PŘÍLOHA

1.   ROZSAH TESTOVÁNÍ SIS II

Některé testy SIS II uvedené v tomto nařízení mají prokázat, že centrální systém SIS II, komunikační infrastruktura a interakce mezi centrálním SIS II a vnitrostátními systémy (N.SIS II) (kromě vnitrostátních systémů v Bulharsku a Rumunsku) (1) fungují v souladu s technickými a funkčními požadavky vymezenými v právních nástrojích SIS II.

Tyto testy SIS II mají rovněž prokázat, že centrální systém SIS II, komunikační infrastruktura a interakce mezi centrálním SIS II a vnitrostátními systémy (N.SIS II) mohou fungovat v souladu s požadavky, které nejsou funkční povahy, jako je např. odolnost, dostupnost a výkonnost.

2.   PRŮBĚH, PŘESNÝ ROZSAH A ORGANIZACE TESTOVÁNÍ SIS II

Sled testů, jejich cíl, rozsah a organizace se vymezují následovně.

První fáze testů se týká testování konektivity a pružnosti komunikační infrastruktury SIS II.

Druhá fáze testů se týká testování centrálního SIS II bez N.SIS II.

Třetí fáze testů se týká testování centrálního SIS II spolu s některými N.SIS II a testování shody všech vnitrostátních systémů se specifikacemi uvedenými v referenční verzi dokumentu pro ovládání rozhraní.

Poradní skupina pro testování (2), zřízená výborem SIS II, je příslušná k podání zprávy o výsledcích testování výboru SIS II. Poradní skupina pro testování identifikuje, zařadí do skupin a popíše všechny zjištěné problémy a navrhne možnosti jejich řešení. Útvary Komise a odborníci členských států poskytují poradní skupině pro testování všechny potřebné údaje nezbytné k tomu, aby skupina mohla plnit svůj úkol.

2.1   Dokumentace k testování

Komise vymezí podrobné specifikace testování. Komise zpřístupní zúčastněným členským státům návrhy a konečné specifikace testů, jakož i ustanovení ohledně řízení a koordinace testování podle časového plánu dohodnutého s odborníky členských států.

2.2   Koordinace testování

Komise koordinuje všechny testy stanovené v dokumentaci k testování. Za tímto účelem Komise úzce spolupracuje s poradní skupinou pro testování.

2.3   Provádění testů

Komise provede se zúčastněnými členskými státy testování na základě specifikací testů podle časového plánu dohodnutého s odborníky členských států a prokáže, že výsledky testování odpovídají předpokladům stanoveným ve specifikacích testů.

Co se týká testování shody N.SIS II, každý členský stát je s podporou Komise zodpovědný za provádění testů a zajištění jejich hladkého průběhu podle dohodnutého časového plánu.

2.4   Přijímání testů

Poradní skupina pro testování podá výboru SIS II zprávu o výsledcích některých testů. Poradní skupina pro testování identifikuje, zařadí do skupin a popíše všechny zjištěné problémy a navrhuje možnosti jejich řešení. Útvary Komise a odborníci členských států poskytují poradní skupině pro testování všechny potřebné údaje nezbytné k tomu, aby skupina mohla vykonávat svůj úkol.

Komise rozhodne o úspěšném ukončení některých testů SIS II, přičemž vezme v úvahu názory vyjádřené odborníky členských států v rámci výboru SIS II.

Pokud dokumentace k testování rozděluje testy do jednotlivých fází, Komise informuje členské státy o výsledcích každé fáze před začátkem další fáze.

Přijímání testování shody N.SIS II bude vycházet ze zprávy vypracované odborníkem jmenovaným členskými státy, která bude obsahovat podrobnou analýzu výsledků testování a závěry o vyhodnocení fungování vnitrostátních systémů členských států.

Domnívá-li se členský stát, že testování by nemohlo být úspěšně ukončeno, učiní se o tom poznámka ve zprávě.

2.5   Testování komunikační infrastruktury

Cílem tohoto testu je prokázat, že komunikační infrastruktura SIS II je až po jednotné vnitrostátní rozhraní (NI-SIS) schopna pracovat v souladu s požadavky stanovenými v rozhodnutích 2007/170/ES a 2007/171/ES. Toto testování zahrnuje testování konektivity a pružnosti komunikační infrastruktury SIS II mezi CS-SIS a jednotlivými NI-SIS, mezi CS-SIS a záložní CS-SIS, jakož i pružnosti místního vnitrostátního rozhraní (LNI) a v případě potřeby záložního vnitrostátního rozhraní (BLNI).

2.6   Centrální SIS II a testování shody vnitrostátních systémů

Cílem celé sady testů centrálního SIS II je otestovat, zda centrální SIS II splňuje funkční a nefunkční specifikace vymezené v referenční verzi dokumentu pro ovládání rozhraní a v podrobných technických specifikacích.

Cílem testování shody N.SIS II je zajistit kompatibilitu každého N.SIS II s CS-SIS a ověřit soulad vnitrostátních systémů s referenční verzí dokumentu pro ovládání rozhraní. Testování shody N.SIS II může probíhat souběžně s testováním centrálního SIS II.

Po úspěšném ukončení některých testů SIS II Komise informuje odborníky členských států v rámci výboru SIS II, že výsledky testování komunikační infrastruktury a centrálního SIS II odpovídají předpokladům stanoveným ve specifikacích testů.

Po úspěšném ukončení některých testů SIS II Komise vytvoří migrační prostředí pro centrální SIS II. Toto prostřední bude stabilní a vhodné k využití pro migraci.

