ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 196

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
28. července 2007


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 895/2007 ze dne 27. července 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 896/2007 ze dne 27. července 2007, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy látky dihydromyrcenol pocházející z Indie

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 897/2007 ze dne 27. července 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 1623/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu

20

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 898/2007 ze dne 27. července 2007, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 41/2007, pokud jde o omezení odlovu populace šprota obecného ve vodách ES oblastí ICES IIa a IV

22

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 899/2007 ze dne 27. července 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000, pokud jde o úpravu kódů KN pro některé látky poškozující ozon a směsi obsahující látky poškozující ozon s ohledem na změny kombinované nomenklatury stanovené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87

24

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 900/2007 ze dne 27. července 2007 o stálém nabídkovém řízení na stanovení vývozních náhrad bílého cukru do konce hospodářského roku 2007/08

26

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 901/2007 ze dne 27. července 2007 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

31

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 902/2007 ze dne 27. července 2007 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

33

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 903/2007 ze dne 27. července 2007 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

35

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 904/2007 ze dne 27. července 2007 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

37

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 905/2007 ze dne 27. července 2007, kterým se stanovuje minimální prodejní cena másla pro 68. individuální veřejné nabídkové řízení, vyhlášené podle stálého veřejného nabídkového řízení, na které je odkazováno v nařízení (ES) č. 2771/1999

39

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2007/534/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 13. září 2006 týkající se řízení podle článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství (Věc č.j. COMP/F/38.456 – Bitumen (NL)) (oznámeno pod číslem K(2006) 4090)

40

 

 

2007/535/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 27. července 2007 o zastavení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozů látky dihydromyrcenol pocházející z Indie

45

 

 

Evropská centrální banka

 

 

2007/536/ES

 

*

Obecné zásady Evropské centrální banky ze dne 20. července 2007, kterými se mění obecné zásady ECB/2006/28 o správě devizových rezerv Evropské centrální banky národními centrálními bankami a o právních podkladech pro operace s těmito rezervami (ECB/2007/6)

46

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

 

 

2007/537/SZBP

 

*

Rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru DARFUR/6/2007 ze dne 18. července 2007 o jmenování vojenského poradce zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán

48

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

 

 

2007/538/ES

 

*

Rozhodnutí správní rady Europolu ze dne 18. července 2007 o přijetí podmínek a postupů, které stanovil Europol pro úpravu částek zmíněných v příloze rozhodnutí správní rady Europolu ze dne 16. listopadu 1999 o daních uplatňovaných na platy a požitky vyplácené zaměstnancům Europolu ve prospěch Europolu

49

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 895/2007

ze dne 27. července 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. července 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 756/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 41).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 27. července 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

TR

90,5

ZZ

90,5

0707 00 05

TR

124,3

ZZ

124,3

0709 90 70

TR

87,5

ZZ

87,5

0805 50 10

AR

62,0

UY

54,4

ZA

60,1

ZZ

58,8

0806 10 10

BR

161,0

EG

160,0

MA

144,4

TR

178,8

ZZ

161,1

0808 10 80

AR

94,8

AU

160,4

BR

89,4

CL

98,7

CN

100,6

NZ

105,2

US

106,2

ZA

101,5

ZZ

107,1

0808 20 50

AR

84,6

CL

76,9

NZ

80,2

TR

137,4

ZA

117,4

ZZ

99,3

0809 10 00

TR

172,4

ZZ

172,4

0809 20 95

CA

324,1

TR

283,0

US

326,2

ZZ

311,1

0809 30 10, 0809 30 90

TR

155,2

ZZ

155,2

0809 40 05

IL

73,8

ZZ

73,8


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 896/2007

ze dne 27. července 2007,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy látky dihydromyrcenol pocházející z Indie

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 11. listopadu 2006 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů látky dihydromyrcenol pocházející z Indie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na podnět, který dne 29. září 2006 podali tito výrobci ve Společenství: společnosti Destilaciones Bordas Chinchurreta S.A. a Sensient Fragrances S.A. (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby dihydromyrcenolu ve Společenství. Žádost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

1.2.   Dotčené strany a inspekce na místě

(3)

Komise oficiálně oznámila žadatelům, jiným známým výrobcům ve Společenství, vyvážejícím výrobcům v Indii, dovozcům a uživatelům, kterých se řízení týká, a též jejich sdružením, a zástupcům Indie zahájení šetření. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení šetření. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(4)

Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců v Indii a dovozců do Společenství se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu a újmy v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni indičtí vyvážející výrobci a dovozci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu období šetření (od 1. října 2005 do 30. září 2006) základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem. Ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení se přihlásili a požadované informace poskytli jen dva indičtí vyvážející výrobci a dva dovozci dotčeného výrobku ve Společenství. Za těchto okolností bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(5)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(6)

Odpovědi na dotazníky zaslali dva indičtí vyvážející výrobci, čtyři výrobci obdobného výrobku ve Společenství, dva dovozci, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, a jeden uživatel ve Společenství.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

a)

Výrobci ve Společenství

Destilaciones Bordas Chinchurreta S.A., Granada, Španělsko,

Sensient Fragrances S.A., Dos Hermanas (Sevilla), Španělsko,

Takasago International Chemicals (Europe) S.A., Murcia, Španělsko.

b)

Vyvážející výrobci v Indii

Neeru Enterprises, Rampur,

Privi Organics Limited, Mumbai.

1.3.   Období šetření

(8)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2005 do 30. září 2006 (dále jen „období šetření“). Kontrola trendů významných pro posouzení újmy se týkala období od 1. ledna 2003 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(9)

Dotčeným výrobkem je dihydromyrcenol o čistotě 93 % nebo více pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódu KN ex 2905 22 90.

(10)

Dotčený výrobek je bezbarvá až světlé žlutá kapalina se silnou, svěží, citrusovou sladkou vůní s jemným podtónem terpenu, rozpustná v parafínovém oleji a v alkoholu, nerozpustná ve vodě. Patří do skupiny acyklických terpenických alkoholů. Jeho chemický název je 2,6-dimethylokt-7-en-2-ol (CAS RN 18479-58-8).

(11)

Typické využití dotčeného výrobku je v pracích prostředcích, jako vonná látka v mýdlech a silný podtón v parfémech s citrusovou vůní.

2.2.   Obdobný výrobek

(12)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a dihydromyrcenol vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu v Indii, a rovněž dihydromyrcenol vyráběný a prodávaný ve Společenství prostřednictvím výrobního odvětví Společenství, mají stejné základní chemické a technické vlastnosti a použití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Běžná hodnota

(13)

Pro stanovení běžné hodnoty Komise nejdříve v případě každého ze dvou spolupracujících vyvážejících výrobců přezkoumala, zda byl celkový prodej obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní ve srovnání s celkovým objemem vývozu do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení byly prodeje obdobného výrobku na domácím trhu označeny jako reprezentativní jen pro jednu spolupracující společnost, protože objem prodejů na domácím trhu této společnosti představoval alespoň 5 % celkového vývozu dotčeného výrobku do Společenství.

(14)

Komise následně na základě čistoty určila ty druhy obdobných výrobků prodávaných na domácím trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy prodávanými na vývoz do Společenství. U každého druhu výrobku bylo stanoveno, zda je jeho prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního druhu výrobku na domácím trhu se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na domácím trhu u daného druhu výrobku v průběhu období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství. Bylo tomu tak ve všech případech druhů prodávaných na domácím trhu srovnatelných s druhy výrobků vyvážených do Společenství.

(15)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství mohl považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Bylo tak učiněno zjištěním poměru ziskového prodeje nezávislým odběratelům každého vyváženého druhu výrobku.

(16)

Vzhledem k tomu, že u všech druhů výrobků bylo více než 80 % celkového objemu prodeje na domácím trhu prodáváno za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené výrobní náklady, a vzhledem k tomu, že vážená průměrná cena byla rovna nebo přesahovala výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočtená jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto druhu na domácím trhu, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či ne.

(17)

Pro vyvážející výrobce, kteří během období šetření neměli reprezentativní domácí prodej (viz 13. bod odůvodnění), byla běžná hodnota stanovena na základě cen na domácím trhu v rámci běžného obchodního styku vyvážejícího výrobce (viz 14. až 16. bod odůvodnění) podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

3.2.   Vývozní cena

(18)

Veškeré prodeje spolupracujících vyvážejících výrobců byly určeny přímo nespřízněným odběratelům ve Společenství. Proto byla vývozní cena pro tento prodej stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které by měli tito nezávislí odběratelé ve Společenství zaplatit.

3.3.   Srovnání

(19)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny vycházelo z ceny ze závodu (ex-works). Pro zajištění náležitého srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vzaty v úvahu rozdíly ve faktorech, které ovlivňují srovnatelnost cen. Byly provedeny úpravy ohledně rozdílů v nákladech na dopravu, na námořní přepravné a v nákladech na pojištění, manipulaci, nakládání a ve vedlejších nákladech, poskytnutí slev, provizi, v nákladech na získání úvěru a dovozních poplatcích, pokud připadaly v úvahu a byly odůvodněné.

3.4.   Dumpingová rozpětí

(20)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro dva spolupracující vyvážející výrobce stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých druhů výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu výrobku stanovenou výše uvedeným způsobem.

(21)

Na tomto základě prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před proclením představují:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Neeru Enterprises, Rampur

3,3 %

Privi Organics Limited, Mumbai

7,5 %

(22)

Pro ty vyvážející výrobce, kteří nespolupracovali, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem byla nejdřív stanovena úroveň spolupráce. Srovnání údajů Eurostatu o dovozech pocházejících z Indie a objemu vývozů do Společenství, které poskytli spolupracující vyvážející výrobci, ukázalo, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 %). Nic navíc nenasvědčovalo tomu, že by nespolupracující vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny na nižší úrovni, považovalo se proto za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro ostatní společnosti, které při šetření nespolupracovaly, na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u dvou spolupracujících společností. Tento přístup je v souladu s ustálenou praxí orgánů Společenství a byl rovněž shledán nezbytným, aby nebyla podněcována nespolupráce. Zbytkové dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno ve výši 7,5 %.

4.   ÚJMA

4.1.   Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(23)

V rámci Společenství je obdobný výrobek vyráběn pěti výrobci. Výroba těchto pěti výrobců ve Společenství tvoří proto výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(24)

Z těchto pěti výrobců na dotazníky odpověděli čtyři výrobci. Jeden z těchto respondentů však výslovně nesouhlasil s žádostí, tzn. že k ní nezaujal stanovisko. Proto nemohla tato společnost být součástí výrobního odvětví Společenství a následně analýzy újmy. Nicméně byla situace této společnosti vzata v úvahu a přezkoumána jako další činitel působící újmu v části 5 – Příčina.

(25)

Tyto tři zbývající spolupracující výrobci představují více než 40 % celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Poznamenává se, že jeden z nich v rámci období šetření uskutečnil významné dovozy dihydromyrcenolu z Indie. Dovoz však nebyl jeho hlavní oblastí podnikání a tyto dovozy byly spíše reakcí na příliv dumpingových dovozů, které výrazně snížily ceny, a jeho účelem bylo zlepšit finanční situaci a zachovat vlastní výrobu obdobného výrobku. Proto se má za vhodné vyřadit tohoto výrobce z vymezení výrobního odvětví Společenství.

(26)

Na základě výše uvedeného tvoří tři výrobci ve Společenství uvedení v 25. bodě odůvodnění výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Dále se na ně bude odkazovat jen jako na „výrobní odvětví Společenství“.

4.2.   Stanovení příslušného trhu Společenství

(27)

Aby se zjistilo, zda výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu či nikoliv a za účelem zjištění spotřeby a různých hospodářských ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Společenství, zkoumalo se, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Společenství.

(28)

Dihydromyrcenol se používá jako polotovar pro výrobu derivátů, jako je tetrahydromyrcenol a myrcetol, nebo pro míchání vůní. Při šetření bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství za tímto účelem interně používá částečné množství dihydromyrcenolu (zhruba 10 % celkového objemu výroby). To znamená, že dihydromyrcenol byl převeden bez faktury v rámci téže společnosti. Výrobek se proto nedostal na volný trh, protože jej sám výrobce použil pro další zpracování a/nebo míchání. Tyto situace se označují za použití pro vlastní potřebu.

(29)

Výrobní odvětví Společenství rovněž prodávalo dihydromyrcenol spřízněným stranám ve Společenství a ve třetích zemí za účelem opětného prodeje nebo vlastního užití těmito stranami. Při šetření bylo však stanoveno, že tyto prodeje nemohou být považovány za použití pro vlastní potřebu, tzn. prodeje na závislém trhu, neboť byly uskutečněny za tržní ceny a kupující měli volný výběr dodavatele. Na druhou stranu však nemohly být považovány za prodeje na volném trhu.

(30)

Rozdíl mezi závislým a volným trhem je relevantní pro analýzu újmy, protože výrobky určené pro vlastní potřebu, tj. v tomto případě interní využití samotnými výrobci, nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži s dovozy. Naproti tomu bylo zjištěno, že výroba určená na prodej na volném trhu byla vystavena přímé hospodářské soutěži s dovozy dotčeného výrobku.

(31)

Za účelem poskytnutí co nejúplnějšího obrazu o situaci výrobního odvětví Společenství byly obdrženy údaje o veškeré činnosti spojené s dihydromyrcenolem a byla provedena analýza a následně bylo stanoveno, zda byla výroba určena pro použití pro vlastní potřebu nebo pro volný trh.

(32)

V případě následujících hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství bylo stanoveno, že je nutné se zaměřit na situaci na volném trhu za účelem provedení smysluplné analýzy a hodnocení: objemy prodeje a prodejní ceny na trhu Společenství, tržní podíl, růst, ziskovost, návratnost investic, peněžní tok, objemy vývozů a ceny.

