6.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/1

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1676/2001 (2), naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1424/2006 (3), uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření, která jsou předmětem stávajícího přezkumu, měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 0 % do 18 % uloženého z dovozu od individuálně určených vývozců, se zbytkovou celní sazbou 17,3 % na dovoz od všech ostatních společností. Na šetření, které vyústilo v nařízení (ES) č. 1676/2001 v platném znění, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Opatření uložená na dovoz z Indie v původním šetření byla rozšířena nařízením (ES) č. 1975/2004 (4) na dovoz PET filmu zasílaného z Brazílie a Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli.

(3)

Komise rozhodnutím 2001/645/ES (5) přijala závazky nabídnuté pěti indickými výrobci v souvislosti s původním šetřením. Tyto závazky byly zrušeny rozhodnutím 2006/173/ES (6).

(4)

Rada nařízením (ES) č. 367/2006 naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 1124/2007 (7) uložila konečné vyrovnávací clo z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie. Opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 7 % do 19,1 % uloženého z dovozu od jednotlivě vyjmenovaných vývozců, se zbytkovou celní sazbou 19,1 % vztahující se na dovoz od všech ostatních společností. Na šetření, které vyústilo v nařízení (ES) č. 367/2006 v platném znění, se zde dále odkazuje jako na „předchozí antisubvenční šetření“.

(5)

Dne 23. května 2006 a poté 3. července 2006 podali žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení omezenou na prošetření dumpingu společnosti Jindal Poly Films Limited (dále jen „Jindal“) tito výrobci ve Společenství: Du Pont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH a Nuroll SpA (dále jen „žadatelé“). Žadatelé zastupují velkou část podílu na výrobě PET filmu ve Společenství.

(6)

Žadatelé předložili tvrzení a dostatečně hodnověrně doložili, že: a) existuje pravděpodobnost přetrvávání či obnovení dumpingu a působení újmy výrobnímu odvětví Společenství a že b) okolnosti týkající se dumpingu, na jejichž základě byla stanovena opatření pro společnost Jindal, se změnily, přičemž tyto změny mají setrvalou povahu.

(7)

Poté co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují důkazy dostatečně opodstatňující zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, oznámila dne 22. srpna 2006 (8) nejprve zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a pak dne 25. srpna 2006 (9) zahájení částečného prozatímního přezkumu, a to formou oznámení o zahájení těchto přezkumů, zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie.

(8)

Částečný prozatímní přezkum byl svým rozsahem omezen na prošetření dumpingu týkajícího se společnosti Jindal. Období přezkumného šetření bylo pro oba přezkumy stanoveno od 1. července 2005 do 30. června 2006. Prošetření tendencí významných pro vyhodnocení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se vztahovalo na období od roku 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

Komise úředně vyrozuměla známé dotčené vyvážející výrobce, představitele vyvážející země, výrobce ve Společenství, dovozce a uživatele o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. V případě obou přezkumů byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(10)

Všem zúčastněným stranám, které o slyšení požádaly a prokázaly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, byla tato příležitost poskytnuta.

(11)

Co se týče přezkumu před pozbytím platnosti, s ohledem na zjevně značný počet vyvážejících výrobců PET filmu v Indii jmenovaných v žádosti bylo v oznámení o zahájení šetření předem ohlášeno použití technik výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Pro účely rozhodnutí, zda bude výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, pak pro účely samotného provedení výběru vzorku byli všichni vyvážející výrobci požádáni, aby se přihlásili a dle specifikace v oznámení o zahájení šetření poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s PET filmem během období přezkumného šetření. Šest vyvážejících výrobců v Indii projevilo ochotu spolupracovat. Z těchto šesti vyvážejících výrobců byly pro potřeby vzorku vybrány tři společnosti (Ester Industries Limited, Garware Polyester Limited a Jindal) a obdržely dotazník. Podle zjištění představovaly tyto společnosti největší reprezentativní objem vývozu PET filmu do Společenství, který bylo během dostupné doby přiměřeně možné podrobit přezkumu ve smyslu čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(12)

Komise kromě toho zaslala dotazníky všem dalším subjektům známým jako dotčené, případně stranám, které se přihlásily během lhůty stanovené v oznámení o zahájení šetření. Úplné odpovědi byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství, tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jednoho dovozce/uživatele a čtyř uživatelů.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, jež pokládala za nezbytné pro stanovení dumpingu a újmy, stejně jako pro stanovení, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání či obnovení dumpingu a újmy a zda zachování opatření bude v zájmu Společenství. V prostorách následujících zúčastněných stran byly vykonány inspekce na místě:

(14)

Dotčený výrobek je týž jako při původním šetření, tj. polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódy KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90.

(15)

Stejně jako při původním šetření bylo zjištěno, že PET film vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu v Indii, PET film vyvážený do Společenství z Indie a PET film vyráběný a prodávaný výrobci ve Společenství mají shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a způsoby využití. Jde proto o obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Pro účely stanovení běžné hodnoty bylo nejdříve ověřeno, že celkový tuzemský prodej společnosti Jindal je reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. že činí 5 % nebo více z prodaného celkového množství dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

(17)

Poté bylo ověřeno, zda celkový tuzemský prodej jednotlivých typů výrobku tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství.

(18)

U těch typů výrobku, kde tuzemský prodej tvořil 5 % nebo více prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství, bylo pak zkoumáno, zda bylo dosaženo dostatečného prodeje v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Pro každý typ výrobku, kde dosažený objem tuzemského prodeje převyšující výrobní náklady tvořil více než 80 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za celkový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, kde byl objem ziskových transakcí roven 80 %, nebo nižší nikoli však nižší než 10 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené pouze za ziskový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, jichž se z hlediska objemu prodalo na tuzemském trhu méně než 10 % za cenu, která neklesla pod jednotkové náklady, bylo uplatněno hledisko, že dotčený typ výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku, a že běžnou hodnotu je tedy nutno stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(19)

Pro ty typy výrobku, u nichž ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít tuzemské ceny vyvážejícího výrobce, buď z důvodu nedostatečné reprezentativnosti, nebo neuskutečněného prodeje v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení určena na základě výrobních nákladů vzniklých dotčenému vyvážejícímu výrobci s připočtením přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a na zisk.

(20)

Prodejní, správní a režijní náklady byly určeny na základě nákladů vzniklých vyvážejícímu výrobci v souvislosti s těmi jeho tuzemskými prodeji dotčeného výrobku, jež jsou dle zjištění reprezentativní. Ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě váženého průměru ziskového rozpětí společnosti pro ty typy výrobku, které se na tuzemském trhu prodávaly v dostatečných množstvích v běžném obchodním styku.

(21)

Převážná většina vývozního prodeje dotčeného výrobku do Společenství během období přezkumného šetření se uskutečnila nezávislým odběratelům. Vývozní cena proto byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozní ceny buď skutečně zaplacené, nebo splatné.

(22)

Některé z vývozních prodejů se uskutečnily jedné společnosti ve spojení se sídlem ve Společenství. Tato společnost ve spojení neprováděla další prodej zboží přímo, nýbrž zboží podstatným způsobem přeměnila v takovém rozsahu, že bylo zjištěno, že stanovení ceny vyváženého výrobku není reálně možné na základě ceny přeměněného výrobku při dalším prodeji v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Ceny účtované společností Jindal její společnosti ve spojení byly srovnány s cenami uplatňovanými společností Jindal vůči jejím nezávislým odběratelům ve Společenství za stejné typy výrobku během období přezkumného šetření. Jelikož bylo zjištěno, že tyto dvě skupiny cen jsou pro jednotlivé typy výrobku v souladu, byl učiněn závěr, že ceny účtované společností Jindal její straně ve spojení se sídlem ve Společenství jsou spolehlivé a lze je použít pro výpočet vývozní ceny.

(23)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeno náležité zohlednění formou očištění o rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Přiměřeně tomu bylo v odůvodněných případech a tam, kde to bylo doloženo ověřenými důkazy, provedeno očištění o rozdíly v nákladech na slevy, rabaty, dopravné, pojistné, manipulaci a nakládku a vedlejší výdaje, na balné, úvěry a provize.

