ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 161

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
22. června 2007


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 700/2007 ze dne 11. června 2007 o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 701/2007 ze dne 21. června 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

9

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 702/2007 ze dne 21. června 2007, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

11

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 703/2007 ze dne 21. června 2007, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, pokud jde o dihydrostreptomycin a streptomycin ( 1 )

28

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 704/2007 ze dne 21. června 2007 o změně nařízení (ES) č. 2707/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách

31

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 705/2007 ze dne 21. června 2007, kterým se pro hospodářský rok 2007/08 stanoví výše podpory pro hrušky určené ke zpracování

32

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 706/2007 ze dne 21. června 2007, kterým se stanoví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES správní předpisy pro ES schvalování typu vozidel a harmonizovaná zkouška pro měření úniků z některých klimatizačních systémů ( 1 )

33

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 707/2007 ze dne 21. června 2007, kterým se zahajuje nabídkové řízení pro prodej alkoholu vinného původu určeného k užití jako bioethanol ve Společenství

53

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Komise 2007/37/ES ze dne 21. června 2007, kterou se mění přílohy I a III směrnice Rady 70/156/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel ( 1 )

60

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Rada

 

 

2007/431/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 7. června 2007, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropského společenství ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce o práci na moři z roku 2006

63

 

 

Komise

 

 

2007/432/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 18. června 2007, kterým se prodlužuje lhůta platnosti rozhodnutí 2002/499/ES, pokud jde o přirozeně nebo uměle zakrslé rostliny Chamaecyparis Spach, Juniperus L. a Pinus L. původem z Korejské republiky (oznámeno pod číslem K(2007) 2495)

65

 

 

2007/433/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 18. června 2007 o dočasných mimořádných opatřeních proti zavlékání organismu Gibberella circinata Nirenberg & O’Donnell do Společenství a proti jeho rozšiřování na území Společenství (oznámeno pod číslem K(2007) 2496)

66

 

 

2007/434/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 21. června 2007, kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES, pokud jde o některá ochranná opatření týkající se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5 u drůbeže v České republice (oznámeno pod číslem K(2007) 3120)  ( 1 )

70

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 700/2007

ze dne 11. června 2007

o uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (1) stanoví v čl. 2 druhém pododstavci ve spojení s prvním pododstavcem písm. b) uvedeného článku, že obecná pravidla týkající se opatření na podporu lepší organizace produkce, zpracování a uvádění na trh jsou stanovena Radou.

(2)

Systémy produkce dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu a vlastnosti tohoto skotu v okamžiku porážky se v jednotlivých členských státech často liší. Maso z těchto odlišných systémů produkce je zpravidla uváděno na hlavní spotřebitelské trhy ve Společenství pod jednotným obchodním názvem.

(3)

Zkušenosti ukazují, že tyto postupy by mohly narušit obchod a podpořit vytváření podmínek pro nekalou hospodářskou soutěž. Mají tudíž přímý dopad na vytváření a fungování vnitřního trhu.

(4)

Tyto postupy mohou rovněž mást spotřebitele a uvádět je v omyl.

(5)

Ve snaze zlepšit fungování vnitřního trhu je třeba organizovat uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh takovým způsobem, aby se zajistila co nejvyšší transparentnost. To umožní rovněž lepší organizaci dané produkce. Za tímto účelem by měly být upřesněny obchodní názvy, které je třeba používat v každém z jazyků členských států při uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh. Zlepší se tím rovněž informovanost spotřebitelů.

(6)

V některých případech se na maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu vztahuje ochrana podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2). V těchto případech se maso uvádí na trh s chráněným označením, a proto jej mohou hospodářské subjekty a spotřebitelé snadno rozpoznat. Z tohoto důvodu by tímto nařízením neměla být dotčena uvedená chráněná označení.

(7)

Různé studie prokázaly, že organoleptické vlastnosti masa, jako je měkkost, chuť a barva, se mění s věkem zvířat, ze kterých maso pochází, a dále v souvislosti s používaným krmivem.

(8)

Podle veřejné konzultace, kterou Komise uspořádala v roce 2005, představují věk a výživa zvířat pro většinu spotřebitelů důležitá kritéria při určení vlastností masa, které z těchto zvířat pochází. Na druhé straně se zdá být méně důležitou hmotnost zvířat při porážce.

(9)

Systémy produkce a druh krmiva používaného u dvanáctiměsíčních nebo mladších zvířat souvisejí s věkem, kdy jdou zvířata na porážku. Zjišťování věku při porážce je snazší než zjišťování druhu použitého krmiva. Používání obchodních názvů, které se různí podle věku zvířat, by proto mělo být pro zajištění požadované transparentnosti dostačující.

(10)

Podle stejné konzultace se většina spotřebitelů domnívá, že osmiměsíční nebo mladší zvířata patří do samostatné kategorie. Tato věková hranice je rovněž použita v článku 130 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (3), za účelem stanovení způsobilosti zvířat pro porážkovou prémii. Tato věková hranice by tudíž měla být použita k rozdělení kategorie dvanáctiměsíčních nebo mladších zvířat do dvou podskupin.

(11)

Konzultace rovněž ukázala, že v různých členských státech se očekávání spotřebitelů ohledně stejných obchodních názvů mohou lišit. Zdá se proto vhodné, aby se při volbě obchodních názvů co nejvíce zohledňovaly zvyky a kulturní tradice s cílem pomoci spotřebitelům učinit výběr splňující jejich očekávání.

(12)

Rovněž je třeba stanovit, že maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu musí být označeno písmenem představujícím kategorii, do níž patří.

(13)

Hospodářské subjekty, které chtějí doplnit obchodní názvy stanovené v tomto nařízení o další, dobrovolně poskytnuté údaje, by měly mít možnost tak učinit postupem podle článku 16 nebo 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu a o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (4).

(14)

S cílem zajistit správné používání informací uvedených na štítcích v souladu s tímto nařízením je třeba, aby údaje umožňující ověřit správnost těchto informací byly evidovány ve všech fázích produkce a uvádění na trh. Pro tento účel by mělo být možné použít evidenční systém uvedený v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1825/2000 ze dne 25. srpna 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000, pokud jde o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa (5), s výhradou nezbytných úprav.

(15)

Členské státy by měly určit orgány příslušné pro provádění kontrol týkajících se podmínek stanovených v tomto nařízení, a mělo by být stanoveno, že Komise musí zajistit dodržování uvedených podmínek, v případě potřeby prostřednictvím kontrol na místě.

(16)

V zájmu soudržnosti je třeba přijmout ustanovení, která zaručí, že maso dovážené ze třetích zemí splňuje požadavky tohoto nařízení. Za tímto účelem musí v případě kontrol prováděných nezávislým třetím subjektem tento subjekt poskytnout veškeré záruky týkající se odbornosti, nestrannosti a objektivity.

(17)

Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(18)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví podmínky pro uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh ve Společenství, zejména jaké obchodní názvy se mají používat.

Použije se na maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, poraženého po 1. červenci 2008, ať již vyprodukovaného v rámci Společenství nebo dovezeného ze třetích zemí.

2.   Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno nařízení Rady (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu (7).

3.   Toto nařízení se nepoužije na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení zapsané podle nařízení (ES) č. 510/2006, do 29. června 2007.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „masem“ rozumí všechna jatečně upravená těla, maso nevykostěné a vykostěné a droby, ať již dělené nebo nedělené, určené k lidské spotřebě, pocházející ze dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, čerstvé, zmrazené či hluboce zmrazené, v obalech či baleních, nebo bez nich.

Článek 3

Kategorizace skotu na jatkách

Pod dohledem příslušného orgánu podle čl. 8 odst. 1 rozdělí hospodářské subjekty v okamžiku porážky všechny dvanáctiměsíční nebo mladší kusy skotu do jedné z kategorií uvedených v příloze I.

Článek 4

Obchodní názvy

1.   Obchodní název je název, pod kterým se prodávají potraviny, ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy (8).

Maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu se v členských státech uvádí na trh pouze pod obchodním názvem nebo obchodními názvy uvedenými v příloze II, stanovenými pro jednotlivé členské státy.

Obchodní název podle prvního pododstavce lze doplnit názvem nebo označením dotyčných kusů masa nebo drobů.

2.   Obchodní názvy uvedené v části A přílohy II a jakýkoli nový název odvozený z těchto obchodních názvů se použije pouze v případě, že jsou splněny všechny požadavky tohoto nařízení.

Zejména výrazy jako „veau“, „telecí“, „Kalb“, „μοσχάρι“, „ternera“, „kalv“, „veal“, „vitello“, „vitella“, „kalf“, „vitela“ a „teletina“ se nesmějí používat v obchodním názvu nebo uvádět na označení u masa skotu staršího dvanácti měsíců.

Článek 5

Povinné údaje na štítku

1.   Aniž je dotčen čl. 3 odst. 1 směrnice 2000/13/ES a články 13, 14 a 15 nařízení (ES) č. 1760/2000, označí hospodářské subjekty maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu v každé fázi produkce a uvádění na trh těmito údaji:

a)

údajem o věku zvířat při porážce, který se případně uvede slovy „věk při porážce: do osmi měsíců“ v případě osmiměsíčních a mladších zvířat nebo „věk při porážce: od osmi do dvanácti měsíců“ v případě zvířat ve věku více než osmi, avšak nejvýše dvanácti měsíců;

b)

obchodním označením podle článku 4 tohoto nařízení.

Odchylně od písmena a) však může hospodářský subjekt v každé fázi produkce a uvádění na trh, vyjma fáze uvádění do prodeje konečnému spotřebiteli, nahradit věk při porážce identifikačním písmenem kategorie podle přílohy I tohoto nařízení.

2.   Pokud jde o maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, které je nabízeno konečnému spotřebiteli k prodeji bez hotového balení v místech maloobchodního prodeje, členské státy stanoví pravidla týkající se způsobu, jak mají být údaje podle odstavce 1 uváděny.

Článek 6

Nepovinné údaje na štítku

Hospodářské subjekty mohou doplnit povinné údaje podle článku 5 nepovinnými údaji schválenými postupem podle článku 16 nebo 17 nařízení (ES) č. 1760/2000.

Článek 7

Evidence

S cílem zaručit přesnost údajů na označení podle článků 5 a 6 evidují hospodářské subjekty v každé fázi produkce a uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh zejména tyto údaje:

a)

identifikační číslo a datum narození zvířat, a to pouze v rámci jatek;

b)

referenční číslo, umožňující stanovit souvislost mezi identifikací zvířat, ze kterých maso pochází, na jedné straně, a obchodním názvem, věkem při porážce a identifikačním písmenem kategorie na štítku masa, na straně druhé;

c)

datum vstupu a výstupu zvířat a masa do/ze zařízení, aby se zaručilo vytvoření korelace mezi vstupy a výstupy.

Článek 8

Úřední kontroly

1.   Do 1. července 2008 členské státy určí příslušný orgán nebo příslušné orgány odpovědné za úřední kontroly prováděné za účelem ověření uplatňování tohoto nařízení a uvědomí o tom Komisi.

2.   Úřední kontroly jsou prováděny příslušným orgánem v souladu s obecnými zásadami stanovenými v nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (9).

3.   Komise spolu s příslušnými orgány zajistí, že členské státy dodržují ustanovení tohoto nařízení.

Odborníci Komise, podle potřeby společně s dotčenými příslušnými orgány a případně s odborníky členských států, provádějí kontroly na místě, aby zajistili provádění tohoto nařízení.

Každý členský stát, na jehož území se kontrola provádí, poskytne Komisi veškerou nezbytnou pomoc, již může potřebovat ke splnění jejích úkolů.

Článek 9

Maso dovážené ze třetích zemí

1.   Maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu dovážené ze třetích zemí se uvádí na trh Společenství v souladu s tímto nařízením.

2.   Hospodářské subjekty třetí země, které chtějí maso podle odstavce 1 uvést na trh Společenství, podrobí svou činnost kontrole příslušného orgánu určeného danou třetí zemí nebo, pokud to není možné, kontrole nezávislého třetího subjektu. Tento nezávislý subjekt musí plně zajistit dodržování podmínek stanovených evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 („Všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace produktů“).

Určený příslušný orgán nebo případně nezávislý třetí subjekt zajistí dodržování požadavků stanovených v tomto nařízení.

Článek 10

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zabezpečení jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi nejpozději do 1. července 2009 a neprodleně oznámí případné následné změny, které se jich budou týkat.

Článek 11

Prováděcí opatření

1.   Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení se přijmou postupem podle čl. 12 odst. 2. Tato opatření se týkají zejména:

a)

praktických postupů pro uvedení identifikačního písmene kategorie podle přílohy I, pokud jde o umístění a velikost použitých znaků;

b)

dovozu masa ze třetích zemí podle článku 9, pokud jde o postupy při kontrole dodržování tohoto nařízení.

2.   Část B přílohy II lze pozměnit postupem podle čl. 12 odst. 2.

Článek 12

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Řídící výbor pro hovězí a telecí maso zřízený článkem 42 nařízení (ES) č. 1254/1999.

2.   Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

Článek 13

Přechodná opatření

Maso dvanáctiměsíčních nebo mladších zvířat, poražených před dnem 1. července 2008, může být dále uváděno na trh, aniž by splňovalo požadavky tohoto nařízení.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 11. června 2007.

Za Radu

předseda

H. SEEHOFER


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 552/2007 (Úř. věst. L 131, 23.5.2007, s. 10).

(4)  Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006.

(5)  Úř. věst. L 216, 26.8.2000, s. 8. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 275/2007 (Úř. věst. L 76, 16.3.2007, s. 12).

(6)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(7)  Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

(9)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.


PŘÍLOHA I

Kategorie dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu

Dvanáctiměsíční nebo mladší skot se v okamžiku porážky rozdělí do jedné z těchto dvou kategorií:

A)

Kategorie V: osmiměsíční nebo mladší skot

Identifikační písmeno této kategorie: V;

B)

Kategorie Z: skot ve věku osmi, avšak nejvýše dvanácti měsíců

Identifikační písmeno této kategorie: Z.

Toto rozdělení musí být v členských zemích prováděno na základě údajů obsažených v průvodním pasu skotu nebo, pokud to není možné, na základě údajů obsažených v počítačové databázi podle článku 5 nařízení (ES) č. 1760/2000.


PŘÍLOHA II

Seznam obchodních názvů podle článku 4

A)

Pro maso skotu kategorie V:

Země uvedení na trh

Obchodní názvy, jež se mají použít

Belgie

veau, viande de veau / kalfsvlees / Kalbfleisch

Bulharsko

месо от малки телета

Česká republika

telecí

Dánsko

lyst kalvekød

Německo

Kalbfleisch

Estonsko

vasikaliha

Řecko

μοσχάρι γάλακτος

Španělsko

ternera blanca, carne de ternera blanca

Francie

veau, viande de veau

Irsko

veal

Itálie

vitello, carne di vitello

Kypr

μοσχάρι γάλακτος

Lotyšsko

teļa gaļa

Litva

veršiena

Lucembursko

veau, viande de veau / Kalbfleisch

Maďarsko

borjúhús

Malta

vitella

Nizozemsko

kalfsvlees

Rakousko

Kalbfleisch

Polsko

cielęcina

Portugalsko

vitela

Rumunsko

carne de vițel

Slovinsko

teletina

Slovensko

teľacie mäso

Finsko

vaalea vasikanliha / ljust kalvkött

Švédsko

ljust kalvkött

Spojené království

veal

B)

Pro maso skotu kategorie Z:

Země uvedení na trh

Obchodní názvy, jež se mají použít

Belgie

jeune bovin, viande de jeune bovin / jongrundvlees / Jungrindfleisch

Bulharsko

телешко месо

Česká republika

hovězí maso z mladého skotu

Dánsko

kalvekød

Německo

Jungrindfleisch

Estonsko

noorloomaliha

Řecko

νεαρό μοσχάρι

Španělsko

ternera, carne de ternera

Francie

jeune bovin, viande de jeune bovin

Irsko

rosé Veal

Itálie

vitellone, carne di vitellone

Kypr

νεαρό μοσχάρι

Lotyšsko

jaunlopa gaļa

Litva

jautiena

Lucembursko

jeune bovin, viande de jeune bovin / Jungrindfleisch

Maďarsko

növendék marha húsa

Malta

vitellun

Nizozemsko

rosé kalfsvlees

Rakousko

Jungrindfleisch

Polsko

młoda wołowina

Portugalsko

vitelão

Rumunsko

carne de tineret bovin

Slovinsko

meso težjih telet

Slovensko

mäso z mladého dobytka

Finsko

vasikanliha / kalvkött

Švédsko

kalvkött

Spojené království

beef


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 701/2007

ze dne 21. června 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 22. června 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 21. června 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

MA

31,6

TR

81,1

ZZ

56,4

0707 00 05

TR

148,5

ZZ

148,5

0709 90 70

TR

86,6

ZZ

86,6

0805 50 10

AR

53,4

TR

92,6

UY

68,9

ZA

58,2

ZZ

68,3

0808 10 80

AR

92,0

BR

84,0

CA

102,7

CL

86,0

CN

88,0

CO

90,0

NZ

98,0

US

109,3

UY

78,0

ZA

98,5

ZZ

92,7

0809 10 00

TR

201,3

ZZ

201,3

0809 20 95

TR

288,0

US

341,9

ZZ

315,0

0809 30 10, 0809 30 90

CL

101,4

US

149,4

ZA

88,5

ZZ

113,1

0809 40 05

IL

164,9

US

222,0

ZZ

193,5


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 702/2007

ze dne 21. června 2007,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2568/91 o charakteristikách olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a o příslušných metodách analýzy

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 865/2004 ze dne 29. dubna 2004 o společné organizaci trhu s olivovým olejem a stolními olivami a o změně nařízení (EHS) č. 827/68 (1), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 (2) definuje fyzikální a chemické charakteristiky olivového oleje a olivového oleje z pokrutin a stanoví metody hodnocení těchto charakteristik. Tyto metody, jakož i mezní hodnoty týkající se charakteristik olejů, musí být aktualizovány, přičemž je třeba zohlednit názory chemických odborníků a postupovat v souladu s dokončenými pracemi v rámci Mezinárodní rady pro olivový olej.

