ISSN 1725-5074 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 171 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Svazek 50 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné
NAŘÍZENÍ
29.6.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 171/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 715/2007
ze dne 20. června 2007
o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém musí být zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Proto existuje komplexní systém Společenství pro schvalování typu motorových vozidel stanovený směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (3). Technické požadavky na schvalování typu motorových vozidel s ohledem na emise by měly být harmonizovány, aby nedocházelo k rozdílným požadavkům v jednotlivých členských státech a aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany životního prostředí. |
(2) |
Toto nařízení je jedním z řady samostatných právních předpisů souvisejících s postupem schvalování typu Společenství podle směrnice 70/156/EHS. Uvedená směrnice by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(3) |
Na žádost Evropského parlamentu byl do právních předpisů EU o motorových vozidlech zaveden nový regulační přístup. Toto nařízení proto stanoví základní ustanovení týkající se emisí vozidel, zatímco technické specifikace budou stanoveny v prováděcích opatřeních postupem projednávání ve výborech. |
(4) |
V březnu 2001 Komise zahájila program Čistý vzduch pro Evropu (CAFE), jehož hlavní prvky jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 4. května 2005. To vedlo k přijetí tematické strategie o znečišťování ovzduší sdělením Komise ze dne 21. září 2005. Jedním ze závěrů tematické strategie je, že pro dosažení evropských cílů v souvislosti s kvalitou ovzduší je nezbytné další snížení emisí z odvětví dopravy (letecké, námořní a silniční), z domácností a z odvětví energetiky, zemědělství a průmyslu. V této souvislosti je třeba k úkolu snižování emisí z motorových vozidel přistupovat jako k součásti celkové strategie. Normy Euro 5 a 6 jsou jedním z opatření, jejichž cílem je snížit emise částic a prekurzorů ozonu, jako jsou oxidy dusíku a uhlovodíky. |
(5) |
Dosažení cílů EU v oblasti kvality ovzduší vyžaduje trvalé úsilí o snížení emisí z motorových vozidel. Z tohoto důvodu by se měly průmyslovému odvětví poskytovat jasné informace o budoucích mezních hodnotách emisí. Proto také toto nařízení obsahuje kromě normy Euro 5 také fázi mezních hodnot emisí Euro 6. |
(6) |
Pro zlepšení kvality ovzduší a splnění mezních hodnot znečištění je zejména nutné výrazné snížení emisí oxidů dusíku z naftových vozidel. Podmínkou je splnění ambiciózních mezních hodnot ve fázi Euro 6, aniž by bylo nutné se vzdát výhod naftových motorů, pokud jde o spotřebu paliva a emise uhlovodíků a oxidu uhelnatého. Stanovení tohoto kroku pro snižování emisí oxidů dusíku již v rané fázi by poskytlo výrobcům vozidel jistotu, která jim umožní dlouhodobé, celoevropské plánování. |
(7) |
Při stanovení emisních norem je důležité zohlednit jejich dopad na trhy a konkurenceschopnost výrobců, přímé a nepřímé náklady, které podnikům vzniknou, a jejich výhody, pokud jde o podporu inovací, zlepšení kvality ovzduší a snížení zdravotních nákladů, prodloužení očekávané délky života a důsledky pro celkový dopad emisí CO2. |
(8) |
V zájmu zlepšení fungování vnitřního trhu, zejména v oblasti volného pohybu zboží, svobody usazování a volného pohybu služeb je potřebný neomezený přístup k informacím o opravách vozidla prostřednictvím standardizované vyhledávací funkce, kterou je možno použít k vyhledání technických informací, a účinná hospodářská soutěž v oblasti služeb poskytujících informace o opravách a údržbě motorových vozidel. Velká část těchto informací se týká palubních diagnostických systémů (OBD) a jejich vzájemného působení s ostatními systémy vozidla. Je vhodné stanovit technické specifikace, kterými by se měli výrobci řídit, na svých internetových stránkách, spolu s cílenými opatřeními, která zajistí přiměřený přístup malým a středním podnikům. Společné normy odsouhlasené za účasti dotčených subjektů, jako je formát OASIS (4), mohou usnadnit výměnu informací mezi výrobci a poskytovateli služeb. Je proto vhodné nejprve požadovat používání technických specifikací ve formátu OASIS a požádat Komisi, aby vyzvala CEN/ISO k dalším úpravám tohoto formátu, aby vznikla norma, která formát OASIS včas nahradí. |
(9) |
Do čtyř let od vstupu tohoto nařízení v platnost by měla Komise přezkoumat fungování systému přístupu k veškerým informacím o opravách a údržbě vozidel s cílem rozhodnout, zda by nebylo vhodné provést konsolidaci všech ustanovení o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel v rámci revidované rámcové směrnice o schvalování typu. Pokud budou ustanovení o přístupu ke všem informacím o vozidlech začleněna do takovéto směrnice, měla by být odpovídající ustanovení v tomto nařízení zrušena, pokud budou zachována stávající práva na přístup k informacím o opravě a údržbě vozidla. |
(10) |
Komise by měla pravidelně posuzovat dosud neregulované emise, jež vznikají v důsledku širšího využívání nových palivových směsí, technologií motorů a systémů řízení emisí a v případě potřeby předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh, jehož cílem je přijmout právní úpravu pro tyto emise. |
(11) |
V zájmu snadnějšího zavádění a fungování vozidel na alternativní pohon, která mohou mít nízké hodnoty emisí oxidů dusíku i částic, a rovněž v zájmu podpory snížení emisí vozidel na benzinový pohon toto nařízení zavádí zvláštní mezní hodnoty pro všechny uhlovodíky a pro všechny uhlovodíky jiné než methan. |
(12) |
Mělo by se pokračovat v úsilí o uplatňování přísnějších emisních limitů, včetně snížení emisí oxidu uhličitého a zajistit, aby se limity týkaly skutečného výkonu vozidel při provozu. |
(13) |
S cílem zajistit řízení emisí velmi jemných částic (PM 0,1 µm a méně) by Komise měla co nejdříve přijmout a nejpozději se vstupem fáze Euro 6 v platnost zavést jako doplnění přístupu založeného na hmotnosti částic emisí, jenž je v současné době používán, přístup založený na počtu částic emisí PM. Přístup založený na počtu částic emisí PM by měl vycházet z výsledků programu EHK OSN pro měření částic (Particulate Measurement Programme – PMP) a být v souladu se stávajícími ambiciózními cíli, pokud jde o životní prostředí. |
(14) |
K zajištění větší opakovatelnosti při měření hmotnosti a počtu částic emisí v laboratoři by Komise měla zavést nový postup měření nahrazující postup současný. K tomu by mělo dojít co nejdříve, avšak nejpozději se vstupem fáze Euro 6 v platnost. Měl by být založen na výsledcích programu EKH OSN pro měření částic. Po zavedení nového postupu měření budou přehodnoceny mezní hodnoty pro hmotnost PM uvedené v tomto nařízení, protože nový postup zaznamenává nižší úroveň hmotnosti než stávající metoda. |
(15) |
Komise by měla pravidelně posuzovat potřebu revize nového evropského jízdního cyklu jako zkušebního postupu, který tvoří základ předpisů o ES schvalování typu s ohledem na emise. Je možné, že bude potřebná aktualizace nebo nahrazení zkušebních cyklů vzhledem ke změnám ve specifikacích vozidel a v chování řidičů. Je rovněž možné, že revize budou nutné k zajištění toho, aby skutečné emise odpovídaly emisím naměřeným při schvalování typu. Je také třeba zvážit použití přenosných měřicích systémů a zavedení způsobu právní úpravy spočívajícího ve stanovení mezních hodnot, které nelze překročit. |
(16) |
Palubní diagnostické systémy (OBD) jsou důležité pro kontrolu emisí během provozu vozidla. Vzhledem k významu kontrol skutečných emisí by Komise měla pravidelně posuzovat požadavky na tyto systémy a práh tolerance pro monitorování chyb. |
(17) |
Za účelem toho, aby mezi členskými státy nevznikaly technické překážky obchodu, je potřebná standardizovaná metoda měření spotřeby paliva a emisí oxidu uhličitého. Dále je také nutné zajistit, aby zákazníci a uživatelé dostávali objektivní a přesné informace. |
(18) |
Před vypracováním návrhu budoucích emisních norem by Komise měla zadat studie, které by zjistily, zda je i nadále nutné kategorie vozidel dále členit do skupin a zda lze uplatnit limity emisí neutrální z hlediska hmotnosti. |
(19) |
Členské státy by měly mít prostřednictvím finančních pobídek možnost urychlit uvádění na trh takových vozidel, která splňují požadavky přijaté na úrovni Společenství. Takové pobídky by však měly být v souladu se Smlouvou, a to zejména s předpisy o státních podporách, aby nedocházelo k narušování vnitřního trhu. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno právo členských států zahrnout emise do základu pro stanovení silniční daně pro motorová vozidla. |
(20) |
Vzhledem k tomu, že právní předpisy Společenství o emisích a spotřebě paliva vznikaly více než 35 let a nyní jsou uvedeny ve více než 24 směrnicích, je vhodné tyto směrnice nahradit novým nařízením a několika prováděcími opatřeními. Tímto nařízením se má zajistit, že prováděcí technická pravidla budou přímo použitelná pro výrobce, schvalovací orgány a technické služby a že mohou být aktualizována mnohem rychleji a účinněji. Směrnice 70/220/EHS (5), 72/306/EHS (6), 74/290/EHS (7) a 80/1268/EHS (8), 83/351/EHS (9), 88/76/EHS (10), 88/436/EHS (11), 89/458/EHS (12), 91/441/EHS (13), 93/59/EHS (14), 94/12/ES (15), 96/69/ES (16), 98/69/ES (17), 2001/1/ES (18), 2001/100/ES (19) a 2004/3/ES (20) by proto měly být zrušeny. Členské státy by navíc měly zrušit prováděcí předpisy zrušených směrnic. |
(21) |
V zájmu vyjasnění působnosti právních předpisů týkajících se emisí z vozidel by směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů vozidel a emisím plynných znečišťujících látek ze zážehových motorů vozidel poháněných zemním plynem nebo zkapalněným ropným plynem (21) měla být změněna tak, aby se vztahovala na všechna těžká užitková vozidla a aby bylo zřejmé, že toto nařízení se vztahuje na lehká užitková vozidla. |
(22) |
Pro zajištění plynulého přechodu ze stávajících směrnic k tomuto nařízení je třeba použitelnost tohoto nařízení odložit o určitou dobu po jeho vstupu v platnost. Během tohoto období by však výrobci měli mít možnost se rozhodnout, zda si nechají vozidla schválit podle stávajících směrnic nebo podle tohoto nařízení. Ustanovení o finančních pobídkách musí být navíc použitelná bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost. Vstupem tohoto nařízení v platnost není dotčena platnost schválení typu uděleného podle stávajících směrnic. |
(23) |
Pro zajištění plynulého přechodu od stávajících směrnic k tomuto nařízení by měly být ve fázi Euro 5 stanoveny určité výjimky pro vozidla, která mají mít zvláštní sociální funkci. Tato výjimka by měla pozbýt platnosti okamžikem, kdy vstoupí v platnost fáze Euro 6. |
(24) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (22). |
(25) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k zavedení mezních hodnot pro počet tuhých částic v příloze I a k přehodnocení mezních hodnot pro hmotnost částic uvedených v této příloze. Protože jsou tato opatření obecného významu a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, měla by být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(26) |
Rovněž je třeba zmocnit Komisi k zavádění zvláštních postupů, zkoušek a požadavků pro schválení typu, jakož i revidovaného postupu měření mezní hodnoty hmotnosti částic a počet tuhých částic a k přijetí opatření týkajících se používání odpojovacích zařízení, přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla a zkušebních cyklů používaných pro měření emisí. Protože jsou tato opatření obecného významu a jejich účelem je doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(27) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména realizace vnitřního trhu zavedením společných technických požadavků týkajících se emisí motorových vozidel a zajištění přístupu samostatných provozovatelů k informacím o opravách a údržbě vozidla za stejných podmínek, jaké mají autorizovaní obchodní zástupci a opravny, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení stanoví společné technické požadavky pro schvalování typu motorových vozidel (dále jen „vozidel“) a náhradních dílů, jako jsou náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek, z hlediska emisí.
2. Toto nařízení navíc stanoví pravidla pro plnění podmínek shodnosti v provozu a životnost zařízení k regulaci znečišťujících látek, palubní diagnostické systémy (OBD), měření spotřeby paliva a dostupnost informací o opravách a údržbě vozidla.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na motorová vozidla kategorií M1, M2, N1 a N2 podle přílohy II směrnice 70/156/EHS s referenční hmotností nepřesahující 2 610 kg.
2. Na žádost výrobce lze schválení typu udělené podle tohoto nařízení pro vozidla, na která se vztahuje článek 1, rozšířit i na vozidla kategorií M1, M2, N1 a N2 podle přílohy II směrnice 70/156/EHS s referenční hmotností nepřesahující 2 840 kg, která splňují podmínky stanovené tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření se použijí tyto definice:
1) |
„hybridním vozidlem“ se rozumí vozidlo s nejméně dvěma různými měniči energie a dvěma různými systémy akumulace energie (na vozidle) pro účely pohonu vozidla; |
2) |
„vozidly, která mají zvláštní sociální funkci,“ se rozumějí vozidla kategorie M1 se vznětovým motorem, která jsou buď:
|
3) |
„referenční hmotností“ se rozumí hmotnost vozidla v pohotovostním stavu zmenšená o jednotnou hmotnost řidiče 75 kg a zvětšená o jednotnou hmotnost 100 kg; |
4) |
„plynnými znečišťujícími látkami“ se rozumějí plynné emise z výfuku: oxid uhelnatý, oxidy dusíku vyjádřené jako ekvivalent oxidu dusičitého (NO2) a uhlovodíky; |
5) |
„znečišťujícími částicemi“ se rozumějí složky výfukových plynů, které jsou zachyceny ze zředěného výfukového plynu při maximální teplotě 325 K (52 °C) pomocí filtrů popsaných ve zkušebním postupu pro ověřování průměrných emisí z výfuku; |
6) |
„emisemi z výfuku“ se rozumějí emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic; |
7) |
„emisemi způsobenými vypařováním“ se rozumějí páry uhlovodíků vycházející z palivového systému motorového vozidla, přičemž se nejedná o emise z výfuku; |
8) |
„klikovou skříní“ se rozumějí prostory uvnitř nebo vně motoru, které jsou spojeny s jímkou oleje vnitřními nebo vnějšími kanály, z kterých mohou vycházet plyny a páry; |
9) |
„palubním diagnostickým systémem“ nebo „systémem OBD“ se rozumí takový systém pro kontrolu emisí, který je schopný rozeznat pravděpodobnou oblast nesprávné činnosti pomocí chybových kódů uložených v paměti počítače; |
10) |
„odpojovacím zařízením“ se rozumí konstrukční prvek vozidla, který snímá teplotu, rychlost vozidla, otáčky motoru, zařazený rychlostní stupeň, podtlak v sacím potrubí nebo jakýkoli jiný parametr, aby se aktivovala, měnila, zpomalovala nebo deaktivovala činnost jakékoli části systému regulace emisí, která snižuje účinnost systému regulace emisí za podmínek, jejichž výskyt lze očekávat při běžném provozu a používání vozidla; |
11) |
„zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumějí ty konstrukční části vozidla, které regulují nebo omezují emise z výfuku a emise způsobené vypařováním; |
12) |
„původním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek nebo soustava takových zařízení, na které se vztahuje schválení typu vozidla; |
13) |
„náhradním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek„nebo soubor takových zařízení, který je určen jako náhrada původního zařízení k regulaci znečišťujících látek“ a může být schválen jako samostatný technický celek podle směrnice 70/156/EHS; |
14) |
„informacemi o opravách a údržbě vozidla“ se rozumějí veškeré informace potřebné pro diagnózu, údržbu, prohlídku, pravidelné sledování, opravu, přeprogramování nebo opětovnou inicializaci vozidla, které výrobce poskytuje svým autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám, včetně následných změn a doplňků těchto informací. Tyto informace obsahují všechny informace požadované k montáži součástek nebo vybavení do vozidel; |
15) |
„samostatným provozovatelem“ se rozumí podniky jiné než autorizovaní obchodní zástupci a opravny přímo nebo nepřímo zapojené do oprav a údržby motorových vozidel, zejména opravny, výrobci nebo distributoři opravárenských zařízení, nástrojů nebo náhradních dílů, vydavatelé technických informací, automobilové kluby, poskytovatelé silničních asistenčních služeb, subjekty nabízející inspekční a zkušební služby a subjekty zajišťující školení pro instalační techniky, výrobce a servisní techniky zaměřené na vybavení vozidel na alternativní paliva; |
16) |
„biopalivy“ se rozumějí tekutá nebo plynná paliva určená pro dopravu a vyrobená z biomasy; |
17) |
„vozidlem poháněným alternativním palivem“ se rozumí vozidlo navržené tak, aby mohlo používat nejméně jeden typ paliva, které je buď plynné za atmosférické teploty a tlaku, nebo je z podstatné části získáváno z neminerálních olejů. |
KAPITOLA II
POVINNOSTI VÝROBCŮ PŘI SCHVALOVÁNÍ TYPU
Článek 4
Povinnosti výrobců
1. Výrobci prokáží, že všechna nová vozidla, která jsou prodávána, registrována nebo uváděná do provozu ve Společenství jsou typově schválena v souladu s tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními. Výrobci také prokáží, že všechna nová náhradní zařízení regulaci znečišťujících látek, u nichž je požadováno schválení typu, která jsou prodávána nebo uváděná do provozu ve Společenství, jsou typově schválena v souladu s tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními.
