ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 115

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
3. května 2007


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 489/2007 ze dne 2. května 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Komise

 

 

2007/268/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 13. dubna 2007 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech a o změně rozhodnutí 2004/450/ES (oznámeno pod číslem K(2007) 1554)

3

 

 

2007/269/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 23. dubna 2007 o ochranných opatřeních ohledně nakažlivé chudokrevnosti koní v Rumunsku (oznámeno pod číslem K(2007) 1652)  ( 1 )

18

 

 

2007/270/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 23. dubna 2007 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Nizozemsku v roce 2006 (oznámeno pod číslem K(2007) 1746)

20

 

 

2007/271/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 23. dubna 2007 o finančním příspěvku Společenství na konferenci OIE Eradikace vztekliny v Eurasii v roce 2007

22

 

 

2007/272/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 25. dubna 2007 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků ve Spojeném království v roce 2006 (oznámeno pod číslem K(2007) 1785)

24

 

 

2007/273/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 25. dubna 2007 o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Německu v roce 2006 (oznámeno pod číslem K(2007) 1786)

26

 

 

DOHODY

 

 

Rada

 

*

Informace o dni vstupu Dohody mezi Evropským společenstvím a Federativními státy Mikronésie o partnerství v odvětví rybolovu v platnost

28

 

 

III   Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

 

 

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

 

*

Rozhodnutí Rady 2007/274/SVV ze dne 23. dubna 2007 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a vládou Spojených států amerických o bezpečnosti utajovaných informací

29

Dohoda mezi Evropskou unií a vládou Spojených států amerických o bezpečnosti utajovaných informací

30

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 489/2007

ze dne 2. května 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 3. května 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. května 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 2. května 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

MA

48,6

TN

127,8

TR

140,3

ZZ

105,6

0707 00 05

JO

196,3

MA

69,3

MK

53,2

TR

109,7

ZZ

107,1

0709 90 70

TR

106,1

ZZ

106,1

0805 10 20

EG

41,7

IL

69,7

MA

44,8

TN

50,1

ZZ

51,6

0805 50 10

IL

61,4

ZZ

61,4

0808 10 80

AR

80,6

BR

80,3

CA

99,8

CL

86,1

CN

100,5

NZ

129,9

US

109,5

UY

65,9

ZA

85,9

ZZ

93,2


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Komise

3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/3


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 13. dubna 2007

o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech a o změně rozhodnutí 2004/450/ES

(oznámeno pod číslem K(2007) 1554)

(2007/268/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na čl. 24 odst. 2 čtvrtý pododstavec a článek 10 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (2), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti stanoví způsoby finančního přispívání Společenství na programy pro eradikaci, tlumení a sledování chorob zvířat.

(2)

Rozhodnutí 90/424/EHS ve znění rozhodnutí 2006/53/ES (3) stanoví, že finanční pomoc Společenství může být poskytnuta členským státům na opatření pro eradikaci prováděná členskými státy za účelem boje s kmeny nízkopatogenní influenzy ptáků (LPAI), které by mohly zmutovat na vysoce patogenní influenzu ptáků (HPAI). Kromě toho čl. 24 odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS stanoví, že každý rok nejpozději do 30. dubna předloží členské státy Komisi roční nebo víceleté programy začínající v následujícím roce, na které chtějí od Společenství obdržet finanční příspěvek.

(3)

Směrnice Rady 92/40/EHS ze dne 19. května 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků (4), vymezuje ochranná opatření Společenství, která je třeba uplatnit v případě ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže. Nestanoví však opatření pro tlumení nízkopatogenní influenzy ptáků podtypů H5 a H7 ani pravidelný dozor nad uvedenou nákazou u drůbeže a volně žijících ptáků.

(4)

Členské státy provádějí od roku 2002 povinná zjišťování influenzy ptáků u domácí drůbeže, a to tak, že Komisi předkládají roční programy dozoru podle rozhodnutí Komise 2002/649/ES (5), 2004/111/ES (6), 2005/464/ES (7) a 2006/101/ES (8).

(5)

Směrnice 2005/94/ES stanoví určitá preventivní opatření zaměřená na dozor nad influenzou ptáků a její včasnou detekci. Konečné datum pro provedení uvedené směrnice do vnitrostátního práva členskými státy je 1. července 2007 a tato směrnice ke stejnému datu zrušuje směrnici 92/40/EHS.

(6)

Opatření Společenství pro tlumení influenzy ptáků stanovená ve směrnici 2005/94/ES se vztahují také na tlumení ohnisek nízkopatogenní influenzy ptáků způsobené influenzou ptáků podtypů H5 a H7 u drůbeže. Aby bylo možné zjistit případný oběh uvedených virů v hejnech drůbeže, musejí členské státy provádět povinné programy dozoru. Uvedená opatření pro tlumení jsou zaměřena na zamezení šíření nízkopatogenní influenzy ptáků podtypů H5 a H7, než dojde k jejich rozšíření v populaci domácí drůbeže, aby se zabránilo riziku zmutování na vysoce patogenní influenzu ptáků s případnými ničivými následky.

(7)

Směrnice 2005/94/ES také stanoví programy dozoru, které musejí být uskutečňovány u volně žijících ptáků, aby přispěly k poznatkům o hrozbách představovaných volně žijícími ptáky, pokud jde o jakýkoli virus influenzy ptačího původu u ptáků, a to na základě pravidelně aktualizovaného posouzení rizik.

(8)

Vzhledem k nedávnému vývoji, pokud jde o rozšířený výskyt vysoce patogenní influenzy ptáků H5N1 u volně žijících ptáků v Evropě, je důležité dále posílit činnosti v oblasti dozoru s přihlédnutím k výsledkům zjišťování provedených v členských státech v letech 2003 až 2006 a k vědecké práci vykonané nedávno Evropským úřadem pro bezpečnosti potravin (EFSA) (9) ve spolupráci s vědeckou pracovní skupinou ORNIS generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. Uvedené instituce budou pokračovat ve své práci a výsledky této práce mohou vést k další aktualizaci.

(9)

Při provádění programů dozoru nad volně žijícími ptáky je třeba plně zohlednit požadavky směrnice Rady 79/409/EHS (10) týkající se ochrany všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě ve Společenství.

(10)

Rozhodnutí Komise 2004/450/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví standardní požadavky na obsah žádostí o financování programů eradikace, sledování a tlumení chorob zvířat Společenstvím (11), stanoví standardní požadavky na obsah žádostí o financování programů eradikace, sledování a tlumení chorob zvířat Společenstvím.

(11)

Protože rozhodnutí 90/424/EHS nyní stanoví, že finanční příspěvek Společenství lze poskytnout na výdaje vzniklé členským státům při financování vnitrostátních programů eradikace, tlumení a sledování určitých chorob zvířat, včetně influenzy ptáků, členské státy mohou podle čl. 24 odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS každý rok nejpozději do 30. dubna předložit Komisi programy dozoru nad influenzou ptáků, na které chtějí od Společenství obdržet finanční příspěvek. Rozhodnutí 2004/450/ES by mělo být změněno za účelem stanovení standardních požadavků na obsah žádostí o financování programů dozoru nad influenzou ptáků Společenstvím.

(12)

Rozhodnutí 2004/450/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Schválení programů dozoru nad influenzou ptáků

Programy dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků, které mají členské státy uskutečnit v souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2005/94/ES, musejí být v souladu s pokyny stanovenými v přílohách I a II tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Změny rozhodnutí 2004/450/ES

Rozhodnutí 2004/450/ES se mění takto:

1.

V článku 1 se doplňuje nové písmeno c), které zní:

„c)

přinejmenším informace stanovené v příloze IV, pokud jde o nákazu zvířat uvedenou v příloze I části C.“

2.

V příloze I se doplňuje tato část C:

„ČÁST C

Nákaza podle čl. 1 písm. c)

‚influenza ptáků‘.“

3.

Doplňuje se nová příloha IV, jejíž znění je uvedeno v příloze III tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 13. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Rady 2006/965/ES (Úř. věst. L 397, 30.12.2006, s. 22).

(2)  Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(3)  Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 37.

(4)  Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 352).

(5)  Úř. věst. L 213, 9.8.2002, s. 38.

(6)  Úř. věst. L 32, 5.2.2004, s. 20. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/615/ES (Úř. věst. L 278, 27.8.2004, s. 59).

(7)  Úř. věst. L 164, 24.6.2005, s. 52. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2005/726/ES (Úř. věst. L 273, 19.10.2005, s. 21).

(8)  Úř. věst. L 46, 16.2.2006, s. 40.

(9)  Vědecké stanovisko „Stěhovaví ptáci a jejich možná role v šíření vysoce patogenní influenzy ptáků“ (Migratory birds and their possible role in the spread of highly pathogenic avian influenza) (EFSA, 12. května 2006) a jeho dodatek (11. prosince 2006).

(10)  Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/105/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 368).

