16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/1

(1)

Příloha nařízení Rady (ES) č. 1868/94 (2) stanoví kvóty bramborového škrobu pro producentské členské státy pro hospodářské roky 2005/06 a 2006/07.

(2)

V souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1868/94 vychází přidělování kvóty v rámci Společenství ze zprávy Komise Radě. Podle zprávy, kterou Komise předložila Radě, je při analýze vývoje na trhu se škrobem třeba zohlednit nedávnou reformu společné organizace trhu v odvětví cukru. Reforma v odvětví cukru by však měla být plně použitelná postupně v průběhu přechodného období, a proto by se měly kvóty stanovené na hospodářský rok 2006/07 prodloužit o další dva roky, dokud se neprojeví první účinky uvedené reformy na odvětví bramborového škrobu.

(3)

Producentské členské státy by měly rozdělit svoji kvótu na období dvou let mezi všechny podniky vyrábějící bramborový škrob na základě kvót přidělených pro hospodářský rok 2006/07.

(4)

Množství, které podnik vyrábějící bramborový škrob použije nad subkvóty, jež jsou k dispozici v hospodářském roce 2006/07, by mělo být pro hospodářský rok 2007/08 odečteno v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1868/94.

(5)

Nařízení (ES) č. 1868/94 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Články 2 a 3 se nahrazují tímto:

„Článek 2

1.   Producentským členským státům se přidělují kvóty pro výrobu bramborového škrobu v hospodářských letech 2007/08 a 2008/09 v souladu s přílohou.

2.   S výhradou druhého pododstavce rozdělí každý producentský stát uvedený v příloze kvótu, která mu byla přidělena, mezi podniky vyrábějící bramborový škrob pro svou potřebu během hospodářských let 2007/08 a 2008/09 na základě subkvót, které má každý podnik vyrábějící bramborový škrob k dispozici v hospodářském roce 2006/07.

Subkvóty, které má každý podnik vyrábějící bramborový škrob k dispozici pro hospodářský rok 2007/08, se upraví s přihlédnutím k jakémukoliv množství použitému nad kvótu během hospodářského roku 2006/07 v souladu s čl. 6 odst. 2.

Článek 3

Komise předloží do 1. ledna 2009 Radě zprávu o fungování režimu kvót ve Společenství, která bude doplněna vhodnými návrhy. Tato zpráva zohlední vývoj trhu s bramborovým škrobem a trhu s obilným škrobem.“

2)

Příloha se nahrazuje zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/4

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/6

(1)

V souladu s nařízením Komise (ES) č. 1898/2005 ze dne 9. listopadu 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o opatření pro odbyt smetany, másla a zahuštěného másla na trhu Společenství (2), mohou intervenční agentury prodat prostřednictvím stálého nabídkového řízení určitá množství másla z intervenčních zásob ve svém vlastnictví a mohou poskytnout podporu pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Článek 25 uvedeného nařízení stanoví, že s přihlédnutím k nabídkám podaným v rámci dílčích nabídkových řízení se stanoví minimální prodejní cena másla i maximální výše podpory pro smetanu, máslo a zahuštěné máslo. Dále se stanoví, že cena nebo podpora se mohou lišit podle zamýšleného použití másla, obsahu tuku v něm a způsobu přimíchání. Podle toho se stanoví částka jistoty na zpracování uvedená v článku 28 nařízení (ES) č. 1898/2005.

(2)

S přihlédnutím k podaným nabídkám by se nemělo pokračovat v nabídkovém řízení.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/7

(1)

Podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 2 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 průměrem denních reprezentativních dovozních cen CIF určených postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 16. června 2007 až do vstupu v platnost nového stanovení,

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/10

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/12

(1)

Od přijetí směrnice Rady 69/465/EHS ze dne 8. prosince 1969 o ochraně proti háďátku bramborovému (1) došlo k významnému vývoji v nomenklatuře, biologii a epidemiologii druhů a populací cystotvorných háďátek bramborových a ve schématu jejich rozšíření.

(2)

Cystotvorná háďátka bramborová (Globodera pallida (Stone) Behrens (evropské populace) a Globodera rostochiensis (Wollenweber) Behrens (evropské populace)) jsou uznána jako škodlivé organismy brambor.

(3)

Ustanovení směrnice 69/465/EHS byla přezkoumána a na základě tohoto přezkumu byla shledána nedostatečnými. Proto je potřeba přijmout úplnější ustanovení.

(4)

Ustanovení by měla brát v úvahu, že je třeba provádět úřední šetření, kterými bude zajištěno, že se na pozemcích, na kterých se přechovávají nebo pěstují sadbové brambory určené k produkci sadbových brambor a některé rostliny určené k produkci sadby, cystotvorná háďátka bramborová nevyskytují.

(5)

Za účelem zjištění rozšíření cystotvorných háďátek bramborových by měly být na pozemcích využívaných pro produkci brambor jiných než využívaných pro produkci sadbových brambor prováděny úřední průzkumy.

(6)

Pro provádění těchto úředních šetření a průzkumů by měly být stanoveny metody odběru vzorků a testování.

