ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 243

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
18. září2007


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1063/2007 ze dne 17. září 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1064/2007 ze dne 17. září 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, pokud jde o avilamycin ( 1 )

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1065/2007 ze dne 17. září 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 493/2006, pokud jde o přechodná opatření v rámci reformy společné organizace trhů v odvětví cukru

6

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1066/2007 ze dne 17. září 2007, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy určitých oxidů manganičitých pocházejících z Jihoafrické republiky

7

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1067/2007 ze dne 17. září 2007 o zapsání názvu do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Staffordshire Cheese (CHOP))

21

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1068/2007 ze dne 17. září 2007, kterým se schvaluje změna menšího rozsahu specifikace chráněného označení původu zapsaného v rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Queso Nata de Cantabria (CHOP)

22

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1069/2007 ze dne 17. září 2007, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozů polyvinylalkoholu (PVA) pocházejícího z Čínské lidové republiky

23

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2007/55/ES ze dne 17. září 2007, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro azinfos-methyl ( 1 )

41

 

*

Směrnice Komise 2007/56/ES ze dne 17. září 2007, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro azoxystrobin, chlorothalonil, deltamethrin, hexachlorbenzen, ioxynil, oxamyl a chinoxyfen ( 1 )

50

 

*

Směrnice Komise 2007/57/ES ze dne 17. září 2007, kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro dithiokarbamáty ( 1 )

61

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2007/612/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2007 o státní podpoře C 14/06, kterou Belgie hodlá poskytnout společnosti General Motors Belgium v Antverpách (oznámeno pod číslem K(2007) 435)  ( 1 )

71

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1063/2007

ze dne 17. září 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 18. září 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 756/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 41).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 17. září 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

MK

55,1

XK

55,1

XS

36,3

ZZ

48,8

0707 00 05

JO

175,0

MK

43,7

TR

129,4

ZZ

116,0

0709 90 70

TR

110,3

ZZ

110,3

0805 50 10

AR

88,1

UY

42,9

ZA

67,7

ZZ

66,2

0806 10 10

EG

177,6

MK

28,3

TR

111,9

ZZ

105,9

0808 10 80

AR

62,4

AU

215,7

BR

117,4

CL

88,6

CN

79,8

NZ

98,5

US

98,4

ZA

87,3

ZZ

106,0

0808 20 50

CN

62,9

TR

122,2

ZA

107,6

ZZ

97,6

0809 30 10, 0809 30 90

TR

151,3

US

189,2

ZZ

170,3

0809 40 05

BA

49,8

IL

124,7

MK

49,8

TR

103,2

ZZ

81,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1064/2007

ze dne 17. září 2007,

kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, pokud jde o avilamycin

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu (1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky vyjádřené Výborem pro veterinární léčivé přípravky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Všechny farmakologicky účinné látky používané ve Společenství ve veterinárních léčivých přípravcích, které jsou určeny k podávání zvířatům určeným k produkci potravin, by měly být hodnoceny v souladu s nařízením (EHS) č. 2377/90.

(2)

Evropské agentuře pro léčivé přípravky byla předložena žádost o stanovení maximálních limitů pro rezidua avilamycinu, antibiotika, které patří do skupiny orthosomycinových antibiotik. Na základě doporučení výboru pro veterinární léčivé přípravky by se měla tato látka doplnit do přílohy I nařízení (EHS) č. 2377/90 u prasat (pro svalovinu, kůži a tuk, játra a ledviny), u králíků (pro svalovinu, tuk, játra a ledviny) a u drůbeže (pro svalovinu, kůži a tuk, játra a ledviny) za předpokladu, že u posledně uvedeného druhu se látka avilamycin nepoužívá u drůbeže, jejíž vejce jsou určena k lidské spotřebě.

(3)

Nařízení (EHS) č. 2377/90 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Před použitelností tohoto nařízení by měla být členským státům poskytnuta přiměřená lhůta, aby mohly učinit veškeré úpravy, které bude s ohledem na toto nařízení nutné provést u registrací příslušných veterinárních léčivých přípravků, které byly uděleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (2).

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EHS) č. 2377/90 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 18. listopadu 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 703/2007 (Úř. věst. L 161, 22.6.2007, s. 28).

(2)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 58).


PŘÍLOHA

A. Následující látka se doplňuje do přílohy I nařízení (EHS) č. 2377/90 (Seznam farmakologicky účinných látek, pro které jsou stanoveny maximální limity reziduí):

1.   Antiinfektiva

1.2   Antibiotika

1.2.15   Orthosomycinová

Farmakologicky účinná látka (účinné látky)

Indikátorové reziduum

Druh zvířat

MRL

Cílové tkáně

avilamycin

Kyselina dichlorisoeverninová

prasata

50 μg/kg

svalovina

100 μg/kg

tuk (1)

300 μg/kg

játra

200 μg/kg

ledviny

králíci

50 μg/kg

svalovina

100 μg/kg

tuk

300 μg/kg

játra

200 μg/kg

ledviny

drůbež (2)

50 μg/kg

svalovina

100 μg/kg

tuk (3)

300 μg/kg

játra

200 μg/kg

ledviny


(1)  U prasat a u drůbeže se tento MRL vztahuje na kůži a tuk v přirozeném poměru.

(2)  Nepoužívat u zvířat, jejichž vejce jsou určena k lidské spotřebě.

(3)  U prasat a u drůbeže se tento MRL vztahuje na kůži a tuk v přirozeném poměru.


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/6


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1065/2007

ze dne 17. září 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 493/2006, pokud jde o přechodná opatření v rámci reformy společné organizace trhů v odvětví cukru

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na článek 44 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 3 nařízení Komise (ES) č. 493/2006 ze dne 27. března 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v rámci reformy společné organizace trhů v odvětví cukru a kterým se mění nařízení (ES) č. 1265/2001 a (ES) č. 314/2002 (2), stanoví preventivní stažení z trhu. Výroba v rámci kvóty každého podniku, která přesáhne určitou prahovou hodnotu, se považuje za staženou ve smyslu článku 19 nařízení (ES) č. 318/2006 nebo se na žádost dotyčného podniku podanou do 31. ledna 2007 považuje za vyrobenou jako nepodléhající kvótě ve smyslu článku 12 uvedeného nařízení.

(2)

Na rozdíl od výrobců cukru nebyli výrobci isoglukosy schopni do stanoveného data 31. ledna 2007 tuto žádost předložit z důvodu trvalé, celoroční povahy jejich výroby. V zájmu rovného zacházení je třeba pro výrobce isoglukosy přesunout výše uvedené datum na konec hospodářského roku 2006/07, aby mohli učinit rozhodnutí a podat žádost na základě znalosti věci.

(3)

Nařízení (ES) č. 493/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V článku 3 nařízení (ES) č. 493/2006 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Pro každý podnik se část výroby cukru, isoglukosy nebo inulinového sirupu za hospodářský rok 2006/07, který je vyroben v rámci kvót stanovených v příloze IV a který přesahuje hranici stanovenou podle odstavce 2 tohoto článku, považuje za staženou ve smyslu článku 19 nařízení (ES) č. 318/2006, nebo se na žádost dotyčného podniku podanou do 31. ledna 2007 pro cukr a do 30. září 2007 pro isoglukosu považuje v plné nebo částečné výši za vyrobenou jako nepodléhající kvótě ve smyslu článku 12 uvedeného nařízení.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).

(2)  Úř. věst. L 89, 28.3.2006, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 739/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 22).


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1066/2007

ze dne 17. září 2007,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy určitých oxidů manganičitých pocházejících z Jihoafrické republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení

(1)

Dne 10. listopadu 2006 obdržela Komise podnět podaný podle článku 5 základního nařízení společností Tosoh Hellas AIC (dále jen „žadatel“), která představuje významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých oxidů manganičitých ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 21. prosince 2006 zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

2.   Strany dotčené řízením

(4)

Komise oficiálně oznámila žadateli, dalšímu výrobci ve Společenství, vyvážejícímu výrobci, dovozci, uživatelům, kterých se řízení týká, a zástupcům Jihoafrické republiky zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Výrobce předkládající podnět, vyvážející výrobce, dovozce a uživatelé předložili svá stanoviska. Všem zúčastněným stranám, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, bylo umožněno slyšení.

(6)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Odpovědi na dotazníky zaslali vyvážející výrobce z Jihoafrické republiky, výrobce předkládající podnět, dovozce dotčeného výrobku z Jihoafrické republiky a čtyři uživatelé dotčeného výrobku.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

a)

Výrobci ve Společenství

Tosoh Hellas AIC, Soluň, Řecko a jeho obchodní zástupce ve spojení Mitsubishi International GmbH, Düsseldorf, Německo

b)

Vyvážející výrobce v Jihoafrické republice

Delta E.M.D. (Pty) Ltd, Nelspruit, Jihoafrická republika (dále jen „Delta“)

c)

Dodavatel ve spojení s vyvážejícím výrobcem v Jihoafrické republice

Manganese Metal Company (Pty) Ltd, Nelspruit, Jihoafrická republika

d)

Dovozce ve Společenství, který není ve spojení

Traxys France SAS., Courbevoie, Francie

e)

Uživatelé ve Společenství

Panasonic Battery Belgium NV, Tessenderlo, Belgie

VARTA Consumer Batteries GmbH & Co. KGaA, Sulzbach, Německo

Duracell Batteries BVBA, Aarschot, Belgie

3.   Období šetření

(8)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Průzkum trendů významných pro posouzení újmy se týkal období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(9)

Dotčeným výrobkem je oxid manganičitý vyráběný elektrolytickým procesem, který nebyl po elektrolýze tepelně ošetřen, pocházející z Jihoafrické republiky. Obvykle kódu KN ex 2820 10 00.

(10)

Dotčený výrobek obsahuje dva hlavní typy: elektrolytický oxid manganičitý stupně uhlík-zinek a elektrolytický oxid manganičitý alkalického stupně. Oba typy se vyrábějí elektrolýzou s pozměněním jistých parametrů procesu, abychom získali buď elektrolytický oxid manganičitý stupně uhlík-zinek, nebo elektrolytický oxid manganičitý alkalického stupně. Obvykle mají oba vysokou čistotu manganu a obecně se používají jako meziprodukt při výrobě suchých článků baterií pro spotřebitele.

(11)

Šetření ukázalo, že i přes určité odlišnosti, pokud jde o některé specifické fyzikální a chemické vlastnosti, jako např. hustota, průměrná velikost částic, Brunauer-Emmet-Teller (dále jen „BET“) plocha povrchu a alkalický potenciál, sdílí oba typy stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a používají se ke stejnému účelu. Pro účely tohoto řízení se tedy považují za jeden výrobek.

(12)

Je třeba poznamenat, že existují i jiné typy oxidu manganičitého, které nemají stejné základní fyzikální, chemické nebo technické vlastnosti jako elektrolytický oxid manganičitý a které mají úplně jiná specifická použití. Neměly by tedy tvořit součást dotčeného výrobku. Tyto odlišné výrobky zahrnují: i) přirozené oxidy manganičité, které obsahují významné množství nečistot a obvykle jsou kódu KN 2602 00 00; ii) chemické oxidy manganičité, které jsou vyráběny chemickým procesem a mají výrazně vyšší plochu povrchu BET než elektrolytický oxid manganičitý; a iii) tepelně ošetřené elektrolytické oxidy manganičité, které se i přesto, že jsou vyráběny elektrolýzou jako elektrolytické oxidy manganičité, od nich liší množstvím základních charakteristik jako např. obsahem vlhkosti, strukturou krystalů a alkalickým potenciálem, což je činí vhodnými k použití v lithiových bateriích, které jsou založeny na nevodních systémech a mají jako anodu lithium, ale nikoli v uhlíkovo-zinkových nebo v alkalických bateriích, jež jsou založeny na vodních systémech a mají za anodu zinek jako anoda u elektrolytických oxidů manganičitých.

(13)

Rovněž by se mělo poznamenat, že žádná ze zúčastněných stran nezpochybnila výše uvedenou definici nebo rozdíl mezi dvěma hlavními typy dotčeného výrobku.

2.   Obdobný výrobek

(14)

Šetření prokázalo, že elektrolytický oxid manganičitý vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství do Společenství i vyráběný a prodávaný na jihoafrickém domácím trhu nebo dovážený do Společenství z Jihoafrické republiky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a mají i stejné použití.

(15)

Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   Běžná hodnota

(16)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, zkoumala Komise nejprve to, zda u společnosti Delta byly celkové domácí prodeje elektrolytických oxidů manganičitých reprezentativní ve vztahu k jeho celkovým vývozům do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na domácím trhu považovaly za reprezentativní, protože celkový objem prodejů vyvážejícího výrobce na domácím trhu byl vyšší než 5 % celkového objemu prodeje na vývoz do Společenství.

(17)

Komise následně určila ty druhy výrobků prodávaných na domácím trhu, které měly celkově reprezentativní prodeje na domácím trhu a byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství.

(18)

Prodej konkrétního druhu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na domácím trhu pro nezávislé odběratele daného druhu výrobku v průběhu období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství.

(19)

Pro všechny druhy výrobků prodávaných na vývoz do Společenství nebyl nalezen žádný stejný nebo přímo srovnatelný druh výrobku, který by byl na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství. Bylo proto zapotřebí podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení vytvořit běžnou hodnotu pro všechny vyvážené druhy výrobku.

(20)

Běžná hodnota byla vytvořena přičtením a případnou úpravou přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené částky na zisk k výrobním nákladům vývozce na vyvážené druhy. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě metod uvedených v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem zkoumala Komise, zda vznikají prodejní, správní a režijní náklady a zda zisk, přiznávaný společností Delta na jejím domácím trhu, tvoří spolehlivé údaje.

(21)

Skutečné domácí prodejní, správní a režijní náklady byly považovány za spolehlivé, neboť celkový objem domácího prodeje dotčené společnosti byl reprezentativní ve srovnání s objemem vývozního prodeje do Společenství, jak již bylo uvedeno výše.

(22)

Za účelem posouzení, zda zisk vytvořený společností Delta na jejím domácím trhu představuje spolehlivé údaje, zkoumala Komise nejprve to, zda domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku prodávaného v reprezentativním množství na domácím trhu lze považovat za prodej učiněný v rámci běžného obchodování podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To bylo provedeno stanovením poměru ziskových prodejů dotčených druhů výrobků nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(23)

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný druh výrobku, pro nějž by objem ziskového prodeje představoval více než 10 % celkového objemu prodeje tohoto druhu na domácím trhu, má se zato, že domácí ceny nemohou poskytnout vhodný základ pro stanovení ziskového rozpětí, které se použije při výpočtu běžné hodnoty.

(24)

Vzhledem k tomu, že Delta je jediným známým výrobcem elektrolytického oxidu manganičitého v Jihoafrické republice, nemůže být přiměřený zisk potřebný k vytvoření běžné hodnoty založen na skutečných ziscích stanovených pro ostatní vývozce nebo výrobce, jichž se týkalo šetření, s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku na domácím trhu, jak je popsáno v čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení.

(25)

Dále, vzhledem k tomu, že elektrolytický oxid manganičitý je jediným výrobkem, který společnost Delta vyrábí a prodává, přiměřený zisk potřebný k vytvoření běžné hodnoty není možné zakládat na skutečných ziscích použitelných na výrobu a prodej stejné obecné kategorie výrobku pro dotčeného vyvážejícího výrobce v běžném obchodním styku, jak popisuje čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(26)

Přiměřený zisk potřebný k vytvoření běžné hodnoty byl proto stanoven v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(27)

V této souvislosti byly shromažďovány informace o ziskovosti všech dalších známých výrobců elektrolytického oxidu manganičitého v jiných zemích. Informace o jednom výrobci v Indii, dvou v Japonsku a dvou v USA byly získávány z veřejně dostupných zdrojů. Pro jednoho výrobce v USA a pro dva japonské výrobce však nebyly k dispozici informace o ziskovosti pro elektrolytický oxid manganičitý nebo pro část společnosti, v níž by byl elektrolytický oxid manganičitý významnou součástí.

(28)

Průměrné ziskové rozpětí za období šetření bylo vypočteno na základě veřejně dostupných zdrojů pro jednoho výrobce z Indie a zbývajícího výrobce v USA a rovněž na základě informací poskytnutých společností Delta, které se týkaly ziskovosti její společnosti ve spojení Delta EMD Australia Proprietary Ltd se sídlem v Austrálii na jejím domácím trhu. Průměrné vypočítané ziskové rozpětí dosáhlo 9,2 %. Vzhledem k dostupným informacím byla metodika shledána přiměřenou ve smyslu čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení a výsledek za přiměřený. Veřejně dostupné informace ukázaly, že toto ziskové rozpětí nepřesahuje zisky, kterých dosahovali jiní známí výrobci stejné obecné kategorie výrobků (tj. zvláštních chemických látek) v Jihoafrické republice během období šetření.

2.   Vývozní ceny

(29)

Společnost Delta prováděla vývozní prodej do Společenství výhradně prostřednictvím nezávislého zástupce, Traxys France SAS.

(30)

Vývozní ceny byly založeny na cenách skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek, když byl prodáván z Jihoafrické republiky do Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

3.   Srovnání

(31)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly porovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly připočítány úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Příslušné úpravy týkající se provizí, dopravy, pojištění, manipulačních a vedlejších nákladů, balení, úvěrových a bankovních poplatků byly provedeny ve všech případech, kdy byly přiměřené, přesné a podložené ověřenými podklady.

4.   Dumpingová rozpětí

(32)

Vážená průměrná běžná hodnota dotčeného výrobku vyváženého do Společenství byla srovnána s váženou vývozní cenou odpovídajícího druhu dotčeného výrobku, jak stanoví čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(33)

Na tomto základě prozatímní vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představuje:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Delta E.M.D. (Pty) Ltd

14,9 %

(34)

Pokud jde o celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce z Jihoafrické republiky, stanovila Komise nejprve úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání údajů Eurostatu s odpověďmi na dotazníky obdržené od spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Jihoafrické republice. Toto srovnání ukázalo, že podle dostupných informací představoval vývoz společnosti Delta do Společenství 100 % vývozu dotčeného výrobku z Jihoafrické republiky. Zjištěná míra spolupráce tedy byla velmi vysoká a celostátní dumpingové rozpětí bylo stanoveno na stejnou úroveň jako dumpingové rozpětí pro společnost Delta.

D.   ÚJMA

1.   Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(35)

Šetření prokázalo, že na začátku dotčeného období byl obdobný výrobek vyráběn třemi výrobci ve Společenství. Jeden z výrobců však v roce 2003 výrobu ukončil, proto v období šetření byli ve Společenství pouze dva výrobci.

(36)

Podnět podal pouze jeden výrobce, který při šetření plně spolupracoval. Druhý výrobce nespolupracoval, ani však podnětu neodporoval. Vzhledem ke skutečnosti, že úplnou odpověď na dotazník zaslala pouze jedna společnost, veškeré údaje týkající se výrobního odvětví Společenství jsou předkládány buď ve formě indexů, nebo uvedeny jako rozmezí, aby byla zachována důvěrnost.

(37)

Z toho důvodu byl objem výroby ve Společenství pro účely čl. 4 odst. 1 základního nařízení předběžně vypočítán jako součet výroby jediného spolupracujícího výrobce ve Společenství a objemu výroby druhého výrobce na základě údajů dodaných v podnětu. Celková výroba ve Společenství byla v období šetření v rozsahu 20 až 30 tisíc tun.

(38)

Výroba spolupracujícího výrobce ve Společenství představovala více než 50 % elektrolytického oxidu manganičitého vyráběného ve Společenství. Proto se má za to, že tato společnost představuje výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

2.   Spotřeba Společenství

(39)

Zřejmá spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje žádajícího výrobce na trhu ES, prodejů dalších výrobců ve Společenství stanovených na základě nákupů oznámených uživateli a dovozů z dotčené země založených na ověřené odpovědi na dotazník a na informacích jiných třetích zemí, které byly získány od Eurostatu.

