I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

26.1.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 23/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 63/2008

ze dne 21. ledna 2008,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského Společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Prozatímní opatření

(1)	Dne 27. července 2007 uložila Komise nařízením (ES) č. 896/2007 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie (dále jen „dotčená země“) do Společenství.

(2)	Připomíná se, že šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Přezkoumání vývoje významného pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(3)

Adresy výrobců ve Společenství uvedené v 7. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se opravují takto:

—	Destilaciones Bordas Chinchurreta S.A., Dos Hermanas (Sevilla), Španělsko,

—	Sensient Fragrances S.A., Granada, Španělsko,

—	Takasago International Chemicals (Europe) S.A., Murcía, Španělsko.

2. Další postup

(4)

Po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie obdržely všechny strany informace o podstatných skutečnostech a úvahách, na nichž bylo založeno prozatímní nařízení (dále jen „poskytnutí předběžných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, ve které mohly podávat k těmto informacím písemná nebo ústní vyjádření.

(5)	Některé zúčastněné strany podaly písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly také příležitost k ústnímu slyšení. Komise si opatřila a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

(6)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly v návaznosti na tyto informace předložit svá vyjádření. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a zjištění byla podle potřeby odpovídajícím způsobem upravena.

B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(7)	Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se dotčeného výrobku a obdobného výrobku, potvrzují se 9. až 12. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

C. DUMPING

1. Běžná hodnota

(8)

Po uložení prozatímních opatření vyvážející výrobce uvedený v 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedl, že analýza, kterou Komise provedla, nebrala v potaz některé důležité prvky ovlivňující výrobní náklady, a tudíž stanovení běžné hodnoty. Tvrdil, že by běžná hodnota pro něj měla být založena na jeho vlastních výrobních nákladech a nikoliv stanovena na základě cen na domácím trhu v rámci běžného obchodního styku jiného spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(9)

Za prvé bylo zjištěno, že výše uvedená tvrzení týkající se výrobních nákladů nejsou opodstatněná. Za druhé, podle článku 2 základního nařízení se metodika použitá Komisí při stanovení běžné hodnoty pro dotyčného vyvážejícího výrobce (viz 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení) považuje za nejvhodnější z těchto důvodů: i) dotyčný vyvážející výrobce v období šetření neuskutečnil žádný domácí prodej obdobného výrobku a téže obecné kategorie výrobků, ii) výrobky jsou dokonale zaměnitelné a iii) při šetření spolupracoval pouze jeden další vyvážející výrobce. Pokud by běžná hodnota nebyla založena na cenách druhého indického výrobce, bylo by nutné stanovit částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Při bližší úvaze se použití cen druhého indického výrobce při domácím prodeji jeví jako nejreprezentativnější základ pro zohlednění převládajících podmínek prodeje na indickém domácím trhu, a tudíž pro stanovení běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(10)	S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se běžné hodnoty, potvrzují se 13. až 17. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

2. Vývozní cena

(11)	Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se 18. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3. Srovnání

(12)	Jeden vyvážející výrobce uvedl, že Komise při stanovení úprav vývozní ceny pro účely srovnání provedla určité neodůvodněné odpočty týkající se některých prvků nákladů na dopravu, manipulaci a úvěr. Komise toto tvrzení uznala a v souladu s tím příslušné úpravy revidovala.

(13)	Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

4. Dumpingová rozpětí

(14)

Po uložení prozatímních opatření jedna strana tvrdila, že pro vyvážející výrobce, kteří nespolupracovali, by mělo být vypočteno vyšší dumpingové rozpětí na základě nejnižších cen CIF spolupracujících vyvážejících výrobců. V této souvislosti se podotýká, že nebyly zjištěny žádné signály, které by prokazovaly, že by nespolupracující společnosti v období šetření prodávaly za dumpingové ceny na vyšší úrovni než spolupracující společnosti. Naopak, ze srovnání údajů Eurostatu o dovozu látky pocházející z Indie a objemu a hodnoty vývozu do Společenství nahlášeného spolupracujícími vyvážejícími výrobci vyplývá, že i) objem dovozu do Společenství od nespolupracujících vyvážejících výrobců představoval v období šetření méně než 20 % celkového dovozu z Indie (přesný podíl nelze zveřejnit kvůli důvěrnosti údajů) a ii) ceny účtované nespolupracujícími vyvážejícími výrobci na trhu Společenství byly zjevně vyšší než ceny účtované spolupracujícími společnostmi. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(15)

Po poskytnutí konečných informací stejná zúčastněná strana zopakovala výše uvedené tvrzení o dumpingovém rozpětí případných nespolupracujících vyvážejících výrobců. Nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by mohly změnit závěry vyvozené ve výše uvedeném 14. bodě odůvodnění. Dotyčná strana pouze dodala, že nemohla ověřit informace o dovozu použité v analýze, kterou provedla Komise, jelikož se údajně jednalo o důvěrné údaje. Společnost byla informována, že objem dovozu a průměrná dovozní cena byly podrobně objasněny v 38. a 39. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a že zdrojové statistiky, tj. údaje Eurostatu, jsou dostupné veřejnosti. Společnosti proto nebylo v žádném případě bráněno v tom, aby si ověřila závěry Komise a hájila svá práva. Toto tvrzení se proto odmítá.

(16)

Na základě výše uvedených skutečností jsou konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením, stanovena takto:

Společnost	Konečné dumpingové rozpětí
Neeru Enterprises, Rampur	3,1 %
Privi Organics Limited, Mumbai	7,5 %
Všechny ostatní společnosti	7,5 %

D. ÚJMA

(17)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce uvedl, že by výrobce ve Společenství, který v období šetření dovezl značné množství dihydromyrcenolu z Indie (viz 25. bod odůvodnění prozatímního nařízení), měl být vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství, a tudíž z analýzy újmy, včetně stanovení úrovně pro odstranění újmy. V této souvislosti se připomíná, že dotyčný výrobce ve Společenství nepřesunul svou hlavní oblast podnikání z výroby na dovoz. Výše uvedený dovoz z Indie uskutečnil především s cílem zachovat vlastní výrobu obdobného výrobku. Neexistují proto důvody pro vyřazení této společnosti z výrobního odvětví Společenství. Dále se podotýká, že i v případě, že by dotyčný výrobce byl z vymezení výrobního odvětví Společenství vyloučen, zjištění týkající se újmy by se nelišilo. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(18)

Tentýž vyvážející výrobce rovněž uvedl, že celková ekonomická situace výrobců ve Společenství byla velmi dobrá; konkrétně že se údajně v roce 2005 a v období šetření významně zlepšila a tento pozitivní trend bude podle tohoto vývozce s největší pravděpodobností pokračovat i v blízké budoucnosti. Tyto závěry byly založeny na vývoji objemu výroby a prodeje, zásob a podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, jak bylo uvedeno v 45. až 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení nelze uznat, jelikož náležitě nezohledňuje skutečnost, že došlo k výraznému poklesu prodejních cen dihydromyrcenolu ve Společenství (viz 47. až 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a že se výrobnímu odvětví Společenství pouze podařilo zvýšit objem výroby a prodeje, a tudíž zachovat svůj podíl na rostoucím trhu Společenství za cenu velkých ztrát, poklesu návratnosti investic a odlivu hotovosti. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(19)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobce uvedený v 17. bodě odůvodnění zopakoval své tvrzení a dodal, že Komise neanalyzovala náležitě situaci dotyčného výrobce ve Společenství, tj. výrobce, který dovezl značné množství dotčeného výrobku. Údajně nebyly analyzovány zejména tyto aspekty: i) procentní podíl celkové výroby dotčeného výrobku ve Společenství, která připadá na tohoto dovážejícího výrobce; ii) povaha zájmu tohoto dovážejícího výrobce o dovoz; iii) úroveň dlouhodobého zaměření se tohoto dovážejícího výrobce na domácí výrobu na rozdíl od pokračujícího dovozu; a iv) poměr dovozu k domácí výrobě u tohoto vyvážejícího výrobce.