(24)

Společnost Jindal vznesla požadavek na úpravu na běžnou hodnotu u dovozního cla nevybraného v rámci režimu předběžné licence z dovozu surovin použitých pro výrobu zboží na vývoz. Režim předběžné licence povoluje bezcelní dovoz surovin za podmínky, že společnost vyveze odpovídající množství a hodnotu výsledného výrobku, určené v souladu s oficiálně stanovenými normami pro vstupy a výstupy. Dovoz v režimu předběžné licence lze využít buď pro výrobu zboží na vývoz, nebo pro doplnění tuzemských vstupů používaných k výrobě takového zboží. Společnost tvrdila, že vývoz dotčeného výrobku do Společenství byl využíván ke splnění ustanovení platných pro režim předběžné licence, pokud jde o dovoz surovin. Nebyl učiněn žádný závěr, zda je v případě tohoto požadavku úprava odůvodněná, jelikož by to vzhledem k tomu, že společnost dle zjištění tak jako tak neprováděla během období přezkumného šetření dumping, nemělo vliv na konečný výsledek přezkumného šetření.

(25)

Dumpingové rozpětí bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen.

(26)

Toto srovnání prokázalo existenci záporného dumpingového rozpětí.

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo také zkoumáno, zda lze nálezy zjištěné v průběhu tohoto šetření opodstatněně pokládat za trvalé povahy.

(28)

V této souvislosti se připomíná, že při dvou následných šetřeních přinesly závěry nařízení Rady (ES) č. 1676/2001 a nařízení Rady (ES) č. 390/2005 (10) zjištění, že společnost Jindal neprovádí dumping. Tato zjištění o neexistenci dumpingu byla potvrzena i nynějším šetřením a neexistují žádné prvky, jež by naznačovaly, že by tato situace neexistence dumpingu neměla být trvalé povahy.

(29)

Po zvážení se tudíž má zato, že stávající opatření ve vztahu ke společnosti dosahují zamýšlených účinků a mají být zachována beze změny.

(30)

Podle Eurostatu dosáhlo množství dotčeného výrobku dovezené do Společenství z Indie během období přezkumného šetření 23 472 tun. V rámci tohoto množství připadalo během období přezkumného šetření na tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku asi 97 % a na samotnou společnost Jindal zhruba 90 % celkového objemu vývozu z Indie do Společenství během období přezkumného šetření.

(31)

Během období šetření původního šetření (od 1. dubna 1999 do 31. března 2000) činil objem dovozu z Indie 50 590 tun. Během období šetření předchozího antisubvenčního šetření (od 1. října 2003 do 30. září 2004) činil objem dovozu z Indie 12 679 tun.

(32)

Jak je zmíněno v 11. bodě odůvodnění, byl sestaven vzorek ze tří vyvážejících výrobců. Pokud jde o společnost Jindal, platí zjištění uvedená v 16. až 26. bodě odůvodnění.

(33)

Pro účely stanovení běžné hodnoty pro společnosti Garware a Ester bylo nejdříve ověřeno, že vykázaný tuzemský prodej za každého z těchto vyvážejících výrobců je reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. že tvoří 5 % nebo více vykázaného množství prodeje dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

(34)

Poté bylo ověřeno, zda celkový tuzemský prodej všech jednotlivých typů výrobku tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství.

(35)

Pro ty typy výrobku, kde tuzemský prodej tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství, bylo poté zkoumáno, zda bylo dosaženo dostatečného prodeje v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Pro každý typ výrobku, kde dosažený objem tuzemského prodeje převyšující výrobní náklady tvořil více než 80 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za celkový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, kde byl objem ziskových transakcí roven 80 % nebo nižší, nikoli však nižší než 10 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené pouze za ziskový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, jichž se z hlediska objemu prodalo na tuzemském trhu méně než 10 % za cenu, která neklesla pod jednotkové náklady, bylo uplatněno hledisko, že daný typ výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku, a že běžnou hodnotu je tedy nutno stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(36)

Pro ty typy výrobku, u nichž ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít tuzemské ceny vyvážejícího výrobce, buď z důvodu nedostatečné reprezentativnosti, nebo neuskutečněného prodeje v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení určena na základě výrobních nákladů vzniklých dotčenému vyvážejícímu výrobci s připočtením přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a na zisk.

(37)

Prodejní, správní a režijní náklady byly určeny na základě nákladů vzniklých vyvážejícímu výrobci v souvislosti s těmi jeho tuzemskými prodeji dotčeného výrobku, jež jsou dle zjištění reprezentativní. Ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě váženého průměru ziskového rozpětí společnosti pro ty typy výrobku, které se na tuzemském trhu prodávaly v dostatečných množstvích v běžném obchodním styku.

(38)

Co se týče stanovení vývozních cen, je nutno si připomenout, že současné šetření slouží ke zjištění toho, zda v případě, že budou zrušena ochranná opatření, bude dumping přetrvávat nebo se obnoví. V této souvislosti nelze stanovení vývozních cen použitých pro výpočet dumpingu omezovat na prošetření chování vývozců v minulosti, nýbrž je nutno zkoumat také pravděpodobný vývoj vývozních cen v budoucnu. Jinými slovy, je třeba stanovit, zda jsou vývozní ceny z minulosti spolehlivým ukazatelem pravděpodobných vývozních cen do budoucna.

(39)

Vzhledem k existenci cenových závazků v průběhu části období přezkumného šetření bylo zejména zkoumáno, zda měla existence těchto závazků vliv na vývozní ceny v minulosti, a to natolik, že na ně nebylo možno spoléhat při stanovení budoucího chování. Dále se též poznamenává, že cenové závazky společností Garware a Ester byly odvolány dne 9. března 2006, přičemž období přezkumného šetření pokrývá období od 1. července 2005 do 30. června 2006. V případě společnosti Garware i Ester bylo zjištěno, že vývozní transakce, které probíhaly během období přezkumného šetření, kdy platil cenový závazek, byly uskutečňovány v cenách natolik blízkých MDC (minimálním dovozním cenám), že to vyvolalo pochybnosti, zda je lze hodnotit jako ceny setrvalé povahy a stanovené nezávisle na MDC. Podobná argumentace již byla popsána ve 28. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 366/2006 (11).

(40)

Co se týče společnosti Garware, transakce uskutečněné během období přezkumného šetření po odvolání závazku pokrývají asi 20 % celkového objemu vývozu a byly po uvedeném odvolání závazku prováděny trvale. Pokud jde o množství vyvezená po uplynutí platnosti závazku dne 8. března 2006, pokládají se ceny uplatňované při těchto transakcích za ceny reprezentativně vypovídající o tom, jakou cenovou politikou by se společnost Garware řídila, kdyby závazky neexistovaly. Z tohoto důvodu byly ceny uplatňované při těchto transakcích použity pro výpočet vývozní ceny u všech objemů vyvezených společností Garware v průběhu celého období přezkumného šetření.

(41)

Co se týče společnosti Ester, transakce uskutečněné během období po odvolání závazku tvoří pouze 5 % celkového množství a jsou omezeny na velmi krátké období, následující bezprostředně po odvolání závazku. Proto není možné pokládat ceny při těchto transakcích za reprezentativní pro vývozní ceny, které by společnost byla uplatňovala v případě neexistence závazku. Jak již bylo uvedeno ve 39. bodě odůvodnění, vývozní ceny do Společenství, které společnost Ester uplatňovala před odvoláním závazku, se velmi blížily MDC. Kromě toho bylo také zjištěno, že vývozní ceny společnosti Ester do třetích zemí byly, jak podle vyhodnocení na základě váženého průměru, tak na základě srovnání jednotlivých typů, výrazně pod cenami do Společenství, z čehož vyplynula pravděpodobnost, že v případě neexistence závazků by ceny do Společenství byly uvedeny do stejné úrovně s cenami za stejné typy výrobku do dalších třetích zemí. Z toho byl tudíž vyvozen závěr, že vývozní ceny společnosti Ester do Společenství z doby, kdy platil závazek, nelze v souvislostech nynějšího přezkumu před pozbytím platnosti použít pro stanovení spolehlivých vývozních cen ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že společnost Ester prodávala během období přezkumného šetření dotčený výrobek v podstatných množstvích na světovém trhu, bylo rozhodnuto stanovit vývozní cenu na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných ve vztahu ke všem třetím zemím, a to v případě všech typů, které byly prodávány do Společenství v průběhu té části období přezkumného šetření, kdy byl závazek v platnosti. Pokud jde o část období přezkumného šetření po uvedeném odvolání závazku, byla vývozní cena stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných ve vztahu ke Společenství.

