I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1447/2007

ze dne 4. prosince 2007,

kterým se pro rybářský hospodářský rok 2008 stanoví orientační ceny a produkční ceny Společenství některých produktů rybolovu podle nařízení (ES) č. 104/2000

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (1), a zejména na čl. 18 odst. 3 a čl. 26 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V čl. 18 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000 se uvádí, že orientační cena a produkční cena Společenství se stanoví pro každý rybářský hospodářský rok za účelem určení cenových hladin pro intervence na trhu u některých produktů rybolovu.

(2)	Podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000 má být orientační cena stanovena pro každý produkt a skupinu produktů uvedené v přílohách I a II zmíněného nařízení.

(3)	Na základě dostupných údajů o cenách dotyčných produktů a kritérií uvedených v čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 104/2000 by měly být orientační ceny pro rybářský hospodářský rok 2008 zvýšeny, zachovány nebo sníženy v závislosti na druhu.

(4)

Podle čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000 má být pro produkty uvedené v příloze III uvedeného nařízení stanovena produkční cena Společenství. Je vhodné stanovit produkční cenu Společenství pro jeden z těchto produktů a vypočítat produkční cenu Společenství pro ostatní produkty pomocí vyrovnávacích koeficientů stanovených nařízením Komise (ES) č. 802/2006 ze dne 30. května 2006, kterým se stanoví vyrovnávací koeficienty vztahující se na ryby rodů Thunnus a Euthynnus (2).

(5)	Na základě kritérií stanovených v čl. 18 odst. 2 první a druhé odrážce a v čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000 je třeba upravit produkční cenu Společenství pro rybářský hospodářský rok 2008.

(6)	Vzhledem k naléhavosti situace je nutné udělit výjimku ze lhůty šesti týdnů podle části I bodu 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke smlouvám o založení Evropských společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro rybářský hospodářský rok od 1. ledna do 31. prosince 2008 se orientační ceny podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000 stanoví v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Pro rybářský hospodářský rok od 1. ledna do 31. prosince 2008 se produkční ceny Společenství podle čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000 stanoví v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. prosince 2007.

Za Radu

předseda

F. TEIXEIRA DOS SANTOS

(1) Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1759/2006 (Úř. věst. L 335, 1.12.2006, s. 3).

(2) Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 15.

PŘÍLOHA I

Přílohy

Druh

Produkty uvedené v přílohách I a II nařízení (ES) č. 104/2000

Obchodní úprava

Orientační cena

(v EUR/t)

1.	Sleď obecný (Clupea harengus)

Celá ryba

277

2.	Sardinka obecná (Sardina pilchardus)

Celá ryba

563

3.	Ostroun obecný (Squalus acanthias)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

1 112

4.	Máčky rodu Scyliorhinus (Scyliorhinus spp.)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

725

5.	Okouníci rodu Sebastes (Sebastes spp.)

Celá ryba

1 176

6.	Treska obecná (Gadus morhua)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

1 647

7.	Treska tmavá (Pollachius virens)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

784

8.	Treska jednoskvrnná (Melanogrammus aeglefinus)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

1 038

9.	Treska bezvousá (Merlangius merlangus)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

965

10.	Mníci rodu Molva (Molva spp.)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

1 214

11.	Makrela druhu Scomber scombrus

Celá ryba

326

12.	Makrela druhu Scomber japonicus

Celá ryba

294

13.	Sardele rodu Engraulis (Engraulis spp.)

Celá ryba

1 294

14.	Platýs velký (Pleuronectes platessa)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou od 1.1.2008 do 30.4.2008

1 079

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou od 1.5.2008 do 31.12.2008

1 499

15.	Štikozubec obecný (Merluccius merluccius

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

3 638

16.	Pakambaly rodu Lepidorhombus (Lepidorhombus spp.)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

2 541

17.	Platýs limanda (Limanda limanda)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

863

18.	Platýs bradavičnatý (Platichthys flesus)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

527

19.	Tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)

Celá ryba

2 165

Vykuchaná ryba s hlavou

2 391

20.	Sepie obecná a sepiola velká (Sepia officinalis a Rossia macrosoma)

Vcelku

1 687

21.	Ďasi rodu Lophius (Lophius spp.)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

2 968

Bez hlavy

6 107

22.	Garnát obecný (Crangon crangon)

Povařeno ve vodě

2 425

23.	Krevetka severní (Pandalus borealis)

Povařeno ve vodě

6 506

Čerstvý nebo chlazený

1 606

24.	Krab německý (Cancer pagurus)

Vcelku

1 801

25.	Humr severský (Nephrops norvegicus)

Vcelku

5 497

Zadečky

4 386

26.	Jazyky rodu Solea (Solea spp.)

Celá ryba nebo vykuchaná ryba s hlavou

6 949

1.	Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

1 975

2.	Štikozubci rodu Merluccius (Merluccius spp.)

Zmrazený, celý, v původním balení obsahujícím stejné produkty

1 214

Zmrazený, filetovaný, v původním balení obsahujícím stejné produkty

1 506

3.	Zubatec obecný a ružichy rodu Pagellus (Dentex dentex a Pagellus spp.)

Zmrazený, po částech nebo v původním balení obsahujícím stejné produkty

1 594

4.	Mečoun obecný (Xiphias gladius)

Zmrazený, celý, v původním balení obsahujícím stejné produkty

4 038

5.	Sepie obecná, sepiola velká, sepiola malá (Sepia officinalis) (Rossia macrosoma) (Sepiola rondeletti)

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

1 916

6.	Chobotnice rodu Octopus (Octopus spp.)

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

2 119

7.	Olihně rodu Loligo (Loligo spp.)

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

1 168

8.	Kalmar šípový (Ommastrephes sagittatus)

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

961

9.	Kalmar argentinský (Illex argentinus)

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

869

10.

Krevetovití (Penaeidae)

—	kreveta druhu Parapenaeus longirostris

—	ostatní druhy čeledi Penaeidae

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

4 032

Zmrazený, v původním balení obsahujícím stejné produkty

7 819

PŘÍLOHA II

Druh Produkty uvedené v příloze III nařízení (ES) č. 104/2000	Hmotnost	Obchodní údaje	Produkční cena Společenství (v EUR/t)
Tuňák žlutoploutvý (Thunnus albacares)	o hmotnosti vyšší než 10 kg/kus	Vcelku	1 250
		Bez žaber a vykuchaný
		Ostatní
	o hmotnosti nižší než 10 kg/kus	Vcelku
		Bez žaber a vykuchaný
		Ostatní
Tuňák křídlatý (Thunnus alalunga)	o hmotnosti vyšší než 10 kg/kus	Vcelku
		Bez žaber a vykuchaný
		Ostatní
	o hmotnosti nižší než 10 kg/kus	Vcelku
		Bez žaber a vykuchaný
		Ostatní
Tuňák pruhovaný (Katsuwonus pelamis)		Vcelku
		Bez žaber a vykuchaný
		Ostatní
Tuňák obecný (Thunnus thynnus)		Vcelku
		Bez žaber a vykuchaný
		Ostatní
Jiné druhy rodů Thunnus a Euthynnus		Vcelku
		Bez žaber a vykuchaný
		Ostatní

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/8

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1449/2007

ze dne 7. prosince 2007,

kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 2402/96, (ES) č. 2058/96, (ES) č. 2375/2002, (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 950/2006, (ES) č. 955/2005, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1100/2006, (ES) č. 1918/2006, (ES) č. 1964/2006, (ES) č. 1002/2007 a (ES) č. 508/2007, pokud jde o dny pro podávání žádostí o dovozní licence a pro vydávání těchto licencí v roce 2008 v rámci celních kvót pro batáty, maniokový škrob, obiloviny, rýži, cukr a olivový olej, a kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 1445/95, (ES) č. 1518/2003, (ES) č. 596/2004 a (ES) č. 633/2004, pokud jde o dny pro vydávání vývozních licencí v roce 2008 v odvětvích hovězího masa, vepřového masa, vajec a drůbežího masa

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Rady 96/317/ES ze dne 13. května 1996 o závěrech vyplývajících z výsledků konzultací s Thajskem podle článku XXIII GATT (2),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (3), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3491/90 ze dne 26. listopadu 1990 o dovozech rýže pocházející z Bangladéše (4), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (5), a zejména na čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 4 a čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2184/96 ze dne 28. října 1996 o dovozech rýže pocházející a dovážené z Egypta do Společenství (6), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (7), a zejména na čl. 40 odst. 1 písm. e) bod iii) a písm. f) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 865/2004 ze dne 29. dubna 2004 o společné organizaci trhu s olivovým olejem a stolními olivami a o změně nařízení (EHS) č. 827/68 (8), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (9), a zejména na čl. 29 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem (10), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2771/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vejci (11), a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2777/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s drůbežím masem (12), a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2402/96 ze dne 17. prosince 1996 o otevření určitých ročních celních kvót pro batáty a maniokový škrob a stanovení pravidel pro správu těchto kvót (13) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o vývozní licence pro batáty a jejich vydávání v rámci kvót 09.4013 a 09.4014 na straně jedné a pro maniokový škrob v rámci kvót 09.4064 a 09.4065 na druhé straně.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 2375/2002 ze dne 27. prosince 2002 o otevření a správě celních kvót Společenství pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, pocházející ze třetích zemí (14), nařízení Komise (ES) č. 2305/2003 ze dne 29. prosince 2003 o otevření a správě celní kvóty Společenství pro dovoz ječmene ze třetích zemí (15) a nařízení Komise (ES) č. 969/2006 ze dne 29. června 2006 o otevření a správě celních kvót a pro dovoz kukuřice z třetích zemí (16) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, v rámci kvót 09.4123, 09.4124 a 09.4125, pro ječmen v rámci kvóty 09.4126 a pro kukuřici v rámci kvóty 09.4131.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 2058/96 ze dne 28. října 1996 o otevření a správě celní kvóty pro zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 00 pro výrobu potravinových přípravků kódu KN 1901 10 (17), nařízení Komise (ES) č. 1964/2006 ze dne 22. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro otevření a správu celní kvóty pro dovoz rýže pocházející z Bangladéše podle nařízení Rady (EHS) č. 3491/90 (18), nařízení Komise (ES) č. 1002/2007 ze dne 29. srpna 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2184/96 o dovozech rýže pocházející a dovážené z Egypta (19) a nařízení Komise (ES) č. 955/2005 ze dne 23. června 2005 o otevření kvóty pro dovoz rýže z Egypta do Společenství (20) stanoví zvláštní ustanovení pro podávání žádostí o dovozní licence a pro jejich vydávání, pokud jde o zlomkovou rýži v rámci kvóty 09.4079, rýži pocházející z Bangladéše v rámci kvóty 09.4517, rýži v rámci kvóty 09.4094 a rýži pocházející z Egypta v rámci kvóty 09.4097.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (21) stanoví zvláštní ustanovení pro podávání žádostí o dovozní licence a pro jejich vydávání v rámci kvót 09.4331 až 09.4351, 09.4315 až 09.4320, 09.4324 až 09.4328, 09.4380, 09.4390.

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro otevírání a správu celních kvót, v hospodářských letech 2006/07, 2007/08 a 2008/09, pro surový třtinový cukr určený k rafinaci pocházející z nejméně rozvinutých zemí, a prováděcí pravidla pro dovoz produktů čísla 1701 celního sazebníku pocházejících z nejméně rozvinutých zemí (22) stanoví zvláštní ustanovení pro podávání žádostí o dovozní licence a jejich vydávání v rámci kvót 09.4361 a 09.4362.

(6)

V článku 2 nařízení Rady (ES) č. 508/2007 ze dne 7. května 2007 o otevření celních kvót na dovoz surového třtinového cukru do Bulharska a Rumunska za účelem zásobování rafinérií pro hospodářské roky 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009 (23) se stanoví, že pravidla pro dovozní licence stanovená v nařízení (ES) č. 950/2006 se použijí na dovoz cukru na základě celních kvót 09.4365 a 09.4366.

(7)	Nařízení Komise (ES) č. 1918/2006 ze dne 20. prosince 2006 o otevření a správě celní kvóty pro olivový olej pocházející z Tuniska (24) stanoví zvláštní pravidla pro podávání žádostí o dovozní licence pro olivový olej a jejich vydávání v rámci kvóty 09.4032.

(8)

S ohledem na svátky v roce 2008 je třeba na určitá období stanovit odchylku od nařízení (ES) č. 2402/96, (ES) č. 2058/96, (ES) č. 2375/2002, (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 955/2005, (ES) č. 950/2006, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1100/2006, (ES) č. 1918/2006, (ES) č. 1964/2006, (ES) č. 508/2007 a (ES) č. 1002/2007, pokud jde o data podávání žádostí o dovozní licence a o jejich vydávání za účelem dodržení daných objemů kvót.

(9)

V čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci nařízení Komise (ES) č. 1445/95 ze dne 26. června 1995 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa a o zrušení nařízení (EHS) č. 2377/80 (25), čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 1518/2003 ze dne 28. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vepřového masa (26), čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 596/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vajec (27) a čl. 3 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 633/2004 ze dne 30. března 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví drůbežího masa (28) se stanoví, že vývozní licence se vydávají ve středu následující po týdnu, během něhož byly podány žádosti o licence, ledaže Komise v této lhůtě stanoví zvláštní opatření.

(10)	S ohledem na svátky v roce 2008 a na nepravidelné zveřejňování Úředního věstníku Evropské unie během svátků bude období mezi podáním žádostí a dnem vydání licencí příliš krátké k zajištění řádné správy trhu. Je proto třeba toto období prodloužit.

(11)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem všech příslušných řídících výborů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Batáty

1. Odchylně od článku 3 nařízení (ES) č. 2402/96 nelze podávat žádosti o dovozní licence pro batáty v rámci kvót 09.4013 a 09.4014 na rok 2008 do 2. ledna 2008 ani po pondělí 15. prosince 2008.

2. Odchylně od čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 2402/96 se dovozní licence pro batáty, na které byla podána žádost ve dnech uvedených v příloze I v rámci kvót 09.4013 a 09.4014, vydávají ve dnech podle uvedené přílohy I pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (29).

Článek 2

Maniokový škrob

1. Odchylně od čl. 9 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 2402/96 nelze podávat žádosti o dovozní licence pro maniokový škrob v rámci kvót 09.4064 a 09.4065 na rok 2008 do 2. ledna 2008 ani po pondělí 15. prosince 2008.