(33)

U ostatních ekonomických ukazatelů bylo ale na základě šetření zjištěno, že mohly být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti. Výroba (pro závislý i volný trh), kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost získat kapitál závisí na celé činnosti bez ohledu na to, zda se jedná o výrobu pro závislý nebo volný trh.

(34)

Dále se poznamenává, že vývoj použití pro vlastní potřebu v rámci výrobního odvětví Společenství byl přezkoumán jako další činitel působící újmu v části 5 – Příčina za účelem stanovení, zda mohl ovlivnit situaci.

4.3.   Spotřeba Společenství

(35)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemů vlastní výroby výrobců ve Společenství určených na prodej na volném trhu ve Společenství a pro vlastní potřebu těchto výrobců a na základě údajů Eurostatu o objemu dovozů do Společenství.

(36)

V případě statistiky Eurostatu se poznamenává, že může zahrnovat jiné výrobky než dihydromyrcenol, jelikož dihydromyrcenol je klasifikován podle kódu ex KN. Údaje Eurostatu se proto srovnávaly s informacemi ohledně trhu výrobního odvětví Společenství. V důsledku toho byly dovozy z Japonska vynechány, neboť sestávaly z jiných výrobků než je dihydromyrcenol, protože se tento výrobek v Japonsku nevyrábí. Pokud jde o dovoz z jiných třetích zemí kromě Japonska, zdají se statistiky Eurostatu být přesné (tzn. neobsahují velké objemy jiných výrobků než dihydromyrcenol, což by značně zkreslilo obraz), a proto nebyly při analýze újmy a příčiny provedeny žádné úpravy těchto údajů.

(37)

V první polovině posuzovaného období byl trh Společenství s dihydromyrcenolem relativně stabilní. V roce 2005 se začal výrazně zvětšovat a během období šetření dosáhl úrovně o 23 % vyšší než v roce 2003, tzn. zvětšení o přibližně 4 400 000 kg.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Spotřeba (kg)

3 586 447

3 571 795

3 819 904

4 409 093

Index: 2003 = 100

100

100

107

123

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník poskytnuté výrobním odvětvím Společenství, informace získané od jiných výrobců ve Společenství, Eurostat.

4.4.   Dovozy z dotčené země

4.4.1.   Objem, cena a tržní podíl dumpingových dovozů z dotčené země

(38)

Objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku do Společenství v roce 2004 výrazně vzrostl, tj. o více než 1 600 %. V roce 2005 se dále téměř zdvojnásobil, během období šetření se růst zpomalil a dosáhl úrovně, která byla o 2 963 % vyšší než začátkem posuzovaného období, tj. přibližně 760 000 kg v období šetření ve srovnání s 25 000 kg v roce 2003.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Dovozy (kg)

24 900

430 600

751 800

762 600

Index: 2003 = 100

100

1 729

3 019

3 063

Zdroj: Eurostat.

(39)

Průměrná dovozní cena klesla o téměř 20 % v roce 2004, zvýšila se na původní úroveň v roce 2005 a dále se zvýšila o 11 % v období šetření. Jak je možné vidět v 41. a 42. bodě odůvodnění, byly dovozní ceny výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během období šetření.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Průměrné dovozní ceny (EUR/kg)

3,45

2,79

3,45

3,81

Index: 2003 = 100

100

81

100

111

Zdroj: Eurostat.

(40)

Podíl dumpingových dovozů z Indie na trhu se v průběhu posuzovaného období zvýšil o téměř 17 procentních bodů, tj. z 0,7 % v roce 2003 na 17,3 % v období šetření. Významného tržního podílu bylo dosaženo v roce 2004 současně s výše uvedeným výrazným zvýšením objemů dovozů a stálou spotřebou Společenství. Během období šetření se tržní podíl indických vývozců snížil o 2,4 procentních bodů vyjádřených v absolutních hodnotách navzdory zvýšení objemu prodeje. Vzhledem k tomu, že spotřeba Společenství vzrostla jen o 23 % během posuzovaného období, je zřejmé, že se dumpingový dovoz z Indie na trh Společenství během tohoto období výrazně zvýšil.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Podíl na trhu

0,7 %

12,1 %

19,7 %

17,3 %

Index: 2003 = 100

100

1 736

2 835

2 491

Zdroj: Eurostat.

4.4.2.   Cenové podbízení

(41)

Pro účely analýzy cenového podbízení byly porovnány dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců s cenami výrobního odvětví Společenství na základě vážených průměrů přímo srovnatelných druhů výrobků v období šetření (na základě čistoty). Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na úroveň „ze závodu“ a srovnány s dovozními cenami CIF na hranice Společenství po proclení. Toto srovnání cen bylo provedeno v případě transakcí na stejné obchodní úrovni, podle potřeby řádně upravené a po odečtení rabatu a slev.

(42)

Na základě cen spolupracujících vyvážejících výrobců bylo stanoveno rozpětí cenového podbízení a vyjádřilo se procentem z cen výrobního odvětví Společenství jako 5,8 % a 7,4 %.

4.5.   Situace výrobního odvětví Společenství

(43)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Společenství.

(44)

Připomíná se, že bylo nutné v analýze újmy zohlednit existenci použití pro vlastní potřebu obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství. Některé ukazatele újmy byly proto přezkoumány se zaměřením na situaci na volném trhu, zatímco jiné bylo možné přezkoumat jen prostřednictvím přezkumu veškeré činnosti (viz 27. až 34. bod odůvodnění).

a)   Výroba, kapacita a využití kapacity

(45)

Během posuzovaného období vzrostla výroba obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství o 6 %. V roce 2004 zůstala stabilní, v roce 2005 vzrostla o 2 % a během období šetření o další 4 procentní body. Jelikož výrobní kapacita zůstala stálá, zvýšilo se její využití současně s vyššími objemy výroby. Během období šetření bylo kapacitní využití 73 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Výroba (kg)

2 212 266

2 210 328

2 265 113

2 350 588

Index: 2003 = 100

100

100

102

106

Kapacita (kg)

3 210 000

3 210 000

3 210 000

3 210 000

Index: 2003 = 100

100

100

100

100

Kapacitní využití

69 %

69 %

71 %

73 %

Index: 2003 = 100

100

100

102

106

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

b)   Zásoby

(46)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření došlo k celkovému nárůstu zásob. Vrchol v roce 2004 nastal současně s poklesem prodeje popsaným v 47. bodě odůvodnění. Během období šetření bylo množství zásob o 8 % vyšší než v roce 2003.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Zásoby (kg)

118 204

222 907

166 724

127 440

Index: 2003 = 100

100

189

141

108

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

c)   Objem prodeje, prodejní cena a podíl na trhu

(47)

Prodej vlastní výroby výrobního odvětví Společenství v rámci volného trhu ve Společenství se v roce 2004 náhle snížil o 7 %. V roce 2005 vzrostl málo přes původní úroveň a během období šetření o dalších 19 procentních bodů. Vzhledem k zvýšené spotřebě v roce 2005 a během období šetření (viz 37. bod odůvodnění) si výrobní odvětví Společenství neposílilo svou pozici na trhu. Naopak, sotva udrželo svůj tržní podíl. Průměrné prodejní ceny výroby ve Společenství odrážely rozvoj trhu. V roce 2004 výrazně klesly, tj. o 22 %, v roce 2005 klesly o dalších 10 procentních bodů a během období šetření zůstaly téměř stabilní.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Prodej v ES (kg)

1 233 633

1 147 959

1 274 430

1 506 740

Index: 2003 = 100

100

93

103

122

Podíl na trhu

34,4 %

32,1 %

33,4 %

34,2 %

Index: 2003 = 100

100

93

97

99

Prodejní ceny (EUR/kg)

4,55

3,55

3,09

3,15

Index: 2003 = 100

100

78

68

69

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

d)   Ziskovost

(48)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období podstatně snížila. Z 12,3 % zisku v roce 2003 se v roce 2004 výroba výrobního odvětví Společenství obdobného výrobku určeného k prodeji na volném trhu stala výrazně ztrátovou současně s výše popsaným poklesem objemu prodeje a cen. V roce 2005 se ztrátové rozpětí zdvojnásobilo a během období šetření utrpělo výrobní odvětví Společenství ztráty ve výši téměř 17 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Rozpětí zisku před zdaněním

12,3 %

–7,5 %

–15,8 %

–16,9 %

Index: 2003 = 100

100

–60

– 128

– 137

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

e)   Ziskovost, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál

(49)

Investice během posuzovaného období výrazně poklesly, v období šetření dosahovaly 7 % úrovně z roku 2003, což odráží skutečnost, že výrobní odvětví již používá moderní zařízení. Jak vyplývá z tabulky v 45. bodě odůvodnění, nebylo investováno do výrobní kapacity, přestože se očekávalo, že trh pro dihydromyrcenol bude mít nadále rostoucí trend. Návratnost investic vyjádřená čistým ziskem/čistou ztrátou výrobního odvětví a čistou účetní hodnotou jeho investic se vyvíjela v souladu s investicemi a ziskovými/ztrátovými rozpětími. Konkrétně klesla z 13,7 % v roce 2003 na – 26,9 % v období šetření. Podobně se peněžní toky výrobního odvětví Společenství výrazně snížily. Peněžní přítok ve výši 1 300 000 EUR v roce 2003 se během období šetření obrátil v úbytek ve výši více než 60 000 EUR. Všechny tyto ukazatele jasně potvrzují neschopnost výrobního odvětví Společenství získávat kapitál.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Investice (EUR)

221 210

44 605

23 435

16 481

Index: 2003 = 100

100

20

11

7

Návratnost investic

13,7 %

–7,1 %

–17,3 %

–26,9 %

Index: 2003 = 100

100

–52

– 127

– 197

Peněžní tok (EUR)

1 328 345

–48 093

164 355

–61 724

Index: 2003 = 100

100

–4

12

–5

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

f)   Růst

(50)

Výrobní odvětví Společenství udrželo svůj tržní podíl za cenu výrazných ztrát mezi jiným spolu s hotovostním úbytkem. Proto byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno využít výhody růstu trhu.

g)   Zaměstnanost, produktivita a mzdy

(51)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství v oblasti obdobného výrobku se snížil, přestože se výroba zvýšila (viz 45. bod odůvodnění). Během období šetření byla zaměstnanost o 15 % nižší než v roce 2003. Celkové náklady práce se však zvýšily. Konkrétně se zvýšily v roce 2004 o 13 %, v roce 2005 zůstaly stabilní a během období šetření slabě poklesly na úroveň o 6 % vyšší než v roce 2003. Průměrné náklady práce se během posuzovaného období zvýšily o 24 %. Toto zvýšení bylo následkem inflace (okolo 3 % v roce 2004 a 2005 ve Španělsku) a změn ve struktuře zaměstnanosti (vyšší podíl kvalifikovaných pracovních sil). Produktivita vyjádřená ve výkonu na pracovníka za rok se v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření zvýšila o 24 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Zaměstnanost

44,2

43,7

39,8

37,7

Index: 2003 = 100

100

99

90

85

Náklady práce (EUR)

1 401 693

1 580 371

1 554 698

1 480 157

Index: 2003 = 100

100

113

111

106

Průměrné náklady práce (EUR)

31 741

36 206

39 033

39 282

Index: 2003 = 100

100

114

123

124

Produktivita (v kg na zaměstnance)

64 329

65 588

72 904

79 546

Index: 2003 = 100

100

102

113

124

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

h)   Rozsah dumpingu, překonání účinků dřívějšího dumpingu nebo subvencování

(52)

Pokud jde o vliv velikosti současného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vzhledem k objemu a cenám dumpingových dovozů z dotčené země jej nelze považovat za zanedbatelný.

(53)

Navíc nic nenasvědčovalo tomu, že by výrobní odvětví Společenství v období šetření překonávalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování.

4.6.   Závěr o újmě

(54)

V průběhu posuzovaného období levný dumpingový dovoz z Indie dramaticky vzrostl. Z hlediska objemu vzrostly dumpingové dovozy dotčeného výrobku o téměř 3 000 % mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Pokud jde o podíl na trhu, představovaly během období šetření více než 17 % trhu Společenství s dihydromyrcenolem ve srovnání s 0,7 % v roce 2003.

(55)

Navzdory 23 % zvýšení spotřeby dihydromyrcenolu ve Společenství během posuzovaného období dokázalo výrobní odvětví Společenství během období šetření udržet jen stejný podíl na trhu Společenství jako v roce 2003, zejména díky nárůstu prodeje své výroby v roce 2005 a během období šetření. Jak ukazuje analýza hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Společenství, bylo to umožněno za cenu velkých ztrát, snížených investic a hotovostního úbytku. Újma se projevila zejména výrazným poklesem cen výrobního odvětví Společenství, což mělo přímý a negativní dopad na finanční situaci těchto společností. Konkrétně klesly ceny výrobního odvětví Společenství z 4,55 EUR v roce 2003 na 3,15 EUR během období šetření. Tento pokles nebyl doprovázen odpovídajícím poklesem výrobních nákladů. Proto bylo výrobní odvětví Společenství v roce 2004 ztrátové a ztráty z prodeje dihydromyrcenolu na trhu Společenství se dále zvýšily v roce 2005 a během období šetření, kdy výtěžky z prodeje sotva pokryly fixní náklady výrobního odvětví Společenství. Taková situace není z dlouhodobého hlediska udržitelná.

(56)

Při zohlednění všech těchto činitelů se má předběžně za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1.   Úvod

(57)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení provedla Komise šetření, zda podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena dumpingovými dovozy dotčeného výrobku. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovým dovozům.