(42)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání bylo provedeno v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení náležité zohlednění formou očištění o rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Přiměřeně tomu bylo v odůvodněných případech a tam, kde to bylo doloženo ověřenými důkazy, provedeno očištění o rozdíly v nákladech na dopravné, pojistné, na manipulaci a nakládku a vedlejší výdaje, na balné, úvěry a provize.

(43)

Vyvážející výrobci uplatnili u omezeného počtu vývozů požadavek na úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, a to na základě hodnoty zvýhodnění získaných na vývoz v rámci režimu „Duty Entitlement Passbook“ (DEPB) po uskutečnění vývozu. V uvedeném režimu lze částky připsané za vývoz dotčeného výrobku použít ke kompenzaci splatného cla z dovozu libovolného zboží nebo je lze bez omezení prodat jiným společnostem. Kromě toho neexistují žádná omezení, podle nichž by se dovážené zboží muselo používat pouze při výrobě vyváženého výrobku. Výrobci neprokázali, že zvýhodnění v rámci režimu DEPB po uskutečnění vývozu ovlivnila srovnatelnost cen, a zejména že v důsledku zvýhodnění v režimu DEPB platili odběratelé na tuzemském trhu trvale odlišné ceny. Tento požadavek byl proto odmítnut.

(44)

Dumpingové rozpětí bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen. Tam, kde vývozní ceny vycházely z cen do třetích zemí, byly vypočteny příslušné ceny CIF na hranice Společenství zvýšením jejich ceny ze závodu do třetích zemí o vážený průměrný rozdíl mezi cenami jednotlivých typů výrobku ze závodu a cenami CIF na hranice Společenství.

(45)

Toto srovnání prokázalo dumpingové rozpětí v pásmu od 15 % do 25 %. Připomíná se, že v případě společnosti Jindal bylo zjištěno záporné dumpingové rozpětí (viz 26. bod odůvodnění).

(46)

Volná kapacita všech známých indických vývozců během období přezkumného šetření byla odhadnuta na 32 000 tun. Je však nutno konstatovat, že z tohoto celkového objemu připadá zhruba 25 000 tun na indické vývozce s nulovým antidumpingovým clem. Případné zrušení antidumpingových opatření bude mít pravděpodobně jen malý dopad na vývozní politiku těchto společností. Z toho plyne, že zhruba pouze 7 000 tun připadá na indické vývozce zatížené antidumpingovým clem v sazbě jiné než 0 %. Volná kapacita této druhé skupiny, která během období přezkumného šetření představovala přibližně 30 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Indie do Společenství a 3 % spotřeby Společenství, by mohla být v případě zrušení opatření nasměrována do Společenství.

(47)

Podle srovnání jednotlivých typů výrobku byly během období přezkumného šetření – v případě do vzorku zařazených indických vývozců s dumpingovým rozpětím jiným než 0 % – vývozní ceny do třetích zemí o 20 % až 30 % nižší než vývozní ceny stejných vyvážejících výrobců do Společenství. Prodej těchto dvou vývozců do třetích zemí se uskutečňoval ve významných množstvích, která činila 80 % až 90 % jejich celkového prodeje na vývoz. Po úvaze se proto má zato, že výši vývozních cen do třetích zemí lze pokládat za indikaci pro výši cen u vývozního prodeje do Společenství v případě, že by byla zrušena opatření.

(48)

Některé z největších vývozních trhů světa pro PET film jsou chráněné vysokými celními tarify. Jmenovitě dovoz PET filmu z Indie do USA podléhá antidumpingovému clu v rozmezí od 2,32 % do 24,11 % a vyrovnávacímu clu v rozmezí od 9 % do 25,27 %, v závislosti na tom, kterého indického vývozce se týká.

(49)

Lze tudíž vyvodit závěr, že při relativních úrovních cen a výše popsaných volných kapacitách a pobídkách existuje pravděpodobnost i) přetrvávání dumpingu, ii) zvyšování množství vyváženého do Společenství, pokud by byla zrušena platná antidumpingová opatření.

(50)

Čtyři výrobci ve Společenství (Dupont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH, Nuroll SpA a Toray Plastics Europe) při šetření plně spolupracovali. Během období přezkumného šetření představovali zhruba 95 % výroby Společenství. Představují proto výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(51)

Poznamenává se, že situace týkající se ochrany výroby PET filmu ve Společenství se od původního šetření změnila. Je skutečností, že společnost Kodak Industrie (Francie) již nadále PET film ve Společenství nevyrábí a společnost 3M svou činnost převedla na společnost I.T.P. SpA (Itálie), která v současnosti dále transformuje svůj provoz na novou a odchylnou výrobu. Je také nutno zdůraznit, že jelikož se Česká republika stala od 1. května 2004 členem Evropské unie, je společnost Fatra a. s. (usazená v České republice) součástí výrobního odvětví Společenství.

(52)

Stanovení celkové spotřeby Společenství je založeno na statistice dovozu Eurostatu, na prodeji do Společenství výrobním odvětvím Společenství a na prodeji dalších výrobců usazených ve Společenství.

Tabulka 1

(53)

Ve srovnání s rokem 2003 vzrostla spotřeba během období přezkumného šetření o 1 % (více než 3 000 tun).

(54)

Objem dovozu do Společenství z Indie se v mezidobí od roku 2003 do období přezkumného šetření zvýšil o 86 % a tržní podíl vzrostl z 5 % na 9 %, zatímco ceny poklesly o 12 %. Zdrojem údajů jsou statistiky Eurostatu.

Tabulka 2

(55)

Dovoz z Brazílie a Izraele, u něhož dle zjištění dochází k obcházení, jak je zmíněno ve 2. bodě odůvodnění, prudce poklesl po rozšíření antidumpingových opatření uložených z dovozu z Indie též na tento dovoz. Ceny PET filmu pocházejícího z těchto zemí se po uložení opatření proti obcházení zvýšily o 219 %.

Tabulka 3

(56)

Je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že podle zjištění z nynějšího šetření společnost Jindal neprováděla dumping a že dle zjištění z dřívějších šetření neprováděly dumping ostatní společnosti (zejména Flex Industries Limited a Polyplex Corporation Limited). Přiměřeně tomu se při nynějším šetření posuzují pouze ten dovoz, u nějž bylo zjištěno obcházení. Dumpingový dovoz z Indie a dovoz podléhající antidumpingovému clu se v mezidobí od roku 2003 do období přezkumného šetření snížil o 70 % – viz tabulka 4. Prudký pokles tohoto dovozu je do značné míry způsoben uložením opatření proti obcházení na dovoz z Brazílie a Izraele.

Tabulka 4

(57)

Dovoz z dalších třetích zemí se za posuzované období zvýšil o 24 % (ze zhruba 62 000 tun v roce 2003 na asi 77 000 tun během období přezkumného šetření) a tomuto dovozu odpovídající podíl na trhu ve Společenství vzrostl o 5 procentních bodů (z 25 % na 30 %.). Hlavní dovoz se uskutečňoval z Jižní Koreje, USA, Thajska a Spojených arabských emirátů (dále jen „SAE“). Průměrná cena za tunu klesla v období od roku 2003 do období přezkumného šetření o 11 %. Zdrojem údajů jsou statistiky Eurostatu.

Tabulka 5

(58)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise prozkoumala všechny příslušné ekonomické faktory a ukazatele s dopadem na stav výrobního odvětví Společenství.

(59)

V průběhu posuzovaného období zůstávala kapacita stabilní (zhruba 190 000 tun) a výroba a využití kapacity se snížily o 4 %.

Tabulka 6

(60)

Zásoby dotčeného výrobku poklesly od roku 2003 do roku 2004 z 23 929 tun na 22 241 tunu, mírně vzrostly v roce 2005 a poklesly na 21 272 tuny během období přezkumného šetření. Tento pokles byl vyvolán především snižováním výroby.

Tabulka 7

(61)

Objem prodaný výrobním odvětvím Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství se od roku 2003 do roku 2005 snížil o 5 % ze 142 755 tun na 135 956 tun, mírně rostl od roku 2005 do období přezkumného šetření, dosáhl však přitom pouze 98 % úrovně prodeje v roce 2003. Prodej společnostem ve spojení byl zanedbatelný (za posuzované období se pohyboval v rozmezí od 200 do 300 tun ročně). Kromě toho podíl na trhu výrobního odvětví Společenství poklesl v období od roku 2003 do období přezkumného šetření o 2 procentní body.