(2)

Chemičtí odborníci se především domnívají, že kvantifikace procentuálního podílu 2-glyceril monopalmitátu je přesnější pro detekci esterifikovaných olejů. Snížení mezní hodnoty pro stigmasta v panenských olivových olejích také umožňuje lepší oddělení panenských a rafinovaných olivových olejů.

(3)

Aby se poskytlo období pro přizpůsobení se novým normám a pro zavedení prostředků potřebných k jejich použití a v zájmu zabránění narušení obchodních operací je třeba použití tohoto nařízení odložit do 1. ledna 2008. Ze stejných důvodů je třeba stanovit, že olivové oleje a pokrutiny, které byly v souladu s právními předpisy vyrobeny a označeny etiketou ve Společenství nebo byly dovezeny do Společenství a propuštěny do volného oběhu před uvedeným datem, mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro olivový olej a stolní olivy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

1)

V ustanovení čl. 2 odst. 1 se šestá odrážka nahrazuje tímto:

„—

pro stanovení procentního podílu 2-glyceril monopalmitátu metodou uvedenou v příloze VII,“.

2)

Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2008.

Produkty, které však byly v souladu s právními předpisy vyrobeny a označeny etiketami ve Společenství nebo dovezeny do Společenství a propuštěny do volného oběhu před 1. lednem 2008, mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97.

(2)  Úř. věst. L 248, 5.9.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1989/2003 (Úř. věst. L 295, 13.11.2003, s. 57).


PŘÍLOHA

Přílohy nařízení (EHS) č. 2568/91 se mění takto:

1)

Obsah se mění takto:

a)

název přílohy II se nahrazuje tímto:

„Stanovení volných mastných kyselin, metoda za studena“;

b)

název přílohy VII se nahrazuje tímto:

„Stanovení procentuálního podílu 2-glyceril monopalmitátu“.

2)

Příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

CHARAKTERISTIKY OLIVOVÉHO OLEJE

Poznámky:

a)

Výsledky zkoušek se uvádějí na stejný počet desetinných míst, jaký je předepsán pro každou charakteristiku.

Poslední desetinné místo se přitom zaokrouhlí nahoru, pokud je číslice na dalším desetinném místě vyšší než 4.

b)

Pokud jakákoli charakteristika neodpovídá předepsaným mezním hodnotám, zařadí se olivový olej do jiné kategorie nebo se označí jako nesplňující požadavky na čistotu pro danou jakostní kategorii.

c)

Jakostní charakteristiky olejů označené hvězdičkou (*) znamenají, že:

v případě lampantového olivového oleje nemusejí být stanovené mezní hodnoty dodrženy současně,

v případě panenských olivových olejů je nedodržení jedné nebo více mezních hodnot důvodem pro změnu kategorie v rámci skupiny panenského olivového oleje.

d)

Jakostní charakteristiky olejů označené dvěma hvězdičkami (**) znamenají, že v případě všech olivových olejů z pokrutin nemusí být stanovené mezní hodnoty dodrženy současně.“

Kategorie

Kyselost

(%) (*)

Peroxidové číslo

(mEq O2/kg) (*)

Vosky

mg/kg (**)

2 glyceryl monopalmitát

(%)

Stigmastadien

mg/kg (1)

Rozdíl mezi hodnotou ECN42 zjištěnou z HPLC a teoretickým výpočtem

K232 (*)

K270 (*)

Delta-K (*)

Organoleptické hodnocení Medián závad

(Md) (*)

Organoleptické hodnocení Medián ovocnosti

(Mf) (*)

1.

Extra panenský olivový olej

≤ 0,8

≤ 20

≤ 250

≤ 0,9, pokud % kyseliny palmitové představuje ≤ 14 %

≤ 1,0, pokud % kyseliny palmitové představuje > 14 %

≤ 0,10

≤ 0,2

≤ 2,50

≤ 0,22

≤ 0,01

Md = 0

Mf > 0

2.

Panenský olivový olej

≤ 2,0

≤ 20

≤ 250

≤ 0,9, pokud % kyseliny palmitové představuje ≤ 14 %

≤ 1,0, pokud % kyseliny palmitové představuje > 14 %

≤ 0,10

≤ 0,2

≤ 2,60

≤ 0,25

≤ 0,01

Md ≤ 2,5

Mf > 0

3.

Lampantový olivový olej

> 2,0

≤ 300 (3)

≤ 0,9, pokud % kyseliny palmitové představuje ≤ 14 %

≤ 1,1, pokud % kyseliny palmitové představuje > 14 %

≤ 0,50

≤ 0,3

Md > 2,5 (2)

4.

Rafinovaný olivový olej

≤ 0,3

≤ 5

≤ 350

≤ 0,9, pokud % kyseliny palmitové představuje ≤ 14 %

≤ 1,1, pokud % kyseliny palmitové představuje > 14 %

≤ 0,3

≤ 1,10

≤ 0,16

5.

Olivový olej – složený z rafinovaných olivových olejů a panenských olivových olejů

≤ 1,0

≤ 15

≤ 350

≤ 0,9, pokud % kyseliny palmitové představuje ≤ 14 %

≤ 1,0, pokud % kyseliny palmitové představuje > 14 %

≤ 0,3

≤ 0,90

≤ 0,15

6.

Surový olivový olej z pokrutin

> 350 (4)

≤ 1,4

≤ 0,6

7.

Rafinovaný olivový olej z pokrutin

≤ 0,3

≤ 5

> 350

≤ 1,4

≤ 0,5

≤ 2,00

≤ 0,20

8.

Olivový olej z pokrutin

≤ 1,0

≤ 15

> 350

≤ 1,2

≤ 0,5

≤ 1,70

≤ 0,18


Kategorie

Obsah kyselin (5)

Úhrn transizomerů kyseliny olejové

(%)

Úhrn transizomerů kyselin linolové + linolenové

(%)

Složení sterolů

Steroly celkem

(mg/kg)

Erythrodiol a uvaol

(%) (**)

Myristová

(%)

Linolenová

(%)

Arachidová

(%)

Eikosanová

(%)

Behenová

(%)

Lignocerová

(%)

Cholesterol

(%)

Brassikasterol

(%)

Kampesterol

(%)

Stigmasterol

(%)

Betasitosterol

(%) (6)

Delta-7-stigmastenol

(%)

1.

Extra panenský olivový olej

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,2

≤ 0,2

≤ 0,05

≤ 0,05

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

2.

Panenský olivový olej

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,2

≤ 0,2

≤ 0,05

≤ 0,05

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

3.

Lampantový olivový olej

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,2

≤ 0,2

≤ 0,10

≤ 0,10

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5 (7)

4.

Rafinovaný olivový olej

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,2

≤ 0,2

≤ 0,20

≤ 0,30

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

5.

Olivový olej obsahující směs

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,2

≤ 0,2

≤ 0,20

≤ 0,30

≤ 0,5

≤ 0,1

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 000

≤ 4,5

6.

Surový olivový olej z pokrutin

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,3

≤ 0,2

≤ 0,20

≤ 0,10

≤ 0,5

≤ 0,2

≤ 4,0

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 2 500

> 4,5 (8)

7.

Rafinovaný olivový olej z pokrutin

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,3

≤ 0,2

≤ 0,40

≤ 0,35

≤ 0,5

≤ 0,2

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 800

> 4,5

8.

Olivový olej z pokrutin

≤ 0,05

≤ 1,0

≤ 0,6

≤ 0,4

≤ 0,3

≤ 0,2

≤ 0,40

≤ 0,35

≤ 0,5

≤ 0,2

≤ 4,0

< kamp.

≥ 93,0

≤ 0,5

≥ 1 600

> 4,5

3)

Dodatek 1 se mění takto:

a)

první odrážka se nahrazuje tímto:

„—

Kyselost

Příloha II

Stanovení volných mastných kyselin, metoda za studena“;

b)

třináctá odrážka se nahrazuje tímto:

„—

Nasycené mastné kyseliny v poloze 2

Příloha VII

Stanovení procentního podílu 2-glyceril monopalmitátu“.

4)

V příloze II se název nahrazuje tímto:

5)

Příloha IV se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA IV

STANOVENÍ OBSAHU VOSKU POMOCÍ KAPILÁRNÍ PLYNOVÉ CHROMATOGRAFIE

1.   PŘEDMĚT

Tato metoda popisuje postup stanovení obsahu vosku v olivových olejích. Vosky se dělí podle počtu atomů uhlíku. Tuto metodu lze použít zejména k rozlišení mezi olivovým olejem získaným lisováním a extrakcí (olivový olej z pokrutin).

2.   PODSTATA METODY

K tuku nebo oleji se přimísí vhodný vnitřní standard a poté se provádí chromatografická frakční destilace na hydratované silikagelové koloně. Získaná frakce eluovaná nejprve při testovacích podmínkách (jejíž polarita je menší než polarita triglyceridů) se přímo analyzuje pomocí kapilární plynové chromatografie.

3.   PŘÍSTROJE A POMŮCKY

3.1   Kónická 25ml baňka.

3.2   Skleněná chromatografická plynová kolona o vnitřním průměru 15 mm a délce 30 až 40 cm vybavená ventilem.

3.3   Plynový chromatograf vhodný pro použití s kapilární kolonou a vybavený přímým vstřikováním, obsahující:

3.3.1   Termostatickou komoru pro kolony vybavenou programátorem teploty.

3.3.2   Studené nástřikové zařízení pro přímé zavádění do kolony.

3.3.3   Plameno-ionizační detekční čidlo a konverzní zesilovač.

3.3.4   Integrátor se zapisovačem, vhodný pro provoz s konverzním zesilovačem (3.3.3), s rychlostí odezvy nižší než 1 sekundu a s nastavitelnou rychlostí posunu papíru. (Lze též použít informační systémy, které umožňují získávání dat z plynové chromatografie pomocí PC.)

3.3.5   Kapilární kolona, ze skla nebo taveného křemene, dlouhá 8 až 12 m s vnitřním průměrem 0,25 až 0,32 mm, obsahující kapalnou fázi, o jednotné tloušťce 0,10 až 0,30 μm. (Kapalné fáze SE 52 nebo SE 54 vhodné k použití v obchodu.)

3.4   Mikrostříkačka na 10 μl pro přímý vstřik do kolony opatřená tvrzenou jehlou.

3.5   Elektrický vibrátor.

3.6   Rotační odpařovač.

3.7   Muflová pec.

3.8   Analytické váhy s přesností měření ± 0,1 mg.

3.9   Běžné laboratorní skleněné nádoby.

4.   REAKČNÍ ČINIDLA

4.1   Silikagel s velikostí zrna od 60 do 200 μm.

Silikagel se umístí alespoň na čtyři hodiny do pece o teplotě 500 °C. Nechá se ochladit a přidají se 2 % vody v poměru k odebranému množství silikagelu. Řádným protřepáním se směs homogenizuje. Před použitím se ponechá nejméně 12 hodin ve tmě.

4.2   n-hexan pro chromatografii.

4.3   Diethylether pro chromatografii.

4.4   n-heptan pro chromatografii.

4.5   Standardní roztok 0,1 % (m/V) laurylarachidátu v hexanu (vnitřní standard). (Lze též použít palmityl palmitát a myristyl stearát.)

4.5.1   Sudan 1 (1-fenyl-azo-2-naftol).

4.6   Nosný plyn: vodík nebo čisté helium pro plynovou chromatografii.

4.7   Pomocné plyny:

vodík, čistý pro plynovou chromatografii,

vzduch, čistý pro plynovou chromatografii.

5.   POSTUP

5.1   Příprava chromatografické kolony

Provede se suspenze 15 g silikagelu (4.1) v n-hexanu (4.2) a zavede se do kolony (3.2). Po spontánní sedimentaci se tato dokončí pomocí elektrického vibrátoru (3.5), aby byla chromatografická vrstva co nejhomogennější. Provede se perkolace 30 ml n-hexanu za účelem odstranění případných nečistot. Pomocí vah (3.8) se naváží přesně 500 mg vzorku do baňky (3.1) a přidá se vhodné množství vnitřního standardu (4.5) v závislosti na předpokládaném obsahu vosku. Např. 0,1 mg laurylu arachidátu v případě olivového oleje a 0,25 až 0,5 mg v případě olivového oleje z pokrutin. Získaný vzorek se za pomoci dvou dávek 2 ml n-hexanu (4.2) převede do chromatografické kolony.

Umožní se, aby hladina rozpouštědla poklesla tak, aby byla 1 mm nad horní úrovní absorbentu, a poté se provede perkolace 70 ml doplňkového n-hexanu za účelem odstranění n-alkanů, které jsou přirozeně přítomny. Poté se zahájí chromatografické eluování, odejme se 180 ml směsi n-hexanu/diethyletheru v poměru 99:1 při průtoku přibližně 15 kapek za 10 sekund. Eluování vzorku se musí provést při teplotě okolí 22 °C ± 4.

Poznámky:

Směs n-hexanu s diethyletherem v poměru 99:1 se musí připravovat každý den.

Aby bylo možno vizuálně kontrolovat správné eluování vosků, je možno do roztoku vzorku přidat 100 μl 1 % Sudanu v eluovací směsi. Jelikož má barvivo přechodnou vazbu mezi vosky a triglyceridy, je třeba eluci přerušit, jakmile zabarvení dosáhne spodní části chromatografické kolony, neboť všechny vosky byly eluovány.

Získaná frakce se usuší v rotačním odpařovači (3.6), až je téměř všechno rozpouštědlo odstraněno. Poslední 2 ml rozpouštědla se odstraní za pomoci slabého proudu dusíku; poté se přidá 2–4 ml n-heptanu.

5.2   Analýza plynovou chromatografií

5.2.1   Přípravné práce

Kolona se spojí s plynovým chromatografem (3.3), vstupní port se připojí ke kolonovému systému (on-column system) a výstupní port k detekčnímu činidlu. Poté se plynový chromatograf překontroluje (těsnost plynových vedení, funkce detekčního činidla a záznamníku atd.).

Kapilární kolony, které mají být použity poprvé, je nutno nejprve kondicionovat. Kapilární kolonou se nechá protékat malé množství nosného plynu, poté se zapne plynový chromatograf a nechá se postupně zahřívat. Postupně se zahřívá, dokud není zhruba po 4 hodinách dosaženo teploty 350 °C. Tato teplota se udržuje nejméně dvě hodiny a poté se provede regulace pracovních podmínek (regulace průtoku plynu, zapálení plamene, připojení elektronického zapisovače (3.3.4), nastavení teploty kolonové komory, detekčního činidla atd.) a signál se nastaví na citlivost, která činí nejméně dvojnásobek nejvyšší úrovně uvažované pro provedení analýzy. Základní linie záznamu musí být rovná, bez jakýchkoli píků nebo driftů.

Záporné drifty jsou známkou nedokonalé těsnosti spojů kolony, zatímco kladné svědčí o nedostatečné kondicionaci kolony.

5.2.2   Výběr pracovních podmínek

Pracovní podmínky, které je třeba všeobecně dodržovat, jsou tyto:

teplota kolony:

 

20 °C/min

 

5 °C/min

 

20 °C/min

 

nejdříve 80 °C

(1′)

240 °C

325 °C

(6′)

340 °C

(10′)

teplota detekčního činidla: 350 °C,

množství nastříknuté látky: 1 μl roztoku n-heptanu (2–4 ml),

nosný plyn: optimální lineární rychlost helia nebo vodíku u vybraného plynu (viz dodatek),

citlivost přístroje: má odpovídat níže uvedeným podmínkám:

Tyto podmínky mohou být upraveny podle charakteristik kolony a plynového chromatografu s cílem oddělit všechny vosky, dosáhnout dostatečného rozpuštění píků (viz obrázek) a retenčního času vnitřního standardu C32, který musí být 18 ± 3 minuty. Nejreprezentativnější pík vosku musí dosáhnout nejméně 60 % z plného rozsahu.

Parametry pro integraci píků se nastaví tak, aby došlo ke správnému vyhodnocení ploch uvažovaných píků.

Poznámka: Vzhledem k tomu, že konečná teplota je vysoká, připouští se kladný drift, který nesmí přesáhnout 10 % z plného rozsahu.