2. Odchylně od čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 2402/96 se dovozní licence pro maniokový škrob, na které byla podána žádost ve dnech uvedených v příloze II v rámci kvót 09.4064 a 09.4065, vydávají ve dnech podle uvedené přílohy II pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006.

Článek 3

Obiloviny

1. Odchylně od čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 2375/2002 začíná pro rok 2008 první období pro podávání žádostí o dovozní licence pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, v rámci kvót 09.4123, 09.4124 a 09.4125 běžet až od 2. ledna 2008. Tyto žádosti lze podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

2. Odchylně od čl. 3 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 2305/2003 začíná pro rok 2008 první období pro podávání žádostí o dovozní licence pro ječmen v rámci kvóty 09.4126 běžet až od 2. ledna 2008. Tyto žádosti lze podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

3. Odchylně od čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 969/2006 začíná pro rok 2008 první období pro podávání žádostí o dovozní licence pro kukuřici v rámci kvóty 09.4131 běžet až od 2. ledna 2008. Tyto žádosti lze podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

Článek 4

Rýže

1. Odchylně od čl. 2 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 2058/96 začíná pro rok 2008 první období pro podávání žádostí o dovozní licence pro zlomkovou rýži v rámci kvóty 09.4079 běžet až od 2. ledna 2008. Tyto žádosti lze podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

2. Odchylně od čl. 4 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1964/2006 začíná pro rok 2008 první období pro podávání žádostí o dovozní licence pro rýži pocházející z Bangladéše v rámci kvóty 09.4517 běžet až od 2. ledna 2008. Tyto žádosti lze podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

3. Odchylně od čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1002/2007 začíná pro rok 2008 první období pro podávání žádostí o dovozní licence pro rýži pocházející a dováženou z Egypta v rámci kvóty 09.4094 běžet až od 2. ledna 2008. Tyto žádosti lze podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

4. Odchylně od čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 955/2005 začíná pro rok 2008 první období pro podávání žádostí o dovozní licence pro rýži pocházející z Egypta v rámci kvóty 09.4097 běžet až od 2. ledna 2008. Tyto žádosti lze podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

Článek 5

Cukr

1. Odchylně od čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/2006 a článku 2 nařízení (ES) č. 508/2007 lze žádosti o dovozní licence na produkty odvětví cukru v rámci kvót 09.4331 až 09.4351, 09.4315 až 09.4320, 09.4324 až 09.4328, 09.4365, 09.4366, 09.4380 a 09.4390 na rok 2008 podávat pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

2. Odchylně od čl. 5 odst. 5 nařízení (ES) č. 1100/2006 je možné podávat žádosti o dovozní licence pro produkty odvětví cukru v rámci kvót 09.4361 a 09.4362 na rok 2008 pouze do pátku 12. prosince 2008 do třinácté hodiny bruselského času.

Článek 6

Olivový olej

Odchylně od čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1918/96 se dovozní licence pro olivový olej, na které byla podána žádost v pondělí 17. nebo v úterý 18. března 2008 v rámci kvóty 09.4032, vydávají v pátek 28. března 2008 pod podmínkou, že byla přijata opatření podle čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 1301/2006.

Článek 7

Vývozní licence s náhradou u odvětví hovězího a vepřového masa, vajec a drůbežího masa

Odchylně od čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 1445/95, čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1518/2003, čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 596/2004 a čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 633/2004 se vývozní licence, na něž byly podány žádosti během lhůt uvedených v příloze III tohoto nařízení, vydávají v odpovídajících dnech, jež jsou uvedeny tamtéž.

Odchylka stanovená v prvním pododstavci se použije pouze tehdy, pokud před uvedenými dny pro vydávání licencí nedojde k přijetí žádného ze zvláštních opatření podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1445/95, čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 1518/2003, čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 596/2004 a čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 633/2004.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost třetí den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. prosince 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(2) Úř. věst. L 122, 22.5.1996, s. 15.

(3) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 735/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 6).

(4) Úř. věst. L 337, 4.12.1990, s. 1.

(5) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1).

(6) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 1.

(7) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1260/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 1).

(8) Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97. Opravené znění (Úř. věst. L 206, 9.6.2004, s. 37).

(9) Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(10) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005.

(11) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 679/2006 (Úř. věst. L 119, 4.5.2006, s. 1).

(12) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 77. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 679/2006.

(13) Úř. věst. L 327, 18.12.1996, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1884/2006 (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 44).

(14) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 88. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 932/2007 (Úř. věst. L 204, 4.8.2007, s. 3).

(15) Úř. věst. L 342, 30.12.2003, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2022/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 70).

(16) Úř. věst. L 176, 30.6.2006, s. 44. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2022/2006.

(17) Úř. věst. L 276, 29.10.1996, s. 7. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2019/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 48).

(18) Úř. věst. L 408, 30.12.2006, s. 19. Opravené znění (Úř. věst. L 47, 16.2.2007, s. 15).

(19) Úř. věst. L 226, 30.8.2007, s. 15.

(20) Úř. věst. L 164, 24.6.2005, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2019/2006.

(21) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 371/2007 (Úř. věst. L 92, 3.4.2007, s. 6).

(22) Úř. věst. L 196, 18.7.2006, s. 3.

(23) Úř. věst. L 122, 11.5.2007, s. 1.

(24) Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 84.

(25) Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 35. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 586/2007 (Úř. věst. L 139, 31.5.2007, s. 5).

(26) Úř. věst. L 217, 29.8.2003, s. 35. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1713/2006 (Úř. věst. L 321, 21.11.2006, s. 11).

(27) Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 33. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1713/2006.

(28) Úř. věst. L 100, 6.4.2004, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1713/2006.

(29) Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

PŘÍLOHA I

Vydávání dovozních licencí pro batáty v rámci kvót 09.4013 a 09.4014 na určitá období roku 2008

Datum podání žádostí	Datum vydání licencí
úterý 18. března 2008	pátek 28. března 2008
úterý 29. dubna 2008	pátek 9. května 2008

PŘÍLOHA II

Vydávání dovozních licencí pro maniokový škrob v rámci kvót 09.4064 a 09.4065 na určitá období roku 2008

Datum podání žádostí	Datum vydání licencí
úterý 18. března 2008	pátek 28. března 2008
úterý 29. dubna 2008	pátek 9. května 2008

PŘÍLOHA III

Lhůty pro podávání žádostí o vývozní licence v odvětvích hovězího masa, vepřového masa, vajec a drůbežího masa	Datum vydání
Od 17. do 21. března 2008	27. března 2008
Od 5. do 9. května 2008	15. května 2008
Od 14. do 18. července 2008	24. července 2008

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/13

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 12. října 2006

o podpisu Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě)

(2007/799/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Jedním z cílů politiky Společenství v oblasti dopravy je podporovat na mezinárodní úrovni opatření zabývající se regionálními a evropskými problémy, které brání udržitelné mobilitě dopravy a vedou k ohrožování životního prostředí.

(2)	Dne 14. května 1991 pověřila Rada Komisi, aby se v konzultaci s členskými státy jménem Společenství účastnila jednání o Alpské úmluvě a o příslušných protokolech.

(3)	Rozhodnutím Rady 96/191/ES (1) uzavřelo Společenství Úmluvu o ochraně Alp (Alpská úmluva).

(4)	Ve dnech 24. až 26. května 2000 byl na 16. zasedání stálého výboru Alpské úmluvy ve Švýcarsku přijat Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy, založený na čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy.

(5)	Protokol o dopravě tvoří rámec založený na zásadě předběžné opatrnosti, zásadě preventivních opatření a zásadě „znečišťovatel platí“, aby byla v alpském regionu pro všechny způsoby dopravy zajištěna udržitelná mobilita a ochrana životního prostředí.

(6)	Protokol o dopravě byl podle svého článku 24 otevřen k podpisu smluvními stranami na zasedání ministrů Alpské úmluvy konaném v Lucernu ve dnech 30. a 31. října 2000 a poté v Rakouské republice, která je jeho depozitářem.

(7)	Převážné pravomoci Společenství spolu se zásadou jednotného mezinárodního zastoupení Společenství vybízejí k tomu, aby Společenství a členské státy, které jsou smluvními stranami úmluvy, podepsaly a případně uložily příslušné ratifikační a schvalovací listiny pokud možno současně.

(8)	Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy (protokol o dopravě) by měl být podepsán jménem Společenství s výhradou pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy (protokol o dopravě) jménem Společenství s výhradou pozdějšího uzavření a udělit jim k tomuto účelu nezbytné zmocnění.

V Lucemburku dne 12. října 2006.

Za Radu

předseda

S. HUOVINEN

(1) Úř. věst. L 61, 12.3.1996, s. 31.

PŘEKLAD

PROVÁDĚCÍ PROTOKOL K ALPSKÉ ÚMLUVĚ Z ROKU 1991 V OBLASTI DOPRAVY

„Protokol o dopravě“

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE,

SLOVINSKÁ REPUBLIKA,

jakož i

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ –

v souladu se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (Alpská úmluva) ze dne 7. listopadu 1991, jehož cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti;

v rámci závazků vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy;

vědomy si toho, že alpská oblast zahrnuje území, pro něž jsou příznačné obzvláště citlivé ekosystémy a krajina, geografické a topografické podmínky zvyšující zátěž škodlivinami a hlukem a jedinečné přírodní zdroje či jedinečné kulturní dědictví;

vědomy si toho, že v důsledku vyšší integrace trhů, společenského a hospodářského rozvoje a činností spojených s trávením volného času bude nadále docházet k nárůstu dopravy a s ní související zátěže životního prostředí, nebudou-li přijata vhodná opatření;

přesvědčeny o tom, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat vlastní projekt sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje a podílet se na jeho provádění v rámci stávajícího státního uspořádání;

vědomy si toho, že doprava není ve svých důsledcích bez vlivu na životní prostředí a že zátěž životního prostředí plynoucí z dopravy vytváří rostoucí ekologické, zdravotní a bezpečnostně-technické škody a rizika, jež je třeba řešit společně;

vědomy si toho, že je třeba posílených opatření k zajištění bezpečnosti při dopravě nebezpečných věcí;

vědomy si toho, že je třeba obsáhlého pozorování, výzkumu, informací a poradenství, aby se ukázaly souvislosti mezi dopravou, zdravím, životním prostředím a hospodářským rozvojem a aby se ozřejmilo, že je nezbytné zatížení životního prostředí snižovat;

vědomy si toho, že dopravní politika v alpské oblasti zaměřená na zásady udržitelnosti je v zájmu nejen alpského obyvatelstva, nýbrž i obyvatelstva mimo Alpy, a že je nutná k zajištění alpské oblasti jakožto životního, přírodního a hospodářského prostoru;

vědomy si toho, že na jedné straně je stávající potenciál různých způsobů dopravy částečně využíván jen nedostatečně a že se na druhé straně nebere dostatečně v úvahu význam infrastruktur pro ekologičtější dopravní systémy, jako jsou železnice, lodní doprava a kombinované systémy, a význam nadnárodní kompatibility a provozuschopnosti různých dopravních prostředků, a že je proto nutné tyto dopravní systémy v Alpách i mimo ně optimalizovat prostřednictvím podstatného posílení sítí;

vědomy si toho, že rozhodnutí v oblasti územního plánování a hospodářské politiky v Alpách i mimo ně jsou pro rozvoj dopravy v alpské oblasti nanejvýš důležitá;

v rámci snahy přispívat rozhodujícím způsobem k udržitelnému rozvoji a ke zlepšování kvality života v této souvislosti snižovat množství vozidel, organizovat dopravu způsobem šetrným k životnímu prostředí a zvyšovat účinnost a účelnost stávajících dopravních systémů;

přesvědčeny o tom, že je třeba uvést v soulad hospodářské zájmy, společenské výzvy a ekologické požadavky;

s ohledem na dvoustranné a mnohostranné dohody smluvních stran s Evropským společenstvím, zejména na dohody v oblasti dopravy;

přesvědčeny o tom, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států –

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

1. Smluvní strany se zavazují provádět udržitelnou dopravní politiku, která

sníží zatížení a rizika v oblasti vnitroalpské dopravy i tranzitní dopravy vedené přes Alpy na míru únosnou pro lidi, zvířata a rostliny i pro jejich životní prostředí, mimo jiné prostřednictvím posíleného přesouvání dopravy, především nákladní, na železnici, a to zejména vytvářením vhodných infrastruktur a pobídek přizpůsobených trhu;

b)	přispívá prostřednictvím harmonizované dopravní politiky smluvních stran zahrnující všechny způsoby dopravy k udržitelnému rozvoji životního prostředí a hospodářské oblasti jakožto existenčního zajištění obyvatelstva žijícího v alpské oblasti;

c)	přispívá k omezování vlivů, jež jsou hrozbou pro roli a přírodní zdroje alpské oblasti – jejíž význam přesahuje její hranice – a pro ochranu jejího kulturního a přírodního bohatství, a pokud možno přispívá k předcházení těmto vlivům;

d)	prostřednictvím zvýšené účinnosti a účelnosti dopravních systémů a prostřednictvím podpory způsobů dopravy šetrných k životnímu prostředí a k přírodním zdrojům zajistí, aby s vnitroalpskou i tranzitní dopravou byly spojeny hospodářsky únosné náklady;

e)	zajistí v rámci jednotlivých způsobů dopravy spravedlivé podmínky hospodářské soutěže.

