22.9.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 248/1

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1098/2007

ze dne 18. září 2007,

kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné v Baltském moři a lov těchto populací, mění nařízení (EHS) č. 2847/93 a ruší nařízení (ES) č. 779/97

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Z nedávno podaných vědeckých doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) vyplývá, že populace tresky obecné v subdivizích ICES 25 až 32 Baltského moře se zmenšila na úroveň, při níž trpí sníženou reprodukční schopností, a že odlov této populace probíhá neudržitelným způsobem.

(2)	Z nedávných vědeckých doporučení ICES dále vyplývá, že populace tresky obecné v subdivizích ICES 22, 23 a 24 Baltského moře je nadměrně lovena a dosáhla úrovně, při níž je ohrožena sníženou reprodukční schopností.

(3)	Je třeba přijmout opatření pro zavedení víceletého plánu řízení rybolovu populací tresky obecné v Baltském moři.

(4)	Cílem plánu je zajistit, aby populace tresky obecné v Baltském moři bylo možné využívat za udržitelných hospodářských, environmentálních a sociálních podmínek.

(5)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2) mimo jiné vyžaduje, aby za účelem dosažení tohoto cíle Společenství uplatňovalo preventivní přístup při přijímání opatření na ochranu a zachování těchto populací, pro jejich udržitelné využívání a co největší snížení dopadu rybolovu na mořské ekosystémy. Mělo by se zaměřit na postupné zavádění takového přístupu k řízení rybolovu, který je založen na ekosystémech, a mělo by přispívat k účinnosti rybolovných činností v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu, spolu se zajištěním přiměřené životní úrovně osob závislých na lovu tresky obecné v Baltském moři a s ohledem na zájmy spotřebitelů.

(6)	Pro dosažení tohoto cíle je nutné obnovit východní populaci tak, aby se dostala do bezpečných biologických limitů, a u obou populací zajistit dosažení takových úrovní, při nichž bude zachována jejich plná reprodukční schopnost a bude možné dlouhodobě dosahovat co nejlepších úlovků.

(7)	Toho lze dosáhnout zavedením vhodné metody postupného snižování intenzity rybolovných činností zaměřených na tresku obecnou na úroveň odpovídající tomuto cíli a stanovováním celkových přípustných odlovů (TAC) populací tresky obecné na úrovních odpovídajících intenzitě rybolovu.

(8)	Vzhledem k tomu, že k odlovu tresky obecné při lovu sledě obecného a šprota obecného a při lovu lososa do tenatových sítí a tenatových sítí na chytání ryb za žábry dochází jen velmi omezeně, na tyto druhy rybolovu by se postupné snižování intenzity vztahovat nemělo.

(9)	V zájmu zajištění stabilních rybolovných práv je vhodné omezit změny TAC mezi jednotlivými lety.

(10)	Kontrolu intenzity rybolovu je vhodné provádět prostřednictvím úprav délky období, v nichž je lov tresky obecné povolen. Členské státy mohou stanovit společné dny, které mohou všechna plavidla Společenství plující pod jejich vlajkami strávit mimo přístav.

(11)

Má-li být zajištěno dodržování opatření stanovených v tomto nařízení, je nutné přijmout kontrolní opatření nad rámec nebo odchylně od kontrolních opatření stanovených v nařízení Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu (3), v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (4) a v nařízení Komise (EHS) č. 2807/83 ze dne 22. září 1983, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro zaznamenávání údajů o úlovcích ryb členských států (5).

(12)	Během prvních tří let svého provádění by měl být víceletý plán chápán jako plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(13)	Subdivize ICES 27 nebo 28 by mohly být vyjmuty z ustanovení o řízení intenzity rybolovu vzhledem k minimálním odlovům v těchto subdivizích ICES.

(14)	Víceletý plán stanovený v tomto nařízení nahrazuje stávající úpravu řízení intenzity rybolovu v Baltském moři. Nařízení Rady (ES) č. 779/97 ze dne 24. dubna 1997 o zavedení režimu řízení intenzity rybolovu v Baltském moři (6) by tedy mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Věc

Tímto nařízením se zavádí víceletý plán pro tyto populace tresky obecné (dále jen „dotčené populace tresky obecné“) a lov těchto populací:

a)	treska obecná vyskytující se v oblasti A;

b)	treska obecná vyskytující se v oblasti B a C.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se použije na rybářská plavidla Společenství o celkové délce nejméně osm metrů lovící v Baltském moři a na členské státy ležící na pobřeží Baltského moře (dále jen „dotčené členské státy“). Článek 9 se však použije na plavidla o celkové délce menší než osm metrů působící v oblasti Baltského moře.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se vedle definic uvedených v článku 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu (7), použijí tyto definice:

a)	„divizemi a subdivizemi Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES)“ se rozumí oblasti vymezené v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91 dne 17. prosince 1991 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (8);

b)	„Baltským mořem“ se rozumí divize ICES IIIb, IIIc a IIId;

c)	„celkovým přípustným odlovem (TAC)“ se rozumí množství ryb, které lze každý rok odlovit z každé populace;

d)	„systémy VMS“ se rozumí systémy sledování plavidel (VMS) podle nařízení Komise (ES) č. 2244/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se stanoví pravidla pro systémy satelitního sledování plavidel (9) pro plavidla jakékoliv délky;

e)	„oblastí A“ se rozumí subdivize ICES 22 až 24; „oblastí B“ se rozumí subdivize ICES 25 až 28; „oblastí C“ se rozumí subdivize ICES 29 až 32;

f)	„dny strávenými mimo přístav“ se rozumí jakékoli nepřerušené období 24 hodin nebo jejich část, během nichž plavidlo není v přístavu.

KAPITOLA II

CÍLE

Článek 4

Cíle

Plán zajistí udržitelné využívání dotčených populací tresky obecné postupným snižováním míry úmrtnosti způsobené rybolovem a jejím následným udržováním alespoň na těchto úrovních:

a)	0,6 u 3–6leté populace tresky obecné v oblasti A a

b)	0,3 u 4–7leté populace tresky obecné v oblastech B a C.

KAPITOLA III

CELKOVÉ PŘÍPUSTNÉ ODLOVY

Článek 5

Stanovení TAC

1.   Každý rok Rada na základě návrhu Komise rozhodne kvalifikovanou většinou o TAC pro dotčené populace tresky obecné v následujícím roce.

2.   TAC pro dotčené populace tresky obecné se stanoví podle článků 6 a 7.

Článek 6

Postup stanovení TAC pro dotčené populace tresky obecné

1.   Rada přijme jako TAC pro dotčené populace tresky obecné hodnotu, která je podle vědeckého hodnocení provedeného Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „STECF“) vyšší z těchto dvou možností:

a)	TAC, jehož výsledkem by v roce jeho uplatnění bylo 10 % snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem v porovnání s mírou úmrtnosti způsobené rybolovem odhadnutou v předchozím roce;

b)	TAC, jehož výsledkem by byla míra úmrtnosti způsobené rybolovem uvedená v článku 4.

2.   Pokud by použití odstavce 1 vedlo k TAC, který by překročil hodnotu TAC pro předchozí rok o více než 15 %, Rada přijme TAC, který je o 15 % vyšší než TAC v předchozím roce.

3.   Pokud by použití odstavce 1 vedlo k TAC, který by byl o více než 15 % nižší než hodnota TAC pro předchozí rok, Rada přijme TAC, který je o 15 % nižší než TAC v předchozím roce.

4.   Odstavec 3 se nepoužije, jestliže z vědeckého hodnocení STECF vyplyne, že míra úmrtnosti způsobené rybolovem v roce uplatnění TAC překročí hodnotu 1 za rok u 3–6leté populace tresky obecné v oblasti A nebo hodnotu 0,6 za rok u 4–7leté populace tresky obecné v oblastech B a C.

Článek 7

Odchylka

Považuje-li to za vhodné, může Rada odchylně od článku 6 přijmout hodnotu TAC nižší, než jaká vyplývá z použití článku 6.

KAPITOLA IV

OMEZENÍ INTENZITY RYBOLOVU

Článek 8

Postup pro stanovení období, kdy je povolen rybolov s některými druhy lovných zařízení

1.   Rybářským plavidlům se zakazuje rybolov pomocí vlečných sítí, dánských nevodů nebo podobných lovných zařízení s oky o velikosti 90 mm nebo větší, pomocí tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 90 mm nebo větší, nástražných lovných šňůr pro lov při dně, dlouhých lovných šňůr s výjimkou unášených lovných šňůr, ručních lovných šňůr, jakož i namočeného lovného zařízení:

a)	od 1. do 30. dubna v oblasti A a

b)	od 1. července do 31. srpna v oblasti B.

2.   Při rybolovu s unášenými lovnými šňůrami nesmí být treska obecná uchovávána na palubě.

3.   Rada každý rok kvalifikovanou většinou rozhodne o maximálním počtu dnů strávených mimo přístav mimo období stanovená v odstavci 1 v následujícím roce, v nichž bude povolen rybolov lovnými zařízeními uvedenými odstavci 1, a to v souladu s pravidly stavenými v odstavcích 4 a 5.

