31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/1

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 2042/2000 (2) bylo uloženo konečné antidumpingové clo z dovozu systémů televizních kamer pocházejících z Japonska, v současné době kódů KN ex 8525 80 19, ex 8528 49 35, ex 8528 49 91, ex 8528 59 90, ex 8529 90 92, ex 8529 90 97, ex 8537 10 91, ex 8537 10 99 a 8543 70 90 (kódy KN od 1. ledna 2007).

(2)

V prosinci 2006 Rada tato opatření potvrdila nařízením (ES) č. 1910/2006 (3), po přezkumu opatření před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „původní opatření“).

(3)

Dne 4. dubna 2006 obdržela Komise podnět ohledně údajného poškozujícího dumpingu při dovozu některých kamerových systémů pocházejících z Japonska.

(4)

Podnět podala společnost Grass Valley Nederland BV vystupující jménem výrobců Společenství představujících podstatnou část celkové výroby některých kamerových systémů ve Společenství podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(5)

Uvedený podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci dumpingu a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné oprávnění pro zahájení antidumpingového řízení.

(6)

Komise proto zveřejněním oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) v Úředním věstníku Evropské unie  (4) zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozu některých kamerových systémů, v současné době kódů KN ex 8525 80 19, ex 8525 80 91, ex 8528 49 10, ex 8528 49 35, ex 8528 49 91, ex 8528 59 10, ex 8528 59 90, ex 8529 90 92, ex 8529 90 97, ex 8537 10 91, ex 8537 10 99, ex 8543 70 90 a ex 9002 90 00 (kódy KN od 1. ledna 2007), pocházejících z Japonska do Společenství.

(7)

Oznámení o zahájení řízení definovalo výrobek jako některé kamerové systémy pocházející z Japonska, sestávající z

dovážené dohromady nebo samostatně a pocházející z Japonska.

Kamerové systémy se nemusejí nutně skládat ze všech výše uvedených součástí.

Uvedené různé součásti kamerového systému (s výjimkou hlavy kamery) nejsou samostatně funkční a nemohou být používány mimo kamerový systém určitého výrobce.

Na objektivy a rekordéry, které nejsou ve stejném pouzdře jako hlava kamery, se definice výrobku nevztahuje.

Dotčený výrobek může být používán pro účely televizního vysílání, zpravodajství, digitální kinematografie nebo pro jiné profesionální účely. Profesionální použití zahrnuje (mimo jiné) použití těchto systémů pro vytvoření vzdělávacího, zábavního, propagačního a dokumentárního videomateriálu určeného pro interní a rovněž externí distribuci.

(8)

Výrobek, na který se vztahují původní opatření, zcela spadá do shora uvedené definice výrobku.

(9)

Komise proto stejným oznámením o zahájení řízení rovněž zahájila v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 2042/2000. Účelem tohoto prozatímního přezkumu bylo změnit nebo zrušit nařízení (ES) č. 2042/2000, pokud by se zjistilo, že na některé kamerové systémy pocházející z Japonska mají být uložena opatření, která by následně zahrnovala rovněž systémy televizních kamer, na něž se vztahují opatření stanovená nařízením (ES) č. 2042/2000. V tomto případě by pokračující ukládání opatření uložených nařízením (ES) č. 2042/2000 již nebylo vhodné a nařízení (ES) č. 2042/2000 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Platnost nařízení (ES) č. 2042/2000 končí dnem 29. prosince 2006. Před tímto dnem, a jak je uvedeno v 2. bodě odůvodnění, prodloužila Rada konečná antidumpingová opatření platná pro dovoz systémů televizních kamer podle nařízení (ES) č. 1910/2006, které vstoupilo v platnost dne 22. prosince 2006. Přezkum, zahájený v souvislosti s nařízením (ES) č. 2042/2000, byl proto automaticky rozšířen na nařízení (ES) č. 1910/2006.

(11)

Komise o zahájení šetření úředně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a rovněž jejich sdružení, u nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, zástupce dotčené vyvážející země, uživatele, dodavatele surovin a stěžující si výrobce ve Společenství. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení a všem dotčeným stranám byly zaslány dotazníky.

(12)

Dopisem Komisi ze dne 12. dubna 2007 společnost Grass Valley Nederland BV formálně stáhla svůj podnět. Stejným dopisem Grass Valley rovněž stáhla svou podporu původních opatření proti dovozu systémů televizních kamer pocházejících z Japonska uložených nařízením (ES) č. 1910/2006 po přezkumu opatření před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(13)

V souladu s čl. 9 odst. 1 základního nařízení může být v případě stažení podnětu řízení zastaveno, ledaže by toto zastavení nebylo v zájmu Společenství.

(14)

V tomto ohledu Komise rozhodnutím 2007/539/ES (5) zastavila řízení ohledně dovozu do Společenství některých kamerových systémů pocházejících z Japonska, jelikož šetření nevyjevilo žádné skutečnosti ukazující, že by toto zastavení nebylo v zájmu Společenství.

(15)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, platí rovněž konečné antidumpingové clo z dovozu systémů televizních kamer pocházejících z Japonska, jež tvoří část výrobků zahrnutých do řízení ohledně některých kamerových systémů.

(16)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Společenství shora zmíněným dopisem formálně stáhlo svou podporu pro uvedená opatření a požádalo o jejich zrušení.

(17)

Bylo proto uznáno za vhodné stávající opatření zrušit, protože šetření nevyjevilo žádné skutečnosti ukazující, že by toto zrušení nebylo v zájmu Společenství.

(18)

Dotčené strany byly příslušným způsobem informovány a byla jim dána příležitost k vyjádření. Nebyly obdrženy žádné připomínky naznačující, že by ukončení prozatímního přezkumu a zrušení platných antidumpingových opatření nebylo v zájmu Společenství.

(19)

Bylo proto rozhodnuto ukončit stávající přezkum a zrušit platná konečná antidumpingová cla z dovozu systémů televizních kamer pocházejících z Japonska,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/4

(1)

V březnu 1995 Rada nařízením (ES) č. 477/95 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu močoviny pocházející z Ruské federace (dále jen „Rusko“). Výše uloženého cla se rovnala rozdílu mezi minimální cenou 115 ECU za tunu a čistou cenou s dodáním na hranice Společenství před proclením, pokud byla tato cena nižší. Šetření, které vedlo k přijetí tohoto opatření, je v dalším textu označováno jako „původní šetření“. Po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení Rada nařízením (ES) č. 901/2001 (3) rozhodla, že by tato opatření měla být zachována. Opatření, která jsou v současné době platná, mají podobu proměnného cla na základě minimální dovozní ceny ve výši 115 EUR za tunu (dále jen „stávající opatření“). Přezkumné šetření, které vedlo k zachování opatření, je v dalším textu označováno jako „předchozí přezkumné šetření před pozbytím platnosti“.

(2)

V prosinci 2003 Rada nařízením (ES) č. 2228/2003 (4) ukončila částečný prozatímní přezkum zahájený z podnětu Komise podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení s cílem přezkoumat přiměřenost podoby platných opatření bez změny stávajících opatření.

