9.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/1

(1)

Lisabonská agenda pro růst a zaměstnanost zdůrazňuje potřebu vytvořit podmínky přitažlivé pro investice do znalostí a inovací v Evropě s cílem posílit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost v Evropské unii.

(2)

Za udržení silné, konkurenceschopné a inovační evropské průmyslové základny nesou odpovědnost v první řadě členské státy. Avšak povaha a rozsah úkolů v oblasti inovací v Evropské unii vyžadují rovněž přijetí opatření na úrovni Společenství.

(3)

Společenství by mělo pomoci při podpoře inovací, zejména prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj a demonstrace, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, programu pro celoživotní učení a strukturálních fondů.

(4)

Měla by být vytvořena nová iniciativa na úrovni Společenství v podobě Evropského inovačního a technologického institutu (dále jen „EIT“) s cílem doplnit stávající politiky a iniciativy Společenství a členských států tím, že podpoří začlenění znalostního trojúhelníku – vysokoškolské vzdělávání, výzkum a inovace – v rámci celé Evropské unie.

(5)

Evropská rada vyzvala na svém zasedání konaném ve dnech 15. a 16. června 2006 Komisi, aby připravila formální návrh na zřízení EIT, který má být předložen na podzim roku 2006.

(6)

EIT by měl mít za cíl přispět především k rozvoji inovační kapacity Společenství a členských států tím, že začlení činnosti vysokoškolského vzdělávání a výzkumu i inovační činnosti na nejvyšší úrovni. EIT by tak měl usnadnit a zlepšit propojenost a spolupráci a vytvořit součinnosti mezi inovačními společenstvími v Evropě.

(7)

Činnost EIT by se měla zaměřit na strategické dlouhodobé výzvy v oblasti inovací v Evropě, zejména v mezioborových oblastech, a to včetně těch, jež byly na evropské úrovni již stanoveny. Přitom by EIT měla podporovat pravidelný dialog s občanskou společností.

(8)

EIT by se měl zaměřit na předávání svých činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací do oblasti podnikání a na jejich obchodní využití a měl by podporovat zakládání nových podniků, podniků vzniklých při výzkumných institucí nebo vysokých školách a malých a středních podniků.

(9)

EIT by měl působit především prostřednictvím nezávislých partnerství zaměřených na excelenci, a to mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými organizacemi, společnostmi a dalšími zúčastněnými stranami v podobě udržitelných a dlouhodobých samostatných strategických sítí v inovačním procesu. Tato partnerství by měla být vybírána správní radou EIT na základě transparentního postupu zaměřeného na excelenci a označována jako znalostní a inovační společenství. Správní rada by rovněž měla řídit činnosti EIT a hodnotit činnosti znalostních a inovačních společenství. Složení členů správní rady by mělo vyváženým způsobem odrážet zkušenosti z oblasti podnikatelské sféry a vysokoškolského vzdělávání nebo výzkumu, jakož i z oblasti inovací.

(10)

Aby EIT a znalostní a inovační společenství mohly přispívat ke konkurenceschopnosti a posilovat na mezinárodní úrovni přitažlivost evropského hospodářství a jeho inovační kapacitu, měly by být schopny přilákat partnerské organizace, výzkumné pracovníky a studenty z celého světa, a to i podporou jejich mobility, jakož i spolupracovat s organizacemi ze třetích zemí.

(11)

Vztahy mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími by měly být založeny na smluvních dohodách, které stanoví práva a povinnosti znalostních a inovačních společenství, zajistí odpovídající úroveň koordinace a určí mechanismus sledování a hodnocení činností a výsledků znalostních a inovačních společenství.

