13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/1

(1)

Nařízení (ES) č. 41/2007 (2) stanoví na rok 2007 rybolovná práva a související podmínky pro některé populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovu.

(2)

Společenství je od 14. listopadu 1997 smluvní stranou mezinárodní úmluvy na ochranu tuňáků v Atlantiku (3).

(3)

Na svém výročním zasedání v listopadu roku 2006 přijala Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) doporučení 2006-05 za účelem vytvoření patnáctiletého plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři.

(4)

Nařízením (ES) č. 41/2007 byla rybolovná práva a související podmínky pro tuňáka obecného stanovena na přechodnou dobu, než bude uzavřena dohoda o konečném podílu této populace podle úmluvy ICCAT.

(5)

Za účelem obnovy populace stanoví plán obnovy ICCAT postupné snížení úrovně celkových přípustných odlovů (TAC) od roku 2007 do roku 2010, omezení rybolovu v některých oblastech a obdobích, novou minimální velikost tuňáka obecného, opatření týkající se sportovního a rekreačního rybolovu i kontrolní opatření a provádění programu společné mezinárodní inspekce ICCAT, aby se zajistila účinnost plánu obnovy.

S cílem přispět k ochraně tuňáka obecného je nezbytné provádět zvláštní opatření od roku 2007, dokud nebude přijato nařízení Rady, kterým se provádějí víceletá opatření na obnovu populace tuňáka obecného.

(6)

Vzhledem k tomu, že lov tuňáka obecného plavidly Společenství začal v únoru roku 2007, bylo třeba přijmout opatření na řízení a kontrolu tohoto rybolovu, která dohodla ICCAT, od února roku 2007 namísto od 13. června 2007, jak je uvedeno v doporučení ICCAT 2006-05, aby byl zajištěn soulad s plánem obnovy populace tuňáka obecného.

(7)

Opatření přijatá podle tohoto nařízení se považují, výhradně za účelem jejich financování, za plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(8)

Nařízení (ES) č. 41/2007 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

Vkládá se nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA Xa

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TUŇÁKA OBECNÉHO VE VÝCHODNÍM ATLANTIKU A STŘEDOZEMNÍM MOŘI

ODDÍL 1

Řídicí opatření

Článek 80a

Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví obecná pravidla pro uplatňování zvláštních opatření pro tuňáka obecného (Thunnus thynnus), která doporučila Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Společenstvím. Vztahuje se na tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři.

Článek 80b

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

Článek 80c

Kvóty

1.   Každý členský stát může svým rybářským plavidlům a pastím oprávněným aktivně lovit tuňáka obecného přidělit své kvóty pro lov tuňáka obecného.

2.   Soukromé obchodní dohody mezi státními příslušníky členského státu a smluvní strany úmluvy za účelem použití rybářského plavidla plujícího pod vlajkou uvedeného členského státu pro rybolov v rámci kvóty smluvní strany úmluvy pro tuňáka obecného mohou být uzavřeny pouze se schválením dotčeného členského státu, který informuje Komisi.

Článek 80d

Společné rybolovné operace

1.   Všechny společné rybolovné operace při lovu tuňáka obecného, které se týkají plavidel plujících pod vlajkou jednoho nebo více členských států, se povoluje pouze se souhlasem dotčeného členského státu vlajky nebo členských států vlajky.

2.   V okamžiku podání žádosti o povolení přijme každý členský stát nezbytná opatření k tomu, aby od svých plavidel účastnících se společné rybolovné operace získal podrobné informace týkající se délky trvání operace, totožnosti účastnících se subjektů a klíče pro rozdělení odlovů mezi účastnícími se plavidly.

3.   Každý členský stát předá informace podle odstavce 2 Komisi. Komise zašle tyto informace neprodleně výkonnému sekretariátu ICCAT.

ODDÍL 2

Technická opatření

Článek 80e

Období zákazu rybolovu

Odchylně od článku 6 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 (4):

Článek 80f

Použití letadel

Odchylně od článku 6 nařízení (ES) č. 520/2007 je v oblasti podle úmluvy zakázáno používat při vyhledávání tuňáka obecného letadla nebo vrtulníky.

Článek 80g

Minimální velikost

1.   Odchylně od článku 8 a přílohy IV nařízení (ES) č. 520/2007 je s účinkem od 30. června 2007 minimální velikost tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři 30 kg nebo 115 cm.

2.   Odchylně od odstavce 1 a aniž je dotčen článek 80i, se použije minimální velikost 8 kg nebo 75 cm pro tuňáka obecného (Thunnus thynnus) s účinkem nejpozději od 30. června 2007 pro:

3.   Další specifické podmínky pro tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku plavidly s návnadou, plavidly lovícími na vlečnou šňůru nebo trawlery pro pelagický rybolov jsou stanoveny v části I přílohy XVIa.

Článek 80h

Plán odběru vzorků tuňáka obecného

1.   Odchylně od článku 11 nařízení (ES) č. 520/2007 zavede každý členský stát program odběru vzorků pro odhad počtu uloveného tuňáka obecného podle velikosti.

2.   Odběr vzorků podle velikosti v klecích se provádí na vzorku 100 kusů na 100 tun živých ryb nebo na vzorku 10 % celkového počtu ryb umístěných v kleci. Velikostní vzorek, na základě délky nebo hmotnosti, se odebírá během výlovu farmy a z ryb uhynulých během přepravy v souladu s metodou přijatou ICCAT pro oznamování údajů v rámci úkolu II.

3.   Pro ryby chované déle než jeden rok se vytvoří doplňkové metody a postupy odběru vzorků.

4.   Odběr vzorků se provádí namátkově během odlovu a týká se všech klecí. Údaje o odběru vzorků provedeném v roce 2007 se oznámí ICCAT do 31. května 2008.

Článek 80i

Vedlejší úlovky

1.   Pro rybářská plavidla, která aktivně nebo neaktivně loví tuňáka obecného, se povolují vedlejší úlovky ve výši maximálně 8 % tuňáka obecného o váze menší než 30 kg a nejméně 10 kg.

2.   Procentní podíl uvedený v odstavci 1 se počítá buď na základě podílu celkových vedlejších úlovků na počtu ryb z celkového odlovu tuňáka obecného při vykládce těchto plavidel, nebo na základě jeho hmotnostního ekvivalentu v procentech.

3.   Vedlejší úlovky musí být odečteny od kvóty členského státu vlajky. Vhazování mrtvých ryb z vedlejších úlovků zpět do moře se zakazuje a tyto ryby se odečítají od kvóty členského státu vlajky.

4.   Článek 80n a čl. 80p odst. 3 se použijí na vykládku vedlejších úlovků tuňáka obecného.

Článek 80j

Rekreační rybolov

1.   V rámci rekreačního rybolovu se zakazuje lovit, držet na palubě, překládat a vykládat více než jeden kus tuňáka obecného při každém vyplutí na moře.

2.   Uvádění na trh tuňáka obecného uloveného při rekreačním rybolovu se zakazuje, vyjma pro charitativní účely.

3.   Každý členský stát zaznamenává údaje o odlovu z rekreačního rybolovu a předává tyto údaje Komisi. Komise předává tyto informace Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

4.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci rekreačního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypouštění tuňáka obecného chyceného živého, zejména mladých jedinců.

Článek 80k

Sportovní rybolov

1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření s cílem regulovat sportovní rybolov, zejména prostřednictvím povolení k rybolovu.

2.   Uvádění tuňáka obecného uloveného při soutěži ve sportovním rybolovu na trh se zakazuje, vyjma pro charitativní účely.

3.   Každý členský stát zaznamenává údaje o odlovu ze sportovního rybolovu a předává tyto údaje Komisi. Komise předává tyto informace Stálému výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

4.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby v rámci sportovního rybolovu zajistil v co největším rozsahu vypouštění tuňáka obecného chyceného živého, zejména mladých jedinců.

ODDÍL 3

Kontrolní opatření

Článek 80l

Rejstřík plavidel oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného

1.   Do 14. června 2007 zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech rybářských plavidel plujících pod jeho vlajkou, která jsou na základě zvláštního povolení pro rybolov oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři.

2.   Před 15. červnem 2007 zašle Komise tyto informace výkonnému sekretariátu ICCAT tak, aby tato plavidla mohla byla zanesena do záznamů ICCAT o plavidlech oprávněných lovit tuňáka obecného.

3.   Rybářská plavidla Společenství, na něž se vztahuje tento článek a která nejsou zanesena v záznamech ICCAT, nesmějí lovit, přechovávat na palubě, překládat, přepravovat, přemísťovat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

4.   Ustanovení čl. 8a odst. 2, 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1936/2001 se použijí obdobně.

Článek 80m

Rejstřík pastí na tuňáky oprávněných lovit tuňáka obecného

1.   Do 14. června 2007 zašle každý členský stát Komisi elektronickou cestou seznam všech svých povolených pastí na tuňáky, které jsou na základě zvláštní licence k rybolovu oprávněny aktivně lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři. Seznam obsahuje názvy pastí a registrační číslo.

2.   Před 15. červnem 2007 Komise zašle tento seznam výkonnému sekretariátu ICCAT tak, aby tyto pasti na tuňáky mohly být zaneseny do záznamů ICCAT o pastech na tuňáky oprávněných lovit tuňáka obecného.

3.   Pasti Společenství na tuňáky, které nejsou zaneseny v záznamech ICCAT, nesmějí lovit, držet, překládat ani vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři.

4.   Ustanovení čl. 8a odst. 2, 4, 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1936/2001 se použijí obdobně.

Článek 80n

Určené přístavy

1.   Zakazuje se vykládat nebo překládat jakékoli množství tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři z plavidel uvedených ve článku 80l na jiných místech než v přístavech určených smluvními stranami úmluvy a členskými státy.

2.   Členské státy určí místo, které slouží pro vykládku, nebo místo blízko pobřeží (určené přístavy), kde je povolena vykládka a překládka tuňáka obecného.

3.   Členské státy předloží Komisi seznam určených přístavů do 14. června 2007. Komise tyto informace předá výkonnému sekretariátu ICCAT před 15. červnem 2007. Veškeré pozdější změny seznamu se oznamují Komisi za účelem předání výkonnému sekretariátu ICCAT nejméně patnáct dní před vstupem změny v platnost.

Článek 80o

Překládka

1.   Odchylně od článku 11 nařízení (EHS) č. 2847/93 je překládka tuňáka obecného na moři ve východním Atlantiku a Středozemním moři zakázána, s výjimkou překládky prováděné velkými rybářskými plavidly lovícími tuňáka obecného na dlouhou lovnou šňůru vykonávajícími činnost v souladu s doporučením 2005-06, které stanoví program překládky pro velká rybářská plavidla lovící tuňáky na dlouhou lovnou šňůru v platném znění.

2.   Před vplutím do přístavu velitel přijímajícího plavidla (plavidlo provádějící odlov nebo plavidlo pro zpracování) nebo jeho zástupce poskytne příslušným orgánům členského státu, jehož přístav chce použít, nejméně 48 hodin před očekávaným časem připlutí tyto informace:

3.   Plavidlům provádějícím odlov není dovoleno provádět překládku, pokud neobdržely předchozí oprávnění od svého státu vlajky.

4.   Velitel plavidla provádějícího odlov uvědomí před zahájením překládky svůj stát vlajky:

5.   Příslušný orgán členského státu, v jehož přístavu se překládka uskutečňuje, provádí inspekci přijímajícího plavidla v okamžiku připlutí a kontroluje náklad a dokumentaci související s činností překládky.

6.   Příslušný orgán členského státu, v jehož přístavu se překládka uskutečňuje, zašle záznam o překládce orgánu státu vlajky rybářského plavidla provádějícího odlov do 48 hodin po ukončení překládky.

