ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 95

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
5. dubna 2007


Obsah

 

I   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a o změně nařízení (ES) č. 1290/2005

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 379/2007 ze dne 4. dubna 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

5

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 380/2007 ze dne 4. dubna 2007, kterým se stanoví, že již nejsou dosaženy určité meze týkající se vydávání dovozních licencí na produkty odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

7

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 381/2007 ze dne 4. dubna 2007, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a nařízení (ES) č. 1973/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté z produkce pro pěstování surovin

8

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 382/2007 ze dne 4. dubna 2007, kterým se mění nařízení (ES) č. 753/2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů

12

 

 

II   Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

 

 

ROZHODNUTÍ

 

 

Rada

 

 

2007/215/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 29. ledna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/676/ES o služebním řádu Evropské obranné agentury

21

 

 

2007/216/ES

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 29. ledna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2004/677/ES, pokud jde o minimální dobu přidělení národních odborníků a vojenského personálu přiděleného do Evropské obranné agentury

24

 

 

Komise

 

 

2007/217/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 22. listopadu 2006 o státní podpoře, kterou Francie poskytla Státní laboratoři pro metrologii a zkušebnictví (Laboratoire national de métrologie et d’essais) (C24/2005) (oznámeno pod číslem K(2006) 5477)  ( 1 )

25

 

 

2007/218/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 28. března 2007 o změně rozhodnutí K(2006) 4332 v konečném znění, kterým se ročně orientačně rozdělují položky závazků Společenství z Evropského rybářského fondu podle jednotlivých členských států na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 (oznámeno pod číslem K(2007) 1313)

37

 

 

2007/219/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 30. března 2007 o finančním příspěvku Společenství na základní průzkum prevalence salmonel u jatečních prasat, který má být proveden v Bulharsku a Rumunsku (oznámeno pod číslem K(2007) 1394)

41

 

 

2007/220/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2003/250/ES, pokud jde o prodloužení platnosti dočasných odchylek od některých ustanovení směrnice Rady 2000/29/ES, pokud jde o rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z Jihoafrické republiky (oznámeno pod číslem K(2007) 1454)

50

 

 

2007/221/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2007, kterým se mění rozhodnutí 2003/249/ES, pokud jde o prodloužení platnosti dočasných odchylek od některých ustanovení směrnice Rady 2000/29/ES, pokud jde o rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z Chile (oznámeno pod číslem K(2007) 1455)

51

 

 

2007/222/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2007 o zahájení činnosti Regionálního poradního sboru pro jihozápadní vody v rámci společné rybářské politiky

52

 

 

2007/223/ES

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 4. dubna 2007 o přehledu produkčního potenciálu vína, který předložilo Bulharsko podle nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 (oznámeno pod číslem K(2007) 1469)

53

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné

NAŘÍZENÍ

5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 378/2007

ze dne 27. března 2007

o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a o změně nařízení (ES) č. 1290/2005

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pro některé členské státy je značně obtížné financovat jejich programy rozvoje venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (1). V zájmu posílení jejich politiky rozvoje venkova by těmto členským státům mělo být umožněno používat systém dobrovolného odlišení. Tato možnost by měla být nabídnuta těm členským státům, které dobrovolné odlišení již používají podle nařízení Komise (ES) č. 1655/2004 ze dne 22. září 2004 určujícího pravidla pro přechod z volitelného regulačního systému, zavedeného článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, na povinný regulační systém, zavedený nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 (2), nebo kterým byla podle čl. 70 odst. 4a nařízení (ES) č. 1698/2005 udělena výjimka z povinnosti spolufinancovat podporu Společenství. Dobrovolné odlišení by mělo mít podobu snížení přímých plateb ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003 (3), přičemž by finanční prostředky odpovídající uvedenému snížení byly využity k financování programů rozvoje venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. Snížení přímých plateb použité v rámci dobrovolného odlišení by mělo doplňovat snížení vyplývající z uplatnění povinného odlišení podle článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(2)

S cílem usnadnit jeho administrativní provádění by pravidla použitelná pro dobrovolné odlišení měla být uvedena v soulad s pravidly použitelnými na povinné odlišení podle článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, včetně základu pro výpočet.

(3)

Za účelem zohlednění zvláštního postavení malých zemědělců by v případě použití dobrovolného odlišení měla být poskytována doplňková částka podpory, stejně jako v případě povinného odlišení. Tato doplňková částka by se měla rovnat částce vyplývající z uplatnění dobrovolného odlišení na prvních 5 000 EUR přímých plateb v rámci limitů, jež stanoví Komise.

(4)

Pokud jde o členské státy, v nichž se dobrovolné odlišení již používá, by nová pravidla v oblasti dobrovolného odlišení stanovená tímto nařízením neměla pokud možno vést k odchylkám od stávajícího mechanismu, aby se zamezilo vytvoření zbytečné administrativní zátěže, ani k narušení prováděcích pravidel, která se již několik let používají a kterým se zemědělci přizpůsobili z praktického i ekonomického hlediska. Z tohoto důvodu se zdá být vhodné, aby členské státy používající dobrovolné odlišení v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost měly právo zachovat určité zavedené mechanismy svých stávajících systémů, a aby ovšem současně zamezily neodůvodněnému nerovnému zacházení se zemědělci. Kromě toho k zajištění souladu nových pravidel s prováděcími pravidly k režimu jednotné platby by regionálně rozlišené sazby dobrovolného odlišení mohly uplatňovat pouze členské státy, které uplatňují režim jednotné platby na regionální úrovni podle článku 58 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(5)

Využití finančních prostředků vyplývajících z uplatnění dobrovolného odlišení nesmí podléhat limitům příspěvků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) podle nařízení (ES) č. 1698/2005. Od uvedeného nařízení by proto měla být stanovena odchylka. Na tyto finanční prostředky by se nemělo vztahovat předběžné financování použitelné pro EZFRV podle nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (4).

(6)

S cílem přijímat informovaná rozhodnutí o používání dobrovolného odlišení by členské státy měly provést důkladné hodnocení možného dopadu tohoto odlišení, zejména s ohledem na hospodářskou situaci zemědělců podléhajících tomuto odlišení, a účinku na jejich postavení v odvětví zemědělství. Dopad provádění dobrovolného odlišení by měly pečlivě sledovat členské státy, které toto dobrovolné odlišení uplatňují. S ohledem na další vývoj politiky by měla být o hodnocení dopadu a výsledcích sledování informována Komise.

(7)

Dobrovolné odlišení je třeba posuzovat v širších souvislostech financování rozvoje venkova ze strany Společenství. Jeho příspěvky by měly být analyzovány mimo jiné s ohledem na hodnocení dopadu vypracovaná členskými státy. Na základě této analýzy by měla Komise předložit do konce roku 2008 zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž bude informovat o dosavadních zkušenostech s jeho prováděním.

(8)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(9)

Částky vyplývající z uplatnění dobrovolného odlišení by měly být zohledněny při stanovení ročního limitu pro výdaje financované Evropským zemědělským záručním fondem a do nařízení (ES) č. 1290/2005 by měla být doplněna možnost přijmout prováděcí pravidla týkající se zejména dobrovolného odlišení.

(10)

Nařízení (ES) č. 1290/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

DOBROVOLNÉ ODLIŠENÍ

Článek 1

1.   Aniž je dotčen článek 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, členské státy,

a)

které v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost uplatňují systém dodatečného snížení přímých plateb podle článku 1 nařízení (ES) č. 1655/2004 nebo

b)

kterým byla podle čl. 70 odst. 4a nařízení (ES) č. 1698/2005 udělena výjimka z povinnosti spolufinancovat podporu Společenství,

mohou v průběhu let 2007–2012 použít snížení (dále jen „dobrovolné odlišení“) na všechny částky přímých plateb ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1782/2003, jež mají být poskytnuty na jejich území v daném kalendářním roce ve smyslu čl. 2 písm. e) uvedeného nařízení.

2.   Čisté částky vyplývající z uplatnění dobrovolného odlišení budou k dispozici v členském státě, v němž byly vytvořeny, jako podpora Společenství pro opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova v souladu s nařízením (ES) č. 1698/2005.

3.   Výpočet snížení v rámci dobrovolného odlišení se provádí na stejném základě jako u odlišení podle článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003. Doplňkové částky poskytnuté zemědělcům podle článku 12 uvedeného nařízení tomuto snížení nepodléhají.

V případě použití snížení v rámci dobrovolného odlišení se zemědělcům, kteří dostávají přímé platby podle nařízení (ES) č. 1782/2003, poskytne doplňková částka podpory, která se rovná částce vyplývající z uplatnění procentního snížení na první přímé platby ve výši 5 000 EUR nebo nižší. Tato doplňková částka nepodléhá snížení v rámci dobrovolného odlišení, ani odlišení podle článku 10 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Celková výše doplňkových částek podpory vyplývající z uplatnění druhého pododstavce, která může být poskytnuta v členském státě na jeden kalendářní rok, nepřekročí limity, které stanoví Komise postupem podle čl. 144 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Členské státy použijí popřípadě lineární procento snížení na doplňkové částky podpory, aby tyto limity dodržely.

4.   Každý členský stát bude uplatňovat jedinou sazbu dobrovolného odlišení pro kalendářní rok. Sazba může podléhat postupným úpravám podle předem stanovených postupů. Maximální sazba snížení je 20 %.

Článek 2

1.   Do dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost rozhodnou členské státy o roční sazbě dobrovolného odlišení, která se bude uplatňovat v průběhu let 2007–2012, a oznámí ji Komisi.

2.   Členské státy mající v úmyslu použít dobrovolné odlišení provedou hodnocení s cílem posoudit dopad uplatňování dobrovolného odlišení, zejména na hospodářskou situaci dotčených zemědělců, s přihlédnutím k nezbytnosti zamezit neodůvodněnému nerovnému zacházení se zemědělci.

Členské státy mající v úmyslu použít regionálně rozlišené sazby podle čl. 3 odst. 1 rovněž posoudí dopad těchto rozlišených sazeb, s přihlédnutím k nezbytnosti zamezit neodůvodněnému nerovnému zacházení se zemědělci.

Dotčené členské státy předají svá hodnocení dopadu Komisi spolu se sdělením uvedeným v odstavci 1.

Článek 3

1.   Každý členský stát, v němž je v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost uplatňován systém dodatečného snížení přímých plateb podle článku 1 nařízení (ES) č. 1655/2004, a uplatňován režim jednotné platby na regionální úrovni podle článku 58 nařízení (ES) č. 1782/2003 se může pro období let 2007–2012 rozhodnout:

a)

odchylně od čl. 1 odst. 3 nepoužít ustanovení druhého pododstavce uvedeného odstavce nebo

b)

odchylně od čl. 1 odst. 4 použít regionálně rozlišené sazby podle objektivních kritérií. Maximální sazba použitelná pro kterýkoliv z regionů dotčených členských států je 20 %.

2.   Odchylně od čl. 2 odst. 1 každý členský stát uplatňující regionálně rozlišené sazby dobrovolného odlišení podle odstavce 1 tohoto článku předloží Komisi do dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost pro období let 2007–2012 tyto informace podléhající přezkumu ze strany Komise:

a)

roční sazby dobrovolného odlišení pro každý region a pro celé území;

b)

celkové roční částky, jež mají být sníženy v rámci dobrovolného odlišení;

c)

popřípadě celkové roční doplňkové částky nezbytné k pokrytí doplňkové částky podpory uvedené v čl. 1 odst. 3 druhém pododstavci;

d)

statistické a jiné podkladové údaje používané ke stanovení částek uvedených v písmenech b) a c).

3.   V případě potřeby předloží členské státy Komisi aktualizované údaje týkající se částek uvedených v odst. 2 písm. b) a c). Tyto aktualizované údaje se odešlou Komisi do 31. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku, k němuž se částky vztahují, a to ve smyslu čl. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 1782/2003.

4.   Pokud Komise požádá o objasnění ohledně údajů předložených v souladu s odstavci 2 a 3, členské státy na tuto žádost odpoví do jednoho měsíce.

Článek 4

1.   Čisté částky vyplývající z uplatnění dobrovolného odlišení stanoví Komise na základě:

a)

výpočtu, a to v případě jednotné vnitrostátní sazby dobrovolného odlišení;

b)

v případě členských států uplatňujících regionálně rozlišené sazby, částky sdělené členskými státy podle čl. 3 odst. 2 nebo aktualizované částky podle čl. 3 odst. 3.

Uvedené čisté částky se začlení do ročního rozpisu částek podle jednotlivých členských států uvedenému v čl. 69 odst. 4 a odst. 5 nařízení (ES) č. 1698/2005.

2.   Členské státy se mohou rozhodnout, že limity uvedené v čl. 70 odst. 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 neuplatní na čisté částky začleněné do ročního rozpisu částek podle jednotlivých členských států v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 25 nařízení (ES) č. 1290/2005 se nepoužije na čisté částky začleněné do ročního rozpisu částek podle jednotlivých členských států v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 5

Členské státy uplatňující dobrovolné odlišení a Komise pečlivě sledují dopad provádění dobrovolného odlišení, zejména s ohledem na hospodářskou situaci zemědělských podniků, s přihlédnutím k nezbytnosti zamezit neodůvodněnému nerovnému zacházení se zemědělci. Uvedené členské státy předloží Komisi do 30. září 2008 za tímto účelem zprávu.

Článek 6

Prováděcí pravidla k této kapitole se přijmou:

a)

postupem podle čl. 90 odst. 2 nařízení (ES) č. 1698/2005, zejména pokud jde o ustanovení pro začlenění dobrovolného odlišení do programů rozvoje venkova, nebo případně

b)

postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005, zejména pokud jde o ustanovení o finančním řízení dobrovolného odlišení a začlenění systémů dodatečného snížení přímých plateb podle článku 1 nařízení (ES) č. 1655/2004 do režimu stanoveného tímto nařízením.

Článek 7

Do 31. prosince 2008 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání dobrovolného odlišení, v případě potřeby doplněnou o vhodné návrhy.

KAPITOLA II

ZMĚNA NAŘÍZENÍ (ES) Č. 1290/2005 A ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 8

Nařízení (ES) č. 1290/2005 se mění takto:

1.

V článku 12 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komise stanoví částky, které jsou podle čl. 10 odst. 2, článků 143d a 143e nařízení (ES) č. 1782/2003 a čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 (6) vyčleněny pro EZFRV.

2.

V úvodu článku 42 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Tato pravidla zahrnují zejména:“.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. března 2007.

Za Radu

předseda

P. STEINBRÜCK


(1)  Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2012/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 8).

(2)  Úř. věst. L 298, 23.9.2004, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2013/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 13).

(4)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 320/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42).

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(6)  Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.“.


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 379/2007

ze dne 4. dubna 2007

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 5. dubna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 4. dubna 2007 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

IL

190,7

MA

114,8

SN

320,6

TN

135,4

TR

187,5

ZZ

189,8

0707 00 05

JO

171,8

MA

108,8

TR

148,2

ZZ

142,9

0709 90 70

MA

75,6

TR

115,6

ZZ

95,6

0709 90 80

EG

242,2

ZZ

242,2

0805 10 20

CU

39,6

EG

45,5

IL

67,3

MA

42,8

TN

64,4

TR

52,3

ZZ

52,0

0805 50 10

IL

61,3

TR

52,8

ZZ

57,1

0808 10 80

AR

82,3

BR

74,0

CA

104,6

CL

89,5

CN

97,5

NZ

126,8

US

120,8

UY

80,2

ZA

87,6

ZZ

95,9

0808 20 50

AR

76,2

CL

104,4

CN

54,2

UY

68,0

ZA

87,0

ZZ

78,0


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 (Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 19). Kód „ZZ“ znamená „jiná země původu“.


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/7


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 380/2007

ze dne 4. dubna 2007,

kterým se stanoví, že již nejsou dosaženy určité meze týkající se vydávání dovozních licencí na produkty odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2), a zejména na čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Z vedení záznamů uvedených v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/2006 vyplývá, že pro kvótu podle článku 24 nařízení (ES) č. 950/2006 a mající pořadové číslo 09.4318 jsou ještě dostupná určitá množství cukru.

(2)

Za těchto okolností musí Komise uvést, že dotyčných mezí již není dosaženo,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Mezí kvóty podle článku 24 nařízení (ES) č 950/2006 s pořadovým číslem 09.4318 již není dosaženo.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 6. dubna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2011/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2031/2006 (Úř. věst. L 414, 30.12.2006, s. 43).


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/8


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 381/2007

ze dne 4. dubna 2007,

kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a nařízení (ES) č. 1973/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté z produkce pro pěstování surovin

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 a čl. 145 písm. c), d) a j) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Definice hektaru, na který lze poskytnout podporu, v rámci režimu jednotné platby, jak stanoví článek 44 nařízení (ES) č. 1782/2003, byla pozměněna nařízením Rady (ES) č. 2012/2006 (2) tak, že způsobilou se rozumí každá plocha osázená olivovníky.

(2)

Článek 20 nařízení (ES) č. 1782/2003 ve znění nařízení (ES) č. 2012/2006 nechává na volbě členských států, které nepoužívají podporu pro olivové háje stanovenou v hlavě IV kapitole 10b uvedeného nařízení, užívání zeměpisného informačního systému pro pěstování oliv. Podle této změny je třeba upravit článek 12 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (3), který se týká obsahu jednotné žádosti, pokud jde o pozemky k pěstování oliv, a bodů 1 a 3 přílohy XXIV nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 (4), pokud jde o definici způsobilých olivovníků a výpočet počtu hektarů, na které lze poskytnout podporu, pro použití platebních nároků.

(3)

Článek 33 nařízení (ES) č. 796/2004 stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1782/2003 o podmínkách pro ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v plodinách konopí. Počínaje rokem 2007 bude podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (ES) č. 1782/2003 produkce konopí pro jiné použití než na vlákna umožněna jako využití půdy v rámci režimu jednotné platby. Článek 33 a příloha II nařízení (ES) č. 796/2004 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(4)

V souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004 oznámily členské státy Komisi výsledky testů na určení hladiny tetrahydrokanabinolu v odrůdách konopí zasetých v roce 2006. Tyto výsledky by měly být vzaty v úvahu při sestavování seznamu odrůd konopí, které jsou způsobilé pro přímé platby v příštích hospodářských letech, a seznamu odrůd dočasně schválených pro hospodářský rok 2007/08. Pro ověření obsahu tetrahydrokanabinolu by některé z těchto odrůd měly být podrobeny postupu B stanovenému v příloze I nařízení (ES) č. 796/2004.