5.3   Provedení analýzy

Do mikrostříkačky na 10 μl se natáhne 1 μl roztoku; píst mikrostříkačky se povytáhne tak, aby se vyprázdnila jehla. Jehla se zavede přes septum vstřikové komory a přibližně po jedné nebo dvou sekundách se rychle nastříkne roztok; přibližně po pěti sekundách se jehla pomalu vytáhne.

Zaznamenávání je prováděno, dokud vosky nejsou zcela eluovány.

Základní linie záznamu musí vždy odpovídat požadavkům.

5.4   Identifikace píků

Identifikace jednotlivých píků se provádí podle retenčních časů a porovnáním se směsmi vosků, jejichž retenční časy jsou známé a které byly analyzovány za stejných podmínek.

Chromatogram vosků panenského olivového oleje je znázorněn na obrázku.

5.5   Kvantitativní vyhodnocení

Pomocí integrátoru se vypočítají plochy píků odpovídajících vnitřnímu standardu a alifatickým esterům C40 až C46.

Obsah vosku jednotlivých esterů vyjádřený v mg/kg tukové látky se vypočítá podle vzorce:

Formula

kde:

Ax

=

plocha píku každého esteru v milimetrech čtverečních;

As

=

plocha píku vnitřního standardu v milimetrech čtverečních;

ms

=

hmotnost přidaného vnitřního standardu v miligramech;

m

=

hmotnost vzorku použitého pro stanovení v gramech.

6.   VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Uvádí se souhrn obsahů jednotlivých vosků C40 až C46v mg/kg tukové látky (ppm).

Poznámka: Sloučeniny, které je třeba kvantifikovat, se stanoví vzhledem k píkům esterů s počtem uhlíků mezi C40 a C46 podle příkladu chromatogramu vosků olivového oleje uvedeného na následujícím obrázku. Pokud se ester C46 objeví dvakrát, doporučuje se pro jeho identifikaci provést analýzu frakce vosků olivového oleje z pokrutin, v níž je pík C46 snadno rozpoznatelný, jelikož jasně převažuje.

Výsledky se vyjádří s přesností na jedno desetinné místo.

Obrázek

Chromatogram vosků olivového oleje (9)

Image

Dodatek

Stanovení lineární rychlosti plynu

Do plynového chromatografu nastaveného na normální pracovní podmínky se vstříkne 1 až 3 μl methanu nebo propanu. Změří se doba průchodu plynu kolonou od počátku vstřiku do okamžiku eluce píků (tM).

Lineární rychlost proudění v cm/s je dána poměrem L/tM, kde L je délka kolony v cm a (tM) je čas změřený v sekundách.

6)

Příloha VII se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VII

STANOVENÍ PROCENTNÍHO PODÍLU 2-GLYCERIL MONOPALMITÁTU

1.   PŘEDMĚT A ROZSAH POUŽITÍ

Tato metoda popisuje analytický postup stanovení procentuálního podílu kyseliny palmitové ve 2. pozici triglyceridů hodnocením 2-glyceril monopalmitátu.

Tato metoda se použije na tekuté rostlinné oleje při teplotě okolí (20 °C).

2.   PODSTATA METODY

Po přípravě se vzorek oleje podrobí účinku pankreatické lipázy. Parciální a specifická hydrolýza v pozici 1 a 3 molekuly triglyceridu způsobuje, že monoglyceridy se objeví na 2. pozici. Procentuální podíl 2-glyceril monopalmitátu v monoglycerické frakci se stanoví po silylaci pomocí kapilární plynové chromatografie.

3.   PŘÍSTROJE A POMŮCKY

3.1   Kónická 25ml baňka.

3.2   Kádinky na 100, 250 a 300 ml.

3.3   Skleněná chromatografická kolona o vnitřním průměru 21–23 mm a délce 400 mm s vložkou ze sintrovaného skla a kohoutem.

3.4   Nedělené pipety na 10, 50, 100 a 200 ml.

3.5   Baňky na 100 a 250 ml.

3.6   Rotační odpařovač.

3.7   Centrifugační zkumavky s konickým dnem na 10 ml se zabroušenou skleněnou zátkou.

3.8   Odstředivka pro zkumavky o obsahu 10 a 100 ml.

3.9   Termostat umožňující udržet teplotu na 40 °C s přesností na 0,5 °C.

3.10   Dělené pipety na 1 a 2 ml.

3.11   Hypodermická stříkačka na 1 ml.

3.12   Mikrostříkačka na 100 μl.

3.13   Nálevka na 1 000 ml.

3.14   Plynový chromatograf pro kapilární kolony se studeným nástřikovým zařízením on column pro přímé zavádění vzorku do kolony a s termostatem, který je schopen udržovat žádanou teplotu s přesností na 1 °C.

3.15   Studené nástřikové zařízení on column pro přímé zavádění vzorku do kolony.

3.16   Plameno-ionizační detektor a elektrometr.

3.17   Integrátor se zapisovačem, vhodný pro elektrometr, s rychlostí odezvy nižší než 1 sekundu a s nastavitelnou rychlostí posunu papíru.

3.18   Kapilární kolona, ze skla nebo taveného křemene, dlouhá 8 až 12 m s vnitřním průměrem 0,25 až 0,32 mm, obsahující methylpolysiloxan nebo 5 %-fenyl-methylpolysiloxan, o tloušťce 0,10 až 0,30 μm, kterou je možno použít při 370 °C.

3.19   Mikrostříkačka na 10 μl pro přímý vstřik do kolony opatřená tvrzenou jehlou o délce min. 7,5 cm.

4.   CHEMIKÁLIE

4.1   Silikagel s velikostí zrna od 0,063 až po 0,200 mm (70/280 mesh), který se připraví takto: silikagel se položí do porcelánové misky, suší se v sušárně po dobu 4 hodin při teplotě 160 °C, pak se nechá ochladit v exsikátoru při pokojové teplotě. Přidá se voda o objemu shodném s 5 % váhy silikagelu takto: do 500 ml baňky se naváží 152 g silikagelu a přidá se 8 g destilované vody, baňka se zazátkuje a jemně protřepá, aby se voda rozložila rovnoměrně. Nechá se odstát na alespoň 12 hodin před použitím.

4.2   n-hexan pro chromatografii.

4.3   Isopropanol.

4.4   Isopropanol, vodný roztok 1/1 (V/V).

4.5   Pankreatická lipáza. Použitá lipáza musí mít aktivitu mezi 2,0 A 10 jednotkami lipázy na mg (v obchodě existují pankreatické lipázy s aktivitou mezi 2 a 10 jednotkami na mg enzymu).

4.6   Tlumivý roztok trihydroxy-methyl-aminomethanu: 1 M vodný roztok upravený na pH 8 (kontrola potenciometrem) přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové (1/1 V/V).

4.7   Cholát sodný (enzymatické kvality), vodný roztok o koncentraci 0,1 % (tento roztok se musí použít do 15 dnů po přípravě).

4.8   Chlorid vápenatý, vodný roztok o koncentraci 22 %.

4.9   Diethylether pro chromatografii.

4.10   Vyvíjecí rozpouštědlo: směs n-hexanu/diethyletheru (87/13) (V/V).

4.11   Hydroxid sodný, roztok o koncentraci 12 % hmotnostních.

4.12   Fenolftalein, 1 % roztok ethanolu.

4.13   Nosný plyn: vodík nebo helium, pro plynovou chromatografii.

4.14   Pomocné plyny: – vodík o minimální čistotě 99 %, bez vlhkosti a organických látek, a vzduch, pro plynovou chromatografii stejná čistota.

4.15   Silanizační činidla: směs pyridinu/hexametyldisilazanu, trimetylchlorosilanu 9/3/1 (V/V/V) (Roztoky připravené k použití jsou na trhu. Mohou se použít jiná silylační činidla, zejména bis-trimethylsilyl trifluoracetamid + 1 % trimetylchlorosilan, zředěná stejným objemem bezvodého pyridinu.)

4.16   Referenční vzorky: čisté monoglyceridy nebo směsi, které mají podobné procentuální složení jako vzorek.

5.   POSTUP

5.1   Příprava vzorku

5.1.1   Oleje, které mají volnou kyselost nižší než 3 %, nemusí být neutralizovány před chromatografií na silikagelové koloně. Oleje, které mají volnou kyselost vyšší než 3 %, musí být neutralizovány podle bodu 5.1.1.1.

5.1.1.1   Do nálevky na 1 000 ml (3.13) se vleje 50 g oleje a 200 ml n-hexanu. Přidá se 100 ml isopropanolu a množství roztoku hydroxidu sodného o koncentraci 12 % (4.11) odpovídající volné kyselosti oleje, plus 5 % navíc. Jednu minutu se důkladně protřepe. Přidá se 50 ml destilované vody, znovu se protřepe a nechá se usadit.

Po dělení se odstraní spodní mýdlová vrstva. Odstraní se také jakékoli mezilehlé vrstvy (sliz, nerozpustné hmoty). Hexanový roztok neutralizovaného oleje se promyje následnými dávkami 50 až 60 ml roztoku isopropanolu/vody 1/1 (V/V) (4.4), dokud růžové zabarvení fenolftaleinu nezmizí.

Většina hexanu se odstraní destilací ve vakuu (např. v rotačním odpařovači) a olej se přelije do baňky na 100 ml (3.5). Olej se suší ve vakuu, dokud nebude rozpouštědlo zcela odstraněno.

K tomu musí být kyselost oleje nižší než 0,5 %.

5.1.2   Do kónické 25 ml baňky (3.1) se převede olej připravený podle výše uvedeného způsobu a rozpustí se ve vyvíjecím rozpouštědle (10 ml, 4.10). Roztok se nechá odstát na alespoň 15 minut před chromatografií na silikagelové koloně.

Pokud je roztok kalný, odstředí se, aby byly zabezpečeny optimální podmínky pro chromatografii. (Mohou se použít kartony silikagelu SPE na 500 mg, které jsou připraveny k použití.)

5.1.3   Příprava chromatografické kolony

Do kolony se vlije (3.3) zhruba 30 ml vyvíjecího rozpouštědla (4.10) a pomocí skleněné tyčinky se do spodní části kolony zavede kousek vaty. Stlačí se, aby se odstranil vzduch.

V kádince se připraví suspenze 25 g silikagelu (4.1) ve zhruba 80 ml vyvíjecího rozpouštědla a naleje se do kolony za pomoci nálevky.

Ověří se, zda je celý silikagel zaveden do kolony; vymyje se vyvíjecím rozpouštědlem (4.10), otevře se kohoutek a hladina kapaliny se nechá dostoupit zhruba 2 mm nad horní úroveň silikagelu.

5.1.4   Kolonová chromatografie

Do 25 ml baňky (3.1) se naváží přesně 1,0 g připraveného vzorku podle bodu 5.1.

Vzorek se rozpustí v 10 ml vyvíjecího rozpouštědla (4.10). Roztok se vlije do připravené chromatografické kolony podle bodu 5.1.3. Zabrání se tomu, aby se plocha kolony hýbala.

Otevře se kohoutek a roztok vzorku se nechá odkapat, než dosáhne hladiny silikagelu. Rozpustí se pomocí 150 ml vyvíjecího rozpouštědla. Průtok se upraví na 2 ml/min (tak, aby 150 ml proteklo do kolony přibližně za 60–70 minut).

Do baňky na 250 ml, která byla předtím zvážena, se odebere eluát. Rozpouštědlo se ve vakuu odpaří a jeho zbylé stopy se odstraní pod proudem dusíku.

Baňka se zváží a vypočítá se množství získaného extraktu.

(V případě použití už hotových silikagelových patron SPE se postupuje takto: zavede se 1 ml roztoku (5.1.2) do předem připravených patron s 3 ml n-hexanu.

Po perkolování roztoku se vyvíjí 4 ml n-hexanu/dietyleteru v objemovém poměru 9/1 (V/V).

Eluát se odebere do 10 ml zkumavky a odpařuje se pod proudem dusíku až do vysušení.

Suché reziduum se podrobí pankreatické lipáze (5.2). Základem je ověřit složení mastných kyselin před a po přechodu patronou SPE.)

5.2   Hydrolýza pankreatickou lipázou

5.2.1   Do centrifugační zkumavky se odváže 0,1 g oleje připraveného podle bodu 5.1. Přidá se 2 ml tlumivého roztoku (4.6), 0,5 ml roztoku cholátu sodného (4.7) a 0,2 ml roztoku chloridu vápenatého, přičemž po každém přidání se protřepe řádně směsí. Zkumavka se uzavře zábrusovou zátkou a umístí se do termostatu při teplotě 40 ± 0,5 °C.

5.2.2   Přidá se 20 mg lipázy, opatrně se protřepe (tak, aby se nenamočila zátka), a zkumavka se dá do termostatu přesně na 2 minuty, potom se vybere, během 1 minuty důkladně protřepává a nechá se vychladit.

5.2.3   Přidá se 1 ml dietyleteru, zazátkuje se a důkladně protřepe, potom se odstředí a pomocí mikrostříkačky se roztok etheru přenese do čisté a suché zkumavky.

5.3   Příprava silanizovaných derivátů a plynová chromatografie

5.3.1   Pomocí mikrostříkačky se 100 μl roztoku (5.2.3) zavede do 10 ml zkumavky s kónickým dnem.

5.3.2   Rozpouštědlo se odstraní pod slabým proudem dusíku, přidá se 200 μl silanizačního činidla (4.15), zkumavka se uzavře zátkou a nechá 20 minut odstát.

5.3.3   Po 20 minutách se přidá 1 až 5 ml n-hexanu (v závislosti na chromatografických podmínkách): výsledný roztok je připravený pro plynovou chromatografii.

5.4   Plynová chromatografie

Pracovní podmínky jsou tyto:

teplota nástřikového zařízení (nástřikové zařízení on column) nižší než teplota varu rozpouštědla (68 °C),

teplota detektoru: 350 °C,

teplota kolony: nastavení teploty pece: 60 °C během 1 minuty, každou minutu se zvýší o 15 °C až do dosažení 180 °C, potom o 5 °C za minutu až do 340 °C, dále se udržuje 340 °C během 13 minut,

nosný plyn: vodík nebo helium nastavené na lineární rychlost přiměřenou k dosažení rozlišení znázorněného na obrázku 1. Retenční čas triglyceridu C54 musí být 40 ± 5 minut (viz obrázek 2) (Výše uvedené podmínky postupu se uvádějí pouze orientačně. Každý subjekt je musí pro dosažení požadovaného rozlišení optimalizovat. Výška píku odpovídající 2-glyceril monopalmitátu musí dosáhnout alespoň 10 % rozsahu stupnice zapisovače.),

množství nastříknuté látky: 0,5–1 μl roztoku (5 ml) n-hexanu (5.3.3).

5.4.1   Identifikace píků

Identifikace jednotlivých monoglyceridů se provádí podle retenčních časů a porovnáním se standardními směsmi monoglyceridů, které byly analyzovány za stejných podmínek.

5.4.2   Kvantitativní vyhodnocení

Plocha každého píku se vypočítá pomocí elektronického integrátoru.

6.   VYJÁDŘENÍ VÝSLEDKŮ

Procentuální obsah glyceryl monopalmitátu se vypočítá na základě vztahu mezi plochou odpovídajícího píku a součtem ploch píků všech monoglyceridů (viz obrázek 2), podle vzorce:

Glycéril monopalmitate (%): Formula

(Glycéril monopalmitate = glyceril monopalmitát)

kde:

Ax

=

plocha píku, který odpovídá glyceril monopalmitátu;

ΣA

=

součet ploch všech píků, které odpovídají monoglyceridům;

Výsledek se uvádí s přesností na jedno desetinné místo.

7.   ZPRÁVA O ANALÝZE

Zpráva o analýze musí uvádět:

odkaz na tuto metodu,

všechny údaje potřebné k úplné identifikaci vzorku,

výsledek analýzy,

každý odklon od této metody, ať už pokud jde o rozhodnutí dotčených stran nebo z jiného důvodu,

podrobné identifikační údaje o laboratoři, datum uskutečnění analýzy a podpis osob odpovědných za analýzu.

Obrázek 1

Chromatogram produktů z reakce silanizace, které byly získány lipázou na rafinovaném olivovém oleji s přidáním 20 % esterifikovaného oleje (100 %)

Image

Obrázek 2

Chromatogram:

A)   neesterifikovaného olivového oleje po lipáze; po silanizaci; za těchto podmínek (kapilární kolona 8–12 m) je vosková frakce eluovaná zároveň s frakcí diglyceridu nebo krátce poté.

Po lipáze by obsah triglyceridů neměl překročit 15 %

Image

Chromatogram:

B)   esterifikovaného olivového oleje po lipáze; po silanizaci; za těchto podmínek (kapilární kolona 8–12 m) je vosková frakce eluovaná zároveň s frakcí diglyceridu nebo krátce poté.

Po lipáze by obsah triglyceridů neměl překročit 15 %

Image

8.   POZNÁMKY

Poznámka 1:   PŘÍPRAVA LIPÁZY

Lipázy s dostatečnou aktivitou jsou obchodně dostupné. Je ale rovněž možné je připravit v laboratoři takto:

5 kg čerstvé vepřové slinivky břišní se vychladí na 0 °C; okolní sádlo a vazivová tkáň se oddělí a v míchadle se rozmělní, dokud nevznikne tekutá mazlavá pasta. Tato pasta se protřepe po dobu 4 až 6 hodin s 2,5 l bezvodého acetonu a poté odstředí. Zbytek se extrahuje třikrát pomocí stejného množství bezvodého acetonu, potom dvakrát pomocí směsi acetonu a diethyletheru 1:1 (V/V) a dvakrát pomocí diethyletheru.