(11)  Úř. věst. L 155, 30.4.2004, s. 90. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/282/ES (Úř. věst. L 104, 13.4.2006, s. 40).


PŘÍLOHA I

Pokyny pro provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže, které mají uskutečňovat členské státy

A.   Cíle, obecné požadavky a kritéria pro dozor

A.1   Cíle

Sérologický dozor nad nízkopatogenní influenzou ptáků podtypů H5 a H7 u drůbeže má tyto cíle:

1.

detekovat subklinické nákazy nízkopatogenní influenzou ptáků podtypů H5 a H7 a doplňovat tak systémy včasné detekce a následně zamezovat případnému zmutování těchto virů na vysoce patogenní influenzu ptáků;

2.

detekovat nákazy nízkopatogenní influenzou ptáků podtypů H5 a H7 ve specificky zacílených populacích drůbeže, v nichž existuje specifické riziko nákazy v důsledku chovného systému nebo vnímavosti specifických druhů;

3.

přispívat k prokázání toho, že určitá země, region nebo úsek chovu má status prostý nákazy influenzou ptáků, která podléhá hlášení, v rámci mezinárodního obchodu podle pravidel OIE.

A.2   Všeobecné požadavky a kritéria

1.

Odběr vzorků musí proběhnout do 31. prosince roku, v němž je program prováděn. V případě drůbeže se vzorky odebírají podle potřeby během období odpovídajícího produkčním obdobím každé kategorie drůbeže.

2.

Za účelem úspory zdrojů se doporučují vzorky odebrané pro jiné účely.

3.

Vyšetření vzorků provádějí národní laboratoře pro influenzu ptáků (NL) v členských státech nebo jiné laboratoře schválené příslušnými orgány a pracující pod dohledem národní laboratoře.

4.

Všechny výsledky (sérologické i virologické) se zasílají do referenční laboratoře Společenství pro influenzu ptáků (CRL) pro srovnání. Je třeba zajistit plynulý tok informací. Referenční laboratoř Společenství zajistí technickou podporu a udržuje zvýšené zásoby diagnostických činidel.

5.

Všechny izoláty viru influenzy ptáků se předkládají referenční laboratoři Společenství v souladu s právními předpisy Společenství, pokud není přiznána odchylka podle bodu 4 kapitoly V (Diferenciální diagnóza) v diagnostické příručce stanovené v rozhodnutí 2006/437/ES (1). Viry podtypů H5/H7 se předkládají neprodleně a provádí se u nich běžné charakterizační testy (sekvencování nukleotidů/IVPI) podle uvedené diagnostické příručky.

6.

Je-li to možné, předkládají národní laboratoře referenční laboratoři Společenství pozitivní séra H5 nebo H7 odebraná od ptáků řádu Anseriformes za účelem vytvoření archivu, aby se usnadnil další vývoj testů v budoucnu.

B.   Dozor nad influenzou ptáků u drůbeže

1.

Všechny pozitivní nálezy se zpětně šetří v daném hospodářství a závěry tohoto šetření se oznamují Komisi a referenční laboratoři Společenství.

2.

Referenční laboratoř Společenství poskytne zvláštní protokoly, které se přiloží k zásilce materiálu do referenční laboratoře Společenství, včetně výkazů v podobě tabulek určených pro sběr dat, která jsou předmětem dozoru. V těchto tabulkách je třeba uvést použité metody laboratorního vyšetření. Poskytnuté tabulky umožní předkládat výsledky v jediném dokumentu.

3.

Vzorky krve pro sérologické vyšetření se odebírají u všech druhů drůbeže, včetně drůbeže chované ve volných výbězích, a to nejméně od pěti až deseti ptáků (s výjimkou kachen, hus a křepelek) z každého hospodářství a z různých hal, pokud je jich v hospodářství více. V případě několika hal by se velikost vzorku na jedno hospodářství měla přiměřeně zvýšit. Doporučuje se odebrat vzorky od nejméně pěti ptáků z jedné haly.

4.

Odběr vzorků je třeba rozložit po celém území členského státu tak, aby vzorky bylo možné považovat za reprezentativní pro celý členský stát, přičemž je třeba vzít v úvahu:

a)

počet hospodářství, v nichž se má provést odběr vzorků (s výjimkou kachen, hus a krůt); tento počet musí být stanoven tak, aby se zajistila identifikace alespoň jednoho infikovaného hospodářství při prevalenci zamořených hospodářství nejméně 5 % a intervalu spolehlivosti 95 % (viz tabulka 1), a

b)

počet ptáků z každého hospodářství, od nichž se odebírají vzorky, musí být stanoven tak, aby se zajistila 95 % pravděpodobnost identifikace nejméně jednoho pozitivního ptáka, je-li prevalence séropozitivních ptáků ≥ 30 %.

5.

Na základě posouzení rizik a specifické situace v dotčeném členském státě je třeba při plánu odběru vzorků rovněž vzít v úvahu tyto faktory:

a)

Typy produkce a jejich specifická rizika; je třeba se zaměřit na chov ve volném výběhu, venkovní chov a drobnochov, s přihlédnutím k dalším faktorům, jako je rozmanitost věkových skupin, používání povrchové vody, relativně delší délka života, chov více druhů v jednom hospodářství nebo další relevantní faktory.

b)

Počet hospodářství s krůtami, kachnami a husami, v nichž je třeba odebrat vzorky, musí být stanoven tak, aby se zajistila identifikace alespoň jednoho zamořeného hospodářství při prevalenci infikovaných hospodářství nejméně 5 % a intervalu spolehlivosti 99 % (viz tabulka 2).

c)

Nachází-li se v členském státě větší počet hospodářství s chovem lovných ptáků, ptáků nadřádu běžci a křepelek, musejí být do programu zařazena i tato hospodářství. V případě křepelek se odběr vzorků provádí pouze od plemenných dospělých křepelek (nebo plemenných nosnic).

d)

Období pro odběr vzorků se přizpůsobí sezónní produkci. Odběr vzorků však lze podle potřeby časově přizpůsobit jiným místně vhodným obdobím, během nichž se v hospodářství nachází jiná drůbež, jejíž přítomnost může představovat zvýšené riziko zavlečení nákazy.

e)

V případě značného počtu drobnochovů by se dozor mohl rozšířit také na ně.

f)

Členské státy, které jsou povinny provádět odběr vzorků pro účely testování na newcastleskou chorobu, aby si zachovaly status zemí, kde se neprovádí očkování proti newcastleské chorobě v souladu s rozhodnutím Komise 94/327/ES (2), mohou použít tyto vzorky od plemenných hejn pro účely dozoru nad protilátkami proti H5/H7.

Tabulka 1

Počet hospodářství, v nichž je třeba odebrat vzorky pro každou kategorii drůbeže (s výjimkou hospodářství s krůtami, kachnami a husami)

Počet hospodářství na každou kategorii drůbeže v členském státě

Počet hospodářství, v nichž je třeba odebrat vzorky

do 34

všechna

35–50

35

51–80

42

81–250

53

> 250

60


Tabulka 2

Počet hospodářství s krůtami, kachnami a husami, v nichž je třeba odebrat vzorky

Počet hospodářství v členském státě

Počet hospodářství, v nichž je třeba odebrat vzorky

do 46

Všechna

47–60

47

61–100

59

101–350

80

> 350

90

C.   Zvláštní požadavky pro detekci nákaz podtypy h5/h7 influenzy ptáků u kachen, hus a křepelek

1.

Vzorky krve pro sérologické vyšetření se odebírají přednostně od ptáků, kteří jsou chováni na polích.

2.

Z každého vybraného hospodářství se pro účely sérologického vyšetření odebere 40 až 50 vzorků krve.

3.

Neexistují-li komerční hejna, může se dozor provádět u drobnochovů.

D.   Laboratorní vyšetření

1.

Laboratorní vyšetření se provádějí v souladu s diagnostickou příručkou pro influenzu ptáků (rozhodnutí Komise 2006/437/ES), v níž se stanoví postupy pro potvrzení a diferenciální diagnostiku influenzy ptáků (včetně vyšetření séra kachen a hus hemaglutinačně inhibičním testem (testem HI)).

2.

Pokud se předpokládá provádění laboratorních vyšetření, která nejsou uvedena v diagnostické příručce pro influenzu ptáků ani v Příručce diagnostických testů a očkovacích látek pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), musí členské státy poskytnout referenční laboratoři Společenství potřebné údaje k validaci a současně předložit svůj program Komisi ke schválení.

3.

Všechny pozitivní sérologické nálezy musí potvrdit národní laboratoře pro influenzu ptáků na základě hemaglutinačně inhibičního testu se stanovenými kmeny dodanými referenční laboratoří Společenství pro influenzu ptáků:

H5

a)

zahajovací test s kmenem Ostrich/Denmark/72420/96 (H5N2);

b)

test všech pozitivních výsledků s kmenem Duck/Denmark/64650/03 (H5N7) pro vyloučení protilátky N2 se zkříženou reakcí.

