I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

14.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 184/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 824/2007

ze dne 10. července 2007

o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Společenství pro některé produkty rybolovu pro období 2007 až 2009

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 26 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zásobování Společenství některými produkty rybolovu je v současné době závislé na dovozu ze třetích zemí. V zájmu Společenství je v rámci příslušné výše celních kvót Společenství částečně nebo zcela pozastavit uplatňování cel na tyto produkty. Aby nedošlo k ohrožení perspektiv rozvoje těchto produktů ve Společenství a zajistilo se přiměřené zásobování zpracovatelského průmyslu, je třeba otevřít takové kvóty, jež budou uplatňovat odlišná cla podle citlivosti daného produktu na trhu Společenství.

(2)	Všem dovozcům Společenství by měl být k těmto kvótám zajištěn rovnocenný a trvalý přístup a sazby stanovené pro tyto kvóty by měly být stejnoměrně uplatňovány na veškerý dovoz dotyčných produktů do všech členských států, dokud se kvóty nevyčerpají.

(3)

Pro zajištění účinnosti společné správy kvót by mělo být členským státům umožněno čerpat z výše kvót potřebná množství odpovídající jejich skutečnému dovozu. Protože tento způsob správy vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí, měla by být Komise především schopna sledovat tempo, jakým jsou kvóty čerpány, a podle toho členské státy informovat.

(4)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (1), stanoví systém správy kvót, který se řídí chronologickým sledem dat přijetí celních prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu. Celní kvóty otevřené tímto nařízením by měly Komise a členské státy řídit v souladu s uvedeným systémem.

(5)

Použitelnost nařízení Rady (ES) č. 379/2004 ze dne 24. února 2004 o otevření a způsobu řízení autonomních celních kvót Společenství pro některé produkty rybolovu (2) skončila dne 31. prosince 2006. Pro období ode dne 1. ledna 2007 do dne vstupu tohoto nařízení v platnost nebyly k dispozici žádné kvóty. Dále vzhledem ke skutečnosti, že všechny kvóty otevřené tímto nařízením jsou vázány na podmínky zvláštního použití, aby se na ně mohlo vztahovat zvýhodněné sazební zacházení, nelze toto nařízení provést se zpětnou působností. Z důvodu zajištění určité návaznosti na předchozí systém kvót je proto třeba zavést nový režim, který umožní snížit dovozní cla u produktů rybolovu, jež byly v období od 1. ledna 2007 do dne vstupu tohoto nařízení v platnost propuštěny do oběhu. Tento nový režim by měl náležitě zohlednit podmínky zvláštního použití a dostupný počet konkrétních kvót.

(6)	Vzhledem k naléhavým důvodům je třeba povolit výjimku ze lhůty šesti týdnů uvedené v části I bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke smlouvám o založení Evropských společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Dovozní cla u produktů uvedených v příloze se pozastavují, a to v celních kvótách, na úrovních sazeb pro jednotlivá období a ve výších tam stanovených.

2. Na dovoz produktů uvedených v příloze se kvóty uvedené v odstavci 1 vztahují pouze v případě, že je deklarovaná celní hodnota rovna alespoň referenční ceně, která byla nebo má být stanovena podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (3).

Článek 2

Celní kvóty uvedené v článku 1 spravuje Komise v souladu s články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93.

Článek 3

Komise a členské státy úzce spolupracují, aby zajistili dodržování tohoto nařízení.

Článek 4

1. Cla u produktů rybolovu, jež byly v období od 1. ledna 2007 do 17. července 2007 propuštěny do oběhu a jež spadají do působnosti některé z celních kvót uvedených v příloze, lze na žádost deklaranta snížit podle celních sazeb tam stanovených.

2. Žádost se podává, spolu s udáním příslušné kvóty, do 14. srpna 2007 celnímu úřadu pověřenému propuštěním dotčeného produktu do oběhu. K žádosti se přiloží veškerá příslušná dokumentace prokazující, že dovážený produkt spadá do působnosti kvóty a že byl nebo bude používán v souladu s podmínkami zvláštního použití, jež jsou pro příslušnou celní kvótu stanoveny v příloze.

3. Tento článek se použije, pouze pokud to zůstatek příslušné celní kvóty v den obdržení náležitě odůvodněné žádosti dovolí. Články 308a, 308b a 308c nařízení (EHS) č. 2454/93 se použijí obdobně.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. července 2007.

Za Radu

předseda

F. TEIXEIRA DOS SANTOS

(1) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 214/2007 (Úř. věst. L 62, 1.3.2007, s. 6).

(2) Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 7. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1723/2006 (Úř. věst. L 324, 23.11.2006, s. 1).

(3) Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1759/2006 (Úř. věst. L 335, 1.12.2006, s. 3).

PŘÍLOHA

Pořadové číslo	Kód KN	Kód TARIC	Popis zboží	Roční výše kvóty (v tunách)	Clo	Kvótové období
09.2759	ex 0302 50 10	20	Treska (Gadus morhua, Gadus ogac, Gadus macrocephalus), kromě jater, jiker a mlíčí, čerstvá, chlazená nebo zmrazená, na zpracování (1) (2)	80 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0302 50 90	10
	ex 0303 52 10	10
	ex 0303 52 30	10
	ex 0303 52 90	10
09.2765	ex 0305 62 00	20 25 29	Treska (Gadus morhua, Gadus ogac, Gadus macrocephalus) a treska polární (Boreogadus saida), solené nebo ve slaném nálevu, ne však sušené nebo uzené, na zpracování (1) (2)	10 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0305 69 10	10
09.2761	ex 0304 29 91	10	Treskovník novozélandský (Macruronus spp.), zmrazené filé a ostatní maso, na zpracování (1) (2)	20 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0304 29 99	41 81
	ex 0304 99 99	60 81
09.2760	ex 0303 78 11	10	Štikozubec (Merluccius spp. vyjma Merluccius merluccius, Urophycis spp.) a hruj černá (Genypterus blacodes), zmrazené, na zpracování (1) (2)	15 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0303 78 12	10
	ex 0303 78 13	10
	ex 0303 78 19	11 81
	ex 0303 78 90	10
	ex 0303 79 93	10
09.2766	ex 0304 29 99	71	Treska patagonská (Micromesistius australis), zmrazené filé a ostatní maso, na zpracování (1) (2)	2 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0304 99 99	91
09.2770	ex 0305 63 00	10	Sardel argentinská (Engraulis anchoita), solená nebo ve slaném nálevu, ne však sušená nebo uzená, na zpracování (1) (2)	10 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
09.2788	ex 0302 40 00	10	Sledi (Clupea harengus, Clupea pallasii) o kusové hmotnosti převyšující 100 g nebo řezy o kusové hmotnosti převyšující 80 g, vyjma játra, jikry a mlíčí, na zpracování (1) (2)	20 000	0 %	1.10.2007–31.12.2007
	ex 0303 51 00	10				1.10.2008–31.12.2008
	ex 0304 19 97	10				1.10.2009–31.12.2009
	ex 0304 99 23	10
09.2792	ex 1604 12 99	10	Sledi, kořenění a/nebo naložení v octu, ve slaném nálevu, konzervovaní v barelech o čisté suché hmotnosti nejméně 70 kg, na zpracování (1) (2)	10 000	6 %	1.1.2007–31.12.2009
09.2790	ex 1604 14 16	20	Filé známé jako „hřbety“ tuňáků a tuňáků pruhovaných, na zpracování (1) (2)	8 000	6 %	1.1.2007–31.12.2007
		30		9 000	6 %	1.1.2008–31.12.2008
		95		10 000	6 %	1.1.2009–31.12.2009
09.2762	ex 0306 11 10	10	Langusty a jiní mořští raci (Palinurus spp., Panulirus spp., Jasus spp.), zmrazené, na zpracování (1) (2) (3)	1 500	6 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0306 11 90	10
09.2794	ex 1605 20 10	50	Krevetka severní (Pandalus borealis); uvařená a vyloupaná, na zpracování (1) (2) (4)	20 000	6 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 1605 20 99	45
09.2785	ex 0307 49 59	10	Tělo olihně (Ommastrephes spp. – vyjma Ommastrephes sagittatus –, Nototodarus spp., Sepioteuthis spp.) a Illex spp., zmrazené, s kůží a ploutvemi, na zpracování (1) (2)	45 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0307 99 11	10
09.2786	ex 0307 49 59	20	Tělo olihně (Ommastrephes spp. – vyjma Ommastrephes sagittatus –, Nototodarus spp., Sepioteuthis spp.) a Illex spp., zmrazené celé nebo zmrazená chapadla a ploutve, na zpracování (1) (2)	1 500	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0307 99 11	20
09.2772	ex 0304 99 10	10	Surimi, zmrazené, na zpracování (1) (2)	55 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
09.2774	ex 0304 29 58	10	Štikozubec tichomořský (Merluccius productus), zmrazené filé, na zpracování (1) (2)	15 000	4 %	1.1.2007–31.12.2009
09.2776	ex 0304 29 21	10	Treska (Gadus morhua, Gadus macrocephalus), zmrazené filé a maso, na zpracování (1) (2)	20 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0304 29 29	20
	ex 0304 99 31	10
	ex 0304 99 33	10
09.2778	ex 0304 29 99	65	Jazyk, zmrazené filé a ostatní rybí maso (Limanda aspera, Lepidopsetta bilineata, Pleuronectes quadrituberculatus) na zpracování (1) (2)	5 000	0 %	1.1.2007–31.12.2009
	ex 0304 99 99	65

(1) Na zařazení do této podpoložky se vztahují podmínky stanovené v příslušných ustanoveních Společenství (viz články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93).

(2) Tato kvóta je dostupná pro produkty určené k jakýmkoliv zpracovatelským úkonům, nejedná-li se o jeden nebo více z úkonů následujících:

—	čištění, kuchání, odstranění hlavy a ocasu,

—	dělení (vyjma dělení na kostky, filetování, výrobu plátků nebo dělení zmrazených bloků nebo dělení zmrazených bloků prokládaného filé),

—	vzorkování, třídění,

—	označování,

—

balení,

—

chlazení,

—	zmrazování,

—	hluboké zmrazování,

—	rozmrazování, oddělování.

Kvóta není dostupná pro produkty určené dále ke zpracování (nebo úkonům), jež k udělení kvóty opravňuje (opravňují), ale zároveň probíhá (probíhají) na úrovni maloobchodního prodeje nebo v restauračních provozech. Snížení cel se vztahuje pouze na ryby určené k lidské spotřebě.

(3) Kvóta však bude přidělena produktům kódů KN 0306111010 a 0306119010, projdou-li jedním nebo oběma z následujících zpracovatelských úkonů:

—	dělení zmrazeného humra,

—	tepelné zpracování zmrazeného humra za účelem odstranění vnitřního odpadového materiálu.

(4) Kvóta však bude přidělena produktům kódů KN 1605201050 a 1605209945, projdou-li následujícím zpracovatelským úkonem:

—

zpracování krevet a garnátů ošetřením balícími plyny, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/2/ES ze dne 20. února 1995 o potravinářských přídatných látkách jiných než barviva a náhradní sladidla (Úř. věst. L 61, 18.3.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/52/ES (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 10)).

PROHLÁŠENÍ KOMISE A RADY

Komise a Rada opětovaně prohlašují, že pokrývání vrstvou ledu musí být spojeno se zmrazením produktu a tudíž nemůže představovat způsob zpracování opravňující k čerpání kvóty ve smyslu poznámky pod čarou b).

14.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 184/17

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/36/ES

ze dne 11. července 2007

o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 44 a 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise ve sdělení Radě a Evropskému parlamentu ze dne 21. května 2003„Modernizace práva společností a efektivnější řízení podniků v Evropské unii – plán postupu“ uvedla, že by měly být přijaty nové vhodné iniciativy s cílem posílit práva akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi a že problémy související s přeshraničním hlasováním by se měly bezodkladně řešit.

(2)

Evropský parlament vyjádřil v usnesení ze dne 21. dubna 2004 (3) podporu záměru Komise posílit práva akcionářů, zejména prostřednictvím rozšíření pravidel o průhlednosti, hlasování na základě plné moci, možnosti účasti na valných hromadách elektronickými prostředky a zajištění možnosti vykonávat hlasovací práva přes hranice.

(3)

Vlastníci akcií s hlasovacím právem by měli mít možnost tato práva vykonávat, protože jsou zohledněna v ceně, kterou musí zaplatit při jejich nabytí. Navíc je účinná kontrola akcionáři předpokladem řádné správy a řízení společností, a proto by se měla usnadňovat a podporovat. Z tohoto důvodu je nezbytné přijmout opatření ke sblížení právních předpisů členských států v tomto ohledu. Překážky, které odrazují akcionáře od hlasování, jako je například podmínění výkonu hlasovacích práv pozastavením nakládání s akciemi po určitou dobu před valnou hromadou, by měly být odstraněny. Touto směrnicí však nejsou dotčeny stávající právní předpisy Společenství o podílech emitovaných subjekty kolektivního investování nebo o podílech, které tyto subjekty nabyly či prodaly.

(4)

Stávající právní předpisy Společenství nejsou pro dosažení tohoto cíle dostatečné. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (4), se zaměřuje na informace, které musí emitenti uveřejnit na trhu, a neupravuje tedy samotný průběh hlasování akcionářů. Navíc směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu (5), ukládá emitentům povinnost zpřístupnit určité informace a dokumenty důležité pro valnou hromadu, ale tyto informace a dokumenty mají být zpřístupněny v členském státě emitenta. Proto by v zájmu ochrany investorů a podpory snadného a účinného výkonu práv akcionářů, která jsou spojena s akciemi s hlasovacím právem, měly být stanoveny určité minimální standardy. Pokud jde o jiná než hlasovací práva, mohou členské státy rozšířit tyto minimální standardy i na akcie bez hlasovacího práva, pokud se na takové akcie již tyto standardy nevztahují.

(5)

Značné podíly akcií ve společnostech s kótovanými akciemi vlastní akcionáři, kteří nemají bydliště ani sídlo v členském státě, ve kterém má společnost sídlo. Tito akcionáři-nerezidenti by měli mít možnost vykonávat svá práva v souvislosti s valnou hromadou stejně snadno jako akcionáři-rezidenti členského státu, v němž má společnost sídlo. To vyžaduje odstranění stávajících překážek, které brání akcionářům-nerezidentům v přístupu k informacím důležitým pro valnou hromadu a ve výkonu hlasovacích práv, aniž by byli na valné hromadě osobně přítomni. Odstranění těchto překážek by mělo být rovněž přínosné pro akcionáře-rezidenty, kteří se valné hromady neúčastní nebo se jí zúčastnit nemohou.

(6)

Akcionáři by měli mít možnost hlasovat se znalostí věci v průběhu valné hromady nebo před jejím konáním, bez ohledu na své bydliště nebo sídlo. Všichni akcionáři by měli mít dostatečný čas na posouzení dokumentů určených k předložení valné hromadě a na rozhodnutí, jak budou ohledně svých akcií hlasovat. Za tímto účelem by mělo být konání valné hromady akcionářům včas oznámeno a měly by jim být poskytnuty veškeré zprávy, které mají být valné hromadě předloženy. Měly by se využívat možnosti moderních technologií, které nabízejí okamžitou dostupnost informací. Tato směrnice předpokládá, že všechny společnosti s kótovanými akciemi již mají internetové stránky.

(7)

Akcionáři by měli mít v zásadě možnost zařazovat body na pořad jednání valné hromady a předkládat návrhy usnesení k jednotlivým bodům pořadu jednání. Aniž jsou dotčeny různé časové rámce a předepsané postupy, které jsou v současnosti platné ve Společenství, měl by být výkon těchto práv podřízen dvěma základním pravidlům, totiž že žádná hranice požadovaná pro výkon těchto práv nesmí být vyšší než 5 % základního kapitálu společnosti a že všichni akcionáři by měli vždy obdržet konečnou verzi pořadu jednání dostatečně včas, aby se mohli připravit na diskusi a hlasování ke každému bodu pořadu jednání.

(8)	Každý akcionář by měl mít v zásadě možnost klást otázky související s body pořadu jednání valné hromady a dostat na ně odpověď, přičemž předpisy o tom, jak a kdy mají být otázky pokládány a zodpovídány, by měly stanovit členské státy.

(9)

Společnostem by neměly být kladeny žádné právní překážky v tom, aby nabízely svým akcionářům možnost účasti na valné hromadě elektronickými prostředky. Hlasování bez osobní přítomnosti na valné hromadě, ať už korespondenčně nebo elektronickými prostředky, by nemělo být předmětem jiných omezení, než která jsou potřebná pro ověření totožnosti a pro zabezpečení elektronické komunikace. To by však nemělo bránit členským státům v přijetí předpisů, jejichž cílem je zajistit, aby hlasování odráželo za všech okolností záměr akcionářů, včetně pravidel zaměřených na řešení situací, kdy nastanou nebo vyjdou najevo nové okolnosti poté, co akcionář již odevzdal svůj hlas korespondenčně nebo elektronickými prostředky.

(10)

Řádná správa a řízení společností vyžadují hladký a účinný průběh hlasování na základě plné moci. Stávající omezení a překážky, které způsobují, že hlasování na základě plné moci je těžkopádné a nákladné, by proto měly být odstraněny. Řádná správa a řízení společností však rovněž vyžadují přiměřené záruky proti možnému zneužití hlasování na základě plné moci. Zmocněnec by měl být proto povinen dodržovat veškeré pokyny, které obdržel od akcionáře, a členské státy by měly být schopny zavést vhodná opatření, která zajistí, že zmocněnec nesleduje jiný zájem než zájem akcionáře, bez ohledu na důvod, který střet zájmů způsobil. Opatření proti možnému zneužití mohou zahrnovat zejména pravidla, která členské státy přijmou pro regulaci činnosti osob, jež se aktivně snaží shromažďovat plné moci nebo jež skutečně shromáždily více než určitý významný počet plných mocí, aby se zajistila odpovídající míra spolehlivosti a průhlednosti. Podle této směrnice mají akcionáři neomezené právo udělit těmto osobám plnou moc, aby je zastoupily a hlasovaly jejich jménem na valných hromadách. Touto směrnicí však nejsou dotčeny pravidla nebo sankce, které mohou členské státy uložit těmto osobám, pokud hlasovaly na základě podvodného použití shromážděných plných mocí. Tato směrnice navíc neukládá společnostem povinnost ověřovat, zda zmocněnci hlasují v souladu s hlasovacími pokyny od akcionářů, kteří je k hlasování zmocnili.