(20)

V této souvislosti se podotýká, že všechny uvedené body týkající se situace dotyčného výrobce ve Společenství byly patřičně analyzovány; některé podrobnosti však nebylo možno zveřejnit kvůli jejich důvěrné povaze. Jak je patrné z 25. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a výše uvedeného 17. bodu odůvodnění, hlavní důvody pro nevyřazení dotyčného výrobce z vymezení výrobního odvětví Společenství a z výroby Společenství byly tyto: i) povaha jeho zájmu o dovoz (tj. dotčený výrobek dovážel proto, aby zachoval svou vlastní výrobu obdobného výrobku ve Společenství) a ii) okrajový dopad jeho situace na celkovou situaci výrobního odvětví Společenství (tj. skutečnost, že by jeho možné vyřazení nezměnilo zjištění ohledně újmy). Je samozřejmé, že podporou podnětu a plnou spoluprací při šetření tento výrobce usiloval o omezení přílivu dumpingového dovozu z Indie. Jednoznačně proto prokázal své zaměření na domácí výrobu na rozdíl od dalšího dovozu. Tvrzení uvedená v 19. bodě odůvodnění se proto odmítají.

(21)

S odkazem na 41. bod odůvodnění prozatímního nařízení jeden vyvážející výrobce uvedl, že by cenové podbízení mělo být založeno na průměrné dovozní ceně z Indie místo na dovozních cenách spolupracujících vyvážejících výrobců. V této souvislosti se poznamenává, že vzhledem k úrovni spolupráce v tomto případě, tj. více než 80 %, a vzhledem k tomu, že celkové dovozní statistiky jsou založeny na ex kódu KN, tj. mohou zahrnovat určité množství jiných výrobků než dihydromyrcenol (viz 36. bod odůvodnění prozatímního nařízení), by srovnání cen založené na průměrné dovozní ceně bylo mnohem méně přesné než zjištěné rozpětí cenového podbízení u jednotlivých společností. Toto tvrzení se proto odmítá.

(22)	S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se újmy, potvrzuje se 23. až 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

E. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(23)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce uvedl, že dovoz z Indie nezpůsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, jelikož se jeho cena zvyšovala a jeho podíl na trhu v období šetření poklesl o 2,4 procentního bodu. Tato argumentace opomíjí řadu důležitých aspektů vývoje dumpingového dovozu z Indie a situace na trhu Společenství. Jak bylo prokázáno v 38. až 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zvýšil se objem dumpingového dovozu dotčeného výrobku z Indie do Společenství z přibližně 25 000 kg v roce 2003 na zhruba 760 000 kg v období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu se zvýšil z 0,7 % v roce 2003 na 17,3 % v období šetření. Mírný pokles jeho podílu na trhu v období šetření byl zapříčiněn náhlým rozšířením trhu Společenství v tomto období, nikoliv poklesem jejich objemu; ve skutečnosti v období šetření objem dumpingového dovozu z Indie i nadále rostl, třebaže nikoli stejným tempem jako v předchozím období. Celkově se přítomnost dumpingového dovozu z Indie na trhu Společenství v posuzovaném období zvyšovala mnohem významněji než spotřeba Společenství. Připomíná se rovněž, že ceny dumpingového dovozu z Indie byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Nárůst dumpingového dovozu za ceny významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství se časově jednoznačně shodoval se zhoršenou situací výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(24)

Tentýž vyvážející výrobce dále tvrdil, že případnou újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, si výrobní odvětví přivodilo samo. Uvedl, že jinak by nebylo možné, aby utrpělo ztráty v situaci rostoucí poptávky, vyšších cen a v důsledku toho rostoucího prodeje a obratu a vyšší produktivity. Jako možné vysvětlení tato strana uvedla zvýšení průměrné mzdy v období od roku 2003 do období šetření o 24 %.

(25)

Za prvé, ačkoliv prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství vzrostly v období mezi rokem 2005 a obdobím šetření o 2 %, byly o více než 30 % nižší než v roce 2003, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšil pouze o 22 % (viz 47. bod odůvodnění prozatímního nařízení). V důsledku toho se významně snížily výnosy z prodeje na trhu Společenství, tj. v posuzovaném období přibližně o 15 %. Za druhé, vývoj průměrných nákladů práce je nutno posuzovat společně s vývojem zaměstnanosti a produktivity. Jak je vysvětleno v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, 24 % nárůst mzdových nákladů na pracovníka v posuzovaném období byl zapříčiněn mimo jiné změnami ve struktuře zaměstnanosti směrem k vyššímu podílu kvalifikovaných pracovních sil. Údaje potvrzují, že tyto změny vedly k vyšší produktivitě, což kompenzovalo vyšší průměrné náklady práce. Celkové náklady práce na vyrobenou jednotku se proto nezměnily. Výroba dihydromyrcenolu mimoto není náročná, pokud jde o vynaloženou práci. Má se proto za to, že vyšší mzdy nemohly přispět ke ztrátám výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto.

(26)

Po poskytnutí konečných informací týž vyvážející výrobce předložil několik nových tvrzení ohledně příčinných souvislostí. Ty lze shrnout takto: i) újmu přivodil dovoz dotčeného výrobku uskutečněný výrobcem ve Společenství uvedeným v 17. bodě odůvodnění; ii) újmu si přivodilo samo výrobní odvětví Společenství velkými investicemi do nových výrobních kapacit a úvěry, které si za tímto účelem vzalo od finančních institucí; iii) nebyl analyzován vývoj prodeje výrobního odvětví Společenství na vývoz; a iv) újmu si přivodilo samo výrobní odvětví Společenství zvýšením výrobních kapacit a přijetím dalších kvalifikovaných pracovníků, a tudíž zvýšením výrobních nákladů.

(27)

S ohledem na tato nová tvrzení se podotýká, že i) dovoz dotčeného výrobku, který uskutečnil jeden z výrobců ve Společenství, nemohl mít vliv na celkovou situaci výrobního odvětví Společenství, jelikož tento dovoz byl zanedbatelný (viz 17. a 20. bod odůvodnění). Připomíná se, že tento dovoz se uskutečnil v reakci na velký příliv dumpingového dovozu z Indie a ztráty, které byly tímto způsobeny výrobnímu odvětví Společenství, tj. poté, co již došlo k podstatné újmě; ii) v posuzovaném období nedošlo k žádným novým investicím do výrobních kapacit; naopak, kapacita se nezměnila a investice se významně snížily (viz 45. a 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení); iii) vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství byla analyzována v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a narušení příčinné souvislosti nebylo zjištěno; a iv) výrobní odvětví Společenství nepřijalo žádné dodatečné pracovní síly. Jak je patrné z 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, poklesla zaměstnanost mezi rokem 2003 a obdobím šetření o 15 %. Změn ve struktuře zaměstnanosti bylo dosaženo propuštěním nekvalifikovaných pracovníků. Co se týká výrobní kapacity, připomíná se, že nedošlo k žádnému zvýšení. Tvrzení uvedená v 26. bodě odůvodnění se proto odmítají.

