ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 55 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 51 |
Obsah |
|
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
||
|
* |
||
|
|
||
|
* |
||
|
|
|
|
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné |
|
|
|
ROZHODNUTÍ |
|
|
|
Komise |
|
|
|
2008/166/ES |
|
|
* |
Rozhodnutí Komise ze dne 13. listopadu 2007 – Státní podpora C 39/06 (ex NN 94/05) – Režim pro nové majitele podílů uplatňovaný Spojeným královstvím (oznámeno pod číslem K(2007) 5398) ( 1 ) |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné
NAŘÍZENÍ
28.2.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 55/1 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 171/2008
ze dne 25. února 2008,
kterým se zachovává nařízení Rady (ES) č. 71/97 o rozšíření antidumpingového cla uloženého na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých dílů jízdních kol z Čínské lidové republiky
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9, čl. 11 odst. 3 a čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
A. POSTUP
1. Platná opatření
(1) |
V září 1993 uložila Rada nařízením (EHS) č. 2474/93 (2) konečné antidumpingové clo ve výši 30,6 % z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Na základě posledního přezkumu bylo toto clo nařízením Rady č. 1095/2005 (3) (dále jen „hlavní opatření“) zvýšeno na 48,5 %. |
(2) |
V lednu 1997, v návaznosti na šetření údajného obcházení výše uvedeného antidumpingového cla prováděním montáže jízdních kol ve Společenství s použitím čínských dílů, Rada podle článku 13 základního nařízení nařízením (ES) č. 71/97 (4) rozšířila antidumpingové clo týkající se jízdních kol pocházejících z ČLR také na dovoz základních dílů jízdních kol pocházejících z ČLR (dále jen „opatření proti obcházení“). Opatření proti obcházení rovněž stanovilo, že je třeba zavést systém osvobození s cílem umožnit společnostem provádějícím montáž, které opatření týkající se jízdních kol neobcházejí, dovážet čínské díly jízdních kol bez antidumpingového cla osvobozením od opatření s působností rozšířenou na díly jízdních kol. |
(3) |
Komise v červnu 1997 přijala nařízení (ES) č. 88/97 (5) o povolování osvobození dovozu některých součástí jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky od výše uvedeného antidumpingového cla s rozšířenou působností, čímž byl stanoven právní rámec pro fungování systému osvobození od cla (dále jen „systém osvobození od cla“). |
(4) |
V důsledku tří výše uvedených opatření se v současné době na jízdní kola pocházející z ČLR vztahuje antidumpingové clo ve výši 48,5 % a toto clo je rozšířeno i na dovoz některých dílů jízdních kol pocházejících z ČLR, avšak společnosti provádějící montáž ve Společenství, které clo neobcházejí, mohou být od cla z dovozu dílů jízdních kol osvobozeny. |
2. Odůvodnění přezkumu
(5) |
Od rozšíření opatření na dovoz některých dílů jízdních kol udělila Komise osvobození od opatření proti obcházení velkému počtu společností se sídlem ve Společenství. Komise nadále dostává žádosti o osvobození, počet žadatelů o osvobození se tedy výrazně zvýšil. Současně však neexistují zjevné náznaky toho, že by společnosti, jimž bylo osvobození uděleno, opatření obcházely. |
(6) |
Kromě toho měla Komise k dispozici dostatečné přímé důkazy o tom, že pokud by bylo opatření proti obcházení zrušeno, k obcházení těchto opatření by dále nedocházelo. |
(7) |
Opatření proti obcházení se navíc uplatňuje již deset let a od svého zavedení nebylo revidováno. |
(8) |
Po konzultaci s poradním výborem dospěla Komise k závěru, že pro zahájení přezkumu podle čl. 13 odst. 4 a čl. 11 odst. 3 základního nařízení existuje dostatek podkladů, a dne 28. listopadu 2006 zahájila tento přezkum opatření proti obcházení tím, že uveřejnila oznámení o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie (6). |
3. Šetření
(9) |
Cílem šetření bylo posoudit, zda je třeba, aby bylo opatření proti obcházení zachováno. |
3.1 Období šetření
(10) |
Šetření zahrnovalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkoumání trendů, které jsou relevantní pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu obcházení, zahrnovalo období od roku 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). |
3.2 Strany dotčené šetřením
(11) |
O zahájení přezkumu Komise úředně vyrozuměla známé společnosti provádějící montáž ve Společenství a jejich sdružení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření. |
(12) |
Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. |
(13) |
S ohledem na zjevně velký počet společností provádějících montáž ve Společenství, které byly do tohoto přezkumného šetření zapojeny, se považovalo za vhodné použít výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby Komise mohla vybrat vzorek, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do 15 dnů od data zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení. |
(14) |
Formulář pro výběr vzorku řádně vyplnil velký počet společností, které provádějí montáž ve Společenství a které rovněž souhlasily s další spoluprací při šetření, – celkem 158 společností. Z těchto 158 společností bylo jako vzorek vybráno osm, které byly shledány reprezentativními zástupci daného výrobního odvětví Společenství z hlediska objemu montáže a prodejů jízdních kol ve Společenství. Těchto osm společností provádějících montáž ve Společenství, které byly zařazeny do vzorku, odpovídalo téměř třetině celkové výroby tohoto výrobního odvětví Společenství v průběhu období přezkumného šetření, přičemž výše uvedených 158 společností provádějících montáž ve Společenství představovalo téměř veškerou výrobu ve Společenství. Tento vzorek představoval největší reprezentativní objem výroby a prodeje jízdních kol ve Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. |
(15) |
V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán s dotčenými stranami a tyto proti němu nevznesly žádné námitky. |
(16) |
Osmi společnostem provádějícím montáž jízdních kol ve Společenství, které byly zařazeny do vzorku, byly tedy zaslány dotazníky, jež od nich byly zodpovězené doručeny zpět. |
(17) |
Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely svého šetření, a provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností provádějících montáž ve Společenství, které byly zařazeny do vzorku
|
B. VÝROBEK, JENŽ JE PŘEDMĚTEM PŘEZKUMU
(18) |
Předmětem přezkumu jsou základní díly jízdních kol:
|
C. OBCHÁZENÍ OPATŘENÍ PROTI OBCHÁZENÍ A TRVALÁ POVAHA
1. Právní rámec
(19) |
Aby bylo možno posoudit, zda je třeba zachovat opatření proti obcházení v podobě stanovené v 9. bodě odůvodnění, zabýval se tento přezkum tím, zda v průběhu OPŠ docházelo k obcházení cla prováděním montážních operací a zda byly tyto okolnosti trvalé povahy. |
(20) |
Konkrétně bylo zkoumáno, zda byla v průběhu období přezkumného šetření splněna kritéria obcházení cla prováděním montážních operací podle čl. 13 odst. 2 základního nařízení a zda je pravděpodobné, že by byla tato kritéria splněna v případě zrušení opatření proti obcházení. |
(21) |
V zájmu snazšího odkazování jsou tato kritéria uvedena níže:
|
2. Existence obcházení v průběhu OPŠ
(22) |
Bylo zkoumáno, zda během období přezkumného šetření společnosti provádějící montáž ve Společenství obcházely platná opatření proti obcházení. |
(23) |
Všechny společnosti spolupracující při šetření byly společnostmi provádějícími montáž ve Společenství osvobozené od opatření proti obcházení, tj. mohly pro účely montáže dovážet a používat čínské díly jízdních kol bez antidumpingového cla, pokud podíl čínských dílů nepřekročil 60 % celkové hodnoty dílů smontovaných jízdních kol. Šetřením se prokázalo, že vybrané společnosti provádějící montáž ve Společenství, které byly zařazeny do vzorku, toto pravidlo splňovaly, neboť u nich překročení 60 % podílu čínských dílů nemohlo být zjištěno. |
(24) |
Na základě hodnocení osmi společností provádějících montáž ve Společenství zařazených do vzorku a 158 vyplněných výběrových dotazníků bylo zjištěno, že u osmi společností provádějících montáž, které byly zařazeny do vzorku, činil průměrný podíl čínských dílů 37 %, tzn. byl hluboko pod 60 % prahem. Celkový podíl u všech spolupracujících společností provádějících montáž byl dokonce nižší a během OPŠ dosahoval 29 %. |
(25) |
Uvedené podíly v letech 2003, 2004 a 2005 jsou zobrazeny v tabulce:
|
(26) |
Jelikož jedno z kritérií obcházení nebylo splněno, nebylo u těchto společností provádějících montáž prokázáno obcházení stávajících opatření. Podmínky spojené s osvobozením, které bylo těmto společnostem uděleno, byly splněny. |
(27) |
Procentní podíl spolupracujících společností provádějící montáž jízdních kol ve Společenství byl velmi vysoký, respektive vyšší než 90 %, pokud jde o objem jízdních kol prodaných společnostmi provádějícími montáž v Evropském společenství, a nebyl nalezen žádný důkaz o tom, že by k obcházení hlavního opatření docházelo na straně jiných společností provádějících montáž jízdních kol. Vzhledem k těmto skutečnostem a k nepřítomnosti důkazu o opaku lze učinit závěr, že v průběhu OPŠ k obcházení hlavního opatření nedocházelo. |
3. Trvalá povaha
(28) |
Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo dále zkoumáno, zda je neexistence praktik obcházení trvalé povahy, tj. zda není pravděpodobné, že by v případě zrušení opatření proti obcházení opět k obcházení docházelo. |
3.1 Zahájení nebo výrazné rozšíření montážní operace
(29) |
Nejprve byla provedena analýza toho, zda by po zrušení opatření proti obcházení docházelo k zahájení nebo výraznému rozšíření montážních operací. V této souvislosti je třeba připomenout, že v průběhu původního šetření zaměřeného na obcházení bylo zjištěno, že po zavedení hlavních opatření týkajících se čínských jízdních kol v roce 1993 se montáže čínských dílů jízdních kol výrazně rozšiřovaly, a to až do roku 1997, kdy bylo zavedeno opatření proti obcházení. Došlo k výrazným změnám obchodních toků: dovoz čínských jízdních kol prudce poklesl a dovoz čínských dílů se začal rychle zvyšovat. Tato zkušenost z minulosti naznačuje existenci rizika, že v nepřítomnosti opatření proti obcházení by opět mohlo dojít ke zvýšení dovozu čínských dílů a k rozšíření montáže jízdních kol s použitím těchto dílů. |
(30) |
Kromě toho bylo šetřením prokázáno, že čínské díly jízdních kol jsou obecně levnější než díly pocházející odjinud. Pokud by tedy některé společnosti provádějící montáž ve Společenství rozšířily používání čínských dílů, další by v zájmu zachování své konkurenceschopnosti rovněž začaly čínské díly více používat. |
(31) |
Vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše nelze vyloučit, že by v důsledku zrušení opatření proti obcházení došlo ke značnému zvýšení dovozu čínských dílů a k rozšíření montážních operací. |
3.2 Kritérium týkající se 60 % prahu jako maximálního podílu čínských dílů
(32) |
Bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by v případě zrušení opatření proti obcházení podíl čínských dílů používaných společnostmi provádějícími montáž v ES překročil 60 % hodnoty všech dílů použitých při montáži jízdních kol. |
(33) |
Je třeba připomenout 24. bod odůvodnění, který uvádí, že v průběhu OPŠ dosahoval celkový průměrný podíl čínských dílů 29 %, tj. byl hluboko pod 60 % prahem. Průměrný podíl u osmi výrobců zařazených do vzorku byl poněkud vyšší a dosahoval 37 %. |
(34) |
Šetřením bylo zjištěno, že příčiny, proč byl podíl používaných čínských dílů u společností provádějících montáž v Evropském společenství výrazně nižší než 60 %, tedy práh povolený pravidly pro osvobození, které jim bylo uděleno, lze do určité míry vysvětlit takto:
|
(35) |
Je však velice obtížné určit, zda výše uvedené důvody odpovídajícím způsobem objasňují výrazný rozdíl mezi současným podílem čínských dílů jízdních kol používaných společnostmi provádějícími montáž v ES na jedné straně a 60 % limitem pro podíl čínských dílů povolený pravidly týkajícími se obcházení a systému osvobození na straně druhé. |
(36) |
Kromě toho některé společnosti provádějící montáž ve Společenství uvedly, že dovážejí méně než 60 % čínských dílů jízdních kol, aby splnily své povinnosti plynoucí z osvobození, které jim bylo uděleno. |
(37) |
Jak již bylo uvedeno v 30. bodě odůvodnění, čínské díly jízdních kol jsou obecně levnější než díly jízdních kol pocházející odjinud, a společnosti provádějící montáž ve Společenství mohou proto začít více používat čínské díly, aby udržely krok se svými konkurenty. |
(38) |
Situace je proto poněkud nejasná. Na jedné straně není vzhledem ke značnému rozdílu mezi skutečným a povoleným podílem používaných čínských dílů zjevné riziko, že by společnosti provádějící montáž jízdních kol 60 % práh v krátkodobém horizontu překročily. |
(39) |
Na straně druhé ve střednědobém horizontu by byly čínské společnosti provádějící montáž jízdních kol stále ještě silně motivovány k vývozu překračujícímu 60 % povolený limit, a mohly by tudíž opět začít obcházet původní opatření tím, že by do ES vyvážely jízdní kola v podobě polorozložených (tzv. semi-knocked down, SKD) nebo zcela rozložených (tzv. completely knocked down) sad, tj. téměř úplná jízdní kola v oddělených schránkách. Obnovilo by se tak vlastně obcházení, k němuž docházelo v 90. letech minulého století, před zavedením opatření proti obcházení, a důsledkem by bylo jasné překročení 60 % prahu. |
(40) |
Jelikož je motivace dovážet více, než povoluje 60 % práh vskutku dost silná, zdá se, po zvážení všech aspektů, že existuje určité riziko překročení 60 % limitu v případě, že by byla opatření zrušena. |
