ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 273

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
17. října 2007


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č 1182/2007 ze dne 26. září 2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny a kterým se mění směrnice 2001/112/ES a 2001/113/ES a nařízení (EHS) č. 827/68, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2826/2000, (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 318/2006 a ruší nařízení (ES) č. 2202/96

1

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

17.10.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 273/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č 1182/2007

ze dne 26. září 2007,

kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny a kterým se mění směrnice 2001/112/ES a 2001/113/ES a nařízení (EHS) č. 827/68, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2826/2000, (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 318/2006 a ruší nařízení (ES) č. 2202/96

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Stávající režim pro odvětví ovoce a zeleniny je stanoven v nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou (2), nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny (3) a nařízení Rady (ES) č. 2202/96 ze dne 28. října 1996, kterým se stanoví režim podpor Společenství pro producenty některých citrusových plodů (4).

(2)

Zkušenosti ukazují, že je nezbytné změnit režim pro odvětví ovoce a zeleniny tak, aby se dosáhlo těchto cílů: zlepšení konkurenceschopnosti a tržní orientace odvětví, které by mělo přispět k dosažení udržitelné produkce konkurenceschopné na vnitřním i vnějším trhu, snížení výkyvů v příjmech producentů v důsledku krizí na trhu, zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny ve Společenství a pokračování ve snahách odvětví o zachování a ochranu životního prostředí.

(3)

Jelikož těchto cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem ke společné povaze trhu s ovocem a zeleninou, a proto jich může být z důvodu potřeby další společné činnosti lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(4)

Komise předložila samostatný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, do něhož by mohla být nejprve začleněna některá ustanovení týkající se odvětví ovoce a zeleniny, jež mají horizontální povahu a používají se pro řadu dalších zemědělských produktů, zejména ustanovení o řídícím výboru. Tato ustanovení je vhodné ponechat v nařízeních (ES) č. 2200/96 a (ES) č. 2201/96. Uvedená ustanovení by však měla být aktualizována, zjednodušena a racionalizována, aby bylo možné je snadno začlenit do nařízení, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů.

(5)

Pokud jde o další ustanovení, která se používají výlučně v odvětví ovoce a zeleniny, je vzhledem k oblasti působnosti změn stávajícího režimu a v zájmu srozumitelnosti nezbytné začlenit všechna tato ustanovení do samostatného nařízení. V případech, kdy jsou tato ustanovení do určité míry také horizontální povahy a používají se pro řadu dalších zemědělských produktů, jako například ustanovení týkající se obchodních norem a obchodu se třetími zeměmi, měla by být rovněž aktualizována a zjednodušena, aby je bylo možné později snadno začlenit do výše uvedeného nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Toto nařízení by proto nemělo rušit nebo měnit stávající nástroje horizontální povahy, ledaže jsou zastaralé, nadbytečné nebo by vzhledem ke své povaze neměly být projednávány na úrovni Rady.

(6)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly spadat produkty, na něž se vztahují společné organizace trhů s ovocem a zeleninou a zpracovaným ovocem a zeleninou. Ustanovení o organizacích producentů a mezioborových organizacích a dohodách se však použijí pouze na produkty, na něž se vztahuje společná organizace trhu s ovocem a zeleninou, a toto rozlišení by mělo být zachováno. Oblast působnosti společné organizace trhu s ovocem a zeleninou by měla být rozšířena i na některé kuchyňské byliny, aby se jim umožnilo využít tohoto režimu. Na tymián a šafrán se v současné době vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 827/68 ze dne 28. června 1968 o společné organizaci trhu s některými produkty uvedenými v příloze II Smlouvy (5), z něhož by proto měly být vyňaty.

(7)

Pro některé produkty by měly platit obchodní normy upravující zejména definici, jakost, třídění, stanovení rozměrů, obalovou úpravu, obalové materiály, skladování, přepravu, obchodní úpravu, uvádění na trh a označování, aby bylo možné dodávat na trh produkty jednotné a uspokojivé jakosti. Navíc může být zapotřebí přijmout zvláštní opatření, zejména nejnovější analytické metody a další opatření k určení povahy dotčených norem, aby se zabránilo zneužívání, pokud jde o jakost a pravost produktů předkládaných spotřebitelům, a závažným narušením trhů, které by tato zneužití mohla vyvolat.

(8)

V současné době obsahují směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (6) a směrnice Rady 2001/113/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných džemech, rosolech a marmeládách a kaštanovém krému určených k lidské spotřebě (7) zvláštní ustanovení o výrobě, složení a označování těchto výrobků. Uvedená pravidla však nejsou plně aktualizována, aby mohla zohlednit vývoj odpovídajících mezinárodních norem, a je proto třeba je v zájmu jejich aktualizace pozměnit.

(9)

Produkce ovoce a zeleniny a jejich uvádění na trh, včetně pěstitelských postupů, nakládání s odpadovým materiálem a likvidace produktů stažených z trhu, by měly brát ohled na životní prostředí, zejména pokud jde o ochranu jakosti vod, zachování biologické rozmanitosti a udržování krajiny.

(10)

Organizace producentů jsou základními činiteli režimu v odvětví ovoce a zeleniny, jehož decentralizované fungování na své úrovni zajišťují. Z důvodu stále se zvyšující koncentrace poptávky je koncentrace nabídky uvnitř těchto organizací i nadále hospodářskou nutností pro posílení postavení producentů na trhu. Tato koncentrace by měla být uskutečňována na základě dobrovolnosti a prokázat svou prospěšnost na základě rozsahu a účinnosti služeb, které mohou organizace producentů svým členům poskytnout. Jelikož organizace producentů jednají výlučně v zájmu svých členů, měly by být považovány za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

(11)

Zkušenosti ukazují, že organizace producentů jsou vhodným nástrojem pro koncentraci nabídky. Rozšíření organizací producentů v různých členských státech je však nerovnoměrné. V zájmu zvýšení přitažlivosti organizací producentů by měla být přijata opatření pro co největší zvýšení pružnosti jejich fungování. Tato pružnost by se měla týkat zejména sortimentu produktů organizace producentů, povoleného rozsahu přímých prodejů a rozšíření působnosti pravidel na nečleny, a dále povolení sdružením organizací producentů, aby vykonávala některé činnosti svých členů, a povolení svěření činností externím subjektům, včetně dceřiných společností, při splnění nezbytných podmínek v obou případech.

(12)

Organizace producentů by měla být uznána členským státem jako schopná přispívat k dosažení cílů společné organizace trhu pouze za předpokladu, že stanovy této organizace kladou na ni a na její členy určité požadavky. Pro zřízení a řádné fungování provozních fondů je nezbytné, aby organizace producentů obecně obhospodařovaly celou produkci ovoce a zeleniny svých členů.

(13)

Seskupením producentů činným v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, a majícím zájem o získání statutu organizací producentů dle tohoto nařízení by mělo být umožněno využít přechodného období, v jehož průběhu jim může být při dodržení určitých závazků seskupením producentů poskytnuta finanční podpora na úrovni členského státu a Společenství.

(14)

Pro zvýšení odpovědnosti organizací producentů, zejména při přijímání rozhodnutí ve finanční oblasti, a pro přizpůsobení veřejných zdrojů, jež jsou jim přidělovány, budoucím požadavkům, je třeba stanovit podmínky, za jakých mohou být tyto zdroje využívány. Vhodným řešením je spolufinancování z provozních fondů vytvořených organizacemi producentů. V konkrétních případech by měl být umožněn doplňující finanční rámec. Ke kontrole výdajů Společenství musí být stanovena hranice podpory poskytované organizacím producentů, které zřizují provozní fondy.

(15)

V oblastech se slabou organizací produkce je třeba umožnit poskytnutí dodatečných vnitrostátních finančních příspěvků. V případě členských států se zvláštními strukturálními nevýhodami by tyto příspěvky měly být hrazeny Společenstvím.

(16)

V zájmu zjednodušení a snížení nákladů režimu by mohlo být užitečné podle možností sladit postupy a pravidla způsobilosti výdajů z provozních fondů s postupy a pravidly programů rozvoje venkova tím, že by se po členských státech požadovalo, aby stanovily vnitrostátní strategii pro operační programy.

(17)

Za účelem dalšího posílení vlivu organizací producentů a jejich sdružení a pro zajištění žádoucí stability trhu by mělo být členským státům umožněno za určitých podmínek rozšířit pravidla týkající se zejména produkce, uvádění na trh a ochrany životního prostředí, které organizace nebo sdružení dotyčné oblasti přijaly pro své členy, i na producenty dané oblasti, kteří jejich členy nejsou. Je-li to řádně odůvodněno, mělo by být možné účtovat určité náklady spojené s rozšířením pravidel dotyčným producentům, jelikož budou využívat výhod plynoucích z tohoto rozšíření. Na ekologické producenty by se rozšíření působnosti pravidel mělo vztahovat pouze se souhlasem podstatné části těchto producentů. Pro pohotové řešení krizí je třeba umožnit rychlé rozšíření působnosti těchto pravidel pro předcházení krizím a jejich řešení.

(18)

V nařízeních (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 je stanoveno několik různorodých režimů podpory pro některé druhy ovoce a zeleniny. Počet a rozmanitost těchto režimů znesnadňují jejich správu. Jelikož režimy byly zaměřeny na některé konkrétní druhy ovoce a zeleniny, nebyly schopny zcela zohlednit regionální podmínky produkce a nepokryly všechny druhy ovoce a zeleniny. Je proto vhodné nalézt jiný nástroj na podporu producentů ovoce a zeleniny.

(19)

Režimy podpory pro ovoce a zeleninu navíc nebyly plně začleněny do nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (8). To vedlo k určité složitosti a nepružnosti ve správě těchto režimů.

(20)

V zájmu cílenějšího, avšak pružného systému podpory pro odvětví ovoce a zeleniny a v zájmu zjednodušení je proto vhodné zrušit stávající režimy podpory a plně začlenit ovoce a zeleninu do režimu zřízeného nařízením (ES) č. 1782/2003. Proto je nezbytné umožnit, aby zemědělci, kteří produkovali ovoce a zeleninu v referenčním období, měli nárok na podporu v rámci režimu jednotné platby. Rovněž je třeba stanovit, aby členské státy určily referenční částky a množství hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle režimu jednotné platby, na základě vhodného reprezentativního období pro trh s každým druhem ovoce a zeleniny a na základě vhodných cílů a nediskriminačních kritérií. Plochy osázené ovocem a zeleninou, včetně trvalých kultur ovoce a zeleniny a školek, by měly být způsobilé pro podporu podle režimu jednotné platby. Vnitrostátní stropy by měly být odpovídajícím způsobem změněny. Je třeba stanovit přechodná období, aby se dotyčným odvětvím poskytl čas na přizpůsobení se začlenění do režimu jednotné platby. Zejména je třeba přijmout opatření pro oddělené platby pro ovoce a zeleninu a dočasnou podporu vázanou na plochu pro některé produkty určené ke zpracování, které jsou způsobilé pro podporu podle stávajících režimů podpor, jakož i pro jahody a maliny. Na jahody a maliny lze spolu s podporou Společenství poskytnout i vnitrostátní příplatek. S ohledem na výše uvedené by se rovněž mělo umožnit Komisi, aby přijala prováděcí pravidla a veškerá nezbytná přechodná opatření.

(21)

Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a produkty rychle podléhají zkáze. I nepříliš velké přebytky na trhu mohou trh výrazně narušit. Existovalo několik režimů pro stahování z trhu, avšak jejich správa se ukázala být poněkud složitá. Měla by být zavedena některá další opatření pro řešení krizí, jejichž používání by bylo co nejsnazší. Za těchto okolností se jako nejlepší přístup, který by měl též přinést zvýšení přitažlivosti organizací producentů pro producenty, jeví začlenění všech takových opatření do operačních programů organizací producentů. Členské státy by však měly být po přechodné období oprávněny poskytovat v těchto případech státní podporu, aby se umožnilo rozšíření opatření pro řešení krizí na nečleny organizací producentů. Aby bylo členství v organizaci producentů přitažlivé, měla by však být tato podpora nižší než podpora obdržená členy organizace producentů. Fungování této státní podpory by mělo být přezkoumáno na konci přechodného období.