Tabulka 8

(62)

Jednotkové prodejní ceny během posuzovaného období poklesly o 2 % (z 2 891 EUR/t v roce 2003 na 2 819 EUR/t během období přezkumného šetření), stejně jako průměrné náklady na tunu, které se snížily z 3 216 EUR/t v roce 2003 na 3 137 EUR/t během období přezkumného šetření. K tomuto snižování nákladů docházelo navzdory skutečnosti, že průměrné náklady na většinu surovin (v důsledku prudkého zvýšení cen ropy) podstatně stouply. Tyto údaje dokládají, že pokud se mělo výrobní odvětví Společenství dokázat vyhnout ztrátě příliš velkého podílu na trhu, nemohlo si dovolit plně krýt své výrobní náklady prodejními cenami.

Tabulka 9

(63)

Výrobní odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období ztrácelo na mírně rostoucím trhu podíl na trhu.

(64)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství klesla mezi rokem 2003 a obdobím přezkumného šetření o 13 %. Ačkoli se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 5 %, uskutečnily se racionalizační snahy a produktivita na zaměstnance vzrostla o 9 %. Míra nákladů práce na vyrobenou tunu tak poklesla o 4 %.

Tabulka 10

(65)

Ziskovost prodeje je tvořena ziskem dosaženým prodejem dotčeného výrobku ve Společenství. Návratnost investic byla vypočtena na základě návratnosti celkových aktiv.

(66)

Ziskovost a návratnost investic z prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům ve Společenství přes drobná zlepšení v letech 2004 a 2005 zůstávala po celé posuzované období záporná. Během období přezkumného šetření byla ziskovost i návratnost investic výrazně nízká (ziskovost – 11 % a návratnost investic – 3,1 %) a opětovně se snížila po roce 2005.

Tabulka 11

(67)

Vývojová tendence peněžního toku se zhoršovala, zejména během období přezkumného šetření.

Tabulka 12

(68)

V období od roku 2003 do období přezkumného šetření se investice do výroby PET filmu snížily o 18 %. Během období přezkumného šetření se zvýšila hodnota investic o 6 % ve srovnání se situací v roce 2005, investice však ve srovnání s úrovní roku 2003 zůstávaly nižší. Během šetření bylo zjištěno, že investice byly vkládány převážně do zvyšování kvality výrobku a do údržby a zachování výrobní kapacity.

(69)

Tato nízká úroveň investic je do značné míry odůvodněna skutečností, že mateřské společnosti výrobního odvětví Společenství nejevily zájem o investování nebo o poskytování záruk za investice do neziskových činností, jako je výroba PET filmu v Evropě.

(70)

Při analýze velikosti dumpingu se bere v úvahu skutečnost, že jsou v platnosti opatření, jež mají odstranit dumping působící újmu. Jak je uvedeno výše, z dostupných informací vyplývá, že jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nadále prodává do Společenství za dumpingové ceny. Přestože je zjištěné dumpingové rozpětí významné, jeho dopad na situaci výrobního odvětví Společenství během období přezkumného šetření významný nebyl, a to vzhledem k tomu, že podíl na trhu dumpingového dovozu z Indie a dovozu, u nějž bylo zjištěno obcházení, tvořil 1 % celkové spotřeby Společenství. Společnost Jindal nepochybně přispěla ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Je však zároveň nutno brát zřetel na to, že i kdyby byl dovoz od společnosti Jindal z analýzy vyňat, nebylo by výrobní odvětví Společenství schopno zotavit se z předchozího dumpingu po zavedení antidumpingových opatření v roce 2001 kvůli obcházení (proti němuž byla přijata opatření teprve na konci roku 2004) a nevhodnosti závazků, které byly zrušeny teprve v loňském roce. Nelze zapomínat, že před uložením cel proti obcházení a zrušením závazků byla úroveň dovozu od indických společností, u něhož byl zjištěn dumping, více než trojnásobná oproti období přezkumného šetření.

(71)

Množství PET filmu spotřebované na trhu Společenství se zvýšilo o 1 %, zatímco objem prodeje výrobním odvětvím Společenství poklesl o 2 %.

(72)

Hospodářská situace ve výrobním odvětví Společenství se u většiny faktorů újmy zhoršila: výroba, výrobní kapacita a využití kapacity (– 4 %), objem prodeje (– 2 %) a hodnota (– 5 %), podíl na trhu (– 2 procentní body), peněžní tok a ziskovost, investiční činnost a návratnost investic.

(73)

Restrukturalizační snahy vyvíjené výrobním odvětvím Společenství v oblasti zaměstnanosti, snižování nákladů a zvyšování produktivity na zaměstnance nedokázaly vyrovnat dopad zvyšování cen v průběhu posuzovaného období. Výrobní náklady byly vyšší než prodejní cena. Zároveň s tím působila nízká cenová úroveň dumpingového dovozu z Indie a z dalších zemí, u nichž bylo zjištěno obcházení. Konstatuje se nicméně, že cenový tlak na výrobní odvětví Společenství byl částečně zapříčiňován dovozem společnosti Jindal, u níž během období přezkumného šetření dumping zjištěn nebyl a na niž připadalo zhruba 90 % celkového dovozu PET filmu z Indie.

(74)

S ohledem na výše uvedené zůstává situace výrobního odvětví Společenství nadále nejistá a jakýkoli nárůst dumpingového dovozu by podle vší pravděpodobnosti tuto situaci zhoršil.

(75)

Jak je uvedeno výše, situace výrobního odvětví Společenství zůstává nejistá. Pokud by měla být zrušena antidumpingová opatření, dojde k významnému nárůstu dumpingového dovozu. Jak již bylo naznačeno ve 46. bodě odůvodnění, indičtí vývozci podléhající antidumpingovému clu disponují potenciálem pro zvýšení svých objemů vývozu ve velkém rozsahu, a jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, některé z největších vývozních trhů pro PET film ve světě jsou ochraňovány vysokými tarify, zvláště pak trh s PET filmem v USA.

(76)

Při neexistenci antidumpingových cel by indický dumpingový dovoz mohl vyvíjet na trh Společenství významný cenový tlak. Existují proto zjevné náznaky nasvědčující pravděpodobnému obnovení újmy.

(77)

Vzhledem k výše uvedenému by případné vystavení výrobního odvětví Společenství zvýšeným objemům dovozu z Indie za dumpingové ceny způsobilo další zhoršení finanční situace odvětví. Na tomto základě se tudíž činí závěr, že zrušení opatření proti Indii by se vší pravděpodobností mělo za následek obnovení újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(78)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se posuzovalo, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku.

(79)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda stanovení zájmu Společenství vycházelo z posouzení všech různých zúčastněných zájmů, tj. ze strany výrobního odvětví Společenství, dovozců i uživatelů dotčeného výrobku.

(80)

Je třeba připomenout, že podle posouzení při původním šetření není přijetí opatření v rozporu se zájmem Společenství. Dále ta skutečnost, že nynější šetření je přezkumem, a tedy analýzou situace, během níž antidumpingová opatření již byla v platnosti, umožňuje posoudit všechny nežádoucí záporné dopady stávajících antidumpingových opatření na dotčené strany.

(81)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům o pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu neexistují závažné důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(82)

Pro účely posouzení pravděpodobného dopadu uložení či neuložení opatření byly vyžádány informace od všech zúčastněných stran, o nichž bylo buď známo, že jsou dotčené, nebo které se přihlásily samy. Na tomto základě Komise rozeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, devíti nezávislým dovozcům a 23 uživatelům. Komise kromě toho kontaktovala všechny ostatní výrobce ve Společenství, kteří neposkytli informace požadované pro spolupráci na šetření, aby získala základní informace o jejich výrobě a prodejích.

(83)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství se nadále nachází ve zranitelné situaci, jež je popsána v 58. až 74. bodě odůvodnění.

(84)

Očekává se, že zachování opatření uleví narušení trhu a stlačování cen. Opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnila přinejmenším udržet své prodeje a požívat výhod úspor z rozsahu.

(85)

V opačném případě, pokud by antidumpingová opatření byla ukončena, je pravděpodobné, že nepříznivý vývoj finanční situace výrobního odvětví Společenství bude přetrvávat, nebo se dokonce zhoršovat. Výrobní odvětví Společenství je obzvláště poznamenáno propadem výnosů, který je důsledkem stlačených cen a klesajícího podílu na trhu.