(7)

Měla by se věnovat pozornost prostředkům šíření patogenu.

(8)

Ustanovení by měla brát v úvahu, že ochrana před cystotvornými háďátky bramborovými se tradičně provádí rotací plodin a že je prokázáno, že po několika letech nepěstování brambor populace háďátek významně klesá. V nedávné době byla rotace plodin doplněna používáním rezistentních odrůd bramboru.

(9)

Členské státy by navíc měly být schopny přijmout podle potřeby dodatečná nebo přísnější opatření za předpokladu, že nevytvoří žádnou překážku pohybu brambor uvnitř Společenství kromě těch, které jsou stanoveny směrnicí Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (2). Tato opatření by měla být sdělena Komisi a ostatním členským státům.

(10)

Směrnice 69/465/EHS by proto měla být zrušena.

(11)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zjištění rozšíření cystotvorných háďátek bramborových, zamezit jejich šíření a provádět ochranná opatření proti nim, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodů rozsahu a účinků této směrnice může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení uvedených cílů nezbytné.

(12)

Opatření nezbytná pro provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (3),

a)

pojmem „úřední“ nebo „úředně“ rozumí stanovený, povolený nebo vykonaný příslušným úředním subjektem členského státu definovaným v čl. 2 odst. 1 písm. g) směrnice 2000/29/ES;

b)

„rezistentní odrůdou bramboru“ rozumí odrůda, která, je-li pěstována, výrazně zpomaluje rozvoj určité populace cystotvorných háďátek bramborových;

c)

„šetřením“ rozumí metodický postup ke zjištění přítomnosti cystotvorných háďátek bramborových na pozemku;

d)

„průzkumem“ rozumí metodický postup prováděný po stanovenou dobu ke zjištění rozšíření cystotvorných háďátek bramborových na území členského státu.

a)

pěstování rostlin uvedených v příloze I a určených k produkci sadby, která má být použita v rámci stejného produkčního místa v úředně stanovené oblasti;

b)

pěstování sadbových brambor určených k produkci sadbových brambor, které mají být použity v rámci stejného produkčního místa v úředně stanovené oblasti;

c)

pěstování rostlin uvedených v bodě 2 přílohy I a určených k produkci sadby, pokud mají být sklizené rostliny podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v oddílu III bodě A přílohy III.

a)

nebyly pěstovány brambory určené k produkci sadbových brambor a

b)

nebyly pěstovány ani přechovávány rostliny uvedené v příloze I určené k dalšímu pěstování. Rostliny uvedené v bodě 2 přílohy I však mohou být na uvedeném pozemku pěstovány za předpokladu, že tyto rostliny jsou podrobeny úředně schváleným opatřením uvedeným v oddíle III bodě A přílohy III, takže zde není žádné zjistitelné riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových.

a)

v případě sadbových brambor a hostitelských rostlin uvedených v bodě 1 přílohy I nebyly pěstovány, pokud nebyly dekontaminovány pod dozorem příslušných úředních subjektů členského státu za použití odpovídající metody podle odstavce 2 tohoto článku založené na vědeckém důkazu, že neexistuje riziko šíření cystotvorných háďátek bramborových;

b)

v případě brambor určených k průmyslovému zpracování nebo třídění byly podrobeny úředně schváleným opatřením v souladu s oddílem III bodem B přílohy III;

c)

v případě rostlin uvedených v bodě 2 přílohy I nebyly pěstovány, pokud nebyly podrobeny úředně schváleným opatřením v souladu s oddílem III bodem A přílohy III, takže již nejsou napadeny.

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/23

(1)

Dopisem ze dne 5. května 2004 (zaevidovaným dne 19. května 2004) oznámilo Portugalsko Komisi svůj záměr poskytnout podporu společnosti CORDEX, Companhia Industrial Têxtil S.A. (dále jen „CORDEX“) s cílem napomoci financování investice této společnosti v Brazílii. Na žádost Komise poskytlo Portugalsko doplňující informace v dopisech ze dne 31. srpna 2004 (zaevidovaným dne 6. září 2004) a ze dne 13. září 2004 (zaevidovaným dne 16. září 2004).

(2)

Dopisem ze dne 19. listopadu 2004 informovala Komise Portugalsko o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně dotčené podpory.

(3)

V dopise ze dne 7. ledna 2005 (zaevidovaným dne 11. ledna 2005) předložily portugalské orgány své připomínky v souvislosti s výše uvedeným řízením.

(4)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek.

(5)

Komise obdržela připomínky zúčastněných stran, které poté předala portugalským orgánům k vyjádření; jejich vyjádření obdržela v dopise ze dne 20. května 2005 (zaevidovaným dne 25. května 2005).

(6)

Komise si vyžádala doplňující informace dopisem ze dne 26. září 2005, na nějž Portugalsko odpovědělo dopisem ze dne 9. listopadu 2005 (zaevidovaným dne 10. listopadu 2005). Poslední doplňující informace předaly portugalské orgány dopisem ze dne 22. prosince 2005 (zaevidovaným dne 23. prosince 2005).

