ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 70

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 50
9. března 2007


Obsah

 

Strana

 

*

Oznámení čtenářům

1

 

 

Opravy

 

*

Oprava předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 49 — Jednotná ustanovení pro homologaci vznětových motorů, motorů poháněných zemním plynem a zážehových motorů poháněných zkapalněnými ropnými plyny a dále vozidel vybavených vznětovými motory, motory poháněnými zemním plynem a motory poháněnými zkapalněnými ropnými plyny z hlediska emisí z motoru (Úř. věst. L 375, 27.12.2006)

3

 

*

Oprava předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 83 — Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel z hlediska emisí znečišťujících látek podle požadavků na motorové palivo (Úř. věst. L 375, 27.12.2006)

171

 

*

Oprava předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 123 — Jednotná ustanovení o schválení typu adaptivního předního osvětlovacího systému (AFS) motorových vozidel (Úř. věst. L 375, 27.12.2006)

355

 

*

Oprava předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 124 — Jednotná ustanovení o schvalování kol pro osobní automobily a jejich přívěsy (Úř. věst. L 375, 27.12.2006)

413

 

*

Oprava nařízení Komise (ES) č. 2286/2003 ze dne 18. prosince 2003, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 343, 31.12.2003)

439

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/1


OZNÁMENÍ ČTENÁŘŮM

BG

:

Настоящият брой на Официален вестник е публикуван на испански, чешки, датски, немски, естонски, гръцки, английски, френски, италиански, латвийски, литовски, унгарски, малтийски, нидерландски, полски, португалски, словашки, словенски, фински и шведски език.

Поправката, включена в него, се отнася до актове, публикувани преди разширяването на Европейския съюз от 1 януари 2007 г.

ES

:

El presente Diario Oficial se publica en español, checo, danés, alemán, estonio, griego, inglés, francés, italiano, letón, lituano, húngaro, maltés, neerlandés, polaco, portugués, eslovaco, esloveno, finés y sueco.

Las correcciones de errores que contiene se refieren a los actos publicados con anterioridad a la ampliación de la Unión Europea del 1 de enero de 2007.

CS

:

Tento Úřední věstník se vydává ve španělštině, češtině, dánštině, němčině, estonštině, řečtině, angličtině, francouzštině, italštině, lotyštině, litevštině, maďarštině, maltštině, nizozemštině, polštině, portugalštině, slovenštině, slovinštině, finštině a švédštině.

Oprava zde uvedená se vztahuje na akty uveřejněné před rozšířením Evropské unie dne 1. ledna 2007.

DA

:

Denne EU-Tidende offentliggøres på dansk, engelsk, estisk, finsk, fransk, græsk, italiensk, lettisk, litauisk, maltesisk, nederlandsk, polsk, portugisisk, slovakisk, slovensk, spansk, svensk, tjekkisk, tysk og ungarsk.

Berigtigelserne heri henviser til retsakter, som blev offentliggjort før udvidelsen af Den Europæiske Union den 1. januar 2007.

DE

:

Dieses Amtsblatt wird in Spanisch, Tschechisch, Dänisch, Deutsch, Estnisch, Griechisch, Englisch, Französisch, Italienisch, Lettisch, Litauisch, Ungarisch, Maltesisch, Niederländisch, Polnisch, Portugiesisch, Slowakisch, Slowenisch, Finnisch und Schwedisch veröffentlicht.

Die darin enthaltenen Berichtigungen beziehen sich auf Rechtsakte, die vor der Erweiterung der Europäischen Union am 1. Januar 2007 veröffentlicht wurden.

ET

:

Käesolev Euroopa Liidu Teataja ilmub hispaania, tšehhi, taani, saksa, eesti, kreeka, inglise, prantsuse, itaalia, läti, leedu, ungari, malta, hollandi, poola, portugali, slovaki, slovneeni, soome ja rootsi keeles.

Selle parandustega viidatakse aktidele, mis on avaldatud enne Euroopa Liidu laienemist 1. jaanuaril 2007.

EL

:

Η παρούσα Επίσημη Εφημερίδα δημοσιεύεται στην ισπανική, τσεχική, δανική, γερμανική, εσθονική, ελληνική, αγγλική, γαλλική, ιταλική, λεττονική, λιθουανική, ουγγρική, μαλτέζικη, ολλανδική, πολωνική, πορτογαλική, σλοβακική, σλοβενική, φινλανδική και σουηδική γλώσσα.

Τα διορθωτικά που περιλαμβάνει αναφέρονται σε πράξεις που δημοσιεύθηκαν πριν από τη διεύρυνση της Ευρωπαϊκής Ένωσης την 1η Ιανουαρίου 2007.

EN

:

This Official Journal is published in Spanish, Czech, Danish, German, Estonian, Greek, English, French, Italian, Latvian, Lithuanian, Hungarian, Maltese, Dutch, Polish, Portuguese, Slovak, Slovenian, Finnish and Swedish.

The corrigenda contained herein refer to acts published prior to enlargement of the European Union on 1 January 2007.

FR

:

Le présent Journal officiel est publié dans les langues espagnole, tchèque, danoise, allemande, estonienne, grecque, anglaise, française, italienne, lettone, lituanienne, hongroise, maltaise, néerlandaise, polonaise, portugaise, slovaque, slovène, finnoise et suédoise.

Les rectificatifs qu'il contient se rapportent à des actes publiés antérieurement à l'élargissement de l'Union européenne du 1er janvier 2007.

IT

:

La presente Gazzetta ufficiale è pubblicata nelle lingue spagnola, ceca, danese, tedesca, estone, greca, inglese, francese, italiana, lettone, lituana, ungherese, maltese, olandese, polacca, portoghese, slovacca, slovena, finlandese e svedese.

Le rettifiche che essa contiene si riferiscono ad atti pubblicati anteriormente all'allargamento dell'Unione europea del 1o gennaio 2007.

LV

:

Šis Oficiālais Vēstnesis publicēts spāņu, čehu, dāņu, vācu, igauņu, grieķu, angļu, franču, itāļu, latviešu, lietuviešu, ungāru, maltiešu, holandiešu, poļu, portugāļu, slovāku, slovēņu, somu un zviedru valodā.

Šeit minētie labojumi attiecas uz tiesību aktiem, kas publicēti pirms Eiropas Savienības paplašināšanās 2007. gada 1. janvārī.

LT

:

Šis Oficialusis leidinys išleistas ispanų, čekų, danų, vokiečių, estų, graikų, anglų, prancūzų, italų, latvių, lietuvių, vengrų, maltiečių, olandų, lenkų, portugalų, slovakų, slovėnų, suomių ir švedų kalbomis.

Čia išspausdintas teisės aktų, paskelbtų iki Europos Sąjungos plėtros 2007 m. sausio 1 d., klaidų ištaisymas.

HU

:

Ez a Hivatalos Lap spanyol, cseh, dán, német, észt, görög, angol, francia, olasz, lett, litván, magyar, máltai, holland, lengyel, portugál, szlovák, szlovén, finn és svéd nyelven jelenik meg.

Az itt megjelent helyesbítések elsősorban a 2007. január 1-jei európai uniós bővítéssel kapcsolatos jogszabályokra vonatkoznak.

MT

:

Dan il-Ġurnal Uffiċjali hu ppubblikat fil-ligwa Spanjola, Ċeka, Daniża, Ġermaniża, Estonjana, Griega, Ingliża, Franċiża, Taljana, Latvjana, Litwana, Ungeriża, Maltija, Olandiża, Pollakka, Portugiża, Slovakka, Slovena, Finlandiża u Żvediża.

Il-corrigenda li tinstab hawnhekk tirreferi għal atti ppubblikati qabel it-tkabbir ta' l-Unjoni Ewropea fl-1 ta' Jannar 2007.

NL

:

Dit Publicatieblad wordt uitgegeven in de Spaanse, de Tsjechische, de Deense, de Duitse, de Estse, de Griekse, de Engelse, de Franse, de Italiaanse, de Letse, de Litouwse, de Hongaarse, de Maltese, de Nederlandse, de Poolse, de Portugese, de Slowaakse, de Sloveense, de Finse en de Zweedse taal.

De rectificaties in dit Publicatieblad hebben betrekking op besluiten die vóór de uitbreiding van de Europese Unie op 1 januari 2007 zijn gepubliceerd.

PL

:

Niniejszy Dziennik Urzędowy jest wydawany w językach: hiszpańskim, czeskim, duńskim, niemieckim, estońskim, greckim, angielskim, francuskim, włoskim, łotewskim, litewskim, węgierskim, maltańskim, niderlandzkim, polskim, portugalskim, słowackim, słoweńskim, fińskim i szwedzkim.

Sprostowania zawierają odniesienia do aktów opublikowanych przed rozszerzeniem Unii Europejskiej dnia 1 stycznia 2007 r.

PT

:

O presente Jornal Oficial é publicado nas línguas espanhola, checa, dinamarquesa, alemã, estónia, grega, inglesa, francesa, italiana, letã, lituana, húngara, maltesa, neerlandesa, polaca, portuguesa, eslovaca, eslovena, finlandesa e sueca.

As rectificações publicadas neste Jornal Oficial referem-se a actos publicados antes do alargamento da União Europeia de 1 de Janeiro de 2007.

RO

:

Prezentul Jurnal Oficial este publicat în limbile spaniolă, cehă, daneză, germană, estonă, greacă, engleză, franceză, italiană, letonă, lituaniană, maghiară, malteză, olandeză, polonă, portugheză, slovacă, slovenă, finlandeză şi suedeză.

Rectificările conţinute în acest Jurnal Oficial se referă la acte publicate anterior extinderii Uniunii Europene din 1 ianuarie 2007.

SK

:

Tento úradný vestník vychádza v španielskom, českom, dánskom, nemeckom, estónskom, gréckom, anglickom, francúzskom, talianskom, lotyšskom, litovskom, maďarskom, maltskom, holandskom, poľskom, portugalskom, slovenskom, slovinskom, fínskom a švédskom jazyku.

Korigendá, ktoré obsahuje, odkazujú na akty uverejnené pred rozšírením Európskej únie 1. januára 2007.

SL

:

Ta Uradni list je objavljen v španskem, češkem, danskem, nemškem, estonskem, grškem, angleškem, francoskem, italijanskem, latvijskem, litovskem, madžarskem, malteškem, nizozemskem, poljskem, portugalskem, slovaškem, slovenskem, finskem in švedskem jeziku.

Vsebovani popravki se nanašajo na akte objavljene pred širitvijo Evropske unije 1. januarja 2007.

FI

:

Tämä virallinen lehti on julkaistu espanjan, tšekin, tanskan, saksan, viron, kreikan, englannin, ranskan, italian, latvian, liettuan, unkarin, maltan, hollannin, puolan, portugalin, slovakin, sloveenin, suomen ja ruotsin kielellä.