4.   Přesáhne-li míra úmrtnosti způsobené rybolovem odhadovaná STECF u některé z dotčených populací tresky obecné alespoň o 10 % minimální míru úmrtnosti způsobené rybolovem uvedenou v článku 4, celkový počet dní, v nichž bude povolen rybolov pomocí zařízení uvedených v odstavci 1, se sníží o 10 % ve srovnání s celkovým počtem dní, v nichž je povolen v probíhajícím roce.

5.   Přesáhne-li míra úmrtnosti způsobené rybolovem odhadovaná STECF u některé z dotčených populací tresky obecné minimální míru úmrtnosti způsobenou rybolovem uvedenou v článku 4 o méně než 10 %, celkový počet dní, v nichž bude povolen rybolov pomocí zařízení uvedených v odstavci 1, se rovná počtu dní, v nichž je povolen v probíhajícím roce, který se vynásobí minimální mírou úmrtnosti uvedenou v článku 4 a vydělí mírou úmrtnosti odhadovanou STECF.

6.   Odchylně od odstavce 1 se rybářským plavidlům o celkové délce menší než 12 metrů povoluje využít až pět dnů měsíčně rozdělených do období nejméně dvou po sobě jdoucích dnů z maximálního počtu dnů strávených mimo přístav vyplývajícího z uplatnění odstavců 3 až 5 v rámci období zákazu rybolovu uvedených v odstavci 1. Během těchto dnů mohou rybářská plavidla ponořovat sítě a vykládat ryby pouze od pondělí 6:00 hod. do pátku 18:00 hod. téhož týdne.

Článek 16 se použije na rybolovná plavidla uvedená v prvním pododstavci a nemající povolení k lovu tresky obecné.

7.   Na žádost Komise nebo některého členského státu zpřístupní členské státy na svých internetových stránkách nebo poskytnou Komisi a všem členským státům popis systému, jehož používáním se zajišťuje dodržování ustanovení odstavců 3, 4 a 5.

Článek 9

Omezení oblastí rybolovu

1.   Od 1. května do 31. října je zakázáno provádět jakoukoli rybolovnou činnost v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími následující souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84:

a)	oblast 1: — 55° 45′ s. š., 15° 30′ v. d., — 55° 45′ s. š., 16° 30′ v. d., — 55° 00′ s. š., 16° 30′ v. d., — 55° 00′ s. š., 16° 00′ v. d., — 55° 15′ s. š., 16° 00′ v. d., — 55° 15′ s. š., 15° 30′ v. d., — 55° 45′ s. š., 15° 30′ v. d.,

b)	oblast 2: — 55° 00′ s. š., 19° 14′ v. d., — 54° 48′ s. š., 19° 20′ v. d., — 54° 45′ s. š., 19° 19′ v. d., — 54° 45′ s. š., 18° 55′ v. d., — 55° 00′ s. š., 19° 14′ v. d.,

c)	oblast 3: — 56° 13′ s. š., 18° 27′ v. d., — 56° 13′ s. š., 19° 31′ v. d., — 55° 59′ s. š., 19° 13′ v. d.; — 56° 03′ s. š., 19° 06′ v. d., — 56° 00′ s. š., 18° 51′ v. d., — 55° 47′ s. š., 18° 57′ v. d., — 55° 30′ s. š., 18° 34′ v. d., — 56° 13′ s. š., 18° 27′ v. d.

2.   Odchylně od odstavce 1 se povoluje rybolov do tenatových sítí na chytání ryb za žábry, tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí s oky o velikosti 157 mm nebo větší nebo pomocí unášených lovných šňůr. Na palubě nesmí být uchováváno žádné jiné lovné zařízení.

3.   Při lovu ryb jakýmikoli druhy lovných zařízení definovaných v odstavci 2 nesmí být na palubě uchovávána žádná treska obecná.

KAPITOLA V

SLEDOVÁNÍ, INSPEKCE A DOHLED

Článek 10

Zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři

1.   Odchylně od čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 musejí mít zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři veškerá plavidla Společenství o celkové délce osm metrů nebo větší, která mají na palubě nebo používají jakákoli zařízení povolená pro lov tresky obecné v Baltském moři podle článku 3 nařízení (ES) č. 2187/2005.

2.   Členské státy mohou vydávat zvláštní povolení uvedené v odstavci 1 pouze plavidlům Společenství, která měla v roce 2005 zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři v souladu s bodem 6.2.1 přílohy III nařízení Rady (ES) č. 27/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se pro rok 2005 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (10). Členský stát však může vydat zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné pro plavidlo Společenství plující pod vlajkou tohoto členského státu, které zvláštní povolení k rybolovu v roce 2005 nemělo, pokud zajistí, že plavidla o přinejmenším stejné kapacitě měřené v kilowatech (kW) nesmějí lovit v Baltském moři pomocí jakéhokoli zařízení uvedeného v odstavci 1.

3.   Každý dotčený členský stát sestaví a povede seznam plavidel majících zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři a tento seznam zpřístupní na svých úředních internetových stránkách.

4.   Velitel nebo zplnomocněný zástupce velitele rybářského plavidla, pro které členský stát vydal zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné v Baltském moři, uchovává kopii uvedeného povolení na palubě tohoto rybářského plavidla.

Článek 11

Lodní deníky

1.   Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 vedou velitelé všech plavidel Společenství, jejichž celková délka je osm metrů nebo větší, lodní deník o činnostech těchto plavidel v souladu s článkem 6 uvedeného nařízení.

Rybářská plavidla o celkové délce od 8 do 10 metrů mající na palubě tresku obecnou ulovenou v oblasti C vedou bez ohledu na první pododstavec lodní deník, který je v souladu s ustanoveními uvedenými v bodu 2 přílohy IV nařízení (EHS) č. 2807/83.

2.   U plavidel vybavených systémem VMS členské státy pomocí údajů VMS ověřují, že informace obdržené ve středisku sledování lovišť (dále jen „středisko FMC“) odpovídají činnostem zaznamenaným do lodního deníku. Tyto křížové kontroly budou zaznamenávány v počítačově čitelné podobě po dobu tří let.

3.   Každý členský stát uchovává a na svých úředních internetových stránkách zpřístupňuje kontaktní údaje pro předkládání lodních deníků, prohlášení o vykládkách a předchozích oznámení uvedených v článku 17.

Článek 12

Elektronická evidence a předávání údajů o úlovcích

Odchylně od článku 1 nařízení (EHS) č. 2807/83 mohou členské státy povolit veliteli rybářského plavidla vybaveného systémem VMS podávat zprávy o informacích požadovaných v lodním deníku elektronicky. Informace se předávají do střediska FMS členského státu vlajky denně po dokončení rybolovných činností v tomto kalendářním dni. Informace z lodního deníku se zpřístupňují na žádost střediska FMS pobřežního státu v době, kdy je rybářské plavidlo ve vodách daného pobřežního státu, a na žádost inspekce.

Článek 13

Zaznamenávání údajů o intenzitě rybolovu

1.   Odchylně od článku 19b nařízení (EHS) č. 2847/93 velitel rybářského plavidla Společenství, které má při vyplutí z přístavu nebo Baltského moře nebo vplutí do nich na palubě jakékoli z lovných zařízení uvedených v čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení, předává středisku FMC členského státu vlajky zprávu u intenzitě rybolovu obsahující tyto informace:

a)	Při vyplutí z přístavu nebo vplutí do Baltského moře: i) název plavidla, vnější identifikační znaky a rádiovou volací značku; ii) den a hodinu odjezdu z přístavu nebo vstupu do Baltského moře (místní čas); iii) oblast, ve které bude plavidlo lovit ryby, v souladu s definicí v čl. 3 písm. e).

b)	Při vplutí do přístavu nebo vyplutí z Baltského moře: i) název plavidla, vnější identifikační znaky a rádiovou volací značku; ii) den a hodinu vplutí do přístavu nebo vyplutí z Baltského moře (místní čas).

2.   Odst. 1 písm. a) body i) a ii) a odst. 1 písm. b) se nepoužijí na plavidla vybavená systémem VMS.

3.   Středisko FMS členského státu vlajky uvede zprávu o intenzitě rybolovu ve své počítačové databázi.

4.   Členský stát vlajky poskytne na požádání pobřežnímu členskému státu informace uvedené v odstavci 1.

Článek 14

Sledování a kontrola intenzity rybolovu

Příslušné orgány členského státu vlajky sledují a kontrolují soulad s

a)	omezeními intenzit rybolovu stanovenými v článku 8;

b)	omezeními rybolovu stanovenými v článku 9.