(86)

Z uvedeného se vyvozuje, že zachování antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(87)

Při šetření spolupracovali a úplné odpovědi dodali pouze jeden dovozce/uživatel a čtyři uživatelé. Představují 16,3 % celkové spotřeby PET filmu ve Společenství, a jak uvedli, prodloužení antidumpingových cel by nemělo na jejich společnosti zásadnější dopad.

(88)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům se činí závěr, že uložení opatření by nemělo významný nepříznivý účinek, ba dokonce žádný účinek na situaci uživatelů a dovozců dotčeného výrobku.

(89)

Na tomto základě se vyvozuje závěr, že proti zachování antidumpingových opatření neexistují žádné závažné důvody vyplývající ze zájmu Společenství.

(90)

Všechny strany byly informovány o zásadních skutečnostech a posouzeních, na jejichž základě se zamýšlí doporučit, aby byla stávající antidumpingová opatření zachována. Stranám byla také poskytnuta lhůta pro předložení stanovisek ke sděleným informacím.

(91)

Na základě výše uvedených skutečností a zvážení se činí závěr, že v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení by měl být ukončen částečný prozatímní přezkum omezený na společnost Jindal a mělo by být zachováno antidumpingové clo v sazbě 0 % uložené v původním šetření z dovozu PET filmu vyráběného a vyváženého do Evropského společenství společností Jindal.

(92)

Co se týče přezkumu před pozbytím platnosti, měla by být ve smyslu ustanovení čl. 11 odst. 2 základního nařízení a na základě výše uvedených zjištění zachována antidumpingová opatření použitelná na dovoz PET filmu z Indie.

—

během období od 1. dubna 1999 do 31. března 2000 a od 1. července 2005 do 30. června 2006 nevyvážela zboží popsané v odstavci 1,

—

není ve spojení s některým vývozcem nebo výrobcem, na něhož se vztahují opatření uložená nařízením (ES) č. 366/2006, a

—

po skončení období od 1. července 2005 do 30. června 2006 vyvezla dotčené zboží nebo uzavřela neodvolatelný smluvní závazek na vývoz jeho významného množství do Společenství,

Terphane Ltda BR 101, km 101, City of Cabo de Santo Agostinho, State of Pernambuco, Brazílie (doplňkový kód TARIC A569)

Jolybar Filmtechnic Converting Ltd (1987), Hacharutsim s. 7, Ind. Park Siim 2000, Natania South, 42504, POB 8380, Izrael (doplňkový kód TARIC A570)

Hanita Coatings Rural Cooperative Association Ltd., Kibbutz Hanita, 22885, Izrael (doplňkový kód TARIC A691).

6.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/17

(1)

Konečné antidumpingové clo na dovoz záznamových (zapisovatelných) kompaktních disků (dále jen „CD-R“) pocházejících z Tchaj-wanu bylo uloženo dne 18. června 2002 nařízením Rady (ES) č. 1050/2002 ze dne 13. června 2002 o uložení konečného anti-dumpingového cla z dovozu záznamových kompaktních disků pocházejících z Tchaj-wanu a o konečném výběru uloženého prozatímního cla (3) (dále jen „původní antidumpingové řízení“). Jeho výše se pohybovala od 17,7 % do 38,5 %. Platnost tohoto opatření uplynula ipso iure dne 18. června 2007 v souladu s oznámením Komise o pozbytí platnosti některých antidumpingových opatření (4).

(2)

Konečné vyrovnávací clo na dovoz CD-R z Indie bylo uloženo dne 5. června 2003 nařízením Rady (ES) č. 960/2003 ze dne 2. června 2003 o uložení konečného vyrovnávacího cla na dovoz zapisovatelných kompaktních disků (CD-R) pocházejících z Indie (5) („původní antisubvenční řízení“). Jeho výše činila 7,3 %.

(3)

Rozhodnutím 2006/753/ES (6) Komise zastavila antidumpingové řízení týkající se dovozu CD-R pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Hongkongu a Malajsie z důvodu nedostatečného zájmu Společenství na uložení opatření (dále jen „rozhodnutí o zastavení řízení“). Byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství kvůli nízkému podílu na trhu nezíská uložením opatření významných výhod. Uložení opatření bylo tak v souvislosti s podstatným nepříznivým vlivem na dovozce, distributory, maloobchodníky a spotřebitele zhodnoceno jako nepřiměřené.

(4)

Zahájení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz CD-R pocházejících z Tchaj-wanu a částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření vztahujících se na dovoz CD-R pocházejících z Indie bylo oznámeno dne 22. března 2007 v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (7).

(5)

Oba přezkumy, zahájené Komisí z vlastního podnětu, se omezily na zkoumání otázky zájmu Společenství a rozhodnutí s případnou zpětnou působností od 5. listopadu 2006, tj. dne vstupu v platnost zmíněného rozhodnutí o zastavení řízení. Pro účely procesní efektivity byly přezkumy antidumpingového cla na dovoz CR-R z Tchaj-wanu a vyrovnávacího cla na dovoz CD-R z Indie spojeny v jednom šetření.

(6)

Jak bylo zmíněno výše, platnost antidumpingových opatření uložených na dovoz pocházející z Tchaj-wanu uplynula dne 18. června 2007. V důsledku toho byl přezkum týkající se Tchaj-wanu zastaven. Byl však formálně prováděn až do zmíněného dne a Komise zvažovala zejména otázku zpětného zrušení cla zaplaceného mezi 5. listopadem 2006 a 15. červnem 2007.

(7)

Z důvodu nutné procesní efektivity a za účelem zajištění celkové jednotnosti podnikaných kroků Komise spojila závěry obou přezkumů v tomto nařízení.

(8)

Komise úředně vyrozuměla výrobce, dovozce a uživatele ve Společenství a rovněž vývozce a zástupce Indie a Tchaj-wanu o zahájení řízení. Všichni účastníci řízení dostali možnost, aby písemně předložili svá stanoviska a požádali o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Vzhledem k tomu, že se přezkumy omezily na zkoumání otázky zájmu Společenství, vyzvala Komise k vyplnění dotazníků pouze strany ve Společenství, tj. výrobce, dovozce a uživatele ze Společenství. Vyplněné dotazníky zaslal zpět jeden výrobce, 14 dovozců a 10 uživatelů.

(9)

Komise rovněž obdržela dopis od Výboru evropských výrobců CD-R („CECMA“), který představoval žadatele v původním antidumpingovém a v původním antisubvenčním řízení a v řízení uzavřeném rozhodnutím o zastavení řízení, a také dopis od bývalého zástupce společnosti D, jak je nazývána v rozhodnutí o zastavení řízení.

(10)

Útvary Komise dále obdržely připomínky od dalších zúčastněných stran, především od distributorů a dodavatelů jednoho z indických dovozců.

(11)

Útvary Komise řádně prozkoumaly všechny připomínky a argumenty předložené zúčastněnými stranami. Vzhledem k situaci ve výrobě Společenství se však závěry tohoto přezkumu omezí na identifikaci výrobního odvětví Společenství.

(12)

Šetření aspektů zájmu Společenství se týkalo období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006 (dále jen „období šetření“). Šetření vývojových tendencí podstatných pro posouzení zájmu Společenství se týkalo období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(13)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou záznamové (zapisovatelné) kompaktní disky (CD-R) pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex 8523 40 11. Tento kód KN je uveden pouze pro informaci.

(14)

Tentýž výrobek pocházející z Tchaj-wanu byl předmětem přezkumu v období mezi 22. březnem 2007, kdy bylo zveřejněno oznámení o zahájení přezkumu, a 18. červnem, kdy uplynula platnost antidumpingových cel vztahujících se na dovoz CD-R z Tchaj-wanu.

(15)

Dotčený výrobek je polykarbonátový disk, který je potažen vrstvou barviva, vrstvou odrazného materiálu a ochrannou vrstvou. Ačkoli lze na takový disk zaznamenávat data ve více krocích, zaznamenané informace nelze vymazat. Tento disk je optickým paměťovým médiem pro digitální data nebo zvuk.