(41) |
Pokud jde o pravidlo 25 % přidané hodnoty, které představuje výjimku ke kritériu týkajícímu se 60 % prahu, bylo na základě 158 zodpovězených formulářů pro výběr vzorku zjištěno, že průměrná hodnota přidaná společnostmi provádějícími montáž ve Společenství činila během OPŠ 20 %. U osmi společností zařazených do vzorku dosahovala průměrná přidaná hodnota během OPŠ 22 %. Vzhledem k nízké úrovni výroby dílů ve Společenství je nanejvýš pravděpodobné, že by tato přidaná hodnota nepřesáhla 25 % práh v případě, že by podíl čínských dílů překročil 60 % práh. Je tedy nepravděpodobné, že by přidaná hodnota společností provádějících montáž ve Společenství činila více než 25 %. |
3.3 Maření nápravných účinků cla vzhledem k prodejním cenám nebo množství a dumping
(42) |
Bylo třeba prozkoumat, zda by byly v případě zrušení opatření proti obcházení mařeny nápravné účinky antidumpingového cla a zda by opět docházelo k dumpingu. V současných tržních podmínkách, kdy opatření proti obcházení a související systém osvobozování existují, však nebylo možné provést náležitou analýzu toho, zda by byly účinky cla mařeny vzhledem k prodejním cenám a zda by docházelo k dumpingu, neboť pro výpočet cen v ES je třeba vycházet ze situace, kdy by byla jízdní kola složena pouze z čínských dílů. Naproti tomu jízdní kola smontovaná v Evropském společenství během OPŠ byla vyrobena z dílů různého původu, pocházejících z Evropského společenství, ČLR i jiných třetích zemí. |
(43) |
Je však třeba připomenout, že v průběhu šetření, které vedlo k zavedení opatření proti obcházení v roce 1997, bylo prokázáno, že nápravný účinek cla z čínských jízdních kol byl vzhledem k prodejním cenám mařen a že dumping existoval. Vzhledem k tomu, že během OPŠ neexistovaly srovnatelné ceny, jsou zjištění tohoto dřívějšího šetření s ohledem na maření účinků a dumping, jak je uvedeno v 19. až 24. bodě odůvodnění opatření proti obcházení, nadále platná. |
D. ZÁVĚRY
(44) |
Přezkumem bylo zjištěno, že v současné době k žádnému zjevnému obcházení nedochází. Zároveň však bylo prokázáno, že riziko opětovného výskytu obcházení nelze vyloučit. Na základě výše provedené analýzy existuje riziko, i když omezené, že v případě zrušení opatření proti obcházení současná neexistence obcházení ve střednědobém horizontu nepotrvá, neboť společnosti provádějící montáž ve Společenství by mohly výrazně rozšířit montážní operace s použitím čínských dílů jízdních kol v poměru překračujícím 60 % práh, což by mařilo nápravné účinky antidumpingového cla z čínských jízdních kol. |
(45) |
Opatření proti obcházení je proto zachováno s cílem zajistit, aby bylo hlavní opatření, tj. antidumpingové clo z jízdních kol, účinné a aby nemohlo být mařeno obcházením prostřednictvím montážních operací v jakékoli podobě, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Rozšíření antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na dovoz některých dílů jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě nařízení (ES) č. 71/97 zůstává zachováno a přezkum týkající se těchto dovozů se ukončuje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. února 2008.
Za Radu
předseda
A. VIZJAK
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).
(2) Úř. věst. L 228, 9.9.1993, s. 1.
(3) Úř. věst. L 183, 14.7.2005, s. 1.
(4) Úř. věst. L 16, 18.1.1997, s. 55.
(5) Úř. věst. L 17, 21.1.1997, s. 17.
(6) Úř. věst. C 289, 28.11.2006, s. 15.
28.2.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 55/6 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2008
ze dne 25. února 2008,
kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovozy ferosilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
1.1 Prozatímní opatření
(1) |
Komise prostřednictvím nařízení (ES) č. 994/2007 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo na dovozy ferosilicia (dále jen „FeSi“), v současnosti kódů KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90, pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska. |
1.2 Další postup
(2) |
Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí předložených informací“), předložily některé zúčastněné strany své písemné připomínky k prozatímním zjištěním. Strany, které o to požádaly, měly možnost být vyslechnuty. Komise nadále shromažďovala a ověřovala veškeré informace, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním. |
(3) |
Komise pokračovala ve svém šetření týkajícím se otázek zájmu Společenství a provedla analýzu údajů, které po uložení prozatímních antidumpingových opatření poskytli v odpovědích na dotazník někteří uživatelé ve Společenství. |
(4) |
V 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se Komise zavázala analyzovat dále a podrobněji účinek prozatímních opatření na situaci uživatelů, dřív než cokoli stanoví s konečnou platností. |
(5) |
Za tímto účelem Komise kontaktovala a rozeslala dotazníky přímo a prostřednictvím sdružení přibližně 500 slévárnám ve Společenství, jelikož tato kategorie uživatelského odvětví neprokázala před zavedením prozatímních opatření žádný zvláštní zájem o toto řízení. Kromě toho výrobci oceli spolupracující v prozatímní fázi byli požádáni, aby poskytli dodatečné informace, které by umožnily Komisi analyzovat možný účinek prozatímních opatření na jejich činnost. |
(6) |
Vyplněné dotazníky byly obdrženy pouze od sedmi sléváren a dodatečné informace byly obdrženy od osmi výrobců oceli. Všech sedm sléváren a tři z výrobců oceli poskytli potřebné informace pro hloubkovou analýzu účinku prozatímních opatření na jejich hospodářskou situaci. |
(7) |
Vzhledem ke komplexní struktuře, v níž čínský vyvážející výrobce, který obdržel status tržního hospodářství, provozoval v období šetření svou činnost, byly pro konečná zjištění požadovány dodatečné informace. Kromě toho, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k tomu, že čínský vyvážející výrobce nakupoval elektřinu od dodavatele ve spojení, jeho náklady spojené s výrobou ferosilicia byly také dále zkoumány. |
(8) |
Vzhledem k výše uvedenému se v provozovnách těchto společností uskutečnily tři dodatečné inspekce na místě:
|
(9) |
Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena. |
(10) |
Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uložení konečných antidumpingových opatření na dovozy FeSi pocházejícího z ČLR, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska a konečné vybrání částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly vyjádřit k poskytnutým informacím. |
(11) |
Je třeba připomenout, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy důležité pro posouzení újmy, Komise analyzovala údaje týkající se období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). |
2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK
2.1 Dotčený výrobek
(12) |
Jak je uvedeno v 15. a 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, řada vývozců tvrdila, že struska obsahující významně méně než 45 % křemíku, tj. FeSi nízké čistoty, by měla být vyňata z rozsahu šetření v důsledku údajného nedostatku stejných základních fyzikálních vlastností a stejných základních použití. Komise se zavázala tuto záležitost dále vyjasnit. Další připomínky k této otázce byly obdrženy od několika zúčastněných stran po poskytnutí předběžných informací. |
(13) |
Za prvé je třeba v této souvislosti uvést, že výrobek dotčený tímto šetřením představuje FeSi s obsahem železa alespoň 4 % a s obsahem křemíku více než 8 % a méně než 96 %. Šetření také odhalilo, že struska s obsahem křemíku pod 45 % se může používat v ocelářském průmyslu ve formě briket, v případě FeSi s obsahem křemíku nad 45 %. Proto lze dojít k závěru, že struska sdílí stejné fyzikální vlastnosti a je zaměnitelná s ostatními druhy FeSi s vyšším obsahem křemíku. Na základě výše uvedeného se potvrzují prozatímní závěry stanovené v 16. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že FeSi nízké čistoty je třeba považovat za dotčený výrobek. |
(14) |
Jeden nezávislý dovozce tvrdil, že „jemný“ prášek FeSi s 15 % a 45 % obsahu křemíku by měl být vyjmut z rozsahu tohoto šetření. Vyjmutí „jemného prášku FeSi“ z tohoto šetření však není opodstatněno, zejména jelikož na FeSi s 15 % a 45 % obsahu křemíku se vztahuje definice dotčeného produktu. Kromě toho tento dovozce navzdory žádosti Komise nepředložil po slyšení žádné důkazy, aby doložil své tvrzení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto. |
2.2 Obdobný výrobek
(15) |
Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se obdobného výrobku, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
3. DUMPING
3.1 Status tržního hospodářství
(16) |
Po poskytnutí předběžných informací jeden čínský vyvážející výrobce zopakoval své námitky popsané v 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vzhledem ke změně předpokládané životnosti jeho aktiv. Vyvážející výrobce neposkytl žádné nové argumenty, které nebyly předloženy v dřívějších fázích šetření a které by podpořily jeho tvrzení, že prozatímní zjištění týkající se statusu tržního hospodářství, jak jsou popsána ve 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nebyla správná. |
(17) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se statusu tržního hospodářství, 18. až 26. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
3.2 Individuální zacházení
(18) |
Jelikož k individuálnímu zacházení nebyly vzneseny žádné další připomínky, 27. až 31. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
3.3 Běžná hodnota
3.3.1 Srovnatelná země
(19) |
Po poskytnutí předběžných informací jeden čínský vyvážející vývozce tvrdil, že Norsko není vhodnou srovnatelnou zemí v důsledku vysokých cen elektřiny, které údajně nejsou reprezentativní pro celosvětový průmysl, a v důsledku rozdílů v přístupu k nerostným surovinám ve srovnání s čínskými výrobci. Vyvážející výrobce také tvrdil, že norští výrobci prodávají hlavně na vývozní trhy, jelikož většina jejich domácí spotřeby je vnitropodniková a že norští výrobci se soustřeďují převážně na zvláštní jakostní třídy FeSi, zatímco čínští vyvážející výrobci vyrábějí v průběhu OŠ pouze obvyklé třídy. Vyvážející výrobce na tomto základě požadoval, aby byly provedeny úpravy norské běžné hodnoty. |
(20) |
Je třeba poznamenat, že i když je pravda, že norští výrobci prodávají velká množství na vývozní trhy, při velikosti domácího trhu a tamějších podmínkách hospodářské soutěže, jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se Norsko považuje za vhodnou srovnatelnou zemi. |
(21) |
Vzhledem k dalším tvrzením této společnosti se zjistilo, že podíl elektřiny na výrobních nákladech čínských výrobců byl významně vyšší než u norských společností. Kromě toho neposkytl čínský vývozce žádné důkazy, že cena elektřiny byla v Norsku vyšší, nebo že údajná obtížnost v přístupu k nerostným surovinám měla dopad na běžnou hodnotu v Norsku. Proto byla tato tvrzení zamítnuta. |
(22) |
Zjistilo se však, že druhy FeSi prodávané norskými výrobci v Norsku byly co se týče čistoty odlišné od druhů, vyvážených z ČLR do Společenství. Proto se usoudilo, že existuje důvod pro úpravu, jak je vysvětleno níže v 25. bodě odůvodnění. |
(23) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se srovnatelné země, 32. až 36. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
3.3.2 Metodika použitá pro stanovení běžné hodnoty
(24) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k metodice použité pro určení běžné hodnoty, potvrzuje se 37. až 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.3.3 Stanovení běžné hodnoty
A. ČLR
(25) |
Jeden čínský vyvážející výrobce, který nezískal status tržního hospodářství, tvrdil, že běžná hodnota byla nesprávně vypočtena, jelikož neodrážela rozdíly v různých druzích dotčeného výrobku prodávaného v Norsku a obdobného výrobku vyváženého z ČLR. Po prozkoumání tohoto tvrzení se považovalo za vhodné přepočítat běžnou hodnotu, aby se vzaly v úvahu rozdíly ve fyzikálních vlastnostech mezi druhy výrobku prodávaného na norském domácím trhu a těmi, které jsou vyváženy z ČLR do Společenství. Běžná hodnota se vypočítala na základě druhu výrobku, s úpravami pro nečistotu titanu a obsahy FeSi v případě druhů výrobku, u nichž by přímé srovnání nebylo možné. |
(26) |
Jediný čínský vyvážející výrobce, který získal status tržního hospodářství, je součástí velmi velké čínské skupiny, zahrnující téměř stovku společností ve spojení provozujících činnost v různých průmyslových odvětvích. Vzhledem ke složité struktuře této skupiny a konsolidačním transakcím týkajícím se společností zapojených do výroby a prodeje FeSi se dále požadovaly a zkoumaly aktualizované údaje týkající se této skupiny. Kromě toho se ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení stanovilo, že náklady spojené s výrobou a prodejem elektřiny budou dále zkoumány. |
(27) |
Dodatečné šetření prokázalo, že nákupní cena elektřiny vyvážejícího výrobce od dodavatele ve spojení se musela zamítnout, jelikož neumožňovala krytí všech vynaložených nákladů při výrobě elektřiny. Prodejní, správní a režijní náklady vyvážejícího výrobce byly dále upraveny tak, aby se brala v úvahu plná částka finančních nákladů spojených s výrobou dotčeného výrobku. Šetření prokázalo, že některé z těchto nákladů nesly strany ve spojení a nepřihlédlo se k nim při výpočtu prozatímní běžné hodnoty. |
(28) |