7.   Velitel plavidla Společenství uvedeného v článku 80l vyplní a předá prohlášení o překládce ICCAT příslušným orgánům členského státu, pod jehož vlajkou plavidlo pluje. Prohlášení se předá nejpozději patnáct dní po dni překládky v přístavu v souladu se vzorem uvedeným v části III přílohy XVIa.

Článek 80p

Požadavky na vedení záznamů

1.   Kromě dodržování článků 6 a 8 nařízení (EHS) č. 2847/93 zaznamenává velitel plavidla Společenství uvedeného v článku 80l do lodního deníku, přichází-li to v úvahu, informace uvedené v části II přílohy XVIa.

2.   Velitel plavidla Společenství uvedeného v článku 80l, které provádí společné rybolovné operace, zaznamenává do lodního deníku tyto doplňující informace:

3.   Pokud plavidlo provádějící odlov, které se účastní společné rybolovné operace, vykazuje množství tuňáka obecného odlovené svými lovnými zařízeními, uvede velitel pro každý odlov plavidlo nebo plavidla a stát nebo státy vlajky, od jejichž kvót se odlovy odpočítávají.

4.   Odchylně od článku 7 nařízení (EHS) č. 2847/93 oznámí velitel plavidla Společenství uvedeného v článku 80l tohoto nařízení nebo jeho zástupce příslušnému orgánu členského státu (včetně členského státu vlajky) nebo smluvní strany úmluvy, jejichž přístavy nebo vykládkové zařízení hodlá využít, nejméně čtyři hodiny před předpokládaným časem připlutí do přístavu:

5.   V případě vykládky v určeném přístavu členského státu jiného než členského státu vlajky zašle příslušný orgán tohoto členského státu orgánu vlajky plavidla záznam o vykládce do 48 hodin po ukončení vykládky.

Článek 80q

Kontrola v přístavu nebo v hospodářství

1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že všechna plavidla uvedená v rejstříku ICCAT o plavidlech oprávněných lovit tuňáka obecného, která vplouvají do určeného přístavu za účelem vykládky nebo překládky tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, jsou v přístavu podrobena inspekci.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření ke kontrole umisťování tuňáka obecného do klece ve výkrmnách nebo v chovných hospodářstvích podléhajících jejich pravomoci.

3.   Pokud se výkrmny nebo chovná hospodářství nacházejí na volném moři, použije se odstavec 2 obdobně na členské státy, v nichž jsou usazeny fyzické nebo právnické osoby odpovědné za výkrmnu nebo chovné hospodářství.

Článek 80r

Zprávy o úlovcích

1.   Velitel rybářského plavidla provádějícího odlov uvedeného v článku 80l zašle příslušným orgánům svého členského státu vlajky zprávu o úlovcích s uvedením množství tuňáka obecného uloveného svými plavidly, včetně nulových úlovků.

2.   Zpráva je poprvé předána do deseti dnů od vplutí do oblasti východního Atlantiku nebo Středozemního moře, nebo od začátku rybářského výjezdu. V případě společných rybolovných operací uvede velitel plavidla provádějícího odlov pro každý odlov plavidlo nebo plavidla, pro která se úlovky odpočítávají z kvóty státu nebo států vlajky.

3.   Ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost podává velitel rybářského plavidla zprávy o množství tuňáka obecného, včetně zpráv o nulovém úlovku, jednou za pět dnů.

4.   Každý členský stát zasílá obdržené zprávy o úlovcích elektronickou cestou nebo jiným způsobem Komisi. Komise zašle tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

5.   Členské státy uvědomí Komisi, v podobě snímatelné počítačem, do patnáctého dne každého měsíce o množstvích tuňáka obecného uloveného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, která byla vyložena, přeložena, ulovena do pasti nebo umístěna do klece plavidlem plujícím pod jejich vlajkou během předcházejícího měsíce.

Článek 80s

Křížové kontroly

1.   Členské státy ověřují, též s použitím systému sledování plavidel (VMS), údaje, předávání lodních deníků a související informace zaznamenané v lodních denících svých plavidel, v dokumentech o přemístění nebo překládce a v dokumentech o úlovcích.

2.   Členské státy provádějí správní křížové kontroly všech vykládek, všech překládek nebo umístění do klece porovnáním množství podle druhu uvedených v lodních denících plavidel nebo množství podle druhu uvedených v prohlášení o vykládce nebo v prohlášení o umístění do klece nebo jakémkoli jiném významném dokumentu, jako je faktura nebo dokumenty o prodeji.

Článek 80t

Umístění do klece

1.   Členský stát, jehož pravomoci podléhá výkrmna nebo chovné hospodářství pro tuňáka obecného, zašle do jednoho týdne po ukončení daného umístění do klece zprávu o umístění do klece potvrzenou pozorovatelem členskému státu nebo smluvní strany úmluvy, pod jejichž vlajkou provedla rybářská plavidla odlov tuňáka obecného, a Komisi. Komise zasílá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT. Tato zpráva obsahuje informace uvedené v prohlášení o umístění do klece podle článku 4b nařízení (ES) č. 1936/2001.

2.   Pokud se výkrmna nebo chovné hospodářství nachází na volném moři, použije se odstavec 1 obdobně na členské státy, v nichž jsou usazeny fyzické nebo právnické osoby za výkrmnu nebo chovné hospodářství odpovědné.

3.   Před každým přemístěním uvědomí příslušný orgán členského státu výkrmny nebo chovného hospodářství členský stát nebo smluvní stranu úmluvy, pod jehož vlajkou pluje plavidlo provádějící odlov, o přemístění množství ulovených rybářskými plavidly plujícími pod jeho vlajkou do klece.

Členský stát vlajky plavidla provádějícího odlov požádá příslušný orgán členského státu výkrmny nebo chovného hospodářství, aby zabavil úlovek a vypustil ryby do moře, pokud se po obdržení této informace domnívá, že:

4.   Velitel rybářského plavidla Společenství vyplní a zašle členskému státu vlajky nebo smluvní straně úmluvy vlajky prohlášení ICCAT o přemístění nejpozději patnáct dní ode dne přemístění na vlečná plavidla nebo do klece v souladu se vzorem uvedeným v části III přílohy XVIa. Prohlášení o přemístění doprovází přepravované ryby během přepravy do klece.

Článek 80u

Činnosti týkající se pastí

1.   Po ukončení každé rybolovné operace pomocí pastí na tuňáky se zaznamenají úlovky a záznamy o úlovcích se elektronickou cestou nebo jiným způsobem předají do 48 hodin od ukončení každé rybolovné operace příslušnému orgánu členského státu, v němž se past na tuňáky nachází.

2.   Každý členský stát zašle obdrženou zprávu o úlovcích elektronickou cestou Komisi. Komise zasílá tyto informace neprodleně sekretariátu ICCAT.

Článek 80v

Program pozorovatelů

1.   Každý členský stát zajistí na svých rybářských plavidlech delších než 15 metrů přítomnost pozorovatele na nejméně:

Úkoly pozorovatele jsou zejména:

Pozorovatel dále provádí vědeckou práci, jako například shromažďování údajů v rámci úkolu II podle definice ICCAT, které ICCAT požaduje, na základě pokynů Stálého výboru ICCAT pro výzkum a statistiku.

2.   Každý členský stát, jehož pravomoci podléhá výkrmna nebo chovné hospodářství pro tuňáka obecného, zajistí přítomnost pozorovatele během celého přemisťování tuňáka obecného do klece a celého odlovu ryb z hospodářství.

Úkolem pozorovatele je zejména:

Článek 80w

Financování

Zvláštní opatření pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři se považují, výhradně pro účely jejich financování, za plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 a jsou způsobilá podle čl. 21 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (5).

Článek 80x

Tržní opatření

1.   V rámci Společenství se zakazují obchod, vykládka, dovoz, vývoz, umisťování do klece pro účely výkrmu nebo chovu, zpětný vývoz a překládka východoatlantického a středomořského tuňáka obecného, které nejsou doprovázeny přesnými, úplnými a ověřenými dokumenty v souladu s požadavky této kapitoly.

2.   V rámci Společenství se zakazují obchod, dovoz, vykládka, umísťování do klece pro účely výkrmu nebo chovu, zpracování, vývoz, zpětný vývoz a překládka východoatlantického a středomořského tuňáka obecného (Thunnus thynnus) odloveného rybářskými plavidly, jejichž stát vlajky nemá kvótu, limit odlovu nebo příděl intenzity rybolovu pro východoatlantického a středomořského tuňáka obecného podle podmínek řídicích a ochranných opatření ICCAT, nebo pokud jsou rybolovné možnosti státu vlajky vyčerpány.

3.   V rámci Společenství se zakazují obchod, dovoz, vykládka, zpracování a vývoz z výkrmen nebo chovných hospodářství, které nejsou v souladu s doporučením ICCAT 2006-07 pro chov tuňáka obecného.

Článek 80y

Vyrovnávací koeficienty

K výpočtu ekvivalentu zaokrouhlené hmotnosti zpracovaného tuňáka obecného se použijí vyrovnávací koeficienty přijaté Stálým výborem ICCAT pro výzkum a statistiku.

Článek 80z

Programu společné mezinárodní inspekce ICCAT

1.   Ve Společenství se uplatňuje program společné mezinárodní inspekce ICCAT pro společné mezinárodní inspekce přijatý na čtvrtém pravidelném zasedání ICCAT (Madrid, listopad 1975). Znění programu je uvedeno v části IV přílohy XVIa.

2.   Členské státy, jejichž rybářská plavidla jsou oprávněna lovit tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři, přidělí inspektory, kteří provádějí inspekce na moři.

3.   Komise nebo jí určený subjekt může pro program přidělit inspektory Společenství.

4.   Komise nebo jí určený subjekt koordinuje činnosti týkající se dohledu a inspekce jménem Společenství. Ve shodě s dotčenými členskými státy může za tím účelem vypracovat společné inspekční programy, které Společenství umožní plnit závazky přijaté v rámci programu. Členské státy, jejichž plavidla loví tuňáka obecného, přijmou opatření nezbytná k usnadnění provádění těchto programů, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a o období a oblasti, v nichž mají být rozmístěny.

5.   Členské státy sdělí Komisi do 14. června 2007 jména inspektorů a názvy inspekčních plavidel, které hodlají přidělit programu v následujícím roce. S využitím těchto informací vypracuje Komise ve spolupráci s členskými státy plán účasti Společenství na programu v roce 2007, který zašle sekretariátu ICCAT a členským státům.“

2)

Příloha I D se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

3)

Znění přílohy II tohoto nařízení se vkládá jako příloha XVIa.

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/17

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/19

(1)

Ustanovení čl. 29 odst. 4 nařízení (ES) č. 318/2006 stanoví, že v hospodářských letech 2006/07, 2007/08 a 2008/09 se pozastavují dovozní cla pro doplňkové množství dovozu surového třtinového cukru pocházejícího ze států uvedených v příloze VI daného nařízení, aby bylo zajištěno odpovídající zásobování rafinerií Společenství.

(2)

Uvedené doplňkové množství by mělo být vypočítáno v souladu s článkem 19 nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2) na základě úplné předpokládané bilance Společenství týkající se zásobování surovým cukrem.