H7

a)

zahajovací test s kmenem Turkey/England/647/77 (H7N7);

b)

test všech pozitivních výsledků s kmenem African Starling/983/79 (H7N1) pro vyloučení protilátky N7 se zkříženou reakcí.


(1)  Úř. věst. L 237, 31.8.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 146, 11.6.1994, s. 17.


PŘÍLOHA II

Pokyny pro provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků, které mají uskutečňovat členské státy

A.   Cíle, obecné požadavky a kritéria pro dozor

A.1   Cíle

Virologický dozor nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků se zaměřuje na identifikaci rizika zavlečení virů influenzy ptáků (nízkopatogenní influenzy ptáků a vysoce patogenní influenzy ptáků) mezi domácí drůbež těmito způsoby:

zajištění včasné detekce vysoce patogenní influenzy ptáků H5N1 šetřením zvýšené incidence nemocnosti a úmrtnosti volně žijících ptáků, zejména u vybraných „více rizikových“ druhů.

je-li u volně žijících ptáků zjištěna vysoce patogenní influenza ptáků H5N1, zvýší se dozor nad živými a mrtvými volně žijícími ptáky, aby se zjistilo, zda mohou volně žijící ptáci jiných druhů působit jako asymptomatičtí nosiči nebo „přenášející druhy“ (viz část E této přílohy).

pokračování „základního“ dozoru nad různými druhy volně žijících stěhovavých ptáků jako součást nepřetržitého monitorování virů nízkopatogenní influenzy ptáků. Odběr vzorků se zaměří hlavně na ptáky řádu Anseriformes (vodní ptactvo) a ptáky řádu Charadriiformes (pobřežní ptáci a rackové), aby se zjistilo, zda jsou nosiči virů nízkopatogenní influenzy ptáků podtypů H5 a H7 (což by v každém případě zjistilo také případný výskyt vysoce patogenní influenzy ptáků H5N1 a jiné vysoce patogenní influenzy ptáků). Odběr vzorků se zaměří zejména na „více rizikové druhy“.

A.2   Všeobecné požadavky a kritéria

1.

Odběr vzorků musí proběhnout do 31. prosince roku, v němž je program prováděn.

2.

Vyšetření vzorků provádějí národní laboratoře pro influenzu ptáků (NL) v členských státech nebo jiné laboratoře schválené příslušnými orgány a pracující pod dohledem národní laboratoře.

3.

Všechny výsledky se zasílají do referenční laboratoře Společenství pro influenzu ptáků (CRL) pro srovnání. Je třeba zajistit plynulý tok informací. Referenční laboratoř Společenství zajistí technickou podporu a udržuje zvýšené zásoby diagnostických činidel.

4.

Všechny izoláty viru influenzy ptáků u volně žijících ptáků se předkládají referenční laboratoři Společenství v souladu s právními předpisy Společenství, pokud není přiznána odchylka podle bodu 4 kapitoly V (Diferenciální diagnóza) v diagnostické příručce stanovené v rozhodnutí 2006/437/ES. Viry podtypů H5/H7 se předkládají neprodleně a provádí se u nich běžné charakterizační testy (sekvencování nukleotidů/IVPI) podle uvedené diagnostické příručky.

B.   Dozor nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků

Plán a provádění

Při plánování dozoru, pomoci při identifikaci druhů a optimalizaci odběru vzorků musí být zajištěna úzká spolupráce s epidemiology, ornitology a příslušným orgánem ochrany přírody. Plán dozoru se musí přizpůsobit vnitrostátní situaci, pokud jde o výběr druhů, u nichž je třeba odebrat vzorky, podle převažujících druhů a velikosti populace ptáků. Odběr vzorků musí být prováděn s ohledem na sezónnost tažných modelů, které se mohou v různých členských státech lišit. Musí být vzato v úvahu chování druhů ptáků, pokud jde o tažné trasy, hlavní stanoviště, pospolitost a míru kontaktu během stěhování, a výsledky získané z předchozího dozoru v letech 2003–2006. Kromě toho bude pracovní skupina pro dozor nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků, která analyzuje nové údaje, jakmile jsou k dispozici, provádět nepřetržitý přezkum a poskytovat zpětnou vazbu.

U vysoce patogenní influenzy ptáků H5N1 by měly být všechny uvedené faktory vzaty v úvahu v souvislosti s pravděpodobností expozice volně žijících ptáků nakažené drůbeži a volně žijícím ptákům v oblastech ohniska a s pravděpodobností kontaktu volně žijících ptáků s domácí drůbeží v systémech chovu drůbeže v různých členských státech.

Pro posouzení uvedených pravděpodobností mohou být účinnou pomůckou rozhodovací schémata a tabulky ve stanovisku EFSA (1), které byly vypracovány ve spolupráci s generálním ředitelstvím pro životní prostředí Evropské komise; na základě těchto schémat a tabulek lze posoudit lokální rizika v členských státech a přizpůsobit se vyvíjející se situaci na základě úzké spolupráce a výměny názorů mezi členskými státy.

Je nezbytné podporovat kontakty s institucemi, které se zabývají ochranou/pozorováním ptáků, a kroužkovacími stanicemi. Odběr vzorků v případě potřeby provádějí pod dohledem pracovníků těchto skupin/stanic myslivci a jiné ornitologicky kvalifikované osoby.

1.

Pasivní dozor nad nemocnými a mrtvými ptáky se zaměří na:

a)

oblasti, kde se vyskytuje zvýšená incidence nemocnosti a úmrtnosti volně žijících ptáků;

b)

oblasti blízko moře, jezer a vodních cest, kde byli nalezeni mrtví ptáci; a zejména jsou-li tyto oblasti v blízkosti hospodářství s chovem domácí drůbeže;

c)

ptáky patřící k identifikovaným „více rizikovým“ druhům uvedeným v části D a jiné volně žijící ptáky v jejich bezprostřední blízkosti.

2.

Kromě toho se šetření živých a mrtvých volně žijících ptáků v oblastech, kde byly zjištěny případy H5N1, v ideálním případě zaměří na tyto ptáky:

a)

volně žijící ptáky nebo drůbež, aby mohli být případně identifikováni asymptomatičtí nosiči;

b)

ptáky v oblastech epizootologicky souvisejících s těmito případy;

c)

ptáky, kteří jsou případně v úzkém kontaktu s hospodářstvími s chovem domácí drůbeže (ochranné pásmo, pásmo dozoru a oblast B), kteří mohou působit jako „přenášející druhy“, zejména ptáky uvedené v části E.

3.

Aktivní dozor nad živými a klinicky zdravými a/nebo klinicky nemocnými, zraněnými nebo ulovenými (2) ptáky se zaměří na:

a)

stěhovavé ptáky řádu Anseriformes (vodní ptactvo) a ptáky řádu Charadriiformes (pobřežní ptáci a rackové);

b)

identifikované oblasti, kde dochází ke koncentraci a kontaktu vysokého počtu stěhovavých ptáků různých druhů a zejména jsou-li tyto oblasti v blízkosti hospodářství s chovem domácí drůbeže;

c)

výběr více rizikových druhů (3).

Postup odběru vzorků

1.

Od zdravě vyhlížejících volně žijících ptáků se odeberou orofaryngeální a kloakální výtěry pro virologické vyšetření. Jestliže z jakéhokoli důvodu nelze kloakální výtěry živým ptákům odebrat, může se jako alternativy použít pečlivě odebraných vzorků čerstvého trusu. V případě míst, kde dochází ke shromažďování a kontaktu různých druhů ptáků, musí být zajištěna možnost zpětného vysledování.

2.

Pro účely izolace viru a molekulární detekce (PCR) se odeberou kloakální/orofaryngeální výtěry a/nebo tkáně (a to z mozku, srdce, plic, ledvin a střev) u nalezených mrtvých nebo zastřelených volně žijících ptáků.

3.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat skladování a přepravě vzorků. Výtěry musí být okamžitě chlazeny ledem nebo pomocí sáčků se zmrazeným gelem a co nejrychleji odevzdány do laboratoře. Pokud to není absolutně nezbytné, vzorky se nezmrazují. Je-li k dispozici, musí se výtěry vložit do antibiotického nebo zvláštního transportního média pro viry, aby byly zcela ponořeny. Vložení vzorků do transportního média se musí provést jako doplněk k chlazení, nikoli jako alternativa chlazení. Není-li takové médium k dispozici, je třeba výtěry vrátit do jejich obalu a dodat suché. Pokud není možné zajistit rychlou přepravu do laboratoře do 48 hodin (v transportním médiu při teplotě 4 °C), musí být vzorky okamžitě zmrazeny, uskladněny a poté transportovány na suchém ledu. Uskladnění a přepravu vzorků může ovlivnit řada faktorů, a proto musí být zvolená metoda pro tento účel vhodná.

4.

Postupy odběru vzorků musí být provedeny v souladu s diagnostickou příručkou pro influenzu ptáků (rozhodnutí Komise 2006/437/ES), v níž se stanoví postupy pro potvrzení a diferenciální diagnostiku influenzy ptáků.