(7)

Společnost CORDEX vyrábí provaznické zboží a sídlí v Ovaru, v oblasti, na niž se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. Společnost byla založena v roce 1969, specializovala se na výrobu lan ze syntetických vláken (z polypropylénu a polyethylenu), zemědělského motouzu („binder“ a „baler twine“) a dalších výrobků ze sisalu. V době, kdy došlo k oznámení podpory, měla společnost CORDEX 259 zaměstnanců. Obrat společnosti v daném roce (2004) dosáhl přibližně 25 milionů EUR. CORDEX má podíl v dalších dvou společnostech ve stejném regionu: ve společnosti FLEX 2000, založené v roce 2001, a ve společnosti CORDENET, založené v roce 2003. Dohromady všechny tři podniky zaměstnávají asi 415 lidí (3).

(8)

Projekt spočívá v založení nové firmy v Brazílii – Cordebras Lda. – na výhradní výrobu motouzu do baliček píce, tedy produktu využívaného převážně v zemědělství. CORDEX se domnívá, že díky této investici zvýší svou produkci výrobků ze sisalu a využije výhody nižších nákladů a dostupnosti surovin a pracovní síly v Brazílii. Brazílie je považována za největšího světového producenta této suroviny (sisalového vlákna) a náklady na pracovní sílu v této zemi jsou oproti nákladům v Portugalsku asi třetinové.

(9)

Tímto projektem také CORDEX usiluje o získání nových trhů, především v USA, Kanadě a zemích Mercosuru. Kromě toho se bude určité množství sisalu vyrobeného v Brazílii dovážet do Portugalska, ať už jako konečný výrobek, nebo jako polotovar (4). V případě, že bude dovezen jako polotovar, bude výrobek, než se dostane na trh, zpracován speciální metodou na bázi oleje a bude též převinut a zabalen.

(10)

Způsobilé náklady investice dosahují 2 678 630 EUR, které se rovnají základnímu kapitálu nové společnosti Cordebras Lda. Projekt byl dokončen v roce 2002 a v současné době je schopný provozu.

(11)

CORDEX zažádal u portugalských orgánů o podporu v rámci režimu, který má za cíl napomáhat internacionalizaci portugalských podniků (5). Podle tohoto režimu musí být podpory udělené velkým podnikům oznámeny Komisi. Ačkoliv CORDEX požádal o podporu v roce 2000, ještě před zahájením realizace projektu, Portugalsko z důvodu interního zpoždění informovalo Komisi o podpoře až v lednu 2004.

(12)

Oznámené opatření spočívá v daňové pobídce ve výši 401 795 EUR, rovnajících se 15 % způsobilých nákladů investice.

(13)

Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení prohlásila, že bude toto opatření posuzovat s ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES s cílem stanovit, zda je podpora určena k usnadnění rozvoje určité hospodářské činnosti, aniž by změnila podmínky obchodu v míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.

(14)

Komise také vzala v úvahu následující kritéria, uplatněná již v dřívějších případech státní podpory pro velké podniky určené k financování projektů přímé zahraniční investice (6): zda podpora obsahuje skryté prvky podpory vývozu; její případný dopad na zaměstnanost, a to jak v zemi původu, tak v cílové zemi; rizika delokalizace; dopad opatření na region, v němž sídlí příjemce podpory; nezbytnost podpory, a zejména předpokládaná intenzita podpory se zřetelem k mezinárodní konkurenceschopnosti daného průmyslového odvětví Společenství a/nebo s ohledem na rizika spojená s investičními projekty v určitých třetích zemích.

(15)

Komise došla v této souvislosti k závěru, že podpora byla poskytnuta počáteční výrobní investici a že neobsahovala skryté prvky podpory vývozu. Také nevedla k delokalizaci pracovních míst z Portugalska do Brazílie, vzhledem k tomu, že společnost CORDEX měla v úmyslu udržet v Portugalsku stávající počet pracovních míst. Riziko delokalizace snížila také skutečnost, že nová továrna v Brazílii je vybavena novým výrobním zařízením a že byly najaty místní pracovní síly.

(16)

Komise vzala na vědomí argument portugalských orgánů, že tento projekt byl první zkušeností společnosti CORDEX s internacionalizací, že společnost CORDEX neznala brazilský trh a že investice na neznámých trzích mohou přinést vysoká rizika. Z toho lze vyvodit, že neúspěch by měl na podnik zásadní finanční dopad, vzhledem k tomu, že výše investice představovala asi 12 % obratu podniku. Kromě toho společnost podala žádost o podporu ještě před zahájením realizace projektu, z čehož se dalo usuzovat, že opatření splňuje „pobídková kritéria“, která jsou většinou vyžadována v pokynech k vnitrostátní regionální podpoře (7).

(17)

Komise nicméně vyjádřila pochybnosti ohledně dopadu podpory na globální konkurenceschopnost dotyčného průmyslového odvětví v EU. Komise upozornila na to, že část produktů vyrobených v Brazílii bude pravděpodobně soutěžit na trzích EU a že nemá k dispozici žádné informace o relativním významu příjemce či trhu, ani o dopadu opatření na region, ve kterém CORDEX sídlí. Proto se Komise nemohla v této fázi vyslovit v tom smyslu, že podpora byla v souladu s výjimkou stanovenou v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy.