(11)

Jestliže se hlasování provádí prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, závisí účinnost hlasování podle pokynů do značné míry na efektivitě řetězce zprostředkovatelů, vzhledem k tomu, že investoři nemohou zpravidla vykonávat hlasovací práva spojená se svými akciemi bez spolupráce s každým zprostředkovatelem v řetězci, který nemusí mít na akciích ekonomický zájem. S cílem umožnit investorům výkon jejich hlasovacích práv v přeshraničních situacích je proto důležité, aby zprostředkovatelé usnadňovali výkon hlasovacích práv. Podrobněji by se touto problematikou měla zabývat Komise v rámci doporučení s cílem zajistit, aby investoři měli přístup k účinným hlasovacím službám a aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s pokyny investorů.

(12)	Ačkoli je načasování zpřístupnění počtu hlasů, které byly elektronickými prostředky nebo korespondenčně odevzdány před valnou hromadou, správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu společnosti či veřejnosti významnou součástí správy a řízení společnosti, mohou je určit členské státy.

(13)	Výsledky hlasování by měly být zjištěny způsoby, které co nejpřesněji odrážejí hlasovací záměry vyjádřené akcionáři, a tyto výsledky by po valné hromadě měly být průhledným způsobem uveřejněny alespoň na internetových stránkách společnosti.

(14)

Jelikož cíle této směrnice, totiž umožnit akcionářům účinně vykonávat svá práva v celém Společenství, nemůže být na základě stávajících právních předpisů Společenství uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je potřebné pro dosažení tohoto cíle.

(15)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (6) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví požadavky související s výkonem některých práv akcionářů, jež jsou spojena s akciemi s hlasovacím právem, na valné hromadě společností, které mají sídlo v členském státě a jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě.

2. K právní úpravě záležitostí upravených touto směrnicí je příslušný členský stát, v němž má společnost sídlo, a „rozhodným právem“ se rozumí právo tohoto členského státu.

3. Členské státy mohou z působnosti této směrnice vyloučit tyto typy společností:

a)	subjekty kolektivního investování ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (7);

subjekty, jejichž výhradním předmětem činnosti je kolektivní investování kapitálu získaného od veřejnosti, které provozují svou činnost na základě zásady rozložení rizik a které neusilují o získání právní ani řídící kontroly nad žádným emitentem akcií svých podkladových investic, za předpokladu, že tyto subjekty kolektivního investování jsou povoleny a podléhají dozoru příslušných orgánů a že mají depozitáře vykonávajícího činnosti rovnocenné činnostem stanoveným ve směrnici 85/611/EHS;

družstva.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„regulovaným trhem“ trh, tak jak je definován v čl. 4 odst. 1 bodě 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů (8);

b)	„akcionářem“ fyzická anebo právnická osoba, která je považována za akcionáře podle rozhodného práva;

c)	„plnou mocí“ oprávnění fyzické nebo právnické osoby akcionářem k výkonu některých nebo všech práv akcionáře na valné hromadě jeho jménem.

Článek 3

Další vnitrostátní opatření

Tato směrnice nebrání členským státům ukládat společnostem další povinnosti ani přijímat další opatření s cílem usnadnit akcionářům výkon práv uvedených v této směrnici.

KAPITOLA II

VALNÁ HROMADA AKCIONÁŘŮ

Článek 4

Rovné zacházení s akcionáři

Společnost zajišťuje rovné zacházení se všemi akcionáři, kteří mají stejné postavení, pokud jde o účast a hlasování na valné hromadě.

Článek 5

Informace před konáním valné hromady

1. Aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 a čl. 11 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (9), zajistí členské státy, aby společnost uveřejnila oznámení o konání valné hromady jedním ze způsobů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nejpozději dvacátý první den přede dnem konání valné hromady.

Členské státy mohou stanovit, že v případech, kdy společnost umožňuje akcionářům hlasovat elektronickými prostředky dostupnými všem akcionářům, může valná hromada akcionářů rozhodnout o uveřejnění oznámení o konání jiné než řádné valné hromady jedním ze způsobů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nejpozději čtrnáctý den přede dnem konání valné hromady. Toto rozhodnutí musí být přijato nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů spojených se zastoupenými akciemi nebo se zastoupeným upsaným základním kapitálem a na dobu ne delší než do příští řádné valné hromady.

Členské státy nemusí ukládat minimální lhůty uvedené v prvním a druhém pododstavci pro uveřejnění druhého či následného oznámení o konání valné hromady, která se koná v důsledku toho, že nebylo dosaženo schopnosti usnášení pro valnou hromadu svolanou prvním oznámením, pokud byl dodržen tento článek při uveřejnění prvního oznámení, pokud pořad jednání neobsahuje nové body a pokud mezi konečným oznámením a dnem konání valné hromady uplyne nejméně deset dnů.

2. Aniž jsou dotčeny další požadavky na oznamování nebo uveřejňování stanovené příslušným členským státem ve smyslu čl. 1 odst. 2, uveřejňuje společnost oznámení o konání valné hromady podle odstavce 1 tohoto článku způsobem, který zajistí rychlý a nediskriminující přístup. Členský stát od společností vyžaduje, aby používala takové sdělovací prostředky, od nichž lze rozumně očekávat, že zprostředkují účinným způsobem informace veřejnosti v celém Společenství. Členský stát nesmí ukládat povinnost výhradního využití sdělovacích prostředků, jejichž provozovatelé jsou usazeni na jeho území.

Členský stát nemusí uplatňovat první pododstavec na společnost, která je schopna zjistit jména a adresy svých akcionářů z aktuálního seznamu akcionářů, má-li tato společnost povinnost zaslat pozvánku každému ze svých akcionářů.

Společnost nesmí za uveřejnění oznámení nebo zaslání pozvánky předepsaným způsobem účtovat žádné specifické náklady.

3. Oznámení o konání valné hromady uvedené v odstavci 1 musí alespoň

a)	přesně uvádět, kdy a kde se valná hromada koná a jaký je navržený pořad jejího jednání;

obsahovat jasný a přesný popis postupů, které musí akcionáři dodržet, aby se mohli účastnit valné hromady a hlasovat na ní. To zahrnuje informace o

právech akcionářů podle článku 6, jestliže mohou být tato práva vykonávána po uveřejnění oznámení, a podle článku 9, a o lhůtách, ve kterých mohou být tato práva vykonána; oznámení se může omezit pouze na stanovení lhůt, ve kterých mohou být tato práva vykonána, pokud obsahuje odkaz na podrobnější informace o těchto právech zpřístupněné na internetových stránkách společnosti,

ii)	průběhu hlasování na základě plné moci, zejména o formách hlasování na základě plné moci a prostředcích, jimiž je společnost připravena přijímat elektronická oznámení o udělení plné moci, a

iii)	případně průběhu korespondenčního hlasování nebo hlasování elektronickými prostředky;

c)	uvádět rozhodný den ve smyslu čl. 7 odst. 2, pokud je určen, a vysvětlit, že právo účasti a hlasování na valné hromadě mají výhradně osoby, které jsou akcionáři k rozhodnému dnu;

d)	uvádět, kde a jak je možno získat úplné nezkrácené znění dokumentů a návrhů usnesení uvedených v odst. 4 písm. c) a d);

e)	uvádět adresu internetových stránek, kde budou zpřístupněny informace uvedené v odstavci 4.

4. Členské státy zajistí, že společnost po nepřetržité období, které začíná nejpozději dvacátý první den přede dnem konání valné hromady a které zahrnuje den konání valné hromady, zpřístupní akcionářům na svých internetových stránkách alespoň tyto informace:

a)	oznámení o konání valné hromady uvedené v odstavci 1;

b)	celkový počet akcií a hlasovacích práv v den svolání (včetně oddělených součtů pro každý druh akcií, jestliže je základní kapitál společnosti rozdělen do dvou nebo více druhů akcií);

c)	dokumenty, které mají být předloženy valné hromadě;

návrh usnesení, nebo pokud není předkládán žádný návrh usnesení, vyjádření příslušného orgánu společnosti určeného na základě rozhodného práva ke každému bodu navrhovaného pořadu jednání valné hromady; kromě toho se co nejdříve po obdržení společností na internetové stránky připojí návrhy usnesení předložené akcionáři;

e)	případně formuláře pro účely hlasování na základě plné moci nebo korespondenčně, pokud nejsou tyto formuláře zaslány přímo každému akcionáři.

Nemohou-li být formuláře uvedené v písmenu e) z technických důvodů zpřístupněny na internetu, informuje společnost na své stránce o možnosti získat je v tištěné podobě. V tom případě zašle společnost bezplatně tyto formuláře poštovní službou každému akcionáři, který o to požádá.

Je-li na základě čl. 9 odst. 4 nebo čl. 11 odst. 4 směrnice 2004/25/ES nebo na základě odst. 1 druhého pododstavce tohoto článku oznámení o konání valné hromady uveřejněno později než dvacátý první den přede dnem jejího konání, lhůta uvedená v tomto odstavci se odpovídajícím způsobem zkracuje.

Článek 6

Právo zařazovat body na pořad jednání valné hromady a předkládat návrhy usnesení

1. Členské státy zajistí, aby akcionáři jednající samostatně nebo společně

a)	měli právo zařazovat body na pořad jednání valné hromady za předpokladu, že každý z těchto bodů je doplněn odůvodněním nebo návrhem usnesení, které by mělo být valnou hromadou přijato, a

b)	měli právo předkládat návrhy usnesení k bodům, které jsou nebo mají být zahrnuty na pořad jednání valné hromady.

Členské státy mohou stanovit, že právo uvedené v písmenu a) může být vykonáváno jen ve vztahu k řádné valné hromadě, mají-li akcionáři jednající samostatně nebo společně právo svolat mimořádnou valnou hromadu, jejíž pořad jednání obsahuje alespoň všechny body požadované těmito akcionáři, nebo požadovat od společnosti, aby takovou valnou hromadu svolala.

Členské státy mohou požadovat, aby tato práva byla vykonávána písemně (zaslání poštovní službou nebo elektronickými prostředky).

2. Je-li některé z práv uvedených v odstavci 1 podmíněno tím, že daný akcionář nebo akcionáři vlastní minimální podíl akcií společnosti, nesmí tento minimální podíl přesáhnout 5 % základního kapitálu.

3. Každý členský stát stanoví jednotnou lhůtu vymezenou stanoveným počtem dnů před svoláním nebo konáním valné hromady, ve které mohou akcionáři vykonat právo uvedené v odst. 1 písm. a). Může rovněž stanovit obdobně vymezenou lhůtu pro výkon práva uvedeného v odst. 1 písm. b).

4. Členské státy zajistí, že tam, kde výkon práva uvedeného v odst. 1 písm. a) způsobí změnu pořadu jednání valné hromady již oznámeného akcionářům, uveřejní společnost pozměněný pořad jednání stejným způsobem jako předchozí pořad jednání a v dostatečném předstihu před stanoveným rozhodným dnem, nebo není-li rozhodný den ve smyslu čl. 7 odst. 2 stanoven, v dostatečném předstihu přede dnem konání valné hromady, tak aby měli ostatní akcionáři možnost udělit plnou moc třetí osobě nebo případně hlasovat korespondenčně.

Článek 7

Požadavky pro účast a hlasování na valné hromadě

1. Členské státy zajistí,

a)	aby právo akcionáře účastnit se valné hromady a hlasovat ohledně kterékoli ze svých akcií nebylo podmíněno požadavkem, aby jeho akcie byly před valnou hromadou uloženy u jiné fyzické nebo právnické osoby nebo na ni převedeny či registrovány na její jméno, a

b)	aby právo akcionáře prodávat nebo jinak převádět jeho akcie v době mezi rozhodným dnem vymezeným v odstavci 2 a dnem konání valné hromady, k níž se vztahuje, nepodléhalo žádným omezením, jimž jinak nepodléhá.

2. Členské státy stanoví, že právo akcionáře účastnit se valné hromady a hlasovat ohledně svých akcií se určuje na základě akcií, které tento akcionář vlastní k určitému dnu před valnou hromadou („rozhodný den“).

Členský stát nemusí uplatňovat první pododstavec na společnosti, které jsou schopny zjistit jména a adresy svých akcionářů z aktuálního seznamu akcionářů v den konání valné hromady.

3. Každý členský stát zajistí, že se pro všechny společnosti použije jednotný rozhodný den. Členský stát však může stanovit jeden rozhodný den pro společnosti, které vydaly akcie na majitele, a jiný rozhodný den pro společnosti, které vydaly akcie na jméno, za podmínky, že pro každou společnost, která vydala obě formy akcií, platí jediný rozhodný den. Rozhodný den nemůže předcházet dnu konání valné hromady, k níž se vztahuje, o více než 30 dnů. Při provádění tohoto ustanovení a čl. 5 odst. 1 zajistí každý členský stát, aby mezi nejzazším přípustným dnem pro svolání valné hromady a rozhodným dnem uplynulo nejméně osm dnů. Do tohoto počtu dnů se oba uvedené dny nezahrnují. Za okolností uvedených v čl. 5 odst. 1 třetím pododstavci však může členský stát požadovat, aby mezi nejzazším přípustným dnem druhého nebo dalšího svolání valné hromady a rozhodným dnem uplynulo nejméně šest dnů. Do tohoto počtu dnů se oba uvedené dny nezahrnují.

4. Na prokazování postavení akcionáře lze klást pouze ty požadavky, které jsou nezbytné k zajištění ověření totožnosti akcionáře, a pouze v rozsahu, v němž jsou pro dosažení tohoto cíle přiměřené.

Článek 8

Účast na valné hromadě elektronickými prostředky

1. Členské státy umožní společnostem, aby nabídly svým akcionářům jakoukoli formu výkonu hlasovacích práv na valné hromadě elektronickými prostředky, zejména některé nebo všechny z těchto forem účasti:

a)	přenos valné hromady v reálném čase;

b)	dvousměrnou komunikaci v reálném čase umožňující akcionářům oslovit valnou hromadu ze vzdáleného místa;

c)	mechanismus pro odevzdávání hlasů před konáním valné hromady nebo v jeho průběhu bez potřeby udělit plnou moc třetí osobě, která je na valné hromadě osobně přítomna.

2. Použití elektronických prostředků s cílem umožnit akcionářům účast na valné hromadě může být předmětem jen těch požadavků a omezení, jež jsou nezbytné k zajištění ověřování totožnosti akcionářů a zabezpečení elektronické komunikace a přiměřené těmto cílům.

Tím nejsou dotčeny jakékoli právní normy, které členské státy přijaly nebo přijmou, pokud jde o rozhodovací postup v rámci společnosti pro zavádění nebo provádění jakékoli formy účasti elektronickými prostředky.

Článek 9

Právo klást otázky

1. Každý akcionář má právo klást otázky související s body pořadu jednání valné hromady. Společnost na otázky položené akcionářem odpoví.

2. Právo klást otázky a povinnost odpovídat na ně podléhá opatřením, která mohou členské státy přijmout nebo jejichž přijetí mohou společnostem umožnit s cílem zajistit ověření totožnosti akcionářů, řádný průběh valných hromad a jejich přípravy a ochranu důvěrnosti informací a obchodních zájmů společností. Členské státy mohou umožnit společnostem, aby poskytly jednu souhrnnou odpověď na otázky stejného obsahu.

Členské státy mohou stanovit, že za odpověď je považováno i zpřístupnění dané informace ve formě otázek a odpovědí na internetových stránkách společnosti.

Článek 10

Hlasování na základě plné moci

1. Každý akcionář má právo udělit plnou moc jakékoli jiné fyzické nebo právnické osobě, která se jeho jménem účastní valné hromady a hlasuje na ní. Zmocněnec má na valné hromadě stejná práva vyslovit se a klást otázky, jaká by měl akcionář, kterého zastupuje.

Kromě požadavku, aby měl zmocněnec způsobilost k právním úkonům, zruší členské státy veškeré právní normy, které omezují nebo umožňují společnostem omezit způsobilost osob obdržet plnou moc.

2. Členské státy mohou omezit udělení plné moci pro jednu valnou hromadu, anebo několik valných hromad ve vymezené době.

Aniž je dotčen čl. 13 odst. 5, mohou členské státy omezit počet osob, jimž může akcionář udělit plnou moc pro kteroukoli jednu valnou hromadu. Pokud má však akcionář akcie společnosti na více než jednom majetkovém účtu, nebrání tato omezení akcionáři v udělení plné moci různým osobám pro akcie na každém z majetkových účtů pro kteroukoli jednu valnou hromadu. Tím nejsou dotčeny normy rozhodného práva, podle nichž nelze hlasovat odlišně ohledně akcií vlastněných stejným akcionářem.

3. Kromě omezení výslovně uvedených v odstavcích 1 a 2 nesmějí členské státy omezit ani umožnit společnostem omezit výkon práv akcionáře prostřednictvím zmocněnce ze žádného důvodu kromě možného střetu zájmů mezi zmocněncem a akcionářem, v jehož zájmu je zmocněnec povinen jednat, a pokud členské státy stanoví omezení z důvodu možného střetu zájmů, nesmějí ukládat jiné požadavky než tyto:

a)	členské státy mohou nařídit, aby zmocněnec oznámil některé konkrétní skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda zmocněnec nemůže prosazovat jiné zájmy než zájmy tohoto akcionáře;

b)	členské státy mohou omezit nebo vyloučit výkon hlasovacích práv akcionáře prostřednictvím zmocněnců bez zvláštních hlasovacích pokynů pro každé usnesení, o němž má zmocněnec jménem akcionáře hlasovat;

c)	členské státy mohou omezit nebo vyloučit udělení plné moci zmocněncem další osobě, což však nesmí zmocněnci, který je právnickou osobou, bránit ve výkonu jemu svěřených práv prostřednictvím kteréhokoli člena jeho správního nebo řídícího orgánu nebo kteréhokoli z jeho zaměstnanců.

