paušální dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Paušální dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 7. června 2008.

---

(1)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

---

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/3

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 504/2008

ze dne 6. června 2008,

kterým se provádějí směrnice Rady 90/426/EHS a 90/427/EHS, pokud jde o metody identifikace koňovitých

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (1), a zejména na čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/427/EHS ze dne 26. června 1990 o zootechnických a genealogických podmínkách pro obchod s koňovitými uvnitř Společenství (2), a zejména na čl. 4 odst. 2 písm. c) a d), čl. 6 odst. 2 druhou odrážku a čl. 8 odst. 1 první pododstavec uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 94/28/ES ze dne 23. června 1994, kterou se stanoví zásady zootechnických a genealogických podmínek pro dovoz zvířat, spermatu, vajíček a embryí ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 77/504/EHS o čistokrevném plemenném skotu (3), a zejména na čl. 3 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí Komise 93/623/EHS ze dne 20. října 1993, kterým se stanoví identifikační doklad (průkaz koně) doprovázející evidované koňovité (4), zavádí metodu identifikace evidovaných koňovitých v průběhu jejich přesunu pro účely veterinární kontroly.

(2)	Rozhodnutí Komise 2000/68/ES ze dne 22. prosince 1999, kterým se mění rozhodnutí Komise 93/623/EHS a zavádí identifikace koňovitých pro chov a produkci (5), stanoví pravidla pro identifikační doklad, který má doprovázet koňovité při přesunu.

(3)

Rozhodnutí 93/623/EHS a 2000/68/ES jsou v členských státech prováděna rozdílně. Kromě toho identifikace koňovitých je v uvedených rozhodnutích spojena s přesunem, zatímco v právních předpisech Společenství týkajících se jiných živočišných druhů jsou zvířata identifikována mimo jiné pro účely tlumení nákaz, bez ohledu na jejich status přesunu. Navíc dvoustupňový systém koňovitých pro chov a produkci na jedné straně a evidovaných koňovitých na straně druhé může vést k tomu, že bude pro jedno zvíře vydáno více identifikačních dokladů, čemuž lze předejít pouze použitím označení při primární identifikaci daného zvířete, které musí být nesmazatelné, ale nemusí být nutně viditelné.

(4)

Schéma obsažené v identifikačním dokladu uvedeném v rozhodnutí 93/623/EHS není plně slučitelné s podobnými informacemi, které požadují mezinárodní organizace odpovědné za dostihové a závodní koně a Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE). Proto by mělo toto nařízení zavést takové schéma, které odpovídá potřebám Společenství a je v souladu s těmito mezinárodně přijatými požadavky.

(5)

Dovoz koňovitých i nadále podléhá podmínkám stanoveným ve směrnici 90/426/EHS a zejména v rozhodnutí Komise 93/196/EHS ze dne 5. února 1993 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dovoz jatečných koňovitých (6) a rozhodnutí Komise 93/197/EHS ze dne 5. února 1993 o veterinárních podmínkách a veterinárních osvědčeních pro dovoz evidovaných koňovitých a koňovitých pro chov a produkci (7).

(6)

Pokud se použijí celní postupy stanovené v nařízení Rady (ES) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (8), je třeba navíc odkázat na nařízení Rady (EHS) č. 706/73 ze dne 12. března 1973 o předpisech Společenství vztahujících se na britské Normanské ostrovy a ostrov Man, pokud jde o obchod se zemědělskými produkty (9). Nařízení (EHS) č. 706/73 stanoví, že od 1. září 1973 se pravidla Společenství používají v oblasti veterinárních právních předpisů, ale vylučuje zootechnické právní předpisy Společenství. Toto nařízení by se mělo použít, aniž je dotčeno zmíněné nařízení.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (10) uvádí definici držitele zvířat. Na rozdíl od toho čl. 4 odst. 2 směrnice 90/426/EHS odkazuje na majitele nebo chovatele zvířat. Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní (11), uvádí kombinovanou definici majitele a držitele. Vzhledem k tomu, že podle právních předpisů Společenství a jednotlivých členských států nemusí být majitel koňovitého nutně osobou odpovědnou za dané zvíře, je vhodné objasnit, že za identifikaci koňovitých v souladu s tímto nařízením odpovídá v první řadě držitel daného zvířete, který může být jeho majitelem.

(8)	V zájmu jednotnosti právních předpisů Společenství by se měly metody identifikace koňovitých stanovené v tomto nařízení používat, aniž je dotčeno rozhodnutí Komise 96/78/ES ze dne 10. ledna 1996 o kritériích pro zápis a evidování koňovitých do plemenných knih pro chovné účely (12).

(9)

Tyto metody by měly být v souladu se zásadami stanovenými chovatelskými organizacemi schválenými podle rozhodnutí Komise 92/353/EHS ze dne 11. června 1992, kterým se stanoví kritéria pro schvalování nebo uznávání organizací a spolků, které vedou nebo zakládají plemenné knihy evidovaných koňovitých (13). V souladu s tímto rozhodnutím je na dané organizaci nebo spolku, který vede plemennou knihu o původu plemene, aby zavedl zásady ohledně systému identifikace koňovitých a rozčlenění plemenné knihy do tříd linií a rodin zapisovaných do plemenné knihy.

(10)

Kromě toho by mělo osvědčení o původu uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. d) směrnice 90/427/EHS, které má být součástí identifikačního dokladu, uvádět všechny nezbytné informace, aby bylo zajištěno, že koňovití, kteří jsou převáděni mezi různými plemennými knihami, jsou zapsáni do třídy v plemenné knize, jejíž kritéria splňují.

(11)

V souladu s čl. 1 třetí odrážkou rozhodnutí Komise 96/510/ES ze dne 18. července 1996, kterým se stanoví potvrzení o původu zvířete a osvědčení o plemenné příslušnosti pro dovoz plemenných zvířat, jejich spermatu, vajíček a embryí (14), musí potvrzení o původu zvířete a osvědčení o plemenné příslušnosti u evidovaných koňovitých odpovídat identifikačnímu dokladu stanovenému v rozhodnutí 93/623/EHS. Proto je třeba vyjasnit, že jakýkoli odkaz na rozhodnutí 93/623/EHS, ale též na rozhodnutí 2000/68/ES, by měl být vykládán jako odkaz na toto nařízení.

(12)

Vzhledem k tomu, že všichni koňovití narození ve Společenství nebo do Společenství dovezení v souladu s tímto nařízením by měli být identifikováni jedním identifikačním dokladem, je třeba přijmout zvláštní ustanovení, je-li status těchto zvířat jako koňovitých pro chov a produkci změněn na status evidovaných koňovitých vymezený v čl. 2 písm. c) směrnice 90/426/EHS.

(13)	Pro zajištění souladu s čl. 2 odst. 2 směrnice 92/35/EHS by měly být členské státy schopny zavést zvláštní režimy pro identifikaci koňovitých pohybujících se volně nebo v polodivokých podmínkách ve vymezených oblastech nebo územích, včetně přírodních rezervací.

(14)

Na mezinárodní úrovni se již u koňovitých v praxi široce využívají elektronické identifikátory (dále jen „elektronické odpovídače“). Tato technologie by měla být používána pro zajištění úzké spojitosti mezi daným koňovitým a prostředkem identifikace. Koňovití by měli být označeni elektronickým odpovídačem, ale měly by být umožněny i jiné metody ověřování totožnosti daného zvířete za předpokladu, že tyto alternativní metody poskytují rovnocenné záruky pro zabránění vícečetného vydávání identifikačních dokladů.

(15)

Koňovití musí být sice vždy doprovázeni svým identifikačním dokladem v souladu s platnými právními předpisy Společenství, ale měly by být umožněny výjimky z tohoto požadavku v případě, že je to nemožné nebo dokonce neproveditelné s ohledem na uchování identifikačního dokladu po celý život daného zvířete, nebo když tento doklad nebyl vydán s ohledem na to, že zvíře bude poraženo dříve, než dosáhne požadované věkové hranice pro identifikaci.

(16)

Tyto odchylky by se měly používat, aniž je dotčen článek 14 směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky (15), umožňující odchylky od určitých opatření pro tlumení této choroby u identifikovaných koňovitých v hospodářstvích, kde bylo ohnisko této choroby potvrzeno.

(17)

Členským státům by mělo být také umožněno povolovat zjednodušený identifikační doklad pro koňovité, kteří jsou přesunováni v rámci jejich území. V různých oblastech byly zavedeny plastikové karty se zabudovaným čipem (dále jen „čipové karty“) jako zařízení pro ukládání informací. Mělo by být umožněno vydávat tyto čipové karty jako další možnost kromě identifikačního dokladu a používat je za určitých podmínek místo identifikačního dokladu doprovázejícího koňovité při jejich přesunu v rámci členského státu.

(18)

V souladu s článkem 8 nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 (16), mají být požadavky na informace o potravinovém řetězci u koňovitých provedeny do konce roku 2009.

(19)

Je nezbytné zavést ustanovení pro případ ztráty originálu identifikačního dokladu vydaného v souladu tímto nařízením na celý život. Tato ustanovení by měla co nejlépe vylučovat nezákonné držení více než jednoho identifikačního dokladu, aby byl správně popsán status zvířete jakožto určeného na porážku k lidské spotřebě. Jsou-li k dispozici dostatečné a ověřitelné informace, měl by být vydán duplikát dokladu, který je označený jako duplikát a obecně zvíře vylučuje z potravního řetězce; v ostatních případech by měl být vydán náhradní doklad, který je označený jako náhradní doklad a který kromě toho sníží hodnotu dříve evidovaného koňovitého na koňovitého pro chov a produkci.

(20)

V souladu s články 4 a 5 směrnice 90/426/EHS je identifikační doklad nástrojem pro zabránění pohybu koňovitých v případě výskytu ohniska nákazy v hospodářství, kde jsou drženi nebo chováni. Proto je třeba v případě ohniska určitých nákaz zajistit pozastavení platnosti tohoto dokladu pro účely přesunu příslušným zápisem do identifikačního dokladu.

(21)

V případě, že koňovitý zahyne jinak než porážkou na jatkách, by měl orgán dohlížející na zpracování mrtvého zvířete identifikační doklad vrátit vydávajícímu orgánu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (17), a mělo by být zajištěno, aby elektronický odpovídač nebo jiné alternativní prostředky, včetně značek, použité k ověření totožnosti daného zvířete nemohly být recyklovány.

(22)

Maso zvířat, u nichž nebylo možno v době porážky vyjmout elektronický odpovídač, by mělo být prohlášeno za nevhodné k lidské spotřebě v souladu s kapitolou V oddílu II přílohy I nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (18), aby se elektronické odpovídače nedostaly do potravinového řetězce.

(23)	Normalizace místa implantace elektronických odpovídačů a jeho zaznamenání v identifikačních dokladech by měly usnadnit lokalizaci implantovaných elektronických odpovídačů.

(24)

V souladu s článkem 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (19), jsou živá zvířata připravená pro uvedení na trh k lidské spotřebě definována jako potravina. Uvedené nařízení stanoví dalekosáhlé odpovědnosti provozovatelů potravinářských podniků ve všech stádiích produkce potravin, včetně sledovatelnosti zvířat určených k produkci potravin.

(25)

Koňovití pro chov a produkci, jakož i evidovaní koňovití, se mohou stát v určitém stádiu života jatečnými koňovitými podle definice v čl. 2 písm. d) směrnice 90/426/EHS. Maso lichokopytníků, tj. koňovitých, je definováno v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (20).

(26)

V souladu s odstavcem 7 oddílu III přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004 mají provozovatelé jatek obdržet a zkontrolovat informace o potravinovém řetězci s podrobnými údaji o původu, anamnéze a léčbě zvířat určených k výrobě potravin a podle nich jednat. Příslušný orgán může povolit zaslání informací o potravinovém řetězci týkajících se domácích lichokopytníků na jatka zároveň se zvířaty, a nikoli předem. Identifikační doklad doprovázející jatečné koňovité by měl proto být součástí informací o potravinovém řetězci.

(27)	V souladu s odstavcem 1 kapitoly III oddílu II přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004 musí úřední veterinární lékař ověřit, zda daný provozovatel potravinářského podniku splnil svou povinnost zajistit, aby byla zvířata přijatá na porážku k lidské spotřebě řádně identifikována.

(28)

V souladu s odstavcem 8 oddílu III přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004 musí provozovatelé potravinářských podniků zkontrolovat průkazy koně domácích lichokopytníků a ujistit se, že je dané zvíře určeno na porážku k lidské spotřebě, a pokud přijmou určité zvíře na porážku, musí odevzdat průkaz koně úřednímu veterinárnímu lékaři.

(29)

Aniž je dotčeno nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu (21), a směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat (22), podléhá podávání veterinárních léčivých přípravků koňovitým směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (23).

(30)

V čl. 10 odst. 2 a 3 směrnice 2001/82/ES jsou stanoveny zvláštní odchylky pro koňovité od článku 11 uvedené směrnice, týkající se léčby zvířat určených k produkci potravin léčivými přípravky, které mají stanovený maximální limit reziduí pro použití u jiného druhu zvířat, než je cílový druh, nebo registrovanými pro jiné onemocnění za předpokladu, že jsou tito koňovití identifikováni v souladu s právními předpisy Společenství a v jejich identifikačním dokladu je zvláště uvedeno, že nejsou určeni na porážku k lidské spotřebě nebo že jsou určeni na porážku k lidské spotřebě po ochranné lhůtě v délce nejméně šesti měsíců po léčbě látkami uvedenými v nařízení Komise (ES) č. 1950/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků stanoví seznam základních látek k léčbě koňovitých (24).