2. Smluvní strany se zavazují oblast dopravy rozvíjet v souladu se zásadami obezřetnosti a prevence a se zásadou „znečišťovatel platí“.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

„tranzitní dopravou vedenou přes Alpy“ doprava, jejíž počátek i cíl se nacházejí mimo alpskou oblast;

„vnitroaplskou dopravou“ doprava, jejíž počátek a cíl se nachází uvnitř alpské oblasti (vnitřní doprava), včetně případů, kdy se v alpské oblasti nachází jen počátek nebo jen cíl dopravy;

„únosnými zatíženími a riziky“ zatížení a rizika, jež je třeba vymezit v rámci hodnocení dopadu na životní prostředí a analýz rizik s cílem zamezit jejich dalšímu nárůstu a prostřednictvím příslušných opatření je v nezbytných případech snižovat, a to u novostaveb i u stávajících infrastruktur se značnými účinky na prostředí;

„vnějšími náklady“ náklady, jež nenese uživatel zboží či služeb. Zahrnují náklady na infrastrukturu, není-li její využití zpoplatněno, náklady na znečištění životního prostředí, hluk a věcné škody či škody na zdraví způsobené v souvislosti s dopravou;

„velkými novostavbami nebo významnými změnami či přestavbami stávajících dopravních infrastruktur“ projekty infrastruktury, jejichž účinky podléhají hodnocení dopadu na životní prostředí, v souladu s vnitrostátními právními předpisy o posouzení vlivů na životní prostředí nebo s ustanoveními mezinárodních úmluv;

„rychlostními komunikacemi“ všechny dálnice a silnice o dvou a více pruzích a bez křižovatek nebo silnice z hlediska dopravních důsledků podobné;

„cíli environmentální kvality“ cíle, jež s ohledem na souvislosti ekosystémů popisují úroveň životního prostředí, již je třeba dosáhnout; udávají věcně, prostorově a časově definované hodnoty kvality chráněných statků, přičemž tyto hodnoty lze v případě potřeby aktualizovat;

„normami environmentální kvality“ konkrétní kritéria hodnocení pro dosažení cílů environmentální kvality; pro stanovené parametry se jimi vymezují výsledky, jichž je třeba dosáhnout, postupy měření nebo rámcové podmínky;

„environmentálními ukazateli“ environmentální ukazatele, které měří či hodnotí stav zatížení životního prostředí a jsou základem pro odhady vývoje tohoto zatížení;

„zásadou předběžné opatrnosti“ zásada, podle níž opatření pro předcházení, odstraňování či snižování závažných či nezvratných účinků na zdraví a životní prostředí nesmějí být odkládána na základě odůvodnění, že vědeckým výzkumem dosud nebyla prokázána jednoznačná kauzální souvislost mezi dotyčnými účinky na jedné straně a jejich možnou škodlivostí pro zdraví a životní prostředí na straně druhé;

„zásadou, znečišťovatel platí’“ zásada, podle níž nese náklady na předcházení, odstraňování či snižování zátěže životního prostředí a na jeho obnovu znečišťovatel, a to rovněž v případě následných dopadů. Znečišťovatelé musí nést pokud možno všechny náklady spojené s účinky dopravy na zdraví a životní prostředí;

„přezkumem účelnosti“ přezkum podle vnitrostátních právních předpisů, jenž v případě plánování velkých novostaveb nebo významných změn či přístaveb stávajících dopravních infrastruktur objasňuje jejich dopravně-politickou nezbytnost a ekologické, hospodářské a socio-kulturní účinky.

Článek 3

Udržitelná doprava a mobilita

1. Za účelem rozvoje dopravy v souladu s podmínkami udržitelnosti se smluvní strany zavazují, že prostřednictvím harmonizované politiky životního prostředí a dopravy pro omezení zatížení a rizik souvisejících s dopravou

zohlední význam životního prostředí takovým způsobem, aby

aa)	došlo ke snížení spotřeby přírodních zdrojů na úroveň, jež se pohybuje pokud možno v rámci možnosti přirozené obnovy;

bb)	došlo k omezení uvolňování škodlivých látek na úroveň, jež nepřetěžuje absorpční kapacitu dotyčných prostředí;

cc)	škody způsobené těmito látkami na životním prostředí byly omezeny na úroveň, jež neumožní narušování ekologických struktur a přirozených látkových cyklů;

zohlední nároky společnosti takovým způsobem, aby

aa)	byla zajištěna dosažitelnost osob, pracovních míst, zboží a služeb způsobem šetrným k životnímu prostředí, energeticky a prostorově nenáročným a zároveň účinným a aby bylo dostatečně zajištěno zásobování pro plnění základních potřeb;

bb)	nebylo ohroženo zdraví osob a aby bylo omezeno riziko ekologických katastrof a množství i závažnost úrazů;

zohlední nároky hospodářství takovým způsobem, aby

aa)	se zvýšila hospodářská soběstačnost odvětví dopravy a došlo k internalizaci vnějších nákladů;

bb)	bylo podporováno optimální vytížení stávajících infrastruktur;

cc)	byla zajištěna pracovní místa v konkurenceschopných podnicích činných v jednotlivých hospodářských odvětvích;

d)	s ohledem na zvláštní topografický ráz Alp provádět posílená opatření pro omezení hluku.

2. V souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními předpisy v oblasti dopravy se smluvní strany zavazují rozvíjet vnitrostátní, regionální a místní cíle, strategie a opatření, které

a)	zohlední rozdílné environmentální, hospodářské a socio-kulturní skutečnosti i rozdílné potřeby;

b)	omezí zatížení životního prostředí související s dopravou prostřednictvím kombinace hospodářských nástrojů a opatření v oblasti územního a dopravního plánování.

Článek 4

Zohlednění cílů v ostatních politikách

1. Smluvní strany se zavazují, že cíle tohoto protokolu zohlední i ve svých ostatních politikách.

2. Smluvní strany se zavazují, že účinky ostatních politik, strategií a konceptů v oblasti dopravy podrobí předběžnému i zpětnému přezkumu.

Článek 5

Účast územních samosprávných celků

1. Smluvní strany podporují mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány, aby bylo dosaženo harmonizovaných a co možná nejlepších přeshraničních řešení.

2. V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou odpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet součinnost při provádění politik v oblasti dopravy a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

3. V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

Článek 6

Doplňková vnitrostátní opatření

S výhradou ustanovení platných mezinárodních úmluv mohou smluvní strany v zájmu ochrany ekologicky citlivé alpské oblasti přijmout opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu, a to s ohledem na konkrétní skutečnosti zejména environmentální povahy nebo z důvodů týkajících se zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

KAPITOLA II

KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ

A. STRATEGIE, KONCEPTY, PLÁNOVÁNÍ

Článek 7

Všeobecná politická strategie v oblasti dopravy

1. V zájmu udržitelnosti se smluvní strany zavazují k podpoře hospodárného a bezpečného průběhu dopravy uvnitř přeshraničně harmonizované dopravní sítě, která

a)	harmonizuje způsoby dopravy, dopravní prostředky a druhy dopravy a zvýhodňuje kombinovanou dopravu;

b)	nejlépe využívá stávající dopravní systémy a infrastruktury v alpské oblasti, mimo jiné za použití telematiky, a ve které znečišťovatel v závislosti na způsobených škodách ponese vnější náklady i náklady na infrastrukturu;

c)	prostřednictvím strukturálních opatření a opatření územního plánování podporuje přesun dopravních služeb v oblasti osobní i nákladní dopravy vždy na ten dopravní prostředek, jenž je šetrnější k životnímu prostředí, a zvýhodňuje kombinovanou dopravu;

d)	rozvíjí a využívá možnosti omezování množství vozidel.

2. Smluvní strany se zavazují k co nejúčinnějšímu provádění nezbytných opatření

a)	k zabezpečení dopravních tras před přírodními hrozbami, jakož i

b)	k ochraně obyvatel i životního prostředí v oblastech, jež jsou v souvislosti s dopravou zvláště zatíženy;

c)	k postupnému snižování emisí škodlivých látek a hluku u všech způsobů dopravy, a to rovněž za využití nejdostupnějších technologií;

d)	ke zvýšení bezpečnosti dopravy.

Článek 8

Postup pro hodnocení projektů a mezistátní konzultace

1. Smluvní strany se zavazují v případě velkých novostaveb nebo významných změn či přestaveb stávajících dopravních infrastruktur provádět přezkumy účelnosti, hodnocení dopadu na životní prostředí a analýzy rizik a zohlednit jejich výsledky v souvislosti s cíli tohoto protokolu.

2. Plánování dopravních infrastruktur v alpské oblasti probíhá koordinovaně a ve vzájemné shodě. Pokud jde o projekty, které by z hlediska dopadů na životní prostředí mohly mít podstatné přeshraniční účinky, každá smluvní strana se zavazuje k předběžným konzultacím s dotčenými smluvními stranami, a to nejpozději po předložení příslušných hodnocení. Těmito ustanoveními není dotčeno právo každé smluvní strany provádět výstavbu dopravních infrastruktur, o nichž bylo k okamžiku přijetí tohoto protokolu již rozhodnuto v rámci právního řádu této smluvní strany nebo jejichž nezbytnost je v jejích právních předpisech stanovena.

3. Smluvní strany podporují významnější zapojení složek dopravy do ekologického řízení podniků ve svých zemích.

B. TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 9

Veřejná doprava

V zájmu udržitelného zachovávání a zlepšování struktury osídlení a hospodářské struktury alpské oblasti a její atraktivity z hlediska odpočinkových aktivit a aktivit ve volném čase se smluvní strany zavazují, že budou podporovat zřizování a výstavbu systémů veřejné dopravy, jež budou snadno přístupné z hlediska zákazníků a přiměřené z hlediska životního prostředí.

Článek 10

Železniční a lodní doprava

1. Aby byla lépe zohledněna skutečnost, že železnice je zvláště příhodná pro dopravu na velké vzdálenosti, a aby byla železniční síť lépe využita ve prospěch dostupnosti alpské oblasti z hlediska hospodářského i z hlediska cestovního ruchu, podporují smluvní strany v rámci svých pravomocí:

a)	zlepšování železničních infrastruktur prostřednictvím výstavby a rozvoje velkých koridorů procházejících alpskou oblastí, a to včetně přípojných tras a vhodných terminálů;

b)	další provozní optimalizace a modernizace železnice, zejména v přeshraniční dopravě;

c)	opatření, jejichž cílem je zejména přesunout na železnici nákladní dopravu na delší vzdálenosti a důsledněji harmonizovat zpoplatnění dopravních infrastruktur;

d)	kombinovanou dopravu a další rozvoj železnice;

e)	vyšší využívání železnice a budování uživatelsky přístupných součinností dálkové, regionální a místní osobní dopravy.

2. Smluvní strany podporují vyšší snahu o intenzivnější využití kapacit lodní dopravy pro účely snížení podílu pozemní dopravy na tranzitní nákladní dopravě.

Článek 11

Silniční doprava

1. Smluvní strany se zdrží výstavby nových rychlostních komunikací pro tranzitní dopravu vedenou přes Alpy.

2. Projekt rychlostní komunikace pro tranzitní dopravu vedenou přes Alpy lze uskutečnit pouze v případě, že

a)	prostřednictvím odpovídajících preventivních nebo kompenzačních opatření provedených na základě výsledků hodnocení dopadu na životní prostředí lze dosáhnout cílů stanoveních v čl. 2 odst. 2 písm. j) Alpské úmluvy;

b)	potřeby dopravních kapacit nelze splnit lepším využitím stávajících kapacit silniční či železniční dopravy, přestavbou či výstavbou železničních infrastruktur či infrastruktur lodní dopravy, zlepšením kombinované dopravy a jinými organizačními opatřeními v oblasti dopravy;

c)	z přezkumu účelnosti vyplynulo, že projekt je hospodárný, rizika jsou pod kontrolou a hodnocení dopadu na životní prostředí je kladné, a

d)	jsou zohledněny plány a programy územního plánování i udržitelný rozvoj.

3. S ohledem na geografické podmínky a strukturu osídlení alpské oblasti, jež ne vždy umožňují účinné zajištění veřejných dopravních prostředků, uznávají smluvní strany, že v těchto okrajových oblastech je nezbytné rovněž budovat a udržovat dostatečné dopravní infrastruktury pro fungující individuální dopravu.

Článek 12

Letecká doprava

1. Aniž by byly dotčeny jiné regiony, zavazují se smluvní strany, že pokud možno sníží zatížení životního prostředí leteckou dopravou, a to včetně hluku s ní spojeného. S ohledem na cíle tohoto protokolu se vynasnaží omezit a v nutných případech zakázat vykládání z letadel a vrtulníků mimo letiště. V zájmu ochrany volně žijících živočichů přijmou státy smluvních stran vhodná opatření pro účely časového i prostorového omezení rekreačního provozu bezmotorových letadel.

2. Smluvní strany se zavazují, že zlepší systém veřejné dopravy z letišť nacházejících se v blízkosti Alp do jednotlivých alpských regionů, aby byly schopny uspokojovat poptávku po dopravních službách bez toho, že by docházelo ke zvyšování zátěže životního prostředí. V této souvislosti smluvní strany pokud možno omezí výstavbu nových letišť v alpské oblasti i významné přestavby stávajících letišť.

Článek 13

Zařízení cestovního ruchu

1. Smluvní strany se zavazují, že z hlediska cílů tohoto protokolu přezkoumají dopad na dopravu plynoucí z nově zpřístupněných oblastí se zařízeními cestovního ruchu, a je-li to nutné, že provedou preventivní nebo kompenzační opatření pro účely dosažení cílů tohoto či jiných protokolů. Přednost je přitom třeba dávat veřejné dopravě.

2. Smluvní strany podporují budování a udržování zón s omezením či vyloučením dopravy, zřizování turistických míst bez přístupu automobilů a opatření na podporu příjezdu a pobytu hostů na dovolené bez automobilů.

Článek 14

Skutečné náklady

Aby bylo možno ovlivňovat účinky distribuce dopravy prostřednictvím lepšího zohlednění skutečných nákladů jednotlivých způsobů dopravy, smluvní strany se dohodly, že budou uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“, a podporují rozvoj a využívání systému pro výpočet nákladů na infrastruktury a vnějších nákladů. Cílem je postupné zavedení zvláštních systémů zpoplatnění dopravy, díky nimž je možno skutečné náklady pokrývat spravedlivým způsobem. Je třeba zavést systémy, které

a)	zvýhodňují způsoby dopravy a dopravní prostředky šetrné k životnímu prostředí;

b)	vedou k vyváženějšímu využívání dopravních infrastruktur;

c)	poskytují pobídky k většímu využívání snižování ekologické a socio-ekonomické zátěže prostřednictvím strukturálních opatření a opatření územního plánování majících vliv na dopravu.

C. SLEDOVÁNÍ A KONTROLA

Článek 15

Nabídka a využívání dopravních infrastruktur

1. Smluvní strany se zavazují uchovávat a pravidelně aktualizovat v referenčním dokumentu jednotného formátu informace o stavu, rozvoji, využívání a případně zlepšování rychlostních dopravních infrastruktur a dopravních systémů a o snižování zatížení životního prostředí.

2. Na základě tohoto referenčního dokumentu smluvní strany hodnotí, do jaké míry prováděcí opatření přispívají k dosažení a dalšímu rozvíjení cílů Alpské úmluvy, a zejména tohoto protokolu.

Článek 16

Cíle environmentální kvality, normy a ukazatele

1. Smluvní strany stanoví cíle environmentální kvality pro dosažení udržitelné dopravy a provádějí je.

2. Souhlasí s tím, že je nezbytné mít k dispozici normy a ukazatele, jež jsou upraveny podle zvláštních podmínek alpské oblasti.