(3)

Pro hospodářský rok 2006/07 z bilance vyplývá potřeba dovézt doplňkové množství 334 025 surového cukru, aby mohly být pokryty potřeby rafinérií Společenství. Uvedené doplňkové množství zahrnuje odhad žádostí o dovozní licence pro poslední měsíce hospodářského roku 2006/07 uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1100/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro otevírání a správu celních kvót, v hospodářských letech 2006/07, 2007/08 a 2008/09, pro surový třtinový cukr určený k rafinaci pocházející z nejméně rozvinutých zemí, a prováděcí pravidla pro dovoz produktů čísla 1701 celního sazebníku pocházejících z nejméně rozvinutých zemí. (3)

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 1249/2006 ze dne 18. srpna 2006, kterým se stanoví doplňkové množství surového třtinového cukru pocházejícího ze států AKT a z Indie pro zásobování rafinerií na období od 1. července 2006 do 30. září 2007 (4) a nařízení Komise (ES) č. 92/2007 ze dne 30. ledna 2007, kterým se stanoví doplňkové množství surového třtinového cukru pocházejícího ze států AKT a z Indie pro zásobování rafinerií na hospodářský rok 2006/07 (5) již stanovily doplňková množství 82 500 tun a 120 000 tun. Bylo by tudíž vhodné stanovit konečné množství 131 525 tun doplňkového cukru pro hospodářský rok 2006/07.

(5)

Toto dostatečné zásobování rafinerií lze zajistit, pouze pokud se dodržují tradiční dohody o vývozu mezi zeměmi, které jsou příjemci podpory. Proto je zapotřebí vyhotovit rozklad v souvislosti se zeměmi, které jsou příjemci podpory, nebo skupinou těchto zemí. Pro Indii se otevírá množství 6 000 tun, kterým se celkové množství pro Indii pro hospodářský rok 2006/07 zvýší na 22 000 tun, což je z ekonomického hlediska považováno za přijatelnou velikost dodávky. Zbývající množství by měla být stanovena pro státy AKT, které se kolektivně zavázaly mezi sebou zavést postupy pro rozdělení množství tak, aby bylo zajištěno vhodné zásobování rafinérií.

(6)

Před dovozem tohoto doplňkového cukru je zapotřebí, aby provozovatelé rafinérií uzavřeli se zeměmi, které jsou příjemci podpory, a příslušnými obchodními subjekty dohody o zásobování a dodávce. S cílem umožnit jim, aby se včas připravili na uplatňování žádostí o dovozní licence, je vhodné zajistit vstup tohoto nařízení v platnost ode dne jeho vyhlášení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

a)

125 525 tun vyjádřených jako bílý cukr, pocházejících ze států uvedených v příloze VI nařízení (ES) č. 318/2006 s výjimkou Indie;

b)

6 000 tun vyjádřených jako bílý cukr, pocházejících z Indie.

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/21

(1)

Cílem nařízení (ES) č. 2160/2003 je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce, zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil jejich výskyt a riziko, jež představují pro veřejné zdraví.

(2)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví cíl Společenství zaměřený na snížení výskytu všech sérotypů salmonely s významem pro veřejné zdraví u brojlerů na úrovni primární produkce. Toto snížení je důležité s ohledem na přísná opatření, která se mají v souladu s uvedeným nařízením od 12. prosince 2010 vztahovat na čerstvé maso z infikovaných hejn brojlerů. Zejména čerstvé drůbeží maso, včetně masa brojlerů, nesmí být uváděno na trh k lidské spotřebě, není-li splněno kritérium nepřítomnosti salmonel v 25 gramech tohoto masa.

(3)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví, že cíl Společenství má zahrnovat číselné vyjádření maximálního procenta epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní, a/nebo minimálního procenta snížení počtu epizootologických jednotek, které zůstávají pozitivní, jakož i nejzazší termín, do kterého musí být cíle dosaženo, a definici vyšetřovacích programů nezbytných pro ověření toho, zda bylo cíle dosaženo. Popřípadě je také třeba zahrnout definici sérotypů, které mají význam pro veřejné zdraví.

(4)

Aby bylo možno stanovit cíl Společenství, byly shromážděny srovnatelné údaje o výskytu dotyčných sérotypů salmonel v hejnech brojlerů v členských státech v souladu s rozhodnutím Komise 2005/636/ES (2) o základním průzkumu výskytu Salmonelly spp. v hejnech brojlerů.

(5)

Nařízení (ES) č. 2160/2003 stanoví, že během přechodného tříletého období se cíl Společenství stanovený pro brojlery týká pouze salmonel Salmonella enteritidis a Salmonella typhimurium. Další sérotypy s významem pro veřejné zdraví lze vzít v úvahu po tomto období.

(6)

V zájmu ověření pokroku při dosahování cíle Společenství je třeba v tomto nařízení stanovit, aby byl prováděn opakovaný odběr vzorků u hejn brojlerů.

(7)

V souladu s článkem 15 nařízení (ES) č. 2160/2003 byl před stanovením cíle Společenství týkajícího se brojlerů konzultován Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Pracovní skupina úřadu EFSA pro sběr údajů o zoonózách přijala dne 28. března 2007 zprávu o analýze základního průzkumu výskytu salmonel v hejnech brojlerů Gallus gallus v EU v období 2005–2006, jejíž část A obsahuje odhady výskytu salmonel (3).

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 1091/2005 ze dne 12. července 2005, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumicích metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel (4), bylo nahrazeno nařízením Komise (ES) č. 1177/2006 ze dne 1. srpna 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, pokud jde o požadavky na používání určitých tlumicích metod v rámci národních programů pro tlumení salmonel u drůbeže (5). V zájmu přehlednosti je třeba zrušit nařízení (ES) č. 1091/2005.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/26

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1112/2002 (2) a (ES) č. 2229/2004 (3) stanoví prováděcí pravidla pro čtvrtou etapu pracovního programu podle čl. 8 odst. 2 směrnice 91/414/EHS a obsahují seznam účinných látek spadajících do této etapy.

(2)

Ukázalo se, že některé účinné látky uvedené na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 2229/2004 nikdy nebyly na trhu jako přípravky na ochranu rostlin, jak je vymezuje směrnice 91/414/EHS, a proto se neměly na daném seznamu uvádět. Tyto látky by se měly z daného seznamu vyškrtnout.

(3)

Nařízení (ES) č. 2229/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/28

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2015/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se pro roky 2007 a 2008 stanoví rybolovná práva pro populace hlubinných ryb pro rybářská plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty pro roky 2007 a 2008.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/30

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 41/2007 ze dne 21. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2007.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2007.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/32

(1)

Dne 24. ledna 2006 přijala Rada rozhodnutí 2006/116/ES o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2006 do 25. ledna 2010 (1).

(2)

Poté, co odstoupil pan CEREXHE, se uvolnilo místo náhradníka Výboru regionů,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/33

(1)

Německo dopisem ze dne 22. srpna 2005, který byl registrován dne 26. srpna 2005, oznámilo svůj záměr poskytnout Volkswerft Stralsund regionální investiční podporu. Komise požádala dopisem ze dne 13. září 2005 o informace, jež Německo poskytlo v dopise ze dne 14. října 2005 registrovaném dne 17. října 2005. Komise požádala dopisem ze dne 18. listopadu 2005 o doplňující informace, jež Německo předložilo v dopise ze dne 19. prosince 2005 registrovaném dne 20. prosince 2005.

(2)

Dne 22. února 2006 zahájila Komise formální vyšetřovací řízení této údajné státní podpory. Rozhodnutí Komise zahájit formální vyšetřovací řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k této podpoře vyjádřily. Dopisem ze dne 10. května 2006 registrovaným dne 11. května 2006 předložil příjemce, Volkswerft Stralsund, odpověď. Stanovisko Svazu pro loďařství a námořní techniku (Verbands für Schiffbau und Meerestechnik) bylo doručeno dopisem ze dne 11. května 2006, jenž byl registrován téhož dne, stejně jako stanovisko Danske Maritime, dánského svazu pro námořní dopravu.

(3)

Tato stanoviska byla předložena německým úřadům dopisy ze dne 12. května 2006 a dne 19. května 2006. Odpověď Německa na tato stanoviska byla předána v dopise ze dne 2. června 2006, registrovaném téhož dne.

(4)

Odpověď Německa na zahájení formálního vyšetřovacího řízení byla doručena v dopise ze dne 7. dubna 2006, registrovaném téhož dne. Komise požádala dopisem ze dne 26. července 2006 o doplňující informace, jež Německo sdělilo v dopise ze dne 22. srpna 2006 registrovaném dne 23. srpna 2006.

(5)

Příjemcem podpory je Volkswerft Stralsund GmbH (Loděnice Stralsund, dále jen „VWS“), jež je umístěna ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko, oblasti podporované ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES. VWS patří do dánské AP Möller-Gruppe a je součástí loďařské skupiny pod vedením Odense Steel Shipyard Ltd. VWS je velkým podnikem a není malým či středním podnikem ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, pokud jde o definici velmi malých, malých a středních podniků (3).

(6)

Loděnice působí v oblasti projekce a výroby námořních plavidel, jakož i opravy a přestavby plavidel. VWS vyrábí zejména středně velké kontejnerové lodě, ale též osobní lodě, trajekty a speciální lodě, jako bagrovací lodě, kabelové lodě, kotevní čluny, jakož i lodě na odstraňování znečištění. Loděnice je uzpůsobena pro lodě do délky 260 m.

(7)

Prefabrikace jednotlivých komponent až do velikosti sekce trupu je prováděna ve specializovaných výrobních linkách. Konečná montáž se uskutečňuje po předchozí konzervaci a nanášení barvy v montážní hale, ve které je možná stavba lodí až do délky 300 m. Spouštění lodí se uskutečňuje za pomoci lodního výtahu o délce 230 m. Tento lodní výtah omezuje výrobní program lodí VWS na lodi o maximální délce 260 m.

(8)

VWS zamýšlí produkci modernizovat, racionalizovat a připůsobit ji mezinárodní poptávce, aby byla i nadále na světovém trhu konkurenceschopnou. VWS vychází z předpokladu, že výhodné tržní podmínky pro obchodní lodě budou trvat ještě určitý počet let, a z toho, že dojde k posunu poptávky ve prospěch lodí třídy panamax, jež VWS v současnosti není schopna vyrábět s konkurenceschopnými náklady. Lodě panamax jsou největší lodě, které mohou proplout Panamským průplavem, tj. lodě o maximální délce 300 m a maximální šíři 32,2 m.

(9)

Za účelem zvýšení produktivity a umožnění výroby větších lodí třídy panamax uskutečňuje VWS v současnosti investiční záměr. Tento investiční záměr umožní VWS být konkurenceschopnou v tržním segmentu lodí třídy panamax a tím zvýší odbytové možnosti loděnice. VWS vychází z toho, že dojde k rovnoměrnějšímu vytížení stávajících výrobních zařízení, a tím ke snížení výrobních nákladů na jednu loď, a v důsledku toho stoupne produktivita loděnice.

(10)

Investice se týkají jednak zpracování oceli (výroba obložení a sekcí, konzervace), což má umožnit výrobu a zpracování větších ocelových konstrukcí (sekcí), a jednak prodloužení lodního výtahu o 40 m, aby mohly být spouštěny větší lodě.

(11)

V oblasti výroby obložení a sekcí má být ve stávající výrobní hale postavena nová výrobní linka pro obložení a dílčí sekce větších typů lodí. Na lodním skluzu mají být kromě toho umístěna čtyři dodatečná stavební místa pro výrobu větších sekcí. V oblasti konzervace se investice týkají zvětšení dvou ze stávajících čtyř kabin konzervačních zařízení, což má umožnit konzervaci větších sekcí. Možnost vyrábět a opracovávat větší ocelové konstrukce je z ekonomického a technického ohledu pro výrobu větších lodí nezbytná, neboť konečná montáž větších lodí z menších sekcí by byla neefektivní. Kapacita lodního výtahu bude v důsledku prodloužení nastavena na kapacitu lodní haly.