(31)

Pro účely zajištění kontroly vydávání identifikačních dokladů by měl být v nějaké databázi zaznamenán minimální soubor příslušných údajů týkajících se vydávání těchto dokladů. Pro usnadnění výměny údajů by měly databáze různých členských států spolupracovat v souladu se směrnicí Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů (25).

(32)

Hlavní světové organizace pro chov koní a dostihy se dohodly na zavedení systému univerzálního identifikačního čísla koní (UELN). Tento systém byl vyvinut z podnětu Světové federace chovu sportovních koní (WBFSH), Mezinárodního výboru pro plemenné knihy (ISBC), Světové organizace pro chov arabských plnokrevníků (WAHO), Evropské konference organizací pro chov arabských plnokrevníků (ECAHO), Conférence Internationale de l’Anglo-Arabe (CIAA), Mezinárodní jezdecké federace (FEI) a Union Européenne du Trot (UET) a informace o tomto systému lze najít na internetových stránkách systému UELN (26).

(33)	Systém UELN je vhodný pro registraci evidovaných koňovitých i koňovitých pro chov a produkci a umožňuje postupné zavádění počítačových sítí zajišťujících, aby mohla být totožnost zvířat v případě evidovaných koňovitých nadále ověřována v souladu s článkem 6 směrnice 90/427/EHS.

(34)

Při přidělování kódů k databázím nesmějí být tyto kódy a formát zaznamenaných identifikačních čísel jednotlivých zvířat v žádném případě v rozporu se zavedeným systémem UELN. Proto by měl být před přidělením jakéhokoli kódu nějaké databázi tento kód zkontrolován z hlediska seznamu přidělených kódů UELN.

(35)

Ustanovení čl. 7 odst. 3 směrnice 90/426/EHS požaduje, aby úřední veterinární lékař zaznamenal v evidenci identifikační číslo nebo číslo identifikačního dokladu poraženého koňovitého zvířete a zaslal příslušnému úřadu místa odeslání na jeho žádost potvrzení o tom, že zvíře bylo poraženo. V souladu s čl. 4 odst. 4 bodem i) uvedené směrnice se po porážce evidovaných koňovitých jejich identifikační doklady vrátí orgánu, který je vydal. Tyto požadavky by se měly vztahovat i na identifikační doklady vydané pro koňovité pro chov a produkci. Ke splnění těchto požadavků by mělo přispět zaznamenávání identifikačního čísla slučitelného se systémem UELN a jeho použití pro identifikaci úřadů nebo orgánů, které daný identifikační doklad vydaly. Členské státy by měly pokud možno používat styčná místa, která určily v souladu s článkem 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (27).

(36)

Veterinární dozor nezbytný pro zajištění záruk v oblasti zdraví zvířat v souladu s články 4 a 5 směrnice 90/426/EHS lze zajistit pouze tehdy, je-li hospodářství definované v čl. 2 písm. a) uvedené směrnice známo příslušnému úřadu. Podobné požadavky vyplývají z použití potravinového práva ve vztahu ke koňovitým určeným k produkci potravin. Avšak vzhledem k četnosti přesunů koňovitých ve srovnání s ostatním dobytkem by se neměly činit pokusy o zavedení obvyklé sledovatelnosti koňovitých v reálném čase. Identifikace koňovitých by proto měla být prvním krokem systému identifikace a evidence koňovitých, který má být zaveden v rámci nové politiky Společenství v oblasti zdraví zvířat.

(37)	S ohledem na jednotné použití právních předpisů Společenství týkajících se identifikace koňovitých v členských státech a zajištění jejich jednoznačnosti a transparentnosti by měla být rozhodnutí 93/623/EHS a 2000/68/ES zrušena a nahrazena tímto nařízením.

(38)	Měla by být stanovena přechodná opatření umožňující členským státům přizpůsobit se pravidlům stanoveným v tomto nařízení.

(39)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a Stálého výboru pro zootechniku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro identifikaci koňovitých:

a)	narozených ve Společenství; nebo

b)	uvolněných do volného oběhu ve Společenství v souladu s celním postupem vymezeným v čl. 4 odst. 16 písm. a) nařízení (EHS) č. 2913/92.

2.   Tímto nařízením není dotčeno:

a)	nařízení (EHS) č. 706/73 a rozhodnutí 96/78/ES, ani

b)	opatření přijatá členskými státy pro registraci hospodářství držících koňovité.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v čl. 2 písm. a) a c) až f), h) a i) směrnice 90/426/EHS a v čl. 2 písm. c) směrnice 90/427/EHS.

2.   Dále se použijí tyto definice:

a)	„držitelem“ se rozumí každá fyzická nebo právnická osoba, která vlastní koňovité nebo je jejich držením pověřena, bez ohledu na to, zda za finanční odměnu či nikoliv a zda nastálo nebo dočasně, a to i v průběhu přepravy, na trzích nebo během soutěží, dostihů nebo kulturních akcí;

b)	„elektronickým odpovídačem“ se rozumí pasivní rádiofrekvenční identifikační zařízení pouze pro čtení, které: i) splňuje normu ISO 11784 a používá technologii HDX nebo FDX-B a ii) může být čteno čtecím zařízením kompatibilním s normou ISO 11785, v minimální vzdálenosti 12 cm;

c)	„koňovitými“ se rozumí volně žijící nebo domestikovaní lichokopytníci všech druhů rodu Equus, čeledi koňovitých a jejich kříženci;

d)

„jedinečným identifikačním číslem“ se rozumí jedinečný 15místný alfanumerický kód shrnující informace o jednotlivých koňovitých a databázi a zemi, kde byly tyto informace poprvé zaznamenány v souladu se systémem kódování univerzálního identifikačního čísla koňovitých (UELN), který tvoří: i) šestimístný identifikační kód kompatibilní se systémem UELN pro databázi uvedenou v čl. 21 odst. 1, po němž následuje ii) devítimístné individuální identifikační číslo přidělené danému koňovitému.

e)	„čipovou kartou“ se rozumí plastikové zařízení se zabudovaným počítačovým čipem, na které lze ukládat informace a přenášet je elektronicky do kompatibilních počítačových systémů.

KAPITOLA II

IDENTIFIKAČNÍ DOKLAD

Článek 3

Obecné zásady a povinnost identifikace koňovitých

1.   Koňovití uvedení v čl. 1 odst. 1 nemohou být drženi, pokud nejsou identifikováni v souladu s tímto nařízením.

2.   V případě, že držitel není majitelem daného koňovitého, jedná v rámci tohoto nařízení jménem fyzické nebo právnické osoby, která je majitelem daného koňovitého (dále jen „majitel“), a ve shodě s ní.

3.   Pro účely tohoto nařízení se systém identifikace koňovitých skládá z těchto prvků:

a)	jediný celoživotní identifikační doklad;

b)	metoda pro zajištění jednoznačné spojitosti mezi identifikačním dokladem a příslušným koňovitým;

c)	databáze zaznamenávající pod jedinečným identifikačním číslem identifikační údaje týkající se zvířete, pro něž byl identifikační doklad vydán osobě registrované v uvedené databázi.

Článek 4

Orgány vydávající identifikační doklady pro koňovité

1.   Členské státy zajistí, aby identifikační doklad uvedený v čl. 5 odst. 1 pro evidované koňovité vydávaly tyto orgány (dále jen „vydávající orgány“):

a)	organizace nebo sdružení úředně schválené nebo uznané členským státem nebo správním orgánem dotyčného členského státu, jak je uvedeno v první odrážce čl. 2 písm. c) směrnice 90/427/EHS, které vedou plemennou knihu pro dané plemeno, jak je uvedeno v čl. 2 písm. c) směrnice 90/426/EHS; nebo

b)	pobočka mezinárodního sdružení nebo organizace se sídlem v některém ze členských států, která je odpovědná za dostihové a závodní koně, jak je uvedeno v čl. 2 písm. c) směrnice 90/426/EHS.

2.   Identifikační doklady vydané úřady ve třetí zemi vydávajícími potvrzení o původu v souladu s čl. 1 třetí odrážkou rozhodnutí 96/510/ES se považují za platné podle tohoto nařízení pro evidované koňovité uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b).

3.   Orgán vydávající identifikační doklad uvedený v čl. 5 odst. 1 pro koňovité pro chov a produkci je určen příslušným úřadem.

4.   Vydávající orgány uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 jednají v souladu s tímto nařízením, zejména s ustanoveními v článcích 5, 8 až 12, 14, 16, 17, 21 a 23.

5.   Členské státy vypracují a průběžně aktualizují seznam vydávajících orgánů a zpřístupňují tyto informace ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách.

Informace o vydávajících orgánech obsahují alespoň kontaktní informace nezbytné pro splnění požadavků článku 19.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto aktuálních seznamů provozuje Komise internetovou stránku, na níž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

6.   Seznamy vydávajících orgánů ve třetích zemích uvedených v odstavci 2 jsou zpracovány a aktualizovány v souladu s těmito podmínkami:

a)

příslušný úřad třetí země, kde se nachází vydávající orgán, zaručuje, že: i) vydávající orgán dodržuje odstavec 2, ii) v případě vydávajícího orgánu schváleného podle směrnice 94/28/EHS musí tento orgán splňovat požadavek na informace uvedený v čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení, iii) seznamy vydávajících orgánů se vypracovávají, průběžně aktualizují a sdělují Komisi,

b)

Komise: i) zasílá členským státům pravidelná oznámení týkající se nových nebo aktualizovaných seznamů, které obdržela od příslušných úřadů dotyčných třetích zemí v souladu s písm. a) podbodem iii), ii) zajistí zpřístupnění aktualizovaných verzí těchto seznamů veřejnosti, iii) v případě potřeby zařadí danou otázku týkající se seznamu vydávajících orgánů ve třetích zemích bezodkladně na program jednání Stálého zootechnického výboru za účelem přijetí rozhodnutí podle postupu v čl. 11 odst. 2 směrnice Rady 88/661/EHS (28).

Článek 5

Identifikace koňovitých narozených ve Společenství

1.   Koňovití narození ve Společenství jsou identifikováni na základě jediného identifikačního dokladu podle vzorového identifikačního dokladu pro koňovité uvedeného v příloze I (dále jen „identifikační doklad“ nebo „průkaz koně“). Tento doklad se vydává na celý život daného koňovitého.

Identifikační doklad je v tištěném, nerozdělitelném formátu a obsahuje záznamy pro vkládání informací požadovaných v rámci dále uvedených oddílů tohoto dokladu:

a)	v případě evidovaných koňovitých oddíly I až X;

b)	v případě koňovitých pro chov a produkci alespoň oddíly I, III, IV a VI až IX.

2.   Vydávající orgán zajistí, aby identifikační doklad pro koňovité zvíře nebyl vydán, není-li řádně vyplněn alespoň oddíl I tohoto dokladu.

3.   Aniž je dotčen čl. 1 odst. 1 rozhodnutí 96/78/ES a nehledě na ustanovení odst. 1 písm. a) a odstavce 2 tohoto článku, identifikují se evidovaní koňovití v identifikačním dokladu podle pravidel vydávajících orgánů uvedených v čl. 4 odst. 1 nebo 2 tohoto nařízení.

4.   U evidovaných koňovitých doplní vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. a) a odst. 2 tohoto nařízení v oddíle II identifikačního dokladu informace obsažené v osvědčení o původu uvedeném v čl. 4 odst. 2 písm. d) směrnice 90/427/EHS.

V souladu se zásadami schválené nebo uznávané chovatelské organizace, která vede plemennou knihu dokládající původ plemene dotyčného evidovaného koňovitého, musí osvědčení o původu obsahovat úplné informace o rodokmenu, oddíl plemenné knihy uvedený v článku 2 nebo 3 rozhodnutí 96/78/ES a tam, kde je hlavní oddíl rozdělen na třídy, třídu, v níž je daný koňovitý zapsán.

5.   Pro účely získání identifikačního dokladu podá držitel nebo případně majitel, pokud to vyžaduje právo v členském státě, kde se zvíře narodilo, ve lhůtách stanovených v odstavci 6 tohoto článku a čl. 7 odst. 1 žádost o identifikační doklad uvedený v odstavci 1 tohoto článku u vydávajícího orgánu uvedeného v čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3 a dodá všechny nezbytné informace v souladu s tímto nařízením.

6.   Aniž je dotčen čl. 13 odst. 1, koňovití narození ve Společenství jsou identifikováni v souladu s tímto nařízením před 31. prosincem roku narození daného koňovitého nebo během šesti měsíců od data narození podle toho, který z těchto termínů nastane později.

Odchylně od prvního pododstavce se členské státy mohou rozhodnout omezit tuto maximální povolenou lhůtu pro identifikaci koňovitých na šest měsíců.

Členské státy, které použijí odchylku stanovenou v druhém pododstavci, informují o svém postupu Komisi a ostatní členské státy.

7.   Pořadí oddílů a jejich číslování se v identifikačním dokladu nesmí měnit, s výjimkou oddílu I, který lze zařadit jako střední část identifikačního dokladu.