Tyto povinnosti zahrnují splnění mezních hodnot emisí stanovených v příloze I a prováděcích opatření uvedených v článku 5.
2. Výrobci zajistí, že budou splněny postupy schvalování typu pro ověření shodnosti výroby, životnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek a shodnosti v provozu.
Technická opatření, která výrobci přijmou, musejí kromě toho zajišťovat, že emise z výfuku a emise způsobené vypařováním budou v souladu s tímto nařízením účinně omezeny po celou běžnou životnost vozidla za běžných podmínek používání. Proto se opatření pro shodnost v provozu kontrolují po uplynutí 5 let nebo po 100 000 km, podle toho, co nastane dříve. Zkoušky životnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek prováděné v rámci schvalování typu musí platit pro dobu najetí 160 000 km. Pro účely splnění požadavků zkoušky životnosti by měli mít výrobci možnost provádět zkoušku stárnutí na zkušebním stavu, podle prováděcích opatření uvedených v odstavci 4.
Shodnost v provozu se ověřuje zejména u emisí z výfuku zkoušených podle emisních limitů uvedených v příloze I. Aby se zlepšila kontrola emisí způsobených vypařováním a emisí při nízké teplotě okolí, musí zkušební postupy přezkoumat Komise.
3. Výrobci uvedou hodnoty emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva v dokumentu předaném kupujícímu vozidla při koupi vozidla.
4. Zvláštní postupy a požadavky pro provedení odstavců 2 a 3 se stanoví postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 5
Požadavky a zkoušky
1. Výrobce vybaví vozidla tak, aby konstrukční části, které by mohly mít vliv na emise, byly navržené, konstruované a namontované tak, aby vozidlo při běžném použití vyhovovalo tomuto nařízení a jeho prováděcím opatřením.
2. Použití odpojovacích zařízení snižujících účinnost systému regulace emisí se zakazuje. Zákaz neplatí v těchto případech:
a) |
potřeba tohoto zařízení je oprávněná z důvodu ochrany motoru proti poškození nebo poruše a bezpečného provozu vozidla nebo |
b) |
zařízení je funkční pouze při startování motoru nebo |
c) |
podmínky jsou v podstatné míře zahrnuty do zkušebních postupů pro ověřování emisí způsobených vypařováním a průměrných emisí z výfuku. |
3. Zvláštní postupy, zkoušky a požadavky pro schválení typu vozidla stanovené v tomto odstavci, stejně jako požadavky pro provádění odstavce 2, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3. Zahrnují stanovení požadavků, které se týkají:
a) |
emisí z výfuku, včetně zkušebních cyklů, emisí při nízkých teplotách okolí, emisí při volnoběhu, opacity kouře a správné činnosti a regenerace systémů následného zpracování; |
b) |
emisí způsobených vypařováním a emisí z klikové skříně; |
c) |
palubních diagnostických systémů a vlastnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek v provozu; |
d) |
životnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek, náhradních zařízení k regulaci znečišťujících látek, splnění podmínek shodnosti provozu, shodnosti výroby a způsobilosti k provozu na silnici; |
e) |
měření emisí skleníkových plynů a spotřeby paliva; |
f) |
hybridních vozidel a vozidel poháněných alternativním palivem; |
g) |
rozšíření schválení typu a požadavků pro výrobce malých sérií; |
h) |
zkušebních zařízení a |
i) |
referenčních paliv, jako jsou benzín, motorová nafta, plynná paliva a biopaliva, např. bioethanol, bionafta a bioplyn. |
Výše uvedené požadavky se případně vztahují na vozidla nezávisle na druhu paliva, kterým jsou poháněna.
KAPITOLA III
PŘÍSTUP K INFORMACÍM O OPRAVÁCH A ÚDRŽBĚ VOZIDEL
Článek 6
Povinnosti výrobce
1. Výrobci poskytnou samostatným provozovatelům neomezený a standardizovaný přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla na svých internetových stránkách ve standardizovaném formátu, a to rychle dostupným způsobem, který je nediskriminační v porovnání s daným ustanovením nebo přístupem poskytovaným autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám. V zájmu snadnějšího dosažení tohoto cíle budou informace předkládány jednotně nejprve v souladu s technickými požadavky ve formátu OASIS (23). Výrobci také poskytnou nezávislým provozovatelům, autorizovaným obchodním zástupcům a opravnám školicí materiály.
2. Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují:
a) |
jednoznačnou identifikaci vozidla; |
b) |
příručky k obsluze; |
c) |
technické manuály; |
d) |
informace o konstrukčních částech a diagnostické informace (jako například minimální a maximální teoretické hodnoty pro měření); |
e) |
schémata zapojení; |
f) |
diagnostické chybové kódy (včetně specifických kódů výrobce); |
g) |
softwarové kalibrační identifikační číslo vztahující se na typ vozidla; |
h) |
informace týkající se značkových nástrojů a zařízení a poskytované a dodávané jejich prostřednictvím a |
i) |
informace o zaznamenávání údajů a údaje o obousměrném monitorování a zkouškách. |
3. Autorizovaní obchodní zástupci nebo opravny v rámci distribučního systému určitého výrobce vozidel se pro účely tohoto nařízení považují za samostatné provozovatele, pokud poskytují opravárenské nebo údržbářské služby k vozidlům, pro něž nejsou členy distribučního systému daného výrobce vozidel.
4. Informace o opravách a údržbě vozidel musí být vždy dostupné, s výjimkou případů údržby informačního systému.
5. Pro účely výroby a údržby náhradních dílů a dílů pro údržbu a diagnostických přístrojů a zkušebních zařízení kompatibilních se systémem OBD poskytnou výrobci informace o příslušných systémech OBD a opravách a údržbě vozidel nediskriminačním způsobem každému výrobci nebo opravně konstrukčních částí, diagnostických nástrojů nebo zkušebního zařízení.
6. Pro účely projektování a výroby vybavení pro vozidla poháněná alternativním palivem poskytnou výrobci informace o příslušných systémech OBD a opravách a údržbě vozidel nediskriminačním způsobem každému zúčastněnému výrobci nebo servisnímu technikovi, který provádí instalaci nebo opravu vybavení pro vozidla poháněná alternativním palivem.
7. Při podávání žádosti o ES schválení typu nebo o vnitrostátní schválení typu výrobce předloží schvalovacímu orgánu důkaz o dodržení podmínek tohoto nařízení, pokud jde o přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla a k informacím uvedeným v odstavci 5. V případě, že takové informace nejsou v dané době dostupné nebo ještě nejsou v souladu s tímto nařízením a jeho prováděcími opatřeními, výrobce je dodá do šesti měsíců od data schválení. Pokud tento důkaz o dodržení podmínek není během této lhůty dodán, schvalovací orgán přijme potřebná opatření k zajištění jejich dodržování.
Výrobce zpřístupní na svých internetových stránkách následné změny a doplnění informací o opravách a údržbě vozidla v tutéž dobu, kdy je zpřístupní autorizovaným opravnám.
Článek 7
Poplatky za přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla
1. Výrobci mohou účtovat přiměřený poplatek za přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla, na které se vztahuje toto nařízení; poplatek není přiměřený, pokud odrazuje od přístupu k informacím tím, že nezohledňuje rozsah, ve kterém je samostatný subjekt využívá.
2. Výrobci zpřístupní informace o opravách vozidla a údržbě na dobu jednoho dne, měsíce nebo roku, přičemž poplatky se musí lišit v závislosti na časovém období, na které se tento přístup poskytuje.
Článek 8
Prováděcí opatření
Opatření nezbytná pro provedení článků 6 a 7, jež mají za účel změnit jiné než podstatné části tohoto nařízení jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 15 odst. 3. Tato opatření zahrnují definici a aktualizaci technických specifikací týkajících se způsobu, jakým budou informace o systému OBD a o opravách a údržbě vozidel poskytovány, přičemž bude věnována zvláštní pozornost zvláštním potřebám malých a středních podniků.
Článek 9
Zpráva
Nejpozději do 2. července 2011 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování systému přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, přičemž se zhodnotí zejména vliv na hospodářskou soutěž, fungování vnitřního trhu a pozitivní dopad na životní prostředí. V této zprávě se posoudí, jestli je vhodné sloučit všechny předpisy pro přístup k informacím o opravách a údržbě vozidel do revidované rámcové směrnice o schvalování typu.
KAPITOLA IV
POVINNOSTI ČLENSKÝCH STÁTŮ
Článek 10
Schválení typu
1. S účinkem ode dne 2. července 2007 vnitrostátní orgány nesmí odmítnout udělení ES schválení typu nebo vnitrostátního schválení typu, pokud o to výrobce požádá, z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva motorového vozidla, nebo zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu nového vozidla, pokud toto vozidlo splňuje podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření, zejména mezní hodnoty Euro 5 uvedené příloze I tabulce 1 nebo mezní hodnoty Euro 6 uvedené v příloze I tabulce 2.
2. S účinkem od 1. září 2009 a od 1. září 2010 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 vnitrostátní orgány odmítnou udělení ES schválení typu nebo vnitrostátního schválení typu pro nové typy vozidel z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva, pokud tyto nové typy vozidel nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření a zejména jeho příloh, s výjimkou mezních hodnot Euro 6 stanovených v příloze I tabulce 2. Pro zkoušku emisí z výfuků budou v případě vozidel, která mají zvláštní sociální funkci, použity stejné mezní hodnoty jako v případě vozidel kategorie N1 třídy III.
3. S účinkem od 1. ledna 2011 a od 1. ledna 2012 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 a vozidel, která mají zvláštní sociální funkci, nebudou vnitrostátní orgány považovat osvědčení o shodě v případě nových vozidel, které nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření, zejména příloh, s výjimkou mezních hodnot Euro 6 stanovených v příloze I tabulce 2, za platné pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a zakážou registraci takových vozidel, jejich prodej a uvedení do provozu z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva. Pro zkoušku emisí z výfuků budou v případě vozidel, která mají zvláštní sociální funkci, použity stejné mezní hodnoty jako v případě vozidel kategorie N1 třídy III.
4. S účinkem od 1. září 2014 a od 1. září 2015 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 odmítnou vnitrostátní orgány udělení ES schválení typu nebo vnitrostátního schválení typu pro nové typy vozidel z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva, pokud tyto nové typy vozidel nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření a zejména mezní hodnoty Euro 6 stanovené v příloze I tabulce 2.
5. S účinkem od 1. září 2015 a od 1. září 2016 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 nebudou vnitrostátní orgány považovat osvědčení o shodě v případě nových vozidel, které nesplňují podmínky tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření, zejména mezní hodnoty Euro 6 stanovené v příloze I tabulce 2, za platné pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a zakážou registraci takových vozidel, jejich prodej a uvedení do provozu z důvodů souvisejících s emisemi nebo spotřebou paliva.
Článek 11
Schválení typu náhradních dílů
1. V případě nových náhradních zařízení k regulaci znečišťujících látek, která jsou určena pro vozidla schválená podle tohoto nařízení, vnitrostátní orgány zakážou jejich prodej nebo instalaci do vozidla, pokud nejsou takového typu, pro který bylo uděleno schválení typu podle tohoto nařízení a jeho prováděcích opatření.
2. Vnitrostátní orgány mohou nadále udělovat rozšíření ES schválení typu pro náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek splňující mezní hodnoty předcházející toto nařízení, a to za podmínek, které platily původně. Vnitrostátní orgány zakážou prodej těchto náhradních zařízení k regulaci znečišťujících látek nebo jejich instalaci do vozidla, pokud pro typ těchto zařízení nebylo vydáno příslušné schválení typu.
3. Náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek určená pro vozidla, jejichž schválení typu pochází z doby před přijetím požadavků na schvalování typu náhradního dílu, jsou vyňata z působnosti odstavců 1 a 2.
Článek 12
Finanční pobídky
1. Členské státy mohou stanovit finanční pobídky vztahující se na vozidla v sériové výrobě, která splňují podmínky tohoto nařízení a jejich prováděcích opatření.
Tyto pobídky platí pro všechna nová vozidla nabízená k prodeji na trhu členského státu, která splňují přinejmenším mezní hodnoty emisí uvedené v příloze I tabulce 1 před daty uvedenými v čl. 10 odst. 3; přestanou platit k těmto datům.
Finanční pobídky vztahující se výhradně na vozidla, která splňují mezní hodnoty emisí uvedené v příloze I tabulce 2, mohou být poskytnuty pro taková nová vozidla nabízená k prodeji na trhu některého z členských států od dat uvedených v čl. 10 odst. 3 před daty uvedenými v čl. 10 odst. 5; přestanou platit k datům uvedeným v čl. 10 odst. 5.
2. Členské státy mohou poskytnout finanční pobídky pro dodatečné vybavování již užívaných vozidel a pro sešrotování vozidel, která tyto podmínky nesplňují.
3. Finanční pobídky uvedené v odstavcích 1 a 2 pro každý typ vozidla nesmějí převyšovat dodatečné náklady na technická zařízení potřebná ke splnění mezních hodnot emisí uvedených v příloze I, včetně nákladů na jejich instalaci do vozidla.
4. Komisi je nutno včas informovat o plánech na zavedení nebo změnu finančních pobídek uvedených v odstavcích 1 a 2.
Článek 13
Sankce
1. Členské státy přijmou předpisy, které stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení ze strany výrobců, a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatnění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy informují o těchto předpisech Komisi nejpozději do 2. ledna 2009 a neprodleně jí oznamují všechny následné změny těchto ustanovení.
2. K typům porušení podmínek, které podléhají sankci, patří:
a) |
nepravdivá prohlášení v průběhu schvalovacích postupů nebo postupů vedoucích ke stažení; |
b) |
padělání výsledků zkoušek pro schvalování typu nebo shodnosti v provozu; |
c) |
neposkytnutí údajů nebo technických specifikací, které by mohly vést ke stažení nebo k odejmutí schválení typu; |
d) |
používání odpojovacích zařízení; |
e) |
odmítnutí zpřístupnit informace. |
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Nové definování specifikací
1. Komise zváží zahrnutí emisí methanu do výpočtu emisí oxidu uhličitého. V případě nutnosti Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě opatření na řešení nebo snižování emisí methanu.