(5)

Počínaje rokem 2007 podpora pro energetické plodiny poskytovaná podle hlavy IV kapitoly 5 nařízení (ES) č. 1782/2003 se použije v nových členských státech žádajících o režim jednotné platby na plochu. V těchto nových členských státech se rovněž použijí pravidla pro skupinu plodin týkající se podpory pro energetické plodiny.

(6)

Ustanovení čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 796/2004 bylo zrušeno nařízením Komise (ES) č. 263/2006 (5). Článek 136 nařízení (ES) č. 1973/2004 by se proto měl odpovídajícím způsobem změnit.

(7)

Nařízení (ES) č. 270/2007 změnilo pravidla pro potenciální využití cukrové řepy k výrobě energetických produktů. Z toho důvodu je vhodné stanovit stejné podmínky pro pěstování těchto plodin na půdě, pro kterou je možné využívat práva na vynětí z produkce.

(8)

Nařízení (ES) č. 796/2004 a (ES) č. 1973/2004 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Změny stanovené nařízeními Rady (ES) č. 953/2006 (6), (ES) č. 2012/2006 a (ES) č. 270/2007 se použijí od 1. ledna 2007. Příslušné změny stanovené tímto nařízením by se proto měly odpovídajícím způsobem použít od stejného data.

(10)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 796/2004 se mění takto:

1.

V čl. 12 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V členských státech, které zahrnují zeměpisný informační systém pro pěstování oliv do identifikačního systému pro zemědělské pozemky podle článku 20 nařízení (ES) č. 1782/2003, musí grafický materiál poskytovaný zemědělci s ohledem na pozemky k pěstování oliv obsahovat pro každý pozemek k pěstování oliv počet olivovníků způsobilých pro podporu a jejich rozmístění na pozemku, jakož i plochu osázenou olivovníky v hektarech oliv GIS v souladu s bodem 3 přílohy XXIV nařízení (ES) č. 1973/2004.“

2.

V čl. 33 odst. 4 a v čl. 33 odst. 5 druhém pododstavci se zrušují slova „pěstovaného na vlákno“ a v čl. 33 odst. 5 prvním pododstavci se zrušují slova „pěstované na vlákno“.

3.

Příloha II se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 1973/2004 se mění takto:

1.

Článek 136 se nahrazuje tímto:

„Článek 136

Aplikace nařízení (ES) č. 796/2004

Aniž je dotčen čl. 143b odst. 6 třetí pododstavec nařízení (ES) č. 1782/2003, nařízení (ES) č. 796/2004 se použije na režim jednotné platby na plochu, a to s výjimkou článku 7, čl. 8 odst. 2 písm. b) a c), čl. 12 odst. 1 písm. c) a odst. 2, čl. 13 odst. 2 až 8, čl. 14 odst. 2 a 3, článků 16 a 17, čl. 21 odst. 3, čl. 24 odst. 1 písm. b), d) a e), čl. 26 odst. 1 písm. a), b) a c) a odst. 2 písm. b), c) a d), čl. 27 odst. 2 písm. g), h), i) a j), čl. 28 odst. 1 písm. d), čl. 30 odst. 3, článku 31, článku 34 až 40, čl. 49 odst. 2, čl. 50 odst. 2, 4, 5 a 6, článku 51 až 64, článku 69 a čl. 71 odst. 1 uvedeného nařízení.“

2.

V čl. 143 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

veškeré meziprodukty z cukrové řepy se použijí k výrobě energetických produktů a veškeré druhotné produkty či vedlejší produkty, které obsahují cukr, se použijí podle nařízení (ES) č. 318/2006;“.

3.

Příloha XXIV se mění takto:

a)

V bodě 1 písm. b) se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Každý vysázený olivovník je však způsobilý pro výpočet počtu hektarů, na které lze poskytnout podporu, podle článku 44 nařízení (ES) č. 1782/2003 (použití platebních nároků).“

b)

V bodě 3 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Stejnou metodu použijí členské státy, které zahrnují zeměpisný informační systém pro pěstování oliv do identifikačního systému pro zemědělské pozemky podle článku 20 nařízení (ES) č. 1782/2003, při výpočtu počtu hektarů, na které lze poskytnout podporu, podle článku 44 nařízení (ES) č. 1782/2003 (použití platebních nároků).“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 bodu 1 a 2 a článku 2 se použijí ode dne 1. ledna 2007.

Ustanovení čl. 1 bodu 3 se použijí od hospodářského roku 2007/08.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2013/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 13).

(2)  Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 8.

(3)  Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2025/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 81).

(4)  Úř. věst. L 345, 20.11.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 270/2007 (Úř. věst. L 75, 15.3.2007, s. 8).

(5)  Úř. věst. L 46, 16.2.2006, s. 24.

(6)  Úř. věst. L 175, 29.6.2006, s. 1.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA II

ODRŮDY KONOPÍ, KTERÉ JSOU ZPŮSOBILÉ PRO PŘÍMÉ PLATBY

a)   Odrůdy konopí

 

Beniko

 

Carmagnola

 

CS

 

Delta-Llosa

 

Delta 405

 

Dioica 88

 

Epsilon 68

 

Fedora 17

 

Felina 32

 

Felina 34 – Félina 34

 

Ferimon – Férimon

 

Fibranova

 

Fibrimon 24

 

Futura 75

 

Juso 14

 

Kompolti

 

Red Petiole

 

Santhica 23

 

Santhica 27

 

Silesia

 

Uso-31

b)   Odrůdy konopí schválené v hospodářském roce 2007/08

 

Bialobrzeskie

 

Chamaeleon (1)

 

Cannakomp

 

Denise (2)

 

Diana (2)

 

Fasamo

 

Fibriko TC

 

Kompolti hibrid TC

 

Lipko

 

Tiborszállási (1)

 

UNIKO-B

 

Zenit (2)


(1)  Pro hospodářský rok 2007/08 se použije postup B přílohy I.

(2)  Pouze v Rumunsku, jak je schváleno rozhodnutím Komise 2007/69/ES (Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 167).“


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/12


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 382/2007

ze dne 4. dubna 2007,

kterým se mění nařízení (ES) č. 753/2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na článek 53 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii je třeba provést určité změny v nařízení Komise (ES) č. 753/2002 (2).

(2)

Článek 28 nařízení (ES) č. 753/2002 stanoví zvláštní pravidla pro stolní vína se zeměpisným označením a uvádí seznam názvů používaných v jednotlivých oblastech členských států k označování těchto vín. Tento seznam musí být doplněn o příslušná označení používaná Bulharskem a Rumunskem.

(3)

Seznam zvláštních tradičních výrazů uvedených v článku 29 nařízení (ES) č. 753/2002 a seznam doplňujících tradičních výrazů uvedených v článku 23 uvedeného nařízení musí být doplněn o příslušná označení používaná Bulharskem a Rumunskem.

(4)

Příloha II nařízení (ES) č. 753/2002 obsahuje seznam odrůd révy a jejich synonym se zeměpisným označením, která se smějí používat na etiketách vín. Uvedenou přílohu je ke dni použitelnosti tohoto nařízení třeba doplnit o příslušné výrazy v bulharštině a v rumunštině.

(5)

Název „Tokaj“ označuje „jakostní víno stanovené pěstitelské oblasti“ z přeshraniční oblasti Maďarska a Slovenska a zároveň je součástí italských a francouzských názvů odrůd révy: „Tocai italico“, „Tocai friulano“ a „Tokay pinot gris“. Souběžná platnost těchto tří názvů odrůd révy a zeměpisného označení je časově omezena do 31. března 2007 a vychází z dvoustranné dohody ze dne 23. listopadu 1993 mezi Evropským společenstvím a Maďarskou republikou, jež se stala součástí acquis od 1. května 2004. Ode dne 1. dubna 2007 budou tyto tři názvy odrůd révy vyškrtnuty z přílohy II nařízení (ES) č. 753/2002 a název odrůdy révy „Tocai friulano“ se nahradí názvem „Friulano“.

(6)

Příloha III nařízení (ES) č. 753/2002 obsahuje seznam tradičních výrazů, které se používají nebo mohou používat na etiketách vín. Uvedenou přílohu je třeba změnit proto, aby se zohlednily nové tradiční výrazy pro Kypr a také tradiční výrazy používané Bulharskem a Rumunskem.

(7)

Nařízení (ES) č. 753/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 753/2002 se mění takto:

1.

V článku 28 se první pododstavec mění takto:

a)

desátá odrážka se nahrazuje tímto:

„—

‚Τοπικός Οίνος‘ nebo ‚(Regional Wine)‘ v případě stolních vín pocházejících z Kypru;“;

b)

doplňují se nové odrážky, které znějí:

„—

‚регионално вино‘ v případě stolních vín pocházejících z Bulharska;

‚Vin cu indicație geografică‘ v případě stolních vín pocházejících z Rumunska,“

2.

Článek 29 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

„q)

pro Bulharsko:

‚Гарантирано наименование за произход‘ nebo ‚ГНП‘;

‚Гарантирано и контролирано наименование за произход‘ nebo ‚ГКНП‘;

‚Благородно сладко вино‘ nebo ‚БСВ‘;

r)

pro Rumunsko:

‚Vin cu denumire de origine controlată – D.O.C.‘, doplněný výrazem

‚Cules la maturitate deplină – C.M.D.‘,

‚Cules târziu – C.T.‘,

‚Cules la înnobilarea boabelor – C.I.B.‘ “;

b)

v odstavci 2 se doplňují nová písmena, která znějí:

„k)

pro Bulharsko:

‚Гарантирано наименование за произход‘ nebo ‚ГНП‘,

‚Гарантирано и контролирано наименование за произход‘ nebo ‚ГКНП‘;

l)

pro Rumunsko:

‚Vin spumant cu denumire de origine controlată – D.O.C.‘ “

3.

Příloha II se nahrazuje přílohou I tohoto nařízení.

4.

Příloha III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. dubna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2016/2006 (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 38).


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA II

Seznam názvů odrůd révy, který zahrnuje zeměpisné označení (1), a jejich synonym, které se v souladu s čl. 19 odst. 2 smějí používat na etiketách vín

 

Název odrůdy nebo synonymum

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (2)

1

Agiorgitiko

Řecko°

2

Aglianico

Itálie°, Řecko°, Malta°

3

Aglianicone

Itálie°

4

Alicante Bouschet

Řecko°, Itálie°, Portugalsko°, Alžírsko°, Tunisko°, Spojené státy americké°, Kypr°, Jihoafrická republika

Poznámka: K označení vína nesmí být použit název ‚Alicante‘ samotný.

5

Alicante Branco

Portugalsko°

6

Alicante Henri Bouschet

Francie°, Srbsko (8), Černá Hora (8)

7

Alicante

Itálie°

8

Alikant Buse

Srbsko (6), Černá Hora (6)

9

Auxerrois

Jihoafrická republika°, Austrálie°, Kanada°, Švýcarsko°, Belgie°, Německo°, Francie°, Lucembursko°, Nizozemsko°, Spojené království°

10

Barbera Bianca

Itálie°

11

Barbera

Jihoafrická republika°, Argentina°, Austrálie°, Chorvatsko°, Mexiko°, Slovinsko°, Uruguay°, Spojené státy americké°, Řecko°, Itálie°, Malta°

12

Barbera Sarda

Itálie°

13

Blauburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (16-27-114), Rakousko (14-16), Kanada (16-114), Chile (16-114), Itálie (16-114)

14

Blauer Burgunder

Rakousko (13-16), Srbsko (24-114), Černá Hora (24-114), Švýcarsko

15

Blauer Frühburgunder

Německo (57)

16

Blauer Spätburgunder

Německo (114), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-27-114), Rakousko (13-14), Bulharsko (114), Kanada (13-114), Chile (13-114), Rumunsko (114), Itálie (13-114)

17

Blaufränkisch

Česká republika (54), Rakousko°, Německo, Slovinsko (Modra frankinja, Frankinja), Maďarsko

18

Borba

Španělsko°

19

Bosco

Itálie°

20

Bragão

Portugalsko°

21

Budai

Maďarsko°

22

Burgundac beli

Srbsko (135), Černá Hora (135)

23

Burgundac Crni

Chorvatsko°

24

Burgundac crni

Srbsko (14-114), Černá Hora (14-114)

25

Burgundac sivi

Chorvatsko°, Srbsko°, Černá Hora°

26

Burgundec bel

Bývalá jugoslávská republika Makedonie°

27

Burgundec crn

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-16-114)

28

Burgundec siv

Bývalá jugoslávská republika Makedonie°

29

Busuioacă de Bohotin

Rumunsko

30

Cabernet Moravia

Česká republika°

31

Calabrese

Itálie (89)

32

Campanário

Portugalsko°

33

Canari

Argentina°

34

Carignan Blanc

Francie°

35

Carignan

Jihoafrická republika°, Argentina°, Austrálie (37), Chile (37), Chorvatsko°, Izrael°, Maroko°, Nový Zéland°, Tunisko°, Řecko°, Francie°, Portugalsko°, Malta°

36

Carignan Noir

Kypr°

37

Carignane

Austrálie (35), Chile (35), Mexiko, Turecko, Spojené státy americké

38

Carignano

Itálie°

39

Chardonnay

Jihoafrická republika°, Argentina (94), Austrálie (94), Bulharsko°, Kanada (94), Švýcarsko°, Chile (94), Česká republika°, Chorvatsko°, Maďarsko (40), Indie, Izrael°, Moldavsko°, Mexiko (94), Nový Zéland (94), Rumunsko°, Rusko°, San Marino°, Slovensko°, Slovinsko°, Tunisko°, Spojené státy americké (94), Uruguay°, Srbsko, Černá Hora, Zimbabwe°, Německo°, Francie, Řecko (94), Itálie (94), Lucembursko° (94), Nizozemsko (94), Spojené království, Španělsko, Portugalsko, Rakousko°, Belgie (94), Kypr°, Malta°

40

Chardonnay Blanc

Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Maďarsko (39)

41

Chardonnay Musqué

Kanada°

42

Chelva

Španělsko°

43

Corinto Nero

Itálie°

44

Cserszegi fűszeres

Maďarsko°

45

Děvín

Česká republika°

46

Devín

Slovensko

47

Duna gyöngye

Maďarsko

48

Dunaj

Slovensko

49

Durasa

Itálie°

50

Early Burgundy

Spojené státy americké°

51

Fehér Burgundi, Burgundi

Maďarsko (132)

52

Findling

Německo°, Spojené království°

53

Frâncușă

Rumunsko

54

Frankovka

Česká republika° (17), Slovensko (55)

55

Frankovka modrá

Slovensko (54)

56

Friulano

Itálie

57

Frühburgunder

Německo (15), Nizozemsko°

58

Galbenă de Odobești

Rumunsko

59

Girgenti

Malta (60, 61)

60

Ghirgentina

Malta (59, 61)

61

Girgentina

Malta (59, 60)

62

Graciosa

Portugalsko°

63

Grasă de Cotnari

Rumunsko

64

Grauburgunder

Německo, Bulharsko, Maďarsko°, Rumunsko (65)

65

Grauer Burgunder

Kanada, Rumunsko (64), Německo, Rakousko

66

Grossburgunder

Rumunsko

67

Iona

Spojené státy americké°

68

Kanzler

Spojené království°, Německo

69

Kardinal

Německo°, Bulharsko°

70

Kékfrankos

Maďarsko

71

Kisburgundi kék

Maďarsko (114)

72

Korinthiaki

Řecko°

73

Leira

Portugalsko°

74

Limnio

Řecko°

75

Maceratino

Itálie°

76

Maratheftiko (Μαραθεύτικο)

Kypr

77

Mátrai muskotály

Maďarsko°

78

Medina

Maďarsko°

79

Monemvasia

Řecko

80

Montepulciano

Itálie°

81

Moravia dulce

Španělsko°

82

Moravia agria

Španělsko°

83

Moslavac

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (84), Srbsko°, Černá Hora°

84

Mozler

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (83)

85

Mouratón

Španělsko°

86

Müller-Thurgau

Jihoafrická republika°, Rakousko°, Německo, Kanada, Chorvatsko°, Maďarsko°, Srbsko°, Černá Hora°, Česká republika°, Slovensko°, Slovinsko°, Švýcarsko°, Lucembursko, Nizozemsko°, Itálie°, Belgie°, Francie°, Spojené království, Austrálie°, Bulharsko°, Spojené státy americké°, Nový Zéland°, Portugalsko

87

Muškát moravský

Česká republika°, Slovensko

88

Nagyburgundi

Maďarsko°

89

Nero d’Avola

Itálie (31)

90

Olivella nera

Itálie°

91

Orange Muscat

Austrálie°, Spojené státy americké°

92

Pálava

Česká republika, Slovensko

93

Pau Ferro

Portugalsko°

94

Pinot Chardonnay

Argentina (39), Austrálie (39), Kanada (39), Chile (39), Mexiko (39), Nový Zéland (39), Spojené státy americké (39), Turecko°, Belgie (39), Řecko (39), Nizozemsko, Itálie (39)

95

Pölöskei muskotály

Maďarsko°

96

Portoghese

Itálie°

97

Pozsonyi

Maďarsko (98)

98

Pozsonyi Fehér

Maďarsko (97)

99

Radgonska ranina

Slovinsko°

100

Rajnai rizling

Maďarsko (103)

101

Rajnski rizling

Srbsko (102-105-108), Černá Hora (102-105-108)

102

Renski rizling

Srbsko (101-105-108), Černá Hora (101-105-108), Slovinsko° (103)

103

Rheinriesling

Bulharsko°, Rakousko, Německo (105), Maďarsko (100), Česká republika (111), Itálie (105), Řecko, Portugalsko, Slovinsko (102)

104

Rhine Riesling

Jihoafrická republika°, Austrálie°, Chile (106), Moldavsko°, Nový Zéland°, Kypr, Maďarsko°

105

Riesling renano

Německo (103), Srbsko (101-102-108), Černá Hora (101-102-108), Itálie (103)

106

Riesling Renano

Chile (104), Malta°

107

Riminèse

Francie°

108

Rizling rajnski

Srbsko (101-102-105), Černá Hora (101-102-105)

109

Rizling Rajnski

Bývalá jugoslávská republika Makedonie°, Chorvatsko°

110

Rizling rýnsky

Slovensko°

111

Ryzlink rýnský

Česká republika (103)

112

Santareno

Portugalsko°

113

Sciaccarello

Francie°

114

Spätburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-16-27), Srbsko (14-24), Černá Hora (14-24), Bulharsko (16), Kanada (13-16), Chile, Maďarsko (71), Moldavsko°, Rumunsko (16), Itálie (13-16), Spojené království, Německo (16)

115

Štajerska Belina

Chorvatsko°, Slovinsko°

116

Subirat

Španělsko

117

Terrantez do Pico

Portugalsko°

118

Tintilla de Rota

Španělsko°

119

Tinto de Pegões

Portugalsko°

120

Torrontés riojano

Argentina°

121

Trebbiano

Jihoafrická republika°, Argentina°, Austrálie°, Kanada°, Kypr°, Chorvatsko°, Uruguay°, Spojené státy americké, Izrael, Itálie, Malta

122

Trebbiano Giallo

Itálie°

123

Trigueira

Portugalsko

124

Verdea

Itálie°

125

Verdeca

Itálie

126

Verdelho

Jihoafrická republika°, Argentina, Austrálie, Nový Zéland, Spojené státy americké, Portugalsko

127

Verdelho Roxo

Portugalsko°

128

Verdelho Tinto

Portugalsko°

129

Verdello

Itálie°, Španělsko°

130

Verdese

Itálie°

131

Verdejo

Španělsko°

132

Weißburgunder

Jihoafrická republika (134), Kanada, Chile (133), Maďarsko (51), Německo (133, 134), Rakousko (133), Spojené království°, Itálie

133

Weißer Burgunder

Německo (132, 134), Rakousko (132), Chile (132), Švýcarsko°, Slovinsko, Itálie

134

Weissburgunder

Jihoafrická republika (132), Německo (132, 133), Spojené království, Itálie

135

Weisser Burgunder

Srbsko (22), Černá Hora (22)

136

Zalagyöngye

Maďarsko°

VYSVĚTLIVKY:

:

výrazy v závorkách

:

odkaz na synonymum používané pro odrůdu

:

‚°‘

:

žádné synonymum

:

tučně vytištěné výrazy

:

sloupec 2

:

název odrůdy révy

sloupec 3

:

země, kde název odpovídá odrůdě a odkazu na odrůdu

:

výrazy, které nejsou tučně vytištěny

:

sloupec 2

:

synonymum k názvu odrůdy révy

sloupec 3

:

název země používající synonymum k názvu odrůdy révy.“


(1)  Tyto názvy odrůd révy a jejich synonyma odpovídají úplně nebo částečně, v překladu nebo ve formě přívlastku, zeměpisným označením užívaným k označení vín.