3. Tyto normy a ukazatele slouží k měření zátěže životního prostředí a zdraví způsobené dopravou.

KAPITOLA III

KOORDINACE, VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 17

Koordinace a poskytování informací

Smluvní strany souhlasí s tím, že budou podle potřeby pořádat společná zasedání s cílem

a)	přezkoumat účinek opatření prováděných podle tohoto protokolu;

b)	vzájemně se konzultovat před důležitými politickými rozhodnutími v oblasti dopravy, jež mají dopad na státy ostatních smluvních stran;

c)	podporovat výměnu informací pro účely provádění tohoto protokolu a využívat přitom především dostupné informační systémy;

d)	vzájemně se vyrozumět před důležitými politickými rozhodnutími v oblasti dopravy, aby bylo možno tato rozhodnutí začlenit do harmonizované přeshraniční politiky územního plánování.

Článek 18

Výzkum a pozorování

1. Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují výzkum a systematická pozorování vzájemného působení cestovního ruchu a životního prostředí v alpské oblasti, jakož i výzkum a pozorování konkrétních výsledků technologického vývoje, jež zvyšují hospodárnost dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí.

2. Výsledky společného výzkumu a pozorování se za účelem přezkumu provádění tohoto protokolu náležitě zohlední, a to zejména pro účely vypracování metod a kritérií umožňujících popis udržitelného rozvoje dopravy.

3. Smluvní strany dbají na to, aby vnitrostátní výsledky systematického výzkumu a pozorování byly začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

4. Smluvní strany podporují prakticky orientované pilotní projekty zaměřené na provádění udržitelných konceptů a technologií v oblasti dopravy.

5. Smluvní strany podporují studie použitelnosti metod strategického zkoumání životního prostředí se zohledněním různých způsobů dopravy.

Článek 19

Vzdělávání a poskytování informací veřejnosti

Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

KAPITOLA IV

KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 20

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že zajistí provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 21

Kontrola plnění povinností podle tohoto protokolu

1. Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2. Stálý výbor tyto zprávy přezkoumá s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3. Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4. Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 22

Hodnocení účinnosti ustanovení

1. Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2. V rámci stávajícího institucionálního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Souvislost mezi Alpskou úmluvou a protokolem

1. Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.

2. Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát subjekt, jenž není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3. Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu mohou hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 24

Podpis a ratifikace

1. Tento protokol je otevřen k podpisu signatářských států Alpské úmluvy a Evropskému společenství ke dni 31. října 2000 a ode dne 6. listopadu 2000 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2. Tento protokol vstupuje v platnost pro ty smluvní strany, které vyjádřily svůj souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3. Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány protokolem vyjádří později, vstupuje protokol v platnost tři měsíce po dni uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost novely protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 25

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)	každý podpis;

b)	uložení jakýchkoli listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c)	každé datum vstupu v platnost;

d)	každé prohlášení učiněné smluvní nebo signatářskou stranou;

e)	každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.

Na důkaz toho připojili níže podepsaní a za tímto účelem řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Luzernu dne třicátého prvního října dva tisíce, ve francouzském, německém, italském a slovinském jazyce, přičemž všechna čtyři jazyková znění mají stejnou platnost; původní znění je uloženo v Rakouském státním archivu. Depozitář zašle ověřený opis každému signatářskému státu.

Za Spolkovou republiku Německo,

za Francouzskou republiku,

za Italskou republiku,

za Lichtenštejnské knížectví,

za Monacké knížectví,

za Rakouskou republiku,

za Švýcarskou konfederaci,

za Slovinskou republiku,

za Evropské společenství.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/23

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 5. června 2007

o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Tureckou republikou o účasti Turecké republiky na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost

(2007/800/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (EHS) č. 302/93 ze dne 8. února 1993 o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (1) stanoví v článku 13, že centrum je otevřeno k účasti i třetím zemím, které sdílejí zájmy Společenství a jeho členských států na uskutečňování cílů a práce centra.

(2)	Komise jménem Společenství sjednala s Tureckou republikou dohodu o účasti Turecké republiky na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost.

(3)	Uvedená dohoda by měla být podepsána s výhradou jejího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropským společenstvím a Tureckou republikou o účasti Turecké republiky na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost se schvaluje jménem Společenství s výhradou rozhodnutí Rady o jejím uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Evropského společenství s výhradou jejího uzavření.

V Lucemburku dne 5. června 2007.

Za Radu

předseda

P. STEINBRÜCK

(1) Úř. věst. L 36, 12.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1651/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 30).

DOHODA

mezi Evropským společenstvím a Tureckou republikou o účasti Turecké republiky na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na straně jedné a

TURECKÁ REPUBLIKA, dále jen „Turecko“,

na straně druhé,

dále jen „smluvní strany“,

ODVOLÁVAJÍCE SE na zasedání Evropské rady v Lucemburku v roce 1997, které zařadilo účast na programech a v agenturách Společenství mezi způsoby posilování předvstupní strategie,

MAJÍCE NA ZŘETELI, že Evropské společenství nařízením Rady (EHS) č. 302/93 (1) (dále jen „nařízení“) zřídilo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“),

VZHLEDEM k tomu, že nařízení ve svém článku 13 stanoví, že centrum bude otevřeno k účasti i třetím zemím, které sdílejí zájmy Společenství a jeho členských států,

VZHLEDEM k tomu, že Turecko sdílí směřování a cíle stanovené pro centrum v nařízení, neboť hlavním cílem Turecka je stát se členským státem Evropské unie,

VZHLEDEM k tomu, že Turecko souhlasí s popisem úkolů centra, jeho pracovní metodou a prioritními oblastmi, jak jsou popsány v nařízení,

VZHLEDEM k tomu, že v Turecku existuje instituce vhodná pro napojení na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Účast

Turecko se plně podílí na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“) za podmínek stanovených v této dohodě.

Článek 2

Evropská informační síť o drogách a drogové závislosti

1. Turecko bude napojeno na Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (Reitox).

2. Do 28 dnů po vstupu této dohody v platnost oznámí Turecko centru hlavní prvky své vnitrostátní informační sítě, včetně vnitrostátního monitorovacího centra, a názvy jakýchkoli jiných specializovaných středisek, která by mohla k práci centra účinně přispět.

Článek 3

Správní rada

Správní rada centra zve zástupce Turecka k účasti na svých schůzích. Zástupce se jich plně účastní, avšak bez hlasovacího práva. Správní rada může výjimečně svolat schůzi omezenou na zástupce členských států a Evropské komise k otázkám se zvláštním zájmem pro Společenství a jeho členské státy.

Správní rada na zasedání se zástupci Turecka stanoví podrobnou úpravu účasti Turecka na práci centra.

Článek 4

Rozpočet

Turecko finančně přispívá na činnosti centra v souladu s přílohou I této dohody, která je její nedílnou součástí.

Článek 5

Ochrana a důvěrnost údajů

1. Pokud centrum na základě této dohody předává tureckým orgánům v souladu s právními předpisy Společenství a tureckými předpisy osobní údaje, které neumožňují identifikaci fyzických osob, smějí být tyto údaje použity jen k uvedenému účelu a za podmínek stanovených předávajícím orgánem.

2. Údaje o drogách a drogové závislosti postoupené centrem tureckým orgánům mohou být zveřejněny v souladu s pravidly Společenství a Turecka o šíření a důvěřnosti informací. Osobní údaje nesmějí být zveřejněny ani zpřístupněny veřejnosti.

3. Stanovená specializovaná centra v Turecku nebudou mít povinnost poskytovat informace klasifikované podle tureckých právních předpisů jako důvěrné.

4. Co se týče údajů poskytovaných centru tureckými orgány, centrum bude vázáno pravidly vyplývajícími z článku 6 nařízení.

Článek 6

Právní status

Centrum má právní subjektivitu podle tureckého práva a požívá v Turecku nejširší právní způsobilost přiznávanou tureckým právem právnickým osobám.

Článek 7

Odpovědnost

Odpovědnost centra se řídí pravidly podle článku 16 nařízení.

Článek 8

Výsady a imunity

Turecko na centrum uplatňuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, který je připojen jako příloha II této dohody a je její nedílnou součástí.

Článek 9

Služební řád

Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství mohou být turečtí státní příslušníci s plnými občanskými právy zaměstnáni výkonným ředitelem centra na základě smlouvy.

Článek 10

Vstup v platnost

Smluvní strany schválí tuto dohodu v souladu s vlastními postupy.

Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy si strany navzájem oznámí, že postupy uvedené v prvním pododstavci byly dokončeny.

Článek 11

Platnost a ukončení

1. Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Pozbývá platnosti přistoupením Turecka k Evropské unii.

2. Každá ze smluvních stran může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně. Dohoda pozbývá platnosti uplynutím šesti měsíců po dni takového oznámení.

Съставено в Брюксел на тридесети октомври две хиляди и седма година.

Hecho en Bruselas, el treinta de octubre de dos mil siete.

V Bruselu dne třicátého října dva tisíce sedm.

Udfærdiget i Bruxelles, den tredivte oktober to tusind og syv.

Geschehen zu Brüssel am dreißigsten Oktober zweitausendsieben.

Kahe tuhande seitsmenda aasta oktoobrikuu kolmekümnendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις τριάντα Οκτωβρίου δύο χιλιάδες επτά.

Done at Brussels on the thiertieth day of October in the year two thousand and seven.

Fait à Bruxelles, le trente octobre deux mille sept.

Fatto a Bruxelles, addì trenta ottobre duemilasette.

Briselē, divtūkstoš septītā gada trīsdesmitajā oktobrī.

Priimta du tūkstančiai septintųjų metų spalio trisdešimtą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-hetedik év október harmincadik napján.

Magħmul fi Brussell, fit-tletin-il jum ta' Ottubru tas-sena elfejn u sebgħa.

Gedaan te Brussel, de dertigste oktober tweeduizend zeven.

Sporządzono w Brukseli, dnia trzydziestego października roku dwa tysiące siódmego.

Feito em Bruxelas, em trinta de Outubro de dois mil e sete.

Încħeiat la Bruxelles, treizeci octombrie două mii șapte.

V Bruseli dna tridsiateho októbra dvetisícsedem.

V Bruslju, dne tridesetega oktobra leta dva tisoč sedem.

Tehty Brysselissä kolmantenakymmenentenä päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaseitsemän.

Som skedde i Bryssel den trettionde oktober tjugohundrasju.

Brüksel'de, otuz Ekim ikibinyedi gününde yapilmiștir.

За Европейската общност

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

az Európai Közösség részéről

Għall-Komunità Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Comunidade Europeia

Pentru Comunitatea Europeană

Za Európske spoločenstvo

Za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

På Europeiska gemenskapens vägnar

Avrupa Topluluğu adina

За Република Турция

Por la Republica de Turquia

Za Tureckou republiku

For Republikken Tyrkiet

Für die Republik Türkei

Türgi Vabariigi nimel

Για την Τουρκική Δημοκρατία

For the Republic of Turkey

Pour la République de Turquie

Per la Repubblica di Turchia

Turcijas Republikas vārdā

Turkijos Respublikos vardu

A Torök Köztársaság részéről

Għar-Repubblika tat-Turkija

Voor de Republiek Turkije

W imieniu Republiki Turcji

Pela República da Turquia

Pentru Republica Turcia

Za Tureckú republiku

Za Republiko Turčijo

Turkin tasavallan puolesta

För Republiken Turkiet

Türkiye Cumhuriyeti adina

(1) Úř. věst. L 36, 2. 12.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1651/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 30).

PŘÍLOHA I

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK TURECKA EVROPSKÉMU MONITOROVACÍMU CENTRU PRO DROGY A DROGOVOU ZÁVISLOST

Finanční příspěvek, který Turecko zaplatí do souhrnného rozpočtu Evropské unie za účast v Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“), se postupně zvyšuje během čtyřletého přípravného období pro zapojení Turecka do činností. Požadované finanční příspěvky jsou tyto:

—	během prvního roku účasti

100 000 EUR

—	během druhého roku účasti

150 000 EUR

—	během třetího roku účasti

210 000 EUR

—	během čtvrtého roku účasti

271 000 EUR

Počínaje pátým rokem účasti bude roční finanční příspěvek, který Turecko zaplatí centru, roven příspěvku za čtvrtý rok účasti indexovanému o míru zvýšení příspěvku Společenství určeného centru.

Turecko může za účelem zaplacení příspěvku centru částečně využít pomoc Společenství. Maximální míra příspěvku Společenství bude během prvního roku účasti ve výši 75 %, během druhého roku účasti 60 % a 50 % v dalších letech. Na základě odděleného programového postupu budou požadované prostředky Společenství převedeny na Turecko prostřednictvím odděleného memoranda o financování. Zbývající část příspěvku uhradí Turecko.

Příspěvek Turecka bude spravován v souladu s finančním nařízením použitelným pro souhrnný rozpočet Evropské unie.

Cestovní náklady a náklady na diety, které vzniknou v souvislosti s účastí zástupců a odborníků z Turecka na činnosti nebo jednáních centra týkajících se provádění pracovního programu centra, budou centrem propláceny na stejném základě a v souladu s postupy, které se v současné době uplatňují na členské státy Evropské unie.

4.	Během prvního kalendářního roku své účasti Turecko zaplatí příspěvek vypočtený poměrně, a to ode dne zahájení účasti do konce roku. Příspěvek za následující roky bude v souladu s touto dohodou.

PŘÍLOHA II

PROTOKOL O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

BEROUCE V ÚVAHU, že podle článku 28 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství požívají tato společenství a Evropská investiční banka na území členských států imunit a výsad nezbytných pro plnění svého poslání,

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují k této smlouvě:

KAPITOLA I

MOVITÝ A NEMOVITÝ MAJETEK, POHLEDÁVKY A OPERACE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Článek 1

Prostory a budovy Společenství jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky Společenství se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora.

Článek 2

Archivy Společenství jsou nedotknutelné.

Článek 3

Společenství, jejich pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

Vlády členských států přijímají, kdykoli je to možné, vhodná opatření umožňující prominutí nebo navrácení nepřímých daní a poplatků z prodeje, které tvoří součást ceny věcí movitých nebo nemovitostí, jestliže Společenství uskuteční pro své úřední potřeby větší nákupy, jejichž cena zahrnuje daně a poplatky tohoto druhu. Prováděním těchto opatření nesmí být narušena hospodářská soutěž v rámci Společenství.

Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.

Článek 4

Společenství jsou osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro jejich úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou zcizeny úplatně ani bezúplatně na území země, na něž budou dovezeny, jinak než za podmínek schválených vládou příslušné země.

Společenství jsou rovněž osvobozena od veškerých cel a od zákazu a omezení při dovozu a vývozu svých publikací.

Článek 5

Evropské společenství uhlí a oceli může vlastnit jakékoli devizy a vést své účty v jakékoli měně.

KAPITOLA II

KOMUNIKACE A PRŮKAZY

Článek 6

Orgány Společenství požívají pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů na území všech členských států stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace orgánů Společenství nepodléhá cenzuře.

Článek 7

1. Předsedové orgánů Společenství mohou vydávat členům a zaměstnancům orgánů Společenství průkazy, jejichž formu stanoví Rada a jež úřady členských států uznávají za platné cestovní doklady. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem Společenství.

Komise může uzavřít dohody umožňující uznávat tyto průkazy za platné cestovní doklady na území třetích zemí.

2. Na členy a zaměstnance orgánů, kteří jsou ke dni vstupu této smlouvy v platnost držiteli průkazů podle článku 6 Protokolu o výsadách a imunitách Evropského společenství uhlí a oceli, se i nadále uplatňují ustanovení zmíněného článku, a to až do uplatnění odstavce 1.

KAPITOLA III

ČLENOVÉ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Článek 8

Volný pohyb členů Evropského parlamentu, kteří jedou na místo zasedání Evropského parlamentu nebo se z něj vracejí, nepodléhá žádným omezením správní či jiné povahy.

Členům Evropského parlamentu při celním odbavení a při devizové kontrole:

a)	přiznává jejich vlastní vláda stejné výhody, jaké přiznává vyšším úředníkům pohybujícím se v zahraničí při plnění dočasného úředního poslání;

b)	přiznávají vlády ostatních členských států stejné výhody, jaké přiznávají zástupcům zahraničních vlád při plnění dočasného úředního poslání.

Článek 9

Členové Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.

Článek 10

V průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové:

a)	na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

b)	na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.

Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Evropského parlamentu a při návratu z něj.

Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit.

KAPITOLA IV

ZÁSTUPCI ČLENSKÝCH STÁTŮ ÚČASTNÍCÍ SE ČINNOSTI ORGÁNŮ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Článek 11

Zástupci členských států, kteří se účastní činnosti orgánů Společenství, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.

Tento článek se vztahuje rovněž na členy poradních orgánů Společenství.

KAPITOLA V

ÚŘEDNÍCI A JINÍ ZAMĚSTNANCI EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Článek 12

Na území všech členských států úředníci a jiní zaměstnanci Společenství bez ohledu na svou státní příslušnost:

jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Společenstvím a jednak o příslušnosti Soudního dvora rozhodovat spory mezi Společenstvími a jejich úředníky a jinými zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b)	nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců;

c)	požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací;

požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce v dané zemi a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno;

požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou země, v níž je toto právo uplatňováno.

Článek 13

Platy, mzdy a služební požitky, které poskytují Společenství svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch Společenství, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví Rada na návrh Komise.

Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od vnitrostátních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytují Společenství.

Článek 14

S úředníky a jinými zaměstnanci Společenství, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách Společenství zřizují bydliště na území členského státu jiného, než jehož jsou daňovými rezidenty, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi členskými zeměmi Společenství, zacházeno jak ve státě, v němž pobývají, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členem Společenství. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.

Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v předchozím pododstavci, který se nachází na území státu pobytu, je osvobozen od dědické daně v tomto státě; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.

Článek 15

Rada na návrh Komise jednomyslně rozhoduje o stanovení systému sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství.

Článek 16

Rada na návrh Komise a po konzultaci s ostatními zúčastněnými orgány určí kategorie úředníků a jiných zaměstnanců Společenství, na které se použijí všechna nebo některá ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14.

Jména, funkce a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány vládám členských států.

KAPITOLA VI

VÝSADY A IMUNITY ZASTOUPENÍ TŘETÍCH ZEMÍ POVĚŘENÝCH U EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Článek 17

Členský stát, na jehož území se nachází sídlo Společenství, přiznává zastoupením třetích zemí pověřeným u Společenství obvyklé diplomatické imunity a výsady.

KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům Společenství výhradně v zájmu Společenství.

Každý orgán Společenství je povinen zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jeho názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy Společenství.

Článek 19

Při uplatňování tohoto protokolu jednají orgány Společenství ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady příslušných členských států.

Článek 20

Články 12 až 15 a článek 18 se vztahují na členy Komise.

Článek 21

Články 12 až 15 a článek 18 se vztahují na soudce, generální advokáty, tajemníka a pomocné zpravodaje při Soudním dvoru a na členy a tajemníka Soudu prvního stupně, aniž je dotčen článek 3 protokolu o statutu Soudního dvora týkající se vynětí soudců a generálních advokátů z pravomoci soudů.

Článek 22

Tento protokol se vztahuje rovněž na Evropskou investiční banku, na členy jejích orgánů, její zaměstnance a zástupce členských států, kteří se účastní její činnosti; ustanovení protokolu o statutu této banky tím nejsou dotčena.

Evropská investiční banka je rovněž osvobozena od veškerých daní a obdobných poplatků v souvislosti se zvýšením svého základního kapitálu a od různých formalit, které jsou s tím spojeny ve státě, na jehož území se nachází její sídlo. Rovněž její rozpuštění či likvidace nepodléhá poplatkům. Kromě toho činnost banky a jejích orgánů vykonávaná na základě statutu nepodléhá dani z obratu.

Článek 23

Tento protokol se rovněž vztahuje na Evropskou centrální banku, na členy jejích orgánů a na její zaměstnance, aniž jsou dotčena ustanovení Protokolu o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.

Evropská centrální banka je rovněž osvobozena od veškerých daní a jiných poplatků v souvislosti se zvýšením jejího základního kapitálu a veškerých formalit, které s tím jsou spojeny ve státě, v němž má sídlo. Činnost ECB a jejích orgánů vykonávaná v souladu se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky nepodléhá dani z obratu.

Výše uvedená ustanovení se vztahují rovněž na Evropský měnový institut. Jeho rozpuštění nebo jeho likvidace nepodléhají žádnému poplatku.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy. V Bruselu dne osmého dubna tisíc devět set šedesát pět.

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/34

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 6. prosince 2007

o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Republice Slovinsko a Slovenské republice

(2007/801/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na čl. 3 odst. 2 tohoto aktu,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003 stanoví, že ustanovení schengenského acquis, která nejsou uvedena v příloze I uvedeného aktu, se v novém členském státě použijí ve smyslu uvedeného nástroje na základě rozhodnutí Rady vydaného za tímto účelem poté, co bylo ověřeno, že podmínky nezbytné pro uplatnění tohoto acquis byly splněny.

(2)

Rada po ověření, že Česká republika, Estonská republika, Lotyšská republika, Litevská republika, Maďarská republika, Republika Malta, Polská republika, Republika Slovinsko a Slovenská republika (dále jen „příslušné členské státy“) splnily nezbytné podmínky pro uplatnění příslušné části o ochraně údajů schengenského acquis, předložila ustanovení schengenského acquis týkající se Schengenského informačního systému použitelná pro příslušné členské státy od 1. září 2007.

(3)

Rada nyní ověřila podle příslušných postupů schengenského hodnocení stanovených v rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (SCH/Com-ex (98) 26 def.) (2), že byly splněny nezbytné podmínky pro uplatňování schengenského acquis ve všech ostatních oblastech schengenského acquis – vzdušné hranice, pozemní hranice, policejní spolupráce, Schengenský informační systém, mořské hranice a víza – v příslušných členských státech.

(4)	Dne 8. listopadu 2007 Rada dospěla k závěru, že příslušné členské státy splnily podmínky ve všech uvedených oblastech.

(5)	U těchto členských států je možné stanovit termíny pro plné uplatňování schengenského acquis, tj. konkrétní dny, od nichž by měly být zrušeny kontroly osob na vnitřních hranicích s těmito členskými státy.

(6)

V prvním z těchto termínů by měla být zrušena omezení pro použití Schengenského informačního systému stanovená v rozhodnutí Rady 2007/471/ES ze dne 12. června 2007 o uplatňování ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Republice Slovinsko a Slovenské republice (3).

(7)

S cílem vyhnout se tomu, aby rozšíření schengenského prostoru způsobilo pro určité kategorie osob obtížnější cestování v rámci tohoto prostoru, by měl být zachován zjednodušený režim stanovený rozhodnutím č. 895/2006/ES (4) pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou držiteli národních krátkodobých víz udělených jedním z příslušných členských států za účelem průjezdu přes území jiných příslušných členských států. Některá ustanovení uvedeného rozhodnutí by měla být tudíž po omezenou, přechodnou dobu i nadále uplatňována.

(8)

V souladu s čl. 3 odst. 2 druhým pododstavcem aktu o přistoupení z roku 2003 a jako výsledek částečného uplatňování schengenského acquis Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska stanoveného v rozhodnutí Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost části schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (5), a zejména s čl. 1 prvním pododstavcem tohoto rozhodnutí, by se měla na vztah příslušných členských států ke Spojenému království Velké Británie a Severního Irska použít pouze část ustanovení schengenského acquis, použitelná u příslušných členských států v jejich vztahu k členským státům uplatňujícím plně schengenské acquis.

(9)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B, C, D, F a H rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

1. Ustanovení schengenského acquis uvedená v příloze I se použijí pro příslušné členské státy mezi nimi navzájem a v rámci jejich vztahů s Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím, jakož i Islandskou republikou a Norským královstvím, ode dne 21. prosince 2007.

V rozsahu, v němž tato ustanovení upravují odstranění kontrol osob na vnitřních hranicích, se ode dne 30. března 2008 uplatní na vzdušné hranice.

Veškerá omezení pro použití Schengenského informačního systému příslušnými členskými státy se zrušují ode dne 21. prosince 2007.

2. Ustanovení schengenského acquis uvedená v příloze II se použijí pro příslušné členské státy ve vztahu ke Spojenému království Velké Británie a Severního Irska ode dne 21. prosince 2007.

Článek 2

Do dne 30. června 2008 a během doby platnosti národních krátkodobých víz udělených do dne 21. prosince 2007 zůstávají tato víza v platnosti za účelem průjezdu přes území jiných příslušných členských států, pokud uznávají tato krátkodobá víza za účelem průjezdu v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 895/2006/ES. Uplatňují se podmínky stanovené v uvedeném rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 6. prosince 2007.

Za Radu

předseda

A. COSTA

(1) Stanovisko ze dne 15. listopadu 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 138.

(3) Úř. věst. L 179, 7.7.2007, s. 46.

(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 895/2006/ES ze dne 14. června 2006, kterým se zavádí zjednodušený režim kontrol osob na vnějších hranicích vycházející z jednostranného uznávání některých dokladů Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Lotyšskem, Litvou, Maďarskem, Maltou, Polskem, Slovinskem a Slovenskem za rovnocenné jejich národním vízům za účelem průjezdu přes jejich území (Úř. věst. L 167, 20.6.2006, s. 1).

(5) Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70.

(6) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

PŘÍLOHA I

Seznam ustanovení schengenského acquis ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, jež mají být použita v příslušných členských státech ve vztahu k členským státům uplatňujícím plně schengenské acquis, jakož i k Islandu a Norsku

Ustanovení Schengenské úmluvy:

článek 1 v rozsahu, v němž se vztahuje k ustanovením tohoto odstavce, články 9–12, články 14–25 s výjimkou čl. 19 odst. 2, články 40–43 a články 126–130 v rozsahu, v němž se vztahují k ustanovením tohoto odstavce, Schengenské úmluvy ve znění některých aktů uvedených níže v bodě. 2 písm. c).

Jiná ustanovení:

Ustanovení dohod o přistoupení k úmluvě podepsané v Schengenu dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, jejich závěrečných aktů a souvisejících prohlášení:

—	dohoda podepsaná dne 27. listopadu 1990 o přistoupení Italské republiky: články 2 a 3 a společné prohlášení o článku 2 a 3 dohody o přistoupení Italské republiky k Úmluvě k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985,

—	dohoda podepsaná dne 25. června 1991 o přistoupení Španělského království: články 2 a 3,

—	dohoda podepsaná dne 25. června 1991 o přistoupení Portugalské republiky: články 2 a 3 a prohlášení 1 v části III závěrečného aktu,

—	dohoda podepsaná dne 6. listopadu 1992 o přistoupení Řecké republiky: článek 2,

—	dohoda podepsaná dne 28. dubna 1995 o přistoupení Rakouské republiky: články 2 a 3,

—	dohoda podepsaná dne 19. prosince 1996 o přistoupení Dánského království: články 2 a 3,

—	dohoda podepsaná dne 19. prosince 1996 o přistoupení Finské republiky: články 2 a 3,

—	dohoda podepsaná dne 19. prosince 1996 o přistoupení Švédského království: články 2 a 3;

rozhodnutí výkonného výboru zřízeného Schengenskou úmluvou:

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o prodlužování doby platnosti jednotných víz (SCH/Com-ex (93) 21);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o společných zásadách pro prohlášení jednotných víz za neplatná od počátku, pro jejich zrušení nebo pro zkracování jejich doby platnosti (SCH/Com-ex (93) 24);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 21. listopadu 1994, kterým se zavádí automatizovaný postup pro konzultaci ústředních orgánů uvedených v čl. 17 odst. 2 úmluvy (SCH/Com-ex (94) 15 rev.);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 22. prosince 1994 o výměně statistických informací o udělování jednotných víz (SCH/Com-ex (94) 25);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 5. května 1995 o společné vízové politice; rozhodnutí obsažené ve zprávě ze zasedání výkonného výboru v Bruselu ze dne 28. dubna 1995 (SCH/Com-ex (95) PV 1 rev.);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 27. června 1996 o zásadách udělování schengenských víz podle čl. 30 odst. 1 písm. a) prováděcí úmluvy k Schengenské dohodě (SCH/Com-ex (96) 13 rev. 1);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 15. prosince 1997 o zásadách týkajících se důkazních prostředků a nepřímých důkazů v rámci dohod o zpětném přebírání mezi státy Schengenu (SCH/Com-ex (97) 39 rev.);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 21. dubna 1998 o výměně statistických údajů o udělených vízech (SCH/Com-ex (98) 12);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 23. června 1998 o opatřeních, která mají být přijata vůči zemím působícím obtíže při vydávání dokladů umožňujících vyhoštění z schengenského území (SCH/Com-ex (98) 18 rev.);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 23. června 1998 o povoleních k pobytu vydávaných Monakem (SCH/Com-ex (98) 19);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 23. června 1998 o vyznačování razítek do cestovních pasů žadatelů o udělení víza (SCH/Com-ex (98) 21);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 23. června 1998 o univerzální doložce pokrývající všechny technické aspekty schengenského acquis (SCH/Com-ex (98) 29 rev.);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. prosince 1998 o Příručce přeshraniční policejní spolupráce (SCH/Com-ex (98) 52);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. prosince 1998 o vytvoření příručky o dokladech, do nichž lze vyznačit vízum (SCH/Com-ex (98) 56);