2. Po skončení programu EHK OSN pro měření částic, který se uskutečňuje pod záštitou Světového fóra pro sladění předpisů pro motorová vozidla, a nejpozději současně se vstupem Euro 6 v platnost Komise přijme následující opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jejich doplněním, aniž by byly sníženy současné náročné cíle, pokud jde o životní prostředí:
a) |
změny tohoto nařízení regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3 za účelem přehodnocení mezních hodnot pro hmotnost částic uvedených v příloze I tohoto nařízení a zavedení mezních hodnot založených na počtu částic uvedených v této příloze tak, aby byly ve značné míře v souladu s mezními hodnotami pro hmotnost benzínu a nafty; |
b) |
přijetí revidovaného postupu pro měření částic a mezních hodnot pro počet částic regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3. |
3. Komise bude přezkoumávat postupy, zkoušky a požadavky uvedené v čl. 5 odst. 3 jakož i zkušební cykly používané pro měření emisí. Pokud se v rámci přezkumu zjistí, že již nejsou přiměřené nebo neodrážejí skutečné emise, budou upraveny tak, aby přiměřeně odrážely emise vznikající při skutečném provozu na silnici. Nezbytná opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení mimo jiné jejich doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3.
4. Komise bude přezkoumávat znečišťující látky, na které se vztahují požadavky a zkoušky uvedené v čl. 5 odst. 3. Pokud Komise dospěje k závěru, že je vhodné upravit emise dalších znečišťujících látek, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na odpovídající změnu tohoto nařízení.
5. Komise provede přezkum mezních hodnot emisí stanovených v příloze I tabulce 4 pro emise oxidu uhelnatého a uhlovodíků z výfuku po zkoušce se startem za studena a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na zpřísnění mezních hodnot.
6. Změny příslušných příloh směrnice 2005/55/ES se přijímají regulativním postupem s kontrolou uvedeným v čl. 15 odst. 3, aby obsahovaly požadavky na schválení typu pro všechna vozidla, na která se vztahuje tato směrnice.
Článek 15
Postup ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
Článek 16
Změny směrnic 70/156/EHS a 2005/55/ES
1. Směrnice 70/156/EHS se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
2. Směrnice 2005/55/ES se mění takto:
a) |
Název směrnice se nahrazuje tímto: „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/55/ES ze dne 28. září 2005 o schvalování typu těžkých vozidel a motorů z hlediska jejich emisí (Euro IV a V)“. |
b) |
Článek 1 se nahrazuje tímto: „Článek 1 Pro účely této směrnice se rozumí:
|
c) |
Oddíl 1 přílohy I se nahrazuje tímto:
|
Článek 17
Zrušení
1. Tyto směrnice se zrušují s účinností od 2. ledna 2013.
— |
směrnice 70/220/EHS, |
— |
směrnice 72/306/EHS, |
— |
směrnice 74/290/EHS, |
— |
směrnice 77/102/EHS, |
— |
směrnice 78/665/EHS, |
— |
směrnice 80/1268/EHS |
— |
směrnice 83/351/EHS, |
— |
směrnice 88/76/EHS, |
— |
směrnice 88/436/EHS, |
— |
směrnice 89/458/EHS, |
— |
směrnice 91/441/EHS, |
— |
směrnice 93/59/EHS, |
— |
směrnice 93/116/ES, |
— |
směrnice 94/12/ES, |
— |
směrnice 96/44/ES, |
— |
směrnice 96/69/ES, |
— |
směrnice 98/69/ES, |
— |
směrnice 98/77/ES, |
— |
směrnice 1999/100/ES, |
— |
směrnice 1999/102/ES, |
— |
směrnice 2001/1/ES, |
— |
směrnice 2001/100/ES, |
— |
směrnice 2002/80/ES, |
— |
směrnice 2003/76/ES, |
— |
směrnice 2004/3/ES. |
2. Přílohy II a V směrnice Komise 89/491/EHS ze dne 17. července 1989, kterou se přizpůsobují technickému pokroku směrnice Rady 70/157/EHS, 70/220/EHS, 72/245/EHS, 72/306/EHS, 80/1268/EHS a 80/1269/EHS týkající se motorových vozidel (25), se zrušují s účinkem od 2. ledna 2013.
3. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na toto nařízení.
4. Členské státy zruší své prováděcí právní předpisy přijaté v souladu se směrnicemi uvedenými v odstavci 1 s účinkem od 2. ledna 2013.
Článek 18
Vstup v platnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Toto nařízení se použije ode dne 3. ledna 2009, s výjimkou čl. 10 odst. 1 a čl. 12, které se použijí ode dne 2. července 2007.
3. Změny nebo prováděcí opatření uvedená v čl. 5 odst. 3 a čl. 14 odst. 6 se přijmou do 2. července 2008.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 20. června 2007.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda
G. GLOSER
(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 62.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. května 2007.
(3) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).
(4) Organizace pro rozvoj strukturovaných informačních standardů (Organization for the Advancement of Structured Information Standards).
(5) Směrnice Rady 70/220/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/76/ES (Úř. věst. L 206, 15.8.2003, s. 29).
(6) Směrnice Rady 72/306/EHS ze dne 2. srpna 1972 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím znečišťujících látek ze vznětových motorů vozidel (Úř. věst. L 190, 20.8.1972, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/21/EC (Úř. věst. L 61, 8.3.2005, s. 25).
(7) Směrnice Rady74/290/EHS ze dne 28. května 1974, kterou se přizpůsobuje technickému pokroku směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 159, 15.6.1974, s. 61). Směrnice pozměněná směrnicí 2006/101/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 238).
(8) Směrnice Rady 80/1268/EHS ze dne 16. prosince 1980, která se týká emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva motorových vozidel (Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 36). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/3/ES (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 36).
(9) Směrnice Rady 83/351/EHS ze dne 16. června 1983, kterou se mění směrnice Rady 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 197, 20.7.1983, s. 1).
(10) Směrnice Rady 88/76/EHS ze dne 3. prosince 1987, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 36, 9.2.1988, s. 1).
(11) Směrnice Rady 88/436/EHS ze dne 16. června 1988, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Omezení emisí znečišťujících částic ze vznětových motorů) (Úř. věst. L 214, 6.8.1988, s. 1).
(12) Směrnice Rady 89/458/ES ze dne 18. července 1989, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel, pokud jde o evropské normy pro automobily se zdvihovým objemem motoru menším než 1,4 litru (Úř. věst. L 226, 3.8.1989, s. 1).
(13) Směrnice Rady 91/441/EHS ze dne 26. června 1991, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 242, 30.8.1991, s. 1).
(14) Směrnice Rady 93/59/EHS ze dne 28. června 1993, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 186, 28.7.1993, s. 21).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/12/ES ze dne 23. března 1994 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 42).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/69/ES ze dne 8. října 1996, kterou se mění směrnice 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 282, 1.11.1996, s. 64).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/69/ES ze dne 13. října 1998 o opatřeních proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 1).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/1/ES ze dne 22. ledna 2001, kterou se mění směrnice Rady 70/220/EHS o opatřeních proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 35, 6.2.2001, s. 34).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/100/ES ze dne 7. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 70/220/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečisťování ovzduší plyny zážehových motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 16, 18.1.2002, s. 32).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/3/ES ze dne 11. února 2004, kterou se mění směrnice Rady 70/156/EHS a 80/1268/EHS, pokud jde o měření emisí oxidu uhličitého a spotřeby paliva vozidel kategorie N1 (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 36).
(21) Úř. věst. L 275, 20.10.2005, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/51/ES (Úř. věst. L 152, 7.6.2006, s. 11).
(22) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(23) „Formát OASIS“ vychází z technických specifikací dokumentu SC2-D5 organizace OASIS, Formát informací o opravách vozidla, verze 1.0, ze dne 28. května 2003 (k dispozici na: http://www.oasis-open.org/committees/download.php/2412/Draft%20Committee%20Specification.pdf) a z bodů 3.2, 3.5, 3.6, 3.7 a 3.8 dokumentu SC1-D2 organizace OASIS, Specifikace požadavků na opravy vozidla, verze 6.1, ze dne 10. ledna 2003 (k dispozici na: http://lists.oasis-open.org/archives/autorepair/200302/pdf00005.pdf), použitím jen otevřených formátů pro text a grafiku.
(24) Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1“
(25) Úř. věst. L 238, 15.8.1989, s. 43.
PŘÍLOHA I
MEZNÍ HODNOTY EMISÍ
Tabulka 1
Mezní hodnoty emisí Euro 5
|
Referenční hmotnost (RM) (kg) |
Mezní hodnoty |
||||||||||||||
Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) |
Celková hmotnost uhlovodíků (THC) |
Hmotnost uhlovodíků neobsahujících methan (NMHC) |
Hmotnost oxidů dusíku (NOx) |
Součet celkové hmotnosti uhlovodíků a hmotnosti oxidů dusíku (THC + NOx) |
Hmotnost částic (PM) |
Počet částic (1) (P) |
||||||||||
L1 (mg/km) |
L2 (mg/km) |
L3 (mg/km) |
L4 (mg/km) |
L2 + L4 (mg/km) |
L5 (mg/km) |
L6 (#/km) |
||||||||||
Kategorie |
Třída |
|
PI |
CI |
PI |
CI |
PI |
CI |
PI |
CI |
PI |
CI |
PI (2) |
CI |
PI |
CI |
M |
— |
Všechny |
1 000 |
500 |
100 |
— |
68 |
— |
60 |
180 |
— |
230 |
5,0 |
5,0 |
|
|
N1 |
I |
RM ≤ 1 305 |
1 000 |
500 |
100 |
— |
68 |
— |
60 |
180 |
— |
230 |
5,0 |
5,0 |
|
|
II |
1 305 < RM ≤ 1 760 |
1 810 |
630 |
130 |
— |
90 |
— |
75 |
235 |
— |
295 |
5,0 |
5,0 |
|
|
|
III |
1 760 < RM |
2 270 |
740 |
160 |
— |
108 |
— |
82 |
280 |
— |
350 |
5,0 |
5,0 |
|
|
|
N2 |
|
|
2 270 |
740 |
160 |
— |
108 |
— |
82 |
280 |
— |
350 |
5,0 |
5,0 |
|
|
Klíč: PI = zážehový motor, CI = vznětový motor |
Tabulka 2
Mezní hodnoty emisí Euro 6
|
Referenční hmotnost (RM) (kg) |
Mezní hodnoty |
||||||||||||||
Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) |
Celková hmotnost uhlovodíků (THC) |
Hmotnost uhlovodíků neobsahujících methan (NMHC) |
Hmotnost oxidů dusíku (NOx) |
Součet celkové hmotnosti uhlovodíků a hmotnosti oxidů dusíku (THC + NOx) |
Hmotnost částic (PM) |
Počet částic (3) (P) |
||||||||||
L1 (mg/km) |
L2 (mg/km) |
L3 (mg/km) |
L4 (mg/km) |
L2 + L4 (mg/km) |
L5 (mg/km) |
L6 (#/km) |
||||||||||
Kategorie |
Třída |
|
PI |
CI |
PI |
CI |
PI |
CI |
PI |
CI |
PI |
CI |
PI (4) |
CI |
PI |
CI |
M |
— |
Všechny |
1 000 |
500 |
100 |
— |
68 |
— |
60 |
80 |
— |
170 |
5,0 |
5,0 |
|
|
N1 |
I |
RM ≤ 1 305 |
1 000 |
500 |
100 |
— |
68 |
— |
60 |
80 |
— |
170 |
5,0 |
5,0 |
|
|
II |
1 305 < RM ≤ 1 760 |
1 810 |
630 |
130 |
— |
90 |
— |
75 |
105 |
— |
195 |
5,0 |
5,0 |
|
|
|
III |
1 760 < RM |
2 270 |
740 |
160 |
— |
108 |
— |
82 |
125 |
— |
215 |
5,0 |
5,0 |
|
|
|
N2 |
|
|
2 270 |
740 |
160 |
— |
108 |
— |
82 |
125 |
— |
215 |
5,0 |
5,0 |
|
|
Legenda: PI = zážehový motor, CI = vznětový motor |
Tabulka 3
Mezní hodnota emisí pro zkoušky emisí způsobených vypařováním
Hmotnost emisí způsobených vypařováním (g/zkouška) |
2,0 |
Tabulka 4
Mezní hodnoty emisí oxidu uhelnatého a uhlovodíků v emisích z výfuku po zkoušce se startem za studena
Zkušební teplota 266 K (–7 °C) |
|||
Kategorie vozidla |
Třída |
Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) L1 (g/km) |
Hmotnost uhlovodíků (HC) L2 (g/km) |
M |
— |
15 |
1,8 |
N1 |
I |
15 |
1,8 |
II |
24 |
2,7 |
|
III |
30 |
3,2 |
|
N2 |
|
30 |
3,2 |
(1) Mezní hodnota pro počet bude stanovena co nejdříve a nejpozději ke dni vstupu v platnost normy Euro 6.
(2) Mezní hodnoty hmotnosti částic u zážehových motorů se vztahují pouze na vozidla s motory s přímým vstřikem.
(3) Pro tuto fázi musí být stanovena číselná norma.
(4) Mezní hodnoty hmotnosti částic u zážehových motorů se vztahují pouze na vozidla s motorem s přímým vstřikem.