Článek 15

Míra odchylky povolená v lodním deníku

Odchylně od čl. 5 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2807/83 činí povolená míra odchylky při odhadech množství ryb v kg podléhajících TAC, které se nacházejí na palubě plavidel, 10 % údaje uvedeného v lodním deníku, s výjimkou tresky obecné, u níž činí míra odchylky 8 %.

V případě ryb odlovených v oblasti A a B, které jsou vykládány nevytříděné, je povolená míra odchylky při odhadování množství 10 % z celkového množství, které se nachází na palubě.

Článek 16

Vplutí do konkrétních oblastí nebo vyplutí z nich

1.   Rybářské plavidlo mající zvláštní povolení k rybolovu tresky obecné může v rámci jednoho rybářského výjezdu lovit pouze v jedné z oblastí A, B nebo C.

2.   Rybářské plavidlo smí zahájit rybolov ve vodách Společenství v oblasti A, B, nebo C, jen pokud nemá na palubě žádnou tresku obecnou.

Vpluje-li rybářské plavidlo do přístavu v oblasti, ve které provádí rybolov, aniž by provedlo vykládku svých ryb, může pokračovat ve své rybolovné činnosti v této oblasti s treskou obecnou na palubě.

3.   Vyplouvá-li rybářské plavidlo z oblasti A, B nebo C s treskou obecnou na palubě, musí

a)	plout přímo do přístavu mimo oblast, ve které lovilo, a provést vykládku ryb;

b)

při opuštění oblasti, ve které plavidlo provádělo rybolovnou činnost, musí být jeho rybářské sítě uskladněny tak, aby nebyly připraveny k okamžitému použití, v souladu s těmito podmínkami: i) sítě, závaží a podobné zařízení musejí být odpojeny od vlečných desek a vlečných a tralových lan a lanek; ii) sítě umístěné na palubě nebo nad palubou musejí být bezpečně připevněny k části nástavby.

4.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 může rybářské plavidlo v roce 2008 lovit ryby v oblastech A a B během jednoho rybářského výjezdu a může zahájit rybolovnou činnost v kterékoli z těchto oblastí pouze s méně než 150 kg tresky obecné na palubě. Členské státy přijmou konkrétní opatření za účelem zajištění účinné kontroly. Členské státy podají Komisi zprávu o těchto opatřeních do 31. ledna 2008.

Článek 17

Oznámení předem

1.   Velitel rybářského plavidla Společenství, které vyplouvá z oblasti A, B nebo C s více než 300 kg živé hmotnosti tresky obecné na palubě, oznámí nejméně hodinu před opuštěním dané oblasti příslušným orgánům pobřežního členského státu, ve kterém bude vykládat ryby:

a)	čas a polohu při vyplutí;

b)	celkové množství tresky obecné a celkovou hmotnost jiných druhů v živé hmotnosti uchovávaných na palubě;

c)	název místa vykládky;

d)	odhadovaný čas příjezdu do tohoto místa vykládky.

Pobřežní stát podá zprávu o vykládce státu vlajky.

2.   Má-li rybářské plavidlo Společenství v úmyslu vplout do přístavu v oblasti, v níž provádělo rybolov, s více než 300 kg živé hmotnosti tresky obecné na palubě, oznámí nejméně jednu hodinu před vplutím do přístavu velitel rybářského plavidla Společenství příslušným orgánům pobřežního členského státu a pobřežní stát státu vlajky veškeré informace uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d).

3.   Poskytování informací uvedených v odst. 1 písm. a) a b) se nepoužije u plavidel, na která se vztahuje článek 12.

4.   Odst. 1 písm. a) se nepoužije na plavidla vybavená systémem VMS.

5.   Oznámení stanovené v odstavcích 1 a 2 může podat rovněž zástupce velitele rybářského plavidla Společenství.

Článek 18

Určené přístavy

1.   Pokud se na plavidle nachází více než 750 kg živé hmotnosti tresky obecné, může být vykládka tresky obecné provedena výhradně v určených přístavech.

2.   Každý členský stát může určit přístavy, ve kterých se provádí vykládka tresky obecné z Baltského moře v množství větším než 750 kg živé hmotnosti.

3.   Každý členský stát, který sestavil seznam určených přístavů, jej musí do 10. října 2007 zveřejnit a vést na svých úředních internetových stránkách.

Článek 19

Vážení tresky obecné při první vykládce

Velitel rybářského plavidla zajistí, že veškeré množství tresky obecné ulovené v Baltském moři a vyložené v přístavu Společenství bylo zváženo před prodejem nebo před přepravou z přístavu vykládky na jiné místo. Váhy použité pro vážení schvalují příslušné orgány daného členského státu. Číselné údaje, které jsou výsledkem vážení, se použijí pro prohlášení uvedené v článku 8 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93.

Článek 20

Inspekční standardy

Každý členský stát Baltského moře stanoví zvláštní inspekční standardy. Tyto standardy budou pravidelně přehodnocovány po provedení rozboru dosažených výsledků. Inspekční standardy se postupně vyvíjejí, dokud není dosaženo cílových standardů uvedených v příloze 1.

Článek 21

Zákaz průjezdu a překládky

1.   Proplutí oblastmi, ve kterých se nesmí lovit treska obecná, je zakázáno, pokud nejsou lovná zařízení na palubě pevně uvázána a uložena v souladu s čl. 16 odst. 3 písm. b).

2.   Překládka tresky obecné je zakázána.

Článek 22

Přeprava tresky obecné z Baltského moře

Odchylně od čl. 8 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2847/93 velitel rybářského plavidla o celkové délce osm metrů nebo větší vyplní prohlášení o vykládce, přepravují-li se ryby jinam než na místo vykládky.

Odchylně od čl. 13 odst. 4 nařízení (EHS) č. 2847/93 se prohlášení o vykládce přikládá k dopravním dokladům stanoveným v čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení, týkajícím se přepravovaných množství. Výjimka stanovená v čl. 13 odst. 4 písm. b) uvedeného nařízení se nepoužije.

Článek 23

Společný dohled a výměna inspektorů

Příslušné členské státy provádějí společné inspekce a dohled.

Článek 24

Vnitrostátní kontrolní akční programy

1.   Členské státy ležící na pobřeží Baltského moře vypracují vnitrostátní kontrolní akční programy pro Baltské moře v souladu s přílohou II.

2.   Členské státy ležící na pobřeží Baltského moře stanoví zvláštní inspekční standardy v souladu s přílohou I. Tyto standardy budou pravidelně přehodnocovány po provedení rozboru dosažených výsledků. Inspekční standardy se postupně vyvíjejí, dokud není dosaženo cílových standardů uvedených v příloze I.

3.   Členské státy ležící na pobřeží Baltského moře do 31. ledna každého roku zpřístupní na svých úředních internetových stránkách Komisi a ostatním členským státům ležícím na pobřeží Baltského moře své vnitrostátní kontrolní akční programy podle odstavce 1 společně s prováděcím harmonogramem.

4.   Komise alespoň jednou za rok svolá zasedání Výboru pro rybolov a akvakulturu za účelem zhodnocení plnění a výsledků vnitrostátních kontrolních akčních programů pro populace tresky obecné v Baltském moři.

Článek 25

Zvláštní monitorovací program

Odchylně od čl. 34c odst. 1 pátého pododstavce nařízení (EHS) č. 2847/93 může zvláštní kontrolní a inspekční program pro dotčené populace tresky obecné trvat déle než tři roky.

KAPITOLA VI

DALŠÍ POSTUP

Článek 26

Vyhodnocení plánu

1.   Na základě doporučení STECF a Regionálního poradního sboru pro Baltské moře Komise vyhodnotí dopad řídících opatření na dotčené populace a na rybolovné činnosti, které je využívají, ve třetím roce používání tohoto nařízení a pak v každém následujícím roce.

2.   Ve třetím roce používání tohoto nařízení a dále vždy po třech letech jeho používání si Komise vyžádá vědecké stanovisko STECF o míře pokroku směrem k cílům uvedeným v článku 4. Pokud by z tohoto stanoviska vyplývalo, že těchto cílů pravděpodobně nebude dosaženo, rozhodne Rada kvalifikovanou většinou o návrhu Komise na nezbytná dodatečná nebo alternativní opatření, která splnění cílů zajistí.

Článek 27

Revize minimálních měr úmrtnosti způsobené rybolovem

Dojde-li Komise na základě doporučení STECF k závěru, že minimální míry úmrtnosti uvedené v článku 4 neodpovídají cílům plánu řízení, Rada na základě návrhu Komise kvalifikovanou většinou rozhodne o revidovaných minimálních měrách úmrtnosti způsobené rybolovem, které budou s těmito cíli v souladu.

Článek 28

Evropský rybářský fond

Během prvních tří let svého provádění je víceletý plán chápán jako plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 a pro účely čl. 21 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 29

Subdivize ICES 27 a 28

1.   Členské státy provozující rybolov v oblasti B předloží Komisi každoročně do 31. října zprávu o všech odlovech a vedlejších úlovcích tresky obecné uskutečněných během předcházejících 12 měsíců v oblasti B, jakož i o výmětech těchto druhů uvedených podle subdivizí ICES a podle druhů lovných zařízení uvedených v čl. 8 odst. 1.