Po provedení výše uvedených úprav nákladů v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení se zjistilo, že domácí prodejní ceny všech druhů dotčeného výrobku, které se prodávaly na vývoz do Společenství, nebyly ziskové. V důsledku toho musela být pro tuto společnost zjištěna početně běžná hodnota. Běžná hodnota byla stanovena na základě vlastních výrobních nákladů společnosti za připočtení částky za upravené prodejní, správní a režijní náklady, jak jsou popsány výše. Pokud jde o zisk, při neexistujících ziskových transakcích společnosti a chybějící možnosti využít zisky ve stejné obecné kategorii výrobků ostatních čínských vyvážejících výrobců, se pro početní zjištění běžné hodnoty použilo ziskové rozpětí ve výši 5 % v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Rozpětí je v souladu s rozpětím, které se používá při početním zjištění běžné hodnoty pro vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonie, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Nebyly poskytnuty žádné informace, že by tato částka zisku převýšila zisk obvykle uskutečňovaný jinými vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na čínském trhu. |
B. EGYPT
(29) |
Po uložení prozatímních opatření jeden z egyptských vyvážejících výrobců tvrdil, že při určení běžné hodnoty založené na početně zjištěné hodnotě by se mělo použít nižší ziskové rozpětí v souladu s rozpětím používaným pro vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonie. |
(30) |
Je třeba poznamenat, že početně zjištěné běžné hodnoty byly vytvořeny v souladu s metodikou stanovenou v 43. až 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Použité ziskové rozpětí odráží situaci na trhu v Egyptě a bylo použito v souladu s požadavky první věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Použité rozpětí bylo tudíž založeno na vlastních skutečných ziskových domácích prodejích obdobného výrobku vyvážejícího výrobce v běžném obchodním styku v průběhu OŠ. Základní nařízení nestanoví, aby tato úroveň zisku byla nahrazena jinou úrovní, jak navrhovala dotčená společnost. V důsledku toho musela být tato žádost zamítnuta. |
C. KAZACHSTÁN
(31) |
Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se určení běžné hodnoty pro Kazachstán, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
D. BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE
(32) |
Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se určení běžné hodnoty pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
E. RUSKO
(33) |
Po poskytnutí prozatímních informací jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že směnné kurzy používané při výpočtu běžné hodnoty neodpovídají skutečným termínům prodejů. Po ověření se zjistilo, že tvrzení bylo oprávněné a výpočet byl odpovídajícím způsobem pozměněn. |
(34) |
Po poskytnutí prozatímních informací jeden ruský vyvážející výrobce podal námitku proti úpravě jeho nákladů na energii na základě odůvodnění, že ceny energie stanovené ruskými orgány nejsou povinné, ale spíše informativní. To se prokázalo tvrzením společnosti, že zaplatila vyšší než doporučenou cenu a že dodavatel elektřiny je ziskový. Společnost také tvrdila, že dodavatel elektřiny je jedním z několika nezávislých dodavatelů elektřiny v Rusku, kteří nepatří do spojeného elektrického systému Ruska, a proto se tento dodavatel nepodílí na vzájemném subvencování zdůrazněném ve zprávě OECD, které se uvádí v prozatímním nařízení. |
(35) |
Na základě odůvodněných námitek, které společnost ohledně elektřiny předložila, se má za to, že úprava nákladů by se při konečném výpočtu běžné hodnoty pro tuto společnost provádět neměla. |
3.4 Vývozní cena
A. ČLR
(36) |
Po poskytnutí prozatímních informací čínský vyvážející výrobce poukázal na to, že při výpočtu jeho vývozní ceny se použil směnný kurz mezi CNY a EUR platný na konci OŠ, což jeho hodnotu nadměrně zvýšilo. Společnost navrhla namísto toho používání průměrného kurzu OŠ. Po prozkoumání tohoto tvrzení se při konečném výpočtu rozhodlo, že by se měl používat průměrný směnný kurz měsíce, v němž skutečně proběhly prodejní transakce. |
(37) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se čínských vývozních cen, 55. až 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
B. EGYPT
(38) |
Po uložení prozatímních opatření jeden z egyptských vyvážejících výrobců tvrdil, že ve směnných kurzech používaných pro vývozní transakce do Společenství, a také při stanovení vážené průměrné čisté vývozní hodnoty pro některé druhy dotčeného výrobku, byly chyby. Zjistilo se, že tato tvrzení byla oprávněná a vývozní ceny byly odpovídajícím způsobem změněny. |
C. KAZACHSTÁN
(39) |
Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se kazašských vývozních cen, potvrzují se závěry uvedené v 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
D. BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE
(40) |
Protože nebyla předložena žádná připomínka týkající se vývozních cen pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie potvrzují se závěry uvedené v 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
E. RUSKO
(41) |
Po poskytnutí prozatímních informací jeden ruský vyvážející výrobce tvrdil, že ziskové rozpětí jeho dovozce ve spojení v ES používané při výpočtu vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení bylo nadhodnoceno. Je třeba připomenout, že zisk používaný při výpočtu vývozní ceny v prozatímní fázi byl stejný jako u dotčeného dovozce ve spojení. V souladu se zavedeným postupem orgánů by však částka zisku, která se má použít, měla být založena na částce dosažené nezávislými dovozci. Za těchto okolností se muselo ziskové rozpětí použité v prozatímní fázi opravit. Důsledkem této změny bylo mírné zvýšení používaného zisku, na rozdíl od tvrzení společnosti, že úroveň zisku byla nadhodnocena. |
(42) |
Po poskytnutí prozatímních informací další ruský vyvážející výrobce tvrdil, že prozatímní výpočet jeho vývozní ceny byl nesprávný, jelikož prodejní, správní a režijní náklady a zisk jeho obchodní společnosti ve spojení založené na Britských Panenských ostrovech, jako i dopravní náklady, byly odečteny od ceny pro prvního nezávislého odběratele, aby se dosáhlo úrovně ceny ze závodu. Společnost tvrdila, že obchodní společnost je ve skutečnosti prodejním oddělením výrobce. Obě společnosti jsou pod společnou kontrolou a vykonávají činnosti, které se doplňují a které by normálně spadaly pod zodpovědnost jednotné řídící struktury. Kromě toho bylo zdůrazněno, že obchodní společnost se nezabývá žádným dalším výrobkem. Na tomto základě společnost tvrdila, že při stanovování ceny ze závodu se prováděly nadměrné odečty. V tomto ohledu se zjistilo, že faktury vystavovala obchodní společnost odběratelům ve Společenství a platby přijímala obchodní společnost od odběratelů ve Společenství. Dále je třeba poznamenat, že prodeje uskutečněné příslušnou obchodní společností ve spojení zahrnovaly přirážku. Účetnictví obchodní společnosti také prokázalo, že společnost nesla prodejní, správní a režijní náklady. Společnost neprokázala, že tyto náklady nebyly způsobeny při prodeji, mezi jiným, dotčeného výrobku do Společenství. Tvrzení společnosti bylo proto zamítnuto. Podobně jako úprava uvedená v předešlém bodě odůvodnění týkající se úrovně zisku používané při stanovení vývozní ceny pro jiného ruského vyvážejícího výrobce, se muselo ziskové rozpětí použité v prozatímní fázi opravit. Důsledkem této změny bylo mírné snížení použitého zisku. |
3.5 Srovnání
3.5.1 Dovozní poplatky
(43) |
Po uložení prozatímních opatření jeden z egyptských vyvážejících výrobců tvrdil, že by měl být přiznán příplatek za platbu cel na dovážené suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku, který byl prodán na domácím trhu. |
(44) |
Jako odpověď na to je třeba připomenout, že podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení se úprava provede o částku odpovídající dovozním poplatkům nebo nepřímým daním, kterými je zatížen obdobný výrobek nebo surovina ve výrobku zpracovaná, pokud je určen ke spotřebě v zemi vývozu, a které nejsou u dotčeného zboží dovezeného do Společenství vybrány nebo vráceny. |
(45) |
Žádost o částku na dovozní poplatky za surovinu používanou na výrobu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu byla přijata, jelikož se prokázalo, že byly zaplaceny příslušné celní poplatky za surovinu dovezenou nebo zpracovanou v dotčeném výrobku prodávaném v Egyptě. Žádost o částku týkající se dvou dalších dovážených surovin se však musela zamítnout, jelikož šetření ukázalo, že v průběhu OŠ se všechny takové dovozy používaly na vývoz dotčeného výrobku. Společnost neprokázala, že v průběhu OŠ zaplatila dovozní cla, která nebyla následně zpětně uhrazena a v důsledku toho zatížila obdobný výrobek, když byl prodáván na domácím trhu. |
3.5.2 Obchodní úroveň
(46) |
Jeden z egyptských vyvážejících výrobců požadoval úpravu na základě obchodní úrovně kvůli údajnému rozdílu mezi prodeji na domácím trhu a na vývozním trhu. Společnost tvrdila, že prodeje na domácím trhu byly všechny určeny pro konečné uživatele, zatímco prodeje do Společenství byly uskutečňovány pro distributory. Společnost poskytla informace a tvrdila, že by se měla provést zvláštní úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení. |
(47) |
V tomto ohledu je třeba připomenout, že žádost o úpravu na základě rozdílné obchodní úrovně podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení lze brát v úvahu, pouze pokud se prokázalo, že existují trvalé a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách na různých obchodních úrovních na domácím trhu. |
(48) |
V tomto případě se po poskytnutí prozatímních informací potvrdilo, že všechny prodeje na domácím trhu v Egyptě byly uskutečněny pro konečné uživatele. V souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) bodem i) základního nařízení se nemohl rozdíl v obchodní úrovni mezi domácími a zahraničními prodeji kvantifikovat v důsledku nepřítomnosti příslušných různých obchodních úrovní na domácím trhu v Egyptě. |
(49) |
Co se týče vývozu společnosti do Společenství, po analýze připomínek společnosti, která následovala po prozatímním poskytnutí informací, se potvrdilo, že všechny prodeje byly uskutečněny pro distributory. V souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení se zkoumalo, zda byly důvody pro zvláštní úpravu na základě rozdílné obchodní úrovně, jak to tvrdila společnost na základě svých vlastních údajů. |
(50) |
Dospělo se však k závěru, že údaje poskytnuté společností neposkytly příslušnou základnu pro kvantifikování zvláštní úpravy. Podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení, který stanoví, že „částka úpravy by měla být založena na tržní hodnotě rozdílu“ se rozhodlo, že pokud by se mohla prokázat existence cenového rozdílu na trhu Společenství pro prodeje různým druhům odběratelů, považovalo by se to za příslušný základ pro kvantifikaci tržní hodnoty rozdílu podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu ii) základního nařízení. V tomto ohledu se zkoumaly informace obdržené od různých zúčastněných stran ve Společenství ve vztahu k jejich prodejům různým druhům odběratelů. Zjistilo se, že rozdíly existovaly v cenách na trhu Společenství, když výrobní odvětví Společenství prodávalo různým druhům odběratelů (v tomto případě se zkoumaly prodejní ceny pro konečné uživatele a distributory). Dospělo se k závěru, že u běžné hodnoty egyptského vývozce by se proto měla pro daný rozdíl v cenách provést zvláštní úprava. |
(51) |
Jeden ruský vývozce po poskytnutí informací o skutečnostech a důvodech, které vedly k doporučení uložení konečných opatření, tvrdil, že neudělení žádané úpravy podle úrovně obchodu bylo vůči němu diskriminační, jelikož jednomu z egyptských vývozců byla podobná úprava udělena. V případě tvrzení ruského vývozce se zjistilo, že pro takovou úpravu nebyl důvod. Na základě ověřených údajů, které společnost poskytla, neexistoval na ruském trhu trvalý cenový rozdíl v prodejních cenách FeSi na různých obchodních úrovních. Na tomto základě nebyla zaručena žádná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bod i) základního nařízení. |
(52) |
S výjimkou úpravy uvedené v 50. bodě odůvodnění výše se potvrzují 61. až 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení. |
3.6 Dumpingová rozpětí
3.6.1 Obecná metodika
(53) |
Další analýza po prozatímní fázi dokázala, že úroveň spolupráce Ruska se odhadla nesprávně. Ve skutečnosti představovala spolupráce přibližně 100 %, nesprávný odhad byl 32 % (viz 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Zbytkové dumpingové rozpětí by mělo být proto stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším dumpingovým rozpětím (spíše než na metodice použité v prozatímní fázi, tj. váženém průměru dumpingových rozpětí nejreprezentativnějšího druhu výrobku s nejvyšším dumpingovým rozpětím). |
(54) |
Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se obecné metodiky o výpočtu dumpingového rozpětí, potvrzují se 64. až 68. bod odůvodnění prozatímního nařízení (kromě změny popsané výše v 46. bodě odůvodnění). |
3.6.2 Dumpingová rozpětí
A. ČLR
(55) |
U společností, kterým byl přiznán status tržního hospodářství nebo individuální zacházení, byl vážený průměr běžné hodnoty každého druhu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení. |
(56) |
Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou následující:
|
(57) |
Základ pro stanovení celostátního dumpingového rozpětí byl stanoven v 71. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Na základě výše uvedených změn čínských běžných hodnot a vývozních cen bylo celostátní rozpětí také upraveno a mělo by nyní být stanoveno na 55,6 % ceny CIF hranice Společenství před proclením. |