(22)

Vzhledem k začlenění konzumních brambor do režimu stanoveného v nařízení (ES) č. 1782/2003 by se za účelem zabezpečení řádného fungování jednotného trhu založeného na společných cenách měla ustanovení Smlouvy, kterými se řídí státní podpora, použít i na konzumní brambory, při poskytnutí přechodného období umožňujícího přizpůsobení odvětví.

(23)

Nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu (9) stanoví, že příspěvek Společenství na některá propagační opatření může činit až 50 %. V zájmu podpory spotřeby ovoce a zeleniny u dětí ve školských zařízeních by měl být v tomto případě procentní podíl na propagaci ovoce a zeleniny zvýšen.

(24)

Mezioborové organizace vytvořené z podnětu samostatných nebo již seskupených hospodářských subjektů, představují-li významnou část různých profesních kategorií v odvětví ovoce a zeleniny, jsou schopny přispět k chování více zohledňujícímu situaci na trhu a usnadnit obchodní přístup, který zlepší znalost produkce, zejména pokud jde o organizaci produkce, obchodní úpravu produktů a jejich uvádění na trh. Jelikož činnost těchto organizací je schopna celkově přispět k dosažení cílů článku 33 Smlouvy, a zejména cílů tohoto nařízení, mělo by, jakmile dojde k vymezení příslušných druhů činností, být umožněno udělit zvláštní uznání těm organizacím, které prokáží dostatečnou reprezentativnost a zaměřují svou činnost na dosahování výše uvedených cílů. Ustanovení o rozšíření pravidel přijatých organizacemi producentů a jejich sdruženími a o podílu na nákladech vyplývajících z tohoto rozšíření by se měla vzhledem k podobnosti sledovaných cílů použít i na mezioborové organizace.

(25)

Vytvoření jednotného trhu Společenství vyžaduje zavedení obchodního režimu na vnějších hranicích Společenství. Součástí tohoto obchodního režimu by měla být dovozní cla a tento režim by měl v zásadě přispívat ke stabilizaci trhu Společenství. Obchodní režim by měl vycházet ze závazků přijatých v rámci uruguayského kola mnohostranných obchodních jednáních.

(26)

Uplatnění režimu vstupní ceny pro ovoce a zeleninu vyžaduje přijetí zvláštních ustanovení, aby se zohlednily mezinárodní závazky Společenství.

(27)

Sledování objemu obchodu se zemědělskými produkty se třetími zeměmi může s ohledem na některé produkty vyžadovat zavedení licenčních systémů pro dovozy a vývozy, včetně složení jistoty jako záruky toho, že se obchodní operace, pro něž jsou licence vydány, opravdu uskuteční. Komise by proto měla být zmocněna zavést licenční systémy pro takové produkty.

(28)

Aby se předešlo nebo zabránilo nepříznivým účinkům, které by dovoz některých zemědělských produktů mohl vyvolat na trhu Společenství, mělo by se za dovoz takových produktů vybírat dodatečné clo, pokud jsou splněny určité podmínky.

(29)

Je vhodné, aby za určitých podmínek byla Komise oprávněna otevírat a spravovat celní kvóty vyplývající z mezinárodních dohod uzavřených v souladu se Smlouvou nebo z jiných aktů Rady.

(30)

Celní režim umožňuje obejít se bez jakýchkoliv dalších ochranných opatření na vnějších hranicích Společenství. Vnitřní trh a mechanismus cel by se však mohly za mimořádných okolností ukázat jako nedostatečné. V takových případech by Společenství mělo mít možnost přijmout neprodleně všechna nezbytná opatření, aby trh Společenství nebyl ponechán bez ochrany proti narušení, ke kterému by mohlo v důsledku toho dojít. Uvedená opatření by měla být v souladu s mezinárodními závazky Společenství.

(31)

Aby bylo umožněno náležité fungování těchto obchodních režimů, měla by být přijata ustanovení pro regulaci nebo, vyžaduje-li to situace na trhu, pro zákaz používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku.

(32)

Aby byl i nadále stanoven právní základ pro vývozní náhrady za cukr přidaný do některých výrobků z ovoce a zeleniny podle čl. 16 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 2201/96, měl by se seznam dotyčných výrobků přiřadit k seznamu uvedenému v příloze VII nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (10).

(33)

Směrnice 2001/112/ES a 2001/113/ES a nařízení (EHS) č. 827/68, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) č. 2826/2000, (ES) č. 1782/2003 a (ES) č. 318/2006 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(34)

Společné trhy zemědělských produktů se stále vyvíjejí, a proto by se členské státy a Komise měly neustále navzájem informovat o příslušných vývojových tendencích.

(35)

Poskytováním vnitrostátní podpory by bylo ohroženo řádné fungování jednotného trhu založeného na společných cenách. Ustanovení Smlouvy, která upravují státní podporu, by se proto měla obecně použít na produkty, na které se vztahuje toto nařízení. Je však třeba přijmout opatření pro jednorázovou státní podporu v odvětví zpracování rajčat v Itálii a Španělsku, aby se napomohlo jeho přizpůsobení ustanovením tohoto nařízení.

(36)

Výdaje, jež vzniknou členským státům v důsledku povinností vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení, by měly být financovány Společenstvím podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (11).

(37)

Režim pro odvětví ovoce a zeleniny stanoví některé povinnosti, které je třeba plnit. Má-li být zaručeno plnění těchto povinností, je třeba zavést kontroly a uplatňovat sankce, pokud tyto povinnosti nejsou splněny. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc stanovit odpovídající pravidla, včetně těch, která se týkají vracení neoprávněně vyplacených částek a povinnosti členských států předkládat zprávy. Zvláštní sbory inspektorů pro odvětví ovoce a zeleniny již nebudou v novém režimu zapotřebí, a měly by proto být zrušeny.

(38)

Režim podpory zřízený nařízením (ES) č. 2202/96 má být zrušen. Uvedené nařízení se tudíž stalo bezpředmětným a mělo by být zrušeno.

(39)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12).

(40)

V zájmu zjednodušení by měly být zrušeny samostatné výbory pro čerstvé ovoce a zeleninu a pro zpracované ovoce a zeleninu a nahrazeny jediným výborem pro ovoce a zeleninu, který má být zřízen nařízením (ES) č. 2200/96.

(41)

Přechod od dosavadních režimů na režim stanovený tímto nařízením by mohl přinést potíže, které toto nařízení neřeší. Aby bylo možné těmto obtížím čelit, měla by být Komise zmocněna k přijetí přechodných opatření. Dále by mělo být upraveno další uznávání organizací producentů a sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (ES) č. 2200/96 a možné další provádění operačních programů schválených podle uvedeného nařízení, jakož i obdobná úprava pro seskupení producentů uznaných podle nařízení (ES) č. 2200/96 a jejich plány uznání.

(42)

Toto nařízení by se mělo obecně použít ode dne 1. ledna 2008. Aby však nedošlo k přerušení režimů podpory pro výrobky z ovoce a zeleniny a citrusové plody v průběhu hospodářského roku, mělo by být umožněno fungování těchto režimů podpory až do konce hospodářského roku 2007/08,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96.

Hlavy III a IV tohoto nařízení se však použijí pouze na produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 nebo na produkty určené pouze ke zpracování.

Článek 43 se rovněž použije na brambory, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0701.

HLAVA II

TŘÍDĚNÍ PRODUKTŮ

Článek 2

Obchodní normy

1.   Produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, mohou být uváděny na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

2.   Komise může přijmout obchodní normy pro jeden nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96.

3.   Komise přitom bere v úvahu doporučené normy přijaté Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů (EHK OSN).

4.   Obchodní normy uvedené v odstavcích 1 a 2

a)

se použijí ve všech fázích uvádění na trh, včetně dovozu a vývozu, nestanoví-li Komise jinak;

b)

se stanoví s přihlédnutím zejména ke zvláštnostem dotyčných produktů, k potřebě zajistit podmínky pro hladké nakládání s těmito produkty na trhu a k zájmu spotřebitelů dostávat vhodné a transparentní informace zejména o zemi původu, třídě a případně o odrůdě (nebo o obchodním typu) produktu;

c)

se mohou týkat zejména jakosti, třídění, stanovení rozměrů, obalu, balení, skladování, přepravy, obchodní úpravy, uvádění na trh a označování.

5.   Držitel produktů, pro které byly přijaty obchodní normy, může tyto produkty vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat nebo dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh uvnitř Společenství pouze v souladu s těmito normami. Držitel odpovídá za zajištění tohoto souladu.

6.   Aniž jsou dotčeny případné zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 42, kontrolují členské státy výběrově na základě analýzy rizik, zda dané produkty odpovídají uvedeným obchodním normám. Tyto kontroly se zaměří na fázi, která předchází odeslání produktů z pěstitelských oblastí, kdy jsou produkty baleny nebo nakládány. U produktů ze třetích zemí kontroly probíhají před jejich propuštěním do volného oběhu.

7.   Až do přijetí nových obchodních norem se nadále použijí obchodní normy stanovené podle nařízení (ES) č. 2200/96 a nařízení (ES) č. 2201/96.

HLAVA III

ORGANIZACE PRODUCENTŮ

KAPITOLA I

Požadavky a uznání

Článek 3

Požadavky

1.   Pro účely tohoto nařízení se organizací producentů rozumí každá právnická osoba nebo jasně vymezená organizační složka právnické osoby, která splňuje tyto požadavky:

a)

je založena z podnětu zemědělců ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 nebo těchto produktů určených pouze ke zpracování;

b)

má za cíl používání pěstitelských postupů, produkčních technologií a postupů nakládání s odpady šetrných k životnímu prostředí, zejména za účelem ochrany jakosti vod, půdy a krajiny a zachování nebo podpory biologické rozmanitosti;

c)

sleduje jeden nebo více z těchto cílů:

i)

zajištění plánování produkce a jejího přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství,

ii)

koncentrace nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh,

iii)

optimalizace produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů,

d)

její stanovy obsahují zvláštní požadavky stanovené v odstavci 2 a

e)

byla uznána dotyčným členským státem podle článku 4.

2.   Stanovy organizace producentů zavazují její členy zejména

a)

uplatňovat pravidla přijatá organizací producentů ohledně znalosti produkce, produkce samotné, uvádění produktů na trh a ochrany životního prostředí;

b)

být, v souvislosti s produkcí každého z produktů uvedených v odst. 1 písm. a) daným podnikem, členem pouze jedné organizace producentů;

c)

prodávat svou veškerou dotyčnou produkci prostřednictvím organizace producentů;

d)

poskytovat údaje požadované organizací producentů ke statistickým účelům, zejména pokud jde o pěstitelské plochy, sklizená množství, výnosy a přímé prodeje;

e)

platit finanční příspěvky stanovené ve stanovách pro potřebu zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 8.

3.   Bez ohledu na odst. 2 písm. c) mohou členové organizace producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací,

a)

prodat přímo ve svých podnicích nebo mimo ně spotřebitelům pro jejich osobní spotřebu nejvýše pevně stanovený procentní podíl své produkce nebo produktů, přičemž tento procentní podíl je stanoven členskými státy nejméně na 10 %;

b)

uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, množství produktů, jejichž objem je nepatrný ve srovnání s objemem tržní produkce jejich organizace;

c)

uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou běžně nejsou pokryty obchodními činnostmi dotyčné organizace producentů.