3.   REFERENČNÍ VERZE DOKUMENTU PRO OVLÁDÁNÍ ROZHRANÍ (ICD) A PODROBNÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ (DTS)

V každém členském státu budou testovány podle stejných specifikací centrální SIS II a vnitrostátní systémy SIS II.

V podrobných technických specifikacích vypracovaných Komisí se vymezí funkční a nefunkční specifikace centrálního SIS II.

V dokumentu pro ovládání rozhraní vypracovaném Komisí se vymezí rozhraní mezi centrálním SIS II a vnitrostátními systémy. Tento dokument bude obsahovat technické specifikace interakce mezi systémy, pokud jde o položky dat a předávané zprávy, použité protokoly a časování a posloupnost činností.

Jak stanoví dokument pro ovládání rozhraní a podrobné technické specifikace, určitou dobu budou specifikace neměnné a termíny aktualizace obou systémů budou stanoveny v plánu na spuštění systému, který vymezí referenční verzi pro danou fázi testů. Problémy zjištěné v průběhu testování budou ohlášeny, analyzovány a odstraněny v souladu s plánem na spuštění systému a se souvisejícím plánem řízení změn. Komise dá k dispozici plán na spuštění systému a související plán řízení změn, přičemž zváží stanovisko odborníků členských států.

4.   PŘEDBĚŽNÁ A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTOVACÍCH FÁZÍ

Komise bude pravidelně předkládat zprávy o stavu testování. Zpráva obsahuje informaci o tom, která fáze testů právě probíhá a které členské státy tuto fázi ukončily, zahájily nebo ještě nezahájily. Lze-li zaznamenat jakékoli dopady na časový harmonogram, zaznamenají se společně s jejich příčinou.

Při ukončení každé testovací fáze Komise vypracuje zprávu o výsledcích, zjištěných problémech a možnostech jejich řešení. V případech, kdy se členský stát domnívá, že testování by nemohlo být úspěšně ukončeno, zaznamená tuto skutečnost s uvedením důvodů v poznámce k prohlášení do zápisu.

---

(1)  Pokud jde o státy, které se neúčastní SIS 1+, jako je Kypr, jejich účastí na testech SIS II uvedených v tomto nařízení není dotčeno jakékoliv budoucí rozhodnutí Rady týkající se plného uplatňování SIS II.

(2)  Poradní skupina pro testování, zřízená dne 27. dubna 2007 podle článku 7 jednacího řádu výboru SIS II, podává zprávu výboru SIS II. Zprávu podává po každé části testu, aby tak pomohla připravit přijímání testů SIS II.

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 29. února 2008 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	JO	69,6
	MA	49,2
	TN	129,8
	TR	88,8
	ZZ	84,4
0707 00 05	EG	244,4
	JO	190,5
	MA	114,7
	TR	166,2
	ZZ	179,0
0709 90 70	MA	89,5
	TR	118,4
	ZZ	104,0
0709 90 80	EG	54,8
	ZZ	54,8
0805 10 20	EG	42,5
	IL	54,8
	MA	56,7
	TN	50,5
	TR	69,2
	ZZ	54,7
0805 50 10	IL	110,5
	SY	56,4
	TR	123,2
	ZZ	96,7
0808 10 80	AR	102,3
	CA	86,4
	CN	91,9
	MK	42,4
	US	108,2
	UY	89,9
	ZZ	86,9
0808 20 50	AR	89,5
	CL	102,9
	CN	78,3
	US	123,2
	ZA	96,5
	ZZ	98,1

---

(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.

PŘÍLOHA I

Dovozní cla za produkty podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 použitelná ode dne 1. března 2008

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 10 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00 (3)
	střední jakosti	0,00 (3)
	nízké jakosti	0,00 (3)
1001 90 91	PŠENICE obecná, k setí	0,00
ex 1001 90 99	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00 (3)
1002 00 00	ŽITO	0,00 (3)
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	0,00
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než osivo (2)	0,00 (3)
1007 00 90	zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí	0,00 (3)

---

(1)  Pro zboží, které je do Společenství dopravováno přes Atlantický oceán nebo Suezským průplavem může podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1249/96 dovozce získat snížení cla ve výši:

—	3 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází ve Středozemním moři,

—	2 EUR/t, pokud se přístav vykládky nachází v Dánsku, Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, Finsku, Švédsku, Spojeném království nebo na atlantickém pobřeží Iberského poloostrova.

(2)  Dovozci může být poskytnuto paušální snížení ve výši 24 EUR/t, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 1249/96.

(3)  V souladu s nařízením (ES) č. 1/2008 se použití tohoto práva pozastavuje.

PŘÍLOHA II

Prvky výpočtu cel stanovených v příloze I

15.2.2008-28.2.2008

1.

Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96: (EUR/t)   Pšenice obecná (1) Kukuřice Pšenice tvrdá, vysoké jakosti Pšenice tvrdá, střední jakosti (2) Pšenice tvrdá, nízké jakosti (3) Ječmen Burza Minnéapolis Chicago — — — — Kotace 463,59 141,24 — — — — Cena FOB USA — — 569,34 559,34 539,34 178,87 Prémie – Záliv 55,04 13,93 — — — — Prémie – Velká jezera — — — — — —

2.	Průměry za referenční období podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96: Náklady za přepravu: Mexický záliv–Rotterdam: 43,67 EUR/t Náklady za přepravu: Velká jezera–Rotterdam: 36,72 EUR/t

---

(1)  Kladná prémie 14 EUR/t zahrnuta (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(2)  Záporná prémie 10 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

(3)  Záporná prémie 30 EUR/t (čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 1249/96).