(12)

Je potřeba podporovat vysokoškolské vzdělávání jakožto nedílnou, avšak často chybějící součást komplexní inovační strategie. Dohoda mezi EIT a znalostními a inovačními společenstvími by měla stanovit, že tituly a diplomy udělované znalostními a inovačními společenstvími by měly být udělovány zúčastněnými vysokoškolskými institucemi, které by měly být podporovány v tom, aby je označovaly také jako tituly a diplomy EIT. Prostřednictvím této činnosti a práce by EIT měl pomoci prosazovat mobilitu v evropském výzkumném prostoru a v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a podporovat převoditelnost příspěvků přidělených výzkumným pracovníkům a studentům v rámci znalostních a inovačních společenství. Těmito činnostmi by neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (4).

(13)

EIT by měl vypracovat jasné a průhledné pokyny pro správu duševního a průmyslového vlastnictví, jež by měly podporovat využití duševního a průmyslového vlastnictví za příslušných podmínek. Tyto pokyny by měly zajistit, že budou příspěvky od různých partnerských organizací znalostních a inovačních společenství, bez ohledu na jejich rozsah, náležitě zohledněny. Pokud jsou činnosti financovány v rámci rámcových programů Společenství pro výzkum a technologický rozvoj, měla by se použít pravidla těchto programů.

(14)

V zájmu zajištění spolehlivosti a transparentnosti EIT je třeba přijmout náležitá opatření. Příslušná pravidla, jimiž se řídí fungování EIT, by měla být stanovena v jeho stanovách.

(15)

EIT by měl mít právní subjektivitu a, aby bylo možno zaručit jeho funkční autonomii a nezávislost, měl by spravovat svůj vlastní rozpočet, mezi jehož příjmy by měl patřit příspěvek Společenství.

(16)

EIT by měl usilovat o získávání rostoucího finančního příspěvku ze soukromého sektoru a z příjmu získaného vlastní činností. Proto se předpokládá, že odvětví průmyslu, financí a služeb významně přispějí do rozpočtu EIT, a zejména do rozpočtu znalostních a inovačních společenství. Znalostní a inovační společenství by se měla zaměřit na maximalizaci podílu příspěvků ze soukromého sektoru. Znalostní a inovační společenství a jejich partnerské organizace by měly zveřejnit skutečnost, že jejich činnosti jsou prováděny v rámci EIT a že jsou příjemci finančního příspěvku ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

(17)

Z příspěvku Společenství EIT by se měly financovat náklady spojené se založením a se správními a koordinačními činnostmi EIT a znalostních a inovačních společenství. Aby se zabránilo dvojímu financování, neměly by tyto činnosti současně čerpat příspěvek z dalších programů Společenství, jako je rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, program celoživotního učení nebo strukturální fondy. Navíc, pokud znalostní a inovační společenství nebo jeho partnerské organizace požádají přímo o pomoc Společenství z těchto programů nebo fondů, jejich žádosti by měly být posuzovány bez jakéhokoliv upřednostňování s ohledem na jiné žádosti.

(18)

Na dotace Společenství a všechny další příspěvky ze souhrnného rozpočtu Evropské unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Společenství. Audit účetnictví by měl provádět Účetní dvůr v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5).

(19)

Toto nařízení stanoví finanční krytí na období let 2008–2013, které je hlavní referenční hodnotou pro rozpočtový orgán ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (6).

(20)

EIT je subjektem zřízeným Společenstvím ve smyslu čl. 185 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a měl by odpovídajícím způsobem přijmout své finanční předpisy. Proto by se na EIT mělo vztahovat nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7).

(21)

EIT by měl vypracovávat výroční zprávu uvádějící činnosti provedené během předchozího kalendářního roku a klouzavý tříletý pracovní program uvádějící plánované iniciativy EIT a umožňující EIT reagovat na vnitřní a vnější vývoj v oblasti vědy, technologie, vysokoškolského vzdělávání, inovace av jiných příslušných oblastech. Tyto dokumenty by měly být pro informaci předkládány Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Evropský parlament, Rada a Komise by měly mít právo předložit stanovisko k návrhu prvního tříletého pracovního programu EIT.