5.2.   Vliv dumpingových dovozů

(58)

Za prvé se připomíná, že šetřením bylo prokázáno, že dihydromyrcenol dovážený z Indie přímo konkuruje s dihydromyrcenolem vyráběným a prodávaným výrobním odvětvím Společenství, protože je podobný z hlediska základních chemických vlastností, zaměnitelný a prodává se prostřednictvím stejných distribučních kanálů.

(59)

Významný nárůst objemu dumpingových dovozů z dotčené země (téměř 3 000 %) a jejich podílu na trhu Společenství (skoro 17 procentních bodů) nastal současně se zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení mimo jiné zahrnovalo pokles cen výrobního odvětví Společenství, což vedlo ke zhoršení jeho finančních výsledků v tomtéž období. Dumpingové dovozy se podbízely pod cenou výrobního odvětví Společenství, takže lze učinit odůvodněný závěr, že byly odpovědné za snížení cen, které vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(60)

Jedna strana namítala, že několik výrobců dotčeného výrobku v Indii již ukončilo výrobu tohoto výrobku a snížilo tím výrobní kapacitu dotčeného výrobku v Indii. Tato strana učinila závěr, že z tohoto důvodu nepředstavují dovozy z Indie výrobcům ve Společenství nebezpečí újmy. V tomto ohledu bylo šetřením potvrzeno, že někteří výrobci zmíněni v žádosti uvedené ve 2. bodě odůvodnění během období šetření ukončili výrobu dihydromyrcenolu; bylo však zjištěno, že přibyly další kapacity. V roce 2005 se objevil nejméně jeden nový indický výrobce dihydromyrcenolu. Tvrzení se proto zamítá.

(61)

Vzhledem k jasně stanovenému časovému souběhu výskytu dumpingového dovozu za ceny významně podbízené pod cenou výrobního odvětví Společenství na straně jedné a poklesu cen a zhoršené finanční situaci výrobního odvětví Společenství na straně druhé vyvozuje se předběžný závěr, že dumpingové dovozy sehrály rozhodující úlohu v působení újmy výrobnímu odvětví Společenství.

5.3.   Vliv dalších činitelů

5.3.1.   Výkony ostatních výrobců ve Společenství

(62)

Jak je uvedeno v 23. až 26. bodě odůvodnění, existuje pět výrobců obdobného výrobku ve Společenství. Dva z nich netvoří výrobní odvětví Společenství. Vývoj objemu prodeje a tržního podílu těchto dvou společností je analyzován níže. Z důvodu důvěrnosti nelze odhalit skutečné údaje. Proto jsou poskytnuty pouze indexy.

(63)

Prodeje dihydromyrcenolu ve Společenství vyrobeného jinými výrobci ve Společenství klesly během posuzovaného období o 12 %. Odpovídající podíl na trhu se snížil ještě významněji, o 28 %, protože se trh v daném období rozšiřoval.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Prodej v ES (kg)

Index: 2003 = 100

100

89

88

88

Podíl na trhu

Index: 2003 = 100

100

90

83

72

Zdroj: informace získané od jiných výrobců ve Společenství.

(64)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl přijat prozatímní závěr, že výkonnost dalších dvou výrobců ve Společenství nezpůsobila výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

5.3.2.   Použití pro vlastní potřebu v rámci výrobního odvětví Společenství

(65)

Jak je uvedeno v 27. až 34. bodě odůvodnění, zahrnují činnosti výrobního odvětví Společenství, pokud jde o obdobný výrobek, mimo jiné použití tohoto výrobku pro vlastní potřebu výrobního odvětví pro výrobu derivátů a/nebo vonných látek. Jak je dále vysvětleno v těchto bodech odůvodnění, bylo považováno za vhodné vymezit použití pro vlastní potřebu výrobního odvětví Společenství z analýzy ukazatelů újmy (kde se to považuje za vhodné) a přezkoumat ji v souvislosti s jinými faktory, např. jiné možné příčiny újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(66)

Během posuzovaného období kleslo využití pro vlastní potřebu výrobního odvětví Společenství. Konkrétně kleslo o 14 % v roce 2004 a o dalších 14 procentních bodů v roce 2005 a následně se zvýšilo během období šetření na přibližně 240 000 kg, což je nicméně o 5 % méně než v roce 2003. Z relativního hlediska představuje využití pro vlastní potřebu přibližně 10 % celkového objemu výroby, s výjimkou roku 2005, kdy pokleslo na 8 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Použití pro vlastní potřebu (kg)

249 809

215 100

179 954

236 323

Index: 2003 = 100

100

86

72

95

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(67)

Vzhledem k výše uvedenému a s ohledem na to, že použití pro vlastní potřebu představuje jen 10 % výroby výrobního odvětví Společenství, se vyvozuje předběžný závěr, že vývoj použití pro vlastní potřebu nemohl podstatně přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

5.3.3.   Vývozy výrobního odvětví Společenství

(68)

Z hlediska objemů se vývozy výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období nepatrně zlepšily. Objem vývozních prodejů se zvýšil o 8 % v roce 2004 a o dalších 12 procentních bodů v roce 2005, než se během období šetření snížil na úroveň o 4 % vyšší než v roce 2003. Z hlediska jednotkových cen z níže uvedené tabulky vyplývá pokles o 26 % v období mezi rokem 2003 a obdobím šetření. Je však nutné poznamenat, že prodejní cena při vývozu se nesnížila o tolik jako prodejní cena ve Společenství a že v absolutní hodnotě byla vyšší než prodejní cena ve Společenství.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Vývozní prodej výroby ES (v jednotkách)

743 445

803 219

890 242

774 802

Index: 2003 = 100

100

108

120

104

Vývozní prodejní cena (EUR/jednotka)

4,55

4,05

3,57

3,36

Index: 2003 = 100

100

89

79

74

Zdroj: ověřené odpovědi na dotazník.

(69)

S ohledem na výše uvedené lze učinit předběžný závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství podstatně nepřispěla k utrpěné újmě.

5.3.4.   Dovozy z jiných třetích zemí

(70)

Dále byly přezkoumány i dovozy z jiných třetích zemí než Indie. Z důvodů uvedených v 36. bodě odůvodnění nejsou zohledněny údaje o dovozech z Japonska, které předložil Eurostat. V rámci tohoto šetření nebyly učiněny žádné další úpravy údajů poskytnutých Eurostatem.

(71)

Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, objem dovozů z jiných třetích zemí se během posuzovaného období snížil. Po prudkém poklesu v roce 2004 a 2005 se dovoz během období šetření zvýšil na úroveň o 4 % nižší než v roce 2003. Tento vývoj jasně souvisí s nárůstem cen těchto dovozů v roce 2004 a 2005 a jejich následným poklesem během období šetření. Z absolutního hlediska zůstala cenová úroveň dovozů z jiných třetích zemí výrazně nad cenovou úrovní dovozů z Indie během celého posuzovaného období (viz 39. bod odůvodnění). Odpovídající podíl dovozů z jiných třetích zemí na trhu Společenství se vyvíjel v souladu s jejich objemem a rozšířením trhu; tento podíl se snížil mezi rokem 2003 a obdobím šetření o 22 %.

 

2003

2004

2005

Období šetření

Dovozy (kg)

935 800

756 200

606 700

895 100

Index: 2003 = 100

100

81

65

96

Průměrné dovozní ceny (EUR/kg)

4,04

4,79

4,75

4,08

Index: 2003 = 100

100

119

118

101

Podíl na trhu

26 %

21 %

16 %

20 %

Index: 2003 = 100

100

81

61

78

Zdroj: Eurostat.

(72)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že dovozy z třetích zemí jiných než Indie nezpůsobily výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu.

5.3.5.   Újmu si výrobní odvětví způsobilo samo

(73)

Jedna strana tvrdila, že si výrobní odvětví Společenství újmu způsobilo samo, protože žadatelé jsou při výrobě obdobného výrobku závislí na dovozech hlavní suroviny a nemůžou proto konkurovat jiným výrobcům ve Společenství nebo na globální úrovni. Šetření v tomto ohledu nezjistilo žádné podstatné rozdíly ve zdrojích a cenách hlavních surovin používaných a kupovaných žadateli a jinými výrobci ve Společenství, nebo dokonce spolupracujícími indickými výrobci, které by mohly opodstatnit tato tvrzení. Tvrzení se proto zamítá.

5.4.   Závěry o příčinných souvislostech

(74)

Na závěr se potvrzuje, že podstatná újma, která vznikla výrobnímu odvětví Společenství, jež je zvláště charakterizována poklesem jednotkových prodejních cen, což vedlo k výraznému zhoršení hospodářské situace, byla způsobena dumpingovými dovozy z dotčené země. Přestože použití pro vlastní potřebu a vývozní výkonnost do jisté míry mohly přispět k zhoršené výkonnosti výrobního odvětví Společenství, nejsou tyto okolnosti natolik podstatné, aby vyvrátily příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a situací působící újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(75)

Vzhledem k výše popsané analýze, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny vlivy všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od vlivů dumpingových dovozů působících újmu, se tímto potvrzuje, že tyto jiné činitele samy o sobě nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná újma musí být připsána dumpingovým dovozům.

(76)

Proto byl prozatímně učiněn závěr, že dumpingové dovozy pocházející z dotčené země způsobily podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

6.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

6.1.   Obecné poznámky

(77)

Komise zkoumala, zda i přes předběžný závěr o existenci dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důkazy, které by mohly vést k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijmout antidumpingová opatření. Za tímto účelem a v souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení bylo na základě všech poskytnutých dokladů zkoumáno, jaký dopad by měla opatření na všechny strany, kterých se toto řízení týká, a také jaké důsledky by mělo nepřijetí takových opatření.

6.2.   Zájmy výrobního odvětví Společenství

(78)

Analýza újmy jednoznačně prokázala, že dumpingové dovozy výrobnímu odvětví Společenství způsobily újmu. Prudký nárůst dumpingových dovozů v posledních letech způsobil velké potlačení cen. Aby si výrobní odvětví Společenství udrželo tržní podíl a objem prodejů na volném trhu, který je rozhodující pro výrobní náklady, je nuceno prodávat za ceny sotva pokrývající fixní náklady.

(79)

V této souvislosti by bez uložení opatření tržní podíl výrobního odvětví Společenství nebyl z dlouhodobého hlediska udržitelný. Přestože přímá zaměstnanost v rámci výroby dihydromyrcenolu není velká, měly by negativní následky dopad zejména na určitou oblast ve Španělsku, kde je soustředěna většina výroby ve Společenství. Pokud by byla uložena antidumpingová opatření a cena dovozů by se vrátila na nedumpingovou úroveň, bylo by výrobní odvětví Společenství na základě vlastní konkurenční výhody schopno soutěžit za spravedlivých obchodních podmínek. Má se za to, že by objemy prodeje výrobního odvětví Společenství vzrostly a výrobní odvětví by tak mohlo využít úspor z rozsahu. Rovněž se očekává, že výrobní odvětví Společenství využije potlačení cen způsobené dumpingovými dovozy, aby zvýšilo vlastní prodejní ceny, protože opatření odstraní cenové podbízení zjištěné během období šetření. Tyto očekávané příznivé účinky opatření by umožnily výrobnímu odvětví Společenství zlepšit kritickou finanční situaci.

(80)

Zavedení opatření je tedy jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Společenství. Neuložení opatření může vést k přerušení výroby dihydromyrcenolu, nebo dokonce k jejímu ukončení ve Společenství.

6.3.   Zájem uživatelů a spotřebitelů

(81)

Sdružení spotřebitelů se nepřihlásila, ani neposkytla žádné informace podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení. Z toho důvodu a s ohledem na skutečnost, že dihydromyrcenol se používá jen jako surovina nebo složka ve výrobě jiných polotovarů nebo konečných výrobků (viz 11. a 28. bod odůvodnění), se analýza omezila na následky opatření pro uživatele. Typické využití dihydromyrcenolu je v pracích prostředcích, jako vonná látka v mýdlech a v některých parfémech. Dotčenými odvětvími jsou proto odvětví výroby pracích prostředků, prostředků pro domácnost, kosmetických výrobků a výrobků pro osobní hygienu. Dotazníky byly odeslány třinácti známým uživatelům dihydromyrcenolu a čtyřem sdružením působícím v oblasti chutí a vůní. Komise kromě jiných informací požadovala jejich připomínky k tomu, zda by uložení antidumpingových opatření bylo v zájmu Společenství a jak by se jich tato opatření dotkla.

(82)

Jedna odpověď na dotazník byla obdržena od výrobce celé řady prostředků (pracích, pro domácnost, výrobků pro osobní hygienu atd.). Výrobce uvedl, že výrobek, jehož se šetření týká, představuje jen malou část jeho polotovarů nebo konečných výrobků. Navíc tato společnost nepoužívala dihydromyrcenol pocházející z Indie, takže nemohla poskytnout úplné informace. Tento výrobce byl však názoru, že uložení opatření by mohlo vést k nedostatkům v zásobování a rostoucím cenám, což by z dlouhodobého hlediska mohlo vést ke změnám parfemačních látek v závislosti na cenách. Další uživatel informoval Komisi, že dihydromyrcenol pocházející z Indie nepoužívá. Tato společnost se nevyjádřila k možnému dopadu opatření. Sdružení neposkytla žádné informace.

(83)

Vzhledem k obdrženým připomínkám se šetřením zjistilo, že nelze očekávat nedostatky v zásobování dihydromyrcenolu, protože využití kapacity výrobním odvětvím Společenství bylo během období šetření jen 73 % (viz 45. bod odůvodnění). Dihydromyrcenol se rovněž vyrábí v několika jiných třetích zemích než Indie. Navíc vzhledem k malému zjištěnému dumpingovému rozpětí se neočekává výrazné zvýšení cen. Z tohoto hlediska a s ohledem na okrajový dopad dihydromyrcenolu na náklady na navazující výrobky se vyvozuje předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít významný vliv na situaci uživatelů ve Společenství.