(40)

Podle těchto informací se spotřeba Společenství snížila během dotčeného období o 7 %. Zvláště prudký pokles se objevil v roce 2003 a 2004, zároveň s nejvýraznějším nárůstem objemu za velmi nízké ceny (– 35 %) elektrolytického oxidu manganičitého dováženého z Jihoafrické republiky a s uzavřením výroby největšího výrobce ve Společenství. V roce 2005 se spotřeba vrátila na svou původní úroveň a další výrazný pokles se objevil během období šetření. Trend ve spotřebě je patrně ovlivněn uzavřením výroby největšího výrobce ve Společenství v roce 2003, jehož výroba tvořila jednu třetinu výroby Společenství.

 

2002

2003

2004

2005

Spotřeba Společenství Index 2002 = 100

100

102

113

102

93

3.   Dovozy do Společenství z dotčené země

(41)

Objem dovozů z Jihoafrické republiky byl založen na ověřených hodnotách dodaných jediným vyvážejícím výrobcem. Jak je uvedeno výše, z důvodů důvěrnosti, protože se analýza týká jediné společnosti, je většina ukazatelů předkládána v indexech nebo ve formě rozpětí.

(42)

V oblasti objemu a podílu na trhu byl vývoj dovozů takovýto:

 

2002

2003

2004

2005

Objemy dovozu z Jihoafrické republiky (v tunách), 2002 = 100

100

129

156

185

169

Podíl Jihoafrické republiky na trhu

30-40 %

40-50 %

44-54 %

60-70 %

60-70 %

Podíl Jihoafrické republiky na trhu 2002 = 100

100

126

139

181

181

(43)

Zatímco spotřeba elektrolytického oxidu manganičitého během dotčeného období klesla o 7 %, dovozy z dotčené země během stejného období vzrostly o 69 %. Následně se podíl Jihoafrické republiky na trhu během dotčeného období výrazně zvýšil přibližně o 81 % z rozsahu 30 až 40 % na rozsah 60 až 70 %.

(44)

Během posuzovaného období klesly průměrné dovozní ceny o 31 %, ačkoli cena hlavní suroviny se zvýšila.

 

2002

2003

2004

2005

Dovozní ceny z Jihoafrické republiky, EUR/tuna, 2002 = 100

100

70

65

66

69

(45)

Pro stanovení cenového podbízení během období šetření byly příslušné prodejní ceny Společenství pokládány za čisté ceny pro nezávislé odběratele, které byly v případě nezbytnosti upraveny na ceny ze závodu, tj. bez přepravného ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly porovnány s prodejními cenami, které jihoafrický vyvážející výrobce účtoval jako očištěné o slevy, a pokud to bylo nutné, jako ceny CIF na hranice Společenství s patřičným přizpůsobením nákladům na odbavení a náklady po dovozu.

(46)

Srovnání ukázalo, že během období šetření vážená průměrná cena podbízejícího se rozpětí, vyjádřená jako procento prodejních cen výrobního odvětví Společenství, byla v rozmezí 11 to 14 %. Existovaly i vyšší úrovně prodávání pod cenou neboť výrobní odvětví Společenství během období šetření trpělo závažnými ztrátami.

4.   Situace výrobního odvětví Společenství

(47)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje zkoumání vlivu dumpingového dovozu z Jihoafrické republiky na výrobní odvětví Společenství analýzu všech hospodářských faktorů a ukazatelů, které mají vztah k ke stavu výrobního odvětví od roku 2002 do období šetření. Jak je uvedeno výše, z důvodů důvěrnosti, protože se analýzy týká jediné společnosti, je většina ukazatelů uvedena ve formě indexů nebo rozsahu.

(48)

Vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity výrobním odvětvím Společenství byl tento:

 

2002

2003

2004

2005

Výroba, 2002 = 100

100

87

128

135

130

Kapacita, 2002 = 100

100

100

100

100

100

Využití kapacity, 2002 = 100

100

87

128

135

130

(49)

Během dotčeného období se výroba společenství zvýšila o 30 %. Výrobní kapacita však zůstala stabilní během celého dotčeného období. Úroveň výroby dosáhla vrcholu v roce 2005 po prudkém nárůstu spotřeby na trhu ES v roce 2004, který byl zkombinován s likvidací největšího výrobce a s nárůstem poptávky na dovozním trhu výrobního odvětví Společenství. Od roku 2004 do období šetření, kdy se zdvojnásobily ceny suroviny, pokoušelo se výrobní odvětví Společenství během období šetření dosáhnout úspor ze zvýšené výroby a snížit náklady na výrobní jednotku.

(50)

Zásoby se během dotčeného období zvýšily o 32 %, což odráží zvyšující se obtíže výrobního odvětví Společenství při prodeji svých výrobků na trhu Společenství následkem konkurence dumpingových dovozů.

 

2002

2003

2004

2005

Zásoby, 2002 = 100

100

71

48

113

132

(51)

Níže uvedené hodnoty představují prodeje výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

 

2002

2003

2004

2005

Objem prodeje na trhu ES, 2002 = 100

100

80

152

113

91

Podíl na trhu, 2002 = 100

100

78

135

110

97

Průměrné prodejní ceny, 2002 = 100

100

76

71

75

75

(52)

Na pozadí 7 % snížení spotřeby ES se podíl na trhu Společenství snížil o 3 %. Kromě toho, v absolutních hodnotách, celkové objemy prodeje na trhu ES během dotčeného období výrazně poklesly o 9 % s zvláště prudkým poklesem o 22 procentních bodů během období šetření.

(53)

Zatímco v roce 2004 bylo výrobní odvětví Společenství schopno v menší míře těžit z nárůstu spotřeby zvýšením svých objemů prodeje o 52 % a podílu na trhu o 35 % v porovnání s rokem 2002, v následujících letech se jeho účast na trhu omezila v paralele k prudkému nárůstu objemu dumpingových dovozů z Jihoafrické republiky.

(54)

U průměrných prodejních cen pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byl do roku 2004 zaznamenán na trhu Společenství klesající trend. To dokládá snahu výrobního odvětví Společenství konkurovat dumpingovým dovozům a zůstat na trhu. V roce 2004 však ceny dosáhly neudržitelně nízkých hodnot. V roce 2005 pak stouply o 4 procentní body. I přes tento malý nárůst cen v roce 2005, který byl v období šetření potvrzen, se však výrobnímu odvětví Společenství nezdařilo promítnout do svých cen vývoj cen manganové rudy, hlavní suroviny, jejíž cena prudce rostla v letech 2004 a 2005 až o 100 %.

(55)

Úroveň zisků a peněžního toku z prodeje elektrolytického oxidu manganičitého výrobním odvětvím Společenství byla značně negativní.

 

2002

2003

2004

2005

Provozní ziskové rozpětí dotčeného výrobku (rozsah, %)

0 % až 20 %

0 % až – 20 %

0 % až 5 %

0 % až 3 %

0 % až – 20 %

Provozní ziskové rozpětí dotčeného výrobku, index 2002 = 100

100

–85

20

13

–72

(56)

Ziskovost se během dotčeného období výrazně zhoršila na mínus 172 %. Své nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2003, v době nejvyššího snížení cen dovozů (– 30 %). Zlepšila se v letech 2004 a 2005 s nárůstem prodaného množství. V období šetření spadla ziskovost zpět na svou nejnižší úroveň vlivem cenového tlaku a zvýšení cen surovin.

(57)

Peněžní tok se během dotčeného období rovněž zhoršil, v souladu se snížením ziskovosti.

 

2002

2003

2004

2005

Peněžní tok, index 2002 = 100

100

22

46

–35

–8

(58)

Investice se během dotčeného období zvýšily o 7 %. Uprostřed tohoto období zaznamenalo výrobní odvětví Společenství jisté množství investic na snížení výrobních nákladů a na údržbu nových strojů. V následujících letech investice pokračovaly, ovšem na nižší úrovni.

 

2002

2003

2004

2005

Investice, 2002 = 100

100

67

126

109

107

(59)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku následovala trendy prodeje a ziskovosti a byla v roce 2003 a na konci dotčeného období negativní.

 

2002

2003

2004

2005

Návratnost investic, 2002 = 100

100

–58

18

10

–55

(60)

Schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál nebyla během dotčeného období výrazně ovlivněna, vzhledem k velikosti investic, které byly dostatečné na pokrytí nezbytných kapitálových investic.

(61)

Vývoj zaměstnanosti, produktivity a náklady práce ve výrobním odvětví Společenství byly tyto:

 

2002

2003

2004

2005

Počet zaměstnanců, 2002 = 100

100

68

69

70

67

Produktivita (tuna/zaměstnanec), 2002 = 100

100

129

184

192

195

Celkové náklady práce, 2002 = 100

100

77

79

84

82

Náklady práce na zaměstnance, 2002 = 100

100

115

114

119

123

(62)

Počet zaměstnanců klesl mezi lety 2002 a obdobím šetření o 33 %. Jedná se o důsledek poklesu prodeje a úsilí výrobního odvětví Společenství zvýšit produktivitu. Výsledek tohoto racionalizačního procesu v rámci výrobního odvětví Společenství se jistě odrazil v produktivitě, která během dotčeného období vykázala znatelný rostoucí trend.

(63)

Celkové náklady práce se výrazně snížily, o 18 %. Průměrné náklady na jednoho zaměstnance relativně vzrostly, s ohledem na vývoj inflace. Celkově se však podíl nákladů práce na celkových výrobních nákladech výrazně snížil, což zřetelně ukazuje na zlepšení účinnosti.

(64)

Dumpingové rozpětí je uvedeno výše v oddílu o dumpingu. Toto rozpětí je zřetelně nad nejnižší úrovní. Dále, vzhledem k objemu a cenám dumpingových dovozů, nelze považovat vliv skutečného dumpingového rozpětí za zanedbatelný.

(65)

Neexistuje známka toho, že se Společenství zotavuje z účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování.

5.   Závěry o újmě

(66)

Připomíná se, že dovozy z Jihoafrické republiky významně vzrostly, jak v absolutních hodnotách, tak pokud jde o podíl na trhu. Během dotčeného období se dovozy zvýšily o 69 % v absolutních hodnotách a o přibližně 81 % v poměru ke spotřebě Společenství, aby dosáhly 60 až 70 % podílu na trhu.

(67)

Mimoto v období šetření prodejní ceny Společenství výrazně trpěly podbízením cen dumpingových dovozů dotčeného výrobku. Ve váženém průměru základu bylo cenové podbízení během období šetření v rozsahu 11 až 14 %.

(68)

Zatímco během dotčeného období se spotřeba Společenství snížila o 7 %, objemy prodeje výrobního odvětví Společenství se snížily o 9 % a podíl na trhu o 3 %. U těchto ukazatelů se během období šetření objevilo výrazné zhoršení ve srovnání s rokem 2005 – pokles o 22 procentních bodů v oblasti prodeje a o 13 procentních bodů v podílu na trhu.

(69)

S klesajícím objemem prodeje, podílu na trhu a cen nebylo výrobní odvětví Společenství schopno přesunout globální zvýšení cen surovin na bedra svých zákazníků. To vedlo k velmi negativní ziskovosti (ztrátě).

(70)

I přes nemalé investice výrobního odvětví Společenství během dotčeného období spolu s jeho pokračujícím úsilím na zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti, jeho ziskovost, peněžní tok a návratnost investic prudce klesaly, až dosáhly velmi negativních hodnot.

(71)

Zhoršující se situace výrobního odvětví Společenství v dotčeném období je rovněž potvrzena negativním vývojem zaměstnanosti.

(72)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1.   Předběžná poznámka

(73)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda existovala příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z Jihoafrické republiky a hmotnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Zkoumaly se i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovým dovozům.

2.   Účinek dovozů z Jihoafrické republiky

(74)

Jak je uvedeno v 43. a 44. bodě odůvodnění, během dotčeného období se dovozy zvyšovaly stále a výrazně, o 69 % pokud jde o objem a o 81 % pokud jde o podíl na trhu. Jednotková prodejní cena dovozu z Jihoafrické republiky se během dotčeného období snížila o 31 %. V období šetření se ceny dovozů pocházejících z Jihoafrické republiky podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o 11 až 14 %.

(75)

Účinky dumpingových dovozů jsou dobře znázorněny rozhodnutím několika velkých odběratelů, kteří představují více než 60 % celkové spotřeby, přejít se svými nákupy od výrobního odvětví Společenství k výrobku z Jihoafrické republiky. Zatímco na začátku dotčeného období tito uživatelé nakupovali z Jihoafrické republiky pouze okrajová množství, na konci dotčeného období a během období šetření nakupovali z Jihoafrické republiky až 70–100 % své potřeby.

(76)

Ve stejném období muselo výrobní odvětví Společenství dramaticky snížit své ceny, aby si udrželo prodejní smlouvy s jinými uživateli.

(77)

Klesající podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v dotčeném období je třeba vidět v souvislosti se zvýšením objemu a podílu na trhu dovozů z Jihoafrické republiky. Dále, v roce 2005 a v období šetření, když spotřeba Společenství klesla o 18 % ve srovnání se strmým nárůstem v roce 2004, zvýšily se dovozy z Jihoafrické republiky o 8 % v absolutních hodnotách a asi o 31 % podílu na trhu. Výrobní odvětví Společenství zároveň ztratilo 28 % podílu na trhu a 40 % prodeje.

(78)

Proto se předběžně shrnuje, že tlak vyvíjený dumpingovými dovozy, které výrazně zvýšily svůj objem a podíl na trhu od roku 2002 do současnosti a které byly poskytovány za dumpingové ceny a s významnou měrou cenového podbízení a prodeje pod cenou, hrál klíčovou úlohu při poklesu prodejů výrobního odvětví Společenství a následně též jeho ziskovosti, vývoje peněžního toku a negativní situace návratnosti investic, zaměstnanosti a zvýšení zásob.

3.   Účinky jiných faktorů

(79)

Rozvoj dovozů z jiných třetích zemí byl podle údajů Eurostatu následující:

 

2002

2003

2004

2005

Dovozy z jiných třetích zemí

5 541

4 677

5 992

2 876

2 878

Index, 2002 = 100

100

84

108

52

52

Podíl na trhu

15 %

12 %

14 %

7 %

8 %

Index, 2002 = 100

100

82

96

51

56

Průměrné ceny dovozů

1 527

1 204

1 226

1 550

1 537

Index, 2002 = 100

100

79

80

101

101

(80)

Na počátku dotčeného období představovaly dovozy elektrolytického oxidu manganičitého z jiných třetích zemí 15 % podílu na trhu. V následujících letech se tyto dovozy výrazně snížily a na konci období šetření představovaly už pouze 8 % podílu na trhu. Ceny těchto dovozů zůstaly většinou nad úrovní cen Jihoafrické republiky a dokonce se o 1 %.

(81)

Několik podání obvinilo dovozy elektrolytického oxidu manganičitého z Číny, která není zemí, jíž by se šetření týkalo, že výrazně přispěly k újmě, kterou utrpěl výrobce ve Společenství. V období šetření však dovozy z Číny, i když za průměrnou cenu nižší než jihoafrický výrobek, představovaly pouze 0,6 % všech dovozů ze třetích zemí a proto nelze říci, že by rušila příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a hmotnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(82)

Bylo rovněž zkoumáno, zda vývozy do zemí mimo EU mohly nebo nemohly přispět k újmě během dotčeného období.

(83)

Zjistilo se, že objemy vývozu výrobního odvětví Společenství se během dotčeného období zvýšily o 9 % a že se vývozní cena snížila o 14 %, což bylo nad jednotkovou cenou výroby. Proto nemohly vývozy výrobního odvětví Společenství přispět během tohoto období k újmě.

(84)

Jak je uvedeno výše, na začátku dotčeného období byli ve Společenství další dva výrobci.

(85)

Jeden z výrobců se sídlem v Irsku ukončil výrobu v roce 2003 následkem finančních obtíží plynoucích z výrazného snížení prodejů pod velkým finančním tlakem dumpingových dovozů. Druhý výrobce se sídlem ve Španělsku v řízení nespolupracoval. Z nedostatku spolupráce plyne, že údaje o prodejích od dalších výrobců na trhu Společenství byly získány z dotazníků pro uživatele. Podle závěrů šetření se druhá společnost zabývá výrobou baterií i elektrolytického oxidu manganičitého. Většina elektrolytického oxidu manganičitého vyráběného touto společností je zjevně používána v její výrobě baterií. Tato společnost však rovněž hrála rostoucí úlohu na trhu Společenství s elektrolytickým oxidem manganičitým.

(86)

Je zřejmé, že obecný obrázek o dalších výrobcích v ES je ovlivněn skutečností, že jeden ukončil svou činnost v roce 2003 a další v dotčeném období neprodával na trh ES žádná podstatná množství. Z údajů získaných během šetření však lze učinit závěr, že tito výrobci ve Společenství byli rovněž ovlivněni tlakem, který vyvinuly ceny dovozů z Jihoafrické republiky a vývojem na trhu, neboť jejich podíl na trhu se snížil z rozmezí 10 až 25 % na rozmezí 4 až 10 %. V důsledku toho prodeje dalších výrobců ve Společenství nemohou být odpovědné za újmu výrobního odvětví Společenství.

(87)

Bylo rovněž šetřeno, zda snížení poptávky na trhu Společenství mohlo přispět k újmě během dotčeného období. To se nepotvrdilo. Jak je uvedeno v 52. a 77. bodě odůvodnění, prodeje výrobního odvětví se snížily o více než o celkovou spotřebu Společenství, zatímco odpovídající podíl na trhu, který držel dovoz z Jihoafrické republiky, se výrazně zvýšil.

(88)

Jedním z argumentů bylo, že k újmě došlo především díky celosvětovému nárůstu cen základní suroviny, manganové rudy. Ceny manganové rudy, které byly do roku 2004 stabilní, se v roce 2005 znenadání zdvojnásobily a během období šetření mírně poklesly. To zvýšilo jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Společenství o 19 %.

(89)

Vzhledem k tomu, že ceny dovozů z Jihoafrické republiky se ve stejném období (2004/05) zvýšily pouze o jeden procentní bod, nemohlo si výrobní odvětví Společenství, které se snažilo dumpingovým dovozům konkurovat a udržet se na trhu, dovolit přenést zvýšení celkových nákladů na konečné uživatele. Výrobní odvětví Společenství mohlo své ceny zvednout pouze o 4 procentní body, což zůstalo pod výrobními náklady.

 

2002

2003

2004

2005

Celkové výrobní náklady, 2002 = 100

100

89

103

110

119

Celková jednotková cena na tunu, 2002 = 100

100

98

80

85

95

Jednotková prodejní cena, 2002 = 100

100

76

71

75

75

(90)

Za těchto okolností bylo shledáno, že zvýšení nákladů není samo o sobě příčinou způsobující újmu, ale je jí skutečnost, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přesunout zvýšení nákladů na své odběratele vzhledem k tlaku na snižování cen způsobenému dumpingovými dovozy z Jihoafrické republiky, které nezohlednily nárůst cen surovin. Proto je třeba toto tvrzení zamítnout.

(91)

Některé strany uvádějí, že globální nadbytek elektrolytického oxidu manganičitého způsobený zvýšenou výrobou v Číně stlačil ceny elektrolytického oxidu manganičitého a tím způsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(92)

Vzhledem k nízkému objemu dovozů z Číny a i přes jejich poměrně nízké ceny v dotčeném období se toto tvrzení nepovažuje za platné.

(93)

Dalším názorem, který některé strany uvádějí, je to, že snížení prodejních cen elektrolytického oxidu manganičitého v obchodním odvětví Společenství bylo výsledkem zvýšené konkurence mezi výrobci baterií a že cenový tlak je spíše jejich vinou než vinou dumpingových dovozů z Jihoafrické republiky.