4.   Stanovy organizace producentů rovněž stanoví

a)

postupy pro stanovení, přijetí a změnu pravidel uvedených v odstavci 2;

b)

předepisování členských příspěvků nezbytných k financování organizace producentů;

c)

pravidla umožňující členům organizace producentů demokratickou kontrolu jejich organizace a jejích rozhodnutí;

d)

sankce za porušení povinností vyplývajících ze stanov, zejména za neplacení finančních příspěvků, nebo pravidel stanovených organizací producentů;

e)

pravidla přijímání nových členů, zejména minimální dobu členství;

f)

účetní a rozpočtová pravidla nezbytná pro fungování organizace.

5.   Organizace producentů se považují za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

Článek 4

Uznání

1.   Členské státy uznají organizace producentů ve smyslu čl. 3 odst. 1, které o uznání požádají, pokud

a)

splňují požadavky stanovené v článku 3 a poskytnou o tom příslušné doklady;

b)

sdružují alespoň minimální počet členů a disponují minimálním objemem nebo hodnotou tržní produkce, které stanoví členské státy, a poskytnou o tom příslušné doklady;

c)

existují dostatečné důkazy o řádném výkonu jejich činnosti z časového hlediska i z hlediska účinnosti a koncentrace nabídky, přičemž členské státy mohou rozhodnout, které produkty nebo skupiny produktů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) by měly být pokryty organizací producentů;

d)

svým členům účinně umožňují přijímat technickou pomoc při používání pěstitelských postupů šetrných k životnímu prostředí;

e)

v případě potřeby svým členům účinně poskytují technické prostředky nezbytné pro shromažďování, skladování, obalovou úpravu a uvádění jejich produkce na trh;

f)

zajišťují řádné obchodní a účetní vedení svých činností a

g)

nezaujímají dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

2.   Členské státy

a)

rozhodují o udělení uznání organizaci producentů do tří měsíců od obdržení žádosti doprovázené všemi nezbytnými doklady;

b)

pravidelně kontrolují, zda organizace producentů dodržují tuto hlavu, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání jejich uznání;

c)

oznamují Komisi jednou za rok všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.

Článek 5

Sdružení organizací producentů

Sdružení organizací producentů se zakládá z podnětu uznaných organizací producentů a může provádět jakoukoli z činností organizace producentů. Za tímto účelem mohou členské státy uznat sdružení producentů na základě žádosti, pokud

a)

členský stát shledá, že sdružení je schopno tyto činnosti účinně vykonávat, a

b)

sdružení nezaujímá dominantní postavení na daném trhu, není-li to nutné k uskutečňování cílů stanovených v článku 33 Smlouvy.

Ustanovení čl. 3 odst. 5 se použije obdobně na činnosti sdružení organizací producentů.

Článek 6

Svěření činností vnějším subjektům

Členské státy mohou povolit uznané organizaci producentů nebo uznanému sdružení organizací producentů, aby některé ze svých činností svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud členskému státu dostatečně doloží, že se jedná o vhodný způsob pro dosahování cílů dotyčné organizace producentů nebo dotyčného sdružení organizací producentů.

Článek 7

Seskupení producentů

1.   Pro účely tohoto nařízení se seskupením producentů rozumí každá právnická osoba nebo jasně vymezená organizační složka právnické osoby založená z podnětu zemědělců ve smyslu čl. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1782/2003, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 nebo těchto produktů určených pouze ke zpracování, za účelem uznání jako organizace producentů.

Seskupením producentů v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, nebo v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy, nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1405/2006 (13) může být poskytnuto přechodné období na splnění podmínek pro uznání stanovených v článku 4.

Za tímto účelem předloží tato seskupení producentů příslušnému členskému státu plán odstupňovaného uznání, jehož přijetím začíná přechodné období uvedené v druhém pododstavci a které představuje předběžné uznání. Přechodné období nesmí být delší pěti let.

2.   Před přijetím plánu uznání členské státy uvědomí Komisi o svých záměrech a jejich předpokládaných finančních důsledcích.

3.   Během přechodného období mohou členské státy seskupením producentů poskytnout

a)

podporu určenou k pobídce jejich vytváření a k usnadnění jejich administrativní činnosti;

b)

podporu poskytovanou buď přímo, nebo prostřednictvím úvěrových institucí určenou k pokrytí části investic nezbytných k dosažení uznání a stanovených v plánu uznání uvedeném v odst. 1 třetím pododstavci.

4.   Podporu uvedenou v odstavci 3 hradí Společenství v souladu s pravidly přijatými podle čl. 42 písm. b) bodu ii).

5.   Podpora uvedená v odst. 3 písm. a) se pro každé seskupení producentů určí na základě produkce, kterou toto seskupení uvádí na trh, a v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce dosáhne výše:

a)

10 %, 10 %, 8 %, 6 % a 4 % hodnoty produkce uvedené na trh v případě seskupení producentů v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, a

b)

5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 % hodnoty produkce uvedené na trh v případě seskupení producentů v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1405/2006.

Tyto sazby lze snížit s ohledem na hodnotu produkce uvedené na trh, která je vyšší než stanovený práh. Na podporu vyplácenou seskupení producentů v daném roce lze použít strop.

KAPITOLA II

Provozní fondy a operační programy

Článek 8

Provozní fondy

1.   Organizace producentů mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován

a)

z finančních příspěvků členů nebo samotné organizace producentů;

b)

z finanční podpory Společenství, kterou lze organizacím producentů poskytnout.

2.   Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 13.

Článek 9

Operační programy

1.   Operační programy sledují dva nebo více z cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. c) a těchto cílů:

a)

plánování produkce,

b)

zlepšování jakosti produktů;

c)

zvyšování obchodní hodnoty produktů;

d)

propagaci produktů v čerstvém i zpracovaném stavu;

e)

environmentální opatření a metody produkce šetrné k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství;

f)

předcházení krizím a jejich řešení.

2.   Předcházení krizím a jejich řešení se týká předcházení a zvládání krizí na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

a)

stahování z trhu;

b)

sklízení nezralého ovoce a zeleniny nebo jejich nesklízení;

c)

propagaci a komunikaci;

d)

vzdělávací opatření;

e)

pojištění úrody;

f)

podporu na pokrytí správních nákladů na zřizování vzájemných fondů.

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení kapitálu a úroků podle třetího pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení. V tom případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Společenství podle článku 10. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se financují buď prostřednictvím těchto půjček, anebo přímo, nikoliv však oběma způsoby najednou.

3.   Členské státy zajistí, aby

a)

operační programy zahrnovaly dvě nebo více environmentálních opatření nebo

b)

nejméně 10 % výdajů v rámci operačních programů bylo poskytováno na environmentální opatření.

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (14).

Pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálních závazků podle uvedeného ustanovení, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a).

Podpora na environmentální opatření podle prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

4.   V Bulharsku a Rumunsku se odstavec 3 použije až ode dne 1. ledna 2011.

5.   Investice zvyšující zatížení životního prostředí se povolují pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

Článek 10

Finanční podpora Společenství

1.   Finanční podpora Společenství se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 8 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2.   Finanční podpora Společenství je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.

Uvedený podíl však může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

3.   Na žádost organizace producentů dosáhne podíl stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

a)

je předložen více organizacemi producentů ze Společenství činnými v různých členských státech na přeshraničních činnostech;

b)

je předložen jednou nebo více organizacemi producentů zapojenými do činnosti vedené na mezioborovém základě;

c)

zahrnuje pouze zvláštní podporu na produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (15);

d)

je předložen organizací producentů v jednom z členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, jde-li o opatření, která budou uskutečněna nejpozději koncem roku 2013;

e)

jde o první operační program předložený uznanou organizací producentů, která se sloučila s jinou uznanou organizací producentů;

f)

jde o první operační program předložený uznaným sdružením organizací producentů;

g)

je předložen organizacemi producentů v členských státech, kde organizace producentů uvádějí na trh méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

h)

je předložen organizací producentů v jednom z nejvzdálenějších regionů Společenství;

i)

zahrnuje pouze zvláštní podporu na opatření týkající se propagace spotřeby ovoce a zeleniny zaměřené na děti ve školských zařízeních.

4.   Procentní podíl stanovený v odstavci 1 se zvyšuje na 100 % v případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

a)

bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků, zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

b)

bezplatně se rozdělí mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijmou všechna opatření nezbytná k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními.

Článek 11

Vnitrostátní finanční podpora

1.   V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů obzvláště nízký, může Komise členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků podle čl. 8 odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní provozní fond.

V regionech členských států, v nichž organizace producentů uvádí na trh méně než 15 % hodnoty produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být podpora uvedená v prvním pododstavci na žádost dotyčného členského státu uhrazena Společenstvím.

2.   Na vnitrostátní finanční podporu, která je povolena podle odstavce 1, se nepoužijí články 87, 88 a 89 Smlouvy.

Článek 12

Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

1.   Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se k opatřením uvedeným v čl. 9 odst. 3. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření splňují příslušné požadavky nařízení (ES) č. 1698/2005, včetně požadavků na doplňkovost, soudržnost a soulad, které jsou obsaženy v článku 5 uvedeného nařízení.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si může ve lhůtě tří měsíců vyžádat změny, pokud zjistí, že návrh neumožňuje dosahování cílů stanovených v článku 174 Smlouvy a v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (16). Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musí tyto cíle také respektovat.

2.   Členské státy stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje tyto prvky:

a)

analýzu situace ve smyslu silných a slabých stránek a možnosti rozvoje;

b)

odůvodnění zvolených priorit;

c)

cíle operačních programů a nástrojů a výkonnostní ukazatele;

d)

hodnocení operačních programů;

e)

oznamovací povinnosti organizací producentů.

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

Článek 13

Schválení operačních programů

1.   Návrhy operačních programů se předkládají příslušným vnitrostátním orgánům, které je schválí nebo zamítnou nebo si vyžádají jejich úpravu v souladu s touto kapitolou.

2.   Organizace producentů sdělí členskému státu předpokládanou výši provozního fondu na každý rok a předloží náležité odůvodnění této výše založené na odhadech operačního programu, výdajích za stávající rok a případně výdajích za předchozí roky a v případě potřeby na předpokládaném množství produkce v následujícím roce.

3.   Členský stát oznámí organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů předpokládanou výši finanční podpory Společenství v souladu s horními hranicemi stanovenými v článku 10.

4.   Platby finanční podpory Společenství se uskutečňují na základě výdajů vzniklých v souvislosti s činnostmi spadajícími do operačního programu. Na tytéž činnosti mohou být pod podmínkou složení záruky nebo jistoty vyplaceny zálohy.

5.   Organizace producentů sdělí členskému státu konečnou výši výdajů za předchozí rok doloženou nezbytnými podklady, aby tak mohla obdržet zůstatek finanční podpory Společenství.

6.   Operační programy a jejich financování producenty a organizacemi producentů na jedné straně a z prostředků Společenství na straně druhé jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté.

KAPITOLA III

Rozšíření působnosti pravidel na producenty hospodářského obvodu

Článek 14

Rozšíření působnosti pravidel

1.   Je-li organizace producentů působící ve vymezeném hospodářském obvodu u konkrétního produktu považována za reprezentativní pro produkci a producenty tohoto obvodu, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit níže uvedená pravidla za závazná pro producenty usazené v tomto hospodářském obvodu, kteří nejsou členy organizace producentů:

a)

pravidla uvedená v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)

pravidla nezbytná k provádění opatření uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. c).

První pododstavec se použije za předpokladu, že dotyčná pravidla

a)

platí již nejméně jeden hospodářský rok;

b)

jsou zahrnuta v taxativním seznamu v příloze I;

c)

jsou závazná pro období nejvýše tří hospodářských roků.