Střet zájmů ve smyslu tohoto odstavce může nastat zejména v případech, kdy je zmocněnec

i)	ovládajícím akcionářem společnosti nebo jiným subjektem ovládaným tímto akcionářem,

ii)	členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu společnosti nebo ovládajícího akcionáře nebo ovládaného subjektu uvedeného v bodě i),

iii)	zaměstnancem nebo auditorem společnosti nebo ovládajícího akcionáře nebo ovládaného subjektu uvedeného v bodě i),

iv)	v rodinném poměru s fyzickou osobou uvedenou v bodech i) až iii).

4. Zmocněnec je povinen hlasovat v souladu s pokyny, jež mu dal akcionář, který mu udělil plnou moc.

Členské státy mohou vyžadovat, aby zmocněnec vedl záznam o hlasovacích pokynech po vymezenou minimální dobu a na požádání prokázal, že hlasovací pokyny dodržel.

5. Osoba jednající jako zmocněnec může obdržet plnou moc od více než jednoho akcionáře bez omezení co do množství akcionářů takto zastupovaných. Pokud zmocněnec zastupuje více akcionářů, umožní mu rozhodné právo hlasovat za určitého akcionáře odlišně než za jiného akcionáře.

Článek 11

Formality spojené s udělováním a oznamováním plných mocí

1. Členské státy umožní akcionářům udělovat plnou moc elektronickými prostředky. Členské státy navíc umožní společnostem přijmout oznámení o udělení plné moci elektronickými prostředky a zajistí, že každá společnost nabídne svým akcionářům alespoň jeden účinný způsob oznámení elektronickými prostředky.

2. Členské státy zajistí, aby plné moci a oznámení o udělení plné moci určené pro společnost měly písemnou formu. Kromě tohoto základního formálního požadavku mohou být plná moc, oznámení o udělení plné moci určené pro společnost a vydání případných hlasovacích pokynů zmocněnci předmětem pouze takových formálních požadavků, které jsou nezbytné k zajištění ověření totožnosti akcionáře a zmocněnce nebo k zajištění možnosti ověřit obsah hlasovacích pokynů, a pouze v rozsahu, který je pro dosažení těchto cílů přiměřený.

3. Tento článek se použije obdobně na zrušení plné moci.

Článek 12

Korespondenční hlasování

Členské státy umožní společnostem, aby nabídly svým akcionářům možnost korespondenčního hlasování ještě před konáním valné hromady. Korespondenční hlasování může podléhat jen takovým požadavkům a omezením, které jsou nezbytné k zajištění ověření totožnosti akcionářů, a pouze v rozsahu, který je pro dosažení tohoto cíle přiměřený.

Článek 13

Odstranění některých překážek účinného výkonu hlasovacích práv

1. Tento článek se použije, pokud fyzická či právnická osoba považovaná rozhodným právem za akcionáře jedná v rámci své podnikatelské činnosti na účet jiné fyzické nebo právnické osoby (dále jen „klient“).

2. Jestliže rozhodné právo podmiňuje výkon hlasovacích práv akcionářem uvedeným v odstavci 1 splněním požadavků na uveřejnění, není požadováno více než seznam sdělující společnosti totožnost každého klienta a počet akcií, ohledně nichž se na jeho účet hlasuje.

3. Jestliže rozhodné právo ukládá formální požadavky na oprávnění akcionáře uvedeného v odstavci 1 k výkonu hlasovacích práv nebo na hlasovací pokyny, nepřesahují tyto formální požadavky to, co je nezbytné k ověření totožnosti klienta nebo k ověření obsahu hlasovacích pokynů a co je přiměřené pro dosažení těchto cílů.

4. Akcionář uvedený v odstavci 1 je oprávněn hlasovat za některé akcie odlišně od jiných.

5. Jestliže rozhodné právo omezuje počet osob, kterým může akcionář udělit plnou moc podle čl. 10 odst. 2, nesmějí tato omezení bránit akcionáři uvedenému v odstavci 1 tohoto článku udělit plnou moc každému ze svých klientů nebo jakékoli jiné třetí osobě, kterou klient určí.

Článek 14

Výsledky hlasování

1. Společnost zjistí pro každé usnesení alespoň počet akcií, ohledně kterých bylo platně hlasováno, podíl základního kapitálu představovaného těmito hlasy, celkový počet platných hlasů a rovněž počet hlasů odevzdaných pro nebo proti každému usnesení a popřípadě počet těch, kdo se zdrželi hlasování.

Členské státy však mohou stanovit nebo umožnit společnostem stanovit, že pokud žádný z akcionářů nepožádá o úplný součet hlasování, postačí zjištění výsledků hlasování jen v míře potřebné k ujištění, že pro každé usnesení bylo dosaženo potřebné většiny.

2. Ve lhůtě stanovené rozhodným právem, která nepřesáhne patnáct kalendářních dnů po dnu konání valné hromady, uveřejní společnost na svých internetových stránkách výsledky hlasování zjištěné v souladu s odstavcem 1.

3. Tímto článkem nejsou dotčeny žádné právní normy, které členské státy přijaly nebo přijmou, pokud jde o formality potřebné pro platnost usnesení či možnost následného napadení výsledků hlasování žalobou.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 3. srpna 2009. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Aniž je dotčen první odstavec, uvedou členské státy, v nichž k 1. červenci 2006 platily vnitrostátní předpisy omezující nebo zakazující udělení plné moci třetí osobě v případě uvedeném v čl. 10 odst. 3 druhém pododstavci bodě ii), v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 10 odst. 3, pokud jde o tato omezení či zákazy, do 3. srpna 2012.

Členské státy sdělí počet dnů stanovených podle čl. 6 odst. 3 a čl. 7 odst. 3 a každou další změnu uvedených lhůt Komisi, která tyto informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Předpisy uvedené v prvním pododstavci přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 16

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 17

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 11. července 2007.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

M. LOBO ANTUNES

(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 42.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 15. února 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. června 2007.

(3) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 714.

(4) Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/1/ES (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9).

(5) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.

(6) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(7) Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3.

(8) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1.

(9) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12.

14.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 184/25

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/38/ES

ze dne 11. července 2007

o dovybavení těžkých nákladních vozidel registrovaných ve Společenství zrcátky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Řidiči těžkých nákladních vozidel, kteří si nevšimnou, že poblíž nebo vedle jejich vozidla se nacházejí další účastníci silničního provozu, způsobují množství nehod. K těmto nehodám dochází často při změně směru na křižovatkách, dálničních uzlech nebo na kruhových objezdech, když řidiči přehlédnou další účastníky silničního provozu v mrtvých úhlech, které existují v oblasti těsně u jejich vozidel. Odhaduje se, že každoročně je za těchto okolností usmrceno v Evropě přibližně 400 lidí, přičemž většinu z nich tvoří zranitelní účastníci silničního provozu jako cyklisté, motocyklisté a chodci.

(2)

V bílé knize ze dne 12. září 2001 nazvané „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“ stanovila Komise cíl snížit počet obětí v silničním provozu v EU do roku 2010 na polovinu. Ve třetím Akčním programu pro bezpečnost silničního provozu se Komise zavázala prověřit otázku dovybavení těžkých nákladních vozidel, která jsou již v provozu, zařízeními pro nepřímý výhled za účelem zmenšení jejich mrtvých úhlů, a tak přispět ke snížení počtu obětí silničního provozu.

(3)

V itineráři na období deseti let v závěrečné zprávě nazvané „Regulativní systém pro konkurenceschopný automobilový průmysl pro 21. století“ doporučila skupina na vysoké úrovni CARS 21 integrovaný přístup k bezpečnosti silničního provozu včetně povinného zavedení nových bezpečnostních zařízení, jako jsou například zrcátka pro zmenšení mrtvých úhlů těžkých nákladních vozidel.

(4)	Zařízení pro nepřímý výhled, jako širokoúhlá a blízkopohledová zrcátka, kamery, monitory nebo další systémy pro nepřímý výhled schváleného typu zlepšují pole výhledu řidiče a zvyšují bezpečnost vozidla.

(5)

Ačkoliv má směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/97/ES ze dne 10. listopadu 2003 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu zařízení pro nepřímý výhled a vozidel vybavených těmito zařízeními (3) velký potenciál pro snížení množství obětí nehod, týká se pouze nově registrovaných vozidel.

(6)	Na vozidla, která jsou již v provozu, se tedy povinnosti stanovené směrnicí 2003/97/ES nevztahují. Odhaduje se, že uvedená vozidla nebudou plně nahrazena jinými až do roku 2023.

(7)	Za účelem snížení počtu smrtelných a vážných nehod způsobených uvedenými vozidly, při nichž bývají postiženi zranitelní účastníci silničního provozu, je do té doby vhodné stanovit, že dotyčná vozidla mají být dovybavena zdokonalenými zařízeními pro nepřímý výhled.

(8)	Vozidla, která jsou již v provozu, by měla být vybavena zrcátky zmenšujícími boční mrtvé úhly, jež splňují technické požadavky směrnice 2003/97/ES. To je u většiny dotyčných vozidel technicky proveditelné.

(9)

Je však vhodné a přiměřené stanovit výjimky a odchylky pro vozidla, jejichž zbývající životnost je krátká, pro vozidla vybavená bočními zrcátky, jejichž pole výhledu vykrývá pouze nepatrně menší prostor než pole výhledu stanovená ve směrnici 2003/97/ES, a pro vozidla, jejichž vybavení zrcátky v souladu s uvedenou směrnicí je z ekonomického hlediska nerealizovatelné.

(10)	Vozidla kategorií N2 a N3, která byla původně registrována nebo jim bylo uděleno schválení typu nebo byla uvedena do provozu před 1. lednem 2000 a která jsou provozována zejména z důvodu své historické hodnoty, by neměla být předpisy a postupy stanovenými touto směrnicí dotčena.

(11)

Pro nákladní vozidla, která z technických nebo ekonomických důvodů nemohou plně vyhovět požadavkům této směrnice, by měly příslušné orgány povolit a schválit alternativní řešení. V takovém případě by členské státy měly předat seznamy povolených a schválených technických řešení Komisi, která je následně zpřístupní všem členským státům.

(12)	Aby se trh mohl vyrovnat s vysokou poptávkou po zrcátcích v krátkém období, je třeba stanovit přechodné období.

(13)	Těžká nákladní vozidla dovybavená zařízeními pro nepřímý výhled, jež ve značné míře vykrývají pole výhledu vyžadované ve směrnici 2003/97/ES, před dnem provedení uvedené směrnice by měla být od požadavků této směrnice osvobozena.

(14)

Dovybavování by mělo být doprovázeno vhodnými opatřeními na zlepšení obecného povědomí o nebezpečích spjatých s existencí mrtvých úhlů u těžkých nákladních vozidel, včetně informačních kampaní zaměřených na zranitelné účastníky provozu, jakož i kampaní o správném nastavení a používání zařízení pro nepřímý výhled.

(15)

Vozidla, na něž se tato směrnice nevztahuje, jako například lehká nákladní vozidla a autobusy, která nejsou vybavena zdokonalenými zařízeními pro nepřímý výhled, jsou rovněž často účastníky nehod způsobených mrtvým úhlem. Z toho důvodu je zapotřebí průběžně přezkoumávat právní předpisy Společenství týkající se požadavků na aktivní i pasivní bezpečnost s cílem zlepšit a podpořit bezpečnost na silnicích.

(16)

S cílem získat úplnější analýzu a vytvořit budoucí strategii pro snížení počtu nehod způsobených mrtvým úhlem by měla Komise na základě rozhodnutí Rady 93/704/ES ze dne 30. listopadu 1993 o vytvoření databáze Společenství týkající se dopravních nehod v provozu na pozemních komunikacích (4) a jiných příslušných aktů Společenství, jakým je například rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2367/2002/ES ze dne 16. prosince 2002 o statistickém programu Společenství na období 2003 až 2007 (5), shromažďovat důležité údaje z členských států a vhodným způsobem je zpracovávat.

(17)

Směrnice Rady 96/96/ES ze dne 20. prosince 1996 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se technických prohlídek motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (6) stanoví, že pravidelné technické prohlídky motorových vozidel pro přepravu zboží, jejichž maximální přípustná hmotnost přesahuje 3,5 tuny, mají být prováděny nejméně jednou ročně. Aby těžká nákladní vozidla prošla technickou prohlídkou, měla by být mimo jiné vybavena zpětnými zrcátky splňujícími požadavky této směrnice. Osvědčení o způsobilosti k provozu vydaná členskými státy pro vozidla registrovaná na jejich území jsou pro účely volného pohybu vozidel na pozemních komunikacích členských států vzájemně uznávána.

(18)

Jelikož cíle této směrnice, totiž dovybavení vozidel, která již jsou v provozu ve Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej z důvodu jejího rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

(19)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejnily,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Touto směrnicí se stanoví požadavky na vybavení vozidel kategorií N2 a N3 ve smyslu bodu 2 přílohy II oddílu A směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (8), která jsou registrována ve Společenství, systémy pro nepřímý výhled.

Článek 2

1. Tato směrnice se vztahuje na vozidla kategorií N2 a N3, pro něž nebylo uděleno schválení typu či která nebyla schválena jako jednotlivá vozidla podle směrnice 2003/97/ES.

2. Tato směrnice se nevztahuje na:

a)	vozidla kategorií N2 a N3 registrovaná před 1. lednem 2000;

vozidla kategorie N2, jejichž nejvyšší celková přípustná hmotnost nepřesahuje 7,5 tun, pokud u nich nelze namontovat zrcátko třídy V tak, aby se zaručilo splnění těchto podmínek:

i)	žádná část zrcátka se nenachází méně než 2 m (s povolenou odchylkou + 10 cm) od zemského povrchu (bez ohledu na to, jak je zrcátko nastaveno), pokud je vozidlo naloženo tak, že má nejvyšší technicky přípustnou hmotnost, a

ii)	zrcátko je z místa řidiče plně viditelné;

vozidla kategorií N2 a N3, na která se vztahují vnitrostátní opatření, jež vstoupila v platnost před dnem provedení směrnice 2003/97/ES a jež ukládají vybavení jinými zařízeními pro nepřímý výhled na straně spolujezdce vykrývajícími alespoň 95 % celkového pole výhledu zrcátka třídy IV a zrcátka třídy V podle uvedené směrnice na úrovni zemského povrchu.

Článek 3

1. S účinkem ode dne 6. srpna 2007 a nejpozději od 31. března 2009 budou členské státy vyžadovat, aby všechna vozidla uvedená v čl. 2 odst. 1 byla vybavena na straně spolujezdce širokoúhlým zrcátkem splňujícím požadavky na zrcátka třídy IV podle směrnice 2003/97/ES a blízkopohledovým zrcátkem splňujícím požadavky na zrcátka třídy V podle směrnice 2003/97/ES.

2. Odchylně od odstavce 1 lze považovat soulad s požadavky této směrnice za dosažený, pokud jsou vozidla vybavena na straně spolujezdce širokoúhlým a blízkopohledovým zrcátkem, jejichž pole výhledu dohromady vykrývají na úrovni zemského povrchu alespoň 95 % celkového pole výhledu zrcátka třídy IV a alespoň 85 % celkového pole výhledu zrcátka třídy V podle směrnice 2003/97/ES.

3. Vozidla uvedená v článku 2, která pro neexistenci dostupných a ekonomicky schůdných technických řešení nelze vybavit zrcátky splňujícími požadavky odstavců 1 a 2 tohoto článku, lze vybavit dodatečnými zrcátky nebo jinými zařízeními pro nepřímý výhled, pokud jejich pole výhledu dohromady vykrývá na úrovni zemského povrchu alespoň 95 % celkového pole výhledu zrcátka třídy IV a alespoň 85 % celkového pole výhledu zrcátka třídy V podle směrnice 2003/97/ES.

4. Členské státy předají Komisi soupis technických řešení, která jsou v souladu s tímto článkem. Komise poté tyto informace zpřístupní na svých internetových stránkách a nebo jakýmkoli jiným vhodným způsobem všem členským státům.

Článek 4

1. Splnění požadavků stanovených v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 se prokazuje dokladem, který vydá členský stát podle článku 3 směrnice 96/96/ES.

2. Komise, které jsou ve svých oblastech působnosti nápomocny výbory uvedené v článku 8 směrnice 96/96/ES a v čl. 13 odst. 1 směrnice 70/156/EHS, přijme vhodná opatření pro zajištění toho, že vybavení uvedené v článku 3 této směrnice je instalováno a vyzkoušeno z hlediska shody a způsobilosti k provozu v souladu s požadavky této směrnice. Tato opatření se přijmou nejpozději do dne 6. srpna 2008.

Článek 5

Do 6. srpna 2011 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice společně se studií o nehodách způsobených mrtvým úhlem, která zahrne všechna vozidla a vzniklé náklady a která se zaměří na zlepšení bezpečnosti na pozemních komunikacích. Na základě hlubší analýzy efektivity nákladů se zpráva Komise případně doplní o návrh na přezkum stávajících právních předpisů.

Článek 6

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 6. srpna 2008. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 7

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 11. července 2007.

Za Evropský parlament

předseda

H.-G. PÖTTERING

Za Radu

předseda

M. LOBO ANTUNES

(1) Stanovisko ze dne 14. března 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 10. května 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2007.

(3) Úř. věst. L 25, 29.1.2004, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).

(4) Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 63. Rozhodnutí ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(5) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí (ES) č. 787/2004 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 12).

(6) Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

(7) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(8) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2007/37/ES (Úř. věst. L 161, 22.6.2007, s. 60).

II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

14.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 184/29

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. července 2007,

kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství

(oznámeno pod číslem K(2007) 3327)

(Text s významem pro EHP)

(2007/496/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (3), a zejména na čl. 63 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/415/ES ze dne 14. června 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství a o zrušení rozhodnutí 2006/135/ES (4) stanoví některá ochranná opatření, která mají být použita, aby se zabránilo šíření této nákazy, včetně vymezení oblastí A a B v návaznosti na podezření na ohnisko nebo na potvrzení ohniska této nákazy.

(2)

V návaznosti na výskyt ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 v České republice přijala Komise rozhodnutí 2007/434/ES ze dne 21. června 2007, kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES, pokud jde o některá ochranná opatření týkající se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže v České republice (5).