2.   Je-li prokázáno, že odlovy tresky obecné v subdivizi ICES 27 nebo 28.2 jsou nižší než 3 % celkových odlovů tresky obecné v oblasti B, rozhodne Komise každoročně do 15. prosince postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 a na základě zprávy členských států uvedené v odstavci 1 a konzultace Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybolov o vynětí těchto subdivizí ICES z omezení uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b), čl. 8 odst. 3, 4 a 5 a článku 13.

3.   Vynětí subdivize ICES 27 nebo 28.2 se použije na období od 1. ledna do 31. prosince následujícího roku.

4.   Čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 3, 4 a 5 se nepoužijí na subdivizi ICES 28.1. Je-li však prokázáno, že odlovy tresky obecné jsou vyšší než 1,5 % celkových odlovů tresky obecné v oblasti B, použije se čl. 8 odst. 1 písm. b) a čl. 8 odst. 3, 4 a 5, jakož i odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Zrušení

1.   Nařízení Rady (ES) č. 779/97 se zrušuje.

2.   Čl. 19a odst. 1a nařízení (EHS) č. 2847/93 se zrušuje.

Článek 31

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2008.

---

(1)  Stanovisko ze dne 7. června 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(3)  Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/2006 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(5)  Úř. věst. L 276, 10.10.1983, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1804/2005 (Úř. věst. L 290, 4.11.2005, s. 10).

(6)  Úř. věst. L 113, 30.4.1997, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 448/2005 (Úř. věst. L 74, 19.3.2005, s. 5).

(9)  Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 17.

(10)  Úř. věst. L 12, 14.1.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1936/2005 (Úř. věst. L 311, 26.11.2005, s. 1).

---

---

---

22.9.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 248/11

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1099/2007

ze dne 18. září 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 601/2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 (2) provádí některá opatření pro zachování, jež byla přijata Komisí pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (dále jen „CCAMLR“).

(2)

CCAMLR na svém dvacátém třetím, dvacátém čtvrtém a dvacátém pátém výročním zasedání v listopadu roků 2004, 2005 a 2006 přijala řadu změn týkajících se opatření pro zachování, a to mimo jiné za účelem zlepšení požadavků na udělování licencí, ochrany životního prostředí, posílení vědeckého výzkumu ledovek rodu Dissostichus a boje proti nedovoleným rybolovným činnostem.

(3)	Nařízení (ES) č. 601/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 601/2004 se mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Členské státy předají Komisi elektronickou cestou do tří dnů ode dne vydání povolení podle odstavce 1 o plavidle, na něž se povolení vztahuje, tyto údaje: a) jméno dotyčného plavidla; b) typ plavidla; c) délka; d) číslo plavidla podle IMO (pokud je vydáno); e) kdy a kde bylo plavidlo postaveno; f) případná předchozí vlajka; g) mezinárodní radiová volací značka; h) jméno a adresa vlastníka (vlastníků) plavidla a všech skutečných vlastníků, pokud jsou známi; i) barevné fotografie plavidla, které sestávají z i) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 × 7 cm zachycující pravý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky; ii) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 × 7 cm zachycující levý bok plavidla v celé délce a se všemi konstrukčními znaky, iii) jedné fotografie o minimálních rozměrech 12 × 7 cm zachycující záď plavidla vyfocenou přímo zezadu; j) období, po které je plavidlo oprávněno lovit v oblasti úmluvy, včetně uvedení data začátku a ukončení rybolovných činností; k) rybolovná oblast nebo oblasti; l) cílové druhy; m) použité rybolovné zařízení; n) opatření přijatá za účelem znemožnění nedovolené manipulace se sledovacím satelitním zařízením na palubě. Členské státy rovněž Komisi sdělí o plavidlech oprávněných lovit v oblasti CCAMLR v rozsahu, v jakém je lze zjistit, tyto údaje: a) jméno a adresa provozovatele plavidla, pokud se liší od jeho vlastníka (vlastníků); b) jméno a státní příslušnost velitele plavidla a případně též velitele rybolovu; c) typ metody nebo metod rybolovu; d) největší šířka plavidla (m); e) hrubá registrovaná prostornost; f) typy a čísla komunikačních systémů plavidla (čísla INMARSAT A, B a C); g) počet členů posádky; h) výkon hlavního motoru či hlavních motorů (kW); i) nosnost (v tunách), počet nádob na ryby a jejich kapacita (m3); j) veškeré další informace (např. klasifikace mrazení), které se považují za důležité. Komise neprodleně předá tyto údaje sekretariátu CCAMLR.“

2)

V článku 4 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3.   Každý členský stát porovnává údaje podle odstavce 2 s údaji z palubních systémů VMS rybářských plavidel Společenství plujících pod jeho vlajkou. Údaje z VMS předává elektronickou cestou sekretariátu CCAMLR do dvou dnů ode dne jejich přijetí důvěrně v souladu s pravidly důvěrnosti zavedenými CCAMRL.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 5a Hlášení úmyslu účastnit se rybolovu krila antarktického Všechny smluvní strany, které hodlají lovit krila antarktického v oblasti úmluvy, ohlásí sekretariátu tento svůj úmysl nejméně čtyři měsíce před pravidelným výročním zasedáním CCAMLR, bezprostředně před obdobím, v němž hodlají lovit.“

4)

V článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3.   Členský stát vlajky oznámí Komisi nejpozději čtyři měsíce před výročním zasedáním komise CCAMLR, že rybářské plavidlo Společenství hodlá v oblasti úmluvy zahájit nový druh rybolovu. Členský stát nezahájí nový rybolov, dokud není ukončeno řízení zavedené CCAMLR pro posouzení tohoto rybolovu. Oznámení doplní členský stát všemi těmito údaji, pokud jsou dostupné: a) druh plánovaného rybolovu včetně cílových druhů, metod rybolovu, navrhovaného regionu a případných minimálních množství úlovků, která jsou nezbytná, aby se rozvinul životaschopný rybolov; b) biologické údaje získané ze zevrubných šetření nebo studií o rozdělení, vydatnosti, charakteristikách a totožnosti populací; c) podrobné údaje o závislých a přidružených druzích a pravděpodobnost, že budou tyto druhy plánovaným rybolovem jakkoliv ovlivněny; d) údaje o jiných druzích rybolovu v tomtéž regionu nebo o podobných druzích rybolovu v jiných regionech, které mohou přispět k vyhodnocení potenciálního výnosu; e) pokud má být plánovaný rybolov prováděn pomocí zařízení s vlečnými sítěmi pro lov při dně, informace o známých a předpokládaných dopadech tohoto zařízení na zranitelné mořské ekosystémy, včetně bentosu a bentických společenstev.“

5)

Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 7a Zvláštní požadavky na průzkumný rybolov Na rybářská plavidla účastnící se průzkumného rybolovu se vztahují tyto doplňkové požadavky: a) plavidla nesmějí vypouštět nebo vyhazovat do moře i) oleje, paliva nebo olejové zbytky, pokud to nepovoluje příloha I Mezinárodní úmluvy o zabránění znečišťování z lodí (MARPOL 73/78); ii) odpadky; iii) potravinářský odpad, který neprojde sítem s oky o velikosti nejvýše 25 mm; iv) drůbež nebo její části (včetně vaječných skořápek); v) odpadní vody v pásmu 12 námořních mil od pobřeží nebo šelfových ledů, nebo pohybuje-li se plavidlo rychlostí nižší než 4 uzle, ani vi) popel ze spalování; b) je zakázáno vozit do podoblastí 88.1 a 88.2 živou drůbež nebo jiné živé ptáky a veškerá vykuchaná drůbež, která nebyla spotřebována, musí být z těchto oblastí odvezena; c) je zakázáno lovit ledovky rodu Dissostichus v podoblastech 88.1 a 88.2 v pásmu 10 námořních mil od pobřeží Ballenyho ostrovů. Článek 7b Program označování 1.   Každé plavidlo účastnící se průzkumného rybolovu zavede tento program označování: a) jedinci ledovek rodu Dissostichus jsou označováni a vypouštěni v souladu s ustanoveními programu označování CCAMLR a Protokolu pro ledovky rodu Dissostichus v průzkumném rybolovu. Plavidla ukončí označování pouze tehdy, označila-li 500 jedinců, nebo opustí loviště poté, co označila stanovený podíl ledovek rodu Dissostichus; b) za účelem splnění požadavku na označování je program zaměřen na jedince všech velikostí, označují se pouze ledovky v dobrém stavu. Všichni vypuštění jedinci musí mít dvojité označení a musí být vypuštěni v co největší zeměpisné oblasti; v oblastech s výskytem obou druhů rodu Dissostichus musí být podíl označení pokud možno v poměru k druhu a četnosti populace ledovek rodu Dissostichus objevující se v úlovcích; c) všechna označení musí zřetelně uvádět individuální pořadové číslo a zpáteční adresu, aby mohl být vysledován původ označení při opětovném odlovení označeného jedince; od 1. září 2007 musí všechna označení určená pro použití v průzkumném rybolovu pocházet od sekretariátu; d) všichni opětovně odlovení označení jedinci (tj. ulovené ryby, které byly již dříve označeny) se již znovu nevypouštějí, a to ani v případech, kdy byli na svobodě pouze krátce; e) všichni opětovně odlovení jedinci jsou biologicky otestováni (délka, hmotnost, pohlaví, stadium pohlavních žláz), je pořízena jejich digitální fotografie s časovým údajem, vyjmou se jim ušní kaménky a odstraní se označení; f) všechny údaje týkající se označení a opětovného odlovení označených jedinců se elektronicky ohlásí CCAMLR v formátu CCAMLR do tří měsíců poté, co plavidlo opustilo tato loviště; g) všechny údaje týkající se označení, opětovného odlovení označených jedinců a vzorky z opětovných odlovů se rovněž elektronicky ohlásí ve formátu CCAMLR příslušným regionálním orgánům pro evidenci údajů z označení podle pokynů v protokolu CCAMLR o označování. 2.   Označené a vypuštěné ledovky se nezapočítávají do omezení odlovu.“