6.4.   Zájem nespřízněných dovozců/obchodníků ve Společenství

(84)

Bylo osloveno 27 známých dovozců/obchodníků v oblasti dotčeného výrobku ve Společenství. Tři z těchto společností informovaly Komisi, že nedovážejí dihydromyrcenol z Indie. Jen dva dovozci, kteří nebyli ve spojení s vyvážejícími výrobci, odpověděli na dotazník. Jeden z nich uvedl, že ukončil dovoz z Indie během období šetření, protože jeho dodavatelé se rozhodli prodávat jen prostřednictvím jiných distributorů. Tento dovozce se nevyjádřil k možnému dopadu opatření, protože se ho záležitost již zjevně netýkala. Pro druhého spolupracujícího dovozce představovaly prodeje dotčeného výrobku ve Společenství méně než 20 % celkového obratu a jeho podíl na celkovém dovozu dotčeného výrobku z Indie byl jen okrajový. Tato společnost nepodala žádné připomínky ohledně možného dopadu opatření na její podnik. Uvedla jen, že opatření by povzbudila indické výrobce přizpůsobit se situaci prostřednictvím zvýšení své efektivity, zatímco výrobci ve Společenství by si díky ochraně, která by jim opatření poskytla, udrželi neefektivní výrobu a nebyli by nuceni k restrukturalizaci. Z tohoto hlediska se poznamenává, jak uvádí 79. bod odůvodnění, že antidumpingová opatření by navzdory výše uvedeným tvrzením umožnila výrobnímu odvětví Společenství zvýšit objemy prodeje a zlepšit kritickou finanční situaci a tím vytvořit prostor pro zlepšení efektivity výroby. Tento argument se proto zamítá.

(85)

Vzhledem k výše uvedenému a zejména k malé míře spolupráce ze strany nespřízněných dovozců/obchodníků ve Společenství byl vyvozen předběžný závěr, že případná antidumpingová opatření by neměla rozhodující negativní dopad na situaci dovozců ve Společenství.

6.5.   Závěr o zájmu Společenství

(86)

Výše uvedená analýza prokázala, že zavedení opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství, protože by tato opatření mohla alespoň omezit velké množství dovozů za dumpingové ceny a odstranit cenové podbízení u těchto dovozů, o nichž bylo prokázáno, že mají nepříznivý vliv na situaci výrobního odvětví Společenství. Očekává se, že i ostatní výrobci ve Společenství budou mít z těchto opatření prospěch.

(87)

Analýza také ukázala, že uživatelé pravděpodobně nebudou antidumpingovými opatřeními podstatně dotčeni.

(88)

Nízká úroveň spolupráce ze strany nespřízněných dovozců/obchodníků ve Společenství neumožnila hloubkovou analýzu jejich zájmů. Lze však učinit závěr, že tito výrobci se rozhodli nespolupracovat v šetření, protože by v případě uložení opatření na dovozy dihydromyrcenolu z Indie nebyli podstatně dotčeni.

(89)

Při zvážení výše uvedeného se má za to, že uložení opatření, tj. odstranění dumpingu působícího újmu, by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zlepšit finanční situaci a pokračovat ve své činnosti a že nepříznivé účinky, jež by uložení těchto opatření mohlo znamenat pro některé hospodářské subjekty ve Společenství, nejsou nepřiměřené příznivým účinkům na výrobní odvětví Společenství.

(90)

Na základě výše uvedeného se vyvozuje předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství uložit antidumpingová opatření.

7.   PŘECHODNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(91)

Vzhledem k předběžným závěrům ohledně dumpingu, způsobené újmy a zájmu Společenství by měla být na dovozy dotčeného výrobku z Indie uložena prozatímní opatření, aby se předešlo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

7.1.   Úroveň pro odstranění újmy

(92)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření musí být dostatečná na to, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, ale nesmí být překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu cla nezbytného k odstranění vlivu dumpingu působícího újmu bylo nutno vzít v úvahu i to, že případná opatření by měla umožnit, aby výrobní odvětví Společenství pokrylo své náklady a vytvořilo si hrubý zisk, který by přiměřeně vytvořilo za podmínek obvyklé soutěže, tj. při neexistenci dumpingu působícího újmu.

(93)

Proto bylo na základě dostupných informací předběžně zjištěno, že za odpovídající úroveň, kterou by výrobní odvětví Společenství mělo mít možnost dosáhnout při neexistenci dumpingu působícího újmu, lze považovat ziskové rozpětí ve výši 5 % obratu. V roce 2003, tj. před nárůstem dumpingových dovozů z Indie, dosáhlo prodejem výrobní odvětví Společenství zisku ve výši 12,3 % obdobného výrobku na volném trhu (viz 48. bod odůvodnění). Považovalo se však za vhodné upravit ziskovost tak, aby odrážela skutečnost, že světový trh a trh Společenství s dihydromyrcenolem se rozšířil a byly vytvořeny nové kapacity, a výsledkem toho je, že celková cenová úroveň, bez ohledu na výskyt dumpingových dovozů, se nepatrně zvýšila, zatímco výrobní náklady na jednotku zůstaly nezměněné. Ziskové rozpětí ve výši zhruba 12 % při neexistenci dumpingových dovozů se nezdálo být přiměřené; s ohledem na stávající situaci by ziskové rozpětí mělo být 5 % obratu.

(94)

Potřebný nárůst ceny byl poté stanoven na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení, s průměrnou cenou výrobků prodaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství nepůsobící újmu. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl průměrné dovozní hodnoty CIF. Tyto rozdíly byly pro oba spolupracující vyvážející výrobce nad zjištěným dumpingovým rozpětím.

7.2.   Prozatímní opatření

(95)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo pro spolupracující vyvážející výrobce na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(96)

Připomíná se, že úroveň spolupráce byla vysoká, a proto se mělo za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro ostatní společnosti, které v šetření nespolupracovaly, na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracující společnosti (viz 22. bod odůvodnění). Zbytkové clo se proto stanoví ve výši 7,5 %.

(97)

Na základě výše uvedeného by měla být sazba prozatímního antidumpingového cla stanovena takto:

Výrobce

Navrhované antidumpingové clo

Neeru Enterprises, Rampur

3,3 %

Všechny ostatní společnosti (včetně Privi Organics Limited, Mumbai)

7,5 %

(98)

Sazba antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byla stanovena na základě závěrů šetření. Proto odráží stav této společnosti zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (narozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z Indie a vyráběných uvedenou společností, tedy konkrétní uvedenou právnickou osobou. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(99)

S veškerými žádostmi o použití této antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácím a vývozním prodejem, které souvisejí například se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Komise podle potřeby po konzultaci s poradním výborem příslušně pozmění nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(100)

Aby se zajistilo řádné vynucování antidumpingového cla, neměla by se úroveň zbytkového cla používat jen u nespolupracujících vyvážejících výrobců, ale i u výrobců, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Společenství. Takové společnosti se nicméně vyzývají, aby za předpokladu, že splňují požadavky čl. 11 odst. 4 druhého pododstavce základního nařízení, předložili žádost o přezkum podle uvedeného článku, aby byla jejich situace individuálně přezkoumána.

8.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(101)

V zájmu řádné správy by mělo být stanoveno období, v jehož rámci mohou dotčené strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Kromě toho je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a je možné, že budou muset být přezkoumány pro účel stanovení konečného cla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovozy dihydromyrcenolu o čistotě nejméně 93 %, kódu KN ex 2905 22 90 (kód TARIC 2905229010), pocházející z Indie.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením, je pro výrobek uvedený v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanovena takto:

Výrobce

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Neeru Enterprises, Rampur, Indie

3,3 %

A827

Všechny ostatní společnosti

7,5 %

A999

3.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství je podmíněno složením jistoty ve výši částky prozatímního cla.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Aniž by tím byl dotčen článek 20 nařízení (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost požádat o sdělení nejdůležitějších skutečností a úvah, na jejichž základě bylo nařízení přijato, sdělit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení před Komisí.

Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. C 275, 11.11.2006, s. 25.


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/20


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 897/2007

ze dne 27. července 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1623/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na články 33 a 36 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 (2) stanoví v rámci režimu podpor pro moštový koncentrát používaný k obohacování vína odchylku pro moštový koncentrát pocházející z vinařských zón jiných než zón CIII a) a CIII b), jejíž platnost skončí na konci hospodářského roku 2006/07. Než dojde k zásadnější změně tohoto režimu podpory v rámci reformy společné organizace trhu s vínem plánované na hospodářský rok 2008/09, je vhodné tuto odchylku prodloužit až do konce hospodářského roku 2007/08.

(2)

Ustanovení čl. 52 odst. 1 čtvrtého pododstavce nařízení (ES) č. 1623/2000 stanoví odchylku od pravidel pro destilaci vín vyrobených z hroznů odrůd zatříděných současně jako moštové odrůdy a jako odrůdy k výrobě vínovice s označením původu pro hospodářské roky 2001/02 až 2006/07. Odchylka se vztahuje na objem „běžně vinifikovaného množství“. Než dojde k zásadnější změně těchto pravidel v rámci reformy společné organizace trhu s vínem plánované na hospodářský rok 2008/09, je vhodné tuto odchylku prodloužit až do konce hospodářského roku 2007/08.

(3)

Ustanovení čl. 63a odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1623/2000 určí procento produkce, kterým se mohou producenti podílet na destilaci vína na konzumní alkohol. Je nutné určit toto procento pro hospodářský rok 2007/08.

(4)

Nařízení (ES) č. 1623/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Protože následující hospodářský rok pro víno začíná dne 1. srpna 2007, mělo by se tedy toto nařízení začít používat od tohoto data.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1623/2000 se mění takto:

1)

V čl. 13 odst. 1 druhém pododstavci se slova „2003/04 až 2006/07“ nahrazují slovy „2003/04 až 2007/08“.

2)

V čl. 52 odst. 1 čtvrtém pododstavci se slova „2001/02 až 2006/07“ nahrazují slovy „2001/02 až 2007/08“.

3)

V čl. 63a odst. 2 prvním pododstavci se poslední věta nahrazuje tímto:

„Pro hospodářské roky 2004/05, 2005/06, 2006/07 a 2007/08 je toto procento stanoveno na 25 %.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2016/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 38).


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 898/2007

ze dne 27. července 2007,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 41/2007, pokud jde o omezení odlovu populace šprota obecného ve vodách ES oblastí ICES IIa a IV

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se na rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (1), a zejména na čl. 5 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Předběžná omezení odlovu šprota obecného ve vodách ES oblastí ICES IIa a IV jsou stanovena v příloze IA nařízení (ES) č. 41/2007.

(2)

Podle čl. 5 odst. 5 uvedeného nařízení může Komise přezkoumat omezení odlovů na základě vědeckých údajů shromážděných během prvního pololetí roku 2007.

(3)

Na základě vědeckých poznatků získaných během prvního pololetí roku 2007 by měla být upravena omezení odlovu šprota obecného v dotčených oblastech.

(4)

Příloha IA nařízení (ES) č. 41/2007 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Šprot obecný je druhem s krátkou délkou života, omezení odlovů by proto měla být zavedena co nejdříve, aby se předešlo zpožděním, která by mohla vést k nadměrným odlovům populace.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IA nařízení (ES) č. 41/2007 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 15, 20.1.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 754/2007 (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 26).


PŘÍLOHA

Příloha IA nařízení (ES) č. 41/2007 se mění takto:

Položka týkající se populace šprota obecného ve vodách (ES) oblastí IIa a IV se nahrazuje tímto:

„Druh

:

Šprot obecný

Sprattus sprattus

Oblast

:

Vody ES oblastí IIa a IV

SPR/2AC4-C

Belgie

1 917

Preventivní TAC.

Použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96.

Článek 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužije.

Použije se čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96.

Dánsko

151 705

Německo

1 917

Francie

1 917

Nizozemsko

1 917

Švédsko

1 330 (1)

Spojené království

6 325

ES

167 028

Norsko

18 812 (2)

Faerské ostrovy

9 160 (3)  (4)  (5)

TAC

195 000


(1)  Včetně smáčkovitých.

(2)  Může být uloveno pouze ve vodách ES oblasti ICES IV.

(3)  Toto množství může být uloveno v oblasti ICES IV a oblasti ICES VIa severně od 56° 30′ s. š. Jakýkoli vedlejší úlovek tresky modravé se odečte od kvóty pro tresku modravou stanovené pro oblasti ICES VIa, VIb a VII.

(4)  1 832 tun může být uloveno v podobě sledě obecného s pomocí sítí o velikosti ok menších než 32 mm. Je-li kvóta ve výši 1 832 tun sledě obecného vyčerpána, je zakázán rybolov pomocí sítí o velikosti ok menších než 32 mm.

(5)  Úlovky ulovené ve sledovaných lovištích, které odpovídají 2 % intenzity a nejvýše 2 500 tunám, mohou být složeny ze smáčkovitých.“


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/24


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 899/2007

ze dne 27. července 2007,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000, pokud jde o úpravu kódů KN pro některé látky poškozující ozon a směsi obsahující látky poškozující ozon s ohledem na změny kombinované nomenklatury stanovené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1), a zejména na čl. 6 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V kombinované nomenklatuře pro rok 2007, stanovené nařízením Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (2), ve znění nařízení Komise (ES) č. 1549/2006 (3), byly změněny kódy kombinované nomenklatury (kódy KN) pro některé produkty. V příloze IV nařízení (ES) č. 2037/2000, která se vztahuje na látky poškozující ozon a směsi obsahující látky poškozující ozon, se odkazuje na některé z těchto kódů KN. Proto je nezbytné tuto přílohu upravit. S ohledem na velký počet změn, jež je třeba provést, je z důvodu přehlednosti nutné nahradit celou přílohu.