PŘÍLOHA II
Změny směrnice 70/156/EHS
Směrnice 70/156/EHS se mění takto:
1) |
V článku 2 se za poslední odrážku vkládá tato věta: „Odkazuje-li se v této směrnici na zvláštní směrnici nebo nařízení, odkazuje se současně i na jejich prováděcí předpisy.“ |
2) |
Za slovo „zvláštní směrnice“ v jednotném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v jednotném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních: článek 2 první odrážka; článek 2 devátá odrážka; článek 2 desátá odrážka; článek 2 čtrnáctá odrážka; čl. 3 odst. 1; čl. 3 odst. 4; čl. 4 odst. 1 písm. c); čl. 4 odst. 1 písm. d); čl. 5 odst. 5; čl. 6 odst. 3; čl. 7 odst. 2; čl. 13 odst. 4; čl. 13 odst. 5; příloha I první pododstavec; příloha III část III; příloha IV část II první odstavec; příloha V oddíl 1 písm. a); příloha V oddíl 1 písm. b); příloha V oddíl 1 písm. c); příloha VI strana 2 certifikátu ES schválení typu; příloha VII bod 1 část 4; příloha VII pozn. pod čarou 1; příloha X oddíl 2.1.; příloha X oddíl 3.3.; příloha XI dodatek 4 význam písmen: X; příloha XII oddíl B odst. 2; příloha XIV oddíl 2 písm. a); příloha XIV oddíl 2 písm. c); příloha XIV oddíl 2 písm. d). |
3) |
Za slova „zvláštní směrnice“ v množném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v množném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních: článek 2 osmá odrážka; čl. 3 odst. 1; čl. 3 odst. 2; čl. 4 odst. 1 písm. a) první a druhá odrážka; čl. 4 odst. 1 písm. b); čl. 4 odst. 3; čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec; čl. 5 odst. 6; čl. 8 odst. 2; čl. 8 odst. 2 písm. c); čl. 9 odst. 2; čl. 10 odst. 2; čl. 11 odst. 1; čl. 13 odst. 2; čl. 14 odst. 1 bod i); seznam příloh: název přílohy XIII; příloha I první pododstavec; příloha IV část I první a druhý řádek; příloha IV část II pozn. pod čarou 1 k tabulce; příloha V oddíl 1 písm. b); příloha V oddíl 3; příloha V oddíl 3 písm. a); příloha V oddíl 3 písm. b); příloha VI body 1 a 2; příloha VI strana 2 certifikátu ES schválení typu; příloha X oddíl 2.2; příloha X oddíl 2.3.5; příloha X oddíl 3.5; příloha XII nadpis; příloha XIV oddíl 1.1; příloha XIV oddíl 2 písm. c). |
4) |
Za slovo „směrnice“v jednotném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v jednotném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních: čl. 5 odst. 3 třetí pododstavec; příloha IV část I poznámka pod čarou X k tabulce; příloha VI strana 2 certifikátu ES schválení typu nadpisy tabulek; příloha VII odst. 1 oddíl 2; příloha VII odst. 1 oddíl 3; příloha VII odst. 1 oddíl 4; příloha VIII části 1, 2, 2.1, 2.2 a 3; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M1 body 45, 46.1, 46.2; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M2 a M3 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M1 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M2 a M3 body 45, 46.1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3 body 45, 46.1; příloha X poznámka pod čarou 2; příloha X oddíl 1.2.2; příloha XI dodatek 4 význam písmen: N/A; příloha XV nadpis tabulky. Za slova „směrnice“ v množném čísle v odpovídajícím pádu se doplňují slova „nebo nařízení“ v množném čísle v odpovídajícím pádu v těchto ustanoveních: příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M1; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie M2 a M3; příloha IX strana 2 pro úplná nebo dokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M1; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie M2 a M3; příloha IX strana 2 pro nedokončená vozidla kategorie N1, N2 a N3; příloha XV nadpis tabulky; příloha XV. |
5) |
V čl. 8 odst. 2 písm. c) se za slovo „směrnice“ doplňují slova „nebo nařízení“. |
6) |
V příloze IV části I se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazují tímto:
|
7) |
V příloze IV části I se zrušují body 11 a 39. |
8) |
V příloze VII bodu 4 se za slova „příklad pro směrnici“ vkládají slova „nebo nařízení“. |
9) |
V příloze VII 5 bodu 5 se za slova „poslední směrnice“ vkládají slova „nebo nařízení“. |
10) |
V příloze XI dodatku 1 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazujeí tímto:
|
11) |
V příloze XI dodatku 1 se zrušují body 11 a 39. |
12) |
V příloze XI dodatku 2 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazuje tímto:
|
13) |
V příloze XI dodatku 2 se zrušují body 11 a 39. |
14) |
V příloze XI dodatku 3 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazují tímto:
|
15) |
V příloze XI dodatku 3 se vypouští bod 11. |
16) |
V příloze XI dodatku 4 se záhlaví tabulky a bod 2 tabulky nahrazují tímto:
|
17) |
V příloze XI dodatku 4 se zrušuje bod 11. |
(1) Pro vozidla, jejichž referenční hmotnost nepřesahuje 2 610 kg. Na žádost výrobce se může vztahovat na vozidla, jejichž referenční hmotnost nepřesahuje 2 840 kg.“
29.6.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 171/17 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 716/2007
ze dne 20. června 2007
o statistice Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Pravidelné a kvalitní statistiky Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací ve všech oblastech hospodářství jsou zásadní pro odpovídající hodnocení vlivu podniků pod zahraniční kontrolou na ekonomiku Evropské unie. To by také mělo usnadnit sledování efektivity vnitřního trhu a postupnou integraci ekonomik v souvislosti s globalizací. V tomto kontextu hrají vedoucí úlohu nadnárodní společnosti, avšak zahraniční kontrolou mohou být dotčeny i malé a středně velké podniky. |
(2) |
Provádění a přehodnocování GATS a Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs), jakož i současná a budoucí jednání o dalších smlouvách vyžadují zpřístupnění důležitých statistických informací pro tato jednání. |
(3) |
Při vytváření politik v oblasti hospodářství, hospodářské soutěže, podnikání, výzkumu, technologického rozvoje a zaměstnanosti v kontextu procesu liberalizace jsou statistiky o zahraničních afilacích potřebné za účelem posouzení přímých a nepřímých vlivů zahraniční kontroly na zaměstnanost, mzdy a produktivitu v jednotlivých zemích a odvětvích. |
(4) |
Informace poskytované podle stávajících právních předpisů Společenství nebo přístupné v členských státech nejsou dostatečné, adekvátní nebo dostatečně srovnatelné k tomu, aby sloužily jako spolehlivý základ pro práci Komise. |
(5) |
Nařízení (ES) č. 184/2005 (3) stanoví společný rámec pro systematické pořizování statistik Společenství o platební bilanci, mezinárodním obchodu službami a přímých zahraničních investicích. Protože statistiky platební bilance pokrývají údaje obsažené ve Všeobecné dohodě o obchodu službami(GATS) jen částečně, je nutné, aby byly pravidelně vypracovávány podrobné statistiky o zahraničních afilacích. |
(6) |
Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 58/97 ze dne 20. prosince 1996 o strukturální statistice podnikání (4) a nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (5) zavedla společný rámec pro pořizování, sestavování, předávání a vyhodnocování statistik Společenství o struktuře a činnosti podniků ve Společenství. |
(7) |
Sestavování národních účtů podle nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (6) vyžaduje srovnatelnou, úplnou a spolehlivou statistiku podnikání o zahraničních afilacích. |
(8) |
Příručka Organizace spojených národů pro statistiku mezinárodního obchodu službami, příručka pro platební bilanci (5. vydání) Mezinárodního měnového fondu, srovnávací definice přímých zahraničních investic a příručka pro indikátory hospodářské globalizace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj společně formulují obecná pravidla pro vypracování mezinárodně srovnatelných statistik o zahraničních afilacích. |
(9) |
Vypracování konkrétních statistik Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (7). |
(10) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž tvorby společných statistických norem pro vypracovávání srovnatelných statistik o zahraničních afilacích, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu rozsahu nebo účinků této akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. |
(11) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8). |
(12) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k přizpůsobení definic v přílohách I a II a úrovně podrobnosti členění v příloze III a provedení všech z toho vyplývajících změn v přílohách I a II, k uplatnění výsledků pilotních studií a ke stanovení společných norem kvality a obsahu a periodicity zpráv o kvalitě. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení nebo doplnit toto nařízení o nové jiné než podstatné prvky, měla by být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v čl. 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(13) |
Byl konzultován Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (9) a Výbor pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance zřízený rozhodnutím Rady 2006/856/ES (10), |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví společný rámec pro systematické vypracovávání statistik Společenství o struktuře a činnosti zahraničních afilací.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„zahraniční afilací“ podnik se sídlem ve vykazující zemi, nad kterým má kontrolu institucionální jednotka nesídlící ve vykazující zemi, případně podnik nesídlící ve vykazující zemi, nad kterým má kontrolu institucionální jednotka se sídlem ve vykazující zemi; |
b) |
„kontrolou“ schopnost určovat všeobecnou politiku podniku jmenováním příslušného vedení podniku, je-li to nutné. V této souvislosti je podnik A považován za kontrolovaný institucionální jednotkou B, jestliže B kontroluje přímo nebo nepřímo více než polovinu hlasovacích práv akcionářů nebo více než polovinu akcií; |
c) |
„zahraniční kontrolou“ situace, kdy má kontrolující institucionální jednotka sídlo v jiné zemi, než ve které sídlí institucionální jednotka, nad kterou má kontrolu; |
d) |
„pobočkami“ místní jednotky bez samostatné právní existence, které jsou závislé na podnicích pod zahraniční kontrolou. Jsou pokládány za kvazispolečnosti ve smyslu vysvětlivky v oddílu III bodu 3 písm. f) přílohy nařízení (EHS) č. 696/93; |
e) |
„statistikou o zahraničních afilacích“ statistika popisující celkovou činnost zahraničních afilací; |
f) |
„vnitřní statistikou o zahraničních afilacích“ statistika popisující činnost zahraničních afilací se sídlem ve vykazující zemi; |
g) |
„vnější statistikou o zahraničních afilacích“ statistika popisující činnost zahraničních afilací v cizině, které jsou kontrolované institucionální jednotkou se sídlem ve vykazující zemi; |
h) |
„vrcholnou kontrolní institucionální jednotkou zahraniční afilace“ institucionální jednotka v řetězci kontroly zahraniční afilace, která není kontrolovaná jinou institucionální jednotkou; |
i) |
„podnikem“, „místní jednotkou“ a „institucionální jednotkou“ odpovídající subjekty ve smyslu nařízení (EHS) č. 696/93. |
Článek 3
Předkládání údajů
Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) údaje o zahraničních afilacích týkající se ukazatelů, ekonomických činností a geografického členění, jak je uvedeno v přílohách I, II a III.
Článek 4
Zdroje údajů
1. Členské státy sbírají, při dodržení podmínek kvality, jak je uvedeno v článku 6, informace vyžadované podle tohoto nařízení s použitím všech zdrojů, které považují za relevantní a vhodné.
2. Fyzické a právnické osoby, které mají podávat informace, dodržují při odpovídání lhůty a definice stanovené vnitrostátními institucemi odpovědnými za sběr údajů v rámci členských států v souladu s tímto nařízením.
3. Nelze-li shromáždit požadované údaje za přiměřené náklady, je možné sdělit nejlepší odhady včetně nulových hodnot.
Článek 5
Pilotní studie
1. Komise vypracuje program pilotních studií, které budou prováděny vnitrostátními orgány ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 322/97 na bázi dobrovolnosti o dalších proměnných a členěních pro vnitřní a vnější statistiku o zahraničních afilacích.
2. Cílem provádění těchto pilotních studií je vyhodnotit význam a proveditelnost sběru údajů, přičemž se vezme v úvahu přínos dostupnosti údajů v poměru k nákladům na statistický systém a k zatížení podniků.
3. Program Komise pro pilotní studie musí být v souladu s přílohami I a II.
4. Na základě závěrů z pilotních studií přijme Komise nezbytná prováděcí opatření pro vnitřní a vnější statistiku o zahraničních afilacích regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.
5. Pilotní studie budou vypracovány do 19. července 2010.
Článek 6
Normy kvality a zprávy o kvalitě
1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zabezpečení kvality údajů předávaných podle společných norem kvality.
2. Členské státy předloží Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě předávaných údajů (dále jen „zprávy o kvalitě“).
3. Společné normy kvality, jakož i obsah a periodicitu zpráv o kvalitě stanoví Komise regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3.
4. Komise posuzuje kvalitu předaných údajů.
Článek 7
Příručka s doporučeními
V úzké spolupráci s členskými státy vydá Komise příručku s doporučeními, která obsahuje příslušné definice a doplňující pokyny ke statistikám Společenství vypracovávaným podle tohoto nařízení.
Článek 8
Harmonogram a odchylky
1. Členské státy shromažďují údaje podle harmonogramu provádění, jak je specifikováno v přílohách I a II.
2. Během přechodného období, které nepřesáhne čtyři roky od konce prvního sledovaného roku, jak je uvedeno v přílohách I a II, může Komise na omezenou dobu členským státům povolit odchylky od ustanovení tohoto nařízení regulativním postupem podle čl. 10 odst. 2, vyžadují-li jejich vnitrostátní systémy závažnější úpravy.
Článek 9
Prováděcí opatření
1. Následující opatření k provedení tohoto nařízení se přijímají regulativním postupem podle čl. 10 odst. 2:
a) |
stanovení příslušného formátu a postupu pro sdělování výsledků členskými státy a |
b) |
povolení odchylek členským státům, pokud jejich vnitrostátní systémy vyžadují závažnější úpravy, včetně povolení odchylek od případných nových požadavků po uskutečnění pilotních studií podle čl. 8 odst. 2. |
2. Následující opatření mající za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplnění, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 10 odst. 3:
a) |
přizpůsobení definic v přílohách I a II a přizpůsobení úrovně podrobnosti členění uvedené v příloze III a provedení všech z toho vyplývajících změn v přílohách I a II; |
b) |
uplatňování výsledků pilotních studií podle čl. 5 odst. 4; |
c) |
stanovení společných norem kvality a obsahu a periodicity zpráv o kvalitě v souladu s čl. 6 odst. 3. |
3. Zejména je třeba zohlednit zásadu, podle které přínosy těchto opatření musí převažovat nad náklady s nimi spojenými, a také zásadu, že jakoukoliv další finanční zátěž pro členské státy nebo podniky je nutné udržet v rozumných mezích.
Článek 10
Výbor
1. Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy (dále jen „výbor“).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
4. Evropská centrální banka a národní centrální banky se mohou účastnit zasedání výboru jako pozorovatelé.
Článek 11
Spolupráce s Výborem pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance
Při provádění tohoto nařízení si Komise vyžádá stanovisko Výboru pro měnovou a finanční statistiku a statistiku platební bilance ke všem věcem spadajícím do působnosti tohoto výboru, zejména ke všem opatřením pro přizpůsobení se ekonomickému a technickému rozvoji v souvislosti se shromažďováním a statistickým zpracováváním údajů a zpracováváním a předáváním výsledků.
Článek 12
Zpráva o provádění
Do 19. července 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva zejména:
a) |
posoudí kvalitu vypracovaných statistik; |
b) |
posoudí přínos plynoucí Společenství, členským státům, poskytovatelům a uživatelům statistických informací z vypracovaných statistik v poměru k nákladům; |
c) |
posoudí pokrok pilotních studií a jejich provádění; |
d) |
pojmenuje oblasti možných zlepšení a změn považovaných za nezbytné s ohledem na dosažené výsledky a příslušné náklady. |
Článek 13
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 20. června 2007.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda
G. GLOSER
(1) Úř. věst. C 144, 14.6.2005, s. 14.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. května 2007.
(3) Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 23. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 602/2006 (Úř. věst. L 106, 19.4.2006, s. 10).
(4) Úř. věst. L 14, 17.1.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
(5) Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(6) Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1267/2003 (Úř. věst. L 180, 18.7.2003, s. 1).
(7) Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(8) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
(9) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.
(10) Úř. věst. L 332, 30.11.2006, s. 21.
PŘÍLOHA I
SPOLEČNÝ MODUL PRO VNITŘNÍ STATISTIKU O ZAHRANIČNÍCH AFILACÍCH
ODDÍL 1
Statistická jednotka
Statistické jednotky jsou podniky a všechny pobočky pod zahraniční kontrolou podle definicí uvedených v článku 2.
ODDÍL 2
Ukazatele
Shromažďují se tyto ukazatele definované v příloze nařízení Komise (ES) č. 2700/98 ze dne 17. prosince 1998 o definicích ukazatelů pro strukturální statistiku podnikání (1):
Kód |
Název |
11 11 0 |
Počet podniků |
12 11 0 |
Obrat |
12 12 0 |
Hodnota produkce |
12 15 0 |
Přidaná hodnota v nákladech na výrobní činitele |
13 11 0 |
Nákup zboží a služeb celkem |
13 12 0 |
Nákup zboží a služeb určených k prodeji v nezměněném stavu |
13 31 0 |
Osobní náklady |
15 11 0 |
Hrubé investice do hmotných aktiv |
16 11 0 |
Počet pracujících osob |
22 11 0 |
Celkové vnitropodnikové výdaje na výzkum a vývoj (2) |
22 12 0 |
Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji celkem (2) |
Pokud není počet pracujících osob dostupný, doplní se počet zaměstnanců (kód 16 13 0).
Proměnné celkových vnitropodnikových výdajů na výzkum a vývoj (kód 22 11 0) a celkový počet pracovníků ve výzkumu a vývoji (kód 22 12 0) je nezbytné vyplnit pouze pro činnosti v sekcích C, D, E a F NACE.
Pro sekci J NACE by se měl vyplnit pouze počet podniků, obrat (3) a počet pracujících osob (nebo místo toho počet zaměstnanců).
ODDÍL 3
Úroveň podrobnosti členění
Údaje se poskytují podle koncepce „vrcholné kontrolní institucionální jednotky“ s úrovní 2 vnitřní statistiky podle geografického členění ve spojení s úrovní 3 členění podle činností, jak je specifikováno v příloze III, a s úrovní 3 geografického členění ve spojení s podnikatelskou ekonomikou.