(2)  Odchylky uvedené v této příloze se pro dotyčné země schvalují pouze v případě vín se zeměpisným označením, vyrobených ve správních jednotkách, v nichž je produkce dotyčných odrůd révy schválena v době, kdy toto nařízení vstupuje v platnost, a v souladu s podmínkami stanovenými dotyčnými zeměmi pro výrobu a obchodní úpravu těchto vín.

VYSVĚTLIVKY:

:

výrazy v závorkách

:

odkaz na synonymum používané pro odrůdu

:

‚°‘

:

žádné synonymum

:

tučně vytištěné výrazy

:

sloupec 2

:

název odrůdy révy

sloupec 3

:

země, kde název odpovídá odrůdě a odkazu na odrůdu

:

výrazy, které nejsou tučně vytištěny

:

sloupec 2

:

synonymum k názvu odrůdy révy

sloupec 3

:

název země používající synonymum k názvu odrůdy révy.“


PŘÍLOHA II

Příloha III nařízení (ES) č. 753/2002 se mění takto:

1)

Před řádky týkající se České republiky se vkládají nové řádky, které zní:

„BULHARSKO

Zvláštní tradiční výrazy uvedené v článku 29

Гарантирано наименование за произход (ГНП)

(guaranteed appellation of origin)

všechna

jakostní víno s. o., jakostní šumivé víno s. o., jakostní perlivé víno s. o. a jakostní likérové víno s. o.

bulharský

2007

 

Гарантирано и контролирано наименование за произход (ГКНП)

(guaranteed and controlled appellation of origin)

všechna

jakostní víno s. o., jakostní šumivé víno s. o., jakostní perlivé víno s. o. a jakostní likérové víno s. o.

bulharský

2007

 

Благородно сладко вино (БСВ)

(noble sweet wine)

všechna

jakostní likérové víno s. o.

bulharský

2007

 

Výrazy uvedené v článku 28

регионално вино

(Regional wine)

všechna

stolní víno se zeměpisným označením

bulharský

2007

 

Doplňující tradiční výrazy uvedené v článku 23

Ново

(young)

všechna

jakostní víno s. o.

stolní víno se zeměpisným označením

bulharský

2007

 

Премиум

(premium)

všechna

stolní víno se zeměpisným označením

bulharský

2007

 

Резерва

(reserve)

všechna

jakostní víno s. o.

stolní víno se zeměpisným označením

bulharský

2007

 

Премиум резерва

(premium reserve)

všechna

stolní víno se zeměpisným označením

bulharský

2007

 

Специална резерва

(special reserve)

všechna

jakostní víno s. o.

bulharský

2007

 

Специална селекция

(special selection)

všechna

jakostní víno s. o.

bulharský

2007

 

Колекционно

(collection)

všechna

jakostní víno s. o.

bulharský

2007

 

Премиум оук, или първо зареждане в бъчва

(premium oak)

všechna

jakostní víno s. o.

bulharský

2007

 

Беритба на презряло грозде

(vintage of overripe grapes)

všechna

jakostní víno s. o.

bulharský

2007

 

Розенталер

(Rosenthaler)

všechna

jakostní víno s. o.

bulharský

2007“

 

2)

Řádky týkající se Kypru se nahrazují tímto:

„KYPR

Zvláštní tradiční výrazy uvedené v článku 29

Οίνος Ελεγχόμενης Ονομασίας Προέλευσης

(ΟΕΟΠ)

všechna

jakostní víno s. o.

řecký

 

 

Výrazy uvedené v článku 28

Τοπικός Οίνος

(Regional Wine)

všechna

stolní víno se zeměpisným označením

řecký

 

 

Doplňující tradiční výrazy uvedené v článku 23

Μοναστήρι (Monastiri)

všechna

jakostní víno s. o. a stolní víno se zeměpisným označením

řecký

 

 

Κτήμα (Ktima)

všechna

jakostní víno s. o. a stolní víno se zeměpisným označením

řecký

 

 

Αμπελώνας (-ες)

(Ampelonas (-es))

všechna

jakostní víno s. o. a stolní víno se zeměpisným označením

řecký

2006

 

Μονή (Moni)

všechna

jakostní víno s. o. a stolní víno se zeměpisným označením

řecký

2006“

 

3)

Za řádky týkající se Portugalska se vkládají nové řádky, které zní:

„RUMUNSKO

Zvláštní tradiční výrazy uvedené v článku 29

Vin cu denumire de origine controlată (D.O.C.)

všechna

jakostní víno s. o.

rumunský

2007

 

Cules la maturitate deplină

(C.M.D.)

všechna

jakostní víno s. o.

rumunský

2007

 

Cules târziu (C.T.)

všechna

jakostní víno s. o.

rumunský

2007

 

Cules la înnobilarea boabelor (C.I.B.)

všechna

jakostní víno s. o.

rumunský

2007

 

Výrazy uvedené v článku 28

Vin cu indicație geografică

všechna

stolní víno se zeměpisným označením

rumunský

2007

 

Doplňující tradiční výrazy uvedené v článku 23

Rezervă

všechna

jakostní víno s. o.

rumunský

2007

 

Vin de vinotecă

všechna

jakostní víno s. o.

rumunský

2007“

 


II Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné

ROZHODNUTÍ

Rada

5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/21


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. ledna 2007,

kterým se mění rozhodnutí 2004/676/ES o služebním řádu Evropské obranné agentury

(2007/215/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na společnou akci Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (1), a zejména na čl. 11 odst. 3 bod 3.1 uvedené společné akce,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/676/ES ze dne 24. září 2004 o služebním řádu Evropské obranné agentury (2), a zejména na čl. 170 odst. 2 tohoto rozhodnutí,

s ohledem na návrh řídícího výboru Evropské obranné agentury,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby byl zajištěn jednotnější přístup k lidským zdrojům v evropské veřejné službě, je vhodné uvést do souladu ustanovení služebního řádu Evropské obranné agentury s odpovídajícími ustanoveními služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, zejména pokud jde o ustanovení týkající se příspěvku na znovuusídlení, odstupného, přídavku na nezaopatřené dítě, dodržování zásady zákazu diskriminace a o výhody pro pracovníky jmenované do funkce vedoucího oddělení, ředitele nebo generálního ředitele. Ze stejného důvodu je nutné vzít v úvahu zkušenosti získané při uplatňování výše uvedených opatření služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

(2)

Je vhodné přistoupit ke sladění ustanovení služebního řádu Evropské obranné agentury s odpovídajícími ustanoveními služebního řádu úředníků Evropských společenství a s pracovním řádem ostatních zaměstnanců při současném respektování nároků zaměstnanců Evropské obranné agentury získaných před vstupem těchto změn v platnost a s přihlédnutím k jejich legitimnímu očekávání.

(3)

Od původního přijetí služebního řádu Evropské obranné agentury v roce 2004 bylo v textu objeveno několik nesrovnalostí. Ty je nutné opravit.

(4)

Služební řád Evropské obranné agentury stanovený v rozhodnutí 2004/676/ES by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn.

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Rozhodnutí 2004/676/ES se mění takto:

1.

V čl. 5 odst. 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Pro účely odstavce 1 je osobou zdravotně postiženou osoba trpící fyzickou nebo duševní poruchou, která je, nebo se předpokládá, že je, trvalého charakteru. Porucha se stanoví postupem stanoveným v článku 37.“

2.

V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Dočasný zaměstnanec nepřijme bez povolení OPUS žádnou poctu, ocenění, vyznamenání, prospěch, dar nebo platbu jakéhokoli druhu od jakékoli vlády nebo z jakéhokoli jiného zdroje, než je agentura, s výjimkou služeb poskytnutých buď před jeho jmenováním, nebo během zvláštního volna za účelem výkonu vojenské nebo jiné podobné služby a z titulu této služby.“

3.

V článku 21 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ustanovení předchozího pododstavce se nevztahují na dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance, který svědčí před odvolací komisí nebo před disciplinární komisí ve věci týkající se dočasného zaměstnance nebo bývalého dočasného zaměstnance.“

4.

V čl. 27 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

dočasný zaměstnanec již dříve stejné informace agentuře sdělil a poskytl agentuře lhůtu, kterou si stanoví sama a která je přiměřená vzhledem ke složitosti případu, k tomu, aby přijala vhodné opatření. Dočasný zaměstnanec je o této lhůtě do 60 dnů řádně informován.“

5.

Článek 36 se mění takto:

a)

V odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Žádná pracovní místa nesmějí být vyhrazena státním příslušníkům určitého členského státu.“

b)

V odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

prokáže důkladnou znalost jednoho z jazyků zúčastněných členských států a uspokojivou znalost některého dalšího jazyka zúčastněných členských států, která je pro plnění jeho povinností dostačující.“

6.

Článek 39 se mění takto:

a)

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

b)

Za odstavec 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2.   Dočasný zaměstnanec, který je ve své třídě na dobu dvou let zařazen do určitého stupně, automaticky postoupí v dané třídě do dalšího stupně.

Je-li dočasný zaměstnanec jmenován do funkce vedoucího jednotky, ředitele nebo generálního ředitele ve stejné třídě a pokud své nové povinnosti během prvních devíti měsíců vykonává uspokojivě, bude mu zpětně přiznán postup o jeden stupeň v této třídě od doby, kdy toto jmenování vstoupilo v platnost. Tento postup povede ke zvýšení základního měsíčního platu, které v každé platové třídě odpovídá procentuálnímu rozdílu mezi prvním a druhým stupněm.“

7.

V článku 40 se zrušuje druhý pododstavec.

8.

V článku 59 se zrušuje odstavec 9.

9.

V článku 63 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Příspěvek na znovuusídlení upravený článkem 6 přílohy V se poskytne dočasným zaměstnancům, kteří dokončili čtyři roky služby. Dočasný zaměstnanec, který dokončil více než jeden rok, ale méně než čtyři roky služby, dostane příspěvek na znovuusídlení úměrný délce jeho služby, přičemž se na nedokončené roky nebere zřetel.“

10.

V příloze V se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 2a

Bez ohledu na článek 2 odst. 1 se příspěvek na nezaopatřené dítě v uvedených obdobích nahrazuje těmito částkami:

1.2.2007–31.12.2007

302,35 EUR

1.1.2008–31.12.2008

315,53 EUR

Uvedené částky podléhají přezkumu vždy, když dochází k úpravě odměňování podle článku 59 služebního řádu.“

11.

V příloze V se v článku 3 odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Na každé nezaopatřené dítě ve smyslu čl. 2 odst. 2 této přílohy, jemuž je méně než pět let nebo ještě nenavštěvuje denní studium na základní nebo střední škole, je výše tohoto příspěvku stanovena následovně:

1.2.2007–31.8.2007

48,17 EUR

1.9.2007–31.8.2008

64,24 EUR

1.9.2008 a dále

80,30 EUR

Uvedené částky podléhají přezkumu vždy, když dochází k úpravě odměňování podle článku 59 služebního řádu.“

12.

V příloze VI se článek 1 nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Zaměstnanec, jehož služební poměr skončí z jiného důvodu než úmrtím nebo odchodem do invalidního důchodu, má při odchodu ze služby nárok:

a)

na výplatu odstupného ve výši trojnásobku částek srážených z jeho základního platu na příspěvky na důchod, po odečtení všech částek vyplacených podle článků 90 a 131 služebního řádu, pokud odpracoval méně než jeden rok;

b)

v ostatních případech má právo:

1.

nechat si převést pojistně matematickou protihodnotu svého nároku na starobní důchod v agentuře, aktualizovanou ke skutečnému dni převodu, do penzijního fondu správy nebo organizace nebo do penzijního fondu, v němž získává nárok na starobní důchod z titulu činnosti vykonávané v rámci pracovního poměru nebo samostatné výdělečné činnosti, nebo

2.

na vyplacení pojistně matematické protihodnoty těchto příspěvků soukromé pojišťovně nebo penzijnímu fondu podle svého výběru za podmínky, že soukromá pojišťovna nebo penzijní fond zaručí, že:

i)

kapitál nebude vyplacen,

ii)

měsíční důchod se bude vyplácet nejdříve od 60 let a nejpozději od 65 let,

iii)

jsou zahrnuty rezervy pro navrácení nebo pozůstalostní důchod,

iv)

přechod k jiné pojišťovně nebo do jiného fondu bude povolen, pouze pokud takový fond splňuje podmínky stanovené v bodech i), ii) a iii).

2.   Odchylně od odst. 1 písm. b) mají zaměstnanci, kteří od nastoupení do služby odváděli platby za účelem vytvoření nebo zachování nároku na důchod do vnitrostátního důchodového systému, soukromého systému důchodového pojištění nebo do penzijního fondu podle vlastního výběru, který odpovídá požadavkům stanoveným v odstavci 1, a jejichž služební poměr byl ukončen z jiných důvodů, než je úmrtí nebo invalidita, nárok při odchodu ze služby na odstupné ve výši pojistně matematické protihodnoty jejich nároku na důchod vzniklého během služby v agentuře. V těchto případech jsou platby prováděné za účelem vytvoření nebo zachování nároku na důchod v rámci vnitrostátního důchodového systému při uplatňování článku 90 nebo 131 pracovního řádu ostatních zaměstnanců odečteny od částky odstupného.

3.   Pokud došlo k ukončení služebního poměru zaměstnance odvoláním z funkce, výše odstupného nebo případně pojistně matematická protihodnota, jež by se měla převést, se stanoví na základě rozhodnutí přijatého podle článku 146 služebního řádu.“

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí. Bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. ledna 2007.

Za Radu

předseda

Horst SEEHOFER


(1)  Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 310, 7.10.2004, s. 9.


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/24


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. ledna 2007,

kterým se mění rozhodnutí 2004/677/ES, pokud jde o minimální dobu přidělení národních odborníků a vojenského personálu přiděleného do Evropské obranné agentury

(2007/216/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/677/ES ze dne 24. září 2004 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do Evropské obranné agentury (1), a zejména na článek 33 druhý pododstavec uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh Řídícího výboru Evropské obranné agentury,

vzhledem k těmto důvodům:

Čl. 11 odst. 3 bod 3.2 společné akce Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (2) stanoví, že personál Evropské obranné agentury sestává z národních odborníků přidělených zúčastněnými členskými státy buď na místa v rámci organizační struktury agentury, nebo pro plnění konkrétních úkolů a projektů. Vzhledem k tomu, že minimální doba přidělení šest měsíců se zdá být delší, než je u národních odborníků přidělených pro plnění konkrétních úkolů a projektů nezbytné, rozhodnutí Rady 2004/677/ES by mělo být změněno, aby bylo dosaženo nezbytné pružnosti, pokud jde o minimální délku přidělení,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

V článku 2 rozhodnutí 2004/677/ES se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Doba přidělení nesmí být kratší než dva měsíce ani delší než tři roky a lze ji postupně prodlužovat na celkovou dobu nepřekračující čtyři roky.“

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. ledna 2007.

Za Radu

předseda

Horst SEEHOFER


(1)  Úř. věst. L 310, 7.10.2004, s. 64.

(2)  Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.


Komise

5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/25


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 22. listopadu 2006

o státní podpoře, kterou Francie poskytla Státní laboratoři pro metrologii a zkušebnictví (Laboratoire national de métrologie et d’essais) (C24/2005)

(oznámeno pod číslem K(2006) 5477)

(Pouze francouzské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2007/217/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s uvedenými články (1), a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ŘÍZENÍ

(1)

Komise byla stížností od soutěžitele informována o tom, že Francie údajně poskytla státní podporu ve prospěch Státní laboratoře pro metrologii a zkušebnictví (dále jen „LNE“) (2).

(2)

Komise vyzvala v dopisech ze dne 3. září 2003, 11. února 2004 a 7. června 2004 francouzské orgány, aby jí zaslaly informace o státní finanční pomoci poskytnuté LNE. Francouzské orgány tyto informace poskytly v dopisech ze dne 7. listopadu 2003, 5. dubna 2004 a 6. srpna 2004.

(3)

Komise uvědomila dopisem ze dne 5. července 2005 Francii o svém rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně některých opatření. Francie předložila údaje požadované v rozhodnutí o zahájení řízení v dopisech ze dne 4. listopadu 2005 a 19. dubna 2006.

(4)

Rozhodnutí Komise o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (3). Komise vyzvala zúčastněné strany, aby předložily připomínky k tomuto opatření.