PŘÍLOHA

č.	01
Členský stát	Francie
Populace	ANF/8C3411
Druh	Ďasovití (Lophiidae)
Oblast	VIIIc, IX a X; vody ES oblasti CECAF 34.1.1
Datum	2.2.2008

PŘÍLOHA

1.   ROZSAH TESTOVÁNÍ SIS II

Některé testy SIS II uvedené v tomto rozhodnutí mají prokázat, že centrální systém SIS II, komunikační infrastruktura a interakce mezi centrálním SIS II a vnitrostátními systémy (N.SIS II) (kromě vnitrostátních systémů v Bulharsku a Rumunsku) (1) fungují v souladu s technickými a funkčními požadavky vymezenými v právních nástrojích SIS II.

Tyto testy SIS II mají rovněž prokázat, že centrální systém SIS II, komunikační infrastruktura a interakce mezi centrálním SIS II a vnitrostátními systémy (N.SIS II) mohou fungovat v souladu s požadavky, které nejsou funkční povahy, jako je např. odolnost, dostupnost a výkonnost.

2.   PRŮBĚH, PŘESNÝ ROZSAH A ORGANIZACE TESTOVÁNÍ SIS II

Sled testů, jejich cíl, rozsah a organizace se vymezují následovně.

První fáze testů se týká testování konektivity a pružnosti komunikační infrastruktury SIS II.

Druhá fáze testů se týká testování centrálního SIS II bez N.SIS II.

Třetí fáze testů se týká testování centrálního SIS II spolu s některými N.SIS II a testování shody všech vnitrostátních systémů se specifikacemi uvedenými v referenční verzi dokumentu pro ovládání rozhraní.

Poradní skupina pro testování (2), zřízená výborem SIS II, je příslušná k podání zprávy o výsledcích testování výboru SIS II. Poradní skupina pro testování identifikuje, zařadí do skupin a popíše všechny zjištěné problémy a navrhne možnosti jejich řešení. Útvary Komise a odborníci členských států poskytují poradní skupině pro testování všechny potřebné údaje nezbytné k tomu, aby skupina mohla plnit svůj úkol.

2.1   Dokumentace k testování

Komise vymezí podrobné specifikace testování. Komise zpřístupní zúčastněným členským státům návrhy a konečné specifikace testů, jakož i ustanovení ohledně řízení a koordinace testování podle časového plánu dohodnutého s odborníky členských států.

2.2   Koordinace testování

Komise koordinuje všechny testy stanovené v dokumentaci k testování. Za tímto účelem Komise úzce spolupracuje s poradní skupinou pro testování.

2.3   Provádění testů

Komise provede se zúčastněnými členskými státy testování na základě specifikací testů podle časového plánu dohodnutého s odborníky členských států a prokáže, že výsledky testování odpovídají předpokladům stanoveným ve specifikacích testů.

Co se týká testování shody N.SIS II, každý členský stát je s podporou Komise zodpovědný za provádění testů a zajištění jejich hladkého průběhu podle dohodnutého časového plánu.

2.4   Přijímání testů

Poradní skupina pro testování podá výboru SIS II zprávu o výsledcích některých testů SIS II. Poradní skupina pro testování identifikuje, zařadí do skupin a popíše všechny zjištěné problémy a navrhuje možnosti jejich řešení. Útvary Komise a odborníci členských států poskytují poradní skupině pro testování všechny potřebné údaje nezbytné k tomu, aby skupina mohla vykonávat svůj úkol.

Komise rozhodne o úspěšném dokončení některých testů SIS II, přičemž vezme v úvahu názory vyjádřené odborníky členských států v rámci výboru SIS II.

Pokud dokumentace k testování rozděluje testy do jednotlivých fází, Komise informuje členské státy o výsledcích každé fáze před začátkem další fáze.

Přijímání testování shody N.SIS II bude vycházet ze zprávy vypracované odborníkem jmenovaným členskými státy, která bude obsahovat podrobnou analýzu výsledků testování a závěry o vyhodnocení fungování vnitrostátních systémů členských států.

Domnívá-li se členský stát, že testování by nemohlo být úspěšně dokončeno, učiní se o tom poznámka ve zprávě.

2.5   Testování komunikační infrastruktury

Cílem tohoto testu je prokázat, že komunikační infrastruktura SIS II je až po jednotné vnitrostátní rozhraní (NI-SIS) schopna pracovat v souladu s požadavky stanovenými v rozhodnutích 2007/170/ES a 2007/171/ES. Toto testování zahrnuje testování konektivity a pružnosti komunikační infrastruktury SIS II mezi CS-SIS a jednotlivými NI-SIS, mezi CS-SIS a záložní CS-SIS, jakož i pružnosti místního vnitrostátního rozhraní (LNI) a v případě potřeby záložního vnitrostátního rozhraní (BLNI).

2.6   Centrální SIS II a testování shody vnitrostátních systémů

Cílem celé sady testů centrálního SIS II je otestovat, zda centrální SIS II splňuje funkční a nefunkční specifikace vymezené v referenční verzi dokumentu pro ovládání rozhraní a v podrobných technických specifikacích.

Cílem testování shody N.SIS II je zajistit kompatibilitu každého N.SIS II s CS-SIS a ověřit soulad vnitrostátních systémů s referenční verzí dokumentu pro ovládání rozhraní. Testování shody N.SIS II může probíhat souběžně s testováním centrálního SIS II.