(3)

V následujících dnech přijala Komise rozhodnutí 2007/454/ES ze dne 29. června 2007, kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství (6), aby potvrdila oblasti A a B v České republice a dobu trvání této regionalizace.

(4)

V návaznosti na výskyt ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 v Německu přijala Komise rozhodnutí 2007/483/ES ze dne 9. července 2007, kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES, pokud jde o některá ochranná opatření týkající se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže v Německu (7).

(5)

Komise tato opatření ve spolupráci s Německem přezkoumala a přesvědčila se, že hranice oblastí A a B, které vymezil příslušný orgán dotyčného členského státu, jsou v dostatečné vzdálenosti od vlastního místa ohniska. Oblasti A a B v Německu tedy mohou být potvrzeny a může být stanovena doba trvání této regionalizace.

(6)	Nyní je třeba potvrdit dočasná ochranná opatření uvedené v rozhodnutích 2007/434/ES a 2007/483/ES. Kromě toho si epizootologická situace ohniska influenzy ptáků u drůbeže v České republice vyžaduje změnu uzavřených pásem a doby trvání příslušných opatření.

(7)	Kromě toho Maďarsko a Spojené království oznámily Komisi, že všechna kontrolní opatření s souvislosti s ohniskem vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 byla na jejich území ukončena ke dni 12. března 2007 a proto již nejsou nutná opatření zavedená pro oblasti A a B podle čl. 4 odst. 2.

(8)	Rozhodnutí 2006/415/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2006/415/ES se nahrazuje zněním v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 13. července 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33).

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(3) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(4) Úř. věst. L 164, 16.6.2006, s. 51. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2007/483/ES (Úř. věst. L 180, 10.7.2007, s. 43).

(5) Úř. věst. L 161, 22.6.2007, s. 70.

(6) Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 87.

(7) Úř. věst. L 180, 10.7.2007, s. 43.

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Část A

Oblast A vymezená v souladu s čl. 4 odst. 2:

Kód země ISO	Členský stát	Oblast A		Datum ukončení platnosti čl. 4 odst. 4 písm. b) bodu iii)
Kód země ISO	Členský stát	Kód (pokud je k dispozici)	Název	Datum ukončení platnosti čl. 4 odst. 4 písm. b) bodu iii)
CZ	Česká republika			31.7.2007
	Ochranné pásmo		BOHUŇOVICE CEREKVICE NAD LOUČNOU ČESKÉ HEŘMANICE CHOCEŇ (zčásti) DŽBÁNOV HORKY HRUŠOVÁ (zčásti) KOSOŘÍN TISOVÁ VRAČOVICE-ORLOV (zčásti) VYSOKÉ MÝTO ZÁLŠÍ
	Pásmo dozoru		BĚSTOVICE BOHUŇOVICE BOROVNICE BOŠÍN BRANDÝS NAD ORLICÍ BUČINA CEREKVICE NAD LOUČNOU ČESKÉ HEŘMANICE CHOCEŇ CHOTOVICE (zčásti) DOBŘÍKOV DOLNÍ ÚJEZD DŽBÁNOV HORKY HRÁDEK HRUŠOVÁ JAVORNÍK JEHNĚDÍ KOLDÍN KOSTELECKÉ HORKY LEŠTINA (zčásti) LHOTY U PODŠTEJNA LIBECINA LITOMYŠL (zčásti) MAKOV MORAŠICE MOSTEK NASAVRKY NĚMČICE (zčásti) NOVÁ SÍDLA NOVÉ HRADY ORLICKÉ PODHŮŘÍ OSÍK OUCMANICE PLCHOVICE PODLESÍ PODLESÍ (zčásti) PŘÍLUKA PUSTINA ŘEPNÍKY ŘETOVÁ ŘETŮVKA (zčásti) ŘÍDKÝ SEČ SEDLIŠTĚ SKOŘENICE SLATINA SLOUPNICE SRUBY SUCHÁ LHOTA SUDISLAV NAD ORLICÍ SUDSLAVA SVATÝ JIŘÍ TISOVÁ TRŽEK TÝNIŠTKO ÚJEZD U CHOCNĚ ÚJEZDEC ÚSTÍ NAD ORLICÍ VELKÁ SKROVNICE VIDLATÁ SEČ VLČKOV (zčásti) VODĚRADY VRACLAV VRAČOVICE-ORLOV VYSOKÉ MÝTO ZÁDOLÍ ZÁLŠÍ ZÁMRSK ZÁŘECKÁ LHOTA
DE	Německo		Obce	6.8.2007
			ALLENDORF ARNSGEREUTH BAD BLANKENBURG BECHSTEDT CURSDORF DEESBACH DÖSCHNITZ GRÄFENTHAL LICHTE LICHTENHAIN MARKTGÖLITZ MELLENBACH-GLASBACH MEURA OBERHAIN OBERWEISSBACH PIESAU PROBSTZELLA REICHMANNSDORF ROHRBACH SAALFELD SAALFELDER HÖHE SCHMIEDEFELD SCHWARZBURG SITZENDORF UNTERWEISSBACH WITTGENDORF

Část B

Oblast B vymezená v souladu s čl. 4 odst. 2:

Kód země ISO

Členský stát

Oblast B

Datum ukončení platnosti čl. 4 odst. 4 písm. b) bodu iii)

Kód

(pokud je k dispozici)

Název

Česká republika

00053

PARDUBICKÝ KRAJ:

OKRES

Chrudim, Pardubice

Svitavy

Ústí nad Orlicí

31.7.2007

00052

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ:

OKRES

Hradec Králové

Rychnov nad Kněžnou

Německo

DRÖBISCHAU

KAULSDORF

KÖNIGSEE

LEUTENBERG

MEUSELBACH-SCHWARZMÜHLE

ROTTENBACH

RUDOLSTADT

6.8.2007“

14.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 184/34

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 3. července 2007,

kterým se stanoví pravidla pro zadávání zakázek

(ECB/2007/5)

(2007/497/ES)

VÝKONNÁ RADA EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na článek 11.6 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky,

s ohledem na rozhodnutí ECB/2004/2 ze dne 19. února 2004, kterým se přijímá jednací řád Evropské centrální banky (1), a zejména na článek 19 tohoto jednacího řádu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská centrální banka (ECB) se řídí zásadou efektivnosti nákladů a zadáváním zakázek na zboží, služby a stavební práce usiluje o získání nejlepší hodnoty za vynaložené finanční prostředky.

(2)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (2) („směrnice o zadávání zakázek“) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3) („finanční nařízení“) se na ECB nevztahují.

(3)	ECB respektuje obecné zásady práva veřejných zakázek, které byly promítnuty do směrnice o zadávání zakázek a do finančního nařízení,

ROZHODLA TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

a)	„zakázky“ jsou úplatné smlouvy uzavřené v písemné formě mezi ECB a jedním nebo více dodavateli, jejichž předmětem je provedení stavebních prací, dodání výrobků nebo poskytnutí služeb;

b)	„zakázky na stavební práce“ jsou zakázky, jejichž předmětem je buď provedení, nebo projekt i provedení stavebních prací. „Stavbou“ se rozumí výsledek souboru stavebních nebo stavebně inženýrských prací, který je sám o sobě dostačující, aby plnil hospodářskou nebo technickou funkci;

„zakázky na dodávky“ jsou zakázky jiné než uvedené v písmenu b), jejichž předmětem je koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky výrobků, s předkupním právem nebo bez něho. Zakázka, jejímž předmětem je dodávka výrobků a která vedle těchto dodávek zahrnuje rovněž umísťovací a instalační práce, se považuje za „zakázku na dodávky“;

„zakázky na služby“ jsou zakázky jiné než zakázky na stavební práce nebo na dodávky, jejichž předmětem je poskytování služeb. Zakázka, jejímž předmětem jsou jak výrobky, tak služby, se považuje za „zakázku na služby“, pokud odhadovaná hodnota daných služeb překračuje hodnotu výrobků zahrnutých touto zakázkou. Zakázka, jejímž předmětem jsou služby, které zahrnují činnosti související se stavebními pracemi pouze jako vedlejší součást hlavního předmětu zakázky, se považuje za zakázku na služby;

e)	„rámcová smlouva“ je smlouva mezi ECB a jedním nebo více dodavateli, jejímž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období;

„dodavatel“ je fyzická nebo právnická osoba nebo veřejný subjekt nebo skupina těchto osob či subjektů, která na trhu nabízí provedení stavebních prací, výrobky nebo služby. Dodavatel, který podal žádost o účast v omezeném nebo vyjednávacím řízení nebo v soutěžním dialogu, se označuje jako „zájemce“. Dodavatel, který podal nabídku, se označuje jako „uchazeč“;

g)	„otevřené řízení“ je nabídkové řízení, ve kterém může podat nabídku každý dodavatel, který má zájem;

h)	„omezené řízení“ je řízení, ve kterém může žádat o účast každý dodavatel a ve kterém pouze ti zájemci, které k tomu ECB vyzvala, mohou podat nabídku;

i)	„vyjednávací řízení“ je řízení, ve kterém ECB konzultuje dodavatele podle svého výběru a vyjednává podmínky zakázky s jedním nebo více z nich;

j)	„soutěžní dialog“ je řízení, ve kterém může požádat o účast každý dodavatel a ve kterém ECB vede dialog se zájemci přijatými do řízení s cílem nalézt jedno či více vhodných řešení, která jsou schopna splnit její požadavky;

„dynamický nákupní systém“ je plně elektronický proces pro uskutečňování nákupů pro běžnou potřebu, jejichž vlastnosti běžně dostupné na trhu splňují požadavky ECB. Tento systém je časově omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splňují kritéria pro výběr a kteří podali předběžnou nabídku v souladu se zadávací dokumentací;

„elektronická dražba“ je opakující se proces využívající elektronické zařízení pro předkládání nových, snížených cen nebo nových hodnot, které se týkají určitých prvků nabídek, k němuž dochází po prvním úplném vyhodnocení nabídek, a který umožňuje sestavit jejich pořadí při použití automatických metod vyhodnocení;

m)	„výzva k podání nabídky“ je výzva k podání nabídky zaslaná zájemcům či dodavatelům, ve které je specifikováno řízení, požadavky ECB a podmínky zakázky;

n)	pojmy „písemný“ nebo „písemně“ označují jakékoli vyjádření sestávající ze slov nebo čísel, které může být čteno, reprodukováno a dále sdělováno. Může zahrnovat informace přenášené a ukládané elektronickými prostředky;

o)	„dny“ se rozumí kalendářní dny.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Zakázky na dodávky, služby a stavební práce na svůj vlastní účet ECB zadává podle pravidel obsažených v tomto rozhodnutí.

2. ECB může v souladu s tímto rozhodnutím rovněž provádět společné nabídkové řízení na svůj vlastní účet a na účet jedné či několika národních centrálních bank nebo orgánů a institucí Společenství nebo mezinárodních organizací. V těchto případech ECB v zadávací dokumentaci uvede, kteří další zadavatelé se nabídkového řízení účastní, a upřesní zamýšlenou strukturu smluvních vztahů.

3. Toto rozhodnutí se nevztahuje na zakázky na:

a)	poskytování služeb a dodávky zboží národními centrálními bankami ECB při plnění jejich veřejných úkolů souvisejících s Eurosystémem/ESCB;

b)	zadávací řízení, jež pořádají národní centrální banky nebo orgány a instituce Společenství nebo mezinárodní organizace, jehož se účastní ECB, za předpokladu, že pravidla, kterými se toto řízení řídí, jsou v souladu s obecnými zásadami práva veřejných zakázek;

c)	dohody s jinými orgány a institucemi Společenství nebo mezinárodními organizacemi, které ECB uzavírá při plnění svých veřejných úkolů;

d)	zadávání zakázek na bankovky, které se řídí obecnými zásadami ECB/2004/18 ze dne 16. září 2004 o zadávání zakázek na eurobankovky (4);

e)	vydávání, prodej, nákup nebo převod cenných papírů či jiných finančních nástrojů a finanční služby související s těmito transakcemi;

f)	nabývání nebo nájem pozemků, stávajících budov nebo jiných nemovitostí nebo práv k nim jakýmikoli způsoby financování;

g)	pracovní smlouvy uzavřené mezi ECB a jejími zaměstnanci v souladu s pracovním řádem ECB;

h)	rozhodčí a smírčí služby a

i)	služby ve výzkumu a vývoji, ledaže prospěch z těchto služeb připadá výhradně ECB pro její vlastní potřebu a poskytované služby jsou plně hrazeny ze strany ECB.

Článek 3

Obecné zásady

Zadávání zakázek probíhá v souladu s obecnými zásadami transparentnosti a veřejnosti, rovného přístupu a rovného zacházení, jakož i se zásadami zákazu diskriminace a korektní hospodářské soutěže.

Článek 4

Prahové hodnoty

1. Zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) se rovná prahovým hodnotám uvedeným v odstavci 3 nebo je vyšší než tyto prahové hodnoty, se zadávají postupem uvedeným v kapitole II.

2. Zakázky, jejichž odhadovaná hodnota bez daně z přidané hodnoty (DPH) je nižší než tyto prahové hodnoty, se zadávají postupem uvedeným v kapitole III.

3. Platí tyto prahové hodnoty:

a)	211 000 EUR pro zakázky na dodávky a na služby;

b)	5 300 000 EUR pro zakázky na stavební práce.

Článek 5

Výpočet odhadované hodnoty zakázky

1. Hodnota zakázky se počítá na základě celkové splatné částky bez DPH podle odhadu ECB. Tento výpočet zahrnuje veškeré vedlejší náklady, zejména náklady související s opčními ujednáními, obnovením zakázky, zvláštními odměnami, úroky, provizemi, cestovními náklady a náklady na ubytování, cenami nebo platbami zájemcům či uchazečům.

2. Odhad musí být platný v okamžiku, kdy ECB rozhoduje o tom, jaké zadávací řízení je pro zadání dané zakázky vhodné.

3. Žádná zakázka nesmí být rozdělena s cílem vyhnout se uplatnění úpravy obsažené v tomto rozhodnutí.

4. Výpočet odhadované hodnoty zakázek na stavební práce musí brát v úvahu celkové náklady spojené s provedením stavebních prací včetně hodnoty dodávek nezbytných k provedení stavebních prací, které ECB dává zhotoviteli k dispozici. Jsou-li součástí zakázky na stavební práce, je třeba zahrnout rovněž náklady související s projektem a přípravou stavebních prací.

5. Pokud je o zakázky na pokračující dodávky zboží a služeb, vychází se při výpočtu odhadované hodnoty zakázky v závislosti na konkrétních okolnostech z těchto hodnot:

a)	v případě zakázek na dobu určitou: celková hodnota za dobu trvání zakázky;

b)	v případě zakázek, které nejsou uzavřeny na dobu určitou: měsíční hodnota vynásobená 48.

6. Pokud jde o po sobě jdoucí zakázky na dodávky, služby nebo stavební práce téhož druhu, vychází výpočet odhadované hodnoty zakázky z celkové skutečné hodnoty po sobě jdoucích zakázek zadaných během předchozích dvanácti měsíců. Odhad se pokud možno přizpůsobí očekávaným změnám v množství nebo hodnotě během dvanácti měsíců následujících po první zakázce.

7. Je-li zakázka rozdělena na několik částí nebo pokud několik zakázek, které mají být zadány, spolu úzce souvisí a jejich cílem je stejné plnění, vezme se v úvahu celková hodnota všech takových částí či jednotlivých zakázek. Je-li celková hodnota rovna prahové hodnotě stanovené v čl. 4 odst. 3 nebo je vyšší, použije se na všechny části a zakázky úprava obsažená v kapitole II tohoto rozhodnutí. ECB však může postupovat podle článku 29, případně podle článku 31 v případě částí nebo jednotlivých zakázek, jejichž odhadovaná hodnota bez DPH je nižší než 80 000 EUR pro dodávky a služby a 1 milion EUR pro stavební práce, za předpokladu, že celková odhadovaná hodnota takto vyňatých částí není vyšší než 20 % celkové odhadované hodnoty všech částí.

8. Při výpočtu hodnoty rámcových smluv se vychází z nejvyšší odhadované hodnoty (bez DPH) všech zakázek zamýšlených pro celou dobu platnosti rámcové smlouvy.

Článek 6

Výjimky

1. ECB může zakázku zadat přímo jednomu dodavateli či se odchýlit od určitých procesních požadavků v těchto případech:

a)	pokud lze zakázku z nezbytných důvodů zadat jen určitému dodavateli. Důvody mohou být technické, umělecké či právní povahy, nikoli však povahy ekonomické;

b)	nelze-li z důvodů krajní naléhavosti způsobené událostmi, které ECB nemohla předvídat, dodržet lhůty stanovené pro zadávací řízení;

c)	pokud ECB v souladu se svými bezpečnostními pravidly nebo za předpokladu, že to vyžaduje ochrana základních zájmů ECB, zakázku klasifikovala jako tajnou nebo pokud plnění této zakázky musí být doprovázeno zvláštními bezpečnostními opatřeními;

d)	jedná-li se o dodávky, kdy předmětné výrobky jsou vyráběny výlučně pro účely výzkumu, pokusů, studia či vývoje; toto ustanovení se nevztahuje na výrobu ve velkém s cílem dosáhnout hospodářské životaschopnosti výrobku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

e)	pro nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek, buď od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od správců konkursní podstaty nebo likvidátorů v případě úpadku, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů.

2. Bez ohledu na hodnotu zakázky může ECB zadat zakázku v souladu s článkem 29, pokud hlavním předmětem zakázky je poskytnutí jedné z těchto služeb:

a)	hotelové a restaurační služby;

b)	právní služby;

c)	služby spočívající v umísťování a zajišťování pracovníků;

d)	pátrací a bezpečnostní služby;

e)	vzdělávání a služby odborného vzdělávání;

f)	rekreační, kulturní a sportovní služby.