(22)

Strategické oblasti s dlouhodobou prioritou a finanční potřeby pro EIT na období sedmi let by měly být stanoveny ve strategickém programu inovací. Vzhledem k významu strategického programu inovací pro politiku Společenství v oblasti inovací a z toho vyplývajícího politického významu společensko-hospodářského dopadu na Společenství by měl být strategický program inovací přijat Evropským parlamentem a Radou na základě návrhu Komise připraveného na základě návrhu poskytnutého ze strany EIT.

(23)

Je vhodné, aby Komise iniciovala nezávislé externí hodnocení činnosti EIT, zejména za účelem přípravy strategického programu inovací. V případě potřeby by měla Komise předložit návrhy na změnu tohoto nařízení.

(24)

Při budování EIT je vhodné s ohledem na jeho dlouhodobý vývoj postupovat po jednotlivých krocích a fázích. Aby mohlo být řádně vyhodnoceno fungování EIT i znalostních a inovačních společenství a případně zavedena zlepšení, je nutná počáteční fáze zahrnující jen omezený počet těchto společenství. Správní rada by do osmnácti měsíců od svého vytvoření měla vybrat dvě až tři znalostní a inovační společenství v oblastech, jež pomohou Evropské unii řešit stávající i budoucí výzvy, které by mohly mimo jiné zahrnovat takové oblasti, jako je změna klimatu, obnovitelná energie a příští generace informačních a komunikačních technologií. Výběr a určení dalších znalostních a inovačních společenství by měly být umožněny po přijetí prvního strategického programu inovací, jenž by měl rovněž zahrnovat podrobnější postupy pro činnost EIT z dlouhodobého hlediska.

(25)

Jelikož cíle zamýšlené akce, totiž zřízení EIT, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a nadnárodní povahy lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

1)

„inovací“ proces včetně jeho výsledku, jehož prostřednictvím reagují nové myšlenky na společenskou nebo hospodářskou poptávku a vytvářejí nové produkty, služby nebo obchodní a organizační modely, které se úspěšně zavádějí na stávající trh nebo které dokáží vytvářet trhy nové;

2)

„znalostním a inovačním společenstvím“ nezávislé partnerství vysokoškolských institucí, výzkumných organizací, společností a dalších stran zúčastněných na inovačním procesu v podobě strategické sítě založené na společném střednědobém až dlouhodobém plánování inovací ke splnění úkolů EIT, bez ohledu na přesnou právní formu;

3)

„zúčastněným státem“ buď členský stát Evropské unie, nebo jiná země, jež se Společenstvím uzavřela smlouvu o EIT;

4)

„třetí zemí“ stát, jenž není zúčastněným státem;

5)

„partnerskou organizací“ organizace, která je členem znalostního a inovačního společenství a může zejména zahrnovat: vysokoškolské instituce, výzkumné organizace, veřejné nebo soukromé společnosti, finanční instituce, regionální a místní orgány a nadace;

6)

„výzkumnou organizací“ veřejný nebo soukromý právní subjekt, který provádí výzkum nebo technologický rozvoj jako jeden ze svých hlavních cílů;

7)

„vysokoškolskou institucí“ vysoká škola nebo jakýkoliv druh vysokoškolské instituce, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo postupy nabízí tituly a diplomy na magisterské, inženýrské nebo doktorandské úrovni, bez ohledu na její vnitrostátní označení;

8)

„tituly a diplomy“ kvalifikace vedoucí k magisterskému nebo doktorskému stupni udělovanému zúčastněnými vysokoškolskými institucemi v souvislosti s činnostmi vysokoškolského vzdělávání v rámci znalostního a inovačního společenství;

9)

„strategickým programem inovací“ politický dokument uvádějící prioritní oblasti EIT pro příští iniciativy, včetně přehledu plánovaných činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací po dobu sedmi let.

a)

správní rada složená z členů na vysoké úrovni se zkušenostmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání, inovací, výzkumu a podnikání. Správní rada odpovídá za řízení činností EIT, za výběr, určení a hodnocení znalostních a inovačních společenství a za všechna ostatní strategická rozhodnutí;

b)

výkonný výbor, který dohlíží na fungování EIT a přijímá nezbytná rozhodnutí mezi zasedáními správní rady;

c)