(18)

Francouzský podnik BIHR vypověděl, že investice společnosti CORDEX v Brazílii následovala po řadě dalších investic portugalských výrobců a že tyto podniky, spolu s dalšími brazilskými a americkými konkurenty ohrožují výrobu sisalu podniku BIHR v Evropě. Společnost BIHR se také obávala, že podpora by mohla pomoci posílit postavení firmy CORDEX v odvětví syntetických vláken.

(19)

Podobné obavy vyjádřila také další francouzská společnost, Sainte Germaine, která je podle svých slov výrobcem syntetických produktů v Evropě a své aktivity v odvětví sisalu přenesla do Brazílie. Sainte Germaine uvedla, že portugalské podniky jsou investicemi v Brazílii zvýhodněny, vzhledem k tomu, že následně mohou své výrobky dovážet do Evropy s nižšími celními poplatky.

(20)

Další podnik, který si přál zůstat v anonymitě, přednesl připomínky stejného rázu s tím, že podpora by společnosti CORDEX přinesla konkurenční výhodu v oblasti provaznictví.

(21)

Portugalsko uvedlo, že investice v Brazílii je jedním z prvků strategie společnosti CORDEX, jak zachovat širokou škálu aktivit v Portugalsku při udržení současného počtu zaměstnanců. CORDEX bude nadále výrobky ze sisalu vyrábět v Portugalsku ze suroviny dovážené z Brazílie a zároveň bude dovážet produkty od společnosti Cordebras Lda., a to jak konečné výrobky, tak i polotovary, které poté zpracuje a přetvoří na sisalové výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Mezi tyto činnosti patří např. úprava obalu dováženého zemědělského motouzu („baler twine“) dle požadavků zákazníka (např. co se týče rozměru či štítků). Tímto způsobem také CORDEX přispívá k zaměstnanosti v odvětví obalového průmyslu v regionu, kde sídlí.

(22)

Následně po investici v Brazílii založila společnost CORDEX dvě nové firmy v OVARU (FLEX a CORDENET, zabývající se výrobou pěny a sítí). To vedlo k přesunům zaměstnanců mezi těmito podniky a k lehkému navýšení celkového počtu pracovních míst těchto tří firem v Ovaru: ze 358 zaměstnanců v roce 2000 na 415 v roce 2005. Nedávno založená brazilská firma Cordebras Lda. pak zaměstnává přibližně 145 pracovníků.

(23)

Podle portugalských orgánů je proto diverzifikační strategie společnosti CORDEX, včetně investice v Brazílii, přínosná pro udržení zaměstnanosti v regionu (Ovar), kde je míra nezaměstnanosti výrazně vyšší než celostátní průměr. Přispívá též k tvorbě pracovních míst ve státě Bahía (Brazílie), kde sídlí Cordebras Lda.

(24)

K připomínkám třetích zúčastněných stran portugalské orgány uvedly, že na CORDEX se vztahují stejné podmínky a celní poplatky jako na kteréhokoliv jiného výrobce z EU, který dováží sisalové produkty z Brazílie, a že tak nízká částka podpory, jakou zamýšlejí udělit firmě CORDEX, nemůže mít žádný významný dopad na trh Společenství. Podle portugalských orgánů byla investice společnosti CORDEX v Brazílii nezbytná pro vyrovnání důsledků růstu exportu ze zemí zvýhodněných nižšími náklady (africké země a Brazílie) (8).

(25)

Portugalsko také uvedlo, že odpovědnost za to, že investice byla provedena bez veřejného financování, nesmí nést firma. Ta pokračovala v projektu s pomocí bankovních úvěrů a svého kapitálu v naději, že získá státní podporu, o kterou zažádala v rámci příslušného státního režimu podpor (9).

(26)

Podle čl. 87 odst. 1 jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

Ve svém rozhodnutí zahájit řízení v této věci došla Komise k závěru, že na opatření podpory se vztahuje čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, a to na základě těchto důvodů:

(27)

Vzhledem k tomu, že podpora nemohla být považována za slučitelnou s žádnými platnými pokyny či rámcem, Komise uvedla, že posoudí, zda může být podpora považována za slučitelnou se Smlouvou o ES, a to na základě výjimky stanovené v čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, který povoluje poskytnutí podpory, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise proto musí posoudit, zda podpora přispěje k rozvoji výroby sisalu a/nebo jiných hospodářských činností v Evropské unii, aniž by nepříznivě ovlivnila podmínky obchodu mezi členskými státy.

(28)

Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení Komise vyzdvihla, že zohlední také určitá kritéria uplatněná v dřívějších případech poskytnutí podpory velkým podnikům týkajících se projektů přímé investice v zahraničí (viz 14. bod odůvodnění). Kritéria měla za cíl dosáhnout rovnováhy mezi výhodami poskytovanými podporou ve smyslu přínosu pro mezinárodní konkurenceschopnost dotyčného průmyslového odvětví EU (např. pokud je podpora nezbytná vzhledem k rizikům spojeným s projektem v třetí zemi) a jejími možnými nepříznivými účinky na trh EU.