Zbytek se po 48 hodin suší ve vakuu za účelem získání stabilního prášku, který je možné dlouho skladovat v ledničce chráněný před vlhkostí.

Poznámka 2:   KONTROLA AKTIVITY LIPÁZY

Emulze olivového oleje se připraví takto:

V míchadle se po 10 minut protřepává směs složená ze 165 ml roztoku arabské gumy o koncentraci 100 g/l, 15 g drceného ledu a 20 ml předem neutralizovaného oleje.

Do 50 ml kádinky se zavede 10 ml této emulze, poté se postupně přidá 0,3 ml roztoku cholátu sodného o koncentraci 0,2 g/ml a 20 ml destilované vody.

Kádinka se vloží do termostatu udržovaného na teplotě 37 °C; vloží se elektrody pH metru a spirálovité míchadlo.

Pomocí byrety se po kapkách přidává roztok hydroxidu sodného 0,1 N, dokud hodnota pH nedosáhne 8,3.

Přidá se objem vodní suspenze lipázy (0,1 g/ml lipázy). Jakmile pH metr začne ukazovat pH 8,3, zapnou se stopky a po kapkách se přikapává roztok hydroxidu sodného takovou rychlostí, aby se udržovala hodnota pH 8,3. Zaznamená se objem spotřebovaného roztoku za minutu.

Údaje se zaznamenávají do grafového systému souřadnic tak, že osa nezávisle proměnných (x-ová osa) ponese časové údaje a na ose závisle proměnných se uvede počet mililitrů alkalického roztoku 0,1 N spotřebovaného na udržení konstantního pH. Výsledný graf musí být lineární.

Aktivita lipázy vyjádřená v lipázových jednotkách na 1 mg je pak dána tímto vzorcem:

Formula

kde:

A

je aktivita vyjádřená v jednotkách lipázy/mg;

V

je počet ml roztoku hydroxidu sodného 0,1 N za minutu (vypočítaný z grafu);

N

je molarita roztoku hydroxidu sodného;

m

je hmotnost zkušební lipázy v mg.

Jednotka lipázy je definovaná jako množství enzymu, které uvolní 10 mikro-ekvivalentů kyseliny za minutu.“

7)

V příloze X „A“ se bod 6.2 nahrazuje tímto:

„6.2

Metylestery se připraví postupem B uvedeným v další příloze X ‚B‘. Tuky nebo oleje s obsahem volných kyselin vyšším než 3 % musí být dopředu neutralizovány v souladu s bodem 5.1.1 přílohy VII.“


(1)  Úhrn izomerů (ne)separovatelných prostřednictvím kapilární kolony.

(2)  Nebo pokud je medián závad nejvýš 2,5 a medián ovocnosti roven 0.

(3)  Oleje s obsahem vosku mezi 300 mg/kg a 350 mg/kg se zařazují do kategorie lampantového olivového oleje, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů nejvýš 350 mg/kg nebo pokud je obsah erythrodiolu a uvaolu nejvýš 3,5 %.

(4)  Oleje s obsahem vosku mezi 300 mg/kg a 350 mg/kg se zařazují do kategorie surového olivového oleje z pokrutin, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů vyšší než 350 mg/kg a pokud je obsah erythrodiolu a uvaolu vyšší než 3,5 %.

(5)  Obsah ostatních mastných kyselin (%): kyselina palmitová: 7,5–20,0; palmitoolejová: 0,3–3,5; heptadekanová: ≤ 0,3; heptadecenová: ≤ 0,3; stearová: 0,5–5,0; olejová: 55,0–83,0; linolová: 3,5–21,0.

(6)  Úhrn: Delta-5-23-stigmastadien + chlerosterol + beta-sitosterol + sitostanol + delta-5-avenasterol + delta-5-24-stigmastadien.

(7)  Oleje s obsahem vosku mezi 300 mg/kg a 350 mg/kg se zařazují do kategorie lampantového olivového oleje, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů nejvýš 350 mg/kg nebo pokud je obsah erythrodiolu a uvaolu nejvýš 3,5 %.

(8)  Oleje s obsahem vosku mezi 300 mg/kg a 350 mg/kg se zařazují do kategorie surového olivového oleje z pokrutin, pokud je celkový obsah alifatických alkoholů vyšší než 350 mg/kg a pokud je obsah erythrodiolu a uvaolu vyšší než 3,5 %.

(9)  Po eluování esterů sterolů musí být chromatografická linie bez významných píků (triglyceridů).


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/28


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 703/2007

ze dne 21. června 2007,

kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2377/90, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu, pokud jde o dihydrostreptomycin a streptomycin

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 ze dne 26. června 1990, kterým se stanoví postup Společenství pro stanovení maximálních limitů reziduí veterinárních léčivých přípravků v potravinách živočišného původu (1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky vyjádřené Výborem pro veterinární léčivé přípravky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Všechny farmakologicky účinné látky používané ve Společenství ve veterinárních léčivých přípravcích, které jsou určeny k podávání zvířatům určeným k produkci potravin, by měly být hodnoceny v souladu s nařízením (EHS) č. 2377/90.

(2)

Látka dihydrostreptomycin je zařazena do přílohy I nařízení (EHS) č. 2377/90 u všech přežvýkavců pro svalovinu, tuk, játra, ledviny a mléko a u prasat pro svalovinu, kůži a tuk, játra a ledviny. Po posouzení žádosti o rozšíření působnosti stávající položky pro dihydrostreptomycin na králíky se považuje za vhodné změnit položku pro dihydrostreptomycin, aby se vztahovala na králíky.

(3)

Látka streptomycin je zařazena do přílohy I nařízení (EHS) č. 2377/90 u skotu a ovcí pro svalovinu, tuk, játra, ledviny a mléko a u prasat pro svalovinu, kůži a tuk, játra a ledviny. Po posouzení žádosti o rozšíření působnosti stávající položky pro dihydrostreptomycin na králíky a vzhledem k tomu, že hodnocení bezpečnosti dvou výše uvedených látek bylo původně provedeno společně na základě podobnosti jejich chemické struktury a biologické aktivity, se považuje rovněž za vhodné změnit položku pro streptomycin, aby se vztahovala na králíky pro svalovinu, tuk, játra a ledviny. Rovněž se považovalo za vhodné změnit stávající položku pro streptomycin u skotu a ovcí doplněním nové položky pro všechny přežvýkavce pro svalovinu, tuk, játra, ledviny a mléko.

(4)

Nařízení (EHS) č. 2377/90 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Před použitelností tohoto nařízení by měla být členským státům poskytnuta přiměřená lhůta, aby mohly učinit veškeré úpravy, které bude s ohledem na toto nařízení nutné provést u registrací příslušných veterinárních léčivých přípravků, které byly uděleny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (2).

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EHS) č. 2377/90 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. srpna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 287/2007 (Úř. věst. L 78, 17.3.2007, s. 13).

(2)  Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/28/ES (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 58).


PŘÍLOHA

V příloze I (Seznam farmakologicky účinných látek, pro které jsou stanoveny maximální limity reziduí) se nahrazují tyto látky:

1.   Antiinfektiva

1.2.   Antibiotika

1.2.10.   Aminoglykosidy

Farmakologicky účinná látka (účinné látky)

Indikátorové reziduum

Druh zvířat

MRL

Cílové tkáně

„dihydrostreptomycin

dihydrostreptomycin

všichni přežvýkavci

500 μg/kg

svalovina

500 μg/kg

tuk

500 μg/kg

játra

1 000 μg/kg

ledviny

200 μg/kg

mléko

prasata

500 μg/kg

svalovina

500 μg/kg

kůže a tuk

500 μg/kg

játra

1 000 μg/kg

ledviny

králíci

500 μg/kg

svalovina

500 μg/kg

tuk

500 μg/kg

játra

1 000 μg/kg

ledviny

streptomycin

streptomycin

všichni přežvýkavci

500 μg/kg

svalovina

500 μg/kg

tuk

500 μg/kg

játra

1 000 μg/kg

ledviny

200 μg/kg

mléko

prasata

500 μg/kg

svalovina

500 μg/kg

kůže a tuk

500 μg/kg

játra

1 000 μg/kg

ledviny

králíci

500 μg/kg

svalovina

500 μg/kg

tuk

500 μg/kg

játra

1 000 μg/kg

ledviny“


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/31


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 704/2007

ze dne 21. června 2007

o změně nařízení (ES) č. 2707/2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o podporu Společenství pro poskytování mléka a některých mléčných výrobků žákům ve školách

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1), a zejména na článek 15 a čl. 47 druhou odrážku uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví výše podpory, která má být přidělena pro poskytování mléčných výrobků žákům, pro období od 1. července 2006 do 30. června 2007.

(2)

Za účelem usnadnění práce vnitrostátních správních orgánů a orgánů pověřených prováděním režimu dodávání mléka do škol při vyplácení podpory bylo pro případ změny výše podpory zavedeno na konci školního roku 2005/06 nařízením Komise (ES) č. 2707/2000 (2) přechodné opatření.

(3)

Členské státy, v nichž končí školní rok 2006/07 v červenci, budou mít kvůli změně výše podpory s jejím vyplácením problémy. Je vhodné uvedené opatření prodloužit i na školní rok 2006/07.

(4)

Nařízení (ES) č. 2707/2000 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2707/2000 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ve školním roce 2006/07 se však částka podpory platná první den měsíce června může uplatňovat i během července, pokud školní rok v daném členském státě končí v červenci.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 37. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 943/2006 (Úř. věst. L 173, 27.6.2006, s. 9).


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/32


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 705/2007

ze dne 21. června 2007,

kterým se pro hospodářský rok 2007/08 stanoví výše podpory pro hrušky určené ke zpracování

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2201/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhů s produkty zpracovanými z ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 3 odst. 3 písm. c) nařízení Komise (ES) č. 1535/2003 ze dne 29. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 2201/96, pokud jde o režim podpory pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny (2), se stanoví, že nejpozději 15. června Komise zveřejní výši podpory pro hrušky určené ke zpracování.

(2)

Průměrné množství hrušek zpracovaných v rámci režimu podpory během posledních tří hospodářských let je o 6 511 tun vyšší než prahová hodnota Společenství.

(3)

V případě členských států, které překročily svůj zpracovatelský práh, se výše podpory pro hospodářský rok 2007/08 pro broskve určené ke zpracování musí v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 2201/96 změnit s ohledem na úroveň stanovenou v čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro produkty zpracované z ovoce a zeleniny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro hospodářský rok 2007/08 se výše podpory pro hrušky určené ke zpracování na základě článku 2 nařízení (ES) č. 2201/96 stanoví na:

161,70 EUR za tunu v České republice,

51,05 EUR za tunu v Řecku,

161,70 EUR za tunu ve Španělsku,

161,70 EUR za tunu ve Francii,

154,00 EUR za tunu v Itálii,

161,70 EUR za tunu v Maďarské republice,

9,46 EUR za tunu v Nizozemsku,

161,70 EUR za tunu v Rakousku,

161,70 EUR za tunu v Portugalsku.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 386/2004 (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 25).

(2)  Úř. věst. L 218, 30.8.2003, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1663/2005 (Úř. věst. L 267, 12.10.2005, s. 22).


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/33


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 706/2007

ze dne 21. června 2007,

kterým se stanoví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES správní předpisy pro ES schvalování typu vozidel a harmonizovaná zkouška pro měření úniků z některých klimatizačních systémů

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice 2006/40/ES je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu ES schvalování typu zavedeného směrnicí Rady 70/156/EHS (2).

(2)

Směrnice 2006/40/ES vyžaduje, aby vozidlům, která jsou vybavena klimatizačními systémy konstruovanými tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150, bylo uděleno schválení typu z hlediska emisí z uvedených klimatizačních systémů. Rovněž stanoví limity pro míry úniků z takových systémů. Proto je třeba stanovit harmonizovanou zkoušku na detekci pro měření míry úniků takových plynů a přijmout ustanovení nezbytná k provedení směrnice 2006/40/ES.

(3)

Od určitého data zakazuje směrnice 2006/40/ES uvádění nových vozidel vybavených klimatizačními systémy konstruovanými tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150, na trh. V současnosti je jediným fluorovaným plynem, jehož potenciál globálního oteplování je vyšší než 150, používaným jako chladivo v mobilních klimatizačních systémech, HFC-134a. Proto by pro uvedený plyn měla být stanovena zkouška na detekci úniků.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví některá opatření pro provádění článků 4 a 5 směrnice 2006/40/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„typem vozidla z hlediska emisí z klimatizačních systémů“ se rozumí skupina vozidel, která se neliší, pokud jde o použité chladivo nebo jiné hlavní vlastnosti klimatizačního systému nebo pokud jde o výparníkový systém, bez ohledu na to, zda se jedná o systém s jedním nebo dvěma výparníky;

2)

„typem klimatizačního systému“ se rozumí skupina klimatizačních systémů, které se neliší, pokud jde o jejich obchodní název nebo značku jejich výrobce nebo pokud jde o součásti s možnou netěsností, které jsou v nich obsaženy;

3)

„součástí s možnou netěsností“ se rozumí jakýkoliv z následujících dílů klimatizačního systému nebo soustava takových dílů:

a)

hadice včetně koncovek;

b)

jednotlivé spojky, s vnějším nebo vnitřním závitem;

c)

ventily, spínače a čidla;

d)

termoexpanzní ventily se spojkami;

e)

výparník s vnějšími spojkami;

f)

kompresor se spojkami;

g)

kondenzátor s výkonným sušičem;

h)

sušič vzduchu se spojkami;

i)

akumulátor se spojkami;

4)

„typem součásti s možnou netěsností“ se rozumí skupina součástí s možnou netěsností, které se neliší, pokud jde o jejich obchodní název nebo značku jejich výrobce nebo pokud jde o jejich hlavní funkci.

U součástí s možnou netěsností vyrobených z různých materiálů nebo u kombinací různých součástí s možnou netěsností se má za to, že patří ke stejnému typu součásti s možnou netěsností ve smyslu odst. 1 bodu 4, za předpokladu, že nezvyšují míru úniku.

Článek 3

ES schválení typu konstrukční části

Členské státy nesmějí z důvodů souvisejících s emisemi z klimatizačních systémů odmítnout udělení ES schválení typu konstrukční části pro typ součásti s možnou netěsností nebo typ klimatizačního systému, jestliže splňuje požadavky tohoto nařízení.

Článek 4

Správní opatření pro ES schválení typu konstrukční části

1.   Výrobce nebo jeho zástupce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu konstrukční části pro typ součásti s možnou netěsností nebo klimatizačního systému.

Žádost se vypracuje v souladu se vzorem informačního dokumentu uvedeným v části 1 přílohy I.

2.   Výrobce nebo jeho zástupce předloží technické zkušebně provádějící zkoušky pro schválení typu součást s možnou netěsností nebo klimatizační systém, který má být schválen.

Pro uvedený účel se použije vzorek s nejvyšší mírou únikovosti (dále jen „nejnepříznivější případ vzorku“).

3.   Jsou-li splněny odpovídající požadavky, udělí se ES schválení typu konstrukční části a číslo schválení typu konstrukční části, vydané v souladu se systémem číslování uvedeným v příloze VII směrnice 70/156/EHS.

Členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu součásti s možnou netěsností nebo klimatizačnímu systému.

4.   Pro účely odstavce 3 vydá schvalovací orgán certifikát ES schválení typu konstrukční části vytvořený v souladu se vzorem uvedeným v části 2 přílohy I.

Článek 5

Značka ES schválení typu konstrukční části

Každá součást s možnou netěsností nebo klimatizační systém shodný s typem, pro který bylo podle tohoto nařízení uděleno ES schválení typu konstrukční části, musí být opatřeny značkou ES schválení typu konstrukční části uvedenou v části 3 přílohy I.

Článek 6

Správní opatření pro ES schválení typu vozidla z hlediska emisí z klimatizačních systémů

1.   Výrobce nebo jeho zástupce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu vozidla z hlediska emisí z klimatizačních systémů.

Žádost se vypracuje v souladu se vzorem informačního dokumentu uvedeným v části 4 přílohy I.

2.   Společně s žádostí předloží výrobce nebo jeho zástupce v případě zkoušky celého vozidla nejnepříznivější případ vzorku typu celého vozidla, který má být schválen, nebo v případě zkoušky konstrukční části certifikáty schválení pro odpovídající součásti s možnou netěsností nebo klimatizační systém.

3.   Jsou-li splněny odpovídající požadavky, udělí se ES schválení typu a vydá se číslo schválení typu v souladu se systémem číslování uvedeným v příloze VII směrnice 70/156/EHS.

Členský stát nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

4.   Pro účely odstavce 3 vydá schvalovací orgán certifikát ES schválení typu vytvořený v souladu se vzorem uvedeným v části 5 přílohy I.