6)

V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4.   Nejpozději do tří dnů po uplynutí každého období hlášení podají členské státy elektronickou cestou CCAMLR, a v kopii Komisi, hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu, jež byla předána jednotlivými rybářskými plavidly plujícími pod jejich vlajkou a registrovanými ve Společenství. V každém hlášení o úlovcích a intenzitě rybolovu se uvede příslušné období hlášení.“

7)	V článku 9 se zrušuje odstavec 5.

8)	V článku 13 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4.   Členské státy předávají údaje podle odstavců 1, 2 a 3 CCAMLR, a v kopii Komisi, na konci každého kalendářního měsíce.“

9)	V článku 14 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4.   Na konci každého měsíce předávají členské státy přijatá hlášení CCAMLR.“

10)

V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Aniž je dotčen článek 15 nařízení (EHS) č. 2847/93, oznamují členské státy každoročně do 31. července CCAMLR, a v kopii Komisi, celkové úlovky rybářských plavidel Společenství plujících pod jejich vlajkou za předchozí rok, rozepsané podle jednotlivých plavidel.“

11)	V článku 17 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2.   Členské státy shromažďují přesné údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu podle obdélníků 10 × 10 námořních mil a období deseti dnů a každoročně je nejpozději 1. března předávají CCAMLR, a v kopii Komisi.“

12)

V článku 18 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1.   Rybářská plavidla Společenství lovící kraby ve statistické podoblasti FAO 48.3 každoročně do 25. září předávají CCAMLR, a v kopii Komisi, údaje týkající se rybolovných činností a úlovků kraba uskutečněných před 31. srpnem uvedeného roku. 2.   Údaje o úlovcích uskutečněných po 31. srpnu každého roku se předávají CCAMLR, a v kopii Komisi, do dvou měsíců ode dne ukončení rybolovu.“

13)

V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Rybářská plavidla Společenství lovící kalmary falklandské (Martialia hyadesi) ve statistické podoblasti FAO 48.3 každoročně do 25. září předávají CCAMLR, a v kopii Komisi, přesné údaje o úlovcích a intenzitě tohoto rybolovu. Tyto údaje zahrnují i počet odchycených mořských ptáků a mořských savců, kteří byli následně puštěni na svobodu nebo usmrceni.“

14)

Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 26a Zpráva o zpozorovaných plavidlech 1.   V případě, že velitel rybářského plavidla s licencí zpozoruje v oblasti úmluvy rybářské plavidlo, zaznamená pokud možno co nejvíce informací o tomto pozorování včetně a) jména a popisu plavidla; b) volací značky plavidla; c) registračního čísla a čísla plavidla podle Lloyds/IMO; d) státu vlajky plavidla; e) fotografií plavidla jako důkazu ke zprávě; f) jakýchkoli dalších důležitých informací o zaznamenaných činnostech pozorovaného plavidla. 2.   Velitel plavidla neprodleně předá zprávu s informacemi podle odstavce 1 státu své vlajky. Pokud se pozorované plavidlo podílelo na nezákonné, nehlášené nebo neregulované (NNN) rybolovné činnosti podle norem CCAMLR, předloží stát vlajky každou takovou zprávu sekretariátu CCAMLR.“

15)

V článku 28 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Pro účely tohoto oddílu se předpokládá, že plavidlo smluvní strany provádí NNN činnosti, které ohrožují účinnost opatření pro zachování přijatá CCAMLR, jestliže a) v oblasti úmluvy provádí rybolovné činnosti bez zvláštního povolení k rybolovu podle článku 3 nebo v případě plavidla, které není rybářským plavidlem Společenství, bez licence vydané v souladu s příslušnými opatřeními pro zachování přijatými CCAMLR, nebo porušuje podmínky tohoto povolení nebo licence; b) nezaznamenává nebo nevykazuje své úlovky v oblasti úmluvy v souladu se systémem hlášení platným pro rybolov, který provádí, nebo nahlašuje nepravdivé údaje; c) loví během období hájení nebo v uzavřených oblastech v rozporu s opatřeními pro zachování přijatými CCAMLR; d) používá zakázané rybolovné zařízení v rozporu s platnými opatřeními pro zachování přijatými CCAMLR; e) překládá úlovky plavidel uvedených na seznamu NNN plavidel vypracovaném CCAMLR nebo se účastní společných rybolovných činností s těmito plavidly, nebo tato plavidla podporuje nebo zásobuje; f) nepředloží platný doklad o úlovcích ledovek rodu Dissostichus, pokud je vyžadován podle nařízení (ES) č. 1035/2001; g) provádí rybolovné činnosti v rozporu s dalšími opatřeními pro zachování přijatými CCAMLR a způsobem, který ohrožuje dosažení cílů úmluvy podle článku XXII uvedené úmluvy, nebo h) ve vodách přilehlých k ostrovům v oblasti úmluvy, u kterých všechny smluvní strany uznávají státní svrchovanost, provádí rybolovné činnosti způsobem, jenž ohrožuje dosažení cílů opatření pro zachování přijatých CCAMLR.“

16)

V článku 30 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1.   Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření v souladu s vnitrostátním právem a právem Společenství, aby a) rybářským plavidlům Společenství, která jsou na seznamu NNN plavidel, nebylo vydáno zvláštní povolení podle článku 3 k rybolovu v oblasti úmluvy; b) plavidlům, která jsou na seznamu NNN plavidel, nebyly vydány licence nebo zvláštní povolení k rybolovu ve vodách spadajících do svrchovanosti nebo jurisdikce členských států; c) jejich vlajka nebyla poskytnuta plavidlům, která jsou na seznamu NNN plavidel; d) plavidlům, která jsou na seznamu NNN plavidel, byl odepřen vstup do přístavu, mimo případů v zájmu donucovacích opatření, případů vyšší moci, nebo pokud jde o poskytnutí pomoci plavidlům nebo osobám na těchto plavidlech, jež jsou v nebezpečí nebo v tísni. Plavidla, kterým byl povolen vstup do přístavu, jsou kontrolována podle článku 27; e) pokud byl těmto plavidlům povolen vstup do přístavu, i) prověří se dokumentace a další informace, případně včetně dokladů o úlovku ledovek rodu Dissostichus, s cílem zjistit, ve které oblasti byl úlovek odloven; a pokud není možné původ dostatečně ověřit, úlovek se zadrží nebo se zamítne vykládka nebo překládka úlovku a ii) pokud možno — úlovek se v případě, že se zjistí, že byl odloven v rozporu s opatřeními pro zachování přijatými CCAMLR, konfiskuje, — je zakázána veškerá podpora těchto plavidel, včetně nenouzového doplnění paliva, zásob a provedení oprav; f) dovozci, přepravci a další dotčená odvětví byli vedeni k tomu, že nebudou obchodovat s rybami, jež odlovila plavidla na seznamu NNN plavidel, ani nebudou překládat ryby odlovené těmito plavidly. 2.   Jsou zakázány tyto činnosti: a) odchylně od článku 11 nařízení (EHS) č. 2847/93 je rybářským plavidlům Společenství, podpůrným plavidlům, tankovacím plavidlům, mateřským plavidlům a nákladním plavidlům zakázáno jakýmkoliv způsobem se podílet na překládkách nebo společných rybolovných operacích s plavidly na seznamu NNN plavidel, podporovat tato plavidla nebo je zásobovat; b) pronajímat plavidla na seznamu NNN plavidel; c) dovážet, vyvážet nebo zpětně vyvážet ledovky rodu Dissostichus z plavidel na seznamu NNN plavidel.“