(12)

Po dokončení investičního záměru vzroste podle informací, které předložilo Německo, produktivita z cca. […] (4) t oceli na 1 000 odpracovaných hodin v roce 2005 na […] t na 1 000 odpracovaných hodin. Kapacita loděnice, měřena v CGT (compensated gross tonnage, kompenzovaná hrubá prostornost) v důsledku tohoto investičního záměru nebude zvětšena, dojde pouze k přesunu těžiště výroby od středních kontejnerových lodí k velkým kontejnerovým lodím. Kapacita zpracování oceli této loděnice se zvýší z 56 000 t v roce 2005 na 64 000 t ročně po dokončení investičního záměru.

(13)

Investiční záměr byl zahájen na začátku roku 2005 a byl dokončen dne 28. února 2006. V jeho důsledku vznikne 207 nových přímých pracovních míst.

(14)

Investiční záměr předpokládá zmenšení vertikální integrace loděnice. Podíl výkonů, které jsou zadávány externím podnikům, se má zvýšit z 17 % výrobních hodin v roce 2005 na 28 % do konce roku 2007. Očekává se, že v důsledku zvýšeného zadávání zakázek externím podnikům vznikne v regionu Stralsund 400 nových pracovních míst.

(15)

Celkové náklady investičního záměru činí 18 669 000 EUR a odpovídají tudíž nákladům způsobilým pro podporu. Tyto náklady mohou být následujícně upřesněny:

(16)

Německo zamýšlí poskytnout investiční podporu ve výši 4 200 500 EUR, což odpovídá 22,5 % z 18 669 000 EUR způsobilých investičních nákladů. Podpora je poskytována na základě dvou schválených režimů regionálních podpor (5). Žádost o poskytnutí státní podpory byla podána před zahájením investičního záměru.

(17)

Komise zahájila formální vyšetřovací řízení, neboť měla pochybnosti o slučitelnosti podpory se společným trhem. Komise má pochybnosti o tom, zdali investice do výroby obložení a sekcí nepřesahují investice pro pouhé zvýšení produktivity stávajícího výrobního zařízení. Komise měla dále pochybnosti o tom, zda se u investic do konzervačního zařízení a prodloužení lodního výtahu jedná o způsobilé investice, neboť jejich cílem se nezdálo být zvýšení produktivity těchto zařízení.

(18)

Kromě toho měla Komise pochybnosti, jestli by investice VWS mohly vést k takovému rozšíření kapacit loděnice, které by nebylo slučitelné s ustanoveními rámce pro státní podporu na stavbu lodí (6) a se společným trhem.

(19)

Komisi byla doručena stanoviska příjemce státní podpory a Německého svazu pro loďařství a námořní techniku, jakož i dánského svazu pro námořní dopravu.

(20)

VWS ve svém stanovisku zdůrazňuje, že cílem investičního záměru je zvýšení produktivity a vytížení stávajícího výrobního zařízení. Dále uvádí, že zvýšení kapacity loděnice není ani cílem investičního záměru a provedení záměru nebude mít ani takový dopad. Investiční záměr je naopak předpokladem pro inovaci výrobků a pro vstup na segment trhu s loděmi třídy panamax. VWS uvádí, že trh lodí s objemem skladovací kapacity mezi 2 500 a 4 999 TEU (7) představuje pro loděnici optimální tržní segment, neboť tento segment má celosvětově nejvyšší možnosti odbytu a konkurenční tlak je v Evropě nízký.

(21)

VWS dále poukazuje na skutečnost, že loděnice byla v důsledku přestavby provedené mezi roky 1993 a 1998 dimenzovaná jako loděnice pro lodi třídy třídy panamax, coz je zřetelné na velikosti stavební haly. Avšak v okamžiku přestavby nebyl přesun poptávky na světovém trhu směrem k lodím třídy panamax odhadnutelný. Kromě toho již Bremer Vulkan – tehdejší majitel VWS – vlastnil loděnice, které byly schopny vyrábět lodě třídy panamax a proto koncept společnosti Bremer Vulkan předvídal pro VWS produkci menších typů lodí a lodní výtah o délce 230 m byl považován za dostatečný.

(22)

VWS uvádí, že se tržní situace pro VWS v posledních letech v důsledku různých faktorů změnila. Společnost Bremer Vulkan již neexistuje. Kvůli nedostatečné poptávce po původním sortimentu výrobků se loděnice soustředila na kontejnerové lodě o kapacitě do 3 000 TEU, jakož i na velké, speciální off-shore zásobovací lodě. Loď přepravující volně ložený náklad, rybářské lodě, lodě pro přepravu osob a tankery, které patřily do původního sortimentu výrobků, již nejsou poptávány a proto také ani nejsou vyráběny. VWS dále uvádí, že pro trh s menšími kontejnerovými loděmi je charakteristický silný konkurenční tlak v Německu a částečně v Polsku, zatímco větší kontejnerové lodě třídy panamax jsou vyráběny jen několika evropskými loděnicemi. VWS uvádí, že technické vybavení VWS, a to zejména stavební haly, již umožňuje výrobu lodí třídy panamax.

(23)

Aby bylo možné lodě třídy panamax hospodárně vyrábět, jsou však technické přestavby loděnice nezbytné. Do dnešní doby vyráběla VWS lodě o velikosti mezi 2 100 a 3 000 TEU a délce od 197 do 237 m. Tyto lodě byly vyráběny z 95 až 111 ocelových sekcí o délce do 16 m. Velikost těchto sekcí je omezena prostorem, který je k dispozici v dílnách a konzervačních zařízeních. Lodě třídy panamax mají délku 295 m. Bez změn technických zařízení musejí být tyto lodě vyráběny ze 170 ocelových sekcí na loď, což by při nezměněné velikosti sekcí mělo za následek nárůst nákladů na zpracování o 60 až 70 %. S ohledem na skutečnost, že tržní cena těchto lodí je jen o 20 až 23 % vyšší, musí VWS zvýšit svoji produktivitu, aby mohla tyto lodě hospodárně vyrábět. V důsledku toho jsou investice do zvětšení dvou stávajících kabin konzervačních zařízení a rozšíření výroby obložení a sekcí nevyhnutelné, aby bylo možné vyrábět a zpracovávat sekce o délce do 32 m.

(24)

VWS poukazuje na skutečnost, že spouštění lodí třídy panamax na vodu je možné již se stávajícím lodním výtahem o délce 230 m. Část trupu lodi, jež přesahuje délku lodního výtahu by musela být nesena např. plovoucím jeřábem. Takovýto postup však skýtá různá nebezpečí a zapříčiňuje vyšší náklady.

(25)

S ohledem na kapacitu loděnice sdělila VWS, že celková kapacita loděnice změřená v CGT nebude zvětšena. V roce 2005 vyrobila VWS šest kontejnerových lodí o kapacitě 2 500 TEU, což odpovídá 110 000 CGT. Při tom bylo za 1,725 milionů pracovních hodin zpracováno 56 000 t oceli. Po ukončení investičního záměru může loděnice v letech 2006 a 2007 vyrobit ročně sedm lodí třídy panamax při spotřebě 64 000 t oceli a 1,9 milionů pracovních hodin. Toto odpovídá ročně 108 000 CGT v roce 2006 a 2007. Při CGT setrvávající na stejné úrovni se objem pracovních hodin a zpracované oceli zvýší o 14 %.

(26)

VWS zdůrazňuje, že smlouvy o výrobě lodí třídy panamax byly uzavřeny v roce 2003, když se poptávka po malých lodích přesouvala směrem k velkým lodím a dále, že tento přesun poptávky by vážně ohrožoval další existenci loděnice, pokud by tato dále stavěla jen menší lodě. Šetření výrobních procesů v loděnici ukázalo, že s uvedenými investicemi je možná výroba větších lodí při produktivitě, jež není v rozporu s hospodářskou soutěží.

(27)

V tržním segmentu lodí o velikosti mezi 2 500 a 4 000 TEU (22 000 až 50 000 CGT), tj. segmentu, pro který bude v budoucnosti vyrábět VWS jsou činné pouze následující loděnice: Německé Aker TW (HDW und Schichau Seebeck), jakož i polské loděnice v Gdyni a Štětíně.

(28)

Po Koreji s 39,1 % a před Čínou s 24,8 % dosahují evropské loděnice v tomto segmentu s 26,3 % druhý nejvyšší tržní podíl na světě. Korea a Čína jsou v tomto segmentu tedy nejsilnějšími konkurenty a budou v budoucnosti určovat podmínky hospodářské soutěže. Pokud by VWS nevstoupila na trh s loděmi třídy panamax, byla by jednak dále činná na trhu s příbřežními plavidly, pro který je charakteristická silná konkurence mezi evropskými výrobci navzájem a jednak by se sama vyloučila z rychle expandujícího trhu s loděmi třídy panamax. VWS předložila údaje, jež dokládají přesun trhu směrem k větším lodím a nadprůměrný růst trhu u lodí mezi 2 500 a 5 000 TEU.

(29)

Německý svaz pro stavbu lodí a námořní techniku (dále jen „svaz“) poznamenává, že pochybnosti Komise s ohledem na možné rozšíření kapacity nemohou být z rámce pro státní podporu pro stavbu lodí odvozeny. Tyto pochybnosti současný stav trhu nepotvrzuje a plánovaná podpora ani nezpůsobuje narušení hospodářské soutěže.

(30)

Svaz uvádí, že se orientace politiky EU v oblasti státních podpor pro stavbu lodí v minulých letech změnila. Rámec pro státní podporu pro stavbu lodí neobsahuje úpravu, jež zakazuje poskytování investiční podpory pro rozšíření kapacit. Svaz vychází z toho, že by taková úprava již nebyla považována za účelnou. Svaz dále poukazuje na to, že pokud to bylo možné, bylo v rámci pro stavbu lodí od ustanovení specifických pro toto odvětví upuštěno. Otázka kapacity je zmiňována pouze v souvislosti s podporami na ukončení činnosti. Další typy podpory, např. podpory na restrukturalizaci, spadají pod všeobecná pravidla pro státní podpory.

(31)

Svaz dále uvádí, že restriktivní výklad těchto předpisů je v rozporu s iniciativou LeaderSHIP 2015, která představuje část realizace lisabonské strategie. Konkurenceschopnost a produktivita evropského průmyslu by měla být zvýšena investicemi do výzkumu, vývoje a inovací, což zahrnuje i investice do moderního vybavení produkce. Pokud by státní podpory na investice nemohly být vázány na rozšiřování kapacit, odporovalo by to cíli iniciativy LeaderSHIP 2015 a zejména cíli udržet a zlepšit postavení ve vybraných segmentech trhu. Jedním z těchto segmentů trhu je trh pro malé a střední kontejnerové lodě, na němž Evropa zaujímá ve srovnání s Koreou a Čínou stále velmi dobrou pozici na trhu.

(32)

Svaz se domnívá, že plánované investice nenarušují hospodářskou soutěž. V současné době neexistují žádné nadbytečné kapacity, neboť světový trh pro stavbu lodí zažívá rozkvět. Poptávka je trvale příznivá, přičemž v letech 2008/2009 se očekává její mírné oslabení. Díky trvale rostoucímu světovému obchodu roste rovněž námořní doprava. To se týká zejména přepravy průmyslového zboží kontejnerovými loděmi. Poptávka po těchto typech lodí proto dále poroste.

(33)

V důsledku plánovaných investic bude VWS schopna vyrábět kontejnerové lodě až do velikosti 5 000 TEU. Zatím mohly být ve VWS stavěny lodě s nákladní kapacitou do 3 000 TEU. Pro trh pro kontejnerové lodě do 3 000 TEU je charakteristická silná konkurence, neboť tyto lodě jsou stavěny ve více německých loděnicích, také však v jiných evropských loděnicích, zejména v polských loděnicích v Gdyni a ve Štětíně. Největšími konkurenty jsou však Korea a Čína.

(34)

Trh s loďmi s nákladní kapacitou nad 3 000 TEU vykazuje odlišnou strukturu. Německé a polské loděnice sice disponují technickým vybavením pro stavbu těchto lodí, ale tento typ lodí se téměř výhradně staví v Koreji a Číně.