8.   Identifikační doklad se nesmí vydávat dvojmo, ani nesmí být nahrazen, kromě případů uvedených v článku 16 a 17.

Článek 6

Odchylka od vyplnění oddílu I identifikačního dokladu

Odchylně od čl. 5 odst. 2, kdy je elektronický odpovídač implantován v souladu s článkem 11 nebo je aplikováno individuální, nesmazatelné a viditelné alternativní označení v souladu s článkem 12, nemusí být údaje v bodech 3 b) až h) části A oddílu I a v bodech 12 až 18 ve schématu v části B oddílu I identifikačního dokladu vyplněny nebo může být místo vyplnění uvedeného schématu použita fotografie nebo obrázek dostatečně podrobný pro identifikaci daného koňovitého.

Odchylkou stanovenou v prvním odstavci nejsou dotčena pravidla pro identifikaci koňovitých stanovená vydávajícími orgány uvedenými v čl. 4 odst. 1, 2 a 3.

Článek 7

Odchylky týkající se identifikace určitých koňovitých žijících volně nebo v polodivokých podmínkách

1.   Odchylně od čl. 5 odst. 1, 3 a 5 může příslušný úřad rozhodnout, že koňovití tvořící vymezené populace žijící volně nebo v polodivokých podmínkách v určitých oblastech, včetně přírodních rezervací, které orgán vymezí, se identifikují v souladu s článkem 5 pouze tehdy, jsou-li z těchto oblastí přemístěni nebo domestikováni.

2.   Členské státy, které zamýšlejí použít odchylku stanovenou v odstavci 1, oznámí Komisi dotyčnou populaci a oblasti:

a)	do šesti měsíců od data vstoupení tohoto nařízení v platnost; nebo

b)	před použitím uvedené odchylky.

Článek 8

Identifikace dovezených koňovitých

1.   Držitel případně majitel, pokud to vyžaduje právo členského státu, kam je zvíře dovezeno, podá žádost o vydání identifikačního dokladu nebo o registraci stávajícího identifikačního dokladu v databázi příslušného vydávajícího orgánu v souladu s článkem 21 do 30 dní od data dokončení celního postupu uvedeného v čl. 4 odst. 16 písm. a) nařízení (ES) č. 2913/92 v případě, že:

a)	jsou koňovití dováženi do Společenství; nebo

b)	je dočasný vstup vymezený v čl. 2 písm. i) směrnice 90/426/EHS změněn na trvalé přijetí podle čl. 19 bodu iii) uvedené směrnice.

2.   V případě, že je koňovitý uvedený v odstavci 1 tohoto článku doprovázen doklady, které nejsou v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo postrádají určité informace požadované v souladu s tímto nařízením, vydávající orgán na žádost držitele, případně majitele, pokud to vyžaduje právo členského státu, kam je zvíře dovezeno:

a)	doplní tyto doklady tak, aby splňovaly požadavky článku 5; a

b)	zaznamená identifikační údaje o tomto koňovitém a doplňující informace do databáze v souladu s článkem 21.

3.   Doklady doprovázející daného koňovitého uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které nelze pozměnit tak, aby splňovaly požadavky čl. 5 odst. 1 a 2, se nepovažují za platné pro účely identifikace podle tohoto nařízení.

V případě, že jsou doklady uvedené v prvním pododstavci odevzdány vydávajícímu orgánu nebo vydávající orgán zruší jejich platnost, zaznamená se tato skutečnost v databázi uvedené v článku 21 a koňovitý se označí v souladu s článkem 5.

KAPITOLA III

KONTROLY POŽADOVANÉ PŘED VYDÁNÍM IDENTIFIKAČNÍCH DOKLADŮ A ELEKTRONICKÝCH ODPOVÍDAČŮ

Článek 9

Ověření jedinečnosti identifikačních dokladů vydaných pro koňovité

Před vydáním identifikačního dokladu učiní vydávající orgán nebo osoba jednající jeho jménem všechna příslušná opatření pro:

a)	ověření toho, že žádný takovýto identifikační doklad nebyl ještě pro dotyčného koňovitého vydán;

b)	zabránění podvodnému vydávání několika identifikačních dokladů pro jednotlivé koňovité.

Tato opatření zahrnují alespoň kontrolu příslušných dostupných dokladů a elektronických záznamů, kontrolu daného zvířete z hlediska jakýchkoli známek nebo označení svědčících o předchozí identifikaci a použití opatření stanovených v článku 10.

Článek 10

Opatření na zjištění předchozího aktivního označení koňovitých

1.   Opatření uvedená v článku 9 musí zahrnovat nejméně opatření na zjištění:

a)	jakéhokoli dříve implantovaného elektronického odpovídače využívajícího čtecí zařízení odpovídající normě ISO 11785 a schopné číst odpovídače HDX a FDX-B alespoň tam, kde je čtecí zařízení v přímém kontaktu s povrchem těla v místě, kde je za normálních okolností elektronický odpovídač implantován;

b)	jakýchkoli klinických známek svědčících o tom, že byl dříve implantovaný elektronický odpovídač chirurgicky odstraněn;

c)	jakýchkoli dalších alternativních označení na daném zvířeti použitých v souladu s čl. 12 odst. 3 písm. b).

2.   Pokud opatření stanovená v odstavci 1 prokáží existenci dříve implantovaného elektronického odpovídače nebo jiného alternativního označení použitého podle čl. 12 odst. 3 písm. b), učiní vydávající orgán tato opatření:

a)	v případě koňovitého narozeného v členském státě vydá duplikát nebo náhradní identifikační doklad podle článku 16 nebo 17;

b)	v případě dovezeného koňovitého jedná v souladu s čl. 8 odst. 2.

3.   Pokud opatření stanovená v odst. 1 písm. b) prokáží existenci dříve implantovaného elektronického odpovídače nebo opatření stanovená v odst. 1 písm. c) prokáží existenci nějakého jiného alternativního označení, zaznamená vydávající orgán tuto informaci příslušným způsobem do části A a do schématu v části B oddílu I identifikačního dokladu.

4.   Pokud se potvrdí nezdokumentované odstranění elektronického odpovídače nebo alternativního označení uvedené v odstavci 3 tohoto článku u koňovitého narozeného ve Společenství, vydá vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 nebo 3 náhradní identifikační doklad v souladu s článkem 17.

Článek 11

Elektronické metody ověřování totožnosti

1.   Vydávající orgán zajistí, aby byl koňovitý při první identifikaci aktivně označen prostřednictvím implantace elektronického odpovídače.

Členské státy stanoví minimální odbornou způsobilost pro zákrok uvedený v prvním pododstavci nebo určí osobu nebo profesi oprávněnou provádět tyto operace.

2.   Elektronický odpovídač se implantuje parenterálně za aseptických podmínek mezi temenem a kohoutkem uprostřed šíje v krajině šíjového vazu.

Avšak příslušný úřad může povolit implantaci elektronického odpovídače na jiném místě šíje koňovitého za předpokladu, že tato alternativní implantace neohrožuje welfare tohoto zvířete a že na rozdíl od metody uvedené v prvním pododstavci nezvyšuje riziko migrace elektronického odpovídače.

3.   Po implantaci elektronického odpovídače v souladu s odstavci 1 a 2 zapíše vydávající orgán do identifikačního dokladu tyto informace:

a)

v bodě 5 části A oddílu I alespoň posledních patnáct číslic kódu přenášeného elektronickým odpovídačem, který se zobrazí na čtecím zařízení po implantaci, případně spolu se samolepícím štítkem s čárovým kódem nebo kopií tohoto čárového kódu uvádějící alespoň těchto posledních patnáct číslic kódu přenášeného elektronickým odpovídačem;

b)	v bodě 11 části A oddílu I podpis a razítko osoby uvedené v odstavci 1, která prováděla identifikaci a implantovala elektronický odpovídač;

c)	v bodě 12 nebo 13 schématu v části B oddílu I podle strany, kde byl elektronický odpovídač implantován, místo, kde byl elektronický odpovídač koňovitému implantován.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. a) tohoto článku se v případě, kdy se provádějí opatření stanovená v čl. 26 odst. 2 u koňovitého označeného dříve implantovaným elektronickým odpovídačem, který není v souladu s normami definovanými v čl. 2 odst. 2 písm. b), se v bodě 5 části A oddílu I identifikačního dokladu uvede jméno výrobce nebo čtecího zařízení.

5.   V případě, že členské státy stanoví v souladu s normami uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. b) pravidla pro zajištění jedinečnosti čísel zobrazených elektronickými odpovídači implantovanými vydávajícími orgány uvedenými v čl. 4 odst. 1 písm. a), která jsou schválena v souladu s rozhodnutím 92/353/EHS příslušnými úřady daného členského státu, použijí se tato pravidla, aniž by byl dotčen systém identifikace stanovený vydávajícím orgánem jiného členského státu nebo třetí země, který provedl identifikaci v souladu s tímto nařízením na žádost držitele, případně majitele, vyžaduje-li to právo členského státu, kde se zvíře narodilo.

Článek 12

Alternativní metody ověřování totožnosti

1.   Odchylně od čl. 11 odst. 1 mohou členské státy povolit identifikaci koňovitých vhodnými alternativními metodami, včetně značek, které poskytují rovnocenné vědecké záruky, že samy o sobě nebo v kombinaci zajistí možnost ověření totožnosti koňovitého a účinně zabrání duplicitnímu vydávání identifikačních dokladů (dále jen „alternativní metoda“).

Vydávající orgán zajistí, aby nebyl vydán žádný identifikační doklad pro koňovitého, nebude-li alternativní metoda uvedená v prvním pododstavci zapsána v bodě 6 nebo 7 části A oddílu I identifikačního dokladu a zaznamenána v databázi v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. f).

2.   Je-li použita alternativní metoda, zajistí držitel prostředky pro zpřístupnění těchto informací o identifikaci, případně ponese náklady na ověření totožnosti daného zvířete.

3.   Členské státy zajistí, aby:

a)	nebyly alternativní metody užívány jako jediný prostředek ověřování totožnosti koňovitých u většiny koňovitých identifikovaných v souladu s tímto nařízením;

b)	nemohlo docházet k záměně viditelného označení použitého u koňovitých pro chov a produkci s označením vyhrazeným na jejich území pro evidované koňovité.

4.   Členské státy hodlající použít odchylku uvedenou v odstavci 1 oznámí tuto informaci Komisi a ostatním členským státům a zveřejní ji na internetových stránkách.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto informací provozuje Komise internetové stránky, na nichž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

KAPITOLA IV

PŘESUN A PŘEPRAVA KOŇOVITÝCH

Článek 13

Přesun a přeprava evidovaných koňovitých a koňovitých pro chov a produkci

1.   Identifikační doklad vždy doprovází evidované koňovité a koňovité pro chov a produkci.

2.   Odchylně od odstavce 1 nemusí identifikační doklad doprovázet koňovité uvedené ve výše uvedeném odstavci v případě, že:

a)	jsou ustájeni nebo na pastvě a držitel může okamžitě předložit identifikační doklad;

b)	jsou dočasně přesunováni pěšky buď: i) v blízkosti hospodářství v rámci členského státu a identifikační doklad lze předložit do tří hodin, nebo ii) v průběhu sezónního přesunu koňovitých na letní pastvu a z letní pastvy a identifikační doklady lze předložit v hospodářství, odkud jsou přesunováni;

c)	jde o neodstavená hříbata doprovázející svou matku nebo kojnou klisnu;

d)	jsou zapojeni do tréninku nebo se účastní zkoušky v rámci jezdecké soutěže nebo akce, což vyžaduje, aby opustili prostor závodiště nebo akce;

e)	jsou přesunovaní nebo přepravovaní v nouzové situaci týkající se koňovitých samotných nebo, aniž je dotčen čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2003/85/ES, hospodářství, kde jsou drženi.

Článek 14

Odchylky pro určité přesuny a přepravu bez identifikačních dokladů nebo se zjednodušenými identifikačními doklady

1.   Odchylně od čl. 13 odst. 1 může příslušný úřad povolit v rámci téhož členského státu přesun nebo přepravu koňovitých uvedených ve zmíněném odstavci bez identifikačního dokladu za předpokladu, že jsou doprovázeni čipovou kartou vydanou orgánem, který vydal identifikační doklad, a obsahující informace uvedené v příloze II.

2.   Členské státy, které používají odchylku stanovenou v odstavci 1 tohoto článku, si mohou navzájem udělit výjimky pro přesun nebo přepravu koňovitých uvedených v čl. 13 odst. 1 v rámci svých vlastních území.

O svém záměru udělit takové výjimky informují Komisi.

3.   Vydávající orgán vydá dočasný doklad obsahující alespoň odkaz na jedinečné identifikační číslo a kód elektronického odpovídače, je-li k dispozici, umožňující přesun nebo přepravu koňovitého v rámci téhož členského státu po dobu nejvýše 45 dní, během níž je identifikační doklad odevzdán vydávajícímu orgánu nebo příslušnému orgánu pro účely aktualizace identifikačních údajů.

4.   V případě, že je koňovitý přepravován během doby uvedené v odstavci 3 do jiného členského státu nebo přes jiný členský stát do třetí země, je bez ohledu na svůj evidenční status doprovázen kromě dočasného dokladu i veterinárním osvědčením v souladu s přílohou C směrnice 90/426/EHS. Není-li zvíře označeno elektronickým odpovídačem nebo není-li jeho totožnost ověřena alternativní metodou v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, musí uvedené veterinární osvědčení obsahovat popis v souladu s oddílem I identifikačního dokladu.