Lehden sisältämät oikaisut liittyvät ennen Euroopan unionin laajentumista 1. tammikuuta 2007 julkaistuihin säädöksiin.

SV

:

Denna utgåva av Europeiska unionens officiella tidning publiceras på spanska, tjeckiska, danska, tyska, estniska, grekiska, engelska, franska, italienska, lettiska, litauiska, ungerska, maltesiska, nederländska, polska, portugisiska, slovakiska, slovenska, finska och svenska.

Rättelserna som den innehåller avser rättsakter som publicerades före utvidgningen av Europeiska unionen den 1 januari 2007.


Opravy

9.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 70/3


Oprava předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 49 — Jednotná ustanovení pro homologaci vznětových motorů, motorů poháněných zemním plynem a zážehových motorů poháněných zkapalněnými ropnými plyny a dále vozidel vybavených vznětovými motory, motory poháněnými zemním plynem a motory poháněnými zkapalněnými ropnými plyny z hlediska emisí z motoru

( Úřední věstník Evropské unie L 375 ze dne 27. prosince 2006 )

Předpis č. 49 se nahrazuje tímto:

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 49 — Jednotná ustanovení pro homologaci vznětových motorů, motorů poháněných zemním plynem a zážehových motorů poháněných zkapalněnými ropnými plyny a dále vozidel vybavených vznětovými motory, motory poháněnými zemním plynem a motory poháněnými zkapalněnými ropnými plyny z hlediska emisí z motoru

Revize 3

Zahrnuje:

Sérii změn 01, která vstoupila v platnost dne 14. května 1990

Sérii změn 02, která vstoupila v platnost dne 30. prosince 1992

Opravu 1 k sérii změn 02 podléhající oznámení depozitáře

C.N.232.1992.TREATIES-32 ze dne 11. září 1992

Opravu 2 k sérii změn 02 podléhající oznámení depozitáře

C.N.353.1995.TREATIES-72 ze dne 13. listopadu 1995

Opravu 1 k revizi 2 (Erratum – pouze v anglickém znění)

Doplněk 1 k sérii změn 02, který vstoupil v platnost dne 18. května 1996

Doplněk 2 k sérii změn 02, který vstoupil v platnost dne 28. srpna 1996

Opravu 1 k doplňku 1 k sérii změn 02 podléhající oznámení depozitáře

C.N.426.1997.TREATIES-96 ze dne 21. listopadu 1997

Opravu 2 k doplňku 1 k sérii změn 02 podléhající oznámení depozitáře

C.N.272.1999.TREATIES-2 ze dne 12. dubna 1999

Opravu 1 k doplňku 2 k sérii změn 02 podléhající oznámení depozitáře

C.N.271.1999.TREATIES-1 ze dne 12. dubna 1999

Sérii změn 03, která vstoupila v platnost dne 27. prosince 2001

Sérii změn 04, která vstoupila v platnost dne 31. ledna 2003

1.   ROZSAH PLATNOSTI

Tento předpis se vztahuje na emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů, z motorů poháněných zemních plynem a z motorů poháněných zkapalněnými ropnými plyny, určených k pohonu motorových vozidel s konstrukční rychlostí větší než 25 km.h a které patří do kategorií (1)  (2) M1 o celkové hmotnosti větší než 3,5 t, dále M2, M3, N1, N2 a N3.

2.   DEFINICE A ZKRATKY

Pro účely tohoto předpisu

2.1   „zkušebním cyklem“ se rozumí sled fází zkoušky, z nichž každá je definována určitými otáčkami a točivým momentem, které musí mít motor v ustáleném stavu (zkouška ESC) nebo za neustálených provozních podmínek (zkouška ETC, ELR);

2.2   „homologací motoru (rodiny motorů)“ se rozumí homologace typu motoru (rodiny motorů) z hlediska úrovně emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic;

2.3   „vznětovým motorem“ se rozumí motor, který pracuje na principu zapalování kompresí;

„plynovým motorem“ se rozumí motor, který pracuje se zemním plynem (NG) nebo se zkapalněným ropným plynem (LPG);

2.4   „typem motoru“ se rozumějí motory, které se vzájemně podstatně neliší z hlediska podstatných vlastností definovaných v příloze 1 tohoto předpisu;

2.5   „rodinou motorů“ se rozumí výrobcem stanovená skupina motorů, které vzhledem ke své konstrukci definované v příloze 1 dodatku 2 tohoto předpisu mají podobné emisní vlastnosti; všechny jednotlivé motory rodiny musí splňovat platné mezní hodnoty emisí;

2.6   „základním motorem“ se rozumí motor vybraný z rodiny motorů tak, aby jeho emisní vlastnosti byly reprezentativní pro tuto rodinu motorů;

2.7   „plynnými znečišťujícími látkami“ se rozumějí oxid uhelnatý, uhlovodíky (vyjádřené ekvivalentem CH1,85 pro vznětové motory, CH2,525 pro motory pracující s LPG a molekulovým ekvivalentem CH3OO,5 pro vznětové motory pracující s etanolem), uhlovodíky jiné než metan (vyjádřené ekvivalentem CH1,85 pro motorovou naftu, CH2,525 pro LPG a CH2,93 pro NG), metan (vyjádřený ekvivalentem CH4 pro NG) a oxidy dusíku vyjádřené ekvivalentem oxidu dusičitého (NO2);

„znečišťujícími částicemi“ se rozumí jakýkoli materiál, který se zachytí na stanoveném filtračním médiu po zředění výfukových plynů vznětového motoru čistým filtrovaným vzduchem tak, aby jejich teplota nepřekračovala 325 K (52 °C);

2.8   „kouřem“ se rozumějí částice suspendované v proudu výfuku vznětového motoru, které pohlcují, odrážejí nebo lámou světlo;

2.9   „netto výkonem“ se rozumí výkon v kW EHK změřený na zkušebním stavu na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu a měřený metodou pro měření výkonu podle předpisu č. 24;

2.10   „deklarovaným maximálním výkonem (Pmax)“ se rozumí maximální výkon v kW EHK (netto výkon) podle prohlášení výrobce v jeho žádosti o homologaci;

2.11   „poměrným zatížením“ se rozumí procentuální podíl maximálního využitelného momentu při daných otáčkách;

2.12   „zkouškou ESC“ se rozumí zkušební cyklus skládající se z 13 režimů ustáleného stavu, který se provádí podle odstavce 5.2 tohoto předpisu;

2.13   „zkouškou ELR“ se rozumí zkušební cyklus skládající se ze sledu stupňů zatížení při konstantních otáčkách motoru, který se provádí podle odstavce 5.2 tohoto předpisu;

2.14   „zkouškou ETC“ se rozumí zkušební cyklus skládající se z 1 800 neustálených, každou sekundu se střídajících režimů, který se provádí podle odstavce 5.2 tohoto předpisu;

2.15   „rozsahem provozních otáček motoru“ se rozumí rozsah otáček motoru, který se používá nejčastěji při běžném provozu motoru a který se nalézá mezi dolními a horními otáčkami podle přílohy 4 tohoto předpisu;

2.16   „dolními otáčkami (nlo)“ se rozumějí nejnižší otáčky, při kterých má motor 50 % maximálního deklarovaného výkonu;

2.17   „horními otáčkami (nhi)“ se rozumějí nejvyšší otáčky, při kterých má motor 70 % maximálního deklarovaného výkonu;

2.18   „otáčkami motoru A, B a C“ se rozumějí zkušební otáčky v rozsahu provozních otáček motoru, které se použijí pro zkoušku ESC a pro zkoušku ELR podle dodatku 1 přílohy tohoto předpisu;

2.19   „kontrolním rozsahem“ se rozumí rozsah mezi otáčkami motoru A a C a mezi poměrným zatížením od 25 do 100;

2.20   „referenčními otáčkami (nref)“ se rozumí 100 % hodnoty otáček, která se použije k denormalizování poměrných hodnot otáček zkoušky ETC podle přílohy 4 dodatku 2 tohoto předpisu;

2.21   „opacimetrem“ se rozumí přístroj určený k měření opacity částic kouře podle principu zeslabení světla;

2.22   „skupinou plynů NG“ se rozumí jedna ze skupin H nebo L definovaných v evropské normě EN 437 z listopadu 1993;

2.23   „automatickou přizpůsobivostí“ se rozumí každé zařízení motoru, které umožňuje udržovat konstantní poměr vzduch/palivo;

2.24   „rekalibrováním“ se rozumí jemné seřízení motoru pracujícího s NG, aby se zajistila stejná výkonnost (výkon, spotřeba paliva) v jiné skupině zemního plynu;

2.25   „Wobbeho indexem (dolním Wl nebo horním Wu )“ se rozumí poměr odpovídající výhřevnosti plynu na jednotku objemu k druhé odmocnině poměrné hustoty plynu za stejných referenčních podmínek:

Formula

2.26   „faktorem posunu λ (Sλ)“ se rozumí výraz, který popisuje požadovanou pružnost systému řízení motoru z hlediska změny poměru přebytku vzduchu λ, jestliže motor pracuje s plynem odlišného složení, než má čistý metan (pro výpočet Sλ viz. příloha 8).

2.27   „EEV“ se rozumí vozidlo zvláště šetřící životní prostředí (Enhanced Environmentally Friendly Vehicle), což je vozidlo poháněné motorem splňujícím volitelné mezní hodnoty emisí stanovené v řádku C tabulek v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu;

2.28   „odpojovacím zařízením“ se rozumí zařízení, které měří, snímá nebo odečítá provozní proměnné (např. rychlost vozidla, otáčky motoru, použitý rychlostní stupeň, teplotu, tlak v sání nebo jakýkoli jiný parametr), aby se aktivovala, měnila, zpomalovala nebo deaktivovala funkce kterékoli části systému k řízení emisí a tím se snížila účinnost systému regulace emisí za běžných podmínek používání vozidla, kromě případu, kdy použití takového zařízení je výslovně obsaženo v postupech zkoušek pro schválení typu z hlediska emisí.

2.29   „pomocným řídicím zařízením“ se rozumí systém, činnost nebo řídicí strategie, které jsou vestavěny do motoru nebo vozidla a jsou určeny k ochraně motoru a/nebo jeho pomocných zařízení před pracovním režimem, který by mohl způsobit jejich zničení nebo poškození nebo porucha ulehčují startování motoru. Pomocnou řídicí jednotkou může být též strategie nebo opatření, která dostatečně prokazují, že se nejedná o odpojovací zařízení.

2.30   „nenormální strategií pro regulaci emisí“ se rozumí každá strategie nebo opatření, které, když vozidlo je provozováno za normálních podmínek používání, snižuje účinnost systému pro regulaci emisí na úroveň nižší, než je očekávána při postupu příslušné zkoušky emisí.