(29)

V tomto ohledu měla Komise pochybnosti o dopadu opatření na společný trh a na globální konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví EU; na druhou stranu neměla k dispozici údaje o významu příjemce vzhledem k jeho konkurentům v EU, ani o dopadu opatření na region, kde CORDEX sídlí (viz 17. bod odůvodnění).

(30)

Právní předpisy v oblasti státních podpor stanovují obecnou zásadu, podle níž musí podpora, aby byla slučitelná se společným trhem, prokazatelně vést k vytvoření další činnosti příjemce, jež by se nerealizovala, pokud by podpora nebyla poskytnuta. V opačném případě opatření pouze narušuje hospodářskou soutěž, aniž by mělo jakékoliv příznivé účinky. Komise vyzdvihla, že to, že podnik zažádal o podporu ještě před zahájením projektu, naznačovalo, že opatření splňuje „pobídková kritéria“ obvykle vyžadovaná podle pravidel státní regionální podpory (11). Nicméně to plně nedokazuje, zda byla podpora skutečně nezbytná s ohledem na mezinárodní konkurenceschopnost daného průmyslového odvětví EU a/nebo s ohledem na rizika spojená s investičními projekty v některých třetích zemích.

(31)

Ve svém rozhodnutí ze dne 19. listopadu 2004 Komise zmínila argument portugalských orgánů, že investice v Brazílii mohla společnosti CORDEX přinést vyšší rizika než investice v EU – z důvodu nepředvídatelnosti brazilské měny. A to především proto, že se jedná o první zkušenost společnosti s internacionalizací a že společnost neměla zkušenosti s brazilským trhem (12).

(32)

Avšak informace, které Komise obdržela následně po zahájení řízení, naznačují, že i další výrobci, konkurenti společnosti CORDEX, investovali v Brazílii (i přes zřejmou nepředvídatelnost brazilské měny). Především portugalský podnik Quintas & Quintas S.A., konkurent společnosti CORDEX, podle informací od portugalských orgánů zřídil v Brazílii (Brascorda) výrobní jednotku, aniž by portugalské orgány žádal o jakoukoli výpomoc. Proto neexistují důkazy, které by prokázaly existenci nějakého obecného nedostatku trhu ve spojitosti s tímto typem projektů, který by společnosti CORDEX nebo jejím konkurentům bránil investovat v Brazílii bez státní podpory.

(33)

I přesto, že šlo o první zkušenost společnosti CORDEX s internacionalizací, se portugalským orgánům nepodařilo prokázat ani existenci specifických obtíží při realizaci dotyčné investice. Například i přes relativně malé dimenze firmy, co se obratu týče (pod prahem malých a středních podniků), se portugalské orgány nezmínily o žádné obtíži ohledně možnosti společnosti CORDEX získat finance od komerčních bank; naopak se podle všeho společnosti podařilo financovat investici z vlastních prostředků a z komerčních úvěrů.

(34)

Na základě výše uvedených informací se Komise domnívá, že se Portugalsku nepodařilo prokázat, že by společnost CORDEX bez podpory danou investici v Brazílii neuskutečnila a že by byla podpora nezbytná vzhledem k rizikům spojeným s daným projektem v Brazílii. Komise poukazuje na to, že skutečnost, že společnost CORDEX doposud vykonávala tyto činnosti bez státní podpory, podle všeho dokazuje, že podpora nebyla nezbytná.

(35)

Podle dostupných informací existuje na trhu Společenství asi dvanáct výrobců sisalu z EU. Pět z nich se nachází v Portugalsku a představují přibližně 81 % produkce EU (13). Všechny tyto podniky vyrábějí syntetické zboží i provaznické produkty a sisalový motouz. Podle všeho je výroba syntetických vláken hlavní činností většiny těchto podniků. Totéž platí pro společnost CORDEX (sisalová produkce představuje jen přibližně 20 % výrobní kapacity). Pro zemědělské účely jsou sisal a syntetická vlákna do jisté míry vzájemně zastupitelné.

(36)

V roce 2003 dosahoval podíl společnosti CORDEX na trhu Společenství se sisalovými výrobky přibližně 6,6 %. Nicméně pokud bychom zahrnuli také prodej výrobků společnosti Cordebras Lda., podíl společnosti CORDEX na trhu Společenství by vzrostl na 17,7 % (14). V této souvislosti portugalské orgány uvedly, že přibližně 47 % vývozu společnosti Cordebras (přibližně 2 210 tun v roce 2003) směřovalo na trh Společenství.