(94)

Šetření prokázalo, že výrobci baterií v ES byli skutečně předmětem cenového tlaku, způsobeného globálním zvýšením nákladů na suroviny a zvýšenou konkurencí. Bylo však zjištěno, že vzhledem k malému počtu výrobců elektrolytického oxidu manganičitého fungujících na trhu Společenství měli velkou moc při vyjednávání cen dotčeného výrobku s výrobci baterií. Proto se má za to, že snížení prodejních cen elektrolytického oxidu manganičitého výrobního odvětví Společenství se přímo odvíjí od dumpingových dovozů a cenového podbízení uplatňovaného jihoafrickým vyvážejícím výrobcem od začátku dotčeného období a nikoli od údajného cenového tlaku vyvíjeného výrobci baterií. Ve světle výše uvedeného bylo zatím předběžně shrnuto, že zvýšení konkurence mezi výrobci baterií nenarušilo příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Jihoafrické republiky a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

4.   Závěry o příčinných souvislostech

(95)

Výše uvedená analýzy ukazuje, že během celého dotčeného období nastal dramatický nárůst objemu a podílu na trhu dovozů pocházejících z Jihoafrické republiky spolu s podstatným snížením jejich ceny doprovázeným významným cenovým podbízením během období šetření. Toto zvýšení podílu na trhu dumpingových dovozů se setkalo s výrazným snížením objemu prodeje a podílu na trhu pro výrobní odvětví Společenství. To spolu s tlakem na pokles cen vedlo mimo jiné i k podstatným ztrátám ve výrobním odvětví Společenství během období šetření.

(96)

Přezkoumání dalších faktorů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, odhalilo, že žádný z nich by nemohla mít tak výrazný negativní dopad na výrobní odvětví, jako tomu je v případě dumpingových dovozů z Jihoafrické republiky.

(97)

Vzhledem k výše uvedenému se má předběžně za to, že dumpingové dovozy způsobily hmotnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

F.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1.   Obecné úvahy

(98)

Podle článku 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech neexistují přesvědčivé důkazy, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijmout antidumpingová opatření na dovozy z dotčené země.

(99)

Komise zaslala jedinému dovozci elektrolytického oxidu manganičitého v Jihoafrické republice dotazník a všem průmyslovým odběratelům, o nichž se ví nebo předpokládá, že se jich opatření týkají.

2.   Zájem výrobního odvětví Společenství

(100)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství je tvořeno jedním výrobcem s výrobním zařízením v Řecku, jehož prodeje a ziskovost se během dotčeného období výrazně zhoršily, což má dále negativní vliv na jeho podíl na trhu, zaměstnanost, návratnost investic a peněžní tok.

(101)

Pokud nebudou přijata opatření, je pravděpodobné, že v důsledku cenového tlaku dumpingových dovozů bude nedostatek ziskovosti nutit ukončit výrobu elektrolytického oxidu manganičitého ve Společenství. Připomíná se, že jeden z výrobců ve Společenství ukončil výrobu během dotčeného období. To se shoduje se zvýšeným tlakem jihoafrických dovozů na trh Společenství. Mimoto výrobce ve Společenství, který předložil podnět, byl v roce 2003 nucen na měsíc dočasně uzavřít výrobu a informoval Komisi o podobné situaci v roce 2007 s delším časovým rozsahem.

(102)

Poznamenává se, že tak jako jihoafrický vyvážející výrobce i výrobní odvětví Společenství vyrábí pouze elektrolytický oxid manganičitý a výrobní zařízení nelze použít k výrobě jiných výrobků.

(103)

Po uložení antidumpingových opatření se však očekává, že objemy prodeje a ceny ve výrobním odvětví Společenství na trhu Společenství porostou, což zlepší ziskovost výrobního odvětví Společenství a zabrání zavírání výroby.

(104)

Je tedy zřejmé, že antidumpingová opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Společenství.

3.   Zájem uživatelů

(105)

Jediným výrobním odvětvím, které využívá elektrolytický oxid manganičitý, jsou primárně výrobci alkalických článků a uhlíkovo-zinkových baterií.

(106)

Jak je uvedeno výše, byly všem známým výrobcům baterií ve Společenství zaslán dotazník. Odpovědi zaslaly čtyři společnosti, které představují 93 % spotřeby Společenství; tři z odpovědí byly na místě ověřeny.

(107)

Jak je uvedeno výše, bylo zjištěno, že výrobci baterií v ES jsou pod značným tlakem plynoucím z globálního zvyšování cen surovin (zinek, nikl, měď, ocel) a z rostoucí globální konkurence na trhu s bateriemi. Uvedli, že uložení antidumpingových opatření na dovozy z Jihoafrické republiky zvýší stávající cenový tlak a způsobí ztráty, neboť nebudou moci žádné zvýšení cen přesunout na klienty. Bylo však zjištěno, že se nacházejí ve stále dobré finanční situaci, v období šetření měli podstatné zisky ještě před zdaněním a během dotčeného období zvýšili své objemy prodeje díky pozitivnímu veřejnému obrazu jejich značek. Na základě obdržených informací bylo možno ověřit, že náklady na elektrolytický oxid manganičitý na výrobu baterií se může pohybovat mezi 10 a 15 % (v závislosti na velikosti baterie) celkových nákladů a bylo možno odhadnout, že uložení antidumpingového cla v navrhované výši by nemělo zvýšit odhadovanou úroveň ceny baterií o více než 0,01 až 0,02 EUR. Zvýšení cen baterií, které by mohlo plynout z uložení antidumpingového cla, bylo získáno použitím navrhované výše cla na výrobní náklady různých druhů baterií.

(108)

Ačkoli obecně uložení opatření neschvalují, několik uživatelů připustilo, že zánik výrobního odvětví Společenství by pravděpodobně mělo negativní efekt na jejich situaci a na konkurenci na trhu ES, neboť výrobní odvětví Společenství vyrábí vysoce kvalitní elektrolytický oxid manganičitý vhodný pro výrobu špičkových baterií. Proto, kdyby mělo výrobní odvětví Společenství zaniknout, museli by uživatelé podstoupit riziko, že se stanou závislými na elektrolytickém oxidu manganičitém výhradně z Jihoafrické republiky.

(109)

Ve světle výše uvedených tvrzení lze prozatímně shrnout, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně vážně neohrozí situaci v výrobním odvětví uživatelů.

4.   Zájem dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení ve Společenství

(110)

Jediný dovozce elektrolytického oxidu manganičitého z Jihoafrické republiky ve Společenství spolupracoval při šetření. Na základě zaslaných informací bylo zjištěno, že tento dovozce je výhradním a nezávislým agentem společnosti Delta. Všechny dovozy elektrolytického oxidu manganičitého z Jihoafrické republiky byly ve Společenství prodávány prostřednictvím této společnosti. Její obchodní činnosti představují méně než 20 % jejího obratu. Tento dovozce vyjádřil obavu z možného uložení opatření. Ovšem i pokud by se jeho prodeje po uložení opatření zmenšily a s tím se snížila i provize agenta, očekává se, že si zachová finanční zdraví a je nepravděpodobné, že by byl dovozce opatřeními nějak významně zasažen. Je teda zřejmé, že dopad antidumpingového cla by nesli uživatelé.

(111)

Bylo tedy předběžně shrnuto, že uložení antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně žádný závažný vliv na situaci dovozců ve Společenství.

5.   Závěr o zájmech Společenství

(112)

Lze očekávat, že účinky uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství získat zpět ztracené prodeje a podíly na trhu a zlepšit jejich ziskovost. S ohledem na zhoršující se situaci výrobního odvětví Společenství existuje nezanedbatelné riziko, že pokud nebudou opatření uložena, výrobní odvětví Společenství bude muset uzavřít svá výrobní zařízení a propustit své zaměstnance.

(113)

Vzhledem k použití dotčeného výrobku při výrobě baterií, kde náklady na elektrolytický oxid manganičitý nejsou ve srovnání s hodnotou konečného výrobku významné, neměl by být vliv na uživatele znatelný, jak je uvedeno výše v 107. bodě odůvodnění.

(114)

S ohledem na výše uvedené se prozatímně shrnuje, že neexistují důvody, které by bránily uložení antidumpingových cel na dovoz některých oxidů manganičitých pocházejících z Jihoafrické republiky.

G.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(115)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, z něj plynoucí újmy, příčinných souvislostech a zájmů Společenství, budou uložena prozatímní opatření s cílem zabránit další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(116)

Úroveň opatření musí být dostatečná na to, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu bylo nutno vzít v úvahu i to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své náklady a vytvořilo si hrubý zisk, který by přiměřeně vytvořilo za podmínek obvyklé soutěže, tj. při neexistenci dumpingu působícího újmu. Rozpětí hrubého zisku použité pro tento výpočet odpovídá zisku dosaženého výrobním odvětvím Společenství na počátku dotčeného období, v době, kdy ceny elektrolytického oxidu manganičitého z Jihoafrické republiky byly na stejné úrovni, jako ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství.

(117)

Potřebný nárůst ceny byl poté stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení (viz 45. bod odůvodnění), s průměrnou cenou obdobných výrobků prodaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství nepůsobící újmu. Cena nepůsobící újmu byla získána přizpůsobením prodejní ceny výrobního odvětví Společenství skutečné ztrátě/zisku vytvořené během období šetření a přičtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF.

(118)

Rozpětí újmy bylo výrazně vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

2.   Prozatímní opatření

(119)

Ve světle předcházejících informací se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení ukládá prozatímní antidumpingové clo ve výši dumpingového rozpětí, neboť je nižší, než rozpětí újmy vypočítané výše.

(120)

Na základě výše uvedeného jsou navrhované míry prozatímních cel tyto:

Delta E.M.D (Pty) Ltd

14,9 %

Všechny další společnosti

14,9 %

H.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(121)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v jehož rámci mohou dotčené strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přehodnoceny pro účel stanovení konečného cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovozy elektrolytického oxidu manganičitého (tj. oxid manganičitý vyráběný elektrolýzou), který nebyl po elektrolýze tepelně zpracován, kódu KN ex 2820 10 00 (kód TARIC 2820100010), a který pochází z Jihoafrické republiky.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobek vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoví takto:

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Delta E.M.D. (Pty) Ltd

14,9 %

A828

Všechny další společnosti

14,9 %

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství je podmíněno složením jistoty ve výši částky prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Aniž by tím byl dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost požádat o sdělení nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo nařízení přijato, sdělit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení před Komisí.

Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou dotčené strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. C 314, 21.12.2006, s. 78.


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/21


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1067/2007

ze dne 17. září 2007

o zapsání názvu do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Staffordshire Cheese (CHOP))

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 510/2006 a podle čl. 17 odst. 2 uvedeného nařízení byla žádost Spojeného království o zapsání názvu „Staffordshire Cheese“ zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(2)

Komisi byla podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006 podána námitka. Jelikož tato námitka byla následně stažena, měl by se uvedený název zapsat do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název uvedený v příloze tohoto nařízení se zapisuje do rejstříku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 952/2007 (Úř. věst. L 210, 10.8.2007, s. 26).

(2)  Úř. věst. C 148, 24.6.2006, s. 12.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy:

Třída 1.3

Sýry

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Staffordshire Cheese (CHOP)


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1068/2007

ze dne 17. září 2007,

kterým se schvaluje změna menšího rozsahu specifikace chráněného označení původu zapsaného v rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení Queso Nata de Cantabria (CHOP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem a podle čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 Komise přezkoumala žádost Španělska o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Queso de Cantabria“ zapsaného na základě nařízení Komise (ES) č. 1107/96 (2).

(2)

Z důvodu, že daná změna není menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, Komise zveřejnila podle článku 6 uvedeného nařízení žádost o změnu v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Protože nebyla Komisi oznámena žádná námitka podle článku 7 nařízení (ES) č. 510/2006, změna musí být schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace označení uvedeného v příloze tohoto nařízení, zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie, je schválena.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 952/2007 (Úř. věst. L 210, 10.8.2007, s. 26).

(2)  Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2156/2005 (Úř. věst. L 342, 24.12.2005, s. 54).

(3)  Úř. věst. C 288, 25.11.2006, s. 8.


PŘÍLOHA

Zemědělské produkty určené k lidské spotřebě, uvedené v příloze I Smlouvy

Třída 1.3

Sýry

ŠPANĚLSKO

Queso Nata de Cantabria (CHOP)


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/23


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1069/2007

ze dne 17. září 2007,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozů polyvinylalkoholu (PVA) pocházejícího z Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení

(1)

Dne 19. prosince 2006 Komise v souladu s článkem 5 základního nařízení prostřednictvím oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů polyvinylalkoholu (dále jen „PVA“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu (dále jen „dotčené země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno v reakci na stížnost, kterou dne 6. listopadu 2006 podala společnost Kuraray Specialties Europe GmbH (dále jen „žadatel“), od ledna 2007 nesoucí název Kuraray Europe GmbH, která představuje značnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby polyvinylalkoholu (PVA) ve Společenství. Stížnost obsahovala hodnověrné důkazy potvrzující existenci dumpingu PVA pocházejícího z dotčených zemí a z něho vyplývající podstatnou újmu, které byly považovány za dostatečné k zahájení řízení.

1.2.   Zúčastněné strany řízení

(3)

Komise oficiálně uvědomila výrobce, který podal stížnost a další známé výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce v dotčených zemích, dovozce/obchodníky a známé dotčené uživatele a zástupce dotčených vyvážejících zemí o zahájení řízení. Zúčastněným stranám byla dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že pro jejich slyšení existují zvláštní důvody, byly vyslyšeny.

(4)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří projevili zájem, umožněno předložit žádost o přiznání statusu tržního hospodářství (dále jen „STH“) nebo o individuální zacházení (dále jen „IZ“), zaslala Komise formuláře žádosti těm vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a dále orgánům ČLR. O STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení, nebo o IZ, pokud by šetření prokázalo, že podmínky pro STH nesplňuje, požádal jeden vyvážející výrobce v ČLR.

(5)

S ohledem na zjevně vysoký počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců ve Společenství se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu a újmy předpokládá výběr vzorku.

(6)

Avšak vzhledem k tomu, že spolupracovali pouze tři vyvážející výrobci v ČLR, bylo následně rozhodnuto, že výběr vzorku nebude nutný.

(7)

Pokud jde o dovozce PVA, Komise požádala všechny známé dovozce o poskytnutí informací týkajících se dovozu a prodeje příslušného výrobku. Komise na základě informací, které obdržela od 14 spolupracujících dovozců, vybrala vzorek pěti dovozců, z nichž dva měli sídlo v Německu, jeden v Itálii, jeden v Nizozemsku a jeden ve Spojených státech amerických. Tito dovozci představovali největší reprezentativní objem prodeje spolupracujících dovozců ve Společenství (přibližně 80 %), který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

(8)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a všem společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Vyplněné dotazníky došly od dvou výrobců ve Společenství, tří vyvážejících výrobců v ČLR, jednoho vyvážejícího výrobce na Tchaj-wanu, pěti dovozců zařazených do vzorku a sedmi uživatelů ve Společenství.

(9)

Pokud jde o dotazníky vyplněné uživateli, ve dvou případech byly neúplné, a proto se k nim nepřihlíželo. Několik uživatelů navíc zaslalo své připomínky, aniž by vyplnili dotazník.

(10)

Jeden z dovozců zařazených do vzorku dvakrát zrušil dohodnutou inspekci na místě ve velmi pozdním stádiu. V důsledku toho nebylo možné údaje, které tato společnost poskytla, ověřit, a tak se k nim prozatím nepřihlíželo.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro účely STH/IZ v případě ČLR a z hlediska předběžného stanovení dumpingu, vzniklé újmy a zájmu Společenství v obou dotčených zemích. Inspekce byly provedeny v prostorách těchto společností:

a)

výrobci ve Společenství:

Kuraray Europe GmbH, Frankfurt, Německo,

Celanese Chemicals Ibérica S.L., Tarragona, Španělsko;

b)

vyvážející výrobce na Tchaj-wanu:

Chang Chun Petrochemical Co. Ltd., Taipei;

c)

vyvážející výrobce v ČLR:

Shanxi Sanwei Group Co., Ltd., Hongkong;

d)

nezávislí dovozci ve Společenství:

Cordial Beheer en Registergoederen BV, Winschoten, Nizozemsko,

Menssing Chemiehandel & Consultants Gmbh, Hamburk, Německo,

Omya Peralta GmbH, Hamburk, Německo;

e)

uživatelé ve Společenství:

Cordial Beheer en Registergoederen BV, Winschoten, Nizozemsko,

Wacker Chemie AG, Burghausen, Německo.

(12)

S ohledem na nutnost stanovit běžnou hodnotu v případě vyvážejících výrobců v ČLR, kteří nežádali o přiznání STH nebo kterým by nemusel být STH přiznán, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů srovnatelné země uvedené v oznámení o zahájení řízení – Japonska – inspekce v prostorách této společnosti:

Kuraray Japan, Tokyo.

1.3.   Období šetření

(13)

Šetření dumpingu a újmy se vztahovalo na období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů podstatných z hlediska posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(14)

V případě dotčeného výrobku se jedná o některé polyvinylalkoholy (PVA) ve formě homopolymerových pryskyřic s viskozitou (měřenou ve 4 % roztoku) minimálně 3 mPas a maximálně 61 mPas a se stupněm hydrolýzy minimálně 84,0 mol % a maximálně 99,9 mol % pocházející z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (dále jen „dotčený výrobek“) obvykle kódu KN ex 3905 30 00.

(15)

PVA se vyrábí hydrolýzou polyvinylacetátu, který je výsledkem polymerizace monomeru vinylacetátu (jenž vzniká především z etylenu a kyseliny octové). PVA má velmi široké uplatnění. Ve Společenství se používá především k výrobě polyvinylbutyralu (dále jen „PVB“) (25–29 % spotřeby), polymerizačních činidel (21–25 %), při povrchové úpravě papíru (17–21 %), k výrobě lepidel (13–17 %) a při apretuře textilií (8–12 %).

(16)

Jeden uživatel ze Společenství tvrdil, že konkrétní výrobek, který nakoupil v ČLR, by neměl být považován za dotčený výrobek, protože i) se nejedná o standardní model PVA a má velmi specifické chemické a fyzikální vlastnosti a ii) jeho použití či uplatnění se liší od komoditního PVA.

(17)

Pokud jde o první tvrzení, bylo zjištěno, že tento druh spadá pod popis výrobku uvedený ve 14. bodě odůvodnění výše a má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti jako jiné druhy, na něž se vztahuje definice tohoto výrobku. V případě druhého tvrzení se tento konkrétní druh PVA používal při výrobě PVB, který představuje nejen nejdůležitější uplatnění PVA, jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění výše, ale také nejrychleji rostoucí trh s PVA ve Společenství. Charakterizovat takový trh jako nestandardní by neodpovídalo pravdě. Kromě toho bylo zjištěno, že průměrné ceny za různý způsob použití PVA se pohybují ve stejném rozmezí. Vzhledem ke všem těmto zjištěním bylo rozhodnuto, že neexistují důvody pro vyloučení tohoto druhu PVA z definice výrobku, a námitka proto nebyla uznána.

2.2.   Obdobný výrobek

(18)

Šetření prokázalo, že PVA vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, PVA vyráběný a prodávaný na domácích trzích na Tchaj-wanu a v ČLR a PVA vyráběný v ČLR a na Tchaj-wanu a vyvážený do Společenství, stejně jako PVA vyráběný a prodávaný v Japonsku má v podstatě totožné základní chemické a fyzikální vlastnosti a stejné základní možnosti uplatnění. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

3.   DUMPING

3.1.   Tchaj-wan

3.1.1.   Běžná hodnota

(19)

Pro stanovení běžné hodnoty se nejdříve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zjistilo, zda je domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům jediného vyvážejícího výrobce na Tchaj-wanu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % z jeho celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství.

(20)

V případě každého typu výrobku, který vyvážející výrobce prodává na domácím trhu a u něhož bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda je domácí prodej dostatečně reprezentativní. Prodej konkrétního druhu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje tohoto typu výrobku na domácím trhu nezávislým odběratelům v období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Společenství.

(21)

Komise následně přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej každého typu výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového domácího prodeje každého vyváženého druhu výrobku prodaného nezávislým odběratelům v průběhu období šetření.