Image

2.31   Značky a zkratky

2.31.1   Značky zkušebních parametrů

Značka

Jednotka

Význam

AP

m2

Plocha průřezu izokinetické odběrné sondy

AT

m2

Plocha průřezu výfukového potrubí

CEE

Účinnost vztažená k etanu

CEM

Účinnost vztažená k metanu

C1

Ekvivalent uhlovodíků vyjádřený uhlíkem 1

conc

ppm/vol. %

Koncentrace (s indexem označujícím složku)

D0

m3/s

Úsek na ose souřadnic příslušející kalibrační funkci PDP

DF

Faktor ředění

D

Konstanta Besselovy funkce

E

Konstanta Besselovy funkce

EZ

g/kWh

Interpolovaná hodnota emisí NOx v regulačním bodě

fa

Faktor ovzduší v laboratoři

fc

s–1

Besselova mezní frekvence filtru

FFH

Specifický faktor paliva použitý k výpočtu vlhké koncentrace ze suché koncentrace

FS

Stechiometrický faktor

GAIRW

kg/h

Hmotnostní průtok vlhkého nasávaného vzduchu

GAIRD

kg/h

Hmotnostní průtok suchého nasávaného vzduchu

GDILW

kg/h

Hmotnostní průtok vlhkého ředicího vzduchu

GEDFW

kg/h

Ekvivalentní hmotnostní průtok zředěného vlhkého výfukového plynu

GEXHW

kg/h

Hmotnostní průtok vlhkého výfukového plynu

GFUEL

kg/h

Hmotnostní průtok paliva

GTOTW

kg/h

Hmotnostní průtok zředěného vlhkého výfukového plynu

H

MJ/m3

Výhřevnost

HREF

g/kg

Referenční hodnota absolutní vlhkosti (10,71g/kg)

Ha

g/kg

Absolutní vlhkost nasávaného vzduchu

Hd

g/kg

Absolutní vlhkost ředicího vzduchu

HTCRAT

mol/mol

Poměr vodíku k uhlíku

I

Index označující jednotlivý režim

K

Besselova konstanta

K

m–1

Koeficient absorpce světla

KH,D

Korekční faktor vlhkosti pro NOx pro vznětové motory

KH,G

Korekční faktor vlhkosti pro NOx pro plynové motory

KV

 

Kalibrační funkce CFV

KW,a

Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro nasávaný vzduch

KW,d

Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro ředicí vzduch

KW,e

Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro ředěný výfukový plyn

KW,r

Korekční faktor převodu ze suchého stavu na vlhký stav pro surový výfukový plyn

L

%

Procento točivého momentu z maximálního točivého momentu při zkušebních otáčkách

La

m

Efektivní délka optické dráhy

M

 

Sklon kalibrační funkce PDP

Mass

g/h nebo g

Index označující hmotnostní průtok emisí (nebo proporcionální hmotnostní průtok)

MDIL

kg

Hmotnost vzorku ředicího vzduchu prošlého filtry k odběru vzorků částic

Md

mg

Hmotnost vzorku částic odebraného z ředicího vzduchu

Mf

mg

Hmotnost odebraného vzorku částic

Mf,p

mg

Hmotnost vzorku částic odebraného na primárním filtru

Mf,b

mg

Hmotnost vzorku částic odebraného na koncovém filtru

MSAM

kg

Hmotnost vzorku zředěného výfukového plynu prošlého filtry k odběru částic

MSEC

kg

Hmotnost sekundárního ředicího vzduchu

MTOTW

kg

Celková hmotnost CVS za cyklus ve vlhkém stavu

MTOTW,i

kg

Okamžitá hmotnost CVS ve vlhkém stavu

N

%

Opacita

NP

Celkový počet otáček PDP za cyklus

NP,i

Počet otáček PDP za časový interval

N

min–1

Otáčky motoru

nP

s–1

Otáčky PDP

nhi

min–1

Horní otáčky motoru

nlo

min–1

Dolní otáčky motoru

nref

min–1

Referenční otáčky motoru pro zkoušku ETC

pa

kPa

Tlak nasycených par vzduchu nasávaného motorem

pA

kPa

Absolutní tlak

pB

kPa

Celkový atmosférický tlak

pd

kPa

Tlak nasycených par ředicího vzduchu

ps

kPa

Atmosférický tlak suchého vzduchu

p1

kPa

Podtlak ve vstupu do čerpadla

P(a)

kW

Příkon pomocných zařízení namontovaných pro zkoušku

P(b)

kW

Příkon pomocných zařízení odmontovaných pro zkoušku

P(n)

kW

Netto výkon nekorigovaný

P(m)

kW

Výkon změřený na zkušebním stavu

Ω

Besselova konstanta

Qs

m3/s

Objemový průtok CVS

q

Ředicí poměr

r

Poměr ploch průřezu izokinetické sondy a výfukového potrubí

Ra

%

Relativní vlhkost nasávaného vzduchu

Rd

%

Relativní vlhkost ředicího vzduchu

Rf

Faktor odezvy FID

ρ

kg/m3

Hustota

S

kW

Nastavení dynamometru

Si

m–1

Okamžitá hodnota kouře

Sλ

Faktor posunu λ

T

K

Absolutní teplota

Ta

K

Absolutní teplota nasávaného vzduchu

t

s

Doba měření

te

s

Doba elektrické odezvy

tf

s

Doba odezvy filtru pro Besselovu funkci

tp

s

Doba fyzikální odezvy

Δt

s

Časový interval mezi za sebou následujícími měřenými hodnotami kouře (= 1/frekvence odběru vzorků)

Δti

s

Časový interval pro okamžitý průtok CFV

τ

%

Propustnost kouře

V0

m3/ot

Objemový průtok PDP za skutečných podmínek

W

Wobbeho index

Wact

kWh

Skutečná práce cyklu při zkoušce ETC

Wref

kWh

Práce referenčního cyklu při zkoušce ETC

WF

Váhový faktor

WFE

Efektivní váhový faktor

X0

m3/ot

Kalibrační funkce objemového průtoku PDP

Yi

m–1

Besselova střední hodnota na 1 s pro kouř

2.31.2   Značky chemických složek

CH4

Metan

C2H6

Etan

C2H5OH

Etanol

C3H8

Propan

CO

Oxid uhelnatý

DOP

Dioktylftalát

CO2

Oxid uhličitý

HC

Uhlovodíky

NMHC

Uhlovodíky jiné než metan

NOx

Oxidy dusíku

NO

Oxid dusný

NO2

Oxid dusičitý

PT

Částice

2.31.3   Zkratky

CFV

Venturiho trubice kritického průtoku

CLD

Chemoluminiscenční detektor

ELR

Evropská zkouška se závislostí na zatížení

ESC

Evropská zkouška s ustáleným cyklem

ETC

Evropská zkouška s neustáleným cyklem

FID

Plamenoionizační detektor

GC

Plynový chromatograf

HCLD

Vyhřívaný chemoluminiscenční detektor

HFID

Vyhřívaný plamenoionizační detektor

LPG

Zkapalněný ropný plyn

NDIR

Nedisperzní analyzátor s absorpcí v infračerveném Pásmu

NG

Zemní plyn

NMC

Separátor uhlovodíků jiných než metan

3.   ŽÁDOST O HOMOLOGACI

3.1   Žádost o homologaci motoru jako samostatného technického celku

3.1.1   Žádost o homologaci typu motoru z hlediska emisí plynných škodlivin a škodlivých částic podává výrobce motoru nebo jeho řádně pověřený zástupce.

3.1.2   K žádosti se v trojím vyhotovení přiloží požadované dokumenty. Ty musejí obsahovat alespoň podstatné vlastnosti motoru dle přílohy 1 tohoto předpisu.

3.1.3   Technické zkušebně pro homologační zkoušky předepsané v odstavci 5 musí být předán motor shodných vlastností s „typem motoru“ dle přílohy 1.

3.2   Žádost o homologaci typu vozidla z hlediska jeho motoru

3.2.1   Žádost o homologaci typu vozidla z hlediska emisí plynných škodlivin a škodlivých částic z jeho motoru podává výrobce vozidla nebo jeho řádně pověřený zástupce.

K žádosti se v trojím vyhotovení přiloží požadované dokumenty. Ty musejí obsahovat nejméně:

3.2.2.1   Podstatné vlastnosti motoru dle přílohy 1;

3.2.2.2   Popis částí motoru dle přílohy 1;

3.2.2.3   Kopii formuláře zprávy o homologaci (příloha 2A) pro motor namontovaný do vozidla.

3.3   Žádost o homologaci typu vozidla s homologovaným motorem

3.3.1   Žádost o homologaci vozidla z hlediska emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic z jeho homologovaného vznětového motoru nebo z homologované rodiny motorů a z hlediska emisí plynných znečišťujících látek z jeho homologovaného plynového motoru nebo z homologované rodiny motorů podává výrobce vozidla nebo jeho zplnomocněný zástupce.

K žádosti se v trojím vyhotovení přiloží tyto dokumenty a údaje:

3.3.2.1   popis typu vozidla a částí vozidla spojených s motorem se všemi údaji uvedenými v příloze 1 a výtisk osvědčení o homologaci (příloha 2a) motoru nebo popřípadě rodiny motorů jako samostatného technického celku, který je instalován do typu vozidla.

4.   HOMOLOGACE

4.1   Homologace typu s univerzální použitelností paliv

Homologace typu s univerzální použitelností paliv se udělí, jsou-li splněny tyto požadavky:

4.1.1   U motorové nafty: jestliže podle odstavců 3.1, 3.2 nebo 3.3 tohoto předpisu motor nebo vozidlo splňuje požadavky níže uvedených odstavců 5, 6 a 7 na referenční palivo specifikované v příloze 5 tohoto předpisu, udělí se homologace pro takový typ motoru nebo vozidla.

U zemního plynu musí základní motor prokázat schopnost přizpůsobit se jakémukoli složení paliva, které se může nabízet na trhu. U zemního plynu obecně existují dva druhy paliva: palivo s velkou výhřevností (plyn H) a palivo s malou výhřevností (plyn L), avšak s velkým rozptylem v obou rozsazích. Liší se výrazně svým obsahem energie vyjádřeným Wobbeho indexem a svým faktorem Sλ posunu λ. Vzorce pro výpočet Wobbeho indexu a Sλ jsou uvedeny v odstavcích 2.25 a 2.26. Zemní plyny s faktorem posunu λ mezi 0,89 a 1,08 (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,08) se považují za paliva s velkou výhřevností (H-rozsah), zatímco zemní plyny s faktorem Sλ posunu λ mezi 1,08 a 1,19 (1,08 ≤ Sλ ≤ 1,19) se považují za paliva s malou výhřevností (L-rozsah). Složení referenčních paliv odráží extrémní proměnlivost Sλ.

Základní motor musí splňovat požadavky tohoto předpisu s referenčními palivy GR (palivo 1) a G25 (palivo 2) uvedenými v příloze 6, aniž by se provedlo jakékoli nové nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v odstavci 3 dodatku 2 přílohy 4.