Článek 7

Doba trvání a prodloužení

1. Zakázka se s výjimkou odůvodněných případů uzavírá zásadně nejdéle na dobu čtyř let.

2. Zakázku, která byla uzavřena na dobu určitou, lze nad tuto původní dobu trvání prodloužit za těchto podmínek:

a)	oznámení o zakázce nebo, postupuje-li se podle kapitoly III, žádost o předložení návrhu obsahovaly možnost prodloužení a

b)	možná prodloužení jsou odůvodněná a

c)	možná prodloužení byla zohledněna při výpočtu hodnoty zakázky podle článku 5 tohoto rozhodnutí.

Celková délka všech prodloužení nesmí přesáhnout dobu trvání původní zakázky.

3. Zakázku uzavřenou na dobu určitou lze jinak prodloužit pouze za podmínek uvedených v článku 6.

Článek 8

Dodatečné dodávky, služby a stavební práce

1. ECB si může objednat dodatečné dodávky, služby nebo stavební práce od zhotovitele, jemuž byla zadána původní zakázka, za předpokladu, že:

a)	v zadávací dokumentaci bylo vyhrazeno opční právo na dodatečné dodávky, služby či stavební práce a

b)	dodatečné dodávky, služby či stavební práce byly zohledněny při výpočtu hodnoty zakázky podle článku 5 tohoto rozhodnutí.

2. ECB si kromě toho může od původního zhotovitele objednat dodatečné dodávky, služby či stavební práce, které se v důsledku nepředvídaných okolností staly nezbytné pro naplnění účelu zakázky, za předpokladu, že:

a)	tyto dodatečné dodávky, služby nebo stavební práce nemohou být bez velkých obtíží technicky nebo hospodářsky odděleny od původní zakázky nebo

b)	tyto dodávky, služby nebo stavební práce, ačkoli jsou oddělitelné od plnění původní zakázky, jsou nezbytně nutné pro její dokončení.

Celková hodnota dodatečných dodávek, služeb nebo stavebních prací však zpravidla nesmí překročit 50 % částky původní zakázky.

3. Nejsou-li splněny podmínky odstavců 1 a 2, lze zakázky na dodatečné dodávky, služby nebo stavební práce zadat pouze podle článků 4 a 6 tohoto rozhodnutí.

KAPITOLA II

VEŘEJNÁ NABÍDKOVÁ ŘÍZENÍ

ODDÍL 1

Druhy řízení

Článek 9

Přehled

1. ECB zadává zakázky, jejichž odhadovaná hodnota je vyšší než výše uvedené prahové hodnoty, v rámci otevřeného řízení. V odůvodněných případech a za níže uvedených podmínek může ECB použít omezené řízení, vyjednávací řízení nebo soutěžní dialog.

2. ECB může rovněž uzavřít rámcové smlouvy nebo zavést dynamický nákupní systém a na tomto základě zadávat zakázky podle podmínek uvedených v článcích 15 (pro rámcové smlouvy) a 16 (pro dynamický nákupní systém).

3. Řízení uvedená v odstavcích 1 a 2 mohou být doplněna o elektronickou dražbu ve smyslu článku 17.

4. ECB může rovněž pořádat soutěže na určitý výkon. Postup při soutěžích na určitý výkon je vymezen v oznámení o soutěži na určitý výkon a je v souladu s obecnými zásadami pro soutěže na určitý výkon.

Článek 10

Zveřejňování příležitostí pro získání zakázek

1. Pokud ECB zamýšlí uskutečnit nabídkové řízení podle pravidel uvedených v kapitole II, zveřejní oznámení o zakázce v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách ECB. Je-li to vhodné, může ECB oznámení zveřejnit i prostřednictvím jiných relevantních médií. Oznámení na internetových stránkách nebo v jiných médiích lze zveřejnit nejdříve v okamžiku, kdy bylo oznámení zveřejněno v Úředním věstníku. V případě nesrovnalostí mezi různými verzemi oznámení je verze zveřejněná v Úředním věstníku verzí původní, která má přednost před ostatními verzemi.

2. ECB může rovněž zveřejnit oznámení předběžných informací, v němž uvede celkovou odhadovanou hodnotu zakázek podle kategorií služeb nebo skupin výrobků a základní znaky zakázek na stavební práce, které zamýšlí zadat během účetního roku. V tomto případě může být lhůta pro předkládání žádostí a nabídek podle čl. 18 odst. 4 zkrácena pro všechny zakázky uvedené v tomto oznámení.

Článek 11

Otevřené řízení

1. Od okamžiku zveřejnění oznámení o zakázce mohou všichni dodavatelé, kteří mají zájem, žádat o doručení výzvy k podání nabídky, není-li k dispozici v elektronické podobě. Byla-li žádost podána s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek, poskytne ECB výzvu k podání nabídky do šesti dnů od doručení této žádosti.

2. Uchazeči, kteří mají zájem, podají svou nabídku ve lhůtě stanovené ECB a přiloží veškerou dokumentaci, kterou ECB vyžaduje.

3. ECB zakázku zadá uchazeči, který nejlépe splňuje kritéria pro zadání zakázky stanovená v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky.

Článek 12

Omezené řízení

1. ECB může použít omezené řízení, pokud

a)	požadavky ECB lze vymezit tak podrobně, že nabídky lze vzájemně porovnat a zakázku lze udělit bez dalších jednání s uchazeči, a

b)	z administrativních důvodů nebo vzhledem k povaze zakázky je nezbytné omezit počet nabídek.

2. Od okamžiku zveřejnění oznámení o zakázce mohou dodavatelé, kteří mají zájem, žádat o účast v omezeném řízení. Svou žádost musí předložit ve lhůtě stanovené v oznámení o zakázce a musí poskytnout dokumentaci, kterou ECB vyžaduje.

3. ECB přezkoumá způsobilost zájemců a vyhodnotí žádosti podle kritérií pro výběr vymezených v oznámení o zakázce. ECB vyzve k podání nabídky alespoň pět způsobilých zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr, pokud je k dispozici dostatečný počet zájemců, kteří tato kritéria splňují. Výzva k podání nabídky se zasílá písemně a současně všem zájemcům, kteří byli vyzváni k podání nabídky.

4. Vyzvaní uchazeči podají svou nabídku ve lhůtě stanovené ECB a přiloží veškerou dokumentaci, kterou ECB vyžaduje.

5. ECB zakázku zadá uchazeči, který nejlépe splňuje kritéria pro zadání zakázky stanovená ve výzvě k podání nabídky.

Článek 13

Vyjednávací řízení

1. ECB může použít vyjednávací řízení v těchto výjimečných případech:

a)	jestliže povaha stavebních prací, dodávek nebo služeb nebo rizika s nimi spojená nedovolují předem stanovit celkovou cenu, nebo

b)	pokud se jedná o služby takové povahy, že specifikace nemohou být stanoveny s dostatečnou přesností, aby umožnily zadat zakázku výběrem nejlepší nabídky podle pravidel pro otevřené nebo omezené řízení.

2. ECB může vyjednávací řízení rovněž použít, jestliže v rámci otevřeného nebo omezeného řízení nebo v soutěžním dialogu nebyly podány žádné přijatelné nabídky, pokud se původní podmínky zakázky podstatně nezmění. ECB nemusí zveřejňovat nové oznámení o zakázce, pokud do vyjednávacího řízení zahrne výlučně všechny uchazeče, kteří se účastnili předchozího řízení, splnili kritéria pro výběr a podali své nabídky v souladu s formálními požadavky na nabídky. Pokud nebyly podány žádné nabídky nebo pokud žádné nabídky nesplňují formální požadavky na nabídky, může ECB rovněž zahájit vyjednávací řízení bez oznámení ve smyslu článku 29.

3. Od okamžiku zveřejnění oznámení o zakázce mohou dodavatelé, kteří mají zájem, žádat o účast ve vyjednávacím řízení. Svou žádost musí předložit ve lhůtě stanovené v oznámení o zakázce a musí poskytnout dokumentaci, kterou ECB vyžaduje.

4. ECB přezkoumá způsobilost zájemců a vyhodnotí žádosti podle kritérií pro výběr vymezených v oznámení o zakázce. ECB vyzve k podání nabídky alespoň tři způsobilé zájemce, kteří splňují kritéria pro výběr, pokud je k dispozici dostatečný počet zájemců, kteří kritéria pro výběr splňují. Výzva k podání nabídky se písemně zasílá současně všem zájemcům, kteří byli vyzváni k podání nabídky.

5. Po vyhodnocení nabídek může ECB vyjednávat s uchazeči s cílem přizpůsobit jejich nabídku požadavkům ECB. ECB může zahájit vyjednávání buď:

a)	s uchazečem, jenž se umístil první v pořadí. Pokud se nezdaří vyjednávání s uchazečem, jenž se umístil první v pořadí, může ECB zahájit vyjednávání s uchazečem umístěným na dalším místě, nebo

současně se všemi uchazeči, kteří podali nabídku, která v zásadě splňuje technické a obchodní požadavky ECB. Počet uchazečů, s nimiž se ECB rozhodla vyjednávat, lze v tomto případě v postupných fázích snížit za použití kritérií pro zadání zakázky uvedených v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky.

Před zahájením vyjednávání informuje ECB všechny uchazeče o tom, jak budou vyjednávání vedena.

6. Předmětem vyjednávání mohou být technické a obchodní nabídky uchazečů a smluvní podmínky za předpokladu, že se předmět nabídkového řízení podstatně nezmění. ECB může rovněž uchazeče vyzvat k podání upravené nabídky. Během vyjednávání ECB zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči, kteří byli vyzváni k vyjednávání.

7. Po skončení vyjednávání zadá ECB zakázku uchazeči, který nejlépe splňuje kritéria pro zadání zakázky stanovená v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky.

Článek 14

Soutěžní dialog

1. ECB může vést soutěžní dialog v případě zvláště složitých zakázek, u nichž není možné vymezit požadavky ECB tak, aby zakázka mohla být zadána v rámci otevřeného nebo omezeného řízení.

2. Od okamžiku zveřejnění oznámení o zakázce mohou dodavatelé, kteří mají zájem, žádat o účast v dialogu. Svou žádost musí předložit ve lhůtě stanovené v oznámení o zakázce a poskytnout dokumentaci, kterou ECB vyžaduje.

3. ECB přezkoumá způsobilost zájemců a vyhodnotí žádosti podle kritérií pro výběr vymezených v oznámení o zakázce. ECB vyzve k účasti v dialogu alespoň tři způsobilé zájemce a předá jim žádost o předložení návrhu, ve které jsou vymezeny potřeby ECB. Cílem dialogu je určit a vymezit řešení, které nejlépe vyhovuje splnění potřeb ECB. ECB může s vybranými zájemci projednat všechny aspekty zakázky.

4. V průběhu dialogu ECB zajistí rovné zacházení se všemi zájemci. ECB kromě toho nesmí ostatním zájemcům odhalit navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní dialogu, bez písemného souhlasu dotčeného zájemce.

5. ECB pokračuje v dialogu do té doby, než může určit jedno nebo více řešení (v případě potřeby po jejich porovnání), která jsou schopna splnit její potřeby. Je-li to uvedeno v oznámení o zakázce nebo v žádosti o předložení návrhu, může ECB dialog vést v postupných fázích s cílem snížit počet řešení k projednání během jednotlivých fází dialogu. ECB vybere řešení, která budou dále zvažována, tak, že použije kritéria pro zadání zakázky uvedená v oznámení o zakázce nebo v žádosti o předložení návrhu.

6. Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, vyzve ECB zájemce, kteří se dialogu účastní, k podání jejich konečných nabídek na základě řešení předložených a upřesněných během dialogu.

7. ECB vyhodnotí podané nabídky za použití kritérií pro zadání zakázky uvedených v oznámení o zakázce nebo v žádosti o předložení návrhu. ECB může uchazeče požádat o objasnění či upřesnění určitých prvků jejich nabídky či o potvrzení závazků obsažených v nabídce za předpokladu, že to nevede ke změně základních prvků nabídky a nevznikne riziko narušení soutěže ani diskriminace. Poté, co jsou nabídky vyhodnoceny, zadá ECB zakázku hospodářsky nejvýhodnější nabídce.

Článek 15

Rámcové smlouvy

1. ECB může rámcové smlouvy použít v případech, kdy pravidelně uzavírá zakázky na podobné dodávky, služby či stavební práce, aniž je schopna vymezit přesné dodací lhůty nebo podrobné požadavky.

2. Za účelem uzavření zakázky ve formě rámcové smlouvy postupuje ECB ve všech fázích až do zadání zakázky ve formě rámcové smlouvy podle shora uvedené úpravy. Jestliže ECB zamýšlí rámcovou smlouvu uzavřít s více dodavateli, uzavře alespoň tři smlouvy, existuje-li dostatečný počet dodavatelů, kteří splňují kritéria pro výběr a zadání. Oznámení o zakázce upřesní předmět a počet rámcových smluv, které mají být uzavřeny.

Zakázky založené na rámcových smlouvách jsou zadávány postupem vymezeným v tomto článku.

3. Je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním dodavatelem, jsou zakázky založené na této smlouvě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové smlouvě. Je-li to nutné, může ECB dodavatele písemně požádat, aby doplnil svou původní nabídku. Tyto doplňující nabídky nesmějí podstatně měnit podmínky obsažené v rámcové smlouvě.

4. Jsou-li rámcové smlouvy uzavřeny s více dodavateli, mohou být zakázky zadány:

a)	tak, že se použijí kritéria stanovená v rámcových smlouvách bez obnovení soutěže; nebo

b)	nejsou-li tato kritéria vymezena, může ECB znovu otevřít soutěž mezi dodavateli, s nimiž má rámcovou smlouvu.

V případě uvedeném v písmenu b) zadá ECB zakázku takto:

—	ECB dodavatele písemně vyzve k podání nabídky ve lhůtě uvedené v žádosti o předložení návrhu. Žádost o předložení návrhu rovněž uvede kritéria, na jejichž základě dojde k zadání zakázky, a

—	dodavatelé musí své nabídky podat písemně ve lhůtě stanovené ECB a

—	ECB zadá zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v žádosti o předložení návrhu.

Článek 16

Dynamické nákupní systémy

1. ECB může zadávat zakázky na obvykle používané zboží, služby a stavební práce prostřednictvím dynamických nákupních systémů. Není-li v tomto článku uvedeno jinak, řídí se tento postup pravidly pro otevřené řízení.

2. Za účelem zavedení dynamického nákupního systému ECB:

a)	zveřejní oznámení o zakázce, ve kterém sdělí, že bude použit dynamický nákupní systém, a ve kterém uvede odkaz na internetové stránky, kde lze nalézt podmínky zakázky a

b)	od zveřejnění oznámení až do ukončení fungování systému poskytne neomezený, přímý a úplný přístup k podmínkám zakázky a k veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky a

c)	upřesní v podmínkách zakázky mimo jiné kritéria pro výběr a pro zadání zakázky, povahu zamýšlených nákupů v rámci tohoto systému, jakož i všechny nezbytné informace, které se týkají nákupního systému, použitého elektronického vybavení, technických podmínek a specifikací spojení.

3. Tento systém je otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splňují kritéria pro výběr a podali předběžnou nabídku v souladu s podmínkami zakázky. Uchazeči mohou své předběžné nabídky kdykoli vylepšit, pokud i nadále splňují podmínky zakázky. Od uchazečů se nevybírají žádné poplatky.

4. Po doručení předběžných nabídek ECB v přiměřené lhůtě přezkoumá způsobilost uchazečů a splnění kritérií pro výběr. Rovněž ověří, zda předběžné nabídky splňují podmínky zakázky. ECB uchazeče co nejdříve informuje o jeho přijetí do dynamického nákupního systému či o jeho odmítnutí.

5. Pro každou jednotlivou zakázku, jejíž hodnota přesahuje prahové hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 3, musí být učiněna samostatná výzva k podání nabídky. Před vydáním výzvy k podání nabídky ECB v Úředním věstníku zveřejní zjednodušené oznámení o zakázce, v němž vyzve všechny dodavatele, kteří mají zájem, k podání předběžné nabídky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 15 dnů ode dne, kdy bylo zjednodušené oznámení odesláno. ECB nemůže v nabídkovém řízení pokračovat, dokud nevyhodnotí všechny předběžné nabídky, které v této lhůtě obdrží.

6. Po vyhodnocení vyzve ECB všechny uchazeče přijaté do systému k podání nabídky v přiměřené lhůtě. ECB zadá zakázku uchazeči, který podal nejlepší nabídku na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce pro zavedení dynamického nákupního systému. Tato kritéria mohou být případně upřesněna ve výzvě k podání nabídky.

7. Nedosahuje-li hodnota určité zakázky prahových hodnot uvedených v čl. 4 odst. 3, může ECB vyzvat pět nebo tři uchazeče přijaté do systému postupem podle článku 29.

8. Dynamický nákupní systém nesmí s výjimkou odůvodněných případů trvat déle než čtyři roky.

Článek 17

Elektronické dražby

1. S výjimkou soutěžního dialogu a za předpokladu, že specifikace mohou být přesně stanoveny, může ECB shora uvedená nabídková řízení doplnit o elektronickou dražbu.

Elektronická dražba je založena:

a)	buď pouze na cenách, jestliže je zakázka zadávána podle nejnižší ceny;

b)	na cenách nebo na nových hodnotách prvků nabídek uvedených v zadávací dokumentaci, jestliže je zakázka zadávána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

2. Rozhodne-li se ECB provést elektronickou dražbu, uvede tuto skutečnost v oznámení o zakázce. Ve výzvě k podání nabídky dále mimo jiné uvede tyto skutečnosti:

a)	prvky, jejichž hodnota bude předmětem elektronické dražby, za předpokladu, že tyto prvky jsou kvantifikovatelné a lze je vyjádřit v absolutních hodnotách nebo procentech;

b)	případná omezení hodnot, jež mohou být předloženy, jak vyplývají ze specifikací týkajících se předmětu zakázky;

c)	informace, které budou uchazečům poskytnuty v průběhu elektronické dražby, a případně kdy jim budou poskytnuty;

d)	důležité informace týkající se postupu elektronické dražby;

e)	podmínky, za kterých budou uchazeči moci při dražbě podávat nabídky, a zejména nejmenší rozdíly, které budou případně při podávání nabídek vyžadovány;

f)	důležité informace týkající se používaného elektronického zařízení a podmínek a technických specifikací spojení.