C.   Laboratorní vyšetření

1.

Laboratorní vyšetření se provádějí v souladu s diagnostickou příručkou pro influenzu ptáků (rozhodnutí Komise 2006/437/ES), v níž se stanoví postupy pro potvrzení a diferenciální diagnostiku influenzy ptáků.

2.

Pokud se předpokládá provádění laboratorních vyšetření, která nejsou uvedena v diagnostické příručce pro influenzu ptáků ani v Příručce diagnostických testů a očkovacích látek pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), musí členské státy poskytnout referenční laboratoři Společenství potřebné údaje k validaci a současně předložit svůj program Komisi ke schválení.

3.

Všechny vzorky odebrané při dozoru nad influenzou ptáků u volně žijících ptáků se musejí vyšetřit co nejdříve molekulárními technikami, jsou-li k dispozici, a podle diagnostické příručky (rozhodnutí Komise 2006/437/ES). Tato vyšetření se provádějí pouze v laboratořích, které jsou schopny zaručit kvalitu a používají metody schválené referenční laboratoří Společenství pro influenzu ptáků. Kromě toho je nutné, aby použité metody přinesly přijatelné výsledky v posledním srovnávacím kruhovém testu národních laboratoří. Doporučuje se vstupní screening pomocí PCR genu M, rychlé vyšetření pozitivních výsledků na H5 (nejpozději však do dvou týdnů) a v případě pozitivního nálezu se co nejdříve provede analýza v restrikčním místě, aby se stanovilo, je-li důvodem vysoce patogenní influenza ptáků nebo nízkopatogenní influenza ptáků. Je-li potvrzena vysoce patogenní influenza ptáků H5, musí být rychle provedena další analýza, aby se stanovil typ N (i když to může pouze poskytnout důkazy eliminující N1).

4.

V laboratoři je povoleno sloučit až pět vzorků odebraných od téhož druhu na stejném místě a ve stejnou dobu, je-li zajištěno, že v případě pozitivního nálezu bude možné jednotlivé vzorky identifikovat a znovu vyšetřit.

5.

Sérologický dozor se u šetření influenzy ptáků u volně žijících ptáků neprovádí, protože sérologické metody nejsou schopné rozlišit mezi vysoce patogenními a nízkopatogenními kmeny a nálezy protilátek neumožňují učinit závěry, pokud jde o pravděpodobnost místa, kde se volně žijící ptáci mohli nakazit. Sérologický dozor však může být důležitý pro zkoumání toho, u jakého druhu přezimujícího nebo stěhovavého ptáka jsou/byly prevalentní (nebo enzootické) viry H5/H7. Takovou analýzu smějí provádět pouze specializované laboratoře s pomocí pečlivě vybraného panelu antigenů, aby byla zajištěna detekce protilátek specifických pro hemaglutinin (tj. aby byla vyloučena možnost interference od protilátek specifických pro N).

Seznam druhů volně žijících ptáků, které představují vyšší riziko v souvislosti s influenzou ptáků (4)

Obecný název

Vědecký název

labuť malá

Cygnus columbianus

labuť zpěvná

Cygnus cygnus

labuť velká

Cygnus olor

Husy

husa krátkozobá

Anser brachyrhynchus

husa polní

Anser fabalis

husa běločelá (evropská)

Anser albifrons albifrons

husa malá

Anser erythropus

husa velká

Anser anser

berneška bělolící

Branta leucopsis

berneška tmavá

Branta bernicla

berneška rudokrká

Branta ruficollis

berneška velká

Branta canadensis

Kachny

hvízdák eurasijský

Anas penelope

čírka obecná

Anas crecca

kachna divoká

Anas platyrhynchos

ostralka štíhlá

Anas acuta

čírka modrá

Anas querquedula

lžičák pestrý

Anas clypeata

čírka úzkozobá

Marmaronetta angustirostris

zrzohlávka rudozobá

Netta rufina

polák velký

Aythya ferina

polák chocholačka

Aythya fuligula

Brodiví

čejka chocholatá

Vanellus vanellus

kulík zlatý

Pluvialis apricaria

břehouš černoocasý

Limosa limosa

jespák bojovný

Philomachus pugnax

Rackovití

racek chechtavý

Larus ridibundus

racek bouřní

Larus canus

Seznam ptáků žijících v blízkosti domácí drůbeže (5)

Obecný název

Vědecký název

Pravděpodobnost kontaktu s drůbeží

Skupina 1.   

Druhy úzce spojené s produkcí drůbeže v Evropě

husa domácí

Anser anser domesticus

vysoká

kachna divoká

Anas platyrhynchos

vysoká

pižmovka velká

Cairina moschata

vysoká

holub skalní

Columba livia

vysoká

vrabec domácí

Passer domesticus

vysoká

Skupina 2.   

Druhy, které mohou sdílet zemědělskou půdu také využívanou domácí drůbeží v severní Evropě

kulík zlatý

Pluvialis apricaria

nízká

čejka chocholatá

Vanellus vanellus

střední

racek chechtavý

Larus ridibundus

vysoká

racek bouřní

Larus canus

vysoká

racek stříbřitý

Larus argentatus

nízká

holub hřivnáč

Columba palumbus

vysoká

hrdlička zahradní

Streptopelia decaocto

vysoká

bažant obecný

Phasianus colchicus

vysoká

skřivanovití

Alauda & Galerida spp

nízká

lindušky

 

nízká

konipasové

 

střední

drozd kvíčala

Turdus pilaris

střední

drozd cvrčala

Turdus iliacus

střední

straka obecná

Pica pica

vysoká

kavka obecná

Corvus monedula

vysoká

havran polní

Corvus frugilegus

střední

vrána obecná

Corvus corone

střední

krkavec velký

Corvus corax

nízká

špaček obecný

Sturnus vulgaris

vysoká

špaček černý

Sturnus unicolor

vysoká

vrabec domácí

Passer domesticus

vysoká

vrabec polní

Passer montanus

vysoká

pěnkavy

 

střední

strnadové

Miliaria, Emberiza spp

střední

Skupina 3.   

Druhy, které mohou sdílet mokřady také využívané domácími vodními ptáky v severní Evropě

volavky

Egretta spp.

nízká

volavky

Ardea a jiné spp.

střední

kormorán velký

Phalacrocorax carbo

střední

čápi

Ciconia spp.

nízká

labuť velká

Cygnus olor

střední

husa velká

Anser anser

střední

berneška velká

Branta canadensis

nízká

kachny

Anas & Aythya spp.

nízká

kachna divoká

Anas platyrhynchos

vysoká

lyska černá

Fulica atra

střední

slípka zelenonohá

Gallinula chloropus

střední


(1)  Vědecké stanovisko „Stěhovaví ptáci a jejich možná role v šíření vysoce patogenní influenzy ptáků“ (EFSA, 12. května 2006).

(2)  Lov při dodržení požadavků směrnice Rady 79/409/EHS týkající se ochrany všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě.

(3)  Poskytne generální ředitelství pro životní prostředí Evropské komise.

(4)  Toto není úplný seznam; jeho účelem je pouze identifikovat druhy stěhovavých ptáků, které mohou představovat vysoké riziko zavlečení influenzy ptáků do Společenství na základě jejich tažných zvyklostí, při nichž se dostávají do oblastí, kde se vyskytla vysoce patogenní influenza ptáků H5N1 buď u volně žijících ptáků nebo u drůbeže. Je založen na vědeckém stanovisku „Stěhovaví ptáci a jejich možná role v šíření vysoce patogenní influenzy ptáků“, které přijala komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat EFSA dne 12. května 2006, a na práci vykonané výborem ORNIS a dodavateli generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. Tento seznam však může být aktualizován v návaznosti na výsledky dalších vědeckých studií, jakmile budou k dispozici, a na základě posouzení rizika provedeného vnitrostátními orgány s přihlédnutím k jejich specifické ornitologické situaci.

(5)  Toto není vyčerpávající seznam; jeho účelem je pouze identifikovat druhy přezimujících nebo nestěhovavých evropských ptáků, které žijí v blízkosti domácí drůbeže (zejména v severozápadní Evropě) a které mohou teoreticky přenášet vysoce patogenní influenzu ptáků H5N1 z potenciálně asymptomaticky nakažených volně žijících ptáků („přenášející druhy“). Je založen na vědeckém stanovisku „Stěhovaví ptáci a jejich možná role v šíření vysoce patogenní influenzy ptáků“, které přijala komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat EFSA dne 12. května 2006, a na práci vykonané výborem ORNIS a dodavateli generálního ředitelství pro životní prostředí (GŘ ENV) Evropské komise. Tento seznam však může být aktualizován a rozšířen v návaznosti na výsledky dalších vědeckých studií, jakmile budou k dispozici. GŘ ENV zejména pověřilo Wetland International a EURING přezkoumáním, aktualizací a rozšířením předběžné analýzy více rizikových druhů a lokalit na základě ohnisek H5N1 v Evropě v roce 2006 a identifikací dalších druhů vysoce rizikových ptáků, které mohou působit jako „přenášející druhy“ mezi volně žijícími ptáky a drůbeží a/nebo lidmi v různých částech Evropy. Výsledky budou k dispozici koncem června 2007.