17)

Článek 31 se nahrazuje tímto: „Článek 31 Program na podporu dodržování opatření pro zachování přijatých CCAMLR státními příslušníky 1.   Aniž je dotčena přímá odpovědnost státu vlajky, přijmou členské státy vhodná opatření, s výhradou jejich platného práva a v souladu s ním, za účelem a) ověření, zda není některá fyzická nebo právnická osoba v jejich jurisdikci zapojena do NNN činností, popsaných v článku 28; b) přijetí příslušných opatření v reakci na jakékoliv zjištěné činnosti uvedené v písmenu a) tohoto odstavce a c) spolupráce v zájmu provedení opatření a akcí uvedených v písmenu a) tohoto odstavce. K tomuto účelu by měly příslušné agentury členských států spolupracovat na provádění opatření pro zachování přijatých CCAMLR a usilovat o spolupráci jednotlivých odvětví v rámci své jurisdikce. 2.   S cílem napomoci provádění tohoto opatření pro zachování a za účelem provádění systému dokumentace úlovků ledovek rodu Dissostichus členské státy včas předkládají sekretariátu CCAMLR, smluvním stranám a zemím, které nejsou stranou úmluvy, spolupracujícím s CCAMLR, a v kopii Komisi, zprávy o akcích a opatřeních přijatých podle odstavce 1.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko ze dne 10. července 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16.

---

22.9.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 248/17

---

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1100/2007

ze dne 18. září 2007,

kterým se stanoví opatření pro obnovu populace úhoře říčního

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 19. července 2004 přijala Rada závěry týkající se sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 1. října 2003 o rozvoji akčního plánu Společenství pro řízení lovu úhoře říčního, které obsahovaly požadavek, aby Komise předložila návrhy dlouhodobého řízení lovu populací úhoře v Evropě.

(2)	Evropský parlament přijal dne 15. listopadu 2005 usnesení, v němž vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila návrh nařízení na obnovu populací úhoře říčního.

(3)

Z posledního vědeckého doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES), které se týká úhoře říčního, vyplývá, že se populace nachází mimo bezpečné biologické limity a že současný rybolov není udržitelný. ICES doporučuje, aby se naléhavě vypracoval plán pro obnovu celé populace úhoře říčního a aby využívání zdrojů a další lidské činnosti, jež mají dopad na rybolov nebo na populaci, byly co nejvíce omezeny.

(4)

Ve Společenství existují rozmanité podmínky a potřeby, které vyžadují různá konkrétní řešení. Tuto rozmanitost je třeba zohlednit při plánování a provádění opatření pro zajištění ochrany a udržitelného využívání populace úhoře říčního. Rozhodnutí by se měla přijímat na co nejbližší úrovni ve vztahu k místům, kde se úhoř loví. Měla by se upřednostnit opatření na úrovni členských států, a to prostřednictvím vypracování plánů řízení stavu úhoře, které jsou uzpůsobeny regionálním a místním podmínkám.

(5)

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (2) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (3), mají mimo jiné chránit, uchovávat a zlepšovat vodní prostředí, v němž úhoří tráví část svého životního cyklu, přičemž je třeba zajistit, aby opatření přijatá na základě tohoto nařízení a opatření přijatá podle uvedených směrnic byla koordinovaná a soudržná. Plány řízení stavu úhoře by se měly vztahovat zejména na povodí vymezená v souladu se směrnicí 2000/60/ES.

(6)

Úspěšnost opatření pro obnovu populace úhoře říčního závisí na úzké spolupráci a uceleném postupu na úrovni Společenství, členských států, na místní a regionální úrovni, jakož i na informacích, konzultacích a zapojení příslušných odvětví veřejného sektoru. Za tímto účelem by k účinnému plnění plánů řízení stavu úhoře mohla přispět pomoc z Evropského rybářského fondu.

(7)	Pokud nemůže být stanoveno a vymezeno, že povodí na vnitrostátním území členského státu tvoří přírodní stanoviště úhoře říčního, měl by tento členský stát mít možnost získat výjimku z povinnosti připravit plán řízení stavu úhoře.

(8)	Pro zajištění účinnosti a nestrannosti opatření pro obnovu populací úhoře je nutné, aby členské státy určily zamýšlená opatření a oblasti, jichž se tato opatření mají týkat, s cílem rozšířit příslušné informace a vyhodnotit účinnost daných opatření.

(9)	Plány řízení stavu úhoře by měly být schváleny Komisí na základě technického a vědeckého vyhodnocení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (STEFC).

(10)

V povodí, v němž může mít rybolov a další lidské činnosti ovlivňující populaci úhoře přeshraniční účinky, by veškeré programy a opatření měly být koordinovány na úrovni celého příslušného povodí. Koordinace však nesmí být prováděna na úkor rychlého zavedení jednotlivých národních částí plánů řízení stavu úhoře. U povodí přesahujících hranice Společenství by Společenství mělo usilovat o zajištění vhodné koordinace s příslušnými třetími zeměmi.

(11)

V souvislosti s přeshraniční koordinací v rámci Společenství i mimo něj by měla být věnována zvláštní pozornost Baltskému moři a evropským pobřežním vodám, na něž se nevztahuje směrnice 2006/60/ES. Potřeba této koordinace by nicméně neměla členským státům bránit v tom, aby přijaly opatření v naléhavých situacích.

(12)	Zvláštní opatření na zvýšení počtu úhořů, jejichž délka nedosahuje 12 cm, vypuštěných do evropských vod, jakož i na přemístění úhořů, jejichž délka nedosahuje 20 cm, za účelem doplnění stavu by měla být tedy prováděna jako součást plánu řízení stavu úhoře.

(13)

Do 31. července 2013 by 60 % ročně ulovených úhořů, jejichž délka nedosahuje 12 cm, mělo být vyčleněno na doplnění stavu. Každý rok by měl být sledován vývoj cen na trhu, pokud jde o úhoře, jejichž délka nedosahuje 12 cm. V případě podstatného poklesu průměrných cen na trhu, pokud jde o úhoře, jejichž délka nedosahuje 12 cm a kteří jsou používáni na doplnění stavu v povodích úhoře vymezených členskými státy, ve srovnání s úhoři, jejichž délka nedosahuje 12 cm a kteří jsou používáni pro jiné účely, by Komise měla být zmocněna přijmout vhodná opatření, včetně dočasného snížení procenta úhořů, jejichž délka nedosahuje 12 cm, na vyčlenění pro doplnění stavu.

(14)	Úlovky úhoře ve vodách Společenství směrem do moře od hranic povodí úhoře vymezených členskými státy jakožto přírodní stanoviště úhoře by měly být postupně omezeny snížením intenzity rybolovu či úlovků alespoň o 50 % ve srovnání s průměrnou intenzitou rybolovu či s úlovky v letech 2004 až 2006.

(15)	Na základě informací, které mají poskytnout členské státy, by Komise měla vypracovat zprávu o výsledku provádění plánu řízení stavu úhoře a v případě potřeby by měla navrhnout vhodná opatření, prostřednictvím nichž by se s velkou pravděpodobností dosáhlo obnovení populace úhoře říčního.

(16)

Členské státy by měly zavést kontrolní a monitorovací režim přizpůsobený okolnostem a právnímu rámci, který se již používá pro vnitrozemský rybolov v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (4). V této souvislosti by členské státy měly shromažďovat určité informace a stanovit odhady ohledně komerčních a rekreačních rybolovných činností, které by v případě potřeby mohly přispívat k podávání zpráv a vyhodnocení plánů řízení stavu úhoře, jakož i kontrolní a donucovací opatření. Členské státy by navíc měly přijmout opatření pro zajištění kontroly a prosazování práva týkající se dovozu a vývozu úhoře,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví rámec pro ochranu a udržitelné využívání populace úhoře říčního druhu Anguilla anguilla ve vodách Společenství, pobřežních lagunách, v ústí řek a v řekách a s nimi propojených vnitrozemských vodách členských států, které ústí do moří v oblastech ICES III, IV, VI, VII, VIII, IX nebo do Středozemního moře.

2.   Pokud jde o Černé moře a říční systémy, které jsou s ním spojeny, Komise přijme do 31. prosince 2007 po konzultaci Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství a postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (5) rozhodnutí o tom, zda tyto vody tvoří přírodní stanoviště úhoře říčního v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.

3.   Opatření přijatá na základě tohoto nařízení se přijímají a uplatňují, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení směrnice 92/43/EHS a směrnice Rady 2000/60/ES.

Článek 2

Vypracování plánů řízení stavu úhořů

1.   Členské státy určí a vymezí jednotlivá povodí na svém vnitrostátním území, která tvoří přírodní stanoviště úhoře říčního („povodí úhoře“), jež mohou zahrnovat mořské vody. Je-li poskytnuto odpovídající odůvodnění, může členský stát prohlásit celé území státu nebo příslušný regionální správní úsek za jedno povodí úhoře.