(22)

U těch druhů výrobků, u kterých více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo učiněno pod jednotkovými náklady a u nichž byl vážený průměr prodejní ceny roven váženému průměru výrobních nákladů nebo vyšší, byla běžná hodnota pro každý druh výrobku vypočtena jako vážený průměr všech cen daného druhu výrobku stanovených pro domácí prodej.

(23)

V případě, kdy objem ziskového prodeje některého druhu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu nebo kdy byl vážený průměr ceny tohoto druhu výrobku nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr ziskového prodeje pouze daného druhu výrobku, jestliže tento prodej tvořil alespoň 10 % celkového objemu prodeje daného druhu výrobku.

(24)

V případě, že objem ziskového prodeje jakéhokoli druhu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného druhu, se mělo za to, že tento konkrétní druh se za cenu na domácím trhu prodával v množství nepostačujícím na to, aby bylo možno stanovit odpovídající základ pro určení běžné hodnoty.

(25)

V případech, kdy pro stanovení běžné hodnoty nebylo u konkrétního druhu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem možné použít cenu na domácím trhu, byla běžná hodnota stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(26)

Při výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení na základě skutečných údajů, které vyšetřovaný vyvážející výrobce zaznamenal při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

3.1.2.   Vývozní cena

(27)

Jediný vyvážející výrobce vyvážel dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní ceny byly proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen, které tito nezávislí odběratelé skutečně zaplatili nebo měli zaplatit za dotčený výrobek.

3.1.3.   Srovnání

(28)

Běžná hodnota a vývozní ceny jediného vyvážejícího výrobce se porovnávaly na základě ceny ze závodu. Pro zajištění řádného srovnání běžné hodnoty a vývozních cen byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení v oprávněných případech provedeny náležité úpravy u rozdílů v nákladech na dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, nákladech na balení, úvěrových nákladech, nákladech na zákaznický servis (na záruku nebo ručení) a v dalších faktorech (bankovní poplatky).

3.1.4.   Dumpingové rozpětí

(29)

Srovnáním běžné hodnoty a vývozních cen bylo v období šetření v případě jediného tchajwanského vyvážejícího výrobce, společnosti Chang Chun Petrochemical Co. Ltd, zjištěno dumpingové rozpětí ve výši – 2,30 %.

(30)

Vzhledem k tomu, že jedinou spolupracující společností je jediný vyvážející výrobce dotčeného výrobku na Tchaj-wanu a jeho vývoz v období šetření představoval 100 % tchajwanského vývozu do ES, byl učiněn závěr, že se v případě Tchaj-wanu o dumping nejednalo.

3.2.   Čínská lidová republika (ČLR)

3.2.1.   Status tržního hospodářství („STH“)

(31)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových řízeních týkajících se dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota určuje podle čl. 2 odst. 1 až 6 v případě těch výrobců, kteří prokázali, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. tehdy, pokud tito vyvážející výrobci prokázali, že s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Ve stručnosti a pouze v zájmu usnadnění odkazů jsou tato kritéria shrnuta níže:

obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních signálů bez zásadních zásahů státu a náklady se zakládají na tržní hodnotě,

společnosti disponují jednoznačným a jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používaným ve všech oblastech,

neexistují podstatná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství,

právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují stabilitu a právní jistotu,

převod směnných kurzů se provádí podle tržních kurzů.

(32)

Jeden čínský vyvážející výrobce a obchodní společnost ve spojení s ním požádali o přiznání statusu tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovené lhůtě vyplnili formuláře žádosti o STH pro vyvážející výrobce. Výrobce vyrábí dotčený výrobek, zatímco obchodní společnost ve spojení se zabývá prodejem dotčeného výrobku na vývoz. Komise vždy důsledně postupuje tak, že zkoumá, zda podmínky pro přiznání tohoto statusu splňuje skupina společností ve spojení jako celek.

(33)

V případě vyvážejícího výrobce a jeho obchodní společnosti, kteří požádali o přiznání STH, si Komise vyžádala všechny informace považované za nezbytné a v případě nutnosti ověřila informace uvedené v žádosti o přiznání STH v prostorách dané společnosti.

(34)

Na základě šetření bylo zjištěno, že čínskému vyvážejícímu výrobci nelze status tržního hospodářství přiznat, jelikož nesplňuje první podmínku stanovenou v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(35)

Zjistilo se, že vyvážející výrobce i obchodní společnost ve spojení jsou řízeni společnostmi, které jsou plně ve vlastnictví státu a jsou zastoupeny průkaznou většinou členů správní rady v poměru, který neodpovídá jejich majetkové účasti. Kromě toho v období šetření byla většina akcií skutečně v majetku státu. Jelikož dotčené společnosti nepředložily dostatek důkazů, které by odstranily pochybnosti o významném zásahu státu do rozhodování jejich vedení, bylo rozhodnuto, že tato skupina podniků je pod významnou kontrolou a pod vlivem ze strany státu. Zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit se k uvedeným závěrům. Obdržené připomínky nemohly svou povahou vést ke změně uvedených závěrů.

(36)

Na základě výše uvedených skutečností se čínskému vyvážejícímu výrobci a obchodní společnosti ve spojení nepodařilo prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto jim nemohl být status tržního hospodářství přiznán.

3.2.2.   Individuální zacházení

(37)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod tento článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(38)

Co se týče ČLR, jediný vyvážející výrobce a obchodní společnost ve spojení, kteří žádali o přiznání statusu tržního hospodářství, požadovali také přiznání individuálního zacházení v případě, že by jim nebyl přiznán STH.

(39)

Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že vyvážející výrobce a jeho obchodní společnost neprokázali, že oba splňují veškeré podmínky pro přiznání individuálního zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Bylo zejména zjištěno, že vyvážející výrobce a jeho obchodní společnost nesplňují podmínku stanovenou v čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení, totiž že většinu akcií vlastní soukromé osoby a státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce jsou buď v menšině nebo musí být prokázáno, že společnost je dostatečně nezávislá na zásahu státu, a to z důvodů vysvětlených v 35. bodě odůvodnění výše.

3.2.3.   Srovnatelná země

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být v případě vyvážejících výrobců, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(41)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro účely stanovení běžné hodnoty v případě ČLR má v úmyslu použít jako vhodnou srovnatelnou zemi Japonsko, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Několik zúčastněných stran vzneslo proti tomuto návrhu námitky a navrhlo, aby se místo toho použila Indie nebo Tchaj-wan.

(42)

V Indii je výroba obdobného výrobku bezvýznamná. Tchaj-wan byl předmětem šetření, a tak by údaje pro tuto zemi mohly být zkresleny dumpingem. Stany byly tudíž informovány, že za srovnatelnou zemi bylo vybráno Japonsko, protože není předmětem šetření, disponuje reprezentativní výrobou obdobného výrobku a podmínky hospodářské soutěže v zemi se zdají být přiměřené.

(43)

Komise požádala o spolupráci čtyři známé výrobce v Japonsku a zaslala jim příslušný dotazník. Dotazník vyplnili dva ze čtyř japonských výrobců. Jeden z nich však neposkytl úplné údaje a nesouhlasil s inspekcí na místě. Údaje, které poskytl jediný plně spolupracující japonský výrobce, byly ověřeny na místě.

(44)

V průběhu inspekce na místě u vyvážejícího výrobce na Tchaj-wanu však bylo zjištěno, že v období šetření na Tchaj-wanu k dumpingu nedocházelo. To vedlo k přehodnocení otázky volby srovnatelné země.

(45)

V této souvislosti bylo zjištěno, že objem výroby na Tchaj-wanu představuje více než 100 % objemu čínského vývozu dotčeného výrobku do Společenství. Vzhledem k nízkému dovoznímu clu (5 % celní sazba DNV) lze tchajwanský trh mimoto charakterizovat jako otevřený. Šetření rovněž prokázalo, že domácí prodej obdobného výrobku na Tchaj-wanu byl významný a že se tento výrobek na tchajwanský trh dovážel v dostatečném množství. Bylo proto rozhodnuto, že se v případě Tchaj-wanu jedná o konkurenční trh, který je z hlediska stanovení běžné hodnoty pro ČLR dostatečně reprezentativní.

(46)

Dovoz PVA na Tchaj-wan kromě toho představuje ve srovnání s pouhými 3 % v Japonsku přibližně 15 % domácí spotřeby, z čehož lze vyvodit, že japonský trh je z hlediska konkurence tvořené dovozem méně vhodný než tchajwanský trh. Vzhledem k tomu bylo předběžně rozhodnuto, že se jako srovnatelná země použije Tchaj-wan, který je nejvhodnější srovnatelnou zemí ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

3.2.4.   Běžná hodnota

(47)

Poté, co byl za srovnatelnou zemi vybrán Tchaj-wan, jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění výše, a v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla pro výpočet dumpingu v případě ČLR použita běžná hodnota stanovená pro Tchaj-wan podle 19. až 26. bodu odůvodnění výše.

3.2.5.   Vývozní cena

(48)

Vzhledem k tomu, že společný vývoz tří čínských spolupracujících vyvážejících výrobců tvořil v období šetření téměř celý vývoz dotčeného výrobku do Společenství, byly ke stanovení vývozní ceny použity jejich vlastní údaje o vývozu. Spolehlivost poskytnutých informací však byla přesto na základě údajů Eurostatu o dovozu překontrolována, přičemž bylo shledáno, že se tyto údaje v přiměřené míře shodují.

(49)

Tři spolupracující vyvážející výrobci v ČLR realizovali vývozní prodej do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem ve vyvážející zemi.

(50)

V případě veškerého prodeje na vývoz byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního zařízení stanoveny na základě cen, které byly skutečně zaplaceny nebo měly být zaplaceny.

3.2.6.   Srovnání

(51)

Běžná hodnota jediného výrobce ve srovnatelné zemi, Tchaj-wanu, a vývozní ceny tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců byly porovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění řádného srovnání běžné hodnoty a vývozních cen byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení v oprávněných případech provedeny náležité úpravy u rozdílů v nákladech na dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladech, nákladech na balení a úvěrových nákladech a v nákladech na provize.

3.2.7.   Dumpingové rozpětí

(52)

Vzhledem k tomu, že žádnému ze spolupracujících čínských vyvážejících výrobců nebyl přiznán status tržního hospodářství či individuální zacházení, bylo celostátní dumpingové rozpětí pro celou ČLR vypočteno na základě váženého průměru vývozních cen ze závodu tří spolupracujících čínských vyvážejících výrobců.

(53)

Srovnáním váženého průměru vývozní ceny v Číně a váženého průměru běžné hodnoty srovnatelné země bylo zjištěno dumpingové rozpětí ve výši 10,06 %.

4.   ÚJMA

4.1.   Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(54)

V rámci Společenství vyrábějí obdobný výrobek na prodej tři společnosti: Kuraray Europe GmbH („KEG“) v Německu, Celanese Ibérica Chemicals („Celanese“) ve Španělsku a třetí výrobce, který vyrábí velmi omezené množství daného výrobku, avšak při šetření nespolupracoval. Společnosti KEG a Celanese při šetření plně spolupracovaly.

(55)

Kromě výše uvedené výroby vyrábějí obdobný výrobek pouze pro vlastní spotřebu další tři výrobci ze Společenství. Dvě z těchto společností při šetření spolupracovaly ve formě uživatele, protože k výrobě vlastních navazujících výrobků nakupují značné množství dotčeného výrobku.

(56)

Jelikož výroba dvou spolupracujících výrobců uvedených v 54. bodě odůvodnění představovala v období šetření 80 % celkové výroby ve Společenství (pro vlastní spotřebu i volný trh), má se za to, že tito výrobci představují významný podíl celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství, a lze je proto pokládat za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Nadále proto budou nazýváni „výrobním odvětvím Společenství“.

(57)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství je tvořeno pouze dvěma výrobci, bylo s ohledem na nutnost zachovat důvěrnost podle článku 19 základního nařízení potřeba údaje vztahující se na výrobní odvětví Společenství indexovat.

(58)

Aby se zjistilo, zda výrobní odvětví Společenství utrpělo či neutrpělo újmu a za účelem zjištění spotřeby a různých hospodářských ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Společenství, zkoumalo se, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Společenství.

(59)

PVA se používá jako meziprodukt pro výrobu řady dalších výrobků. Ve Společenství se často používá při výrobě polyvinylbutyralu („PVB“), využívá se jako lepidlo, při povrchové úpravě papíru, jako polymerizační činidlo a při apretuře textilií. V průběhu šetření bylo zjištěno, že jeden z výrobců ve Společenství, který prodával většinu vlastní produkce PVA na volném trhu, používal značné množství vlastního vyrobeného PVA k následnému zpracování v rámci společnosti. Takový případ označujeme jako výrobu pro vlastní spotřebu. Jak je vysvětleno v 55. bodě odůvodnění výše, PVA pouze pro vlastní spotřebu vyráběly další tři společnosti ve Společenství, přičemž minimálně dvě z těchto společností kromě výroby pro vlastní spotřebu nakupovaly významné množství PVA na trhu k jeho dalšímu následnému zpracování jako uživatelé.

(60)

Bylo zjištěno, že množství, které dotčené společnosti ve Společenství vyráběly pouze pro vlastní spotřebu, by bylo v podstatě možné nahradit nakoupeným PVA, např. pokud by k tomu došlo v důsledku podmínek na trhu a/nebo z finančních důvodů. Tyto společnosti proto byly zařazeny do analýzy trhu Společenství.

4.2.   Spotřeba ve Společenství

(61)

Spotřeba ve Společenství byla zjištěna na základě informací o objemu prodeje vlastní produkce výrobního odvětví Společenství na volném trhu Společenství, o vlastní spotřebě výrobku v rámci výrobního odvětví Společenství, informací o množství vyrobeném dalšími (menšími) výrobci ve Společenství získaných pomocí nejvíce využívané databáze v tomto konkrétním odvětví, informací o vlastní spotřebě dvou výrobců uvedených v 55. bodě odůvodnění výše, o ověřeném objemu dovozu jediného tchajwanského výrobce a údajů o objemu dovozu do Společenství ze všech dalších zemí získaných od Eurostatu.

(62)

Pokud jde o údaje o objemu dovozu do Společenství získané od Eurostatu, jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, dotčený výrobek je v současné době kódu KN ex 3905 30 00. Údaje Eurostatu týkající se tohoto kódu ex KN zahrnují také některé výrobky pro náročnější sektor trhu, které nespadají do definice výrobku. Ze širší kategorie výrobků nebylo možné získat údaje pouze pro dotčený výrobek. Tyto údaje byly proto upraveny s přihlédnutím k informacím o dovozu těchto výrobků pro náročnější sektor trhu uvedeným ve stížnosti.

(63)

S ohledem na údaje Eurostatu je nutné mj. poznamenat, že určitý dovoz dotčeného výrobku byl deklarován jako „zvláště tajný“, a ve veřejné databázi proto nebyly uvedeny podrobné informace o jeho původu. Podrobnosti o zemích původu v případě takto deklarovaného dovozu byly získány od příslušných celních orgánů, a byly proto zahrnuty do všech důležitých tabulek a analýz.

(64)

Na základě výše uvedených skutečností bylo zjištěno, že spotřeba PVA v posuzovaném období, zejména mezi rokem 2004 a 2005, významně stoupla. V posuzovaném období dosáhl nárůst spotřeby 14 %, především v důsledku rychle rostoucí poptávky po PVA jako surovině pro výrobu polyvinylbutyralu (PVB), který se používá k výrobě PVB filmu či folií. PVB folie se používají jako mezivrstva při výrobě vrstveného bezpečnostního skla a na prudce se rozvíjejícím automobilovém a stavebním trhu Společenství.

 

2003

2004

2005

Spotřeba v tunách

142 894

148 807

163 851

163 096

Index (2003=100)

100

104

115

114

4.3.   Dovoz z dotčených zemí

(65)

Dumpingové rozpětí zjištěné v případě Tchaj-wanu je pod hranicí zanedbatelnosti. Dovoz z této země by se proto měl předběžně z posouzení újmy vyloučit.

a)   Objem a podíl příslušného dovozu na trhu

(66)

Objem dovozu dotčeného výrobku mezi rokem 2003 a 2004 klesl o 39 procentních bodů, poté v roce 2005 o 29 procentních bodů stoupl a následně začal mírně klesat, což se v období šetření projevilo jeho snížením o 11 % oproti roku 2003.

Dovoz

2003

2004

2005

ČLR v tunách

24 067

14 710

21 561

21 513

Index (2003=100)

100

61

90

89

(67)

Tržní podíl dovozu z ČLR také nejdříve prudce klesl a poté začal stoupat. V roce 2005 a v období šetření činil podíl dovozu z ČLR 13 % celkového podílu na trhu Společenství.

Podíl ČLR na trhu

2003

2004

2005

Trh Společenství

17 %

10 %

13 %

13 %

Index (2003=100)

100

59

78

78

b)   Ceny

(68)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření došlo ke snížení průměrné ceny dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR o dva procentní body.

Jednotková cena

2003

2004

2005

ČLR (EUR/tuna)

1 150

1 115

1 164

1 132

Index (2003=100)

100

97

101

98

c)   Cenové podbízení

(69)

Pro určení cenového podbízení byly analyzovány údaje o cenách vztahující se k období šetření. Za odpovídající prodejní ceny ve výrobním odvětví Společenství byly vzaty čisté ceny po odečtení slev a rabatů. V případě nutnosti se ceny upravily na úroveň cen ze závodu, tj. bez nákladů na přepravu ve Společenství. Od dovozních cen ČLR také byly odečteny slevy a rabaty a byly v případě nutnosti upraveny na cenu CIF na hranice Společenství s patřičnou úpravou zohledňující cla (6,5 %) a náklady vynaložené po dovozu, které vznikly dovozcům ve Společenství.

(70)

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny ČLR byly porovnány na stejné obchodní úrovni, a sice na úrovni nezávislých odběratelů v rámci trhu Společenství. Vzhledem k tomu, že srovnání jednotlivých druhů výrobku muselo mít smysl a muselo být spravedlivé, a proto by nemělo být možné srovnávat mezi standardní jakostí a zvláštní jakostí spadající do definice výrobku, považovalo se za správné vyloučit ze srovnání omezené množství druhů výrobku. Tyto druhy představovaly 35 % dovozu z ČLR, ale pouze velmi malý objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství.

(71)

V období šetření činilo takto vypočtené vážené průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené jako procento z prodejních cen výrobního odvětví Společenství, v případě ČLR 3,3 %.

4.4.   Stav výrobního odvětví Společenství

(72)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských činitelů, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství. Jelikož se analýza týkala pouze dvou společností, je většina ukazatelů z důvodu zachování důvěrnosti informací předložena ve formě indexu nebo rozpětí.

a)   Výroba, kapacita a využití kapacity

 

2003

2004

2005

Výroba v tunách (rozpětí)

60 000-80 000

65 000-85 000

70 000-90 000

75 000-95 000

Výroba (index)

100

103

119

126

Výrobní kapacita v tunách

(rozpětí)

60 000-80 000

65 000-85 000

70 000-90 000

75 000-95 000

Výrobní kapacita (index)

100

107

129

133

Využití kapacity (index)

100

97

92

94

(73)

V posuzovaném období vzrostla produkce výrobního odvětví Společenství o 26 %. K významnému zvýšení výrobní kapacity, zejména v roce 2005, došlo na základě rostoucí poptávky na trhu Společenství.

(74)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření byla v rámci výrobního odvětví Společenství vybudována dodatečná kapacita. Využití kapacity ve stejném období o 6 % kleslo.

b)   Objem prodeje a podíl na trhu Společenství

(75)

V tabulce níže jsou uvedeny výsledky výrobního odvětví Společenství vzhledem k prodeji nezávislým odběratelům ve Společenství:

Výrobní odvětví Společenství

2003

2004

2005

Objem prodeje (index)

100

110

112

122

Podíl na trhu (index)

100

104

97

104

(76)

Objem prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství ze strany výrobního odvětví Společenství vrostl od roku 2003 do období šetření o 22 %. Na to je třeba pohlížet v souvislosti s rostoucí spotřebou ve Společenství.