(37)

Jelikož se do EU (prostřednictvím společnosti CORDEX) dováží tak vysoké procento sisalu vyrobeného v Cordebras Lda., Komise dospěla k závěru, že podle všeho má podpora významné důsledky pro hospodářskou soutěž na trhu Společenství. Navíc podpora podle všeho také posiluje globální postavení společnosti CORDEX v EU, a mohla by tudíž zasáhnout i ostatní segmenty trhu, na němž působí CORDEX a její konkurenti. Tyto údaje byly potvrzeny připomínkami vznesenými konkurenty, kteří tvrdí, že podpora významně narušuje hospodářskou soutěž na trhu provaznického zboží a sisalového motouzu, stejně jako na trhu syntetických vláken.

(38)

Při posuzování slučitelnosti podpory musí Komise pečlivě zvážit poměr mezi nepříznivými a příznivými účinky opatření v rámci EU a určit, zda důsledky prospěšné Společenství kompenzují nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a obchod v rámci Společenství. Na základě uvedených informací došla Komise k závěru, že neexistují důkazné prvky, které by naznačovaly, že by poskytnutí podpory společnosti CORDEX pro její investici v Brazílii mohlo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti daného evropského průmyslového odvětví. Podpora by pravděpodobně posílila postavení příjemce, ale na úkor jeho konkurentů, kteří neobdrželi státní podporu. Neprokázaly se tedy žádné příznivé účinky podpory pro Společenství, které by kompenzovaly její nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a na obchod na trhu Společenství.

(39)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti došla Komise k závěru, že se neprokázalo, že by pro CORDEX byla podpora pro realizaci dané investice v Brazílii nezbytná. Naopak by důsledkem podpory mohlo dojít k významnému narušení hospodářské soutěže na trhu Společenství. Proto došla Komise k závěru, že projekt státní podpory ve prospěch společnosti CORDEX mající za cíl podpořit její přímou investici v Brazílii nepřispívá k rozvoji určitých hospodářských činností ve smyslu článku 87 odst. 3 písm. c), aniž by ovlivňoval podmínky obchodu v míře odporující společnému zájmu, a je tudíž neslučitelný se společným trhem,

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/28

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které již byly uvedeny na trh do dvou let ode dne oznámení, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 703/2001 (3) stanoví prováděcí pravidla pro druhou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje karbosulfan.

(3)

Účinky karbosulfanu na lidské zdraví a životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 451/2000 a (ES) č. 703/2001 pro rozsah užití navrhovaných oznamovatelem. Tato nařízení navíc určují členské státy zpravodaje, které musí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 451/2000. Pro karbosulfan byla členským státem zpravodajem Belgie a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 11. srpna 2004.

(4)

Hodnotící zpráva byla přezkoumána členskými státy a EFSA v rámci pracovní skupiny pro hodnocení a byla předložena Komisi dne 28. července 2006 v podobě závěru EFSA týkajícího se přezkoumání účinné látky karbosulfan z hlediska posouzení rizika pesticidů (4). Tato zpráva byla přezkoumána členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončena dne 24. listopadu 2006 v podobě zprávy Komise o přezkoumání karbosulfanu.

(5)

V průběhu hodnocení uvedené účinné látky byla zjištěna řada problematických otázek. Používání karbosulfanu vede k výskytu metabolitů, které mají rizikový profil. To vede k obavám ohledně expozice spotřebitelů a možného rizika kontaminace podzemní vody. Údaje předložené oznamovatelem během zákonných lhůt však neumožnily tyto obavy vyřešit. Kromě toho technická látka (tj. účinná látka prodávaná na trhu) obsahuje relevantní nečistoty, z nichž alespoň jedna (N-nitrosodibutylamin) je karcinogenní. Tato nečistota se v technické látce vyskytuje v množství, které vzbuzuje obavy. Údaje předložené oznamovatelem během zákonných lhůt neposkytly dostatečné informace, aby mohly být tyto obavy vyřešeny. V důsledku toho nemohlo být riziko pro obsluhu náležitě posouzeno. Kromě toho se údaje předložené oznamovatelem během zákonných lhůt nezabývaly náležitě riziky pro ptáky a savce, vodní organismy, včely, necílové členovce, žížaly a necílové půdní mikroorganismy a rostliny. V důsledku toho přetrvávají obavy ohledně posouzení rizika pro tyto druhy. Proto nebylo na základě dostupných informací možné dospět k závěru, že karbosulfan splňuje podmínky pro zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(6)

Komise vyzvala oznamovatele, aby předložil připomínky k výsledkům přezkoumání a uvedl, zda má či nemá v úmyslu látku dále podporovat. Oznamovatel předložil své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány. Navzdory argumentům, které oznamovatel předložil, však nelze dané obavy eliminovat, a hodnocení provedená na základě informací, které byly předloženy a vyhodnoceny na setkání odborníků EFSA, neprokázala, že by přípravky na ochranu rostlin obsahující karbosulfan mohly za navržených podmínek použití obecně vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(7)

Karbosulfan by proto neměl být zařazen do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(8)

Měla by být přijata opatření, která zajistí, aby udělená povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbosulfan byla ve stanovené lhůtě odňata a nebyla obnovena a aby pro takové přípravky nebyla udělena žádná nová povolení.