Článek 15

Přesuny a přeprava koňovitých určených na porážku

1.   Identifikační doklad vydaný v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo článkem 8 doprovází koňovité určené na porážku při jejich přesunu nebo přepravě na jatka.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný úřad povolit, aby byl koňovitý určený na porážku, který nebyl identifikován v souladu s článkem 5, přepraven přímo z hospodářství, kde se narodil, na jatka v rámci téhož členského státu za předpokladu, že:

a)	je daný koňovitý mladší než 12 měsíců a má viditelné hvězdičky na mléčných laterálních řezácích;

b)	existuje nepřerušená vysledovatelnost z hospodářství, kde se narodil, na jatka;

c)	při přepravě na jatka je koňovitý individuálně identifikovatelný podle článku 11 nebo 12;

d)	je zásilka doprovázena údaji o potravinovém řetězci v souladu s oddílem III přílohy II k nařízení (ES) č. 853/2004, které zahrnují odkaz na individuální identifikaci uvedenou v písmeni c) tohoto odstavce.

3.   Ustanovení čl. 19 odst. 1 písm. b), c) a d) se nevztahuje na přesun nebo přepravu koňovitých určených na porážku v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

KAPITOLA V

DUPLIKÁT IDENTIFIKAČNÍHO DOKLADU, NÁHRADNÍ IDENTIFIKAČNÍ DOKLAD A POZASTAVENÍ PLATNOSTI IDENTIFIKAČNÍHO DOKLADU

Článek 16

Duplikát identifikačních dokladů

1.   V případě, že dojde ke ztrátě původního identifikačního dokladu, ale totožnost daného koňovitého lze zjistit, zejména prostřednictvím kódu přenášeného elektronickým odpovídačem nebo alternativní metodou, a je k dispozici prohlášení o vlastnictví, vydá vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 duplikát identifikačního dokladu s odkazem na jedinečné identifikační číslo a tento doklad zřetelně označí jako duplikát (dále jen „duplikát identifikačního dokladu“).

V takovém případě je koňovitý v části II oddílu IX duplikátu identifikačního dokladu klasifikován jako koňovitý, který není určen na porážku k lidské spotřebě.

Údaje o vydaném duplikátu identifikačního dokladu a klasifikaci koňovitého v oddílu IX tohoto dokladu se vloží podle odkazu na jedinečné identifikační číslo do databáze uvedené v článku 21.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce může příslušný orgán rozhodnout pozastavit status koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě na dobu šesti měsíců, jestliže může držitel uspokojivě prokázat do 30 dnů od ohlášeného data ztráty identifikačního dokladu, že status koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě nebyl ohrožen žádnou léčbou.

Za tímto účelem zapíše příslušný orgán počáteční datum šestiměsíční lhůty pozastavení platnosti do prvního sloupce části III oddílu IX duplikátu identifikačního dokladu a vyplní jeho třetí sloupec.

3.   Pokud byl ztracený původní identifikační doklad vydán vydávajícím orgánem uvedeným v čl. 4 odst. 2 ve třetí zemi, vydá duplikát identifikačního dokladu tento původní vydávající orgán a zašle ho držiteli nebo případně majiteli, vyžaduje-li to právo daného členského státu, kde je koňovitý umístěn, prostřednictvím vydávajícího orgánu nebo příslušného úřadu v tomto členském státě.

V takových případech je koňovitý v části II oddílu IX duplikátu identifikačního dokladu klasifikován jako koňovitý, který není určen na porážku k lidské spotřebě, a položka v databázi podle čl. 21 odst. 1 písm. l) se změní příslušným způsobem.

Avšak v případě souhlasu původního vydávajícího orgánu ve třetí zemi může duplikát identifikačního dokladu vydat vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. a), který eviduje koňovité tohoto plemene, nebo vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. b), který eviduje koňovité pro tento účel v členském státě, kde se koňovitý nachází.

4.   Pokud ztracený původní identifikační doklad vydal vydávající orgán, který již neexistuje, vydá duplikát identifikačního dokladu vydávající orgán v členském státě, kde je daný koňovitý umístěn podle odstavce 1.

Článek 17

Náhradní identifikační doklad

V případě, že dojde ke ztrátě původního identifikačního dokladu a totožnost koňovitého nelze zjistit, vydá vydávající orgán uvedený v čl. 4 odst. 3 v členském státě, kde je koňovitý umístěn, náhradní identifikační doklad (dále jen „náhradní identifikační doklad“), který musí být jako takový zřetelně označen a musí splňovat požadavky čl. 5 odst. 1 písm. b).

V tomto případě je koňovitý v části II oddílu IX náhradního identifikačního dokladu klasifikován jako koňovitý, který není určen na porážku k lidské spotřebě.

Údaje o vydaném náhradním identifikačním dokladu a evidenční status koňovitého a jeho klasifikaci v oddílu IX tohoto dokladu musí být odpovídajícím způsobem upraveny v databázi uvedené v článku 21 s odkazem na jedinečné identifikační číslo.

Článek 18

Pozastavení platnosti identifikačních dokladů pro účely přesunu

Úřední veterinární lékař pozastaví platnost identifikačního dokladu pro účely přesunu příslušným zápisem v oddílu VIII tohoto dokladu v případě, že je koňovitý držen v hospodářství nebo přichází z hospodářství, které:

a)	podléhá zákazu uvedenému v čl. 4 odst. 5 směrnice 90/426/EHS; nebo

b)	je situováno v členském státě nebo jeho části, která není prostá moru koní.

KAPITOLA VI

ÚHYN KOŇOVITÉHO, KOŇOVITÍ URČENÍ NA PORÁŽKU K LIDSKÉ SPOTŘEBĚ A ZÁZNAM O LÉČENÍ

Článek 19

Úhyn koňovitého

1.   Po porážce nebo úhynu koňovitého se přijmou tato opatření:

a)	elektronický odpovídač se ochrání před následným podvodným použitím, a to jeho vyjmutím, zničením nebo likvidací na místě;

b)	platnost identifikačního dokladu se zruší přinejmenším razítkem „neplatné“ na první straně;

c)	potvrzení o porážce, utracení nebo úhynu koňovitého včetně data smrti zvířete se sdělí vydávajícímu orgánu buď přímo nebo prostřednictvím kontaktního místa uvedeného v čl. 23 odst. 4, s odkazem na jedinečné identifikační číslo koňovitého; a

d)	identifikační doklad se zrušenou platností se zničí.

2.   Opatření stanovená v odstavci 1 provede přímo nebo nad jejich prováděním dohlíží:

a)	úřední veterinární lékař: i) v případě porážky nebo utracení pro účely tlumení nákazy v souladu s čl. 4 odst. 4) bodem i) směrnice 90/426/EHS, nebo ii) po porážce v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 90/426/EHS; nebo

b)	příslušný orgán definovaný v čl. 2 odst. 1 písm. i) nařízení (ES) č. 1774/2002 v případě zneškodnění nebo zpracování těla zvířete v souladu s článkem 4 nebo 5 uvedeného nařízení.

3.   V případě, že elektronický odpovídač nelze z koňovitého určeného na porážku k lidské spotřebě vyjmout, jak je požadováno v odst. 1 písm. a), prohlásí úřední veterinární lékař maso nebo jeho část obsahující elektronický odpovídač za nezpůsobilé pro lidskou spotřebu podle kapitoly V odst. 1 písm. n) oddílu II přílohy I nařízení (ES) č. 854/2004.

4.   Odchylně od odst. 1 písm. d), aniž jsou dotčena pravidla vytištěná v identifikačním dokladu vydávajícím orgánem, mohou členské státy použít postup vrácení neplatného dokladu vydávajícímu orgánu.

5.   Ve všech případech úhynu nebo ztráty koňovitého neuvedených v tomto článku vrátí držitel identifikační doklad příslušnému vydávajícímu orgánu uvedenému v čl. 4 odst. 1, 2 nebo 3 do 30 dnů po úhynu nebo ztrátě daného zvířete.

Článek 20

Koňovití určení na porážku k lidské spotřebě a záznam o léčení

1.   Koňovitý se považuje za určeného na porážku k lidské spotřebě, pokud není v části II oddílu IX identifikačního dokladu neodvolatelně prohlášen za koňovitého, který není takto určený na základě podpisu:

a)	držitele nebo majitele podle jeho vlastního uvážení nebo

b)	držitele a odpovědného veterinárního lékaře jednajícího v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES.

2.   Před jakoukoli léčbou v souladu s čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES nebo před léčbou za použití léčivého přípravku registrovaného v souladu s čl. 6 odst. 3 uvedené směrnice zjistí odpovědný veterinární lékař status daného koňovitého jako určeného na porážku k lidské spotřebě, což je standardní případ, nebo neurčeného na porážku k lidské spotřebě, jak je uvedeno v části II oddílu IX identifikačního dokladu.

3.   V případě, že léčba uvedená v odstavci 2 tohoto článku není povolena u koňovitého určeného na porážku k lidské spotřebě, zajistí odpovědný veterinární lékař, aby v souladu s odchylkou stanovenou v čl. 10 odst. 2 směrnice 2001/82/ES byl dotyčný koňovitý neodvolatelně prohlášen za koňovitého, který není určený na porážku k lidské spotřebě:

a)	vyplněním a podpisem části II oddílu IX identifikačního dokladu; a

b)	zrušením platnosti části III oddílu IX identifikačního dokladu.

4.   V případě, že má být koňovitý léčen za podmínek uvedených v čl. 10 odst. 3 směrnice 2001/82/ES, zapíše odpovědný veterinární lékař v části III oddílu IX identifikačního dokladu potřebné údaje o léčivém přípravku obsahujícím základní látky pro léčbu koňovitých uvedené v nařízení (ES) č. 1950/2006.

Odpovědný veterinární lékař zapíše datum, kdy byl léčivý přípravek podle předpisu podán naposledy, a informuje v souladu s čl. 11 odst. 4 směrnice 2001/82/ES držitele o datu, kdy uplyne ochranná lhůta stanovená v souladu s čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice.

KAPITOLA VII

ZÁZNAMY A POKUTY

Článek 21

Databáze

1.   Při vydání identifikačního dokladu nebo registraci dříve vydaných identifikačních dokladů zaznamená vydávající orgán do své databáze přinejmenším tyto údaje týkající se daného koňovitého:

a)	jedinečné identifikační číslo;

b)

druh;

c)

pohlaví;

d)

barva;

e)	datum (den, měsíc a rok) narození;

f)	případně nejméně posledních 15 číslic kódu přenášeného elektronickým odpovídačem nebo kód přenášený rádiofrekvenčním identifikačním zařízením, které není v souladu s normou uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. b), společně s informacemi o požadovaném čtecím systému nebo alternativní metodou;

g)	země narození;

h)	datum vydání a jakéhokoli pozměnění identifikačního dokladu;

i)	jméno a adresa osoby, jíž byl identifikační doklad vydán;

j)	status zvířete jakožto evidovaného koňovitého nebo koňovitého pro chov a produkci;

k)	jméno zvířete (jméno, které zvíře dostalo po narození, případně komerční jméno);

l)	známý status zvířete jako neurčeného na porážku k lidské spotřebě;

m)	informace týkající se jakýchkoli duplikátů a náhradních identifikačních dokladů v souladu s články 16 a 17;

n)	oznámené datum smrti zvířete.

2.   Vydávající orgán uchová informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku ve své databázi po dobu nejméně 35 let nebo alespoň dva roky od data smrti koňovitého sděleného podle č. 19 odst. 1 písm. c).

3.   Okamžitě po zaznamenání údajů uvedených v odstavci 1 tohoto článku sdělí vydávající orgán informace uvedené v písmenech a) až f) a n) uvedeného odstavce do centrální databáze v členském státě, kde se koňovitý narodil, je-li tato centrální databáze k dispozici v souladu s článkem 23.

Článek 22

Sdělení kódu databází vydávajících orgánů

Členské státy zpřístupní jména, adresy, včetně kontaktních údajů, a šestimístný identifikační kód databází vydávajících orgánů kompatibilní se systémem UELN ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto informací provozuje Komise internetové stránky, na nichž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

Článek 23

Centrální databáze a jejich spolupráce a styčná místa

1.   Členský stát může rozhodnout, že má vydávající orgán vložit údaje uvedené v článku 21 týkající se koňovitých narozených nebo identifikovaných na jeho území do centrální databáze nebo že má být databáze vydávajícího orgánu s touto centrální databází propojena (dále jen „centrální databáze“).

2.   Členské státy spolupracují při provozu svých centrálních databází v souladu se směrnicí 89/608/EHS.

3.   Členské státy zpřístupní jména, adresy a šestimístný identifikační kód svých centrálních databází kompatibilní se systémem UELN ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto informací provozuje Komise internetové stránky, na nichž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

4.   Členské státy určí kontaktní místo pro dodání potvrzení uvedeného v čl. 19 odst. 1 písm. c) pro jejich další rozeslání příslušným vydávajícím orgánů na svém území.

Toto kontaktní místo může být styčné místo uvedené v článku 35 nařízení (ES) č. 882/2004.

Podrobné údaje o kontaktním místě, které mohou být vloženy do centrální databáze, musí být zpřístupněny ostatním členským státům a veřejnosti na internetových stránkách.

S cílem pomoci členským státům při zpřístupňování těchto informací provozuje Komise internetové stránky, na nichž každý členský stát uvede odkaz na své vnitrostátní internetové stránky.

Článek 24

Pokuty

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání pokut vztahující se na případy porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené pokuty musí být účinné, úměrné a odrazující.

Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do 30. června 2009. Všechny následné změny mající dopad na tato ustanovení budou Komisi neprodleně ohlášeny.

KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Zrušení

Rozhodnutí 93/623/EHS a 2000/68/ES se zrušují s platností od 1. července 2009.

Odkazy na zrušená rozhodnutí se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 26

Přechodná ustanovení

1.   Koňovití narození nejpozději do 30. června 2009 a identifikovaní do tohoto data v souladu s rozhodnutím 93/623/EHS nebo 2000/68/ES se považují za identifikované podle tohoto nařízení.

Identifikační doklady těchto koňovitých se zaregistrují v souladu s čl. 21 odst. 1 tohoto nařízení nejpozději do 31. prosince 2009.

2.   Koňovití narození nejpozději do 30. června 2009, avšak neidentifikovaní do tohoto data v souladu s rozhodnutím 93/623/EHS nebo 2000/68/ES, jsou identifikováni v souladu s tímto nařízením nejpozději do 31. prosince 2009.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2009.

---

(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 352).

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 55.

(3)  Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 66.

(4)  Úř. věst. L 298, 3.12.1993, s. 45. Rozhodnutí pozměněné rozhodnutím 2000/68/ES (Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 72).

(5)  Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 72.

(6)  Úř. věst. L 86, 6.4.1993, s. 7. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1792/2006 (Úř. věst. L 362, 20.12.2006, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 86, 6.4.1993, s. 16. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1792/2006.

(8)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 68, 15.3.1973, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (EHS) č. 1174/86 (Úř. věst. L 107, 24.4.1986, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

(11)  Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2007/729/ES (Úř. věst. L 294, 13.11.2007, s. 26).

(12)  Úř. věst. L 19, 25.1.1996, s. 39.

(13)  Úř. věst. L 192, 11.7.1992, s. 63.

(14)  Úř. věst. L 210, 20.8.1996, s. 53. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/186/ES (Úř. věst. L 57, 25.2.2004, s. 27).

(15)  Úř. věst. L 306, 22.11.2003, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES.

(16)  Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 83. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1246/2007 (Úř. věst. L 281, 25.10.2007, s. 21).

(17)  Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1432/2007 (Úř. věst. L 320, 6.12.2007, s. 13).

(18)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206; opravené znění (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 83). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

(19)  Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 575/2006 (Úř. věst. L 100, 8.4.2006, s. 3).

(20)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55; opravené znění (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1243/2007 (Úř. věst. L 281, 25.10.2007, s. 8).

(21)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 61/2008 (Úř. věst. L 22, 25.1.2008, s. 8).

(22)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES (Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 17).

(23)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 58).

(24)  Úř. věst. L 367, 22.12.2006, s. 33.

(25)  Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34.

(26)  http://www.ueln.net

(27)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1; opravené znění (Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

(28)  Úř. věst. L 382, 31.12.1988, s. 36.

---

---

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/33

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 505/2008

ze dne 6. června 2008

o povolení nového užití přípravku 3-fytázy (Natuphos) jako doplňkové látky

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)	V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku uvedeného v příloze tohoto nařízení. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)	Žádost se týká povolení nového užití přípravku enzymu 3-fytázy (Natuphos 5000, Natuphos 5000 G, Natuphos 5000 L, Natuphos 10000 G a Natuphos 10000 L) z Aspergillus niger (CBS 101.672) jako doplňkové látky pro prasnice se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)	Používání uvedeného přípravku pro selata po odstavu, výkrm prasat a výkrm kuřat bylo povoleno nařízením Komise (ES) č. 243/2007 (2), pro nosnice a výkrm krůt nařízením Komise (ES) č. 1142/2007 (3) a pro kachny nařízením Komise (ES) č. 165/2008 (4).

(5)

Žádost o povolení pro prasnice byla podpořena novými údaji. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 15. června 2006 (5) k závěru, že přípravek enzymu 3-fytázy Natuphos z Aspergillus niger (CBS 101.672) nemá nepříznivý účinek na spotřebitele, na uživatele nebo na životní prostředí a že účinně napomáhá zlepšovat stravitelnost krmiva. Ve svém stanovisku ze dne 12. prosince 2007 (6) úřad dospěl k závěru, že používání přípravku pro prasnice je bezpečné. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, předloženou referenční laboratoří Společenství zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)	Posouzení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 378/2005 (Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 8).

(2)  Úř. věst. L 73, 13.3.2007, s. 4.

(3)  Úř. věst. L 256, 2.10.2007, s. 20.

(4)  Úř. věst. L 50, 23.2.2008, s. 8.

(5)  Stanovisko Vědecké komise pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata a Vědecké komise pro geneticky modifikované organismy týkající se bezpečnosti a účinnosti přípravku enzymu Natuphos (3-fytáza) z Aspergillus niger. The EFSA Journal (2006) 369, s. 1–19.

(6)  Vědecké stanovisko komise pro přísady a produkty nebo pro látky používané v krmivech pro zvířata nazvané „Bezpečnost přípravku enzymu Natuphos (3-fytáza) pro prasnice“. The EFSA Journal (2007) 614, s. 1–5.

---

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/36

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 506/2008

ze dne 6. června 2008,

kterým se mění příloha IV nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře (1), a zejména na čl. 24 odst. 1, 5 a 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 708/2007 vytváří rámec upravující akvakulturní postupy ve vztahu k cizím a místně se nevyskytujícím druhům s cílem posoudit a minimalizovat možný vliv těchto druhů a všech souvisejících necílových druhů na vodní přírodní stanoviště.

(2)	Příloha IV nařízení (ES) č. 708/2007 stanoví seznam druhů, na které se určitá ustanovení uvedeného nařízení nevztahují. Členské státy mohou požádat Komisi o zařazení dalších druhů do uvedené přílohy.

(3)	Před vstupem uvedeného nařízení v platnost požádaly některé členské státy o zařazení některých druhů do přílohy IV. Francie s ohledem na své nejvzdálenější regiony navrhla zařazení některých druhů do zvláštní části uvedené přílohy.

(4)	Komise ve dnech 7. listopadu 2007 a 30.–31. ledna 2008 svolala skupinu odborníků za účelem posouzení, zda jsou předmětné druhy způsobilé k zařazení do přílohy IV uvedeného nařízení. Výsledkem bylo vytvoření nového seznamu.

(5)	Příloha IV nařízení (ES) č. 708/2007 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IV nařízení (ES) č. 708/2007 se nahrazuje zněním přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 1.

---

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/38

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 507/2008

ze dne 6. června 2008,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno

(kodifikované znění)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 ze dne 27. července 2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno (1), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro (2), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 245/2001 ze dne 5. února 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Nařízení (ES) č. 1673/2000 mimo jiné stanoví opatření pro vnitřní trh se lnem a konopím pěstovanými na vlákno, která zahrnují podpory pro první zpracovatele lněných a konopných stonků a zemědělce, kteří si nechávají stonky zpracovat na vlastní náklady. Pro tento postup musí být stanovena podrobná prováděcí pravidla.

(3)

Měly by být stanoveny podmínky pro schválení prvních zpracovatelů a povinnosti, které musí splnit zemědělci, kteří si nechávají stonky zpracovat na vlastní náklady. Mělo by být také upřesněno, jaké informace musí být uvedeny ve smlouvách o koupi a prodeji, zpracovatelských závazcích a smlouvách o zpracování uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1673/2000.

(4)

Někteří první zpracovatelé lněných stonků vyrábějí především dlouhá lněná vlákna a vedle toho i krátká lněná vlákna s vysokou procentní sazbou nečistot a pazdeří. Protože první zpracovatelé nemají pro čištění tohoto vedlejšího produktu vhodné vybavení, nechávají si krátká vlákna vyčistit za úplatu jiným hospodářským subjektem. V tomto případě se čištění vláken za úplatu považuje za zpracování schváleného prvního zpracovatele pro krátká lněná vlákna. Zejména s ohledem na kontroly by proto měly být stanoveny podmínky, které musí hospodářské subjekty splnit.

(5)

Za účelem zajištění nároku na podporu pro příslušné produkty musí být možné podat v rámci příslušného hospodářského roku jedinou žádost podle části II hlavy II kapitoly I nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k podmíněnosti, odlišení a integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému uvedených v nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (5).

(6)	Za účelem umožnění řádného řízení a zároveň přizpůsobení se zvláštním podmínkám trhu se lnem a konopím by mělo být stanoveno období, během kterého mohou být lněné a konopné stonky zpracovány, případně uvedeny na trh.

(7)

V případě, že se členský stát rozhodne poskytnout podporu pro krátká lněná vlákna nebo pro konopná vlákna obsahující více než 7,5 % nečistot a pazdeří, by měly být stanoveny způsoby výpočtu, který umožní přepočet vyprodukovaného množství na ekvivalentní množství, a to na základě procentní sazby 7,5 % nečistot a pazdeří.

(8)

Za účelem zajištění řádného fungování stabilizačních mechanismů by se mělo stanovit, že množství vláken, pro které může být pro příslušný hospodářský rok poskytnuta podpora pro zpracování, jsou omezena za účelem znásobení počtu hektarů, na které jsou uzavřeny smlouvy nebo zpracovatelské závazky, jednotkovým množstvím na hektar. Toto jednotkové množství určuje členský stát na základě stanovených národních zaručených množství a pěstebních ploch.

(9)

S ohledem na výkyvy národních zaručených množství, které mohou vyplynout z pružnosti článku 3 nařízení (ES) č. 1673/2000, by měla být stanovena podrobná pravidla pro stanovení národních zaručených množství pro každý hospodářský rok, která by zároveň zohlednila případné úpravy, které mohou být nezbytné pro vhodné rozdělení národních zaručených množství mezi příjemce podpory pro zpracování.

(10)

Poskytnutí podpory pro zpracování závisí na uzavření smlouvy nebo závazku uvedených v článku 2 nařízení (ES) č. 1673/2000. Členské státy musí včas stanovit převody mezi národními zaručenými množstvími a jednotkovým množstvím na hektar, a to na základě ploch, na které jsou uzavřeny smlouvy a závazky. Proto by měla být provozovatelům stanovena povinnost poskytovat důležité informace uvedené ve smlouvách a závazcích příslušným orgánům členského státu. Za účelem zavedení určité pružnosti do daného obchodu by měly existovat omezené možnosti převodů smluv mezi schválenými prvními zpracovateli.

(11)	Za účelem řádného řízení režimu podpory musí být stanoveno, jaké informace poskytnou hospodářské subjekty příslušným orgánům členského státu a co musí členské státy sdělit Komisi.

(12)

Pro řízení režimu, který je založen na poskytování podpory na základě množství vláken vyrobených během období 22 měsíců, by se mělo stanovit, že na začátku zpracování příslušného hospodářského roku se podá žádost o podporu pro vlákna, která budou vyrobena, jejichž množství budou poté pravidelně stanovována.

(13)

Vzhledem k možným úpravám národních zaručených množství a jednotkových množství na hektar jsou celková množství vláken, pro která může být poskytnuta podpora, známa až po dokončení zpracování, a proto by mělo být stanoveno, že se schváleným prvním zpracovatelům budou poskytovat zálohy na podporu na základě pravidelně vyráběných množství vláken. Za účelem zajistit vyplácení dlužných částek i v případě zjištěných nesrovnalostí by mělo být vyplácení zálohy podmíněno složením jistoty. Tato jistota musí odpovídat určitým ustanovením nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu jistot pro zemědělské produkty (6).

(14)

Doplňková podpora stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1673/2000 se poskytuje pouze pro pěstební plochy, jejichž produkce stonků je předmětem podpory pro zpracování pro dlouhá lněná vlákna. Proto by měl být stanoven minimální výnos dlouhých lněných vláken na hektar, na který byla uzavřena smlouva nebo závazek, aby mohlo být stanoveno, kdy je tato podmínka splněna.

(15)	Režim administrativních kontrol a kontrol na místě je pro zajištění řádného provedení operací nezbytný. Měly by být upřesněny základní položky, které musí být ověřeny, a stanoven minimální počet kontrol na místě, které musí být uskutečněny za jeden hospodářský rok.

(16)	Měly by být stanoveny důsledky případně zjištěných nesrovnalostí. S ohledem na zásadu proporcionality musí být tyto důsledky dostatečně odrazující, aby zabránily jakémukoli protiprávnímu využívání podpor Společenství.

(17)	Za účelem co největšího přiblížení okamžiku vyrobení vláken a vzniku rozhodné skutečnosti pro směnný kurz záloh a podpor pro zpracování musí tato rozhodná skutečnost nastat poslední den každého období stanoveného pro sdělení množství vyrobených vláken.

(18)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přírodní vlákna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel a hospodářský rok

1.   Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro společnou organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno zřízenou nařízením (ES) č. 1673/2000.

2.   Hospodářský rok začíná dne 1. července a končí dne 30. června následujícího roku.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„osobou považovanou za zpracovatele“ zemědělec, který v souladu s čl. 2 odst. 1 třetím pododstavcem písm. b) nařízení (ES) č. 1673/2000 uzavřel smlouvu o zpracování za úhradu se schváleným prvním zpracovatelem, aby vyrobil vlákna ze stonků, která vlastní;

b)	„dlouhými lněnými vlákny“ vlákna, která se vyrábějí naprostým oddělením vlákna a dřevnatých částí stonku a která jsou po potěrání tvořena prameny s minimální průměrnou délkou 50 cm paralelně uspořádanými do svazků, ploch nebo pásků;

c)	„krátkými lněnými vlákny“ vlákna lnu, kromě těch uvedených v písmenu b), která se vyrábějí alespoň částečným oddělením vláken a dřevnatých částí stonku;

d)	„konopnými vlákny“ vlákna konopí, která se vyrábějí alespoň částečným oddělením vláken a dřevnatých částí stonku.