(28)	S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se příčinných souvislostí, potvrzuje se 57. až 76. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

F. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(29)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že uložení opatření by velmi poškodilo dovozce a uživatele ve Společenství, a tím ohrozilo tisíce pracovních míst a daňové příjmy, nepředložil však žádné důkazy. Tato tvrzení byla považována za nepodstatná. Žádný z dovozců a uživatelů ve skutečnosti nevznesl námitky vůči prozatímním závěrům o jejich zájmu (viz 87. a 88. bod odůvodnění prozatímního nařízení), což ukazuje, že tyto strany pravděpodobně nebudou významně dotčeny případnými antidumpingovými opatřeními. Toto tvrzení bylo proto odmítnuto. Vyvážející výrobce byl rovněž informován, že vyvážející výrobci se obvykle nepovažují za strany, jichž týká analýza zájmu Společenství.

(30)

Po poskytnutí konečných informací tento vyvážející výrobce své tvrzení zopakoval a uvedl, že má právo vznést připomínky k jakémukoli aspektu antidumpingového řízení, včetně zájmu Společenství. Nebyly však předloženy žádné odůvodněné argumenty, které by mohly změnit závěry vyvozené ve výše uvedeném 29. bodě odůvodnění. Co se týká práva vyvážejících výrobců vznášet připomínky k jakémukoli aspektu řízení, poznamenává se, že jim v tom skutečně není bráněno. Nicméně podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení se analýza zájmu Společenství na tyto strany obvykle nevztahuje a jejich připomínky nemusí být brány v potaz, zejména nejsou-li doloženy žádnými věcnými důkazy.

(31)	Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se posouzení zájmu Společenství, potvrzuje se 77. až 90. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

G. KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1. Úroveň pro odstranění újmy

(32)

Připomíná se, že jeden vyvážející výrobce uvedl, že by výrobce ve Společenství, který v období šetření dovezl značné množství dihydromyrcenolu z Indie, měl být vyřazen z vymezení výrobního odvětví Společenství, a stanovení úrovně pro odstranění újmy by tudíž mělo být založeno pouze na zbývajících dvou výrobcích ve Společenství. Jak je vysvětleno v 14. a 15. bodě odůvodnění, nebylo toto tvrzení shledáno opodstatněným. S ohledem na tuto skutečnost a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se 92. až 94. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

2. Forma a úroveň opatření

(33)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, jelikož v případě obou spolupracujících vyvážejících výrobců byla zjištěna vyšší úroveň pro odstranění újmy než dumpingové rozpětí.

(34)	S odvoláním na 14. a 15. bod odůvodnění se považuje za vhodné stanovit clo pro jakékoli další společnosti, které při šetření nespolupracovaly, na úrovni vyššího cla, jež má být uloženo spolupracujícím společnostem.

(35)

Na základě výše uvedených skutečností se sazby konečného cla stanoví takto:

Výrobce	Antidumpingové clo
Neeru Enterprises, Rampur	3,1 %
Všechny ostatní společnosti (včetně Privi Organics Limited, Mumbai)	7,5 %

(36)

Po zveřejnění podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových opatření, navrhla společnost Neeru Enterprises v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení cenový závazek. Poznamenává se nicméně, že dotčený výrobek vykazoval v minulých letech značnou pohyblivost cen, a není proto vhodný pro závazek s pevnou cenou. Jako alternativní přístup byla přezkoumána možnost indexace minimální dovozní ceny podle ceny hlavní suroviny, totiž alfa-pinenu. Tato alternativa však rovněž nebyla shledána za přijatelnou z těchto důvodů: i) kolísání ceny dotčeného výrobku nelze dostatečně vysvětlit kolísáním ceny alfa-pinenu a ii) alfa-pinen není komoditním výrobkem, pro nějž jsou obecně dostupné statistické údaje uvádějící jeho tržní ceny. Na základě výše uvedených skutečností byl vyvozen závěr, že v daném případě je jakýkoliv cenový závazek neproveditelný, nelze jej proto přijmout. Dotyčný výrobce byl náležitě informován a bylo mu umožněno podat připomínky. Jeho připomínky však výše uvedený závěr nezměnily.

(37)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivou společnost uvedenou v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí stav zjištěný v průběhu šetření, pokud jde o uvedenou společnost. Tato celní sazba (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) se proto vztahuje výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenou společností, tedy konkrétním uvedeným právním subjektem. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenou společností, se tato sazba nevztahuje a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(38)

Všechny žádosti o uplatňování této sazby antidumpingového cla pro jednotlivou společnost (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

3. Výběr prozatímního cla

(39)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu konečného cla uloženého tímto nařízením. Je-li konečné clo nižší než clo prozatímní, clo se přepočte a částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby cla, by se měly uvolnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz dihydromyrcenolu o čistotě nejméně 93 % hmotnostních, kódu KN ex 2905 22 90 (kód TARIC 2905229010), pocházejícího z Indie.

2. Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobky vyrobené společnostmi uvedenými níže stanoví takto:

Výrobce

Antidumpingové clo

(v %)

Doplňkový kód TARIC

Neeru Enterprises, Rampur, Indie

3,1

A827

Všechny ostatní společnosti

7,5

A999

3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

S konečnou platností se v souladu s výše uvedenými pravidly vybírají částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla podle nařízení (ES) č. 896/2007 na dovoz dihydromyrcenolu o čistotě nejméně 93 % hmotnostních, kódu KN ex 2905 22 90 (kód TARIC 2905229010), pocházejícího z Indie. Částky, které byly zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingového cla, se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. ledna 2008.

Za Radu

předseda

I. JARC

(1) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2) Úř. věst. L 196, 28.7.2007, s. 3.

26.1.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 23/7

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 64/2008

ze dne 25. ledna 2008

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č 2200/96, (ES) č 2201/96 a (ES) č 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 26. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. ledna 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 25. ledna 2008 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	IL	154,9
	MA	48,2
	TN	132,6
	TR	89,0
	ZZ	106,2
0707 00 05	JO	178,8
	TR	125,6
	ZZ	152,2
0709 90 70	MA	90,6
	TR	146,7
	ZZ	118,7
0709 90 80	EG	82,9
0709 90 80	ZZ	82,9
0805 10 20	EG	45,4
	IL	50,4
	MA	64,8
	TN	55,4
	TR	82,3
	ZZ	59,7
0805 20 10	MA	104,5
	TR	93,6
	ZZ	99,1
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	84,0
	IL	70,0
	MA	152,6
	PK	48,1
	TR	81,8
	ZZ	87,3
0805 50 10	BR	72,8
	EG	74,2
	IL	120,2
	TR	123,9
	ZZ	97,8
0808 10 80	CA	87,8
	CL	60,8
	CN	83,6
	MK	35,5
	US	107,2
	ZA	60,7
	ZZ	72,6
0808 20 50	CL	59,3
	CN	99,5
	TR	116,7
	US	112,4
	ZA	85,9
	ZZ	94,8

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.

26.1.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 23/9

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 65/2008

ze dne 25. ledna 2008

o otevření celních kvót pro dovozy některého zboží pocházejícího z Norska, které vzniklo zpracováním zemědělských produktů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 3448/93, do Evropského společenství pro rok 2008 a následující roky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/859/ES ze dne 25. října 2004 o uzavření dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Norským královstvím o protokolu 2 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím (2), a zejména na článek 2 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Norským královstvím o protokolu 2 ke dvoustranné dohodě o volném obchodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím stanoví v bodě III roční celní kvóty pro dovozy některého zboží pocházejícího z Norska. Tyto kvóty je třeba otevřít pro rok 2008 a následující roky.

(2)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), stanoví pravidla pro správu celních kvót. Je vhodné zajistit, aby celní kvóty otevřené tímto nařízením byly spravovány v souladu s těmito pravidly.

(3)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro horizontální otázky týkající se obchodu se zpracovanými zemědělskými produkty neuvedenými v příloze I Smlouvy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro zboží pocházející z Norska, které je uvedeno na seznamu v příloze, se otvírají celní kvóty Společenství pro období od 1. ledna do 31. prosince 2008 a pro následující roky.