B. EGYPT
(58) |
Po uložení prozatímních opatření si jedna z egyptských společností stěžovala na metodu výpočtu antidumpingového cla, aniž by to dále upřesnila. Jako odpověď je třeba poznamenat, že společnost své připomínky řádně nedoložila. V důsledku toho musel být požadavek zamítnut. |
(59) |
Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou stanovena takto:
|
C. KAZACHSTÁN
(60) |
Vzhledem k nedostatečné spolupráci bylo stanoveno pouze celostátní dumpingové rozpětí. Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením je stanoveno na 37,1 %. |
D. BÝVALÁ JUGOSLÁVSKÁ REPUBLIKA MAKEDONIE
(61) |
Spolupracující vyvážející výrobce je jediným známým výrobcem FeSi v Bývalé jugoslávské republice Makedonie. Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou stanovena takto:
|
E. RUSKO
(62) |
Dva spolupracující ruští vyvážející výrobci jsou jedinými známými výrobci FeSi v Rusku. Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF na hranici Společenství před proclením jsou stanovena takto:
|
4. ÚJMA
4.1 Vymezení výrobního odvětví Společenství
(63) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že posouzení újmy by se nemělo provádět na souhrnném základě, ale podle jednotlivých podniků, vzhledem k údajnému odlišnému vývoji týkajícímu se újmy mezi různými výrobci ve Společenství. |
(64) |
Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkum újmy zahrnuje posouzení relevantních činitelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Společenství. Termín „výrobní odvětví Společenství“ je definován v článku 4 základního nařízení jako výrobci obdobných výrobků ve Společenství jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství. Z výše uvedeného je zřejmé, že zjišťování újmy se má provádět spíše na úrovni výrobního odvětví Společenství jako celku než odděleně podle zvláštní situace každého výrobce ve Společenství. |
(65) |
Na základě výše uvedeného byla tato tvrzení zamítnuta a 78. až 80. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
4.2 Spotřeba Společenství
(66) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že Komise neposkytla ve svém prozatímním nařízení zásadní informace pro analýzu újmy, jako jsou měsíční rozdělení poptávky po FeSi, cenový vývoj na trhu EU, včetně ceny výrobního odvětví Společenství a změny nákladů. |
(67) |
Základní nařízení nevyžaduje, aby výrobci ve Společenství nebo jiné zúčastněné strany poskytovaly údaje pro posuzované období za jednotlivé měsíce. Má se za to, že by to bylo příliš velké břemeno pro všechny zúčastněné strany a pro šetření dumpingu a újmy je obvyklé požadovat údaje roční. Kromě toho strana neposkytla žádné důkazy prokazující, že měsíční analýza byla v daném případě pro posouzení újmy nezbytná. Ve skutečnosti tabulky uvedené v 81., 85., 96. a 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení přiměřeně odrážejí spotřebu Společenství, ceny na trhu Společenství, zisk, a tím vývoj nákladů výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období. Toto tvrzení muselo být proto zamítnuto. |
4.3 Dovozy do Společenství z dotčených zemí
(68) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že dovozy z Ruska by se neměly kumulovat s dovozy z ČLR za účelem posouzení újmy, jelikož tyto dovozy se údajně neprováděly za podobných podmínek hospodářské soutěže na trhu Společenství. Tvrdila zejména, že i) většina čínských vyvážejících výrobců provozuje svou činnost v podmínkách netržního hospodářství, ii) ruské společnosti prodávají prostřednictvím společností ve spojení, zatímco čínští vyvážející výrobci prodávají přímo nezávislým odběratelům, iii) dumpingová rozpětí a cenová podbízení jsou u čínských společností značně vyšší než u ruských společností a iv) čínští vyvážející výrobci stále více pronikají na trh EU, přičemž tento průnik byl v prvních 6 měsících roku 2006 o 50 % vyšší než u ruských vyvážejících výrobců. |
(69) |
Vzhledem k prvnímu tvrzení není skutečnost, že většina čínských vyvážejících výrobců provozuje svou činnnost v podmínkách netržního hospodářství, jedním z důvodů pro jiné než souhrnné posouzení podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Skutečnost, jestli se dotčený výrobek vyrábí nebo nevyrábí v podmínkách tržního hospodářství na domácím trhu proto není pro rozhodování o souhrnném posuzování dovozů důležitá. |
(70) |
Co se týče druhého tvrzení týkajícího se údajného rozdílu v prodejních kanálech, je třeba poznamenat, že ačkoli ruští vyvážející výrobci využívali obchodníky ve spojení, obdobné výrobky dovážené jak z ČLR, tak z Ruska se prodávají stejnému druhu konečných odběratelů ve Společenství, zejména uživatelům a distributorům. |
(71) |
Co se týče třetího tvrzení týkajícího se dumpingu a cenového podbízení, je třeba poznamenat, že stanovená dumpingová rozpětí u obou zemí nejsou nepatrná, jak požaduje čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, a že u obou zemí se zjistilo, že cenové podbízení existuje. |
(72) |
Co se týče posledního tvrzení o dovážených objemech, je třeba poznamenat, že objemy dovezené z Ruska (a z ČLR) nebyly zanedbatelné, jak požaduje čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, jelikož v průběhu OŠ dosáhly podíl na trhu 18 % a 21 %. |
(73) |
Ze všech těchto důvodů není dekumulace dovozů z Ruska odůvodněná a tvrzení se zamítá. |
(74) |
Další zúčastněná strana tvrdila, že Komise neanalyzovala podmínky hospodářské soutěže mezi výrobky dovezenými z dotčených zemí a že důsledky dumpingových egyptských dovozů na situaci výrobního odvětví Společenství by se proto měly posuzovat odděleně. |
(75) |
Jak je stanoveno v 83. a 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, analyzovaly se podmínky hospodářské soutěže mezi dovezenými výrobky ohledně obdobnosti výrobku a podobnosti chování vývozců (tj. důležitost dovezeného objemu, rozvoj a úroveň ceny dovozů a jejich cenové podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství a podobnost obchodních kanálů). Zjistilo se, že podmínky odůvodňující souhrnné posouzení dovozů z dotčených zemí jsou splněny. Na tomto základě se muselo toto tvrzení zamítnout a 84. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje. |
(76) |
Jeden egyptský vyvážející výrobce také tvrdil, že jeho omezený vývozní objem v průběhu OŠ nezpůsobil újmu odvětví Společenství, a že tudíž tato situace by se měla posuzovat odděleně. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení se bude důsledek dumpingových dovozů na situaci odvětví Společenství posuzovat souhrnně, pokud, mezi jiným, objem dovozů z každé jednotlivé země, na něž se vztahuje šetření, není zanedbatelný. Jelikož se zjistilo, že dovozy z Egypta v průběhu OŠ dosáhly podíl na trhu 3,7 %, nebyly ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení zanedbatelné. Toto tvrzení se proto muselo zamítnout. |
(77) |
Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, 82. až 89. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
4.4 Cenové podbízení
(78) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že rozpětí podbízení zjištěná v prozatímním nařízení by se měla snížit o 3 % až 5 %, aby se braly v úvahu „místní zdroje“ FeSi, jelikož výrobce oceli ve Společenství by údajně zaplatil za FeSi pocházející z místního zdroje v EU vyšší cenu, která by odrážela spolehlivost, kvalitu a včasné dodávky. |
(79) |
Ve 38. a 87. až 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je vysvětlen základ pro srovnání cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství s cenami, které účtují dotčení vývozci. Srovnání přihlíželo k různým vlastnostem dotčeného výrobku, jak je definován ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho, co se týče spolehlivosti a termínů dodávek, šetření neodhalilo, že se platba jakékoli takové vyšší ceny uskutečnila, nebo že tato potenciální konkurenční výhoda byla zahrnuta do ceny účtované výrobním odvětvím Společenství výrobcům oceli. Zúčastněná strana neposkytla žádné důkazy na podporu svého tvrzení, které proto muselo být zamítnuto. |
4.5 Situace výrobního odvětví Společenství
(80) |
Některé zúčastněné strany zpochybnily metodiku použitou v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení pro výpočet výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství. Navrhovaly zejména použití údaje pro kapacitu, který bere v úvahu uzavření podniků pro údržbu a přerušení dodávek elektrické energie, namísto „teoretické jmenovité kapacity“, jak se používá v prozatímním nařízení. |
(81) |
Šetření prokázalo, že všechna zastavení strojů výrobního odvětví Společenství na údržbu nebo přerušení dodávek elektrické energie byla dočasná a neprováděla se v rámci posuzovaného období pravidelně. Je třeba poznamenat, že i kdyby se provedly potřebné úpravy výrobní kapacity, jak navrhovaly zúčastněné strany, trendy týkající se výrobní kapacity a využití kapacity by zůstaly nezměněné. Dosažené závěry ohledně existence podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, by také zůstaly stejné. V důsledku toho se žádost o odlišnou definici výrobní kapacity musí zamítnout. |
(82) |
Na základě výše uvedených skutečností a úvah se proto ve 107. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje závěr, že odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu. |
5. PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI
(83) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že posouzení příčinné souvislosti mezi újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství a dumpingovými dovozy by se nemělo provádět na souhrnném základě, ale podle jednotlivých podniků, s ohledem na údajné odchylné příčinné faktory mezi různými výrobci ve Společenství. |
(84) |
Jak je již poznamenáno výše v 64. bodě odůvodnění týkajícím se újmy, v čl. 3 odst. 5, čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení neexistuje právní základ poukazující na to, že příčinná souvislost by se měla posuzovat na základě jednotlivých výrobců Společenství, zahrnutých do definice odvětví Společenství. Termín „výrobní odvětví Společenství“ je definován v článku 4 základního nařízení jako výrobci obdobných výrobků ve Společenství jako celek nebo ti z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství. |
5.1 Vliv dumpingových dovozů
(85) |
Je třeba připomenout, že objem dumpingových dovozů z dotčených zemí a podíl na trhu v průběhu posuzovaného období významně vzrostly. Existovala také zřejmá časová shoda mezi prudkým nárůstem dumpingových dovozů a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Toto výrobní odvětví nebylo schopné zvýšit své prodejní ceny na potřebnou úroveň, aby pokrylo své plné náklady, jelikož jeho ceny čelily v průběhu OŠ v důsledku dumpingových dovozů cenovému podbízení. |
(86) |
Na tomto základě se zjištění a závěry stanovené ve 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují. |
5.2 Stanovení ceny ferosilicia
(87) |
Některé zúčastněné strany tvrdily, že FeSi je komodita obchodovaná na globálním trhu a že tržní ceny pro FeSi byly stanoveny kolísající poptávkou ocelářského průmyslu a nebyly založeny na nákladech. |
(88) |
V tržních ekonomikách a za normálních tržních podmínek jsou ceny obecně stanoveny úrovněmi poptávky po nějakém výrobku na trhu a jeho nabídky. Mohly by zde být však další faktory, jako je výskyt levných dumpingových dovozů, které hrají významnou úlohu v úrovni cen. V daném případě šetření prokázalo, že mechanismy stanovující cenu pro FeSi byly opravdu ovlivněny výskytem významných množství dumpingových dovozů. Zatímco je určitě pravda, že globální poptávka po FeSi, zejména ze strany ocelářského průmyslu, ovlivnila stanovení ceny v určitých fázích posuzovaného období, dostupné informace ukázaly, ze existovala období, v nichž se smluvní ceny FeSi přes rostoucí poptávku snížily. |
(89) |
Stejné zúčastněné strany poskytly informace, které ukazují rozvoj výroby surové a nerezavějící oceli v EU a okamžité ceny FeSi v EU od roku 2002 dále. Zúčastněné strany z těchto údajů vyvodily závěr, že ceny FeSi určovala výhradně poptávka (především od výrobců oceli). Analýza těchto informací však potvrdila závěr, ke kterému se dospělo v 88. bodě odůvodnění, že i na úrovni Společenství ceny FeSi v jistých obdobích klesaly navzdory zvyšující se poptávce ocelářského průmyslu. |
(90) |
Proto tvrzení, že nízká úroveň cen FeSi byla určena poptávkou a ne dumpingovými dovozy, se musí zamítnout. |
5.3 Konkurenceschopnost výrobního odvětví Společenství
(91) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství je třeba připsat pouze údajnému nedostatku konkurenceschopnosti výrobců Společenství a ne dumpingovým dovozům. Tato zúčastněná strana citovala zejména pracovní dokument (3), v němž se suroviny a energie uvádí jako nejdůležitější faktory konkurenceschopnosti pro odvětví hutnictví EU. |
(92) |
Analýza výše uvedeného dokumentu však ukázala, že v textu není vyvozen žádný závěr ohledně nedostatečné konkurenceschopnosti evropského odvětví feroslitin. Naopak, tento pracovní dokument uvádí, že výrobci feroslitin „čelí rostoucím dovozům z třetích zemí, např. ČLR, Ruska, Ukrajiny, Brazílie a Kazachstánu. To by mohlo ohrozit dlouhodobou udržitelnost odvětví feroslitin EU, jestli nebudou rychle zajištěny rovné podmínky s konkurenty třetích zemí.“ (4) Na základě výše uvedeného se proto tvrzení zamítá. |
(93) |
Stejná zúčastněná strana dále namítala, že většina výrobců Společenství již byla nezisková dřív, než na trhu Společenství došlo ke dumpingu způsobujícímu újmu. Slabou hospodářskou situaci odvětví Společenství proto nezpůsobily dumpingové dovozy, ale zranitelné struktury nákladů. |