(3)

V srpnu 2005 Komise zveřejnila oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti stávajících opatření (5). Dne 9. února 2006 Komise obdržela žádost o přezkum těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení omezený na podobu opatření.

(4)

Tyto žádosti byly podány sdružením European Fertiliser Manufacturers Association (EFMA – Evropské sdružení výrobců hnojiv) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl (v tomto případě více než 50 %) celkové výroby močoviny ve Společenství.

(5)

Žadatel tvrdil a předložil dostatečné přímé důkazy, že ukončení platnosti opatření by pravděpodobně mělo za následek pokračující nebo opakovaný dumping a újmu výrobního odvětví Společenství v souvislosti s dovozem močoviny pocházející z Ruska (dále jen „dotčená země“) a že stávající podoba opatření není dostatečná, aby čelila poškozujícím účinkům dumpingu.

(6)

Kromě toho dne 14. září 2006 požádala akciová společnost „Mineral and Chemical Company EuroChem“ (dále jen „EuroChem“), ruský vyvážející výrobce močoviny podléhající platným antidumpingovým opatřením, o částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 901/2001.

(7)

V žádosti podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení poskytl EuroChem přímý důkaz na podporu svého tvrzení, že se v jeho případě trvale změnily okolnosti, na jejichž základě byla zavedena opatření. EuroChem doložil, že by srovnání jeho nákladů a vývozních cen vedlo ke snížení dumpingu výrazně pod úroveň současných opatření. EuroChem se proto domnívá, že pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, založené na dříve stanoveném rozpětí újmy, již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(8)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení přezkumu před pozbytím platnosti opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a dvou částečných prozatímních přezkumů podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení a tyto tři přezkumy zahájila zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (6).

(9)

Co se týká přezkumu před pozbytím platnosti, týkalo se šetření pokračujícího nebo opakovaného dumpingu a újmy období od 1. dubna 2005 do 31. března 2006 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkal období od roku 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). Období použité v částečném prozatímním přezkumu přiměřenosti podoby opatření je stejné jako období při přezkumu opatření před pozbytím platnosti. V případě částečného prozatímního přezkumu omezeného na posouzení dumpingu ve vztahu k EuroChemu se šetření vztahovalo na období od 1. října 2005 do 30. září 2006.

(10)

O zahájení obou přezkumů Komise úředně vyrozuměla vyvážející výrobce v Rusku, dovozce a uživatele, kterých se podle jejích informací tento přezkum týkal, a též jejich sdružení, zástupce dotčené vyvážející země, žadatele a známé výrobce ze Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(11)

O zahájení částečného prozatímního přezkumu omezeného na posouzení dumpingu Komise úředně vyrozuměla EuroChem, zástupce Ruska a žadatele. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(12)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(13)

Pokud jde o přezkum před pozbytím platnosti a částečný prozatímní přezkum omezený na podobu opatření, bylo vzhledem k zjevně vysokému počtu výrobců ve Společenství, dovozců do Společenství a vyvážejících výrobců v Rusku považováno za vhodné podle článku 17 základního nařízení posoudit, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(14)

Pokud jde o dovozce do Společenství, pouze jeden dovozce poskytl informace požadované v oznámení o zahájení řízení a vyjádřil svou ochotu s útvary Komise dále spolupracovat. Proto bylo rozhodnuto, že není nutno vybrat vzorek dovozců.

(15)

Devět výrobců ve Společenství řádně vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Z výše uvedených devíti společností byly jako vzorek vybrány čtyři společnosti, které byly reprezentativními zástupci výrobního odvětví Společenství, pokud jde o objem výroby a prodeje močoviny ve Společenství. Na čtyři výrobce ve Společenství zařazené do vzorku připadalo v průběhu období přezkumného šetření přibližně 50 % celkové výroby výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v 63. bodě odůvodnění, přičemž devět výše uvedených výrobců ve Společenství představovalo přibližně 60 % výroby ve Společenství. Tento vzorek představoval největší reprezentativní objem výroby a prodeje močoviny ve Společenství, který bylo možno ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat.

(16)

Pět vyvážejících výrobců řádně a ve stanovené lhůtě vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Těchto pět vyvážejících výrobců představovalo v období přezkumného šetření 60 % celkového objemu vývozu z Ruska do Společenství.

(17)

V souladu s článkem 17 základního nařízení byl vybrán vzorek tří vyvážejících výrobců, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, a to na základě největšího objemu vývozu močoviny do Společenství. Tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku představovali v průběhu období přezkumného šetření 50 % celkového vývozu z Ruska do Společenství.

(18)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly dotčené strany konzultovány, pokud jde o vybrané vzorky, a nevznesly k nim žádné námitky.

(19)

Na základě dodatečných dostupných informací bylo později zjištěno, že jeden ze tří vyvážejících vývozců zařazených do vzorku ve skutečnosti nepatřil k vyvážejícím vývozcům s největším objemem vývozu do Společenství. Tento vyvážející výrobce byl proto ze vzorku vyloučen a nahrazen vyvážejícím výrobcem, který se umístil jako čtvrtý. Takto pozměněný vzorek představoval 48 % celkového objemu vývozu Ruska do Společenství v průběhu období přezkumného šetření.

(20)

Dotazníky byly proto zaslány čtyřem výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, třem vyvážejícím ruským výrobcům zařazeným do vzorku, jakož i všem dovozcům a uživatelům, kteří se přihlásili.

(21)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství zařazených do vzorku a tří vyvážejících výrobců v Rusku, jakož i od jednoho dovozce, který není ve spojení, a sedmi uživatelů ve Společenství. Několik dovozců a uživatelů a jejich sdružení předložilo připomínky, aniž by odpovědělo na dotazník.

(22)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné pro analýzu a inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(23)

Dotčený výrobek je shodný s výrobkem v původním šetření a předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, tj. močovina kódů KN 3102 10 10 a 3102 10 90 pocházející z Ruska.

(24)

Močovina se vyrábí především z amoniaku, který se zase získává ze zemního plynu. Může se vyskytovat v kapalném nebo tuhém stavu. Močovina v tuhém stavu může být použita v zemědělství nebo v průmyslu. Močovina pro účely zemědělství může být použita buď jako hnojivo, kterým se hnojí půda, nebo jako přísada do krmení. Močovina k průmyslovým účelům je surovinou při výrobě některých klihů a umělých hmot. Močovina jako kapalina může být použita jednak jako hnojivo a jednak k průmyslovým účelům. Přestože se močovina prodává ve výše zmíněných různých formách, zůstávají jejich chemické vlastnosti v podstatě stejné a lze je považovat pro účely nynějšího přezkumu za jediný výrobek.

(25)

Jak již bylo zjištěno v původním šetření a předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, stávající přezkumná šetření potvrdila, že dotčený výrobek a močovina vyráběná a prodávaná výrobci ve Společenství na trhu Společenství a močovina vyráběná a prodávaná na domácím trhu v Rusku mají stejné základní chemické vlastnosti a v zásadě stejné užití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v období přezkumného šetření docházelo k dumpingu a pokud ano, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání dumpingu.