Po úspěšném dokončení některých testů SIS II Komise informuje odborníky členských států v rámci výboru SIS II, že výsledky testování komunikační infrastruktury a centrálního SIS II odpovídají předpokladům stanoveným ve specifikacích testů.

Po úspěšném dokončení některých testů SIS II Komise vytvoří migrační prostředí pro centrální SIS II. Toto prostřední bude stabilní a vhodné k využití pro migraci.

3.   REFERENČNÍ VERZE DOKUMENTU PRO OVLÁDÁNÍ ROZHRANÍ (ICD) A PODROBNÝCH TECHNICKÝCH SPECIFIKACÍ (DTS)

V každém členském státu budou testovány podle stejných specifikací centrální SIS II a vnitrostátní systémy SIS II.

V podrobných technických specifikacích vypracovaných Komisí se vymezí funkční a nefunkční specifikace centrálního SIS II.

V dokumentu pro ovládání rozhraní vypracovaném Komisí se vymezí rozhraní mezi centrálním SIS II a vnitrostátními systémy. Tento dokument bude obsahovat technické specifikace interakce mezi systémy, pokud jde o položky údajů a předávané zprávy, použité protokoly a časování a posloupnost činností.

Jak stanoví dokument pro ovládání rozhraní a podrobné technické specifikace, určitou dobu budou specifikace neměnné a termíny aktualizace obou systémů budou stanoveny v plánu na spuštění systému, který vymezí referenční verzi pro danou fázi testů. Problémy zjištěné v průběhu testování budou ohlášeny, analyzovány a odstraněny v souladu s plánem na spuštění systému a se souvisejícím plánem řízení změn. Komise dá k dispozici plán na spuštění systému a související plán řízení změn, přičemž zváží stanovisko odborníků členských států.

4.   PŘEDBĚŽNÁ A ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTOVACÍCH FÁZÍ

Komise bude pravidelně předkládat zprávy o stavu testování. Zpráva obsahuje informaci o tom, která fáze testů právě probíhá a které členské státy tuto fázi ukončily, zahájily nebo ještě nezahájily. Lze-li zaznamenat jakékoli dopady na časový harmonogram, zaznamenají se společně s jejich příčinou.

Při dokončení každé testovací fáze Komise vypracuje zprávu o výsledcích, zjištěných problémech a možnostech jejich řešení. V případech, kdy se členský stát domnívá, že testování by nemohlo být úspěšně dokončeno, zaznamená tuto skutečnost s uvedením důvodů v poznámce k prohlášení do zápisu.

---

(1)  Pokud jde o státy, které se neúčastní SIS 1+, jako je Kypr, jejich účastí na testech SIS II uvedených v tomto nařízení není dotčeno jakékoliv budoucí rozhodnutí Rady týkající se plného uplatňování SIS II.

(2)  Poradní skupina pro testování, zřízená dne 27. dubna 2007 podle článku 7 jednacího řádu výboru SIS II, podává zprávu výboru SIS II. Zprávu podává po ukončení každé části testu, aby tak pomohla připravit přijímání testů SIS II.

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA

V příloze rozhodnutí 97/107/ES se doplňují části 3, 4 a 5, které znějí:

PŘÍLOHA

Příloha rozhodnutí 96/550/ES se mění takto:

1)

V části 1 se bod 3 nahrazuje tímto: „3. Obsah libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá podle tohoto vzorce: Ŷ = 66,485 – 0,511 • X1 – 0,418 • X2 + 0,099 • X3 kde: Ŷ = odhadované procento libového masa v jatečně upraveném těle, X1 = tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech měřená 8 cm od podélné osy jatečně upraveného těla za posledním žebrem, X2 = tloušťka hřbetního sádla (včetně kůže) v milimetrech měřená 6 cm od podélné osy jatečně upraveného těla mezi 3. a 4. posledním žebrem, X3 = tloušťka svaloviny v milimetrech měřená ve stejné době a na stejném místě jako X2. Rovnice platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti mezi 51 a 120 kilogramy.“

2)