(2)

Nařízení (ES) č. 2037/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)

Vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1549/2006 vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2007, mělo by se toto nařízení použít od téhož data.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 2037/2000,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IV nařízení (ES) č. 2037/2000 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Stavros DIMAS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 733/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 301, 31.10.2006, s. 1.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IV

Skupiny a kódy kombinované nomenklatury (1) a popis látek uvedených v přílohách I A III

Skupina

Kód KN

Popis

Skupina I

2903 41 00

Trichlorfluormethan

2903 42 00

Dichlordifluormethan

2903 43 00

Trichlortrifluorethany

2903 44 10

Dichlortetrafluorethany

2903 44 90

Chlorpentafluorethan

Skupina II

2903 45 10

Chlortrifluormethan

2903 45 15

Pentachlorfluorethan

2903 45 20

Tetrachlordifluorethany

2903 45 25

Heptachlorfluorpropany

2903 45 30

Hexachlordifluorpropany

2903 45 35

Pentachlortrifluorpropany

2903 45 40

Tetrachlortetrafluorpropany

2903 45 45

Trichlorpentafluorpropany

2903 45 50

Dichlorhexafluorpropany

2903 45 55

Chlorheptafluorpropany

Skupina III

2903 46 10

Bromchlordifluormethan

2903 46 20

Bromtrifluormethan

2903 46 90

Dibromtetrafluorethany

Skupina IV

2903 14 00

Tetrachlormethan (chlorid uhličitý)

Skupina V

2903 19 10

1,1,1-Trichlorethan (methylchloroform)

Skupina VI

2903 39 11

Brommethan (methylbromid)

Skupina VII

2903 49 30

Hydrobromfluormethany, -ethany nebo -propany

Skupina VIII

2903 49 10

Hydrochlorfluormethany, -ethany nebo -propany

Skupina IX

ex 2903 49 80

Bromchlormethan

Směsi

3824 71 00

Směsi obsahující chlorfluoruhlovodíky (CFC), též obsahující hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), perfluoruhlovodíky (PFC) nebo hydrofluoruhlovodíky (HFC)

3824 72 00

Směsi obsahující bromchlordifluormethan, bromtrifluormethan nebo dibromtetrafluorethany

3824 73 00

Směsi obsahující hydrobromfluoruhlovodíky (HBFC)

3824 74 00

Směsi obsahující hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC), též obsahující perfluoruhlovodíky (PFC) nebo hydrofluoruhlovodíky (HFC), avšak neobsahující chlorfluoruhlovodíky (CFC)

3824 75 00

Směsi obsahující chlorid uhličitý

3824 76 00

Směsi obsahující 1,1,1-trichlorethan (methylchloroform)

3824 77 00

Směsi obsahující brommethan (methylbromid) nebo bromchlormethan


(1)  Předpona ‚ex‘ před kódem znamená, že do této podpoložky mohou spadat rovněž jiné výrobky než ty, které jsou uvedeny ve sloupci ‚Popis‘.“


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/26


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 900/2007

ze dne 27. července 2007

o stálém nabídkovém řízení na stanovení vývozních náhrad bílého cukru do konce hospodářského roku 2007/08

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 23 odst. 4 a na čl. 40 odst. 1 písm. g) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzhledem k situaci na trhu s cukrem v rámci Společenství a ve světě by mělo být zahájeno stálé nabídkové řízení na vývoz bílého cukru do konce hospodářského roku 2007/08, jež s ohledem na možné výkyvy světových cen cukru musí stanovit způsob určování vývozních náhrad.

(2)

Měla by se uplatnit obecná pravidla, jimiž se řídí nabídkové řízení na stanovení vývozních náhrad cukru podle článku 32 nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Aby se u výrobků z odvětví cukru, na něž lze vývozní náhradu poskytnout, předešlo jakémukoliv zneužití spojenému s opakovaným dovozem do Společenství nebo opakovaným uvedením na trh Společenství, nelze vývozní náhrady stanovit pro země západního Balkánu.

(4)

V souladu s články 32 a 33 nařízení (ES) č. 318/2006 lze vývozní náhrady nastavit tak, aby vyrovnaly rozdíl v konkurenceschopnosti vývozu Společenství a třetí země. Vývoz Společenství do některých blízkých míst určení a do třetích zemí, které poskytují produktům Společenství preferenční dovozní zacházení, je v současné době ve zvláště příznivém konkurenčním postavení. Náhrady na vývoz do těchto míst určení by proto měly být zrušeny.

(5)

Vzhledem ke specifické povaze tohoto postupu je třeba přijmout příslušná ustanovení o vývozních licencích, jež se vydávají v souvislosti se stálým nabídkovým řízením, především pokud jde o lhůty vydávání těchto licencí, jejich dobu platnosti, výši jistoty a o množství, pro než je splněn závazek vyvážet, vyplývající z licence. Nadále však musí platit nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000 o společných prováděcích pravidlech k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (2) a nařízení Komise (EHS) č. 120/89 ze dne 19. ledna 1989 o společných prováděcích pravidlech k vývozním dávkám a poplatkům pro zemědělské produkty (3).

(6)

Pokud jde o dílčí nabídková řízení konaná od srpna 2007, nahrazují ustanovení tohoto nařízení ustanovení nařízení Komise (ES) č. 958/2006 ze dne 28. června 2006 o stálém nabídkovém řízení v rámci hospodářského roku 2006/07 na stanovení vývozních náhrad bílého cukru (4). Z důvodu právní průhlednosti a srozumitelnosti je proto vhodné dané nařízení zrušit s účinností od 1. srpna 2007.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Otevírá se stálé nabídkové řízení na stanovení vývozních náhrad bílého cukru kódu KN 1701 99 10 pro všechna určení kromě Andorry, Gibraltaru, Ceuty, Melilly, Svatého stolce (Vatikánského městského státu), Lichtenštejnska, obcí Livigno a Campione d'Italia, Helgolandu, Grónska, Faerských ostrovů, území Kypru, nad nimiž vláda Kyperské republiky nevykonává skutečnou kontrolu, Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska (5) a Černé Hory a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. V době platnosti tohoto stálého nabídkového řízení se vypisují dílčí nabídková řízení.

2.   Stálé nabídkové řízení je otevřeno až do 25. září 2008.

Článek 2

1.   Nabídkové řízení se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Na tomto základě členské státy vypracují oznámení o nabídkovém řízení, které mohou zveřejnit nebo nechat zveřejnit jinde.

2.   V oznámení jsou uvedeny zejména podmínky nabídkového řízení.

3.   V době platnosti stálého nabídkového řízení lze oznámení měnit. Tímto způsobem se oznámení mění v případě, že během uvedené doby dojde ke změně podmínek nabídkového řízení.

Článek 3

1.   Lhůta pro předložení nabídek v rámci prvního dílčího nabídkového řízení:

a)

začíná 1. srpna 2007;

b)

končí 9. srpna 2007 v 10:00 hodin bruselského času.

2.   V rámci druhého a každého dalšího dílčího nabídkového řízení lhůta pro předložení nabídek:

a)

začíná prvním pracovním dnem po skončení lhůty předešlé;

b)

končí v 10:00 hodin bruselského času v tyto dny:

30. srpna 2007,

13. a 27. září 2007,

11. a 25. října 2007,

8. a 22. listopadu 2007,

6. a 20. prosince 2007,

10. a 31. ledna 2008,

14. a 28. února 2008,

13. a 27. března 2008,

10. a 24. dubna 2008,

8. a 29. května 2008,

12. a 26. června 2008,

10. a 24. července 2008,

7. a 28. srpna 2008,

11. a 25. září 2008.

Článek 4

1.   Nabídky související s tímto nabídkovým řízením se zasílají příslušnému orgánu v členském státě faxem nebo elektronickou poštou, pokud tento příslušný orgán s uvedeným způsobem předání souhlasí.

Příslušné orgány členských států mohou požadovat, aby elektronické nabídky byly opatřeny zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES (6).

2.   Nabídka je platná pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

v nabídce se uvádí:

i)

postup, k němuž se nabídka vztahuje (č. 1/2007), a dílčí nabídkové řízení,

ii)

jméno a adresa účastníka nabídkového řízení a jeho číslo plátce DPH,

iii)

množství bílého cukru, jež se má vyvézt,

iv)

výše vývozní náhrady na 100 kilogramů bílého cukru vyjádřená v eurech s přesností na tři desetinná místa,

v)

výše jistoty, již je nutno složit v souladu s čl. 5 odst. 1, vztahující se na množství cukru uvedené v bodě iii) a vyjádřená v měně členského státu, v němž se nabídka předkládá;

b)

před uplynutím lhůty pro předložení nabídek je předložen důkaz, že účastník nabídkového řízení složil jistotu uvedenou v nabídce;

c)

množství bílého cukru, jež se má vyvézt, činí minimálně 250 tun;

d)

nabídka obsahuje prohlášení účastníka nabídkového řízení, že bude-li jeho nabídka vybrána, požádá ve lhůtě stanovené čl. 11 odst. 2 druhým pododstavcem na množství bílého cukru, které chce vyvézt, o vývozní licenci nebo licence;

e)

nabídka obsahuje prohlášení účastníka nabídkového řízení, že produktem určeným k vývozu je bílý cukr řádné a uspokojivé obchodní jakosti, který odpovídá kódu KN 1701 99 10;

f)

nabídka obsahuje prohlášení účastníka nabídkového řízení, že bude-li jeho nabídka vybrána:

i)

doplní jistotu uhrazením částky uvedené v čl. 12 odst. 3, nebude-li splněn závazek vyvážet, vyplývající z vývozní licence uvedené v čl. 11 odst. 2,

ii)

informuje orgán, který vývozní licenci vydal, do 30 dnů po skončení platnosti dotyčné licence o množství nebo množstvích, na něž licence nebyla využita.

3.   Nabídka, která není předložena v souladu s odstavci 1 a 2 nebo která obsahuje jiné podmínky, než jaké jsou uvedeny v tomto nabídkovém řízení, nebude posouzena.

4.   Předloženou nabídku již nelze stáhnout.

5.   Nabídka může stanovit, že za předloženou ji lze pokládat pouze v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek nebo obě tyto podmínky:

a)

maximální výše vývozní náhrady je stanovena na den, kdy končí lhůta pro předložení dotyčných nabídek;

b)

je-li nabídka vybrána, vztahuje se na celé nabízené množství nebo jednu jeho určitou část.

Článek 5

1.   Každý účastník nabídkového řízení složí jistotu 11 EUR na 100 kilogramů bílého cukru, který se má v rámci tohoto nabídkového řízení vyvézt.

Aniž je dotčen čl. 12 odst. 3, stane se tato jistota v případě, že nabídka bude vybrána, jistotou k vývozní licenci v době předložení žádosti uvedené v čl. 11 odst. 2.

2.   Jistotu uvedenou v odstavci 1 lze složit podle výběru účastníka nabídkového řízení buď v hotovosti, nebo ve formě záruky, již dává instituce splňující kritéria stanovená členským státem, v němž se nabídka předkládá.

3.   Jistota uvedená v odstavci 1 bude uvolněna:

a)

v případě neúspěšných účastníků nabídkového řízení na množství, na něž nebyla přidělena žádná nabídka;

b)

v případě úspěšných účastníků nabídkového řízení, kteří nepožádali o příslušnou vývozní licenci ve lhůtě stanovené čl. 11 odst. 2 druhým pododstavcem, ve výši 10 EUR na 100 kilogramů bílého cukru;

c)

v případě úspěšných účastníků nabídkového řízení na množství, pro něž splnili ve smyslu čl. 31 písm. b) a čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (ES) č. 1291/2000 závazek vyvážet, vyplývající z licence uvedené v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, v souladu s podmínkami článku 35 nařízení (ES) č. 1291/2000.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b) se uvolnitelná část jistoty případně sníží o rozdíl mezi maximální výší vývozní náhrady stanovenou pro dotyčné dílčí nabídkové řízení a maximální výší vývozní náhrady stanovenou pro následující dílčí nabídkové řízení, je-li druhá z uvedených částek vyšší než první.

S výjimkou případů vyšší moci část jistoty nebo jistota, která není uvolněna, propadá s ohledem na množství cukru, u něhož nebyly splněny odpovídající závazky.

4.   V případech vyšší moci přijme příslušný orgán dotyčného členského státu taková opatření vedoucí k uvolnění záruky, jaká s ohledem na okolnosti uvedené zúčastněnou stranou pokládá za nutná.

Článek 6

1.   Nabídky přezkoumá příslušný orgán s vyloučením veřejnosti. Osoby, jež jsou zkoumání nabídek přítomny, jsou vázány povinností nevyzradit žádné informace, které se k nim vztahují.

2.   Mají-li nabídky předložené v souladu s tímto nařízením všechny náležitosti, předají je členské státy bez udání jména účastníků nabídkového řízení Komisi, která je musí obdržet nejpozději jednu hodinu a 30 minut po vypršení lhůty pro týdenní předkládání nabídek stanovené v oznámení o nabídkovém řízení.

Pokud žádné nabídky předloženy nejsou, členské státy o tom Komisi informují v téže lhůtě.

Článek 7

1.   Po přezkoumání obdržených nabídek lze pro dotyčné dílčí nabídkové řízení stanovit maximální množství.

2.   Může být přijato rozhodnutí, že v rámci konkrétního nabídkového řízení nebude přidělena žádná nabídka.

Článek 8

1.   Pokud se Komise rozhodne přidělit dílčí nabídku, stanoví postupem podle čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 318/2006 maximální výši vývozní náhrady. Tato výše se stanoví zejména s ohledem na situaci a na předvídatelný vývoj na trhu s cukrem ve Společenství a ve světě.

2.   Aniž je dotčen článek 9, přidělí se zakázka každému účastníkovi nabídkového řízení, jehož nabídka uvádí vzhledem k této maximální výši náhrady náhradu stejnou nebo nižší.