(http://ec.europa.eu/environment/nature/nature_conservation/focus_wild_birds/avian_influenza/pdf/avian_influenza_report.pdf). To by mělo poskytnout mnohem spolehlivější předběžný seznam více rizikových druhů a rizika kontaktu s drůbeží v rámci EU a umožnit cílenější přístup.


PŘÍLOHA III

„PŘÍLOHA IV

Image

Image

Image


3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/18


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. dubna 2007

o ochranných opatřeních ohledně nakažlivé chudokrevnosti koní v Rumunsku

(oznámeno pod číslem K(2007) 1652)

(Text s významem pro EHP)

(2007/269/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nakažlivá chudokrevnost koní je virová choroba postihující pouze zvířata rodu koňovitých (Equidae). Infekce nakažlivou chudokrevností koní není obvykle navenek patrná, dokud po některé z akutních klinických atak nedojde k úhynu zvířete. Inkubační doba je obvykle jeden až tři týdny, ale může dosáhnout až tří měsíců. Nakažení koňovití zůstávají infekčními po celý život a mohou potenciálně přenést nákazu na další koňovité. Nákaza se přenáší krví z nakaženého koně nejpravděpodobněji prostřednictvím much, které přerušovaně sají koňskou krev, dále přenosem in utero na plod nebo používáním kontaminovaných jehel či infuzí krevních produktů obsahujících uvedený virus.

(2)

Nakažlivá chudokrevnost koní je chorobou povinnou hlášením v souladu s přílohou A směrnice Rady 90/426/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních předpisech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (2). Navíc směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství (3) stanoví, že ohnisko nakažlivé chudokrevnosti koní se musí oznamovat Komisi a ostatním členským státům prostřednictvím systému oznamování chorob zvířat („systém ADNS“).

(3)

Článek 4 odst. 5 směrnice 90/426/EHS stanoví omezení týkající se přesunu koňovitých z hospodářství, kde byl potvrzen výskyt nakažlivé chudokrevnosti koní, do doby, kdy po odstranění nakažených zvířat reagují zbývající zvířata negativně při dvou vyšetřeních testem podle Cogginse.

(4)

Na rozdíl od ostatních členských států se v Rumunsku nakažlivá chudokrevnost koní vyskytuje endemicky a okamžitá porážka infikovaných koňovitých není prováděna soustavně. Z tohoto důvodu Rumunsko po přistoupení k Evropské unii dobrovolně pokračovalo mutatis mutandis v provádění příslušných opatření stanovených v rozhodnutí Komise 2004/825/ES o ochranných opatřeních ohledně dovozů koňovitých z Rumunska (4).

(5)

Vzhledem k obchodu s živými koňovitými, jejich spermatem, vajíčky a embryi, by mohla nákazová situace v Rumunsku představovat riziko pro zdraví koňovitých ve Společenství.

(6)

Proto je vhodné přijmout ochranná opatření, která stanoví zvláštní režim pro přesun koňovitých, jejich vajíček a embryí, pocházejících z Rumunska, jakož i pro obchod s nimi, aby bylo zabezpečeno zdraví a dobré životní podmínky koňovitých v členských státech.

(7)

Rozhodnutí Komise 93/623/EHS ze dne 20. října 1993, kterým se stanoví identifikační doklad (průvodní list) doprovázející evidované koňovité (5) a rozhodnutí Komise 2000/68/ES ze dne 22. prosince 1999, kterým se mění rozhodnutí Komise 93/623/EHS a zavádí identifikace plemenných a užitkových koňovitých (6), požadují, aby koňovití byli během přesunu a přepravy doprovázeni identifikačním dokumentem.

(8)

Požadavky na osvědčení pro přesun a přepravu koňovitých stanoví článek 8 směrnice 90/426/EHS. Aby bylo možné lépe zpětně vysledovat evidované koňovité z oblastí postižených nakažlivou chudokrevností koní v ostatních členských státech, mělo by být potvrzení podle přílohy B směrnice 90/426/EHS nahrazeno veterinárním osvědčením podle přílohy C uvedené směrnice.

(9)

V souladu s částí A kapitoly II přílohy D směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddílu I směrnice 90/425/EHS (7), rozhodnutí Komise 95/307/ES ze dne 24. července 1995, kterým se stanoví vzor veterinárního osvědčení pro obchod se spermatem koňovitých (8), stanoví testování hřebců na nakažlivou chudokrevnost koní, pokud je odběr spermatu prováděn za účelem obchodování uvnitř Společenství. Je nicméně nutné doplnit podmínky kladené na zdraví zvířat stanovené rozhodnutím Komise 95/294/ES ze dne 24. července 1995, kterým se stanoví vzor veterinárního osvědčení pro obchod s vajíčky a embryi koňovitých (9), požadavkem testování na nakažlivou chudokrevnost koní, pokud jsou vajíčka a embrya odebírána od klisen žijících v Rumunsku.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Ochranná opatření, která platí pro koňovité pocházející z Rumunska

1.   Rumunsko zajistí, aby koňovití nebyli odesíláni do jiných členských států, pokud tito koňovití nesplní tyto podmínky:

a)

být vyšetřeni testem podle Cogginse s negativním výsledkem, přičemž test byl proveden ze vzorku krve odebraného během 30 dnů před odesláním a test a jeho výsledky jsou zapsány v oddílu VII identifikačního dokladu podle rozhodnutí 93/623/EHS a 2000/68/ES provázejícího zvíře během jeho přepravy;

b)

být provázeni veterinárním osvědčením podle přílohy C směrnice 90/426/EHS, obsahujícím dodatečný údaj:

„Koňovití v souladu s rozhodnutím Komise 2007/269/ES“.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na koňovité z hospodářství nacházejících se mimo Rumunsko, kteří během přepravy buď projíždí přes Rumunsko po hlavních silnicích a dálnicích nebo jsou přepravováni Rumunskem přímo a bez přerušení cesty na jatka k okamžité porážce.

3.   Rumunsko zajistí, aby vajíčka a embrya koňovitých nebyla odesílána do jiných členských států, pokud uvedené produkty nesplní tyto podmínky:

a)

být odebrány od dárcovských klisen, které byly vyšetřeny testem podle Cogginse s negativním výsledkem v každém jednotlivém případě, přičemž test byl proveden ze vzorku krve odebraného každé dárcovské klisně během 30 dnů před odběrem vajíček a embryí v předmětné zásilce, a

b)

zásilka vajíček a embryí je provázena veterinárním osvědčením podle přílohy rozhodnutí 95/294/ES, obsahujícím dodatečný údaj:

„Vajíčka nebo embrya v souladu s rozhodnutím Komise 2007/269/ES“.

4.   Rumunsko podává Komisi a ostatním členským státům pravidelně zprávy o vývoji nakažlivé chudokrevnosti koní a provedených opatřeních pro její tlumení.

Článek 2

Použitelnost

Toto rozhodnutí se použije od třetího dne po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 23. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 42. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/104/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 352).

(3)  Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 58. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2004/216/ES (Úř. věst. L 67, 5.3.2004, s. 27).

(4)  Úř. věst. L 358, 3.12.2004, s. 18. Rozhodnutí zrušené nařízením Komise (ES) č. 1792/2006 (Úř. věst. L 362, 20.12.2006, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 298, 3.12.1993, s. 45. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2000/68/ES (Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 72).

(6)  Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 72.

(7)  Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/68/ES (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 321).

(8)  Úř. věst. L 185, 4.8.1995, s. 58.

(9)  Úř. věst. L 182, 2.8.1995, s. 27.


3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/20


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. dubna 2007

o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Nizozemsku v roce 2006

(oznámeno pod číslem K(2007) 1746)

(Pouze nizozemské znění je závazné)

(2007/270/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví způsoby finančního přispívání Společenství na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. Rozhodnutí 90/424/EHS pozměněné rozhodnutím 2006/53/ES (2) zajišťuje členským státům finanční příspěvek Společenství na pokrytí některých výdajů spojených s opatřeními na eradikaci influenzy ptáků.

(2)

V roce 2006 se v Nizozemsku vyskytla ohniska influenzy ptáků. Výskyt této nákazy představuje vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství. Nizozemsko podle čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS přijalo opatření pro tlumení ohnisek influenzy ptáků.

(3)

Vyplacení finančního příspěvku Společenství musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a že příslušné orgány poskytly Komisi veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (3), se po změně rozhodnutí 90/424/EHS rozhodnutím 2006/53/ES již nevztahuje na influenzu ptáků. V tomto rozhodnutí je proto nutné výslovně uvést, že poskytnutí finančního příspěvku Nizozemsku je v souladu s příslušnými pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 349/2005.