Podmínka uvedená v druhém pododstavci písm. a) se však nepoužije, jsou-li dotčenými pravidly pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy I. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

2.   Pro účely této kapitoly se „hospodářským obvodem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými oblastmi, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

Členské státy oznámí seznam hospodářských obvodů Komisi.

Komise ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení seznam schválí nebo po konzultaci s dotyčným členským státem rozhodne o úpravách, které v něm tento členský stát má provést. Komise schválený seznam zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

3.   Organizace producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % objemu produkce tohoto obvodu. Aniž je dotčen odstavec 5, nepřihlíží se při výpočtu těchto podílů k producentům ani produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91.

4.   Pravidla, jejich působnost je rozšířena na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu,

a)

nesmějí působit újmu jiným producentům v dotyčném členském státě nebo ve Společenství;

b)

se nesmějí použít, pokud se jich přímo netýkají, na produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před začátkem hospodářského roku, s výjimkou pravidel znalosti produkce uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a);

c)

musí být slučitelná s platnými pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly.

5.   Působnost pravidel nesmí být rozšířena na producenty ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91, není-li toto opatření schváleno nejméně 50 % těchto producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.

Článek 15

Oznámení

Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu podle čl. 14 odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

Článek 16

Zrušení

Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl podle čl. 14 odst. 1,

a)

pokud zjistí, že dané rozšíření působnosti na další producenty vylučuje hospodářskou soutěž v podstatné části vnitřního trhu nebo ohrožuje volný obchod nebo že jsou ohroženy cíle článku 33 Smlouvy;

b)

pokud zjistí, že se na pravidla, jejichž působnost je rozšířena na další producenty, vztahuje čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Rozhodnutí Komise týkající se uvedených pravidel se použije až ode dne tohoto zjištění;

c)

pokud na základě kontroly zjistí, že nebyla dodržena tato kapitola.

Článek 17

Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Použije-li se čl. 14 odst. 1, může dotyčný členský stát po posouzení předložených důkazů rozhodnout, že producenti, kteří nejsou členy organizace, uhradí organizaci producentů část finančních příspěvků zaplacených členy organizace producentů, pokud tyto příspěvky slouží k pokrytí

a)

správních nákladů vyplývajících pravidel uvedených v čl. 14 odst. 1;

b)

nákladů na výzkum, studie trhu a propagaci prodeje vynaložených organizací nebo sdružením, ze kterých mají prospěch všichni producenti daného obvodu.

Článek 18

Rozšíření působnosti pravidel sdružení organizací producentů

Pro účely této kapitoly se jakýkoli odkaz na organizace producentů považuje rovněž za odkaz na uznaná sdružení organizací producentů.

KAPITOLA IV

Zpráva

Článek 19

Zpráva

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2013 zprávu o provádění této hlavy, pokud jde o organizace producentů, provozní fondy a operační programy.

HLAVA IV

MEZIOBOROVÉ ORGANIZACE A DOHODY

KAPITOLA I

Požadavky a uznání

Článek 20

Požadavky

Pro účely tohoto nařízení se „mezioborovou organizací“ rozumí jakákoli právnická osoba, která

a)

je složena ze zástupců hospodářských činností souvisejících s produkcí nebo zpracováním produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 nebo obchodem s nimi;

b)

vznikla z podnětu všech nebo některých organizací nebo sdružení, které ji tvoří;

c)

vykonává v jednom nebo více regionech Společenství dvě nebo více z následujících činností s ohledem na zájmy spotřebitelů:

i)

zlepšení znalosti a průhlednosti produkce a trhu,

ii)

přispívání k lepší koordinaci způsobu uvádění ovoce a zeleniny na trh, zejména prostřednictvím výzkumu a studií trhu,

iii)

vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Společenství,

iv)

plnější využívání potenciálu vyprodukovaného ovoce a zeleniny,

v)

poskytování informací a provádění výzkumu nezbytného ke změně zaměření produkce na produkty lépe vyhovující požadavkům trhu a chuti a očekáváním spotřebitelů, zejména pokud jde o jakost produktů a ochranu životního prostředí,

vi)

hledání postupů omezujících používání prostředků na ochranu rostlin a jiných průmyslových prostředků a zajišťujících jakost produktů a ochranu půdy a vod,

vii)

vyvíjení metod a nástrojů ke zlepšení jakosti produktů,

viii)

využívání možností ekologického zemědělství, jakož i označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení, a jejich ochrana,

ix)

propagace integrované produkce nebo jiných ekologicky zaměřených metod produkce,

x)

stanovení pravidel pro produkci a uvádění produktů na trh uvedených v bodech 2 a 3 přílohy I, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla;

d)

byla uznána dotyčným členským státem v souladu s článkem 21.

Článek 21

Uznání

1.   Opodstatňují-li to struktury členského státu, mohou členské státy uznat za mezioborové organizace všechny organizace založené na svém území, které o uznání náležitým způsobem požádají, za podmínky, že

a)

provádějí svou činnost v jedné nebo více oblastech dotčeného členského státu;

b)

představují významný podíl produkce nebo obchodu nebo zpracování ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny v dotyčné oblasti nebo oblastech a v případě, že se jedná o více oblastí, jsou schopny v každé oblasti prokázat minimální úroveň reprezentativnosti každého z odvětví, která sdružují;

c)

vykonávají dvě nebo více činností uvedených v čl. 20 písm. c);

d)

samy se nezabývají produkcí ani zpracováním ovoce a zeleniny nebo výrobků z ovoce a zeleniny ani jejich uváděním na trh;

e)

nejsou zapojeny do žádných dohod, rozhodnutí ani jednání ve vzájemné shodě podle čl. 22 odst. 4.

2.   Dříve, než členské státy udělí uznání, oznámí Komisi, které mezioborové organizace požádaly o uznání, a poskytnou veškeré příslušné informace vztahující se k reprezentativnosti těchto organizací a k jednotlivým činnostem, které vykonávají, jakož i veškeré ostatní informace nutné k posouzení žádosti.

Komise může vznést námitky vůči uznání ve lhůtě dvou měsíců od oznámení.

3.   Členské státy

a)

rozhodnou o udělení uznání ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti doprovázené všemi nezbytnými doklady;

b)

pravidelně kontrolují, zda mezioborové organizace dodržují podmínky pro udělení uznání, a v případě nesrovnalostí nebo porušení tohoto nařízení ukládají těmto organizacím sankce a tam, kde je to nezbytné, rozhodují o odebrání uznání;

c)

odebírají uznání, pokud

i)

již nejsou splněny požadavky a podmínky pro uznání stanovené v této kapitole,

ii)

se mezioborová organizace podílí na dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě podle čl. 22 odst. 3, aniž tím jsou dotčeny další sankce, které je třeba uložit podle vnitrostátního práva,

iii)

mezioborová organizace nedodrží oznamovací povinnost uvedenou v čl. 22 odst. 2;

d)

oznamují Komisi ve lhůtě dvou měsíců všechna rozhodnutí o udělení či odnětí uznání nebo zamítnutí žádosti o ně.

4.   Podmínky, za kterých členské státy podávají zprávy Komisi o činnostech mezioborových organizací, a četnost těchto zpráv se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.

Komise může na základě kontrol požádat členský stát o odnětí uznání.

5.   Uznání představuje oprávnění k činnostem uvedeným v čl. 20 písm. c) za podmínek stanovených ostatními ustanoveními nařízením.

6.   Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní seznam uznaných mezioborových organizací s uvedením hospodářské sféry nebo oblasti jejich činností a činností prováděných ve smyslu článku 23. Odnětí uznání se rovněž zveřejní.

KAPITOLA II

Pravidla hospodářské soutěže

Článek 22

Uplatnění pravidel hospodářské soutěže

1.   Bez ohledu na článek 1 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (17) se čl. 81 odst. 1 Smlouvy nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě uznaných mezioborových organizací, jejichž cílem je výkon činností uvedených v čl. 20 písm. c) tohoto nařízení.

2.   Odstavec 1 se použije pouze tehdy, pokud

a)

dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě byly oznámeny Komisi;

b)

Komise ve lhůtě dvou měsíců po obdržení všech požadovaných údajů Komise neshledala, že dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě jsou neslučitelné s pravidly Společenství.

3.   Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě nesmějí nabýt účinnosti před koncem lhůty uvedené v odst. 2 písm. b).

4.   Za neslučitelné s pravidly Společenství jsou vždy považovány tyto dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě:

a)

dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k jakékoli formě rozdělení trhů uvnitř Společenství;

b)

dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou narušit řádné fungování organizace trhu;

c)

dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou způsobit narušení hospodářské soutěže, které nemají zásadní význam pro dosažení cílů společné zemědělské politiky sledovaných činností mezioborové organizace;

d)

dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které zahrnují stanovení cen, aniž jsou dotčeny činnosti vykonávané mezioborovými organizacemi na základě zvláštních ustanovení právních předpisů Společenství;

e)

dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které mohou vést k diskriminaci nebo vyloučit hospodářskou soutěž u podstatné části dotyčných produktů.

5.   Zjistí-li Komise po uplynutí lhůty dvou měsíců uvedené v odst. 2 písm. b), že podmínky pro použití odstavce 1 nejsou splněny, rozhodne, že se na dotyčnou dohodu, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě použije čl. 81 odst. 1 Smlouvy.

Rozhodnutí Komise se použije přede dnem jeho oznámení dotyčné mezioborové organizaci, pouze pokud tato mezioborová organizace poskytla nesprávné údaje nebo zneužila výjimky stanovené v odstavci 1.

6.   V případě víceletých dohod platí oznámení za první rok i pro následující roky dohody. V tom případě však může Komise z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu kdykoliv shledat neslučitelnost s pravidly Společenství.

KAPITOLA III

Rozšíření působnosti pravidel

Článek 23

Rozšíření působnosti pravidel

1.   Je-li mezioborová organizace působící v jedné nebo více stanovených oblastech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, za závazné na omezenou dobu i pro jiné individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčné oblasti nebo oblastech a nejsou členy této organizace.

2.   Mezioborová organizace je považována za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, sdružuje-li alespoň dvě třetiny produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi v dané oblasti nebo oblastech členského státu. Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více oblastí, musí mezioborová organizace prokázat minimální úroveň reprezentativnosti pro každé z odvětví, která v každé z dotyčných oblastí sdružuje.

3.   Pravidla, o rozšíření jejichž působnosti na jiné hospodářské subjekty lze požádat,

a)

se musí týkat jednoho z těchto cílů:

i)

znalost produkce a trhu,

ii)

pravidla produkce, která jsou přísnější než pravidla Společenství nebo vnitrostátní pravidla,

iii)

vypracovávání vzorových smluv slučitelných s právními předpisy Společenství,

iv)

pravidla uvádění produktů na trh,

v)

pravidla ochrany životního prostředí,

vi)

opatření na podporu a využívání potenciálu produktů,

vii)

opatření na podporu ekologického zemědělství a používání označení původu, značek jakosti a zeměpisných označení;

b)

musí platit již nejméně jeden hospodářský rok;

c)

mohou být závazná nejvýše po dobu tří hospodářských let;

d)

nesmějí působit újmu jiným hospodářským subjektům dotčeného členského státu nebo Společenství.

Podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. b) se však nepoužije, pokud dotčenými pravidly jsou pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy I. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

4.   Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodech ii), iv) a v) musí být pravidly stanovenými v příloze I. Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodu ii) se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo stanovenou oblast nebo oblasti uvedené v odstavci 1.

Článek 24

Oznámení a zrušení

1.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily pro všechny hospodářské subjekty v jedné nebo více stanovených oblastech podle čl. 23 odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

2.   Před zveřejněním pravidel Komise uvědomí výbor zřízený čl. 46 odst. 1 nařízení (ES) č. 2200/96 o každém oznámení o rozšíření působnosti mezioborových dohod.