(5)

Komise v této věci obdržela od zúčastněných stran připomínky. Předala je Francii a umožnila jí předložit komentář. Komentář Francie obdržela Komise 1. března 2006.

(6)

Dne 6. června 2006 zaslala Komise dodatečné otázky. Odpovědi francouzských orgánů byly odeslány 2. srpna 2006 a týž den zaregistrovány Komisí.

2.   PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ

2.1.   Příjemce

(7)

Státní zkušební laboratoř (Laboratoire national d’essais) byla založena v roce 1901 v rámci Conservatoire National des Arts et Métiers jakožto veřejná instituce podléhající dohledu ministerstva školství. V roce 1978 získala status veřejné instituce průmyslové a obchodní povahy podle zákona č. 78-23 ze dne 10. ledna 1978 o ochraně spotřebitele a o informovanosti spotřebitele o výrobcích a službách. Tento zákon stanovil Státní zkušební laboratoři povinnost „zajišťovat veškeré studie, výzkum, poradenství, odborná stanoviska, testování, kontrolu a poskytování veškeré technické pomoci nezbytné k ochraně a k informovanosti spotřebitele nebo ke zlepšování jakosti produktů“. Byla rovněž pověřena tím, aby „zkoumala pro ministerstva a na jejich žádost zkušební metody nezbytné k vypracování nařízení a norem“ a rovněž „vydávala osvědčení o kvalifikaci“ a jménem orgánů veřejné moci zajišťovala vztahy s mezinárodními subjekty příslušnými pro dané oblasti. V roce 2005 byla Státní zkušební laboratoř pověřena dodatečným úkolem: řízením vědecké metrologie na celostátní úrovni (tato úloha byla dříve svěřena veřejně prospěšnému sdružení Státní metrologický úřad – dále jen „BNM“, „Bureau national de métrologie“), a byla přejmenována na Státní laboratoř pro metrologii a zkušebnictví.

(8)

Vedle služeb ve veřejném zájmu LNE poskytuje v rámci svých čtyř základních činností, tedy měření, testování, certifikace a vzdělávání, široký sortiment služeb týkajících se všech etap životního cyklu produktů i podnikům. Má k dispozici prostředky, s jejichž pomocí provádí standardizované nebo individuální testovací programy v celé řadě oblastí (4). Jejími klienty jsou průmyslové společnosti, distribuční společnosti, veřejnoprávní subjekty, spotřebitelské organizace, soudní znalci a soudy, pojišťovny a státní správa (5).

(9)

LNE využívá své budovy a vybavení zároveň pro provádění služeb, kterými ji pověřil stát, i pro poskytování služeb třetím osobám.

(10)

LNE působí u evropských i mezinárodních organizací, jako je například CEN (Evropský výbor pro normalizaci), EUROLAB (Evropská federace národních asociací měřících, zkušebních a analytických laboratoří), EOTC (Evropská organizace pro zkušebnictví a certifikaci) a ILAC (Mezinárodní výbor pro akreditaci laboratoří).

(11)

LNE má 700 zaměstnanců rozdělených do 30 víceoborových týmů a má k dispozici 55 000 m2 laboratoří, z toho 10 000 m2 v Paříži a 45 000 m2 v Trappes.

(12)

LNE má zastoupení v Asii (LNE-Asia v Hong Kongu (6)) a ve Spojených státech (dceřiná společnost G-MED North America ve Washingtonu). Rozsah těchto aktivit je však i nadále nepříliš významný.

(13)

V roce 2005 činily příjmy LNE 65 milionů EUR a zisk 0,7 milionu EUR.

(14)

Od roku 1997 je mandát, kterým stát pověřil LNE, uveden ve smlouvách o úkolech uzavíraných mezi francouzskými orgány a LNE na období 4 let. První smlouva byla uzavřena na období 1997 až 2001, druhá na období 2001 až 2004. Třetí smlouva je uzavřena na období 2005 až 2008.

(15)

Tyto smlouvy zahrnují služby vyplývající z úlohy státní metrologické laboratoře, služby vyplývající z úlohy výzkumné instituce, služby technické pomoci orgánům veřejné moci a rovněž služby v oblasti pomoci podnikům v oblasti testování a vydávání osvědčení o shodě.

(16)

Vyhláška o LNE č. 78-280 ze dne 10. března 1978 stanoví, že „zdroje instituce zahrnují zejména (…) dotace od státu, samosprávných územních celků, veřejných institucí a od jakýchkoli veřejných či soukromých subjektů (…)“ (7). Na tomto základě byly LNE až doposud poskytovány dotace na provoz (8) a dotace na investice:

(mil. EUR)

 

Dotace na provoz

Dotace na investice

2005

14,7

6,9

2004

13,8

6,1

2003

13,0

5,5

2002

13,6

4,6

2001

12,6

4,6

2000

11,2

4,6

1999

10,8

4,4

1998

10,9

4,1

1997

10,9

4,2

1996

10,4

4,2

1995

10,7

4,1

1994

11,0

4,0

1993

10,6

3,8

(17)

Podle francouzských orgánů poskytly dotace na provoz a dotace na investice ministerstvo průmyslu a BNM „jako vyrovnání za plnění úkolů veřejné služby“ ze strany LNE. Jedná se v podstatě o dotace, jejichž účelem je pokrýt náklady vyplývající z výkonu uvedených úkolů. Právním základem těchto dotací je finanční zákon, pro který každoročně hlasuje francouzský parlament.

(18)

Mezi investiční dotace patří i dotace související se stavbou dvou laboratorních komplexů nazvaných podle jejich lokalizace „Trappes 3“ a „Trappes 4“ (fáze 1 a 2). Tyto dotace poskytlo ministerstvo průmyslu, ministerstvo životního prostředí, BNM a rovněž region Ile-de-France a generální rada departementu Yvelines.

(19)

LNE využívá rovněž prostředky ze své obchodní činnosti. Obrat tržního sektoru tak v průběhu sledovaného období vždy představoval více než 50 % celkových příjmů LNE a v roce 2005 dosáhl 63 %.

2.2.   Relevantní trhy

(20)

LNE působí na trzích služeb v oblasti testování, metrologie, certifikace, kalibrace, vzdělávání a výzkumu a vývoje. LNE poskytuje výše uvedené služby zejména v odvětví spotřebního zboží, lékařského odvětví, stavebních materiálů/obalů/výrobků a průmyslových výrobků.

(21)

V Evropském společenství jsou tyto trhy otevřeny hospodářské soutěži. LNE konkuruje jiným subjektům na trhu osvědčení vyžadovaných evropskými směrnicemi a tisícům podniků zabývajícím se hodnocením shody, zejména proto, že má oprávnění udělovat vnitrostátní standardy stanovené orgány jiných členských států (jako například německá ochranná známka GS).

2.3.   Důvody vedoucí k zahájení řízení

(22)

Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že v této fázi nelze u některých služeb, kterými byla LNE pověřena, přesně stanovit, zda se jedná o službu obecného zájmu, ani rozčlenit dotčené činnosti podle jejich obchodní či neobchodní povahy.

(23)

Komise proto vyjádřila pochybnosti týkající se odůvodnění výše dotací na provoz a dotací na investice, které byly poskytnuty LNE na pokrytí nákladů na její činnost nebo na její investiční projekty nehospodářské povahy nebo nákladů vyplývajících z výkonu pověření od státu. Bez odděleného účetnictví činností odlišné povahy, které navíc nebylo možno přesně vymezit, mohla LNE využívat část veřejných dotací na provádění svých komerčních činností. Tento postup by se rovnal křížovému dotování uvedených činností a představoval by státní podporu ve smyslu článku 87 Smlouvy o ES.

(24)

Podle Komise mohla tato výhoda získaná v důsledku křížového dotování komerčních činností, zvýhodnit LNE při poskytování služeb na trzích otevřených celoevropské hospodářské soutěži. Uvedený postup tedy mohl ovlivnit obchod uvnitř Společenství.

(25)

Na tyto podpory by bylo třeba pohlížet jako na protiprávní podpory ve smyslu čl. 1 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (9).

(26)

Výjimky z neslučitelnosti uvedené v čl. 87 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES by v tomto případě nebyly použitelné.

(27)

Pokud jde o čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES, vztahuje se pouze na hospodářskou činnost, která je obecně prospěšným úkolem vykonávaným na účet státu. Přesto Komise dospěla po předběžném posouzení této záležitosti k závěru, že z informací, které má v této fázi k dispozici, nevyplývá, že úkoly, kterými LNE pověřil stát ve smlouvě o úkolech, mohou být považovány za službu výhradně ekonomické povahy. Nic také nenasvědčovalo tomu, že by služby, které LNE poskytla v systému hospodářské soutěže, byly předmětem jiného úkolu ve veřejném zájmu. Komise tedy vyjádřila názor, že se v této fázi nelze dovolávat čl. 86 odst. 2 ve prospěch slučitelnosti dotčených opatření.

3.   PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(28)

V rámci řízení předložily své připomínky tři zúčastněné strany:

společnost Emitech dopisem ze dne 14. listopadu 2005,

laboratoř Intertek Testing Services (Francie) dopisem ze dne 21. listopadu 2005,

laboratoře Pourquery Analyses industrielles dopisem ze dne 21. listopadu 2005.

(29)

Tyto připomínky, které jsou často obdobné, jsou shrnuty a uspořádány podle témat v 30. až 32. bodu odůvodnění.

(30)

Za prvé veřejná služba, kterou je pověřena LNE, údajně není jasně definována. Proto nejsou konkurenti LNE schopni určit hranici mezi případnými povinnostmi v rámci veřejné služby a obchodní činností. Konkurenti údajně rovněž nemají možnost objektivně a průhledně ověřit, zda LNE využívá dotace, které získává od státu, pouze k plnění závazků vyplývajících z veřejné služby. Například orgány místních samospráv údajně poskytly dotace na rozšíření laboratoří v Trappes, kde je provozována obchodní činnost. LNE také již údajně neplní některé úkoly, jako je například zastupování orgánů veřejné moci v mezinárodních institucích (INTERTEK například uvádí, že zasedá v komisích AFNOR a CEN, aniž by za to pobíral příspěvky od orgánů veřejné moci). Kromě toho byly dotčené podpory LNE údajně poskytnuty bez předchozího ohlášení; z tohoto důvodu by měly být protiprávní, a proto neplatné.

(31)

Za druhé pak LNE údajně plynou z titulu jejího postavení veřejné společnosti některé selektivní výhody, například v oblasti vlastního pojištění a obecněji možnosti neplatit pojistné, specifický režim pracovního práva, týkajícího se zejména důchodů a pojištění v nezaměstnanosti, právo používat hlavičkové dokumenty a logo Francouzské republiky, výhody plynoucí z image oficiálního subjektu nebo oficiální laboratoře, faktický nárok na daňové úlevy na výzkum a bezplatná archivace. Navíc byla LNE údajně zvýhodněna celním orgánem, který využíval služeb LNE nebo nutil podniky k využívání služeb LNE s vyloučením všech ostatních laboratoří.

(32)

Za třetí státní dotace údajně narušily hospodářskou soutěž zejména na mezinárodní úrovni. LNE mimoto údajně poskytuje řadu služeb v zahraničí.

4.   KOMENTÁŘ FRANCIE

(33)

Dvěma dopisy ze dne 4. listopadu 2005 a 19. dubna 2006 sdělila Francie Komisi svůj komentář týkající se rozhodnutí zahájit formální vyšetřovací řízení týkající se finanční podpory poskytnuté LNE a zaslala doplňující údaje týkající se účtování činností LNE.

(34)

Francie na prvém místě zdůrazňuje, že kritéria uvedená v čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky (10) byla splněna. Tato skutečnost zbavuje LNE povinnosti vést a uchovávat oddělené účetnictví.

(35)

Francouzské orgány přesto zdůrazňují, že LNE vede od roku 1990 analytické účetnictví. Toto účetnictví bylo revidováno v roce 2005 tak, aby bylo v souladu se smlouvou o úkolech uzavřenou mezi státem a LNE na období 2005–2008. Umožňuje úplné oddělení účetnictví tržního i veřejného sektoru a ukazuje zejména ziskovost komerčních služeb poskytovaných LNE nezávisle na roční dotaci, kterou LNE obdržela a která je určena na plnění úkolů v oblasti veřejné služby.

(36)

Byla použita metoda úplných nákladů: LNE je rozdělena do analytických středisek, která se přímo nebo nepřímo podílejí na jejích různých úkolech a činnostech. Výše nákladů a výnosů je rozdělena co možná nejpodrobněji mezi:

provozní oddělení nebo hlavní střediska pro analýzu, kterých je 80 a pracuje v nich přibližně 500 osob,

specializovaná oddělení a nákladová střediska, jedná se asi o 40 pomocných středisek, v nichž pracuje 200 osob.

(37)

Pracovníci LNE zadávají odpracované hodiny do zvláštního programu. Podle povahy dané činnosti se jedná o hodiny, které představují přímé náklady (provozní oddělení) nebo nepřímé náklady (provozní oddělení a specializovaná oddělení). Za režijní náklady se považují náklady pomocných středisek (specializovaná oddělení a nákladová střediska).

(38)

Náklady pomocných středisek se pak rozdělí mezi hlavní střediska podle různých jednotek nebo rozdělovacích klíčů (počet pracovníků, objem mzdových prostředků, počet pracovních stanic, plocha, kvalita systémů teplotní a klimatické regulace).

(39)

Celkové náklady hlavních středisek pro analýzu jsou pak přičleňovány k jednotlivým činnostem na základě dvou nákladových faktorů:

podle odpracovaného času zadaného do systému jednotlivými pracovníky,

míry využití přístrojů.

(40)

Cílem tohoto druhého faktoru je vhodně přidělit odpisy a náklady na infrastrukturu k činnostem LNE (náklady na infrastrukturu se skládají z nepřímých nákladů na jednotky údržby, provozu a správy majetku).

(41)

Na úrovni hlavního střediska pro analýzu (průměrné provozní oddělení se 6 pracovníky) se vypočítá míra využití pro každý sektor tak, že se míra využití zváží v poměru k hodnotě vybavení. Odpisové náklady a náklady na infrastrukturu přímo související s vybavením se pak mohou úměrně k těmto mírám zaúčtovat jak ve veřejném, tak v tržním sektoru.

(42)

Nepřímé náklady a ostatní režijní náklady střediska pro analýzu jsou rozděleny mezi tržní a veřejné aktivity poměrně podle počtu hodin, které jim přímo věnovali pracovníci příslušného oddělení.

(43)

V roce 2005 umožnilo skutečné využívání vybavení v tržním sektoru a ve veřejném sektoru individuálně rozčlenit náklady na infrastrukturu a odpisové náklady jednotlivého vybavení poměrně podle jeho využití. Celkové údaje za rok 2005 tvoří součet tohoto individuálního rozčlenění.

(44)

V období 1993–2004 nebylo toto individuální rozčlenění možno provést. Bylo tedy rozhodnuto použít celkový ukazatel využití. Tento celkový ukazatel je výsledkem posouzení měr individuálního využití jednotlivých druhů vybavení vůči hodnotě tohoto vybavení. Hodnota tohoto ukazatele za rok 2005 činila 44 % pro tržní sektor a 56 % pro veřejný sektor. Každá skupina pracovníků přitom poskytla údaje o hlavních přístrojích laboratoře s pořizovací hodnotou 7 500 EUR nebo více, tj. o přibližně 1 200 přístrojích, jejichž hodnota představuje 70 % celkové hodnoty vybavení a zařízení LNE.

(45)

Francie přesto použila pro výpočet rozdělení nákladů, a tedy pro odhad výsledků veřejného sektoru a tržního sektoru, obezřetnější poměr rozdělení 50/50 namísto poměru 56/44. To odpovídá bezpečnostní rezervě v přibližné výši 10 % (tj. 6 bodů z 56).

(46)

Do výše uvedeného sběru informací nejsou zahrnuty budovy, ale poměr využití v analytickém účetnictví vedl k rozdělení 2/3–1/3 ve prospěch veřejného sektoru.

(47)

Účetnictví LNE týkající se období 1993–2004 tak mohlo být přepracováno podle požadavku Komise o zahrnutí fixní výrobní režie do tržního nebo do veřejného sektoru, zatímco dosud byly účtovány jako výdaje „smíšené“. Uplatňovaná metoda je založena na zásadě stanovené v mezinárodním účetním standardu IAS 2, podle níž má být fixní výrobní režie zahrnuta do výrobních nákladů na základě běžného využití kapacity výrobních zařízení.

(48)

Francie za druhé připomíná, že LNE byla pověřena činnostmi souvisejícími s poskytováním veřejných služeb, a upřesňuje, že LNE je veřejnou průmyslovou a obchodní institucí, na kterou se vztahuje zásada specializace platná pro všechny veřejné subjekty vytvořené za účelem poskytování veřejných služeb. Francie pak s odvoláním na judikaturu Soudního dvora (11) poukazuje na to, že veřejné služby podniku LNE jsou službami obecného hospodářského zájmu, přičemž LNE vynakládá prostředky, které by nevynakládala, kdyby sledovala výhradně vlastní obchodní zájmy. Úkoly uvedené ve smlouvě na období 2005–2008 tak mají určitou a specifickou hospodářskou povahu. Judikatura kromě toho (12) zdůrazňuje jednak skutečnost, že subjekt pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu musí být tímto úkolem pověřen aktem veřejné správy, který přesně definuje obsah závazků vyplývajících z veřejné služby, jednak skutečnost, že Komise může zpochybnit definici služeb obecného hospodářského zájmu provedenou členským státem pouze v případě zjevného omylu. Francie se domnívá, že veřejné průmyslové a obchodní instituce vyhovují výše uvedeným kritériím.

(49)

Za třetí podle Francie vyrovnávací platba poskytnutá LNE za závazky vyplývající z veřejné služby nepředstavuje zakázanou státní podporu. Všechny čtyři kumulativní podmínky podle rozsudku Altmark (13) byly totiž splněny. Z analýzy navíc vyplývá, že pokyny Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (14) (dále jen „pokyny“) byly dodržovány. Podpůrně lze konstatovat, že jakékoli sankce uvalené na Francii by byly v rozporu s rozhodnutím Komise 2005/842/ES ze dne 28. listopadu 2005 o použití čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (15). Čl. 2 odst. 1 písm. a) tohoto rozhodnutí totiž stanoví slučitelnost těchto vyrovnávacích plateb za určitých podmínek, které LNE splňuje.