(16)

CD-R lze rozlišovat podle typu uložených dat (datové CD-R a hudební CD-R), podle kapacity paměti, podle vrstvy odrazného kovu a podle toho, zda CD-R jsou nebo nejsou potištěny. Všechny typy CD-R sdílejí stejné fyzikální a technické vlastnosti a používají se ke stejných účelům. Proto jsou považovány za jeden výrobek.

(17)

V rámci tohoto šetření nebyly předloženy žádné výhrady zpochybňující srovnatelnost CD-R dovážených do nebo vyráběných ve Společenství. Z těchto důvodů jsou všechny typy CD-R pocházejících z Indie nebo z Tchaj-wanu a CD-R vyrobených ve Společenství považovány za podobné podle čl. 1 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a podle čl. 1 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení.

(18)

Ve zmíněných řízeních (viz 28., 58. a následující body odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení) útvary Komise zjistily, že výrobu Společenství podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení představuje deset výrobců. Bylo usouzeno, že pouze jeden z nich, společnost Manufacturing Advanced Media (MAM-E), představuje výrobní odvětví Společenství podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního antidumpingového nařízení.

(19)

Žádní z výrobců, kteří byli považováni za představitele výroby Společenství v rozhodnutí o zastavení řízení, v tomto řízení nespolupracovali.

(20)

Komise dále obdržela důkazy o tom, že zmíněná jediná společnost, která představovala výrobní odvětví Společenství v řízení, které vedlo k rozhodnutí o zastavení řízení, je předmětem likvidačního řízení. To bylo potvrzeno v dopise zaslaném bývalým zástupcem společnosti. Komise také obdržela kopii soudního rozhodnutí, které zahájilo likvidační řízení a vedlo k zastavení činnosti společnosti. Dotazník zaslaný Komisí přišel zpět s poznámkou „v likvidaci“.

(21)

CECMA navíc neposkytl jménem žádného výrobce ve Společenství a člena sdružení žádný dotazník ani důkazy, ačkoli prohlásil, že podporuje zachování zavedených opatření.

(22)

Další společnost (společnost A, jak je nazývána v rozhodnutí o zastavení řízení) informovala Komisi, že zastavila výrobu ve Společenství.

(23)

Komise také obdržela odpověď od společnosti B (jak je nazývána v rozhodnutí o zastavení řízení). Nebyly předloženy žádné důkazy, které by byly v rozporu se závěry uvedenými v rozhodnutí o zastavení řízení, tedy v rozporu s tím, že by společnost B neměla být zahrnuta do vymezení výrobního odvětví Společenství a že její výroba by měla být vyloučena z vymezení výroby Společenství (viz 40. bod odůvodnění rozhodnutí o zastavení řízení).

(24)

Z těchto důvodů byl učiněn závěr, že již neexistuje žádné výrobní odvětví Společenství, a tudíž ani žádný zájem Společenství.

(25)

Vzhledem k výše uvedeným závěrům by měla být zrušena antidumpingová opatření vztahující se na dovoz CD-R pocházejících z Tchaj-wanu a vyrovnávací opatření týkající se dovozu CD-R pocházejících z Indie, a to se zpětnou působností do dne vstupu v platnost rozhodnutí o zastavení řízení.

(26)

Z toho důvodu by mělo být vráceno nebo prominuto konečné antidumpingové clo zaplacené nebo zaúčtované podle nařízení (ES) č. 1050/2002 o dovozu CD-R pocházejících z Tchaj-wanu a konečné vyrovnávací clo zaplacené nebo zaúčtované podle nařízení (ES) č. 960/2003 o dovozu CD-R pocházejících z Indie a propuštěných do volného oběhu od 5. listopadu 2006.

(27)

O vrácení nebo prominutí je nutno požádat vnitrostátní celní orgány v souladu s příslušnými celními předpisy,

6.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/20

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

6.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/22

(1)

Výrobkem, kterého se tato celní evidence týká, jsou upravené nebo konzervované mandarinky (včetně druhů tangerin a satsuma), klementinky, wilkingy a jiné podobné hybridy citrusů, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel, definované pod položkou KN 2008, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“), kódů KN 2008 30 55, 2008 30 75 a ex 2008 30 90.

(2)

Na základě podnětu, který obdržela od španělské Národní federace sdružení konzervárenského průmyslu ovoce a zeleniny (FNACV) (dále jen „žadatel“), Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení řízení, a proto oznámila podle článku 5 základního nařízení v Úředním věstníku Evropských společenství („oznámení o zahájení“) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých upravených nebo konzervovaných citrusových plodů (mandarinek atd.) pocházejících z Čínské lidové republiky (2).

(3)

Žadatel rovněž požaduje, aby byla podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení zavedena celní evidence pro dovozy dotčeného výrobku, aby následně mohla být vůči uvedeným dovozům zavedena opatření ode dne celní evidence.

(4)

Dotčený výrobek v současnosti do značné míry podléhá konečným ochranným opatřením zavedeným nařízením Komise (ES) č. 658/2004 (3). Platnost těchto opatření skončí 8. listopadu 2007.

(5)

Podle čl. 7 odst. 1 základního nařízení nemohou být prozatímní opatření zavedena dříve než 60 dnů po zahájení řízení. Podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení však může být konečné antidumpingové clo uloženo na výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem nabytí účinnosti prozatímních opatření, pokud jsou splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci a pokud byl dovoz celně evidován podle čl. 14 odst. 5. Na základě čl. 14 odst. 5 základního nařízení Komise může po konzultaci s poradním výborem vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Povinnou celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Společenství.

(6)

Žádost obsahuje dostatečné důkazy pro zavedení celní evidence. Toto je dále podpořeno důkazy z dalších zdrojů.

(7)

Pokud jde o dumping, má Komise k dispozici dostatečné přímé důkazy, že dovozy dotčeného výrobku pocházející z Čínské lidové republiky jsou dumpingové a že vývozci provádějí dumping. Antidumpingový podnět a žádost o zavedení celní evidence obsahuje důkazy ohledně vývozních cen týkajících se sezóny 2006/07. Další oporu představují informace vycházející z údajů Eurostatu a z několika nabídek nebo kalkulací vývozních cen pocházejících z řady zdrojů a určených řadě dovozců. Důkazy ohledně výše běžné hodnoty, uvedené v antidumpingovém podnětu a žádosti o zavedení celní evidence, sestávají v této fázi a v závislosti na tom, zda budou k dispozici během šetření další informace, z podrobných údajů o domácích cenách a výrobních nákladech od všech, nebo téměř všech výrobců ve srovnatelné zemi. V této fázi se tyto údaje, přiměřeně upravené pro odhadované dopravní a další náklady, na první pohled jeví jako vztahující se ke stejnému výrobku a časovému období a stejné úrovni obchodu, a proto se zdají být vesměs srovnatelné. Ve svém celku, a s ohledem na rozsah údajného dumpingového rozpětí, poskytují tyto důkazy v této fázi dostatečnou oporu pro tvrzení, že dotyční vývozci provádějí dumping.

(8)

Pokud jde o újmu, má Komise k dispozici dostatečné přímé důkazy o tom, že dumpingové praktiky způsobují nebo by způsobily újmu. Tyto důkazy sestávají z podrobných údajů, uvedených v antidumpingovém podnětu a v žádosti o zavedení celní evidence a podpořených informacemi z dalších zdrojů, které se týkají klíčových činitelů způsobujících újmu, jak jsou stanoveny v čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Navíc důkazy vztahující se k předcházejícímu ochrannému šetření podporují názor, že v případě absence ochranného opatření by objem dovozů významně vzrostl a že by výrobní odvětví Společenství utrpělo další újmu.

(9)

Komise má rovněž k dispozici dostatečné přímé důkazy, uvedené v antidumpingovém podnětu a žádosti o zavedení celní evidence a podpořené informacemi z dalších zdrojů, že si dovozci byli vědomi, nebo si měli být vědomi, že vývozci provádějí dumping který způsobuje, nebo by s velkou pravděpodobností způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství. Bylo zveřejněno oznámení o zahájení šetření údajného dumpingu způsobujícího újmu. Navíc několik článků v odborném tisku delší dobu naznačuje, že výrobní odvětví Společenství může utrpět újmu následkem levných dovozů z Číny. Vzhledem k rozsahu dumpingu, jehož výskyt se jeví jako možný, lze dojít k závěru, že dovozci si byli nebo měli být situace vědomi.