4.1.2.1   Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem (palivo 3), jestliže se faktor Sλ posunu λ pohybuje mezi 0,89 (to je nižší rozsah paliva GR) a 1,19 (to je vyšší rozsah paliva G25), například je-li palivo 3 obvyklé na trhu. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.

U motoru pracujícího se zemním plynem, který se může samočinně přizpůsobit jednak pro skupinu plynů H a jednak pro skupinu plynů L a u něhož se přepíná mezi skupinou H a skupinou L přepínačem, musí se základní motor zkoušet s odpovídajícím referenčním palivem uvedeným v příloze 6 pro každou skupinu, při všech polohách přepínače. Tato paliva jsou GR (palivo 1) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů H, G25 (palivo 2) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů L. Základní motor musí splňovat požadavky tohoto předpisu v obou polohách přepínače bez jakéhokoli nového nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami provedenými při jedné a druhé poloze přepínače. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v odstavci 3 dodatku 2 přílohy 4.

4.1.3.1   Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem (palivo 3) místo paliva G23, jestliže se faktor Sλ posunu λ pohybuje mezi 0,89 (tj. nižší rozsah paliva GR) a 1,19 (tj. vyšší rozsah paliva G25), například je-li palivo 3 obvyklé na trhu. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.

4.1.4   U motoru pracujícího se zemním plynem se poměr výsledků měření emisí „r“ pro každou znečišťující látku určí takto:

Formula

nebo

Formula

a

Formula

U LPG musí základní motor prokázat schopnost přizpůsobit se jakémukoli složení paliva, které se může nabízet na trhu. U LPG kolísá složení C3/C4. Tato kolísání se odrážejí v referenčních palivech. Základní motor musí splňovat požadavky na emise s referenčními palivy A a B uvedenými v příloze 7, aniž by se provedlo jakékoli nové nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v odstavci 3 dodatku 2 přílohy 4.

4.1.5.1   Poměr výsledků měření emisí „r“ se určí pro každou znečišťující látku takto:

Formula

4.2   Udělení homologace s omezenou použitelností paliv

Homologace s omezenou použitelností paliv je vydána podmíněně za těchto předpokladů:

Homologace z hlediska emisí z výfuku pro motor pracující se zemním plynem a konstruovaný pro provoz buď se skupinou plynů H, nebo se skupinou plynů L.

Základní motor se zkouší s odpovídajícím referenčním palivem specifikovaným v příloze 6 pro danou skupinu. Tato paliva jsou GR (palivo 1) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů H, G25 (palivo 2) a G23 (palivo 3) pro skupinu plynů L. Základní motor musí splňovat požadavky tohoto předpisu bez jakéhokoli nového nastavení přívodu paliva mezi oběma zkouškami. Po změně paliva je však přípustný jeden přizpůsobovací průběh jedním cyklem ETC bez měření. Před zkouškou se musí základní motor zaběhnout podle postupu uvedeného v odstavci 3 dodatku 2 přílohy 4.

4.2.1.1   Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím palivem (palivo 3) místo paliva G23, jestliže se faktor Sλ posunu λ pohybuje mezi 0,89 (tj. nižší rozsah paliva GR) a 1,19 (tj. vyšší rozsah paliva G25), například je-li palivo 3 obvyklé na trhu. Výsledky této zkoušky se mohou použít jako základ pro hodnocení shodnosti výroby.

4.2.1.2   Poměr výsledků měření emisí „r“ se určí pro každou znečišťující látku takto:

Formula

nebo

Formula

a

Formula

4.2.1.3   Při dodání zákazníkovi musí být na motoru štítek (viz. odstavec 4.11) s údajem, pro kterou skupinu plynů je motor homologován.

Homologace z hlediska emisí z výfuku pro motor pracující se zemním plynem nebo s LPG a konstruovaný pro provoz s jedním specifickým složením paliva.

4.2.2.1   Základní motor musí splňovat požadavky na emise s referenčními palivy GR a G25 v případě zemního plynu nebo s referenčními palivy A a B v případě LPG podle specifikací v příloze 7.

Mezi zkouškami je přípustné jemné seřízení palivového systému. Toto jemné seřízení se skládá z překalibrování databáze palivového systému, aniž by přitom došlo ke změně základní strategie řízení nebo základní struktury databáze. Jestliže je to nutné, připouští se výměna částí, které mají přímý vztah k průtočnému množství paliva (jako jsou vstřikovací trysky).

4.2.2.2   Na žádost výrobce se motor může zkoušet s referenčními palivy GR a G23 nebo referenčními palivy G25 a G23, přičemž homologace platí pouze pro skupinu plynů H nebo popřípadě pro skupinu plynů L.

4.2.2.3   Při dodání zákazníkovi musí být na motoru štítek (viz. odstavec 4.11) s údajem, pro které složení paliva byl motor kalibrován.

HOMOLOGACE MOTORŮ PRACUJÍCÍCH SE ZEMNÍM PLYNEM (NG)

 

Odst. 4.1

Udělení univerzální homologace pro všechna paliva

Počet zkušebních kroků

Výpočet „r“

Odst. 4.2

Udělení homologace s omezenou použitelností paliv

Počet zkušebních kroků

Výpočet „r“

odkaz na odst. 4.1.2. motor pracující s NG použitelný pro jakékoli složení paliva

GR (1) a G25 (2)

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím náhradním palivem na trhu (3), jestliže

Sλ = 0,89 až 1,19

2

(max. 3)

Formula

a je-li zkouška s náhradním palivem

Formula

a

Formula

 

 

 

odkaz na odst. 4.1.3. motor pracující s NG, který je adaptabilní pomocí přepínače

GR (1) a G23 (3) pro plyny skupiny H

a

G25 (2) a G23 (3) pro plyny skupiny L

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s třetím náhradním palivem na trhu (3) místo G23, jestliže

Sλ = 0,89 až 1,19

2 pro H-rozsah a

2 pro L-rozsah

v příslušné poloze přepínače

4

Formula

a

Formula

 

 

 

odkaz na odst. 4.2.1. motor pracující s NG použitelný jednak pro plyny skupiny H a jednak pro plyny skupiny L

 

 

 

GR (1) a G23 (3) pro rozsah H

nebo

G25 (2) a G23 (3) pro rozsah L

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s náhradním palivem na trhu (3) místo G23, jestliže

Sλ = 0,89 až 1,19

2 pro rozsah H

nebo

2 pro rozsah L

2

Formula

pro rozsah H

nebo

Formula

pro rozsah L

odkaz na odst. 4.2.2. motor pracující s NG použitelný pro jedno specifické složení paliva

 

 

 

GR (1) a G25 (2),

jemné seřízení palivového systému mezi zkouškami povoleno

Na žádost výrobce se motor může zkoušet s palivem

GR (1) a G23 (3) pro rozsah H

nebo

G25 (2) a G23 (3) pro rozsah L

2

nebo

2 pro rozsah H

nebo

2 pro rozsah L

2

 

HOMOLOGACE MOTORŮ PRACUJÍCÍCH S LPG

 

Odst. 4.1

Udělení univerzální homologace pro všechna paliva

Počet zkušebních kroků

Výpočet „r“

Odst. 4.2

Udělení homologace s omezenou použitelností paliv

Počet zkušebních kroků

Výpočet „r“

odkaz na

odst. 4.1.5.

motor pracující s LPG použitelný pro jakékoli složení paliva

palivo A a palivo B

2

Formula

 

 

 

odkaz na

odst. 4.2.2.

motor pracující s LPG použitelný pro jedno specifické složení paliva

 

 

 

palivo A a palivo B,

jemné seřízení palivového systému mezi zkouškami povoleno

2

 

4.3   Homologace z hlediska emisí z výfuku pro člen rodiny motorů

4.3.1   Kromě případu uvedeného v odstavci 4.3.2 se rozšíří homologace základního motoru bez dalšího zkoušení na všechny členy rodiny motorů pro všechna složení paliva ve skupině, pro kterou byl základní motor homologován (v případě motorů popsaných v odstavci 4.2.2), nebo pro tutéž skupinu paliv (v případě motorů popsaných buď v odstavci 4.1, nebo v odstavci 4.2), pro kterou byl základní motor homologován.

4.3.2   Sekundární zkušební motor

Jestliže v případě žádosti o homologaci motoru, nebo vozidla z hlediska jeho motoru, který přísluší do rodiny motorů, zjistí homologační orgán, že z hlediska vybraného základního motoru není předložená žádost plně reprezentativní pro rodinu motorů definovanou v předpisu v dodatku 1, může homologační orgán vybrat a zkoušet alternativní referenční zkušební motor, a jestliže je to potřebné, další referenční zkušební motor.

4.4   Každému homologovanému typu se přidělí homologační číslo. Jeho první dvě číslice (v současnosti 04 odpovídající sérii změn 04) označují sérii změn, která obsahuje nejnovější významnější technické změny předpisu v době vydání homologace. Táž smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo jinému typu motoru nebo jinému typu vozidla.

4.5   Zpráva o homologaci nebo o rozšíření nebo o odmítnutí homologace nebo o ukončení výroby typu motoru nebo typu vozidla podle tohoto předpisu musí být na formuláři dle vzoru v příloze 2A nebo 2B tohoto předpisu zaslána stranám Dohody z r. 1958, které používají tento předpis. Hodnoty naměřené při homologační zkoušce typu musí být rovněž uvedeny.

Každý motor shodný s typem motoru homologovaným dle tohoto předpisu nebo každé vozidlo shodné s typem vozidla homologovaným dle tohoto předpisu se opatří, na nápadném a snadno přístupném místě, mezinárodní homologační značkou skládající se z:

4.6.1   kružnice, v které je písmeno „E“, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která udělila homologaci (3);

4.6.2   čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a homologační číslo, vpravo od kružnice předepsané v odstavci 4.4.1.

Homologační značka však musí obsahovat doplňkový znak za písmenem „R“, jehož účelem je rozlišit, pro které mezní hodnoty emisí byla udělena homologace. U homologací udělených podle mezních hodnot uvedených v řádku A příslušné tabulky (tabulek) v odstavci 5.2.1 následuje za písmenem „R“ římská číslice „I“. U homologací udělených podle mezních hodnot uvedených v řádku B1 příslušné tabulky (tabulek) v odstavci 5.2.1 následuje za písmenem „R“ římská číslice „II“. U homologací udělených podle mezních hodnot uvedených v řádku B2 příslušné tabulky (tabulek) v odstavci 5.2.1 následuje za písmenem „R“ římská číslice „III“. U homologací udělených podle mezních hodnot uvedených v řádku C příslušné tabulky (tabulek) v odstavci 5.2.1 následuje za písmenem „R“ římská číslice „IV“.