(50)

Dotace pro laboratoře v Trappes, poskytnuté orgány místních samospráv a státem, byly použity na poskytování veřejných služeb, kterým byla LNE pověřena.

(51)

Francie navíc hodlá na základě analýzy relevantních trhů prokázat, že ke dni, kdy byla věc postoupena, neexistovaly nestandardní křížové dotace, tj. takové, které by umožňovaly uplatňovat v příslušných tržních sektorech predátorské ceny.

(52)

A konečně se Francie domnívá, že LNE nezaujímá významnou část trhu, neboť její podíl na vnitrostátním trhu činí 4,2 % a na evropském trhu 1 %.

(53)

Za čtvrté Francie upřesňuje, že obchodní slevy poskytnuté malým a středním podnikům (MSP) z regionu Île-de-France spadají do rámce režimu schváleného Komisí v roce 1989 (16), který mohly použít všechny laboratoře včetně stěžovatelů. Výše dotací poskytnutých regionem Île-de-France od roku 1995 činí 61 000 EUR. Skutečnými příjemci těchto dotací byly příslušné MSP. Francie rovněž nenalezla žádné důkazy o dotaci, kterou měla laboratoři LNE údajně poskytnout agentura ADEME (Agence de l’environnement et de la maîtrise de l’énergie).

(54)

Za páté Francie uvádí, že generální ředitelství cel a nepřímých daní (DGDDI) provádí zkoušky ve vlastních laboratořích nebo v laboratořích generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž, spotřebu a potlačování podvodů (DGCCRF), které má zvláštní technické vybavení pro určité případy (například celou řadu testů hraček provádí celní laboratoř). Není-li možné využít tyto laboratoře, osloví DGDDI externí laboratoře, zejména LNE. Výběr laboratoře se provádí na základě její způsobilosti k uplatňování příslušných právních předpisů. DGDDI tak může oslovit například Národní výzkumný a bezpečnostní ústav v případě ochranných masek nebo Vědecké a technické středisko pro stavebnictví v případě stavebních výrobků.

5.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

(55)

Předmětem tohoto řízení jsou roční dotace na provoz a dotace na investice, které byly LNE poskytnuty veřejnými orgány v období 1993 až 2005.

5.1.   Kvalifikace státní podpory

(56)

Pravidla hospodářské soutěže se neuplatňují na činnosti, které nemají hospodářskou povahu. Je tedy třeba nejdříve vyhodnotit, zda činnosti prováděné LNE (17) ve veřejném sektoru mají hospodářskou povahu či nikoli.

(57)

Jako hospodářské činnosti jsou klasifikovány všechny činnosti spočívající v poskytování zboží nebo služeb na určitém trhu (18). Podle generálního advokáta Jacobse a jeho stanoviska k věci C-222/04 by hlavním kritériem při rozhodování, zda je daná činnost hospodářské povahy, měla být skutečnost, zda taková činnost může být alespoň v zásadě vykonávána soukromým podnikem za účelem dosažení zisku.

(58)

V této souvislosti se Komise domnívá, že činnost v oblasti studií, výzkumu, poradenství, znalecká činnost, testování, kontrola a veškeré služby technické pomoci za účelem ochrany a informování spotřebitelů nebo zlepšování jakosti produktů, které provádí LNE v rámci svého veřejně prospěšného poslání, odpovídá nabídce těchto služeb na příslušných trzích a že by tyto služby mohly být v zásadě poskytovány podnikem, jehož cílem by bylo dosažení zisku. Úkoly, kterými stát pověřil LNE, jsou tedy hospodářské povahy (19).

(59)

Podle čl. 87 odst. 1 může být opatření klasifikováno jako státní podpora v případě, že jsou splněny následující čtyři kumulativní podmínky. Za prvé se musí jednat o státní zásah nebo zásah ze státních prostředků. Za druhé musí toto opatření svého příjemce zvýhodnit. Za třetí musí zvýhodnění určitých podniků narušit hospodářskou soutěž nebo hrozit jejím narušením. Za čtvrté musí toto opatření být takové, že ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(60)

Dotace ze státního rozpočtu zjevně představují státní prostředky.

(61)

Veřejně prospěšné sdružení „Bureau national de métrologie“ bylo před svým začleněním do LNE v roce 2005 řízeno státem (20). Prostředky LNE související se smlouvami s BNM jsou tedy státními prostředky.

(62)

Podpory poskytnuté regionálními a místními úřady členských států jsou bez ohledu na jejich status a označení podrobeny přezkoušení shody podle článku 87 Smlouvy o ES (21). Dotace poskytnuté regionální radou Île-de-France a generální radou departementu Yvelines jsou státními prostředky.

(63)

Všechna dotčená opatření jsou tedy financována ze státních prostředků.

(64)

Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES se za zvýhodnění považují různé formy opatření, která snižují náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku, a která se tím podobají dotaci (22).

(65)

Dotace na provoz a dotace na investice snižují náklady, jež by obvykle zatěžovaly rozpočet LNE. Tyto dotace tedy představují zvýhodnění LNE.

(66)

Čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES zakazuje podpory, které zvýhodňují „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“, tj. selektivní podpory.

(67)

Podmínka selektivity je evidentně splněna vzhledem k tomu, že LNE je výhradním příjemcem opatření, která jsou předmětem tohoto řízení.

(68)

Navíc je třeba připomenout, že podpory, které směřují k osvobození podniku od nákladů, které by obvykle musel vynaložit v rámci své běžné správy nebo běžných činností, v zásadě narušují podmínky hospodářské soutěže (23).

(69)

Z tohoto důvodu mohou dotčená opatření, která zvýhodňují LNE, narušit hospodářskou soutěž.

(70)

Komise konstatuje, že na dotčených trzích se uplatňuje obchod v rámci Společenství. V roce 2005 dosáhl obrat LNE 4 miliónů EUR v rámci Evropské unie (mimo Francii), a 2,35 miliónů EUR mimo Evropskou unii. V roce 2000 dosáhla LNE podle francouzských údajů 13 % svého obratu mimo Francii, z toho 9 % v rámci Evropské unie a 4 % mimo ni.

(71)

Aby byla splněna podmínka ovlivnění obchodu, není ostatně Komise povinna prokázat, zda má tato podpora skutečný dopad na obchod mezi členskými státy nebo zda skutečně dochází k narušení hospodářské soutěže, ale musí pouze posoudit, zda tato podpora může ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž.

(72)

V této souvislosti je postačující konstatovat, že trhy, na kterých LNE působí, mají přeshraniční rozměr a že LNE konkuruje podnikům v jiných členských státech i francouzským podnikům, které působí na těchto trzích v mezinárodním měřítku. V tomto ohledu bylo rozhodnuto, že veškeré poskytování podpor podniku, který se zabývá činností na trhu Společenství, může způsobit narušení hospodářské soutěže a ovlivnit obchod mezi členskými státy (24).

(73)

Není tedy možné souhlasit s tvrzením Francie, podle něhož k ovlivnění obchodu nemohlo dojít vzhledem k nízkému podílu LNE na trhu, a to tím spíše, že přidělené částky nejsou ani zdaleka bezvýznamné.

(74)

Dotčená opatření ztěžují obchodní činnost hospodářských subjektů ze Společenství (25), které mají v úmyslu působit ve Francii. Bez veřejné podpory by byl rozsah operací prováděných LNE mnohem menší, což by umožňovalo zvýšení obratu konkurentů LNE.

(75)

Vzhledem k tomu, že dotčená opatření posilují postavení LNE v oblasti obchodů uvnitř Společenství oproti ostatním konkurenčním hospodářským subjektům, lze mít za to, že ovlivňují obchod mezi členskými státy a mohou narušit hospodářskou soutěž mezi těmito subjekty.

(76)

V červenci 2003 rozhodl Soudní dvůr v rozsudku Altmark (26), že pokud je státní zásah považován za vyrovnání představující protihodnotu služeb poskytnutých přijímajícími podniky za účelem výkonu povinností veřejné služby a tyto podniky jím nejsou nijak fakticky zvýhodněny, takže z uvedeného zásahu nevyplyne výhodnější soutěžní postavení těchto podniků oproti podnikům konkurenčním, nespadá tento zásah pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Za tímto účelem musí být kumulativně splněny všechny čtyři podmínky uvedené v tomto rozsudku.

(77)

Francie se domnívá, že vyrovnávací platby poskytnuté LNE za plnění povinností veřejné služby nepředstavují zakázanou státní podporu vzhledem k tomu, že všechny čtyři kumulativní podmínky zmíněné Soudním dvorem v této souvislosti byly dle jejího názoru splněny.

(78)

Komise toto stanovisko nesdílí.

(79)

Čtvrtá podmínka uvedená v rozsudku Altmark totiž stanoví, že pokud nebyl podnik pověřený plněním závazků veřejné služby v daném případě vybrán prostřednictvím procesu zadávání veřejných zakázek, který by umožnil vybrat uchazeče schopného poskytovat předmětné služby s nejnižšími náklady pro společnost, musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik disponující odpovídajícími prostředky vynaložil na plnění těchto závazků, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků.

(80)

Francie se ve své argumentaci, jejímž cílem je prokázat splnění podmínky uvedené v předcházejícím bodě odůvodnění, omezuje na konstatování, že analýza nákladů, které by vznikly běžnému podniku, musí zohlednit značný objem povinností veřejné služby, jimiž je LNE pověřena a které se týkají jak uplatňování norem, tak základního výzkumu v celé řadě odvětví (metrologie, zdravotnictví, životní prostředí, průmysl, spotřební zboží, stavební výrobky a obaly).

(81)

Francie neposkytla žádnou analýzu nákladů, které by vznikly „běžnému, řádně řízenému podniku“. Neposkytla ani žádné vysvětlení, proč nebylo možno porovnat LNE s takovým běžným podnikem.

(82)

Komise není schopna ex nihilo vypracovat srovnávací prvek, který vyžaduje judikatura Společenství.

(83)

Komise se proto domnívá, že čtvrté kritérium uvedené v rozsudku Altmark není splněno.

(84)

Málo srozumitelný odkaz na body 13 až 17 pokynů, který uvádí Francie, toto hodnocení nijak nemění.

(85)

S ohledem na výše uvedené úvahy se Komise domnívá, že rozpočtové dotace i dotace poskytnuté výše uvedenými orgány územních samospráv představují podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

5.2.   Protiprávnost podpor

(86)

Komise se domnívá, že pro účely tohoto řízení není podstatné, že nařízení z roku 1978 stanovilo režim financování. Toto nařízení je totiž velmi obecné a rozhodnutí o výši dotací, které stát a BNM poskytovaly LNE, byla přijímána každoročně v závislosti na důvodech a podmínkách, které se mohly rok od roku výrazně lišit. Každá roční dotace na provoz i dotace na investice poskytnutá LNE tedy představuje novou individuální podporu.

(87)

Tyto podpory byly poskytnuty, aniž by o nich Komise byla předem vyrozuměna. Proto se jedná o podpory protiprávní.

5.3.   Slučitelnost podpor se společným trhem

5.3.1.   Výjimky z článku 87

(88)

Výjimky stanovené v čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se podpor sociální povahy poskytovaných jednotlivým spotřebitelům, podpor určených k předcházení škodám způsobeným přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi a podpor poskytovaných hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo nejsou v tomto případě zjevně relevantní.

(89)

Pokud jde o odchylky v čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES, konstatuje Komise, že cílem dotčené podpory není napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, že nepředstavuje významný projekt evropského zájmu a že jejím cílem není ani napravovat vážnou poruchu v hospodářství Francie. Není určena ani na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví. Pokud jde o odchylky uvedené v čl. 87 odst. 3 bod c), nebyly podle názoru Komise vyjasněny pochybnosti vyjádřené po zahájení tohoto řízení: dotčené podpory neumožňují napomáhat hospodářskému rozvoji určitých oblastí nebo určitých odvětví výroby.

(90)

V této souvislosti je třeba uvést, že se při správním řízení francouzské orgány ani účastníci řízení neodvolali na odchylky uvedené v čl. 87 odst. 2 a 3. Zejména Francie vyjádřila názor, že ustanovení článku 87 nebude možné uplatnit vzhledem k tomu, že zkoumaná opatření nezpůsobí narušení hospodářské soutěže a neovlivní obchod mezi členskými státy.

5.3.2.   Ustanovení čl. 86 odst. 2

(91)

Ustanovení čl. 86 odst. 2 stanoví, že podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podléhají pravidlům obsaženým v této smlouvě, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Společenství.

(92)

V souladu s bodem 26 pokynů uplatňuje Komise pro neoznámenou podporu ustanovení uvedených pokynů v případě, že daná podpora byla poskytnuta po 29. listopadu 2005; v ostatních případech pak uplatňuje ustanovení platná v době poskytnutí podpory.

(93)

Toto řízení se zaměřuje na podpory poskytnuté před 29. listopadem 2005.

(94)

Proto je nutno uplatňovat sdělení Komise o službách obecného hospodářského zájmu v Evropě (27), které bylo platné v době poskytnutí dané podpory. Toto sdělení stanoví, že v případech, kdy se pravidla hospodářské soutěže vztahují na podporu v podobě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, závisí slučitelnost s těmito pravidly na splnění tří zásad:

neutralita ve vztahu k veřejnému či soukromému vlastnictví společností,

svoboda členských států vymezit služby obecného zájmu s tím, že jediným omezením je kontrola zaměřená na odhalování zjevných chyb,

proporcionalita vyžadující, aby omezení hospodářské soutěže a svobod jednotného trhu nepřekračovala míru nutnou k zaručení účinného plnění daného poslání.

(95)

Dodržování zásady nestrannosti nepředstavuje v tomto případě žádný problém.

(96)

Pokud se týká klasifikace veřejných služeb, které poskytuje LNE, jako služeb obecného ekonomického zájmu, je na Komisi, aby zhodnotila hospodářskou povahu dotčené činnosti a aby ověřila, zda se členský stát nedopustil zjevně nesprávného posouzení, když ji klasifikoval jako službu všeobecného zájmu.

(97)

Bylo již stanoveno, že činnost LNE ve veřejném sektoru je činností hospodářskou.

(98)

Pokud jde o klasifikaci veřejného zájmu, mají členské státy s výjimkou odvětví, ve kterých již tuto problematiku upravují pravidla Společenství, široké pole rozhodovací působnosti s výhradou opravy zjevně nesprávného posouzení ze strany Komise.

(99)

V tomto případě se Komise domnívá, že definice veřejných služeb, která vyplývá ze zakládajícího textu z roku 1978 a jeho doplnění z roku 2005, je dostatečně jasná (28), a francouzské orgány se zde proto nedopustily zjevně nesprávného posouzení. Podniky pověřené poskytováním služby obecného hospodářského zájmu musejí být tímto úkolem pověřeny rovněž prostřednictvím aktu veřejné moci. V tomto případě jsou oficiálními akty veřejné moci zákon č. 78-23 ze dne 10. ledna 1978 a vyhlášky z roku 2005. Od roku 1997 jsou úkoly, jimiž byla LNE pověřena, přesně a podrobně uvedeny rovněž v cílových smlouvách spolupodepsaných státem.

(100)

Poznámky zúčastněných stran, ze kterých v podstatě vyplývá, že konkurenti LNE v takovém případě nejsou schopni určit hranici mezi jejími případnými povinnostmi vyplývajícími z veřejné služby a její obchodní činností, tento závěr nevyvracejí. V praxi se týkají požadavku na účetní oddělení činností vyplývajících z provádění výše uvedených služeb obecného hospodářského zájmu a činností hospodářského typu, jehož cílem je předejít poskytování všech křížových dotací neslučitelných se smlouvou o ES. Posledně uvedené body jsou zkoumány níže.

(101)

Proporcionalita podle čl. 86 odst. 2 znamená, že prostředky použité k plnění poslání obecného zájmu nesmějí zbytečně narušovat obchod. Konkrétně je nutno zajistit, aby žádné omezení pravidel uvedených ve Smlouvě o ES nebylo rozsáhlejší, než je nezbytně nutné k účinnému plnění poslání obecného zájmu. Provádění služby obecného hospodářského zájmu musí být zajištěno a pověřené podniky musí být schopny splnit daný závazek a nést čisté dodatečné náklady na provedení úkolu, který jim byl zadán.

(102)

Komise se domnívá, že dotčená podpora spadá do rámce veřejně prospěšných služeb poskytovaných LNE.

(103)

V této souvislosti je zásada proporcionality dodržena v případě, že je roční vyrovnávací platba poskytovaná veřejnými orgány nižší nebo rovna čistým dodatečným nákladům vzniklým LNE při poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Tato skutečnost bude ověřena v případě, že za předpokladu správného zaúčtování výnosů a nákladů do veřejného a tržního sektoru v rámci analytického účetnictví bude výsledek veřejného sektoru zahrnující všechny dotace poskytnuté v daném účetním období záporný nebo nulový nebo tímto výsledkem bude přiměřený zisk zejména s ohledem na dané činnosti a na odvětví, v němž LNE působí.

(104)

Komise přezkoumala metodiku zvolenou pro analytické účetnictví LNE s cílem ověřit, zda skutečně umožňuje identifikovat veškeré výnosy a náklady vztahující se ke službám obecného hospodářského zájmu poskytnutým v období 1993–2005 (29).

(105)

V roce 2005 vychází analytické účetnictví LNE ze zaúčtování úplných nákladů založeného na přesném zjištění všech činností provedených významným počtem provozních oddělení (80) a specializovaných oddělení (přibližně 40).

(106)

Příjmy LNE z tržního sektoru jsou tvořeny obratem vyplývajícím z poskytnutých služeb a z dalších výnosů, které zahrnují například mzdové náklady zaměstnanců pracujících pro zákazníky, poštovní náklady účtované zákazníkům a čerpání z rezerv.

(107)

Příjmy veřejného sektoru pak zahrnují obrat „studií“, smlouvu Métrologie (bývalý BNM), různé příjmy (například příjmy vyplývající z mezinárodní technické spolupráce), dotace na provoz a poměrnou část dotací na investice zaúčtovaných do výkazu zisků a ztrát.

(108)

Poměrná část dotací na investice zaúčtovaných do výkazu zisků a ztrát zahrnuje dotace na investice poskytnuté orgány územních samospráv. Proto jsou předmětné dotace, které přispěly k financování prostředků nezbytných pro provoz veřejné služby, kterou byla LNE pověřena, součástí analýzy výše vyrovnávací platby, která byla poskytnuta LNE na pokrytí nákladů na služby obecného hospodářského zájmu. Rozdělení odpisů budov mezi veřejný a tržní sektor v poměru 2/3–1/3 je v souladu s využitím budov v lokalitě „Trappes 3“ a „Trappes 4“.