(27)

Jak bylo uvedeno v 16. bodě odůvodnění, při šetření spolupracovalo pět ruských vyvážejících výrobců močoviny. Těchto pět výrobců představovalo v období přezkumného šetření 60 % vývozu močoviny pocházející z Ruska do Společenství, což odpovídá 1,39 milionu tun. Dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska do Společenství v období přezkumného šetření představoval 16 % spotřeby Společenství, tj. 8,98 milionu tun.

(28)

Úroveň spolupráce se proto považovala za vysokou.

(29)

Je nutno uvést, že jeden vyvážející výrobce ovládá dvě společnosti ve spojení, které obě vyrábějí a vyvážejí močovinu. Vzorek uvedený v 19. bodě odůvodnění proto zahrnuje čtyři společnosti.

(30)

Nejprve bylo u každé ze čtyř společností zkoumáno, zda byl její celkový domácí prodej močoviny reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda přesáhl 5 % celkového množství dotčeného výrobku vyváženého do Společenství. Šetření prokázalo, že všechny čtyři společnosti prodávaly na domácím trhu močovinu v reprezentativním množství.

(31)

Aby se zjistilo, zda se prodej močoviny na domácím trhu uskutečnil v běžném obchodním styku, bylo nutno zjistit výrobní náklady. V této souvislosti je nutno podotknout, že náklady na energii, například elektřinu a plyn, představují hlavní část zpracovatelských nákladů a významný podíl na celkových výrobních nákladech. V souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo proto zkoumáno, zda záznamy dotčených stran přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku.

(32)

Šetření nevykázalo žádné známky, že by elektrická energie nebyla v záznamech přiměřeně zohledněna. V této souvislosti se mimo jiné konstatuje, že ceny elektřiny placené ruskými výrobci v průběhu období přezkumného šetření odpovídaly při srovnání s jinými zeměmi, např. Kanadou a Norskem, cenám na mezinárodních trzích. O cenách plynu však totéž říci nelze.

(33)

Pokud jde o dodávky plynu, bylo ve skutečnosti na základě údajů publikovaných mezinárodně uznávanými zdroji, které se specializují na trhy energií, zjištěno, že cena placená ruskými výrobci je mimořádně nízká. Pro ilustraci, ceny činily jednu pětinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska a byly rovněž významně nižší než cena plynu placená výrobci ve Společenství. V tomto ohledu všechny dostupné údaje nasvědčují tomu, že domácí ceny plynu v Rusku jsou regulované a jsou výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích. Jelikož náklady na plyn nebyly přiměřeně zohledněny v záznamech čtyř společností, musely být v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení opraveny. V souladu s tím byly opraveny výrobní náklady společností zařazených do vzorku.

(34)

Při neexistenci nezkreslených cen plynu vztahujících se na ruský domácí trh a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo nutno ceny plynu stanovit na „jiném přiměřeném základě, včetně informací z jiných reprezentativních trhů“. Opravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici (Waidhaus) bez nákladů na přepravu. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a má ceny vhodně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh.

(35)

Po opravě výrobních cen, jak bylo popsáno výše, měly pouze dvě společnosti reprezentativní domácí prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. U těchto dvou společností proto byla běžná hodnota založena na domácím prodeji obdobného výrobku v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení.

(36)

U zbývajících dvou společností byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení stanovena na základě cen na domácím trhu dvou výrobců s reprezentativním domácím prodejem uskutečněným v běžném obchodním styku, jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění. Kvůli důvěrnosti údajů nebylo možno tyto informace zveřejnit podrobně, jelikož jedna ze dvou společností, jejíž údaje byly použity, byla ve spojení se společností, pro niž byla běžná hodnota stanovena. Pokud by byly údaje zveřejněny, mohla by tato společnost získat důvěrné obchodní údaje o druhé společnosti.

(37)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(38)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce, kdy se prodej uskutečňoval prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, byla vývozní cena vypočtena na základě ceny, za niž tento obchodník ve spojení prodával výrobek nezávislým odběratelům. Byly provedeny úpravy zohledňující všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně nákladů na dopravu, prodejních, správních a režijních nákladů, a též přiměřené ziskové rozpětí.

(39)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivňují ceny, a tím srovnatelnost cen. V souladu s tím byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy nákladů na dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na úvěry, provize a balení.

(40)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí u každého vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen.

(41)

Šetření prokázalo, že v průběhu období přezkumného šetření docházelo k dumpingu většinou na nižší úrovni než při předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením jsou však nicméně významná, tj. v rozmezí od 6 % do 23 %.

(42)

Jak bylo uvedeno v 1. bodě odůvodnění, platná opatření mají podobu minimální dovozní ceny ve výši 115 EUR za tunu. Ačkoliv tato minimální dovozní cena zpočátku měla vliv na ruské ceny močoviny při vývozu do Společenství, od roku 2003 jsou tyto ceny podstatně vyšší než minimální dovozní cena (jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění) a v průběhu období přezkumného šetření byly průměrné ruské vývozní ceny o 68 % vyšší než minimální dovozní cena.

(43)

Lze proto vyvodit závěr, že opatření, jež jsou v současné době platná, neměla žádný dopad na ceny nebo objemy vývozu močoviny pocházející z Ruska. Proto je nepravděpodobné, že by zrušení opatření mělo vliv na ceny nebo objemy vývozu močoviny pocházející z Ruska.

(44)

Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti byly při šetření zkoumány rovněž možné účinky i) stávající ruské volné kapacity a ii) pravděpodobnost přesměrování ostatních prodejů do Společenství, jak je objasněno níže.

(45)

Žadatel ve své žádosti o přezkum předložil důkazy, že v období 2005–2007 bude realizováno celkem devět projektů, které v důsledku rekonstrukcí, modernizací a odstranění nedostatků zajistí významnou novou kapacitu v Rusku představující nárůst nejméně o 10 % stávající kapacity.

(46)

Byly ověřovány možné účinky stávající volné kapacity. Ruští výrobci zařazení do vzorku v posuzovaném období zvýšili svou výrobní kapacitu přibližně o 5 %, zatímco výroba se zvýšila přibližně o 15 %. Jejich jmenovitá volná kapacita se proto významně snížila na 170 000 tun (přibližně 6 % výrobní kapacity):

(47)

Celkem pět z devíti projektů uvedených v žádosti o přezkum se týkalo spolupracujících vyvážejících výrobců. Dva projekty byly v posuzovaném období již dokončeny, v porovnání s obdobím přezkumného šetření nepředstavovaly proto žádnou dodatečnou kapacitu. U jednoho z uvedených projektů bylo zjištěno pouze zanedbatelné zvýšení kapacity.

(48)

Co se týká dvou největších projektů, na něž připadá většina zvýšení kapacity zmíněné v 46. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že společnost neinvestovala jen do kapacity na výrobu močoviny, ale rovněž do navazujících výrobních zařízení pro výrobky jako močovinoformaldehydové pryskyřice a roztoky močoviny a dusičnanu amonného. Tyto projekty se nacházejí v pokročilé fázi nebo byly dokončeny po období přezkumného šetření. Lze proto předpokládat, že velká část kapacity tohoto projektu nebude prodávána nezávislým odběratelům, nýbrž využívána pro vlastní potřebu jako výchozí produkt pro tyto navazující výrobky. Tato část nebude proto v dalším odstavci zohledněna.