Článek 2

Celní kvóty Společenství uvedené v článku 1 spravuje Komise v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. ledna 2008.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda

(1) Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2580/2000 (Úř. věst. L 298, 25.11.2000, s. 5).

(2) Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 70.

(3) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 214/2007 (Úř. věst. L 62, 1.3.2007, s. 6).

PŘÍLOHA

Roční celní kvóty použitelné při dovozu zboží pocházejícího z Norska do Společenství

Pořadové číslo	Kód KN	Popis zboží	Objem roční kvóty od 1.1.2008	Celní sazba použitelná v rámci limitů kvóty
09.0765	ex 1517 10 90	Margarín, kromě tekutého margarínu, obsahující nejvýše 10 % hmotnostních mléčných tuků	2 470 t	Osvobozeno
09.0771	ex 2207 10 00 (kód TARIC 90)	Ethanol nedenaturovaný o obsahu alkoholu nejméně 80 % objemových, jiný než ethanol získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES	164 000 hl	Osvobozeno
09.0772	ex 2207 20 00 (kód TARIC 90)	Ethanol a jiné destiláty, denaturované, o jakémkoli obsahu alkoholu, jiný než ethanol získaný ze zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES	14 340 hl	Osvobozeno
09.0774	2403 10	Tabák ke kouření, též obsahující tabákové náhražky v jakémkoliv poměru	370 t	Osvobozeno

26.1.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 23/17

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 69/2008

ze dne 25. ledna 2008,

o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených na podobdobí měsíce ledna 2008 nařízením (ES) č. 327/98

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (2), a zejména na čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 327/98 ze dne 10. února 1998 o otevření a správě celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (3), a zejména na čl. 5 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením (ES) č. 327/98 byly otevřeny některé dovozní celní kvóty a zároveň stanoven způsob jejich správy pro rýži a zlomkovou rýži rozdělené podle země původu a na několik podobdobí podle přílohy IX uvedeného nařízení.

(2)	Podobdobí měsíce ledna je prvním podobdobím pro kvóty stanovené v písmenech a), b), c) a d) čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 327/98.

(3)

Ze sdělení podaného podle čl. 8 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98 vyplývá, že žádosti o kvóty s pořadovými čísl 09.4148 – 09.4154 – 09.4112 – 09.4116 – 09.4117 – 09.4118 – 09.4119 – 09.4166 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce ledna 2008 podle čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení se týkají množství, které přesahuje dostupné množství. Je proto nutné stanovit, v jakém rozsahu mohou být dovozní licence vydávány, a určit koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství u dotčených kvót.

(4)	Z výše uvedeného sdělení vyplývá mimo jiné, že žádosti na kvóty s pořadovými čísly 09.4127 – 09.4128 – 09.4149 – 09.4150 – 09.4152 – 09.4153 podané během prvních deseti pracovních dnů měsíce ledna 2008 podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 327/98 se týkají množství nižšího než dostupné množství.

(5)

Měla by proto být stanovena celková množství dostupná na následující kvótové podobdobí podle čl. 5 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 327/98 pro kvóty s pořadovým číslem 09.4127 – 09.4128 – 09.4148 – 09.4149 – 09.4150 – 09.4152 – 09.4153 – 09.4154 – 09.4112 – 09.4116 – 09.4117 – 09.4118 – 09.4119 – 09.4166,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Pro žádosti o dovozní licence na rýži spadající do kvót s pořadovým číslem 09.4148 – 09.4154 – 09.4112 – 09.4116 – 09.4117 – 09.4118 – 09.4119 – 09.4166 uvedených v nařízení (ES) č. 327/98, které byly podány během prvních deseti pracovních dnů měsíce ledna 2008, se vydají licence pro požadovaná množství, na něž se použijí koeficienty přidělení stanovené v příloze tohoto nařízení.

2. Celková dostupná množství v rámci kvót s pořadovým číslem 09.4127 – 09.4128 – 09.4148 – 09.4149 – 09.4150 – 09.4152 – 09.4153 – 09.4154 – 09.4112 – 09.4116 – 09.4117 – 09.4118 – 09.4119 – 09.4166 uvedených v nařízení (ES) č. 327/98 na následující kvótové podobdobí jsou stanovena v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. ledna 2008.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1). Nařízení (ES) č. 1785/2003 bude nahrazeno nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1) od 1. září 2008.

(2) Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 289/2007 (Úř. věst. L 78, 17.3.2007, s. 17).

(3) Úř. věst. L 37, 11.2.1998, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1538/2007 (Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 49), odchylně v nařízení (ES) č. 60/2008 (Úř. věst. L 22, 25.1.2008, s. 6).

PŘÍLOHA

Množství, která se mají přidělit na podobdobí měsíce ledna 2008, a množství dostupná pro následující podobdobí podle nařízení (ES) č. 327/98

a) Kvóta pro celoomletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98:

Původ

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce ledna 2008

Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce února 2008

(v kg)

Spojené státy americké

09.4127

— (2)

15 136 312

b) Kvóta pro celoomletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98:

Původ	Pořadové číslo	Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce ledna 2008	Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce dubna 2008 (v kg)
Thajsko	09.4128	— (2)	7 246 608
Austrálie	09.4129	— (3)	1 019 000
jiného původu	09.4130	— (3)	1 805 000

c) Kvóta pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 podle čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 327/98:

Původ

Pořadové číslo

Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce ledna 2008

Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce července 2008

(v kg)

všechny země

09.4148

2,160463 %

d) Kvóta pro zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 podle čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 327/98:

Původ	Pořadové číslo	Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce ledna 2008	Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce července 2008 (v kg)
Thajsko	09.4149	— (2)	30 070 765
Austrálie	09.4150	— (1)	16 000 000
Guyana	09.4152	— (1)	11 000 000
Spojené státy americké	09.4153	— (1)	9 000 000
jiného původu	09.4154	1,746724 %	6 000 008

e) Kvóta pro celoomletou nebo poloomletou rýži kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 327/98:

Původ	Pořadové číslo	Koeficient přidělení pro podobdobí měsíce ledna 2008	Celková množství dostupná pro podobdobí měsíce července 2008 (v kg)
Thajsko	09.4112	1,496205 %	0
Spojené státy americké	09.4116	2,627527 %	0
Indie	09.4117	1,386787 %	0
Pákistán	09.4118	1,291686 %	0
jiného původu	09.4119	1,388030 %	0
všechny země	09.4166	1,165956 %	17 011 010

(1) Pro toto podobdobí se koeficient přidělení nepoužije. Komisi nebyla předána žádná žádost o licenci.

(2) Žádosti se vztahují na množství, která jsou menší než nebo stejná jako množství dostupná: všechny žádosti jsou tedy přípustné.

(3) Pro toto podobdobí neexistuje dostupné množství.

26.1.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 23/21

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 70/2008/ES

ze dne 15. ledna 2008

o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 95 a 135 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společenství a členské státy se v rámci Lisabonské agendy zavázaly zvýšit konkurenceschopnost společností podnikajících v Evropě. Podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/387/ES ze dne 21. dubna 2004 o interoperabilním poskytování celoevropských služeb elektronické správy (e-Government) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům (IDABC) (3) by Komise a členské státy měly poskytovat účinné, efektivní a interoperabilní informační a komunikační systémy pro výměnu informací mezi orgány veřejné správy a občany Společenství.