(10)

Komise má dále k dispozici dostatečné přímé důkazy o tom, že taková újma je způsobována nebo by byla způsobena hromadnými dovozy dumpingového výrobku v relativně krátkém čase, které by z hlediska doby jejich uskutečnění a jejich objemu, jakož i ostatních okolností (jako je rychlé vybudování skladů), s největší pravděpodobností vážně ohrozily nápravný účinek jakéhokoli konečného antidumpingového cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou platností. Tyto důkazy, uvedené v antidumpingovém podnětu a v žádosti o zavedení celní evidence a podpořené informacemi z dalších zdrojů, sestávají z informací o povaze výrobku, včetně informací o jeho nahraditelnosti a sezónním charakteru a o skutečnosti, že výrobek je konzervovaný, lze jej snadno skladovat po dlouhou dobu a snadno se přepravuje. To rovněž umožňuje rychle vybudovat sklady. Ochranné šetření dále přineslo důkazy potvrzující názor, že v případě absence ochranného opatření by s největší pravděpodobností objem dovozů opět významně vzrostl. Je tomu tak zejména proto, že ke skončení platnosti ochranného opatření dojde krátce po začátku konzervačního období.

(11)

Podmínky pro celní evidenci jsou proto v tomto případě splněny.

(12)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v žádosti žadatele jsou uvedeny dostatečné důkazy pro zavedení celní evidence dovozů dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(13)

Všechny dotčené strany se vyzývají, aby písemně sdělily své stanovisko a poskytly k němu příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží zvláštní důvody pro takové slyšení.

(14)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být pro dovozy dotčeného výrobku zavedena celní evidence, aby v případě, že výsledkem šetření bude zjištění vedoucí k uložení antidumpingových cel, mohla být tato cla, pokud budou splněny nezbytné podmínky, uložena se zpětnou platností v souladu s platnými právními předpisy.

(15)

Jakýkoli budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antidumpingového šetření. Tvrzení v podnětu, požadující zahájení šetření, překračují 50 % pro dumping a 30 % pro újmu.

(16)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v rámci tohoto šetření bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4),

6.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/25

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

6.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/27

(1)

Povodně mohou způsobovat úmrtí, vysídlení obyvatel a škody životnímu prostředí, vážně ohrožovat hospodářský rozvoj a narušovat hospodářské činnosti Společenství.

(2)

Povodně jsou přírodním jevem, kterému nelze zabránit. Určité činnosti člověka (např. rozšiřování osídlených a hospodářsky využívaných ploch v záplavových územích a snižování přirozené schopnosti půdy zadržovat vodu v důsledku využívání území) a změna klimatu však přispívají ke zvyšování pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich nepříznivých účinků.

(3)

Je proveditelné a žádoucí omezit riziko nepříznivých účinků spojených s povodněmi, zejména na lidské zdraví a na život, životní prostředí, kulturní dědictví, hospodářskou činnost a infrastrukturu. Nicméně pokud mají být opatření k omezení těchto rizik účinná, měla by být v co nejvyšší míře koordinována v rámci celého povodí.

(4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (3), vyžaduje, aby pro všechny oblasti povodí byly v zájmu dosažení dobrého ekologického a chemického stavu vypracovány plány povodí, a tento rámec přispěje ke zmírnění následků povodní. Omezení rizika povodní však nepatří k hlavním cílům uvedené směrnice, která rovněž nezohledňuje budoucí změny rizika povodní v důsledku změny klimatu.

(5)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. července 2004 nazvané „Řízení povodňových rizik – prevence, ochrana a zmírnění následků povodní“ předkládá její analýzu a přístup ke zvládání povodňových rizik na úrovni Společenství a uvádí, že společná a koordinovaná akce na úrovni Společenství by přinesla značnou přidanou hodnotu a zvýšila by celkovou úroveň ochrany před povodněmi.

(6)

Kromě koordinace mezi členskými státy vyžaduje účinná protipovodňová prevence a zmírňování účinků povodní spolupráci se třetími zeměmi. To je v souladu se směrnicí 2000/60/ES a s mezinárodními zásadami zvládání povodňových rizik vypracovanými zejména na základě Úmluvy Organizace spojených národů o ochraně a využívání vodních toků přesahujících hranice státu a mezinárodních jezer, schválené rozhodnutím Rady 95/308/ES (4), a všech následných dohod o jejím uplatňování.

(7)

Rozhodnutí Rady 2001/792/ES, Euratom ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (5) mobilizuje podporu a pomoc členských států v případě výskytu závažné mimořádné události, včetně povodní. Civilní ochrana může odpovídajícím způsobem reagovat ve prospěch obyvatelstva postiženého povodní a zlepšit připravenost a odolnost.

(8)

Podle nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (6) lze poskytnout rychlou finanční pomoc v případě závažné katastrofy s cílem pomoci postiženým lidem, přírodním oblastem, regionům a zemím k návratu k pokud možno normálním podmínkám. Fond však lze použít pouze na záchranné operace, a nikoli ve fázích, které mimořádným událostem předcházejí.

(9)

Členské státy a Společenství by při tvorbě vodohospodářské politiky a politiky využívání území měly zvážit případné dopady, které tyto politiky mohou mít na povodňová rizika a na jejich zvládání.

(10)

V celém Společenství dochází k různým typům povodní, jako jsou říční povodně, přívalové povodně, záplavy urbanizovaných oblastí a záplavy pobřežních oblastí způsobené mořem. Škody způsobené povodněmi se rovněž mohou lišit v různých zemích a regionech Společenství. Cíle týkající se zvládání povodňových rizik by proto měly být určeny samotnými členskými státy a měly by vycházet z místních a regionálních podmínek.

(11)

V některých oblastech Společenství lze povodňová rizika považovat za nevýznamná, např. v řídce osídlených či neosídlených oblastech nebo v oblastech s omezenými hospodářskými aktivy nebo ekologickou hodnotou. V každé oblasti povodí nebo správní jednotce by měla být posouzena povodňová rizika a potřeba dalších opatření, jako například vyhodnocení případného potenciálu pro ochranu před povodněmi.

(12)

Aby byl k dispozici účinný nástroj pro informovanost, jakož i hodnotný základ pro stanovení priorit a přijímání dalších technických, finančních a politických rozhodnutí týkajících se zvládání povodňových rizik, je potřeba zajistit vytvoření map povodňových nebezpečí a map povodňových rizik znázorňujících možné nepříznivé následky související s různými povodňovými scénáři včetně informací o možných zdrojích znečištění životního prostředí v důsledku povodní. V této souvislosti by členské státy měly vyhodnotit činnosti, které mají vliv na zvyšování povodňových rizik.

(13)

S cílem předejít nepříznivým dopadům povodní na dotyčnou oblast nebo je omezit je vhodné zajistit vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik. Příčiny a následky povodní se v různých zemích a regionech Společenství liší. Plány pro zvládání povodňových rizik by proto měly zohlednit konkrétní charakteristiky oblastí, kterých se týkají, a stanovit řešení navržená přesně podle potřeb a priorit těchto oblastí, současně zajistit příslušnou koordinaci v rámci oblastí povodí a podporovat dosahování cílů v oblasti životního prostředí stanovených právními předpisy Společenství. Členské státy by se zejména měly vyhýbat opatřením nebo činnostem, které výrazně zvyšují riziko povodní v jiných členských státech, pokud tato opatření nebyla koordinována a dotyčné členské státy se nedohodly na řešení.

(14)

Plány pro zvládání povodňových rizik by měly být zaměřeny na prevenci, ochranu a připravenost. S cílem zajistit řekám větší prostor by se měly ve vhodných případech zabývat zachováním nebo obnovením záplavových území a opatřeními pro prevenci a omezení škod na lidském zdraví, životním prostředí, kulturním dědictví a ekonomické činnosti. Prvky plánů pro zvládání povodňových rizik je třeba pravidelně přezkoumávat a v případě potřeby aktualizovat, s přihlédnutím k pravděpodobným účinkům změny klimatu na výskyt povodní.

(15)

V souvislosti se zvládáním povodňových rizik je velmi důležitá zásada solidarity. S ohledem na uvedenou zásadu by měly být členské státy povzbuzovány k tomu, aby usilovaly o spravedlivé sdílení odpovědnosti při společném rozhodování o všeobecně prospěšných opatřeních.