(77)

Tržní podíl výrobního odvětví Společenství v roce 2004 stoupl, poté v roce 2005 prudce klesl a v období šetření byl o 4 % vyšší než v roce 2003.

c)   Ceny ve Společenství

(78)

Hlavní surovinu pro výrobu PVA tvoří vinylacetátový monomer (dále jen „VAM“). VAM je komoditním výrobkem, a proto se jeho cena stanoví na základě rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu. Tržní cena VAM je kromě toho výrazně ovlivněna vývojem cen ropy a plynu, jelikož hlavní surovinou pro výrobu VAM je kyselina octová (jejíž výroba do značné míry závisí na zemním plynu) a etylen (získaný destilací uhlovodíků). Výraznou část nákladů při výrobě PVA z VAM tvoří navíc také energie. Celkové množství energetických nákladů při výrobě PVA následně činí 50–60 %, a proto lze za normálních okolností očekávat, že výrazná změna ceny ropy a plynu bude mít přímý vliv na prodejní cenu PVA.

(79)

Zjistilo se, že cena těchto surovin na světovém trhu mezi rokem 2003 a obdobím šetření podstatně stoupla. V této době se ceny VAM zvýšily o 20–30 % a vzestup cen energie byl dokonce ještě mnohem vyšší. Tento dramatický vývoj cen hlavních surovin se však neodrazil ve vyšších prodejních cenách výrobního odvětví Společenství: prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ve stejném období klesly o 5 %, přičemž rok 2004 byl z tohoto hlediska obzvlášť nevydařený (– 7 %). Aby neztratilo své odběratele, muselo výrobní odvětví Společenství snížit ceny místo toho, aby na ně přesunulo celkové zvýšení nákladů.

 

2003

2004

2005

Jednotková cena v EUR (rozpětí)

1 300-1 800

1 100-1 600

1 200-1 700

1 200-1 700

Jednotková cena (index)

100

93

95

95

d)   Zásoby

(80)

Číselné údaje uvedené níže představují objem zásob na konci každého období.

 

2003

2004

2005

Zásoby v tunách (rozpětí)

10 000-15 000

8 000-13 000

9 000-14 000

8 000-13 000

Zásoby (index)

100

87

96

87

(81)

Celkově zůstala úroveň zásob poměrně stabilní. Mezi rokem 2003 a 2004 se o 13 % snížila, poté do konce roku 2005 vzrostla o 9 procentních bodů a nakonec zase o 9 procentních bodů klesla.

e)   Investice a schopnost opatřit si kapitál

 

2003

2004

2005

Investice (index)

100

369

177

62

(82)

Úroveň investic dosáhla nejvyšších hodnot v letech 2004 a 2005, kdy se díky stoupající poptávce na trhu zvýšily výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství. V rámci šetření bylo zjištěno, že investice do budov, vybavení a strojů v roce 2003 i v období šetření byly zaměřeny především na zachování výrobní kapacity.

(83)

Na základě šetření se ukázalo, že došlo ke zhoršení finančních výsledků výrobního odvětví Společenství, nebylo však zjištěno, že by to mělo závažný vliv na jeho schopnost opatřit si kapitál ještě v posuzovaném období.

f)   Ziskovost, návratnost investic a peněžní tok

(84)

Vzhledem k velmi vysokým a zkreslujícím mimořádným nákladům, které vznikly v posuzovaném období hlavnímu výrobci ve Společenství, se nepovažovalo za vhodné zjišťovat ziskovost na základě čistého zisku před zdaněním. Tyto mimořádné náklady souvisely se změnou vlastnictví hlavního výrobce ve Společenství v roce 2001. Ziskovost výrobního odvětví Společenství se proto stanovila pomocí provozního zisku z prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům jako procento obratu z tohoto prodeje.

 

2003

2004

2005

Ziskovost prodeje v ES (rozpětí)

7 %-17 %

3 %-13 %

2 %-12 %

(– 5 %)-(+ 5 %)

Ziskovost prodeje v ES (index)

100

38

29

8

Návratnost celkových investic (rozpětí)

(80 %)-(100 %)

(10 %)-(30 %)

(5 %)-(20 %)

(0 %)-(15 %)

Návratnost celkových investic (index)

100

17

12

4

Peněžní tok (index)

100

55

26

–7

(85)

Pokles prodejních cen mezi rokem 2003 a obdobím šetření výrazně ovlivnil ziskovost, jíž výrobní odvětví Společenství dosáhlo. V průběhu posuzovaného období ziskovost poklesla o více než 10 procentních bodů. Návratnost celkových investic se vypočítala vyjádřením čistého zisku před zdaněním obdobného výrobku jako procentní podíl čisté účetní hodnoty fixního majetku přiděleného obdobnému výrobku. Tento ukazatel se vyvíjel podobně jako ziskovost, tj. v průběhu posuzovaného období došlo k jeho výraznému snížení. Pokud jde o peněžní tok vytvořený výrobním odvětvím Společenství, byl zjištěn podobný negativní trend, který vyústil ve velmi výrazné celkové horšení finanční situace výrobního odvětví Společenství v období šetření.

g)   Zaměstnanost, produktivita a mzdy

 

2003

2004

2005

Počet zaměstnanců (index)

100

100

97

96

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(index)

100

105

97

95

Produktivita (index)

100

103

123

132

(86)

Vzhledem k výrazné snaze snížit náklady došlo od roku 2004 k 4% snížení počtu pracovníků zaměstnaných ve výrobním odvětví Společenství. Od roku 2003 do období šetření se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit produktivitu na zaměstnance o 32 %. Ve stejném období došlo ke snížení průměrných nákladů práce na zaměstnance o 5 %. Lze tedy konstatovat, že se výrobnímu odvětví Společenství v posuzovaném období podařilo dosáhnout velmi výrazného pokroku, pokud jde o efektivitu nákladů.

h)   Výše dumpingového rozpětí

(87)

S ohledem na objem a cenu dumpingových dovozů nelze dopad vlastního dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

i)   Odstranění následků dumpingu v minulosti

(88)

Pro nedostatek jakýkoli informací o dumpingu v období před situací hodnocenou v rámci stávajícího řízení se tato otázka považuje za irelevantní.

j)   Růst

(89)

Šetření prokázalo, že v posuzovaném období se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit svůj podíl na trhu Společenství o 1–2 %.

4.5.   Závěr týkající se vzniklé újmy

(90)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření se řada ukazatelů týkajících se vzniklé újmy vyvíjela pozitivně: výrobnímu odvětví Společenství se podařilo zvýšit objem prodeje i podíl na trhu a investovat značné prostředky do budování dodatečné výrobní kapacity.

(91)

Vývoj finančních ukazatelů však byl dramatický: přiměřené ziskové rozpětí dosažené v roce 2003 se od roku 2004 do konce období šetření velmi rychle snižovalo. Návratnost investic a situace peněžního toku se vyvíjela exponenciálně negativně. Důvodem tohoto vývoje bylo, že se prudký nárůst cen surovin nemohl odrazit v prodejních cenách obdobného výrobku. Zatímco za normální situace na trhu by se v důsledku zvýšení cen surovin dal očekávat nárůst prodejních cen PVA o 10–20 %, prodejní ceny obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství o 5 % poklesly, čímž došlo ke snížení ziskovosti. V období šetření však byly ceny dovozu z ČLR ještě nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, a to o 3,3 %, hodnoceno na základě váženého průměru.

(92)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo závažnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINY

5.1.   Úvod

(93)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingové dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Kromě dumpingových dovozů byly zkoumány i jiné známé faktory, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že možná újma způsobená těmito jinými faktory není přisuzována dumpingovým dovozům.

5.2.   Účinek dumpingových dovozů

(94)

Dovoz z ČLR dosahoval v posuzovaném období poměrně vysoké úrovně, tj. trvale představoval minimálně 10 % podíl na trhu. Zároveň došlo ke snížení průměrných cen všech vyvážejících výrobců v ČLR o 2 %. Tyto ceny byly v období šetření o 3,3 % nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství. S cílem zajistit svou přítomnost na domácím trhu a vzhledem k velmi nízkým tržním cenám, které byly důsledkem dovozu z ČLR, výrobní odvětví Společenství muselo snížit své prodejní ceny v posuzovaném období o 5 %.

(95)

Výsledkem těchto nekalých cenových praktik u dumpingových dovozů z ČLR proto bylo snížení cen výrobního odvětví Společenství, které nestačily na pokrytí významně vyšších nákladů na suroviny. To bylo potvrzeno podstatným snížením ziskovosti výrobního odvětví Společenství.

(96)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem bylo zjištěno, že levný dovoz z ČLR, jehož ceny byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, hrál rozhodující úlohu při zhoršování situace ve výrobním odvětví Společenství, což se odrazilo v prudkém poklesu ziskovosti a výrazném zhoršení ostatních finančních ukazatelů.

5.3.   Vliv dalších faktorů

a)   Dovoz pocházející ze třetích zemí s výjimkou ČLR

(97)

Podle Eurostatu a informací získaných v průběhu šetření byly hlavními třetími zeměmi, odkud se dovážel PVA, Spojené státy americké, Japonsko a Tchaj-wan.

Dovoz pocházející z jiných třetích zemí (množství)

Dovoz (tuny)

2003

2004

2005

USA

11 313

21 207

22 919

22 638

Index (2003=100)

100

187

203

200

Japonsko

13 682

11 753

12 694

14 151

Index (2003=100)

100

86

93

103

Tchaj-wan (rozpětí)

11 000-14 000

13 000-16 500

10 000-13 000

9 000-12 000

Index (2003=100)

100

118

88

83

Dovoz pocházející z jiných třetích zemí (průměrná cena)

Průměrná cena (EUR)

2003

2004

2005

USA

1 334

1 282

1 298

1 358

Index (2003=100)

100

96

97

102

Japonsko

1 916

1 532

1 846

1 934

Index (2003=100)

100

80

96

101

Tchaj-wan

1 212

1 207

1 308

1 302

Index (2003=100)

100

100

108

108

Podíl na trhu

Podíl na trhu (%)

2003

2004

2005

USA

7,9 %

14,3 %

14,0 %

13,9 %

Japonsko

9,6 %

7,9 %

7,7 %

8,7 %

Tchaj-wan (index)

100

113

77

73

(98)

Dovoz ze Spojených států amerických se od roku 2003 prudce zvýšil a v období šetření činil více než 22 000 tun, což je téměř 14 % celkového trhu Společenství (pro vlastní spotřebu i volný trh). Šetřením se zjistilo, že se velká část tohoto prodeje týká prodeje mezi stranami ve spojení a že průměrné jednotkové ceny v rámci tohoto převodního prodeje se v celém posuzovaném období pohybovaly mezi 15 a 20 % nad průměrem cen CIF čínského dovozu. Kromě toho bylo stanoveno, že tato množství se prodávala dál nezávislým odběratelům za ceny o 10–20 % vyšší než výše uvedené převodní dovozní ceny. Jelikož tržní ceny PVA pocházejícího z USA byly následně přibližně stejné jako prodejní ceny PVA vyprodukovaného výrobním odvětvím Společenství, nehrály při poklesu cen, který byl zaznamenán v posuzovaném období, žádnou roli. Z toho lze tedy vyvodit závěr, že tento dovoz neměl na situaci výrobního odvětví Společenství podstatný vliv.

(99)

V posuzovaném období se uskutečnil také významný dovoz z Japonska, jehož podíl na trhu Společenství v období šetření tvořil téměř 9 %. Poté, co japonský dovoz v roce 2004 poklesl, od roku 2005 opět stoupal a v období šetření byl ve srovnání s rokem 2003 o 3 % vyšší. Na základě analýzy prodejních cen tohoto dovozu se však zjistilo, že průměrné dovozní ceny tohoto dovozu překračovaly ceny, kterých mohlo dosáhnout výrobní odvětví Společenství, a proto nepřispěly k negativnímu vývoji cen, který vedl k závažnému zhoršení situace výrobního odvětví Společenství.

(100)

V případě Tchaj-wanu se jednalo o dovoz od jediného výrobce, který při šetření plně spolupracoval. Vzhledem k tomu, že pod kód KN spadají i jiné produkty než dotčený výrobek, se zjistilo, že tyto údaje jsou spolehlivější než údaje Eurostatu. S ohledem na jejich důvěrný charakter jsou předloženy ve formě indexu nebo rozpětí. Tchajwanský dovoz po výrazném vzestupu v roce 2004 postupně klesal a v období šetření jeho podíl na celém trhu Společenství tvořil 6–7 % (tj. asi polovinu tržního podílu dovozu z ČLR). Ve stejném období stouply průměrné ceny tohoto dovozu o 8 %, což je opačný trend než trend cenového vývoje pozorovaný v případě dovozu z ČLR. V důsledku toho se rozdíl v cenách mezi PVA dovezeným z ČLR a PVA dovezeným z Tchaj-wanu v období šetření zvýšil na 12–18 %. Na základě těchto zjištění se dospělo k předběžnému závěru, že tento dovoz neměl na stav výrobního odvětví Společenství významný dopad.

(101)

Kromě dovozu z USA, Japonska a Tchaj-wanu je dovoz z ostatních zemí zanedbatelný. Vzhledem ke zjištěním týkajícím se tohoto dovozu, která jsou uvedena v 97. až 100. bodě odůvodnění, lze dospět k předběžnému závěru, že dovoz z jiných zemí než z ČLR nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

b)   Možný prodej jiných výrobců ve Společenství na trhu Společenství

(102)

Jak je uvedeno v 54. a 55. bodě odůvodnění, existují informace o tom, že kromě dvou výrobců v rámci výrobního odvětví Společenství ve Společenství existují čtyři další společnosti vyrábějící dotčený výrobek. Tři z těchto společností, z nichž dvě při šetření spolupracovaly jako uživatelé, spotřebovávají veškerý PVA, který samy vyprodukují, při výrobě navazujících výrobků. Čtvrtá společnost vyrábí pouze velmi omezené množství PVA. Vzhledem k tomu se má za to, že ostatní výrobci ve Společenství nehráli při snižování cen na trhu a z toho plynoucí újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, žádnou úlohu.

c)   Újma, kterou si výrobní odvětví Společenství způsobilo samo v důsledku nedostatečné efektivity nákladů

(103)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, je spojena s tím, že se výrobnímu odvětví Společenství nepodařilo zachovat si konkurenceschopnost s ohledem na náklady a že přijalo řadu nevhodných investičních rozhodnutí. V tomto ohledu, jak je uvedeno v 86. bodě odůvodnění, se při šetření zjistilo, že se ve výrobním odvětví Společenství v posuzovaném období podstatně zvýšila produktivita, a to v důsledku vyššího objemu výroby a nižšího počtu zaměstnanců. Kromě toho bylo stanoveno, že investice spojené se zvýšením výrobní kapacity (viz 73. bod odůvodnění výše) neměly podstatný vliv na velmi negativní trend, který byl pozorován s ohledem na vývoj finanční situace ve výrobním odvětví Společenství.

(104)

Jediným faktorem, který měl významný negativní vliv na náklady při výrobě obdobného výrobku v posuzovaném období, tak byl prudký vzestup cen hlavních surovin používaných pro výrobu obdobného výrobku, jak je vysvětleno v 78. až 79. bodě odůvodnění. Na základě šetření se ukázalo, že vývoj nákupních cen výrobního odvětví Společenství, pokud jde o VAM a energie, odpovídal vývoji cen těchto surovin na světovém trhu, a nelze je proto připisovat způsobu, jakým výrobní odvětví Společenství tyto komodity nakupovalo. Tento argument byl tudíž zamítnut.

d)   Časová lhůta pro úpravu cen

(105)

Významný uživatel PVA konstatoval, že v tomto konkrétním odvětví je běžné, že se vzestup nákupních cen VAM v úpravě prodejních cen PVA směrem nahoru zpočátku neprojeví. To lze vysvětlit tak, že v tomto odvětví se standardně uplatňují dlouhodobé smlouvy, a proto běžně dochází ke značné časové prodlevě. Přestože je známo, že se určitý prodej ze strany výrobního odvětví Společenství uskutečňuje na základě dlouhodobých smluv, není v tomto ohledu obvyklé, aby tyto smlouvy obsahovaly pevně stanovené ceny na více než jeden rok. Ceny se v rámci těchto smluv sjednávají po určité době nebo poté, co dojde k významné změně cen surovin. Tento argument byl proto zamítnut.

5.4.   Závěr týkající se příčin

(106)

Závěrem lze říci, že uvedená analýza prokázala, že dovoz z ČLR v posuzovaném období vedl k významnému snížení cen na trhu Společenství po celou tuto dobu. V období šetření byly ceny dovozu z ČLR výrazně nižší než ceny v rámci výrobního odvětví Společenství.

(107)

Toto snížení cen vedlo k významnému poklesu prodejních cen výrobního odvětví Společenství, který se navíc časově shodoval s prudkým snížením ziskovosti výrobního odvětví Společenství, návratnosti jeho investic a peněžního toku z provozní činnosti.

(108)

Na druhou stanu se přezkoumáním ostatních faktorů, které by mohly negativně ovlivnit výrobní odvětví Společenství, zjistilo, že žádný z těchto faktorů nemohl mít výrazný negativní vliv.

(109)

Na základě analýzy, která řádně rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od škodlivých účinků dumpingových dovozů, byl proto učiněn předběžný závěr, že dumpingové dovozy pocházející z dotčené země způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

6.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(110)

Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a jejích příčinách neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Společenství. Z tohoto důvodu a v souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zvažovala pravděpodobný dopad opatření na všechny zúčastněné strany.

6.1.   Zájem výrobního odvětví Společenství

(111)

Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Společenství se skládá ze dvou společností s výrobními závody v Německu a ve Španělsku, které zaměstnávají řádově 200–300 osob přímo zapojených do výroby, prodeje a správy obdobného výrobku. Pokud dojde k přijetí opatření, dá se očekávat, že se pokles cen na trhu Společenství zastaví a prodejní ceny výrobního odvětví Společenství začnou opět stoupat, což povede ke zlepšení finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(112)

Pokud by však antidumpingová opatření nebyla přijata, je pravděpodobné, že negativní tendence ve vývoji finančních ukazatelů výrobního odvětví Společenství, zejména ziskovosti, bude pokračovat i nadále. Výrobní odvětví Společenství by pak ztratilo významný podíl na trhu, protože by nebylo schopno podřídit se tržním cenám dovozu z ČLR. V nejhorším případě by výrobní odvětví Společenství muselo ukončit svou činnost v rámci volného trhu a pokračovat ve výrobě PVA pouze pro vlastní spotřebu. Pravděpodobným výsledkem by v obou případech bylo snižování výroby a investic, uzavírání některých výrobních kapacit a pokles počtu pracovních míst ve Společenství.

(113)

Závěrem lze říci, že uložení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství pomohlo zotavit se z účinků škodlivého dumpingu, které byly v průběhu šetření zjištěny.

6.2.   Zájem nezávislých dovozců

(114)

Jak bylo uvedeno v 8. bodě odůvodnění, pět dovozců zařazených do vzorku, kteří zaslali vyplněné dotazníky, představovalo přibližně 80 % dovozu dotčeného výrobku do Společenství v období šetření. K informacím jednoho z dovozců zařazených do vzorku nebylo možné v této fázi přihlédnout, protože dvakrát zrušil dohodnutou inspekci na místě. Tři z vyplněných dotazníků byly ověřeny na místě.

(115)

Souhrnný podíl, který PVA představoval na celkovém obratu činnosti těchto dovozců, byl velmi malý. Průměrně se k dovozu PVA z ČLR vázala 3–4 % činnosti těchto dovozců. Dovozci mají mnohem širší spektrum činností, které zahrnují také všeobecný obchod a distribuci. Někteří dovozci nakupují prošetřovaný výrobek nejen v ČLR, ale také z jiných zdrojů v rámci Společenství i mimo něj, včetně výrobního odvětví Společenství. Průměrné ziskové rozpětí získané dovozci zařazenými do vzorku, pokud jde o obchod s PVA, činí přibližně 5 %.