(49)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že uvedené tři projekty povedou k dodatečné kapacitě ve výši přibližně 150 000–200 000 tun, která bude k dispozici k prodeji nezávislým odběratelům. To odpovídá 10 až 15 % celkového objemu ruského vývozu do Společenství v průběhu období přezkumného šetření nebo potenciálnímu podílu na trhu ve výši 1,5 až 2 % trhu Společenství.

(50)

Podle informací poskytnutých žadatelem odpovídá celková volná kapacita jako procento výrobní kapacity v Rusku volné kapacitě, která byla zjištěna u spolupracujících výrobců. Proto se usuzuje, že nespolupracující výrobci mají volnou kapacitu rovněž ve výši 5 % výrobní kapacity, která je odhadována na přibližně 140 000 tun v průběhu období přezkumného šetření.

(51)

Celkem čtyři z devíti projektů uvedených v žádosti o přezkum se týkaly nespolupracujících výrobců. Tyto projekty byly posouzeny na základě dostupných informací. U jednoho projektu bylo zjištěno, že se netýkal dotčeného výrobku, nýbrž methanolu. Jeden projekt byl v průběhu posuzovaného období již dokončen, proto nepředstavuje dodatečnou kapacitu oproti období přezkumného šetření. Jeden projekt se vztahoval na zanedbatelnou investici ve výši méně než 1 milionu EUR ročně, a proto se nemělo za to, že má vyčíslitelný dopad na ruskou kapacitu. Co se týká posledního projektu, ten by mohl mít za následek zvýšení kapacity přibližně o 100 000 tun (což odpovídá přibližně 7 % celkového objemu ruského vývozu do Společenství v průběhu období přezkumného šetření nebo potencionálnímu podílu na trhu ve výši 1 % trhu Společenství).

(52)

(53)

Jelikož domácí trh v Rusku je malý a není pravděpodobné, že by se tato situace v budoucnu změnila, jakékoli zvýšení výroby bude orientováno na vývoz. Jelikož využití jmenovité kapacity ruských výrobců činí přibližně 95 %, je k dispozici pro vývoz pouze omezené dodatečné množství.

(54)

Stávající volná kapacita a volná dodatečná kapacita, jejíž vznik se předpokládá v blízké budoucnosti, představují dohromady zhruba 550 000–600 000 tun, což odpovídá přibližně 40 % veškerého vývozu z Ruska do Společenství v průběhu období přezkumného šetření, tzn. potenciální tržní podíl ve výši 6 % trhu Společenství. Podle prognóz poradenských společností specializujících se na hnojiva, které žadatel předložil, se však předpokládá, že celosvětová poptávka po močovině poroste obdobným tempem jako růst celosvětové kapacity. Dodatečné množství, které bude k dispozici na vývoz, bude proto možná nasměrováno do oblastí, v nichž existuje dodatečná poptávka. Je proto pravděpodobné, že se ruský vývoz do Společenství zvýší o významné množství pouze tehdy, bude-li existovat odpovídající nárůst poptávky, tj. takovýto dodatečný vývoz by neměl nepříznivý účinek na výši cen na trhu Společenství.

(55)

Nelze proto učinit závěr, že objem ruského dumpingového dovozu do Společenství bude ovlivněn volnou kapacitou v Rusku.

(56)

V průběhu období přezkumného šetření byly ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku při vývozu do Společenství na základě ceny ze závodu přibližně o 1 až 5 % nižší než ceny vývozu do ostatních třetích zemí. Ceny na domácím trhu byly rovněž vyšší než ceny vývozu do Společenství, zejména u společností nacházejících se ve vzdálených oblastech vzhledem k významným rozdílům v nákladech na dopravu.

(57)

Žadatel tvrdí, že existují významné investice do kapacity pro výrobu močoviny, zejména v severní Africe a na Blízkém východě. Tato nová kapacita bude mít údajně za následek méně příležitostí pro ruské vývozce na ostatních trzích, a do Společenství se tudíž bude vyvážet větší množství močoviny z Ruska. Na základě prognóz uvedených v 54. bodě odůvodnění však bylo zjištěno, že tyto investice nemají významný dopad na rovnováhu mezi celosvětovou nabídkou a poptávkou, jelikož se očekává, že celosvětová poptávka poroste v souladu s celosvětovou kapacitou.

(58)

Nelze proto vyvodit závěr, že objem ruského dumpingového vývozu do Společenství bude ovlivněn přesměrováním zboží do Společenství.

(59)

Na základě výše uvedené analýzy a zejména vzhledem k nedostatečnému dopadu stávajících opatření na ceny vývozu do Společenství se vyvozuje závěr, že pokud by opatření byla zrušena, je pravděpodobné pokračování dumpingu.

(60)

Ve Společenství obdobný výrobek vyrábí šestnáct výrobců, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Osm z těchto šestnácti společností se stalo výrobci Společenství v důsledku rozšíření EU v roce 2004.

(61)

Z těchto šestnácti výrobců ve Společenství při šetření spolupracovalo devět společností, přičemž všechny z nich byly uvedeny v žádosti o přezkum. Tři další výrobci se přihlásili ve stanovených lhůtách a zaslali informace požadované pro výběr vzorku. Nenabídli však žádnou další spolupráci. Žádný výrobce ve Společenství nevznesl vůči žádosti o přezkum námitky.

(62)

Ochotu spolupracovat tedy projevilo těchto devět výrobců:

(63)

Jelikož těchto devět výrobců ve Společenství představovalo v průběhu období přezkumného šetření přibližně 60 % celkové výroby ve Společenství, má se za to, že těchto devět výrobců ve Společenství představuje významný podíl celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Usuzovalo se proto, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a jsou v dalším textu označováni jako „výrobní odvětví Společenství“. Na sedm nespolupracujících výrobců ve Společenství je v dalším textu odkazováno jako na „ostatní výrobce ve Společenství“.

(64)

Jak bylo uvedeno výše, byl vybrán vzorek tvořený čtyřmi společnostmi. Všichni výrobci ze Společenství zařazení do vzorku spolupracovali a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Kromě toho pět ostatních spolupracujících výrobců včas zaslalo určité obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(65)

Zjevná spotřeba močoviny ve Společenství byla stanovena na základě údajů poskytnutých žadatelem a údajů Eurostatu o veškerém dovozu do EU. Vzhledem k rozšíření EU v roce 2004 byla kvůli přesnosti a konzistentnosti analýzy spotřeba stanovena na základě trhu EU-25 pro celé posuzované období. Jelikož toto šetření bylo zahájeno před dalším rozšířením Společenství o Bulharsko a Rumunsko, je analýza omezena na situaci EU-25.

(66)

Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření spotřeba vzrostla o 4 %.

(67)

V následující tabulce je popsán vývoj objemů, podílů na trhu a průměrných cen dovozu z Ruska. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí z údajů Eurostatu.