(94) |
Jak je zřetelně prokázáno v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, odvětví Společenství bylo ziskové v roce 2003 se ziskovým rozpětím před zdaněním ve výši 2,3 %, které se v roce 2004 zvýšilo na 2,7 %. V roce 2005 však z hlediska ziskovosti následoval významný klesající trend a ztráty dosáhly –9,2 % obratu. K nejvyšším ztrátám ve výši –2,9 % došlo v průběhu OŠ. V tomto rámci je třeba poznamenat, že část roku 2005 spadá do OŠ. V důsledku toho se musí zamítnout tvrzení, že výrobní odvětví Společenství bylo neziskové již předtím, než došlo ke škodlivému dumpingu. |
5.4 Dovozy z jiných třetích zemí
(95) |
K dovozům z jiných třetích zemí nebyly vzneseny žádné nové připomínky a potvrzuje se závěr učiněný ve 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že tyto dovozy významně nepřispěly k újmě vzniklé výrobnímu odvětví Společenství. |
5.5 Vliv ostatních činitelů
5.5.1 Připomínky zúčastněných stran
(96) |
Různé zúčastněné strany zopakovaly tvrzení předložená před uložením prozatímních opatření, že podstatná újma vzniklá výrobnímu odvětví Společenství byla údajně způsobena jinými faktory než dumpingovými dovozy. Těmito tvrzeními se již náležitě zabývalo prozatímní nařízení. Přesněji se tvrzeními vztahujícími se na údajnou podstatnou sobě způsobenou újmu zabývaly 134. až 136. body odůvodnění prozatímního nařízení a tvrzeními týkajícími se snížení poptávky po oceli se zabýval 124. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Ačkoli nebyly předloženy žádné nové prvky na podporu těchto tvrzení, hlavní zjištění a závěry stanovené v prozatímním nařízení jsou dále objasněny níže. |
5.5.1.1
(97) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že podstatnou újmu zjištěnou v průběhu OŠ způsobil výrazný růst nákladů, zejména u nerostných surovin a elektřiny, který utrpělo výrobní odvětví Společenství, a snížení výrobní kapacity jednoho výrobce ve Společenství. |
(98) |
Vzhledem k údajnému snížení výrobní kapacity jednoho výrobce ve Společenství je třeba poznamenat, že jak je uvedeno v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla kapacita upravena, aby se tato konkrétní situace plně zohlednila. |
(99) |
Ohledně zvýšení nákladů výrobní odvětví Společenství tvrdilo, že zvýšení nákladů pozorovaná v odvětví slitin se obvykle vyskytují v celosvětovém měřítku, čímž také ovlivňují celosvětový průmysl. Analýza vývoje cen významnějších nákladových položek v průběhu posuzovaného období ukazuje, že náklady se zvýšily (elektřina, křemenec a elektrodová pasta). Šetření však prokázalo, že ačkoli se tato zvýšení částečně kompenzovala nárůstem prodejní ceny, výskyt nízkých cen u dumpingových dovozů neumožnil výrobnímu odvětví Společenství promítnout plný účinek svých zvýšených nákladů v jeho prodejní ceně. Závěry uvedené v 131. až 140. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují. |
(100) |
Několik zúčastněných stran namítalo, že jeden specifický výrobce Společenství měl problémy se svým dodavatelem elektřiny, což vedlo v letech 2005 a 2006 k omezení objemu výroby. Namítaly, že to plně vysvětluje snížení výroby a objemu prodeje ve výrobním odvětví Společenství a ztrátu ziskovosti. |
(101) |
Jak již bylo zmíněno výše v 84. bodě odůvodnění, příčina způsobené újmy se bude analyzovat na úrovni výrobního odvětví Společenství jako celku. I kdyby se však na tento argument přistoupilo a údaje týkající se tohoto výrobce by se mohly vyloučit z posouzení újmy, trendy pozorované u zbytku výrobního odvětví Společenství by zůstaly vysoce záporné a nadále by prokazovaly podstatnou újmu. Tato námitka musela být proto zamítnuta. |
5.5.2 Závěry o příčinných souvislostech
(102) |
Vzhledem k výše popsané analýze, která řádně odlišuje a odděluje účinky všech dalších známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od účinků škodlivých dumpingových dovozů, se potvrzuje, že tyto jiné faktory samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná podstatná újma musí být připsána dumpingovým dovozům. |
(103) |
Vzhledem k výše uvedenému se dospělo k závěru, že dumpingové dovozy FeSi pocházející z ČLR, Kazachstánu, Egypta, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. |
(104) |
Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, závěry 137. až 140. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují. |
6. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ
6.1 Zájem výrobního odvětví Společenství a jiného výrobce ve Společenství
(105) |
Některé zúčastněné strany namítaly, že trh s FeSi se od ukončení OŠ zotavil a že ceny údajně dosáhly rekordních úrovní. Výrobní odvětví Společenství mohlo proto obnovit výrobu a zvýšit svou ziskovost bez potřeby uložit nějaká antidumpingová opatření. Kromě toho bylo také uvedeno, že by uložení opatření přineslo prospěch pouze vyvážejícím výrobcům z třetích zemí, na které se nevztahují antidumpingová opatření, a nikoli výrobnímu odvětví Společenství. |
(106) |
K informacím, které se týkají období po OŠ se podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení za účelem zjištění zpravidla nepřihlíží. V každém případě zatímco dostupné informace ukazují, že ceny FeSi skutečně měly v měsících následujících po OŠ rostoucí trend, ceny za významné vstupní náklady u FeSi se za stejné období také zvýšily. Na tomto základě nelze dospět k závěru, že se výrobní odvětví Společenství zotavilo do takové míry, aby uložení opatření nebylo oprávněné. Tato námitka se proto musela zamítnout. |
(107) |
Pokud jde o námitku, že by uložení opatření ve skutečnosti přineslo prospěch pouze vyvážejícím výrobcům z třetích zemí, na které se nevztahují antidumpingová opatření, nikoli výrobnímu odvětví Společenství, je třeba poznamenat, že cílem antidumpingových opatření je opravit účinky dumpingu narušující obchodování a obnovit účinnou hospodářskou soutěž na trhu Společenství. Dovozům z dotčených zemí se proto nebude bránit, aby vstupovaly na trh Společenství, na němž bude platit účinná hospodářská soutěž ve prospěch všech hospodářských subjektů. Výrobní odvětví Společenství bude rovněž využívat výhody obnovení účinné hospodářské soutěže na trhu Společenství. Na tomto základě se má za to, že tato námitka je nepodložená, a proto se musí zamítnout. |
(108) |
Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 143. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
6.2 Zájem dodavatelů surovin
(109) |
Protože dodavatelé nepředložili žádné připomínky, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 150. až 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
6.3 Zájem dovozců
(110) |
Jedna zúčastněná strana dovážející FeSi z ČLR a dodávající jej převážně do sléváren tvrdila, že uložení antidumpingových opatření bude mít závažný nepříznivý vliv na výrobní odvětví litiny, což způsobí uzavření podniků v tomto výrobním odvětví a následně ztrátu pracovních míst na trhu Společenství. |
(111) |
Jak je však uvedeno níže v 115. bodě odůvodnění, navzdory velmi omezené spolupráci ze strany sléváren ukázalo další šetření provedené po uložení prozatímních opatření, že uložení opatření pravděpodobně nebude mít na slévárny výrazně nepříznivý vliv. Toto tvrzení muselo být proto zamítnuto. |
(112) |
Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 153. až 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. |
6.4 Zájem uživatelů
(113) |
Jak je uvedeno v 3. až 5. bodě odůvodnění výše, možný účinek prozatímních opatření na prostředí v uživatelských odvětvích, zejména ve slévárnách a u výrobců oceli, se dále zkoumal. Ačkoli bylo zúčastněným stranám zasláno více než 500 dotazníků, jejich spolupráce, jak je vysvětleno ve 5. bodě odůvodnění výše, byla velmi nedostatečná. |
(114) |
Dodatečná analýza se soustředila na dvě hlavní skupiny uživatelů, zejména výrobce oceli a slévárny. Na základě obdržených dodatečných informací se potvrdilo, že FeSi průměrně představuje přibližně 0,7 % výrobních nákladů výrobců oceli. U sléváren byl tento podíl vyšší (1,4 % výrobních nákladů). |
(115) |
Na tomto základě a s přihlédnutím ke skutečnosti, že průměrná konečná celní sazba je 23,4 %, se neočekává, že dopad opatření na ocelářský a slévárenský průmysl bude významný, jelikož ovlivní jejich finanční výsledky maximálně o 0,16 % resp. 0,33 %. Na tento nejhorší scénář by se mělo nahlížet na základě příznivých účinků, které bude mít oprava narušení trhu celkově na trh Společenství. Pokud se kromě toho do této analýzy zahrne skutečnost, že dovozy z dotčených zemí představují přibližně 50 % spotřeby Společenství, potom by účinek opatření na finanční výsledky uživatelských odvětví byl výrazně nižší. |
(116) |
Vzhledem k výše uvedenému se 166. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje. |
6.5 Předchozí řízení
(117) |
Několik zúčastněných stran tvrdilo, že protože antidumpingová opatření uložená v minulosti údajně neměla na výrobní odvětví Společenství očekávaný ozdravný účinek, v roce 2001 se orgány rozhodly nechat antidumpingová opatření zaniknout, viz 129. bod odůvodnění rozhodnutí Komise 2001/230/ES ze dne 21. února 2001, kterým se ukončuje antidumpingové řízení týkající se dovozu ferosilicia pocházejícího z Brazílie, Čínské lidové republiky, Kazachstánu, Ruska, Ukrajiny a Venezuely (5). |
(118) |
Aniž by se komentovala správnost výše uvedeného tvrzení, je třeba uvést, že základní nařízení požaduje, aby se rozhodnutí prováděla na základě informací shromážděných a analyzovaných v průběhu příslušného šetření a ne na základě předchozích šetření. Výše uvedený předpoklad těchto zúčastněných stran proto není v tomto případě důležitý a musí se zamítnout. |
6.6 Závěr o zájmu Společenství
(119) |
Na základě výsledků dalšího šetření aspektů zájmu Společenství ve výše popsaném případu se zjištění a závěry obsažené v 141. až 168. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzují. |
7. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ
7.1 Úroveň pro odstranění újmy
(120) |
Několik zúčastněných stran zpochybnilo prozatímní zjištění, že výrobní odvětví tohoto druhu by mohlo přiměřeně dosáhnout ziskové rozpětí ve výši 5 % za normálních podmínek hospodářské soutěže v tomto odvětví. |
(121) |
Jedna zúčastněná strana tvrdila, že ziskové rozpětí pro výrobní odvětví Společenství, které se použilo pro určení úrovně odstranění újmy, by se mělo stanovit na úroveň zisku uskutečněného výrobním odvětvím Společenství v roce 2003, tj. 2,3 %, a v žádném případě ne více než v roce 2004, což byl pro odvětví slitin mimořádně úspěšný rok. |
(122) |
Určení úrovně odstranění újmy se musí zakládat na posouzení úrovně ziskového rozpětí, jehož dosažení může výrobní odvětví Společenství při neexistenci dumpingových dovozů běžně očekávat u prodejů obdobného výrobku na trhu Společenství. Ziskové rozpětí dosažené na začátku posuzovaného období v daném šetření lze považovat za zisk uskutečněný při neexistenci dumpingových dovozů. Je však třeba také poznamenat, že v průběhu šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, které vedlo k ukončení antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz FeSi pocházejícího z Brazílie, ČLR, Kazachstánu, Ruska, Ukrajiny a Venezuely, dosáhly zisky uskutečněné výrobním odvětvím Společenství při neexistenci dumpingových dovozů úrovně až do výše 11,2 %, viz 105. bod odůvodnění rozhodnutí Komise 2001/230/ES. Z toho důvodu odráží cílový zisk ve výši 5 % používaný v tomto šetření, jak je vysvětleno v 171. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, spíše konzervativní přístup. Na základě výše uvedeného se proto toto tvrzení muselo zamítnout. |
(123) |
Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné další připomínky ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se 169. až 171. bod odůvodnění prozatímního nařízení. |
7.2 Forma a úroveň cel
(124) |
Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni dostatečné k odstranění újmy způsobené těmito dumpingovými dovozy, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí. |
(125) |
Vzhledem k připomínkám, které obdržely některé zúčastněné strany po poskytnutí prozatímních informací a vzhledem k úpravám popsaným v tomto nařízení, byla některá rozpětí pozměněna. |
(126) |
Sazba konečných cel je stanovena takto:
|
(127) |
Některé zúčastněné strany navrhovaly namísto valorického cla uložit minimální dovozní cenu. Rozhodlo se však, že uložení minimální dovozní ceny nebylo v tomto případě vhodné. Zjistilo se, že FeSi se dováží v širokém sortimentu různých druhů se značně rozdílnými cenovými úrovněmi. Všichni spolupracující vývozci mají navíc různé celní sazby (některé založené na dumpingových rozpětích, některé na rozpětích újmy), které vyžadují množství různých minimálních dovozních cen. Uložení minimální dovozní ceny by za těchto okolností bylo opatřením vysoce neúčinným. Tento návrh byl proto zamítnut. |
(128) |
Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí stav zjištěný v průběhu šetření, pokud jde o uvedené společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výhradně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených uvedenými společnostmi, a tedy uvedenými konkrétními právnickými osobami. Dovezené produkty vyrobené kteroukoliv jinou společností, která není výslovně uvedena v operativní části tohoto nařízení spolu s jejím jménem a adresou, včetně těch, které mají vztah k těm společnostem, jež jsou výslovně uvedeny, nemohou výhod těchto sazeb využívat a vztahují se na ně sazby použitelné pro „všechny ostatní společnosti“. |