ředitel, který je odpovědný správní radě za správní a finanční řízení EIT a který právně zastupuje EIT;

d)

útvar interního auditu, který poskytuje správní radě a řediteli poradenství ohledně finančního a správního řízení a kontrolních struktur v rámci EIT, ohledně uspořádání finančních vztahů se znalostními a inovačními společenstvími a ohledně kterékoli jiné záležitosti na žádost správní rady.

a)

stanoví své prioritní oblasti;

b)

zvyšuje povědomí mezi potenciálními partnerskými organizacemi a podporuje jejich účast na svých činnostech;

c)

vybírá a určuje znalostní a inovační společenství v prioritních oblastech podle článku 7 a vymezuje jejich práva a povinnosti pomocí dohody; poskytuje jim náležitou podporu; zavádí vhodná opatření ke kontrole kvality; průběžně sleduje a pravidelně vyhodnocuje jejich činnosti; a zajišťuje mezi nimi náležitou koordinaci;

d)

zajišťuje finanční prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a využívá své zdroje v souladu s tímto nařízením. Zejména usiluje o získávání významného a rostoucího podílu svého rozpočtu ze soukromých zdrojů a z příjmu vytvořeného vlastní činností;

e)

podporuje uznávání titulů a diplomů v členských státech udělených vysokoškolskými institucemi, jež jsou partnerskými organizacemi v rámci znalostního a inovačního společenství a mohou být označovány jako tituly a diplomy;

f)

podporuje šíření osvědčených postupů pro začlenění znalostního trojúhelníku s cílem vytvořit společnou inovační kulturu a kulturu předávání znalostí;

g)

usiluje o to, aby se stal subjektem světové úrovně díky excelenci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací;

h)

zajišťuje doplňkovost a součinnost mezi činnostmi EIT a jinými programy Společenství.

a)

inovačními činnostmi a investicemi s evropskou přidanou hodnotou plně integrujícími rozměr vysokoškolského vzdělávání a výzkumný rozměr za účelem získání kritického množství, a to podporou šíření a využívání výsledků;

b)

špičkovým výzkumem, jenž je založen na inovacích v oblastech klíčového hospodářského a společenského zájmu a vychází z výsledků evropského a vnitrostátního výzkumu, přičemž může posílit evropskou konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni;

c)

vzdělávacími a školicími činnostmi na magisterské, inženýrské a doktorandské úrovni v oborech, které mají potenciál naplnit budoucí evropské společensko-hospodářské potřeby a které podporují rozvoj dovedností souvisejících s inovacemi, zlepšení řídicích a podnikatelských dovedností a mobilitu výzkumných pracovníků a studentů;

d)

šířením osvědčených postupů v oblasti inovací se zaměřením na rozvoj spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, výzkumem a podnikatelskou sférou, včetně odvětví služeb a financí.

a)

stávající a potenciální inovační kapacita v rámci partnerství a jeho vynikající výsledky v oblasti vysokoškolského vzdělávání výzkumu a inovací;

b)

schopnost partnerství dosahovat cílů strategického programu inovací;

c)

schopnost partnerství zajistit udržitelné, dlouhodobé a nezávislé financování, včetně významného a rostoucího příspěvku ze soukromého sektoru, průmyslu a služeb;

d)

účast v partnerstvích organizací činných v trojstranném vztahu vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a inovací;

e)

prokázání plánu správy duševního a průmyslového vlastnictví vhodného pro dané odvětví a odpovídajícího zásadám a pokynům EIT pro správu duševního a průmyslového vlastnictví, včetně způsobu, jakým byly příspěvky od jednotlivých partnerských organizací zohledněny;

f)

opatření na podporu zapojení soukromého sektoru a spolupráce s ním, včetně finančního sektoru a zejména malých a středních podniků, jakož i zakládání nových podniků, podniků vzniklých odštěpením z výzkumných institucí nebo vysokých škol a malých a středních podniků s ohledem na obchodní využití výsledků činností znalostních a inovačních společenství;

g)

připravenost spolupracovat s dalšími organizacemi a sítěmi mimo znalostní a inovační společenství s cílem sdílet osvědčené postupy a excelenci.