ODDÍL 4
První sledovaný rok a periodicita
1. |
Prvním sledovaným rokem, za který se sestavují roční statistiky, je kalendářní rok vstupu tohoto nařízení v platnost. |
2. |
Poté členské státy poskytují údaje za každý kalendářní rok. |
3. |
Prvním sledovaným rokem pro celkové vnitropodnikové výdaje na výzkum a vývoj (kód 22 11 0) a pro počet pracovníků ve výzkumu a vývoji celkem (kód 22 12 0) je rok 2007. |
ODDÍL 5
Předávání výsledků
Výsledky se předávají do dvaceti měsíců od konce sledovaného roku.
ODDÍL 6
Zprávy a pilotní studie
1. |
Členské státy podají Komisi zprávu o definici, struktuře a dostupnosti statistických údajů, které mají být shromážděny pro účely tohoto společného modulu. |
2. |
Pro úroveň podrobnosti členění, na kterou se vztahuje tato příloha, Komise zajistí pilotní studie, které budou prováděny vnitrostátními orgány ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 322/97 podle článku 5 tohoto nařízení. |
3. |
Cílem provádění pilotních studií je vyhodnotit proveditelnost sběru údajů, přičemž se vezme v úvahu přínos dostupnosti údajů v poměru k nákladům na sběr údajů a k zatížení podniků. |
4. |
Pilotní studie budou provedeny pro tyto ukazatele:
Vývoz, dovoz, vývoz v rámci skupiny a dovoz v rámci skupiny se rozdělí na zboží a služby. |
5. |
Pilotní studie se budou provádět také za účelem zkoumání proveditelnosti sběru údajů pro činnosti v sekcích M, N a O NACE a sběru proměnných celkových vnitropodnikových výdajů na výzkum a vývoj (kód 22 11 0) a celkového počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji (kód 22 12 0) pro činnosti v sekcích G, H, I, K, M, N a O NACE. Pilotní studie se budou provádět také za účelem stanovení relevantnosti a proveditelnosti členění do velikostních tříd podle počtu pracujících osob a nákladů tohoto členění, jak je stanoveno v oddílu 2. |
(1) Úř. věst. L 344, 18.12.1998, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1670/2003 (Úř. věst. L 244, 29.9.2003, s. 74).
(2) Proměnné 22 11 0 a 22 12 0 se vykazují každý druhý rok. Pokud celkový obrat nebo počet pracujících osob v oddíle NACE rev. 1.1 sekce C až F představují v členském státě méně než 1 % celkového výsledku Společenství, nemusejí se pro účely tohoto nařízení shromažďovat informace nutné pro sestavení statistik týkajících se ukazatelů 22 11 0 a 22 12 0.
(3) Pro oddíl 65 NACE rev. 1.1 bude obrat nahrazen hodnotou produkce.
PŘÍLOHA II
SPOLEČNÝ MODUL PRO VNĚJŠÍ STATISTIKU O ZAHRANIČNÍCH AFILACÍCH
ODDÍL 1
Statistická jednotka
Statistické jednotky jsou podniky a všechny pobočky v zahraničí kontrolované institucionální jednotkou se sídlem ve vykazující zemi podle definicí uvedených v článku 2.
ODDÍL 2
Ukazatele
Shromažďují se tyto ukazatele definované v příloze nařízení (ES) č. 2700/98:
Kód |
Název |
12 11 0 |
Obrat |
16 11 0 |
Počet pracujících osob |
11 11 0 |
Počet podniků |
Pokud počet pracujících osob není k dispozici, vyplní se kolonka počet zaměstnanců (kód 16 13 0).
ODDÍL 3
Úroveň podrobnosti členění
Údaje se poskytují s členěním podle země sídla a činnosti zahraniční afilace, jak je stanoveno v příloze 3. Členění podle země sídla a podle činnosti jsou spojena takto:
— |
Úroveň 1 geografického členění ve spojení s úrovní 2 členění podle činnosti. |
— |
Úroveň 2 geografického členění pro vnější statistiku ve spojení s úrovní 1 členění podle činnosti. |
— |
Úroveň 3 geografického členění ve spojení pouze s údaji o celkové činnosti. |
ODDÍL 4
První sledovaný rok a periodicita
1. |
Prvním sledovaným rokem, za který se sestavují roční statistiky, je kalendářní rok vstupu tohoto nařízení v platnost. |
2. |
Poté členské státy poskytují údaje za každý kalendářní rok. |
ODDÍL 5
Předávání výsledků
Výsledky se předávají do dvaceti měsíců od konce sledovaného roku.
ODDÍL 6
Zprávy a pilotní studie
1. |
Členské státy podají Komisi zprávu o definici, struktuře a dostupnosti statistických údajů, které mají být shromážděny pro účely tohoto společného modulu. |
2. |
Pro úroveň podrobnosti členění, na kterou se vztahuje tato příloha, Komise zajistí pilotní studie, které budou prováděny vnitrostátními orgány ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 322/97 podle článku 5 tohoto nařízení. |
3. |
Cílem provádění pilotních studií je vyhodnotit význam a proveditelnost sběrů údajů, přičemž se vezme v úvahu přínos dostupnosti údajů v poměru k nákladům na sběr údajů a k zatížení podniků. |
4. |
Pilotní studie budou provedeny pro tyto ukazatele:
|
PŘÍLOHA III
ÚROVNĚ PRO PODROBNÉ INFORMACE PODLE GEOGRAFIE A ČINNOSTI
Úrovně podle geografického členění |
Úroveň 1 |
|
Úroveň 2 vnější statistika (Úroveň 1 + 24 zemí) |
V2 |
Mimo EU 27 |
V2 |
Mimo EU 27 |
|
|
IS |
Island |
|
|
LI |
Lichtenštejnsko |
|
|
NO |
Norsko |
CH |
Švýcarsko |
CH |
Švýcarsko |
|
|
HR |
Chorvatsko |
RU |
Ruská federace |
RU |
Ruská federace |
|
|
TR |
Turecko |
|
|
EG |
Egypt |
|
|
MA |
Maroko |
|
|
NG |
Nigérie |
|
|
ZA |
Jihoafrická republika |
CA |
Kanada |
CA |
Kanada |
US |
Spojené státy americké |
US |
Spojené státy americké |
|
|
MX |
Mexiko |
|
|
AR |
Argentina |
BR |
Brazílie |
BR |
Brazílie |
|
|
CL |
Chile |
|
|
UY |
Uruguay |
|
|
VE |
Venezuela |
|
|
IL |
Izrael |
CN |
Čína |
CN |
Čína |
HK |
Hongkong |
HK |
Hongkong |
IN |
Indie |
IN |
Indie |
|
|
ID |
Indonésie |
JP |
Japonsko |
JP |
Japonsko |
|
|
KR |
Jižní Korea |
|
|
MY |
Malajsie |
|
|
PH |
Filipíny |
|
|
SG |
Singapur |
|
|
TW |
Tchaj-wan |
|
|
TH |
Thajsko |
|
|
AU |
Austrálie |
|
|
NZ |
Nový Zéland |
Z8 |
Mimo EU 27 jinde nezařazené |
Z8 |
Mimo EU 27 jinde nezařazené |
C4 |
Zahraniční (offshore) finanční střediska |
C4 |
Zahraniční (offshore) finanční střediska |
Z7 |
Sdílené kontroly prováděné UCI (1) více než jednoho členského státu |
Z7 |
Sdílené kontroly prováděné UCI (1) více než jednoho členského státu |
Úroveň 2 – vnitřní statistika
A1 |
Svět celkem (všechny jednotky včetně vykazující země) |
Z9 |
Zbývající země světa (nepočítaje v to vykazující zemi) |
A2 |
Kontrolováno vykazující zemí |
V1 |
EU 27 (v rámci EU 27) nepočítaje v to vykazující zemi |
BE |
Belgie |
BG |
Bulharsko |
CZ |
Česká republika |
DK |
Dánsko |
DE |
Německo |
EE |
Estonsko |
IE |
Irsko |
GR |
Řecko |
ES |
Španělsko |
FR |
Francie |
IT |
Itálie |
CY |
Kypr |
LV |
Lotyšsko |
LT |
Litva |
LU |
Lucembursko |
HU |
Maďarsko |
MT |
Malta |
NL |
Nizozemsko |
AT |
Rakousko |
PL |
Polsko |
PT |
Portugalsko |
RO |
Rumunsko |
SI |
Slovinsko |
SK |
Slovensko |
FI |
Finsko |
SE |
Švédsko |
UK |
Spojené království |
Z7 |
Sdílené kontroly prováděné UCI (2) více než jednoho členského státu |
V2 |
Mimo EU 27 |
AU |
Austrálie |
CA |
Kanada |
CH |
Švýcarsko |
CN |
Čína |
HK |
Hongkong |
IL |
Izrael |
IS |
Island |
JP |
Japonsko |
LI |
Lichtenštejnsko |
NO |
Norsko |
NZ |
Nový Zéland |
RU |
Ruská federace |
TR |
Turecko |
US |
Spojené státy americké |
C4 |
Zahraniční (offshore) finanční střediska |
Z8 |
Mimo EU 27 jinde nezařazené |
Úroveň 3
AD |
Andorra |
EE |
Estonsko (3) |
KZ |
Kazachstán |
QA |
Katar |
AE |
Spojené arabské emiráty |
EG |
Egypt |
LA |
Laoská lidově demokrat. republika |
RO |
Rumunsko (3) |
AF |
Afghánistán |
ER |
Eritrea |
LB |
Libanon |
RS |
Srbsko |
AG |
Antigua a Barbuda |
ES |
Španělsko (3) |
LC |
Svatá Lucie |
RU |
Ruská federace |
AI |
Anguilla |
ET |
Etiopie |
LI |
Lichtenštejnsko |
RW |
Rwanda |
AL |
Albánie |
FI |
Finsko (3) |
LK |
Srí Lanka |
SA |
Saúdská Arábie |
AM |
Arménie |
FJ |
Fidži |
LR |
Libérie |
SB |
Šalomounovy ostrovy |
AN |
Nizozemské Antily |
FK |
Falklandské ostrovy (Malvíny) |
LS |
Lesotho |
SC |
Seychely |
AO |
Angola |
FM |
Federativní státy Mikronésie |
LT |
Litva (3) |
SD |
Súdán |
AQ |
Antarktida |
FO |
Faerské ostrovy |
LU |
Lucembursko (3) |
SE |
Švédsko (3) |
AR |
Argentina |
FR |
Francie (3) |
LV |
Lotyšsko (3) |
SG |
Singapur |
AS |
Americká Samoa |
GA |
Gabon |
LY |
Libyjská arabská džamáhírije |
SH |
Svatá Helena |
AT |
Rakousko (3) |
GD |
Grenada |
MA |
Maroko |
SI |
Slovinsko (3) |
AU |
Austrálie |
GE |
Gruzie |
MD |
Moldavská republika |
SK |
Slovensko (3) |
AW |
Aruba |
GG |
Guernsey |
ME |
Černá Hora |
SL |
Sierra Leone |
AZ |
Ázerbájdžán |
GH |
Ghana |
MG |
Madagaskar |
SM |
San Marino |
BA |
Bosna a Hercegovina |
GI |
Gibraltar |
MH |
Marshallovy ostrovy |
SN |
Senegal |
BB |
Barbados |
GL |
Grónsko |
MK (5) |
Bývalá jugoslávská republika Makedonie |
SO |
Somálsko |
BD |
Bangladéš |
GM |
Gambie |
ML |
Mali |
SR |
Surinam |
BE |
Belgie (3) |
GN |
Guinea |
MM |
Myanmar |
ST |
Svatý Tomáš a Princův ostrov |
BF |
Burkina Faso |
GQ |
Rovníková Guinea |
MN |
Mongolsko |
SV |
Salvador |
BG |
Bulharsko (3) |
GR |
Řecko (3) |
MO |
Macao |
SY |
Syrská arabská republika |
BH |
Bahrajn |
GS |
Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy |
MP |
Severní Mariany |
SZ |
Svazijsko |
BI |
Burundi |
GT |
Guatemala |
MR |
Mauritánie |
TC |
Turks a Caicos |
BJ |
Benin |
GU |
Guam |
MS |
Montserrat |
TD |
Čad |
BM |
Bermudy |
GW |
Guinea-Bissau |
MT |
Malta (3) |
TF |
Francouzská jižní území |
BN |
Brunej Darussalam |
GY |
Guyana |
MU |
Mauricius |
TG |
Togo |
BO |
Bolívie |
HK |
Hongkong |
MV |
Maledivy |
TH |
Thajsko |
BR |
Brazílie |
HM |
Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy |
MW |
Malawi |
TJ |
Tádžikistán |
BS |
Bahamy |
HN |
Honduras |
MX |
Mexiko |
TK |
Tokelau |
BT |
Bhútán |
HR |
Chorvatsko |
MY |
Malajsie |
TM |
Turkmenistán |
BV |
Bouvetův ostrov |
HT |
Haiti |
MZ |
Mosambik |
TN |
Tunisko |
BW |
Botswana |
HU |
Maďarsko (3) |
NA |
Namibie |
TO |
Tonga |
BY |
Bělorusko |
ID |
Indonésie |
NC |
Nová Kaledonie |
TP |
Východní Timor |
BZ |
Belize |
IE |
Irsko (3) |
NE |
Niger |
TR |
Turecko |
CA |
Kanada |
IL |
Izrael |
NF |
Ostrov Norfolk |
TT |
Trinidad a Tobago |
CC |
Kokosové (Keelingovy) ostrovy |
IM |
Ostrov Man |
NG |
Nigérie |
TV |
Tuvalu |
CD |
Konžská demokratická republika |
IN |
Indie |
NI |
Nikaragua |
TW |
Tchaj-wan, provincie Číny |
CF |
Středoafrická republika |
IO |
Britské indickooceánské území |
NL |
Nizozemsko (3) |
TZ |
Sjednocená Republika Tanzanie |
CG |
Kongo |
IQ |
Irák |
NO |
Norsko |
UA |
Ukrajina |
CH |
Švýcarsko |
IR |
Íránská islámská republika |
NP |
Nepál |
UG |
Uganda |
CI |
Pobřeží slonoviny |
IS |
Island |
NR |
Nauru |
UK |
Spojené království (3) |
CK |
Cookovy ostrovy |
IT |
Itálie (3) |
NU |
Niue |
UM |
Menší odlehlé ostrovy USA |
CL |
Chile |
JE |
Jersey |
NZ |
Nový Zéland |
US |
Spojené státy americké |
CM |
Kamerun |
JM |
Jamaika |
OM |
Omán |
UY |
Uruguay |
CN |
Čína |
JO |
Jordánsko |
PA |
Panama |
UZ |
Uzbekistán |
CO |
Kolumbie |
JP |
Japonsko |
PE |
Peru |
VA |
Svatý stolec (Vatikánský městský stát) |
CR |
Kostarika |
KE |
Keňa |
PF |
Francouzská Polynésie |
VC |
Svatý Vincenc a Grenadiny |
CU |
Kuba |
KG |
Kyrgyzstán |
PG |
Papua Nová Guinea |
VE |
Venezuela |
CV |
Kapverdy |
KH |
Kambodža (Kampučia) |
PH |
Filipíny |
VG |
Britské Panenské ostrovy |
CX |
Vánoční ostrov |
KI |
Kiribati |
PK |
Pákistán |
VI |
Americké Panenské ostrovy |
CY |
Kypr (3) |
KM |
Komory |
PL |
Polsko (3) |
VN |
Vietnam |
CZ |
Česká republika (3) |
KN |
Svatý Kryštof a Nevis |
PN |
Pitcairn |
VU |
Vanuatu |
DE |
Německo (3) |
KP |
Korejská lidově demokratická republika (Severní Korea) |
PS |
Palestinská okupovaná území |
WF |
Wallis a Futuna |
DJ |
Džibutsko |
KR |
Korejská republika (Jižní Korea) |
PT |
Portugalsko (3) |
WS |
Samoa |
DK |
Dánsko (3) |
KW |
Kuvajt |
PW |
Palau |
YE |
Jemen |
DM |
Dominika |
KY |
Kajmanské ostrovy |
PY |
Paraguay |
ZA |
Jihoafrická republika |
DO |
Dominikánská republika |
|
|
|
|
ZM |
Zambie |
DZ |
Alžírsko |
|
|
|
|
ZW |
Zimbabwe |
EC |
Ekvádor |
Z8 |
Mimo EU 27 jinde nezařazené |
|
|
|
|
A2 |
Kontrolováno vykazující zemí |
Z7 |
Sdílené kontroly prováděné UCI (4) více než jednoho členského státu |
|
|
|
|
Úrovně členění podle činnosti
Úroveň 1 |
Úroveň 2 |
|
|
|
NACE rev. 1.1 (6) |
ČINNOST CELKEM |
ČINNOST CELKEM |
Sekce C až O (vyjma L) |
HORNICTVÍ A POV. DOBÝVÁNÍ |
HORNICTVÍ A POVRCHOVÉ DOBÝVÁNÍ |
Sekce C |
Z toho: |
|
|
Těžba ropy a plynu |
Oddíl 11 |
|
VÝROBA |
VÝROBA |
Sekce D |
Potravinářské výrobky |
Subsekce DA |
|
Textil a oděvy |
Subsekce DB |
|
Dřevo, vydavatelství a tisk |
Subsekce DD a DE |
|
CELKEM textilní a dřevařské činnosti |
|
|
Výroba čištěné ropy a jiné úpravy |
Oddíl 23 |
|
Výroba chemikálií a chemických výrobků |
Oddíl 24 |
|
Pryžové a plastové výrobky |
Oddíl 25 |
|
Ropné, chem., pryž., plast. výrobky |
CELKEM ropné, chemické, pryžové, plastové výrobky |
|
Kovové výrobky |
Subsekce DJ |
|
Strojní výrobky |
Oddíl 29 |
|
CELKEM kovové a strojní výrobky |
|
|
Kancelářská a výpočetní technika |
Oddíl 30 |
|
Rozhlasové, televizní, sdělovací zařízení |
Oddíl 32 |
|
Kanc., výpoč., rozhl. a tel., sděl. zař. |
CELKEM kancelářská a výpočetní technika, rozhlasové, televizní, sdělovací zařízení |
|
Motorová vozidla |
Oddíl 34 |
|
Jiná dopravní zařízení |
Oddíl 35 |
|
Vozidla, jiná dopravní zařízení |
CELKEM: vozidla + jiná dopravní zařízení |
|
Výroba jinde neuvedená |
|
|
ELEKTŘINA, PLYN A VODA |
ELEKTŘINA, PLYN A VODA |
Sekce E |
STAVEBNÍ ČINNOST |
STAVEBNÍ ČINNOST |
Sekce F |
SLUŽBY CELKEM |
SLUŽBY CELKEM |
|
OBCHOD A OPRAVY |
OBCHOD A OPRAVY |
Sekce G |
Prodej, údržba a opravy automobilů a motocyklů; maloobchodní prodej pohonných hmot pro automobily |
Oddíl 50 |
|
Velkoobchod a komisionářský obchod kromě automobilů a motocyklů |
Oddíl 51 |
|
Maloobchod, kromě automobilů a motocyklů; oprava osobního zboží a zboží pro domácnost |
Oddíl 52 |
|
HOTELY A RESTAURACE |
HOTELY A RESTAURACE |
Sekce H |
DOPRAVA, SKLADOV. A SPOJE |
DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ A SPOJE |