(68)

Objem dovozu z Ruska i jeho podíl na trhu byl v průběhu celého posuzovaného období poměrně stálý, s výjimkou roku 2004, kdy dosáhl nejvyšší hodnoty, což je vysvětleno tvořením zásob v deseti členských státech EU před rozšířením dne 1. května 2004. Ceny dovozu z Ruska se v průběhu posuzovaného období zvýšily ze 119 na 193 EUR za tunu. Tento vývoj vyplývá z příznivých podmínek na trhu, které jsou rovněž popsány v 85. bodě odůvodnění.

(69)

Ceny dovozu z Ruska ukazují, že již na počátku posuzovaného období (2002) ruští výrobci vyváželi do Společenství za ceny výrazně vyšší než minimální dovozní cena ve výši 115 EUR za tunu.

(70)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení během období přezkumného šetření byly srovnány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované nezávislým zákazníkům s dovozními cenami, které spolupracující vyvážející výrobci účtovali CIF na hranice Společenství, upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Srovnání ukázalo, že dovoz z Ruska nepředstavoval vůči cenám výrobního odvětví Společenství cenové podbízení.

(71)

V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence opět vycházejí z údajů Eurostatu.

(72)

Je nutno poznamenat, že Egypt a Rumunsko objem svého vývozu od roku 2002 do období přezkumného šetření snižovaly, zatímco objem vývozu z Chorvatska se zvýšil ze 126 tisíc tun v roce 2002 na 187 tisíc tun v období přezkumného šetření. Podíl Chorvatska na trhu Společenství však zůstal stálý ve výši 1 až 2 %. Co se týká vývozních cen, vyvážel Egypt do Společenství za ceny vyšší, než jsou ceny výrobního odvětví Společenství, v průběhu celého posuzovaného období a Rumunsko od roku 2004. Naopak ceny Chorvatska byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství v průběhu celého posuzovaného období. Chorvatsko však v průběhu posuzovaného období nezvýšilo svůj podíl na trhu Společenství. Je nutno podotknout, že dovoz z Chorvatska podléhá od ledna 2002 antidumpingovému clu ve výši 9,01 EUR za tunu na základě nařízení Rady (ES) č. 92/2002 (8).

(73)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Společenství.

(74)

V případech, kdy se vybírá vzorek, se v souladu se zavedenou praxí posuzují některé ukazatele újmy (výroba, výrobní kapacita, produktivita, zásoby, objem prodeje, podíl na trhu, růst a zaměstnanost) pro celé výrobní odvětví Společenství, zatímco ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, tj. ceny, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získávat kapitál, se posuzují na základě informací shromážděných od vybraných výrobců ve Společenství.

(75)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření byl celkový objem výroby výrobního odvětví Společenství, včetně výroby využité pro vlastní potřebu, stálý ve výši 4,3 milionu tun, s výjimkou mírného dočasného zvýšení v roce 2003. V rámci celkové výroby zůstal rovněž objem výroby využité pro vlastní potřebu prakticky stabilní ve výši přibližně 20 % celkové výroby, nemůže tedy ovlivnit výslednou představu o újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(76)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření se výrobní kapacita mírně zvýšila (5 %). Vzhledem k tomu, že objem výroby výrobního odvětví Společenství byl stálý, se využití kapacity v průběhu posuzovaného období mírně snížilo, a to z 84 % v roce 2002 na 81 % v období přezkumného šetření. Jak však již bylo zmíněno v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, amoniak používaný k výrobě močoviny lze použít rovněž k výrobě jiných hnojiv. Využití kapacity při výrobě močoviny je proto rovněž ovlivněno vývojem u jiných hnojiv, a má proto jako ukazatel újmy menší význam.

(77)

Stav konečných zásob výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období kolísal. Od roku 2002 do roku 2005 byl zaznamenán nárůst ve výši 27 %, v posledních třech měsících období přezkumného šetření (leden až březen 2006) však byl zaznamenán prudký pokles. Velkou kolísavost stavu zásob lze vysvětlit sezónností prodeje a skutečností, že močovina používaná pro vlastní potřebu je skladována spolu s močovinou prodávanou na volném trhu. Proto má stav zásob jako ukazatel újmy menší význam.

(78)

Prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření mírně snížil, tj. o 3 %.

(79)

V průběhu posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu rovněž mírně snížil, kdy v roce 2002 činil 36,5 % a v průběhu období přezkumného šetření pak 34,0 %.

(80)

V posuzovaném období přišlo výrobní odvětví Společenství o určitou část svého podílu na trhu (1,5 procentního bodu) na mírně rostoucím trhu (4 %). Podíl na trhu, o nějž výrobní odvětví Společenství přišlo, nepřevzal dovoz z Ruska, jelikož jak bylo uvedeno v 67. bodě odůvodnění, podíl dovozu z Ruska na trhu byl od roku 2002 do období přezkumného šetření stabilní. Vzhledem k tomu, že podíl dovozu z ostatních zemí se snížil o 3,5 procentního bodu, je nutno učinit závěr, že podíl na trhu, o nějž výrobní odvětví Společenství přišlo, zaujali ostatní výrobci ve Společenství.

(81)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství poklesla o 6 %, zatímco výroba se mírně zvýšila, což odráží růst produktivity.

(82)

Roční produkce na osobu zaměstnanou ve výrobním odvětví Společenství se od roku 2002 do období přezkumného šetření zvýšila o 6 %, a to v důsledku snížení počtu zaměstnanců ve stejném rozsahu při stálé výrobě výrobního odvětví Společenství.

(83)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství v období přezkumného šetření, vzhledem k tomu, že: i) objem dovozu z Ruska zůstal v průběhu posuzovaného období poměrně stálý, ii) ruské dovozní ceny se v průběhu téhož období významné zvýšily, iii) v průběhu období přezkumného šetření nedocházelo k žádnému cenovému podbízení a iv) vzhledem k celkové finanční situaci výrobního odvětví se tento dopad nepovažuje za významný a ukazatel není důležitý.

(84)

Ukazatele, které byly zkoumány výše, a níže uvedené ukazatele jednoznačně prokazují významné zlepšení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(85)

Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření se díky příznivým podmínkám, které v daném období panovaly na mezinárodním trhu s močovinou, výrazně zvýšila průměrná jednotková prodejní cena vybraných výrobců ze Společenství při prodeji nezávislým odběratelům.

(86)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance mírně vzrostly o 11 %.

(87)

Roční investice, které čtyři vybraní výrobci učinili do obdobného výrobku, se během posuzovaného období vyvíjely příznivě, tj. od roku 2002 do období přezkumného šetření vzrostly o 10 %, přestože vykazovaly určité výkyvy.

(88)

Ziskovost vybraných výrobců se od roku 2002 do období přezkumného šetření významně zvýšila a dosáhla úrovně 16,9 %. V této souvislosti je třeba uvést, že podle původního šetření činilo ziskové rozpětí, kterého by bylo možno dosáhnout bez dumpingu působícího újmu, 5 %. Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti. V posuzovaném období se zvýšila trojnásobně.

(89)

Peněžní tok v průběhu posuzovaného období vzrostl více než trojnásobně. Tento vývoj je v souladu s vývojem celkové ziskovosti a návratnosti investic v průběhu posuzovaného období.

(90)

Šetření neodhalilo, že by vybraní výrobci ze Společenství měli potíže se získáváním kapitálu.