Článek 3

Schválení prvních zpracovatelů

1.   Za účelem schválení musí první zpracovatelé podat u příslušného orgánu žádost o schválení, která obsahuje alespoň:

a)	popis provozovny a úplný přehled výrobků získaných zpracováním lněných a konopných stonků;

b)

popis zařízení a vybavení, včetně podrobností o jejich umístění a technických specifikacích týkajících se: i) spotřeby energie a maximálních množství lněných a konopných stonků, které mohou být zpracovány za hodinu a za rok, ii) maximálních množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a konopných vláken, která mohou být vyrobena za hodinu a za rok, iii) směrných množství lněných a konopných stonků nezbytných pro dodání 100 kg každého z výrobků uvedených v písmenu a);

c)	popis skladovacích zařízení, včetně podrobností o jejich umístění a kapacitě v tunách lněných a konopných stonků a vláken.

2.   Společně s podáním žádosti o schválení se první zpracovatel od tohoto okamžiku zavazuje:

a)

skladovat odděleně podle hospodářského roku sklizně příslušných stonků a podle členského státu provádějícího sklizeň lněné stonky, konopné stonky, dlouhá lněná vlákna, krátká lněná vlákna a konopná vlákna, která jsou předmětem: i) všech smluv o koupi a prodeji a zpracovatelských závazků, ii) všech smluv o zpracování za úplatu uzavřených s osobami považovanými za zpracovatele, iii) všech ostatních dodavatelů a případně šarží vláken vyrobených ze stonků, které jsou uvedeny v bodě i), ale nejsou předmětem žádosti o podporu;

b)	vést každodenní záznamy „o zásobách“ s pravidelným napojením na účetnictví a záznamy o informacích stanovených v odstavci 5, jakož i doklady, které členský stát vyžaduje pro účely kontroly;

c)	oznámit příslušnému orgánu každou změnu informací uvedených v odstavci 1;

d)	podrobit se jakékoli kontrole stanovené v rámci uplatnění režimu podpor podle nařízení (ES) č. 1673/2000.

3.   Po kontrole na místě, která ověří soulad informací uvedených v odstavci 1, udělí příslušný orgán prvnímu zpracovateli schválení pro typy vláken, která se mohou vyrábět s nárokem na podporu, a přidělí každému číslo schválení.

Schválení se uděluje do dvou měsíců od podání žádosti.

Pokud dojde ke změně jedné nebo více informací uvedených v odstavci 1, příslušný orgán potvrdí nebo upraví schválení, v případě potřeby po kontrole na místě, v měsíci následujícím po oznámení změny. Avšak jakákoli úprava typů vláken zahrnutých ve schválení může vstoupit v platnost až od dalšího hospodářského roku.

4.   V rámci schválení prvního zpracovatele pro dlouhá lněná vlákna a krátká lněná vlákna může členský stát povolit, za podmínek stanovených v tomto odstavci a pokud považuje kontrolní opatření za dostatečná, čištění krátkých lněných vláken za úplatu, aby byla dodržena hranice nečistot a pazdeří podle čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1673/2000.

V tomto případě první zpracovatel uvede ve své žádosti o schválení podle odstavce 1 svůj záměr využít ustanovení tohoto odstavce.

Schválený první zpracovatel může na jeden hospodářský rok oprávnit k čištění krátkých lněných vláken maximálně dva čističe.

Do 1. února každého hospodářského roku předloží schválený první zpracovatel příslušnému orgánu smlouvu o čištění za úplatu, která obsahuje alespoň:

a)	datum uzavření smlouvy a informace o hospodářském roce, ve kterém byly stonky, ze kterých vlákna pocházejí, sklizeny;

b)	číslo schválení prvního zpracovatele a v případě čističe krátkých lněných vláken jeho jméno, obchodní firmu, adresu a umístění provozovny;

c)

poznámku, že se čistič krátkých lněných vláken zavazuje: i) skladovat odděleně vyčištěná a nevyčištěná krátká lněná vlákna podle smlouvy o čištění, ii) vést denní záznamy „o zásobách“, které udávají odděleně pro každou smlouvu o čištění za úhradu, množstvích nevyčištěných lněných vláken a množstvích vyrobených vyčištěných krátkých lněných vláken, jakož i množstvích těchto vláken na skladě, iii) uchovávat doklady vyžadované členským státem pro případ kontroly a podrobit se jakékoli kontrole vyžadované tímto nařízením.

Závazek čističe podle písmene c) se považuje za závazek prvního zpracovatele na základě jeho schválení.

5.   Záznamy „o zásobách“ schválených prvních zpracovatelů obsahují pro každý den nebo každou šarži a pro každou kategorii stonků a pro každý typ vláken skladovaných odděleně:

a)	množství, která vstupují do zařízení v rámci smluv nebo podle článku 5 a která případně pocházejí od dalších dodavatelů;

b)	množství zpracovaných stonků a množství vyrobených vláken;

c)	odhad a odůvodnění ztrát a zničená množství;

d)	množství opouštějící zařízení, rozdělená podle příjemců;

e)	množství v každém skladu.

Pro každou šarži stonků a vláken, které vstupují do provozovny nebo ji opouštějí a netýkají se jich smlouvy nebo závazek uvedené v článku 5, musí mít schválený první zpracovatel dodací nebo přebírací osvědčení od dodavatelů nebo příjemců nebo jiný rovnocenný doklad uznaný členským státem. Schválený první zpracovatel uchovává záznamy o jménech, obchodních firmách a adresách všech příslušných dodavatelů a příjemců.

6.   Šarže je stanovené množství lněných nebo konopných stonků očíslované při vstupu do zpracovatelských nebo skladovacích zařízení uvedených v odstavci 1.

Šarže se může vztahovat pouze k jedné smlouvě o koupi a prodeji na stonky nebo zpracovatelskému závazku nebo smlouvě o zpracování uvedené v článku 5.

Článek 4

Povinnosti osob považovaných za zpracovatele

Osoba považovaná za zpracovatele musí:

a)	mít uzavřenou smlouvu za úplatu se schváleným prvním zpracovatelem o zpracování dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a/nebo konopných vláken;

b)

vést evidenci, která od začátku příslušného hospodářského roku a pro každý příslušný den obsahuje tyto informace: i) vyrobená a dodaná množství lněných a konopných stonků v rámci každé smlouvy o zpracování, která jsou určena k výrobě vláken, ii) vyrobená množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a/nebo konopných vláken, iii) prodaná nebo postoupená množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a/nebo konopných vláken, včetně jmen a adres příjemců;

c)	uchovávat doklady stanovené členským státem za účelem kontrol;

d)	zavázat se, že se podrobí jakékoli kontrole stanovené v rámci tohoto režimu podpor.

Článek 5

Smlouvy

1.   Smlouva o koupi a prodeji na stonky, zpracovatelský závazek a smlouva o zpracování podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1673/2000 obsahují alespoň:

a)	datum uzavření smlouvy a informace o příslušném hospodářském roce sklizně;

b)	číslo schválení prvního zpracovatele, identifikační číslo zemědělce podle integrovaného administrativního a kontrolního systému stanoveného nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 (7) a jejich jména a adresy;

c)	podrobné informace o zemědělském pozemku (zemědělských pozemcích) v souladu s identifikačním systémem zemědělských pozemků stanoveným podle integrovaného administrativního a kontrolního systému;

d)	příslušné pěstební plochy lnu pěstovaného na vlákno a pěstební plochy konopí pěstovaného na vlákno.

2.   Do 1. ledna příslušného hospodářského roku mohou být kupní/prodejní smlouvy nebo smlouvy o zpracování za úplatu postoupeny jinému schválenému zpracovateli než je ten, který původně smlouvu uzavřel, pokud s tím souhlasí zemědělec i schválení první zpracovatelé, kteří si mezi sebou smlouvu postupují.

Po 1. lednu příslušného hospodářského roku může dojít k postoupení smluv uvedených v prvním pododstavci pouze za výjimečných, řádně zdůvodněných okolností a se schválením členského státu.

Článek 6

Informace poskytované hospodářskými subjekty

1.   Schválení první zpracovatelé a osoby za ně považované předloží příslušnému orgánu do data stanoveného členským státem a nejpozději do 20. září po začátku příslušného hospodářského roku:

a)

seznam všech smluv o koupi a prodeji, zpracovatelských závazků a smluv o zpracování uvedených v článku 5 pro příslušný hospodářský rok, přičemž je tento seznam rozdělen na len a na konopí a uvádí identifikační číslo zemědělce podle integrovaného administrativního a kontrolního systému, jakož i příslušné pozemky;

b)	prohlášení o celkových pěstebních plochách lnu a konopí, na které se vztahují smlouvy o koupi a prodeji, zpracovatelské závazky a smlouvy o zpracování.

Členský stát však může místo seznamu uvedeného v prvním pododstavci písm. a) vyžadovat opis všech uvedených dokladů.

Pokud se některé zpracovatelské závazky nebo smlouvy o zpracování vztahují na plochy v jiném členském státě, než ve kterém byl první zpracovatel schválen, poskytne dotyčná strana o těchto plochách informace uvedené v prvním pododstavci členskému státu, ve kterém proběhla sklizeň.

2.   Za prvních šest měsíců hospodářského roku a poté za každé čtyřměsíční období nahlásí schválení první zpracovatelé a osoby za ně považované příslušnému orgánu do konce následujícího měsíce a pro každou kategorii odděleně uskladněných výrobků tyto informace:

a)	množství vyrobených vláken, pro která se žádá podpora;

b)	množství jiných vyrobených vláken;

c)	celkové množství stonků, které vstoupily do provozovny;

d)	uskladněné množství;

e)	případně seznam smluv o koupi a prodeji stonků a smluv o zpracování za úplatu vypracovaný podle odstavce 1 písm. a), které byly postoupeny v souladu s čl. 5 odst. 2 prvním pododstavcem, včetně jmen postupitelů a nabyvatelů.

Osoba považovaná za zpracovatele předloží pro každé období spolu s prohlášením podle prvního pododstavce doklady o tom, že vlákna, pro které se žádala podpora, byla uvedena na trh. Tyto doklady jsou stanoveny členským státem a obsahují alespoň opisy prodejních faktur lněných a konopných vláken a osvědčení schváleného prvního zpracovatele potvrzující množství a typ vyrobených vláken.

Pokud jsou vstup, výstup a zpracování pro příslušný hospodářský rok ukončeny, mohou schválení první zpracovatelé a osoby za ně považované ukončit nahlašování uvedená v tomto odstavci poté, co o tom uvědomí členský stát.

3.   Do 1. května po konci příslušného hospodářského roku informují schválení první zpracovatelé příslušný orgán o hlavním využití vláken a ostatních výrobků.

Článek 7

Nárok na podporu

1.   Podpora pro zpracování lněných a konopných stonků podle článku 2 nařízení (ES) č. 1673/2000 se poskytuje pouze pro taková lněná a konopná vlákna, která:

a)

pocházejí ze stonků, na které se vztahují smlouvy o koupi a prodeji, zpracovatelské závazky nebo smlouvy o zpracování za úplatu stanovené v článku 5, které se týkají pozemků, na nichž se produkuje len nebo konopí pěstované na vlákno, a jediná žádost uvedená v části II hlavy II kapitoly I nařízení (ES) č. 796/2004 předložená pro rok, jímž začíná hospodářský rok;

b)	jsou vyrobena do 1. května následujícího po konci příslušného hospodářského roku schváleným prvním zpracovatelem a v případě osob považovaných za zpracovatele jsou uvedena na trh do tohoto data.

2.   Pokud se členský stát rozhodne poskytnout podporu pro krátká lněná vlákna nebo pro konopná vlákna obsahující více než 7,5 % nečistot a pazdeří v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1673/2000, vypočítá se množství „Q“, pro které je poskytována podpora, podle vzorce:

Q = P* [(100 – x) / (100 – 7,5)]

kde „P“ vyjadřuje množství vláken majících nárok na podporu a obsahujících nižší procentní sazbu nečistot a pazdeří než je povolená procentní sazba („x“).

Článek 8

Národní zaručené množství

1.   Rozdělení 5 000 tun krátkých lněných vláken a konopných vláken na národní zaručená množství v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1673/2000 se uskuteční do 16. listopadu probíhajícího hospodářského roku na základě informací, které Komisi poskytly členské státy do 16. října a které se týkají:

a)	ploch, na které se vztahují smlouvy o koupi a prodeji, zpracovatelské závazky a smlouvy o zpracování za úplatek předložené v souladu s článkem 6 tohoto nařízení;

b)	odhadu výnosů lněných a konopných stonků a vláken.

2.   Za účelem stanovení národních množství, pro která může být pro určitý hospodářský rok poskytnuta podpora pro zpracování, určí členské státy do 1. ledna příslušného hospodářského roku převody národních zaručených množství v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení (ES) č. 1673/2000.