Sekce I |
Doprava a skladování |
Oddíl 60, 61, 62, 63 |
|
Pozemní doprava; doprava potrubím |
Oddíl 60 |
|
Vodní doprava |
Oddíl 61 |
|
Letecká doprava |
Oddíl 62 |
|
Podpůrné a pomocné dopravní činnosti; činnosti cestovních kanceláří a agentur |
Oddíl 63 |
|
Pošta a telekomunikace |
Oddíl 64 |
|
Poštovní a kurýrní činnosti |
Skupina 64.1 |
|
Telekomunikace |
Skupina 64.2 |
|
FINANČ. ZPROSTŘEDKOVÁNÍ |
FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ |
Sekce J |
Finanční zprostředkování kromě pojišťovnictví a penzijních fondů |
Oddíl 65 |
|
Pojišťovnictví a penzijní fondy kromě povinného sociálního zabezpečení |
Oddíl 66 |
|
Pomocné činnosti k finančnímu zprostředkování |
Oddíl 67 |
|
ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ |
Sekce K, oddíl 70 |
|
PRONÁJEM STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ A VYBAVENÍ BEZ OBSLUHY A PERSONÁLU |
Sekce K, oddíl 71 |
|
POČÍTAČE A SOUV. ČINNOSTI |
POČÍTAČE A SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI |
Sekce K, oddíl 72 |
VÝZKUM A VÝVOJ |
VÝZKUM A VÝVOJ |
Sekce K, oddíl 73 |
JINÉ OBCHODNÍ ČINNOSTI |
JINÉ OBCHODNÍ ČINNOSTI |
Sekce K, oddíl 74 |
Právní činnosti, účetní evidence, průzkum trhu, poradenství |
Skupina 74.1 |
|
Právní činnosti |
Třída 74.11 |
|
Účetní evidence, účetnictví a audit; daňové poradenství |
Třída 74.12 |
|
Průzkum trhu a průzkum veřejného mínění |
Třída 74.13 |
|
Obchodní poradenství a poradenství v oblasti řízení |
Třída 74.14 |
|
Řídící činnosti holdingových společností |
Třída 74.15 |
|
Architektonické, inženýrské a jiné technické činnosti |
Skupina 74.2 |
|
Reklama |
Skupina 74.4 |
|
Obchodní činnosti jinde neklasifikované |
Skupina 74.3, 74.5, 74.6, 74.7, 74.8 |
|
VZDĚLÁVÁNÍ |
Sekce M |
|
ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE |
Sekce N |
|
ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD A LIKVIDACE ODPADŮ |
Sekce O, oddíl 90 |
|
ČINNOSTI ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ (JINDE NEKLASIFIKOVANÉ) |
Sekce O, oddíl 91 |
|
REKREACE, KULT., SPORT. |
REKREAČNÍ, KULTURNÍ, SPORTOVNÍ ČINNOSTI |
Sekce O, oddíl 92 |
Filmové, rozhlasové, televizní a jiné zábavné činnosti |
Skupina 92.1, 92.2, 92.3 |
|
Zpravodajské činnosti |
Skupina 92.4 |
|
Knihovnické, archivní, muzeální, jiné kulturní činnosti |
Skupina 92.5 |
|
Sportovní a jiné rekreační činnosti |
Skupina 92.6, 92.7 |
|
ČINNOSTI V JINÝCH OBLASTECH SLUŽEB |
Sekce O, oddíl 93 |
|
Nestanoveno |
|
Úroveň 3 (NACE rev. 1.1) |
||
Název |
Požadovaná úroveň podrobnosti členění |
|
Podnikatelská ekonomika |
Sekce C až K |
|
Hornictví a povrchové dobývání |
Sekce C |
|
Výroba |
Sekce D |
|
Všechny subsekce DA až DN |
||
Všechny oddíly 15 až 37 |
||
Souhrnné ukazatele: |
||
Vyspělá technologie (HIT) |
24.4, 30, 32, 33, 35.3 |
|
Středně vyspělá technologie (MHT) |
24 vyjma 24.4, 29, 31, 34, 35.2, 35.4, 35.5 |
|
Středně jednod. technologie (MLT) |
23, 25–28, 35.1 |
|
Jednoduchá technologie (LOT) |
15–22, 36, 37 |
|
Dodávka elektřiny, plynu a vody |
Sekce E |
|
Všechny oddíly (40 a 41) |
||
Stavební činnost |
Sekce F (oddíl 45) |
|
Všechny skupiny (45.1 až 45.5) |
||
Velkoobchod a maloobchod; oprava automobilů, motocyklů a osobního zboží a zboží pro domácnost |
Sekce G |
|
Všechny oddíly (50 až 52) |
||
Skupiny 50.1 + 50.2 + 50.3, 50.4, 50.5, 51.1 až 51.9 |
||
Skupiny 52.1 až 52.7 |
||
Hotely a restaurace |
Sekce H (oddíl 55) |
|
Skupiny 55.1 až 55.5 |
||
Doprava, skladování a spoje |
Sekce I |
|
Všechny oddíly |
||
Skupiny 60.1, 60.2, 60.3, 63.1 + 63.2, 63.3, 63.4, 64.1, 64.2 |
||
Finanční zprostředkování |
Sekce J |
|
Všechny oddíly |
||
Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a obchodní činnosti |
Sekce K |
|
Oddíl 70 |
||
Oddíl 71, skupiny 71.1 + 71.2, 71.3 a 71.4 |
||
Oddíl 72, skupiny 72.1 až 72.6 |
||
Oddíl 73 |
||
Oddíl 74, souhrnné ukazatele 74.1 až 74.4 a 74.5 až 74.8 |
(1) Vrcholná kontrolní institucionální jednotka zahraniční afilace.
(2) Vrcholná kontrolní institucionální jednotka zahraniční afilace.
(3) Pouze pro vnitřní statistiku.
(4) Vrcholná kontrolní institucionální jednotka zahraniční afilace.
(5) Prozatímní kód, který nemá vliv na konečné označení země, jež bude stanoveno po ukončení jednání právě probíhajících v OSN.
(6) Nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1893/2006.
29.6.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 171/32 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 717/2007
ze dne 27. června 2007
o roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství a o změně směrnice 2002/21/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Vysoká úroveň cen, které platí uživatelé veřejných mobilních telefonních sítí, jako jsou studenti, osoby na služebních cestách a turisté, při používání svých mobilních telefonů na cestách v zahraničí v rámci Společenství, je pro vnitrostátní regulační orgány, spotřebitele i orgány Společenství znepokojující. Přemrštěně vysoké maloobchodní ceny vznikají v důsledku vysokých velkoobchodních cen účtovaných operátorem hostitelské zahraniční sítě a v mnoha případech rovněž v důsledku vysokých maloobchodních přirážek účtovaných operátorem domovské sítě zákazníka. Snižování velkoobchodních cen se často nepromítá do cen účtovaných maloobchodnímu zákazníkovi. Ačkoli někteří operátoři nedávno zavedli tarifní programy, které zákazníkům nabízejí příznivější podmínky a nižší ceny, stále existují důkazy, že mezi náklady a cenami není takový vztah, jaký by převládal na trzích s plně rozvinutou hospodářskou soutěží. |
(2) |
Vytvořením evropského sociálního, vzdělávacího a kulturního prostoru na základě mobility jednotlivců by měla být usnadněna komunikace mezi lidmi a vybudována skutečná „Evropa pro občany“. |
(3) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (3), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (7) (společně dále jen „předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002“) mají za cíl vytvoření vnitřního trhu pro elektronické komunikace v rámci Společenství při zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže. |
(4) |
Toto nařízení není ojedinělým opatřením, nýbrž, pokud jde o roaming na území Společenství, doplňuje a podporuje pravidla stanovená předpisovým rámcem pro elektronické komunikace z roku 2002. Tento předpisový rámec totiž neposkytl vnitrostátním regulačním orgánům dostatek prostředků, aby mohly rozhodně a účinně zakročit v otázce cen roamingových služeb v rámci Společenství, a není tedy s to zajistit řádné fungování vnitřního trhu roamingových služeb. Toto nařízení je vhodným prostředkem k nápravě tohoto stavu. |
(5) |
Předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002 je postaven na zásadě, že regulační povinnosti ex ante by měly být ukládány pouze v případech, kdy neexistuje účinná hospodářská soutěž, a stanoví postup zahrnující pravidelnou analýzu trhů a přezkum povinností vnitrostátními regulačními orgány, což vede k ukládání povinností ex ante operátorům označeným jako podniky s významnou tržní silou. Mezi prvky tohoto postupu patří vymezení relevantních trhů v souladu s doporučením Komise o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante podle směrnice 2002/21/ES (8) (dále jen „doporučení“), analýza vymezených trhů v souladu s pokyny Komise pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly podle předpisového rámce Společenství pro sítě a služby elektronických komunikací (9), označení operátorů s významnou tržní silou a uložení povinností ex ante takto označeným operátorům. |
(6) |
Jako relevantní trh, který připadá v úvahu pro regulaci ex ante, uvádí doporučení velkoobchodní vnitrostátní trh pro mezinárodní roaming ve veřejných mobilních sítích. Avšak práce vnitrostátních regulačních orgánů (prováděná jak jednotlivě, tak v rámci skupiny evropských regulačních orgánů) v oblasti analýzy velkoobchodních vnitrostátních trhů pro mezinárodní roaming dokládá, že kvůli obtížím při určování podniků s významnou tržní silou – vzhledem ke zvláštním vlastnostem mezinárodního roamingu včetně jeho přeshraniční povahy – nemohou dosud vnitrostátní regulační orgány účinně řešit vysokou úroveň velkoobchodních cen za roaming na území Společenství. |
(7) |
Pokud jde o poskytování mezinárodních roamingových služeb na maloobchodní úrovni, neoznačilo doporučení žádný maloobchodní trh pro mezinárodní roaming za relevantní trh, a to mimo jiné proto, že se mezinárodní roamingové služby na maloobchodní úrovni nenakupují samostatně, nýbrž představují pouze jeden prvek většího maloobchodního balíčku, který si zákazníci kupují od svého domovského poskytovatele. |
(8) |
Vnitrostátní regulační orgány odpovídající za ochranu a prosazování zájmů uživatelů mobilních telefonů, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území, navíc nemohou mít kontrolu nad chováním operátorů navštívené sítě sídlících v jiných členských státech, na kterých jsou tito uživatelé při využívání mezinárodních roamingových služeb závislí. Uvedená překážka by rovněž mohla snižovat účinnost opatření přijatých členskými státy na základě zbytkové pravomoci přijímat předpisy na ochranu spotřebitele. |
(9) |
Na členské státy je tedy vyvíjen tlak, aby přijaly opatření upravující výši cen za mezinárodní roaming, ale mechanismus pro regulační zásah ex ante ze strany vnitrostátních regulačních orgánů, stanovený v předpisovém rámci pro elektronické komunikace z roku 2002, se neukázal být dostatečný, aby vnitrostátním regulačním orgánům umožnil v této konkrétní oblasti rozhodným způsobem jednat v zájmu spotřebitelů. |
(10) |
Kromě toho ve svém usnesení ze dne 1. prosince 2005 o regulaci a elektronických komunikačních trzích v Evropě 2004 (10) vyzval Evropský parlament Komisi k vyvinutí nových iniciativ směřujících ke snížení vysokých nákladů na přeshraniční provoz mobilních telefonů a Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. března 2006 dospěla k závěru, že cílené, účinné a integrované politiky v oblasti informačních a komunikačních technologií na evropské i vnitrostátní úrovni jsou nezbytné pro dosažení cílů obnovené lisabonské strategie, pokud jde o hospodářský růst a produktivitu, a v této souvislosti uvedla, že snížení cen za roaming je důležité pro konkurenceschopnost. |
(11) |
Na základě tehdejších úvah bylo cílem předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002 odstranit všechny překážky obchodu mezi členskými státy v oblasti, kterou tento předpisový rámec harmonizoval, mimo jiné opatření, jež mají vliv na ceny za roaming. Tato skutečnost by však neměla bránit přizpůsobení harmonizovaných pravidel jiným úvahám s cílem nalézt nejúčinnější prostředky pro dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele a zlepšení podmínek pro fungování vnitřního trhu. |
(12) |
Předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002, a zejména rámcová směrnice, by proto měl být změněn s cílem umožnit odchýlení se od jinak použitelných pravidel, zejména pravidla, že cena za nabízené služby by měla být v nepřítomnosti významné tržní síly stanovena obchodní dohodou, a umožnit tak zavedení doplňkových regulačních povinností, které by odrážely zvláštní vlastnosti roamingových služeb na území Společenství. |
(13) |
Maloobchodní a velkoobchodní trh pro roaming vykazují jedinečné vlastnosti, které odůvodňují výjimečná opatření, jež jdou nad rámec mechanismů, které jsou jinak dostupné podle předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002. |
(14) |
Regulační povinnosti, jejichž cílem je chránit zájmy roamingových zákazníků, by měly být uloženy na maloobchodní i velkoobchodní úrovni, neboť zkušenosti ukazují, že snížení velkoobchodních cen roamingových služeb na území Společenství se nemusí promítnout do nižších maloobchodních cen za roaming, neboť k tomu chybí podnět. Na druhé straně by opatření na snížení úrovně maloobchodních cen, která by neupravovala úroveň velkoobchodních nákladů spojených s poskytováním těchto služeb, mohla vést k riziku narušení řádného fungování trhu pro roaming na území Společenství. |
(15) |
Tyto regulační povinnosti by měly být přímo použitelné ve všech členských státech a měly by být účinné co nejdříve, přičemž dotčeným operátorům by se mělo poskytnout přiměřené období na úpravu cen a nabídky služeb tak, aby byl zajištěn soulad. |
(16) |
Měl by se zavést společný přístup, který zajistí, že uživatelé veřejných pozemních mobilních telefonních sítí nebudou na cestách v rámci Společenství platit přemrštěné ceny za roamingové služby při uskutečňování nebo příjmu hlasových volání na území Společenství, čímž se dosáhne vysoké úrovně ochrany spotřebitele a ochrání se hospodářská soutěž mezi mobilními operátory, a současně se zachovají podněty k inovační činnosti a možnost volby pro spotřebitele. S ohledem na přeshraniční povahu dotčených služeb je tento společný přístup potřebný k tomu, aby mobilní operátoři mohli působit v rámci jediného soudržného předpisového rámce založeného na objektivně stanovených kritériích. |
(17) |
Nejúčinnější a nejpřiměřenější metodou regulace úrovně cen za uskutečňování a příjem roamingových volání v rámci Společenství je stanovení maximálních průměrných cen za minutu volání na velkoobchodní úrovni pro celé Společenství a omezení cen na maloobchodní úrovni zavedením eurotarifu. Průměrné velkoobchodní ceny by měly platit pro jakoukoli dvojici operátorů v rámci Společenství v průběhu stanoveného období. |
(18) |