a)

udělování společných nebo několikanásobných titulů a diplomů, které odrážejí integrovanou povahu znalostních a inovačních společenství. Tyto tituly a diplomy však může udělovat rovněž jediná vysokoškolská instituce;

b)

zohledňování:

a)

z příspěvků od společností nebo soukromých organizací, které představují podstatný zdroj financování;

b)

z příspěvků ze souhrnného rozpočtu Evropské unie;

c)

z povinných nebo dobrovolných příspěvků od zúčastněných států, třetích zemí nebo jejich veřejných orgánů;

d)

z odkazů, darů a příspěvků fyzických osob, institucí, nadací nebo jiných vnitrostátních subjektů;

e)

z příjmů získaných z vlastní činnosti a poplatků z práv duševního a průmyslového vlastnictví znalostních a inovačních společenství;

f)

z příjmů získaných z výsledků činností EIT nebo z kapitálových dotací, včetně příjmů spravovaných nadací EIT;

g)

z příspěvků od mezinárodních subjektů nebo institucí;

h)

z půjček a příspěvků od Evropské investiční banky, včetně možnosti využívat finančního nástroje pro sdílení rizik, v souladu s kritérii způsobilosti a s postupem výběru.

a)

klouzavý tříletý pracovní program vycházející z přijatého strategického programu inovací a obsahující prohlášení o jeho hlavních prioritách a plánovaných iniciativách, včetně odhadu finančních potřeb a zdrojů. EIT předá pracovní program pro informaci Komisi, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů;

b)

každoročně do 30. června výroční zprávu. Ve zprávě jsou uvedeny činnosti provedené ze strany EIT v průběhu předchozího kalendářního roku a hodnoceny výsledky s ohledem na stanovené cíle a časový rozvrh, rizika spojená s prováděnými činnostmi, využívání zdrojů a celkovou činnost EIT.

a)

podrobné specifikace a pravomoci týkající se činnosti EIT;

b)

způsoby spolupráce mezi správní radou a znalostními a inovačními společenstvími;

c)

způsoby financování znalostních a inovačních společenství.

9.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/13

(1)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 58/97 ze dne 20. prosince 1996 o strukturální statistice podnikání (3) bylo několikrát zásadně změněno (4). Jelikož toto nařízení má být znovu změněno, je vhodné z důvodů přehlednosti a srozumitelnosti dotyčná ustanovení přepracovat.

(2)

Nařízení (ES, Euratom) č. 58/97 stanovilo společný rámec pro shromažďování, zpracovávání, předávání a vyhodnocování statistik Společenství o struktuře, činnosti, konkurenceschopnosti a výkonnosti podniků ve Společenství.

(3)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2367/2002/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistickém programu Společenství na období 2003 až 2007 (5) byl přijat program, který se má řídit hlavními prioritami politik Společenství v oblasti hospodářské a měnové unie, rozšíření Evropské unie a konkurenceschopnosti, regionální politiky, udržitelného rozvoje a sociální agendy. Důležitou součást tohoto programu tvoří statistiky o ekonomické činnosti podniků.

(4)

Toto nařízení by mělo umožnit pokračování stávající statistické podpory při rozhodování v nynějších politických oblastech a uspokojení dalších potřeb vyplývajících z nových iniciativ politik Společenství, průběžného přezkoumávání statistických priorit a potřebnosti vypracovávaných statistik, aby byly co nejlépe využívány dostupné zdroje a minimalizována zátěž respondentů. Zvláštní pozornost by měla být věnována dopadu, který mají na podniky politiky Společenství v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí, například nařízení REACH (ES) č. 1907/2006 (6). Měla by být podporována spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi národními statistickými úřady, aby bylo zajištěno účinnější využívání administrativních zdrojů informací.