(9)

Lhůta poskytnutá členskými státy pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbosulfan by neměla přesáhnout dvanáct měsíců, aby stávající zásoby směly být použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno předložení žádosti pro karbosulfan v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS s ohledem na případné zařazení do přílohy I.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbosulfan byla odňata do 13. prosince 2007;

b)

ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí nebyla udělována ani obnovována žádná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbosulfan.

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/30

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které jsou již na trhu dva roky ode dne oznámení směrnice, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 703/2001 (3) stanoví prováděcí pravidla pro druhou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být posouzeny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje karbofuran.

(3)

Účinky karbofuranu na lidské zdraví a životní prostředí byly posouzeny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 451/2000 a (ES) č. 703/2001 pro rozsah užití navrhovaných oznamovatelem. Tato nařízení navíc určují členské státy zpravodaje, které musí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 451/2000. Pro karbofuran byla členským státem zpravodajem Belgie a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 2. srpna 2004.

(4)

Hodnotící zpráva byla přezkoumána členskými státy a EFSA v rámci pracovní skupiny pro hodnocení a byla předložena Komisi dne 28. července 2006 v podobě závěru EFSA týkajícího se přezkoumání účinné látky karbofuran z hlediska posouzení rizika pesticidů (4). Tato zpráva byla přezkoumána členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončena dne 24. listopadu 2006 v podobě zprávy Komise o přezkoumání karbofuranu.

(5)

V průběhu hodnocení uvedené účinné látky byla zjištěna řada problematických otázek. Z posouzení rizika kontaminace podzemní vody nebylo možné učinit žádné závěry, zejména proto, že údaje, které poskytl oznamovatel během zákonných lhůt, neobsahovaly dostatek informací o počtu metabolitů s rizikovým profilem. Také posouzení rizika pro spotřebitele, při němž byla vznesena obava ohledně akutní expozice zranitelných skupin spotřebitelů, zejména dětí, nemohlo být dokončeno kvůli nedostatku informací, pokud jde o určitá příslušná rezidua. Kromě toho nebyly údaje, které poskytl oznamovatel během zákonných lhůt, dostatečné pro to, aby mohl EFSA posoudit ekotoxikologické účinky účinné látky. V důsledku toho přetrvávají obavy ohledně posouzení rizika pro ptáky a savce, vodní organismy, včely, necílové členovce, žížaly a půdní necílové organismy. Proto nebylo na základě dostupných informací možné dospět k závěru, že karbofuran splňuje podmínky pro zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(6)

Komise vyzvala oznamovatele, aby předložil připomínky k výsledkům přezkoumání a uvedl, zda má či nemá v úmyslu látku dále podporovat. Oznamovatel předložil své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány. Navzdory argumentům, které oznamovatel předložil, však nelze dané obavy eliminovat, a hodnocení provedená na základě informací, které byly předloženy a vyhodnoceny na setkání odborníků EFSA, neprokázala, že by přípravky na ochranu rostlin obsahující karbofuran mohly za navržených podmínek použití obecně vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(7)

Karbofuran by proto neměl být zařazen do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(8)

Měla by být přijata opatření, která zajistí, aby udělená povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbofuran byla ve stanovené lhůtě odňata a nebyla obnovena a aby pro takové přípravky nebyla udělena žádná nová povolení.

(9)

Lhůta poskytnutá členskými státy pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbofuran by neměla přesáhnout dvanáct měsíců, aby stávající zásoby směly být použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno předložení žádosti pro karbofuran v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS s ohledem na případné zařazení do přílohy I.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbofuran byla odňata do 13. prosince 2007;

b)

ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí nebyla udělována ani obnovována žádná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících karbofuran.

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/32

(1)

V čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS se stanoví, že členský stát může během období 12 let od oznámení uvedené směrnice povolit uvést na trh přípravky na ochranu rostlin obsahující účinné látky neuvedené v příloze I zmíněné směrnice, které již byly uvedeny na trh do dvou let ode dne oznámení, zatímco jsou tyto látky postupně přezkoumávány v rámci pracovního programu.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 451/2000 (2) a (ES) č. 703/2001 (3) stanoví prováděcí pravidla pro druhou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a zřizují seznam účinných látek, které mají být zhodnoceny z hlediska možného zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Tento seznam zahrnuje diuron.

(3)

Účinky diuronu na lidské zdraví a životní prostředí byly zhodnoceny v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 451/2000 a (ES) č. 703/2001 pro rozsah použití navrhovaných oznamovatelem. Tato nařízení navíc určují členské státy zpravodaje, které musí předložit příslušné hodnotící zprávy a doporučení Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 451/2000. Pro diuron bylo členským státem zpravodajem Dánsko a veškeré příslušné informace byly předloženy dne 19. září 2003.

(4)

Hodnotící zpráva byla přezkoumána členskými státy a EFSA a byla předložena Komisi dne 14. ledna 2005 v podobě závěru EFSA týkajícího se přezkoumání účinné látky diuron z hlediska posouzení rizika pesticidů (4). Tato zpráva byla přezkoumána členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a dokončena dne 24. listopadu 2006 v podobě zprávy Komise o přezkoumání diuronu.