(116)

Dovozci ve Společenství nesouhlasí s uložením opatření. Spolupracující dovozci argumentovali tím, že uložení opatření vážně poškodí jejich činnost, protože nebudou moci přenést zvýšené ceny na uživatele. Uvalení antidumpingového cla na dovoz z ČLR, jak bylo vysvětleno ve 111. bodě odůvodnění, by v tomto ohledu vedlo nejspíše k mírné úpravě tržních cen směrem nahoru. Lze proto očekávat, že dovozci nakupující dotčený výrobek v ČLR budou moci přenést tyto náklady na clo na konečného odběratele. Podstatně nižší ceny zjištěné po úpravě cen CIF na hranici Společenství tak, aby zahrnovaly náklady vniklé po dovozu, dávají tušit, že zde existuje prostor pro navýšení cen. Vzhledem k omezenému podílu prodeje tohoto výrobku v rámci činnosti dovozců a ziskového rozpětí dosahovaného jak celkově, tak i pouze s ohledem na PVA, se v každém případě očekává, že prozatímně stanovené clo nebude mít na finanční situaci těchto hospodářských subjektů podstatný vliv.

(117)

Ačkoli dovozci/distributoři s opatřeními nesouhlasí, je možno na základě dostupných informací učinit závěr, že nad jakýmikoli výhodami, které mohou získat z neuložení antidumpingových opatření, převažuje zájem výrobního odvětví Společenství, aby nepoctivé a újmu působící obchodní praktiky ČLR byly vykompenzovány.

6.3.   Zájem uživatelů

(118)

Dotazník určený pro uživatele vyplnilo sedm uživatelů. Odpovědi dvou z těchto společností byly neúplné, a nemohly být proto zahrnuty do analýzy. Pět zbývajících společností používalo PVA k nejrůznějším účelům: při výrobě lepidel, průmyslových prachů, PVB, pro apreturu textilií a jejich konečnou úpravu a při výrobě pryskyřic.

(119)

Na základě informací o prodeji uvedených ve vyplněných dotaznících představoval nákup pěti spolupracujících uživatelů v období šetření asi 19 % celkové spotřeby PVA ve Společenství a jejich čínský dovoz dosahoval přibližně 22 % celkového dovozu z ČLR. Je důležité poznamenat, že dovoz z ČLR tvoří celkově pouze malou část jejich nákupu, tj. 15 %. Situace jednotlivých společností se však velmi liší: jeden ze spolupracujících uživatelů v období šetření z ČLR nedovážel vůbec, zatímco jiný spolupracující uživatel získával PVA výhradně z ČLR.

(120)

Spolupracující uživatelé předložili celou řadu argumentů proti uvalení cla.

(121)

Dvě společnosti používaly PVA k výrobě lepidel. Bylo zjištěno, že při výrobě těchto lepidel tvoří PVA hlavní část nákladů, která v závislosti na složení směsi může tvořit až 80 % výrobních nákladů. Tyto společnosti argumentovaly tím, že vzhledem k výraznému podílu PVA na výrobních nákladech a ziskovému rozpětí, kterého lze dosáhnout při prodeji lepidel, by uvalení antidumpingového cla mohlo vést k jejich bankrotu nebo nutnosti přesunout výrobu mimo Společenství. Tyto společnosti vyjádřily velmi vážné pochybnosti o tom, zda by jejich odběratelé byli ochotni platit případné zvýšení cen způsobené uvalením cla. Přestože je známo, že zisková rozpětí, kterých lze dosáhnout v tomto konkrétním sektoru, jsou poměrně malá, je v tomto ohledu nutné poznamenat, že navrhovaná opatření mají přímý vliv pouze na nákupní ceny PVA pocházejícího z ČLR, což je jeden zdroj dodávek, a že se tyto ceny v období šetření výrazně podbízely pod cenou výrobního odvětví Společenství. Z toho vyplývá, že vliv cla na výrobní náklady těchto společností při výrobě lepidel není zanedbatelný, avšak vhledem k navrhované výši cla se zdá, že není důvod, proč by jejich odběratelé nebyli ochotni se podílet alespoň na významné části vyšších nákladů.

(122)

Dvě další společnosti používaly PVA k výrobě PVB. PVA tvoří významnou nákladovou položku i v případě výroby PVB. Jedna z těchto společností, která PVB následně používá k výrobě PVB folií, uvedla, že případná opatření by ji mohla přimět k přesunu výroby PVB mimo Společenství. Tato společnost rovněž konstatovala, že vzhledem k době nutné k ověření, zda lze PVA používat k danému účelu, by pro ně změna dodavatele byla složitá a nákladná. Druhý výrobce PVB spolupracující ve funkci uživatele, který používá PVA nejen k výrobě PVB, ale především k výrobě průmyslových prachů, také poukázal na obtížný a zdlouhavý proces změny dodavatele a kromě toho vyjádřil obavy ohledně vyšších nákladů, které by mohly na základě uvažovaných opatření vzniknout.

(123)

Je zřejmé, že se nárůst nákladů na nákup PVA odrazí ve vyšších nákladech na výrobu PVB. Zároveň je nutné podotknout, že vzhledem k tomu, že dovoz z ČLR představuje 13 % trhu Společenství, 87 % PVA spotřebovaného v rámci Společenství se tato opatření přímo nedotknou. Navrhované clo je navíc poměrně nízké. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím k dobrým tržním podmínkám v případě PVB se má za to, že vliv tohoto cla bude únosný.

(124)

Pokud jde o postup ověřování, zda lze PVA použít k danému účelu, je známo, že nároky na vlastnosti PVA mohou být vzhledem k určitým způsobům využití skutečně velmi vysoké a přesně vymezené, což vede ke zdlouhavému postupu ověřování vyžadujícímu rozsáhlé testování. Je však třeba připomenout, že antidumpingová opatření nejsou míněna tak, aby některým dodavatelům znemožňovala přístup na trh Společenství. Smyslem veškerých navrhovaných opatření je pouze obnovení spravedlivého obchodu a náprava narušené situace na trhu. Proto není důvod, proč by někteří uživatelé museli po zavedení opatření měnit dodavatele, a to především vzhledem k navrhované výši celní sazby.

(125)

Jeden spolupracující uživatel, výrobce tkanin ze směsi polyesteru a bavlny a bavlněných tkanin, který používá PVA pro apreturu textilií a konečnou úpravu surových textilií, uvedl, že opatření by mohla přimět společnost k tomu, aby přesunula své přádelny a tkalcovny mimo Společenství. V tomto ohledu bylo zjištěno, že podíl nákladů na PVA v rámci výrobních nákladů na výrobky této společnosti je poměrně omezený, tj. mezi 0,2 a 0,8 %. Vzhledem k navrhované celní sazbě se proto má za to, že vliv tohoto cla není významný.

(126)

A konečně společnost KEG, která podala stížnost, uvedla, že nepřijetí opatření by bylo proti zájmům uživatelů, jelikož slabé finanční výsledky spojené s činností společnosti KEG v sektoru PVA by mohly vést tuto společnost k tomu, aby opustila obchodní trh a zaměřila se na navazující trhy. Společnost KEG argumentovala tím, že pokud by k tomu mělo dojít, uživatelský průmysl by neměl dostatek dodávek, protože KEG je velkým a spolehlivým dodavatelem. Přestože tento argument ostatní dotčení uživatelé jednoznačně nepodpořili, potvrdilo se, že tři z pěti dotčených uživatelů skutečně nakupují významné množství PVA od společnosti KEG a že tuto společnost lze považovat za nejdůležitějšího dodavatele na trhu Společenství. Nelze proto vyloučit, že pokud by společnost KEG z jakéhokoli důvodu trh opustila, uživatelský průmysl by se potýkal se závažnými problémy s dodávkami.

6.4.   Závěr týkající se zájmů Společenství

(127)

Lze očekávat, že zavedení opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství zvýšit ziskovost. Vzhledem k nepříznivé finanční situaci ve výrobním odvětví Společenství existuje reálné riziko, že pokud nebudou opatření přijata, ve výrobním odvětví Společenství by mohlo dojít k uzavření výrobních provozů a propouštění zaměstnanců. Obecně by ze zavedení opatření mohli mít prospěch i uživatelé ve Společenství, protože by nebyly ohroženy dodávky dostatečného množství PVA, zatímco celkový nárůst nákupních cen PVA by byl mírný. Vzhledem k tomu se dospělo k předběžnému závěru, že proti zavedení opatření v tomto případě neexistují z hlediska zájmů Společenství žádné přesvědčivé důvody.

7.   NÁVRH PROZATÍMNÍCH ANTIDUMPINGOVÝCH OPATŘENÍ

(128)

S ohledem na závěry, k nimž se dospělo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinami a zájmem Společenství, je třeba uložit předběžná opatření týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, aby se zabránilo dalším újmám způsobeným výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(129)

Pokud jde o dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Tchaj-wanu, dumping zatím zjištěn nebyl, jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění výše. Proto by neměla být uložena žádná prozatímní opatření. Vzhledem k době vydání tohoto rozhodnutí by bylo vhodné poskytnout zúčastněným stranám jeden měsíc na to, aby se k tomuto prozatímnímu rozhodnutí vyjádřily s tím, že poté by bylo případně možné řízení týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Tchaj-wanu ukončit.

7.1.   Úroveň pro odstranění újmy

(130)

Prozatímní opatření týkající se dovozu pocházejícího z ČLR by měla mít takovou úroveň, aby se odstranila újma, kterou tento dumpingový dovoz způsobuje výrobnímu odvětví Společenství, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění následků dumpingu způsobujícího újmu se přihlíželo k tomu, že by veškerá opatření měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt své náklady a dosáhnout celkového zisku před zdaněním, kterého by mohlo být dosaženo za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingových dovozů.

(131)

Má se za to, že v roce 2003 na trhu Společenství existovala normální konkurenční situace bez škodlivého dumpingu, kdy výrobní odvětví Společenství dosáhlo běžného zisku v rozsahu uvedeném v 84. bodě odůvodnění výše. Na základě dostupných informací tak bylo předběžně zjištěno, že ziskové rozpětí odpovídající této úrovni lze považovat za vhodnou úroveň, které by výrobní odvětví Společenství dosáhlo bez dumpingu působícího újmu.

(132)

Požadované zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny stanovené pro výpočet dumpingu na stejné úrovni obchodu s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla vypočtena tak, že se prodejní cena každého výrobce v rámci výrobního odvětví Společenství upravila vzhledem k hranici ziskovosti a přidalo se uvedené ziskové rozpětí. Všechny rozdíly zjištěné na základě tohoto srovnání byly poté vyjádřeny jako procento celkové dovozní hodnoty CIF. Jelikož žádnému ze spolupracujících čínských výrobců nebyl přiznán status tržního hospodářství či individuálního zacházení a s ohledem na vysokou míru spolupráce, prozatímní jednotné celostátní úroveň pro odstranění újmy byla vypočtena jako vážený průměr rozpětí újmy všech tří spolupracujících vyvážejících výrobců z Číny.

(133)

Takto stanovené rozpětí újmy stanovené v případě ČLR bylo podstatně vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

7.2.   Prozatímní opatření

(134)

S ohledem na předchozí závěry a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se předpokládá, že na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR je třeba uvalit prozatímní antidumpingové clo, a to ve výši rovné nejnižší zjištěné hodnotě rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla.

(135)

Na základě výše uvedeného činí navrhovaná celní sazba na dotčený výrobek pocházející z ČLR 10,0 %.

7.3.   Závěrečné ustanovení

(136)

V zájmu řádného úředního postupu by měl být stanoven termín, během něhož mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je nutné uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a za účelem přijetí konečných opatření může být nezbytné je přezkoumat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na některé polyvinylalkoholy ve formě homopolymerových pryskyřic s viskozitou (měřenou ve 4 % roztoku) minimálně 3 mPas a maximálně 61 mPas a se stupněm hydrolýzy minimálně 84,0 mol % a maximálně 99,9 mol % kódu KN ex 3905 30 00 (kód TARIC 3905300020) a pocházející z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, které se vztahuje na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, se v případě výrobků uvedených v odstavci 1 stanovuje na 10 %.

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství podléhá složení jistoty ve výši prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné předpisy týkající se cel.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany požádat o zveřejnění závažných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo přijato toto nařízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat Komisi o ústní slyšení do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatňování tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. C 311, 19.12.2006, s. 47.


SMĚRNICE

18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/41


SMĚRNICE KOMISE 2007/55/ES

ze dne 17. září 2007,

kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro azinfos-methyl

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 76/895/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a na jejich povrchu (1), a zejména na článek 5 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu (2), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 86/363/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách živočišného původu a na jejich povrchu (3), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (4), a zejména na článek 7 uvedené směrnice,

Vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise byla informována, že bude možná nutné na základě nových informací o toxikologii a příjmu ze strany spotřebitelů přezkoumat stávající maximální limity reziduí u azinfos-methylu. Komise požádala členský stát, který byl zpravodajem pro azinfos-methyl podle směrnice Rady 91/414/EHS (5), aby předložil návrh na přezkoumání maximálních limitů reziduí stanovených na úrovni Společenství. Tento návrh byl Komisi předložen.

(2)

Maximální limity reziduí na úrovni Společenství a limity, které doporučuje Codex Alimentarius, jsou stanoveny a hodnoceny na základě podobných postupů. Pro azinfos-methyl je v kodexu uvedeno několik maximálních limitů reziduí. Maximální limity reziduí na úrovni Společenství založené na maximálních limitech reziduí uvedených v kodexu byly také vyhodnoceny členským státem zpravodajem na základě nových informací o riziku pro spotřebitele.

(3)

Celoživotní a krátkodobá expozice spotřebitelů azinfos-methylu prostřednictvím potravin byla znovu posouzena a zhodnocena v souladu s postupy a praxí používanými ve Společenství, přičemž byly zohledněny pokyny vydané Světovou zdravotnickou organizací (6). Na tomto základě je vhodné stanovit nové maximální limity reziduí, které zajistí, aby nedošlo k nepřijatelné expozici spotřebitelů.

(4)

Aby se zajistila odpovídající ochrana spotřebitelů před expozicí reziduím, která jsou výsledkem nepovolených použití přípravků na ochranu rostlin, je třeba stanovit maximální limity reziduí pro příslušné kombinace přípravků/pesticidů na úrovni meze stanovitelnosti.

(5)

Je tedy nezbytné změnit maximální limity reziduí stanovené v přílohách směrnic 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, aby byl umožněn řádný dozor a kontrola zákazu jejich použití a aby byla zabezpečena ochrana spotřebitele.

(6)

Prostřednictvím Světové obchodní organizace byli obchodní partneři Společenství o těchto nových maximálních limitech reziduí informováni a jejich připomínky k těmto limitům budou zohledněny.

(7)

Směrnice 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V příloze II směrnice 76/895/EHS se zrušuje řádek týkající se azinfos-methylu.

Článek 2

Směrnice 86/362/EHS se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 3

Směrnice 86/363/EHS se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 4

Směrnice 90/642/EHS se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

Článek 5

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18. března 2008. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 19. března 2008.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/8/ES (Úř. věst. L 63, 1.3.2007, s. 9).

(2)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/27/ES (Úř. věst. L 128, 16.5.2007, s. 31).

(3)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 43. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/28/ES (Úř. věst. L 135, 26.5.2007, s. 6).

(4)  Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/39/ES (Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 25).

(5)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/52/ES (Úř. věst. L 214, 17.8.2007, s. 3).

(6)  Pokyny pro odhad dietárního příjmu reziduí pesticidů (Guidelines for predicting dietary intake of pesticide residues), (přepracované vydání) vypracované v rámci celosvětového systému monitorování životního prostředí – potravinového programu (GEMS/Food Programme) ve spolupráci s Výborem pro přípravu kodexu reziduí pesticidů, vydané Světovou zdravotnickou organizací v roce 1997 (WHO/FSF/FOS/97.7).


PŘÍLOHA I

V části A přílohy II směrnice 86/362/EHS se doplňuje nový řádek, který zní:

Rezidua pesticidů

Maximální limity v mg/kg

„azinfos-methyl

0,05 (*)

OBILOVINY“


PŘÍLOHA II

V části A přílohy II směrnice 86/363/EHS se doplňuje nový řádek, který zní:

 

Maximální limity v mg/kg (ppm)

Rezidua pesticidů

v tuku obsaženém v mase, masných polotovarech, drobech a živočišných tucích uvedených v příloze I pod položkami č. ex 0201, 0202, 0203, 0204, 0205 00 00, 0206, 0207, ex 0208, 0209 00, 0210, 1601 00 a 1602 (1) (4)

v syrovém kravském mléce a v plnotučném kravském mléce uvedeném v příloze I pod položkou č. 0401; pro ostatní potraviny položek č. 0401, 0402, 0405 00 a 0406 podle (2) (4)

v čerstvých vejcích bez skořápek, pokud jde o ptačí vejce a žloutky uvedené v příloze I pod položkami č. 0407 00 a 0408 (3) (4)

„azinfos-methyl

0,01 (1)

0,01 (1)

0,01 (1)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.“


PŘÍLOHA III

V části A přílohy II směrnice 90/642/EHS se doplňuje nový řádek, který zní:

„Skupiny a příklady jednotlivých produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí

Azinfos-methyl

1.   

Ovoce, čerstvé, sušené nebo tepelně neupravené, konzervované zmrazením, bez přídavku cukru; ořechy

i)

CITRUSOVÉ PLODY

0,05 (1)

Grapefruity

 

Citrony

 

Kyselé lajmy

 

Mandarinky (včetně klementinek a ostatních hybridů)

 

Pomeranče

 

Šedok (pomelo)

 

Ostatní

 

ii)

OŘECHY (ve skořápce nebo jádra)

0,5

Mandle

 

Para ořechy

 

Kešú ořechy

 

Kaštany jedlé

 

Kokosové ořechy

 

Lískové ořechy

 

Makadamie

 

Pekanové ořechy

 

Piniové oříšky

 

Pistácie

 

Vlašské ořechy

 

Ostatní

 

iii)

JÁDROVÉ OVOCE

0,5 (2)

Jablka

 

Hrušky

 

Kdoule

 

Ostatní

 

iv)

PECKOVÉ OVOCE

0,5 (2)

Meruňky

 

Třešně a višně

 

Broskve (včetně nektarinek a podobných hybridů)

 

Švestky a slívy

 

Ostatní

 

v)

BOBULOVÉ A DROBNÉ OVOCE

 

a)

Hrozny révy vinné stolní a moštové

0,05 (1)

Hrozny stolní

 

Hrozny moštové

 

b)

Jahody (kromě lesních)

0,5 (2)

c)

Ovoce z keřů (kromě planě rostoucích)

0,5 (2)

Ostružiny

 

Ostružiny ostružiníku ježiníku

 

Ostružinomaliny

 

Maliny

 

Ostatní

 

d)

Ostatní bobulové a drobné ovoce (kromě planě rostoucího)

 

Borůvky (plody druhu Vaccinium myrtillus)

 

Klikva

0,1

Rybíz (červený, bílý a černý)

0,5 (2)

Angrešt

0,5 (2)

Ostatní

0,05 (1)

e)

Planě rostoucí bobulové ovoce a plody

0,05 (1)

vi)

RŮZNÉ

0,05 (1)

Avokádo

 

Banány

 

Datle

 

Fíky

 

Kiwi

 

Kumkvat

 

Liči

 

Mango

 

Olivy (pro přímou spotřebu)

 

Olivy (pro lisování oleje)

 

Papája

 

Mučenka

 

Ananas

 

Granátová jablka

 

Ostatní

 

2.   