(2)

Celoevropská akce elektronické správy podle rozhodnutí 2004/387/ES vyžaduje opatření ke zvýšení účinnosti organizace celních kontrol a k zajištění plynulého toku údajů s cílem zvýšit účinnost celního řízení, snížit administrativní zatížení, napomáhat boji proti podvodům, organizovanému zločinu a terorismu, sloužit daňovým zájmům, chránit duševní vlastnictví a kulturní dědictví, zvýšit bezpečnost zboží a zajištění mezinárodního obchodu a posílit ochranu zdraví a životního prostředí. Za tímto účelem je poskytování informačních a komunikačních technologií (IKT) pro celní účely zásadní.

(3)

V usnesení Rady ze dne 5. prosince 2003 o vytvoření jednoduchého a bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod (4), které následovalo po sdělení Komise o jednoduchém a bezpapírovém prostředí pro clo a obchod, se Komise vyzývá, aby v úzké spolupráci s členskými státy vypracovala víceletý strategický plán zaměřený na vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického celního prostředí pro Společenství. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (5), vyžaduje pro podání souhrnného celního prohlášení a pro elektronickou výměnu údajů mezi celními orgány použití počítačového zpracování údajů s cílem založit celní kontroly na automatizovaných systémech analýzy rizik.

(4)	Je proto nezbytné stanovit cíle, které mají být při vytváření bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod splněny, jakož i strukturu, prostředky a příslušné lhůty.

(5)	Komise by měla provádět toto rozhodnutí v úzké spolupráci s členskými státy. Je proto nutné určit působnost a úkoly dotčených stran a stanovit, jak mají být rozděleny náklady mezi Komisi a členské státy.

(6)

Komise a členské státy by si měly rozdělit odpovědnost za prvky komunikačních a informačních systémů náležející Společenství i za prvky vnitrostátní v souladu se zásadami stanovenými v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 253/2003/ES ze dne 6. února 2003, kterým se přijímá akční program pro oblast cel ve Společenství (Clo 2007) (6), a při zohlednění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2235/2002/ES ze dne 3. prosince 2002, kterým se přijímá program Společenství ke zlepšení fungování systémů zdanění na vnitřním trhu (Program Fiscalis 2003–2007) (7).

(7)	K zajištění souladu s tímto rozhodnutím a soudržnosti mezi různými systémy, které budou vytvořeny, je nezbytné zřídit mechanismus sledování.

(8)	Pravidelné zprávy členských států a Komise by měly poskytovat informace o pokroku při provádění tohoto rozhodnutí.

(9)

Má-li být dosaženo bezpapírového prostředí, je nutná úzká spolupráce mezi Komisí, celními orgány a hospodářskými subjekty. Pro usnadnění této spolupráce by měla zajistit koordinaci činností nutných k provedení tohoto rozhodnutí Skupina pro celní politiku. Konzultace hospodářských subjektů by se měly uskutečnit jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni Společenství ve všech fázích příprav těchto činností.

(10)	Přistupujícím a kandidátským zemím by za účelem jejich přípravy k přistoupení mělo být umožněno se těchto činností účastnit.

(11)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž vytvoření bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto ho může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(12)	Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(13)

Zejména by Komise měla být zmocněna k prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 2, 3 a 5 tohoto rozhodnutí. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto rozhodnutí, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Elektronické celní systémy

Komise a členské státy zavedou bezpečné, integrované, interoperabilní a přístupné elektronické celní systémy pro výměnu údajů obsažených v celních prohlášeních, dokladech přiložených k celním prohlášením, osvědčeních, jakož i dalších příslušných informací.

Komise a členské státy poskytnou strukturu a prostředky pro provoz těchto elektronických celních systémů.

Článek 2

Cíle

1. Elektronické celní systémy uvedené v článku 1 slouží k uskutečňování těchto cílů:

a)	zjednodušit dovozní a vývozní postupy;

b)	snížit náklady související s dodržováním předpisů a správní náklady a urychlit celní odbavení;

c)	koordinovat společný přístup ke kontrole zboží;

d)	pomáhat při zajištění řádného výběru veškerých cel a dalších poplatků;

e)	zajistit rychlé poskytování a získávání důležitých informací, pokud jde o mezinárodní dodavatelský řetězec;

f)	umožňovat plynulý tok údajů mezi orgány zemí vývozu a dovozu, jakož i mezi celními orgány a hospodářskými subjekty, což dovolí opětovné použití údajů vložených do systému.

Integrace a vývoj elektronických celních systémů musí být přiměřené cílům stanoveným v prvním pododstavci.

2. Cílů stanovených v prvním pododstavci se dosáhne přinejmenším těmito prostředky:

a)	harmonizovanou výměnou informací na základě mezinárodně uznaných datových modelů a formátů zpráv;

b)	přepracováním celních a souvisejících postupů s cílem optimalizovat jejich účinnost a účelnost, zjednodušit je a snížit náklady související s dodržováním celních předpisů;

c)	nabídkou široké škály elektronických celních služeb hospodářským subjektům, což jim umožní komunikovat stejným způsobem s celními orgány všech členských států.

3. Pro účely odstavce 1 podporuje Společenství interoperabilitu elektronických celních systémů s celními systémy třetích zemí nebo mezinárodních organizací a přístupnost elektronických celních systémů pro hospodářské subjekty ve třetích zemích s cílem vytvořit bezpapírové prostředí na mezinárodní úrovni tam, kde to stanoví mezinárodní dohody, a za podmínky řádných finančních ujednání.

Článek 3

Výměna údajů

1. Elektronické celní systémy Společenství a členských států zajistí výměnu údajů mezi celními orgány členských států a mezi těmito orgány a:

a)	hospodářskými subjekty;

Komisí;

c)	dalšími správními orgány nebo úředními subjekty zapojenými do mezinárodní přepravy zboží (dále jen „další správní orgány nebo subjekty“).

2. Při sdělování nebo předávání údajů se postupuje plně v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (9) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (10).

Článek 4

Systémy, služby a lhůty

1. Členské státy ve spolupráci s Komisí zprovozní v souladu s požadavky a lhůtami uvedenými v platných právních předpisech tyto elektronické celní systémy:

a)	systémy pro dovoz a vývoz, které jsou interoperabilní s tranzitním systémem a umožňují plynulý tok údajů z jednoho celního systému do jiného v celém Společenství;

systém identifikace a registrace hospodářských subjektů, který je interoperabilní se systémem schválených hospodářských subjektů a který jim umožní zaregistrovat se pro veškerou komunikaci s celními orgány v celém Společenství pouze jednou a který zohlední stávající systémy Společenství nebo vnitrostátní systémy;

c)	systém umožňující schvalovací postup, včetně informačního a konzultačního procesu, správu osvědčení pro schválené hospodářské subjekty a jejich registraci v databázi za účelem umožnění přístupu celním orgánům.

2. Členské státy ve spolupráci s Komisí zavedou a zprovozní do 15. února 2011 společné celní portály poskytující hospodářským subjektům informace, které jsou potřebné pro celní transakce ve všech členských státech.

3. Komise ve spolupráci s členskými státy zavede a zprovozní do 15. února 2013 prostředí integrovaného sazebníku umožňující propojení s jinými systémy spojenými s dovozem a vývozem v Komisi a v členských státech.

4. Komise společně s členskými státy ve Skupině pro celní politiku do 15. února 2011 vyhodnotí společné funkční specifikace pro:

a)	rámec pro jednotná přístupová místa, která hospodářským subjektům umožní podávat elektronická celní prohlášení prostřednictvím jediného rozhraní, a to i v případě, že celní řízení probíhá v jiném členském státě;

b)	elektronické rozhraní pro hospodářské subjekty, které jim umožní vyřizovat veškeré celní záležitosti s celními orgány členského státu, v němž jsou usazeny, a to i v případě, že je do nich zapojeno několik členských států, a

služby jednotného portálu (single window), které zajistí plynulý tok údajů mezi hospodářskými subjekty a celními orgány, mezi celními orgány a Komisí a mezi celními orgány a dalšími správními orgány a subjekty a umožní hospodářským subjektům předkládat celním orgánům veškeré informace vyžadované pro celní odbavení při dovozu nebo vývozu, včetně informací, které jsou vyžadovány jinými než celními předpisy.