U motorů pracujících s NG musí homologační značka obsahovat znak připojený za označením státu, jehož účelem je rozlišit, pro kterou skupinu plynů byla udělena homologace. Tento znak je následující:

4.6.3.1.1   H u motoru homologovaného a kalibrovaného pro skupinu plynů H;

4.6.3.1.2   L u motoru homologovaného a kalibrovaného pro skupinu plynů L;

4.6.3.1.3   HL u motoru homologovaného a kalibrovaného jak pro skupinu plynů H, tak pro skupinu plynů L;

4.6.3.1.4   Ht u motoru homologovaného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů H a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů H;

4.6.3.1.5   Lt u motoru homologovaného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů L a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů L;

4.6.3.1.6   HLt u motoru homologovaného a kalibrovaného pro specifické složení plynu ve skupině plynů H nebo ve skupině plynů L a přestavitelného jemným seřízením palivového systému motoru pro jiný specifický plyn ve skupině plynů H nebo ve skupině plynů L.

4.7   Jsou-li vozidlo nebo motor shodné s typem homologovaným podle jednoho nebo několika jiných předpisů připojených k Dohodě ve státě, který udělil homologaci podle tohoto předpisu, nemusí se symbol předepsaný v odstavci 4.6.1 opakovat. V takovém případě se další čísla předpisu a homologací a doplňkových symbolů všech předpisů, podle nichž byla udělena homologace ve státě, který udělil homologaci podle tohoto předpisu, uvedou ve svislých sloupcích vpravo od symbolu předepsaného v odstavci 4.6.1.

4.8   Homologační značka se umístí v blízkosti štítku výrobce s údaji o homologovaném typu nebo přímo na tomto štítku.

4.9   Příklady uspořádání homologačních značek jsou uvedeny v příloze 3 tohoto předpisu.

Na motoru homologovaném jako samostatný technický celek se kromě homologační značky musí uvést:

4.10.1   obchodní značka nebo obchodní název výrobce motoru;

4.10.2   obchodní označení výrobce.

4.11   Štítky

U motorů pracujících s NG a s LPG s homologací typu s omezenou použitelností paliv se použijí následující štítky:

4.11.1   Obsah

Musí být uvedeny následující údaje:

V případě odstavce 4.2.1.3 musí být na štítku uvedeno „POUŽÍVAT JEN SE ZEMNÍM PLYNEM SKUPINY H“. V případě potřeby se „H“ nahradí „L“.

V případě odstavce 4.2.2.3 musí být na štítku uvedeno „POUŽÍVAT JEN SE ZEMNÍM PLYNEM SPECIFIKACE …“ nebo „POUŽÍVAT JEN SE ZKAPALNĚNÝM ROPNÝM PLYNEM SPECIFIKACE …“. Musí se uvést všechny údaje z příslušné tabulky (tabulek) v příloze 6 nebo 7 spolu s jednotlivými složkami a mezními hodnotami specifikovanými výrobcem motoru.

Písmena a číslice musí mít výšku nejméně 4 mm.

Poznámka: Jestliže takové označení není možné z důvodu nedostatku místa, může se použít zjednodušený kód. V takovém případě musí být vysvětlení obsahující všechny výše uvedené údaje snadno dostupné každému, kdo plní palivovou nádrž nebo provádí údržbu nebo opravu motoru a jeho příslušenství, a také příslušným správním orgánům. Umístění a obsah tohoto vysvětlení budou stanoveny dohodou mezi výrobcem a homologačním orgánem.

4.11.2   Vlastnosti

Štítky musí mít trvanlivost po dobu životnosti motoru. Štítky musí být snadno čitelné a jejich písmena a číslice musí být nesmazatelné. Kromě toho musí být připevnění štítků trvanlivé po dobu životnosti motoru a štítky nesmí být možno odstranit, aniž by byly přitom zničeny nebo se jejich nápis stal nečitelným.

4.11.3   Umístění

Štítky musí být umístěny na části motoru, která je nezbytná pro běžný provoz motoru a která obvykle nevyžaduje výměnu v průběhu života motoru. Kromě toho musí být tyto štítky umístěny tak, aby byly dobře viditelné pro osobu průměrné velikosti poté, co na motor byla namontována všechna pomocná zařízení nutná pro provoz motoru.

4.12   Při žádosti o homologaci typu pro typ vozidla z hlediska jeho motoru musí být označení uvedené v odstavci 4.11 umístěno také těsně u otvoru k plnění paliva.

4.13   Při žádosti o homologaci typu pro typ vozidla s homologovaným motorem musí být označení uvedené v odstavci 4.11 umístěno také těsně u otvoru k plnění paliva.

5.   POŽADAVKY A ZKOUŠKY

5.1   Všeobecně

5.1.1   Zařízení pro regulaci emisí

5.1.1.1   Konstrukční části schopné ovlivnit emise plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze vznětových motorů a emise plynných znečišťujících látek z motorů pracujících s plyny musí být navrženy, konstruovány, sestaveny a instalovány tak, aby umožnily motoru za běžného používání splnit požadavky tohoto předpisu.

5.1.2   Funkce zařízení pro regulaci emisí

5.1.2.1   Je zakázáno používat odpojovací zařízení a/nebo nenormální strategie pro regulaci emisí.

Na motoru nebo na vozidle může být instalováno pomocné řídicí zařízení za podmínky, že toto zařízení:

5.1.2.2.1   je v činnosti jen za podmínek jiných, než jsou uvedeny v odstavci 5.1.2.4 nebo

5.1.2.2.2   je aktivováno jen dočasně za podmínek uvedených v odstavci 5.1.2.4 pro takové účely, jako je ochrana motoru před poškozením, ochrana zařízení pro ovládání proudění vzduchu, zařízení na snižování kouřivosti, zařízení pro studený start nebo zahřívání nebo

5.1.2.2.3   je aktivováno jen palubními signály pro účely, jako je provozní bezpečnost nebo nouzový provoz;

5.1.2.3   Zařízení, funkce, systém nebo opatření k řízení motoru, které pracují za podmínek uvedených v odstavci 5.1.2.4 a výsledkem toho je použití strategie řízení motoru rozdílné nebo změněné proti strategii běžně používané v průběhu odpovídajících zkušebních cyklů emisí, jsou přípustné, jestliže se při plnění požadavků podle odstavců 5.1.3 a/nebo 5.1.4 plně prokáže, že opatření nesnižuje účinnost systému regulace emisí. Ve všech ostatních případech se taková zařízení pokládají za odpojovací zařízení.

5.1.2.4   Pro účely odstavců 5.1.2.2 jsou při ustálených a přechodných režimech definovány následující podmínky provozu:

i)

nadmořská výška nepřesahuje 1 000 m (nebo odpovídající atmosférický tlak 90 kPa),

ii)

teplota okolí se pohybuje v rozmezí od 283 do 303 K (10 až 30 °C),

iii)

teplota chladícího média se pohybuje v rozmezí od 343 do 368 K (70 až 95 °C).

5.1.3   Zvláštní požadavky na elektronické systémy regulace emisí

5.1.3.1   Požadavky na dokumentaci

Výrobce dodá schvalovací dokumentaci, která informuje o základní funkci systému a způsobech řízení proměnných veličin na výstupu, ať se jedná o řízení přímé nebo nepřímé.

Dokumentace se skládá ze dvou částí:

a)

z oficiální schvalovací dokumentace dodané technické zkušebně spolu se žádostí o homologaci, která musí obsahovat úplný popis systému. Tato dokumentace může být stručná za předpokladu, že je z ní zřejmé, že všechny výstupy, které připouští matice vytvořená z průběhu (kontrol) signálů jednotlivých vstupních jednotek, byly identifikovány. Tato informace se připojí k dokumentaci, jež je požadována odstavcem 3 tohoto předpisu.

b)

z dodatečných podkladů, které zachycují hodnoty, měnící se vlivem jakékoliv pomocné řídící jednotky a mezními podmínkami, za kterých zařízení pracuje. Dodatečné podklady zahrnují popis řídící jednotky palivového systému, způsob měření času a okamžiky sepnutí v obou pracovních režimech.

Dodatečné podklady rovněž obsahují oprávnění pro užití jakékoliv pomocné řídící jednotky a obsahují dodatečné podklady a výsledky zkoušek, které dokladují vliv jednotlivých pomocných řídících jednotek, namontovaných na motoru nebo na vozidle, na emise z výfuku.

Tyto dodatečné podklady jsou přísně důvěrné a jsou uloženy u výrobce, avšak musí být předloženy k inspekci během homologačního procesu nebo kdykoli v průběhu platnosti homologace.

K ověření, zda by určitá strategie nebo opatření měly být pokládány za odpojovací zařízení nebo za nenormální strategii pro regulaci emisí podle definicí uvedených v odstavcích 2.28 a 2.30, může homologační orgán a/nebo technická zkušebna vyžadovat navíc zkoušku měření NOX podle zkušebního cyklu ETC, která se může vykonat v kombinaci buď s homologační zkouškou, nebo s postupy k ověření shodnosti výroby.

5.1.4.1   Alternativně k požadavkům dodatku 4 přílohy 4 tohoto předpisu je možné odebírat vzorky emisí NOx ze surového výfukového plynu v průběhu měření podle zkušebního cyklu ETC, přičemž se postupuje podle technických požadavků ISO FDIS 16 183 ze dne 15. září 2001.

5.1.4.2   K ověření, zda určitá strategie nebo opatření mají být pokládány za odpojovací zařízení nebo za nenormální strategii pro regulaci emisí podle definicí uvedených v odstavcích 2.28 a 2.30, je přijatelné zvýšení dané mezní hodnoty NOx o 10 procent.

Pro homologaci typu podle řádku A tabulek v odstavci 5.2.1 se emise musí měřit zkouškami ESC a ELR u konvenčních vznětových motorů včetně motorů s elektronickým zařízením ke vstřikování paliva, s recirkulací výfukových plynů a/nebo s oxidačními katalyzátory. Vznětové motory s moderními systémy následného zpracování výfukových plynů včetně katalyzátorů NOx a/nebo filtrů částic se navíc musí podrobit zkoušce ETC.

Pro homologaci typu podle řádku B1 nebo B2 nebo řádku C tabulek v odstavci 5.2.1 se emise musí zjistit zkouškami ESC, ELR a ETC.

U plynových motorů se musí plynné emise zjistit zkouškou ETC.

Postupy zkoušek ESC a ELR jsou popsány v dodatku 1 přílohy 4, postup zkoušky ETC v dodatcích 2 a 3 přílohy 4.

Emise plynných znečišťujících látek a popřípadě znečišťujících částic z motoru předaného ke zkoušení se měří metodami popsanými v příloze 4. Dodatek 4 přílohy 4 popisuje doporučené analytické systémy pro plynné škodliviny a škodlivé částice a doporučené systémy odběru vzorků částic. Jiné systémy nebo analyzátory mohou být schváleny technickou zkušebnou, je-li prokázáno, že poskytují rovnocenné výsledky. Pro jednotlivou laboratoř je rovnocennost definována tak, že výsledky zkoušky spadají do 5 % zkušebních výsledků dle jednoho ze zde popsaných referenčních systémů. Pro emise částic je jako referenční systém uznáván pouze systém s ředěním plného průtoku. Pro uvedení nového systému do předpisu se musí určení rovnocennosti zakládat na výpočtu opakovatelnosti a reprodukovatelnosti pomocí mezilaboratorní zkoušky dle ISO 5725.