Zelenina, čerstvá nebo tepelně neupravená, zmrazená nebo sušená

i)

KOŘENOVÁ A HLÍZNATÁ ZELENINA

0,05 (1)

Řepa salátová

 

Mrkev

 

Kasava

 

Celer bulvový

 

Křen

 

Topinambury

 

Pastinák

 

Petržel kořenová

 

Ředkvička

 

Černý kořen

 

Batáty

 

Tuřín

 

Vodnice

 

Jam

 

Ostatní

 

ii)

CIBULOVÁ ZELENINA

0,05 (1)

Česnek

 

Cibule kuchyňská

 

Šalotka

 

Cibule jarní

 

Ostatní

 

iii)

PLODOVÁ ZELENINA

 

a)

Lilkovité

0,05 (1)

Rajčata

 

Paprika zeleninová

 

Lilek

 

Okra

 

Ostatní

 

b)

Tykvovité – s jedlou slupkou

 

Okurky salátové

0,2

Okurky nakládačky

 

Cukety

 

Ostatní

0,05 (1)

c)

Tykvovité – s nejedlou slupkou

0,05 (1)

Melouny cukrové

 

Tykve

 

Melouny vodní

 

Ostatní

 

d)

Kukuřice cukrová

0,05 (1)

iv)

KOŠŤÁLOVÁ ZELENINA

0,05 (1)

a)

Košťálová zelenina vytvářející růžice

 

Brokolice

 

Květák

 

Ostatní

 

b)

Košťálová zelenina vytvářející hlávky

 

Kapusta růžičková

 

Kapusta hlávková a zelí hlávkové

 

Ostatní

 

c)

Košťálová zelenina listová

 

Pekingské zelí

 

Kadeřávek

 

Ostatní

 

d)

Kedlubny

 

v)

LISTOVÁ ZELENINA A ČERSTVÉ BYLINKY

0,05 (1)

a)

Salát a podobná zelenina

 

Řeřicha setá

 

Polníček

 

Salát hlávkový

 

Endivie

 

Večernice (ruccola)

 

Listy a řapíky brukve včetně listů vodnice

 

Ostatní

 

b)

Špenát a podobná zelenina

 

Špenát

 

Mangold (řapíky)

 

Ostatní

 

c)

Potočnice lékařská

 

d)

Čekanka salátová

 

e)

Čerstvé bylinky

 

Kerblík

 

Pažitka

 

Petrželová nať

 

Celerová nať

 

Ostatní

 

vi)

LUSKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

0,05 (1)

Fazolové lusky

 

Vyluštěná fazolová semena

 

Hrachové lusky

 

Vyluštěná hrachová zrna

 

Ostatní

 

vii)

ŘAPÍKATÁ A STONKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

0,05 (1)

Chřest

 

Kardy

 

Celer řapíkatý

 

Fenykl sladký

 

Artyčoky

 

Pór

 

Reveň

 

Ostatní

 

viii)

HOUBY

0,05 (1)

a)

Houby pěstované

 

b)

Houby volně rostoucí

 

3.

Luštěniny

0,05 (1)

Fazole

 

Čočka

 

Hrách

 

Vlčí bob

 

Ostatní

 

4.   

Olejnatá semena

Lněná semena

 

Jádra podzemnice olejné

 

Mák

 

Sezamová semena

 

Slunečnicová semena

 

Semena řepky

 

Sójové boby

 

Hořčičná semena

 

Bavlníková semena

0,2

Semena konopí

 

Ostatní

0,05 (1)

5.

Brambory

0,05 (1)

Konzumní brambory rané

 

Konzumní brambory pozdní

 

6.

Čaj (sušené lístky a stonky, fermentované nebo nefermentované, čajovníku Camellia sinensis)

0,1 (1)

7.

Chmel (sušený), včetně chmelových pelet a nekoncentrovaného prachu

0,1 (1)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.

(2)  Dočasný maximální limit reziduí platný do 18. září 2008. Po tomto datu bude maximální limit reziduí činit 0,05 () mg/kg, dokud nebude změněn směrnicí nebo nařízením.“


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/50


SMĚRNICE KOMISE 2007/56/ES

ze dne 17. září 2007,

kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro azoxystrobin, chlorothalonil, deltamethrin, hexachlorbenzen, ioxynil, oxamyl a chinoxyfen

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách (1) a na jejich povrchu, a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 86/363/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách živočišného původu a na jejich povrchu (2), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (3), a zejména na článek 7 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (4), a zejména na čl. 4 odst. 1 písm. f) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu se směrnici 91/414/EHS je povolování přípravků na ochranu rostlin určených k použití na povrchu určitých plodin v pravomoci členských států. Tato povolení se musí zakládat na zhodnocení účinku na zdraví lidí a zvířat a na životní prostředí. Při těchto hodnoceních se přihlíží k expozici obsluhy a ostatních přítomných osob, vlivu na půdní, vodní a vzdušný ekosystém a vlivu na lidi a zvířata v důsledku dietárního příjmu ošetřených plodin.

(2)

Maximální limity reziduí (MLR) odrážejí použití minimálních množství pesticidů potřebných pro dosažení účinné ochrany rostlin, aplikovaných takovým způsobem, aby bylo množství reziduí co nejmenší a toxikologicky přijatelné, zejména pokud jde o odhadovaný dietární příjem.

(3)

Maximální limity reziduí pesticidů, na něž se vztahuje směrnice 90/642/EHS, se musí průběžně přezkoumávat a lze je změnit tak, aby se zohlednila nová nebo změněná použití. Komisi byly sděleny informace o nových nebo změněných použitích, které by měly vést ke změnám limitů reziduí azoxystrobinu, chlorothalonilu, ioxynilu a chinoxyfenu.

(4)

Pokud jde o hexachlorbenzen, bylo Komisi sděleno, že tento pesticid se v důsledku znečištění životního prostředí může vyskytnout v dýňových semenech, což je komodita, která je určena ke spotřebě jako potravina v řadě členských států, a to na vyšší úrovni než je mez stanovitelnosti. Zařazení „dýňových semen“ do přílohy I směrnice 90/642/EHS a stanovení maximálních limitů reziduí pro dýňová semena je proto nezbytně nutné, aby byla zabezpečena ochrana spotřebitele před nadměrnými hodnotami reziduí hexachlorbenzenu.

(5)

Pro oxamyl byly dočasné maximální limity reziduí ve směrnici 90/642/EHS stanoveny směrnicí Komise 2006/59/ES (5) do předložení údajů z pokusů. Údaje pokusů s oxamylem byly následně dodány a vyhodnoceny. Dočasné maximální limity reziduí pro oxamyl je proto možné potvrdit.

(6)

Pro deltamethrin byly dočasné maximální limity reziduí ve směrnicích 86/362/EHS, 86/363/EHS a 93/642/EHS stanoveny směrnicí 2006/59/ES až do přezkoumání dokumentace podle přílohy III směrnice 91/414/EHS a opětovné registrace formulací deltamethrinu na úrovni členských států. Při dalším zkoumání se ukázalo, že na řádné zvážení použití deltamethrinu povolených na úrovni členských států je potřeba více času. Je proto vhodné platnost dočasných maximálních limitů reziduí pro deltamethrin prodloužit.

(7)

Celoživotní expozice spotřebitelů uvedeným pesticidům prostřednictvím potravin, které mohou obsahovat rezidua uvedených pesticidů, byla posouzena a vyhodnocena v souladu s postupy a metodami používanými ve Společenství, přičemž byly zohledněny pokyny vydané Světovou zdravotnickou organizací (6). Na základě uvedených posouzení a hodnocení je třeba stanovit maximální limity reziduí u uvedených pesticidů, aby se zajistilo, že nedojde k překročení přijatelného denního příjmu.

(8)

U chlorothalonilu a ioxynilu, pro které existuje akutní referenční dávka (ARfD), byla akutní expozice spotřebitelů prostřednictvím potravin, které mohou obsahovat rezidua uvedených pesticidů, posouzena a vyhodnocena v souladu s postupy a metodami používanými ve Společenství, přičemž byly zohledněny pokyny vydané Světovou zdravotnickou organizací. Byla zohledněna stanoviska Vědeckého výboru pro rostliny, zejména rady a doporučení týkající se ochrany spotřebitelů potravin ošetřených pesticidy (7). Na základě posouzení dietárního příjmu je třeba stanovit maximální limity reziduí u uvedených pesticidů, aby se zajistilo, že nedojde k překročení akutní referenční dávky. U ostatních látek vyhodnocení dostupných informací ukazuje, že akutní referenční dávka není nezbytná, a proto není krátkodobé vyhodnocení potřeba.

(9)

Maximální limity reziduí by se měly stanovit na úrovni meze stanovitelnosti, jestliže povolená použití přípravků na ochranu rostlin nevedou k přítomnosti detekovatelných množství reziduí pesticidů v potravinách nebo na jejich povrchu, nebo jestliže nejsou povolena žádná použití, nebo jestliže použití povolená členskými státy nebyla podložena nezbytnými údaji, anebo jestliže použití ve třetích zemích vedoucí k přítomnosti reziduí v potravinách nebo na potravinách, které mohou být uvedeny do oběhu na trhu Společenství, nebyla podložena těmito nezbytnými údaji.

(10)

Stanovení nebo změna dočasných maximálních limitů reziduí na úrovni Společenství nebrání členským státům v zavedení dočasných maximálních limitů reziduí pro ioxynil a chinoxyfen v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) směrnice 91/414/EHS a přílohou VI uvedené směrnice. Má se za to, že dostatečná doba pro povolení dalších použití uvedených látek jsou čtyři roky. Dočasné maximální limity reziduí na úrovni Společenství by poté měly být konečné.

(11)

Je proto nezbytné změnit maximální limity reziduí uvedené ve směrnicích 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, aby byl umožněn řádný dozor a kontrola použití dotčených přípravků na ochranu rostlin a aby byla zabezpečena ochrana spotřebitele. Pokud byly maximální limity reziduí v přílohách uvedených směrnic již definovány, je vhodné je změnit. V případech, kdy tyto maximální limity reziduí ještě definovány nebyly, je vhodné je stanovit.

(12)

Směrnice 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(13)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 86/362/EHS se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 2

Směrnice 86/363/EHS se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 3

Směrnice 90/642/EHS se mění takto:

1)

V příloze I ve skupině „4. Olejnatá semena“ se doplňuje položka „Dýňová semena“.

2)

Příloha II se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

Článek 4

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18. prosince 2007. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy budou používat od 19. prosince 2007.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 5

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/27/ES (Úř. věst. L 128, 16.5.2007, s. 31).

(2)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 43. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/28/ES (Úř. věst. L 135, 26.5.2007, s. 6).

(3)  Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/39/ES (Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 25).

(4)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/52/ES (Úř. věst. L 214, 17.8.2007, s. 3).

(5)  Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 61.

(6)  Pokyny pro odhad dietárního příjmu reziduí pesticidů (Guidelines for predicting dietary intake of pesticide residues) (přepracované vydání), vypracované v rámci celosvětového systému monitorování životního prostředí – potravinového programu (GEMS/Food Programme) ve spolupráci s Výborem pro přípravu kodexu reziduí pesticidů, vydané Světovou zdravotnickou organizací v roce 1997 (WHO/FSF/FOS/97.7).

(7)  Stanoviska k otázkám týkajícím se změn příloh směrnic Rady 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS (stanovisko Vědeckého výboru pro rostliny ze dne 14. července 1998); Stanovisko týkající se různých reziduí pesticidů v ovoci a zelenině (stanovisko Vědeckého výboru pro rostliny ze dne 14. července 1998)

http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scp/outcome_ppp_en.html


PŘÍLOHA I

V části A přílohy II směrnice 86/362/EHS se řádek pro „deltamethrin“ nahrazuje tímto:

Rezidua pesticidů

Maximální limity v mg/kg

„Deltamethrin (cis-deltamethrin) (1)

2

OBILOVINY


(1)  Dočasné maximální limity reziduí jsou platné do 1. listopadu 2008, dokud nebude přezkoumána dokumentace podle přílohy III směrnice 91/414/EHS a nedojde k opětovné registraci formulací deltamethrinu na úrovni členských států.“


PŘÍLOHA II

V části A přílohy II směrnice 86/363/EHS se řádek pro „deltamethrin (cis-deltamethrin)“ nahrazuje tímto:

 

Maximální limity v mg/kg

Rezidua pesticidů

v tuku obsaženém v mase, masných polotovarech, drobech a živočišných tucích uvedených v příloze I pod položkami č. ex 0201, 0202, 0203, 0204, 0205, 0206, 0207, ex 0208, 0209, 0210, 1601 a 1602

(1) (4)

v syrovém kravském mléce a v plnotučném kravském mléce uvedeném v příloze I pod položkou č. 0401; pro ostatní potraviny položek č. 0401, 0402, 0405 00 a 0406 podle

(2) (4)

v čerstvých vejcích bez skořápek, pokud jde o ptačí vejce a žloutky uvedené v příloze I pod položkami č. 0407 a 0408

(3) (4)

„Deltamethrin (cis-deltamethrin) (2)

játra a ledviny 0,03 (1), drůbež a drůbeží produkty 0,1, ostatní 0,5

0,05

0,05 (1)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.

(2)  Dočasné maximální limity reziduí jsou platné do 1. listopadu 2008, dokud nebude přezkoumána dokumentace podle přílohy III směrnice 91/414/EHS a nedojde k opětovné registraci formulací deltamethrinu na úrovni členských států.“


PŘÍLOHA III

V části A přílohy II směrnice 90/642/EHS se sloupce pro „azoxystrobin, chlorothalonil, deltamethrin, hexachlorbenzen, ioxynil, oxamyl a chinoxyfen“ nahrazují tímto:

 

„Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)

Skupiny a příklady jednotlivých produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí

Azoxystrobin

Chlorothalonil

Deltamethrin (cis-deltamethrin) (2)

Hexachlorbenzen

Oxynil včetně jeho esterů vyjádřených jako ioxynil

Oxamyl

Chinoxyfen

1.

Ovoce, čerstvé, sušené nebo tepelně neupravené, konzervované zmrazením, bez přídavku cukru; ořechy

 

 

 

0,01 (1)

0,05 (1)  (3)

 

 

i)

CITRUSOVÉ PLODY

1

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

 

0,02 (1)  (3)

Grapefruity

 

 

 

 

 

 

 

Citrony

 

 

 

 

 

 

 

Kyselé lajmy

 

 

 

 

 

 

 

Mandarinky (včetně klementinek a ostatních hybridů)

 

 

 

 

 

0,02 (1)  (3)

 

Pomeranče

 

 

 

 

 

 

 

Šedok (pomelo)

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

0,01 (1)  (3)

 

ii)

OŘECHY (ve skořápce nebo jádra)

0,1 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

Mandle

 

 

 

 

 

 

 

Para ořechy

 

 

 

 

 

 

 

Kešú ořechy

 

 

 

 

 

 

 

Kaštany jedlé

 

 

 

 

 

 

 

Kokosové ořechy

 

 

 

 

 

 

 

Lískové ořechy

 

 

 

 

 

 

 

Makadamie

 

 

 

 

 

 

 

Pekanové ořechy

 

 

 

 

 

 

 

Piniové oříšky

 

 

 

 

 

 

 

Pistácie

 

 

 

 

 

 

 

Vlašské ořechy

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

iii)

JÁDROVÉ OVOCE

0,05 (1)

1

 

 

 

0,01 (1)  (3)

 

Jablka

 

 

0,2

 

 

 

0,05 (3)

Hrušky

 

 

 

 

 

 

 

Kdoule

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

0,1

 

 

 

0,02 (1)  (3)

iv)

PECKOVÉ OVOCE

0,05 (1)

 

 

 

 

0,01 (1)  (3)

 

Meruňky

 

1

 

 

 

 

0,05 (3)

Třešně a višně

 

 

0,2

 

 

 

0,3 (3)

Broskve (včetně nektarinek a podobných hybridů)

 

1

 

 

 

 

0,05 (3)

Švestky a slívy

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

0,01 (1)

0,1

 

 

 

0,02 (1)  (3)

v)

BOBULOVOVÉ A DROBNÉ OVOCE

 

 

 

 

 

0,01 (1)  (3)

 

a)

Hrozny révy vinné stolní a moštové

2

 

0,2

 

 

 

1 (3)

Hrozny stolní

 

1

 

 

 

 

 

Hrozny moštové

 

3

 

 

 

 

 

b)

Jahody (kromě lesních)

2

3

0,2

 

 

 

0,3 (3)

c)

Ovoce z keřů (kromě planě rostoucích)

 

0,01 (1)

 

 

 

 

0,02 (1)  (3)

Ostružiny

3

 

0,5

 

 

 

 

Ostružiny ostružiníku ježiníku

 

 

 

 

 

 

 

Ostružinomaliny

 

 

 

 

 

 

 

Maliny

3

 

 

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (1)

 

0,05 (1)

 

 

 

 

d)

Ostatní bobulové a drobné ovoce (kromě planě rostoucího)

0,05 (1)

 

 

 

 

 

2 (3)

Borůvky (plody druhu Vaccinium myrtillus)

 

 

 

 

 

 

 

Klikva

 

2

 

 

 

 

 

Rybíz (červený, bílý a černý)

 

10

0,5

 

 

 

 

Angrešt

 

10

0,2

 

 

 

 

Ostatní

 

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

 

 

e)

Planě rostoucí bobulové ovoce a plody

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

 

0,02 (1)  (3)

vi)

RŮZNÉ

 

 

 

 

 

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

Avokádo

 

 

 

 

 

 

 

Banány

2

0,2

 

 

 

 

 

Datle

 

 

 

 

 

 

 

Fíky

 

 

 

 

 

 

 

Kiwi

 

 

0,2

 

 

 

 

Kumkvat

 

 

 

 

 

 

 

Liči

 

 

 

 

 

 

 

Mango

0,2

 

 

 

 

 

 

Olivy (pro přímou spotřebu)

 

 

1

 

 

 

 

Olivy (pro lisování oleje)

 

 

1

 

 

 

 

Papája

0,2

20

 

 

 

 

 

Mučenka

 

 

 

 

 

 

 

Ananas

 

 

 

 

 

 

 

Granátová jablka

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

 

 

2.