Doplňuje se část 3, která zní: „ČÁST 3 AUTOFOM 1. Třídění jatečně upravených těl prasat se provádí pomocí zařízení „Autofom“ (Fully automatic ultrasonic carcass grading (plně automatické ultrazvukové třídění jatečně upravených těl)). 2. Přístroj je vybaven šestnácti ultrazvukovými snímači o frekvenci 2 MHz (SFK Technology, K2KG), s provozní vzdáleností mezi snímači 25 mm. Ultrazvukové údaje zahrnují výsledky měření tloušťky hřbetního sádla a tloušťky svaloviny. Naměřené výsledky se převádějí na odhadované procento libového masa pomocí počítače. 3. Procento libového masa jatečně upraveného těla se vypočítá na základě 68 bodů měření podle tohoto vzorce: Ŷ = 76,800 – 0,01167786 * x1 – 0,01317971 * x2 – 0,009175088 * x3 – 0,005996768 * x4 – 0,01173212 * x5 – 0,04896113 * x6 – 0,008025034 * x7 – 0,01613402 * x8 – 0,006821679 * x9 – 0,009693944 * x10 – 0,01666247 * x11 – 0,008599287 * x12 – 0,01388630 * x13 – 0,02382277 * x14 – 0,009909672 * x15 – 0,01052488 * x16 – 0,01585248 * x17 – 0,006577800 * x19 – 0,01006999 * x20 – 0,02106533 * x43 – 0,01944423 * x44 – 0,02164443 * x46 – 0,02921022 * x48 – 0,02278822 * x49 – 0,02547334 * x50 – 0,02160008 * x51 – 0,01571447 * x52 – 0,01747270 * x53 – 0,02080481 * x54 – 0,02177262 * x55 – 0,02252957 * x56 – 0,02000042 * x57 – 0,01807100 * x58 – 0,02179333 * x59 – 0,02585314 * x60 – 0,03213609 * x61 – 0,03414441 * x62 – 0,03224378 * x63 – 0,02679668 * x64 – 0,02288250 * x65 – 0,01564255 * x66 – 0,01840482 * x67 – 0,02092576 * x68 – 0,02055510 * x69 – 0,02120507 * x70 – 0,01979112 * x71 – 0,01872976 * x72 – 0,02209687 * x73 – 0,02208294 * x74 – 0,02225723 * x75 – 0,02202462 * x76 – 0,02235730 * x77 – 0,02216374 * x78 – 0,03553871 * x79 – 0,03541295 * x80 – 0,03623326 * x81 – 0,03634462 * x82 – 0,03638485 * x83 – 0,03605378 * x84 – 0,02140917 * x85 – 0,02137969 * x86 – 0,02150696 * x87 – 0,02101590 * x88 – 0,02077531 * x89 – 0,02098994 * x90 – 0,02476005 * x91 – 0,02936467 * x92 – 0,02118610 * x93 kde: Ŷ = odhadovaný obsah libového masa v jatečně upraveném těle, x1, x2 … x93 jsou proměnné naměřené pomocí přístroje Autofom. 4. Popisy bodů měření a statistické metody lze nalézt v části II finského protokolu předaného Komisi podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2967/85. Rovnice platí pro jatečně upravená těla o hmotnosti mezi 51 a 120 kilogramy.“

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a Kamerunskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie, které projíždějí přes území Kamerunské republiky

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „EU“,

na straně jedné, a

KAMERUNSKÁ REPUBLIKA, dále jen „tranzitní stát“,

na straně druhé,

dále jen „strany“,

BEROUCE V ÚVAHU:

—	rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1778 (2007) ze dne 25. září 2007,

—	společnou akci Rady 2007/677/SZBP ze dne 15. října 2007 o vojenské operaci Evropské unie v Čadské republice a ve Středoafrické republice (EUFOR Tchad/RCA),

—	skutečnost, že touto dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle mezinárodních dohod a jiných nástrojů, kterými se zřizují mezinárodní soudní dvory a tribunály, včetně statutu Mezinárodního trestního soudu,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Oblast působnosti a definice

1.   Cílem této dohody je stanovit podmínky, za jakých pracovníci a materiál EUFOR projíždějí přes území Kamerunské republiky do Čadu a Středoafrické republiky.

2.   Tato dohoda se vztahuje na síly pod vedením Evropské unie a jejich pracovníky.

3.   Tato dohoda se použije pouze na území tranzitního státu.

4.   Pro účely této dohody se rozumí:

a)	„silami pod vedením Evropské unie“(EUFOR) vojenské velitelství EU a kontingenty států přispívající k operaci, jejich vybavení a jejich dopravní prostředky;

b)	„operací“ příprava, zavedení, plnění a podpora vojenské mise podle mandátu vyplývajícího z rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1778 (2007) ze dne 25. září 2007;

c)	„velitelem sil EU“ velitel na místě působení;

d)	„vojenským velitelstvím EU“ vojenské velitelství a jeho části, bez ohledu na jejich umístění, pod vedením vojenských velitelů EU, které provádějí vojenské velení a řízení operace;

e)	„kontingenty států“ jednotky a prvky patřící členským státům Evropské unie a dalším státům účastnícím se operace;

f)

„pracovníky EUFOR“ civilní a vojenští pracovníci přidělení k EUFOR, jakož i pracovníci určení pro přípravu operace a pracovníci na misi za vysílající stát nebo orgán EU v rámci operace, kteří jsou přítomni na území tranzitního státu, pokud není v této dohodě stanoveno jinak, s výjimkou místních pracovníků a pracovníků zaměstnaných mezinárodními obchodními dodavateli;

g)	„místními pracovníky“ pracovníci, kteří jsou státními příslušníky tranzitního státu nebo mají v tranzitním státě trvalý pobyt;

h)	„zařízeními“ veškeré prostory, ubytování a pozemky potřebné pro EUFOR a pracovníky EUFOR;

i)	„vysílajícím státem“ stát, který pro EUFOR poskytuje kontingent státu.

Článek 2

Obecná ustanovení

1.   EUFOR a pracovníci EUFOR dodržují právní předpisy tranzitního státu a zdrží se veškerého jednání nebo činnosti neslučitelných s cíli uvedenými v této dohodě.

2.   EUFOR pravidelně informuje vládu tranzitního státu o počtu a totožnosti pracovníků EUFOR, kteří se nacházejí na území tranzitního státu.

Článek 3

Identifikace

1.   Pracovníci EUFOR musí mít vždy při sobě pas nebo vojenskou knížku.

2.   Vozidla, letadla, plavidla a další dopravní prostředky EUFOR jsou opatřeny charakteristickým identifikačním označením EUFOR nebo registračními tabulkami, ohlášenými příslušným úřadům tranzitního státu.

3.   EUFOR má právo na svých zařízeních, vozidlech a dalších dopravních prostředcích vyvěsit vlajku Evropské unie a používat označení, jako jsou vojenské znaky, nápisy a oficiální symboly. Uniformy pracovníků EUFOR jsou označeny rozeznávacím znakem EUFOR. Na zařízeních, vozidlech a dalších dopravních prostředcích a na uniformách EUFOR mohou být podle rozhodnutí velitele sil EU zobrazeny státní vlajky nebo znaky jednotlivých kontingentů států.