5.2.1   Mezní hodnoty

Specifická hmotnost oxidu uhelnatého, celkových uhlovodíků, oxidů dusíku a částic určených zkouškou ESC a opacita kouře určená zkouškou ELR nesmějí překročit hodnoty uvedené v tabulce 1.

U vznětových motorů, které jsou navíc podrobeny zkoušce ETC, a zvláště u plynových motorů, nesmějí specifické hmotnosti oxidu uhelnatého, uhlovodíků jiných než metan, metanu (tam, kde je to možné použít), oxidů dusíku a částic (tam, kde je to možné použít) překročit hodnoty uvedené v tabulce 2.

Tabulka 1

Mezní hodnoty – zkoušky ESC a ELR

Řádek

Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) g/kWh

Hmotnost uhlovodíků (HC) g/kWh

Hmotnost oxidů dusíku (NOx)g/kWh

Hmotnost částic (PT) g/kWh

Kouř

m–1

A (2000)

2,1

0,66

5,0

0,10

0,13 (4)

0,8

B1 (2005)

1,5

0,46

3,5

0,02

0,5

B2 (2008)

1,5

0,46

2,0

0,02

0,5

C (EEV)

1,5

0,25

2,0

0,02

0,15


Tabulka 2

Mezní hodnoty – zkoušky ETC (6)

Řádek

Hmotnost oxidu uhelnatého (CO) g/kWh

Hmotnost uhlovodíků jiných než metan (NMHC) g/kWh

Hmotnost metanu (CH4) (7) g/kWh

Hmotnost oxidů dusíku (NOx) g/kWh

Hmotnost částic (PT) (8) g/kWh)

A (2000)

5,45

0,78

1,6

5,0

0,16

0,21 (5)

B1 (2005)

4,0

0,55

1,1

3,5

0,03

B2 (2008)

4,0

0,55

1,1

2,0

0,03

C (EEV)

3,0

0,40

0,65

2,0

0,02

5.2.2   Měření uhlovodíků u vznětových motorů a plynových motorů

5.2.2.1   Výrobce může zvolit měření hmotnosti celkových uhlovodíků (THC) zkouškou ETC místo měření hmotnosti uhlovodíků jiných než metan. V tomto případě je mezní hodnota hmotnosti celkových uhlovodíků stejná, jako je uvedena v tabulce 2 pro hmotnost uhlovodíků jiných než metan.

5.2.3   Zvláštní požadavky na vznětové motory

5.2.3.1   Specifická hmotnost oxidů dusíku měřená v náhodně zvolených zkušebních bodech v kontrolním rozsahu zkoušky ESC nesmí překročit hodnoty interpolované ze sousedních zkušebních režimů o více než 10 % (viz. odstavce 4.6.2 a 4.6.3 dodatku 1 přílohy 4).

5.2.3.2   Hodnota kouře při náhodně zvolených otáčkách zkoušky ELR nesmí překročit největší hodnotu kouře ze dvou sousedních zkušebních otáček o více než 20 % nebo mezní hodnotu o více než 5 %, podle toho, která je větší.

6.   MONTÁŽ NA VOZIDLO

Montáž motoru do vozidla musí z hlediska homologace motoru splňovat tyto požadavky:

6.1.1   Podtlak v sání nesmí být vyšší než podtlak uvedený pro homologovaný typ motoru v příloze 2A.

6.1.2   Protitlak ve výfuku nesmí být vyšší než protitlak uvedený pro homologovaný typ motoru v příloze 2A.

6.1.3   Výkon absorbovaný pomocnými zařízeními nutnými pro provoz motoru nesmí překročit výkon uvedený pro homologovaný typ motoru v příloze 2A.

7.   RODINA MOTORŮ

7.1   Parametry definující rodinu motorů

Rodina motorů určená výrobcem motoru může být definována základními vlastnostmi, které musí být motorům v rodině společné. V některých případech se mohou parametry navzájem ovlivňovat. Tyto vlivy se musí brát v úvahu, aby se zajistilo, že do rodiny motorů jsou včleněny pouze motory, které mají z hlediska emisí znečišťujících látek podobné vlastnosti.

Aby mohly být motory pokládány za motory patřící do téže rodiny motorů, musí mít stejný následující seznam základních parametrů:

7.1.1   Spalovací cyklus:

dvoudobý

čtyřdobý

7.1.2   Chladicí médium:

vzduch

voda

olej

7.1.3   U plynových motorů a u motorů se zařízením k následnému zpracování výfukových plynů

Počet válců

(jiné vznětové motory s menším počtem válců, než má základní motor, se mohou pokládat za motory patřící do téže rodiny motorů, pokud systém dodávky paliva odměřuje palivo pro každý jednotlivý válec).

7.1.4   Zdvihový objem jednotlivého válce:

motory musí být v celkovém rozmezí 15 %

7.1.5   Způsob nasávání vzduchu:

atmosférické sání

přeplňování

přeplňování s chladičem přeplňovaného vzduchu

7.1.6   Druh/konstrukce spalovacího prostoru:

předkomůrka

vířivá komůrka

otevřený spalovací prostor

7.1.7   Ventily a kanály – uspořádání, rozměry a počet:

hlava válců

stěna válce

kliková skříň

7.1.8   Systém vstřikování paliva (vznětové motory):

čerpadlo – potrubí – vstřikovací tryska

řadové vstřikovací čerpadlo

čerpadlo s rozdělovačem

jednotlivý prvek

vstřikovací jednotka

7.1.9   Systém přívodu paliva (plynové motory):

směšovací zařízení

přívod/přípusť plynu (jednobodové, vícebodové)

vstřikování kapaliny (jednobodové, vícebodové)

7.1.10   Systém zapalování (plynové motory)

7.1.11   Různé vlastnosti:

recirkulace výfukových plynů

vstřikování vody/emulze

přípusť sekundárního vzduchu

chlazení přeplňovacího vzduchu

7.1.12   Následné zpracování výfukových plynů:

třícestný katalyzátor

oxidační katalyzátor

redukční katalyzátor

tepelný reaktor

filtr částic

7.2   Volba základního motoru

7.2.1   Vznětové motory

Hlavním kritériem při volbě základního motoru rodiny je největší dodávka paliva na jeden zdvih při deklarovaných otáčkách maximálního točivého momentu. V případě, kdy toto hlavní kritérium plní zároveň dva nebo více motorů, užije se jako druhé kritérium pro volbu základního motoru největší dodávka paliva na jeden zdvih při jmenovitých otáčkách. Za určitých okolností může homologační orgán rozhodnout, že nejhorší případ emisí rodiny motorů je možno nejlépe určit zkouškou druhého motoru. Homologační orgán pak může vybrat ke zkoušce další motor, jehož vlastnosti nasvědčují tomu, že pravděpodobně bude mít nejvyšší úroveň emisí v této rodině motorů.

Jestliže motory rodiny mají další proměnné vlastnosti, které by mohly být pokládány za vlastnosti ovlivňující emise z výfuku, musí se tyto vlastnosti také určit a musí se brát v úvahu při volbě základního motoru.

7.2.2   Plynové motory

Hlavním kritériem při volbě základního motoru rodiny je největší zdvihový objem. V případě, kdy toto hlavní kritérium plní zároveň dva nebo více motorů, užije se jako druhé kritérium pro volbu základního motoru v tomto pořadí:

největší dodávka paliva na zdvih při otáčkách deklarovaného jmenovitého výkonu;

největší předstih zážehu;

nejmenší poměr recirkulace výfukových plynů;

motor nemá žádné čerpadlo vzduchu nebo má čerpadlo s nejmenším skutečným průtokem vzduchu.

Za určitých okolností může homologační orgán dojít k závěru, že nejhorší případ emisí rodiny motorů je možno nejlépe určit zkouškou druhého motoru. Homologační orgán pak může vybrat ke zkoušce další motor, jehož vlastnosti nasvědčují tomu, že pravděpodobně bude mít nejvyšší úroveň emisí v této rodině motorů.

8.   SHODNOST VÝROBY

Postupy k zajištění shodnosti výroby se musí shodovat s postupy stanovenými v dodatku 2 k Dohodě (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2) a kromě toho musí splňovat tyto požadavky:

8.1   Každý motor nebo vozidlo opatřené homologační značkou předepsanou tímto předpisem musí být vyrobeny tak, aby se shodovaly s homologovaným typem z hlediska popisu uvedeného v osvědčení o homologaci a v jeho přílohách.

8.2.   Shodnost výroby z hlediska omezení emisí je zpravidla založena na popisu uvedeném v osvědčení o homologaci a v jeho přílohách.

Jestliže se měří emise znečišťujících látek a homologace motoru byla jednou nebo vícekrát rozšířena, provedou se zkoušky na motorech popsaných v homologační dokumentaci, která se týká příslušného rozšíření.

Shodnost motoru, který byl podroben zkoušce emisí znečišťujících látek:

Po předání motoru správnímu orgánu nesmí výrobce provádět na vybraných motorech žádná seřízení.

8.3.1.1   Ze série se namátkově odeberou tři motory. Motory, pro jejichž homologaci podle řádku A tabulek v odstavci 5.2.1 jsou předepsány jen zkoušky ESC a ELR nebo jen zkouška ETC, se pro kontrolu shodnosti výroby podrobí vhodným použitelným zkouškám. Se souhlasem správního orgánu se pro kontrolu shodnosti výroby podrobí všechny ostatní motory homologované podle řádku A, B1 nebo B2 nebo C tabulek v odstavci 5.2.1 buď zkouškám ESC a ELR, nebo zkoušce ETC. Mezní hodnoty jsou uvedeny v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

8.3.1.2   Pokud příslušný správní orgán souhlasí se směrodatnou odchylkou výroby udanou výrobcem, provedou se zkoušky podle dodatku 1 tohoto předpisu.

Pokud příslušný správní orgán nesouhlasí se směrodatnou odchylkou výroby udanou výrobcem, provedou se zkoušky podle dodatku 2 tohoto předpisu.

Na žádost výrobce se mohou zkoušky provést podle dodatku 3 tohoto předpisu.

8.3.1.3   Na základě zkoušky odebraných motorů se výrobky určité série pokládají za shodné, pokud se podle zkušebních kritérií v příslušném dodatku dosáhlo kritéria vyhovění pro všechny znečišťující látky, a za neshodné, pokud se dosáhlo kritéria nevyhovění pro jedinou znečišťující látku.

Jestliže bylo dosaženo kritéria vyhovění u jedné znečišťující látky, nelze toto rozhodnutí změnit žádnými doplňkovými zkouškami určenými k dosažení určitého kritéria pro ostatní znečišťující látky.