(91)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu mírně snížil, stejně jako jeho objem prodeje na trhu Společenství. Celkově se však finanční situace výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období v porovnání s obdobím předcházejícím předchozímu přezkumu před pozbytím platnosti, který v roce 2001 vedl k zachování stávajících opatření, jež byla v platnosti od roku 1995, přesvědčivě zlepšila.

(92)

V posuzovaném období se výrazně zlepšila ziskovost výrobců zařazených do vzorku a v každém roce v posuzovaném období významně překročila úroveň ziskovosti stanovenou jako cílový zisk při původním šetření. Rovněž návratnost investic a peněžní tok se mnohonásobně zvýšily. Objem výroby výrobního odvětví Společenství byl stálý. Prodejní ceny výrobců zařazených do vzorku se v celém posuzovaném období vyvíjely příznivě. Mzdy mírně rostly a výrobní odvětví Společenství pokračovalo v investicích.

(93)

Je nutno podotknout, že přesvědčivě příznivý vývoj ziskovosti výrobního odvětví Společenství nastal v situaci, kdy ceny ruského vývozu do Společenství byly významně vyšší než minimální dovozní cena, ačkoliv byly dumpingové. V průběhu posuzovaného období proto ceny vývozu z Ruska neměly vliv na výrobní odvětví Společenství.

(94)

Žadatel po zveřejnění závěrů Komise tvrdil, že požadavky na dlouhodobou ziskovost, vyjádřenou jako výnos z prodeje, by pro průmysl v oblasti močoviny měly představovat přibližně 25 % po zdanění. To by znamenalo přibližný zisk ve výši 36 % z obratu před zdaněním. Žadatel uvedl, že to je opodstatněno náklady na zřízení nového komplexu na výrobu amoniaku/močoviny, který by vyžadoval 11 % návratnost investic (což údajně odpovídá zisku ve výši 36 % z obratu před zdaněním). V této souvislosti je třeba upozornit, že žadatel nikdy neuvedl tak vysoký cílový zisk v rámci tohoto řízení a že v původním šetření činilo ziskové rozpětí, které by bylo možné dosáhnout bez dumpingu způsobujícího újmu, 5 %. Dále bylo v rozsudku Soudu prvního stupně ve věci T-210/95 potvrzeno, že „…ziskové rozpětí, které má Rada použít při výpočtu cílové ceny, která odstraní danou újmu, musí být omezeno na ziskové rozpětí, se kterým by výrobní odvětví Společenství mohlo počítat za normálních podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu“ (9). Ve stejné věci bylo uvedeno, že „…argument, že ziskové rozpětí, které mají orgány Společenství uplatnit, musí být rozpětí potřebné k zajištění přežití výrobního odvětví Společenství nebo přiměřených výnosů z kapitálu, v žádném případě nevychází ze základního nařízení“ (10). V tomto případě žadatel skutečně nepředložil žádný důkaz, že by v případě neexistence dumpingového dovozu bylo výrobní odvětví Společenství schopno dosáhnout návratnost na požadované úrovni. Žadatel ani neuvedl, jaké ziskové rozpětí by výrobní odvětví Společenství dosáhlo, kdyby k dumpingovému dovozu nedošlo. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(95)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství nepřetrvávala.

(96)

Vzhledem k tomu, že hmotná újma způsobená dovozem z dotčené země nepřetrvává, byla analýza zaměřena na pravděpodobnost obnovení podstatné újmy v případě zrušení stávajících opatření. V této souvislosti byl analyzován nedostatečný dopad stávajících opatření na objem dovozu z Ruska a ceny. Mimoto byly zkoumány možné účinky stávající ruské volné kapacity a možné nové kapacity, jakož i pravděpodobnost přesměrování ostatních prodejů ruských výrobců do Společenství.

(97)

Jak je uvedeno v tabulce níže, od roku 2002 byly ruské ceny dotčeného výrobku při vývozu do Společenství vždy vyšší než minimální dovozní cena ve výši 115 EUR za tunu a od roku 2003 do konce posuzovaného období byly tyto ceny významně vyšší než minimální dovozní cena. V průběhu období přezkumného šetření byly průměrné ceny ruského vývozu na trh Společenství o 68 % vyšší než minimální dovozní cena. To jednoznačně dokládá, že přinejmenším od roku 2003 nebyly ceny vývozu z Ruska ovlivněny stávajícími opatřeními.

(98)

Proto při zachování ostatních podmínek neexistuje důvod, proč by ruští vyvážející výrobci uplatňovali nižší ceny, pokud by stávající opatření byla zrušena, vzhledem k tomu, že se jim předtím dařilo udržet mnohem vyšší ceny.

(99)

Jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, udržovali ruští vývozci objem vývozu na trh Společenství v průběhu celého posuzovaného období na poměrně stálé úrovni, a to navzdory skutečnosti, že stávající opatření neměla od roku 2002 žádný praktický účinek na vývozní ceny, a proto nepředstavovala žádnou překážku pro zvýšení ruského vývozu.

(100)

Proto není při zachování ostatních podmínek pravděpodobné, že by ruští vyvážející výrobci prodávali dodatečné objemy na trhu Společenství, pokud by stávající opatření byla zrušena, jelikož ta neměla na objem ruského vývozu žádný vliv.

(101)

Lze proto učinit závěr, že vzhledem k tomu, že stávající opatření neměla žádný dopad na vývozní ceny uplatňované ruskými vývozci nebo na ceny placené dovozci ve Společenství za stejný dovoz, ani na objem ruského vývozu do Společenství, není pravděpodobné, že by zrušení opatření mělo nějaký dopad na ceny nebo na množství. Zrušení opatření by proto nemělo žádný vliv na situaci výrobního odvětví Společenství. Nelze proto vyvodit závěr, že je pravděpodobné obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, pokud budou stávající opatření zrušena.

(102)

Bez ohledu na výše uvedený závěr byla při šetření rovněž ověřována různá tvrzení výrobního odvětví Společenství v souvislosti s možnými účinky stávající ruské volné kapacity a případné nové kapacity a pravděpodobností přesměrování ostatních prodejů do Společenství, jak je objasněno níže.

(103)

Jak je vysvětleno v 46. a 50. bodě odůvodnění, žádná z ruských společností zařazených do vzorku neměla v průběhu období přezkumného šetření významnou volnou kapacitu a podle odhadů činila celková volná kapacita všech ruských výrobců přibližně 5 %. Zjištění, k nimž se při šetření dospělo, jsou v tomto ohledu zcela v souladu s tím, co uvedl žadatel.

(104)

Jak již bylo zmíněno v 52. bodě odůvodnění, bylo rovněž zjištěno, že devět projektů uvedených žadatelem nebude mít pravděpodobně významný nepříznivý dopad na trh Společenství vzhledem k tomu, že velká část dodatečného množství vytvořeného na základě těchto projektů se využije na vlastní spotřebu. Navíc, jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění, se ruský vývoz do Společenství zvýší o významné množství pouze tehdy, bude-li existovat odpovídající nárůst poptávky, tj. takovýto dodatečný vývoz by neměl nepříznivý účinek na výši cen na trhu Společenství.