Článek 4

Překračování hranic a pohyb na území tranzitního státu

1.   Pracovníci EUFOR vstupují na území tranzitního státu pouze po předložení dokladů uvedených v čl. 3 odst. 1 a, v případě prvního vstupu, příkazu k jednotlivému nebo hromadnému přesunu vydaného ze strany EUFOR. Nepodléhají vízovým předpisům. Při vstupu na území tranzitního státu, při jeho opouštění nebo při pohybu po něm nepodléhají kontrolám souvisejícím se vstupem do země či opuštěním země ani celním kontrolám.

2.   Pracovníci EUFOR nepodléhají předpisům tranzitního státu o registraci a kontrole cizích státních příslušníků, avšak nezískávají právo na trvalý pobyt nebo bydliště na území tranzitního státu.

3.   Seznam majetku a dopravních prostředků EUFOR, které vstupují na území tranzitního státu za účelem podpory operace, je pro informaci předán tranzitnímu státu. Tento majetek a dopravní prostředky jsou označeny rozeznávacím znakem EUFOR, aby byla umožněna jejich rychlá identifikace. Tranzitní stát usnadní silám EUFOR administrativní a celní formality. EUFOR nepodléhá předložení žádné další celní dokumentace ani žádné kontrole.

4.   Pracovníci EUFOR mohou na území tranzitního státu řídit motorová vozidla, plavidla a letadla, pokud mají platný vnitrostátní, mezinárodní nebo vojenský řidičský průkaz, popřípadě oprávnění k řízení lodě nebo pilotní licenci.

5.   Pro účely operace poskytne tranzitní stát silám EUFOR a pracovníkům EUFOR svobodu pohybu na svém území, a to v koridorech pro tranzit stanovených v ujednáních uvedených v článku 18 níže, včetně výsostných vod a vzdušného prostoru. Svoboda pohybu ve výsostných vodách tranzitního státu zahrnuje zastávky a kotvení za jakýchkoliv okolností.

6.   Pro účely operace může EUFOR používat silnice, mosty, trajekty, letiště a přístavy bez placení cel, daní nebo jiných poplatků. EUFOR podléhá poplatkům za vážení, mýtnému a přístavním poplatkům za služby informačních systémů, jejichž podmínky jsou stanoveny v ujednáních uvedených v článku 18 níže.

Článek 5

Výsady a imunity udělené silám EUFOR tranzitním státem

1.   Zařízení EUFOR jsou nedotknutelná. Zástupci tranzitního státu do nich nevstoupí bez souhlasu velitele sil EU.

2.   Zařízení EUFOR, jejich vybavení a jiný majetek v nich, jakož i dopravní prostředky nesmějí být předmětem prohlídky, zabavení, obstavení nebo exekuce.

3.   EUFOR neposkytne útočiště osobám, po nichž bylo soudními orgány tranzitního státu vyhlášeno pátrání.

4.   EUFOR a jeho majetek a zdroje jsou vyňaty ze všech forem právních řízení.

5.   Archivy a dokumenty EUFOR jsou nedotknutelné.

6.   Úřední korespondence EUFOR je nedotknutelná. Úřední korespondencí se rozumí veškerá korespondence týkající se operace a jejích funkcí.

7.   Pokud jde o zboží zakoupené nebo dovážené silami EUFOR, služby poskytované silám EUFOR a zařízení používaná silami EUFOR pro účely operace, jsou EUFOR a poskytovatelé služeb nebo dodavatelé, nejsou-li státními příslušníky tranzitního státu, osvobozeni od všech státních, regionálních a obecních dávek, daní a podobných poplatků.

8.   Tranzitní stát povolí vstup zboží pro operaci a udělí mu osvobození od veškerých cel, daní a podobných poplatků, s výjimkou přístavních poplatků za služby informačních systémů uvedených v čl. 4 odst. 6 výše a kromě poplatků za skladování, přepravu a jiné poskytnuté služby.

Článek 6

Výsady a imunity udělené pracovníkům EUFOR tranzitním státem

1.   Pracovníci EUFOR nesmějí být žádnou formou zatčeni ani zadrženi.

2.   Doklady, korespondence a majetek pracovníků EUFOR jsou nedotknutelné, s výjimkou exekučních opatření povolených podle odstavce 6.

3.   Pracovníci EUFOR jsou za všech okolností vyňati z trestní pravomoci tranzitního státu.

Vysílající stát nebo případně dotyčný orgán EU se může vynětí pracovníků EUFOR z trestní pravomoci vzdát. Toto vzdání musí být vždy výslovné.

4.   Pracovníci EUFOR jsou vyňati z občanské a správní pravomoci tranzitního státu, pokud jde o veškeré jejich jednání při výkonu služebních povinností. Pokud je proti pracovníkům EUFOR zahájeno jakékoliv občanskoprávní řízení u jakéhokoliv soudu tranzitního státu, je to neprodleně oznámeno veliteli sil EU a příslušnému orgánu vysílajícího státu nebo dotyčnému orgánu EU. Před započetím řízení před soudem velitel sil EU a příslušný orgán vysílajícího státu nebo dotyčný orgán EU po obdržení formálního poradního stanoviska příslušných orgánů tranzitního státu potvrdí, zda se pracovník EUFOR daného jednání dopustil při výkonu služebních povinností či nikoliv.