2.   Při vymezování povodí úhoře členské státy v co nejvyšší míře zohlední správní opatření uvedená v článku 3 směrnice 2000/60/ES.

3.   Pro každé povodí úhoře vymezené podle odstavce 1 připraví členský stát plán řízení týkající se úhoře.

4.   Cílem jednotlivých plánů řízení stavu úhořů je snížit úmrtnost způsobenou lidskou činností a tím umožnit, aby do moře s vysokou pravděpodobností uniklo přinejmenším 40 % biomasy dospělého úhoře v poměru k nejpříznivějším odhadům úniku, k nimž by docházelo, kdyby na populaci nedoléhaly vlivy lidských činností. Plán řízení stavu úhořů se vypracuje za účelem dosažení tohoto cíle v dlouhodobém měřítku.

5.   Cílová úroveň úniku se stanoví s ohledem na dostupné údaje pro každé povodí úhoře jedním nebo více z těchto tří způsobů:

a)	využití údajů shromážděných v nejvhodnějším období před rokem 1980, jsou-li dostupné v dostatečném množství a kvalitě;

b)	hodnocení na základě stanovišť možné produkce úhoře při vyloučení úmrtnosti způsobené faktory lidské činnosti;

c)	s ohledem na ekologii a hydrografii podobných říčních systémů.

6.   Každý plán řízení stavu úhořů obsahuje popis a analýzu stávající situace populace úhoře v rámci povodí úhoře, a to s ohledem na cílovou úroveň úniku stanovenou v odstavci 4.

7.   V každém plánu řízení stavu úhořů se uvedou opatření, jak daného cíle stanoveného v odstavci 4 dosáhnout, jakož i opatření pro jeho monitorování a ověřování. Členské státy mohou tyto způsoby určit s ohledem na místní a regionální podmínky.

8.   Plán řízení stavu úhořů může mimo jiné obsahovat tato opatření:

—	snížení komerčních rybolovných činností,

—	omezení rekreačního rybolovu,

—	opatření za účelem doplnění stavu,

—	strukturální opatření, jejichž cílem je zajistit průchodnost řek a zlepšit říční stanoviště, společně s dalšími environmentálními opatřeními,

—	přeprava úhoře stříbrného z vnitrozemských vod do vod, z nichž může volně uniknout do Sargasového moře,

—	boj proti predátorům,

—	dočasné vypínání turbín vodních elektráren,

—	opatření týkající se akvakultury.

9.   Každý plán řízení stavu úhořů zahrne časový harmonogram pro dosažení cílové úrovně úniku uvedené v odstavci 4, vycházející z postupného přístupu a závisející na úrovni dorůstání populace, včetně opatření, jež budou prováděna od prvního roku použití plánu řízení stavu úhořů.

10.   V rámci plánu řízení stavu úhořů provede každý členský stát co nejdříve opatření pro snížení úmrtnosti úhoře způsobené jinými faktory než rybolovem, včetně turbín vodních elektráren, čerpadel nebo predátorů, kromě případů, kdy to není nutné pro dosažení cíle plánu.

11.   Každý plán řízení stavu úhořů zahrne popis kontrolních a donucovacích opatření týkajících se vod, které nejsou součástí vod Společenství v souladu s článkem 10.

12.   Plán řízení stavu úhořů představuje plán řízení přijatý na vnitrostátní úrovni v rámci opatření Společenství pro zachování zdrojů podle čl. 24 odst. 1 písm. v) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (6).

Článek 3

Výjimka z povinnosti vypracovat plán řízení stavu úhořů

1.   Členský stát může být vyňat z povinnosti vypracovat plán řízení stavu úhořů, je-li poskytnuto dostatečné vysvětlení, že povodí nebo mořské vody ležící na území tohoto členského státu netvoří přírodní stanoviště úhoře říčního.

2.   Členské státy podají ke Komisi žádost o výjimku vypracovanou v souladu s odstavcem 1 do 1. ledna 2008.

3.   Na základě technického a vědeckého vyhodnocení provedeného Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství nebo jinými příslušnými vědeckými orgány schválí Komise žádost o výjimku postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

4.   Pokud Komise schválí žádost o výjimku, článek 4 se na dotyčný členský stát nevztahuje.

Článek 4

Sdělování informací o plánech řízení stavu úhořů

1.   Členské státy předloží do 31. prosince 2008 Komisi plány řízení stavu úhořů vypracované v souladu s článkem 2.

2.   Členský stát, který nepředložil Komisi ke schválení plán řízení stavu úhořů do 31. prosince 2008, buď sníží intenzitu rybolovu o nejméně 50 % vůči průměrné intenzitě rybolovu uplatňované v období let 2004 až 2006, nebo sníží intenzitu rybolovu tak, aby bylo zajištěno snížení odlovů úhoře o nejméně 50 % vůči průměrnému odlovu v období let 2004 až 2006, a to buď zkrácením lovné sezóny pro úhoře, nebo jinými prostředky. Toto snížení se provede od 1. ledna 2009.

3.   Snížení odlovů stanovené v odstavci 2 může být nahrazeno zcela nebo částečně okamžitými opatřeními týkajícími se dalších faktorů lidské činnosti způsobujících úmrtnost, která umožní takové množství migrujícího úhoře stříbrného, jež se rovná množství, kterému by snížení odlovů umožnilo uniknout do moře za účelem tření.

Článek 5

Schvalování a provádění plánů řízení stavu úhořů

1.   Na základě technického a vědeckého vyhodnocení provedeného Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství nebo jinými příslušnými vědeckými orgány Komise schválí plán řízení postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

2.   Členské státy začnou provádět plány řízení stavu úhořů schválené Komisí v souladu s odstavcem 1 od 1. července 2009 nebo od nejbližšího možného data před tímto dnem.

3.   Od 1. července 2009, nebo ode dne provádění plánu řízení stavu úhořů před tímto datem se povoluje celoroční lov úhoře druhu Anguilla anguilla za předpokladu, že rybolov splňuje zvláštnosti a omezení stanovené v plánu řízení stavu úhořů schváleném Komisí v souladu s odstavcem 1.

4.   Členský stát, který do 31. prosince 2008 předložil Komisi ke schválení plán řízení stavu úhořů, jenž však Komise nemůže v souladu s odstavcem 1 schválit, sníží intenzitu rybolovu o nejméně 50 % vůči průměrné intenzitě rybolovu uplatňované v období let 2004 až 2006, anebo sníží intenzitu rybolovu tak, aby bylo zajištěno snížení odlovů úhoře o nejméně 50 % vůči průměrnému odlovu v období let 2004 až 2006, a to buď zkrácením lovné sezóny pro úhoře, nebo jinými prostředky. Toto snížení se provede do tří měsíců od rozhodnutí o neschválení plánu.

5.   Snížení odlovů stanovené v odstavci 4 může být nahrazeno zcela nebo částečně okamžitými opatřeními týkajícími se dalších faktorů lidské činnosti způsobujících úmrtnost, která umožní takové množství migrujícího úhoře stříbrného, jež se rovná množství, kterému by snížení odlovů umožnilo uniknout do moře za účelem tření.

6.   Nemůže-li Komise schválit plán řízení stavu úhořů, může členský stát do 3 měsíců od rozhodnutí o neschválení plánu předložit revidovaný plán.

Revidovaný plán řízení stavu úhořů se schválí postupem podle odstavce 1. Snížení odlovů uvedené v odstavci 4 se neprovede, pokud Komise schválí revidovaný plán.

Článek 6

Přeshraniční plány řízení stavu úhořů

1.   Pro každé povodí úhoře, které se rozprostírá na území více než jednoho členské státu, vypracují dané členské státy společný plán řízení stavu úhořů.

Pokud z koordinačních důvodů hrozí, že nebude možné předložit plán řízení stavu úhořů včas, mohou zúčastněné členské státy předložit jednotlivé plány řízení stavu úhořů pro příslušnou část povodí daného státu.

2.   Pokud povodí zasahuje mimo území Společenství, zúčastněné členské státy vyvinou úsilí k vypracování plánu řízení stavu úhořů v koordinaci s příslušnými třetími zeměmi, přičemž je respektována pravomoc příslušné regionální rybářské organizace. Pokud se příslušné třetí země společného vypracování plánu řízení stavu úhořů neúčastní, mohou dotyčné členské státy předložit plány řízení stavu úhořů pro příslušnou část povodí úhoře nacházející se na jejich území, s cílem dosáhnout cílové úrovně úniku stanovené v čl. 2 odst. 4.

3.   Články 2, 4 a 5 se obdobně použijí na přeshraniční plány uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

Článek 7

Opatření týkající se doplnění stavu

1.   Členské státy, které v rámci plánu řízení stavu úhořů zavedeného podle článku 2 nebo v rámci snížení intenzity rybolovu podle čl. 4 odst. 2 nebo čl. 5 odst. 4 povolují lov úhořů o délce menší než 12 cm, vyhradí nejméně 60 % takových úhořů, ulovených každoročně v rámci rybolovu v daném členském státě, pro uvedení na trh za účelem použití pro doplnění stavu v povodích úhoře, vymezených členskými státy podle čl. 2 odst. 1, s cílem zvýšit úrovně úniku úhoře stříbrného.