Článek 9

1.   Je-li pro dílčí nabídkové řízení stanoveno maximální množství, zakázka se přidělí tomu účastníkovi nabídkového řízení, jehož nabídka uvádí nejnižší náhradu. Pokud se tímto přidělením nevyčerpá celé maximální množství, přidělují se nabídky jiným účastníkům nabídkového řízení ve vzestupném pořadí uvedených vývozních náhrad, dokud se celé maximální množství nevyčerpá.

2.   V případě, že by přidělení nabídky konkrétnímu účastníkovi nabídkového řízení v souladu s odstavcem 1 vedlo k překročení maximálního množství, omezí se toto přidělení na množství, jež je stále dostupné. Jestliže více nabídek uvádí stejnou náhradu a jestliže by přidělení všech těchto nabídek vedlo k překročení maximálního množství, dostupné množství se dotyčným účastníkům nabídkového řízení přidělí jedním z těchto způsobů:

a)

rozdělením mezi dotyčné účastníky nabídkového řízení v poměru k celkovému množství uvedenému v jejich jednotlivých nabídkách nebo

b)

stanovením podílu pro jednotlivé účastníky nabídkového řízení na základě maximální tonáže, jež se pro každého z nich stanoví nebo

c)

losováním.

Článek 10

1.   Příslušný orgán dotyčného členského státu všechny účastníky nabídkového řízení neprodleně informuje o výsledku jejich účasti v nabídkovém řízení. Tento orgán rovněž zašle úspěšným účastníkům nabídkového řízení prohlášení o výběru nabídky.

2.   Prohlášení o výběru nabídky obsahuje alespoň tyto údaje:

a)

postup, k němuž se nabídkové řízení vztahuje;

b)

množství bílého cukru, jež se má vyvézt;

c)

výši vývozní náhrady v eurech, která bude poskytnuta na 100 kilogramů bílého cukru z množství uvedeného v písmenu b).

Článek 11

1.   Každý úspěšný účastník nabídkového řízení má za okolností uvedených v odstavci 2 právo získat na přidělené množství vývozní licenci, v níž bude stanovena vývozní náhrada uvedená v nabídce.

2.   Každý úspěšný účastník nabídkového řízení má povinnost podat v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (ES) č. 1291/2000 žádost o vývozní licenci na množství, které mu bylo přiděleno. Tato žádost je odchylně od článku 12 nařízení (EHS) č. 120/89 neodvolatelná.

Žádost se podává nejpozději:

a)

poslední pracovní den předcházející datu dílčího nabídkového řízení, jež se má konat následující týden;

b)

pokud se žádné dílčí nabídkové řízení v uvedený týden konat nemá, poslední pracovní den následujícího týdne.

3.   Každý úspěšný účastník nabídkového řízení se zavazuje vyvézt množství uvedené v nabídce, a pokud tento závazek nedodrží, zaplatit v případě nutnosti částku uvedenou v čl. 12 odst. 3.

4.   Práva a povinnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nejsou převoditelné.

Článek 12

1.   Pro účely stanovení délky platnosti licencí se použije čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1291/2000.

2.   Vývozní licence vydané v rámci dílčího nabídkového řízení jsou platné ode dne vydání až do konce pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo dílčí nabídkové řízení oznámeno.

3.   S výjimkou případů vyšší moci držitel licence zaplatí příslušnému orgánu konkrétní částku za množství, u něhož nebyl splněn závazek vyvážet, vyplývající z vývozní licence uvedené v čl. 11 odst. 2, je-li jistota uvedená v čl. 5 odst. 1 nižší než rozdíl mezi vývozní náhradou uvedenou v čl. 33 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 318/2006 a platnou poslední den platnosti licence a náhradou, jež je v dané licenci uvedena.

Částka, která se má zaplatit a kterou stanoví první pododstavec, se rovná rozdílu rozdílové částky uvedené v prvním pododstavci a jistoty uvedené v čl. 5 odst. 1.

Článek 13

Nařízení (ES) č. 958/2006 se zrušuje ode dne 1. srpna 2007.

Článek 14

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 247/2007 (Úř. věst. L 69, 9.3.2007, s. 3).

(2)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2006 (Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 52).

(3)  Úř. věst. L 16, 20.1.1989, s. 19. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1847/2006 (Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 21).

(4)  Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 203/2007 (Úř. věst. L 61, 28.2.2007, s. 2).

(5)  Včetně Kosova, pod záštitou Organizace spojených národů, podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244 ze dne 10. června 1999.

(6)  Úř. věst. L 13, 19.1.2000, s. 12.


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 901/2007

ze dne 27. července 2007

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódů KN uvedených ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Danuta HÜBNER

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 733/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Výrobek sestávající z nasekaných, fermentovaných a sušených listů a listových pupenů rostliny rooibos (Aspalathus linearis), známé také pod názvem „červený keř“.

Po sklizni se zelené listy a listové pupeny nasekají na kousky dlouhé 2 až 5 mm. Ty se dále drtí, fermentují a suší.

Výrobek se používá zejména k přípravě nálevů.

1212 99 70

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 1212, 1212 99 a 1212 99 70.

Zařazení do čísla 1211 je vyloučeno, jelikož se výrobek nepoužívá zejména k účelům uvedeným ve znění tohoto čísla („… ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům“).

Výrobek musí být proto zařazen do čísla 1212 jako jiný rostlinný produkt používaný zejména k lidskému požívání, jinde neuvedený ani nezahrnutý.


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/33


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 902/2007

ze dne 27. července 2007

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódů KN uvedených ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Danuta HÜBNER

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 733/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Celé cibule česneku (Allium sativum), při teplotě mezi 0 °C a – 5 °C, ne však zcela zmrazené.

0703 20 00

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 0703 a 0703 20 00.

Produkt je vyloučen z čísla 0710, jelikož není „zmrazený“ ve smyslu kapitoly 7 (viz též vysvětlivky k harmonizovanému systému ke kapitole 7, všeobecné vysvětlivky, třetí odstavec).

Produkt se tudíž zařazuje do čísla 0703 jako chlazený česnek.


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/35


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 903/2007

ze dne 27. července 2007

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódů KN uvedených ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Franco FRATTINI

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 733/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Tenké plátky o rozměrech 32 × 21 mm obsahující následující složky (% hmotnostní):

alginát sodný

24–32

maltodextrin

20–28

aromatické látky

5–15

voda

5–15

karagenan

5–15

mikrokrystalická celulosa

4–10

glycerin

4–10

lecitin, aspartam, sacharin sodný, acesulfam K, neohesperidin DC, barvivo E102, barvivo E133.

Výrobek je prodáván jako „plátky osvěžující dech“, které se při použití rozpouštějí na jazyku.

2106 90 98

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 2106, 2106 90 a 2106 90 98.

Výrobek nelze zařadit do čísla 3306 jako přípravek pro ústní nebo zubní hygienu, jelikož neobsahuje žádné specifické složky, které by přispívaly k udržování čistoty ústní dutiny.

Výrobek je třeba zařadit jako potravinový přípravek k lidskému požívání ve smyslu čísla 2106, jelikož obsahuje látky s výživnou hodnotou (viz vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 2106, první odstavec písm. A a druhý odstavec písm. B bod 9).


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/37


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 904/2007

ze dne 27. července 2007

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či zčásti založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3 této tabulky.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se zařazuje v rámci kombinované nomenklatury do kódů KN uvedených ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, lze nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Franco FRATTINI

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 733/2007 (Úř. věst. L 169, 29.6.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

Sýr typu „pasta filata“ v pevné formě vyrobený přidáním syřidla a termofilních bakterií (např. Streptococcus thermophilus) do mléka. Po sražení se oddělí syrovátka. Sýřenina se potom zahřívá přibližně na 80 °C. Hněte se a vytahuje, aby se vytvořila vláknitá struktura. Produkt je následně rozdělen do požadovaných hmotností (1 až 3 kg) a osolen.

Sýr se zabalí do zracího obalu a uchovává se po skončení výroby jeden až dva týdny při nízké teplotě (2 až 4 °C).

Složení sýra (% hmotnostní):

sušina

54,2

celkový obsah tuku

23,3

obsah tuku v sušině

43,0

obsah vody v tukuprosté hmotě

59,7

Sýr má jemnou, máslovou, jemně slanou chuť. Používá se, mimo jiné, při přípravě pizzy.

0406 10 20

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 0406, 0406 10 a 0406 10 20.

Produkt má objektivní znaky a vlastnosti, zejména pokud jde o jeho složení, vzhled a chuť, čerstvého sýra a lze ho konzumovat brzy po vyrobení (vysvětlivky k harmonizovanému systému k číslu 0406, první odstavec bod 1).

Nelze ho proto zařadit do položky KN 0406 90, která se vztahuje na „ostatní sýry“, jiné než sýry uvedené v předchozích podpoložkách.


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/39


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 905/2007

ze dne 27. července 2007,

kterým se stanovuje minimální prodejní cena másla pro 68. individuální veřejné nabídkové řízení, vyhlášené podle stálého veřejného nabídkového řízení, na které je odkazováno v nařízení (ES) č. 2771/1999

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na čl. 10 písm. c) tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě článku 21 nařízení Komise (ES) č. 2771/1999 ze dne 16. prosince 1999, kterým se stanovují prováděcí pravidla pro nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o intervenční opatření na trhu s máslem a smetanou (2), prodávaly intervenční agentury na základě stálého veřejného nabídkového řízení určité množství másla, kterým disponovaly.

(2)

Ve světle nabídek, obdržených v rámci každého individuálního veřejného nabídkového řízení, bude stanovena minimální prodejní cena, nebo bude rozhodnuto, že nebude vybrána žádná nabídka v souladu s článkem 24a nařízení (ES) č. 2771/1999.

(3)

Ve světle obdržených nabídek bude stanovena minimální prodejní cena.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro 68. individuální veřejné nabídkové řízení v souladu s nařízením (ES) č. 2771/1999, pro které vypršela časová lhůta na předložení nabídek dne 24. července 2007, se stanovuje minimální prodejní cena másla ve výši 200,00 EUR/100 kg.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. července 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 333, 24.12.1999, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 688/2007 (Úř. věst. L 159, 20.6.2007, s. 36).


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/40


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. září 2006

týkající se řízení podle článku 81 Smlouvy o založení Evropského společenství

(Věc č.j. COMP/F/38.456 – Bitumen (NL))

(oznámeno pod číslem K(2006) 4090)

(Pouze nizozemské, anglické, francouzské a německé znění je závazné)

(2007/534/ES)

1.   SHRNUTÍ PROTIPRÁVNÍHO JEDNÁNÍ

(1)

Adresáti tohoto rozhodnutí se podíleli na jediném a trvalém protiprávním jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy o založení Evropského společenství, které se týkalo stanovování cen silničního bitumenu v Nizozemsku.

1.1.   Odvětví silničního bitumenu

(2)

Bitumen je vedlejším produktem při výrobě paliv. Obvykle je získáván při destilaci zvláštních těžkých neupravených olejů. Z různých druhů neupravených olejů a při použití různých postupů při rafinování vznikají různé druhy bitumenu, které lze dále upravovat přidáním polymerů, aby se zlepšily jejich vlastnosti. Bitumen se používá zejména při výrobě asfaltu, kde slouží jako pojivo spojující ostatní materiály. Zbytek výroby bitumenu míří do různých průmyslových aplikací.

(3)

Výrobkem, jehož se týká toto rozhodnutí, je veškerý bitumen používaný při výstavbě silnic a v obdobných aplikacích. Odkazuje se na něj rovněž jako na penetrační bitumen, bitumen pro silniční kryt nebo izolační bitumen. V tomto rozhodnutí se na něj bude dále odkazovat jako na silniční bitumen.

(4)

Šetření prokázalo, že kartel pokrýval území Nizozemska. Odhadovaná velikost je přibližně 62 milionů EUR v roce 2001, což je poslední celý rok, během něhož docházelo k protiprávnímu jednání. Zvláštním rysem je, že k tajným dohodám docházelo nejen mezi samotnými prodávajícími, jak tomu obvykle bývá, ale společně mezi prodávajícími a kupujícími. Účastníky kartelu bylo osm z devíti dodavatelů silničního bitumenu a šest (nyní pět) největších společností zabývajících se stavbou silnic, kteří výrobek kupovali.

(5)

Níže uvedení adresáti se podíleli na jediném a trvalém protiprávním jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy o ES, které zahrnovalo území Nizozemska a jehož hlavními rysy bylo to, že se prodávající a kupující u dotčeného výrobku společně dohodli na cenách a rabatech.

1.2.   Adresáti a doba trvání protiprávního jednání

(6)

Níže jsou uvedeny podniky a jejich právní subjekty, které se podílely na protiprávním jednání (některé z nich jsou odpovědné jako mateřské společnosti), a doba trvání. Poznamenává se, že u některých podniků je adresátem rozhodnutí více než jeden právní subjekt:

 

Dodavatelé:

a)

BP: BP plc. od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002, BP Nederland BV od 1. dubna 1994 do 1. ledna 2000 a BP Refining & Petrochemicals GmbH od 31. prosince 1999 do 15. dubna 2002;

b)

Esha: Esha Holding BV, Smid & Hollander BV a Esha Port Services Amsterdam BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

c)

Klöckner: Klöckner Bitumen BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002 a Sideron Industrial Development od 1. ledna 2000 do 15. dubna 2002;

d)

Kuwait Petroleum: Kuwait Petroleum Corporation, Kuwait Petroleum International Ltd. a Kuwait Petroleum (Nederland) BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

e)

Nynäs: AB Nynäs Petroleum a Nynäs Belgium AB od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

f)

Shell: Shell Petroleum NV, The Shell Transport and Trading Company Ltd a Shell Nederland Verkoopmaatschappij BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

g)

Total: Total Nederland NV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002 a Total SA od 1. listopadu 1999 do 15. dubna 2002;

h)

Wintershall: Wintershall AG od 1. dubna 1994 do 31. prosince 1999;

 

Kupující:

i)

Ballast Nedam: Ballast Nedam NV a Ballast Nedam Infra BV od 21. června 1996 do 15. dubna 2002;

j)

BAM: BAM NBM Wegenbouw BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002 a Koninklijke BAM Groep NV od 1. listopadu 2000 do 15. dubna 2002;

k)

Dura Vermeer: Vermeer Infrastructuur BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002, Dura Vermeer Groep NV od 13. listopadu 1998 do 15. dubna 2002 a Dura Vermeer Infra BV od 1. července 2000 do 15. dubna 2002;

l)

HBG: HBG Civiel BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

m)

Heijmans: Heijmans NV a Heijmans Infrastructuur BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

n)

KWS: Koninklijke Volker Wessels Stevin NV a Koninklijke Wegenbouw Stevin BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002.