3. Elektronická dražba začne až po podání a prvním vyhodnocení nabídek. Všichni uchazeči, kteří podali přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni, aby podali nové ceny nebo hodnoty; výzva obsahuje všechny relevantní informace týkající se individuálního připojení k elektronickému zařízení, jež se používá, a uvádí datum a čas zahájení elektronické dražby. Elektronická dražba se může konat ve více postupných fázích. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

4. Má-li být zakázka zadána na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky, výzva obsahuje i výsledek úplného vyhodnocení nabídky dotyčného uchazeče. Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem jsou veškerá případná rozpětí předem vyjádřena určitou hodnotou. Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.

5. Po celou dobu každé fáze elektronické dražby ECB okamžitě sděluje všem uchazečům alespoň takové informace, které jim umožní kdykoli zjistit jejich momentální pořadí. Může též sdělit jiné informace týkající se jiných podaných cen nebo hodnot za podmínky, že je to uvedeno v zadávací dokumentaci. Může rovněž kdykoli oznámit počet účastníků v dané fázi dražby. ECB však nezveřejní totožnost uchazečů v průběhu kterékoli fáze elektronické dražby.

6. ECB uzavře elektronickou dražbu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě k účasti na dražbě. Lhůta může být stanovena jako určité datum a čas nebo jako určité období, které musí uplynout od podání poslední nabídky s novými cenami či hodnotami. ECB ve výzvě uvede časový plán dražeb, které se konají ve fázích.

7. Po uzavření elektronické dražby zadá ECB zakázku na základě výsledků elektronické dražby.

Článek 18

Lhůty pro doručení žádostí a nabídek

1. Aniž jsou dotčeny minimální lhůty stanovené tímto článkem, zohledňuje ECB při stanovení lhůt pro doručení nabídek a žádostí zejména složitost zakázky a čas nutný pro vypracování nabídek.

2. V případě otevřených řízení činí minimální lhůta pro doručení nabídek 52 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

3. V případě omezených řízení, vyjednávacích řízení a soutěžního dialogu:

a)	je minimální lhůta pro doručení žádostí 37 dnů ode dne, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce, a

b)	minimální lhůta pro doručení nabídek je 40 dnů ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídky.

4. Jestliže ECB zveřejnila oznámení předběžných informací ve smyslu čl. 10 odst. 2, které bylo odesláno nejméně 52 dnů před oznámením o zakázce, může být minimální lhůta pro doručení nabídek zkrácena zpravidla na 36 dnů, ale v žádném případě na méně než 22 dnů.

5. Jsou-li oznámení o zakázce vypracována a zasílána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos předepsanými Úřadem pro úřední tisky Evropských společenství, mohou být lhůty pro doručení nabídek a žádostí zkráceny o sedm dnů.

6. Lhůty pro doručení nabídek mohou být zkráceny o pět dnů, pokud ECB ode dne zveřejnění oznámení o zakázce formou elektronických prostředků poskytuje neomezený a přímý přístup k výzvě k podání nabídky a pokud je v textu oznámení uvedena internetová adresa, na které jsou tyto dokumenty přístupné. Toto zkrácení lze sčítat se zkrácením uvedeným v odstavci 5.

7. Jestliže výzva k podání nabídky v otevřeném řízení není poskytnuta do šesti dnů, přestože byla včas vyžádána, nebo pokud nabídky mohou být podány pouze po návštěvě daného místa nebo po kontrole dokumentů doplňujících výzvu k podání nabídky na místě, prodlouží se lhůty pro doručení nabídek tak, aby všichni dodavatelé měli dostatečný čas k přípravě nabídek.

8. Nelze-li v naléhavých případech lhůty stanovené v tomto článku dodržet, může ECB pro omezená řízení a vyjednávací řízení použít zrychlené řízení. V takovém případě platí tyto minimální lhůty:

a)	lhůta pro doručení žádostí, jež nesmí být kratší než 15 dnů ode dne odeslání oznámení o zakázce nebo kratší než 10 dnů, jestliže oznámení bylo zasláno elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro zasílání oznámení, a

b)	lhůta pro doručení nabídek, která nesmí být kratší než 10 dnů ode dne doručení výzvy k podání nabídky.

9. Před uplynutím lhůty může ECB prodloužit lhůty stanovené v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci, pokud zadávací dokumentaci mění nebo v jiných odůvodněných případech.

ODDÍL 2

Průběh řízení

Článek 19

Komunikace se zájemci a uchazeči

1. V průběhu nabídkového řízení komunikují zájemci a uchazeči pouze s kontaktní osobou či osobami označenými ECB. ECB v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky určí, jakým způsobem se bude komunikovat. Komunikační prostředky musí být všeobecně dostupné a nediskriminační.

2. Zájemci či uchazeči podávají své žádosti či nabídky písemně podle požadavků vymezených v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky.

3. ECB může uskutečnit elektronická nabídková řízení v souladu s obecnými požadavky na elektronické zadávání zakázek, které jsou stanoveny v článku 42 směrnice o zadávání zakázek ve spojení s přílohou X této směrnice. Oznámení o zakázce musí v takovém případě obsahovat zejména formální požadavky, jež mají zájemci či uchazeči dodržet, a informace o tom, jak získat přístup k elektronické platformě. ECB může stanovit, že bude přijímat pouze elektronické žádosti nebo nabídky.

4. Zájemci nebo uchazeči mohou za podmínek uvedených v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky předkládat ECB písemné dotazy týkající se oznámení o zakázce, výzvy k podání nabídky nebo podpůrné dokumentace. ECB tyto dotazy zodpoví v přiměřených lhůtách a odpovědi anonymně sdělí všem zájemcům nebo uchazečům, jsou-li pro ně relevantní.

5. ECB zajistí, že s informacemi, které zájemci a uchazeči poskytli, se nakládá a že jsou uchovávány v souladu se zásadou důvěrnosti, a pokud se jedná o osobní údaje, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 o ochraně údajů (5).

Článek 20

Výzva k předložení dodatečné dokumentace a k vysvětlení

Poté, co ECB otevře žádosti nebo nabídky, může zájemce a uchazeče vyzvat k doplnění předložené dokumentace nebo k objasnění určitých bodů. Tyto výzvy nesmějí narušit korektní hospodářskou soutěž mezi zájemci nebo uchazeči ani vést k nerovnému zacházení s nimi a nesmějí vést ke změně podmínek žádostí či nabídek.

Článek 21

Oprava zadávací dokumentace

1. Pokud ECB před uplynutím lhůt pro podání žádostí či nabídek v textu oznámení o zakázce, výzvy k podání nabídky nebo v podpůrné dokumentaci objeví chybu, nepřesnost, opominutí určité informace či jiný druh chyby, tuto chybu opraví a všechny zájemce nebo uchazeče o tom vhodným způsobem informuje.

2. Pokud zájemci či uchazeči považují požadavky ECB uvedené v oznámení o zakázce, ve výzvě k podání nabídky nebo v podpůrné dokumentaci za neúplné, nekonzistentní či v rozporu s právními předpisy, oznámí své pochyby ECB písemně. Zájemce či uchazeč musí své pochyby oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o nesprávnosti dozvěděl či se o ní dozvědět mohl. ECB poté může dané požadavky buď opravit nebo doplnit tak, jak je požadováno, nebo žádost s odůvodněním odmítnout. Námitky vůči požadavkům ECB, které ECB nebyly sděleny bez zbytečného odkladu, nelze později uplatnit.

Článek 22

Výzva k podání nabídky

1. Výzva k podání nabídky zásadně obsahuje alespoň:

a)	odkaz na zveřejněné oznámení o zakázce;

b)	formální požadavky na nabídky, zejména lhůtu pro doručení nabídek, adresu, na kterou musí být nabídky zaslány, jazyk či jazyky, v nichž musí být nabídky vypracovány, formu, v jaké se nabídka podává, a období, po které musí nabídka platit, a

c)	případné opční právo na provedení dodatečných stavebních prací či poskytnutí dodatečných služeb a dodávek, jakož i počet případných obnovení a prodloužení, a

d)	seznam dokumentů, které mají uchazeči předložit, a

e)	poměrnou váhu kritérií pro zadání zakázky nebo případně sestupné pořadí důležitosti těchto kritérií, nejsou-li tato kritéria uvedena v oznámení o zakázce.

2. Výzva k podání nabídky zahrnuje:

a)	kopii specifikací, v nichž jsou vymezeny požadavky ECB, nebo v případě soutěžního dialogu kopie žádosti o předložení návrhu, v níž jsou vymezeny potřeby ECB, a

b)	kopii návrhu smlouvy, všeobecných podmínek ECB nebo dokumentu, který specifikuje klíčové znaky zakázky, a

c)	jakoukoli další dokumentaci, kterou ECB považuje za potřebnou.

Jsou-li tyto dokumenty zpřístupněny pomocí elektronických prostředků, stanoví výzva k podání nabídky, jak mohou uchazeči k těmto dokumentům získat přístup.

ODDÍL 3

Vyhodnocení

Článek 23

Obecná ustanovení

1. ECB vyhodnotí všechny nabídky za použití kritérií pro zadání zakázky ve smyslu článku 26 poté, co:

—	ověřila formální požadavky na nabídky a

—	přezkoumala způsobilost uchazečů ve smyslu článku 24 a

—	zhodnotila splnění kritérií pro výběr uvedených v článku 25.

2. ECB zakázku zadá uchazeči, který nejlépe splňuje kritéria pro zadání zakázky.

3. Žádosti a nabídky nelze otevřít před uplynutím lhůty pro jejich podání. Žádosti a nabídky se otevírají za přítomnosti alespoň dvou zaměstnanců; o otevírání se pořizuje zápis. Není-li stanoveno jinak, nesmějí se zájemci ani uchazeči otevírání účastnit.

4. Průběh vyhodnocování a jeho výsledek se zaznamenává v hodnotící zprávě.

Článek 24

Způsobilost zájemců nebo uchazečů

1. Za podmínek uvedených v následujících ustanoveních jsou všechny fyzické a právnické osoby, které jsou rezidenty či se nacházejí v EU, způsobilé účastnit se nabídkových řízení. Nabídková řízení jsou za stejných podmínek rovněž přístupná pro všechny fyzické a právnické osoby, které jsou rezidenty nebo se nacházejí ve třetí zemi, která ratifikovala Dohodu o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace nebo která s EU uzavřela dvoustrannou dohodu o zadávání zakázek, a to za podmínek uvedených v těchto dohodách. Dodavatelé ze třetích zemí mohou být k účasti připuštěni na základě uvážení ECB.

2. Dočasná sdružení dodavatelů se mohou nabídkových řízení účastnit za podmínek vymezených v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky. ECB může vyžadovat, aby dočasná sdružení měla určitou právní formu, pokud jim zakázka bude přidělena, za předpokladu, že tato forma je pro řádné plnění zakázky nezbytná.

3. ECB z účasti v nabídkovém řízení vyloučí zájemce nebo uchazeče, proti nimž byl vydán pravomocný rozsudek pro podvod, korupci, praní peněz, zapletení do zločinného spolčení či pro jinou protizákonnou činnost, jež poškozuje finanční zájmy Společenství, ECB nebo národních centrálních bank.

4. ECB může zájemce či uchazeče z účasti kdykoli vyloučit, pokud:

a)	je v úpadku nebo v likvidaci, je předmětem soudní správy, uzavřel dohodu o vyrovnání se svými věřiteli, pozastavil svou obchodní činnost, je předmětem řízení týkajících se těchto záležitostí nebo je v podobné situaci vyplývající z obdobných řízení podle vnitrostátních právních a správních předpisů;

b)	byl pravomocným rozsudkem uznán vinným ze spáchání trestného činu spojeného s jeho podnikáním;

c)	se dopustil vážného profesního pochybení;

d)	nesplnil povinnosti vztahující se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní a poplatků podle právních předpisů země, v níž je usazen, nebo podle právních předpisů země zadavatele nebo podle právních předpisů země, v níž má být zakázka provedena;

e)	byl soudem nebo arbitrážním tribunálem shledán zodpovědným za podstatné porušení smlouvy udělené v rámci jiného nabídkového řízení v důsledku nesplnění svých smluvních povinností;

f)	jeho vedení, zaměstnanci či jeho zástupci jednají ve střetu zájmů;

g)	se dopustil zkreslení při poskytování informací vyžadovaných ECB;

h)	kontaktuje další zájemce či uchazeče s cílem omezit hospodářskou soutěž.

5. Zájemci nebo uchazeči musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze shora uvedených situací a/nebo předložit doklady uvedené v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky. Vyskytnou-li se tyto okolnosti v průběhu řízení, musí dotčený zájemce či uchazeč o této skutečnosti ECB informovat bez zbytečného odkladu.

Článek 25

Kritéria pro výběr

1. ECB v oznámení o zakázce vymezí kritéria pro výběr, podle kterých se hodnotí způsobilost zájemce či uchazeče k plnění zakázky. Kritéria pro výběr se týkají hospodářské, finanční, technické či odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče.

2. ECB může stanovit minimální úroveň způsobilosti; pokud tuto úroveň zájemci či uchazeči nesplňují, nemůže je ECB vybrat. Tato minimální úroveň se uvede v oznámení o zakázce.

3. ECB může kromě toho zájemce či uchazeče požádat, aby prokázali, že jsou k plnění zakázky oprávněni podle vnitrostátního práva, což doloží zápisem v obchodním či profesním rejstříku, anebo místopřísežným prohlášením či osvědčením, členstvím v určité organizaci, výslovným oprávněním nebo zápisem v registru plátců DPH.

4. ECB v oznámení o zakázce stanoví, jaké dokumenty musí zájemci či uchazeči za účelem prokázání své finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti předložit. Požadovaná dokumentace nesmí jít nad rámec zakázky a zohledňuje oprávněné zájmy dodavatelů, zejména pokud jde o ochranu jejich technického a obchodního tajemství.

5. Není-li uchazeč či zájemce z výjimečných důvodů, které ECB považuje za odůvodněné, schopen předložit požadovanou dokumentaci, může svou způsobilost prokázat jiným způsobem, který ECB považuje za vhodný.

6. Je-li to vhodné, může dodavatel pro určitou zakázku využít schopností jiných subjektů, a to bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tom případě musí dodavatel ECB prokázat, že bude disponovat prostředky nezbytnými ke splnění zakázky. Za stejných podmínek může dočasné sdružení dodavatelů využít schopností účastníků této skupiny.

Článek 26

Kritéria pro zadání zakázky

1. ECB v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky stanoví, zda zakázku hodlá zadat uchazeči, který předloží hospodářsky nejvýhodnější nabídku, nebo uchazeči, který nabídne nejnižší cenu.

2. Je-li zakázka zadávána hospodářsky nejvýhodnější nabídce, ECB v oznámení o zakázce nebo ve výzvě k podání nabídky nebo, jedná-li se o soutěžní dialog, v žádosti o předložení návrhu vymezí:

kvalitativní kritéria, podle nichž budou nabídky hodnoceny. Tato kritéria musí být spojena s předmětem dané zakázky a mohou zahrnovat například kvalitu, technickou úroveň, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, efektivnost nákladů, poprodejní servis a technickou pomoc, datum dodání a dodací lhůtu nebo lhůta pro dokončení a

b)	poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií vybraných k určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky. Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

Pokud není podle názoru ECB stanovení poměrné váhy z prokazatelných důvodů možné, uvede ECB kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.

Článek 27

Mimořádně nízké nabídky

1. ECB může odmítnout nabídky, které se zdají být mimořádně nízké v poměru k nabízeným výrobkům, stavebním pracím nebo službám.

2. Předtím, než ECB tyto nabídky odmítne, požádá písemně o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité. Tato upřesnění se mohou týkat zejména:

a)	hospodářských aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo stavebního postupu nebo

b)	zvolených technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má uchazeč k dispozici, nebo

c)	originality nabídky nebo

d)	souladu s předpisy o ochraně zaměstnanců a pracovních podmínkách platnými v místě, kde mají být stavební práce, služby či dodávky provedeny.

ECB tyto základní prvky ověří, přičemž zohlední poskytnutá vysvětlení a předložené důkazy.

3. Jestliže uchazeč získal státní podporu, může ECB nabídku jen z tohoto důvodu odmítnout, není-li uchazeč schopen v dostatečné lhůtě stanovené ECB prokázat, že daná podpora byla poskytnuta podle zákona v souladu s postupy a rozhodnutími stanovenými v pravidlech Společenství upravujících státní podporu.

Článek 28

Oznámení rozhodnutí o výběru a zadání zakázky

1. ECB své rozhodnutí co nejdříve písemně oznámí všem zájemcům nebo uchazečům, jejichž žádosti či nabídky byly odmítnuty.

2. Uvedené oznámení musí být učiněno alespoň 15 dnů před podpisem smlouvy ze strany ECB.

3. Zájemci a uchazeči mohou ve lhůtě 15 dnů od doručení oznámení žádat, aby jim ECB sdělila důvody pro odmítnutí jejich žádosti či nabídky. Neúspěšní uchazeči, kteří podali přijatelnou nabídku, mohou rovněž žádat o sdělení jména úspěšného uchazeče, jakož i základních znaků a relativních výhod jeho nabídky.

4. ECB však může rozhodnout, že nesdělí určité informace, pokud by jejich poskytnutí bylo na újmu oprávněných obchodních zájmů jiných dodavatelů, bránilo by uplatnění práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem.

5. ECB o výsledku zadávacího řízení informuje tak, že v Úředním věstníku zveřejní oznámení o zadání zakázky. Oznámení se zašle do 48 dnů od podpisu smlouvy.

KAPITOLA III

ZADÁVÁNÍ ZAKÁZEK S HODNOTOU NIŽŠÍ NEŽ PRAHOVÉ HODNOTY

Článek 29

Řízení bez zveřejnění oznámení

1. Zakázky, jejichž celková odhadovaná hodnota je nižší než prahové hodnoty uvedené v čl. 4 odst. 3, a zakázky na služby uvedené v čl. 6 odst. 2 se zadávají formou následujícího řízení.