(5)

Ustanovení čl. 3a odst. 3 rozhodnutí 90/424/EHS stanoví, že finanční příspěvek Společenství je 50 % způsobilých výdajů vynaložených členským státem.

(6)

Nizozemsko plně dodrželo své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS. Nizozemsko dne 30. srpna 2006 zaslalo Komisi informace o vynaložených výdajích v souvislosti s tímto ohniskem a poté pokračovalo v poskytování všech potřebných informací o výdajích na náhradu škody a o provozních výdajích.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Finanční příspěvek Společenství

1.   Nizozemsku může být udělen finanční příspěvek Společenství na výdaje vynaložené tímto členským státem na opatření uvedená v čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS pro tlumení influenzy ptáků v roce 2006.

Tento finanční příspěvek představuje 50 % vynaložených výdajů, které jsou způsobilé pro financování Společenstvím.

2.   Pro účely tohoto rozhodnutí se články 2 až 5, články 7 a 8, čl. 9 odst. 2, 3 a 4 a článek 10 nařízení (ES) č. 349/2005 použijí obdobně.

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Nizozemskému království.

V Bruselu dne 23. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 37.

(3)  Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 12.


3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/22


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. dubna 2007

o finančním příspěvku Společenství na konferenci OIE „Eradikace vztekliny v Eurasii“ v roce 2007

(2007/271/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na článek 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví způsoby finančního přispívání Společenství na specifická veterinární opatření zahrnující i technická a vědecká opatření. Společenství zejména provádí technická a vědecká opatření nutná pro další rozvoj veterinárních právních předpisů Společenství a pro rozvoj vzdělávání a odborné přípravy ve veterinární oblasti nebo pomáhá členským státům nebo mezinárodním organizacím při provádění těchto opatření.

(2)

Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) se ujala uspořádání významné konference „Eradikace vztekliny v Eurasii“, která se uskuteční v květnu 2007 v Paříži (dále jen „konference OIE“). Jelikož cílem konference OIE je zabývat se podrobněji doporučeními vydanými na konferenci uspořádané OIE v Kyjevě v roce 2005, má OIE faktický monopol ve smyslu čl. 168 písm. c) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2), a nevyžaduje se proto výzva k předkládání návrhů.

(3)

Vzteklina se již dlouho vyskytuje v několika členských státech u divoce žijících zvířat, která představují zdroj infekce pro ostatní zvířata, a tudíž i závažné zdravotní riziko pro člověka. Tyto členské státy zavedly programy eradikace vztekliny a orální vakcinace volně žijících zvířat. V důsledku těchto opatření byla nákaza v některých členských státech eradikována, avšak v jiných státech, kde byly programy eradikace zahájeny později, stále přetrvává.

(4)

V těchto programech je třeba pokračovat až do úplné eradikace vztekliny. Dále bude třeba v těchto programech pokračovat v členských státech, které hraničí se třetími zeměmi, v nichž se vzteklina u volně žijících zvířat stále vyskytuje.

(5)

V zájmu zdraví zvířat by měla být podporována všechna opatření, která by mohla usnadnit politická rozhodnutí, pokud jde o tlumení a eradikaci vztekliny v zemích východní Evropy a střední Asie.

(6)

Konference OIE by mohla vést ke zlepšení platných veterinárních právních předpisů a k rozvoji vzdělávání a odborné přípravy ve veterinární oblasti v zúčastněných zemích.

(7)

Společenství by proto mělo poskytnout finanční příspěvek na konferenci OIE. Je třeba stanovit maximální částku a podíl tohoto příspěvku na celkové výši nákladů. Finanční příspěvek Společenství bude financován z rozpočtové linie 17 04 02 01.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE) se v souladu s článkem 19 rozhodnutí 90/424/EHS poskytuje finanční příspěvek Společenství představující nejvýše 25 % způsobilých nákladů a nepřesahující částku 50 000 EUR na technické a vědecké materiály související s konferencí „Eradikace vztekliny v Eurasii“, která se uskuteční v květnu 2007 v Paříži.

V Bruselu dne 23. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).


3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/24


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 25. dubna 2007

o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků ve Spojeném království v roce 2006

(oznámeno pod číslem K(2007) 1785)

(Pouze anglické znění je závazné)

(2007/272/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví způsoby finančního přispívání Společenství na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. Rozhodnutí 90/424/EHS pozměněné rozhodnutím 2006/53/ES (2), zajišťuje členským státům finanční příspěvek Společenství na pokrytí některých výdajů spojených s opatřeními na eradikaci influenzy ptáků.

(2)

V roce 2006 se ve Spojeném království vyskytla ohniska influenzy ptáků. Výskyt této nákazy představuje vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství. Spojené království podle čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS přijalo opatření pro tlumení ohnisek influenzy ptáků.

(3)

Vyplacení finančního příspěvku Společenství musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a že příslušné orgány poskytly Komisi veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenstvím (3), se po změně rozhodnutí 90/424/EHS rozhodnutím 2006/53/ES již nevztahuje na influenzu ptáků. V tomto rozhodnutí je proto nutné výslovně uvést, že poskytnutí finančního příspěvku Spojenému království je v souladu s příslušnými pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 349/2005.

(5)

Ustanovení čl. 3a odst. 3 rozhodnutí 90/424/EHS stanoví, že finanční příspěvek Společenství je 50 % způsobilých výdajů vynaložených členským státem.

(6)

Spojené království plně dodrželo své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS. Spojené království dne 2. června 2006 zaslalo Komisi informace o vynaložených výdajích v souvislosti s tímto ohniskem a poté pokračovalo v poskytování všech potřebných informací o výdajích na náhradu škody a o provozních výdajích.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Finanční příspěvek Společenství

1.   Spojenému království může být udělen finanční příspěvek Společenství na výdaje vynaložené tímto členským státem na opatření uvedená v čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS pro tlumení influenzy ptáků v roce 2006.

Tento finanční příspěvek představuje 50 % vynaložených výdajů, které jsou způsobilé pro financování Společenstvím.

2.   Pro účely tohoto rozhodnutí se články 2 až 5, články 7 a 8, čl. 9 odst. 2, 3 a 4 a článek 10 nařízení (ES) č. 349/2005 použijí obdobně.

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 25. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 37.

(3)  Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 12.


3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/26


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 25. dubna 2007

o finančním příspěvku Společenství na nouzová opatření pro tlumení influenzy ptáků v Německu v roce 2006

(oznámeno pod číslem K(2007) 1786)

(Pouze německé znění je závazné)

(2007/273/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví způsoby finančního přispívání Společenství na specifická veterinární opatření zahrnující i nouzová opatření. Rozhodnutí 90/424/EHS pozměněné rozhodnutím 2006/53/ES (2) zajišťuje členským státům finanční příspěvek Společenství na pokrytí některých výdajů spojených s opatřeními na eradikaci influenzy ptáků.

(2)

V roce 2006 se v Německu vyskytla ohniska influenzy ptáků. Výskyt této nákazy představuje vážné riziko pro hospodářská zvířata ve Společenství. Německo podle čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS přijalo opatření pro tlumení ohnisek influenzy ptáků.

(3)

Vyplacení finančního příspěvku Společenství musí být podmíněno tím, že plánovaná opatření byla skutečně provedena a že příslušné orgány poskytly Komisi veškeré nezbytné informace ve stanovených lhůtách.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 349/2005 ze dne 28. února 2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS (3) Společenstvím, se po změně rozhodnutí 90/424/EHS rozhodnutím 2006/53/ES již nevztahuje na influenzu ptáků. V tomto rozhodnutí je proto nutné výslovně uvést, že poskytnutí finančního příspěvku Německu je v souladu s příslušnými pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 349/2005.

(5)

Ustanovení čl. 3a odst. 3 rozhodnutí 90/424/EHS stanoví, že finanční příspěvek Společenství je 50 % způsobilých výdajů vynaložených členským státem.

(6)

Německo plně dodrželo své technické a správní povinnosti podle čl. 3 odst. 3 a čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS. Německo dne 14. března 2006 zaslalo Komisi informace o vynaložených výdajích v souvislosti s tímto ohniskem a poté pokračovalo v poskytování všech potřebných informací o výdajích na náhradu škody a o provozních výdajích.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Finanční příspěvek Společenství

1.   Německu může být udělen finanční příspěvek Společenství na výdaje vynaložené tímto členským státem na opatření uvedená v čl. 3a odst. 2 rozhodnutí 90/424/EHS pro tlumení influenzy ptáků v roce 2006.

Tento finanční příspěvek představuje 50 % vynaložených výdajů, které jsou způsobilé pro financování Společenstvím.

2.   Pro účely tohoto rozhodnutí se články 2 až 5, články 7 a 8, čl. 9 odst. 2, 3 a 4 a článek 10 nařízení (ES) č. 349/2005 použijí obdobně.

Článek 2

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.