3.   Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl, v případech uvedených v článku 16.

Článek 25

Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Je-li působnost pravidel pro jeden nebo více produktů rozšířena a jestliže jednu nebo více činností podle čl. 23 odst. 3 písm. a) vykonává uznaná mezioborová organizace a jsou-li tato pravidla v obecném hospodářském zájmu těch hospodářských subjektů, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, rozhodnout, že jednotlivci nebo seskupení, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí organizaci uhradit v plné nebo částečné výši částku rovnou veškerým finančním příspěvkům zaplaceným jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností.

HLAVA V

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 26

Obecné zásady

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

a)

vybírání jakýchkoli poplatků s účinkem rovnocenným clu;

b)

uplatňování jakýchkoli množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem.

Článek 27

Kombinovaná nomenklatura

Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje tato hlava, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení se přejímá do společného celního sazebníku.

KAPITOLA II

Dovoz

Oddíl I

Dovozní licence

Článek 28

Nepovinné režimy dovozních licencí

Komise může pro dovoz jednoho nebo více produktů v oblasti působnosti tohoto nařízení do Společenství stanovit povinnost předložit dovozní licenci.

Článek 29

Vydávání licencí

Aniž jsou dotčena opatření přijatá k provádění této kapitoly, vydají členské státy dovozní licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, nestanoví-li Rada jinak.

Článek 30

Platnost

Dovozní licence jsou platné na celém území Společenství.

Článek 31

Jistota

1.   Není-li postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 stanoveno jinak, je vydání licencí podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence.

2.   S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadá, jestliže se v době platnosti licence dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

Článek 32

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k tomuto oddílu, včetně doby platnosti licencí a výše jistoty, se přijmou postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.

Oddíl II

Dovozní cla a režim vstupní ceny

Článek 33

Dovozní cla

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na produkty v oblasti působnosti tohoto nařízení sazby dovozního cla stanovené ve společném celním sazebníku.

Článek 34

Režim vstupní ceny

1.   Závisí-li použití celní sazby společného celního sazebníku na vstupní ceně dovezené zásilky, prověřuje se skutečná výše této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty vypočítané Komisí podle produktu a původu na základě váženého průměru cen dotyčného produktu na reprezentativních dovozních trzích členských států nebo popřípadě na jiných trzích.

Postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 však mohou být přijaty zvláštní předpisy pro prověřování vstupních cen dovážených produktů určených především ke zpracování.

2.   Je-li vstupní cena zásilky uvedená v celním prohlášení vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96, která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovoznímu clu stanovenému na základě paušální dovozní hodnoty.

3.   Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v celním prohlášení v době celního odbavení, závisí použitá sazba společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo se vypočte s použitím příslušných ustanovení celních předpisů za podmínek, které budou stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.

4.   Prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.

Článek 35

Dodatečná dovozní cla

1.   Dovoz jednoho nebo více produktů v oblasti působnosti tohoto nařízení podléhá dodatečnému dovoznímu clu v sazbě stanovené v článcích 33 a 34, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trhu Společenství, jestliže

a)

se dovoz uskutečňuje za cenu nižší, než je cena oznámená Společenstvím Světové obchodní organizaci („spouštěcí cena“), nebo

b)

objem dovozu v kterémkoli roce překročí určitou úroveň („spouštěcí objem“).

Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených jako dovoz vyjádřené v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

2.   Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud nehrozí nebezpečí, že by dovoz narušily trh Společenství, nebo pokud by účinky nebyly nepřiměřené sledovanému cíli.

3.   Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se pro tento účel prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství.

4.   Prováděcí pravidla k tomuto článku se přijmou postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96. Tato prováděcí pravidla stanoví zejména

a)

produkty, na něž se ukládají dodatečná dovozní cla;

b)

ostatní kritéria nezbytná k zajištění náležitého používání odstavce 1 tohoto článku.

Oddíl III

Správa dovozních kvót

Článek 36

Celní kvóty

1.   Celní kvóty pro dovoz produktů v oblasti působnosti tohoto nařízení, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise podle prováděcích pravidel přijatých postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.

2.   Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

a)

metoda založená na časovém pořadí podání žádostí (podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“);

b)

metoda rozdělování kót úměrně k požadovaným množstvím v době podání žádosti (tzv. metoda „souběžného zkoumání“);

c)

metoda přihlížející k tradičním obchodním tokům (tzv. metoda „tradičních dovozců / nových žadatelů“).

3.   Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

Článek 37

Otevření celních kvót

Komise postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 stanoví roční celní kvóty, a je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení a určí způsob správy, který má být použit.

Prováděcí pravidla k tomuto oddílu se přijmou stejným postupem a upravují zejména

a)

záruky vztahující se k povaze a původu produktu a místu, odkud je dovezen;

b)

uznávání dokladu, který slouží k ověření záruk uvedených v písmenu a);

c)

podmínky pro vydání dovozních licencí a dobu jejich platnosti.

Oddíl IV

Ochranná opatření a aktivní zušlechťovací styk

Článek 38

Ochranná opatření

1.   Ochranná opatření proti dovozu do Společenství přijímá Komise s výhradou odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízením Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (18) a s nařízením Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994 o společných pravidlech dovozu (19).

2.   Nestanoví-li Rada jinak, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Společenství v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 300 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3.   Ochranná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise přijmout na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato ochranná opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Rozhodnutí přijatá Komisí podle odstavců 1 a 2 může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné rozhodnutí změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo předloženo.

4.   Pokud Komise dospěje k názoru, že by ochranné opatření přijaté podle odstavců 1 a 2 mělo být zrušeno nebo změněno, postupuje takto:

a)

jestliže opatření přijala Rada, navrhne Komise Radě, aby opatření bylo zrušeno nebo změněno. Rada rozhodne kvalifikovanou většinou;

b)

ve všech ostatních případech ochranná opatření Společenství zruší nebo změní Komise.

Článek 39

Pozastavení režimu aktivního zušlechťovacího styku

1.   Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty v oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Opatření, o nichž Komise rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

2.   V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s produkty v oblasti působnosti tohoto nařízení může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro tyto produkty zcela nebo částečně zakázat.

KAPITOLA III

Vývoz

Oddíl I

Vývozní licence

Článek 40

Nepovinné režimy vývozních licencí

1.   Komise může pro vývoz jednoho nebo více produktů v oblasti působnosti tohoto nařízení ze Společenství stanovit povinnost předložit vývozní licenci.

2.   Články 29, 30 a 31 se použijí obdobně.

3.   Prováděcí pravidla k tomuto článku, včetně doby platnosti licencí a výše jistoty, se přijmou postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.

Oddíl II

Pozastavení pasivního zušlechťovacího styku

Článek 41

Pozastavení režimu pasivního zušlechťovacího styku

1.   Pokud je trh Společenství narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty v oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Opatření, o nichž Komise rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se neprodleně sejde. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

2.   V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s produkty v oblasti působnosti tohoto nařízení může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro tyto produkty zcela nebo částečně zakázat.

HLAVA VI

PROVÁDĚCÍ, POZMĚŇOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Prováděcí ustanovení

Článek 42

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení budou se přijmou postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96. Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

a)

prováděcí pravidla k hlavě II, zahrnující

i)

produkty podléhající standardizaci a obchodním normám podle článku 2, aby se zejména určilo, co lze považovat za produkt řádné a uspokojivé obchodní jakosti,

ii)

pravidla pro kontroly za účelem ověření shody, zejména jejich jednotné používání v členských státech,

iii)

pravidla upravující odchylky a výjimky z používání obchodních norem,

iv)

pravidla pro obchodní úpravu, uvádění na trh a označování,

v)

pravidla pro používání obchodních norem na produkty dovážené do Společenství a na produkty vyvážené ze Společenství;

b)

prováděcí pravidla k hlavě III, zahrnující

i)

pravidla pro nadnárodní organizace producentů a nadnárodní sdružení organizací producentů včetně správní pomoci, kterou poskytují příslušné orgány v případě přeshraniční spolupráce,

ii)

pravidla pro financování opatření uvedených v článku 7, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Společenstvím,

iii)

podíl a prováděcí pravidla pro uhrazení podpory uvedené v čl. 11 odst. 1,

iv)

pravidla pro investice do jednotlivých podniků,

v)

termíny pro sdělování a oznamování podle článku 13,

vi)

ustanovení pro částečné platby finanční podpory Společenství podle článku 13;

c)

prováděcí pravidla k hlavě IV;

d)

pravidla pro správní a fyzické kontroly plnění povinností vyplývajících tohoto nařízení, které budou provádět členské státy;

e)

systém ukládání správních sankcí v případech, kdy je zjištěno nesplnění některé z povinností vyplývajících tohoto nařízení. Správní sankce musí být odstupňovány podle závažnosti, rozsahu, trvání a opakování zjištěného porušení předpisů;

f)

pravidla pro vracení neoprávněně vyplacených částek v důsledku používání tohoto nařízení;

g)

pravidla pro podávání zpráv o provedených kontrolách a jejich výsledcích;

h)

prováděcí pravidla k hlavě V včetně opatření, která jsou v uvedené hlavě výslovně zmiňována;

i)

pravidla pro určení informací nezbytných pro účely článku 44 a pravidla upravující jejich formu, obsah, časový rozvrh a lhůty a způsob předávání nebo poskytování informací a dokumentů;

j)

opatření nezbytná pro usnadnění přechodu od ustanovení nařízení (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 na ustanovení tohoto nařízení, včetně opatření k provedení článku 55 tohoto nařízení.

KAPITOLA II

Změny, zrušení a závěrečná ustanovení

Článek 43

Státní podpory

Nestanoví-li toto nařízení jinak, články 87, 88 a 89 Smlouvy se použijí na produkci produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 a brambor, čerstvých nebo chlazených, kódu KN 0701, a na obchodování s nimi.

Odchylně od prvního pododstavce

a)

členské státy mohou i nadále poskytovat státní podporu podle stávajících režimů na produkci brambor, čerstvých nebo chlazených, kódu KN 0701 a na obchodování s nimi až do 31. prosince 2011;

b)

Španělsko a Itálie mohou během hospodářského roku 2007/08 poskytovat státní podporu až do výše 15 milionů EUR s cílem podpořit přizpůsobení odvětví zpracování rajčat ustanovením tohoto nařízení;

c)

členské státy mohou poskytovat státní podporu až do 31. prosince 2010 za těchto podmínek:

i)

státní podpora se vyplácí pouze producentům ovoce a zeleniny, kteří nejsou členy uznané organizace producentů a kteří s uznanou organizací producentů podepsali smlouvu, v níž souhlasí, že budou uplatňovat opatření pro předcházení krizím a jejich řešení dotyčné organizace producentů,

ii)

výše státní podpory vyplácené těmto producentům nepřesáhne 75 % podpory Společenství obdržené členy dotyčné organizace producentů a

iii)

dotyčný členský stát předloží Komisi do 31. prosince 2010 zprávu o účinnosti a efektivnosti státní podpory, v níž zejména rozebere, do jaké míry podpora napomohla organizaci odvětví. Komise zprávu posoudí a rozhodne, zda předloží příslušné návrhy.

Článek 44

Sdělování

Členské státy a Komise si navzájem poskytují veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení, pro sledování a analýzu trhu a pro dodržování mezinárodních závazků týkajících se produktů v oblasti působnosti tohoto nařízení.

Článek 45

Výdaje

Výdaje podle tohoto nařízení se považují za intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 46

Změna nařízení (EHS) č. 827/68

V příloze nařízení (EHS) č. 827/68 se položka týkající se kódu KN 0910 nahrazuje tímto:

„ex 0910

Zázvor, kurkuma, bobkový list, kari a jiná koření s výjimkou tymiánu a šafránu“.