(129) |
Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (6) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby. |
7.3 Závazky
(130) |
Závazek nabídnutý vyvážejícím vývozcem z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie byl v prozatímní fázi přijat prozatímním nařízením. Po oznámení konečných zjištění nabídli jeden vyvážející výrobce z Egypta, dva spolupracující výrobci z Ruska a jeden čínský vývozce cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. |
(131) |
Je však třeba poznamenat, že od uložení prozatímních opatření prokazoval dotčený výrobek a obdobný výrobek značnou pohyblivost cen, a proto se FeSi dále nepovažuje za vhodné pro závazek o pevné ceně. Za účelem překonání tohoto problému se zkoumala možnost indexace minimální dovozní ceny podle ceny hlavní části nákladů. Dospělo se však k závěru, že pohyblivost cen na trhu nelze vysvětlit pouze zvýšením ceny hlavní části nákladů, a tudíž indexace minimálních dovozních cen podle ceny hlavní části nákladů není možná. Na základě výše uvedeného se dospělo k závěru, že závazky nabídnuté vývozci nelze přijmout. |
(132) |
Při zkoumání, zda by se čtyři závazky nabídnuté po oznámení konečných zjištění měly nebo neměly přijmout, zkoumala Komise také proveditelnost závazku přijatého v prozatímní fázi od vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonie za těchto změněných okolností cenové pohyblivosti. Minimální dovozní cena závazku v důsledku výše popsané vysoké cenové pohyblivosti již nepostačuje, aby odstranila škodlivý účinek dumpingu, jak bylo stanoveno v šetření. V měsících následujících po přijetí závazku se ceny značně zvýšily. Vzhledem ke skutečnosti, že indexace minimální dovozní ceny není možná, se dospělo k závěru, že závazek ve stávající formě, zejména s pevnými minimálními cenami, není dále proveditelný. Proto by přijetí závazku nabídnutého vyvážejícím výrobcem v Bývalé jugoslávské republice Makedonie mělo být zrušeno. V tomto ohledu Komise zrušila přijetí závazku nařízením Komise (ES) č. 174/2008 (7). |
7.4 Konečný výběr prozatímních cel a zvláštní monitorování
(133) |
Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Jsou-li konečná cla vyšší než prozatímní cla, provede se konečný výběr pouze částek na úrovni zajištěné prozatímními cly. |
(134) |
V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Tato zvláštní opatření, která se týkají pouze společností, pro něž je stanovena individuální celní sazba, zahrnují povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu splňující požadavky stanovené přílohou tohoto nařízení. Dovozy, k nimž takováto faktura doložena není, podléhají zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému pro všechny ostatní vývozce. |
(135) |
Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu ferosilicia kódů KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90 pocházejícího z Čínské lidové republiky, Kazachstánu, Egypta, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska.
2. Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobky vyrobené společnostmi uvedenými níže stanoví takto:
Země |
Společnost |
Sazba antidumpingového cla (v %) |
Doplňkový kód TARIC |
Čínská lidová republika |
Erdos Xijin Kuang Co., Ltd., Qipanjing Industry Park |
15,6 |
A829 |
Lanzhou Good Land Ferroalloy Factory Co., Ltd, Xicha Village |
29,0 |
A830 |
|
Všechny ostatní společnosti |
31,2 |
A999 |
|
Egypt |
The Egyptian Ferroalloys Company, Káhira |
15,4 |
A831 |
Všechny ostatní společnosti |
18,0 |
A999 |
|
Kazachstán |
Všechny společnosti |
33,9 |
— |
Bývalá jugoslávská republika Makedonie |
Všechny společnosti |
5,4 |
— |
Rusko |
Bratsk Ferroalloy Plant, Bratsk |
17,8 |
A835 |
Všechny ostatní společnosti |
22,7 |
A999 |
3. Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky přílohy, celním orgánům členských států. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.
4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.
Článek 2
Částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla podle nařízení Komise (ES) č. 994/2007 z dovozu ferosilicia kódů KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90 pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska se vyberou s konečnou platností. Částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel, jsou uvolněny. Pokud jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, s konečnou platností se vyberou pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 25. února 2008.
Za Radu
předseda
A. VIZJAK
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).
(2) Úř. věst. L 223, 29.8.2007, s. 1.
(3) Pracovní dokument Komise, Analýza ekonomických ukazatelů odvětví hutnictví EU: dopad surovin a dodávky energie na konkurenceschopnost, Brusel 2. srpna 2006, SEK(2006) 1069.
(4) Tamtéž, s. 88.
(5) Úř. věst. L 84, 23.3.2001, s. 36.
(6) Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, ředitelství H, kancelář J-79 4/23, 1049 Brusel, Belgie.
(7) Viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku.
PŘÍLOHA
Na platné obchodní faktuře uvedené v čl. 1 odst. 3 se musí objevit prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem společnosti v této formě:
1) |
jméno a pracovní zařazení pracovníka společnosti, která vydala obchodní fakturu; |
2) |
prohlášení: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že [objem] ferosilicia prodaného na vývoz do Evropského společenství, jehož se týká tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a sídlo společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné. Datum a podpis.“ |
28.2.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 55/21 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 173/2008
ze dne 27. února 2008
o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č 2200/96, (ES) č 2201/96 a (ES) č 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze. |
(2) |
Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 se stanoví v souladu s přílohou.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. února 2008.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. února 2008.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.
PŘÍLOHA
nařízení Komise ze dne 27. února 2008 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny
(EUR/100 kg) |
||
Kód KN |
Kódy třetích zemí (1) |
Standardní dovozní hodnota |
0702 00 00 |
JO |
69,6 |
MA |
47,6 |
|
TN |
129,8 |
|
TR |
92,1 |
|
ZZ |
84,8 |
|
0707 00 05 |
JO |
190,5 |
MA |
64,7 |
|
TR |
203,0 |
|
ZZ |
152,7 |
|
0709 90 70 |
MA |
90,3 |
TR |
142,6 |
|
ZZ |
116,5 |
|
0709 90 80 |
EG |
54,8 |
ZZ |
54,8 |
|
0805 10 20 |
AR |
69,8 |
EG |
43,5 |
|
IL |
52,7 |
|
MA |
49,3 |
|
TN |
47,3 |
|
TR |
73,3 |
|
ZA |
57,8 |
|
ZZ |
56,2 |
|
0805 20 10 |
IL |
116,5 |
MA |
113,8 |
|
ZZ |
115,2 |
|
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90 |
IL |
84,3 |
MA |
152,0 |
|
PK |
48,1 |
|
TR |
73,3 |
|
ZZ |
89,4 |
|
0805 50 10 |
AR |
48,9 |
EG |
85,4 |
|
IL |
90,4 |
|
TR |
114,7 |
|
UY |
52,4 |
|
ZA |
79,7 |
|
ZZ |
78,6 |
|
0808 10 80 |
AR |
102,3 |
CA |
86,4 |
|
CL |
63,5 |
|
CN |
76,6 |
|
MK |
42,4 |
|
US |
108,6 |
|
UY |
89,9 |
|
ZA |
106,7 |
|
ZZ |
84,6 |
|
0808 20 50 |
AR |
89,9 |
CL |
76,0 |
|
CN |
113,3 |
|
US |
123,2 |
|
ZA |
97,7 |
|
ZZ |
100,0 |
(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.
28.2.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 55/23 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 174/2008
ze dne 27. února 2008,
kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 994/2007 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu ferosilicia pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,
po konzultaci s poradním výborem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie (2) dne 30. listopadu 2006 informovala Komise o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu ferosilicia (dále jen FeSi) pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska do Společenství. |
(2) |
Prostřednictvím nařízení (ES) č. 994/2007 (3) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo z dovozu FeSi, v současnosti kódů KN 7202 21 00, 7202 29 10 a 7202 29 90, pocházejícího z Čínské lidové republiky, Egypta, Kazachstánu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Ruska. Opatření použitelná na tyto dovozy sestávají z valorického cla, s výjimkou vyvážejícího výrobce v Bývalé jugoslávské republice Makedonie, od něhož byl uvedeným nařízením přijat závazek. |
(3) |
V souvislosti s přezkoumáním, zda je cenový závazek nadále proveditelný, se zjistilo, že ceny FeSi po uložení prozatímních opatření a přijetí závazku nadále kolísají. Bylo zjištěno, že nestálost cen FeSi byla značná. V důsledku výše uvedené nestálosti cen se dospělo k závěru, že pevné minimální dovozní ceny (dále jen „MDC“) toho závazku již nejsou platnou formou opatření vzhledem ke zjištěním, ke kterým se dospělo v průběhu šetření. |
(4) |
Za účelem překonání tohoto problému se zkoumala možnost indexace MDC podle ceny hlavních vstupních nákladů. Dospělo se však k závěru, že nestálost cen na trhu nelze vysvětlit pouze zvýšením ceny hlavních vstupních nákladů, tudíž indexace minimálních dovozních cen není možná. Proto se dospělo k závěru, že závazek ve své stávající formě, zejména s pevnými minimálními cenami, není nadále proveditelný a že problém, který představuje pevná povaha minimální ceny, by indexace cen neodstranila. Proto se dospělo k závěru, že FeSi se dále nepovažuje za vhodné pro pevný cenový závazek (viz také 131. a 132. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 172/2008 (4)) a že přijetí závazku nabídnutého dotčenou společností by mělo být odvoláno. |
(5) |
Dotčená společnost byla o závěrech Komise informována a dostala příležitost, aby se k nim mohla vyjádřit. |
(6) |
Společnost tvrdila, že odůvodnění Komise týkající se odvolání závazku odporuje analýze zájmu Společenství, která byla obsahem sdělení společnosti a kde se uvádí: „zatímco dostupné informace ukazují, že ceny FeSi skutečně měly v měsících následujících po OŠ rostoucí trend, ceny za významné vstupní náklady u FeSi se za stejné období také zvýšily.“ |
(7) |
V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výše uvedené stanovisko, potvrzené v 106. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 172/2008, neposkytuje srovnání mezi vývojem cen FeSi a vstupními náklady, ale jeho záměrem bylo vysvětlit hospodářskou situaci ve výrobním odvětví Společenství. V souladu se stanovenou praxí Komise týkající se indexace MDC, mohou být MDC skutečně indexovány pouze v případech, kdy se cena výrobku podléhajícího závazku liší v závislosti na hlavních vstupních nákladech. V tomto konkrétním případě nebyla zjištěna žádná úzká souvislost mezi hlavními vstupními náklady (elektřina) a růstem cen FeSi. I kdyby existovala souvislost mezi cenami FeSi a jeho hlavními vstupními náklady, vzhledem k odlišným cenám elektřiny na různých trzích neexistuje žádný vhodný zdroj informací o cenách elektřiny, který by mohl sloužit jako základ pro indexaci MDC, na rozdíl od cen komodit u jiných výrobků, například ropy. Kromě toho další suroviny, jako je koks a křemenec, také tvoří významnou, ale variabilní složku výrobních nákladů FeSi. Proto pokud by MDC byly indexovány podle ceny každého z těchto vstupů, musely by být zavedeny složité vzorce indexování, což by způsobilo, že stanovení parametrů indexace a proveditelnost závazku by bylo nesmírně složité. Proto se dospělo k závěru, že není možné indexovat minimální dovozní ceny podle ceny hlavních vstupních nákladů, a tvrzení společnosti bylo proto zamítnuto. |
(8) |
Společnost dále tvrdila, že je proti praxi Komise změnit úroveň nebo formu opatření prozatímně stanoveného a/nebo navrženého v konečné fázi na základě informací, které se vztahují na období následující po OŠ. V souladu s ustanoveními závazku byla společnost informována o tom, že Komise může odvolat přijetí závazku v jakékoli fázi jeho provádění, pokud se okolnosti vzhledem k okolnostem, které panovaly v období přijetí daného závazku, změnily, nebo protože sledování a prosazování daného závazku se ukáží jako neproveditelné a nebylo nalezeno řešení, jež by bylo pro Komisi přijatelné. Tvrzení žadatele proto bylo zamítnuto. |
(9) |
Společnost také tvrdila, že Komise dospěla k nesprávnému závěru ve svém posouzení účinnosti závazku částečně proto, že použila neověřené údaje z období po OŠ. V této souvislosti je třeba poukázat na to, že Komise postupovala podle své běžné praxe, jelikož pro svou analýzu použila především údaje Eurostatu, jakož i pravidelné zprávy o závazku předložené společností. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto. |
(10) |
Proto v souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení a také v souladu s příslušnými ustanoveními závazku, které zplnomocňují Komisi, aby jednostranně odvolala přijetí závazku, dospěla Komise k závěru, že přijetí závazku nabídnutého společností Silmak Dooel Export Import, Jegunovce, by mělo být odvoláno. |
(11) |
Souběžně se stávajícím nařízením ukládá Rada nařízením (ES) č. 172/2008 konečné antidumpingové clo na dovozy ferosilicia pocházejícího mimo jiné z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, které se bude používat na dovozy těchto výrobků vyrobených dotčeným vyvážejícím výrobcem, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přijetí závazku nabídnutého společností Silmak Dooel Export Import, Jegunovce, v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů ferosilicia pocházejícího mimo jiné z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, se tímto odvolává.