(5)

Neustále roste potřeba údajů o službách, zejména o podnikatelských službách. Statistiky jsou potřebné pro ekonomickou analýzu a tvorbu politik v odvětví, které je nejdynamičtějším odvětvím moderních ekonomik, zejména ve vztahu k jeho potenciálu, pokud jde o růst a vytváření pracovních míst. Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24 března 2000 zdůraznila význam služeb. Zjišťování obratu v členění podle jednotlivých produktů v oblasti služeb je nezbytným předpokladem pro skutečné pochopení úlohy služeb v hospodářství. Evropská rada na zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001 dospěla k závěru, že vytvoření účinně fungujících vnitřních trhů se službami je jednou z nejdůležitějších priorit Evropy. Statistiky o přeshraničním obchodu členěné podle jednotlivých produktů v oblasti služeb jsou nezbytné pro sledování fungování vnitřních trhů se službami, hodnocení konkurenceschopnosti služeb a posouzení dopadů překážek obchodu se službami.

(6)

Jsou zapotřebí údaje o demografii podniků zejména proto, že jsou součástí strukturálních ukazatelů vytvořených za účelem sledování pokroku při dosahování cílů stanovených Lisabonskou strategií. Dále jsou potřebné harmonizované údaje o demografii podniků a jejím vlivu na zaměstnanost, aby odůvodňovaly politická doporučení týkající se podpory podnikání.

(7)

V rámci statistického systému je rovněž zapotřebí flexibilní nástroj, pomocí něhož bude možné rychle a včas reagovat na nově se objevující potřeby uživatelů vyplývající ze stále se zvyšující dynamiky, inovativnosti a komplexnosti hospodářství založeného na znalostech. Spojení těchto sběrů údajů ad hoc s pokračujícím sběrem údajů o strukturální statistice podniků zvyšuje přidanou hodnotu údajů získávaných v rámci obou zjišťování a může vést ke snížení celkové zátěže respondentů tím, že zamezí dvojímu sběru údajů.

(8)

Je zapotřebí stanovit postup pro přijímání prováděcích opatření k tomuto nařízení, aby bylo možné dále upřesnit pravidla pro sběr a statistické sestavování údajů a pro vypracování a předávání výsledků.

(9)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(10)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k aktualizaci seznamu ukazatelů v přílohách; ke stanovení frekvence sestavování statistik, pravidel pro označování údajů jako „příspěvků pouze k evropským úhrnům“ (CETO), prvního sledovaného roku pro sestavení výsledků, ke stanovení členění výsledků, klasifikací, které je třeba použít, a kombinací velikostních skupin; k aktualizaci lhůt pro předávání údajů; k přizpůsobení členění činností a produktů změnám nebo revizím statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství (NACE) a klasifikace produkce podle činností (CPA); k přijetí opatření na základě vyhodnocení pilotních studií; ke změně spodní hranice sledovaného souboru v příloze VIII; a ke stanovení kritérií pro hodnocení kvality. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(11)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž poskytování harmonizovaných údajů o struktuře, činnosti, konkurenceschopnosti a výkonnosti podniků ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ho může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality podle uvedeného článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

a)

strukturu a vývoj činností podniků;

b)

použité výrobní činitele a jiné prvky umožňující měřit činnost, konkurenceschopnost a výkonnost podniků;

c)

rozvoj podniků a trhů na úrovni regionů, členských států, Společenství a na mezinárodní úrovni;

d)

chování podniků;

e)

malé a střední podniky a

f)

specifické ukazatele podniků týkající se určitých členění činností.

a)

společný modul pro roční strukturální statistiku definovaný v příloze I;

b)

podrobný modul pro strukturální statistiku průmyslu definovaný v příloze II;

c)

podrobný modul pro strukturální statistiku obchodu definovaný v příloze III;

d)

podrobný modul pro strukturální statistiku stavebnictví definovaný v příloze IV;

e)

podrobný modul pro strukturální statistiku pojišťovnictví definovaný v příloze V;

f)

podrobný modul pro strukturální statistiku úvěrových institucí definovaný v příloze VI;

g)

podrobný modul pro strukturální statistiku penzijních fondů definovaný v příloze VII;

h)

podrobný modul pro strukturální statistiku podnikatelských služeb definovaný v příloze VIII;

i)

podrobný modul pro strukturální statistiku demografie podniků definovaný v příloze IX;

j)

flexibilní modul pro provádění specifického a omezeného sběru údajů ad hoc o podnikových ukazatelích.