(35)

Svaz hodnotí potenciál růstu tržního segmentu lodí nad 3 000 TEU pozitivně a vychází při tom ze stálého růstu segmentu kontejnerových lodí třídy panamax v posledních letech. Svaz zdůrazňuje, že investice VWS nepovedou k narušení vnitroevropské hospodářské soutěže, neboť tyto typy lodí jsou v současnosti vyráběny téměř výhradně v Koreji a Číně. Dále je nutno vzít v úvahu, že Čína svoje kapacity stavby lodí a svůj tržní podíl dále rozšíří, což dokládá, že se jedná o konkurenci globální a nikoliv evropskou. Omezení investic evropských loděnic by tudíž přineslo výhody pouze konkurentům v Koreji a Číně.

(36)

Dánský svaz pro námořní dopravu uvádí, že daná státní podpora by nevedla k narušení hospodářské soutěže, neboť druhy lodí, které VWS vyrábí a v budoucnosti bude vyrábět, se nepřekrývají s výrobním programem dánských loděnic. Dánský svaz pro námořní dopravu dále uvádí, že záměrem plánované státní podpory je posílení konkurenceschopnosti VWS na trhu s většími kontejnerovými loděmi. Soutěžitelé v tomto novém segmentu trhu budou pravděpodobně pocházet zejména z neevropských třetích zemí. Dále je zřetelný posun poptávky směrem k větším lodím.

(37)

Dánský svaz pro námořní dopravu kromě toho uvádí, že loďařský průmysl je v mimoevropských zemích silně subvencován. Evropský loďařský průmysl musí provádět rozsáhlé investice, aby obstál v narůstajícím konkurenčním tlaku.

(38)

Ve svém stanovisku k zahájení formálního vyšetřovacího řízení Německo upozorňuje na to, že bod 26 rámce pro státní podporu pro stavbu lodí neobsahuje žádná ustanovení ohledně kapacity. V bodě 26 není zejména obsaženo ustanovení, které by státní podpory pro investice u těch projektů, které v důsledku rozšíření kapacit vedou ke zvýšení produktivity, označovalo za nepřípustné. Německo dále uvádí, že zvýšení produktivity loďařského průmyslu je jedním z hlavních cílů politiky Společenství v tomto odvětví. Odkazuje se proto na iniciativu LeaderSHIP 2015, jež je zaměřena na zlepšení postavení evropských loděnic v hospodářské soutěži, jakož i na odstranění znevýhodnění, jež pro evropský loďařský průmysl vyplývají z subvencování loďařství v Asii. Podle názoru Německa může být tohoto cíle dosaženo pouze zvýšením produktivity.

(39)

Německo se dále domnívá, že z bodu 3 rámce pro státní podporu pro stavbu lodí není možné odvodit, zda při posuzování slučitelnosti se společným trhem mají být zohledněny dopady investičního záměru na kapacity. Německo dále uvádí, že loďařský průmysl již není charakterizován znaky uvedenými v čísle 3 rámce pro státní podporu pro stavbu lodí, nýbrž se v současnosti vyznačuje dobrým stavem zakázek, vysokými cenami a omezením kapacit.

(40)

Německo dále zdůrazňuje, že se podíl evropského průmyslu stavby lodí v posledních desetiletích snížil a že díky státním podporám Japonsko, Korea a Čína své podíly zvýšily. Tato podpora je uvedena v bodě 3 písm. 3 rámce pro státní podporu pro stavbu lodí jako jeden z faktorů specifických pro sektor, jenž je třeba zohlednit. Evropské loděnice proto musí vynaložit veškeré úsilí, aby zvýšily svou produktivitu.

(41)

Německo se domnívá, že každé zvýšení produktivity automaticky zvýší výrobu v daném zařízení. Zvýšení produktivity podle rámce pro státní podporu pro stavbu lodí nemůže proto zahrnovat opatření, v jehož důsledku by stejné množství bylo vyráběno s menším nákladem. Dále Německo odkazuje na to, že regionální podpory mají přispívat k regionálnímu rozvoji a k vytváření pracovních míst. Zvýšení produktivity v tomto smyslu nesmí mít za následek úbytek pracovních míst.

(42)

Pokud jde o situaci na trhu, Německo vysvětluje, že nákladní doprava roste a v segmentu kontejnerových lodí lze pozorovat trend směřující k využívání větších lodí. Již nyní existují lodě s nákladovou kapacitou 5 000 TEU a v novějších prognózách se hovoří dokonce o plavidlech s nákladovou kapacitou 8 000 TEU. S ohledem na skutečnost, že takovéto velké lodě mohou vplout jen do některých přístavů, jsou pro vyložení nákladu i nadále nezbytné menší lodě, jež v budoucnosti budou vyráběny VWS. Posun poptávky směrem k větším lodím nebude proto mít žádný negativní vliv na poptávku po menších lodích, jež jsou vyráběny VWS.

(43)

Německo předkládá podrobné údaje k investičnímu záměru VWS, ke kapacitě zpracování oceli, k množství vynaložené práce a produktivitě loděnice před provedením záměru a po jeho dokončení. Německo uvádí, že investice jsou nezbytné pro udržení konkurenceschopnosti loděnice a pro zabezpečení stávajících 1 200 pracovních míst.

(44)

S ohledem na potencionální rozšíření kapacity loděnice v důsledku investic uvádí Německo, že investice se netýkají žádných oblastí, jež jsou považovány za technické omezení kapacit. Při rozhodování o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise objasnila, že tato technická omezení kapacit určují kapacitu loděnice. Německo proto uvádí, že se kapacita loděnice, poměřovaná podle kritérií stanovených Komisí, nezmění.

(45)

Německo dále uvádí, že čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES není poskytnutím investiční podpory dotčen a odkazuje na princip tržně jednajícího investora. Při přihlédnutí ke skutečnosti, že VWS sama nese 77,5 % investičních nákladů a tím podstupuje riziko, je možné předpokládat, že investice vyhovují kritériím tržního hospodaření.

(46)

Podle názoru Německa tato investiční podpora nenarušuje hospodářskou soutěž a čl. 87 odst. 1 není dotčen z toho důvodu, že loďařství je světovým trhem, jenž je již v současnosti narušován asijskými loděnicemi. Dále jsou kapacity evropských loděnic ve vysoké míře vytížené a v následujících letech je třeba počítat se značnou možností růstu. Při hodnocení tržní situace je dále třeba zohlednit pouze soutěžitele, kteří jsou činní ve stejném segmentu trhu, tj. ve výrobě lodí třídy panamax. Knihy zakázek těchto soutěžitelů jsou pro následující roky plné a jejich kapacity jsou také vytížené.

(47)

Co se týče budoucího vývoje trhu a potencionálních budoucích nadměrných kapacit, jež jsou zmíněny v rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, odkazuje Německo na malou spolehlivost prognóz a poznamenává, že Komise nepředložila žádné doklady o očekávaném vývoji trhu. Skutečnost, že v budoucnosti případně vzniknou nadměrné kapacity, nesmí vést k hodnocení, že již státní podpory, jež jsou v současnosti plánované, mají za následek narušení hospodářské soutěže ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Ze stejných důvodů není poškozován obchod mezi členskými státy.

(48)

Konečně, co se týče slučitelnosti s čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES, namítá Německo, že státní podpora je v souladu s evropskou hospodářskou politikou, jejímž cílem je zlepšení situace a konkurenceschopnosti evropského loďařského průmyslu, což sleduje také iniciativa LeaderSHIP 2015.

(49)

Německo poznamenává, že stanoviska zúčastněných stran podporují hodnocení Německa, podle kterého je plánovaná státní podpora slučitelná se společným trhem.

(50)

Podle čl. 87 Smlouvy o ES jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem. Podle ustálené judikatury soudů Evropského společenství je kritérium narušení obchodu splněno tehdy, pokud zvýhodněný podnik vykonává hospodářskou činnost, která je předmětem obchodu mezi členskými státy.

(51)

Podpora je poskytována spolkovou zemí Meklenbursko-Přední Pomořansko, a tudíž je třeba ji připsat státu. Poskytuje VWS výhodu, které by na trhu nedosáhla.

(52)

VWS vyrábí námořní lodě. Jelikož jsou ve velké míře předmětem obchodu, může opatření narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Argumenty, které v této souvislosti uvádí Německo, nejsou přesvědčivé. Podle ustálené judikatury v zásadě poukazuje státní podpora, jež posiluje postavení podniku vůči jeho soutěžitelům v obchodu uvnitř Společenství, že touto státní podporou je ovlivněn obchod mezi členskými státy (8).

(53)

Co se týče námitky Německa, že nejsou doloženy budoucí možné nadměrné kapacity a že v důsledku této skutečnosti není doloženo narušení soutěže ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, je nutno uvést, že opatření splňuje podmínky pro aplikaci čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES, pokud hrozí narušit soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy (9).

(54)

Co se týče námitky svazu, že dotyčné opatření nenarušuje evropskou soutěž, neboť lodě, které v budoucnosti budou vyráběny VWS, jsou téměř výhradně vyráběny v Koreji a Číně, poukazuje Komise na to, že kontejnerové lodě, které má VWS v budoucnosti vyrábět, nelze považovat za oddělený trh, nýbrž že si tyto kontejnerové lodě konkurují s jinými kontejnerovými loděmi, vyráběnými evropskými loděnicemi.

(55)

Proto podpora představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a musí být odpovídajícím způsobem posouzena.

(56)

Čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES stanovují výjimky z obecného zákazu podpor uvedeného v čl. 87 odst. 1.

(57)

K hodnocení podpor v odvětví stavby lodí Komise vydala rámec pro státní podporu na stavbu lodí. Ve smyslu tohoto rámce označuje výraz stavba lodí výrobu námořních obchodních lodí s vlastním pohonem, která se uskutečňuje v rámci Společenství. Obchodní činnost loděnice VWS spadá pod tuto definici, proto je třeba spornou podporu hodnotit s ohledem na rámec pro státní podporu na stavbu lodí. Komise nemá údaje o tom, že by VWS vyráběla pro trh Společenství také rybářské lodě. Podle pokynů k posuzování státní podpory pro rybolov a akvakulturu (10) jsou podpory loděnicím pro stavbu rybářských plavidel Společenství nepřípustné.

(58)

V bodu 26 rámce pro státní podporu na stavbu lodí se říká, že „regionální podpory na stavbu lodí, opravu lodí nebo přestavbu lodí … mohou být považovány za slučitelné se společným trhem pouze tehdy, pokud je podpora poskytována … na investice na obnovu nebo modernizaci existujících loděnic, které nejsou spjaty s jejich finanční restrukturalizací s cílem zvýšit produktivitu stávajících zařízení“.

(59)

Maximální míra podpory nesmí přesáhnout 22,5 % nebo použitelný limit pro regionální podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy o ES, příčemž směrodatná je nižší hodnota. Kromě toho je nutné podporu omezit na způsobilé výdaje podle definice v příslušných pokynech pro státní regionální podpory.

(60)

Uskutečnění investičního záměru umožní VWS hospodárnou výrobu lodí třídy panamax. Podle údajů příjemce podpory by se stávajícími zařízeními mohly být vyráběny lodě třídy panamax, které jsou delší než lodě, jež byly doposud v loděnici vyráběny. Tyto sekce by však byly vyráběny ze 170 sekcí o délce do 16 m, přičemž tento postup by nebyl rentabilní a konkurenceschopný. Aby byly tyto lodě zvednuty, muselo by se použít plovoucího jeřábu, jenž by nesl část lodě přesahující délku lodního výtahu. To by bylo nerentabilní a představovalo by zvýšené riziko úrazů.