Pokud se pracovník jednání dopustil při výkonu svých služebních povinností, není řízení zahájeno a použije se ustanovení článku 15. Pokud se jednání nedopustil při výkonu služebních povinností, může řízení pokračovat. Svědectví velitele sil EU a příslušného orgánu vysílajícího státu nebo dotyčného orgánu EU je pro pravomoc tranzitního státu závazné a tranzitní stát je nemůže napadnout.

Je-li řízení zahájeno z podnětu pracovníka EUFOR, nelze se odvolávat na vynětí z pravomoci, pokud jde o jakýkoliv protinárok přímo související s hlavní žalobou.

5.   Pracovníci EUFOR nemají povinnost vypovídat jako svědci.

6.   Proti pracovníkům EUFOR nemohou být provedena exekuční opatření, s výjimkou případů, kdy je proti nim zahájeno občanskoprávní řízení nesouvisející s jejich služebními povinnostmi. Majetek pracovníků EUFOR, u kterého velitel sil EU dosvědčí, že je nezbytný pro plnění jejich služebních povinností, je chráněn před zabavením pro účely výkonu rozsudku, rozhodnutí nebo příkazu. Pracovníci EUFOR nepodléhají v občanskoprávním řízení žádným omezením osobní svobody ani jiným omezujícím opatřením.

7.   Vynětí pracovníků EUFOR z pravomoci tranzitního státu neznamená jejich vynětí z pravomoci vysílajícího státu.

8.   Pracovníci EUFOR jsou, pokud jde o služby poskytované pro EUFOR, vyňati z působnosti předpisů o sociálním zabezpečení platných v tranzitním státě.

9.   Pracovníci EUFOR jsou v tranzitním státě osvobozeni od všech forem zdanění platu a jiných požitků, které jim vyplácí EUFOR nebo vysílající státy, jakož i jakýchkoliv příjmů pocházejících odjinud než z tranzitního státu.

10.   Tranzitní stát povolí, v souladu s právními předpisy, které případně přijme, vstup předmětů určených pro osobní potřeby pracovníků EUFOR a udělí pro ně osvobození od veškerých cel, daní a souvisejících poplatků, kromě poplatků za skladování, přepravu a podobné služby.

Osobní zavazadla pracovníků EUFOR jsou osvobozena od prohlídek, pokud neexistují vážné důvody pro domněnku, že obsahují předměty, které nejsou určeny pro osobní potřebu pracovníků EUFOR, nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákonem nebo regulován karanténními předpisy tranzitního státu. Prohlídka je prováděna pouze v přítomnosti dotčeného pracovníka EUFOR nebo zplnomocněného zástupce EUFOR.

Článek 7

Místní pracovníci

Místní pracovníci nepožívají žádných výsad či imunit. Tranzitní stát však vykonává svou pravomoc způsobem, který zbytečně nenarušuje výkon funkcí operace.

Článek 8

Trestní pravomoc

Příslušné orgány vysílajícího státu mají právo vykonávat na území tranzitního státu veškerou trestní a disciplinární pravomoc, která je jim svěřena právními předpisy vysílajícího státu, a to vůči všem pracovníkům EUFOR podléhajícím těmto právním předpisům a ve spolupráci s příslušnými orgány tranzitního státu.

Článek 9

Uniforma a zbraně

1.   Nošení uniformy se řídí předpisy přijatými velitelem sil EU.

2.   Vojenští pracovníci EUFOR mohou nosit osobní ruční palné zbraně a střelivo do nich pod podmínkou, že jsou k tomu zmocněni příkazem. Seznam těchto zbraní a jejich držitelů je předán příslušným orgánům tranzitního státu.

Článek 10

Podpora poskytovaná tranzitním státem a uzavírání smluv

1.   Tranzitní stát souhlasí, že na žádost EUFOR poskytne pomoc při hledání vhodných zařízení.

2.   Tranzitní stát bezplatně poskytne zařízení, která jsou v jeho vlastnictví, pokud jimi disponuje a jsou-li požadována pro provádění správních a provozních činností EUFOR.

3.   Tranzitní stát poskytne v rámci svých možností a prostředků pomoc při přípravě, zřízení, plnění a podpoře operace. Bezpečnostní opatření, která tranzitní stát přijme za účelem uplatnění čl. 13 odst. 1 níže, jsou zajišťována bezplatně.

4.   Právo, jímž se řídí smlouvy uzavřené ze strany EUFOR v tranzitním státě, je právem místa, kde se případ projednává. Postup pro řešení sporů uvedený v čl. 15 odst. 3, 4 a 5 níže se použije pro spory vyplývající z plnění těchto smluv.

5.   Tranzitní stát umožní plnění smluv, které EUFOR uzavře s obchodními subjekty pro účely operace.

Článek 11

Změny zařízení

1.   EUFOR má oprávnění stavět nebo upravovat zařízení podle potřeb souvisejících s tranzitem a po dobu operace, a to za podmínek stanovených v ujednáních uvedených v článku 18 níže.

2.   Tranzitní stát nepožaduje od EUFOR za tyto stavby nebo úpravy žádné náhrady, s výjimkou vážného poškození původních zařízení.

Článek 12

Zemřelí pracovníci EUFOR

1.   Velitel sil EU má právo postarat se o repatriaci zemřelých pracovníků EUFOR, jakož i jejich osobního majetku, a přijmout za tím účelem vhodná opatření.

2.   Pitva zemřelého člena EUFOR se neuskuteční bez souhlasu příslušného státu a bez přítomnosti zástupce EUFOR nebo příslušného státu.