a)

činnosti, za které mají být sestavovány statistiky podle oblasti působnosti uvedené v čl. 2 odst. 1;

b)

druhy statistických jednotek, které mají být použity pro sestavování statistik, ze seznamu statistických jednotek uvedeného v čl. 2 odst. 2;

c)

seznamy ukazatelů, za které mají být sestavovány statistiky v oblastech uvedených v článku 1, a sledovaná období pro tyto ukazatele;

d)

frekvenci sestavování statistik, a to roční nebo víceletá. Pokud se jedná o víceleté statistiky, sestavují se nejméně jednou za deset let;

e)

časový plán uvádějící první sledované roky, pro které se mají statistiky sestavovat;

f)

požadavky na reprezentativnost a hodnocení kvality;

g)

lhůtu, ve které je nutné po uplynutí sledovaného období statistické údaje předat;

h)

maximální délku přechodného období, kterou je možné povolit.

a)

povinná zjišťování: právní jednotky, ke kterým patří nebo z nichž se skládají statistické jednotky, jimž byla členskými státy stanovena zpravodajská povinnost, jsou povinny dodávat včasné, přesné a úplné informace;

b)

jiné zdroje, které jsou přinejmenším stejně hodnotné s ohledem na přesnost a kvalitu;

c)

postupy statistického odhadování v případě, že některé ukazatele nebyly sledovány u všech jednotek.

a)

V případě Německa, Francie, Itálie a Spojeného království lze údaje s označením CETO zasílat pro úroveň tříd NACE Rev. 2 a pro členění velikostních tříd na úrovni skupiny NACE Rev. 2. Lze označit nejvýše 15 % buněk.

b)

V případě Belgie, Dánska, Irska, Řecka, Španělska, Nizozemska, Rakouska, Polska, Portugalska, Finska a Švédska lze údaje s označením CETO zasílat pro úroveň tříd NACE Rev. 2 a pro členění velikostních tříd na úrovni skupiny NACE Rev. 2. Lze označit nejvýše 25 % buněk. Kromě toho, pokud je v některém z těchto členských států podíl třídy NACE Rev. 2 nebo velikostní skupiny na úrovni skupiny NACE Rev. 2 nižší než 0,1 % podnikové ekonomiky daného členského státu, lze tyto údaje také zaslat s označením CETO.

c)

V případě Bulharska, České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Rumunska, Slovinska a Slovenska lze údaje s označením CETO zasílat pro úroveň tříd NACE Rev. 2 a pro členění velikostních skupin na úrovni skupiny NACE Rev. 2. Lze označit nejvýše 25 % buněk na úrovni skupiny.

a)

stanovení definic ukazatelů a jejich vhodnosti u určitých činností (článek 3 a příloha I oddíl 4 odst. 2);

b)

stanovení definice sledovaného období (článek 3);

c)

stanovení příslušného technického formátu pro předávání výsledků (článek 8 a příloha I oddíl 9 odst. 2);

d)

stanovení přechodného období a odchylek od tohoto nařízení povolených pro toto období (článek 10 a příloha I oddíl 11, příloha II oddíl 10, příloha III oddíl 9, příloha VIII oddíl 8 a příloha IX oddíl 13);

e)

stanovení seznamu ukazatelů, které mají být předány na základě společné statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství zavedené nařízením Rady (EHS) č. 3037/90 (12) (dále jen „NACE rev. 1.1“) za rok 2008 a podrobnosti týkající se vypracování výsledků (příloha I oddíl 9 odst. 2);

f)

stanovení používání flexibilního modulu podle čl. 3 odst. 2 písm. j) a čl. 3 odst. 4 a

g)

stanovení postupů, které mají být dodržovány v souvislosti se sběry údajů ad hoc uvedenými v příloze II oddílu 4 odst. 3 a 4, v příloze III oddílu 3 odst. 3 a v příloze IV oddílu 3 odst. 3.