Článek 7

Harmonizovaná zkouška na detekci úniků

Harmonizovaná zkouška na detekci úniků pro přezkoumání toho, zda byla překročena maximální přípustná míra úniků uvedená v čl. 5 odst. 2 a 3 směrnice 2006/40/ES, je stanovena v příloze II tohoto nařízení.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je použitelné od 5. ledna 2008.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12.

(2)  Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).


Seznam příloh

Příloha I

Správní doklady pro ES schválení typu

Část 1:

Informační dokument – ES schválení typu konstrukční části

Část 2:

Certifikát ES schválení typu (konstrukční část)

Část 3:

Značka ES schválení typu konstrukční části

Část 4:

Informační dokument – ES schválení typu vozidla

Část 5:

Certifikát ES schválení typu (vozidlo)

Příloha II

Technická ustanovení pro stanovení úniků z klimatizačních systémů

Dodatek:

Kalibrace přístrojů pro zkoušku těsnosti

PŘÍLOHA I

SPRÁVNÍ DOKLADY PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU

ČÁST 1

VZOR

Informační dokument č. … týkající se ES schválení typu konstrukční části pro klimatizační systém nebo jeho součásti

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Všechny výkresy musí být předloženy na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny, musí být ve vhodném měřítku a dostatečně podrobné. Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.

Mají-li konstrukční části elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho výkonu.

0.   VŠEOBECNĚ

0.1   Značka (obchodní firma výrobce): …

0.2   Typ: …

0.2.1   (Případný) Obchodní název (názvy): …

0.2.2   Materiál konstrukční části …

0.2.3   Výkres nebo schéma konstrukční části …

0.2.4   Referenční číslo nebo číslo dílu konstrukční části …

0.5   Název a adresa výrobce: …

0.7   Umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu: …

0.8   Adresa montážního závodu (závodů): …

9.   KAROSERIE

9.10.8   Únik v g/rok ze součásti s možnou netěsností/klimatizačního systému (pokud byl výrobcem měřen) (1):

ČÁST 2

VZOR

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

RAZÍTKO SPRÁVNÍHO ORGÁNU

Sdělení o

schválení typu,

prodloužení platnosti schválení typu (2),

odmítnutí schválení typu (2),

odejmutí schválení typu (2)

pro typ vozidla/konstrukční části/samostatného technického celku (2) z hlediska směrnice 2006/40/ES, provedené nařízením (ES) č. 706/2007 (2)

Číslo schválení typu: …

Důvod prodloužení platnosti: …

ODDÍL I

0.1   Značka (obchodní firma výrobce): …

0.2   Typ: …

0.2.1   (Případný) Obchodní název (názvy): …

0.3   Způsob označení typu, je-li na vozidle/konstrukční části/samostatném technickém celku vyznačen (2)

0.5   Název a adresa výrobce: …

0.7   V případě konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu: …

0.8   Adresa montážního závodu (závodů): …

ODDÍL II

1.   Doplňující informace (přicházejí-li v úvahu): (viz doplněk)

2.   Technická zkušebna provádějící zkoušky: …

3.   Datum zkušebního protokolu: …

4.   Číslo zkušebního protokolu: …

5.   Poznámky (jsou-li nějaké): (viz doplněk)

6.   Místo: …

7.   Datum: …

8.   Podpis: …

9.   Přiložen je seznam dokumentace uložené u schvalovacího orgánu, kterou lze obdržet na požádání.

Doplněk

k certifikátu ES schválení typu č. …

týkajícímu se schválení typu klimatizačního systému nebo součásti s možnou netěsností z hlediska směrnice 2006/40/ES

1.   Doplňující údaje:

1.1   Stručný popis systému nebo součásti s možnou netěsností: …

1.2   Únik v g/rok (3): …

1.3   Poznámky: (např. platnost pro vozidla s levostranným a pravostranným řízením): …

ČÁST 3

ZNAČKA ES SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

1.   VŠEOBECNĚ

1.1   Značku ES schválení typu konstrukční části tvoří:

1.1.1   obdélník, ve kterém je vepsáno malé písmeno „e“ a rozlišující číslo nebo písmena členského státu, který udělil ES schválení typu konstrukční části:

 

1 pro Německo

 

2 pro Francii

 

3 pro Itálii

 

4 pro Nizozemsko

 

5 pro Švédsko

 

6 pro Belgii

 

7 pro Maďarsko

 

8 pro Českou republiku

 

9 pro Španělsko

 

11 pro Spojené království

 

12 pro Rakousko

 

13 pro Lucembursko

 

17 pro Finsko

 

18 pro Dánsko

 

19 pro Rumunsko

 

20 pro Polsko

 

21 pro Portugalsko

 

23 pro Řecko

 

24 pro Irsko

 

26 pro Slovinsko

 

27 pro Slovensko

 

29 pro Estonsko

 

32 pro Lotyšsko

 

34 pro Bulharsko

 

36 pro Litvu

 

49 pro Kypr

 

50 pro Maltu;

1.1.2   v blízkosti obdélníku „základní číslo schválení typu“ obsažené v části 4 čísla schválení typu podle přílohy VII směrnice 70/156/EHS; před tímto číslem jsou dvě číslice, které udávají pořadové číslo přidělené poslední významné technické změně směrnice 2006/40/ES ke dni udělení ES schválení typu konstrukční části. U tohoto nařízení je toto pořadové číslo 00.

1.2   Značka ES schválení typu konstrukční části musí být snadno čitelná a nesmazatelná.

2.   PŘÍKLAD ZNAČKY ES SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

Image

ČÁST 4

VZOR

Informační dokument č. .... týkající se ES schválení typu vozidla z hlediska emisí z klimatizačních systémů

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Všechny výkresy musí být předloženy na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny, musí být ve vhodném měřítku a dostatečně podrobné. Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.

Mají-li konstrukční části elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho výkonu.

0.   VŠEOBECNĚ

0.1   Značka (obchodní firma výrobce): …

0.2   Typ: …

0.2.1   (Případný) Obchodní název (názvy): …

0.3   Způsob označení typu, je-li na vozidle/konstrukční části/samostatném technickém celku vyznačen (4)

0.3.1   Umístění tohoto označení: …

0.4   Kategorie vozidla: …

0.5   Název a adresa výrobce: …

0.7   V případě konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu: …

0.8   Adresa montážního závodu (závodů): …

9.   KAROSERIE

9.10.8   Klimatizační systém je konstruován tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150: ANO/NE (4)

Plyn používaný jako chladivo: …

Pokud ANO, vyplňte následující části

9.10.8.1   Výkres a stručný popis klimatizačního systému, včetně referenčního čísla nebo čísla dílu a materiálu součástí s možnou netěsností: …

9.10.8.2   Únik v g/rok z klimatizačního systému: …

9.10.8.2.1   V případě zkoušky součásti s možnou netěsností: seznam součástí s možnou netěsností včetně odpovídajícího referenčního čísla nebo čísla dílu a materiálu, s jejich ročními úniky a informacemi o zkoušce (např. č. zkušebního protokolu, č. schválení atd.): …

9.10.8.2.2   V případě zkoušky systému: referenční číslo nebo číslo dílu a materiál konstrukčních částí systému a informace o zkoušce (např. č. zkušebního protokolu, č. schválení atd.) …

ČÁST 5

VZOR

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

RAZÍTKO SPRÁVNÍHO ORGÁNU

Sdělení o

schválení typu,

prodloužení platnosti schválení typu (5),

odmítnutí schválení typu (5),

odejmutí schválení typu (5)

pro typ vozidla/konstrukční části/samostatného technického celku (5) z hlediska směrnice 2006/40/ES provedené nařízením (ES) č. 706/2007.

Číslo schválení typu: …

Důvod prodloužení platnosti: …

ODDÍL I

0.1   Značka (obchodní firma výrobce): …

0.2   Typ: …

0.2.1   (Případný) Obchodní název (názvy): …

0.3   Způsob označení typu, je-li na vozidle/konstrukční části/samostatném technickém celku vyznačen (5)

0.3.1   Umístění tohoto označení: …

0.4   Kategorie vozidla: …

0.5   Název a adresa výrobce: …

0.7   V případě konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu: …

0.8   Adresa montážního závodu (závodů): …

ODDÍL II

1.   Doplňující informace (přicházejí-li v úvahu): (viz doplněk)

2.   Technická zkušebna provádějící zkoušky: …

3.   Datum zkušebního protokolu: …

4.   Číslo zkušebního protokolu: …

5.   Poznámky (jsou-li nějaké): (viz doplněk)

6.   Místo: …

7.   Datum: …

8.   Podpis: …

9.   Přiložen je seznam dokumentace uložené u schvalovacího orgánu, kterou lze obdržet na požádání.

Doplněk

k certifikátu ES schválení typu č. …

týkajícímu se schválení typu vozidla z hlediska směrnice 2006/40/ES

1.   Doplňující údaje:

1.1   Stručný popis typu vozidla z hlediska klimatizačního systému: …

1.2   Klimatizační systém využívající fluorovaný skleníkový plyn, jehož potenciál globálního oteplování je vyšší než 150: ANO/NE

Plyn používaný jako chladivo:

Pokud ANO, vyplňte následující části

1.3   Celkový únik v g/rok: …

1.4   Poznámky: (např. platnost pro vozidla s levostranným a pravostranným řízením): …


(1)  Nehodící se škrtněte. Vyplňte pouze, je-li součást/systém konstruován tak, aby využíval fluorovaný skleníkový plyn, jehož potenciál globálního oteplování je vyšší než 150.

(2)  Nehodící se škrtněte.

(3)  Nehodící se škrtněte. Vyplňte pouze, je-li součást/systém konstruován tak, aby využíval fluorovaný skleníkový plyn, jehož potenciál globálního oteplování je vyšší než 150.

(4)  Nehodící se škrtněte.

(5)  Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA II

TECHNICKÁ USTANOVENÍ PRO STANOVENÍ ÚNIKŮ Z KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

1.   ÚVOD

Tato příloha se použije na vozidla vybavená klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150, s cílem zhodnotit uvolňování chladicí kapaliny do ovzduší. Tato příloha řeší zejména:

1.

požadavky na přístroje;

2.

zkušební podmínky;

3.

zkušební postup a požadavky na údaje.

2.   POPIS ZKOUŠKY

2.1   Zkouška těsnosti klimatizačního zařízení má stanovit množství částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC-134a), které jsou uvolňovány do ovzduší z vozidel vybavených klimatizačním systémem v důsledku běžného provozu takového systému.

2.2   Zkoušku lze provést na celém vozidle, klimatizačním systému nebo na jednotlivých součástech s možnou netěsností.

2.3   Součásti s možnou netěsností se musejí zkoušet bez přidání oleje. Zbytkový olej z výrobního procesu může zůstat. Kompresory použijí běžnou dávku oleje.

2.4   Okraje jednotlivých součástí musí být v prostoru kovové trubky. Okrajové části musí být pevně zataveny svařením nebo pájením. Jedna z okrajových součástí může být případně připojena ke kovovému zásobníku odpovídajícího objemu, který obsahuje dvoufázové chladivo.

2.5   Nádobu s HFC-134a a součást s možnou netěsností je třeba naplnit chladivem s dvoufázovým (kapalina a pára) prouděním HFC-134a, aby mohl být pomocí zahřívání udržován konstantní tlak při požadované teplotě. Součást s možnou netěsností je ve fázi stabilizování nebo v průběhu zkoušky nainstalována v utěsněném prostředí. Teplota součásti je udržována na požadované stabilizační nebo zkušební teplotě, aby byly HFC-134a uvnitř součásti pouze v plynném skupenství. V případě celého klimatizačního systému je třeba použít skutečnou jmenovitou dávku. Měla by být použita koncentrace a typ oleje podle doporučení výrobce.

2.6   Každá součást klimatizačního systému s možnou netěsností kromě těch, které jsou považovány za těsné, se podrobí zkoušce.

2.6.1   Tyto součásti jsou považovány za těsné:

výparník bez spojek,

kovové trubky bez spojek,

kondenzátor bez výkonného sušiče bez spojek,

sušič vzduchu bez spojek,

akumulátor bez spojek.

2.7   Pro zkoušku se vybere nejnepříznivější případ vzorku součásti s možnou netěsností nebo klimatizačního systému.

2.8   Celkový výsledek zkoušky se získá sečtením velkých úniků chladicí kapaliny ze všech součástí s možnou netěsností.

3.   ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

Zkouška musí proběhnout v utěsněném prostředí včetně zařízení, které zajistí homogenní koncentraci plynu a použití metody analýzy plynů.

Veškeré zařízení použité v průběhu zkoušky se zkalibruje podle referenčního zařízení.

3.1   Kabina pro měření

3.1.1   Ve stabilizační fázi musí být systém regulace teploty schopný regulovat vnitřní teplotu vzduchu v průběhu uvedené fáze s přípustnou odchylkou ± 3 K.

3.1.2   Ve fázi měření musí být kabina pro měření úniků plynotěsně uzavřena a musí pojmout zkoušený systém nebo součást. Po uzavření musí být kabina plynotěsná podle dodatku. Vnitřní povrch kabiny musí být nepropustný a nesmí reagovat s klimatizační chladicí kapalinou. Systém regulace teploty musí být po dobu trvání zkoušky schopen regulovat vnitřní teplotu vzduchu v kabině s přípustnou odchylkou ± 1 K.

3.1.3   Kabina pro měření musí být konstruována z pevných panelů, které udrží stálý objem.

3.1.4   Vnitřní rozměry kabiny pro měření musí být dostačující, aby obsáhly součásti nebo systémy, které se podrobí zkoušce s požadovanou přesností.

3.1.5   Homogennost plynu a teploty uvnitř kabiny pro měření se zajistí prostřednictvím oběhového ventilátoru nebo alternativní metody, u které lze prokázat, že zajistí homogenní teplotu a koncentraci plynu.

3.2   Měřicí zařízení

3.2.1   Množství uvolňovaných HFC-134a se změří pomocí plynové chromatografie, infračervené spektrofotometrie, hmotové spektrometrie, infračervené fotoakustické spektroskopie (viz dodatek).

3.2.2   Jestliže se nepoužije jedna z výše uvedených technik, musí se prokázat ekvivalence a zařízení se musí zkalibrovat obdobným postupem, jaký je popsán v dodatku.

3.2.3   Cílová přesnost měřicího zařízení pro celý klimatizační systém je stanovena na ± 2 g/rok.

3.2.4   Pro všechny zkoušky součástí se použije zařízení na analýzu plynů v kombinaci s jakýmkoliv dalším zařízením, jež umožňuje přesnost až 0,2 gramu za rok.

3.2.5   V případě součástí, u kterých je obtížné dosáhnout uvedené přesnosti, je možné u každé zkoušky zvýšit počet vzorků.

3.2.6   Opakovatelnost analyzátoru vyjádřená jako jedna směrodatná odchylka musí být pro všechny použité měřící rozsahy lepší než 1 % plného rozsahu stupnice při údaji nula a ± 20 % při údaji 80 % plného rozsahu stupnice.

3.2.7   Nulový bod a kalibrační bod analyzátoru plynů musí být před zkouškou zkalibrován podle pokynů výrobce.

3.2.8   Provozní rozsahy analyzátoru se musí zvolit takové, aby umožňovaly nejlepší rozlišitelnost při měření, kalibraci a při kontrole netěsností.

3.3   Systém záznamů dat analyzátoru plynů

3.3.1   Analyzátor plynů musí být vybaven zařízením pro záznam výstupu elektrického signálu buď páskovým zapisovačem, nebo jiným systémem záznamu dat s frekvencí alespoň jednou za 60 minut. Záznamový systém musí mít provozní parametry alespoň rovnocenné signálu, který se zaznamenává, a musí zajistit trvalý záznam výsledků. Záznam musí přesně udávat začátky a konce zkoušky (včetně začátku a konce period odběru vzorků spolu s dobou proběhlou mezi začátkem a ukončením každé zkoušky).

3.4   Doplňkové přístroje

3.4.1   Záznam teploty.

3.4.1.1   Teplota v kabině pro měření se zaznamenává v jednom nebo dvou bodech teplotními čidly, která jsou spojena tak, aby udávala střední hodnotu. Měřicí body musejí odpovídat teplotě uvnitř kabiny pro měření.

3.4.1.2   Teploty se po celou dobu měření úniku HFC-134a musí zaznamenávat nebo ukládat do systému pro záznam údajů alespoň jednou za minutu.

3.4.1.3   Přesnost systému záznamu teplot musí být v rozmezí ± 1,0 K.

3.4.2   Přístroj pro měření tlaku.

3.4.2.1   V případě tlaku v kabině musí být přesnost systému záznamu tlaku v rozmezí ± 2 kPa a tlak musí být rozlišitelný s přesností ± 0,2 kPa.

3.4.3   Ventilátory

3.4.3.1   S použitím jednoho nebo více ventilátorů nebo dmychadel nebo jiné odpovídající metody, např. propláchnutím N2, musí být možno snížit koncentraci HFC-134a v kabině na úroveň HFC-134a v okolí.

3.4.3.2   Součást s možnou netěsností nebo systém, které se v kabině podrobí zkoušce, nesmí být vystaveny přímému proudění vzduchu od ventilátorů nebo dmychadel, pokud se použijí.