(61)

Po dokončení investičního záměru bude v loděnici možné stavět lodě třídy panamax ze 110 sekcí o délce až do 32 m. Investice do nové výrobní linky pro obložení a dílčí sekce, jakož i zřízení čtyř dodatečných stavebních míst pro výrobu sekcí jsou pro výrobu těchto větších sekcí nezbytná. Zvětšení kabin konzervačních zařízení loděnici umožní tyto větší sekce zpracovávat. Investiční záměr proto zracionalizuje výrobní proces VWS.

(62)

Investice do prodloužení lodního výtahu přizpůsobí délku výtahu délce lodí, jež budou přesunovány. Použití plovoucího jeřábu by proto nebylo nutné. Prodloužení lodního výtahu zjednodušuje zvedání lodí panamax.

(63)

Komise se proto domnívá, že přizpůsobení výrobních zařízení pro hospodárnou výrobu lodí panamax může být považováno za sanaci či modernizaci stávající loděnice.

(64)

Provedením investičního záměru se zvýší produktivita z 32,6 t oceli na 1 000 pracovních hodin v roce 2005 na zhruba 38,2 t oceli na 1 000 pracovních hodin. Investiční záměr proto zvyšuje produktivitu stávajících zařízení. Kapacita loděnice měřená v CGT se nezmění (11). Kapacita zpracovávání oceli vzroste z 56 000 t v roce 2005 na 64 000 t v roce 2006. Podle názoru Komise se u tohoto nárůstu kapacity zpracování oceli jedná o vedlejší efekt růstu produktivity a není ve srovnání s dosaženým zvýšením produktivity nepřiměřený.

(65)

Komise proto došla k závěru, že tento investiční záměr celkově splňuje požadavky stanovující, že se musí jednat o investice pro sanaci či modernizaci stávajících loděnic s cílem zvýšení produktivity existujících zařízení. Komise dále bere na vědomí, že podpora je omezena na podporu nákladů způsobilých pro podporu podle pokynů pro státní regionální podpory a platná horní hranice 22,5 % je zachována.

(66)

Komise dochází k závěru, že plánovaná regionální podpora ve prospěch VWS je v souladu s podmínkami pro regionální podpory podle rámce pro státní podporu na stavbu lodí. Podpora tímto splňuje předpoklady, aby byla považována za slučitelnou se společným trhem,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/41

(1)

Dne 16. srpna 2006 obdržela Komise oznámení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (dále jen „nařízení o spojování“) o spojení, na jehož základě společnost PH Glatfelter (dále jen „Glatfelter“, USA) získala nákupem majetku výhradní kontrolu nad podnikem Lydney Business společnosti JR Crompton Ltd. v nucené správě (dále jen „podnik Lydney Business“, Spojené království).

(2)

Společnost Glatfelter i podnik Lydney Business působí v oblasti výroby vláknitých materiálů vyráběných za mokra, které jsou určeny pro čajové a kávové filtry. Šetření trhu, které Komise provedla, prokázalo, že navzdory vysokým podílům na celosvětovém trhu za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry bude oznamující strana omezena řadou konkurentů, zejména britskou společností Purico, která nedávno významně zvýšila výrobní kapacitu v Číně. Konkurence ze strany alternativních materiálů k vláknitým materiálům vyráběným za mokra, které jsou určeny pro čajové a kávové filtry, kromě toho omezí schopnost oznamující strany zvýšit ceny. Rozhodnutí proto dospělo k závěru, že spojení nepovede k výraznému narušení účinné hospodářské soutěže.

(3)

Společnost Glatfelter je výrobcem „speciálních papírů“ a „kompozitních vláken“ a je kotována na burze cenných papírů v New Yorku. Speciální papíry zahrnují stěnové krytiny, zvláštní tiskové papíry atd. Prostřednictvím výrobních závodů dceřiných společností společnost Glatfelter vyrábí za mokra vyráběné vláknité materiály pro výrobu čajových sáčků, kávových filtrů a kávových polštářků a jiných speciálních papírů.

(4)

Podnik Lydney Business je součástí majetku bývalé společnosti Crompton Ltd. v nucené správě (dále jen „Crompton“, Spojené království). Společnost Crompton byla výrobcem speciálních papírů a za mokra vyráběných vláknitých materiálů a předním dodavatelem pro odvětví výroby čajových sáčků a kávových filtrů. Společnost Crompton se skládala ze tří výrobních zařízení ve Spojeném království s celkem šesti papírenskými stroji se šikmými síty: papírna Lydney s třemi papírenskými stroji se šikmými síty a provozem polypropylénových vláken, papírna Simpson Clough s dvěma papírenskými stroji se šikmými síty a papírna Devon Valley s jedním papírenským strojem se šikmým sítem a jedním papírenským strojem s rovným sítem.

(5)

Poté, co na společnost Crompton byla dne 7. února 2006 uvalena nucená správa nařízená soudem (úpadkové řízení ve Spojeném království), jmenovaní správci (dále jen „správci“) se rozhodli odprodat majetek společnosti Crompton. Správci uskutečnili veřejný prodej. Po vyhodnocení několika prvotních orientačních nabídek se podle oznamující strany správci rozhodli vyzvat společnost Glatfelter a další společnosti, aby předložily konečnou nabídku.

(6)

Dne 9. března 2006 společnost Glatfelter získala prostřednictvím své dceřiné společnosti Glatfelter Spojené království většinu aktiv výrobního zařízení společnosti Crompton v Lydney, Gloucestershire, Spojené království, včetně hmotných a nehmotných aktiv, potřebných k pokračování činnosti podniku Lydney Business. Vyloučeny však byly některé smlouvy a vnitřní funkce („back-office“), které dříve zajišťovalo ústředí společnosti Crompton. Na aktiva, jichž se transakce týká, se souhrnně odkazuje jako na „podnik Lydney Business“. Na transakci týkající se nabytí podniku Lydney Business společností Glatfelter se odkazuje jako na „transakci Lydney“.

(7)

Po postoupení věci Komisi podle článku 22 nařízení o spojování správci ukončili podmíněnou smlouvu se společností Glatfelter, která se týkala podniku Simpson Clough. Poté v červnu 2006 správci odprodali podnik Simpson Clough společnosti Purico. Kromě papírny Simpson Clough a Devon Valley podnik Simpson Clough zahrnuje rovněž ústředí společnosti Crompton, práva týkající se obchodního názvu, některé smlouvy a obchodní dceřinou společnost Crompton v USA.

(8)

Tento případ se týká za mokra vyráběných vláknitých materiálů. Vláknité materiály vyráběné za mokra jsou tenké pásy porézní tkaniny vyrobené ze směsi přírodních a/nebo syntetických vláken, které se vyrábějí na papírenských strojích se šikmými síty. Za mokra vyráběné vláknité materiály jsou tkanivem z netkaných vláken podobajícím se papíru nebo látce, jež se vyrábí v upraveném procesu výroby papíru.

(9)

Co se týká za mokra vyráběných vláknitých materiálů, činnosti společnosti Glatfelter a podniku Lydney Business se překrývají v segmentu výroby a prodeje za mokra vyráběných vláknitých matriálů pro čajové a kávové filtry (čajové sáčky, kávové filtry, kávové polštářky). K překrývání dochází rovněž u vláknitých materiálů vyráběných za mokra, které jsou určeny pro použití při výrobě baterií.

(10)

Oznamující strana potvrdila, že vzhledem k různým aplikacím (např. čajové a kávové filtry, materiály pro výrobu baterií, střívka uzenin, krycí papír) je na straně poptávky zastupitelnost mezi různými druhy za mokra vyráběných vláknitých materiálů omezená. Avšak vzhledem k vysokému stupni zastupitelnosti na straně nabídky oznamující strana určila za relevantní trh výrobku trh s vláknitými materiály vyráběnými za mokra.

(11)

Na trhu za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry šetření Komise prokázalo, že vzhledem ke specifikacím výrobku si odběratelé nepořizují za mokra vyráběné vláknité materiály pro jiné použití než na balení čaje a/nebo kávy. Zastupitelnost na straně poptávky je proto omezená, jelikož jakost za mokra vyráběných vláknitých materiálů musí splňovat velmi přísné požadavky, aby byla zajištěna slučitelnost se zpracovatelskými stroji a specifickými požadavky konečné aplikace na výrobek (např. poréznost, tloušťka, pružnost, soulad s regulačními normami).

(12)

Pokud jde o zastupitelnost na straně nabídky, oznamující strana uvedla, že přechod z výroby za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro jeden účel k výrobě těchto materiálů určených pro jiné použití obvykle nevyžaduje významné investice. Toto se v šetření trhu, který Komise provedla, nepotvrdilo. Některé papírenské stroje se šikmým sítem jsou do jisté míry flexibilní, pokud jde o jejich použití. Většina papírenských strojů se šikmým sítem je však navržena pro konkrétní použití. Tyto stroje jsou proto optimalizovány pro výrobu určitého typu vláknitých materiálů vyráběných za mokra. V důsledku toho mohou proto obecně vyrábět vláknité materiály vyráběné za mokra, které jsou určeny pro výrobu čaje a kávy, papírenské stroje se šikmým sítem, jež byly k tomuto účelu navrženy.

(13)

Dokonce i v případě papírenských strojů se šikmým sítem, které mohou vyrábět vláknité materiály vyráběné za mokra určené pro čajové a kávové filtry, avšak v současnosti je nevyrábějí, jsou nutné značné investice, aby bylo možno vyrábět za mokra vyráběné vláknité materiály pro čajové a kávové filtry. Úprava papírenského stroje se šikmým sítem by rovněž trvala značnou dobu.

(14)

Zahájení úplně nové výroby by vyžadovalo ještě vyšší investice a výrazně delší dobu potřebnou k realizaci. Kromě značných investic do nového papírenského stroje se šikmým sítem by to vyžadovalo vytvoření sítí pro prodej, technickou podporu a distribuci. Z šetření trhu rovněž vyplynulo, že za mokra vyráběné vláknité materiály pro čajové a kávové filtry musí být ve většině zemí před uvedením na trh certifikovány a odběratelé musejí posoudit materiál na svých strojích.

(15)

Rozhodnutí proto dochází k závěru, že relevantní trh výrobku zahrnuje za mokra vyráběné vláknité materiály pro čajové a kávové filtry.

(16)

Šetření Komise prokázalo, že v tržním segmentu za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro výrobu baterií existuje na straně nabídky určitá míra zastupitelnosti. Jelikož za mokra vyráběný vláknitý materiál pro papír k výrobě baterií nemusí splňovat normu stanovující požadavky na materiály určené pro styk s potravinami, počet papírenských strojů se šikmým sítem, na nichž je možno vyrábět vláknité materiály vyráběné za mokra určené pro výrobu baterií, se neomezuje na stroje, které se používají např. pro výrobu čajových a kávových filtrů nebo střívek uzenin. Většina strojů, které mohou vyrábět typy vláknitých materiálů vyráběných za mokra, jež jsou určeny pro čajové a kávové filtry, může vyrábět papír pro výrobu baterií. Šetření trhu prokázalo, že za mokra vyráběné vláknité materiály pro výrobu baterií se dále vyrábějí na strojích, které kromě jiných použití vyrábějí za mokra vyráběné vláknité materiály pro sáčky do vysavačů, lepicí pásky a střívka uzenin.

(17)

V rozhodnutí zůstala otázka přesného vymezení trhu výrobku otevřená, jelikož i při nejužším vymezení relevantního trhu výrobku, a to „za mokra vyráběné vláknité materiály pro papír k výrobě baterií“, transakce nepovede k výraznému narušení hospodářské soutěže.

(18)

Oznamující strany uvedly, že relevantní zeměpisné trhy jsou celosvětovými trhy.