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o konečném znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce (SCH/Com-ex (99) 13), pokud se týká ustanovení Společné konzulární instrukce, jež ještě nebyla použita podle aktu o přistoupení z roku 2003;

—	rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o vytvoření příručky o dokladech, do nichž lze vyznačit vízum (SCH/Com-ex (99) 14);

tyto další nástroje:

—	rozhodnutí Rady 2000/645/ES ze dne 17. října 2000, kterým se opravuje schengenské acquis obsažené v rozhodnutí schengenského výkonného výboru SCH/Com-ex (94) 15 rev. (Úř. věst. L 272, 25.10.2000, s. 24. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2003/330/ES (Úř. věst. L 116, 13.5.2003, s. 22));

—	nařízení Rady (ES) č. 1091/2001 ze dne 28. května 2001 o volném pohybu s dlouhodobým vízem (Úř. věst. L 150, 6.6.2001, s. 4);

—

rozhodnutí Rady 2001/420/ES ze dne 28. května 2001, kterým se upravují části V a VI a příloha 13 Společné konzulární instrukce o vízech a příloha 6a Společné příručky s ohledem na dlouhodobá víza platná zároveň jako víza krátkodobá (Úř. věst. L 150, 6.6.2001, s. 47), pokud se týká Společné konzulární instrukce;

—

směrnice Rady 2001/40/ES ze dne 28. května 2001 o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 34) a rozhodnutí Rady 2004/191/ES ze dne 23. února 2004 o kritériích a praktických opatřeních k vyrovnání finančních nevyvážeností vzniklých v souvislosti s používáním směrnice 2001/40/ES o vzájemném uznávání rozhodnutí o vyhoštění státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 60, 27.2.2004, s. 55);

—	rozhodnutí Rady 2002/44/ES ze dne 20. prosince 2001, kterým se mění část VII a příloha 12 Společné konzulární instrukce a příloha 14a Společné příručky (Úř. věst. L 20, 23.1.2002, s. 5), pokud se týká Společné konzulární instrukce;

—	rozhodnutí Rady 2002/354/ES ze dne 25. dubna 2002 o přizpůsobení části III a vytvoření přílohy 16 Společné konzulární instrukce (Úř. věst. L 123, 9.5.2002, s. 50);

—	rozhodnutí Rady 2002/585/ES ze dne 12. července 2002 o úpravě části III a části VIII Společné konzulární instrukce (Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 44);

—	rozhodnutí Rady 2002/586/ES ze dne 12. července 2002, kterým se mění část VI Společné konzulární instrukce (Úř. věst. L 187, 16.7.2002, s. 48);

—	nařízení Rady (ES) č. 415/2003 ze dne 27. února 2003 o udělování víz na hranicích včetně udělování takových víz projíždějícím námořníkům (Úř. věst. L 64, 7.3.2003, s. 1);

—	nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8), pokud se týká Společné konzulární instrukce;

—	rozhodnutí Rady 2003/454/ES ze dne 13. června 2003, kterým se mění příloha 12 Společné konzulární instrukce a příloha 14a Společné příručky ohledně vízových poplatků (Úř. věst. L 152, 20.6.2003, s. 82), pokud se týká společné konzulární instrukce;

—

rozhodnutí Rady 2003/585/ES ze dne 28. července 2003, kterým se mění příloha 2 přehled A Společné konzulární instrukce a příloha 5 přehled A Společné příručky o vízové povinnosti držitelů pákistánských diplomatických pasů (Úř. věst. L 198, 6.8.2003, s. 13), pokud se týká Společné konzulární instrukce;

—

rozhodnutí Rady 2003/586/ES ze dne 28. července 2003 o změně přílohy 3 části I Společné konzulární instrukce a přílohy 5a části I Společné příručky o státních příslušnících třetích zemí podléhajících povinnosti letištních průjezdních víz (Úř. věst. L 198, 6.8.2003, s. 15), pokud se týká Společné konzulární instrukce;

—	rozhodnutí Rady 2003/725/SVV ze dne 2. října 2003, kterým se mění ustanovení čl. 40 odst. 1 a 7 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 260, 11.10.2003, s. 37);

—	rozhodnutí Rady 2004/14/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění třetí pododstavec (základní kritéria pro posouzení žádostí) části V Společné konzulární instrukce (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 74);

—	rozhodnutí Rady 2004/15/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění bod 1.2 části II Společné konzulární instrukce a vypracovává její nová příloha (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 76);

—

rozhodnutí Rady 2004/17/ES ze dne 22. prosince 2003, kterým se mění část V bod 1.4 Společné konzulární instrukce a část I bod 4.1.2 Společné příručky, s ohledem na zařazení požadavku na doklad o uzavření cestovního zdravotního pojištění mezi doklady pro udělení jednotného vstupního víza (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 79), pokud se týká Společné konzulární instrukce;

—	rozhodnutí Rady 2004/573/EHS ze dne 29. dubna 2004 o organizaci společných letů z území dvou nebo více členských států k navrácení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou na území dvou nebo více členských států předmětem opatření k navrácení (Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 28);

—	doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/761/ES ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23);

—	první věta článku 1 a hlava III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1);

—

rozhodnutí Rady 2006/440/ES ze dne 1. června 2006, kterým se mění příloha 12 Společné konzulární instrukce a příloha 14a Společné příručky ohledně vybíraných poplatků odpovídajících správním nákladům na zpracování žádosti o udělení víza (Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 77), pokud se týká Společné konzulární instrukce;

—	článek 4 písm. b) a čl. 9 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva (Úř. věst. L 405, 30.12.2006, s. 1);

—	rozhodnutí Rady 2006/684/ES ze dne 5. října 2006, kterým se mění příloha 2 přehled A Společné konzulární instrukce o vízové povinnosti držitelů indonéských diplomatických a služebních pasů (Úř. věst. L 280, 12.10.2006, s. 29);

—	rozhodnutí Rady 2007/519/ES ze dne 16. července 2007, kterým se mění část 2 schengenské konzultační sítě (technické specifikace) (Úř. věst. L 192, 24.7.2007, s. 26).

PŘÍLOHA II

Seznam ustanovení schengenského acquis ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, jež mají být použita v příslušných členských státech ve vztahu ke Spojenému království Velké Británie a Severního Irska

1.	Ustanovení Schengenské úmluvy: článek 40 a články 42 a 43, pokud souvisejí s článkem 40.

Jiná ustanovení:

a)	rozhodnutí výkonného výboru zřízeného Schengenskou úmluvou: rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. prosince 1998 o Příručce přeshraniční policejní spolupráce (SCH/Com-ex (98) 52);

b)	tyto další nástroje: rozhodnutí Rady 2003/725/SVV ze dne 2. října 2003, kterým se mění ustanovení čl. 40 odst. 1 a 7 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (Úř. věst. L 260, 11.10.2003, s. 37).

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/45

SPOLEČNÁ AKCE RADY 2007/805/SZBP

ze dne 6. prosince 2007

o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 14, čl. 18 odst. 5 a čl. 23 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Africká unie (AU) se v posledních letech stala strategickým kontinentálním aktérem a klíčovým mezinárodním partnerem Evropské unie (EU).

(2)	Významnou úlohu a úspěchy AU uznala EU při mnoha příležitostech, mimo jiné ve strategii EU „EU a Afrika: Směrem ke strategickému partnerství“ (dále jen „strategie EU pro Afriku“), přijaté na zasedání Evropské rady ve dnech 15. a 16. prosince 2005.

(3)	Ve dnech 14. a 15. prosince 2006 se Evropská rada zavázala k posílení strategického partnerství EU s Afrikou, přičemž jedním z konkrétních opatření v rámci související prioritní činnosti v roce 2007 mělo být posílení zastoupení EU při AU v Addis Abebě.

(4)	Jmenování zvláštního zástupce Evropské unie při AU se sídlem v Addis Abebě bylo stanoveno jako vhodné opatření, které zajistí posílené stálé zastoupení EU při AU.

(5)	Generální tajemník, vysoký představitel doporučil, aby byl pan Koen Vervaeke jmenován zvláštním zástupcem EU při AU.

(6)	Do šesti měsíců od vstupu této společné akce v platnost budou dále rozvinuty a upevněny dlouhodobé struktury úřadu zvláštního zástupce EU na základě zprávy, kterou připraví předsednictví v úzké spolupráci s generálním tajemníkem, vysokým představitelem, zvláštním zástupcem EU a Komisí.

(7)	Zvláštní zástupce EU bude vykonávat svůj mandát za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 11 Smlouvy,

PŘIJALA TUTO SPOLEČNOU AKCI:

Článek 1

Jmenování

Pan Koen Vervaeke je jmenován zvláštním zástupcem Evropské unie při Africké unii na období od 6. prosince 2007 do 31. prosince 2008. Sídlo zvláštního zástupce je v Addis Abebě.

Článek 2

Cíle politiky

Mandát zvláštního zástupce EU vychází z celkových cílů politiky EU na podporu afrického úsilí o vybudování mírové, demokratické a prosperující budoucnosti, jak jsou stanoveny ve strategii EU pro Afriku. Tyto cíle zahrnují:

a)	posílení politického dialogu a širšího partnerství EU s AU;

posílení partnerství EU–AU ve všech oblastech stanovených ve strategii EU pro Afriku, podíl na rozvoji a provádění strategie EU pro Afriku společně s AU, dodržování zásady africké odpovědnosti, užší spolupráci s africkými představiteli v rámci mnohostranných fór v součinnosti s mnohostrannými partnery;

spolupráci s AU a poskytování podpory AU prostřednictvím podpory institucionálního rozvoje a posilování vztahů mezi orgány EU a AU, mimo jiné prostřednictvím rozvojové pomoci, s cílem prosazovat:

—	mír a bezpečnost: předvídat konflikty a předcházet jim, řídit a řešit konflikty, urovnávat konflikty prostřednictvím mediace, podporovat úsilí o prosazování míru a stability, podporovat obnovu po skončení konfliktů;

—

lidská práva a správu věcí veřejných: prosazovat a chránit lidská práva; prosazovat základní svobody a dodržování zásad právního státu; prostřednictvím politického dialogu a finanční a technické pomoci podporovat africké úsilí vyvíjené za účelem sledování a zlepšení správy věcí veřejných; podporovat rozvoj participativní demokracie a odpovědnosti; podporovat boj proti korupci a organizované trestné činnosti a dále podporovat úsilí o řešení otázky dětí a ozbrojených konfliktů ze všech hledisek;

—

udržitelný růst, regionální integraci a obchod: podporovat úsilí o propojení a usnadnit přístup obyvatelstva k vodě a hygienickým zařízením, energii a informačním technologiím; prosazovat stabilní, účinný a harmonizovaný právní rámec pro podnikání; napomáhat integraci Afriky do světového obchodního systému, napomáhat africkým zemím, aby splňovaly pravidla a normy EU; pomáhat Africe čelit účinkům změny klimatu;

—	investice do lidí: podporovat úsilí v oblastech rovnosti žen a mužů, zdraví, zabezpečení potravy a vzdělávání, podporovat výměnné programy, sítě univerzit a středisek excelence, řešit základní příčiny migrace.

EU a Afrika mají dále v úmyslu vypracovat společnou strategii, v jejímž rámci bude dále rozvíjeno a upevňováno jejich strategické partnerství. Klíčovým aktérem při provádění této společné strategie bude Africká unie.

Článek 3

Mandát

K uskutečnění aspektů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) v rámci cílů uvedených v článku 2 se zvláštnímu zástupci EU uděluje mandát:

a)	posilovat celkový vliv EU v rámci dialogu s AU a Komisí AU o celé řadě otázek SZBP a EBOP, jichž se týká partnerství mezi EU a AU, jakož i koordinaci tohoto dialogu v Addis Abebě;

b)	zajišťovat odpovídající úroveň politického zastoupení, které bude odpovídat významu EU jakožto politického, finančního a institucionálního partnera AU, a zabezpečit zásadní změnu v rámci tohoto partnerství, která je nezbytná s ohledem na rostoucí politický význam AU na světové scéně;

c)	pokud tak Rada rozhodne, zastupovat postoje a politiky EU v případě, kdy AU hraje důležitou roli v krizové situaci, pro niž nebyl jmenován zvláštní zástupce EU;

d)	napomáhat dosažení lepší soudržnosti, souladu a koordinace politik a opatření EU ve vztahu k AU a přispívat ke zlepšení koordinace širší skupiny partnerů a jejích vztahů s AU;

e)	podrobně sledovat veškerý významný vývoj na úrovni AU a podávat o něm zprávu;

f)	udržovat úzké vztahy s Komisí AU, dalšími orgány AU, misemi afrických subregionálních organizací při AU a misemi členských států Africké unie při AU;

g)	napomáhat vztahům a spolupráci mezi AU a africkými subregionálními organizacemi, zejména v oblastech, v nichž EU poskytuje podporu;

h)	na žádost poskytovat poradenství a podporu AU v oblastech stanovených ve strategii EU pro Afriku;

i)	poskytovat poradenství a podporu při budování kapacit AU pro řešení krizí;

j)	na základě jasného rozdělení úkolů zajišťovat koordinaci s činnostmi zvláštních zástupců EU s mandátem v členských státech a regionech AU a poskytovat jim podporu;

k)	udržovat úzké vztahy a podporovat koordinaci s klíčovými mezinárodními partnery AU zastoupenými v Addis Abebě, zejména s OSN, ale i s nestátními aktéry, v celé řadě otázek SZBP a EBOP, jichž se týkají vztahy mezi EU a AU.

Článek 4

Provádění mandátu

1. Zvláštní zástupce EU odpovídá za provádění mandátu z pověření a pod operativním vedením generálního tajemníka, vysokého představitele.