1.3.   Fungování kartelu

(7)

Koluzní jednání lze kategorizovat na určování cen silničního bitumenu v Nizozemsku mezi dodavateli, mezi hlavními odběrateli a rovněž mezi dodavateli a odběrateli.

(8)

Existenci tohoto kartelu lze prokázat v době od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002 a důkazy se v podstatě týkají pravidelného společného stanovování hrubých prodejních a nákupních cen silničního bitumenu, jednotných rabatů z ceny brutto pro zúčastněné stavitele silnic a menšího maximálního rabatu z ceny brutto pro ostatní stavitele silnic.

(9)

Komise se domnívá, že celý systém přípravných a společných schůzek s následnými dohodami mezi skupinou dodavatelů bitumenu a skupinou stavitelů silnic o cenách brutto a rabatech u silničního bitumenu v Nizozemsku tvoří součást jediného celkového plánu, a proto představuje jediné protiprávní jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy.

2.   POKUTY

2.1.   Základní částka

(10)

Základní částka pokuty je stanovena podle závažnosti a doby trvání protiprávního jednání.

Závažnost

(11)

Při posuzování závažnosti protiprávního jednání Komise přihlíží k jeho povaze, skutečným dopadům na trh, lze-li je kvantifikovat, a zeměpisné velikosti příslušného trhu.

(12)

Vzhledem k povaze protiprávního jednání a skutečnosti, že muselo mít dopad a že se týkalo významné části společného trhu, se Komise domnívá, že podniky, jimž je toto rozhodnutí určeno, se dopustily velmi závažného porušení článku 81 Smlouvy.

Odlišné zacházení

(13)

V kategorii velmi závažného protiprávního jednání umožňuje škála možných pokut zacházet s podniky různým způsobem, aby bylo možné přihlédnout k jejich skutečné ekonomické schopnosti výrazně poškodit hospodářskou soutěž. To je vhodné, pokud (jako v tomto případě) existují značné rozdíly mezi příslušnými podíly podniků podílejících se na protiprávním jednání na trhu.

(14)

Podniky byly rozděleny do šesti kategorií podle jejich poměrného významu na příslušném trhu v roce 2001, což byl poslední celý rok, během něhož docházelo k protiprávnímu jednání.

Dostatečné odrazení

(15)

Komise bere na vědomí, že v tomto řízení měly společnosti Shell, BP, Total a Kuwait Petroleum ve finančním roce 2005, tj. posledním účetním období před přijetím tohoto rozhodnutí, celosvětový obrat ve výši 246, 203, 143 resp. 37 miliard EUR. Všechny ostatní podniky měly celosvětový obrat nižší než 10 miliard EUR.

(16)

Komise se domnívá, že vzhledem k okolnostem daného případu není nutný žádný násobící koeficient, aby byl zajištěn dostatečný odrazující účinek pokut pro podniky s celosvětovým obratem nižším než 10 miliard EUR. Komise zvažuje pouze vynásobení pokut pro společnosti Shell, BP, Total a Kuwait Petroleum koeficientem upraveným podle okolností tohoto případu.

Doba trvání

(17)

Individuální násobící koeficienty jsou použity podle doby trvání protiprávního jednání každé společnosti, které trvalo od 1,5 roku až po 8 let (viz výše bod 6).

2.2.   Přitěžující a polehčující okolnosti

Přitěžující okolnosti

(18)

V době, kdy k protiprávnímu jednání došlo, vztahovala se na společnost Shell již dřívější rozhodnutí Komise o zákazu kartelové činnosti (1). Tato recidivita představuje přitěžující okolnost, která odůvodňuje zvýšení základní částky pokuty, která má být společnosti Shell uložena, o 50 %.

(19)

Během kontrol se společnost KWS odmítla podrobit vyšetřování, což kontrolory pověřené Komisí donutilo vyžádat si pomoc u vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž a policie. Komise se domnívá, že toto maření představuje přitěžující okolnost, která odůvodňuje zvýšení základní částky pokuty, která má být společnosti KWS uložena, o 10 %.

(20)

Společnost Shell ve skupině dodavatelů bitumenu a společnost KWS ve skupině odběratelů bitumenu mají zvláštní odpovědnost, a to vzhledem k jejich úloze při podněcování a vedení kartelu. Obě byly hnacími silami fungování kartelu. Tato úloha odůvodňuje zvýšení základní částky pokuty, která má být společnostem Shell a KWS uložena, o 50 %.

2.3.   Použití horní hranice 10 % obratu

(21)

Ustanovení čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (2) stanoví, že pokuta uložená jednotlivému podniku nepřesáhne 10 % jeho obratu. Tato prahová hodnota je uplatněna na pokuty vypočtené pro společnosti Esha (Esha Holding BV, Smid & Hollander BV a Esha Port Services Amsterdam BV) a Klöckner Bitumen BV.

2.4.   Použití oznámení o shovívavosti z roku 2002

Osvobození

(22)

Podnik BP informoval Komisi o existenci bitumenového kartelu v Nizozemsku jako první a Komise společnosti BP udělila podmínečné osvobození od pokut v souladu s bodem 15 oznámení o shovívavosti. V průběhu celého správního řízení Komise společnost BP plně, trvale a účinně spolupracovala. Společnost BP ukončila svou účast v domnělém protiprávním jednání nejpozději při předložení důkazů podle oznámení o shovívavosti a nepřijala žádná opatření, aby nutila ostatní podniky k účasti na protiprávním jednání. Společnost BP je tudíž způsobilá pro plné osvobození od pokut.

Bod 23 písm. b) první odrážka (snížení pokut o 30 % až 50 %)

(23)

Společnost Kuwait Petroleum byla dalším podnikem, který se obrátil na Komisi podle oznámení o shovívavosti, a prvním podnikem, který splnil požadavky bodu 21 tohoto oznámení. Důkazy, které předložila společnost Kuwait Petroleum, na základě své povahy umožnily Komisi prokázat sporné skutečnosti, a proto představovaly přínos pro důkazy, které Komise měla v té době k dispozici. Tento přínos byl významný, jelikož tyto důkazy potvrdily existující informace a spolu s informacemi, které již Komise měla k dispozici, pomohly Komisi prokázat protiprávní jednání. Je nutno vzít v úvahu, že společnost BP nebyla pravidelným účastníkem poradních schůzek týkajících se bitumenu s odběrateli, a že společnost Kuwait Petroleum byla prvním podnikem, který poskytl přímé důkazy o tomto hlavním prvku fungování kartelu. Podle bodu 23 oznámení o shovívavosti je proto společnost Kuwait Petroleum způsobilá pro snížení pokuty o 30 % až 50 %.

(24)

Pokud jde o přesné snížení pokuty, která má být společnosti Kuwait Petroleum uložena, je nutno vzít v úvahu, že žádost o shovívavost této společnosti a další důkazy, které poté poskytla, díky jejich podrobnosti umožnily Komisi prokázat sporné skutečnosti. Je však nutno přihlédnout rovněž k tomu, že žádost byla podána více než jedenáct měsíců po provedení kontrol Komisí a teprve poté, co Komise zaslala stranám žádost o informace, v níž žádala o podrobné věcné důkazy o daných událostech. Mimoto Komise považuje za závažné, že některá důležitá prohlášení, která společnost Kuwait Petroleum učinila s ohledem na údajnou účast společnosti ExxonMobil v kartelu, byla později pozměněna a nemohla být použita jako důkaz proti tomuto podniku. Komise vyvozuje závěr, že společnost Kuwait Petroleum má nárok na 30 % snížení pokuty, která by jí jinak byla uložena.

Ostatní žádosti o shovívavost

(25)

Společnost Shell rovněž podala žádost podle oddílu B oznámení o shovívavosti, avšak vzhledem k neexistenci významné přidané hodnoty se nenavrhuje žádná odměna.

(26)

Společnosti Nynäs a Total také uvedly, že Komisi dobrovolně poskytly informace ve svůj neprospěch. Komise však má za to, že poskytnuté údaje nepředstavují významnou přidanou hodnotu, na jejímž základě by Komise měla udělit snížení pokuty.

(27)

Společnost Wintershall tvrdí, že by se na ni měla vztahovat žádost o osvobození společnosti BP. Společnost Wintershall však dosud existuje jako samostatný podnik nezávislý na BP a byla to společnost BP, a ne Wintershall, která se rozhodla požádat Komisi o osvobození.

3.   ROZHODNUTÍ

(28)

Níže uvedené podniky porušily článek 81 Smlouvy tím, že v uvedených obdobích pravidelně společně stanovovaly ceny brutto při prodeji a nákupu silničního bitumenu v Nizozemsku, jednotný rabat z ceny brutto pro zúčastněné stavitele silnic a menší maximální rabat z ceny brutto pro ostatní stavitele silnic:

a)

Ballast Nedam: Ballast Nedam NV a Ballast Nedam Infra BV od 21. června 1996 do 15. dubna 2002;

b)

BAM NBM: BAM NBM Wegenbouw BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002 a Koninklijke BAM Groep NV od 1. listopadu 2000 do 15. dubna 2002;

c)

BP: BP plc od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002, BP Nederland BV od 1. dubna 1994 do 1. ledna 2000 a BP Refining & Petrochemicals GmbH od 31. prosince 1999 do 15. dubna 2002;

d)

Dura Vermeer: Vermeer Infrastructuur BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002, Dura Vermeer Groep NV od 13. listopadu 1998 do 15. dubna 2002 a Dura Vermeer Infra BV od 30. června 2000 do 15. dubna 2002;

e)

Esha: Esha Holding BV, Smid & Hollander BV a Esha Port Services Amsterdam BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

f)

HBG: HBG Civiel BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

g)

Heijmans: Heijmans NV a Heijmans Infrastructuur BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

h)

Klöckner: Klöckner Bitumen BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002 a Sideron Industrial Development BV od 1. ledna 2000 do 15. dubna 2002;

i)

Kuwait Petroleum: Kuwait Petroleum Corporation, Kuwait Petroleum International Ltd a Kuwait Petroleum (Nederland) BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

j)

KWS: Koninklijke Volker Wessels Stevin NV a Koninklijke Wegenbouw Stevin BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

k)

Nynäs: AB Nynäs Petroleum a Nynäs Belgium AB od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

l)

Shell: Shell Petroleum NV, The Shell Transport and Trading Company Ltd a Shell Nederland Verkoopmaatschappij BV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002;

m)

Total: Total Nederland NV od 1. dubna 1994 do 15. dubna 2002 a Total SA od 1. listopadu 1999 do 15. dubna 2002;

n)

Wintershall AG od 1. dubna 1994 do 31. prosince 1999.

(29)

Z důvodu protiprávního jednání uvedeného v předchozím bodě se ukládají tyto pokuty:

a)

Ballast Nedam: Ballast Nedam NV a Ballast Nedam Infra BV společně a nerozdílně: 4,65 milionů EUR;

b)

BAM NBM: BAM NBM Wegenbouw BV: 13,5 milionů EUR, z toho společnost Koninklijke BAM Groep NV společně a nerozdílně podléhá pokutě ve výši 9 milionů EUR;

c)

BP: BP plc: 0 milionu EUR, z toho společnost BP Nederland BV společně a nerozdílně podléhá pokutě ve výši 0 milionu EUR a společnost BP Refining & Chemicals GmbH společně a nerozdílně podléhá pokutě ve výši 0 milionu EUR;

d)

Dura Vermeer: Vermeer Infrastructuur BV: 5,4 milionů EUR, z toho společnost Dura Vermeer Groep NV společně a nerozdílně podléhá pokutě ve výši 3,9 milionů EUR a Dura Vermeer Infra BV společně a nerozdílně podléhá pokutě ve výši 3,45 milionů EUR;

e)

Esha: Esha Holding BV, Smid & Hollander BV a Esha Port Services Amsterdam BV společně a nerozdílně: 11,5 milionů EUR;

f)

HBG: HBG Civiel BV: 7,2 milionů EUR;

g)

Heijmans: Heijmans NV a Heijmans Infrastructuur BV, společně a nerozdílně: 17,1 milionů EUR;

h)

Klöckner: Klöckner Bitumen BV: 10 milionů EUR, z toho společnost Sideron Industrial Development BV společně a nerozdílně podléhá pokutě ve výši 9 milionů EUR;

i)

Kuwait Petroleum: Kuwait Petroleum Corporation, Kuwait Petroleum International Ltd a Kuwait Petroleum (Nederland) BV společně a nerozdílně: 16,632 milionů EUR;

j)

KWS: Koninklijke Volker Wessels Stevin NV a Koninklijke Wegenbouw Stevin BV společně a nerozdílně: 27,36 milionů EUR;

k)

Nynäs: AB Nynäs Petroleum a Nynäs Belgium AB společně a nerozdílně: 13,5 milionů EUR;

l)

Shell: Shell Petroleum NV, The Shell Transport and Trading Company Ltd a Shell Nederland Verkoopmaatschappij BV společně a nerozdílně: 108 milionů EUR;

m)

Total: Total Nederland NV: 20,25 milionů EUR, z toho společnost Total SA společně a nerozdílně podléhá pokutě ve výši 13,5 milionů EUR;

n)

Wintershall AG: 11,625 milionů EUR.