(19)

Šetření trhu, které Komise provedla, potvrdilo, že zeměpisný trh za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry je celosvětový. Důvodem je celosvětová struktura obchodu a neexistence omezujících dopravních nákladů. V Číně mimoto vznikla nová výrobní kapacita (stroj ZMP), která by mohla omezit stávající společnosti vyrábějící převážně v EHP. Dodavatelé za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry a většina odběratelů s celosvětovou působností tato zjištění potvrzuje.

(20)

Rozhodnutí proto dochází k závěru, že relevantní zeměpisný trh za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry je celosvětový.

(21)

Ačkoliv odběratelé uvedli, že za mokra vyráběné vláknité materiály pro papír k výrobě baterií pořizují a zpracovávají v EHP, šetření trhu potvrdilo, že právní požadavky nejsou vnímány jako překážka pro obchodování v celosvětovém měřítku. Výrobci materiálů pro výrobu baterií své výrobky obvykle expedují po celém světě. Rovněž nízké náklady na dopravu ukazují na celosvětový trh. Nedostatečnou technickou podporu (což je obava, kterou někteří odběratelé uvedli k odůvodnění své neochoty výrobek dovážet) by bylo možno odstranit místní sítí pro prodej a technickou podporu.

(22)

Rozhodnutí proto dochází k závěru, že relevantní zeměpisný trh za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro baterie je celosvětový.

(23)

Na celosvětovém trhu za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry činil v roce 2005 podíl sloučeného subjektu na prodeji přibližně 60–70 % (společnost Glatfelter 30–40 %, podnik Lydney Business 20–30 %). Než byla na společnost Crompton uvalena nucená správa, působili na trhu tři hlavní konkurenti (Glatfelter, Crompton a Ahlstrom). Po provedení oznámené transakce budou existovat rovněž tři důvěryhodní konkurenti (Glatfelter, Purico a Ahlstrom). Společnost Purico kromě nabytí papíren Simpson Clough a Devon Valley společnosti Crompton (spolu s ochrannou známkou Crompton) rovněž uvádí do provozu novou kapacitu ZPM v Číně, tedy vstupuje na trh za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry víceméně současně s oznámenou transakcí. Společnost Ahlstrom má v současnosti podíl na celosvětovém trhu ve výši přibližně (10–30 %) a společnost Purico drží podíl na celosvětovém trhu ve výši přibližně (10–30 %).

(24)

Vysoký podíl na trhu a významné zvýšení kapacity subjektu vzniklého akvizicí jsou ukazatelé tržní síly. Schopnost oznamující strany zvýšit ceny však bude omezena řadou konkurentů, zejména společností Purico. Nabytím papíren Simpson Clough a Devon Valley společnost Purico získala ve vztahu k odběratelům, a to včetně těch, kteří působí na celosvětové úrovni, postavení a výhody zavedeného dodavatele. Majetek, který společnost Purico získala od společnosti Crompton, a moderní zařízení ZPM v Číně zajišťují této společnosti zvlášť dobrou pozici, aby svou výrobou vláknitých materiálů vyráběných za mokra určených pro čajové a kávové filtry prostřednictvím zařízení ZPM mohla účinně soutěžit s ostatními dodavateli. Jak se při šetření trhu potvrdilo, tento stroj představuje pro evropské výrobce významný konkurenční tlak, jelikož v současnosti je schopen vyrábět pro stejná výrobní odvětví jako Simpson Clough (tj. za mokra vyráběný vláknitý materiál převážně pro čajové a kávové filtry) okolo 1–10 kt výrobků ročně.

(25)

V případě, že by oznamující strana zvýšila ceny nebo snížila výrobu za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry, společnost Ahlstrom by mohla zvýšit výrobu. Pokud by společnost Glatfelter významně zvýšila ceny a ziskovost za mokra vyráběných vláknitých materiálů pro čajové a kávové filtry (tedy případný nárůst na úkor společnosti Ahlstrom), společnost Ahlstrom by mohla výrobní kapacitu přesunout nebo investovat do jejího rozšíření přestavěním stávajícího stroje nebo nákupem a přestavbou použitého stroje. Společnost Ahlstrom má potřebné know-how a technologii, aby mohla takovýto stroj přestavět a provozovat. Společnost Ahlstrom má rovněž k dispozici již zavedenou distribuční a prodejní síť.

(26)

Společnost Glatfelter omezují rovněž další dodavatelé za mokra vyráběných vláknitých materiálů, kteří jsou schopni vyrábět za mokra vyráběné vláknité materiály pro čajové a kávové filtry. V současnosti nejsou všichni tito dodavatelé schopni vyrábět dvouvrstvé za mokra vyráběné vláknité materiály a zdá se rovněž, že se zaměřují na menší odběratele s nižšími normami jakosti než většina větších odběratelů. Pokud by však tito dodavatelé dále zdokonalili za mokra vyráběné vláknité materiály pro čajové a kávové filtry, mohli by se zaměřit rovněž na větší odběratele. I bez zaměření se na větší odběratele však tito dodavatelé mohou zvýšit svůj objem prodeje, a tím snížit odbyt ostatních výrobců čajových a kávových filtrů, takže společnost Glatfelter by nemohla zvýšit ceny nebo omezit výrobu.

(27)

Komise rovněž zjistila, že určitý konkurenční tlak vyvíjejí alternativní materiály k vláknitým materiálům vyráběným za mokra, které jsou určeny pro čajové a kávové filtry (např. netkané textilie a polyamid). I když se v současné době neočekává, že tyto alternativní materiály ve významném rozsahu nahradí za mokra vyráběné vláknité materiály, je pravděpodobné, že část poptávky odběratelů bude v budoucnu přesměrována na tyto alternativní materiály, což uvolní další kapacitu pro vláknité materiály vyráběné za mokra, které jsou určeny pro čajové a kávové filtry, a tak do jisté míry omezí schopnost oznamující strany uplatnit tržní sílu a zvýšit ceny.

(28)

Rozhodnutí tak dochází k závěru, že jednostranné účinky nejsou pravděpodobné, jelikož oznamující strana bude omezena, pokud jde o její schopnost zvýšit ceny, řadou silných konkurentů a do jisté míry alternativními materiály. Pokud jde o koordinované účinky, po důkladném přezkoumání struktury trhu, reakce zákazníků a současných i potencionálních konkurentů, dospěla Komise k rozhodnutí, že tyto účinky jsou nepravděpodobné.

(29)

Z šetření Komise vyplývá, že tržní segment papíru pro výrobu baterií je charakterizován nízkou poptávkou, vysokou možností dodávek od ostatních výrobců vláknitých materiálů vyráběných za mokra a koncentrovanou poptávkou a že předpokládaný podíl sloučeného subjektu na trhu by byl nízký. Na základě toho Komise usuzuje, že je nepravděpodobné, že by navrhovaná transakce měla na tento trh protisoutěžní účinky.

(30)

Dne 6. prosince 2006 poskytl 146. Poradní výbor pro spojování podniků příznivé stanovisko ve věci návrhu tohoto rozhodnutí a dal souhlas k jeho přijetí.

(31)

Rozhodnutí dochází k závěru, že navrhované spojení nebude významně bránit účinné hospodářské soutěži na společném trhu nebo na jeho podstatné části, zejména v důsledku vytvoření nebo posílení dominantního postavení. Prohlašuje proto spojení za slučitelné se společným trhem a Dohodou o EHP v souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 nařízení o spojování a článkem 57 Dohody o EHP. Vyvozuje se proto závěr, že Komise ústním postupem: vzala na vědomí stanovisko poradního výboru ze dne 6. prosince 2006; vzala na vědomí závěrečnou zprávu úředníka pro slyšení v této věci a přijala připojené rozhodnutí v angličtině, která je v tomto případě úředním jazykem.

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/45

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdrželo Spojené království v březnu 2001 od společnosti Makhteshim Agan Ltd. žádost o zařazení účinné látky novaluronu do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím Komise 2001/861/ES (2) bylo potvrzeno, že dokumentace je úplná a v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v příloze II a v příloze III uvedené směrnice.

(2)

Potvrzení úplnosti dokumentace bylo nezbytné k tomu, aby mohlo být provedeno její podrobné zkoumání, a k tomu, aby bylo členským státům umožněno udělit až na dobu tří let dočasná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících dotyčnou účinnou látku při dodržení podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 směrnice 91/414/EHS, a zejména podmínky týkající se podrobného hodnocení účinné látky a přípravku na ochranu rostlin s ohledem na požadavky stanovené v uvedené směrnici.

(3)

Účinky této účinné látky na lidské zdraví a na životní prostředí byly posouzeny v souladu s čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navržená žadatelem. Členský stát zpravodaj předložil Komisi návrh hodnotící zprávy dne 19. září 2005.

(4)

Po předložení návrhu hodnotící zprávy členským státem zpravodajem se dospělo k názoru, že je nutné si od žadatele vyžádat další informace a nechat členský stát zpravodaj tyto informace prozkoumat a předložit jejich posouzení. Proto zkoumání dokumentace dosud probíhá a hodnocení nebude možné dokončit v časovém rámci stanoveném směrnicí 91/414/EHS.

(5)

Vzhledem k tomu, že při hodnocení dosud nebyl zjištěn žádný důvod k bezprostředním obavám, členským státům by měla být v souladu s článkem 8 směrnice 91/414/EHS dána možnost prodloužit dočasná povolení udělená pro přípravky na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku na dobu 24 měsíců, aby tak mohlo pokračovat zkoumání dokumentace. Očekává se, že hodnocení a proces rozhodování o možném zařazení novaluronu do přílohy I bude dokončen do 24 měsíců.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/46

(1)

V reakci na oficiální podnět vlády Konžské demokratické republiky (KDR) přijala Rada dne 9. prosince 2004 společnou akci 2004/847/SZBP o policejní misi Evropské unie v Kinshase (KDR) týkající se integrované policejní jednotky (EUPOL „Kinshasa“) (1), jak je stanoveno v celkové a úplné dohodě o transformaci v Konžské demokratické republice, podepsané v Pretorii dne 17. prosince 2002, a v memorandu o armádě a bezpečnosti ze dne 29. června 2003.

(2)

Po vyhlášení ústavy Konžské demokratické republiky dne 18. února 2006 znamenalo konání voleb v KDR v roce 2006 konec procesu transformace a umožnilo vytvoření nové vlády v roce 2007. Vládní program zejména stanoví celkovou reformu bezpečnostního sektoru, vypracování národní koncepce, jakož i prioritních akcí reformy týkajících se policie, ozbrojených sil a justičních orgánů.

(3)

Organizace spojených národů opětovně potvrdila svoji podporu reformě bezpečnostního sektoru (RSS) prostřednictvím několika rezolucí Rady bezpečnosti a vede v KDR misi Organizace spojených národů v KDR (MONUC), která přispívá k bezpečnosti a stabilitě v zemi. Dne 15. května 2007 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1756 (2007), kterou se prodlužuje mandát MONUC a která umožňuje, aby mise přispěla v úzké spolupráci s ostatními mezinárodními partnery včetně Evropské unie (EU) k úsilí o podporu vlády v počátečním procesu plánování reformy bezpečnostního sektoru.

(4)

EU prokázala trvalou podporu transformačnímu procesu v KDR a reformě bezpečnostního sektoru mimo jiné i tím, že přijala tři společné akce v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), a to EUSEC RD Congo (2), operaci EUPOL Kinshasa a operaci EUFOR RD Congo (3).

(5)

EU si je vědoma potřeby globálního přístupu spojujícího jednotlivé zahájené iniciativy a v závěrech přijatých Radou dne 15. září 2006 uvedla, že je za účelem podpory konžských orgánů v této oblasti připravena v úzké spolupráci s Organizací spojených národů zajistit koordinaci úsilí mezinárodního společenství v bezpečnostním sektoru.