(109)

Tyto výdaje mají stejnou povahu v tržním i ve veřejném sektoru. Člení se převážně na přímé mzdové náklady, nákup/externalizaci/přímé náklady, přímé náklady na mise, nepřímé náklady, režijní náklady, náklady na infrastrukturu a odpisy.

(110)

Zejména v případě odpisů a nákladů na infrastrukturu zařízení využívaných zároveň v tržním sektoru a v sektoru veřejném je zaúčtování v analytickém účetnictví založeno na obecně přijímaných metodách v závislosti na využití infrastruktury.

(111)

Komise se domnívá, že provedený sběr informací, který představoval 70 % hodnoty zařízení a vybavení LNE a na jehož základě byl stanoven poměr zaúčtování 44/56, je uspokojivý. Využití tohoto celkového poměru rozdělení v případě nejnákladnějšího vybavení může být rozšířeno i na vybavení méně nákladné, které je doplňkem těžkých zařízení.

(112)

Poměr 44/56 je přijatelný rovněž pro celé zkoumané období vzhledem k tomu, že činnosti v oblasti tržního sektoru v něm vykazují vzrůstající tendenci (30). Podle realistického odhadu tedy využití vybavení pro veřejný sektor, zjištěné v roce 2005, představuje minimum za období 1993–2004.

(113)

Podle odhadu Komise navíc nedošlo díky 10 % bezpečnostní rezervě, kterou použily francouzské orgány pro přepracování účetnictví za 1993–2004, k nadhodnocení nákladů zaúčtovaných do veřejného sektoru a k odůvodňování případně nadměrných dotací. Přístup francouzských orgánů je tedy obezřetný.

(114)

Komise proto dospěla na jedné straně k závěru, že analytické účetnictví LNE odpovídá standardům obvykle uznávaným v dané oblasti a že neobsahuje žádné významné odlišnosti, a na straně druhé k závěru, že přepracování provedené za účelem rozdělení účtů podle sektorů (31) v průběhu období 1993–2004 je přijatelné (32).

(115)

Roční výsledky veřejného sektoru vyplývající z analytického účetnictví LNE, které zahrnují veřejné dotace, jsou následující:

(v tis. EUR)

 

Výsledek veřejného sektoru

Výsledek/obrat veřejného sektoru (33)

2005

(1 414)

(8,4 %)

2004

(851)

(5,1 %)

2003

(321)

(2,2 %)

2002

204

1,3 %

2001

(186)

(1,3 %)

2000

(856)

(6,2 %)

1999

65

0,5 %

1998

(459)

(3,5 %)

1997

271

2,0 %

1996

(223)

(1,7 %)

1995

56

0,4 %

1994

178

1,3 %

1993

(41)

(0,3 %)

(116)

Od roku 1993 byla výsledkem veřejného sektoru, tj. činností spadajících pod služby obecného hospodářského zájmu, nejčastěji ztráta bez ohledu na poskytnutí projednávané podpory. Případný přebytek byl nižší nebo roven 2 % obratu realizovaného ve veřejném sektoru. Vážený výsledek za období 1993–2005 je ztráta ve výši 1,9 %.

(117)

Tyto výsledky, které jsou v průměru negativní, jsou zjevně nižší, než by mohl být přiměřený zisk případného srovnatelného soukromého podniku.

(118)

Pro úplnost je třeba uvést, že Komise podrobně přezkoumala výsledky a obrat LNE a tří zúčastněných stran, jejichž činnosti jsou srovnatelné s činnostmi LNE, za období 1998–2005 (34). Z toho vyplývá, že poměry čistého výsledku k obratu byly u LNE nižší (– 3,2 % u činností LNE ve veřejném sektoru, 0,6 % u celkového objemu činností LNE) než u zúčastněných stran, kde se pohybovaly mezi 0 % a 4 %. To potvrzuje, že zisk, kterého dosáhla LNE ve veřejném sektoru, může být považován za zisk přiměřený.

(119)

Komise proto dospěla k závěru, že LNE neobdržela od roku 1993 žádnou nadměrnou kompenzaci nákladů na služby obecného hospodářského zájmu. Vyrovnávací platby za veřejné služby, které byly LNE poskytnuty v období 1993–2005, představují státní podporu slučitelnou s čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES.

(120)

Z toho vyplývá, že není nutné ověřovat existenci křížových dotací poskytnutých ve prospěch LNE (35) na její činnost v tržním sektoru.

5.4.   Neobchodní povaha některých činností LNE ve veřejném sektoru

(121)

Je třeba připomenout, že pokud by některé činnosti LNE ve veřejném sektoru, jejichž rozsah je ostatně omezený, měly být považovány za nekomerční (36) a být hodnoceny jako úkoly veřejné služby, bylo by třeba rovněž ověřit, zda vyrovnávací platby poskytnuté veřejnými orgány jsou i nadále nižší nebo rovny čistým nákladům vynaloženým na splnění těchto úkolů (37).

(122)

Tato analýza již byla provedena zejména v 115. až 120. bodu odůvodnění a vyplývá z ní, že není na místě vznášet námitky proti uvedeným vyrovnávacím platbám. Vyplývá z ní, že financování těchto činností nepředstavuje státní podporu.

5.5.   Připomínky třetích stran

(123)

V připomínkách předložených v tomto řízení se někteří konkurenti zmínili o další podpoře, kterou LNE údajně obdržela. Toto řízení se uvedenými opatřeními nezabývá. S ohledem na odpovědi francouzských orgánů se však Komise domnívá, že má k dispozici dostatek informací, aby k nim mohla zaujmout stanovisko.

(124)

Celková výše dotací, které subjektu LNE poskytl region Île-de-France za účelem financování obchodních slev, které LNE poskytuje MSP v tomto regionu, činila v roce 2003 61 000 EUR. Pokud lze tyto dotace považovat za podpory poskytnuté LNE (a nikoli klientským MSP) a nevztahuje se na ně režim stávajících podpor (viz 54. bod odůvodnění), vyhovují podmínkám uvedeným v článku 2 nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 smlouvy o ES na podporu de minimis  (38). Komise tedy proti nim nemůže vznést námitku.

(125)

Komise dále bere na vědomí, že subjekt ADEME neposkytl LNE žádnou podporu.

(126)

Ani údajné využívání oficiálních log Francouzské republiky ze strany LNE, ani míra její účasti na práci mezinárodních orgánů nejsou v této záležitosti relevantní. Logo LNE je odlišné od oficiálního loga, jehož užívání je vyhrazeno pouze orgánům veřejné moci. Pokud jde o zastoupení veřejných orgánů v některých evropských a mezinárodních orgánech (pracovní skupiny Mezinárodní organizace pro legální metrologii OIML a Výboru pro evropskou spolupráci v legální metrologii (WELMEC)), není možno považovat výhodu v oblasti dobré pověsti, kterou by LNE toto zastoupení mohlo přinést, za státní podporu.

(127)

Údajné výhody týkající se vlastního pojištění, specifického režimu pracovního práva zaměstnanců nebo bezplatné archivace ve skutečnosti poskytnuty nebyly. Pojistné smlouvy LNE, které ostatně v roce 2004 představovaly náklady přesahující 300 000 EUR, se neliší od pojistných smluv uzavřených soukromými podniky. Pracovníci LNE nemají žádný zvláštní status jako například v případě veřejné správy, jejich vztahy v případě pojištění proti ztrátě zaměstnání i důchodového pojištění jsou čistě soukromoprávní povahy. A konečně subjektu LNE není poskytována ani bezplatná archivace, naopak jeho příslušné přímé náklady se v roce 2005 pohybovaly v řádu 80 000 EUR.

(128)

Faktický nárok LNE na daňové úlevy na výzkum nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 zejména proto, že tento faktický nárok nevede k vynaložení státních zdrojů. Je důsledkem skutečnosti, že LNE byla předmětem hodnocení ad hoc svých výzkumných pracovníků v rámci svých veřejných povinností v oblasti výzkumu. Daňové úlevy na výzkum jsou ostatně zahrnuty do příjmů a nákladů LNE.

(129)

Údajné zvýhodňování LNE celními orgány není doloženo žádnými přesnými informacemi. Zdá se, že DGDDI využívá své vlastní laboratoře, laboratoře DGCCRF nebo externí laboratoře, mezi něž patří i LNE, Institut national de recherche et de sécurité nebo, v případě stavebních výrobků, Centre scientifique et technique du bâtiment (CSTB).

6.   ZÁVĚRY

(130)

S výhradou oddílu 5.4. představují platby za veřejné služby ve formě rozpočtových dotací od státu a od BNM a dotací od orgánů územních samospráv, které byly poskytnuty subjektu LNE v období 1993 až 2005, státní podpory.

(131)

Komise konstatuje, že Francie neoprávněně poskytla předmětné podpory v rozporu s čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(132)

Tyto podpory jsou však slučitelné s čl. 86 odst. 2 Smlouvy.

(133)

Toto rozhodnutí se nevztahuje na státní záruky, které by mohly být poskytnuty na činnost LNE v tržním sektoru vzhledem k jejímu postavení veřejné průmyslové a obchodní instituce. Tento aspekt, který zavdal podnět k návrhu přijmout opatření podle čl. 88 odst. 1 Smlouvy o ES (39), bude předmětem dalších rozhodnutí.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Vyrovnávací platby za veřejné služby, které Francie neoprávněně poskytla subjektu Laboratoire national de métrologie et d’essais v období 1993 až 2005, jsou státními podporami slučitelnými se společným trhem.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Francouzské republice.

V Bruselu dne 22. listopadu 2006.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. C 263, 22.10.2005, s. 22.

(2)  LNE je zkratka pro subjekt Laboratoire national de métrologie et d’essais, zřízený vyhláškou ze dne 25.1.2005 v souvislosti se začleněním subjektu Bureau national de métrologie do subjektu Laboratoire national d’essais.

(3)  Viz poznámka pod čarou 1.

(4)  Například metrologie a nástroje, materiály, spotřební zboží, zdravotnictví a zdravotnické prostředky, průmyslové vybavení a složky, logistika a obaly, energetika a životní prostředí.

(5)  Zdroj: www.lne.fr

(6)  V roce 2001 vytvořila LNE podnik LNE-Asia, společný podnik LNE a CMA-Testing and Certification Laboratories.

(7)  Tato vyhláška byla pozměněna vyhláškami č. 2005-49 ze dne 25. ledna 2005 a č. 2005-436 ze dne 9. května 2005, zejména v souvislosti s finančním a účetním režimem a dohledem nad LNE. Zdroje LNE však zůstávají totožné.

(8)  Jedná se o součet částek vyplácených na základě smlouvy o metrologii a dotací na provoz podle výkazu zisků a ztrát.

(9)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 195, 29.7.1980, s. 35. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2005/81/ES (Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 47).

(11)  Zejména rozsudek Soudního dvora ze dne 11. dubna 1989, Ahmed Saeed Flugreisen a další, (66/86, Sb. rozh. 1989, s. 803).

(12)  Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 15. června 2005, Olsen v. Komise (T-17/02, Sb. rozh. 2005, s. II-2031, body 186 a násl. a 216).

(13)  Rozsudek ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C-280/00, Sb. rozh. s. I-7747).

(14)  Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4.

(15)  Úř. věst. L 312, 29.11.2005, s. 67.

(16)  Státní podpora NN 6/89, regionální centra pro inovace a přenos technologií. Dopis francouzským orgánům SEK(1989)814 ze dne 23.5.1989.

(17)  Je zřejmé, že činnosti v tržním sektoru jsou ve smyslu judikatury činnostmi hospodářské povahy.

(18)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. ledna 2006, Cassa di Risparmio di Firenze a další (C-222/04, Sb. rozh. 2006, s. I-289).

(19)  S výhradou uvedenou v bodě 5.4. tohoto rozhodnutí.

(20)  BNM bylo veřejně prospěšné sdružení založené na jedné straně francouzským státem zastoupeným ministerstvem průmyslu a ministerstvem pro výzkum a nové technologie a na straně druhé následujícími veřejnoprávními subjekty: Commissariat à l’énergie atomique, Conservatoire national des arts et métiers, LNE a Observatoire de Paris. Prostředky na financování tohoto veřejně prospěšného sdružení poskytli jeho členové.

(21)  Viz rozsudek Soudního dvora ze dne 14. října 1987, Německo v. Komise (248/84, Sb. rozh., s. I 4013, bod 17).

(22)  Viz rozsudek ze dne 19. září 2000, Německo v. Komise (C-156/98, Sb. rozh. s. I-6857, bod 30 a citovaná judikatura).

(23)  Viz rozsudek ze dne 16. září 2004, Valmont (T-274/01, Recueil s. II-3145, bod 44 a citovaná judikatura).

(24)  Viz zejména rozsudky Soudního dvora ze dne 17. září 1980, Philip Morris v. Komise (730/79, Sb. rozh., s. 2671, body 11 a 12) a Soudu prvního stupně ze dne 30. dubna 1998, Vlaams Gewest v. Komise (T-214/95, Sb. rozh. s. II-717, body 48 a 50).

(25)  Konkurenty LNE jsou jak podniky s vnitrostátním rozměrem, tak mezinárodní skupiny (Bureau Veritas, Intertek…).

(26)  Viz rozsudek ze dne 24. července 2003, Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg (C-280/00, Sb. rozh. s. I-7747, bod 87).

(27)  Úř. věst. C 17, 19.1.2001, s. 4.

(28)  Dotčená opatření jsou upřesněna v oddíle 2.

(29)  V rámci tohoto postupu není nezbytné určit, zda LNE vede oddělené účetnictví a zda z něho zřetelně vyplývá využití veřejných prostředků v souladu se směrnicí Komise 80/723/EHS. Případné porušení této směrnice by nemělo vliv na slučitelnost daných podpor se společným trhem.

(30)  Tržní sektor představuje následující procentuální podíly na obratu LNE:

2005 – 71 %, 2004 – 70 %, 2003 – 69 %, 2002 – 66 %, 2001 – 66 %, 2000 – 66 %, 1999 – 64 %, 1998 – 65 %, 1997 – 61 %, 1996 – 60 %, 1995 – 58 %, 1994 – 60 %, 1993 – 62 %.

(31)  Výdaje a příjmy „smíšeného“ sektoru, zmíněného při zahájení řízení, byly rozděleny mezi veřejný a tržní sektor podle metodiky uvedené v předcházejících bodech.

(32)  Soud formálně potvrdil, že Komise může v případě, že nebude mít k dispozici analytické účetnictví, využít analytickou rekonstrukci nákladů, provedenou zpětnou extrapolací ex post (viz rozsudek ze dne 7. června 2006 ve věci T-613/97, Union française de l’express (UFEX), Sb. rozh. 2006, s. II-1531, zejména bod 137).

(33)  Obrat veřejného sektoru nezahrnuje poměrné části dotací na investice zaúčtované do výkazu zisků a ztrát.

(34)  V případě Laboratoires Pourquery byly dostupné údaje pouze do roku 2004.

(35)  Po rozboru podmínek, za nichž banky poskytly úvěry LNE, by i v případě, že by záruka vyplývající z postavení veřejného zařízení průmyslové nebo obchodní povahy představovala pro LNE výhodu v oblasti činnosti veřejného sektoru, zůstala hodnota této výhody příliš nízká a blížila by se částce de minimis, takže by nezpochybnila testy proporcionality podle 101. až 103. bodu odůvodnění v oblasti vyrovnávacích plateb za veřejné služby.

(36)  To by mohl být zejména případ základního výzkumu v oblasti metrologie.

(37)  V tomto ohledu viz rozhodnutí Komise 2001/46/ES ze dne 26.7.2000 týkající se státní podpory, kterou poskytlo Německo skupině Sican a jejím partnerům (Úř. věst. L 18, 19.1.2001, s. 18), zejména body 87 až 92.

(38)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30.

(39)  Podpora E 24/2004 a dopis ze dne 5. července 2005.


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/37


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 28. března 2007

o změně rozhodnutí K(2006) 4332 v konečném znění, kterým se ročně orientačně rozdělují položky závazků Společenství z Evropského rybářského fondu podle jednotlivých členských států na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013

(oznámeno pod číslem K(2007) 1313)

(2007/218/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (1), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Komise K(2006) 4332 v konečném znění ze dne 4. října 2006 stanovilo podle jednotlivých členských států na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 roční orientační rozdělení položek závazků Společenství pro regiony způsobilé pro financování z Evropského rybářského fondu (dále jen „ERF“) a spadající pod oblasti mimo cíl „Konvergence“, položek závazků Společenství pro regiony způsobilé pro financování z ERF v rámci cíle „Konvergence“ a celkových položek závazků z Evropského rybářského fondu.

(2)

Aby mohly Bulharsko a Rumunsko čerpat prostředky z ERF do roku 2013, je třeba pro Bulharsko a Rumunsko stanovit orientační částky položek závazků Společenství pro regiony způsobilé pro financování z ERF v rámci cíle „Konvergence“ a celkové položky závazků Společenství z ERF.