V Bruselu dne 25. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 37.

(3)  Úř. věst. L 55, 1.3.2005, s. 12.


DOHODY

Rada

3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/28


Informace o dni vstupu Dohody mezi Evropským společenstvím a Federativními státy Mikronésie o partnerství v odvětví rybolovu v platnost (1)

Evropské společenství a vláda Federativních států Mikronésie se dne 20. září 2006 a dne 26. února 2007 vzájemně informovaly o dokončení postupů nezbytných pro vstup dohody v platnost.

V souladu s článkem 16 dohody tedy tato dohoda vstoupila v platnost dne 26. února 2007.


(1)  Úř. věst. L 151, 6.6.2006, s. 1.


III Akty přijaté na základě Smlouvy o EU

AKTY PŘIJATÉ NA ZÁKLADĚ HLAVY V SMLOUVY O EU

3.5.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/29


ROZHODNUTÍ RADY 2007/274/SVV

ze dne 23. dubna 2007

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a vládou Spojených států amerických o bezpečnosti utajovaných informací

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na články 24 a 38 této smlouvy,

s ohledem na doporučení předsednictví,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na zasedání ve dnech 27. a 28. listopadu 2003 se Rada rozhodla pověřit předsednictví, kterému je nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, zahájením jednání s některými třetími státy v souladu s články 24 a 38 Smlouvy o Evropské unii, aby Evropská unie mohla s každým z nich uzavřít dohodu o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací.

(2)

Na základě tohoto zmocnění k zahájení jednání sjednalo předsednictví, kterému byl nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, dohodu s vládou Spojených států amerických o bezpečnosti utajovaných informací.

(3)

Uvedená dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a vládou Spojených států amerických o bezpečnosti utajovaných informací se schvaluje jménem Evropské unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat dohodu zavazující Evropskou unii.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 23. dubna 2007.

Za Radu

předseda

F.-W. STEINMEIER


PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a vládou Spojených států amerických o bezpečnosti utajovaných informací

VLÁDA SPOJENÝCH STÁTŮ, dále jen „vláda USA“

a

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „EU“, společně dále jen „strany“,

VZHLEDEM K TOMU, že vláda USA a EU mají společný cíl posilovat všemi způsoby svou bezpečnost a poskytovat svým občanům vysokou úroveň ochrany v prostoru bezpečnosti,

VZHLEDEM K TOMU, že se vláda USA a EU dohodly, že by se mezi nimi měly rozvíjet konzultace a spolupráce v otázkách společného zájmu ve vztahu k bezpečnosti,

VZHLEDEM K TOMU, že v této souvislosti existuje trvalá potřeba výměny utajovaných informací mezi vládou USA a EU,

UZNÁVAJÍCE, že plná a účinná konzultace a spolupráce mohou vyžadovat přístup k utajovaným informacím vlády USA a EU a výměnu utajovaných informací mezi vládou USA a EU,

VĚDOMY SI TOHO, že tento přístup k utajovaným informacím a jejich výměna vyžadují vhodná bezpečnostní opatření,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Tato dohoda se vztahuje na utajované informace poskytované nebo vyměňované mezi stranami.

2.   V souladu s ustanoveními této dohody a se svými právními předpisy chrání každá ze stran informace získané od druhé strany, zejména proti neoprávněnému vyzrazení.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely této dohody se „EU“ rozumí Rada Evropské unie (dále jen „Rada“), generální tajemník, vysoký představitel a generální sekretariát Rady, jakož i Komise Evropských společenství (dále jen „Evropská komise“).

2.   Pro účely této dohody se „utajovanými informacemi“ rozumí informace a materiály, které jsou předmětem této dohody, i) jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit nebo způsobit újmu zájmům vlády USA nebo EU, nebo zájmům jednoho nebo více členských států EU; ii) jež vyžadují ochranu proti neoprávněnému vyzrazení v zájmu bezpečnosti vlády USA nebo EU; a iii) jimž vláda USA nebo EU přiřadily určitý stupeň utajení. Informace mohou být v ústní, obrazové, elektronické, magnetické nebo listinné podobě nebo v hmotné podobě, včetně vybavení nebo technologie.

Článek 3

Bezpečnostní klasifikace

1.   Utajované informace se označují takto:

a)

V případě vlády USA se utajované informace označují TOP SECRET, SECRET nebo CONFIDENTIAL.

b)

V případě EU se utajované informace označují TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET, SECRET UE, CONFIDENTIEL UE nebo RESTREINT UE.

2.   Odpovídající bezpečnostní klasifikace jsou:

V Evropské unii

Ve Spojených státech amerických

TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET

TOP SECRET

SECRET UE

SECRET

CONFIDENTIEL UE

CONFIDENTIAL

RESTREINT UE

(USA nemá odpovídající klasifikaci)

3.   Utajované informace poskytnuté jednou stranou druhé straně se razítkují nebo označují jménem poskytující strany. Utajované informace poskytnuté jednou stranou chrání přijímající strana způsobem, který je přinejmenším rovnocenný ochraně skýtané těmto informacím poskytující stranou.

Článek 4

Ochrana utajovaných informací

1.   Každá ze stran má bezpečnostní systém a bezpečnostní opatření založené na zásadách a minimálních bezpečnostních normách stanovených ve svých právních předpisech, aby utajovaným informacím zajistila odpovídající úroveň ochrany. Každá ze stran poskytne druhé straně na požádání informace o svých bezpečnostních normách, postupech a praxi, včetně odborné přípravy, jimiž utajované informace chrání.

2.   Přijímající strana skýtá utajovaným informacím získaným od poskytující strany úroveň ochrany, která je přinejmenším rovnocenná ochraně skýtané těmto informacím poskytující stranou.

3.   Bez předchozího písemného souhlasu poskytující strany přijímající strana nepoužije utajované informace ani nepovolí jejich použití pro jiné účely než pro účely, k nimž byly poskytnuty.

4.   Bez předchozího písemného souhlasu poskytující strany přijímající strana utajované informace dále nezpřístupní ani nesdělí.

5.   Přijímající strana vyhoví všem omezením na další poskytování utajovaných informací, které poskytující strana při jejich sdělení případně uvede.

6.   Přijímající strana zajistí dostatečnou ochranu práv původce informací poskytnutých nebo vyměněných podle této dohody i práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, autorská práva nebo obchodní tajemství.

7.   Nikdo nemá právo na přístup k utajovaným informacím obdrženým od druhé strany pouze na základě hodnosti, funkce nebo osvědčení o bezpečnostní prověrce. Přístup k utajovaným informacím se poskytuje pouze osobám, jejichž přístup je pro výkon úředních povinností nezbytný a které jsou v případě potřeby v souladu s předepsanými normami obou stran držiteli osvědčení o bezpečnostní prověrce.

8.   Přijímající strana zajistí, aby všechny osoby s přístupem k utajovaným informacím byly poučeny o své povinnosti tyto informace chránit v souladu s platnými právními předpisy.

Článek 5

Osvědčení o bezpečnostní prověrce osob

1.   Strany zajistí, aby všechny osoby, které při výkonu svých úředních povinností potřebují přístup nebo jejichž povinnosti či funkce umožňují přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL EU nebo CONFIDENTIAL nebo vyšším poskytovaným nebo vyměňovaným podle této dohody, byly držiteli náležitého osvědčení o bezpečnostní prověrce, dříve než jim je udělen k těmto informacím přístup.

2.   Rozhodnutí strany vydat určité osobě osvědčení o bezpečnostní prověrce je v souladu s bezpečnostními zájmy této strany a vychází ze všech dostupných informací svědčících o tom, zda je tato osoba nezpochybnitelně loajální, čestná a důvěryhodná.

3.   Osvědčení o bezpečnostní prověrce se u každé ze stran zakládají na náležitém šetření provedeném natolik podrobně, aby se zajistilo, že kritéria uvedená v odstavci 2 byla splněna u každé osoby, které má být poskytnut přístup k utajovaným informacím. V případě EU je příslušným orgánem pro provádění nezbytných bezpečnostních prověrek svých státních příslušníků národní bezpečnostní úřad domovské země dotyčné osoby.

Článek 6

Přechod odpovědnosti

Poskytující strana zajišťuje, že jsou veškeré utajované informace dostatečně chráněny do doby, než je odpovědnost za ně předána přijímající straně. Přijímající strana zajišťuje dostatečnou ochranu veškerých utajovaných informací druhé strany poté, co na ni přejde odpovědnost za informace, které ji byly zpřístupněny.

Článek 7

Bezpečnost vybavení a zařízení, kde strany utajované informace uchovávají

V souladu s platnými právními předpisy zajistí každá ze stran bezpečnost vybavení a zařízení, v nichž jsou uchovávány utajované informace zpřístupněné této straně druhou stranou, a zajistí, aby pro každé takové vybavení nebo zařízení byla přijata nezbytná opatření na kontrolu a ochranu těchto informací.