Článek 2
Článek 2 nařízení Komise (ES) č. 994/2007 se zrušuje.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. února 2008.
Za Komisi
Peter MANDELSON
člen Komise
(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).
(2) Úř. věst. C 291, 30.11.2006, s. 34.
(3) Úř. věst. L 223, 29.8.2007, s. 1.
(4) Viz strana 6 v tomto čísle Úředního věstníku.
28.2.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 55/25 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 175/2008
ze dne 27. února 2008
o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celní kvóty otevřené na podobdobí února 2008 nařízením (ES) č. 327/98
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (1),
s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 327/98 ze dne 10. února 1998 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (2), a zejména na čl. 5 první pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením (ES) č. 327/98 byly otevřeny některé dovozní celní kvóty (a zároveň stanoven způsob jejich správy) pro rýži a zlomkovou rýži v rozčlenění podle země původu a s rozdělením na několik podobdobí podle přílohy IX uvedeného nařízení a podle nařízení Komise (ES) č. 60/2008 (3), kterým se otevírá v únoru 2008 zvláštní podobdobí pro celní kvótu na dovoz celoomleté a poloomleté rýže ze Spojených států amerických.. |
(2) |
Podobdobí měsíce února je druhým podobdobím roku 2008 pro kvótu s pořadovým číslem 09.4127 stanovenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98. |
(3) |
Ze sdělení podaného podle čl. 8 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98 vyplývá, že žádosti o kvótu s pořadovým číslem 09.4127 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce února 2008 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení se týkají množství nižšího než množství dostupné. |
(4) |
Pro kvótu s pořadovým číslem 09.4127 by se proto mělo stanovit celkové množství dostupné pro následující podobdobí podle čl. 5 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 327/98, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Celkové dostupné množství v rámci kvóty s pořadovým číslem 09.4127 uvedené v nařízení (ES) č. 327/98 na následující kvótové podobdobí je stanoveno v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. února 2008.
Za Komisi
Jean-Luc DEMARTY
generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova
(1) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1). Nařízení (ES) č. 1785/2003 bude ode dne 1. září 2008 nahrazeno nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).
(2) Úř. věst. L 37, 11.2.1998, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1538/2007 (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 49).
(3) Úř. věst. L 22, 25.1.2008, s. 6.
PŘÍLOHA
Množství, které se má přidělit na podobdobí měsíce února 2008, a množství dostupné pro následující podobdobí podle nařízení (ES) č. 327/98
Kvóta pro celoomletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98:
Původ |
Pořadové číslo |
Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce února 2008 |
Celkové množství dostupné pro podobdobí měsíce dubna 2008 (v kg) |
Spojené státy americké |
09.4127 |
— (1) |
12 365 684 |
(1) Žádosti se vztahují na množství menší než nebo stejná jako množství dostupná – všechny žádosti jsou tedy přípustné.
II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
ROZHODNUTÍ
Komise
28.2.2008 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 55/27 |
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 13. listopadu 2007
Státní podpora C 39/06 (ex NN 94/05) – Režim pro nové majitele podílů uplatňovaný Spojeným královstvím
(oznámeno pod číslem K(2007) 5398)
(Pouze anglické znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
(2008/166/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 a článek 14 uvedeného nařízení,
poté, co vyzvala zúčastněné třetí strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými články (2),
vzhledem k těmto důvodům:
I. POSTUP
(1) |
Dopisem ze dne 15. června 2004 informoval občan Spojeného království Komisi o protiprávní podpoře poskytnuté Radou Shetlandských ostrovů (Shetland Islands Council), která je orgánem veřejné moci Shetlandských ostrovů Spojeného království. Komise požádala Spojené království o informace o této podpoře dopisy ze dne 24. srpna 2004, 4. února 2005, 11. května 2005 a 16. prosince 2005. Spojené království poskytlo Komisi další informace prostřednictvím dopisů ze dne 10. prosince 2004, 6. dubna 2005, 8. září 2005 a 31. ledna 2006. |
(2) |
Dopisem ze dne 13. září 2006 informovala Komise Spojené království o rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ve věci dané podpory. Spojené království předložilo své připomínky k podpoře dopisem ze dne 16. října 2006. |
(3) |
Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. listopadu 2006 (3). Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily své připomínky k podpoře. Žádné připomínky obdrženy nebyly. |
II. PODROBNÝ POPIS
(4) |
Rada Shetlandských ostrovů prováděla platby ve prospěch odvětví rybolovu v rámci dvou obecných opatření podpory nazvaných „Podpora odvětví rybolovu a zpracování ryb“ a „Podpora odvětví chovu ryb“, která ve skutečnosti sestávala z několika různých druhů režimů podpory platných od sedmdesátých let minulého století. Jedním z takových režimů byl takzvaný „Režim pro nové majitele podílů“ (dále jen „režim“). V rámci tohoto režimu, který byl v platnosti od roku 1982 do14. ledna 2005, mohla být poskytnuta podpora jako příspěvek ke stejně vysokému vlastnímu finančnímu příspěvku na nákup podílu na stávajících nebo nových rybářských plavidlech. Podpora byla poskytnuta jen osobám starším 18 let, které žádný podíl na rybářském plavidle dosud nevlastnily. |
(5) |
Podpora byla poskytnuta na 50 % pořizovací ceny podílu do maximální výše 7 500 GBP v případě existujícího plavidla a 15 000 GBP v případě nového plavidla. Dalších 50 % mohlo být financováno pouze jako vlastní příspěvek příjemců buď z vlastních úspor nebo rodinnou půjčkou. Výše podpory nesměla nikdy překročit 25 % hodnoty plavidla. |
(6) |
Podpora byla poskytnuta za podmínky, že plavidlo bude v následujících pěti letech používáno výhradně pro rybolov a že si příjemce ponechá svůj podíl na plavidle po dobu pěti let od obdržení podpory. |
(7) |
Komise měla vážné pochybnosti o tom, zda je podpora poskytnutá v rámci režimu jednotlivcům, kteří poprvé získali podíl na použitém plavidle, slučitelná s požadavky stanovenými v bodě 2.2.3.3 Pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury z roku 1994, 1997 a 2001 (4). Pochybovala zejména o souladu režimu s podmínkou poskytování podpory pouze na plavidla, která nejsou starší deseti (5) nebo dvaceti (6) let, a je možné je používat nejméně dalších deset let. Komise měla dále pochybnosti o slučitelnosti míry podpory v rámci režimu ve výši 25 % skutečných nákladů na pořízení plavidla, která zřejmě není v souladu s pokyny z roku 2001 platnými pro stávající režimy podpory ode dne 1. července 2001 a umožňujícími míru podpory pouze do výše 20 % (7). Pokud jde o podporu poskytnutou na získání podílu na nových plavidlech, měla Komise za to, že režim zjevně neobsahuje žádné odkazy na referenční úroveň pro velikost rybářského loďstva, ani na hygienické či bezpečnostní požadavky, a neuvádí ani povinnost registrace plavidla v rejstříku loďstva podle podmínek uvedených v článcích 6, 7, 9 a 10 a v příloze III nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu (8), ve znění nařízení (ES) č. 2369/2002 ze dne 20. prosince 2002 (9). Kromě toho se zdá, že režim neobsahuje žádná ustanovení, co se týče dalších požadavků stanovených v nařízení (ES) č. 2792/1999 ve znění nařízení (ES) č. 2369/2002. |
III. PŘIPOMÍNKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ
(8) |
Ve své odpovědi ze dne 16. října 2006 poskytlo Spojené království další informace o podpoře udělené v rámci režimu. Poukázalo na to, že celková výše podpory poskytnutá v rámci režimu činila 581 750 GBP, a nikoli 8 000 000 GBP, jak uvedla Komise ve svém rozhodnutí zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES. Spojené království také uvedlo, že po 1. červenci 2001 nebyla poskytnuta žádná podpora týkající se nových plavidel, a že otázka neslučitelnosti režimu je tedy po tomto datu nepodstatná. |
(9) |
Co se týče podpor na získání podílu na použitém plavidle, Spojené království potvrdilo, že režim neobsahuje žádnou podmínku týkající se stáří plavidla, ani ustanovení, které by vyžadovalo možnost používat plavidla po dobu nejméně dalších deseti let. Spojené království však tvrdilo, že režim obsahuje pětiletou podmínku pro poskytnutí podpory, a že toto ustanovení znamená implicitní závazek, že plavidlo bude i nadále používáno k rybolovu nejméně po uvedenou dobu. |
(10) |
Spojené království předložilo seznam všech 78 jednotlivých podpor, každé ve výši 7 500 GBP, poskytnutých v období mezi 25. dubnem 1996 a 15. červencem 2003 na získání podílu na použitém plavidle, s uvedením jména příjemce a jména a stáří plavidla. Míra podpory se pohybovala od 0,12 % do 25 %. Po 1. lednu 2001 nebyla míra podpory nikdy vyšší než 3,75 %. |
(11) |
Spojené království poukázalo na to, že 36 z těchto 78 podpor se jeví jako nevyhovující, že 28 z nich však bylo vráceno nebo jejich vracení probíhá jako důsledek ztráty dotčeného plavidla, jeho zabavení, prodeje nebo vyřazení z provozu. V případě dvou z osmi zbývajících položek nebylo navrácení podpory vyžadováno, protože ke ztrátě došlo po uplynutí pětiletého období podpory. Spojené království tak dospělo k závěru, že zbývá jen šest potenciálně nevyhovujících podpor týkajících se plavidel, která jsou ještě v provozu, nebo následných plavidel, na něž byla příslušná poskytnutá podpora převedena. |
(12) |
Spojené království trvalo na tom, že přijme-li Komise záporné rozhodnutí, nemělo by být požadováno navrácení podpory poskytnuté před 3. červnem 2003, protože by to bylo v rozporu se zásadou ochrany oprávněných očekávání. V tomto ohledu Spojené království odkázalo na rozhodnutí Komise 2003/612/ES ze dne 3. června 2003 o úvěrech na nákup rybolovných kvót na Shetlandských ostrovech (Spojené království) (10) a na rozhodnutí Komise 2006/226/ES ze dne 7. prosince 2005 o investicích společnosti Shetland Leasing and Property Developments Ltd. na Shetlandských ostrovech (Spojené království) (11) s konstatováním, že do 3. června 2003 Rada Shetlandských ostrovů oprávněně považovala finanční prostředky použité na tuto podporu za soukromé, a nikoli za veřejné. |
IV. POSOUZENÍ PODPORY
(13) |
Nejdříve je třeba určit, zda lze opatření považovat za státní podporu, a pokud ano, zda je slučitelná se společným trhem. |
(14) |
Podpora byla poskytnuta omezenému počtu společností působících v odvětví rybolovu, a je tedy selektivní povahy. Podpora byla poskytnuta Radou Shetlandských ostrovů ze státních prostředků a byla provedena ve prospěch společností, které přímo konkurují ostatním podnikům v odvětví rybolovu, jak ve Spojeném království, tak v jiných členských státech. Tato podpora proto narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž a jeví se jako státní podpora ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES. |
(15) |
Podle Spojeného království byly dva obecné režimy uvedené ve 4. bodě odůvodnění uplatňovány před přístupem Spojeného království k Evropskému hospodářskému společenství. Komise však konstatuje, že podle předložených informací byl Režim pro nové majitele podílů zaveden teprve v roce 1982. Vzhledem k chybějícím záznamům z minulosti však Spojené království nemohlo poskytnout důkaz, že podpora existovala ještě předtím, než Spojené království přistoupilo ke Společenství. Spojené království kromě toho potvrdilo, že režimy podpory se v průběhu let změnily a že tyto změny nebyly Komisi nikdy oznámeny v souladu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES (bývalý čl. 93 odst. 3). V důsledku toho je třeba podporu považovat za novou podporu. |