(3)

Rozhodnutí K(2006) 4332 v konečném znění by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha I rozhodnutí K(2006) 4332 v konečném znění se nahrazuje přílohou I uvedenou v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 28. března 2007.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Roční orientační rozpis položek závazků Společenství podle jednotlivých členských států na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 pro regiony způsobilé pro financování z ERF po vyčlenění částky určené na technickou pomoc z podnětu Komise a/nebo jejím jménem

Tabulka 1

(v EUR)

Členský stát

Roční orientační rozpis položek závazků Společenství podle jednotlivých členských států na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 pro regiony způsobilé pro financování z ERF a spadající pod oblasti mimo cíl ‚Konvergence‘ (v cenách roku 2004)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Belgïe/Belgique

3 328 758

3 328 759

3 328 759

3 328 759

3 328 759

3 328 759

3 328 759

23 301 312

Danmark

16 943 811

16 943 812

16 943 811

16 943 812

16 943 812

16 943 812

16 943 812

118 606 682

Deutschland

7 478 994

7 478 994

7 478 993

7 478 992

7 478 992

7 478 993

7 478 993

52 352 951

Ellas

3 928 793

3 928 792

3 928 793

3 928 793

3 928 793

3 928 793

3 928 794

27 501 551

España

23 601 330

23 601 331

23 601 330

23 601 330

23 601 330

23 601 329

23 601 330

165 209 310

France

23 044 156

23 044 156

23 044 156

23 044 156

23 044 155

23 044 156

23 044 155

161 309 090

Ireland

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

37 502 115

Italia

13 443 614

13 443 614

13 443 614

13 443 615

13 443 615

13 443 615

13 443 615

94 105 302

Kypros

2 500 142

2 500 142

2 500 141

2 500 141

2 500 141

2 500 141

2 500 141

17 500 989

Magyarország

75 111

69 970

64 013

64 354

71 628

74 181

76 743

496 000

Nederland

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

43 102 430

Österreich

642 893

642 893

642 893

642 894

642 894

642 893

642 893

4 500 253

Portugal

2 857 304

2 857 304

2 857 303

2 857 305

2 857 304

2 857 304

2 857 304

20 001 128

Slovensko

138 394

130 323

121 389

108 136

114 157

123 797

156 605

892 801

Suomi/Finland

5 000 281

5 000 281

5 000 282

5 000 282

5 000 282

5 000 282

5 000 282

35 001 972

Sverige

6 928 961

6 928 961

6 928 962

6 928 962

6 928 962

6 928 962

6 928 962

48 502 732

United Kingdom

12 000 676

12 000 676

12 000 676

12 000 677

12 000 677

12 000 676

12 000 676

84 004 734

Celkem

133 428 153

133 414 943

133 400 050

133 387 143

133 400 436

133 412 628

133 447 999

933 891 352


Tabulka 2

(v EUR)

Členský stát

Roční orientační rozpis položek závazků Společenství podle jednotlivých členských států na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 pro regiony způsobilé pro financování z ERF v rámci cíle ‚Konvergence‘ (v cenách roku 2004)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Bulgaria

5 483 152

7 869 243

10 504 789

10 852 273

11 390 594

11 907 743

12 398 564

70 406 358

Česká republika

3 166 216

3 257 932

3 345 482

3 435 308

3 520 381

3 600 235

3 678 137

24 003 691

Deutschland

13 005 939

12 769 374

12 532 810

12 296 245

12 059 681

11 823 115

11 586 551

86 073 715

Eesti

8 603 694

9 212 468

9 863 248

10 558 931

11 313 394

12 120 671

12 959 776

74 632 182

Ellas

24 586 550

23 881 216

23 175 882

22 470 547

21 765 213

21 059 878

20 354 544

157 293 830

España

126 126 267

124 094 454

122 062 642

120 030 829

117 999 017

115 967 205

113 935 392

840 215 806

France

4 341 355

4 341 355

4 341 355

4 341 355

4 341 355

4 341 355

4 341 355

30 389 485

Italia

40 819 468

40 664 853

40 510 238

40 355 621

40 201 006

40 046 391

39 891 775

282 489 352

Latvija

12 813 269

13 753 955

14 747 241

15 749 323

16 752 804

17 766 933

18 786 289

110 369 814

Lietuva

6 537 188

6 447 084

6 418 419

6 700 717

7 105 123

7 400 832

7 808 772

48 418 135

Magyarország

4 603 492

4 288 375

3 923 245

3 944 206

4 389 998

4 546 487

4 703 536

30 399 339

Malta

1 227 580

1 113 452

1 031 932

917 804

917 804

1 031 932

1 194 972

7 435 476

Österreich

29 403

27 565

25 728

23 889

22 052

20 214

18 377

167 228

Polska

95 460 129

95 264 928

95 048 546

91 480 737

91 461 937

91 494 830

91 579 905

651 791 012

Portugal

28 759 662

28 638 179

28 516 696

28 395 213

28 273 730

28 152 248

28 030 764

198 766 492

România

14 255 007

20 469 689

27 313 430

32 314 582

34 175 626

36 070 701

35 957 144

202 556 179

Slovenija

3 465 711

3 230 997

2 996 283

2 761 570

2 526 856

2 292 143

2 057 430

19 330 990

Slovensko

1 742 715

1 641 095

1 528 588

1 361 693

1 437 517

1 558 903

1 972 041

11 242 552

United Kingdom

5 738 742

5 651 305

5 563 868

5 476 431

5 388 994

5 301 558

5 214 121

38 335 019

Celkem

400 765 539

406 617 519

413 450 422

413 467 274

415 043 082

416 503 374

418 469 445

2 884 316 655


Tabulka 3

(v EUR)

Členský stát

Roční orientační rozpis celkových položek závazků Společenství z ERF podle jednotlivých členských států na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 (v cenách roku 2004)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Bulgaria

5 483 152

7 869 243

10 504 789

10 852 273

11 390 594

11 907 743

12 398 564

70 406 358

Belgïe/Belgique

3 328 758

3 328 759

3 328 759

3 328 759

3 328 759

3 328 759

3 328 759

23 301 312

Česká republika

3 166 216

3 257 932

3 345 482

3 435 308

3 520 381

3 600 235

3 678 137

24 003 691

Danmark

16 943 811

16 943 812

16 943 811

16 943 812

16 943 812

16 943 812

16 943 812

118 606 682

Deutschland

20 484 933

20 248 368

20 011 803

19 775 237

19 538 673

19 302 108

19 065 544

138 426 666

Eesti

8 603 694

9 212 468

9 863 248

10 558 931

11 313 394

12 120 671

12 959 776

74 632 182

Ellas

28 515 343

27 810 008

27 104 675

26 399 340

25 694 006

24 988 671

24 283 338

184 795 381

España

149 727 597

147 695 785

145 663 972

143 632 159

141 600 347

139 568 534

137 536 722

1 005 425 116

France

27 385 511

27 385 511

27 385 511

27 385 511

27 385 510

27 385 511

27 385 510

191 698 575

Ireland

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

5 357 445

37 502 115

Italia

54 263 082

54 108 467

53 953 852

53 799 236

53 644 621

53 490 006

53 335 390

376 594 654

Kypros

2 500 142

2 500 142

2 500 141

2 500 141

2 500 141

2 500 141

2 500 141

17 500 989

Latvija

12 813 269

13 753 955

14 747 241

15 749 323

16 752 804

17 766 933

18 786 289

110 369 814

Lietuva

6 537 188

6 447 084

6 418 419

6 700 717

7 105 123

7 400 832

7 808 772

48 418 135

Magyarország

4 678 603

4 358 345

3 987 258

4 008 560

4 461 626

4 620 668

4 780 279

30 895 339

Malta

1 227 580

1 113 452

1 031 932

917 804

917 804

1 031 932

1 194 972

7 435 476

Nederland

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

6 157 490

43 102 430

Österreich

672 296

670 458

668 621

666 783

664 946

663 107

661 270

4 667 481

Polska

95 460 129

95 264 928

95 048 546

91 480 737

91 461 937

91 494 830

91 579 905

651 791 012

Portugal

31 616 966

31 495 483

31 373 999

31 252 518

31 131 034

31 009 552

30 888 068

218 767 620

România

14 255 007

20 469 689

27 313 430

32 314 582

34 175 626

36 070 701

35 957 144

202 556 179

Slovenija

3 465 711

3 230 997

2 996 283

2 761 570

2 526 856

2 292 143

2 057 430

19 330 990

Slovensko

1 881 109

1 771 418

1 649 977

1 469 829

1 551 674

1 682 700

2 128 646

12 135 353

Suomi/Finland

5 000 281

5 000 281

5 000 282

5 000 282

5 000 282

5 000 282

5 000 282

35 001 972

Sverige

6 928 961

6 928 961

6 928 962

6 928 962

6 928 962

6 928 962

6 928 962

48 502 732

United Kingdom

17 739 418

17 651 981

17 564 544

17 477 108

17 389 671

17 302 234

17 214 797

122 339 753

Celkem

534 193 692

540 032 462

546 850 472

546 854 417

548 443 518

549 916 002

551 917 444

3 818 208 007“


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/41


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 30. března 2007

o finančním příspěvku Společenství na základní průzkum prevalence salmonel u jatečních prasat, který má být proveden v Bulharsku a Rumunsku

(oznámeno pod číslem K(2007) 1394)

(Pouze bulharské a rumunské znění je závazné)

(2007/219/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (1), a zejména na článek 20 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí 90/424/EHS stanoví finanční příspěvky Společenství na zvláštní veterinární opatření. Rovněž stanoví, že Společenství provádí technická a vědecká opatření nutná pro další rozvoj veterinárního práva, jakož i pro další rozvoj veterinárního vzdělávání nebo odborné přípravy, nebo členské státy při provádění těchto opatření podporuje.

(2)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (2) je třeba stanovit cíl Společenství za účelem snížení prevalence salmonel v populacích stád jatečních prasat do konce roku 2007.

(3)

Vědecká komise pro biologická nebezpečí zřízená při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) na svém zasedání dne 16. března 2006 přijala na žádost Komise stanovisko týkající se „Posuzování rizika salmonel a možnosti jeho snížení v produkci prasat“. Ve stanovisku se navrhují technické specifikace základní studie o prevalenci salmonel u prasat na výkrm ve Společenství.

(4)

Ke stanovení tohoto cíle Společenství je nutné, aby byly k dispozici srovnatelné údaje o prevalenci salmonel v populacích jatečních prasat v Bulharsku a v Rumunsku. Tyto informace v současné době k dispozici nejsou, a proto je třeba provést v daných členských státech speciální průzkum za účelem sledování prevalence salmonel u jatečních prasat během vhodného období.

(5)

Ostatní členské státy mají provést základní průzkum prevalence salmonel u prasat na výkrm v období mezi říjnem 2006 a zářím 2007 v souladu s rozhodnutím Komise 2006/668/ES ze dne 29. září 2006 o finančním příspěvku Společenství na základní průzkum prevalence salmonel u jatečních prasat, který má být proveden v členských státech (3). Stejné postupy by se měly použít u základních průzkumů v Bulharsku a v Rumunsku. Období průzkumu by se však mělo zkrátit, aby bylo možné analyzovat údaje ze všech členských států současně.

(6)

Stanovisko EFSA doporučuje odběr vzorků na jatkách s tím, že se odeberou ileocekální uzliny pro zjištění statusu salmonel u prasat odeslaných na porážku. Takový odběr vzorků by se měl proto používat jako nástroj pro sledování prevalence salmonel u jatečních prasat.

(7)

Průzkum by měl poskytnout technické informace potřebné pro rozvoj veterinárních právních předpisů Společenství. Vzhledem k významu shromažďování srovnatelných údajů o prevalenci salmonel u prasat na výkrm v Bulharsku a v Rumunsku by mělo Společenství poskytnout těmto členským státům na provádění specifických požadavků průzkumu finanční příspěvek. Je proto vhodné uhradit vzniklé náklady na laboratorní vyšetření až do výše 100 %, s určitým limitem. Všechny ostatní náklady, jako jsou náklady spojené s odběrem vzorků, cestovné a správní náklady, by neměly být způsobilé pro žádný finanční příspěvek Společenství.

(8)

Finanční příspěvek by mělo Společenství poskytnout za předpokladu, že průzkum bude proveden v souladu s právními předpisy Společenství a že budou dodrženy další předepsané podmínky. Finanční příspěvek by se měl poskytnout zvláště až poté, co budou účinně provedena stanovená opatření, a za předpokladu, že orgány dodají všechny nezbytné údaje ve stanovených lhůtách.

(9)

Je třeba ujasnit kurs, který bude použit pro převod žádostí o platbu předložených v národních měnách podle čl. 1 písm. d) nařízení Rady (ES) č. 2799/98 ze dne 15. prosince 1998 o agromonetární úpravě pro euro (4).

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Provede se průzkum za účelem posouzení prevalence Salmonella spp. v Bulharsku a v Rumunsku u jatečních prasat vzorkovaných na jatkách v uvedených členských státech (dále jen „průzkum“).

2.   Průzkum se provede v období od 1. dubna 2007 do 30. září 2007.

3.   Pro účely tohoto rozhodnutí se pojmem „příslušný orgán“ rozumí orgán nebo orgány členského státu podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 2160/2003.

Článek 2

Technické specifikace

Odběr vzorků a analýzu pro účely průzkumu provádí příslušný orgán nebo je prováděn pod jeho dohledem v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze I.

Článek 3

Sběr údajů, hodnocení a podávání zpráv

1.   Příslušný orgán shromáždí a vyhodnotí výsledky dosažené podle článku 2 tohoto rozhodnutí a ohlásí všechny nezbytné agregované údaje a své hodnocení Komisi.

Komise předá tyto výsledky spolu s vnitrostátními agregovanými údaji a hodnocením provedeným členskými státy Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, který je prozkoumá.

2.   Vnitrostátní agregované údaje a výsledky zmíněné v odstavci 1 se zveřejní ve formě, která zajistí zachování důvěrnosti.

Článek 4

Finanční příspěvek Společenství

1.   Společenství poskytne Bulharsku a Rumunsku finanční příspěvek na náklady vynaložené těmito státy na laboratorní vyšetření, tj. bakteriologickou detekci Salmonella spp. a sérotypizaci příslušných izolátů.

2.   Maximální finanční příspěvek Společenství činí:

a)

20 EUR na jedno vyšetření na bakteriologickou detekci Salmonella spp.;

b)

30 EUR na jedno vyšetření na sérotypizaci příslušných izolátů.

Finanční příspěvek Společenství však nepřesáhne částky uvedené v příloze II.

Článek 5

Podmínky poskytnutí finančního příspěvku Společenství

1.   Finanční příspěvek podle článku 4 se poskytuje Bulharsku a Rumunsku za předpokladu, že je průzkum prováděn v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů Společenství, včetně pravidel hospodářské soutěže a pravidel zadávání veřejných zakázek, a dále v souladu s těmito podmínkami:

a)

právní a správní předpisy požadované pro provádění průzkumu vstoupí v platnost nejpozději do 1. dubna 2007;

b)

zpráva o pokroku za první tři měsíce průzkumu bude předložena do 31. července 2007; zpráva o pokroku musí obsahovat všechny informace stanovené v příloze I;

c)

závěrečná zpráva o technickém provedení průzkumu, spolu s doklady prokazujícími vynaložené náklady a s výsledky dosaženými během období od 1. dubna 2007 do 30. září 2007, bude předložena nejpozději do 31. října 2007; doklady týkající se vynaložených nákladů musí obsahovat minimálně informace stanovené v příloze III;

d)

průzkum bude prováděn efektivně.

2.   Na žádost Bulharska a Rumunska může být vyplacena záloha 50 % celkové částky uvedené v příloze II.

3.   Nesplnění časových lhůt stanovených v odst. 1 písm. c) má za následek postupné snižování finančního příspěvku Společenství, který má být vyplacen, a to do 15. listopadu 2007 o 25 %, do 1. prosince 2007 o 50 % a do 15. prosince 2007 o 100 %.

Článek 6

Přepočítací kurs pro výdaje

Z důvodů správní účinnosti by veškeré výdaje předložené za účelem získání finančního příspěvku Společenství měly být vyjádřeny v eurech. V souladu s nařízením Komise (ES) č. 1913/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k agromonetární úpravě pro euro v zemědělství a mění některá nařízení (5), je přepočítacím kursem pro výdaje v jiné měně než v euru poslední kurs stanovený Evropskou centrální bankou před prvním dnem měsíce, ve kterém dotyčný členský stát podal žádost.

Článek 7

Použití

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. dubna 2007.

Článek 8

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice a Rumunsku.

V Bruselu dne 30. března 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006.

(3)  Úř. věst. L 275, 6.10.2006, s. 51.

(4)  Úř. věst. L 349, 24.12.1998, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 365, 21.12.2006, s. 52.


PŘÍLOHA I

Technické specifikace v souladu s článkem 2

1.   Rámec odběru vzorků

U minimálního počtu prasat, která se nacházela v členském státě po alespoň tři předchozí měsíce, se provede namátkový odběr vzorků následovně:

 

Bulharsko: 192

 

Rumunsko: 300

Bulharsko a Rumunsko odeberou navíc 10 % vzorků, které budou vyšetřeny v případě, že některé vzorky budou vyloučeny ze studie z různých důvodů.

Odběr vzorků bude rozložen podle zúčastněných jatek a poměrně ke kapacitě jatek. Každý daný členský stát seřadí všechny jatky podle počtu prasat na výkrm poražených v předchozím roce. Každý daný členský stát tak určí ta zařízení, která se podílela alespoň 80 % na celkovém počtu poražených prasat na výkrm.

Celkový počet prasat a jatečních těl, u kterých budou odebrány vzorky v každých jatkách zahrnutých do studie, se odhadne násobením velikosti vzorku (například 2 400) podílem prasat na výkrm zpracovaných v předchozím roce. Například, pokud na jedny jatky připadlo 25 % prasat na výkrm poražených ve vybraných jatkách (těch, které představují minimálně 80 % všech prasat na výkrm poražených v členském státě), pak (2 400 × 0,25) bude odebrán vzorek u 600 prasat. Tento počet bude po dobu dvanácti měsíců rovnoměrně rozdělen tak, aby byl každý měsíc odebrán vzorek u 50 prasat. Další příklad je uveden v tabulce 1.

Pokud však jatky již nejsou v provozu, pokud bylo otevřeno nové zařízení nebo se předpovídá významná změna v počtu zvířat poražených v závodě během průzkumu, pak bude odhadovaný počet poražených zvířat patřičně přizpůsoben.

Tabulka 1

Poměřování jatek pro účely stanovení počtu prasat na výkrm, u kterých se odebere vzorek v každých jatkách; výpočet zvířat, u nichž mají být odebrány vzorky v jednotlivých jatkách

Identifikace jatek

Počet jatečních prasat zpracovaných v předchozím roce

Procentní podíl všech poražených prasat zařazených do průzkumu

Počet odebraných vzorků na jedny jatky

Počet vzorků za měsíc (/12)

AXD

88 000

17,6

0,176 × 2 400 = 422,4

422,4 : 12 = 36

SVH

25 000

5,0

TPB

75 000

15,0

MLG

100 000

20,0

GHT

212 000

42,4

Celkem

500 000 (1)

100,0

 

 

Každý měsíc se pro každé jatky namátkově vybere číslo mezi 1 a 31. Pokud je namátkově vybrané číslo dnem porážení v daném měsíci, pak se tento den odebere vzorek. Pokud ne, pak se namátkově vybere jiné číslo. Tento postup probíhá jednou měsíčně a opakuje se tolikrát, kolik vzorků je třeba odebrat v daných jatkách. Například na jatkách AXD se bude postup opakovat alespoň 36krát, aby bylo namátkově vybráno alespoň 36 pracovních dní. V tentýž den může být podle toho odebrán vzorek z více než jednoho jatečního těla.