3.4.4   Plyny

3.4.4.1   Pokud to dodavatel analyzátoru plynů stanoví, musí být pro kalibraci a pro provoz k dispozici následující plyny:

čištěný syntetický vzduch s obsahem kyslíku mezi 18 % a 21 % objemovými,

HFC-134a, minimální čistota 99,5 %,

3.4.4.2   K dispozici musí být kalibrační a nepoužité plyny, které obsahují směsi HFC-134a a čištěného syntetického vzduchu nebo jiného vhodného inertního plynu. Skutečné koncentrace kalibračního plynu musí být v rozmezí ± 2 % stanovené hodnoty.

4.   STABILIZACE

4.1   Všeobecné požadavky

4.1.1   Než je provedena stabilizace a měření úniků, klimatizační systém se vyprázdní a naplní stanovenou jmenovitou dávkou HFC-134a.

4.1.2   Za účelem zajištění nasycených podmínek v průběhu celé zkoušky, včetně stabilizační fáze, se každá součást s možnou netěsností, též s přídavným zásobníkem, vyprázdní a naplní dostatečným množstvím HFC-134a, které nepřesáhne 0,65 g/cm3 celkového vnitřního objemu součásti s možnou netěsností nebo zásobníku.

4.2   Stabilizační podmínky

4.2.1   Žadatel o schválení se může rozhodnout, zda stabilizaci provede v jedné fázi při 40 °C nebo dvoufázovým postupem, který je celkově kratší. Dvoufázový postup musí zahrnovat dvě po sobě následující stadia, první při 50 °C, po kterém okamžitě následuje druhé při 40 °C. Délka stabilizace se stanoví podle níže uvedených hodnot.

 

Varianta 1

Varianta 2

Součást systému

40 °C

Čas

[h]

Krok 1 – 50 °C

Čas

[h]

Krok 2 – 40 °C

Čas

[h]

Celý systém

480

240

24

Kompresor

144

72

24

Hadice s příslušenstvím

480

240

24

Všechny ostatní součásti s možnou netěsností

96

48

24

Je-li možné prokázat, že bylo dosaženo ustáleného stavu (konstantní ztráty průnikem), mohou být doby stabilizace kratší.

4.2.2   Po stabilizaci se do čtyř hodin musí součásti s možnou netěsností nebo systém umístit do kabiny pro měření a podrobit zkoušce.

4.3   Kompresor

4.3.1   Je-li to nutné pro účely mazání nebo zaběhnutí těsnění, může být kompresor mezi stabilizací a zkouškou v záběhu po dobu minimálně 1 minuty a při minimální rychlosti 200 ot/min.

4.3.2   Mezi stabilizací a měřením musí náplň HFC-134a v součásti s možnou netěsností nebo klimatizačním systému zůstat neporušená, aby neztratila stabilizační účinek. To znamená, že pro účely stabilizace a měření musí být předložena stejná sestava, aniž by se mezitím rozebírala a pak zase skládala.

5.   POSTUP ZKOUŠKY

5.1   Obecné požadavky

Postup zkoušky na diagramu ukazuje kroky, podle kterých se během zkoušky postupuje.

5.2   Zkouška těsnosti

5.2.1   Zkouška se musí provést za podmínek statického a ustáleného stavu při teplotě 313 K (40 °C). Rozdíly v koncentraci HFC-134a v průběhu testu se použijí k výpočtu ročních ztrát.

5.2.2   Kabina pro měření musí být po několik minut proplachována, až se získá stabilní prostředí.

5.2.3   Před zkouškou je nutné změřit základní hodnoty v kabině pro měření a nastavit na nulu a seřídit rozsah analyzátoru plynů.

5.2.4   Je-li sestava přesunuta ze stabilizační do jiné kabiny pro měření, doba měření nesmí být zahájena dříve než čtyři hodiny po uzavření a utěsnění kabiny pro měření a nastavení zkušební teploty.

5.2.5   Poté se do kabiny pro měření vloží součást s možnou netěsností nebo systém.

5.2.6   Kabina pro měření je plynotěsně uzavřena. Zkušební komora musí být zcela naplněna referenčním plynem (např. čistým vzduchem) při atmosférickém tlaku.

Diagram

Image

5.2.7   Zkouška začíná, když je kabina pro měření utěsněna a teplota v ní dosáhne 313 K (40 °C). Na této hodnotě se teplota udržuje až do konce zkoušky. Měří se koncentrace HFC-134a, teplota a barometrický tlak, které slouží jako počáteční hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině pro zkoušku, ale nejdříve 4 hodiny po uzavření kabiny pro měření a nastavení zkušební teploty podle bodu 5.2.4. Uvedené hodnoty se použijí při výpočtu úniku podle bodu 5.3.

5.2.8   Jmenovitá doba měření musí být 24 hodin. Kratší doba je přípustná, pokud lze prokázat dostatečnou přesnost.

5.2.9   Bezprostředně po skončení zkoušky se analyzátor plynů nastaví na nulu a seřídí se jeho rozsah.

5.2.10   Na konci zkoušky se musí změřit koncentrace HFC-134a, teplota a barometrický tlak v kabině pro měření. To jsou konečné hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině určené pro výpočet úniku podle bodu 5,3.

5.3   Výpočet

5.3.1   Zkouška popsaná v bodě 5.2 umožní výpočet emisí HFC-134a. Únik se vypočítá na základě počáteční a konečné koncentrace HFC-134a, teplot a tlaků v kabině spolu s čistým objemem kabiny pro měření.

Celková unikající hmotnost HFC-134a se vypočítá pomocí následujícího vzorce:

Formula

kde:

Image

HFC-134a

= Průtok úniků HFC-134a

[kg/s]

nHFC-134a

= Počet mol HFC-134a

[mol]

Vshed

= KABINA – čistý objem komory

[m3]

VAC

= Hrubý objem klimatizačního systému nebo součásti

[m3]

Tshed

= Teplota v KABINĚ

[K]

Pshed

= Tlak v KABINĚ

[kPa]

CHFC-134ae

= Konečná koncentrace HFC-134a

[ppmv]

CHFC-134ai

= Počáteční koncentrace HFC-134a

[ppmv]

te

= Konečný čas

[s]

ti

= Počáteční čas

[s]

MHFC-134a

= Molární hmotnost HFC-134a (= 102 kg/kmol)

[kg/kmol]

R

= Plynová konstanta (= 8,314 kJ/(kmol*K))

[kJ/(kmol*K)]

Poznámka: CHFC-134a se definuje počtem mol HFC-134a (nHFC-134a) na mol vzduchu (nair+HFC-134a)

Formula

ppmv: jedna objemová část v milionu/objem odpovídá mol/mol

5.3.2   Hmotnost v gramech získaná jako funkce času se transformuje na gramy/rok (g/y).

5.4   Celkové výsledky zkoušky

Celkový únik z klimatizačního systému se vypočítá součtem dílčích hodnot všech zkoušených součástí s možnou netěsností.

1.

Zkouška systému

Únik z klimatizačního systému, L(g/y) = CF * Image HFC-134a (g/y)

2.

Zkouška součásti

Únik z klimatizačního systému, L(g/y) = CF * Σ Image HFC-134a (g/y)

kde CF (korelační faktor) = 0,277

6.   SCHVÁLENÍ

1.

Zkoušený klimatizační systém se schválí, pokud je v souladu se směrnicí 2006/40/ES hodnota L (g/y) nižší než hodnoty vyjádřené v následující tabulce.

L (g/y)

Chladivo klimatiz. systému

40/60 (1)

HFC-134a

2.

Součást s možnou netěsností se schválí, pokud byla podrobena zkoušce v souladu s požadavky uvedenými v bodech 2 až 5.3.


(1)  V případě systému se dvěma výparníky

Dodatek

Kalibrace přístrojů pro zkoušku těsnosti

1.   ČETNOST KALIBRACE A METODY

1.1.   Všechny přístroje se musí kalibrovat před prvním užitím a potom tak často, jak je třeba, v každém případě 6 měsíců před zkouškou pro schválení typu. V tomto dodatku jsou popsány metody kalibrace, které se použijí (u zařízení uvedených v bodě 3.2.1 přílohy II tohoto nařízení).

2.   KALIBRACE KABINY PRO MĚŘENÍ

2.1.   Počáteční stanovení vnitřního objemu kabiny pro měření

2.1.1.   Před prvním použitím kabiny pro měření se její vnitřní objem stanoví následujícím způsobem. Pečlivě se změří vnitřní rozměry kabiny pro měření, přitom se uvažují jakékoliv nepravidelnosti, jako jsou vyztužovací opěry. Z těchto měření se stanoví vnitřní objem kabiny pro měření.

2.1.2.   Vnitřní čistý objem se určí odečtením objemu zkoušené součásti nebo systému od vnitřního objemu kabiny pro měření.

2.1.3.   Je nutné zkontrolovat případné netěsnosti kabiny pro měření podle bodu 2.3. Pokud se hmotnost plynu liší od hmotnosti vpuštěného množství o více než ± 2 %, vyžaduje se náprava.

2.2.   Určení emisí prostředí v kabině pro měření

Tento postup určí, že kabina pro měření neobsahuje žádné materiály, které vypouštějí značná množství HFC-134a. Kontrola musí být provedena při uvedení kabiny do provozu, po jakýchkoli operacích v kabině, které by mohly ovlivnit emise prostředí v kabině, a pravidelně alespoň jednou za rok.

2.2.1.   Po dobu čtyř hodin, jak je uvedeno níže, musí být teplota v kabině pro měření udržována na 313 K ± 1 K (40 °C ± 1 °C).

2.2.2.   Kabina pro měření smí být uzavřena a směšovací ventilátor zapnut po dobu 2 hodin před tím, než začne čtyřhodinový časový úsek odběru vzorku emisí prostředí v kabině.

2.2.3.   Analyzátor (je-li třeba) se musí zkalibrovat, pak se nastaví na nulu a seřídí se jeho rozsah.

2.2.4.   Kabina pro měření se proplachuje, dokud se nedocílí ustálené hodnoty, a zapne se směšovací ventilátor, pokud již není v činnosti.

2.2.5.   Kabina se pak těsně uzavře a změří se koncentrace v prostředí kabiny, teplota a barometrický tlak. Koncentrace HFC-134a se pokud možno nastaví na nulu propláchnutím nebo vyprázdněním kabiny pro měření. To jsou počáteční hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině, které se užijí ve výpočtu prostředí kabiny.

2.2.6.   Kabina se ponechá nerušeně se zapnutým směšovacím ventilátorem po dobu čtyř hodin.

2.2.7.   Na konci této doby se změří koncentrace v kabině pro měření týmž analyzátorem. Změří se i teplota a barometrický tlak. To jsou konečné hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině.

2.3.   Kalibrace a zkouška kabiny pro měření na zachycení HFC-134a

Kalibrace a zkouška kabiny pro měření na zachycení HFC-134a ověřuje vypočtený objem podle bodu 2.1 a slouží i k měření případné míry úniků. Míra úniků z kabiny se musí určit při jejím uvedení do provozu, dále po každém měření, které by mohlo ovlivnit její těsnost, a poté nejméně jednou za čtvrt roku.

2.3.1.   Kabina pro měření se proplachuje, dokud se nedocílí ustálené koncentrace. Směšovací ventilátor se zapne, pokud již není v činnosti. Analyzátor se nastaví na nulu, a je-li to potřebné, znovu se kalibruje a seřídí se jeho rozsah.

2.3.2.   Systém řídící teplotu vzduchu uvnitř kabiny se zapne (pokud tomu tak již není) a nastaví na teplotu 313 K (40 °C).

2.3.3.   Jestliže je teplota v kabině pro měření stabilizována na 313 K ± 1 K (40 °C ± 1 °C), kabina se těsně uzavře a změří se koncentrace prostředí, teplota a barometrický tlak. To jsou počáteční hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině, které se užijí pro kalibraci kabiny.

2.3.4.   Do kabiny pro měření se vpustí známé množství HFC-134a. Vpuštěná hmotnost závisí na objemu kabiny pro měření při použití této rovnice:

Formula

kde:

mHFC-134a

= Hmotnost HFC-134a

[kg]

Vshed

= Objem kabiny

[m3]

Tshed

= Teplota v KABINĚ

[K]

Pshed

= Tlak v KABINĚ

[kPa]

C

= Koncentrace HFC-134a

[ppmv]

MHFC-134a

= Molární hmotnost HFC-134a (= 102 kg/kmol)

[kg/kmol]

R

= Plynová konstanta (= 8,314 kJ/(kmol*K))

[kJ/(kmol*K)]

Poznámka: CHFC-134a se definuje počtem mol HFC-134a (nHFC-134a) na mol vzduchu (nair+HFC-134a)

Formula

Při použití této rovnice následující tabulka udává množství HFC-134a, které je třeba vpustit, pro různé objemy kabin pro měření. Vychází se z toho, že tlak je atmosférický tlak (101,3 kPa) a že teplota v kabině pro měření je 40 °C.

Objem kabiny pro měření

(L)

Vpuštěné množství

(g)

5

6,0E-04

10

1,2E-03

50

6,0E-03

100

1,2E-02

500

6,0E-02

1 000

1,2E-01

2 000

2,4E-01

3 000

3,6E-01

4 000

4,8E-01

U velmi malých vpuštěných množství lze použít standardní složení HFC-134a v dusíku. Kabina pro měření se musí vyprázdnit a naplnit nestandardní koncentrací.

2.3.5.   Obsah kabiny pro měření se nechá mísit po dobu pěti minut a pak se změří koncentrace plynu, teplota a barometrický tlak. To jsou konečné hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině pro kalibraci kabiny pro měření, jakož i počáteční hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině pro zkoušku na zachycení HFC-134a.

2.3.6.   S užitím hodnot měřených podle bodů 2.3.3 a 2.3.5 a vzorce v bodu 2.3.4 se vypočte hmotnost HFC-134a v kabině pro měření.

2.3.7.   Poté se proces zahájí, přičemž se teplota okolí udržuje po dobu 24 hodin na úrovni 313 K ± 1 K (40 °C ± 1 °C).

2.3.8.   Po uplynutí 24hodinové doby se změří a zaznamená konečná koncentrace HFC-134a, teplota a barometrický tlak. To jsou konečné hodnoty koncentrace HFC-134a, tlaku v kabině a teploty v kabině pro zkoušku na zachycení HFC-134a.

2.3.9.   S využitím vzorce podle bodu 2.3.4 se poté z hodnot měřených podle bodu 2.3.8 vypočítá hmotnost HFC-134a. Hmotnost se nesmí lišit o více než 5 % od hmotnosti HFC zjištěné podle bodu 2.3.6.

3.   KALIBRACE ANALYZÁTORU HFC

3.1.   Analyzátor HFC musí být seřízen podle údaje výrobce přístroje.

3.2.   Analyzátor by měl být zkalibrován odpovídajícími referenčními plyny.

3.3.   Sestrojí se kalibrační křivka z nejméně pěti kalibračních bodů rozložených co nejrovnoměrněji v pracovním rozsahu. Jmenovitá koncentrace kalibračního plynu s nejvyšší koncentrací má být alespoň 80 % naměřených hodnot.

3.4.   Metodou nejmenších čtverců se vypočte kalibrační křivka. Pokud je výsledný stupeň polynomu vyšší než 3, musí být počet kalibračních bodů rovný nejméně tomuto stupni polynomu zvýšenému o 2.

3.5.   Kalibrační křivka se nesmí lišit o více než 2 % od jmenovité hodnoty každého kalibračního plynu.

3.6.   Pomocí koeficientů polynomu odvozeného z bodu 3.4 se sestaví tabulka, ve které je uvedena závislost hodnot naměřených na přístroji a skutečných koncentrací. Tabulka nesmí mít kroky větší než 1 % plné stupnice. Tabulka se sestaví pro každý kalibrovaný rozsah analyzátoru. Tabulka musí obsahovat další důležité údaje, jako jsou:

datum kalibrace,

údaje potenciometru pro měřicí rozsah a nulu (pokud je to použitelné),

jmenovitá stupnice,

referenční údaje o každém použitém kalibračním plynu,

skutečné a naměřené hodnoty každého použitého kalibračního plynu společně s rozdíly v procentech.

3.7.   Pokud lze ke spokojenosti schvalovacího orgánu prokázat, že alternativní technika (např. počítač, elektronicky ovládaný přepínač rozsahu) může poskytovat stejnou přesnost, lze takovou alternativní techniku použít.


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/53


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 707/2007

ze dne 21. června 2007,

kterým se zahajuje nabídkové řízení pro prodej alkoholu vinného původu určeného k užití jako bioethanol ve Společenství

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na článek 33 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu (2), stanoví mimo jiné prováděcí pravidla pro odbyt zásob alkoholu, které byly získány destilací podle článků 35, 36 a 39 nařízení Rady (EHS) č. 822/87 ze dne 16. března 1987 o společné organizaci trhu s vínem (3) a podle článků 27, 28 a 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 a jsou v držení intervenčních agentur.

(2)

V souladu s článkem 92 nařízení (ES) č. 1623/2000 je třeba zahájit nabídkové řízení pro alkohol vinného původu určený k výlučnému užití v odvětví pohonných hmot ve formě bioethanolu ve Společenství, aby se snížily zásoby alkoholu vinného původu ve Společenství a zajistilo se plynulé pokračování zásobování podniků schválených podle tohoto článku.