Článek 8

Zpřístupnění utajovaných informací dodavatelům

1.   Utajované informace získané od druhé strany mohou být dodavateli nebo předpokládanému dodavateli poskytnuty s předchozím písemným souhlasem poskytující strany. Před zpřístupněním nebo sdělením jakýchkoli utajovaných informací získaných od druhé strany dodavateli nebo předpokládanému dodavateli přijímající strana zajistí, aby byl tento dodavatel nebo předpokládaný dodavatel v rámci svého vybavení schopen tyto informace chránit a aby byla držitelem příslušného osvědčení o bezpečnostní prověrce.

2.   Tento článek se nevztahuje na pracovníky, kteří mají s Evropskou unií uzavřenou pracovní smlouvu nebo kteří mají se Spojenými státy uzavřenou smlouvu o osobní službě.

Článek 9

Předávání

1.   Utajované informace se mezi stranami předávají vzájemně dohodnutými způsoby.

Pro účely této dohody:

a)

pokud jde o EU, veškeré utajované informace v písemné podobě se zasílají vedoucímu spisovny Rady Evropské unie. Vedoucí spisovny Rady předá veškeré informace členským státům a Evropské komisi s výhradou odstavce 3;

b)

pokud jde o vládu USA, veškeré utajované informace v písemné podobě se zasílají, pokud není stanoveno jinak, prostřednictvím mise Spojených států amerických při Evropské unii na adresu:

Mission of the United States of America to the European Union

Registry Officer

Rue Zinner 13

B-1000 Brussels

2.   Utajované informace až po úroveň CONFIDENTIAL/CONFIDENTIEL UE předávané elektronicky vládou USA Evropské unii a Evropskou unií vládě USA se šifrují podle požadavků poskytující strany uvedených v jejích bezpečnostních politikách a pravidlech. Při přenosu, uchovávání a zpracovávání utajovaných informací ve vnitřních sítích stran musí být splněny požadavky poskytující strany.

3.   Výjimečně mohou být utajované informace od jedné strany, které jsou přístupné pouze konkrétním oprávněným úředníkům, orgánům nebo útvarům této strany, z provozních důvodů zaslány nebo určeny a zpřístupněny těmto konkrétním úředníkům, orgánům nebo útvarům druhé strany výslovně označeným jako příjemci, s ohledem na jejich příslušnost a při dodržení zásady „vědět jen to nejnutnější“. Pokud jde o EU, předávají se tyto informace prostřednictvím vedoucího spisovny Rady, nebo jsou-li tyto informace určeny Evropské komisi, prostřednictvím vedoucího spisovny bezpečnostního ředitelství Evropské komise.

Článek 10

Prohlídky vybavení a zařízení stran

Pokud zástupci jedné strany vykonávají prohlídku vybavení a zařízení druhé strany, potvrdí si strany v případě potřeby osvědčení o bezpečnostní prověrce způsobem, na němž se vzájemně dohodnou.

Článek 11

Vzájemné bezpečnostní návštěvy

Za účelem ochrany utajovaných informací, které si strany vzájemně poskytují nebo vyměňují, lze prostřednictvím vzájemných návštěv bezpečnostního personálu stran ověřit provádění bezpečnostních požadavků uvedených v této dohodě, aby se vyhodnotila účinnost opatření přijatých podle této dohody a technická bezpečnostní pravidla, která mají být zavedena podle článku 13. Bezpečnostním zástupcům každé ze stran může být po předchozí konzultaci povoleno navštívit druhou stranu za účelem projednání a pozorování prováděcích postupů druhé strany. Hostující strana je zástupcům navštěvující strany nápomocna při stanovení, zda je utajovaným informacím obdrženým od navštěvující strany poskytována dostatečná ochrana.

Článek 12

Dohled

1.   V případě vlády USA vykonává dohled nad prováděním této dohody ministr zahraničních věcí spolu s ministrem obrany a ředitelem Národní zpravodajské služby.

2.   V případě EU vykonává dohled nad prováděním této dohody generální tajemník Rady spolu s členem Komise odpovědným za bezpečnostní záležitosti.

Článek 13

Technická bezpečnostní pravidla

1.   V zájmu provádění této dohody se mezi třemi orgány uvedenými v odstavcích 2 až 4 zavedou technická bezpečnostní pravidla, aby se stanovily normy pro vzájemnou bezpečnostní ochranu utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných mezi stranami podle této dohody.

2.   Ministerstvo zahraničních věcí Spojených států amerických, jménem vlády USA a z jejího zmocnění, odpovídá za vypracování technických bezpečnostních pravidel uvedených v odstavci 1 pro ochranu a zabezpečení utajovaných informací poskytovaných vládou USA nebo vyměňovaných s vládou USA na základě této dohody.

3.   Bezpečnostní úřad generálního sekretariátu Rady, pod vedením a z pověření generálního tajemníka Rady, jménem Rady a z jejího zmocnění, odpovídá za vypracování technických bezpečnostních pravidel uvedených v odstavci 1 pro ochranu a zabezpečení utajovaných informací poskytovaných Radě nebo generálnímu sekretariátu Rady nebo vyměňovaných s nimi na základě této dohody.

4.   Bezpečnostní ředitelství Evropské komise zmocněné členem Komise odpovědným za bezpečnostní záležitosti odpovídá za vypracování technických bezpečnostních pravidel uvedených v odstavci 1 pro ochranu utajovaných informací poskytovaných nebo vyměňovaných na základě této dohody s Evropskou komisí.

5.   Na straně EU podléhají tato pravidla schválení Bezpečnostním výborem Rady.

Článek 14

Snížení stupně utajení a odtajnění

1.   Strany souhlasí s tím, že stupeň utajení utajovaných informací by měl být snížen, jakmile přestane být pro tyto informace zapotřebí vyššího stupně ochrany, nebo by měly být tyto informace odtajněny, jakmile přestane být nutná jejich ochrana proti neoprávněnému vyzrazení.

2.   Poskytující strana má plnou volnost, pokud jde o snížení stupně utajení nebo odtajnění vlastních utajovaných informací. Přijímající strana nesníží stupeň utajení utajovaných informací obdržených od druhé strany ani tyto informace neodtajní bez ohledu na případné domnělé pokyny k odtajnění dokumentu bez předchozího písemného souhlasu poskytující strany.

Článek 15

Ztráta nebo ohrožení

Poskytující strana je informována po zjištění jakékoli prokázané nebo domnělé ztráty nebo ohrožení jejích utajovaných informací a přijímající strana zahájí vyšetřování okolností. Výsledky vyšetřování a informace o přijatých opatřeních, která mají zamezit opakování situace, se předají poskytující straně. Orgány uvedené v článku 13 mohou k tomuto účelu zavést příslušné postupy.

Článek 16

Urovnání sporů

Veškeré spory mezi stranami vzniklé z této dohody nebo s ní související se urovnávají pouze prostřednictvím konzultací mezi stranami.

Článek 17

Náklady

Každá strana odpovídá za úhradu vlastních nákladů vzniklých při provádění této dohody.

Článek 18

Schopnost poskytovat ochranu

Před poskytnutím nebo výměnou utajovaných informací mezi stranami musí příslušné bezpečnostní úřady uvedené v článku 12 souhlasit s tím, že přijímající strana je schopna chránit a zabezpečit informace, na něž se vztahuje tato dohoda, a to způsobem, který odpovídá technickým bezpečnostním pravidlům, která mají být zavedena podle článku 13.

Článek 19

Další ujednání

Ničím v této dohodě se nemění stávající dohody nebo ujednání mezi stranami, ani dohody mezi vládou USA a členskými státy Evropské unie. Tato dohoda nebrání stranám v uzavření jiných dohod týkajících se poskytování nebo výměny utajovaných informací, na něž se vztahuje tato dohoda, za předpokladu, že tyto dohody nejsou neslučitelné s povinnostmi stanovenými v této dohodě.

Článek 20

Vstup v platnost, změny a vypovězení

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost dnem posledního podpisu té které strany.

2.   Každá ze stran oznámí druhé straně veškeré změny ve svých právních předpisech, které by mohly mít vliv na ochranu utajovaných informací uvedených v této dohodě. V těchto případech se strany vzájemně konzultují, aby tuto dohodu podle potřeby změnily v souladu s článkem 3.

3.   Změny této dohody se provádějí vzájemnou písemnou dohodou stran.

4.   Kterákoliv ze stran může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé straně, a to devadesát dnů před dnem, ke kterému ji zamýšlí vypovědět. Bez ohledu na vypovězení této dohody jsou veškeré utajované informace poskytnuté na základě této dohody i nadále chráněny podle této dohody. Strany bezodkladně jednají o konzultaci s těmito utajovanými informacemi.

NA DŮKAZ TOHO podepsali tuto dohodu níže podepsaní, kteří k tomu byli řádně zplnomocněni příslušnými orgány.

Ve Washingtonu dne třicátého dubna 2007 ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém.

Za Evropskou unii

Image

Za vládu Spojených států amerických

Image