Avšak za účelem použití odstavce 4 tohoto článku může členský stát upravit převáděná množství do 1. srpna následujícího po lhůtě uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

3.   Za účelem použití čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1673/2000 se množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a konopných vláken, pro která může být schválenému prvnímu zpracovateli nebo za něj považované osobě pro příslušný hospodářský rok poskytnuta podpora, omezuje na v hektarech vyjádřenou plochu pozemků, na kterou se vztahuje smlouva o koupi a prodeji nebo zpracovatelský závazek nebo případně smlouva o zpracování za úplatu, vynásobenou jednotkovým množství, které bude stanoveno.

Do 1. ledna probíhajícího hospodářského roku stanoví příslušný členský stát jednotkové množství uvedené v prvním pododstavci pro celé své území a pro každý ze tří typů vláken.

4.   Pokud jsou množství vláken, pro která lze určitým schváleným prvním zpracovatelům nebo osobám za ně považovaným poskytnout podporu, nižší než hranice podle odstavce 3 tohoto článku, může členský stát poté, co obdržel všechna prohlášení stanovená v čl. 6 odst. 2 písm. a), zvýšit pro příslušný hospodářský rok jednotková množství uvedená v odstavci 3 tak, aby přerozdělil dostupná množství jiným schváleným prvním zpracovatelům nebo osobám za ně považovaným, jejichž množství mající nárok na podporu překračují jejich vlastní hranice.

Článek 9

Žádosti o podporu

1.   Za účelem získání podpory pro zpracování podají schválení první zpracovatelé u příslušného orgánu žádost o podporu pro dlouhá lněná vlákna, krátká lněná vlákna a konopná vlákna, která budou vyrobena ve lhůtě podle čl. 7 odst. 1 písm. b) ze stonků příslušného hospodářského roku. Žádost se podá nejpozději do data stanoveného v čl. 6 odst. 1.

Pokud je vlákno částečně vyrobeno ze stonků vyprodukovaných v jiném členském státě, než ve kterém byl první zpracovatel schválen, podá se žádost o podporu příslušnému orgánu členského státu, kde byly stonky sklizeny, a její opis se předá členskému státu, ve kterém byl první zpracovatel schválen.

2.   Za účelem získání podpory pro zpracování podají osoby považované za zpracovatele u příslušného orgánu žádost o podporu pro dlouhá lněná vlákna, krátká lněná vlákna a konopná vlákna, která budou vyrobena a uvedena na trh ve lhůtě uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. b) ze stonků příslušného hospodářského roku. Žádost se podá nejpozději do data stanoveného v čl. 6 odst. 1.

3.   Žádost o podporu obsahuje alespoň:

a)	jméno, adresu a podpis žadatele a případně číslo schválení prvního zpracovatele nebo identifikační číslo udělené osobě považované za zpracovatele v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému;

b)	prohlášení, že množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a konopných vláken, pro které se žádá podpora, budou obsažena v prohlášeních uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. a).

Pro účely poskytnutí podpory jsou prohlášení uvedená v čl. 6 odst. 2 písm. a) nedílnou součástí žádosti o podporu.

Článek 10

Záloha na podporu

1.   Pokud je k prohlášení o vyrobených vláknech podle čl. 6 odst. 2 písm. a) přiložena žádost o zálohu, je schválenému prvnímu zpracovateli vyplacena záloha do konce měsíce následujícího po předložení prohlášení, pokud byla žádost o podporu podána v souladu s článkem 9. Aniž je dotčena hranice stanovená v čl. 8 odst. 3, záloha se rovná 80 % podpory odpovídající množství prohlášených vláken.

2.   Záloha je vyplacena pouze, pokud v rámci kontrol podle článku 13 nebyly u žadatele zjištěny v příslušném hospodářském roce žádné nesrovnalosti a pokud byla složena jistota.

S výjimkou jistot, které byly složeny v případě čištění krátkých lněných vláken za úplatu, by měl každý schválený první zpracovatel pro každý typ vlákna složit jistotu ve výši 35 % částky podpory pro množství vláken, která se získá násobením podle čl. 8 odst. 3 prvního pododstavce.

Členský stát však může stanovit, že částka jistoty bude vycházet z odhadované produkce. V tom případě:

a)	nemůže být uvolněna celá jistota ani její část před poskytnutím podpory;

b)

bez ohledu na pátý pododstavec nesmí být částka jistoty ve vztahu k celkové částce vyplacených záloh nižší než: — 110 % do 30. dubna příslušného hospodářského roku, — 75 % od 1. května příslušného hospodářského roku do 31. srpna následujícího hospodářského roku, — 50 % od 1. září hospodářského roku následujícího po příslušném hospodářském roce do data vyplacení zbývající částky podpory.

Pokud jsou krátká lněná vlákna čištěna za úplatu, rovná se příslušná jistota 110 %:

—	částky podpory odpovídající množství vláken vyrobených vynásobením podle čl. 8 odst. 3 prvního pododstavce, nebo

—	celkové částky podpor vyplacených pro příslušný hospodářský rok, pokud členský stát uplatní třetí pododstavec tohoto odstavce.

Záloha je uvolněna mezí prvním až desátým dnem po poskytnutí podpory v poměru k množstvím, pro která členský stát poskytl podporu pro zpracování.

3.   Článek 3 a hlavy II, III a VI nařízení (EHS) č. 2220/85 se použijí pro jistoty uvedené v tomto článku.

Článek 11

Doplňková podpora

Doplňková podpora uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1673/2000 se poskytuje prvnímu zpracovateli dlouhých lněných vláken pro plochy, které se nacházejí v zónách uvedených v příloze uvedeného nařízení, na které se podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení vztahují smlouvy o koupi a prodeji a zpracovatelské závazky.

Plocha, pro kterou se poskytuje doplňková podpora, však nesmí být větší než plocha, která se rovná množství dlouhých lněných vláken, které bylo vyrobeno v příslušném hospodářském roce, splňuje podmínky pro poskytnutí podpory pro zpracování a je vyděleno výtěžností 680 kg dlouhých lněných vláken na hektar.

Článek 12

Vyplácení podpory

1.   Podpora pro zpracování a případně doplňková podpora se poskytují po provedení všech stanovených kontrol, jakmile jsou určena celková množství vláken majících pro příslušný hospodářský rok nárok na podporu.

2.   Podpora pro zpracování a případně doplňková podpora jsou vypláceny členským státem, na jehož území byly lněné nebo konopné stonky sklizeny, a to do 15. října následujícího po lhůtě stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. b).

Článek 13

Kontroly

1.   Kontroly se provádějí, aby bylo zajištěno dodržování podmínek pro poskytnutí podpory, a sestávají především z:

a)	ověření dodržení podmínek pro schválení prvních zpracovatelů a dodržení závazků osob považovaných za zpracovatele;

b)	porovnání informací o zemědělských pozemcích uvedených ve smlouvách o koupi a prodeji, zpracovatelských závazcích a smlouvách o zpracování za úplatu s informacemi stanovenými nařízením (ES) č. 1782/2003;

c)	ověření dokladů o množstvích, pro která schválení první zpracovatelé a osoby za ně považované žádají podporu.

Kontroly schválených prvních zpracovatelů provedené příslušnými orgány členského státu se týkají zpracování všech lněných a konopných stonků pěstovaných na vlákno ve Společenství.

2.   O kontrolách na místě prováděných podle odstavce 1 rozhoduje příslušný orgán zejména na základě analýzy rizik tak, aby bylo každý hospodářský rok zkontrolováno nejméně 75 % schválených prvních zpracovatelů a 10 % za ně považovaných osob. V žádném případě však počet kontrol provedených na místě v určitém členském státě nemůže být nižší než celkový počet hektarů pěstebních ploch lnu a konopí v příslušném členském státě, vydělený číslem 750.

Kontroly na místě se také týkají všech čističů krátkých lněných vláken, kteří uzavřeli smlouvy o čištění za úplatu se schváleným prvním zpracovatelem.

3.   Kontroly na místě zahrnují zejména ověřování:

a)	zařízení, skladových zásob a vyrobených vláken;

b)	záznamů „o zásobách“ a účetnictví;

c)	energie spotřebované různými výrobními prostředky a dokladů týkajících se zaměstnaných pracovních sil;

d)	všech obchodních dokladů důležitých pro kontrolu.

V případě pochyb, že vlákno nesplňuje požadavky pro podporu, zejména pokud jde o obsah nečistot v krátkých lněných vláknech nebo v konopných vláknech, odebere se z příslušných šarží reprezentativní vzorek a provede se přesné určení příslušných charakteristik. Členský stát s ohledem na okolnosti určí množství, pro která byla podána žádost o podporu, ale která na ni nemají nárok.

V případě uvedeném v čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1673/2000 sdělí ihned členský stát, který provedl kontrolu, její výsledky členskému státu, který podporu poskytuje.

Článek 14

Sankce

1.   Pokud kontrola prokáže, že závazky uvedené v žádosti o schválení nejsou dodržovány, je prvnímu zpracovateli schválení okamžitě odebráno a odchylně od čl. 3 odst. 3 mu nesmí být do začátku druhého hospodářského roku po kontrole nebo po datu stanovení neplnění závazků uděleno nové schválení.

2.   Pokud první zpracovatel předloží nepravdivé prohlášení, ať už záměrně nebo ze závažné nedbalosti, nebo pokud první zpracovatel uzavřel smlouvy o koupi a prodeji na stonky nebo přijal zpracovatelské závazky na takový počet hektarů, který za normálních okolností dodá výrazně vyšší produkci, než kolik může tento zpracovatel podle technických informací uvedených v jeho schválení zpracovat, ztrácí schválený první zpracovatel nebo za něj považovaná osoba nárok na podporu pro zpracování nebo případně na doplňkovou podporu stanovenou v článku 4 nařízení (ES) č. 1673/2000 pro příslušný hospodářský rok a pro hospodářský rok následující.

3.   Pokud se zjistí, že množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken nebo konopných vláken, pro která byla podána žádost o podporu, převyšují množství, která byla skutečně vyprodukována v období uvedeném v čl. 6 odst. 2 a splňují nárok na podporu, vypočítá se podpora pro zpracování, která může být poskytnuta pro každý typ vlákna, aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, na základě množství majících v příslušném hospodářském roce skutečně nárok na podporu a odečte se od nich dvojnásobek zjištěného rozdílu.

4.   S výjimkou případu vyšší moci je každé pozdní podání žádosti o podporu podle článku 9 nebo každé pozdní předložení nebo nahlášení informací podle článku 6 důvodem pro 1 % snížení za každý pracovní den podpory, která je předmětem žádostí a na které by dotyčná strana měla nárok v případě včasného podání, předložení nebo nahlášení. Žádost o podporu a informace uvedené v čl. 6 odst. 1 předložené se zpožděním delším než 25 dnů nebudou přijaty.

5.   Doplňková podpora uvedená v článku 11 se případně snižuje o procentní sazbu, která se použije pro celkovou podporu pro zpracování poskytnutou pro příslušný hospodářský rok.

Článek 15

Sdělení

1.   Členské státy sdělí Komisi během druhého měsíce po konci každého období uvedeného v čl. 6 odst. 2 prvním pododstavci:

a)	celková množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a konopných vláken, případně upravených v souladu s čl. 7 odst. 2, která byla v příslušném období předmětem žádostí o podporu;

b)	měsíčně prodaná množství a odpovídající ceny, které mohou být stanoveny na nejvýznamnějších trzích ve výrobní fázi za jakosti nejreprezentativnějších vláken pocházejících ze Společenství;

c)	pro každý hospodářský rok souhrnné prohlášení o množství dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a konopných vláken vyrobených ze stonků původem ze Společenství, která jsou na skladě na konci příslušného období.

2.   Členské státy sdělí Komisi nejpozději do 31. ledna probíhajícího hospodářského roku:

a)	převody národních zaručených množství uskutečněné v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení (ES) č. 1673/2000 a národní zaručená množství vyplývající z takovýchto převodů;

b)	souhrnné prohlášení o pěstebních plochách lnu a konopí pěstovaných na vlákno, které jsou předmětem smluv nebo závazků uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1673/2000;

c)	jednotková množství stanovená v souladu s čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení;

d)	odhadovanou produkci stonků a lněných a konopných a vláken;

e)	počet schválených prvních zpracovatelů a jejich celkovou zpracovací kapacitu různých typů vláken v probíhajícím hospodářském roce;

f)	případně počet čističů za úplatu krátkých lněných vláken.

3.   Členské státy sdělí Komisi nejpozději 15. prosince každého roku informace o předposledním hospodářském roce, a to:

a)

souhrnné prohlášení o celkových množstvích dlouhých lněných vláken, krátkých lněných vláken a konopných vláken, která jsou předmětem žádostí o podporu a kterým: i) byl přiznán nárok na podporu pro zpracování podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1673/2000, ii) nebyl přiznán nárok na podporu pro zpracování, s uvedením množství, kterým nebyla poskytnuta podpora v důsledku překročení národních zaručených množství, která vyplývají z ustanovení článku 8 tohoto nařízení, iii) jistota podle článku 10 tohoto nařízení propadla;

b)	celková množství krátkých lněných vláken a konopných vláken vyrobená prvními zpracovateli a osobami za ně považovanými, která nemají nárok na podporu, neboť procentní sazba nečistot přesahuje hranici stanovenou v čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1673/2000;

c)	souhrnné prohlášení o počtu hektarů, které se nacházejí v zónách I a II přílohy nařízení (ES) č. 1673/2000 a pro které byla poskytnuta doplňková podpora podle článku 4 uvedeného nařízení;

d)	případně národní zaručená množství a jednotková množství, která vyplývají z úprav podle čl. 8 odst. 2 druhého pododstavce a podle čl. 8 odst. 4 tohoto nařízení;

e)	počet sankcí podle čl. 14 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení, o nichž bylo rozhodnuto, a ty, které se nyní ověřují;

f)	případně zprávu o uplatňování čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení a o příslušných kontrolách a množstvích.