Článek 47

Změny nařízení (ES) č. 2200/96

Nařízení (ES) č. 2200/96 se mění takto:

1)

V čl. 1 odst. 2 se tabulka nahrazuje tímto:

„Kód KN

Popis

0702 00 00

Rajčata, čerstvá nebo chlazená

0703

Cibule, šalotka, česnek, pór a jiná cibulová zelenina, čerstvá nebo chlazená

0704

Zelí, květák, kapusta kadeřavá, kedluben a podobné jedlé rostliny rodu Brassica, čerstvé nebo chlazené

0705

Hlávkový salát (Lactuca sativa) a čekanka (Cichorium spp.), čerstvé nebo chlazené

0706

Mrkev, vodnice, tuřín, salátová řepa, kozí brada, bulvový celer, ředkvička a podobné jedlé kořeny, čerstvé nebo chlazené

0707 00

Okurky a nakládačky, čerstvé nebo chlazené

0708

Luštěniny, též vyluštěné, čerstvé nebo chlazené

ex 0709

Ostatní zelenina, čerstvá nebo chlazená, s výjimkou zeleniny podpoložek 0709 60 91, 0709 60 95, 0709 60 99, 0709 90 31, 0709 90 39 a 0709 90 60

ex 0802

Ostatní skořápkové ovoce, čerstvé nebo sušené, též bez skořápky nebo vyloupané, s výjimkou arekových (nebo betelových) ořechů a kola ořechů podpoložky 0802 90 20

0803 00 11

Banány plantejny, čerstvé

ex 0803 00 90

Banány plantejny, sušené

0804 20 10

Fíky, čerstvé

0804 30 00

Ananas

0804 40 00

Avokádo

0804 50 00

Kvajávy, manga a mangostany

0805

Citrusové plody, čerstvé nebo sušené

0806 10 10

Stolní hrozny, čerstvé

0807

Melouny (včetně melounů vodních) a papáje, čerstvé

0808

Jablka, hrušky a kdoule, čerstvé

0809

Meruňky, třešně a višně, broskve (včetně nektarinek), švestky a trnky, čerstvé

0810

Ostatní ovoce, čerstvé

0813 50 31

0813 50 39

Směsi výhradně ze sušených ořechů kódů KN 0801 a 0802

0910 20

Šafrán

ex 0910 99

Tymián, čerstvý nebo chlazený

ex 1211 90 85

Bazalka, meduňka, máta, dobromysl obecná (oregano), rozmarýn, šalvěj, čerstvé nebo chlazené

1212 99 30

Svatojánský chléb“

2)

Hlavy I až VI, články 43 a 44, články 47 až 57 a přílohy I až V se zrušují.

3)

Článek 46 se nahrazuje tímto:

„Článek 46

1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro ovoce a zeleninu (dále jen ‚výbor‘).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.“

Článek 48

Změny nařízení (ES) č. 2201/96

Nařízení (ES) č. 2201/96 se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Hospodářské roky produktů uvedených v odstavci 2 se v případě potřeby stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96.“

2)

Hlavy I a II, články 23 až 32 a přílohy I až III se zrušují.

Článek 49

Změny nařízení (ES) č. 2826/2000

Nařízení (ES) č. 2826/2000 se mění takto:

1)

V čl. 5 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud jde o propagaci čerstvého ovoce a zeleniny, věnuje se zvláštní pozornost propagaci zaměřené na děti ve školských zařízeních.“

2)

V čl. 9 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Procentní podíl stanovený v prvním pododstavci se zvyšuje na 60 % v případě propagace ovoce a zeleniny zaměřené výlučně na děti ve školských zařízeních.“

Článek 50

Změna směrnice 2001/112/ES

V článku 7 směrnice 2001/112/ES se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—

v případě potřeby přizpůsobení směrnice vývoji odpovídajících mezinárodních norem.“

Článek 51

Změna směrnice 2001/113/ES

V článku 5 směrnice 2001/113/ES se doplňuje nová odrážka, která zní:

„—

v případě potřeby přizpůsobení směrnice vývoji odpovídajících mezinárodních norem.“

Článek 52

Změny nařízení (ES) č. 1782/2003

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1)

V čl. 33 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pokud jim byla poskytnuta platba během referenčního období uvedeného v článku 38 v rámci alespoň jednoho z režimů podpor uvedených v příloze VI nebo, v případě olivového oleje, v hospodářských letech uvedených v čl. 37 odst. 1 druhém pododstavci nebo, v případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky, pokud obdrželi podporu trhu v reprezentativním období uvedeném v písm. K přílohy VII, nebo, v případě banánů, pokud obdrželi náhradu za ušlé příjmy v reprezentativním období uvedeném v písm. L přílohy VII, nebo, v případě ovoce a zeleniny, konzumních brambor a školek, pokud byli pěstiteli ovoce a zeleniny, konzumních brambor nebo sadebního materiálu ve školkách v reprezentativním období používaném členskými státy pro tyto produkty podle písm. M přílohy VII;“

2)

V čl. 37 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky se referenční částka vypočítá a upraví v souladu s písm. M přílohy VII.“

3)

V článku 40 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Pokud bylo případem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi ovlivněno celé referenční období, vypočítá členský stát referenční částku na základě období 1997 až 1999.

V případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky se referenční částka vypočte na základě nejbližšího hospodářského roku předcházejícího reprezentativnímu období zvolenému podle písm. K přílohy VII. V případě banánů se referenční částka vypočte na základě nejbližšího hospodářského roku předcházejícího reprezentativnímu období zvolenému podle písm. L přílohy VII. V případě ovoce a zeleniny, konzumních brambor a školek se referenční částka vypočte na základě nejbližšího hospodářského roku předcházejícího reprezentativnímu období zvolenému podle písm. M přílohy VII. V těchto případech se odstavec 1 použije obdobně.“

4)

V čl. 42 odst. 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě použití odstavce 5 však mohou členské státy rozhodnout, že pro rok 2007 nepřevedou nevyužité platební nároky, které odpovídají rovnocennému počtu hektarů ohlášených zemědělcem a využívaných pro konzumní brambory nebo pro ovoce a zeleninu, zpět do vnitrostátní rezervy.“

5)

V čl. 43 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

v případě podpor pro bramborový škrob, sušená krmiva, osivo, olivové háje a tabák uvedených v příloze VII počet hektarů, na jejichž produkci byla v referenčním období poskytnuta podpora, vypočtený v souladu s písm. B, D, F, H a I přílohy VII;

aa)

v případě cukrové řepy, cukrové třtiny a čekanky počet hektarů vypočtený v souladu s písm. K bodem 4 přílohy VII;

ab)

v případě banánů počet hektarů vypočtený v souladu s písm. L přílohy VII;

ac)

v případě ovoce a zeleniny, konzumních brambor a školek počet hektarů vypočtený v souladu s písm. M přílohy VII;“

6)

V čl. 44 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„‚Hektarem, na který lze poskytnout podporu,‘ se rozumí také

a)

plochy osázené chmelem nebo dočasně ležící ladem;

b)

plochy osázené olivovníky;

c)

plochy osázené banánovníky;

d)

plochy s trvalými kulturami ovoce a zeleniny;

e)

školky.“

7)

V článku 45 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Pro rok 2007 se však v členských státech, které nevyužily možnosti uvedené v článku 71 a které nevyužívají možnosti uvedené v čl. 51 druhém pododstavci, nevyužité platební nároky, které odpovídají rovnocennému počtu hektarů oznámených zemědělcem a využívaných pro konzumní brambory nebo ovoce a zeleninu, nepřevedou zpět do vnitrostátní rezervy.“

8)

Článek 51 se nahrazuje tímto:

„Článek 51

Zemědělské využití půdy

Zemědělci mohou využívat pozemky ohlášené v souladu s čl. 44 odst. 3 pro jakoukoli zemědělskou činnost kromě trvalých kultur. Zemědělci však mohou využívat pozemky pro

a)

chmel;

b)

olivovníky;

c)

banánovníky;

d)

trvalé kultury ovoce a zeleniny;

e)

školky.

Odchylně od prvního pododstavce se může kterýkoli členský stát do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že až do dne, který určí, nejpozději však do 31. prosince 2010 nemusí být pozemky v jedné nebo více oblastech členského státu ani nadále využívány pro

a)

produkci jednoho nebo více produktů uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96. V tom případě však členské státy mohou rozhodnout, že povolí pěstování vedlejších plodin na hektarech, na něž lze poskytnout podporu, během období nejvýše tří měsíců počínaje každoročně 15. srpnem; na žádost členského státu však toto datum může být postupem podle čl. 144 odst. 2 změněno pro oblasti, v nichž se z důvodů podnebných podmínek obiloviny obvykle sklízejí dříve, nebo

b)

produkci konzumních brambor nebo

c)

školky.“

9)

V článku 60 se odstavec 8 nahrazuje tímto:

„8.   Pokud se členský stát rozhodne využít odchylky uvedené v čl. 51 druhém pododstavci, může rovněž do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že bude ve stejném období uplatňovat odstavce 1 až 7 tohoto článku. Odstavce 1 až 7 tohoto článku se nepoužijí v žádném jiném případě.“

10)

V čl. 63 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V souvislosti se začleněním plateb pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky do režimu jednotné platby se členské státy mohou do 1. dubna 2008 rozhodnout uplatňovat odchylku stanovenou v prvním pododstavci.“

11)

V článku 64 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Na základě výběru provedeného každým členským státem stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2 strop pro každou z přímých plateb uvedených v článcích 66 až 69.

Tento strop se rovná složce každého typu přímé platby ve vnitrostátních stropech uvedených v článku 41 vynásobené procenty snížení, která členské státy použijí v souladu s články 66 až 69.

Celková výše stanovených stropů se odečte od vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 postupem podle čl. 144 odst. 2.“

12)

V článku 65 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pokud jde o nároky, které mají být přiznány zemědělcům, složka referenční částky, která vyplývá z každé přímé platby stanovené v článcích 66 až 69, se po případném snížení podle článku 41 dále sníží o procentní podíl, který stanoví členské státy v rámci omezení stanovených v uvedených článcích, a pro přímé platby stanovené v článku 68b v období stanoveném členskými státy podle uvedeného článku.“

13)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 68b

Přechodné platby pro ovoce a zeleninu

1.   Členské státy mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si do 31. prosince 2011 ponechají až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41 odpovídající některým rajčatům dodávaným ke zpracování, na něž bylo možné poskytovat podporu v rámci režimu podpory stanoveném v nařízení (ES) č. 2201/96.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného podle čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují tato rajčata za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 10g.

2.   Členské státy mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si ponechají

a)

do 31. prosince 2010 až 100 % složky vnitrostátních stropů podle článku 41 odpovídající některým kulturám ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce, které jsou dodávány ke zpracování a na něž lze poskytnout podporu podle režimů podpor stanovených v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96, a

b)

od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2012 až 75 % složky vnitrostátních stropů podle článku 41 odpovídající některým kulturám ovoce a zeleniny, kromě jednoletých plodin uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce, které jsou dodávány ke zpracování a na něž lze poskytnout podporu podle režimů podpor stanovených v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného v souladu s čl. 64 odst. 2 vyplatí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečné platby se poskytují zemědělcům, kteří produkují jeden nebo více z následujících druhů ovoce a zeleniny, jež jsou dodávány ke zpracování a na něž lze poskytnout podporu podle režimů podpor uvedených v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96, kterou stanoví dotyčný členský stát v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě IV kapitole 10g:

a)

čerstvé fíky;

b)

čerstvé citrusové plody;

c)

stolní hrozny;

d)

hrušky;

e)

broskve a nektarinky a

f)

některé druhy švestek odvozené ze švestek odrůdy ‚d’Ente‘.