3.   Tranzitní stát a EUFOR spolupracují v co nejširším rozsahu, aby zajistily bezodkladnou repatriaci zemřelých pracovníků EUFOR.

Článek 13

Bezpečnost EUFOR a vojenská policie

1.   Tranzitní stát přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti EUFOR a jeho pracovníků.

2.   Síly EUFOR jsou oprávněny přijmout v úzké spolupráci s příslušnými orgány tranzitního státu opatření nezbytná k ochraně svých zařízení a vojenského doprovodu.

3.   Kontingenty států mohou využívat pracovníky soudní policie za účelem provádění šetření nezbytných pro výkon trestní pravomoci uvedené v článku 8 výše.

Článek 14

Komunikace

1.   EUFOR může instalovat a provozovat rádiové vysílače a přijímače i satelitní systémy. Spolupracuje s příslušnými orgány tranzitního státu s cílem předejít konfliktům při používání vhodných kmitočtů. Přístup k frekvenčnímu spektru je poskytován v souladu s právními předpisy platnými v tranzitním státě.

2.   EUFOR požívá práva na neomezenou komunikaci prostřednictvím rádia (včetně satelitních, mobilních a ručních radiových zařízení), telefonu, telegrafu, faxu a jiných prostředků, jakož i práva instalovat vybavení nezbytné pro udržování této komunikace v zařízeních EUFOR a mezi nimi.

3.   Ve svých zařízeních může EUFOR provést úpravy nezbytné pro doručování poštovních zásilek určených EUFOR nebo pracovníkům EUFOR a poštovních zásilek jimi odesílaných.

Článek 15

Nároky uplatňované v případě smrti, zranění, poškození a ztráty

1.   Nároky uplatňované v případě škody na soukromém nebo veřejném majetku nebo v případě jeho ztráty a nároky uplatňované v případě smrti nebo zranění osob nebo v případě škody na majetku EUFOR či jeho ztráty, které souvisejí s provozními potřebami EUFOR, jsou řešeny mimosoudním narovnáním.

2.   Tyto nároky jsou předány EUFOR prostřednictvím příslušných orgánů tranzitního státu, pokud jde o nároky vznesené právnickými nebo fyzickými osobami z tranzitního státu, anebo příslušným orgánům tranzitního státu, pokud jde o nároky vznesené ze strany EUFOR.

3.   Pokud není možné dosáhnout mimosoudního narovnání, je nárok předán výboru pro stížnosti, který se skládá ze stejného počtu zástupců EUFOR a zástupců tranzitního státu. Narovnání je dosaženo vzájemnou dohodou.

4.   Pokud není možné dosáhnout narovnání v rámci výboru pro stížnosti, jsou nároky předloženy rozhodčímu soudu, jehož rozhodnutí jsou závazná.

5.   Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců, z nichž jednoho jmenuje tranzitní stát, dalšího jmenuje EUFOR a třetího jmenují společně tranzitní stát a EUFOR. Pokud některá ze stran nejmenuje rozhodce do dvou měsíců nebo nelze-li dosáhnout dohody mezi tranzitním státem a EUFOR o jmenování třetího rozhodce, jmenuje daného rozhodce předseda Soudního dvora Evropských společenství.

6.   EUFOR a správní orgány tranzitního státu uzavřou správní ujednání, kterým se určí pravomoci výboru pro stížnosti a soudu, jednací řády těchto orgánů a podmínky, za kterých je možné uplatňovat nároky.

Článek 16

Spolupráce a spory

1.   Veškeré otázky vzniklé v souvislosti s prováděním této dohody jsou zkoumány společně zástupci EUFOR a příslušnými orgány tranzitního státu.

2.   Není-li dosaženo předchozí dohody, řeší se spory ohledně výkladu nebo provádění této dohody výhradně diplomatickou cestou mezi tranzitním státem a zástupci EU.

Článek 17

Jiná ustanovení

1.   Kdykoli tato dohoda odkazuje na výsady, imunity a práva EUFOR a pracovníků EUFOR, odpovídá za jejich plnění a dodržování příslušnými orgány tranzitního státu vláda tranzitního státu.

2.   Žádné ustanovení této dohody nemá za cíl odchýlit se od práv, která může mít kterýkoli členský stát EU nebo kterýkoli jiný stát podílející se na EUFOR podle jiných dohod, a ani tak nesmí být vykládáno.

Článek 18

Prováděcí opatření

Pro účely provádění této dohody mohou být provozní, správní a technické záležitosti předmětem samostatných ujednání, která budou uzavřena mezi velitelem sil EU a správními orgány tranzitního státu.

Článek 19

Vstup v platnost a ukončení

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstává v platnosti do dne odjezdu posledního pracovníka EUFOR, jak bylo oznámeno orgánům tranzitního státu ze strany EUFOR.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 se čl. 4 odst. 6, čl. 5 odst. 1, 2, 4, 7 a 8, čl. 6 odst. 1, 3, 4, 6, 8, 9 a 10, čl. 10 odst. 2, článek 11, čl. 13 odst. 1, 2 a 3 a článek 15 považují za použitelné ode dne rozmístění prvních pracovníků EUFOR, pokud tento den předcházel dni vstupu této dohody v platnost.

3.   Tuto dohodu lze měnit písemnou dohodou mezi stranami.

4.   Ukončení této dohody se nedotkne žádných práv nebo povinností vyplývajících z plnění této dohody před tímto ukončením.

„Článek 8

Tento společný postoj bude přezkoumán, pozměněn nebo případně zrušen s ohledem na rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů.“