Jestliže nebylo dosaženo kritéria vyhovění pro všechny znečišťující látky a jestliže nebylo dosaženo kritéria nevyhovění pro jednu znečišťující látku, podrobí se zkoušce jiný motor (viz. obrázek 2).

Výrobce může kdykoli rozhodnout o zastavení zkoušek, jestliže nebylo dosaženo žádného kritéria. V takovém případě se zaznamená kritérium nevyhovění.

Zkoušky se provedou s nově vyrobenými motory. Plynové motory se zaběhnou podle postupu uvedeného v odstavci 3 dodatku 2 přílohy 4.

8.3.2.1   Na žádost výrobce se však mohou zkoušky provést se vznětovými nebo plynovými motory, které byly zaběhnuty po dobu delší, než je uvedena v odstavci 8.4.2.2, avšak nejvýše 100 hodin. V tomto případě záběh provede výrobce, který však nesmí motory seřizovat.

8.3.2.2   Pokud výrobce žádá o souhlas se záběhem podle odstavce 8.4.2.2.1, může se tento záběh provést na:

všech motorech, které se zkoušejí,

nebo

na prvním zkoušeném motoru, s určením součinitele vývoje emisí takto:

emise znečišťujících látek se změří při nule hodin a při „x“ hodinách na rvním zkoušeném motoru,

součinitel vývoje emisí mezi nulou hodin a „x“ hodinami se vypočte pro každou znečišťující látku z poměru:Formula

Výsledek může být menší než 1.

Další motory určené ke zkoušce se nezabíhají, avšak jejich hodnoty emisí při nule hodin se upraví součinitelem vývoje emisí.

V tomto případě se uvažují tyto hodnoty:

hodnoty při „x“ hodinách pro první motor,

hodnoty při nule hodin násobené součinitelem vývoje emisí pro ostatní motory.

8.3.2.3   U vznětových motorů a u plynových motorů pracujících s LPG mohou všechny tyto zkoušky proběhnout s palivem obchodní jakosti. Na žádost výrobce lze však použít referenční paliva podle příloh 5 nebo 7. To znamená provedení zkoušek, které jsou popsány v odstavci 4 tohoto předpisu, s nejméně dvěma z referenčních paliv pro každý plynový motor.

8.3.2.4   U motorů pracujících s NG se mohou všechny tyto zkoušky provést s palivem obchodní jakosti takto:

i)

u motorů označených písmenem H s palivem obchodní jakosti skupiny H s rozsahem (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,00);

ii)

u motorů označených písmenem L s palivem obchodní jakosti skupiny L s rozsahem (1,00 ≤ Sλ ≤ 1,19);

iii)

u motorů označených písmeny HL s palivem obchodní jakosti s mimořádným rozsahem faktoru Sλ posunu λ skupiny (0,89 ≤ Sλ ≤ 1,19).

Na žádost výrobce lze však použít referenční palivo podle přílohy 6. To znamená provedení zkoušek, které jsou popsány v odstavci 4 tohoto předpisu.

8.3.2.5   V případě sporu způsobeného nevyhověním plynových motorů při použití paliva obchodní jakosti se musí zkoušky provést s referenčním palivem, s kterým byl zkoušen základní motor, nebo popřípadě s dalším palivem 3 podle odstavců 4.1.3.1 a 4.2.1.1, s kterým mohla být provedena zkouška základního motoru. Výsledky se pak musí přepočítat s použitím příslušného faktoru (faktorů) „r“, „ra“ nebo „rb“ podle odstavců 4.1.3.2, 4.1.5.1 a 4.2.1.2. Jestliže r, ra nebo rb jsou menší než jedna, korekce se neprovádí. Změřené výsledky a vypočtené výsledky musí prokázat, že motor splňuje mezní hodnoty se všemi odpovídajícími palivy (paliva 1, 2 a popřípadě 3 u motorů na zemní plyn a paliva A a B u motorů na LPG).

8.3.2.6   Zkoušky shodnosti výroby plynového motoru konstruovaného pro provoz s jedním specifickým složením paliva se provedou s palivem, pro které byl motor kalibrován.

Image

9.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1   Homologace udělená typu motoru nebo vozidla podle tohoto předpisu může být odejmuta, nejsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 8.1, nebo jestliže vybraný motor (motory) nebo vozidlo (vozidla) neobstály úspěšně při zkouškách stanovených v odstavci 8.3.

9.2   Pokud strana Dohody z r. 1958, která používá tento předpis, odejme homologaci, kterou dříve udělila, musí o tom ihned informovat formulářem zprávy dle vzoru v příloze 2A nebo 2B k tomuto předpisu.

10.   ZMĚNA HOMOLOGOVANÉHO TYPU A ROZŠÍŘENÍ HOMOLOGACE

Každá změna homologovaného typu se musí oznámit správnímu orgánu, který udělil tomuto typu homologaci. Tento orgán může pak buď:

10.1.1   zvážit, že změny zřejmě nemají hodnotitelný negativní vliv a že změněný typ v každém případě ještě plní požadavky; nebo

10.1.2   požadovat od technické zkušebny pro homologační zkoušky nový technický protokol.

10.2   Potvrzení nebo odmítnutí homologace, které uvádí změny, se postupem dle odstavce 4.5 výše zašle stranám Dohody, které používají tento předpis.

10.3   Příslušný orgán, který vydává rozšíření homologace, přidělí každému formuláři zprávy o takovém rozšíření pořadové číslo a informuje o tom formulářem zprávy dle vzoru v příloze 2A nebo 2B tohoto předpisu ostatní strany Dohody, které používají tento předpis.

11.   UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel homologace zcela zruší výrobu typu homologovaného dle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který homologaci udělil. Po obdržení náležitého sdělení o této skutečnosti uvedený orgán informuje formulářem zprávy dle vzoru v příloze 2A nebo 2B k tomuto předpisu ostatní strany Dohody z r. 1958, které používají tento předpis.

12.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

12.1   Všeobecně

12.1.1   Od data nabytí účinnosti série změn 04 nesmí žádná smluvní strana, která používá tento předpis, odmítnout udělení homologace EHK podle tohoto předpisu ve znění série změn 04.

12.1.2   Od data nabytí účinnosti série změn 04 udělí smluvní strany, které používají tento předpis, homologace EHK jen tehdy, jestliže motor splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 04.

Motor se musí podrobit příslušným zkouškám stanoveným v odstavci 5.2 tohoto předpisu a musí podle dále uvedených odstavců 12.2.1, 12.2.2 a 12.2.3 splňovat příslušné mezní hodnoty emisí uvedené v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

12.2   Nové homologace typu

12.2.1   S výhradou ustanovení odstavce 12.4.1 udělí smluvní strany, které používají tento předpis, od data nabytí účinnosti série změn 04 homologace EHK pro motor jen tehdy, jestliže tento motor splňuje příslušné mezní hodnoty emisí uvedené v řádcích A, B1, B2 nebo C v tabulkách v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

12.2.2   S výhradou ustanovení odstavce 12.4.1 udělí smluvní strany, které používají tento předpis, od 1. října 2005 homologace EHK pro motor jen tehdy, jestliže tento motor splňuje příslušné mezní hodnoty emisí uvedené v řádcích B1, B2 nebo C v tabulkách v odstavci 5.2.1.tohoto předpisu.

12.2.3   S výhradou ustanovení odstavce 12.4.1 udělí smluvní strany, které používají tento předpis, od 1. října 2008 homologace EHK pro motor jen tehdy, jestliže tento motor splňuje příslušné mezní hodnoty emisí uvedené v řádcích B2 nebo C v tabulkách v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

12.3   Konec platnosti dřívějších homologací typu

12.3.1   S výjimkou ustanovení odstavců 12.3.2 a 12.3.3 přestanou platit, počínaje oficiálním datem nabytí účinnosti série změn 04, homologace typu udělené podle tohoto předpisu ve znění série změn 03 kromě případů, kdy smluvní strana, která udělila homologaci, oznámí ostatním smluvním stranám, které používají tento předpis, že homologovaný typ motoru splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 04, jak jsou stanoveny výše v odstavci 12.2.1.

12.3.2   Rozšíření homologace

12.3.2.1   Následující odstavce 12.3.2.2 a 12.3.2.3 se použijí na nové vznětové motory a nová vozidla poháněná vznětovým motorem, který byl homologován podle požadavků řádku A tabulek v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

12.3.2.2   Alternativně k odstavcům 5.1.3 a 5.1.4 může výrobce předložit technické zkušebně výsledky zkoušky měření NOx podle zkušebního cyklu ETC na motoru majícím charakteristiky základního motoru, jak je definováno v příloze 1, a s přihlédnutím k ustanovením odstavců 5.1.4.1 a 5.1.4.2. Výrobce také předloží písemné prohlášení, že motor nepoužívá žádné odpojovací zařízení nebo nenormální strategii pro regulaci emisí definované v odstavci 2 tohoto předpisu.

12.3.2.3   Výrobce také předloží písemné prohlášení, že výsledky zkoušky měření NOx a prohlášení o základním motoru, které předkládá podle odstavce 5.1.4, jsou rovněž použitelné na všechny typy motorů v rodině popsané v příloze 1.

12.3.3   Plynové motory

Od 1. října 2003 zaniká platnost homologace typu vydané na plynové motory podle tohoto předpisu ve znění série změn 03, pokud smluvní strana, která vydala tuto homologaci, neoznámí ostatním smluvním stranám, které používají tento předpis, že typ homologovaného motoru neplní požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 04 podle odstavce 12.2.1.

12.3.4   Od 1. října 2006 zaniká platnost homologace typu vydané podle tohoto předpisu ve znění série změn 04, pokud smluvní strana, která vydala tuto homologaci, neoznámí ostatním smluvním stranám, které používají tento předpis, že typ homologovaného motoru neplní požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 04 podle výše uvedeného odstavce 12.2.2.

12.3.5   Od 1. října 2009 zaniká platnost homologace typu vydané podle tohoto předpisu ve znění série změn 04, pokud smluvní strana, která vydala tuto homologaci, neoznámí ostatním smluvním stranám, které používají tento předpis, že typ homologovaného motoru neplní požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 04 podle odstavce 12.2.3.

12.4   Náhradní díly pro vozidla v provozu

12.4.1   Smluvní strany, které používají tento předpis, mohou nadále udělovat homologace pro motory, které splňují požadavky tohoto předpisu ve znění kterékoli předchozí série změn nebo požadavky podle kteréhokoli stupně mezních hodnot tohoto předpisu ve znění série změn 04, za podmínky, že motor je určen jako náhradní díl pro vozidlo v provozu a že pro tento motor platilo dřívější znění předpisu k datu uvedení tohoto vozidla do provozu.