2. Politický a bezpečnostní výbor udržuje se zvláštním zástupcem EU výsadní spojení a je hlavním kontaktním bodem pro styk s Radou. Politický a bezpečnostní výbor poskytuje zvláštnímu zástupci EU politické a strategické vedení v rámci jeho mandátu.

Článek 5

Financování

1. Finanční referenční částka určená k pokrytí výdajů souvisejících s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 6. prosince 2007 do 31. května 2008 se stanoví na 1 200 000 EUR.

2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou způsobilé ode dne 6. prosince 2007. Výdaje jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Evropských společenství s tou výjimkou, že případné předběžné financování nezůstává ve vlastnictví Společenství.

3. Správa výdajů podléhá smlouvě mezi zvláštním zástupcem EU a Komisí. Zvláštní zástupce EU je odpovědný za veškeré výdaje Komisi.

4. Výdaje související s mandátem zvláštního zástupce EU v období od 1. června 2008 do 31. prosince 2008 budou kryty prostřednictvím zvláštního aktu Rady, v němž se stanoví odpovídající finanční referenční částka.

Článek 6

Sestavení a složení týmu

1. V mezích svého mandátu a odpovídajících finančních prostředků, které má k dispozici, odpovídá zvláštní zástupce EU za sestavení svého týmu na základě konzultace s předsednictvím, kterému je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, a na základě úzké spolupráce s Komisí. Tým zahrnuje odborníky na konkrétní politické otázky podle požadavků mandátu. Zvláštní zástupce EU informuje generálního tajemníka, vysokého představitele, předsednictví a Komisi o složení svého týmu.

2. Členské státy a orgány Evropské unie mohou navrhnout vyslání personálu, který by pracoval se zvláštním zástupcem EU. Plat personálu vyslaného členským státem nebo orgánem EU ke zvláštnímu zástupci EU hradí dotyčný členský stát nebo orgán Evropské unie. Ke zvláštnímu zástupci EU mohou být rovněž přiděleni odborníci vyslaní členskými státy ke generálnímu sekretariátu Rady. Mezinárodní smluvní pracovníci musí být státními příslušníky některého členského státu EU.

3. Veškerý vyslaný personál je nadále administrativně podřízen vysílajícímu členskému státu nebo orgánu EU a vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mandátu zvláštního zástupce EU.

4. Po skončení počáteční fáze podle článku 14 bude personál úřadu zvláštního zástupce EU pracovat v zásadě v politickém odboru, mírovém a bezpečnostním odboru a ve správním odboru.

Článek 7

Výsady a imunity zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu

Výsady, imunity a další záruky nezbytné pro vykonávání a hladké fungování mise zvláštního zástupce EU a členů jeho týmu se podle potřeby dohodnou s hostitelskou stranou nebo stranami. Členské státy a Komise poskytnou k tomuto účelu veškerou nezbytnou podporu.

Článek 8

Bezpečnost utajovaných informací EU

Zvláštní zástupce EU a členové jeho týmu dodržují bezpečnostní zásady a minimální bezpečnostní normy zavedené rozhodnutím Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (1), zejména při nakládání s utajovanými informacemi EU.

Článek 9

Přístup k informacím a logistická podpora

1. Členské státy, Komise a generální sekretariát Rady zajistí, aby měl zvláštní zástupce EU přístup k veškerým důležitým informacím.

2. Předsednictví, Komise nebo případně členské státy poskytnou logistickou podporu v oblasti.

Článek 10

Bezpečnost

V souladu s politikou EU pro bezpečnost personálu vyslaného mimo EU při provádění operativní akce podle hlavy V Smlouvy přijme zvláštní zástupce EU v souladu se svým mandátem a s ohledem na bezpečnostní situaci v zeměpisné oblasti, za kterou odpovídá, veškerá rozumně proveditelná opatření pro zajištění bezpečnosti veškerého personálu, který je mu přímo podřízen, zejména tím, že:

vypracuje bezpečnostní plán pro danou misi na základě pokynů generálního sekretariátu Rady, zahrnující fyzická, organizační a procedurální bezpečnostní opatření pro danou misi, řízení bezpečných přesunů personálu do oblasti mise a v rámci této oblasti, řízení událostí dotýkajících se bezpečnosti a pohotovostní a evakuační plán mise;

b)	zajistí, aby byl veškerý personál vyslaný mimo EU pojištěn pro případ zvýšeného rizika, jak to vyžaduje situace v oblasti mise;

zajistí, aby všichni členové jeho týmu, kteří mají být vysláni mimo EU, včetně najatého místního personálu, prošli před příjezdem nebo bezprostředně po příjezdu do oblasti mise odpovídajícím školením týkajícím se bezpečnosti, a to na základě stupně rizika vyhodnoceného pro danou oblast mise generálním sekretariátem Rady;

zajistí, aby byla provedena veškerá schválená doporučení vydaná na základě pravidelných posouzení bezpečnosti, a předkládá generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli, Radě a Komisi písemné zprávy o provádění těchto doporučení a o jiných bezpečnostních otázkách v rámci zpráv v polovině období a zpráv o provádění mandátu.

Článek 11

Podávání zpráv

Zvláštní zástupce EU pravidelně podává ústní a písemné zprávy generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli a Politickému a bezpečnostnímu výboru. Zvláštní zástupce EU podává podle potřeby zprávy rovněž pracovním skupinám. Pravidelné písemné zprávy jsou rozesílány prostřednictvím sítě COREU. Na doporučení generálního tajemníka, vysokého představitele nebo Politického a bezpečnostního výboru může zvláštní zástupce EU podávat zprávy Radě ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy.

Článek 12

Koordinace

Zvláštní zástupce EU podporuje celkovou politickou koordinaci EU. Pomáhá zajistit, že všechny nástroje EU budou na místě uplatňovány soudržným způsobem v zájmu dosažení cílů politiky EU. Činnosti zvláštního zástupce EU jsou koordinovány s činnostmi předsednictví a Komise a případně i s činnostmi dalších zvláštních zástupců EU působících v dané oblasti. Zvláštní zástupce EU pravidelně informuje mise členských států a delegace Komise.

Na místě jsou udržovány úzké vztahy s předsednictvím, Komisí a vedoucími misí členských států, kteří se snaží zvláštnímu zástupci EU co nejvíce napomáhat při provádění mandátu. Zvláštní zástupce EU rovněž udržuje vztahy s dalšími mezinárodními a regionálními subjekty působícími na místě.

Článek 13

Přezkum

Provádění této společné akce a její soulad s jinými iniciativami EU v oblasti podléhají pravidelnému přezkumu. Zvláštní zástupce EU předloží generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli, Radě a Komisi do konce září roku 2008 souhrnnou zprávu o provádění mandátu. Tato zpráva tvoří základ pro hodnocení mandátu v příslušných pracovních skupinách a Politickém a bezpečnostním výboru. Generální tajemník, vysoký představitel podává v této souvislosti Politickému a bezpečnostnímu výboru odpovídající doporučení.

Článek 14

Počáteční struktura a další budování úřadu

1. Do poloviny dubna roku 2008 předloží předsednictví v úzké spolupráci s generálním tajemníkem, vysokým představitelem, zvláštním zástupcem EU a Komisí Radě zprávu o struktuře úřadu v počáteční fázi mandátu a o jeho dalším budování a uspořádání do konce mandátu, jak je stanoven v článku 1. Zpráva se bude zabývat zejména těmito otázkami:

—	dlouhodobé struktury a postupy;

—	systém podávání zpráv;

—	vytvoření stejných podmínek pro personál vykonávající obdobné funkce na všech úrovních.

Zprávu přezkoumá Rada, která rozhodne o vhodných navazujících opatřeních.

2. Do konce října roku 2008 předloží předsednictví v úzké spolupráci s generálním tajemníkem, vysokým představitelem, zvláštním zástupcem EU a Komisí Radě souhrnnou zprávu o budoucnosti úřadu a jeho organizaci.

Článek 15

Vstup v platnost

Tato společná akce vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 16

Zveřejnění

Tato společná akce bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 6. prosince 2007.

Za Radu

předseda

A. COSTA

(1) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/438/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 24).

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/50

SPOLEČNÁ AKCE RADY 2007/806/SZBP

ze dne 6. prosince 2007,

kterou se mění společná akce 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na článek 14 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 14. listopadu 2005 přijala Rada společnou akci 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území (1) na období tří let. Operační fáze policejní mise Evropské unie pro palestinská území (EUPOL COPPS) byla zahájena dne 1. ledna 2006.

(2)

Dne 18. června 2007 Rada schválila pokyny pro velitelskou a řídící strukturu pro civilní operace EU pro řešení krizí; tyto pokyny stanoví, že velitel civilní operace bude vykonávat velení a řízení na strategické úrovni v zájmu plánování a vedení všech civilních operací pro řešení krizí v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele pro SZBP; tyto pokyny dále stanoví, že ředitel útvaru pro civilní plánování a provádění vytvořeného v rámci sekretariátu Rady bude v každé civilní operaci pro řešení krizí velitelem civilní operace.

(3)	Výše uvedená velitelská a řídící struktura se nedotýká smluvních závazků vedoucího mise vůči Komisi, pokud jde o plnění rozpočtu mise.

(4)	Pro misi by měla být uvedena v činnost pohotovostní složka zřízená v rámci sekretariátu Rady.

(5)	Společná akce 2005/797/SZBP by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SPOLEČNOU AKCI:

Článek 1

Společná akce 2005/797/SZBP se mění takto:

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Velitel civilní operace

1. Ředitel útvaru pro civilní plánování a provádění bude velitelem civilní operace pro EUPOL COPPS.

2. Velitel civilní operace vykonává velení a řízení mise EUPOL COPPS na strategické úrovni v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele.

3. Velitel civilní operace zajišťuje řádné a účinné provádění rozhodnutí Rady i rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru, včetně vydávání pokynů na strategické úrovni podle potřeby vedoucímu mise.

4. Všichni přidělení zaměstnanci zůstávají zcela pod velením vnitrostátních orgánů vysílajícího členského státu nebo orgánu EU. Orgány členských států přenesou operační velení nad svými zaměstnanci, týmy a útvary na velitele civilní operace.

5. Velitel civilní operace má celkovou odpovědnost za zajištění řádného výkonu činností EU.

6. Velitel civilní operace a zvláštní zástupce Evropské unie se podle potřeby navzájem konzultují.“

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Vedoucí mise

1. Vedoucí mise přebírá odpovědnost a vykonává velení a řízení mise na místě působení.

2. Vedoucí mise vykonává velení a řízení nad zaměstnanci, týmy a útvary přispívajících států, jak byli určeni velitelem civilní operace, a zároveň nese administrativní a logistickou odpovědnost, včetně odpovědnosti za majetek, zdroje a informace, které jsou misi k dispozici.

3. Vedoucí mise vydává pokyny pro všechny zaměstnance mise v zájmu účinného provádění mise EUPOL COPPS na místě působení, a přebírá koordinaci a každodenní řízení v návaznosti na pokyny velitele civilní operace na strategické úrovni.

4. Za plnění rozpočtu mise odpovídá vedoucí mise. Vedoucí mise podepíše za tímto účelem smlouvu s Komisí.

5. Vedoucí mise odpovídá za kázeňský dohled nad personálem. Kázeňská opatření vůči vyslanému personálu jsou v pravomoci příslušného vnitrostátního orgánu nebo orgánu EU.

6. Vedoucí mise zastupuje misi EUPOL COPPS na místě operace a zajistí odpovídající zviditelnění mise.

7. Vedoucí mise koordinuje podle potřeby činnost s dalšími činiteli EU na místě. Aniž je dotčena linie velení, vedoucí mise dostává od zvláštního zástupce EU pokyny v otázkách místní politické situace.“

3.	V článku 8 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Veškerý personál vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mise. Veškerý personál dodržuje bezpečnostní zásady a minimální normy stanovené rozhodnutím Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (2).

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Linie velení

1. Mise EUPOL COPPS má jakožto operace k řešení krize jednotnou linii velení.

2. Politický a bezpečností výbor vykonává z pověření Rady politickou kontrolu a strategické řízení mise EUPOL COPPS.

3. Velitel civilní operace je velitelem mise EUPOL COPPS na strategické úrovni v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele a jako takový vydává pokyny vedoucímu mise a poskytuje mu poradenství a technickou podporu.

4. Velitel civilní operace podává zprávy Radě prostřednictvím generálního tajemníka, vysokého představitele.

5. Vedoucí mise vykonává v misi EUPOL COPPS velení a řízení v místě působení a přímo odpovídá veliteli civilní operace.“

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Politická kontrola a strategické řízení

1. Politický a bezpečnostní výbor vykonává z pověření Rady politickou kontrolu a strategické řízení mise. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí za tímto účelem v souladu s článkem 25 Smlouvy. Toto zmocnění zahrnuje pravomoc jmenovat na návrh generálního tajemníka, vysokého představitele vedoucího mise a měnit OPLAN. Zahrnuje rovněž pravomoci nezbytné pro přijímání dodatečných rozhodnutí o jmenování vedoucího mise. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení mise, si ponechává Rada.

2. Politický a bezpečnostní výbor pravidelně podává zprávy Radě.

3. Politický a bezpečnostní výbor dostává pravidelně a podle potřeby zprávy od velitele civilní operace a vedoucího mise týkající se otázek v rámci oblastí jejich působnosti.“

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Bezpečnost

1. Velitel civilní operace řídí plánování prováděné vedoucím mise v oblasti bezpečnostních opatření a zajišťuje jejich řádné a účinné provádění v rámci mise EUPOL COPPS v souladu s články 5a a 10, v koordinaci s bezpečnostní kanceláří Rady.

2. Vedoucí mise odpovídá za bezpečnost operace a za zajištění plnění minimálních bezpečnostních požadavků kladených na danou operaci v souladu s politikou EU v oblasti bezpečnosti personálu nasazeného mimo EU při provádění operací podle hlavy V Smlouvy a jejích podpůrných dokumentů.

3. Vedoucímu mise je nápomocen důstojník pro bezpečnost mise, který podává zprávy vedoucímu mise a který rovněž udržuje fungující úzké vztahy s bezpečnostní kanceláří Rady.