(3)

Podle nařízení Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro (4) musejí být od 1. ledna 1999 prodejní ceny a jistoty vyjadřovány v eurech a platby musejí být prováděny v eurech.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Zahajuje se nabídkové řízení č. 10/2007 ES na prodej vinného alkoholu k užití jako bioethanol ve Společenství.

Alkohol pochází z destilace podle článků 27, 28 a 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 a je v držení intervenčních agentur členských států.

2.   K prodeji je nabízeno 693 375,74 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových, rozdělených takto:

a)

šarže číslo 109/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

b)

šarže číslo 110/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

c)

šarže číslo 111/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

d)

šarže číslo 112/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

e)

šarže číslo 113/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

f)

šarže číslo 114/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

g)

šarže číslo 115/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

h)

šarže číslo 116/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

i)

šarže číslo 117/2007 ES v množství 39 995 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

j)

šarže číslo 118/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

k)

šarže číslo 119/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

l)

šarže číslo 120/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

m)

šarže číslo 121/2007 ES v množství 50 000 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových;

n)

šarže číslo 122/2007 ES v množství 53 380,74 hektolitrů alkoholu o 100 % objemových.

3.   Místo skladování a číslo nádrží, které tvoří šarže, množství alkoholu v každé nádrži, obsah alkoholu a jeho vlastnosti jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

4.   Nabídkového řízení se mohou účastnit pouze podniky schválené podle článku 92 nařízení (ES) č. 1623/2000.

Článek 2

Prodej se uskuteční v souladu s články 93, 94, 94b, 94c, 94d, 95 až 98, 100 a 101 nařízení (ES) č. 1623/2000 a článkem 2 nařízení (ES) č. 2799/98.

Článek 3

1.   Nabídky je třeba předkládat intervenčním agenturám uvedeným v příloze II, jež mají alkohol v držení, nebo zasílat na adresu těchto intervenčních agentur doporučeným dopisem.

2.   Nabídky se předkládají ve dvou zapečetěných obálkách, přičemž na vnitřní obálce je uvedeno „Nabídka v rámci nabídkového řízení č. 10/2007 ES k užití jako bioethanol ve Společenství“ a na vnější obálce je uvedena adresa příslušné intervenční agentury.

3.   Nabídky musejí být příslušné intervenční agentuře doručeny nejpozději dne 5. července 2007 ve 12:00 hodin (bruselského času).

Článek 4

1.   Nabídka je přípustná pouze tehdy, pokud je v souladu s články 94 a 97 nařízení (ES) č. 1623/2000.

2.   Nabídka je přípustná pouze tehdy, pokud se současně s ní předkládá:

a)

doklad o složení účastnické jistoty 4 EUR na hektolitr alkoholu o 100 % objemových u příslušné intervenční agentury;

b)

jméno a adresa účastníka, číslo oznámení o nabídkovém řízení, nabízená cena vyjádřená v eurech na hektolitr čistého alkoholu o 100 % objemových;

c)

závazek účastníka dodržovat všechna ustanovení daného nabídkového řízení;

d)

prohlášení účastníka, kterým:

i)

se vzdává reklamací na jakost a vlastnosti případně přiděleného produktu,

ii)

souhlasí se všemi kontrolami ohledně místa určení a užití alkoholu,

iii)

je připraven nést důkazní břemeno o užití alkoholu v souladu s podmínkami stanovenými v daném oznámení o nabídkovém řízení.

Článek 5

Oznámení uvedená v článku 94a nařízení (ES) č. 1623/2000 týkající se nabídkového řízení zahájeného tímto nařízením jsou předána Komisi na adresu uvedenou v příloze III tohoto nařízení.

Článek 6

Formální požadavky na odběr vzorků jsou stanoveny v článku 98 nařízení (ES) č. 1623/2000.

Intervenční agentura poskytne veškeré nezbytné informace o vlastnostech alkoholu nabízeného k prodeji.

Každý zájemce může obdržet od příslušné intervenční agentury vzorky alkoholu nabízeného k prodeji, které byly odebrány zástupcem příslušné intervenční agentury.

Článek 7

1.   Intervenční agentury členských států, ve kterých je skladován alkohol nabízený k prodeji, provedou vhodné kontroly, aby ověřily povahu alkoholu v době jeho konečného užití. Za tímto účelem mohou:

a)

přiměřeně použít ustanovení článku 102 nařízení (ES) č. 1623/2000;

b)

provést kontrolu vzorků prostřednictvím rozboru za použití nukleární magnetické rezonance, aby tak ověřily povahu alkoholu v době jeho konečného užití.

2.   Náklady související s kontrolami podle odstavce 1 nesou podniky, jimž se alkohol prodává.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 194, 31.7.2000, s. 45. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2016/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 38).

(3)  Úř. věst. L 84, 27.3.1987, s. 1. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1493/1999.

(4)  Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 1.


PŘÍLOHA I

Členský stát a číslo šarže

Místo skladování

Číslo nádrže

Objem v hektolitrech alkoholu o 100 % obj.

Odkaz na nařízení (ES) č. 1493/1999

(články)

Druh alkoholu

Španělsko

šarže č. 109/2007 ES

Tarancón

B-4

17 271

27

surový

B-5

8 667

27

surový

B-6

24 062

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Španělsko

šarže č. 110/2007 ES

Tarancón

A-5

24 837

27

surový

A-9

9 594

27

surový

B-4

7 569

27

surový

B-5

8 000

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Španělsko

šarže č. 111/2007 ES

Tarancón

A-9

14 771

27

surový

A-10

24 457

27

surový

B-5

8 000

27

surový

B-1

2 772

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Španělsko

šarže č. 112/2007 ES

Tarancón

A-6

24 823

30

surový

C-7

24 883

30

surový

C-8

294

30

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Francie

šarže č. 113/2007 ES

Viniflhor — Longuefuye

Mme Bretaudeau

F-53200 Longuefuye

4

22 550

27

surový

5

6 385

27

surový

21

4 645

28

surový

5BIS

16 420

28

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Francie

šarže č. 114/2007 ES

Viniflhor — Longuefuye

Mme Bretaudeau

F-53200 Longuefuye

6

22 915

27

surový

22

4 600

27

surový

9

22 485

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Francie

šarže č. 115/2007 ES

Viniflhor — Port-la-Nouvelle

M. Mortefon

Entrepôt d’alcool

Av. Adolphe-Turrel

BP 62

F-11210 Port-la-Nouvelle

2

25 715

27

surový

23

1 870

30

surový

2B

13 345

30

surový

2B

7 990

30

surový

2B

1 080

28

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Francie

šarže č. 116/2007 ES

Viniflhor — Port-la-Nouvelle

M. Mortefon

Entrepôt d’alcool

Av. Adolphe-Turrel

BP 62

F-11210 Port-la-Nouvelle

7

11 710

27

surový

5B

2 360

28

surový

7B

640

28

surový

7B

2 200

30

surový

23B

1 895

27

surový

7B

7 790

30

surový

5B

2 645

30

surový

5B

1 525

30

surový

23

3 985

30

surový

5

15 250

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Francie

šarže č. 117/2007 ES

DEULEP — PSL

F-13230 Port-Saint-Louis-du-Rhône

B2

39 995

27

surový

 

Celkem

 

39 995

 

 

Itálie

šarže č. 118/2007 ES

Cipriani — Chizzola d'Ala (TN)

27a-21a-25a

6 500

27

surový

Dister — Faenza (RA)

127a

4 700

27

surový

I.C.V. — Borgoricco (PD)

6a

2 200

27

surový

Mazzari — S. Agata sul Santerno (RA)

4a-15a

27 800

30

surový

Tampieri — Faenza (RA)

6a-7a-16a

1 500

27

surový

Villapana — Faenza (RA)

4a-2a-10a

7 300

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Itálie

šarže č. 119/2007 ES

Bonollo — Paduni (FR)

35a-37a-39a

9 900

27/30

surový

D'Auria — Ortona (CH)

22a-62a-76a-66a-80a-81a

10 900

27

surový

Di Lorenzo-Ponte Valleceppi (PG) — Pontenuovo di Torgiano (PG)

19a-5b-6b-7b

19 000

27/30

surový

S.V.A. — Ortona (CH)

19a

1 900

30

surový

Balice S.n.c. — Valenzano (BA)

1a-13a-14a-15a-16a-45a

8 300

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Itálie

šarže č. 120/2007 ES

Bonollo — Paduni (FR)

35a-37a-39a

24 800

27/30

surový

Caviro — Faenza (RA)

15a-6a-8a-5a

22 800

27

surový

Deta — Barberino Val d'Elsa (FI)

7a

2 400

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Itálie

šarže č. 121/2007 ES

De Luca — Novoli (LE)

1a-8a-9a

3 400

27

surový

Bertolino — Partinico (PA)

24a-27a

25 000

30

surový

Balice Distill. — San Basilio Mottola (TA)

4a

3 400

27

surový

S.V.M. — Sciacca (AG)

2a-3a-4a-8a-21a-30a-35a-36a-37

4 200

27/30

surový

GE.DIS. — Marsala (TP)

14b

12 000

30

surový

Trapas — Petrosino (TP)

7a

2 000

27

surový

 

Celkem

 

50 000

 

 

Řecko

šarže č. 122/2007 ES

Οινοποιητικός συνεταιρισμός Μεσσηνίας

Πύργος Τριφυλίας

(Oinopoiitikos Sinetairismos Messinias)

76

454,96

30

surový

77

432,94

30

surový

85

1 782,89

30

surový

86

1 684,51

30

surový

87

1 756,59

30

surový

88

1 753,86

30

surový

95

873,44

30

surový

75

444,79

30

surový

28

904,89

30

surový

80

463,46

30

surový

73

387,14

30

surový

78

27,72

30

surový

15

1 747,04

30

surový

16

1 713,67

30

surový

26

853,18

30

surový

74

427,35

30

surový

17

1 743,76

30

surový

94

887,65

30

surový

84

1 786,52

30

surový

79

439,47

30

surový

93

908,63

30

surový

83

1 795,78

30

surový

82

1 758,86

30

surový

12

1 800,87

30

surový

11

1 744,16

30

surový

18

1 707,83

30

surový

13

1 788,73

30

surový

96

827,49

30

surový

81

1 805,07

30

surový

14

1 800,04

30

surový

97

915,07

30

surový

92

908,96

30

surový

99

911,94

30

surový

25

905,06

30

surový

108

432,18

30

surový

107

432,77

30

surový

105

448,22

30

surový

106

441,22

30

surový

27

897,73

30

surový

29

579,19

30

surový

30

667,69

30

surový

19

901,65

27

surový

20

892,07

27

surový

21

900,28

27

surový

22

899,54

27

surový

23

882,32

27

surový

24

653,58

27

surový

89

847,09

27

surový

90

880,83

27

surový

91

856,22

27

surový

98

878,23

27

surový

100

745,61

27

surový

 

Celkem

 

53 380,74

 

 


PŘÍLOHA II

Intervenční agentury podle článku 3, jež mají alkohol v držení

Viniflhor – Libourne

Délégation nationale, 17 avenue de la Ballastière, BP 231, F-33505 Libourne Cedex [Tél. (33-5) 57 55 20 00; télex 57 20 25; fax (33) 557 55 20 59]

FEGA

Beneficencia, 8, E-28004 Madrid [Tél. (34-91) 347 64 66; fax (34-91) 347 64 65]

AGEA

Via Torino, 45, I-00184 Rome [Tél. (39) 06 49 49 97 14; fax (39) 06 49 49 97 61]

Ο.Π.Ε.Κ.Ε.Π.Ε.

Αχαρνών (Aharnon) 241, 10446 Athènes, Grèce [Tél. (30-210) 212 4799; fax (30-210) 212 4791]


PŘÍLOHA III

Adresa podle článku 5

Commission européenne

Direction générale de l’agriculture et du développement rural, unité D-2

B-1049 Bruxelles

Fax: (32-2) 292 17 75

E-mail: agri-market-tenders@ec.europa.eu


SMĚRNICE

22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/60


SMĚRNICE KOMISE 2007/37/ES

ze dne 21. června 2007,

kterou se mění přílohy I a III směrnice Rady 70/156/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 druhou odrážku uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (2) je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu ES schvalování typu, který byl zaveden směrnicí 70/156/EHS.

(2)

Směrnice 2006/40/ES vyžaduje, aby vozidlům, která jsou vybavena klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150, bylo uděleno schválení typu z hlediska emisí z klimatizačních systémů.

(3)

V návaznosti na zavedení postupu ES schvalování typu a přijetí nařízení Komise (ES) č. 706/2007 ze dne 21. června 2007, kterým se stanoví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES správní předpisy pro ES schvalování typu vozidel a harmonizovaná zkouška pro měření úniků z některých klimatizačních systémů (3), je nezbytné doplnit nové prvky do soupisu informací v příloze I směrnice 70/156/EHS a požadavky na informační dokument k ES schválení typu vozidla v příloze III uvedené směrnice.

(4)

Aby se zajistila soudržnost postupu ES schvalování typu vozidla, měly by být nové požadavky zavedené touto směrnicí použitelné od stejného data jako opatření přijatá podle směrnice 2006/40/ES a nařízení (ES) č. 706/2007.

(5)

Směrnice 70/156/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Přílohy I a III směrnice 70/156/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 4. ledna 2008. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Budou tyto předpisy používat od 5. ledna 2008.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/96/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 81).

(2)  Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12.

(3)  Viz strana 33 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA

Směrnice 70/156/EHS se mění takto:

1)

V příloze I se vkládají nové body, které znějí:

9.10.8   Plyn používaný jako chladivo v klimatizačním systému: …

9.10.8.1   Klimatizační systém je konstruován tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150: ANO / NE (1)

9.10.8.2   Pokud ANO, vyplňte následující části:

9.10.8.2.1   Výkres a stručný popis klimatizačního systému, včetně referenčního čísla nebo čísla dílu a materiálu součástí s možnou netěsností:

9.10.8.2.2   Únik z klimatizačního systému:

9.10.8.2.3   V případě zkoušky součásti: seznam součástí s možnou netěsností včetně odpovídajícího referenčního čísla nebo čísla dílu a materiálu, s jejich ročními úniky a informacemi o zkoušce (např. č. zkušebního protokolu, č. schválení atd.): …

9.10.8.2.4   V případě zkoušky vozidla: referenční číslo nebo číslo dílu a materiál konstrukčních částí systému a informace o zkoušce (např. č. zkušebního protokolu, č. schválení atd.) …

9.10.8.3   Celkový únik z celého systému v g/rok: …“

2)

V příloze III se vkládají nové body, které znějí:

9.10.8   Plyn používaný jako chladivo v klimatizačním systému: …

9.10.8.1   Klimatizační systém je konstruován tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150: ANO / NE (1)

Pokud ano, celkový únik z celého systému v g/rok: …“


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/63


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 7. června 2007,

kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropského společenství ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce o práci na moři z roku 2006

(2007/431/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 42 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Úmluva Mezinárodní organizace práce z roku 2006 o práci na moři (dále jen „MOP“ a „úmluva“) byla přijata dne 7. února 2006 na zasedání Mezinárodní konference práce MOP věnované námořnímu odvětví, konaném v Ženevě.

(2)

Úmluva je pro odvětví námořní lodní dopravy na mezinárodní úrovni velkým přínosem, neboť podporuje uspokojivé životní a pracovní podmínky pro námořníky a spravedlivější podmínky hospodářské soutěže pro hospodářské subjekty a majitele plavidel, a je tedy žádoucí, aby její ustanovení byla používána co nejdříve.

(3)

Úmluva stanoví základy pro mezinárodní kodex o práci na moři stanovením minimálních pracovních norem.

(4)

Evropské společenství se snaží zabezpečit rovné podmínky v námořním průmyslu.

(5)

Podle čl. 19 odst. 8 ústavy MOP „přijetí jakékoli úmluvy či doporučení konferencí nebo ratifikace jakékoli úmluvy členem v žádném případě nemá vliv na zákon, soudní rozhodnutí, obyčej nebo dohodu, které zajišťují příznivější podmínky dotčených pracovníků než podmínky stanovené úmluvou či doporučením“.

(6)

Na některá ustanovení úmluvy se vztahuje výlučná pravomoc Společenství v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení.

(7)

Společenství nemůže uvedenou úmluvu ratifikovat, neboť jejími stranami mohou být pouze státy.

(8)

Rada by tudíž měla zmocnit členské státy vázané pravidly Společenství v oblasti koordinace systémů sociálního zabezpečení na základě článku 42 Smlouvy, aby v zájmu Společenství úmluvu ratifikovaly za podmínek stanovených tímto rozhodnutím,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členské státy se zmocňují k ratifikaci úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci na moři z roku 2006, přijaté dne 7. února 2006, pokud jde o části spadající do pravomoci Společenství.

Článek 2

Členské státy by měly vyvinout úsilí, aby co nejdříve, nejlépe do 31. prosince 2010, učinily nezbytné kroky k uložení svých ratifikačních listin k úmluvě u generálního ředitele Mezinárodního úřadu práce. Rada postup v ratifikaci přezkoumá do ledna roku 2010.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Lucemburku dne 7. června 2007.

Za Radu

předseda

M. GLOS


(1)  Stanovisko ze dne 14. března 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).