(6)

V této souvislosti generální sekretariát Rady a útvary Komise uskutečnily v říjnu 2006 a v březnu 2007 dvě hodnotící mise v KDR ve spolupráci s konžskými orgány, aby vypracovaly globální přístup EU v oblasti reformy bezpečnostního sektoru.

(7)

Dne 7. prosince 2006 Rada přijala společnou akci 2006/913/SZBP o změně a prodloužení společné akce 2004/847/SZBP. Nový mandát, který trvá do 30. června 2007, umožnil misi EUPOL „Kinshasa“, aby posílila i své poradenství konžské policii s cílem usnadnit společně s EUSEC RD Congo proces reformy bezpečnostního sektoru v KDR.

(8)

Dne 14. května 2007 Rada schválila koncepci operací týkající se policejní mise EUPOL RD Congo v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky v oblasti reformy bezpečnostního sektoru a spolupráce této mise s justičními orgány v KDR. Tato koncepce zejména vychází z toho, že nedojde k přerušení činností mezi ukončením mise EUPOL Kinshasa a zahájením činností mise EUPOL RD Congo.

(9)

Ve stejný den, tj. dne 14. května 2007, Rada schválila obecnou revidovanou koncepci týkající se pokračování poradní a pomocné mise pro reformu bezpečnostního sektoru v KDR, EUSEC RD Congo.

(10)

Součinnost misí EUSEC RD Congo a EUPOL RD Congo by měla být podporována rovněž s ohledem na možnost jejich případného sloučení v misi jedinou.

(11)

S cílem posílit soulad činností EU v KDR by měla být zajištěna co nejužší koordinace mezi různými subjekty EU v Kinshase i v Bruselu, zejména prostřednictvím příslušných ujednání. V tomto ohledu by měl hrát významnou úlohu vzhledem ke svému mandátu zvláštní zástupce EU pro oblast afrických Velkých jezer.

(12)

Dne 15. února 2007 Rada přijala společnou akci 2007/112/SZBP (4) o jmenování Roelanda VAN DE GEERA novým zvláštním zástupcem EU pro oblast afrických Velkých jezer.

(13)

Dne 11. května 2007 zaslal generální tajemník, vysoký představitel konžským orgánům dopis, v němž jim sdělil ochotu EU pokračovat a prohlubovat svoji současnou účast v oblasti reformy bezpečnostního sektoru, aby z jejich strany obdržel formální souhlas. Dopisem ze dne 2. června 2007 konžské orgány formálně přijaly nabídku EU a vyzvaly Unii, aby vyslala za tímto účelem misi.

(14)

Bylo by vhodné, aby se třetí státy podílely na projektu v souladu s obecnými pokyny vymezenými Evropskou radou.

(15)

Mandát mise se provádí v bezpečnostní situaci, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit cíle SZBP stanovené v článku 11 Smlouvy,

—

přispívá k reformě a restrukturalizaci konžské národní policie a podporuje tak vznik životaschopné, profesionální a multietnické a integrované policie při vědomí důležitosti dostupnosti policie v celé zemi a za plné účasti konžských orgánů v tomto procesu,

—

přispívá ke zlepšení vzájemného působení mezi policií a systémem trestního soudnictví v širokém smyslu,

—

přispívá k zajištění soudržnosti mezi veškerými snahami vyvíjenými za účelem reformy bezpečnostního sektoru,

—

jedná v úzkém spojení s EUSEC RD Congo a s projekty Komise a koordinuje svoji činnost s ostatními snahami dohodnutými na mezinárodní úrovni v oblasti reformy policie a trestního soudnictví.

a)

vedoucí mise;

b)

tým policejních poradců na strategické úrovni;

c)

tým policejních poradců na operativní úrovni;

d)

tým právních poradců na strategické a operativní úrovni;

e)

administrativní podpora.

a)

odborníky začleněné do různých pracovních skupin pro reformu policie, jakož i poradce přidělené ke klíčovým funkcím s organizačními a rozhodovacími pravomocemi v Monitorovacím výboru pro reformu policie, který má být ustanoven konžskými orgány;

b)

odborníky přidělené ke konžské národní policii, zejména ke klíčovým funkcím, jakož i ty, kteří jsou přiděleni k vedení justiční stráže a pořádkové policie;

c)

podporu v oblasti trestního práva, jejímž účelem je přidružit k činnostem v oblasti policie činnosti na rozhraní s trestním soudnictvím a navázat na důležité aspekty reformy trestního soudnictví, i pokud jde o vojenské trestní právo;

d)

odborné znalosti, jejichž cílem je přispívat k pokroku v horizontálních aspektech reformy bezpečnostního sektoru.

a)

výdaje se spravují podle rozpočtových pravidel a postupů Společenství s tou výjimkou, že žádné předběžné financování nezůstává ve vlastnictví Společenství. Příslušníkům třetích států je umožněno účastnit se nabídkových řízení;

b)

vedoucí mise podává Komisi, která nad ním vykonává dohled, úplné zprávy o činnostech vykonaných v rámci své smlouvy.

13.6.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 151/52

(1)

V reakci na oficiální podnět vlády Konžské demokratické republiky (KDR) přijala Rada dne 2. května 2005 společnou akci 2005/355/SZBP o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Konžské demokratické republice (KDR) (1) (EUSEC RD Congo), jejímž účelem je podpořit transformační proces v KDR, včetně vybudování národní, restrukturalizované a integrované armády, zřízené celkovou a úplnou dohodou podepsanou konžskými stranami v Pretorii dne 17. prosince 2002, po němž následoval podpis závěrečného aktu v Sun City dne 2. dubna 2003.

(2)

Po ratifikaci ústavy třetí Konžské republiky v roce 2005 znamenalo konání voleb v KDR v roce 2006 ukončení transformačního procesu a umožnilo v roce 2007 vytvoření vlády, která přijala vládní program stanovující zejména celkovou reformu bezpečnostního sektoru, vytvoření národní koncepce, jakož i prioritní reformní opatření v oblasti policie, ozbrojených sil a spravedlnosti.

(3)

Organizace spojených národů opětovně potvrdila svou podporu transformačnímu procesu a reformě bezpečnostního sektoru prostřednictvím několika rezolucí Rady bezpečnosti a vede v KDR Misi Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC), která přispívá k bezpečnosti a stabilitě v zemi. Dne 15. května 2007 přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci 1756 (2007), kterou se prodlužuje mandát mise MONUC a která umožňuje, aby mise přispěla, na základě úzké koordinace s ostatními mezinárodními partnery, a zejména s Evropskou unií (EU), k úsilí o podporu vlády v počátečním procesu plánování reformy bezpečnostního sektoru.

(4)

EU prokázala trvalou podporu transformačnímu procesu v KDR a reformě bezpečnostního sektoru, mimo jiné i tím, že přijala dvě další společné akce: společnou akci 2004/847/SZBP ze dne 9. prosince 2004 o policejní misi Evropské unie v Kinshase (KDR) týkající se integrované policejní jednotky (EUPOL Kinshasa) (2) a společnou akci 2006/319/SZBP ze dne 27. dubna 2006 o vojenské operaci Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (3) (operace EUFOR RD Congo).

(5)

EU si je vědoma potřeby globálního přístupu spojujícího jednotlivé zahájené iniciativy a v závěrech přijatých Radou dne 15. září 2006 uvedla, že je za účelem podpory konžských orgánů v této oblasti připravena v úzké spolupráci s Organizací spojených národů zajistit koordinaci úsilí mezinárodního společenství v bezpečnostním sektoru.

(6)

Dne 14. května 2007 schválila Rada obecnou revidovanou koncepci týkající se dalšího působení poradní a pomocné mise pro reformu bezpečnostního sektoru v KDR.

(7)

Dne 14. května 2007 Rada schválila koncepci operací týkající se policejní mise v rámci společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, pokud jde o reformu bezpečnostního sektoru a justičního rozhraní v Konžské demokratické republice. Dne 12 června 2007 Rada přijala společnou akci Rady o policejní misi v Konžské demokratické republice v rámci reformy bezpečnostního sektoru a justičního rozhraní (EUPOL RD Congo). Tato mise nahradí misi EUPOL Kinshasa.

(8)

Součinnost misí EUPOL RD Congo a EUSEC RD Congo by měla být podporována rovněž s ohledem na možnost jejich případného sloučení v misi jedinou.

(9)

S cílem posílit soulad činností EU v KDR by měla být zajištěna co nejužší koordinace mezi různými subjekty EU v Kinshase i v Bruselu, zejména prostřednictvím příslušných ujednání. V tomto ohledu by měl hrát významnou úlohu vzhledem ke svému mandátu zvláštní zástupce EU pro oblast afrických Velkých jezer.

(10)

Dne 15. února 2007 Rada přijala společnou akci 2007/112/SZBP (4) o jmenování Roelanda VAN DE GEERA zvláštním zástupcem Evropské unie pro oblast afrických Velkých jezer.

(11)

Generální tajemník, vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zaslal dne 11. května 2007 dopis vládě KDR, ve kterém představil obnovený závazek EU.

(12)

Společná akce 2005/355/SZBP byla několikrát pozměněna za účelem posílení mise, zejména společnou akcí 2005/868/SZBP o provádění projektu technické pomoci týkajícího se modernizace série plateb ministerstva obrany KDR a společnou akcí 2007/192/SZBP o vytvoření oddělení pověřeného podporou konkrétních projektů, které jsou financovány nebo prováděny členskými státy a poradci na úrovni provinčních správních vojenských orgánů. Mandát této mise končí dne 30. června 2007 a měl by být prodloužen a revidován s ohledem na revidovanou koncepci mise.

(13)

Z důvodů jasnosti by měly být výše uvedená společná akce a její následné změny nahrazeny novou společnou akcí.

(14)

Bylo by vhodné, aby se třetí státy účastnily na projektu v souladu s obecnými pokyny vymezenými Evropskou radou.

(15)

Současná bezpečnostní situace v KDR by se mohla zhoršit, což by mohlo mít vážný dopad na proces upevňování demokracie, právního státu a bezpečnosti na mezinárodní i regionální úrovni. Trvalý závazek politického úsilí a poskytnutí zdrojů EU přispěje k upevnění stability v oblasti,

a)

poskytování poradenství a pomoci konžským orgánům v jejich práci za účelem integrace, restrukturalizace a rekonstrukce konžské armády, zejména tím, že:

b)

vedení a dokončení projektu technické pomoci týkajícího se modernizace série plateb ministerstva obrany v KDR (dále jen „projekt série plateb“) za účelem splnění úkolů stanovených v obecné koncepci tohoto projektu;

c)

určení a přispění k vypracování projektů a možností, o jejichž podpoře v oblasti reformy bezpečnostního sektoru může rozhodnout EU nebo její členské státy;

d)

dohledu a zajištění provedení konkrétních projektů financovaných nebo zahájených členskými státy v rámci cílů mise ve spolupráci s Komisí

a

e)

přispění k zajištění soudržnosti úsilí vynaloženého v oblasti reformy bezpečnostního sektoru.

a)

kancelář v Kinshase, skládající se z:

b)

poradci přidělení na klíčová místa ústředního správního orgánu ministerstva obrany v Kinshase, jakož i k provinčním správním orgánům spadajícím pod ministerstvo obrany.

c)

skupina pověřená projektem série plateb, která zahrnuje:

a)

výdaje se spravují podle rozpočtových pravidel a postupů Společenství s tou výjimkou, že žádné předběžné financování nezůstává ve vlastnictví Společenství. Příslušníkům třetích států je umožněno účastnit se nabídkových řízení;

b)

vedoucí mise podává Komisi, která nad jeho činností vykonává dohled, úplné zprávy o činnostech vykonaných v rámci své smlouvy.