Eurotarif by měl být stanoven tak, aby operátoři měli zaručenu dostatečnou marži a byli motivováni nabízet konkurenční roamingové služby v nižších cenových hladinách. Operátoři by měli eurotarif nabízet aktivně, bezplatně a jasnou a průhlednou transparentní formou všem svým roamingovým zákazníkům. |
(19) |
Tento regulační přístup by měl zajistit, že maloobchodní ceny za roaming na území Společenství budou lépe odrážet výchozí náklady související s poskytováním služby, než tomu bylo doposud. Maximální eurotarif, který může být nabízen roamingovým zákazníkům, by proto měl odrážet přiměřenou marži účtovanou k velkoobchodním nákladům na poskytování roamingových služeb, ale přitom by měl operátorům ponechat volnost soutěžit mezi sebou diferenciací svých nabídek a přizpůsobením svých cenových struktur tržním podmínkám a preferencím spotřebitelů. Tento regulační přístup by se neměl vztahovat na doplňkové služby. |
(20) |
Tento regulační přístup by měl být snadno proveditelný a sledovatelný, aby se minimalizovala administrativní zátěž operátorů, na něž se její požadavky vztahují, jakož i vnitrostátních regulačních orgánů, které jsou pověřeny dohledem a prosazováním. Měl by být rovněž transparentní a bezprostředně srozumitelný všem uživatelům mobilních telefonů ve Společenství. Operátorům, kteří poskytují velkoobchodní a maloobchodní roamingové služby, by měl dále přinášet jistotu a předvídatelnost. Proto je vhodné, aby byla maximální výše cen za minutu na velkoobchodní i maloobchodní úrovni stanovena v tomto nařízení, a to v konkrétních částkách. |
(21) |
Při stanovení této maximální výše průměrných cen za minutu na velkoobchodní úrovni je třeba vzít v úvahu různé prvky, které tvoří roamingové volání na území Společenství, zejména náklady na zahájení a ukončení volání v mobilní síti včetně režijních nákladů, signalizace a tranzitu. Nejvhodnějším měřítkem pro zahájení a ukončení volání je průměrná sazba za ukončení volání pro operátory mobilních sítí ve Společenství, stanovená na základě informací, jež poskytly vnitrostátní regulační orgány a které zveřejnila Komise. Při stanovení maximálních průměrných cen za minutu podle tohoto nařízení by proto mělo být přihlédnuto k průměrným sazbám za ukončení volání v mobilní síti, které mohou být použity jako měřítko pro stanovení souvisejících nákladů. Maximální průměrné ceny za minutu na velkoobchodní úrovni by měly být každoročně snižovány s ohledem na snižování sazeb za ukončení volání v mobilní síti, které občas předepisují vnitrostátní regulační orgány. |
(22) |
Stanovením eurotarifu na maloobchodní úrovni by mělo být roamingovým zákazníkům zaručeno, že jim nebude účtována přemrštěná cena za uskutečnění nebo příjem regulovaného roamingového volání, ale přitom ponechá domovským operátorům dostatečnou marži pro diferenciaci produktů nabízených zákazníkům. |
(23) |
Všichni zákazníci by měli mít možnost zvolit si bez dodatečných plateb a podmínek jednoduchý roamingový tarif, který nepřesáhne regulované sazby. Přiměřené rozpětí mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami by mělo zajistit, že operátoři budou moci pokrýt všechny své specifické roamingové náklady na maloobchodní úrovni, včetně odpovídajícího podílu na marketingových nákladech a nákladech na dotované telefonní sady, a zbude jim odpovídající zůstatek, který jim poskytne přiměřený zisk. Eurotarif je vhodným prostředkem pro to, aby poskytl ochranu spotřebitelům a současně pružnost operátorům. V souladu se snižováním cen na velkoobchodní úrovni by se každoročně měla snižovat i maximální výše eurotarifu. |
(24) |
Noví roamingoví zákazníci by měli být plně informováni o rozsahu roamingových tarifů ve Společenství, a to včetně tarifů, které odpovídají eurotarifu. Stávající roamingoví zákazníci by měli mít během určitého období možnost si zvolit nový tarif, který je v souladu s eurotarifem, nebo jiný roamingový tarif. U stávajících roamingových zákazníků, kteří se v tomto období nerozhodli, je vhodné rozlišovat mezi zákazníky, kteří si zvolili konkrétní roamingový tarif nebo balíček již před vstupem tohoto nařízení v platnost, a těmi, kteří si tak neučinili. Zákazníkům spadajícím do druhé kategorie by měl být automaticky přidělen tarif, který je v souladu s tímto nařízením. Roamingoví zákazníci využívající specifické roamingové tarify nebo balíčky, jež vyhovují jejich osobním požadavkům a jež si zvolili na základě těchto požadavků, by měli dříve zvolené tarify nebo balíčky nadále využívat, pokud poté, co byli upozorněni na jejich současné tarifní podmínky, v příslušné lhůtě neoznámí volbu tarifu. Tyto specifické roamingové tarify nebo balíčky by mohly zahrnovat například roamingové paušální tarify, neveřejné tarify, tarify s dodatečnými pevnými platbami za roaming, tarify s cenami za minutu, které jsou nižší než nejvyšší eurotarif, nebo tarify s cenami za sestavení spojení. |
(25) |
Poskytovatelé maloobchodních roamingových služeb na území Společenství by měli mít stanovenu lhůtu pro úpravu svých cen s cílem dodržet limity stanovené tímto nařízením. |
(26) |
Poskytovatelé velkoobchodních roamingových služeb na území Společenství by měli rovněž mít lhůtu na splnění limitů stanovených tímto nařízením. |
(27) |
Jelikož toto nařízení stanoví, že směrnicemi předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002 nejsou dotčena konkrétní opatření přijatá za účelem regulace cen za roaming za mobilní hlasová telefonní volání na území Společenství, a jelikož se po poskytovatelích roamingových služeb na území Společenství může tímto nařízením požadovat, aby změnili své maloobchodní roamingové tarify v souladu s požadavky tohoto nařízení, nemělo by těmito změnami vznikat uživatelům mobilních telefonů právo odstoupit od smluv na základě vnitrostátních právních předpisů provádějících předpisový rámec pro elektronické komunikace z roku 2002. |
(28) |
Tímto nařízením by neměly být dotčeny inovativní nabídky pro zákazníky, které jsou výhodnější než maximální eurotarif ve smyslu tohoto nařízení, ale naopak by jím měly podněcovány inovativní nabídky roamingovým zákazníkům v nižších cenových hladinách. Toto nařízení nevyžaduje opětovné zavedení plateb za roaming tam, kde už byly jednou zcela zrušeny, ani zvýšení stávajících cen za roaming na úroveň limitů stanovených tímto nařízením. |
(29) |
Domovští poskytovatelé mohou nabízet přiměřený souhrnný paušální měsíční tarif, na který se nevztahují žádné cenové limity. Tento paušální tarif by měl zahrnovat roamingové hlasové nebo datové komunikační služby na území Společenství, včetně krátkých textových zpráv (SMS) a multimediálních zpráv (MMS). |
(30) |
V zájmu zajištění toho, aby z tohoto nařízení měli prospěch všichni uživatelé mobilní hlasové telefonie, měly by se maloobchodní cenové požadavky použít bez ohledu na to, zda má roamingový zákazník se svým domovským poskytovatelem uzavřenu smlouvu o využívání předplacených služeb či zda je jeho tarifním zákazníkem, a nezávisle na tom, zda domovský poskytovatel provozuje svou vlastní síť, je operátorem virtuální mobilní sítě či druhotným prodejcem služeb mobilní hlasové telefonie. |
(31) |
Pokud poskytovatelé mobilních telefonních služeb ze Společenství dospějí k závěru, že ukončením platnosti nebo hrozbou ukončení platnosti jejich roamingových ujednání s operátory mobilních sítí v jiných členských státech budou ohroženy výhody interoperability a spojení od koncového bodu ke koncovému bodu, kterých požívají jejich zákazníci, nebo pokud nemohou svým zákazníkům poskytnout službu v jiném členském státě, protože neuzavřeli dohodu s jedním nebo více operátory sítí na velkoobchodní úrovni, měly by vnitrostátní regulační orgány v případě nutnosti využít pravomocí, které jim jsou svěřeny článkem 5 přístupové směrnice, a zajistit přiměřený přístup a propojení, aby byla zaručeno takové spojení od koncového bodu ke koncovému bodu a interoperabilita služeb s ohledem na cíle uvedené v článku 8 rámcové směrnice, zejména s ohledem na cíl vytvoření plně funkčního jednotného trhu elektronických komunikačních služeb. |
(32) |
S cílem více zprůhlednit maloobchodní ceny za uskutečňování a příjem regulovaných roamingových volání v rámci Společenství a pomoci roamingovým zákazníkům při rozhodování o použití mobilního telefonu v zahraničí by poskytovatelé mobilních telefonních služeb měli svým roamingovým zákazníkům umožnit snadno a bezplatně získat informace o cenách za roaming, které jsou v jejich případě použitelné při uskutečňování nebo příjmu hlasových volání v navštíveném členském státě. Poskytovatelé by měli kromě toho svým zákazníkům na požádání bezplatně poskytovat další informace o cenách za minutu nebo za datovou jednotku při přijetí nebo uskutečnění volání (včetně DPH) a rovněž o cenách za odesílání a přijímání SMS, MMS a jiných dostupných datových komunikačních služeb v navštíveném členském státě. |
(33) |
Z důvodu transparentnosti je rovněž nutné, aby poskytovatelé informovali o cenách za roaming, zejména o eurotarifu a o souhrnném paušálním tarifu, pokud jej nabízejí, při uzavírání účastnických smluv a rovněž pokaždé, když dojde ke změně cen za roaming. Informace o cenách za roaming by měli domovští poskytovatelé poskytovat přiměřenou formou, například na fakturách, na internetu, prostřednictvím televizní reklamy nebo hromadnými dopisy zákazníkům. Domovští poskytovatelé by měli zajistit, aby všichni jejich roamingoví zákazníci byli informováni o tom, že mají k dispozici regulované tarify, a měli by zákazníky srozumitelnou a jednoznačnou formou informovat o podmínkách eurotarifu a o jejich právu přejít na tento tarif nebo z něho přejít na jiný. |
(34) |
Vnitrostátní regulační orgány, které odpovídají za provádění úkolů podle předpisového rámce pro elektronické komunikace z roku 2002, by na svém území měly mít pravomoci potřebné k dohledu nad povinnostmi stanovenými tímto nařízením a k jejich prosazování. Rovněž by měly sledovat vývoj cen hlasových a datových služeb poskytovaných uživatelům mobilních telefonů při roamingu v rámci Společenství, případně včetně zvláštních nákladů souvisejících s roamingovými voláními uskutečněnými a přijatými v nejvzdálenějších regionech Společenství, a nutnost zajistit, aby tyto náklady měly na velkoobchodním trhu přiměřenou návratnost a aby řízení provozu v sítích nebylo využíváno k omezování možností volby v neprospěch zákazníka. Měly by zajistit, aby dotčené strany měly přístup k aktuálním informacím o používání tohoto nařízení, a každých šest měsíců zveřejňovat výsledky tohoto sledování. Informace o firemních zákaznících, o zákaznících využívajících předplacených služeb a o tarifních zákaznících by se měly poskytovat odděleně. |
(35) |
Roaming v rámci jedné země v nejvzdálenějších regionech Společenství, v nichž jsou uděleny jiné licence na provozování mobilních telefonních sítí než na ostatním území státu, by mohl být zvýhodněn sníženými sazbami srovnatelným se sníženými sazbami na roamingovém trhu Společenství. V důsledku provádění tohoto nařízení by neměli být zákazníci využívající roamingové služby v rámci jedné země cenově znevýhodněni vůči zákazníkům využívajícím roamingové služby na území Společenství. Vnitrostátní orgány mohou za tímto účelem přijmout další opatření slučitelná s právem Společenství. |
(36) |
Vzhledem tomu, že vedle hlasových telefonních volání se stále více rozšiřují nové mobilní datové komunikační služby, mělo by toto nařízení umožnit i sledování rozvoje trhu s těmito službami. Komise by proto měla rovněž sledovat trh roamingových datových komunikačních služeb včetně SMS a MMS. |
(37) |
Členské státy by měly stanovit systém sankcí, které se použijí v případě porušení tohoto nařízení. |
(38) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavedení společného přístupu pro zajištění toho, aby uživatelé veřejných mobilních telefonních sítí na cestách v rámci Společenství neplatili při uskutečňování nebo příjmu hlasových volání přemrštěné ceny za roamingové služby na území Společenství, čímž se dosáhne vysoké úrovně ochrany spotřebitele a ochrání se hospodářská soutěž mezi mobilními operátory, nemůže být uspokojivě a bezpečně, včas a harmonizovaným způsobem dosaženo na úrovni členských států, a lze jich proto lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů. |
(39) |
Tento společný přístup by měl být zřízen na omezenou dobu. Na základě přezkumu, který provede Komise, může být platnost tohoto nařízení prodloužena nebo může být toto nařízení změněno. Komise přezkoumá účinnost tohoto nařízení a jeho příspěvek k provádění předpisového rámce a k řádnému fungování vnitřního trhu a posoudí jeho dopad na drobné poskytovatele mobilních telefonních služeb ve Společenství a na jejich postavení na trhu roamingových služeb na území Společenství, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení zavádí společný přístup pro zajištění toho, aby uživatelé veřejných mobilních telefonních sítí na cestách v rámci Společenství neplatili přemrštěné ceny za roamingové služby při uskutečňování volání nebo příjmu volání na území Společenství, čímž se přispěje k řádnému fungování vnitřního trhu za současného dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele a ochrany hospodářské soutěže mezi mobilními operátory, přičemž budou zachovány podněty k inovační činnosti a spotřebitelé budou mít zaručenu možnost volby. Stanoví pravidla pro ceny, které si mohou mobilní operátoři účtovat za poskytování mezinárodních roamingových služeb za hlasová volání zahájená a ukončená v rámci Společenství, a použije se jak na ceny účtované mezi operátory sítí na velkoobchodní úrovni, tak na ceny účtované domovskými operátory na maloobchodní úrovni.