(105)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že ruští výrobci budou mít pro vyšší prodej k dispozici pouze omezené dodatečné množství v důsledku rekonstrukcí, modernizací a odstranění nedostatků. To znamená, že ruští výrobci nebudou mít možnost výrazně zvýšit svůj vývoz na trh Společenství na základě volných kapacit v Rusku.

(106)

Jak je uvedeno v 67. bodě odůvodnění, dovoz z Ruska na trh Společenství byl v průběhu posuzovaného období poměrně stálý a v posuzovaném období na něj připadalo přibližně 16 % spotřeby Společenství, s výjimkou roku 2004, kdy dosáhl nejvyšší hodnoty (přibližně 20 %). A to navzdory tomu, že (jak bylo prokázáno výše) stávající opatření neměla v průběhu celého posuzovaného období žádný praktický účinek na vývozní ceny a na objem vývozu, a nepředstavovala proto překážku pro růst ruského vývozu.

(107)

Šetření prokázalo, že v průběhu období přezkumného šetření byly ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku při vývozu do Společenství na základě ceny ze závodu přibližně o 1 až 5 % nižší, než ceny vývozu do ostatních třetích zemí. Jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, ruské prodejní ceny ze závodu na domácím trhu byly vyšší než ceny vývozu do Společenství, zejména u společností ve vzdálených oblastech vzhledem k významným rozdílům v nákladech na dopravu, jak již bylo zmíněno výše. Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že pokud jde o ceny, není trh Společenství pro ruské výrobce v porovnání s ostatními hlavními trhy zvlášť přitažlivý.

(108)

Jak bylo zmíněno v 57. bodě odůvodnění, žadatel tvrdil, že výroba pocházející z dodatečných kapacit, které se stavějí zejména v severní Africe (Alžírsko a Egypt) a na Blízkém východě (Írán), bude vyvíjet tlak na světové ceny, čímž se omezí schopnost ruských vývozců pronikat na tyto trhy, a ti budou usilovat o zvýšení objemu vývozu na trh Společenství. V tomto ohledu bylo na základě prognóz uvedených v 54. bodě odůvodnění zjištěno, že tyto investice nebudou mít významný vliv na rovnováhu mezi celosvětovou nabídkou a poptávkou, jelikož celosvětová poptávka se podle očekávání bude zvyšovat v souladu s celosvětovou kapacitou. Šetření dále prokázalo, že ruští vývozci již přišli o významné podíly na asijském (zejména Čínská lidová republika) a africkém trhu a že odolávají tlaku na latinskoamerických trzích. Vzhledem k předpokládané rovnováze celosvětové nabídky a poptávky se tvrzení, že ruští vyvážející výrobci mohou přijít o dodatečné podíly na trhu všude jinde kromě Evropy, jeví jako nepravděpodobné.

(109)

Žadatel tvrdil, že nespravedlivá nákladová výhoda, kterou využívali ruští výrobci v důsledku existence dvojích cen plynu, by mohla vést k výraznému cenovému podbízení ze strany ruských vývozců mimo jiné v případě, že by mezinárodní rovnováha nabídky a poptávky byla nepříznivá. Ačkoli toto nelze vyloučit, protože šetření ukázalo, že struktura nákladů ruských vývozců je skutečně výrazně narušena dvojími cenami plynu uplatňovanými Ruskem, možné cenové podbízení by nebylo přímým důsledkem odstranění opatření, ale jiných okolností.

(110)

Nelze proto vyvodit závěr, že ruští výrobci budou chtít přesměrovat významnou část objemu, který se v současnosti vyváží do třetích zemí nebo prodává na domácím trhu, na trh Společenství nebo snížit své ceny z důvodu odstranění opatření, přestože nelze vyloučit, že by k tomu mohlo dojít v důsledku jiných okolností.

(111)

Jak ukazují výše uvedené skutečnosti, stávající opatření neměla žádný vliv na vývozní ceny uplatňované ruskými vývozci ani na ceny placené dovozci ve Společenství za tento dovoz, ani na objem ruského vývozu na trh Společenství. Zároveň navzdory přetrvávání dumpingového dovozu z Ruska výrobní odvětví Společenství neutrpělo žádnou újmu. Zrušení stávajících opatření nebude mít proto žádný vliv na ruské vývozní ceny ani na objem vývozu, a tudíž žádný dopad na situaci výrobního odvětví Společenství.

(112)

Analýza ostatních vnějších činitelů, na něž žadatel upozornil, nezpochybnila výše uvedený závěr, jelikož nenaznačila přiměřenou možnost zvýšení objemu a snížení cen ruského dovozu na trh Společenství z důvodu vnějších činitelů.

(113)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze vyvodit závěr, že je pravděpodobné obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, pokud by se stávající opatření zrušila.

(114)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bude doporučeno zrušit stávající opatření. Stranám byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření stanoviska k tomuto výkladu.

(115)

Z uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovoz močoviny pocházející z Ruska měla být zrušena a řízení zastaveno.

(116)

Vzhledem k okolnostem popsaným v 109. bodě odůvodnění, tj. že struktura nákladů ruských vývozců je skutečně výrazně narušena dvojími cenami plynu uplatňovanými Ruskem, bylo zjištěno, že je nutné podrobně sledovat vývoj dovozu močoviny pocházející z Ruska s cílem usnadnit rychlé přijetí vhodných opatření v případě, že to bude situace vyžadovat.

(117)

Jelikož by v souladu s předchozími body odůvodnění měla být stávající opatření zrušena a řízení zastaveno, měl by se ukončit rovněž částečný prozatímní přezkum týkající se přiměřenosti podoby opatření a částečný prozatímní přezkum omezený na posouzení dumpingu ve vztahu k EuroChemu,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/20

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/22

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy nebo cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Pokud jde o pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku, náhradu použitelnou pro tyto produkty je nutné vypočítat s ohledem na množství obilovin nutné k výrobě uvažovaných produktů. Toto množství byla stanoveno nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhradu u některých produktů podle jejich země určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou měsíčně, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto pravidel v současné situaci na trzích s obilovinami, a zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad dle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/24

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci, uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro produkty uvedené v čl. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1784/2003 stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle jejich místa určení.

(4)

Opravnou částku je třeba stanovit podle téhož postupu jako náhradu, přičemž je možné ji v období mezi dvěma stanoveními změnit.

(5)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/26

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory stanovené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995 o určitých prováděcích pravidlech k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Náhradu použitelnou pro slad je třeba vypočítat s ohledem na množství obilovin nezbytné k výrobě uvažovaných produktů. Tato množství byla stanovena nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhrady u některých produktů podle země jejich určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto předpisů v současné situaci na trzích s obilovinami, zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad ve výši uvedené v příloze tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/28

(1)

Na základě čl. 14 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 musí být vývozní náhrada pro obiloviny, použitelná v den podání žádosti o licenci uplatněna na základě žádosti pro vývozy, které se mají uskutečnit během doby trvání platnosti vývozní licence. V tomto případě může být výše náhrady opravena.

(2)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, co se týče poskytování vývozních náhrad, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2), je možné pro slad uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1784/2003 stanovit opravnou částku. Tato opravná částka musí být vypočítána s ohledem na faktory uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95.