4. Personál mise EUPOL COPPS se účastní povinného bezpečnostního školení před svým nástupem do funkcí v souladu s OPLAN. Dostane se jim také pravidelného udržovacího výcviku organizovaného důstojníkem pro bezpečnost mise v místě působení.“

7.	Vkládá nový článek, který zní: „Článek 16a Pohotovostní složka Pro misi EUPOL COPPS bude uvedena v činnost pohotovostní složka.“

8.	V článku 18 se doplňuje následující pododstavec: „Rozhodnutí bezpečnostního a politického výboru podle čl. 11 odst. 1, pokud jde o jmenování vedoucího mise, budou též zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.“

Článek 2

Tato společná akce vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 3

Tato společná akce bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 6. prosince 2007.

Za Radu

předseda

A. COSTA

(1) Úř. věst. L 300, 17.11.2005, s. 65.

(2) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2007/438/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 24).“

8.12.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 323/53

SPOLEČNÁ AKCE RADY 2007/807/SZBP

ze dne 6. prosince 2007,

kterou se mění společná akce 2005/889/SZBP o zřízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EU BAM Rafah)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na článek 14 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 25. listopadu 2005 přijala Rada společnou akci 2007/889/SZBP o zřízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (1).

(2)

Dne 18. června 2007 Rada schválila pokyny pro velitelskou a řídící strukturu pro civilní operace EU pro řešení krizí; tyto pokyny stanoví, že velitel civilní operace bude vykonávat velení a řízení na strategické úrovni v zájmu plánování a vedení všech civilních operací pro řešení krizí v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele pro SZBP. Tyto pokyny dále stanoví, že ředitel útvaru pro civilní plánování a provádění vytvořeného v rámci sekretariátu Rady bude v každé civilní operaci pro řešení krizí velitelem civilní operace.

(3)	Výše uvedená velitelská a řídící struktura mise by se neměla dotýkat smluvních závazků vedoucího mise vůči Komisi, pokud jde o plnění rozpočtu mise.

(4)	Pro misi by měla být uvedena v činnost pohotovostní složka zřízená v rámci sekretariátu Rady.

(5)	Společná akce 2005/889/SZBP by měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SPOLEČNOU AKCI:

Článek 1

Společná akce 2005/889/SZBP se mění takto:

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Velitel civilní operace

1. Ředitel útvaru pro civilní plánování a provádění bude velitelem civilní operace pro EU BAM Rafah.

2. Velitel civilní operace vykonává velení a řízení mise EU BAM Rafah na strategické úrovni v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele.

5. Velitel civilní operace má celkovou odpovědnost za zajištění řádného výkonu činností EU.

6. Velitel civilní operace a zvláštní zástupce Evropské unie se podle potřeby navzájem konzultují.“

V článku 5 se odstavce 2 až 5 nahrazují tímto:

„2. Vedoucí mise přebírá odpovědnost a vykonává velení a řízení mise v místě působení.

3. Vedoucí mise vykonává velení a řízení nad zaměstnanci, týmy a útvary přispívajících států, jak byli určeni velitelem civilní operace, a zároveň nese administrativní a logistickou odpovědnost, včetně odpovědnosti za majetek, zdroje a informace, které jsou misi k dispozici.

4. Vedoucí mise vydává pokyny pro všechny zaměstnance mise v zájmu účinného provádění mise EU BAM Rafah v místě působení, a přebírá koordinaci a každodenní řízení v návaznosti na pokyny velitele civilní operace strategické úrovni.

5. Za plnění rozpočtu mise odpovídá vedoucí mise. Vedoucí mise podepíše za tímto účelem smlouvu s Komisí.

6. Vedoucí mise odpovídá za kázeňský dohled nad personálem. Kázeňská opatření vůči vyslanému personálu jsou v pravomoci příslušného vnitrostátního orgánu nebo orgánu EU.

7. Vedoucí mise zastupuje misi EU BAM Rafah v místě operace a zajistí odpovídající zviditelnění mise.

8. Vedoucí mise koordinuje podle potřeby činnost s dalšími činiteli EU na místě. Aniž je dotčena linie velení, vedoucí mise dostává od zvláštního zástupce Evropské unie pokyny v otázkách místní politické situace.“

3.	V článku 7 se odstavec 5 nahrazuje tímto: „5. Veškerý personál vykonává své povinnosti a jedná v zájmu mise. Veškerý personál dodržuje bezpečnostní zásady a minimální normy stanovené rozhodnutím Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001, kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady (2).

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Linie velení

1. Mise EU BAM Rafah má jakožto operace k řešení krize jednotnou linii velení.

2. Politický a bezpečností výbor vykonává z pověření Rady politickou kontrolu a strategické řízení mise EU BAM Rafah.

3. Velitel civilní operace je velitelem mise EU BAM Rafah na strategické úrovni v rámci politické kontroly a strategického řízení ze strany Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele a jako takový vydává pokyny vedoucímu mise a poskytuje mu poradenství a technickou podporu.

4. Velitel civilní operace podává zprávy Radě prostřednictvím generálního tajemníka, vysokého představitele.

5. Vedoucí mise vykonává v misi EU BAM Rafah velení a řízení v místě působení a přímo odpovídá veliteli civilní operace.“

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Politická kontrola a strategické řízení

1. Politický a bezpečnostní výbor vykonává z pověření Rady politickou kontrolu a strategické řízení mise. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí za tímto účelem v souladu s článkem 25 Smlouvy. Toto zmocnění zahrnuje pravomoc jmenovat na návrh generálního tajemníka,vysokého představitele vedoucího mise a měnit OPLAN. Zahrnuje rovněž pravomoci nezbytné pro přijímání dodatečných rozhodnutí o jmenování vedoucího mise. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení mise, si ponechává Rada.

2. Politický a bezpečnostní výbor pravidelně podává zprávy Radě.

3. Politický a bezpečnostní výbor dostává pravidelně a podle potřeby zprávy od velitele civilní operace a vedoucího mise týkající se otázek v rámci oblastí jejich působnosti.“

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Bezpečnost

1. Velitel civilní operace řídí plánování prováděné vedoucím mise v oblasti bezpečnostních opatření a zajišťuje jejich řádné a účinné provádění v rámci mise EU BAM Rafah v souladu s články 4a a 9, v koordinaci s bezpečnostní kanceláří Generálního sekretariátu Rady (dále jen ‚bezpečnostní kancelář Rady‘).

3. Vedoucímu mise je nápomocen vyšší důstojník pro bezpečnost mise, který podává zprávy vedoucímu mise a který rovněž udržuje fungující úzké vztahy s bezpečnostní kanceláří Rady.

4. Personál mise EU BAM Rafah se účastní povinného bezpečnostního školení před svým nástupem do funkcí v souladu s OPLAN. Dostane se jim také pravidelného udržovacího výcviku v místě působení organizovaného vyšším důstojníkem pro bezpečnost mise.“

7.	Vkládá nový článek, který zní: „Článek 15a Pohotovostní složka Pro misi EU BAM Rafah bude uvedena v činnost pohotovostní složka.“

8.	V článku 18 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Rozhodnutí Bezpečnostního a politického výboru podle čl. 10 odst. 1, pokud jde o jmenování vedoucího mise, budou též zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.“

Článek 2

Tato společná akce vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 3

Tato společná akce bude zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 6. prosince 2007.

Za Radu

předseda

A. COSTA

(1) Úř. věst. L 327, 14.12.2005, s. 28.

(2) Úř. věst. L 101, 11.4.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/438/ES (Úř. věst. L 164, 26.6.2007, s. 24).“.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 323

České vydání	Právní předpisy	Svazek 50 8. prosince 2007

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 1447/2007 ze dne 4. prosince 2007, kterým se pro rybářský hospodářský rok 2008 stanoví orientační ceny a produkční ceny Společenství některých produktů rybolovu podle nařízení (ES) č. 104/2000	1
		Nařízení Komise (ES) č. 1448/2007 ze dne 7. prosince 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	6
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1449/2007 ze dne 7. prosince 2007, kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 2402/96, (ES) č. 2058/96, (ES) č. 2375/2002, (ES) č. 2305/2003, (ES) č. 950/2006, (ES) č. 955/2005, (ES) č. 969/2006, (ES) č. 1100/2006, (ES) č. 1918/2006, (ES) č. 1964/2006, (ES) č. 1002/2007 a (ES) č. 508/2007, pokud jde o dny pro podávání žádostí o dovozní licence a pro vydávání těchto licencí v roce 2008 v rámci celních kvót pro batáty, maniokový škrob, obiloviny, rýži, cukr a olivový olej, a kterým se stanoví odchylky od nařízení (ES) č. 1445/95, (ES) č. 1518/2003, (ES) č. 596/2004 a (ES) č. 633/2004, pokud jde o dny pro vydávání vývozních licencí v roce 2008 v odvětvích hovězího masa, vepřového masa, vajec a drůbežího masa	8

	III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU
	AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU
*	Společná akce Rady 2007/805/SZBP ze dne 6. prosince 2007 o jmenování zvláštního zástupce Evropské unie	45
*	Společná akce Rady 2007/806/SZBP ze dne 6. prosince 2007, kterou se mění společná akce 2005/797/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území	50
*	Společná akce Rady 2007/807/SZBP ze dne 6. prosince 2007, kterou se mění společná akce 2005/889/SZBP o zřízení mise Evropské unie pro pomoc na hranicích na hraničním přechodu Rafáh (EU BAM Rafah)	53
*	Rozhodnutí rady 2007/808/SZBP ze dne 6. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Rady 2006/807/SZBP o policejní misi Evropské unie pro palestinská území	56
*	Společná akce Rady 2007/809/SZBP ze dne 6. prosince 2007, kterou se mění společná akce 2007/108/SZBP o prodloužení mandátu zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán	57

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	IL	148,5
	MA	70,3
	SY	68,2
	TR	120,8
	ZZ	102,0
0707 00 05	JO	196,3
	MA	52,5
	TR	111,0
	ZZ	119,9
0709 90 70	MA	58,8
	TR	110,8
	ZZ	84,8
0805 10 20	AR	9,2
	AU	19,4
	BR	12,7
	SZ	31,4
	TR	90,5
	ZA	41,4
	ZW	27,6
	ZZ	33,2
0805 20 10	MA	67,9
0805 20 10	ZZ	67,9
0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90	CN	61,4
	HR	32,2
	IL	66,8
	TR	71,3
	UY	95,3
	ZZ	65,4
0805 50 10	EG	61,6
	TR	100,6
	ZA	65,9
	ZZ	76,0
0808 10 80	AR	87,7
	CA	87,3
	CL	86,0
	CN	87,0
	MK	30,6
	US	99,5
	ZA	82,4
	ZZ	80,1
0808 20 50	AR	71,4
	CN	73,2
	TR	145,7
	ZZ	96,8

Země	Vnitrostátní regulační orgán
Belgique/België	Institut belge des services postaux et des télécommunications (IBPT) Belgisch Instituut voor postdiensten en telecommunicatie (BIPT)
България	Комисия за регулиране на съобщенията (КРС)
Bulgaria	Communications Regulation Commission (CRC)
Česká republika	Český telekomunikační úřad (ČTÚ)
Danmark	IT- og Telestyrelsen — National IT and Telecom Agency (NITA)
Deutschland	Bundesnetzagentur für Elektrizität, Gas, Telekommunikation, Post und Eisenbahnen (BNetzA)
Eesti	Sideamet (SIDEAMET)
Ελλάδα	Εθνική Επιτροπή Τηλεπικοινωνιών και Ταχυδρομείων
Elláda	Hellenic Telecommunications and Post Commission (EETT)
España	Comisión del Mercado de las Telecomunicaciones (CMT)
France	Autorité de régulation des communications électroniques et des postes (ARCEP)
Ireland	Commission for Communications Regulation (ComReg)
Italia	Autorità per le garanzie nelle comunicazioni (AGCOM)
Κύπρος	Γραφείο Επιτρόπου Ρυθμίσεως Ηλεκτρονικών Επικοινωνιών και Ταχυδρομείων (ΓΕΡΗΕΤ)
Kypros	Office of the Commissioner of Electronic Communications and Postal Regulation (OCECPR)
Latvija	Sabiedrisko pakalpojumu regulēšanas komisija (SPRK)
Lietuva	Ryšių reguliavimo tarnyba (RRT)
Luxembourg	Institut luxembourgeois de régulation (ILR)
Magyarország	Nemzeti Hírközlési Hatóság (NHH)
Malta	L-Awtorità ta' Malta dwar il-Komunikazzjoni/Malta Communications Authority (MCA)
Nederland	Onafhankelijke Post en Telecommunicatie Autoriteit (OPTA)
Österreich	Rundfunk und Telekom Regulierungs-GmbH (RTR)
Polska	Urząd Komunikacji Elektronicznej (UKE)
Portugal	Autoridade Nacional de Comunicações (Anacom)
România	Autoritatea Națională pentru Reglementare în Comunicații și Tehnologia Informației (ANRCTI)
Slovenija	Agencija za pošto in elektronske komunikacije Republike Slovenije (APEK)
Slovensko	Telekomunikačný úrad Slovenskej republiky (TÚ SR)
Suomi Finland	Viestintävirasto/Kommunikationsverket (FICORA)
Sverige	Post- och telestyrelsen (PTS)
United Kingdom	Office of Communications (Ofcom)“

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Rada
	2007/799/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2006 o podpisu Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě)	13
	Prováděcí protokol k Alpské úmluvě z roku 1991 v oblasti dopravy – Protokol o dopravě	15
	2007/800/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 5. června 2007 o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Tureckou republikou o účasti Turecké republiky na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost	23
	Dohoda mezi Evropským společenstvím a Tureckou republikou o účasti Turecké republiky na práci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost	24
	2007/801/ES
*	Rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2007 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Republice Slovinsko a Slovenské republice	34
	Komise
	2007/802/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 4. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí 2002/840/ES, kterým se přijímá seznam ozařoven schválených pro ozařování potravin ve třetích zemích (oznámeno pod číslem K(2007) 5823) ( 1 )	40
	2007/803/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí 2005/731/ES a 2005/734/ES, pokud jde o prodloužení doby jejich použitelnosti (oznámeno pod číslem K(2007) 5887) ( 1 )	42
	2007/804/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí 2002/627/ES, kterým se zřizuje skupina evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací ( 1 )	43

		Tiskové opravy
	*	Oprava rozhodnutí Komise 2007/775/ES ze dne 13. listopadu 2007, kterým se zrušuje rozhodnutí 1999/572/ES, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu ocelových lan a kabelů z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Korejské republiky, Mexika, Polska, Jihoafrické republiky a Ukrajiny (Úř. věst. L 312 ze dne 30.11.2007)	59


	(1) Text s významem pro EHP