5. Členské státy ve spolupráci s Komisí usilují o zavedení a zprovoznění rámce pro jednotná přístupová místa a elektronická rozhraní, a to do tří let po kladném vyhodnocení společných funkčních specifikací uvedených v odst. 4 písm. a) a b).

6. Členské státy a Komise usilují o zavedení a zprovoznění rámce služeb jednotného portálu (single window). Vyhodnocení pokroku dosaženého v této oblasti se zahrne do zpráv uvedených v článku 12.

7. Společenství a členské státy zajistí řádnou údržbu a nutná zlepšení systémů a služeb uvedených v tomto článku.

Článek 5

Prvky a odpovědnost za ně

1. Elektronické celní systémy jsou tvořeny prvky Společenství a vnitrostátními prvky.

2. Prvky elektronických celních systémů Společenství jsou zejména tyto:

a)	související studie proveditelnosti a společné funkční a technické systémové specifikace;

b)	společné produkty a služby, včetně nezbytných společných referenčních systémů pro celní a související informace;

c)	služby společné komunikační sítě a společného systémového rozhraní (CCN/CSI) pro členské státy;

d)	koordinační činnosti členských států a Komise v souvislosti s prováděním a provozem elektronických celních systémů v rámci společné domény Společenství;

e)	koordinační činnosti Komise v souvislosti s prováděním a provozem elektronických celních systémů v rámci vnější domény Společenství, s výjimkou služeb určených ke splnění vnitrostátních požadavků.

3. Vnitrostátní prvky elektronických celních systémů jsou zejména tyto:

a)	vnitrostátní funkční a technické systémové specifikace;

b)	vnitrostátní systémy, včetně databází;

c)	síťová propojení mezi celními orgány a hospodářskými subjekty a mezi celními orgány a dalšími správními orgány nebo subjekty v rámci jednoho členského státu;

d)	veškeré programové nebo jiné vybavení, které členský stát považuje za nezbytné k zajištění plného využití systému.

Článek 6

Úkoly Komise

Komise zajistí zejména:

a)	koordinaci zřizování, zkoušek shody, zavádění, provozu a podpory prvků Společenství, pokud jde o elektronické celní systémy;

b)	koordinaci systémů a služeb stanovených tímto rozhodnutím s dalšími příslušnými projekty týkajícími se elektronické správy (e-Government) na úrovni Společenství;

c)	splnění úkolů, které jí byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu stanoveného v čl. 8 odst. 2;

d)	koordinaci vývoje prvků Společenství a vnitrostátních prvků za účelem synchronizovaného provádění projektů;

e)	koordinaci elektronických celních služeb a služeb jednotného portálu (single window) na úrovni Společenství za účelem jejich podpory a provádění na vnitrostátní úrovni;

f)	koordinaci potřeb v oblasti odborné přípravy.

Článek 7

Úkoly členských států

1. Členské státy zajistí zejména:

a)	koordinaci zřizování, zkoušek shody, zavádění, provozu a podpory vnitrostátních prvků, pokud jde o elektronické celní systémy;

b)	koordinaci systémů a služeb stanovených tímto rozhodnutím s dalšími příslušnými projekty týkajícími se elektronické správy (e-Government) na vnitrostátní úrovni;

c)	splnění úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu uvedeného v čl. 8 odst. 2;

d)	pravidelné poskytování informací Komisi ohledně opatření přijatých s cílem umožnit svým správním orgánům nebo hospodářským subjektům plné využití elektronických celních systémů;

e)	podporu a provádění elektronických celních služeb a služeb jednotného portálu (single window) na vnitrostátní úrovni;

f)	nezbytnou odbornou přípravu celních úředníků a dalších příslušných úředníků.

2. Členské státy odhadnou a každoročně sdělí Komisi lidské, rozpočtové a technické zdroje potřebné k dosažení souladu s článkem 4 a s víceletým strategickým plánem uvedeným v čl. 8 odst. 2.

3. Pokud existuje riziko, že by opatření zamýšlené členským státem v souvislosti se zřizováním nebo provozem elektronických celních systémů mohlo ohrozit jejich celkovou interoperabilitu nebo fungování, informuje dotyčný členský stát Komisi před provedením tohoto opatření.

Článek 8

Strategie a koordinace

1. Komise společně s členskými státy ve Skupině pro celní politiku zajistí zejména:

a)	stanovení strategií, potřebných zdrojů a fází vývoje;

b)	koordinaci všech činností souvisejících s elektronickým celnictvím, aby se zajistilo co nejlepší a nejúčinnější využití zdrojů, včetně zdrojů, které se již využívají na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství;

c)	koordinaci právních a provozních hledisek, hledisek odborné přípravy a vývoje informačních technologií, jakož i poskytování informací o těchto hlediscích celním orgánům a hospodářským subjektům;

d)	koordinaci činností všech dotčených stran v oblasti provádění;

e)	dodržování lhůt stanovených v článku 4 všemi dotčenými stranami.

2. Komise ve spolupráci s členskými státy ve Skupině pro celní politiku vypracuje a pravidelně aktualizuje víceletý strategický plán přidělující úkoly Komisi a členským státům.

Článek 9

Zdroje

1. Pro účely zavedení, zprovoznění a zlepšení elektronických celních systémů v souladu s článkem 4 zpřístupní Společenství lidské, rozpočtové a technické zdroje potřebné pro prvky náležející Společenství.

2. Pro účely zavedení, zprovoznění a zlepšení elektronických celních systémů v souladu s článkem 4 zpřístupní členské státy lidské, rozpočtové a technické zdroje potřebné pro vnitrostátní prvky.

Článek 10

Finanční ustanovení

1. Aniž jsou dotčeny náklady, které ponesou třetí země nebo mezinárodní organizace v rámci čl. 2 odst. 3, rozdělí se náklady spojené s prováděním tohoto rozhodnutí mezi Společenství a členské státy v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku.

2. Společenství ponese náklady na návrh, nákup, instalaci, provoz a údržbu prvků náležejících Společenství stanovených v čl. 5 odst. 2, v souladu s programem Clo 2007, stanoveným v rozhodnutí č. 253/2003/ES a všemi následnými programy.

3. Členské státy ponesou náklady na zřízení a provoz vnitrostátních prvků, uvedených v čl. 5 odst. 3, včetně rozhraní s dalšími správními orgány nebo subjekty a hospodářskými subjekty.

4. Za účelem minimalizace nákladů posílí členské státy spolupráci prostřednictvím rozvoje modelů sdílení nákladů a společných řešení.

Článek 11

Sledování

1. Komise podnikne všechny nezbytné kroky s cílem ověřit, zda jsou opatření financovaná z rozpočtu Společenství prováděna v souladu s tímto rozhodnutím a zda jsou dosažené výsledky v souladu s cíli stanovenými v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci.

2. Komise ve spolupráci s členskými státy ve Skupině pro celní politiku pravidelně sleduje pokrok jednotlivých členských států a Komise při dosahování souladu s článkem 4 s cílem určit, zda je dosahováno cílů stanovených v čl. 2 odst. 1 prvním pododstavci a jak by mohla být zvýšena efektivita činností souvisejících se zaváděním elektronických celních systémů.

Článek 12

Zprávy

1. Členské státy podávají Komisi pravidelně zprávy o svém pokroku při plnění jednotlivých úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu uvedeném v čl. 8 odst. 2. Oznamují Komisi splnění každého z těchto úkolů.

2. Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi výroční zprávu o pokroku za období od 1. ledna do 31. prosince předcházejícího roku. Tyto výroční zprávy se zakládají na vzoru zavedeném Komisí ve spolupráci s členskými státy ve Skupině pro celní politiku.

3. Do 30. června každého roku vypracuje Komise na základě výročních zpráv uvedených v odstavci 2 konsolidovanou zprávu hodnotící pokrok dosažený členskými státy a Komisí, zejména při dosahování souladu s článkem 4, a možnou potřebu prodloužení lhůt stanovených v článku 4 odst. 2, 3 a 5 a předloží ji dotčeným stranám a skupině pro celní politiku k dalšímu posouzení.

4. Konsolidovaná zpráva uvedená v odstavci 3 kromě toho obsahuje výsledky všech případných kontrolních návštěv. Obsahuje rovněž výsledky jakýchkoliv dalších kontrol a může uvádět metody a kritéria pro využití při dalších hodnoceních, zejména při hodnocení toho, do jaké míry jsou elektronické celní systémy interoperabilní a jak fungují.

Článek 13

Konzultace hospodářských subjektů

Komise a členské státy pravidelně konzultují hospodářské subjekty ve všech fázích přípravy, vývoje a zavádění systémů a služeb stanovených v článku 4.

Komise a členské státy zřídí vlastní mechanismus konzultací, na jehož základě se pravidelně schází reprezentativní výběr hospodářských subjektů.

Článek 14

Přistupující nebo kandidátské země

Komise informuje země uznané za přistupující nebo kandidátské země o přípravě, vývoji a zavádění systémů a služeb stanovených v článku 4 a umožní jim účast na nich.

Článek 15

Prováděcí opatření

Prodloužení lhůt stanovených v čl. 4 odst. 2, 3 a 5 se přijímá regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 16 odst. 2.

Článek 16

Výbor

1. Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku 15. ledna 2008.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

J. LENARČIČ

(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 47.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12.12.2006 (Úř. věst. C 317 E, 23.12.2006, s. 74), společný postoj Rady ze dne 23.7.2007 (Úř. věst. C 242 E, 16.10.2007, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 11.12.2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Úř. věst. L 144, 30.4.2004, s. 65.

(4) Úř. věst. C 305, 16.12.2003, s. 1.

(5) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(6) Úř. věst. L 36, 12.2.2003, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 787/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 12).

(7) Úř. věst. L 341, 17.12.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění nařízení Rady (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s.1).

(8) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(9) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(10) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

26.1.2008

Úřední věstník Evropské unie

L 23/30

DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 10. ledna 2008

o opatřeních k usnadnění budoucího přechodu na euro

(oznámeno pod číslem K(2007) 6912)

(2008/78/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 211 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zatímco první skupina účastníků eurozóny zažila dlouhou přechodnou fázi, během níž bylo euro jejich měnou, avšak nebyla dosud zavedena eurohotovost, většina stávajících národních plánů na budoucí přechod na euro předpokládá zavedení euromincí a eurobankovek ke dni přijetí eura. Tento rozdíl a široká dostupnost eurohotovosti znamená, že by členské státy, které se připravují na přijetí eura, měly mít jinou strategii, než byla strategie uplatňovaná v období mezi rokem 1999 a 2002.

(2)

Za těchto odlišných okolností ustanovení doporučení Komise ze dne 11. října 2000 o opatřeních k usnadnění přípravy hospodářských subjektů na přechod na euro (1) neřeší přiměřeně otázky, jež vyvolává změna souvislostí. S cílem přihlédnout k tomuto novému kontextu a využít zkušeností získaných při zavádění eurohotovosti v roce 2002, 2007 a 2008 by proto mělo být přijato nové doporučení,

DOPORUČUJE:

Článek 1

Řízení organizace přechodu

1. Členské státy by měly vytvořit zvláštní vyhrazené struktury vhodné k plánování, koordinaci a usnadnění všech nezbytných příprav na zavedení eura.

2. Je nutno vypracovat národní plán přechodu na euro, který bude zahrnovat všechny aspekty organizace přechodu na euro, projednat jej se zástupci hlavních hospodářských subjektů (úvěrové instituce, maloobchod, společnosti provozující přepravu hotovosti, výrobci prodejních automatů, sdružení spotřebitelů, obchodní komory atd.) a pravidelně jej aktualizovat.

Článek 2

Usnadnění přípravy občanů na euro

1. Vnitrostátní právní předpisy by měly ukládat dvojí uvádění cen a jiných peněžních částek, jež mají být zaplaceny, připsány na účet nebo odepsány z účtu. Povinné dvojí uvádění cen a jiných peněžních částek by mělo začít co nejdříve poté, co Rada oficiálně přijme neodvolatelně stanovený pevný přepočítací koeficient mezi národní měnou a eurem. Členské státy by měly maloobchodníky odrazovat od toho, aby uváděli dvojí ceny a jiné peněžní částky před oficiálním přijetím přepočítacího koeficientu. Členské státy by měly rovněž požadovat samostatné uvádění jakýchkoliv poplatků, které podniky ukládají za přijímání plateb v eurech v období mezi stanovením přepočítacího koeficientu a zavedením eura. Mělo by být zakázáno používání jiného přepočítacího koeficientu, než je přepočítací koeficient přijatý Radou. Dvojí uvádění cen a jiných peněžních částek by mělo být povinné po dobu nejméně šesti měsíců a nejvýše jednoho roku od zavedení eura. Poté by mělo být zastaveno, aby občané mohli plně přivyknout nové měně.

2. Členské státy by měly zajistit, aby občané byli dobře informováni o opatřeních k přechodu na euro, o ustanoveních o ochraně eurobankovek a euromincí a o bezpečnostních prvcích eurohotovosti, a měly by občanům pomoci obeznámit se s novým měřítkem hodnoty. Tato informační kampaň by měla být zachována určitou dobu po zavedení eura. Je nutno zavést zvláštní informační programy zejména pro zranitelné osoby (např. starší občany, osoby s tělesným nebo smyslovým postižením či problémem v oblasti duševního zdraví atd.), jakož i pro osoby, pro něž je přístup k informacím obtížný (např. přistěhovalci a osoby bez domova, negramotné osoby atd.).

3. Členské státy, úvěrové instituce a podniky by měly pořádat vzdělávací akce s cílem seznámit s eurem zaměstnance, kteří pravidelně přicházejí do styku s hotovostí, aby byly zajištěny lepší rozpoznávání euromincí a eurobankovek, správná identifikace bezpečnostních prvků a rychlejší manipulace s eurohotovostí. Dále je nutno pořádat pravidelné vzdělávací akce pro osoby se zrakovým postižením s cílem pomoci jim vytvořit si smyslovou paměť, pokud jde o novou měnu.

4. Orgány veřejné správy by měly podnikům (zejména malým a středním) poskytnout přesné informace o harmonogramu přechodu na euro a o příslušných právních, daňových a účetních pravidlech. Obchodní sdružení, evropská informační střediska, obchodní komory, účetní a podnikoví poradci by měli zajistit, aby podniky, s nimiž jsou ve styku, provedly nezbytné přípravy a aby byly schopny ode dne zavedení eura provádět všechny své operace v eurech.

5. Banky by měly své klienty informovat o praktických důsledcích přechodu na euro. Zejména by je měly upozornit na skutečnost, že ode dne zavedení eura již nebudou moci provádět bezhotovostní platby nebo vést účet ve starých národních měnových jednotkách.

6. Podniky by měly přijmout opatření s cílem zvýšit informovanost svých zaměstnanců a organizovat specializované vzdělávací akce pro zaměstnance, kteří jsou ve styku s veřejností.