2.   Daných 60 % pro doplnění stavu má být stanoveno v plánu řízení stavu úhořů vypracovaném v souladu s článkem 2. Během prvního roku plnění plánu řízení stavu úhořů se začne nejméně na hodnotě 35 %, která se bude postupně zvyšovat nejméně o 5 % za rok. Úrovně 60 % bude dosaženo do 31. července 2013.

3.   Aby bylo zajištěno, že příslušné procento ulovených úhořů o délce menší než 12 cm, stanovené v odstavci 2, se použije pro program na doplnění stavu, musí členské státy zavést vhodný systém hlášení.

4.   Součástí plánu řízení stavu úhořů vymezeného v článku 2 musí být přeprava úhořů pro doplňování stavu. Plány řízení stavu úhořů stanoví množství úhořů o délce menší než 20 cm potřebné pro doplnění stavu s cílem zvýšit úrovně úniku úhoře stříbrného.

5.   Komise podává Radě každoročně zprávu o vývoji tržních cen úhořů o délce menší než 12 cm. Za tímto účelem zavedou dotyčné členské státy vhodný systém monitorování cen a každoročně podávají Komisi zprávu o těchto cenách.

6.   V případě podstatného snížení průměrných tržních cen úhořů používaných pro doplnění stavu ve srovnání s cenami úhořů používaných pro jiné účely informují dotyčné členské státy Komisi. Komise přijme postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 vhodná opatření pro řešení této situace, což může zahrnovat přechodné snížení procentních hodnot uvedených v odstavci 2.

7.   Komise předá do 1. července 2011 Radě zprávu, v níž vyhodnotí opatření směřující k doplnění stavu včetně vývoje tržních cen. S ohledem na toto hodnocení Rada rozhodne kvalifikovanou většinou na návrh Komise o vhodných opatřeních na vyvážení opatření týkajících se doplnění stavu tak, aby bylo dosaženo procentních hodnot uvedených v odstavci 2.

8.   Doplnění stavu se považuje za ochranná opatření pro účely čl. 38 odst. 2 nařízení (ES) č. 1198/2006, pokud:

—	je součástí plánu řízení stavu úhořů vypracovaného v souladu s článkem 2,

—	týká se úhořů o délce menší než 20 cm a

—	přispívá k dosažení 40 % cílové úrovně úniku podle čl. 2 odst. 4.

Článek 8

Opatření týkající se vod Společenství

1.   Členský stát, který loví úhoře ve vodách Společenství, buď sníží intenzitu rybolovu nejméně o 50 % v poměru k průměrné intenzitě rybolovu z let 2004 až 2006, nebo sníží intenzitu rybolovu s cílem zajistit snížení odlovů úhořů nejméně o 50 % v poměru k průměrným odlovům v letech 2004 až 2006. Tohoto snížení má být dosaženo postupně, zpočátku o 15 % ročně v prvních dvou letech, po dobu pěti let, a to ode dne 1. července 2009.

2.   Pro účely odstavce 1 se vodami Společenství rozumí vody počínaje hranicemi povodí úhoře směrem k moři, která tvoří přírodní stanoviště úhoře vymezené členskými státy podle čl. 2 odst. 1.

Článek 9

Podávání zpráv a hodnocení

1.   Členské státy podávají zprávy Komisi zpočátku každý třetí rok, přičemž první zpráva se předloží do 30. června 2012. Četnost podávání zpráv se po předložení prvních třech tříletých zpráv sníží tak, že zprávy budou podávány jednou za šest let. Ve zprávách se uvedou informace týkající se sledování, účinnosti a výsledků, a zejména nejlepších dostupných odhadů:

a)	pro každý členský stát, podíl biomasy úhoře stříbrného, který uniká do moře za účelem tření nebo podíl biomasy úhoře stříbrného, který opouští území daného členského státu v rámci migrace do moře za účelem tření, v poměru k cílové úrovni úniku uvedené v čl. 2 odst. 4;

b)	úrovně intenzity rybolovu při celoročním lovu úhoře a snížení provedené v souladu s čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 4;

c)	úrovně úmrtnosti způsobené jinými faktory než rybolovem a snížení provedené v souladu s čl. 2 odst. 10;

d)	množství ulovených úhořů o délce menší než 12 cm a poměry, v jakých je používán k různým účelům.

2.   Komise předloží do 31. prosince 2013 Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující statistické a vědecké zhodnocení výsledků provádění plánu řízení stavu úhořů doplněnou stanoviskem Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství.

3.   Komise zváží zprávu popsanou v odstavci 2 a navrhne vhodná opatření pro dosažení, a to s největší pravděpodobností, obnovy populace úhoře říčního, přičemž Rada rozhodne kvalifikovanou většinou o alternativních opatřeních s cílem dosáhnout cílové úrovně úniku stanovené v čl. 2 odst. 4 nebo snížení intenzity rybolovu podle čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 4.

Článek 10

Kontrola a prosazování práva ve vodách, které nejsou součástí vod Společenství

1.   Členské státy zavedou kontrolní systém monitorování úlovků přizpůsobený podmínkám a právnímu rámci, který se již používá v případě vnitrozemského rybolovu v daném členském státě a který je v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Rady (EHS) č. 2847/93.

2.   Kontrolní systém monitorování úlovků zahrne podrobný popis všech systémů přidělení rybolovných práv v povodích úhoře, která tvoří přírodní stanoviště úhoře vymezená členskými státy podle čl. 2 odst. 1, včetně vod v soukromém vlastnictví.

Článek 11

Údaje týkající se rybolovných činností

1.   Do 1. ledna 2009 uvede každý členský stát tyto informace týkající se obchodních rybolovných činností:

—	seznam všech rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou a majících povolení k lovu úhoře v vodách Společenství v souladu s článkem 8, bez ohledu na celkovou délku plavidla,

—	seznam všech rybářských plavidel, obchodních subjektů nebo rybářů majících povolení k lovu úhoře v povodích úhoře, která tvoří přírodní stanoviště úhoře vymezená členskými státy podle čl. 2 odst. 1,

—	seznam dražebních středisek nebo jiných subjektů nebo osob, jež mají od členského státu povolení uskutečnit první uvedení úhoře na trh.

2.   Členské státy provedou pravidelný odhad počtu rekreačních rybářů a jejich odlovů úhoře.

3.   Na žádost Komise poskytnou členské státy informace podle odstavců 1 a 2.

Článek 12

Kontrola a prosazování opatření týkajících se dovozu a vývozu úhoře

Do 1. července 2009 členské státy

—	přijmou nezbytná opatření s cílem určit původ a zajistit vysledovatelnost všech živých úhořů dovezených z jejich území či vyvezených na jejich území;

—	určí, zda úhoř odlovený v oblasti Společenství a vyvezený z jejich území, byl uloven v souladu s opatřeními Společenství pro zachování zdrojů;

—	přijmou opatření s cílem určit, zda úhoř odlovený ve vodách příslušných místních rybářských organizací a dovezený na jejich území byl uloven v souladu s pravidly dohodnutými v rámci příslušné místní rybářské organizace.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko ze dne 16. května 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(3)  Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1967/20069 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11; opraveno v Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6).

(5)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(6)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

---

22.9.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 248/24

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1101/2007

ze dne 21. září 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 22. září 2007.

---

(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 756/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 41).

---

---

22.9.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 248/26

---

Oprava nařízení Rady (ES, Euratom) č. 723/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství

( Úřední věstník Evropské unie L 124 ze dne 27. dubna 2004 )

(Zvláštní vydání v češtině, kapitola 01, svazek 02, s. 130)

Příloha I, Změny služebního řádu úředníků Evropských společenství

Strana 145, bod 41 písm. b) (změna čl. 41 odst. 3 sedmého pododstavce): místo : „… koeficient uvedený v čl. 3 odst. 5 prvním pododstavci přílohy XI …“, má být : „… koeficient uvedený v čl. 3 odst. 5 písm. a) přílohy XI …“.

Strana 187, bod 100 písm. m) (čl. 21 prvního pododstavce písmeno b) přílohy X): místo : „b) spojené s převozem osobních věcí nebo s uskladněním nábytku a osobních věcí v případě, že je zajištěno ubytování se zařízením.“, má být : „b) spojené s převozem osobních věcí a s uskladněním nábytku a osobních věcí v případě, že je zajištěno ubytování se zařízením.“

Příloha II, Změny pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství

Strana 223, bod 4 (nový článek 3b návětí):

místo:

„… do jedné z funkčních skupin podle článku 89a:“,

má být:

„… do jedné z funkčních skupin podle článku 89:“.

---