4.   Pokud se členský stát rozhodne na základě čl. 2 odst. 3 písm. b) druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1673/2000 poskytnout podporu pro krátká lněná vlákna nebo konopná vlákna obsahující více než 7,5 % nečistot a pazdeří, oznámí to Komisi nejpozději 31. ledna probíhajícího hospodářského roku i s upřesněním tradičních odbytišť.

V tomto případě členský stát doplní informace uvedené v čl. 1 písm. a) tohoto článku o roztřídění skutečných neupravených množství krátkých lněných vláken a konopných vláken obsahujících více než 7,5 % nečistot a pazdeří, které byly předmětem žádostí o podporu.

Článek 16

Rozhodná skutečnost

Pro každé z období podle čl. 6 odst. 2 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz eura pro účely přepočtu zálohy a podpory zpracování příslušného množství rozhodná skutečnost podle čl. 2 odst. 6 nařízení (ES) č. 1913/2006.

Článek 17

Dovážené konopí

1.   Osvědčení uvedené v čl. 5 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1673/2000 se vystaví podle vzoru uvedeného v příloze I tohoto nařízení. Osvědčení se vydá pouze tehdy, pokud je ke spokojenosti dovážejícího členského státu prokázáno dodržení všech předepsaných podmínek.

Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, stanoví příslušné členské státy podmínky, které je nutné splňovat pro žádost o osvědčení, jeho vydání a jeho užívání. Kolonky 1, 2, 4, 14, 15, 16, 17, 18, 20, 24 a 25 formuláře osvědčení však musí být vyplněny.

V souladu s podrobnými pravidly stanovenými příslušnými orgány mohou být osvědčení vydávána a užívána prostřednictvím počítačového systému. Obsah těchto osvědčení musí být totožný s obsahem tištěných osvědčení uvedených v prvním a druhém pododstavci. V členských státech, v nichž takové počítačové systémy nejsou k dispozici, může dovozce použít pouze tištěnou podobu osvědčení.

Každý příslušný členský stát zavede režim kontrol podle čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1673/2000.

2.   Pro účely použití čl. 5 odst. 2 třetí odrážky nařízení (ES) č. 1673/2000 přijmou příslušné členské státy režim schvalování dovozců semen konopí, která nejsou určena k výsevu. Tento režim zahrnuje především stanovení podmínek pro schválení, režim kontroly a sankce pro případ nesrovnalostí.

V případě dovozu semen konopí podle prvního pododstavce se osvědčení uvedené v odstavci 1 tohoto článku vydá pouze tehdy, pokud se schválený dovozce zaváže, že ve lhůtě a za podmínek určených členským státem předloží příslušným orgánům potvrzení, že semena konopí, na která se osvědčení vztahuje, byla v období kratším než 12 měsíců od data vystavení osvědčení podrobena jedné z těchto operací:

a)	nastolení podmínek, které vylučují jejich výsev;

b)	smíchání s jinými semeny než semeny konopí za účelem krmení zvířat, přičemž podíl semen konopí nepřekročí 15 % celkového objemu směsi, ve výjimečných případech na základě odůvodněné žádosti schváleného dovozce 25 % celkového objemu směsi;

c)	zpětný vývoz do třetích zemí.

Pokud nebyla část semen konopí, na která se vztahuje osvědčení, podrobena některé z operací uvedených ve druhém pododstavci ve lhůtě 12 měsíců, může členský stát na základě odůvodněné žádosti schváleného dovozce prodloužit tuto lhůtu o jedno či dvě šestiměsíční období.

Hospodářské subjekty, které prováděly příslušné operace, vystaví potvrzení uvedená ve druhém pododstavci, která obsahují alespoň:

a)	jméno, úplnou adresu, členský stát a podpis hospodářského subjektu;

b)	popis operace provedené v souladu s podmínkami druhého pododstavce a datum provedení operace;

c)	počet kilogramů semen konopí, u kterých byla operace provedena.

3.   Na základě analýzy rizik zkontroluje každý příslušný členský stát správnost potvrzení týkajících se operacích stanovených v odst. 2 druhém pododstavci a provedených na jeho území.

V případě potřeby předá dovážející členský stát příslušnému členskému státu opis potvrzení o operacích provedených na území posledně jmenovaného členského státu, který předložili schválení dovozci. Pokud jsou při kontrolách podle prvního pododstavce zjištěny nesrovnalosti, oznámí to příslušný členský stát orgánu dovážejícího členského státu.

4.   Členské státy sdělí Komisi ustanovení přijatá k uplatňování odstavců 1 a 2.

Nejpozději do 31. ledna každého roku sdělí členské státy Komisi sankce nebo opatření přijatá v důsledku nesrovnalostí zjištěných v průběhu předešlého hospodářského roku.

Členské státy sdělí Komisi jména a adresy orgánů zodpovědných za vystavení osvědčení a za kontroly stanovené v tomto článku a Komise předá tyto údaje ostatním členským státům.

Článek 18

Nařízení (ES) č. 245/2001 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 19

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 953/2006 (Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 1). Nařízení (ES) č. 1673/2000 bude nahrazeno nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1) ode dne 1. července 2008.

(2)  Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 35, 6.2.2001, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2006 (Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 52).

(4)  Viz příloha II.

(5)  Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 319/2008 (Úř. věst. L 95, 8.4.2008, s. 63).

(6)  Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2006.

(7)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1.

---

---

---

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/55

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 508/2008

ze dne 6. června 2008

o definici loupaných a perlovitých zrn obilovin, která se použije při poskytování vývozních náhrad

(kodifikované znění)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (1), a zejména na čl. 170 první podstavec ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (EHS) č. 821/68 ze dne 28. června 1968 o definici loupaných a perlovitých zrn obilovin, která se použije při poskytování vývozních náhrad (2), bylo několikrát podstatně změněno (3). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Vývozní náhrada by měla zohledňovat jakost výrobku zpracovaného z obilovin, pro nějž se náhrada poskytuje, aby se zabránilo tomu, že se z veřejných prostředků přispívá na vývoz výrobků nižší jakosti. Je tudíž nutné stanovit přesnou a v každém členském státě použitelnou definici zrn obilovin, pro něž lze poskytovat vývozní náhradu určenou pro „loupaná zrna obilovin“ a „perlovitá zrna obilovin“.

(3)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro poskytování vývozních náhrad se za „perlovitá zrna obilovin“ a „loupaná zrna obilovin“ považují zrna, která odpovídají charakteristikám uvedeným v příloze I.

Článek 2

Nařízení (EHS) č. 821/68 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2008.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 149, 29.6.1968, s. 46. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 39/2007 (Úř. věst. L 11, 18.1.2007, s. 11).

(3)  Viz příloha II.

---

---

---

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/59

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 509/2008

ze dne 6. června 2008,

kterým se stanoví konečné doplňkové množství surového třtinového cukru pocházejícího ze států AKT a z Indie pro zásobování rafinérií na hospodářský rok 2007/2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 29 odst. 4 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 29 odst. 4 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že v hospodářských letech 2006/07, 2007/08 a 2008/09 se pozastavují dovozní cla pro doplňkové množství dovozu surového třtinového cukru pocházejícího ze států uvedených v příloze VI uvedeného nařízení, aby bylo zajištěno dostatečné zásobování rafinerií Společenství.

(2)

Uvedené doplňkové množství by mělo být vypočítáno v souladu s článkem 19 nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2), na základě úplné předpokládané bilance Společenství týkající se zásobování surovým cukrem.

(3)

Pro hospodářský rok 2007/08 z bilance vyplývá potřeba dovézt doplňkové množství surového cukru pro rafinaci 286 597 tun ekvivalentu bílého cukru, aby mohly být pokryty potřeby rafinérií Společenství. Uvedené doplňkové množství zahrnuje odhad žádostí o dovozní licence pro poslední měsíce hospodářského roku 2007/08 pro dovozy uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro otevírání a správu celních kvót, v hospodářských letech 2006/07, 2007/08 a 2008/09, pro surový třtinový cukr určený k rafinaci pocházející z nejméně rozvinutých zemí, a prováděcí pravidla pro dovoz produktů čísla 1701 celního sazebníku pocházejících z nejméně rozvinutých zemí (3).

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 1545/2007 ze dne 20. prosince 2007, kterým se stanoví doplňkové množství surového třtinového cukru pocházejícího ze států AKT a z Indie pro zásobování rafinerií na období od 1. října 2007 do 30. září 2008 (4) a nařízení Komise (ES) č. 97/2008 ze dne 1. února 2008, kterým se stanoví doplňkové množství surového třtinového cukru pocházejícího ze států AKT a z Indie pro zásobování rafinerií na hospodářský rok 2007/08 (5), již stanovila doplňková množství ve výši 80 000 tun a 120 000 tun. Je tudíž vhodné stanovit konečné množství 86 597 tun doplňkového cukru pro hospodářský rok 2007/08.

(5)

Přiměřené zásobování rafinerií lze zajistit pouze tehdy, pokud se dodržují tradiční dohody o vývozu uzavřené mezi zeměmi, které jsou příjemci podpory. Proto je zapotřebí vyhotovit rozpis zemí, které jsou příjemci podpory, nebo skupiny těchto zemí. Pro Indii se otevírá množství 6 000 tun, kterým se celkové množství pro Indii pro hospodářský rok 2007/08 zvýší na 20 000 tun, což je z ekonomického hlediska považováno za přijatelný objem dodávky. Zbývající množství by měla být stanovena pro státy AKT, které se kolektivně zavázaly mezi sebou zavést postupy pro rozdělení množství tak, aby bylo zajištěno vhodné zásobování rafinérií.

(6)

Před dovozem tohoto doplňkového cukru je zapotřebí, aby provozovatelé rafinérií uzavřeli se zeměmi, které jsou příjemci podpory, a příslušnými obchodními subjekty dohody o zásobování a dodávce. Aby se mohli včas připravit na uplatňování žádostí o dovozní licence, je vhodné zajistit vstup tohoto nařízení v platnost ode dne jeho vyhlášení.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vedle množství stanovených v nařízení (ES) č. 1545/2007 a v nařízení (ES) č. 97/2008 se pro hospodářský rok 2007/08 stanoví konečné množství ve výši 86 597 tun doplňkového surového třtinového cukru v ekvivalentu bílého cukru:

a)	80 597 tun vyjádřených jako bílý cukr, pocházejících ze států uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 318/2006 s výjimkou Indie;

b)	6 000 tun vyjádřených jako bílý cukr, pocházejících z Indie.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1260/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 371/2007 (Úř. věst. L 92, 3.4.2007, s. 6).

(3)  Úř. věst. L 196, 18.7.2006, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 67.

(5)  Úř. věst. L 29, 2.2.2008, s. 3.

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/61

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 510/2008

ze dne 6. června 2008,

kterým se mění příloha VI nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro hospodářský rok 2008/2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 59 odst. 1 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Příloha VI nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví kvóty pro členské státy a regiony na produkci cukru, isoglukózy a inulinového sirupu. Pro hospodářský rok 2008/2009 je třeba tyto kvóty upravit.

(2)	Důvodem těchto úprav je přidělení dodatečných a doplňkových kvót na isoglukózu.

(3)	Další možné doplňkové kvóty, které by pro hospodářský rok 2008/2009 mohly být přiděleny později na žádost podniků schválených v Itálii, Litvě a Švédsku, budou zohledněny při příští úpravě kvót stanovených v příloze VI nařízení (ES) č. 1234/2007 do konce února 2009.

(4)

Důvodem daných úprav je rovněž použití článku 3 nařízení Rady (ES) č. 320/2006 ze dne 20. února 2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky (2), jenž stanoví restrukturalizační podporu pro podniky, jež se vzdají přidělené kvóty, a dále použití čl. 4a odst. 4 uvedeného nařízení, který stanoví konečné snížení kvót přidělených podnikům v případě žádostí o restrukturalizační podporu podaných pěstiteli. Je proto třeba zohlednit kvóty, kterých se podniky vzdaly nebo které byly sníženy v důsledku žádostí pěstitelů v rámci režimu restrukturalizace pro hospodářský rok 2008/2009.

(5)	Příloha VI nařízení (ES) č. 1234/2007 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha VI nařízení (ES) č. 1234/2007 se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 361/2008 (Úř. věst. L 121, 7.5.2008, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1261/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 8).

---

---

7.6.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 149/63

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. dubna 2008

o podpisu a prozatímním provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Austrálie o některých aspektech leteckých služeb

(2008/420/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rada dne 5. června 2003 pověřila Komisi, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(2)

Komise jménem Společenství sjednala dohodu s vládou Austrálie o některých aspektech leteckých služeb (dále jen „dohoda“) v souladu s mechanismy a směrnicemi uvedenými v příloze rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(3)	Dohoda by měla být podepsána a prozatímně prováděna s výhradou pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Austrálie o některých aspektech leteckých služeb se schvaluje jménem Společenství s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření uvedené dohody.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu či osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Společenství s výhradou jejího uzavření.

Článek 3

Než dohoda vstoupí v platnost, je prováděna prozatímně od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro tento účel.

Článek 4

Předseda Rady je oprávněn učinit oznámení stanovené v čl. 7 odst. 2 dohody.

---

---