Komise

22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/65


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 18. června 2007,

kterým se prodlužuje lhůta platnosti rozhodnutí 2002/499/ES, pokud jde o přirozeně nebo uměle zakrslé rostliny Chamaecyparis Spach, Juniperus L. a Pinus L. původem z Korejské republiky

(oznámeno pod číslem K(2007) 2495)

(2007/432/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2002/499/ES ze dne 26. června 2002, kterým se povolují odchylky od některých ustanovení směrnice Rady 2000/29/ES, pokud jde o přirozeně nebo uměle zakrslé rostliny Chamaecyparis Spach, Juniperus L. a Pinus L. původem z Korejské republiky (2), povoluje členským státům stanovit odchylky od některých ustanovení směrnice 2000/29/ES, pokud jde o rostliny Chamaecyparis Spach, Juniperus L. a Pinus L. původem z Korejské republiky, pro omezené období a za předpokladu dodržování zvláštních podmínek.

(2)

Jelikož okolnosti odůvodňující toto povolení stále trvají a nejsou známy žádné nové údaje, které by byly důvodem k přezkoumání zvláštních podmínek, je vhodné platnost povolení prodloužit.

(3)

Rozhodnutí 2002/499/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2002/499/ES se mění takto:

1)

V prvním a druhém odstavci článku 2 se rok „2008“ nahrazuje rokem „2010“.

2)

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Členské státy mohou uplatňovat odchylky stanovené v článku 1 pro rostliny dovezené do Společenství v těchto obdobích:

Rostliny

Období

Chamaecyparis:

1.6.2004 až 31.12.2010

Juniperus:

1.11.2004 až 31.3.2005

1.11.2005 až 31.3.2006

1.11.2006 až 31.3.2007

1.11.2007 až 31.3.2008

1.11.2008 až 31.3.2009

1.11.2009 až 31.3.2010

Pinus:

1.6.2004 až 31.12.2010“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 18. června 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/35/ES (Úř. věst. L 88, 25.3.2006, s. 9).

(2)  Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 53. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2005/775/ES (Úř. věst. L 292, 8.11.2005, s. 11).


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/66


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 18. června 2007

o dočasných mimořádných opatřeních proti zavlékání organismu Gibberella circinata Nirenberg & O’Donnell do Společenství a proti jeho rozšiřování na území Společenství

(oznámeno pod číslem K(2007) 2496)

(2007/433/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 16 odst. 3 třetí větu uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pokud se podle směrnice 2000/29/ES některý členský stát domnívá, že hrozí nebezpečí zavlečení škodlivého organismu, který není uveden v příloze I nebo II uvedené směrnice, nebo jeho rozšíření na jeho území, může dočasně přijmout jakákoliv doplňková opatření nezbytná pro jeho ochranu před tímto nebezpečím.

(2)

V důsledku přítomnosti houbového patogenu Gibberella circinata Nirenberg & O’Donnell (ve svém anamorfním stadiu známém též jako Fusarium circinatum Nirenberg & O’Donnell) v reprodukčním materiálu lesních dřevin na severu Iberského poloostrova informovalo Španělsko dne 16. června 2006 členské státy a Komisi, že přijalo v rámci vnitrostátního programu eradikace škodlivých organismů a boje proti nim dne 26. května 2006 úřední opatření proti dalšímu zavlékání tohoto organismu a proti jeho rozšiřování na svém území.

(3)

Gibberella circinata Nirenberg & O’Donnell (dále jen „vymezený organismus“) není uveden v příloze I ani II směrnice 2000/29/ES. Zpráva o posouzení rizika škodlivého organismu založená na omezených dostupných vědeckých informacích však prokázala, že vymezený organismus může způsobit významné odumírání stromů rodu Pinus spp. a poškození stromů druhu Pseudotsuga menziesii. Tyto rostliny jsou v Evropě velmi rozšířené a náchylnost některých druhů je vysoká. Je proto nezbytné neprodleně přijmout dočasná opatření proti zavlékání vymezeného organismu do Společenství a proti jeho rozšiřování na území Společenství.

(4)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím by se měla vztahovat na zavlékání a rozšiřování vymezeného organismu, vymezení zamořených oblastí uvnitř Společenství a boj proti vymezenému organismu v těchto oblastech, dovoz, produkci a přemisťování vymezených rostlin, včetně semen, ve Společenství a na průzkum zaměřený na sledování výskytu nebo trvalejší nepřítomnosti vymezeného organismu v členských státech.

(5)

Je vhodné, aby výsledky opatření byly v letech 2007 a 2008 pravidelně vyhodnocovány, a to především na základě údajů poskytnutých členskými státy. Další případná opatření budou zvažována na základě výsledků uvedeného hodnocení.

(6)

Členské státy by měly v případě potřeby upravit své právní předpisy tak, aby byly v souladu s tímto rozhodnutím.

(7)

Výsledky opatření by měly být přezkoumány do 1. dubna 2008.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se:

1)

„vymezeným organismem“ rozumí Gibberella circinata Nirenberg & O’Donnell;

2)

„vymezenými rostlinami“ rozumí rostliny rodu Pinus L. a druhu Pseudotsuga menziesii, určené pro pěstování, včetně semen a šišek pro účely množení;

3)

„místem produkce“ rozumí:

veškeré prostory nebo soubory polí, fungující jako jedna produkční jednotka rostlin; to může zahrnovat místa produkce, která jsou odděleně spravována z rostlinolékařských důvodů, nebo

vymezený lesní porost.

Článek 2

Opatření proti vymezenému organismu

Zavlékání vymezeného organismu do Společenství a jeho rozšiřování v něm je zakázáno.

Článek 3

Dovoz vymezených rostlin

Vymezené rostliny smějí být dovezeny do Společenství pouze pokud:

a)

splňují požadavky stanovené v oddílu I přílohy I a

b)

při vstupu do Společenství jsou zkontrolovány a, kde je to vhodné, testovány, na přítomnost vymezeného organismu v souladu s čl. 13a odst. 1 směrnice 2000/29/ES a shledány prostými tohoto organismu.

Článek 4

Přemísťování vymezených rostlin ve Společenství

Aniž jsou dotčena ustanovení přílohy II oddílu II tohoto rozhodnutí, mohou být vymezené rostliny pocházející ze Společenství nebo dovezené do Společenství podle článku 3 tohoto rozhodnutí přemísťovány v rámci Společenství, pokud splňují podmínky stanovené v oddílu II přílohy I.

Článek 5

Průzkumy a oznámení

1.   Členské státy budou provádět každoroční úřední průzkumy zaměřené na zjišťování přítomnosti vymezeného organismu nebo důkazů o zamoření jejich území tímto organismem.

Aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/29/ES, oznámí se výsledky uvedených průzkumů, spolu se seznamem vymezených oblastí uvedených v článku 6 a opatřeními uvedenými v oddílu II přílohy II, každoročně do 15. prosince Komisi a ostatním členským státům.

2.   Každé podezření na výskyt nebo potvrzená přítomnost vymezeného organismu se neprodleně oznámí odpovědným úředním subjektům.

Článek 6

Stanovení vymezených oblastí

Pokud výsledky průzkumů uvedených v čl. 5 odst. 1 nebo oznámení uvedené v čl. 5 odst. 2 potvrdí přítomnost vymezeného organismu v oblasti, nebo pokud se prokáže usídlení tohoto organismu jinými způsoby, stanoví členské státy vymezené oblasti a přijmou úřední opatření podle oddílů I a II přílohy II.

Článek 7

Dosažení souladu

Členské státy v případě potřeby pozmění opatření, která přijaly za účelem své ochrany před zavlečením a rozšířením vymezeného organismu tak, aby uvedená opatření byla v souladu s tímto rozhodnutím a neprodleně o nich informují Komisi.

Článek 8

Přezkum

Toto rozhodnutí bude přezkoumáno nejpozději do 31. března 2008.

Článek 9

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 18. června 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/35/ES (Úř. věst. L 88, 25.3.2006, s. 9).


PŘÍLOHA I

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKŮ 3 A 4 TOHOTO ROZHODNUTÍ

I.   Zvláštní požadavky na dovoz

Aniž jsou dotčena ustanovení uvedená v příloze III části A bodu. 1, příloze IV části A kapitole I bodech 8.1, 8.2, 9 a 10 a příloze IV části B bodech 7, 8, 9, 10, 11, 12, 16 a 17 směrnice 2000/29/ES, musí být k vymezeným rostlinám pocházejícím ze třetích zemí přiloženo osvědčení podle čl. 13 odst. 1 směrnice 2000/29/ES, které v kolonce „dodatkové prohlášení“ uvádí, že vymezené rostliny pocházejí z místa produkce, které je registrováno vnitrostátní organizací na ochranu rostlin v zemi původu a tento orgán nad ním vykonává dohled, a

a)

že byly trvale pěstovány v zemích, kde není znám výskyt vymezeného organismu, nebo

b)

že byly trvale pěstovány v oblasti prosté škodlivého organismu, stanovené vnitrostátní organizací na ochranu rostlin v zemi původu v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro rostlinolékařská opatření. V rubrice „místo původu“ musí být uveden název oblasti prosté škodlivého organismu, nebo

c)

že pocházejí z místa produkce, kde nebyly během úředních inspekcí v období dvou let před vývozem pozorovány žádné známky vymezeného organismu a byly testovány v okamžiku těsně před vývozem.

II.   Podmínky pro přemisťování

Aniž jsou dotčena ustanovení uvedená v příloze II oddílu II tohoto rozhodnutí, příloze IV části A oddílu II bodech 4 a 5, příloze IV části B bodech 7, 8, 9, 10, 11, 12, 16 a 17 a v příloze V části A oddílu I bodu 2.1 a oddílu II bodu 1.1 směrnice 2000/29/ES, veškeré vymezené rostliny pocházející buď ze Společenství nebo dovezené do Společenství podle článku 3 tohoto rozhodnutí, s výjimkou malého množství rostlin určených pro použití majitelem či příjemcem k nekomerčním účelům za předpokladu, že nehrozí rozšíření škodlivého organismu, smějí být přemisťovány ve Společenství, pouze jsou-li opatřeny rostlinolékařským pasem vyhotoveným a vydaným v souladu s ustanoveními směrnice Komise 92/105/EHS (1) a pouze pokud:

a)

byly trvale od svého dovozu do Společenství pěstovány v místě produkce v členském státě, ve kterém není znám výskyt organismu, nebo

b)

byly trvale nebo od svého dovozu do Společenství pěstovány v místě produkce v oblasti prosté škodlivého organismu, stanovené odpovědným úředním subjektem v členském státě v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro rostlinolékařská opatření, nebo

c)

pocházejí z místa produkce, kde nebyly během oficiálních inspekcí v období dvou let před přemístěním pozorovány žádné známky vymezeného organismu a byly testovány v okamžiku těsně před přemístěním.


(1)  Úř. věst. L 4, 8.1.1993, s. 22. Směrnice ve znění směrnice 2005/17/ES (Úř. věst. L 57, 3.3.2005, s. 23).


PŘÍLOHA II

MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ PODLE ČLÁNKU 6 TOHOTO ROZHODNUTÍ

I.   Stanovení vymezených oblastí

1.

Vymezené oblasti podle článku 6 se skládají z těchto částí:

a)

zamořené zóny, kde byla potvrzena přítomnost vymezeného organismu a která zahrnuje veškeré vymezené rostliny, vykazující symptomy způsobené vymezeným organismem, a

b)

nárazníkové zóny s hranicí nejméně 1 km za hranicí zamořené zóny.

V případě, že by se některé nárazníkové zóny překrývaly nebo by si byly zeměpisně blízké, je třeba stanovit širší vymezenou oblast, která by zahrnovala příslušné vymezené oblasti a oblasti mezi nimi.

2.

Přesné vymezení oblastí uvedených v odstavci 1 bude založeno na uznávaných vědeckých zásadách, biologii vymezeného organismu a jeho vektorů, stupni napadení, ročním období a zvláštním rozšíření vymezených rostlin v dotčeném členském státě.

3.

Pokud se výskyt vymezeného organismu potvrdí mimo zamořenou zónu, hranice vymezené oblasti budou podle toho přezkoumány.

4.

Pokud nebude při každoročních průzkumech uvedených v čl. 5 odst. 1 vymezený organismus zjištěn ve vymezené oblasti po dobu alespoň dvou po sobě následujících let, přestane tato oblast existovat a opatření uvedená v oddílu II této přílohy nebudou nadále nutná.

II.   Opatření ve vymezených oblastech

Úřední opatření podle článku 6, která se mají přijmout ve vymezených oblastech, zahrnují přinejmenším:

vhodná opatření zaměřená na eradikaci vymezeného organismu,

intenzivní kontrolu přítomnosti vymezeného organismu prostřednictvím příslušných inspekcí.


22.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/70


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 21. června 2007,

kterým se mění rozhodnutí 2006/415/ES, pokud jde o některá ochranná opatření týkající se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5 u drůbeže v České republice

(oznámeno pod číslem K(2007) 3120)

(Text s významem pro EHP)

(2007/434/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise 2006/415/ES ze dne 14. června 2006 o některých ochranných opatřeních týkajících se vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N1 u drůbeže ve Společenství a o zrušení rozhodnutí 2006/135/ES (3) stanoví některá ochranná opatření, jejichž cílem je předejít šíření influenzy ptáků do částí Společenství prostých nákazy prostřednictvím přesunu ptáků a produktů z nich vyrobených.

(2)

Česká republika oznámila ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků typu H5 u drůbeže na svém území a přijala příslušná opatření podle rozhodnutí 2006/415/ES, včetně vymezení oblastí A a B v souladu s článkem 4 uvedeného rozhodnutí.

(3)

Komise dospěla k závěru, že hranice oblastí A a B, které příslušný orgán České republiky vymezil, jsou v dostatečné vzdálenosti od ohniska. Oblasti A a B v České republice tedy mohou být potvrzeny a může být stanovena doba trvání této regionalizace.

(4)

Je proto nezbytné odpovídajícím způsobem změnit rozhodnutí 2006/415/ES.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím budou přezkoumána na příštím zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha rozhodnutí 2006/415/ES se mění v souladu se zněním přílohy tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 21. června 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/41/ES (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 33); opravené znění (Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(3)  Úř. věst. L 164, 16.6.2006, s. 51. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2007/128/ES (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 26).


PŘÍLOHA

Příloha rozhodnutí 2006/415/ES se mění takto:

1.

V části A se doplňuje nová položka, která zní:

„Kód země ISO

Členský stát

Oblast A

Datum ukončení platnosti čl. 4 odst. 4 písm. b) bodu iii)

Kód

(pokud je k dispozici)

Název

CZ

ČESKÁ REPUBLIKA

 

 

30.6.2007

 

Ochranné pásmo

 

BOHUŇOVICE

CEREKVICE NAD LOUČNOU

HORKY

ČESKÉ HEŘMANICE

DŽBÁNOV

TISOVÁ

VRAČOVICE-ORLOV (partly)

HRUŠOVÁ (partly)

ZÁLŠÍ

VYSOKÉ MÝTO

 

 

Pásmo dozoru

 

LEŠTINA (partly)

NOVÉ HRADY

ŘEPNÍKY

BOHUŇOVICE

CEREKVICE NAD LOUČNOU

DOLNÍ ÚJEZD

HORKY

CHOTOVICE (partly)

MAKOV

MORAŠICE

NOVÁ SÍDLA

OSÍK

PŘÍLUKA

ŘÍDKÝ

SEDLIŠTĚ

SUCHÁ LHOTA

TRŽEK

ÚJEZDEC

VIDLATÁ SEČ

ÚSTÍ NAD ORLICÍ

BRANDÝS NAD ORLICÍ

BUČINA

ČESKÉ HEŘMANICE

DOBŘÍKOV

DŽBÁNOV

HRÁDEK

BĚSTOVICE

NASAVRKY

CHOCEŇ

JAVORNÍK

JEHNĚDÍ

KOLDÍN

LIBECINA

MOSTEK

NĚMČICE (partly)

ORLICKÉ PODHŮŘÍ

OUCMANICE

PODLESÍ (partly)

PUSTINA

ŘETOVÁ

ŘETŮVKA (partly)

SKOŘENICE

SLATINA

SLOUPNICE

SRUBY

SUDISLAV NAD ORLICÍ

SVATÝ JIŘÍ

TISOVÁ

ÚJEZD U CHOCNĚ

VLČKOV (partly)

VODĚRADY

VRACLAV

VRAČOVICE-ORLOV

HRUŠOVÁ

ZÁDOLÍ

KOSOŘÍN

ZÁLŠÍ

ZÁMRSK

ZÁŘECKÁ LHOTA

VYSOKÉ MÝTO

LITOMYŠL (partly)“

 

2.

V části B se doplňuje nová položka, která zní:

„Kód země ISO

Členský stát

Oblast B

Datum ukončení platnosti čl. 4 odst. 4 písm. b) bodu iii)

Kód

(pokud je k dispozici)

Název

CZ

ČESKÁ REPUBLIKA

00053

PARDUBICKÝ KRAJ:

OKRES: Chrudim, Pardubice, Svitavy Ústí nad Orlicí.

30.6.2007

 

 

00052

KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ:

OKRES: Rychnov nad Kněžnou“