7. Členské státy by měly sledovat přípravy hospodářských subjektů na přechod na euro, zejména prostřednictvím pravidelných průzkumů a šetření.

Článek 3

Zajištění rychlého zavedení eurohotovosti

1. V zájmu snížení množství peněz, které má být fyzicky vyměněno, by spotřebitelé měli být vybízeni, aby v týdnech před přechodem na euro ukládali na účty přebytky hotovosti. Právní akty přijaté po rozhodnutí Rady o stanovení neodvolatelného pevného přepočítacího koeficientu by měly přednostně obsahovat údaje v eurech, pokud jejich platnost bude trvat po datu zavedení eura.

2. V měsících před přechodem na euro by banky měly využít možnosti předzásobení a druhotného předzásobení eurobankovkami a euromincemi, jak stanoví Evropská centrální banka (2). Prodejny by měly být druhotně předzásobeny bankovkami a mincemi v posledních týdnech před přechodem na euro. Pro malé maloobchodní prodejny by měla být naplánována zvláštní opatření, včetně zejména sad mincí pro maloobchodníky. Aby se podpořila účast prodejen na operacích druhotného předzásobování, měly by jim být nabídnuty finančně atraktivní podmínky odloženého debetování. V období tří týdnů před přechodem na euro by občané měli mít možnost získat sady euromincí, aby bylo zajištěno, že každá domácnost disponuje nejméně jednou sadou. Předzásobení hospodářských subjektů by se mělo uskutečnit podle přísných pravidel, která zakazují předčasné použití obdržené hotovosti.

3. Ode dne zavedení eura by bankomaty měly být uzpůsobeny pro výdej eurobankovek. Bankomaty, které z technických důvodů nelze včas uzpůsobit, by měly být uzavřeny. Výběry hotovosti a směny v úvěrových institucích v období dvou týdnů před přechodem na euro a dvou týdnů po zavedení eura by měly být prováděny přednostně v bankovkách s nízkou nominální hodnotou.

4. Ode dne přechodu na euro by prodejny měly povinně vydávat hotovost pouze v eurech, ledaže nejsou z praktických důvodů schopny toto zajistit. Je nutno přijmout opatření ad hoc s cílem usnadnit jejich předzásobení hotovostí a omezit potíže spojené s nárůstem objemu hotovosti v prodejnách.

5. Všechny elektronické prodejní terminály by měly být ode dne zavedení eura převedeny na euro. Během prvních dnů po zavedení eura by spotřebitelé měli být vybízeni k častějšímu používání elektronických plateb.

6. Hlavní pobočky úvěrových institucí by měly být v prvních dnech období dvojího oběživa otevřeny, aby se usnadnila výměna národní měny za eura. Kromě toho by se během období přechodu na euro měla prodloužit otevírací doba bank. Maloobchodníci by měli být vybaveni zvláštním zařízením, které jim umožní rychlejší doplňování hotovosti, aby se zamezilo frontám.

Článek 4

Zamezení zneužití a nesprávnému vnímání vývoje cen ze strany občanů

1. S maloobchodem a odvětvím služeb by měly být sjednány dohody, aby byl zajištěn neutrální dopad zavedení eura na ceny. Maloobchodníci by zejména neměli zvyšovat ceny kvůli přechodu na euro a měli by usilovat o minimalizaci změn cen při stanovování cen v eurech po přepočtu. Tyto dohody by se měly realizovat přijetím loga, které bude viditelné a spotřebitelé jej budou moci snadno rozpoznat. Logo by mělo být propagováno prostřednictvím komunikačních a informačních kampaní. Ve spolupráci se sdruženími spotřebitelů by mělo být zavedeno podrobné sledování dodržování závazků přijatých maloobchodníky v rámci těchto dohod. Pro případ nedodržení závazků by měla být stanovena odrazující opatření sahající od zveřejnění jména podniku po možné pokuty v nejzávažnějších případech.

2. V průběhu prvních týdnů po přijetí přepočítacího koeficientu až do skončení období dvojího uvádění cen by členské státy měly zavést podrobné a časté sledování cen. Občanům by měly být poskytovány každý týden informace o vývoji cen zejména v týdnech bezprostředně před přechodem na euro a po tomto přechodu, aby se zamezilo možnému nesprávnému vnímání.

3. Na platební operace v eurech by se po přechodu na euro měly vztahovat stejné bankovní poplatky jako na platební operace v národní měně.

Článek 5

Závěrečné ustanovení

Členské státy se vyzývají, aby podpořily provedení tohoto doporučení.

Článek 6

Určení

Toto doporučení je určeno členským státům, na které se vztahuje výjimka podle článku 122 Smlouvy, jakož i úvěrovým institucím, podnikům, obchodním sdružením a spotřebitelským organizacím v těchto členských státech.

V Bruselu dne 10. ledna 2008.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise

(1) Doporučení 2000/C 303/05 (Úř. věst. C 303, 24.10.2000, s. 6).

(2) Viz Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 14.7.2006 o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu (ECB/2006/9, Úř. věst. L 207, 28.7.2006, s. 39).

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 23

České vydání	Právní předpisy	Svazek 51 26. ledna 2008

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 63/2008 ze dne 21. ledna 2008, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz dihydromyrcenolu pocházejícího z Indie	1
		Nařízení Komise (ES) č. 64/2008 ze dne 25. ledna 2008 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	7
	*	Nařízení Komise (ES) č. 65/2008 ze dne 25. ledna 2008 o otevření celních kvót pro dovozy některého zboží pocházejícího z Norska, které vzniklo zpracováním zemědělských produktů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 3448/93, do Evropského společenství pro rok 2008 a následující roky	9
	*	Nařízení Komise (ES) č. 66/2008 ze dne 25. ledna 2008 o otevření roční celní kvóty pro dovoz některého zboží pocházejícího z Norska, které vzniklo zpracováním zemědělských produktů uvedených v nařízení Rady (ES) č. 3448/93, do Evropského společenství pro rok 2008 a následující roky	11
	*	Nařízení Komise (ES) č. 67/2008 ze dne 25. ledna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 3199/93 o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně	13
		Nařízení Komise (ES) č. 68/2008 ze dne 25. ledna 2008, kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1109/2007, pro hospodářský rok 2007/2008	15
		Nařízení Komise (ES) č. 69/2008 ze dne 25. ledna 2008, o vydávání dovozních licencí pro rýži v rámci celních kvót otevřených na podobdobí měsíce ledna 2008 nařízením (ES) č. 327/98	17
		ROZHODNUTÍ PŘIJATÁ SPOLEČNĚ EVROPSKÝM PARLAMENTEM A RADOU
	*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES ze dne 15. ledna 2008 o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod	21

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	21,89	5,36
1701 11 90 (1)	21,89	10,62
1701 12 10 (1)	21,89	5,17
1701 12 90 (1)	21,89	10,16
1701 91 00 (2)	22,77	14,47
1701 99 10 (2)	22,77	9,33
1701 99 90 (2)	22,77	9,33
1702 90 95 (3)	0,23	0,41

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2008/76/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 21. ledna 2008 ohledně postoje, který má Společenství zaujmout v Mezinárodní radě pro kakao k prodloužení platnosti Mezinárodní dohody o kakau z roku 2001	27
	Komise
	2008/77/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 25. ledna 2008, kterým se schvalují plány pro rok 2008 týkající se eradikace klasického moru prasat u divokých prasat a nouzového očkování těchto prasat proti této nákaze v Bulharsku (oznámeno pod číslem K(2008) 270)	28
	DOPORUČENÍ
	Komise
	2008/78/ES
*	Doporučení Komise ze dne 10. ledna 2008 o opatřeních k usnadnění budoucího přechodu na euro (oznámeno pod číslem K(2007) 6912)	30