(30)

Výše uvedené podniky okamžitě ukončí výše popsané protiprávní jednání popsané v bodě 28, pokud tak již neučinily. Žádné jednání nebo postup popsaný v bodě 28 nebudou opakovat a zdrží se veškerého jednání a postupů, které by měly stejný nebo obdobný cíl či účinek.

(31)

Nedůvěrná verze rozhodnutí bude k dispozici v úředních jazycích této věci na internetové stránce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese: http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html


(1)  Rozhodnutí Komise ze dne 23. dubna 1986 týkající se řízení podle článku 85 Smlouvy o EHS (IV/31.149 – Polypropylen, Úř. věst. L 230, 18.8.1986, s. 1) a rozhodnutí Komise 94/599/ES ze dne 27. července 1994 týkající se řízení podle článku 85 Smlouvy o EHS (IV/31865 – PVC II, Úř. věst. L 239, 14.9.1994, s. 14).

(2)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1419/2006 (Úř. věst. L 269, 28.9.2006, s. 1).


28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/45


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 27. července 2007

o zastavení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozů látky dihydromyrcenol pocházející z Indie

(2007/535/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

(1)

Dne 11. listopadu 2006 Komise oznámila prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozů látky dihydromyrcenol o čistotě nejméně 93 % hmotnostních pocházející z Indie, obvykle kódu KN ex 2905 22 90, do Společenství.

(2)

Toto antisubvenční řízení bylo zahájeno podle článku 10 základního nařízení v návaznosti na podnět, který podali dne 29. září 2006 tito výrobci ve Společenství: Destilaciones Bordas Chinchurreta S.A. a Sensient Fragrances S.A. (dále jen „žadatelé“) představující významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby dihydromyrcenolu ve Společenství. Podnět obsahoval zjevné důkazy o existenci subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostatečné odůvodnění pro zahájení řízení.

(3)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovovala orgány v Indii, vyvážející výrobce v Indii, dovozce a dotčené známé uživatele a jejich sdružení a žadatele. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

B.   STAŽENÍ PODNĚTU

(4)

Dopisem Komisi ze dne 25. května 2007 žadatelé svůj podnět oficiálně stáhli.

(5)

Podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení platí, že pokud je podnět stažen, může být řízení zastaveno s výjimkou případu, kdy to není v zájmu Společenství.

(6)

Komise se domnívala, že by současné řízení mělo být zastaveno, jelikož šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by naznačovaly, že zastavení není v zájmu Společenství. Zúčastněné strany o tom byly informovány a dostaly příležitost se vyjádřit. Žádné námitky nebyly obdrženy.

(7)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise k závěru, že antisubvenční řízení týkající se dovozů látky dihydromyrcenol pocházející z Indie do Společenství by mělo být zastaveno bez uložení vyrovnávacích opatření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Jediný článek

Antisubvenční řízení týkající se dovozů látky dihydromyrcenol o čistotě nejméně 93 % hmotnostních pocházející z Indie, obvykle kódu KN ex 2905 22 90, se zastavuje.

V Bruselu dne 27. července 2007.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. C 275, 11.11.2006, s. 29.


Evropská centrální banka

28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/46


OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 20. července 2007,

kterými se mění obecné zásady ECB/2006/28 o správě devizových rezerv Evropské centrální banky národními centrálními bankami a o právních podkladech pro operace s těmito rezervami

(ECB/2007/6)

(2007/536/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 105 odst. 2 třetí odrážku této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na čl. 3.1 třetí odrážku a články 12.1 a 30.6 tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 30.1 statutu poskytují národní centrální banky členských států, které přijaly euro, Evropské centrální bance (ECB) devizové rezervy a ECB má plné právo držet a spravovat devizové rezervy, které na ni byly převedeny.

(2)

Podle článků 9.2 a 12.1 statutu může ECB výkon některých svých činností zabezpečit prostřednictvím národních centrálních bank a může se na národní centrální banky obracet se žádostmi o provedení některých jejích operací. ECB má proto za to, že národní centrální banky by měly devizové rezervy, které byly na ECB převedeny, spravovat jako její mandatáři.

(3)

Podle obecných zásad ECB/2006/28 ze dne 21. prosince 2006 o správě devizových rezerv Evropské centrální banky národními centrálními bankami a o právních podkladech pro operace s těmito rezervami (1) je každá národní centrální banka zúčastněného členského státu povinna provádět operace s devizovými rezervami ECB jako mandatář ECB, přičemž používá právní podklady, které jsou v uvedených obecných zásadách stanoveny.

(4)

Pro účely budoucího vstupu členských států do HMU je třeba změnit definici „evropských zemí“ v obecných zásadách ECB/2006/28.

(5)

S cílem zahrnout do seznamu způsobilých nástrojů nový nástroj týkající se úrokových swapů, které se považují za mimoburzovní operace s deriváty v případě, kdy je expozice, jež přesahuje určité hranice, zajištěna, je třeba obecné zásady ECB/2006/28 dále změnit tak, aby stanovily, že úrokové swapy mají být podloženy jako mimoburzovní operace s deriváty,

PŘIJALA TYTO OBECNÉ ZÁSADY:

Článek 1

Obecné zásady ECB/2006/28 se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Pro účely těchto obecných zásad se rozumí:

‚evropskými zeměmi‘ všechny členské státy, které v souladu se Smlouvou přijaly euro, jakož i Dánsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království (jen Anglie a Wales),

‚zúčastněnou národní centrální bankou‘ národní centrální banka členského státu, který přijal euro.“

2)

V čl. 3 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.   Veškeré operace s devizovými rezervami ECB se provádějí na základě standardních právních podkladů, jak to požaduje tento článek. Výkonná rada však může rozhodnout, že namísto dohody stanovené v bodě 1 písm. a) nebo bodě 2 písm. a) přílohy I těchto obecných zásad se ve vztahu k členskému státu po přijetí eura použije standardní dohoda stanovená v bodě 1 písm. c) nebo bodě 2 písm. c) přílohy I těchto obecných zásad, pokud s ohledem na použití uvedené standardní dohody v tomto členském státě není k dispozici právní posouzení ve formě a s obsahem, které jsou pro ECB přijatelné. Výkonná rada neprodleně informuje Radu guvernérů o každém rozhodnutí, které přijala podle tohoto ustanovení.

2.   Zajištěné operace s devizovými rezervami ECB včetně dohod o zpětném odkupu, dohod o zpětném odprodeji, dohod o operacích typu ‚buy/sell-back‘ a dohod o operacích typu ‚sell/buy-back‘ a všechny mimoburzovní operace s deriváty týkající se devizových rezerv ECB jsou podloženy standardními dohodami uvedenými v příloze I, a to ve znění aktuálně schváleném či pozměněném ECB.“

3)

V příloze I se bod 2 nahrazuje tímto:

„2.

Všechny mimoburzovní operace s deriváty, které se týkají devizových rezerv ECB (včetně úrokových swapů, u nichž je expozice zajištěna kolaterálem), musí být právně podloženy níže uvedenými standardními dohodami ve znění aktuálně schváleném nebo pozměněném ECB:

a)

Rámcová dohoda FBE pro finanční operace (znění z roku 2004) pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva některé z evropských zemí;

b)

‚1992 International Swaps and Derivatives Association Master Agreement‘ (pro více měn – přeshraniční, verze podle práva státu New York) pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva Spojených států (federálního práva nebo práva jednotlivých států), a

c)

‚1992 International Swaps and Derivatives Association Master Agreement‘ (pro více měn – přeshraniční, verze podle anglického práva) pro operace s protistranami, které jsou založeny nebo registrovány podle práva zemí jiných než těch, které jsou uvedeny v písmenech a) či b).“

Článek 2

Tyto obecné zásady vstupují v platnost dnem 27. července 2007.

Článek 3

Tyto obecné zásady jsou určeny národním centrálním bankám členských států, které přijaly euro.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 20. července 2007.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET


(1)  Úř. věst. C 17, 28.1.2007, s. 5.


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/48


ROZHODNUTÍ POLITICKÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO VÝBORU DARFUR/6/2007

ze dne 18. července 2007

o jmenování vojenského poradce zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán

(2007/537/SZBP)

POLITICKÝ A BEZPEČNOSTNÍ VÝBOR,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 25 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na společnou akci Rady 2005/557/SZBP ze dne 18. července 2005 o civilně-vojenské akci Evropské unie na podporu mise Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu (1), a zejména na článek 4 této společné akce,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 19. dubna 2007 Rada přijala rozhodnutí 2007/238/SZBP (2) o jmenování pana Torbena BRYLLEHO zvláštním zástupcem Evropské unie pro Súdán.

(2)

Zvláštní zástupce EU pro Súdán zajišťuje mimo jiné koordinaci a návaznost příspěvků Evropské unie misi Africké unie v oblasti Dárfúru v Súdánu (AMIS). V souladu s čl. 5 odst. 2 společné akce 2005/557/SZBP a pod vedením zvláštního zástupce EU řídí koordinační jednotka EU v Addis Abebě (ACC), kterou tvoří politický poradce, vojenský poradce a policejní poradce, každodenní koordinaci se všemi příslušnými činiteli EU a s Centrem správní kontroly a řízení (ACMC) v linii velení Africké unie v Addis Abebě, za účelem promyšlené a včasné podpory AMIS ze strany EU.

(3)

Článkem 4 společné akce 2005/557/SZBP zmocnila Rada Politický a bezpečnostní výbor, aby na návrh generálního tajemníka, vysokého představitele, vycházející z doporučení zvláštního zástupce EU, jmenoval vojenského poradce zvláštního zástupce EU.

(4)

Generální tajemník, vysoký představitel na doporučení zvláštního zástupce EU navrhl, aby byl novým vojenským poradcem zvláštního zástupce EU jmenován plukovník Michel BILLARD.

(5)

V souladu s článkem 6 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko neúčastní vypracovávání a provádění těch rozhodnutí a činností Evropské unie, které mají vliv na obranu,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Plukovník Michel BILLARD je jmenován vojenským poradcem zvláštního zástupce Evropské unie pro Súdán.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem 24. července 2007.

V Bruselu dne 18. července 2007.

Za Politický a bezpečnostní výbor

předseda

C. DURRANT PAIS


(1)  Úř. věst. L 188, 20.7.2005, s. 46. Společná akce ve znění společné akce 2007/245/SZBP (Úř. věst. L 106, 24.4.2007, s. 65).

(2)  Úř. věst. L 103, 20.4.2007, s. 52.


AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY VI SMLOUVY O EU

28.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 196/49


ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY EUROPOLU

ze dne 18. července 2007

o přijetí podmínek a postupů, které stanovil Europol pro úpravu částek zmíněných v příloze rozhodnutí správní rady Europolu ze dne 16. listopadu 1999 o daních uplatňovaných na platy a požitky vyplácené zaměstnancům Europolu ve prospěch Europolu

(2007/538/ES)

SPRÁVNÍ RADA EUROPOLU,

s ohledem na protokol vypracovaný na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii a čl. 41 odst. 3 Úmluvy o Europolu o výsadách a imunitách Europolu, členů jeho orgánů, náměstků ředitelů a zaměstnanců Europolu (1), a zejména na článek 10 uvedeného protokolu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada rozhodla dne 12. června 2007 upravit platy a požitky úředníků Europolu o 1,5 % se zpětným účinkem ode dne 1. července 2006.

(2)

Správní rada rozhodla dne 18. července 2007 provést zvýšení částek zmíněných v článku 4 přílohy rozhodnutí správní rady ze dne 16. listopadu 1999 (2) o totéž procento a k témuž datu, jak je stanoveno rozhodnutím Rady ze dne 12. června 2007, zmíněným v 1. bodě odůvodnění.

(3)

V souladu se stejným rozhodnutím správní rady ze dne 18. července 2007 by upravené částky měly být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

S účinkem od 1. července 2006:

1)

Částka uvedená v první větě článku 4 přílohy rozhodnutí správní rady Europolu ze dne 16. listopadu 1999 bude nahrazena částkou 113,68 EUR.

2)

Částky v eurech v tabulce uvedené v článku 4 přílohy rozhodnutí správní rady Europolu ze dne 16. listopadu 1999 budou nahrazeny následovně:

 

8 % k částkám mezi 113,68 a 2 002,41 EUR

 

10 % k částkám mezi 2 002,42 a 2 758,01 EUR

 

12,5 % k částkám mezi 2 758,02 a 3 160,83 EUR

 

15 % k částkám mezi 3 160,84 a 3 589,60 EUR

 

17,5 % k částkám mezi 3 589,61 a 3 992,45 EUR

 

20 % k částkám mezi 3 992,46 a 4 382,91 EUR

 

22,5 % k částkám mezi 4 382,92 a 4 785,73 EUR

 

25 % k částkám mezi 4 785,74 a 5 176,21 EUR

 

27,5 % k částkám mezi 5 176,22 a 5 579,03 EUR

 

30 % k částkám mezi 5 579,04 a 5 969,51 EUR

 

32,5 % k částkám mezi 5 969,52 a 6 372,33 EUR

 

35 % k částkám mezi 6 372,34 a 6 763,42 EUR

 

40 % k částkám mezi 6 763,43 a 7 166,26 EUR

 

45 % k částkám nad 7 166,27 EUR.

Článek 2

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem následujícím po jeho přijetí.

V Haagu dne 18. července 2007.

Jaime FERNANDES

předseda správní rady


(1)  Úř. věst. C 221, 19.7.1997, s. 2.

(2)  Úř. věst. C 65, 28.2.2001, s. 8.