2. Toto nařízení rovněž stanoví pravidla, jejichž cílem je zvýšit transparentnost cen a zlepšit poskytování informací o cenách uživatelům roamingových služeb na území Společenství.
3. Toto nařízení představuje zvláštní opatření ve smyslu čl. 1 odst. 5 rámcové směrnice.
4. Cenové limity stanovené tímto nařízením jsou uvedeny v eurech. Pokud jsou ceny podle článků 3 a 4 vyjádřeny v jiných měnách, stanoví se počáteční limity ve smyslu uvedených článků v těchto měnách za použití referenčních směnných kurzů platných ke dni 30. června 2007, zveřejněných Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku Evropské unie. Pro účely následného snižování těchto limitů podle čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 se upravené hodnoty určují za použití referenčního směnného kurzu zveřejněného jeden měsíc před dnem, od něhož se upravené hodnoty mají použít.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 přístupové směrnice, v článku 2 rámcové směrnice a v článku 2 směrnice o univerzální službě.
2. Kromě definic uvedených v odstavci 1 se použijí tyto definice:
a) |
„eurotarifem“ se rozumí jakýkoli tarif, který nepřesahuje maximální ceny uvedené v článku 4, který může domovský poskytovatel v souladu s uvedeným článkem účtovat za poskytování regulovaných roamingových volání; |
b) |
„domovským poskytovatelem“ se rozumí podnik, který poskytuje roamingovému zákazníkovi veřejné pozemní mobilní telefonní služby, a to prostřednictvím vlastní sítě nebo jako operátor virtuální mobilní sítě či jako druhotný prodejce; |
c) |
„domovskou sítí“ se rozumí veřejná pozemní mobilní telefonní síť nacházející se na území členského státu a využívaná domovským poskytovatelem k poskytování veřejných pozemních mobilních telefonních služeb roamingovým zákazníkům; |
d) |
„roamingem na území Společenství“ se rozumí využívání mobilního telefonu nebo jiného zařízení roamingovým zákazníkem k uskutečňování nebo příjmu volání v rámci Společenství na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází jeho domovská síť, a to na základě ujednání mezi operátorem domovské sítě a operátorem navštívené sítě; |
e) |
„regulovaným roamingovým voláním“ se rozumí mobilní hlasové telefonní volání uskutečněné roamingovým zákazníkem, které má původ v navštívené síti a končí ve veřejné telefonní síti v rámci Společenství, nebo mobilní telefonní volání přijaté roamingovým zákazníkem, které má původ ve veřejné telefonní síti v rámci Společenství a končí v navštívené síti; |
f) |
„roamingovým zákazníkem“ se rozumí zákazník poskytovatele veřejných pozemních mobilních telefonních služeb poskytovaných prostřednictvím veřejné pozemní mobilní sítě nacházející se na území Společenství, jemuž smlouva nebo ujednání s jeho domovským poskytovatelem umožňuje využívat mobilní telefon nebo jiné zařízení k uskutečňování nebo příjmu volání v navštívené síti na základě ujednání mezi operátorem domovské sítě a operátorem navštívené sítě; |
g) |
„navštívenou sítí“ se rozumí veřejná pozemní mobilní telefonní síť nacházející se na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází domovská síť, a umožňující roamingovým zákazníkům uskutečňovat nebo přijímat volání na základě ujednání s operátorem domovské sítě. |
Článek 3
Velkoobchodní ceny za regulovaná roamingová volání
1. Průměrná velkoobchodní cena, kterou smí operátor navštívené sítě účtovat operátorovi domovské sítě roamingového zákazníka za zprostředkování regulovaného roamingového volání, které má původ v této navštívené síti, včetně nákladů na původ, tranzit a ukončení volání, nesmí překročit 0,30 EUR za minutu.
2. Tato průměrná velkoobchodní cena platí pro jakoukoli dvojici operátorů a vypočítává se za dvanáctiměsíční období, popřípadě za kratší období, které zbývá do pozbytí platnosti tohoto nařízení. Maximální průměrná velkoobchodní cena se snižuje dne 30. srpna 2008 na 0,28 EUR a dne 30. srpna 2009 na 0,26 EUR.
3. Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením celkových velkoobchodních příjmů z roamingu celkovým počtem minut velkoobchodního roamingu prodaných za poskytování velkoobchodních roamingových volání v rámci Společenství dotyčným operátorem za dané období. Operátor navštívené sítě je oprávněn rozlišovat mezi cenami ve špičce a mimo špičku.
Článek 4
Maloobchodní ceny za regulovaná roamingová volání
1. Domovští poskytovatelé zpřístupní a jasnou a transparentní formou aktivně nabízejí eurotarif uvedený v odstavci 2 všem svým roamingovým zákazníkům. Tento eurotarif nevyžaduje uzavření související účastnické smlouvy ani nezahrnuje další pevné nebo pravidelné platby a může být kombinován s jakýmkoli jiným maloobchodním tarifem.
Při nabízení eurotarifu domovský operátor upozorní své roamingové zákazníky, kteří si před 30. června 2007 zvolili zvláštní roamingový tarif nebo balíček, na podmínky tohoto tarifu nebo balíčku.
2. Maloobchodní cena v rámci eurotarifu (bez DPH), kterou smí domovský poskytovatel účtovat svému roamingovému zákazníkovi za zprostředkování regulovaného roamingového volání, se může u roamingových volání lišit, avšak nesmí překročit 0,49 EUR za minutu za uskutečněná volání a 0,24 EUR za minutu za přijatá volání. Dne 30. srpna 2008 se cenový strop sníží na 0,46 EUR za uskutečněná volání a 0,22 EUR za přijatá volání a dne 30. srpna 2009 se dále sníží na 0,43 EUR za uskutečněná volání a 0,19 EUR za přijatá volání.
3. Všem roamingovým zákazníkům se nabídne tarif uvedený v odstavci 2.
Všem stávajícím roamingovým zákazníkům se do 30. července 2007 poskytne možnost zvolit si eurotarif nebo jakýkoli jiný roamingový tarif, přičemž mají lhůtu dvou měsíců na to, aby o své volbě uvědomili svého domovského poskytovatele. Požadovaný tarif se aktivuje nejpozději do jednoho měsíce od doručení žádosti zákazníka domovskému poskytovateli.
Roamingovým zákazníkům, kteří svou volbu v průběhu uvedené dvouměsíční lhůty neoznámili, se automaticky poskytne eurotarif uvedený v odstavci 2.
Pokud si však roamingoví zákazníci před 30. června 2007 úmyslně zvolili zvláštní roamingový tarif nebo balíček, které se liší od roamingového tarifu, který by jim byl přidělen v případě, že by si žádný takový tarif nebo balíček nezvolili, a pokud tito zákazníci volbu podle tohoto odstavce neoznámili, zůstává jim i nadále dříve zvolený tarif nebo balíček.
4. Každý roamingový zákazník může kdykoli po ukončení postupu uvedeného v odstavci 3 požádat o převedení na eurotarif nebo z eurotarifu. Toto převedení musí proběhnout do jednoho pracovního dne od doručení žádosti, musí být bezplatné a nesmí zahrnovat žádné podmínky ani omezení týkajícími se jiných prvků účastnické smlouvy. Domovský poskytovatel může lhůtu pro převedení prodloužit až do okamžiku, kdy skončí minimální stanovené období, po něž musí být využíván předchozí roamingový tarif a které nesmí přesáhnout tři měsíce.
Článek 5
Použití článků 3 a 6
1. Článek 3 se použije ode dne 30. srpna 2007.
2. Ustanovení čl. 6 odst. 1 a 2 se použijí ode dne 30. září 2007.
Článek 6
Transparentnost maloobchodních cen
1. Každý domovský poskytovatel poskytne roamingovému zákazníkovi po jeho vstupu na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází jeho domovská síť, bezplatně a automaticky prostřednictvím zprávy zaslané na mobilní telefon základní personalizované informace o cenách za roaming (včetně DPH), které platí pro uskutečňování a příjem volání dotyčným zákazníkem v navštíveném členském státě, aby roamingového zákazníka upozornil na skutečnost, že mu budou při uskutečňování nebo příjmu volání účtovány ceny za roaming, ledaže zákazník domovskému poskytovateli oznámí, že takové upozornění nevyžaduje.
Základní personalizované informace o cenách zahrnují nejvyšší ceny, které mohou být zákazníku účtovány v rámci jeho tarifního programu za uskutečňování volání v rámci navštívené země a z navštívené země do členského státu, v němž se nachází jeho domovská síť, jakož i za příjem volání. Rovněž obsahují číslo bezplatné telefonní linky uvedené v odstavci 2, na níž je možno získat podrobnější informace.
Zákazník, který oznámil, že nepožaduje automatické zasílání zpráv na mobilní telefon, má právo kdykoli bezplatně požádat domovského poskytovatele, aby tuto službu opět začal poskytovat.
Nevidomým osobám a osobám se zbytky zraku poskytují domovští poskytovatelé na základě žádosti tyto personalizované informace o cenách automaticky hlasovým voláním, a to bezplatně.
2. Kromě možností uvedených v odstavci 1 mají zákazníci na základě žádosti právo bezplatně obdržet podrobnější personalizované informace o cenách za roaming platných pro hlasová volání, SMS, MMS a jiné datové komunikační služby, a to formou hlasového volání do mobilní sítě nebo prostřednictvím SMS. Tato žádost je podávána prostřednictvím bezplatné telefonní linky určené k tomuto účelu domovským poskytovatelem.
3. Při uzavření účastnické smlouvy poskytují domovští poskytovatelé všem uživatelům úplné informace o platných cenách za roaming, zejména o eurotarifu. Bez zbytečného prodlení rovněž poskytují svým roamingovým zákazníkům aktuální informace o platných cenách za roaming pokaždé, kdy dojde ke změně těchto cen.
Domovští poskytovatelé učiní nezbytné kroky, aby byli všichni jejich roamingoví zákazníci informováni o možnosti zvolit si eurotarif. Zejména informují do 30. července 2007 všechny roamingové zákazníky o podmínkách eurotarifu, a to jasnou a nestrannou formou. Všem zákazníkům, kteří si zvolili jiný tarif, poté v přiměřených intervalech tuto skutečnost připomínají.
Článek 7
Dohled a prosazování
1. Vnitrostátní regulační orgány na svém území vykonávají sledování a dohled, pokud jde o dodržování tohoto nařízení.
2. Vnitrostátní regulační orgány zveřejňují aktuální informace o uplatňování tohoto nařízení, zejména článků 3 a 4, a to způsobem, který dotčeným stranám umožňuje k těmto informacím snadný přístup.
3. V rámci přípravy přezkumu podle v článku 11 vnitrostátní regulační orgány sledují vývoj velkoobchodních a maloobchodních cenách za poskytování hlasových a datových komunikačních služeb včetně SMS a MMS roamingovým zákazníkům, a to včetně nejvzdálenějších regionů uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy. Vnitrostátní regulační orgány si rovněž všímají případů nedobrovolného využití roamingu v příhraničních regionech sousedících členských států a sledují, zda není řízení provozu v sítích využíváno v neprospěch zákazníků. Výsledky tohoto sledování sdělují každých šest měsíců Komisi, přičemž informace o firemních zákaznících, o zákaznících využívajících předplacených služeb a o tarifních zákaznících se poskytují odděleně.
4. Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc požadovat od podniků, na něž se vztahují povinnosti podle tohoto nařízení, aby jim poskytly veškeré informace významné pro provádění a prosazování tohoto nařízení. Uvedené podniky poskytují tyto informace neprodleně na žádost, v časových lhůtách a s úrovní podrobnosti údajů, jaké požaduje vnitrostátní regulační orgán.
5. Vnitrostátní regulační orgány mohou z vlastního podnětu zasáhnout s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. V případě nutnosti využívají zejména pravomocí podle článku 5 přístupové směrnice s cílem zajistit přiměřený přístup a vzájemné propojení, aby bylo zabezpečeno spojení od koncového bodu ke koncovému bodu a zaručena interoperabilita roamingových služeb.
6. Pokud vnitrostátní regulační orgán shledá, že dochází k porušení povinností stanovených tímto nařízením, má pravomoc požadovat okamžité ukončení takového porušování.
Článek 8
Řešení sporů
1. V případě sporů týkajících se povinností stanovených tímto nařízením mezi podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v členském státě, se použijí postupy pro řešení sporů stanovené v článcích 20 a 21 rámcové směrnice.
2. V případě nevyřešených sporů, jejichž účastníky jsou spotřebitelé nebo koneční uživatelé a které se týkají určité otázky v oblasti působnosti tohoto nařízení, zajistí členské státy dostupnost postupů pro mimosoudní řešení sporů stanovené v článku 34 směrnice o univerzální službě.
Článek 9
Sankce
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí uvedená ustanovení Komisi do 30. března 2008 a neprodleně ji uvědomí o veškerých pozdějších změnách, které se uvedených ustanovení dotýkají.
Článek 10
Změna směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice)
V článku 1 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) se doplňuje nový odstavec, který zní:
„5. Touto směrnicí a zvláštními směrnicemi nejsou dotčena zvláštní opatření přijatá za účelem regulace mezinárodního roamingu ve veřejných mobilních telefonních sítích ve Společenství.“
Článek 11
Přezkum
1. Do 30. prosince 2008 Komise přezkoumá fungování tohoto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise zejména posoudí, zda bylo dosaženo cílů nařízení. Ve své zprávě Komise přezkoumá vývoj velkoobchodních a maloobchodních cen za poskytování hlasových a datových komunikačních služeb včetně SMS a MMS roamingovým zákazníkům a případně v této zprávě připojí doporučení ohledně potřeby regulace těchto služeb. K tomuto účelu může Komise použít informace poskytnuté v souladu s čl. 7 odst. 3.
2. Komise ve své zprávě posoudí, zda je s ohledem na vývoj na trhu a na hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele nutné prodloužit platnost tohoto nařízení i po období uvedeném v článku 13 nebo toto nařízení změnit, přičemž přihlédne k vývoji cen za mobilní hlasové a datové komunikační služby na vnitrostátní úrovni a k dopadům tohoto nařízení na postavení malých, nezávislých a začínajících operátorů v rámci hospodářské soutěže. Pokud Komise dojde k závěru, že jsou tato opatření nutná, předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušný návrh.
Článek 12
Oznamovací povinnost
Členské státy oznámí Komisi do 30. srpna 2007 vnitrostátní regulační orgány, které odpovídají za plnění úkolů podle tohoto nařízení.
Článek 13
Vstup v platnost a pozbytí platnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozbývá platnosti dnem 30. června 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. června 2007.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. PÖTTERING
Za Radu
předseda nebo předsedkyně
A. MERKEL
(1) Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 42.
(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. května 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. června 2007.
(3) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.
(4) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.
(5) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.
(6) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.
(7) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 2006/24/ES (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 54).
(8) Úř. věst. L 114, 8.5.2003, s. 45.
(9) Úř. věst. C 165, 11.7.2002, s. 6.
(10) Úř. věst. C 285 E, 22.11.2006, s. 143.