Zelenina, čerstvá nebo tepelně neupravená, zmrazená nebo sušená

 

 

 

0,01 (1)

 

 

 

i)

KOŘENOVÁ A HLÍZNATÁ ZELENINA

 

 

0,05 (1)

 

 

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

Řepa salátová

 

 

 

 

 

 

 

Mrkev

0,2

1

 

 

0,2 (3)

 

 

Kasava

 

 

 

 

 

 

 

Celer bulvový

0,3

1

 

 

 

 

 

Křen

0,2

 

 

 

 

 

 

Topinambury

 

 

 

 

 

 

 

Pastinák

0,2

 

 

 

0,2 (3)

 

 

Petržel kořenová

0,2

 

 

 

 

 

 

Ředkvička

0,2

 

 

 

 

 

 

Kozí brada

0,2

 

 

 

 

 

 

Batáty

 

 

 

 

 

 

 

Tuřín

 

 

 

 

 

 

 

Vodnice

 

 

 

 

 

 

 

Jam

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (1)

0,01 (1)

 

 

0,05 (1)  (3)

 

 

ii)

CIBULOVÁ ZELENINA

 

 

 

 

 

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

Česnek

 

0,5

0,1

 

0,2 (3)

 

 

Cibule kuchyňská

 

0,5

0,1

 

0,2 (3)

 

 

Šalotka

 

0,5

0,1

 

0,2 (3)

 

 

Cibule jarní

2

5

0,1

 

3 (3)

 

 

Ostatní

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

 

0,05 (1)  (3)

 

 

iii)

PLODOVÁ ZELENINA

 

 

 

 

0,05 (1)  (3)

 

 

a)

Lilkovité

2

2

 

 

 

 

0,02 (1)  (3)

Rajčata

 

 

0,3

 

 

0,02 (3)

 

Paprika zeleninová

 

 

 

 

 

0,02 (3)

 

Lilek

 

 

0,3

 

 

0,02 (3)

 

Okra

 

 

0,3

 

 

 

 

Ostatní

 

 

0,2

 

 

0,01 (1)  (3)

 

b)

Tykvovité – s jedlou slupkou

1

 

0,2

 

 

 

0,02 (1)  (3)

Okurky salátové

 

1

 

 

 

0,02 (3)

 

Okurky nakládačky

 

5

 

 

 

0,02 (3)

 

Cukety

 

 

 

 

 

0,03 (3)

 

Ostatní

 

0,01 (1)

 

 

 

0,01 (1)  (3)

 

c)

Tykvovité – s nejedlou slupkou

0,5

1

0,2

 

 

0,01 (1)  (3)

0,05 (3)

Melouny cukrové

 

 

 

 

 

 

 

Tykve

 

 

 

 

 

 

 

Melouny vodní

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

d)

Kukuřice cukrová

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

iv)

KOŠŤÁLOVÁ ZELENINA

 

 

 

 

0,05 (1)  (3)

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

a)

Košťálová zelenina vytvářející růžice

0,5

3

0,1

 

 

 

 

Brokolice

 

 

 

 

 

 

 

Květák

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

b)

Košťálová zelenina vytvářející hlávky

0,3

 

0,1

 

 

 

 

Kapusta růžičková

 

3

 

 

 

 

 

Kapusta hlávková a zelí hlávkové

 

3

 

 

 

 

 

Ostatní

 

0,01 (1)

 

 

 

 

 

c)

Košťálová zelenina listová

5

0,01 (1)

0,5

 

 

 

 

Pekingské zelí

 

 

 

 

 

 

 

Kadeřávek

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

d)

Kedlubny

0,2

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

 

 

v)

LISTOVÁ ZELENINA A ČERSTVÉ BYLINKY

 

 

 

 

0,05 (1)  (3)

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

a)

Salát a podobná zelenina

3

0,01 (1)

0,5

 

 

 

 

Řeřicha setá

 

 

 

 

 

 

 

Polníček

 

 

 

 

 

 

 

Salát hlávkový

 

 

 

 

 

 

 

Endivie

 

 

 

 

 

 

 

Večernice (ruccola)

 

 

 

 

 

 

 

Listy a řapíky brukve včetně listů vodnice

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

b)

Špenát a podobná zelenina

0,05 (1)

0,01 (1)

0,5

 

 

 

 

Špenát

 

 

 

 

 

 

 

Mangold (řapíky)

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

c)

Potočnice lékařská

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

 

 

d)

Čekanka salátová

0,2

0,01 (1)

0,05 (1)

 

 

 

 

e)

Čerstvé bylinky

3

5

0,5

 

 

 

 

Kerblík

 

 

 

 

 

 

 

Pažitka

 

 

 

 

 

 

 

Petrželová nať

 

 

 

 

 

 

 

Celerová nať

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

vi)

LUSKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

 

 

0,2

 

0,05 (1)  (3)

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

Fazolové lusky

1

5

 

 

 

 

 

Vyluštěná fazolová semena

0,2

2

 

 

 

 

 

Hrachové lusky

0,5

2

 

 

 

 

 

Vyluštěná hrachová zrna

0,2

0,3

 

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (1)

0,01 (1)

 

 

 

 

 

vii)

ŘAPÍKATÁ A STONKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

 

 

 

 

 

0,01 (1)  (3)

 

Chřest

 

 

 

 

 

 

 

Kardy

 

 

 

 

 

 

 

Celer řapíkatý

5

10

 

 

 

 

 

Fenykl sladký

5

 

 

 

 

 

 

Artyčoky

1

 

0,1

 

 

 

0,3 (3)

Pór

2

10

0,2

 

3 (3)

 

 

Reveň

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

 

0,05 (1)  (3)

 

0,02 (1)  (3)

viii)

HOUBY

0,05 (1)

 

0,05

 

0,05 (1)  (3)

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

a)

Houby pěstované

 

2

 

 

 

 

 

b)

Houby volně rostoucí

 

0,01 (1)

 

 

 

 

 

3.

Luštěniny

0,1

0,01 (1)

1

0,01 (1)

0,05 (1)  (3)

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

Fazole

 

 

 

 

 

 

 

Čočka

 

 

 

 

 

 

 

Hrách

 

 

 

 

 

 

 

Vlčí bob

 

 

 

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

 

 

 

4.

Olejnatá semena

 

 

 

 

0,1 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

0,05 (1)  (3)

Lněná semena

 

 

 

 

 

 

 

Jádra podzemnice olejné

 

0,05

 

 

 

 

 

Mák

 

 

 

 

 

 

 

Sezamová semena

 

 

 

 

 

 

 

Slunečnicová semena

 

 

 

 

 

 

 

Semena řepky

0,5

 

0,1

 

 

 

 

Sójové boby

0,5

 

 

 

 

 

 

Hořčičná semena

 

 

0,1

 

 

 

 

Bavlníková semena

 

 

 

 

 

 

 

Semena konopí

 

 

 

 

 

 

 

Dýňová semena

 

 

 

0,05

 

 

 

Ostatní

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

0,02 (1)

 

 

 

5.

Brambory

0,05 (1)

0,01 (1)

0,05 (1)

0,01

0,05 (1)  (3)

0,01 (1)  (3)

0,02 (1)

Konzumní brambory rané

 

 

 

 

 

 

 

Konzumní brambory pozdní

 

 

 

 

 

 

 

6.

Čaj (sušené lístky a stonky, fermentované nebo nefermentované, čajovníku Camellia sinensis)

0,1 (1)

0,1 (1)

5

0,02 (1)

0,1 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

0,05 (1)  (3)

7.

Chmel (sušený), včetně chmelových pelet a nekoncentrovaného prachu

20

50

5

0,02 (1)

0,1 (1)  (3)

0,02 (1)  (3)

0,5 (3)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.

(2)  Dočasné maximální limity reziduí jsou platné do 1. listopadu 2008, dokud nebude přezkoumána dokumentace podle přílohy III směrnice 91/414/EHS a nedojde k opětovné registraci formulací deltamethrinu na úrovni členských států.

(3)  Označuje skutečnost, že maximální limity reziduí byly stanoveny dočasně v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. f) směrnice 91/414/EHS.”


18.9.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 243/61


SMĚRNICE KOMISE 2007/57/ES

ze dne 17. září 2007,

kterou se mění některé přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí pro dithiokarbamáty

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 76/895/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a na jejich povrchu (1), a zejména na článek 5 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu (2), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 86/363/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách živočišného původu a na jejich povrchu (3), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (4), a zejména na článek 7 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Maximální limity reziduí (MLR) odrážejí použití minimálních množství pesticidů potřebných pro dosažení účinné ochrany rostlin, aplikovaných takovým způsobem, aby bylo množství reziduí co nejmenší a toxikologicky přijatelné, zejména s ohledem na odhadovaný dietární příjem.

(2)

Maximální limity reziduí pesticidů jsou průběžně přezkoumávány a měněny s ohledem na nové informace včetně nových nebo změněných použití. Komisi byly sděleny informace o nových nebo změněných použitích, které by měly vést ke změnám limitů reziduí manebu, mankozebu, metiramu, propinebu a thiramu.

(3)

Do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (5) byla směrnicí Komise 2003/81/ES (6) zařazena účinná látka ziram. Zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS bylo založeno na hodnocení předložených informací týkajících se navržených použití. Předložené informace byly posouzeny a jsou dostatečné pro stanovení určitých maximálních limitů reziduí.

(4)

Maximální limity reziduí na úrovni Společenství pro maneb, mankozeb, metiram, propineb a thiram jsou již uvedeny ve směrnicích 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS. Při přizpůsobování maximálních limitů reziduí, kterých se týká tato směrnice, byly tyto hodnoty zohledněny. Při rutinním sledování není možné určit rezidua manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu samostatně, proto jsou maximální limity reziduí stanoveny pro celou skupinu těchto pesticidů, které jsou známy pod názvem dithiokarbamáty. Pro propineb, thiram a ziram však existují i samostatné metody, ty však není možné použít na rutinním základě. Tyto metody je vhodné používat od případu k případu, pokud to vyžaduje konkrétní určení množství propinebu, ziramu a/nebo thiramu.

(5)

Hodnotící zprávy Komise, které byly zpracovány za účelem zařazení dotyčných účinných látek do přílohy I směrnice 91/414/EHS, stanovily pro tyto látky přijatelný denní příjem (ADI) a v případě potřeby i akutní referenční dávku (ARfD). Expozice spotřebitelů potravin ošetřených dotyčnými účinnými látkami byla posouzena a vyhodnocena v souladu s postupy Společenství. Byly rovněž zohledněny pokyny vydané Světovou zdravotnickou organizací (7) a stanovisko Vědeckého výboru pro rostliny (8) k použité metodice. Byl učiněn závěr, že navržené maximální limity reziduí nevedou k překročení uvedeného přijatelného denního příjmu nebo uvedené akutní referenční dávky.

(6)

Maximální limity reziduí by se měly stanovit na spodní úrovni meze stanovitelnosti, jestliže povolená použití přípravků na ochranu rostlin nevedou k přítomnosti detekovatelných množství reziduí pesticidů v potravinách nebo na jejich povrchu, nebo jestliže nejsou povolena žádná použití, nebo jestliže použití povolená členskými státy nebyla podložena nezbytnými údaji, anebo jestliže použití ve třetích zemích vedoucí k přítomnosti reziduí v potravinách nebo na potravinách, které mohou být uvedeny do oběhu na trhu Společenství, nebyla podložena těmito nezbytnými údaji.

(7)

Je proto nezbytné změnit maximální limity reziduí uvedené v přílohách směrnic 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, aby byl umožněn řádný dozor a kontrola zákazu jejich použití a aby byla zabezpečena ochrana spotřebitele. Pokud byly maximální limity reziduí v přílohách uvedených směrnic již definovány, je vhodné je změnit. V případech, kdy tyto maximální limity reziduí ještě definovány nebyly, je vhodné je stanovit.

(8)

Směrnice 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(9)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V příloze II směrnice 76/895/EHS se zrušuje řádek týkající se thiramu.

Článek 2

Směrnice 86/362/EHS se mění v souladu s přílohou I této směrnice.

Článek 3

Směrnice 86/363/EHS se mění v souladu s přílohou II této směrnice.

Článek 4

Směrnice 90/642/EHS se mění v souladu s přílohou III této směrnice.

Článek 5

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18. března 2008. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 19. března 2008.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 17. září 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/8/ES (Úř. věst. L 63, 1.3.2007, s. 9).

(2)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/27/ES (Úř. věst. L 128, 16.5.2007, s. 31).

(3)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 43. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/28/ES (Úř. věst. L 135, 26.5.2007, s. 6).

(4)  Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/39/ES (Úř. věst. L 165, 27.6.2007, s. 25).

(5)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/52/ES (Úř. věst. L 214, 17.8.2007, s. 3).

(6)  Úř. věst. L 224, 6.9.2003, s. 29.

(7)  Pokyny pro odhad dietárního příjmu reziduí pesticidů (Guidelines for predicting dietary intake of pesticide residues) (přepracované vydání), vypracované v rámci celosvětového systému monitorování životního prostředí – potravinového programu (GEMS/Food Programme) ve spolupráci s Výborem pro přípravu kodexu reziduí pesticidů, vydané Světovou zdravotnickou organizací v roce 1997 (WHO/FSF/FOS/97.7).

(8)  Stanovisko Vědeckého výboru pro rostliny k otázkám týkajícím se změn příloh směrnic Rady 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS (stanovisko Vědeckého výboru pro rostliny ze dne 14. července 1998) (http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/index_en.html).


PŘÍLOHA I

V části A přílohy II směrnice 86/362/EHS se řádky pro „mankozeb, maneb, metiram, propineb, zineb (vyjádřené jako CS2)“ nahrazují tímto:

„Rezidua pesticidů

Maximální limity v mg/kg

Dithiokarbamáty, vyjádřené jako CS2, včetně mankozebu, manebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu (1), (2)

1 pšenice, žito, tritikale, pšenice špalda (ma, mz)

2 ječmen, oves (ma, mz)

0,05 (4) ostatní obiloviny

Propineb (vyjádřený jako propylendiamin) (3)

0,05 (4)

OBILOVINY

Thiram (vyjádřený jako thiram) (3)

0,1 (4)

OBILOVINY

Ziram (vyjádřený jako ziram) (3)

0,1 (4)

OBILOVINY


(1)  Maximální limity reziduí vyjádřené jako CS2 mohou pocházet z různých dithiokarbamátů, a proto neodrážejí žádnou jednotlivou správnou zemědělskou praxi. Proto není vhodné používat tyto maximální limity reziduí ke kontrole souladu se správnou zemědělskou praxí.

(2)  V závorkách původ rezidua (ma: maneb; mz: mankozeb; me: metiram; pr: propineb; t: thiram; z: ziram).

(3)  Protože všechny dithiokarbamáty nakonec vedou k reziduu CS2, není všeobecně možné je rozlišovat. Dostupné jsou však samostatné metody na zjištění reziduí propinebu, ziramu a thiramu. Tyto metody by se měly používat případ od případu tehdy, pokud se vyžaduje konkrétní určení množství propinebu, ziramu a/nebo thiramu.

(4)  Označuje mez stanovitelnosti.“


PŘÍLOHA II

V části B přílohy II směrnice 86/363/EHS se řádky pro „mankozeb, maneb, metiram, propineb, zineb (vyjádřené jako CS2)“ nahrazují tímto:

 

Maximální limity v mg/kg

Rezidua pesticidů

v mase, včetně tuku, masných polotovarů, drobů a živočišných tuků uvedených v příloze I pod položkami č. ex 0201, 0202, 0203, 0204, 0205 00, 0206, 0207, ex 0208, 0209 00, 0210, 1601 00 a 1602

v mléce a v mléčných výrobcích uvedených v příloze I pod položkami č. 0401, 0402, 0405 00 a 0406

v čerstvých vejcích bez skořápek, pokud jde o ptačí vejce a žloutky uvedené v příloze I pod položkami č. 0407 00 and 0408

„Dithiokarbamáty, vyjádřené jako CS2, včetně mankozebu, manebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu

0,05 (1)

0,05 (1)

0,05 (1)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.“


PŘÍLOHA III

V části A přílohy II směrnice 90/642/EHS se řádek pro „maneb, mankozeb, metiram, propineb, zineb (vyjádřený jako CS2)“ nahrazuje tímto:

 

„Rezidua pesticidů a maximální limity reziduí (mg/kg)

Skupiny a příklady jednotlivých produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí

Dithiokarbamáty, vyjádřené jako CS2, včetně manebu, mankozebu, metiramu, propinebu, thiramu a ziramu (1), (2)

Propineb (vyjádřený jako propylendiamin) (3)

thiram (vyjádřený jako thiram) (3)

ziram (vyjádřený jako ziram) (3)

1.   

Ovoce, čerstvé, sušené nebo tepelně neupravené, konzervované zmrazením, bez přídavku cukru; ořechy

i)

CITRUSOVÉ PLODY

5 (mz)

0,05 (4)

0,1 (4)

0,1 (4)

Grapefruity

 

 

 

 

Citrony

 

 

 

 

Kyselé lajmy

 

 

 

 

Mandarinky (včetně klementinek a ostatních hybridů)

 

 

 

 

Pomeranče

 

 

 

 

Šedok (pomelo)

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

ii)

OŘECHY (ve skořápce nebo jádra)

 

0,05 (4)

0,1 (4)

0,1 (4)

Mandle

 

 

 

 

Para ořechy

 

 

 

 

Kešú ořechy

 

 

 

 

Kaštany jedlé

 

 

 

 

Kokosové ořechy

 

 

 

 

Lískové ořechy

 

 

 

 

Makadamie

 

 

 

 

Pekanové ořechy

 

 

 

 

Piniové oříšky

 

 

 

 

Pistácie

 

 

 

 

Vlašské ořechy

0,1 (mz)

 

 

 

Ostatní

0,05 (4)

 

 

 

iii)

JÁDROVÉ OVOCE

5 (ma, mz, me, pr, t, z)

0,3

 

 

Jablka

 

 

5

0,1 (4)

Hrušky

 

 

5

1

Kdoule

 

 

 

 

Ostatní

 

 

0,1 (4)

0,1 (4)

iv)

PECKOVÉ OVOCE

 

 

 

 

Meruňky

2 (mz, t)

 

3

 

Třešně a višně

2 (mz, me, pr, t, z)

0,3

3

5

Broskve (včetně nektarinek a podobných hybridů)

2 (mz, t)

 

3

 

Švestky a slívy

2 (mz, me, t, z)

 

2

2

Ostatní

0,05 (4)

0,05 (4)

0,1 (4)

0,1 (4)

v)

OBULOVÉ A DROBNÉ OVOCE

 

 

 

0,1 (4)

a)

Hrozny révy vinné stolní a moštové

5 (ma, mz, me, pr, t)

 

 

 

Hrozny stolní

 

1

0,1 (4)

 

Hrozny moštové

 

1

3

 

b)

Jahody (kromě lesních)

10 (t)

0,05 (4)

10

 

c)

Ovoce z keřů (kromě planě rostoucích)

0,05 (4)

0,05 (4)

0,1 (4)

 

Ostružiny

 

 

 

 

Ostružiny ostružiníku ježiníku

 

 

 

 

Ostružinomaliny

 

 

 

 

Maliny

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

d)

Ostatní bobuloviny a drobné ovoce (kromě planě rostoucího)

 

0,05 (4)

0,1 (4)

 

Borůvky (plody druhu Vaccinium myrtillus)

 

 

 

 

Klikva

 

 

 

 

Rybíz (červený, bílý a černý)

5 (mz)

 

 

 

Angrešt

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (4)

 

 

 

e)

Planě rostoucí bobulové ovoce a plody

0,05 (4)

0,05 (4)

0,1 (4)

 

vi)

RŮZNÉ

 

 

0,1 (4)

0,1 (4)

Avokádo

 

 

 

 

Banány

2 (mz, me)

 

 

 

Datle

 

 

 

 

Fíky

 

 

 

 

Kiwi

 

 

 

 

Kumkvat

 

 

 

 

Liči

 

 

 

 

Mango

2 (mz)

 

 

 

Olivy (pro přímou spotřebu)

5 (mz, pr)

0,3

 

 

Olivy (pro lisování oleje)

5 (mz, pr)

0,3

 

 

Papája

7 (mz)

 

 

 

Mučenka

 

 

 

 

Ananas

 

 

 

 

Granátová jablka

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (4)

0,05 (4)

 

 

2.

Zelenina, čerstvá nebo tepelně neupravená, zmrazená nebo sušená

 

 

 

0,1 (4)

i)

KOŘENOVÁ A HLÍZNATÁ ZELENINA

 

 

0,1 (4)

 

Řepa salátová

0,5 (mz)

 

 

 

Mrkev

0,2 (mz)

 

 

 

Kasava

 

 

 

 

Celer bulvový

0,3 (ma, me, pr, t)

0,3

 

 

Křen

0,2 (mz)

 

 

 

Topinambury

 

 

 

 

Pastinák

0,2 (mz)

 

 

 

Petržel kořenová

0,2 (mz)

 

 

 

Ředkvička

 

 

 

 

Kozí brada

0,2 (mz)

 

 

 

Batáty

 

 

 

 

Tuřín

 

 

 

 

Vodnice

 

 

 

 

Jam

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (4)

0,05 (4)

 

 

ii)

CIBULOVÁ ZELENINA

 

0,05 (4)

0,1 (4)

 

Česnek

0,1 (mz)

 

 

 

Cibule kuchyňská

1 (ma, mz)

 

 

 

Šalotka

1 (ma, mz)

 

 

 

Cibule jarní

1 (mz)

 

 

 

Ostatní

0,05 (4)

 

 

 

iii)

PLODOVÁ ZELENINA

 

 

0,1 (4)

 

a)

Lilkovité

 

 

 

 

Rajčata

3 (mz, me, pr)

2

 

 

Paprika zeleninová

5 (mz, pr)

1

 

 

Lilek

3 (mz, me)

 

 

 

Okra

0,5 (mz)

 

 

 

Ostatní

0,05 (4)

0,05 (4)

 

 

b)

Tykvovité – s jedlou slupkou

2 (mz, pr)

 

 

 

Okurky salátové

 

2

 

 

Okurky nakládačky

 

 

 

 

Cukety

 

 

 

 

Ostatní

 

0,05 (4)

 

 

c)

Tykvovité – s nejedlou slupkou

1 (mz, pr)

 

 

 

Melouny cukrové

 

1

 

 

Tykve

 

 

 

 

Melouny vodní

 

1