2. Je-li hodnota zakázky na zboží a služby vyšší než 50 000 EUR nebo se této částce rovná nebo je-li hodnota zakázky na stavební práce vyšší než 500 000 EUR nebo se této částce rovná, ECB vyzve alespoň pět vhodných dodavatelů, jsou-li k dispozici, k podání nabídky ve lhůtě stanovené ECB.

Pokud hodnota zakázky tyto prahové hodnoty nedosahuje, avšak rovná se částce 10 000 EUR nebo tuto částku přesahuje, vyzve ECB k podání nabídky alespoň tři vhodné dodavatele, jsou-li k dispozici.

V obou případech ECB dodavatelům poskytne žádost o předložení návrhu, v níž uvede požadavky ECB a kritéria pro zadání zakázky. Při stanovení lhůt pro podání nabídek bere ECB v úvahu složitost zakázky a čas nezbytný k přípravě nabídky.

3. ECB vybere dodavatele, jimž je nabídnuta účast v nabídkovém řízení, z uchazečů přijatých do dynamického nákupního systému; pokud tento systém nebyl zřízen, ze seznamu, v němž jsou zapsáni dodavatelé, a pokud tento seznam nebyl vytvořen, na základě řádné tržní analýzy. Provedení prvotního výběru vhodných dodavatelů je zcela na uvážení ECB. Seznam, do kterého se zapisují dodavatelé, je otevřen pro všechny dodavatele, kteří mají zájem a kteří poskytují druh dodávek, služeb a stavebních prací, pro které byl seznam vytvořen. ECB vhodným způsobem pravidelně inzeruje možnost zápisu do těchto seznamů.

4. ECB může alternativně zveřejnit oznámení o zakázce na svých internetových stránkách nebo prostřednictvím jiných vhodných médií. V takovém případě se žádost o předložení návrhu zašle všem dodavatelům, kteří svůj zájem zúčastnit se vyjádřili ve lhůtě stanovené ECB.

5. Přijaté nabídky se vyhodnotí podle kritérií stanovených v žádosti o předložení návrhu. Po vyhodnocení písemných nabídek může ECB zahájit jednání s uchazeči, pokud tato možnost byla oznámena v žádosti o předložení návrhu. Jednání mohou být uskutečněna jako jednání, která za sebou následují podle pořadí uchazečů, nebo jako paralelní jednání se všemi uchazeči.

6. ECB zakázku zadá uchazeči, který nejlépe splňuje kritéria stanovená v žádosti o předložení návrhu.

7. Řízení se vede v souladu s obecnými zásadami vymezenými v článku 3. Články 19, 20, 21, 24 a 27 se použijí přiměřeně.

Článek 30

Oznámení uchazečům a seznam zhotovitelů

1. Poté, co ECB rozhodne o zadání zakázky, v přiměřené lhůtě písemně vyrozumí ostatní uchazeče o výsledku nabídkového řízení.

2. Uchazeči mohou ve lhůtě 15 dnů od doručení oznámení žádat, aby jim ECB sdělila hlavní důvody pro odmítnutí jejich nabídky. Čl. 28 odst. 4 se použije přiměřeně.

3. ECB každý rok zveřejní seznam zakázek s hodnotou nad 50 000 EUR, které byly zadány podle článku 29 nebo pro které byla v souladu s čl. 6 odst. 1 udělena výjimka. V seznamu se uvedou jména zhotovitelů, jimž byly zakázky zadány, předmět a hodnota zakázek.

Článek 31

Přímé zadání zakázky

ECB může udělit zakázky na základě jediné nabídky, je-li odhadovaná hodnota zakázky bez DPH nižší než 10 000 EUR, nebo pokud byla udělena výjimka v souladu s čl. 6 odst. 1.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Zrušení nabídkových řízení

1. ECB může zrušit nabídkové řízení kdykoli před podpisem smlouvy; zájemci či uchazeči nemají v takovém případě nárok na jakoukoli náhradu.

2. V rozhodnutí o zrušení řízení ECB respektuje obecné zásady vymezené v článku 3.

3. ECB své rozhodnutí odůvodní a oznámí je zájemcům či uchazečům.

Článek 33

Odvolací řízení

1. Ve veřejných nabídkových řízeních podle kapitoly II mohou zájemci či uchazeči písemně rozporovat rozhodnutí ECB o odmítnutí jejich žádosti či nabídky ve lhůtě 15 dnů od doručení informací uvedených v čl. 28 odst. 3, a pokud o tyto informace nepožádali, ve lhůtě 15 dnů od doručení oznámení. V odvolání uvedou veškeré informace, jež podporují jejich tvrzení, a odůvodněné námitky.

2. Odvolání se podává orgánu ECB pro přezkum zadávání zakázek. Má-li orgán pro přezkum zadávání zakázek za to, že rozhodnutí o odmítnutí žádosti či nabídky odvolatele je v rozporu s tímto rozhodnutím nebo s obecnými zásadami práva veřejných zakázek, nařídí, aby se nabídkové řízení či jeho část opakovaly nebo přijme konečné rozhodnutí. Jinak se odvolání zamítne. Orgán pro přezkum zadávání zakázek své rozhodnutí odvolateli písemně oznámí do jednoho měsíce od doručení odvolání. Rozhodnutí obsahuje odůvodnění.

3. Odvolání nemá odkladný účinek. Považuje-li to orgán pro přezkum zadávání zakázek za vhodné, může přerušit zadávací řízení nebo zadání zakázky.

Článek 34

Soudní pravomoc

Výlučnou pravomoc ve všech sporech mezi ECB a dodavatelem, které souvisejí s tímto rozhodnutím nebo s konkrétním zadávacím řízením, má Soudní dvůr Evropských společenství. Může-li odvolatel využít odvolacího řízení podle článku 33, může se na Soudní dvůr obrátit až poté, co ECB vydá rozhodnutí o odvolání. Lhůty stanovené ve smlouvě začnou běžet od doručení rozhodnutí o odvolání.

Článek 35

Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. srpna 2007 a zrušuje a nahrazuje administrativní oběžník 5/2006 o zadávání zakázek Evropskou centrální bankou ze dne 27. června 2006.

2. Nabídková řízení, která byla zahájena předtím, než toto rozhodnutí vstoupilo v platnost, budou dokončena podle administrativního oběžníku 5/2006. Pro účely tohoto ustanovení se má nabídkové řízení za zahájené dnem, kdy bylo oznámení o zakázce zasláno Úřednímu věstníku, a není-li toto oznámení vyžadováno, dnem, kdy ECB jednoho nebo několik dodavatelů vyzvala k podání nabídky.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 3. července 2007.

Prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1) Úř. věst. L 80, 18.3.2004, s. 33.

(2) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/97/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 107).

(3) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2005, s. 1).

(4) Úř. věst. L 320, 21.10.2004, s. 21.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

14.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 184/49

Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat

( Úřední věstník Evropské unie L 268 ze dne 18. října 2003 )

(Zvláštní vydání Úředního věstníku v češtině, kapitola 3, svazek 40, s. 238)

1)	V celém znění nařízení se slova „doplňkové látky v krmivech“ nahrazují slovy „doplňkové látky“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru.

2)	Strana 238, 4. bod odůvodnění:

místo:

„… podléhat kontrole bezpečnosti …“,

má být:

„… podléhat hodnocení své bezpečnosti …“.

3)	Strana 238, 8. bod odůvodnění:

místo:

„… na siláž …“,

má být:

„… k silážování …“.

4)	Strana 238, 12. bod odůvodnění; strana 239, 23. bod odůvodnění:

místo:

„… analogické produkty …“,

má být:

„… analogy …“.

5)	Strana 239, 13. bod odůvodnění:

místo:

„… týkající se výroby potravin a jiných zvířat.“,

má být:

„… týkající se zvířat určených k produkci potravin a ostatních zvířat.“

6)	Strana 239, 15. bod odůvodnění:

místo:

„… prováděných na hlavních druzích na druhy menší.“,

má být:

„… prováděných na většinových druzích zvířat na druhy menšinové.“

7)	Strana 239, 18. bod odůvodnění:

místo:

„… rozšíření povolení na malé druhy.“,

má být:

„… rozšíření povolení na menšinové druhy zvířat.“

8)	Strana 239, 20. bod odůvodnění:

místo:

„… v rámci systému zpětné vysledovatelnosti …“,

má být:

„… v rámci systému zpětné sledovatelnosti …“.

Strana 239, 23. bod odůvodnění:

místo	:	„… konzervační látky pro siláže …“,
má být	:	„… konzervační látky k silážování …“;

místo	:	„… s ohledem na posouzení těchto produktů;“,
má být	:	„… s výhledem na vyhodnocení těchto produktů;“.

10)	Strana 239, 24. bod odůvodnění:

místo:

„… konzervačních látek pro siláže …“,

má být:

„… konzervačních látek k silážování …“.

11)

Strana 239, 25. bod odůvodnění:

místo	:	„… použití prostředků náležejících do skupin …“,
má být	:	„… použití přípravků náležejících do skupin …“;

místo	:	„… v lidském nebo veterinárním lékařství …“,
má být	:	„… v humánním nebo veterinárním lékařství …“;

místo	:	„… látkám používaným proti bakteriálním infekcím …“,
má být	:	„… léčivům používaným proti bakteriálním infekcím …“.

12)

Strana 240, 28. bod odůvodnění:

místo	:	„… vztahující se na přísady v potravinách.“,
má být	:	„… vztahující se na potravinářské přídatné látky.“;

místo	:	„Proto je vhodné stanovit zjednodušené požadavky na označování aromatických látek, srovnatelné s požadavky používanými na aromatické látky v potravinách.“,
má být	:	„Proto je vhodné stanovit zjednodušené požadavky na označování zchutňujících látek, srovnatelné s požadavky používanými na látky určené k aromatizaci potravin.“;

místo	:	„… u povolování jednotlivých přísad;“,
má být	:	„… v povolení jednotlivých doplňkových látek;“.

13)	Strana 240, 32. bod odůvodnění, a strana 248, čl. 24 první pododstavec:

místo:

„… účinné, přiměřené a odstrašující …“,

má být:

„… účinné, přiměřené a odrazující …“.

14)	Strana 240, čl. 1 odst. 1:

místo:

„… pravidla pro dohled a označování doplňkových látek v krmivech a prefixech, …“,

má být:

„… pravidla pro kontrolu a označování doplňkových látek a premixů, …“.

15)	Strana 241, čl. 1 odst. 2 písm. a):

místo:

„a)	činidla;“,

má být:

„a)	pomocné technické látky;“.

16)	Strana 241, čl. 2 písm. f):

místo:

„f)	„denní krmnou dávkou“ se rozumí celkové množství krmiv přepočtené na obsah vody 12 %, které denně potřebuje jedno zvíře určitého druhu, věkové skupiny a užitkovosti k uspokojení všech svých potřeb;“,

má být:

„f)	„denní krmnou dávkou“ se rozumí průměrné celkové množství krmiv přepočtené na obsah vody 12 %, které denně potřebuje jedno zvíře určitého druhu, věkové kategorie a užitkovosti k zajištění všech svých potřeb;“.

17)

Strana 241, čl. 2 písm. h):

místo	:	„činidly“,
má být	:	„pomocnými technickými látkami“;

místo	:	„… během ošetření nebo zpracování …“,
má být	:	„… během úpravy nebo zpracování …“.

18)

Strana 241, čl. 2 písm. i) a k):

místo	:	„… ke zneškodnění …“,
má být	:	„… k umrtvení …“;

místo	:	„… prvoků …“,
má být	:	„… protozoí …“.

19)	Strana 241, čl. 2 písm. n):

místo:

„… pokud byla doplňková látka přimíšena do krmiva, …“,

má být:

„… pokud byla doplňková látka zapracována do krmiva, …“.

20)	Strana 241, nadpis kapitoly:

místo:

má být:

21)	Strana 241, článek 3, nadpis; strana 242, čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1; strana 243, čl. 7 odst. 3 písm. c); strana 244, čl. 8 odst. 4 písm. c); strana 246, článek 15:

místo:

„použití“,

má být:

„užití“.

22)

Strana 241, čl. 3 odst. 1:

místo	:	„… použít doplňkovou látku …“,
má být	:	„… užít doplňkovou látku …“;

místo

„b)	nejsou splněny podmínky pro použití stanovené v tomto nařízení, včetně obecných podmínek stanovených v příloze IV, ledaže je v povolení stanoveno jinak, a v povolení pro doplňkovou látku; a“,

má být

„b)	nejsou splněny podmínky pro užití stanovené v tomto nařízení, včetně obecných podmínek stanovených v příloze IV, není-li v povolení stanoveno jinak, a pokud nejsou splněny podmínky v povolení pro doplňkovou látku; a“.

23)	Strana 241, čl. 3 odst. 2:

místo:

„… a pokud podléhá odpovídajícímu úřednímu dohledu …“,

má být:

„… a pokud je zajištěna odpovídající úřední kontrola …“.

24)	Strana 242, čl. 3 odst. 3:

místo:

„… o obchodu s výrobky …“,

má být:

„… o obchodu s produkty …“.

25)

Strana 242, čl. 3 odst. 4:

místo	:	„… směs …“,
má být	:	„… smíchávání …“;

místo	:	„… zapotřebí jednotlivá povolení …“,
má být	:	„… zapotřebí zvláštní povolení …“.

26)	Strana 242, čl. 5 odst. 1:

místo:

„… splňuje požadavky odstavce 2 a má přinejmenším vlastnosti stanovené v odstavci 3.“,

má být:

„… splňuje požadavky odstavce 2 a má nejméně jednu z vlastností stanovených v odstavci 3.“

27)	Strana 242, čl. 5 odst. 2 písm. b):

místo:

„… být upravena k prodeji způsobem …“,

má být:

„… být nabízena k prodeji způsobem …“.

28)	Strana 242, čl. 5 odst. 2 písm. c):

místo:

„… produktů živočišného původu …“,

má být:

„… živočišných produktů …“.

29)	Strana 242, čl. 5 odst. 3 písm. d):

místo:

„d)	uspokojovat potřeby zvířat týkající se výživy;“,

má být:

„d)	uspokojovat nutriční požadavky zvířat;“.

30)	Strana 242, čl. 5 odst. 3 písm. f):

místo:

„… působením na flóru gastro-intestinálního traktu nebo trávení krmiva …“,

má být:

„… působením na flóru gastro-intestinálního traktu nebo na stravitelnost krmiva …“.

31)	Strana 242, nadpis článku 6:

místo:

„Skupiny doplňkových látek v krmivech“,

má být:

„Kategorie doplňkových látek“.

32)	Strana 242, čl. 6 odst. 1 návětí:

místo:

„… do některých z následujících skupin:“.

má být:

„… do jedné nebo více z následujících kategorií:“.

33)	Strana 242, čl. 6 odst. 1 písm. b):

místo:

„… která přimíšením zlepší nebo změní organoleptické vlastnosti …“,

má být:

„… která po přidání do krmiva zlepší nebo změní organoleptické vlastnosti …“.

34)	Strana 242, čl. 6 odst. 1 písm. d):

místo:

„… s cílem příznivě ovlivnit užitkovost a dobré zdraví zvířat …“,

má být:

„… s cílem příznivě ovlivnit užitkovost při zachování dobrého zdravotního stavu zvířat …“.

35)	Strana 242, čl. 6 odst. 2:

místo:

„2. V rámci skupin uvedených v odstavci 1 jsou doplňkové látky v krmivech v souladu s postupem uvedeným v článcích 7, 8 a 9 podle jejich hlavní funkce nebo funkcí dále rozděleny do funkčních skupin uvedených v příloze I.“,

má být:

„2. V rámci kategorií uvedených v odstavci 1 se doplňkové látky v souladu s postupem uvedeným v článcích 7, 8 a 9 dále zařazují podle své hlavní funkce nebo funkcí do jedné nebo více funkčních skupin uvedených v příloze I.“

36)	Strana 242, čl. 6 odst. 3:

místo:

„… vytvořeny další skupiny doplňkových látek v krmivech a funkční skupiny.“,

má být:

„… vytvořeny další kategorie a funkční skupiny doplňkových látek.“

37)

Strana 243, čl. 7 odst. 3 písm. b):

místo	:	„… zařazení do skupiny a funkční skupiny …“,
má být	:	„… zařazení do kategorie a funkční skupiny …“;

místo	:	„… případně včetně kritérií čistoty;“,
má být	:	„… včetně případných kritérií čistoty;“.

38)

Strana 243, čl. 7 odst. 3 písm. c):

místo	:	„… popis výrobní metody, výroby a předpokládaného použití …“,
má být	:	„… popis výrobního postupu, zpracování a předpokládaného užití …“;

místo	:	„… nebo jejích metabolitů, které zůstávají v potravinách;“,
má být	:	„… nebo jejích metabolitů v potravinách;“.

39)	Strana 243, čl. 7 odst. 3 písm. e):

místo:

„… úroveň použití v doplňkových krmivech a živočišné druhy a skupiny …“,

má být:

„… výši užití v doplňkových krmivech a druhy a kategorie zvířat …“.

40)	Strana 243, čl. 7 odst. 3 písm. g):

místo:

„… práva Společenství o obchodu s produkty skládajícími se z geneticky modifikovaných organismů nebo geneticky modifikované organismy obsahujícími či z nich vyrobenými, …“,

má být:

„… práva Společenství o uvádění na trh produktů, které se skládají z geneticky modifikovaných organismů nebo geneticky modifikované organismy obsahují nebo jsou z nich vyrobeny, …“.

41)

Strana 243, čl. 7 odst. 5:

místo	:	„… extrapolace výsledků studií prováděných na velkých druzích na druhy malé.“,
má být	:	„… extrapolace výsledků studií prováděných na většinových druzích na druhy menšinové.“;

místo	:	„… určené pro hospodářská zvířata a požadavky na krmiva určená pro jiná zvířata, zejména pro zvířata v zájmovém chovu.“,
má být	:	„… určené pro zvířata určená k produkci potravin a požadavky ve vztahu k ostatním zvířatům, zejména zvířatům v zájmovém chovu.“

42)	Strana 244, čl. 8 odst. 4 písm. b):

místo:

„… případně včetně kritérií čistoty;“,

má být:

„… včetně případných kritérií čistoty;“.