Jelikož se počet zvířat poražených v konkrétní den může značně lišit, namátkový výběr jednotlivého zvířete se uskuteční na jatkách v namátkově vybraný den odběru vzorků. V tento daný den musí být známý celkový počet zvířat a pracovníci jatek namátkově vyberou jateční tělo nebo jateční těla, přičemž použijí tabulku namátkového výběru, kterou získali a která byla vypracována použitím maxima, jež přesahuje nejvyšší možný počet prasat na výkrm poražených v jakýkoliv den na jakýchkoliv jatkách v členském státě.

Tabulka namátkového výběru pak může vypadat tak, jak je uvedeno v tabulce 2.

Tabulka 2

Tabulka namátkového výběru

Jatky

Den v měsíci

Identita jatečního těla (2)

AXD

19

5

4

2

12

124

12

2

8

59

Ze základní studie budou vyloučena tato zvířata:

zvířata, jejichž živá hmotnost je nižší než 50 kg nebo vyšší než 170 kg,

zvířata, která byla poražena nutně,

jakékoliv jateční tělo, které je celé prohlášené za nepoživatelné.

2.   Vzorky

2.1   Odběr vzorků všeobecně

Odebere se shluk ileocekálních mízních uzlin nebo alespoň pět jednotlivých ileocekálních mízních uzlin u všech vybraných prasat. Pokud je to možné, odebere se alespoň 25 gramů mízních uzlin bez tuku či pojivové tkáně.

Na jatkách se povedou záznamy o datu a čase odběru každého vzorku a datu a čase a jménu kurýra, který převezme dodávku vzorků.

2.2   Podrobnosti o odběru vzorků ileocekálních mízních uzlin

Mezenterium mezi slepým střevem a částí kyčelníku, která je nejblíže ke slepému střevu, se roztrhne a ileocekální mízní uzliny vystoupí na povrch roztrhnuté plochy. Pokud se odebírají jednotlivé mízní uzliny, pak se mízní uzliny rovnou „vyberou“ z takto otevřeného mezenteria bez nože, ale s prsty v rukavicích. Mízní uzliny nebo shluk se uloží do plastového sáčku, který se označí datem, časem, identifikací jatek a identifikačním kódem vzorku.

3.   Přeprava

Vzorky se pošlou do 36 hodin jako expresní zásilka poštou nebo kurýrem a do laboratoře dorazí nejpozději do 72 hodin po odběru vzorků. Vzorky, které přijdou později než do 72 hodin po jejich odběru, se vyřadí s výjimkou případů, kdy se zahájí vyšetření do 96 hodin po odběru a nedojde k přerušení chladícího řetězce.

4.   Vyšetření a sérotypizace vzorků

Vyšetření a sérotypizace vzorků se provádí v národní referenční laboratoři (NRL). V případě, že národní referenční laboratoř nemá kapacitu k provedení všech vyšetření nebo není laboratoří, která provádí detekci rutinně, mohou příslušné orgány rozhodnout o určení omezeného počtu jiných laboratoří, které se účastní úředních kontrol salmonel, za účelem provedení vyšetření.

Tyto laboratoře musí mít prokázané zkušenosti s používáním požadované metody detekce, systém zajišťování jakosti v souladu s normou ISO 17025 a musí být pod dohledem národní referenční laboratoře.

V laboratoři budou vzorky uchovány v chladu až do bakteriologického vyšetření, které musí být provedeno do 24 hodin po obdržení vzorků, aby vyšetření bylo zahájeno nejpozději do 96 hodin od doby odběru vzorků.

4.1   Příprava vzorků

Mízní uzliny se před vyšetřením povrchově dekontaminují namočením do absolutního alkoholu a usušením vzduchem.

Všechny mízní uzliny se seberou a uzavřou do plastového sáčku, po kterém se bouchá kladivem nebo obdobným nástrojem, aby se mízní uzliny rozdrtily.

Homogenizované mízní uzliny se zváží a umístí do sterilního kontejneru s předehřátou pufrovanou peptonovou vodou zředěnou v poměru 1:10. Kontejnery se inkubují celkem (18 ± 2) hodin při teplotě (37 ± 1) °C.

4.2   Metoda detekce

Použije se metoda doporučená referenční laboratoří Společenství pro salmonely v Bilthovenu, Nizozemsku.

Daná metoda je popsána v současném znění návrhu přílohy D normy ISO 6579:2002: „Průkaz bakterií rodu Salmonella v trusu zvířat a ve vzorcích ve stádiu prvovýroby“. V této metodě se použije modifikované polotuhé médium Rappaport-Vassiladis (MSRV) jako jediné selektivní obohacovací médium.

4.3   Sérotypizace

U všech izolovaných kmenů potvrzených jako pozitivní na Salmonella spp. se provede sérotypizace podle systému Kaufmann-White.

Pro zajištění kvality se 16 izolátů, u kterých lze stanovit sérotyp, a 16 izolátů, u kterých nelze stanovit sérotyp, zašle do referenční laboratoře Společenství. Pokud se izolovalo méně kmenů, odešlou se všechny.

4.4   Fagotypizace

V případě, že jsou izoláty Salmonella sérovar typhimurium a Salmonella sérovar enteritidis podrobeny fagotypizaci (nepovinné), použijí se metody popsané referenčním centrem WHO pro fagotypizaci salmonel Agentury pro ochranu zdraví (HPA), Colindale, Spojené království.

4.5   Stanovení citlivosti na antimikrobiální látky

V případě stanovení citlivosti na antimikrobiální látky (nepovinné) se použije validovaná a kontrolovaná metoda vyšetření, jako například metody doporučené Národním výborem pro klinické laboratorní normy (NCCLS, od 1. ledna 2005: Institut klinických a laboratorních norem – CLSI).

Přijatelná je jak metoda agarové difúze, tak bujonová diluční metoda. Výsledky se ohlásí ve formě jak kvantitativních údajů (mezní hodnota MIC pro diluční metody a průměr inhibiční zóny pro difúzní metody), tak kvalitativních údajů (poměr rezistentních izolátů).

Kvalitativní údaje budou založeny na interpretaci podle epidemiologických mezních hodnot uvedených Evropským výborem pro stanovení antimikrobiální citlivosti (EUCAST) na http://www.eucast.org

Izoláty se vyšetří na citlivost na níže uvedené antimikrobiální látky:

ampicilin nebo amoxicilin

tetracyklin

chloramfenikol

florfenikol

nalidixinová kyselina

ciprofloxacin (pokud možno) nebo enrofloxacin

sulfonamidy (pokud možno sulfametoxazol)

sulfonamid/trimethoprim nebo trimethoprim

gentamicin

streptomycin

kanamycin (pokud možno) nebo neomycin

cefalosporin třetí generace (pokud možno cefotaxim)

kolistin (nepovinné)

Před zahájením studie zorganizují oba členské státy pro zúčastněné strany školení.

5.   Záznamy a uchování vzorků

U všech vzorků se povedou záznamy o bakteriologii zpracované ve formátu v souladu nebo srovnatelném s příkladem uvedeným v tabulce 3.

Všechny izolované kmeny se uchovávají v národních referenčních laboratořích daných dvou členských států, pokud je v nich zajištěna integrita kmenů po dobu minimálně pěti let.

Všechny vzorky masové šťávy na sérologii se uchovávají ve zmrazeném stavu po dobu dvou let.

Tabulka 3

Příklad záznamů, které se provedou o všech zpracovaných vzorcích

Vzorek

Příjem

Vyšetření

Identifikace vzorků + typ

Identifikace jatek

Jméno

Datum

Čas

Jméno

Datum

Čas

Poz nebo Neg

Sérovar

Fagotyp

Antibiogram

Identifikace uložení

1 S

EU012

PW

3.10.06

12:00

AB

3.10.

14:00

Neg

 

 

 

 

2 L

EU023

PW

4.10.

12:30

AB

4.10.

14:00

Pos

Typh

DT104

ASTSu

(IDnr)

3 L

EU083

PW

8.10.

16:30

AB

9.10.

9:00

Pos

Agona

n.a.

ASTE

(IDnr)

atd.

6.   Podávání zpráv Bulharskem a Rumunskem

Příslušný orgán, který je podle článku 9 směrnice 2003/99/ES odpovědný za vypracování roční národní zprávy o sledování Salmonella spp. u zvířat, shromáždí a vyhodnotí výsledky a podá zprávu Komisi.

Uvedené zprávy musejí obsahovat alespoň tyto údaje:

6.1   Celkový popis provádění programu průzkumu

popis zkoumané populace rozložené podle kapacity jatek,

popis postupu při namátkovém výběru, včetně systému oznamování,

vypočtená velikost vzorku,

podrobné informace o orgánech a laboratořích, které se účastní odběru vzorků/vyšetření vzorků/typizace vzorků,

celkové výsledky studie (vzorky vyšetřované bakteriologicky, počet pozitivních, sérovar, fagotyp a vyšetřování na rezistenci vůči antibiotikům).

6.2   Kompletní údaje o každém zvířeti, u kterého byl odebrán vzorek, a odpovídající výsledky vyšetření

Členské státy předloží výsledky průzkumu ve formě hrubých údajů za použití datového slovníku a formulářů pro sběr údajů, které poskytne Komise.

Tento slovník a formuláře, které stanoví Komise, musejí obsahovat alespoň tyty údaje:

referenční informace o jatkách,

kapacita jatek,

datum a čas odběru vzorku,

referenční informace o vzorcích (číslo),

typy odebraných vzorků: mízní uzliny,

datum odeslání do laboratoře.

Pro každý vzorek odeslaný do laboratoře musejí být v daných členských státech shromážděny tyto údaje:

identifikace laboratoře (v případě, že se vyšetření účastní více laboratoří),

způsob přepravy vzorků,

datum přijetí laboratoří,

při vyšetřování mízních uzlin hmotnost vzorku,

výsledky jednotlivých vyšetřovaných vzorků: „negativní“ nebo v případě, že je pozitivní na Salmonella spp., rovněž výsledky sérotypizace „Salmonella sérovar“ nebo „netypizovatelný“,

výsledky pro kmeny, které byly předmětem vyšetření na antimikrobiální citlivost, a/nebo výsledky fagotypizace.


(1)  Tento počet musí představovat alespoň 80 % jatečních prasat na výkrm v členském státě.

(2)  Pro průzkum by se měly odebrat vzorky z pátého jatečního těla zpracovaného devatenáctý den daného měsíce.


PŘÍLOHA II

Maximální finanční příspěvek Společenství Bulharsku a Rumunsku

(v EUR)

Členský stát

Částka

Bulharsko

4 992

Rumunsko

7 800


PŘÍLOHA III

Ověřená finanční zpráva o provedení základního průzkumu prevalence Salmonella spp. ve stádech jatečních prasat

Vykazované období: od 1. dubna 2007 do 30. září 2007

Prohlášení o nákladech na průzkum způsobilých pro finanční příspěvek Společenství:

Referenční číslo rozhodnutí Komise o finančním příspěvku Společenství: …

Náklady vynaložené v souvislosti s úkony při

Počet vyšetření

Celkové náklady na vyšetření vynaložené během vykazovaného období

(v národní měně)

bakteriologii na Salmonella spp.

 

 

sérotypizaci izolátů salmonel

 

 

Prohlášení příjemce

Potvrzujeme, že

náklady uvedené v prohlášení o nákladech jsou skutečné, byly vynaloženy při provádění úkolů stanovených rozhodnutím Komise 2007/219/ES a byly pro řádné provedení těchto úkolů nezbytné;

veškeré doklady o uvedených nákladech jsou k dispozici pro účely auditu.

Datum: …

Osoba odpovědná za finance: …

Podpis: …


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/50


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. dubna 2007,

kterým se mění rozhodnutí 2003/250/ES, pokud jde o prodloužení platnosti dočasných odchylek od některých ustanovení směrnice Rady 2000/29/ES, pokud jde o rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z Jihoafrické republiky

(oznámeno pod číslem K(2007) 1454)

(2007/220/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2000/29/ES nesmějí být v zásadě do Společenství dováženy rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z neevropských zemí s výjimkou zemí Středomoří, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady a kontinentálních států USA. Tato směrnice však povoluje odchylky od tohoto pravidla, pokud se prokáže, že nehrozí nebezpečí rozšíření škodlivých organismů.

(2)

Rozhodnutí Komise 2003/250/ES (2) opravňuje členské státy ke stanovení dočasných odchylek od některých ustanovení směrnice 2000/29/ES, pokud jde o rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, původem z Jihoafrické republiky.

(3)

Okolnosti odůvodňující tuto odchylku nadále trvají a nejsou známy žádné nové informace, které by byly důvodem k přezkoumání těchto zvláštních podmínek.

(4)

Členské státy by proto měly být oprávněny vydat povolení pro dovoz těchto rostlin splňujících zvláštní podmínky na své území na další omezenou dobu.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V čl. 1 druhém pododstavci rozhodnutí 2003/250/ES se doplňují nová písmena e) až h), která znějí:

„e)

1. června 2007 do 30. září 2007;

f)

1. června 2008 do 30. září 2008;

g)

1. června 2009 do 30. září 2009;

h)

1. června 2010 do 30. září 2010.“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/35/ES (Úř. věst. L 88, 25.3.2006, s. 9).

(2)  Úř. věst. L 93, 10.4.2003, s. 36.


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/51


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. dubna 2007,

kterým se mění rozhodnutí 2003/249/ES, pokud jde o prodloužení platnosti dočasných odchylek od některých ustanovení směrnice Rady 2000/29/ES, pokud jde o rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z Chile

(oznámeno pod číslem K(2007) 1455)

(2007/221/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle směrnice 2000/29/ES nesmějí být v zásadě do Společenství dováženy rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z neevropských zemí s výjimkou zemí Středomoří, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady a kontinentálních států USA. Tato směrnice však povoluje odchylky od tohoto pravidla, pokud se prokáže, že nehrozí nebezpečí rozšíření škodlivých organismů.

(2)

Rozhodnutí Komise 2003/249/ES (2) opravňuje členské státy ke stanovení dočasných odchylek od některých ustanovení směrnice 2000/29/ES, pokud jde o rostliny jahodníku (Fragaria L.) určené k výsadbě, kromě semen, pocházející z Chile.

(3)

Okolnosti odůvodňující tyto odchylky nadále trvají a nejsou známy žádné nové informace, které by byly důvodem k přezkoumání zvláštních podmínek.

(4)

Členské státy by proto měly být oprávněny na další omezenou dobu umožnit dovoz těchto rostlin na své území při splnění zvláštních podmínek.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V čl. 1 odst. 2 rozhodnutí 2003/249/ES se doplňují nová písmena e) až h), která znějí:

„e)

1. června 2007 do 30. září 2007;

f)

1. června 2008 do 30. září 2008;

g)

1. června 2009 do 30. září 2009;

h)

1. června 2010 do 30. září 2010.“

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/35/ES (Úř. věst. L 88, 25.3.2006, s. 9).

(2)  Úř. věst. L 93, 10.4.2003, s. 32.


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/52


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. dubna 2007

o zahájení činnosti Regionálního poradního sboru pro jihozápadní vody v rámci společné rybářské politiky

(2007/222/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2004/585/ES ze dne 19. července 2004, kterým se zřizují regionální poradní sbory v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na doporučení podané Francií dne 9. února 2007 ve jménu Belgie, Španělska, Francie, Nizozemska a Portugalska,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (2) a rozhodnutí 2004/585/ES stanoví rámec pro zřízení a fungování regionálních poradních sborů.

(2)

Článkem 2 rozhodnutí 2004/585/ES se zřizuje Regionální poradní sbor pro jihozápadní vody v Mezinárodní radě pro průzkum moří (ICES) v oblastech VIII, IX a X (vody v oblasti Azor) a divizích CECAF 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody v oblasti Madeiry a Kanárských ostrovů) (3).

(3)

V souladu s čl. 3 odst. 1 rozhodnutí 2004/585/ES zástupci odvětví rybolovu a dalších zájmových skupin podali Belgii, Španělsku, Francii, Nizozemsku a Portugalsku žádost týkající se fungování uvedeného regionálního poradního sboru.

(4)

Jak stanoví čl. 3 odst. 2 rozhodnutí 2004/585/ES, dotčené členské státy určily, zda je žádost týkající se Regionálního poradního sboru pro jihozápadní vody v souladu s ustanoveními uvedeného rozhodnutí. Dne 9. února 2007 podaly dotčené členské státy Komisi doporučení týkající se uvedeného regionálního poradního sboru.

(5)

Komise posoudila žádost zúčastněných stran i doporučení na základě rozhodnutí 2004/585/ES a na základě cílů a zásad společné rybářské politiky a považuje Regionální poradní sbor pro jihozápadní vody za připravený zahájit činnost,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Regionální poradní sbor pro jihozápadní vody zřízený podle čl. 2 odst. 1 písm. e) rozhodnutí 2004/585/ES zahajuje činnost od 9. dubna 2007.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17.

(2)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(3)  Jak je definována v nařízení Rady (EHS) č. 3880/91 (Úř. věst. L 365, 31.12.1991, s. 1).


5.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 95/53


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. dubna 2007

o přehledu produkčního potenciálu vína, který předložilo Bulharsko podle nařízení Rady (ES) č. 1493/1999

(oznámeno pod číslem K(2007) 1469)

(Pouze bulharské znění je závazné)

(2007/223/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (1), a zejména na čl. 23 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1493/1999 stanoví jako předběžnou podmínku pro rozšíření práv pro výsadbu a podporu pro restrukturalizaci a přeměnu vinic vypracování přehledu produkčního potenciálu vína dotčeným členským státem. Předložení tohoto přehledu musí být v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu (2), v článku 19 stanoví podrobnosti o předkládání informací obsažených v přehledu.

(3)

V dopisech ze dne 10. ledna 2007 a 17. ledna 2007 sdělilo Bulharsko Komisi informace stanovené v článku 16 nařízení (ES) č. 1493/1999 a v článku 19 nařízení (ES) č. 1227/2000. Přezkoumání těchto informací umožňuje dojít k závěru, že Bulharsko přehled vypracovalo.

(4)

Toto rozhodnutí však neznamená, že Komise uznala správnost údajů obsažených v přehledu nebo slučitelnost právních předpisů uvedených v přehledu s právem Společenství. Není jím dotčeno žádné případné rozhodnutí Komise v těchto otázkách.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise shledala, že Bulharsko vypracovalo přehled produkčního potenciálu vína v souladu s článkem 16 nařízení (ES) č. 1493/1999.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Bulharské republice.

V Bruselu dne 4. dubna 2007.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 143, 16.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1460/2006 (Úř. věst. L 272, 3.10.2006, s. 9).