(3)

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že opravná částka musí být stanovena podle přílohy tohoto nařízení.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/30

(1)

Článek 2 nařízení Rady (EHS) č. 2681/74 ze dne 21. října 1974, týkající se financování výdajů vzniklých v souvislosti s dodávkou zemědělských produktů jako potravinové pomoci (3) ze strany Společenství, stanoví, že část výdajů odpovídající dle pravidel Společenství vývozním náhradám pro dané produkty je třeba naúčtovat Evropskému zemědělskému orientačnímu a záručnímu fondu, oddělení záruk.

(2)

Za účelem jednoduššího stanovení a řízení rozpočtu pro opatření Společenství v oblasti potravinové pomoci a ve snaze informovat členské státy o míře účasti Společenství na financování vnitrostátních opatření potravinové pomoci je třeba určit výši náhrad poskytovaných pro tato opatření.

(3)

Obecná a prováděcí pravidla stanovená článkem 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článkem 13 nařízení (ES) č. 1785/2003 pro vývozní náhrady jsou přiměřeně použitelná pro výše uvedená opatření.

(4)

Specifická kritéria, která je třeba vzít v úvahu při výpočtu vývozní náhrady pro rýži, jsou definována v článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003.

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/32

(1)

Dne 4. dubna 2006 obdržela Komise podnět ohledně údajného poškozujícího dumpingového dovozu některých kamerových systémů pocházejících z Japonska.

(2)

Podnět podala společnost Grass Valley Nederland BV jménem výrobců ve Společenství představujících významný podíl celkové výroby některých kamerových systémů ve Společenství podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(3)

Uvedený podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci dumpingu a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné odůvodnění pro zahájení antidumpingového řízení.

(4)

Komise proto zveřejněním oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) v Úředním věstníku Evropské unie  (2) zahájila antidumpingové řízení týkající se dovozů do Společenství některých kamerových systémů pocházejících z Japonska, v současnosti kódů KN ex 8525 80 19, ex 8528 49 35, ex 8528 49 91, ex 8528 59 90, ex 8529 90 92, ex 8529 90 97, ex 8537 10 91, ex 8537 10 99 a 8543 70 90 (kódy KN od 1. ledna 2007).

(5)

Oznámení o zahájení řízení definovalo výrobek jako některé kamerové systémy pocházející z Japonska, sestávající z:

dovážené buď dohromady nebo samostatně a pocházející z Japonska.

Kamerové systémy se nemusejí nutně skládat ze všech výše uvedených součástí.

Uvedené různé součásti kamerového systému (s výjimkou hlavy kamery) nejsou samostatně funkční a nemohou být používány mimo kamerový systém určitého výrobce.

Na objektivy a rekordéry, které nejsou ve stejném pouzdře jako hlava kamery, se definice výrobku nevztahuje.

Dotčený výrobek může být používán pro účely televizního vysílání, zpravodajství, digitální kinematografie nebo pro jiné profesionální účely. Profesionální použití zahrnuje (mimo jiné) použití těchto systémů pro vytvoření vzdělávacího, zábavního, propagačního a dokumentárního videomateriálu určeného pro interní a rovněž externí distribuci.

(6)

Výrobek, na který se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 2042/2000 (3), tj. systémy televizních kamer pocházející z Japonska, v současnosti kódů KN ex 8525 80 19, ex 8528 49 35, ex 8528 49 91, ex 8528 59 90, ex 8529 90 92, ex 8529 90 97, ex 8537 10 91, ex 8537 10 99 a 8543 70 90 (kódy KN od 1. ledna 2007), zcela spadá do shora uvedené definice výrobku. V prosinci 2006 Rada tato opatření potvrdila nařízením (ES) č. 1910/2006 (4) v návaznosti na přezkum opatření před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „původní opatření“). Původními opatřeními se současně zabývá nařízení Rady (ES) č. 906/2007 (5).

(7)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala vyvážející výrobce, dovozce a sdružení dovozců či vývozců, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, zástupce dotčené vyvážející země, uživatele, organizace spotřebitelů a stěžující si výrobce ve Společenství. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení a všem dotčeným stranám byly zaslány dotazníky.

(8)

Dopisem Komisi ze dne 12. dubna 2007 společnost Grass Valley Nederland BV oficiálně stáhla svůj podnět.

(9)

Podle čl. 9 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Společenství.

(10)

Komise se domnívala, že by současné řízení mělo být zastaveno, jelikož šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by naznačovaly, že zastavení není v zájmu Společenství. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost se vyjádřit. Nebyly obdrženy žádné připomínky, jež by naznačovaly, že toto ukončení není v zájmu Společenství.

(11)

Komise proto dospěla k závěru, že antidumpingové řízení týkající se dovozů některých kamerových systémů pocházejících z Japonska do Společenství by mělo být zastaveno bez uložení antidumpingových opatření.

(12)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem poradního výboru,

31.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/35

(1)

V průběhu přezkumu stanoveného v čl. 4 odst. 4 bodu iv) nařízení (ES) č. 2037/2000 a po konzultaci s členskými státy dospěla Komise k následujícím zjištěním, pokud jde o používání halonu 2402.

(2)

Výroba halonu 2402 v rozvinutých zemích byla zastavena dne 1. ledna 1994 v souladu s povinnostmi v rámci Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu. Od té doby se potřebný halon 2402 musí získávat ze specializovaných skladovacích zařízení, skladujících halon, který byl nahrazen náhradními látkami.

(3)

Halon 2402 se stále používá v určitých aplikacích v Bulharsku při potlačování požárů a výbuchů ve vojenských pozemních vozidlech, námořních plavidlech a v letadlech. Rumunsko oznámilo, že halon 2402 nepoužívá.

(4)

Při nahrazování halonových hasicích zařízení náhradními protipožárními prostředky je třeba zohlednit dostupnost technicky a ekonomicky vhodných náhradních látek nebo technologií, které jsou přijatelné z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví. Nové vybavení zařízením, které k ochraně proti požárům a výbuchům ve vojenských aplikacích halon nevyužívá, musí být naplánováno tak, aby se předešlo nepřijatelnému ohrožení obranyschopnosti členských států. Často je třeba vzít v úvahu zvláštní rozpočtové důsledky a určitou lhůtu pro přechod na náhradní látku, aby náhradní protipožární prostředky fungovaly bezpečně a účinně. V této době k těmto aplikacím žádné technicky ani ekonomicky vhodné náhradní látky neexistují.

(5)

Ustanovení čl. 4 odst. 4 bodu v) nařízení (ES) č. 2037/2000 požaduje, aby zařízení s halonem, jehož použití není v příloze VII uvedeno jako kritické, bylo do 31. prosince 2003 vyřazeno z provozu a aby byl halon znovuzískán v souladu s článkem 16. Aby se na Bulharsko, které přistoupilo k Evropské unii dne 1. ledna 2007, vztahovala výjimka z kritického použití, jež mu umožní halon 2402 používat i nadále, měla by být příloha VII nařízení (ES) č. 2037/2000 změněna tak, aby tuto hasicí látku umožnila používat ve zvláštních aplikacích.

(6)

Nařízení (ES) č. 2037/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000,