(16) |
Nařízení (ES) č. 659/1999 nestanoví žádnou promlčecí lhůtu pro posouzení „protiprávní podpory“ podle čl. 1 písm. f) uvedeného nařízení, to znamená podpory udělené dříve, než se Komise může vyjádřit k její slučitelnosti se společným trhem. Článek 15 uvedeného nařízení však stanoví, že pravomoci Komise ve věci navrácení podpory podléhají promlčecí lhůtě deseti let, že promlčecí lhůta počíná dnem, kdy je protiprávní podpora udělena příjemci, a že běh promlčecí lhůty přerušuje jakékoli opatření přijaté Komisí. Komise se proto domnívá, že v tomto případě není nutné šetřit podporu, na kterou se vztahuje promlčecí lhůta, to znamená podporu poskytnutou dříve než deset let předtím, než Komise přijala příslušné opatření. |
(17) |
Komise se domnívá, že promlčecí lhůta byla v tomto případě přerušena její žádostí o informace, která byla Spojenému království zaslána dne 24. srpna 2004. Promlčecí lhůta se proto vztahuje na podporu poskytnutou příjemcům před dnem 24. srpna 1994. Komise proto omezila své posouzení na podporu poskytnutou v době od 24. srpna 1994 do ledna 2005. |
(18) |
Státní podporu lze prohlásit za slučitelnou se společným trhem, jestliže se na ni vztahuje některá s výjimek uvedených ve Smlouvě o ES. Pokud jde o státní podporu v odvětví rybolovu, považují se opatření státní podpory za slučitelná se společným trhem, jestliže splňují podmínky uvedené v Pokynech pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury. V druhém odstavci bodu 5.3 pokynů z roku 2004 se stanoví, že „protiprávní podpora ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 659/1999 se bude posuzovat podle pokynů platných v době, kdy vstoupil v platnost správní akt, jímž se tato podpora zakládá“. To je také v souladu s obecnými pravidly uvedenými ve sdělení Komise o určení platných pravidel pro hodnocení protiprávních státních podpor (12). Podporu je tedy třeba posuzovat na základě její slučitelnosti s pokyny z roku 1994, 1997 a 2001. |
(19) |
Co se týče podpory poskytnuté pro získání podílu na novém plavidle, Komise ve svém rozhodnutí zahájit řízení stanovené v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES poukázala na to, že podporu poskytnutou před 1. červencem 2001 lze považovat za slučitelnou se společným trhem. Zdá se však, že podmínky režimu po tomto datu již nejsou s platnými podmínkami slučitelné, a proto Komise měla vážné pochybnosti ohledně slučitelnosti podpor tohoto druhu poskytnutých po uvedeném datu. |
(20) |
Z informací, které poskytlo Spojené království, lze zjistit, že po 1. červenci 2001 nebyla poskytnuta žádná podpora pro získání podílu na novém plavidle, a že režim ode dne 14. ledna 2005 již není v platnosti. |
(21) |
Podle bodu 2.2.3.3 pokynů z roku 1994, 1997 a 2001 lze považovat podporu za slučitelnou se společným trhem pouze tehdy, je-li možné plavidlo používat nejméně dalších deset let. Kromě toho musí být plavidlo podle pokynů z roku 1994 a pokynů z roku 1997 staré nejméně 10 let, a podle pokynů z roku 2001 nejméně 20 let. |
(22) |
Režim neobsahuje žádné podmínky ohledně stáří plavidel a Spojené království potvrdilo, že žádné další podmínky nebo opatření nemohly zajistit slučitelnost s touto podmínkou. Režim kromě toho nevyžadoval, aby plavidla byla používána nejméně dalších deset let. Z tohoto důvodu je režim jasně neslučitelný s pokyny z roku 1994, 1997 a 2001. |
(23) |
Tuto neslučitelnost nelze odstranit podmínkou režimu ponechat si podíl na plavidle nejméně po dobu dalších pěti let a používat plavidlo v těchto letech pro rybolov. Toto ustanovení jenom zajistilo, aby plavidla byla v provozu po dobu prvních pěti let, tedy pouze polovinu doby vyžadované podle pokynů. |
(24) |
Proto se má za to, že podpora poskytnutá v rámci režimu na získání podílu na použitém plavidle je neslučitelná se společným trhem. |
(25) |
Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 platí, že je-li v případech protiprávní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil. |
(26) |
Spojené království namítlo, že Komise nemá vyžadovat navrácení podpory, pokud by to bylo v rozporu se zásadou ochrany oprávněných očekávání, a tvrdí, že tato zásada se na tento případ vztahuje. |
(27) |
Finanční prostředky použité na financování režimu jsou stejné jako prostředky použité na podpory, na něž se vztahují záporná rozhodnutí přijatá Komisí v rozhodnutích 2003/612/ES a 2006/226/ES, jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí. V těchto případech se Komise domnívala, že tyto finanční prostředky je třeba považovat za státní prostředky pro účely čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Komise současně uznala, že vzhledem ke konkrétním okolnostem dotyčných případů vznikla na straně orgánů Shetlandských ostrovů a zúčastněných subjektů oprávněná očekávání ohledně soukromé povahy dotyčných prostředků v důsledku spojení řady skutečností ve svém celku, což vyloučilo navrácení neslučitelné státní podpory. |
(28) |
Komise má však za to, že v tomto případě nelze stejným způsobem uplatnit skutečnosti zohledněné v rozhodnutích 2003/612/ES a 2006/226/ES, a že oprávněná očekávání nevznikla. Komise poukazuje zejména na kroky a prohlášení Spojeného království, z nichž jasně vyplývá, že odpovědné orgány byly v příslušných dobách poskytnutí podpory přesvědčeny, že režim je ve skutečnosti režimem státní podpory a že se uplatňují pravidla týkající se státních podpor. |
(29) |
Pro odůvodnění tohoto závěru Komise podotýká, že na rozdíl od podpor podléhajících rozhodnutím 2003/612/ES a 2006/226/ES byl dotyčný režim vytvořen jako běžný režim podpory a týká se přímých podpor pro rybáře, které byly poskytnuty přímo Radou Shetlandských ostrovů. Z konkrétních okolností tohoto případu kromě toho jasně vyplývá, že se Spojené království domnívalo, že se použijí pravidla pro státní podporu, protože stále zahrnovalo výdaje v rámci režimu do výročních zpráv Spojeného království o státních podporách předkládaných Komisi v souladu s povinnostmi vyplývajícími z práva Společenství. Spojené království v odpovědi na otázky Komise ve svém dopise ze dne 10. prosince 2004 uvedlo, že „platby v rámci režimů jsou po mnoho let zahrnovány do každoroční inventarizace státní podpory a každoročně zasílány Komisi, jak je požadováno“, a ve svém dopise ze dne 6. dubna 2005, že „příslušné orgány jednaly v průběhu mnoha let v dobré víře a v přesvědčení, že režimy vyhovují pokynům ke státní podpoře“. |
(30) |
S ohledem na tato prohlášení a na okolnosti případu se proto Komise domnívá, že nelze mít za to, že by požadavek navrácení podpory byl v rozporu s obecnou zásadou práva Společenství. V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 659/1999 má tedy Komise za to, že Spojené království musí učinit všechna nezbytná opatření, aby příjemci využívající tento režim podporu navrátili (bez ohledu na již přijatá opatření), aniž jsou dotčeny případy spadající do oblasti působnosti nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 (13). |
(31) |
V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 659/1999 by navrácení mělo zahrnovat úroky za účelem obnovení účinné hospodářské soutěže. Tyto úroky by se měly vypočítat jako složený úrok podle kapitoly V nařízení Komise (ES) 794/2004 (14). Spojené království by proto mělo zajistit, aby s touto podmínkou byly v souladu také částky již vrácené, nebo jejichž vracení probíhá, a pokud úrok do vrácené částky zahrnut nebyl, přijmout nezbytná opatření k tomu, aby od těchto příjemců byla získána zpět i dotčená výše úroku. |
(32) |
Komise žádá Spojené království o vyplnění a zaslání přiloženého dotazníku týkajícího se současného stavu postupu navrácení podpor a o pořízení seznamu příjemců, jichž se navrácení týká. |
V. ZÁVĚR
(33) |
Na základě posouzení provedeného v oddílu IV Komise konstatuje, že Spojené království v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES poskytlo protiprávně podporu v rámci režimu. |
(34) |
Komise má za to, že podpora poskytnutá v rámci režimu není slučitelná se společným trhem, pokud jde o podporu poskytnutou na první získání podílu na použitém rybářském plavidle. |
(35) |
Protože po 1. červenci 2001 nebyla poskytnuta žádná podpora pro první získání podílu na novém rybářském plavidle, považuje se veškerá příslušná podpora poskytnutá v rámci režimu za slučitelnou se společným trhem. |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Státní podpora, kterou Spojené království poskytlo v rámci Režimu pro nové majitele podílů (dále jen „režim“), je slučitelná se společným trhem, pokud jde o podporu poskytnutou na první získání podílu na novém rybářském plavidle.
2. Státní podpora, kterou Spojené království v rámci režimu poskytlo, je neslučitelná se společným trhem, pokud jde o podporu poskytnutou na první získání podílu na použitém rybářském plavidle.
Článek 2
Jednotlivá podpora uvedená v čl. 1 odst. 2 tohoto rozhodnutí není podporou, splňuje-li podmínky nařízení (ES) č. 875/2007.
Článek 3
1. Spojené království učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemci navrátili podporu poskytnutou v rámci režimu podle čl. 1 odst. 2, s výjimkou podpory podle článku 2.
2. Částky, které mají být získány zpět, zahrnují úroky od data, kdy byly dány příjemcům k dispozici, a to až do dne jejich skutečného vrácení.
3. Úroky se vypočítají jako složený úrok v souladu s kapitolou V nařízení Komise (ES) č. 794/2004.
4. Spojené království zruší všechny zbývající platby podpory v rámci režimu podle čl. 1 odst. 2 s účinností ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.
Článek 4
1. Navrácení podpory poskytnuté v rámci režimu podle čl. 1 odst. 2 se provede okamžitě a účinně.
2. Spojené království zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno ve lhůtě čtyř měsíců ode dne oznámení.
Článek 5
1. Do dvou měsíců od data oznámení tohoto rozhodnutí předloží Spojené království Komisi tyto informace:
a) |
seznam příjemců podpory uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí, která nesplňuje podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 875/2007, a celkovou částku podpory, kterou každý z nich obdržel; |
b) |
celkovou částku (podpora a úroky), kterou je třeba od každého příjemce získat zpět; |
c) |
podrobný popis již přijatých a plánovaných opatření pro splnění tohoto rozhodnutí; a |
d) |
dokumentaci, která prokáže, že po příjemcích již bylo vyžádáno navrácení podpory. |
2. Spojené království informuje Komisi o pokroku v provádění vnitrostátních opatření přijatých podle tohoto rozhodnutí až do úplného navrácení podpory poskytnuté v rámci režimu podle čl. 1 odst. 2.
Na vyžádání Komise neprodleně předloží informace o již přijatých a plánovaných opatřeních pro splnění tohoto rozhodnutí.
Rovněž poskytne podrobné informace týkající se částek podpory a úroků, které již byly od příjemců získány zpět.
Článek 6
Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.
V Bruselu dne 13. listopadu 2007.
Za Komisi
Joe BORG
člen Komise
(1) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
(2) Úř. věst. C 291, 30.11.2006, s. 5.
(3) Úř. věst. C 291, 30.11.2006, s. 5.
(4) Úř. věst. C 260, 17.9.1994, s. 3; Úř. věst. C 100, 27.3.1997, s. 12; a Úř. věst. C 19, 20.1.2001, s. 7.
(5) Pokyny z roku 1994 a 1997.
(6) Pokyny z roku 2001.
(7) Bod 2.2.3.3 písm. c) Pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury z roku 2001.
(8) Úř. věst. L 337, 30.12.1999, s. 10. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1421/2004 (Úř. věst. L 260, 6.8.2004, s. 1).
(9) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 49.
(10) Úř. věst. L 211, 21.8.2003, s. 63.
(11) Úř. věst. L 81, 18.3.2006, s. 36.
(12) Úř. věst. C 119, 22.5.2002, s. 22.
(13) Úř. věst. L 193, 25.7.2007, s. 6.
(14) Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1935/2006 (Úř. věst. L 407, 30.12.2006).