(16)

Aby se předešlo zdvojování práce, měly by být členské státy oprávněny využívat pro účely dosažení cílů této směrnice a splnění jejích požadavků stávající předběžná vyhodnocení povodňových rizik, mapy povodňových nebezpečí a mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.

(17)

Vypracování plánů povodí podle směrnice 2000/60/ES a plánů pro zvládání povodňových rizik podle této směrnice tvoří součást integrované správy povodí. Oba tyto postupy by tedy měly s ohledem na environmentální cíle směrnice 2000/60/ES využívat společného potenciálu vzájemné součinnosti a přínosů, aby tak byla zajištěna účinnost a uvážlivé využívání zdrojů a současně uznáno, že příslušné orgány a správní jednotky podle této směrnice mohou být odlišné od příslušných orgánů a správních jednotek podle směrnice 2000/60/ES.

(18)

Členské státy by měly svá hodnocení, mapy a plány opírat o příslušné osvědčené postupy a nejlepší dostupné technologie, které v oblasti zvládání povodňových rizik nevyžadují nepřiměřené náklady.

(19)

V případě víceúčelového využití vodních útvarů pro různé formy udržitelných lidských činností (např. zvládání povodňových rizik, ekologie, vnitrozemská plavba nebo využití vodní energie) a dopadů těchto využití na vodní útvary stanoví směrnice 2000/60/ES jasné a průhledné postupy řešení těchto využití a dopadů, včetně možných výjimek z cílů „dobrého stavu“ nebo „nezhoršování“ stanovených v článku 4 uvedené směrnice. Směrnice 2000/60/ES stanoví v článku 9 návratnost nákladů.

(20)

Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(21)

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přizpůsobení přílohy vědeckému a technickému pokroku. Jelikož uvedená opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

(22)

Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Jejím cílem je zejména podpora začlenění vysoké úrovně ochrany životního prostředí do politik Společenství v souladu se zásadou udržitelného rozvoje podle článku 37 Listiny základních práv Evropské unie.

(23)

Jelikož cíle této směrnice, totiž zavedení rámce pro opatření k omezení rizik povodňových škod, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(24)

V souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a podle Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality připojeného ke Smlouvě a s ohledem na stávající kapacity členských států by měla být ponechána značná pružnost na místní a regionální úrovni, zejména pokud jde o organizaci a odpovědnost orgánů.

(25)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

1.

„povodní“ se rozumí dočasné zaplavení území, které obvykle není vodou zaplaveno. Tento pojem zahrnuje povodně způsobené řekami, horskými bystřinami, občasnými vodními toky ve Středomoří a záplavy z moří v pobřežních oblastech a nemusí zahrnovat povodně způsobené kanalizačními systémy;

2.

„povodňovým rizikem“ se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodně a možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, které souvisejí s povodní.

a)

jmenovat příslušné orgány odlišné od orgánů určených podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2000/60/ES;

b)

vymezit určité pobřežní oblasti nebo jednotlivá povodí a přiřadit je k jiné správní jednotce, než ke kterým jsou přiřazeny podle čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

a)

mapy oblasti povodí ve vhodném měřítku, včetně hranic povodí, dílčích povodí a pokud se vyskytují, také pobřežních oblastí, znázorňující topografii a využití území;

b)

popis povodní, ke kterým došlo v minulosti a které měly výrazné nepříznivé účinky na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost a u nichž je stále velká pravděpodobnost výskytu podobných událostí v budoucnosti, včetně rozsahu a průběhu povodní a vyhodnocení nepříznivých účinků, jež vyvolaly;

c)

popis významných povodní, ke kterým došlo v minulosti, pokud lze u podobných událostí v budoucnosti předpokládat výrazné nepříznivé účinky;

a v závislosti na zvláštních potřebách členských států zahrnuje rovněž:

d)

vyhodnocení možných nepříznivých účinků budoucích povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, pokud možno s přihlédnutím k otázkám, jako jsou topografie, poloha vodních toků a jejich obecné hydrologické a geomorfologické vlastnosti, včetně záplavových území jako přirozených ploch pro zadržování vody, účinnost stávajících uměle vytvořených protipovodňových infrastruktur, poloha osídlených oblastí a oblastí s hospodářskou činností a dlouhodobý vývoj včetně vlivů změny klimatu na výskyt povodní.

a)

povodně s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře;

b)

povodně se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobná doba opakování ≥ 100 let);

c)

případně povodně s vysokou pravděpodobností výskytu.

a)

rozsah povodně;

b)

hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny;

c)

případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody.

a)

orientačního počtu potenciálně zasažených obyvatel;

b)

druhu hospodářské činnosti potenciálně postižené oblasti;

c)

zařízení uvedených v příloze I směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (9), která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění, a potenciálně zasažených chráněných oblastí uvedených v příloze IV odst. 1 bodech i), iii) a v) směrnice 2000/60/ES;

d)

dalších informací, které členský stát považuje za užitečné, jako je určení oblastí, kde může docházet k povodním s vysokým obsahem unášených sedimentů a k povodním unášejícím různé předměty, a informací o ostatních významných zdrojích znečištění.

1.

vypracování prvních map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a jejich následné přezkumy podle článků 6 a 14 této směrnice provedou tak, aby informace v nich obsažené byly v souladu s příslušnými informacemi předkládanými podle směrnice 2000/60/ES. Tyto mapy se koordinují s přezkumy podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES a mohou být do nich začleněny;

2.

vypracování prvních plánů pro zvládání povodňových rizik a jejich následné přezkumy podle článků 7 a 14 této směrnice provedou v koordinaci s přezkumy plánů povodí podle čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES a mohou být do nich začleněny;

3.

aktivní zapojení všech zúčastněných stran podle článku 10 této směrnice případně koordinuje s aktivním zapojením zúčastněných stran podle článku 14 směrnice 2000/60/ES.

a)

již před 22. prosincem 2010 provedly vyhodnocení rizika a dospěly k závěru, že tam existuje potenciálně významné povodňové riziko nebo že lze výskyt povodní považovat za pravděpodobný, což vedlo k určení dané oblasti jako jedné z oblastí uvedených v čl. 5 odst. 1, nebo

b)

již před 22. prosincem 2010 rozhodly, že připraví mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik a vypracují plány pro zvládání povodňových rizik v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice.

6.11.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 288/35

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (2), stanoví určité strukturální požadavky na zařízení, která spadají do oblasti působnosti uvedených nařízení.

(2)

Příloha VII kapitola 5 oddíl B pododdíl I písm. a) aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska stanoví, že určité strukturální požadavky stanovené v uvedených nařízeních se do 31. prosince 2009 neuplatní na zařízení v Rumunsku uvedená v dodatku B přílohy VII aktu o přistoupení (dále jen „seznam zařízení“), s výhradou určitých podmínek.

(3)

Seznam zařízení byl aktualizován rozhodnutím Komise 2007/23/ES ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění dodatek B přílohy VII aktu o přistoupení z roku 2005, pokud jde o některá zařízení v odvětví masa, mléka a ryb v Rumunsku (3).

(4)

Některá rumunská zařízení v odvětví masa, drůbežího masa, ryb, mléka a mléčných výrobků nyní dokončila proces modernizace a jsou v plném souladu s právními předpisy Společenství. Kromě toho ukončila některá zařízení svou činnost. Seznam zařízení by tedy měl být pozměněn, aby zohledňoval tyto změny.

(5)

Kromě toho mají některá rumunská zařízení na produkci masa, drůbežího masa, ryb, mléka a mléčných výrobků vzhledem k technickým problémům potíže se splněním příslušných strukturálních požadavků stanovených v nařízeních (ES) č. 852/2004 a (ES) č. 853/2004. Tato zařízení potřebují více času pro dokončení procesu modernizace s cílem dosáhnout plného souladu s příslušnými strukturálními požadavky stanovenými v uvedených nařízeních. Tato zařízení by tedy měla být doplněna na seznam zařízení v přechodné fázi.

(6)

Tato zařízení nyní poskytla záruky, že mají dostatečné finanční prostředky, aby mohla v rámci přechodného období napravit zbývající nedostatky. Podrobné informace o nedostatcích jednotlivých zařízení jsou k dispozici.

(7)

V zájmu jasnosti právních předpisů Společenství je vhodné nahradit seznam zařízení uvedený v dodatku B přílohy VII aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska seznamem v příloze tohoto rozhodnutí.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,