(5)

V průběhu hodnocení uvedené účinné látky byla zjištěna řada problematických otázek. Hodnocení údajů poskytnutých oznamovatelem ukázalo, že i přes použití ochranných pomůcek by obsluha byla vystavena množství látky, které překračuje přijatelnou úroveň expozice obsluhy (AOEL). Nebylo možné dospět k závěru ohledně možného rizika kontaminace podzemní vody kvůli nedostatku údajů o způsobu rozkladu některých metabolitů a nadměrně optimistickému předpokladu oznamovatele, že aplikační dávky budou v praxi výrazně nižší. Podobně nebylo na základě dostupných údajů prokázáno, že je expozice přijatelná pro ptáky a savce.

(6)

Komise vyzvala oznamovatele, aby předložil připomínky k výsledkům přezkoumání a uvedl, zda má či nemá v úmyslu látku dále podporovat. Oznamovatel předložil své připomínky a ty byly důkladně prozkoumány. Navzdory předneseným argumentům se však pro uvedené problémy stále nenalezlo řešení a hodnocení provedená na základě informací, které byly předloženy a vyhodnoceny na setkání odborníků EFSA, neprokázala, že by přípravky na ochranu rostlin obsahující diuron mohly za navržených podmínek použití obecně vyhovovat požadavkům stanoveným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 91/414/EHS.

(7)

Diuron by proto neměl být zařazen do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(8)

Měla by být přijata opatření, která zajistí, aby stávající povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících diuron byla ve stanovené lhůtě odňata a nebyla obnovena a aby pro takové přípravky nebyla udělena žádná nová povolení.

(9)

Lhůta poskytnutá členskými státy pro likvidaci, uskladnění, uvedení na trh a použití stávajících zásob přípravků na ochranu rostlin obsahujících diuron by neměla přesáhnout dvanáct měsíců, aby stávající zásoby směly být použity během nejvýše jednoho dalšího vegetačního období.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

a)

povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících diuron byla odňata do 13. prosince 2007;

b)

od 16. června 2007 na základě odchylky stanovené v čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS nebyla udělována ani obnovována žádná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících diuron.

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/34

(1)

Ustanovení čl. 157 odst. 1 Smlouvy ukládá Společenství a členským státům úkol zajistit, aby existovaly podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Společenství. Ustanovení čl. 157 odst. 2 vyzývá členské státy, aby navzájem projednávaly ve spolupráci s Komisí svou činnost a podle potřeby ji koordinovaly. Komise může vyvinout jakékoli užitečné podněty na podporu takové koordinace.

(2)

Ve svém sdělení „Plnění lisabonského programu Společenství: Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU – cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice“ (1) Komise oznámila záměr zřídit skupinu na vysoké úrovni, která se bude zabývat konkurenceschopností evropského chemického průmyslu.

(3)

Proto je nutné zřídit skupinu odborníků pro oblast konkurenceschopnosti chemického průmyslu EU a definovat její úkoly a strukturu.

(4)

Prvořadým úkolem skupiny by mělo být provádět ekonomickou a statistickou analýzu faktorů určujících rychlé strukturální změny v chemickém odvětví a rovněž dalších faktorů ovlivňujících postavení evropského chemického průmyslu v hospodářské soutěži. Na základě této analýzy by měla skupina zformulovat soubor strategických doporučení pro toto odvětví za účelem posílení konkurenceschopnosti chemického průmyslu v souladu s cílem udržitelného rozvoje. Vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (2) týkající se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) vstoupí v platnost až 1. června 2007, a jeho hlavní provozní předpisy začnou platit až o 12 měsíců později, by nebylo vhodné zkoumat záležitosti týkající se přímo registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek.

(5)

Skupina by měla být složena ze zástupců Komise, členských států, Evropského parlamentu a příslušných zúčastněných subjektů, zejména zástupců chemického průmyslu a následných uživatelů, a také z představitelů občanské společnosti, reprezentované mimo jiné zástupci spotřebitelů, odborů, nevládních organizací a výzkumu/akademické obce.

(6)

Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací ze strany členů skupiny, aniž budou dotčena bezpečnostní pravidla Komise stanovená v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (3).

(7)

Osobní údaje týkající se členů skupiny by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (4).

(8)

Je vhodné stanovit období používání tohoto rozhodnutí. Komise včas zváží účelnost jeho prodloužení,

a)

provádět ekonomickou a statistickou analýzu faktorů určujících strukturální změny v chemickém průmyslu a rovněž dalších faktorů, které ovlivňují postavení evropského chemického průmyslu v hospodářské soutěži;

b)

napomáhat Komisi v otázkách týkajících se konkurenceschopnosti chemického průmyslu;

c)

formulovat soubor strategických doporučení pro toto odvětví, určených tvůrcům politik na úrovni Společenství i na vnitrostátní úrovni, průmyslu a organizacím občanské společnosti.

a)

pokud člen odstoupí;

b)

pokud již člen není schopen účinně přispívat k jednáním skupiny;

c)

pokud člen nesplňuje podmínky stanovené v článku 287 Smlouvy.

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/37

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/38

16.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 156/s3