43)	Strana 244, čl. 8 odst. 4 písm. c):

místo:

„… včetně druhů zvířat a skupin druhů zvířat …“,

má být:

„… včetně druhů a kategorií zvířat …“.

44)	Strana 244, čl. 9 odst. 6:

místo:

„… a případně jednotný identifikátor, přidělený geneticky modifikovanému organismu, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 …“,

má být:

„… a jednotný identifikátor, pokud byl geneticky modifikovanému organismu přidělen podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 …“.

45)	Strana 244, čl. 9 odst. 7:

místo:

„… pak nařízení obsahuje maximální limity …“,

má být:

„… musí nařízení obsahovat maximální limity …“.

46)	Strana 244, čl. 9 odst. 8:

místo:

„… může být prodlouženo podle článku 14.“,

má být:

„… může být obnoveno podle článku 14.“

47)	Strana 244, čl. 10 odst. 1:

místo:

„… sůl aminokyseliny nebo její analogická látka …“,

má být:

„… sůl aminokyseliny nebo její analog …“.

48)	Strana 245, čl. 10 odst. 2:

místo:

„… doplňkových látek povolených na dobu neurčitou …“,

má být:

„… doplňkových látek povolených bez časového omezení …“.

49)	Strana 245, čl. 10 odst. 6; strana 246, čl. 14 odst. 4:

místo:

„… rozhodnutí o prodloužení povolení …“,

má být:

„… rozhodnutí o obnovení povolení …“.

50)	Strana 245, čl. 10 odst. 7:

místo:

„… jako konzervační látky pro siláž …“,

má být:

„… jako doplňkové látky k silážování …“.

51)	Strana 245, článek 12 nadpis:

místo:

„Kontrola“,

má být:

„Monitorování“.

52)	Strana 245, čl. 12 odst. 2:

místo:

„… hodnocení bezpečnosti při užívání doplňkové látky …“,

má být:

„… hodnocení bezpečnosti při užití doplňkové látky …“.

53)	Strana 246, článek 14 nadpis:

místo:

„Prodloužení povolení“,

má být:

„Obnovení povolení“.

54)	Strana 246, čl. 14 odst. 1 první pododstavec:

místo:

„Povolení vydaná podle tohoto nařízení lze prodloužit vždy o desetileté období. Žádost o prodloužení se zasílá Komisi nejpozději rok před ukončením platnosti povolení.“,

má být:

„Povolení vydaná podle tohoto nařízení lze obnovit vždy po deseti letech. Žádost o obnovení se zasílá Komisi nejpozději rok před ukončením platnosti povolení.“

55)	Strana 246, čl. 14 odst. 2 písm. d):

místo:

„… podmínek týkajících se budoucích kontrol.“,

má být:

„… podmínek týkajících se budoucího monitorování.“

56)

Strana 246, čl. 16 odst. 1 návětí:

místo	:	„… výrobce, baliče, dovozce, prodavače nebo distributora …“,
má být	:	„… výrobce, baliče, dovozce, prodejce nebo distributora …“;

místo	:	„… pro každou přísadu tam obsaženou …“,
má být	:	„… pro každou doplňkovou látku tam obsaženou …“.

57)	Strana 246, čl. 16 odst. 1 písm. b):

místo:

„… název nebo firma ….“,

má být:

„… jméno nebo obchodní firma …“.

58)	Strana 246, čl. 16 odst. 1 písm. d):

místo:

„d)	v případě potřeby číslo schválení přidělené zařízení nebo zprostředkovateli podle článku 5 směrnice 95/69/ES nebo registrační číslo přidělené zařízení nebo zprostředkovateli podle článku 10 uvedené směrnice;“,

má být:

„d)	schvalovací číslo přidělené provozovně nebo dodavateli podle článku 5 směrnice 95/69/ES nebo registrační číslo přidělené provozovně nebo dodavateli podle článku 10 uvedené směrnice;“.

59)	Strana 246, čl. 16 odst. 1 písm. e):

místo:

„… včetně druhů zvířat a skupin …“,

má být:

„… včetně druhů a kategorií zvířat …“.

60)	Strana 246, čl. 16 odst. 2:

místo:

„2. U aromatických látek může být seznam doplňkových látek nahrazen slovy ‚směs aromatických látek‘. Toto ustanovení se nepoužije na aromatické látky podléhající množstevnímu omezení, pokud jsou použity v krmivu a pitné vodě.“,

má být:

„2. U zchutňujících látek může být seznam doplňkových látek nahrazen slovy ‚směs zchutňujících látek‘. Toto ustanovení se nepoužije na zchutňující látky, u nichž je stanoven množstevní limit, pokud jsou použity v krmivu a pitné vodě.“

61)	Strana 247, čl. 16 odst. 4:

místo:

„4. Dále v případě premixů musí být na štítku a obalovém materiálu jasně uvedeno slovo ‚premix‘ (velkými písmeny).“,

má být:

„4. Dále v případě premixů musí být v označení jasně uvedeno slovo ‚premix‘ (velkými písmeny) a musí být deklarován nosič.“

62)	Strana 247, článek 17 nadpis a odst. 1:

místo:

„Registr doplňkových látek v krmivech Společenství“,

má být:

„Registr Společenství pro doplňkové látky“.

63)	Strana 247, čl. 18 odst. 3 písm. a):

místo:

„a)	název a složení doplňkové látky v krmivech a případně uvedení výrobního kmenu;“,

má být:

„a)	název a složení doplňkové látky a u látek, kterých se to týká, identifikace výrobního kmene;“.

64)	Strana 247, čl. 18 odst. 3 písm. d):

místo:

„… vlastnosti živočišných výrobků …“,

má být:

„… vlastnosti živočišných produktů …“.

65)	Strana 247, čl. 18 odst. 3 písm. e):

místo:

„… požadavky monitorování …“,

má být:

„… požadavky na monitorování …“.

66)	Strana 247, čl. 20 odst. 2:

místo:

„Aby se podpořilo úsilí vedoucí k získání povolení pro malé druhy u doplňkových látek, jejichž použití je již u jiných druhů povoleno, desetileté období ochrany údajů se prodlužuje o jeden rok u každého malého druhu, pro který je uděleno povolení k rozšíření používání.“,

má být:

„Aby se podpořilo úsilí vedoucí k získání povolení pro menšinové druhy u doplňkových látek, jejichž použití je již u jiných druhů povoleno, desetileté období ochrany údajů se prodlužuje o jeden rok u každého menšinového druhu, pro který je uděleno povolení k rozšíření používání.“

67)	Strana 248, čl. 20 odst. 4:

místo:

„… na základě vědeckých údajů a informací obsažených v dokumentaci žádosti …“,

má být:

„… na základě vědeckých údajů a informace obsažené v dokumentaci k žádosti …“.

68)	Strana 248, čl. 21 první pododstavec:

místo:

„… a její povinnosti a úlohy jsou stanoveny …“,

má být:

„… a její povinnosti a úkoly jsou stanoveny …“.

69)	Strana 248, čl. 25 odst. 2:

místo:

„… oprávněně vyrobené a označené štítkem ve Společenství …“,

má být:

„… oprávněně vyrobené a označené ve Společenství …“.

70)	Strana 250, příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

SKUPINY DOPLŇKOVÝCH LÁTEK

Do kategorie „technologické doplňkové látky“ patří níže uvedené funkční skupiny:

a)	konzervanty: látky nebo případně mikroorganismy, které chrání krmiva před znehodnocením způsobeným mikroorganismy nebo jejich metabolity;

b)	antioxidanty: látky prodlužující trvanlivost krmiv a krmných surovin tím, že je chrání před znehodnocením způsobeným oxidací;

c)	emulgátory: látky, které umožňují vytvářet nebo zachovávat homogenní směs dvou nebo více nesmísitelných fází v krmivu;

d)	stabilizátory: látky, které umožňují, aby si krmivo uchovalo svůj fyzikálně chemický stav;

e)	zahušťující látky: látky, které zvyšují viskozitu krmiva;

f)	želírující látky: látky, které dávají krmivu gelovitou strukturu;

g)	pojiva: látky, které zvyšují přilnavost částic krmiva;

h)	látky pro kontrolu kontaminace radionuklidy: látky, které potlačují absorpci radionuklidů nebo podporují jejich vyloučení;

i)	protispékavé látky: látky, které omezují tendenci jednotlivých částic krmiva k přilnavosti;

j)	regulátory kyselosti: látky, které upravují hodnotu pH krmiv;

k)	doplňkové látky k silážování: látky včetně enzymů nebo mikroorganismů určené k přidání do krmiv za účelem zlepšení výroby siláže;

l)	denaturační látky: látky, které při použití při zpracovávání krmiv umožňují určit původ specifických potravinářských nebo krmných surovin.

Do kategorie „senzorické doplňkové látky“ patří níže uvedené funkční skupiny:

barviva:

i)	látky, které dávají nebo navracejí krmivům barvu;

ii)	látky, které, při zkrmování zvířaty dávají barvu potravinám živočišného původu;

iii)	látky, které mají pozitivní vliv na zbarvení okrasných ryb nebo ptáků;

b)	zchutňující látky: látky, které přidáním do krmiv zvyšují jejich vůni a chutnost.

Do kategorie „nutriční doplňkové látky“ patří níže uvedené funkční skupiny:

a)	vitamíny, provitamíny a chemicky přesně definované látky se srovnatelným účinkem;

b)	sloučeniny stopových prvků;

c)	aminokyseliny, jejich soli a analogy;

d)	močovina a její deriváty.

Do kategorie „zootechnické doplňkové látky“ patří níže uvedené funkční skupiny:

a)	látky zvyšující stravitelnost: látky, které při zkrmování zvířaty zvyšují stravitelnost krmiva svým působením na určené krmné suroviny;

b)	stabilizátory střevní flóry: mikroorganismy nebo jiné chemicky přesně definované látky, které při zkrmování zvířaty mají příznivý účinek na střevní flóru;

c)	látky, které příznivě působí na životní prostředí;

d)	jiné zootechnické doplňkové látky.“

71)

Strana 251, příloha II, bod 2 druhý pododstavec:

místo	:	„SVS zejména odpovídá za: …“,
má být	:	„Společné výzkumné středisko zejména odpovídá za …“;

místo	:	„… skladování a zachování referenčních vzorků …“,
má být	:	„… skladování a uchovávání referenčních vzorků …“.

72)	Strana 251, příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

POŽADAVKY NA SPECIFICKÉ OZNAČOVÁNÍ UPLATŇOVANÉ NA URČITÉ DOPLŇKOVÉ LÁTKY A NA PREMIXY

Zootechnické doplňkové látky, kokcidiostatika a histomonostatika:

—	datum ukončení záruční doby nebo trvanlivosti od data výroby,

—	návod k použití, a

—	koncentrace;

Enzymy, kromě výše uvedených údajů:

—	specifický název účinné složky nebo složek v souladu s jejich enzymatickou aktivitou, ve shodě s daným povolením,

—	identifikační číslo podle International Union of Biochemistry, a

—	místo koncentrace: jednotky aktivity (jednotky aktivity na gram nebo jednotky aktivity na mililitr);

Mikroorganismy:

—	datum ukončení záruční doby nebo trvanlivosti od data výroby,

—	návod k použití,

—	identifikační číslo kmenu, a

—	počet jednotek tvořících kolonie na gram;

Nutriční doplňkové látky:

—	obsah účinné látky a

—	datum ukončení záruční doby tohoto obsahu nebo trvanlivosti od data výroby;

Technologické a senzorické doplňkové látky, s výjimkou zchutňujících látek:

—	obsah účinné látky;

Zchutňující látky:

—	množství zapracované do premixů.“

73)	Strana 252, příloha IV se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IV

OBECNÉ PODMÍNKY POUŽITÍ

1.	Množství doplňkových látek, které jsou také přítomny v přirozeném stavu v některých krmných surovinách, se vypočítá tak, aby úhrn přidaných složek a složek přirozeně přítomných nepřekračoval maximální obsah stanovený v nařízení o povolení.

2.	Smíchávání doplňkových látek je povoleno pouze v premixech a krmivech, pokud existuje fyzikálně chemická a biologická slučitelnost mezi složkami směsi s ohledem na požadované účinky.

3.	Doplňková krmiva, zředěná jak je stanoveno, nesmí obsahovat množství doplňkových látek překračující obsahy stanovené pro kompletní krmiva.

4.	V případě premixů obsahujících doplňkové látky k silážování, musí být v označení za slovem „PREMIX“ jasně uvedena slova „doplňkových látek k silážování“.“

14.7.2007

Úřední věstník Evropské unie

L 184/s3

OZNÁMENÍ ČTENÁŘŮM

Vzhledem k situaci, která nastala po rozšíření, byly některé Úřední věstníky vydány dne 27., 29. a 30. prosince 2006 ve zjednodušené formě v tehdejších úředních jazycích.

Bylo rozhodnuto, že akty, které vyšly v těchto Úředních věstnících, budou uveřejněny znovu jako opravy, a to v tradiční podobě Úředního věstníku.

Z tohoto důvodu byly vydány Úřední věstníky obsahující pouze opravy v „předpřístupových“ jazykových zněních. Překlady aktů v jazycích nových členských států budou uveřejněny ve zvláštním vydání Úředního věstníku Evropské unie a budou zahrnovat texty orgánů a Evropské centrální banky přijaté před 1. lednem 2007.

Níže uvádíme seznam Úředních věstníků vydaných ve dnech 27., 29. a 30. prosince 2006 a příslušných oprav.

Úř. věst. ze dne 27. prosince 2006	Opravené Úř. věst. (2007)
L 370	L 30
L 371	L 45
L 373	L 121
L 375	L 70

Úř. věst. ze dne 29. prosince 2006	Opravený Úř. věst. (2007)
L 387	L 34

Úř. věst. ze dne 30. prosince 2006	Opravené Úř. věst. (2007)
L 396	L 136
L 400	L 54
L 405	L 29
L 407	L 44
L 408	L 47
L 409	L 36
L 410	L 40
L 411	L 27
L 413	L 50

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 184

České vydání	Právní předpisy	Svazek 50 14. července 2007

Obsah		I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (ES) č. 824/2007 ze dne 10. července 2007 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Společenství pro některé produkty rybolovu pro období 2007 až 2009 ( 1 )	1
		Prohlášení Komise a Rady	5
		Nařízení Komise (ES) č. 825/2007 ze dne 13. července 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	6
		Nařízení Komise (ES) č. 826/2007 ze dne 13. července 2007, které se týká v 35. dílčího nabídkového řízení uskutečněného v rámci stálého nabídkového řízení podle nařízení (ES) č. 1898/2005, kapitola II	8
		Nařízení Komise (ES) č. 827/2007 ze dne 13. července 2007, kterým se stanoví dovozní cla v odvětví obilovin použitelná ode dne 16. července 2007	9
	*	Nařízení Komise (ES) č. 828/2007 ze dne 13. července 2007 o trvalém a dočasném povolení některých doplňkových látek v krmivech ( 1 )	12
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi	17
	*	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/38/ES ze dne 11. července 2007 o dovybavení těžkých nákladních vozidel registrovaných ve Společenství zrcátky	25

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	MK	48,1
	TR	83,4
	XS	23,6
	ZZ	51,7
0707 00 05	TR	114,3
0707 00 05	ZZ	114,3
0709 90 70	TR	88,7
0709 90 70	ZZ	88,7
0805 50 10	AR	52,7
	UY	55,7
	ZA	57,0
	ZZ	55,1
0808 10 80	AR	87,5
	BR	83,0
	CL	88,0
	CN	100,8
	NZ	102,2
	US	108,3
	UY	60,7
	ZA	87,8
	ZZ	89,8
0808 20 50	AR	82,8
	CL	86,0
	NZ	144,9
	ZA	119,4
	ZZ	108,3
0809 10 00	TR	192,1
0809 10 00	ZZ	192,1
0809 20 95	TR	294,0
	US	359,1
	ZZ	326,6
0809 30 10, 0809 30 90	TR	152,4
0809 30 10, 0809 30 90	ZZ	152,4
0809 40 05	IL	128,3
0809 40 05	ZZ	128,3

Kód KN	Popis zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 10 00	PŠENICE tvrdá vysoké jakosti	0,00
	střední jakosti	0,00
	nízké jakosti	0,00
1001 90 91	PŠENICE obecná, k setí	0,00
ex 1001 90 99	PŠENICE obecná vysoké jakosti, jiná než osivo	0,00
1002 00 00	ŽITO	0,00
1005 10 90	KUKUŘICE, jiná než hybridní osivo	13,96
1005 90 00	KUKUŘICE, jiná než osivo (2)	13,96
1007 00 90	zrna ČIROKU, jiná než hybridy k setí	0,00

č. ES	Doplňková látka	Chemický vzorec, popis	Druh nebo kategorie zvířat	Maximální stáří	Minimální obsah	Maximální obsah	Jiná ustanovení	Konec platnosti povolení
					mg/kg kompletního krmiva
Barviva včetně pigmentů
E 161y	Phaffia rhodozyma bohatá na astaxantin (ATCC SD-5340)	Koncentrovaná biomasa mrtvých kvasinek Phaffia rhodozyma (ATCC SD-5340) obsahující min. 10,0 g astaxantinu v 1 kg doplňkové látky.	Losos	—	—	100	Maximální obsah je vyjádřen jako astaxantin. Použití je povoleno pouze od 6 měsíců stáří. Směs doplňkové látky s kantaxantinem je povolena za předpokladu, že celková koncentrace astaxantinu a kantaxantinu nepřekročí 100 mg/kg kompletního krmiva.	3. srpna 2011
			Pstruh		—	100

	II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné
	ROZHODNUTÍ
	Komise
	2007/496/ES
*	Rozhodnutí Komise ze dne 13. července 2007, kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství (oznámeno pod číslem K(2007) 3327) ( 1 )	29
	Evropská centrální banka
	2007/497/ES
*	Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 3. července 2007, kterým se stanoví pravidla pro zadávání zakázek (ECB/2007/5)	34

		Tiskové opravy
	*	Oprava nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268 ze dne 18.10.2003) (Zvláštní vydání Úředního věstníku v češtině, kapitola 3, svazek 40, s. 238)	49


	*	Oznámení čtenářům (pokračování na vnitřní straně zadní obálky)	s3