3.   Složka vnitrostátních stropů podle odstavce 1, která odpovídá rajčatům, se stanoví takto:

Členský stát

Částka

(v milionech EUR za kalendářní rok)

Bulharsko

5,394

Česká republika

0,414

Řecko

35,733

Španělsko

56,233

Francie

8,033

Itálie

183,967

Kypr

0,274

Malta

0,932

Maďarsko

4,512

Rumunsko

1,738

Polsko

6,715

Portugalsko

33,333

Slovensko

1,018

4.   Složka vnitrostátních stropů podle odstavce 2, která odpovídá kulturám ovoce a zeleniny kromě jednoletých plodin, se stanoví takto:

Členský stát

Částka

(v milionech EUR za kalendářní rok)

Bulharsko

0,851

Česká republika

0,063

Řecko

153,833

Španělsko

110,633

Francie

44,033

Itálie

131,700

Kypr

v roce 2008: 4,793

v roce 2009: 4,856

v roce 2010: 4,919

v roce 2011: 4,982

v roce 2012: 5,045

Maďarsko

0,244

Rumunsko

0,025

Portugalsko

2,400

Slovensko

0,007“

14)

Článek 71g se zrušuje.

15)

V čl. 71k odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Nové členské státy však mohou s ohledem na začlenění plateb pro ovoce a zeleninu do režimu jednotné platby rozhodnout o uplatnění odchylky stanovené v prvním pododstavci do 1. dubna 2008 nebo do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku použití režimu jednotné platby.“

16)

V hlavě IV se doplňují nové kapitoly, které znějí:

„KAPITOLA 10g

PŘECHODNÉ PLATBY ZA OVOCE A ZELENINU

Článek 110t

Přechodná podpora na plochu

1.   V případě použití čl. 68b odst. 1 nebo čl. 143bc odst. 1 během období uvedeného ve zmíněných ustanoveních lze za podmínek stanovených v této kapitole poskytnout přechodnou podporu na plochu zemědělcům produkujícím určité druhy rajčat, které určí členské státy a které jsou dodávány ke zpracování.

2.   V případě použití čl. 68b odst. 2 nebo čl. 143bc odst. 2 během období uvedeného v daných ustanoveních lze za podmínek stanovených v této kapitole poskytnout přechodnou podporu na plochu zemědělcům produkujícím určité druhy ovoce a zeleniny uvedené v čl. 68b odst. 2 třetím pododstavci, které určí členské státy a které jsou dodávány ke zpracování.

Článek 110u

Výše podpory a způsobilost

1.   Členské státy stanoví na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výši podpory na hektar, na němž se pěstují rajčata a jednotlivé druhy ovoce a zeleniny uvedené v čl. 68b odst. 2.

2.   Celková výše plateb v žádném případě nepřekročí strop stanovený podle čl. 64 odst. 2 nebo článku 143bc.

3.   Podpora se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/1996.

4.   Poskytnutí podpory Společenství mohou členské státy podřídit dalším objektivním a nediskriminačním kritériím, včetně podmínky členství zemědělců v organizaci producentů nebo v seskupení producentů uznaných podle článku 4 nebo 7 nařízení Rady (ES) č. 1182/2007 ze dne 26. září 2007, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro odvětví ovoce a zeleniny (20).

5.   Členské státy oznámí Komisi do 1. listopadu 2007 své rozhodnutí uplatňovat článek 68b nebo článek 143bc, částku, kterou si ponechají podle uvedených článků, a kritéria uvedená v odstavci 1 tohoto článku.

KAPITOLA 10h

PŘECHODNÁ PLATBA ZA BOBULOVINY

Článek 110v

Platba za bobuloviny

1.   Přechodná podpora na plochu se použije během období, které skončí 31. prosince 2012, pro jahody kódu KN 0810 10 00 a maliny kódu KN 0810 20 10 dodávané ke zpracování.

2.   Podpora se poskytuje pouze na plochy, na jejichž produkci se vztahuje smlouva o zpracování na jeden z výrobků uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/1996.

3.   Podpora vyplácená Společenstvím činí 230 EUR/ha ročně.

4.   Členské státy mohou k podpoře Společenství udělit i vnitrostátní podporu. Celková výše podpory Společenství a vnitrostátní podpory nesmí přesáhnout 400 EUR/ha ročně.

5.   Podpora se vyplácí pouze na maximální vnitrostátní zaručené plochy, které jsou členským státům přiděleny takto:

Členský stát

Vnitrostátní zaručená plocha

(v hektarech)

Bulharsko

2 400

Maďarsko

1 700

Lotyšsko

400

Litva

600

Polsko

48 000

Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, přesáhne v daném členském státě a v daném roce maximální vnitrostátní zaručenou plochu, snižuje se výše podpory uvedené v odstavci 3 úměrně překročení maximální vnitrostátní zaručené plochy.

6.   Články 143a a 143c se na přechodnou platbu za bobuloviny nepoužijí.

17)

V článku 143b se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Nové členské státy mohou nejpozději ke dni přistoupení rozhodnout, že po dobu použitelnosti uvedenou v odstavci 9 nahradí přímé platby, kromě podpory pro energetické plodiny stanovené v hlavě IV kapitole 5 a přechodné platby za bobuloviny stanovené v hlavě IV kapitole 10h, jednotnou platbou na plochu, jež se vypočítá podle odstavce 2.“

18)

V čl. 143b odst. 3 se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„—

upravený s použitím odpovídajícího procentního podílu uvedeného v článku 143a pro postupné zavedení přímých plateb, s výjimkou částek dostupných v souladu s písm. K bodem 2 přílohy VII nebo v souladu s rozdílem mezi těmito částkami a částkami skutečně uplatněnými podle čl. 143ba odst. 4 a s výjimkou částek odpovídajících odvětví ovoce a zeleniny v souladu s čl. 68b odst. 3 a 4 nebo v souladu s rozdílem mezi těmito částkami a částkami skutečně uplatněnými podle čl. 143bb odst. 4 a čl. 143bc odst. 3.“

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 143bb

Oddělená platba za ovoce a zeleninu

1.   Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že poskytnou oddělenou platbu za ovoce a zeleninu zemědělcům způsobilým podle režimu jednotné platby na plochu. Tato platba se poskytuje na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou kritéria stanovená v písm. M prvním odstavci přílohy VII, a pro reprezentativní období stanovené v uvedeném odstavci.

2.   Oddělená platba za ovoce a zeleninu se poskytuje v mezích složky vnitrostátního stropu podle článku 71c odpovídající ovoci a zelenině.

3.   Odchylně od odstavce 2 může každý dotčený nový členský stát do 1. listopadu 2007 na základě objektivních kritérií rozhodnout, že na oddělenou platbu za ovoce a zeleninu použije nižší strop, než je strop stanovený v uvedeném odstavci.

4.   Finanční prostředky dostupné pro poskytování oddělené platby za ovoce a zeleninu podle odstavců 1, 2 a 3 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3.

5.   Články 143a a 143c se nepoužijí na oddělenou platbu za ovoce a zeleninu.

6.   V případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se oddělená platba za ovoce a zeleninu poskytuje zemědělci, který podnik zdědí, je-li tento zemědělec způsobilý podle režimu jednotné platby na plochu.

Článek 143bc

Přechodná platba za ovoce a zeleninu

1.   Odchylně od článku 143b se nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu mohou do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si až do 31. prosince 2011 ponechají až 50 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 41, která odpovídá rajčatům kódu KN 0702 00 00.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 144 odst. 2 vyplácí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům, kteří produkují rajčata za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 10g.

2.   Odchylně od článku 143b se mohou nové členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu do 1. listopadu 2007 rozhodnout, že si ponechají

a)

až do 31. prosince 2010 až 100 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 71c, která odpovídá kulturám ovoce a zeleniny kromě jednoletých plodin uvedených v čl. 68b odst. 2 třetím pododstavci;

b)

od 1. ledna 2011 až do 31. prosince 2012 až 75 % složky vnitrostátních stropů uvedených v článku 71c, která odpovídá kulturám ovoce a zeleniny kromě jednoletých plodin uvedených v čl. 68b odst. 2 třetím pododstavci.

V tom případě a v mezích stropu stanoveného postupem podle čl. 144 odst. 2 vyplácí dotyčný členský stát na ročním základě dodatečnou platbu zemědělcům.

Dodatečná platba se poskytuje zemědělcům produkujícím jeden nebo více druhů ovoce a zeleniny určených dotčeným členským státem, které jsou uvedeny v čl. 68b odst. 2 třetím pododstavci.

3.   Finanční prostředky dostupné pro poskytování přechodné platby za ovoce a zeleninu podle odstavců 1 a 2 se nezahrnují do ročního finančního rámce uvedeného v čl. 143b odst. 3.

4.   Články 143a a 143c se nepoužijí na přechodnou platbu za ovoce a zeleninu.“

20)

V článku 145 se vkládá nové písmeno, které zní:

„d)d)

prováděcí pravidla týkající se zařazení podpory pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky do režimu jednotné platby, jakož i plateb uvedených v kapitolách 10g a 10h hlavy IV.“

21)

Článek 155 se nahrazuje tímto:

„Článek 155

Jiná přechodná pravidla

Další opatření požadovaná k usnadnění přechodu z režimů stanovených v nařízeních, jež jsou uvedena v článcích 152 a 153, a v nařízeních (EHS) č. 404/93, (ES) č. 2200/96, (ES) č. 2201/96, (ES) 2202/96 a (ES) č. 1260/2001, na režimy podle tohoto nařízení, zejména na režimy, jež souvisejí s používáním článků 4 a 5 a přílohy nařízení (ES) č. 1259/1999 a článku 6 nařízení (ES) č. 1251/1999, a od ustanovení, která souvisejí s plány na zlepšení stanovenými v nařízení (EHS) č. 1035/72, k ustanovením uvedeným v článcích 83 až 87 tohoto nařízení, mohou být přijata postupem podle čl. 144 odst. 2 tohoto nařízení. Nařízení a články uvedené v článcích 152 a 153 zůstávají použitelné i nadále za účelem určování referenčních částek uvedených v příloze VII.“

22)

Přílohy se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 53

Změny nařízení (ES) č. 318/2006

Nařízení (ES) č. 318/2006 se mění takto:

1)

V čl. 32 odst. 1, 2 a 4 se za slova „v příloze VII“ vkládají slova „nebo v příloze VIII“.

2)

Za přílohu VII se doplňuje nová příloha, která zní:

PŘÍLOHA VIII

Výrobky z ovoce a zeleniny

Výrobky uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny (21).

Článek 54

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2202/96 se zrušuje.

Článek 55

Přechodná ustanovení

1.   Režimy podpory stanovené v nařízeních (ES) č. 2201/96 a (ES) č. 2202/96 a zrušené tímto nařízením zůstávají použitelné pro každý z dotčených produktů pro hospodářský rok daného produktu, který končí v roce 2008.

2.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů, které již byly uznány podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, jsou i nadále uznány podle tohoto nařízení. V případě potřeby se přizpůsobí požadavkům tohoto nařízení do 31. prosince 2010.

3.   Operační program, který byl schválen podle nařízení (ES) č. 2200/96 přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, může na žádost organizace producentů

a)

pokračovat až do konce nebo

b)

být změněn v souladu s požadavky tohoto nařízení nebo

c)

být nahrazen novým operačním programem, který bude schválen podle tohoto nařízení.

Ustanovení čl. 10 odst. 3 písm. e) a f) se použijí pro operační programy předložené v roce 2007, které v den použitelnosti tohoto nařízení ještě nebyly schváleny a které jinak splňují kritéria stanovená ve zmíněných písmenech.