a)

aktualizace seznamu ukazatelů a předběžných výsledků, pokud z takové aktualizace po kvantitativním hodnocení nevyplývá ani zvýšení počtu šetřených jednotek, ani zvýšení zátěže u jednotek, které by bylo neúměrné vzhledem k očekávaným výsledkům (články 4 a 8 a příloha I oddíl 6, příloha II oddíl 6, příloha III oddíl 6 a příloha IV oddíl 6);

b)

stanovení frekvence sestavování statistik (článek 3);

c)

stanovení pravidel pro označování údajů jako příspěvků pouze k evropským úhrnům (čl. 8 odst. 3);

d)

stanovení prvního sledovaného roku pro sestavení výsledků (článek 8 a příloha I oddíl 5);

e)

stanovení členění výsledků, zejména klasifikací, které je třeba použít, a kombinací velikostních skupin (článek 7 a příloha VIII oddíl 4 odst. 2 a 3 a příloha IX oddíl 8 odst. 2 a 3 a příloha IX oddíl 10);

f)

aktualizace lhůt pro předávání údajů (článek 8 a příloha I oddíl 8 odst. 1 a příloha VI oddíl 7);

g)

přizpůsobení členění činností změnám nebo revizím klasifikace NACE a členění produktů změnám nebo revizím klasifikace CPA;

h)

opatření přijatá na základě vyhodnocení pilotních studií (čl. 4 odst. 4);

i)

změny spodní hranice pro sledované soubory (příloha VIII oddíl 3) a

j)

stanovení kritérií pro hodnocení kvality (článek 6 a příloha I oddíl 6, příloha II oddíl 6, příloha III oddíl 6 a příloha IV oddíl 6).

9.4.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 97/60

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 (2) stanoví, že některá opatření mají být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (3).

(2)

Rozhodnutí 1999/468/ES bylo změněno rozhodnutím 2006/512/ES, které zavedlo regulativní postup s kontrolou pro přijímání opatření obecného významu, jejichž předmětem je změna jiných než podstatných prvků základního aktu přijatého postupem podle článku 251 Smlouvy, a to i zrušením některých těchto prvků nebo doplněním aktu o nové jiné než podstatné prvky.

(3)

Aby se v souladu s prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise (4) k rozhodnutí 2006/512/ES mohl regulativní postup s kontrolou použít pro nástroje přijaté postupem podle článku 251 Smlouvy, které jsou již v platnosti, musí být tyto nástroje upraveny podle platných postupů.

(4)

Je třeba zmocnit Komisi k přijetí určitých praktických opatření týkajících se ostrahy hranic a k úpravě některých příloh. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky nařízení (ES) č. 562/2006, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(5)

Nařízení (ES) č. 562/2006 omezuje dobu, po kterou může Komise vykonávat pravomoci, které jí byly svěřeny. V prohlášení k rozhodnutí 2006/512/ES Evropský parlament, Rada a Komise uvedly, že uvedené rozhodnutí představuje horizontální a uspokojivé řešení požadavku Evropského parlamentu týkajícího se kontroly provádění nástrojů přijatých postupem spolurozhodování, a že by proto měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi bez časového omezení. Evropský parlament a Rada rovněž prohlásily, že zajistí co nejrychlejší přijetí návrhů, jejichž cílem je zrušit ta ustanovení nástrojů, která omezují dobu, po kterou jsou Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. S ohledem na zavedení regulativního postupu s kontrolou by mělo být zrušeno ustanovení, které v nařízení (ES) č. 562/2006 upravuje toto časové omezení.

(6)

Nařízení (ES) č. 562/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, mělo by se Dánsko rozhodnout v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.