4.   Seskupení producentů, kterým bylo uděleno předběžné uznání podle nařízení (ES) č. 2200/96, nadále využívají daného předběžného uznání podle tohoto nařízení. Plány uznání přijaté podle nařízení (ES) č. 2200/96 nadále využívají výhod spojených s tímto přijetím podle tohoto nařízení. V případě potřeby se však tyto plány pozmění, aby se tak seskupení producentů umožnilo splnit kritéria pro uznání za organizaci producentů, která jsou stanovena v článku 4 tohoto nařízení. Pokud jde o seskupení producentů v členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, použijí se na plány uznání ode dne použitelnosti tohoto nařízení výše podpory stanovené v čl. 7 odst. 4 písm. a).

5.   Smlouvy uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2202/96, které pokrývají více než jeden hospodářský rok režimu podpory pro zpracování citrusových plodů a které se týkají hospodářského roku začínajícího dne 1. října 2008 nebo dalších hospodářských roků, mohou být se souhlasem obou smluvních stran pozměněny nebo ukončeny, aby se zohlednilo zrušení uvedeného nařízení a následné zrušení podpory. V důsledku změny nebo zrušení se na zúčastněné osoby nepoužijí žádné sankce podle uvedeného nařízení nebo prováděcích předpisů k němu.

6.   Pokud členský stát využije přechodných opatření podle článku 68b nebo článku 143bc nařízení (ES) č. 1782/2003, zůstávají pravidla přijatá podle článku 6 nařízení (ES) č. 2201/96 nebo článku 6 nařízení (ES) č. 2202/96, která se týkají minimálních vlastností surovin dodaných ke zpracování a minimálních požadavků na jakost hotových výrobků, použitelná na suroviny sklizené na jeho území.

Článek 56

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. září 2007.

Za Radu

předseda

J. SILVA


(1)  Úř. věst. C 175, 27.7.2007, s. 53.

(2)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 47/2003 (Úř. věst. L 7, 11.1.2003, s. 64).

(3)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(4)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(5)  Úř. věst. L 151, 30.6.1968, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97).

(6)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58.

(7)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 67. Směrnice ve znění směrnice 2004/84/ES (Úř. věst. L 219, 19.6.2004, s. 8).

(8)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 552/2007 (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 10).

(9)  Úř. věst. L 328, 23.12.2000, s. 2. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2060/2004 (Úř. věst. L 357, 2.12.2004, s. 3).

(10)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).

(11)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 378/2007 (Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1).

(12)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(13)  Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2012/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 8).

(15)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1) s účinkem od 1. ledna 2009.

(16)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1).

(17)  Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.

(18)  Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 427/2003 (Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1).

(19)  Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2200/2004 (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 1).

(20)  Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1.“

(21)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1182/2007 (Úř. věst. L 273, 17.10.2007, s. 1).


PŘÍLOHA I

Taxativní seznam pravidel, jejichž působnost může být podle článků 14 a 23 rozšířena na producenty, kteří nejsou členy organizací producentů

1.

Pravidla týkající se údajů o produkci:

a)

oznamování pěstitelských záměrů podle produktu a v případě potřeby podle odrůdy;

b)

oznamování výsevu a výsadby;

c)

oznamování celkových obdělaných ploch podle produktu a pokud možno podle odrůdy;

d)

oznamování předpokládaných objemů a dat sklizně podle produktů a pokud možno podle odrůd;

e)

pravidelné oznamování sklizených množství a dostupných zásob podle odrůdy;

f)

informování o skladovacích kapacitách.

2.

Pravidla týkající se produkce:

a)

výběr osiva použitého s ohledem na zamýšlené určení produktu (trh s čerstvými produkty nebo průmyslové zpracování);

b)

řez ovocných výsadeb.

3.

Pravidla týkající se uvádění na trh:

a)

stanovená data pro začátek sklizně, časové rozložení uvádění produktů na trh;

b)

minimální požadavky na jakost a velikost;

c)

příprava, obchodní úprava, balení a označování na prvním stupni uvádění na trh;

d)

označení původu produktu.

4.

Pravidla týkající se ochrany životního prostředí:

a)

používání hnojiv a hnoje;

b)

používání prostředků na ochranu rostlin a jiných metod ochrany rostlin;

c)

maximální obsah reziduí prostředků na ochranu rostlin a hnojiv v ovoci a zelenině;

d)

pravidla nakládání s vedlejšími produkty a odpadním materiálem;

e)

pravidla nakládání s produkty staženými z trhu.

5.

Pravidla týkající se propagace a komunikace v souvislosti s předcházením krizím a jejich řešením podle čl. 9 odst. 2 písm. c).


PŘÍLOHA II

Přílohy nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

1)

V příloze I:

a)

se zrušuje řádek „Sušené vinné hrozny“;

b)

za řádek „Cukrová řepa a cukrová třtina používané k výrobě cukru“ se vkládají tyto nové řádky:

„Ovoce a zelenina dodané ke zpracování

Hlava IV kapitola 10g tohoto nařízení

Přechodné platby za ovoce a zeleninu

Jahody a maliny dodané ke zpracování

Hlava IV kapitola 10h tohoto nařízení

Přechodná platba za bobuloviny

Ovoce a zelenina

Článek 143bb tohoto nařízení

Oddělená platba za ovoce a zeleninu“

2)

Příloha II se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA II

Vnitrostátní stropy uvedené v čl. 12 odst. 2

(v milionech EUR)

Členský stát

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Belgie

4,7

6,4

8,0

8,0

8,1

8,1

8,1

8,1

Dánsko

7,7

10,3

12,9

12,9

12,9

12,9

12,9

12,9

Německo

40,4

54,6

68,3

68,3

68,3

68,3

68,3

68,3

Řecko

45,4

61,1

76,4

79,7

79,7

79,7

79,7

79,7

Španělsko

56,9

77,3

97,0

103,8

103,9

103,9

103,9

103,9

Francie

51,4

68,7

85,9

87,0

87,0

87,0

87,0

87,0

Irsko

15,3

20,5

25,6

25,6

25,6

25,6

25,6

25,6

Itálie

62,3

84,5

106,4

116,5

116,6

116,6

116,6

116,6

Lucembursko

0,2

0,3

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

0,4

Nizozemsko

6,8

9,5

12,0

12,0

12,0

12,0

12,0

12,0

Rakousko

12,4

17,1

21,3

21,4

21,4

21,4

21,4

21,4

Portugalsko

10,8

14,6

18,2

19,6

19,6

19,6

19,6

19,6

Finsko

8,0

10,9

13,7

13,8

13,8

13,8

13,8

13,8

Švédsko

6,6

8,8

11,0

11,0

11,0

11,0

11,0

11,0

Spojené království

17,7

23,6

29,5

29,5

29,5

29,5

29,5

29,5

3)

V příloze V se zrušují řádky „Sušené vinné hrozny“, „Citrusové plody ke zpracování“ a „Rajčata ke zpracování“.

4)

V příloze VII se vkládá nové písmeno, které zní:

„M.

Ovoce a zelenina, konzumní brambory a školky

Členské státy stanoví částku, jež bude zařazena do referenční částky pro každého zemědělce, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou například

částka podpory trhu obdržená přímo nebo nepřímo zemědělcem pro ovoce a zeleninu, konzumní brambory a školky,

plocha využitá k produkci ovoce a zeleniny, konzumních brambor a sadebního materiálu ve školkách,

množství vyprodukovaného ovoce a zeleniny, konzumních brambor a sadebního materiálu ve školkách,

za reprezentativní období, které může být pro každý produkt rozdílné, v délce jednoho nebo více hospodářských roků počínaje hospodářským rokem končícím v roce 2001 a v případě členských států, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, hospodářským rokem končícím v roce 2004 až do hospodářského roku končícího v roce 2007.

Členské státy vypočítají počet hektarů, na které lze poskytnout podporu, podle čl. 43 odst. 2 na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou plochy uvedené ve druhé odrážce prvního odstavce.

Kritéria použitá v tomto bodě se mohou pro jednotlivé druhy ovoce a zeleniny a konzumních brambor lišit, je-li to náležitě a objektivně zdůvodněno. Na stejném základě mohou členské státy rozhodnout, že nestanoví částky, které se mají zahrnout do referenční částky, a příslušný počet hektarů podle tohoto bodu před koncem přechodného tříletého období, které uplyne dne 31. prosince 2010.

Pro účely tohoto nařízení se ‚ovocem a zeleninou‘ rozumějí produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96 a v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 a ‚konzumními brambory‘ brambory kódu KN 0701 jiné než brambory určené k výrobě škrobu, pro které se poskytuje podpora podle článku 93.“

5)

Přílohy VIII a VIIIa se nahrazují tímto:

PŘÍLOHA VIII

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 41

(v tisících EUR)

Členský stát

2005

2006

2007

2008

2009

2010 a následující

Belgie

411 053

580 376

593 395

606 935

614 179

611 805

Dánsko

943 369

1 015 479

1 021 296

1 027 278

1 030 478

1 030 478

Německo

5 148 003

5 647 175

5 695 607

5 744 240

5 770 254

5 774 254

Řecko

838 289

2 143 603

2 171 217

2 365 298

2 367 713

2 178 382

Španělsko

3 266 092

4 635 365

4 649 913

4 830 954

4 838 536

4 840 413

Francie

7 199 000

8 236 045

8 282 938

8 382 272

8 407 555

8 415 555

Irsko

1 260 142

1 335 311

1 337 919

1 340 752

1 342 268

1 340 521

Itálie

2 539 000

3 791 893

3 813 520

4 151 330

4 163 175

4 184 720

Lucembursko

33 414

36 602

37 051

37 051

37 051

37 051

Nizozemsko

386 586

428 329

833 858

846 389

853 090

853 090

Rakousko

613 000

633 577

737 093

742 610

745 561

744 955

Portugalsko

452 000

504 287

571 377

608 601

609 131

608 827

Finsko

467 000

561 956

563 613

565 690

566 801

565 520

Švédsko

637 388

670 917

755 045

760 281

763 082

763 082

Spojené království

3 697 528

3 944 745

3 960 986

3 977 175

3 985 834

3 975 849

PŘÍLOHA VIIIa

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 71c

(v tisících EUR)

Kalendářní rok

Bulharsko

Česká republika

Estonsko

Kypr

Lotyšsko

Litva

Maďarsko

Malta

Rumunsko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

2005

 

228 800

23 400

8 900

33 900

92 000

350 800

670

 

724 600

35 800

97 700

2006

 

294 551

27 300

12 500

43 819

113 847

446 305

830

 

980 835

44 184

127 213

2007

200 384

377 919

40 400

17 660

60 764

154 912

540 286

1 668

441 930

1 263 706

59 026

161 362

2008

246 766

470 463

50 500

27 167

75 610

193 076

677 521

3 017

532 444

1 579 292

73 618

201 937

2009

287 399

559 622

60 500

31 670

90 016

230 560

807 366

3 434

623 399

1 877 107

87 942

240 014

2010

327 621

645 222

70 600

36 173

103 916

267 260

933 966

3 851

712 204

2 162 207

101 959

276 514

2011

407 865

730 922

80 700

40 676

117 816

303 960

1 060 666

4 268

889 814

2 447 207

115 976

313 114

2012

488 209

816 522

90 800

45 179

131 716

340 660

1 187 266

4 685

1 067 425

2 732 307

129 993

349 614

2013

568 553

902 222

100 900

49 682

145 616

377 360

1 313 966

5 102

1 245 035

3 017 407

144 110

386 214

2014

648 897

902 222

100 900

49 682

145 616

377 360

1 313 966

5 102

1 422 645

3 017 407

144 110

386 214

2015

729 241

902 222

100 900

49 682

145 616

377 360

1 313 966

5 102

1 600 256

3 017 407

144 110

386 214

2016 a následující roky

809 585

902 222

100 900

49 682

145 616

377 360

1 313 966

5 102

1 777 866

3 017 407

144 110

386 214