13.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN PRO HOMOLOGAČNÍ ZKOUŠKY A SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany Dohody z r. 1958, které používají tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben pro homologační zkoušky a názvy a adresy správních orgánů, které udělují homologace a kterým se zasílají zprávy o homologaci nebo o rozšíření, odmítnutí nebo odejmutí homologace vydané v jiných státech.

Dodatek 1

POSTUP ZKOUŠEK KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY, POKUD JE SMĚRODATNÁ ODCHYLKA VYHOVUJÍCÍ

1.   V tomto dodatku je popsán postup, který se použije pro ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek, pokud je směrodatná odchylka výroby udaná výrobcem vyhovující.

2.   Při vzorku o velikosti nejméně tří motorů je postup výběru vzorku nastaven tak, aby byla pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, při 40 % vadných motorů rovna 0,95 (riziko výrobce = 5 %), a pravděpodobnost, že série bude přijata, byla při 65 % vadných motorů rovna 0,1 (riziko spotřebitele = 10 %).

3.   Pro každou ze znečišťujících látek uvedených v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu se použije tento postup (viz. obrázek 2):

Let:

L

=

přirozený logaritmus mezní hodnoty pro znečišťující látku;

xi

=

přirozený logaritmus hodnoty naměřené u i-tého motoru vzorku;

s

=

odhadnutá směrodatná odchylka výroby (po stanovení přirozených logaritmů měřených hodnot);

n

=

velikost vzorku.

4.   Pro každý soubor vzorků se vypočte součet směrodatných odchylek od mezní hodnoty podle tohoto vzorce:

Formula

5.   Pak:

je-li statistický údaj zkoušky větší než hodnota kritéria vyhovění uvedená pro velikost vzorku v tabulce 3, bylo dosaženo kritéria vyhovění pro danou znečišťující látku;

je-li statistický údaj zkoušky menší než hodnota kritéria nevyhovění uvedená pro velikost vzorku v tabulce 3, bylo dosaženo kritéria nevyhovění pro danou znečišťující látku;

nastane-li jiný případ, přezkouší se další motor podle odstavce 8.3.1 tohoto předpisu a výpočet se aplikuje na velikost vzorku o jeden motor větší.

Tabulka 3:

Hodnoty kritérií vyhovění a nevyhovění pro plán odběru vzorků podle dodatku 1

Nejmenší velikost vzorku: 3

Kumulativní počet zkoušených motorů (velikost vzorku)

Hodnota kritéria vyhověníAn

Hodnota kritéria nevyhověníBn

3

3,327

–4,724

4

3,261

–4,790

5

3,195

–4,856

6

3,129

–4,922

7

3,063

–4,988

8

2,997

–5,054

9

2,931

–5,120

10

2,865

–5,185

11

2,799

–5,251

12

2,733

–5,317

13

2,667

–5,383

14

2,601

–5,449

15

2,535

–5,515

16

2,469

–5,581

17

2,403

–5,647

18

2,337

–5,713

19

2,271

–5,779

20

2,205

–5,845

21

2,139

–5,911

22

2,073

–5,977

23

2,007

–6,043

24

1,941

–6,109

25

1,875

–6,175

26

1,809

–6,241

27

1,743

–6,307

28

1,677

–6,373

29

1,611

–6,439

30

1,545

–6,505

31

1,479

–6,571

32

–2,112

–2,112

Dodatek 2

POSTUP ZKOUŠEK KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY, POKUD JE SMĚRODATNÁ OCHYLKA NEVYHOVUJÍCÍ NEBO NENÍ K DISPOZICI

1.   V tomto dodatku je popsán postup, který se použije pro ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek, pokud směrodatná odchylka výroby udaná výrobcem je buď nevyhovující, nebo není k dispozici.

2.   Při vzorku o velikosti nejméně tří motorů je postup výběru vzorku nastaven tak, aby byla pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, při 40 % vadných motorů rovna 0,95 (riziko výrobce = 5 %), a pravděpodobnost, že série bude přijata, byla při 65 % vadných motorů rovna 0,1 (riziko spotřebitele = 10 %).

3.   Rozdělení měřených hodnot znečišťujících látek uvedených v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu se pokládá za logaritmicko-normální a tyto hodnoty se musí nejdříve transformovat stanovením jejich přirozených logaritmů.

Písmenné značky m0 m značí minimální a maximální velikosti vzorku (m0 = 3 a m = 32) a písmenná značka n značí velikost zpracovávaného vzorku.

4.   Jsou-li přirozené logaritmy hodnot měřených v sérii x1, x2, …, xi, a L je přirozený logaritmus mezní hodnoty dané znečišťující látky, pak platí:

a

di = xi – L

Formula

Formula

5.   Tabulka 4 udává hodnoty kritéria vyhovění An a nevyhovění Bn v závislosti na velikosti zpracovávaného vzorku. Statistický údaj zkoušek je poměr Formula a užije se pro rozhodnutí, zda série vyhověla nebo nevyhověla, takto:

pro m0 ≤ n ≤ m:

série je vyhovující, jestliže Formula

série je nevyhovující, jestliže Formula

je potřebné další měření, jestliže Formula

6.   Poznámky:

Pro výpočet následujících hodnot statistického výsledku zkoušek jsou užitečné tyto rekurzivní vzorce:

Formula

Formula

Formula

Tabulka 4

Hodnoty kritérií vyhovění a nevyhovění pro plán odběru vzorků podle dodatku 2

Nejmenší velikost vzorku: 3

Kumulativní počet zkoušených motorů(velikost vzorku)

Hodnota kritéria vyhovění An

Hodnota kritéria nevyhovění Bn

3

–0,80381

16,64743

4

–0,76339

7,68627

5

–0,72982

4,67136

6

–0,69962

3,25573

7

–0,67129

2,45431

8

–0,64406

1,94369

9

–0,61750

1,59105

10

–0,59135

1,33295

11

–0,56542

1,13566

12

–0,53960

0,97970

13

–0,51379

0,85307

14

–0,48791

0,74801

15

–0,46191

0,65928

16

–0,43573

0,58321

17

–0,40933

0,51718

18

–0,38266

0,45922

19

–0,35570

0,40788

20

–0,32840

0,36203

21

–0,30072

0,32078

22

–0,27263

0,28343

23

–0,24410

0,24943

24

–0,21509

0,21831

25

–0,18557

0,18970

26

–0,15550

0,16328

27

–0,12483

0,13880

28

–0,09354

0,11603

29

–0,06159

0,09480

30

–0,02892

0,07493

31

–0,00449

0,05629

32

0,03876

0,03876

Dodatek 3

POSTUP ZKOUŠEK KONTROLY SHODNOSTI VÝROBY NA ŽÁDOST VÝROBCE

1.   Tento dodatek popisuje postup, který se použije na žádost výrobce k ověření shodnosti výroby z hlediska zkoušky emisí znečišťujících látek.

2.   Při vzorku o velikosti nejméně tři motory je postup výběru vzorku nastaven tak, aby byla pravděpodobnost, že série vyhoví zkoušce, při 30 % vadných motorů rovna 0,90 (riziko výrobce = 10 %), a pravděpodobnost, že série bude přijata, byla při 65 % vadných motorů rovna 0,1 (riziko spotřebitele = 10 %).

3.   Pro každou ze znečišťujících látek uvedených v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu se použije následující postup (viz. obrázek 2):

Let:

L

=

mezní hodnota pro znečišťující látku,

xi

=

měřená hodnota pro i-tý motor ze souboru vzorků,

n

=

velikost vzorku.

4.   Pro vzorek se vypočte statistický údaj zkoušek, který kvantifikuje počet nevyhovujících motorů, tj. xi ≥ L:

5.   Pak:

je-li statistický údaj zkoušek menší nebo rovný hodnotě kritéria vyhovění uvedeného pro velikost vzorku v tabulce 5, bylo dosaženo kritéria vyhovění pro danou znečišťující látku;

je-li statistický údaj zkoušek větší nebo rovný hodnotě kritéria nevyhovění uvedeného pro velikost vzorku v tabulce 5, bylo dosaženo kritéria nevyhovění pro danou znečišťující látku;

nastane-li jiný případ, přezkouší se další motor podle odstavce 8.3.1 tohoto předpisu a postup výpočtu se aplikuje na velikost vzorku o jeden motor větší.

V tabulce 5 jsou hodnoty kritéria vyhovění a kritéria nevyhovění vypočteny podle mezinárodní normy ISO 8422:1991.

Tabulka 5

Hodnoty kritérií vyhovění a nevyhovění pro plán odběru vzorků podle dodatku 3

Nejmenší velikost vzorku: 3

Kumulativní počet zkoušených motorů (velikost vzorku)

Hodnota kritéria vyhovění

Hodnota kritéria nevyhovění

3

3

4

0

4

5

0

4

6

1

5

7

1

5

8

2

6

9

2

6

10

3

7

11

3

7

12

4

8

13

4

8

14

5

9

15

5

9

16

6

10

17

6

10

18

7

11

19

8

9

PŘÍLOHA 1

PODSTATNÉ VLASTNOSTI (ZÁKLADNÍHO) MOTORU A INFORMACE O PROVEDENÍ ZKOUŠEK (9)

1.   POPIS MOTORU

1.1   Výrobce: …

1.2   Kód motoru podle výrobce: …

1.3   Cyklus: čtyřdobý/dvoudobý (10)

Počet a uspořádání válců: …

1.4.1   Vrtání: … mm

1.4.2   Zdvih: … mm

1.4.3   Pořadí zapalování: …

1.5   Zdvihový objem motoru: … cm3

1.6   Kompresní objemový poměr (11): …

1.7   Výkres (výkresy) spalovací komory a dna pístu: …

1.8   Nejmenší průřez sacích a výfukových kanálů: … cm2

1.9   Volnoběžné otáčky: … min–1

1.10   Maximální netto výkon: … kW při … min–1

1.11   Maximální přípustné otáčky motoru: … min–1

1.12   Maximální netto točivý moment: … Nm při … min–1

1.13   Systém spalování: vznětové zapalování/zážehové zapalování (10)

1.14   Palivo: motorová nafta/LPG/NG-H/NG-L/NG-HL/etanol (9)

Systém chlazení

Kapalinou

1.15.1.1   Druh kapaliny: …

1.15.1.2   Oběhové čerpadlo (čerpadla): ano/ne (10)

1.15.1.3   Popřípadě vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy): …

1.15.1.4   Popřípadě převodový poměr: …

Vzduchem

1.15.2.1   Ventilátor: ano/ne (10)

1.15.2.2   Popřípadě vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy): …

1.15.2.3   Popřípadě převodový poměr (poměry): …

Přípustná teplota podle výrobce

1.16.1   Chlazení kapalinou: maximální teplota na výstupu: … K

1.16.2   Chlazení vzduchem: … vztažný bod: …

Maximální teplota ve vztažném bodě: … K

1.16.3   Popřípadě maximální teplota vzduchu ve výstupu mezichladiče sání. … K

1.16.4   Maximální teplota výfukových plynů ve výfukových trubkách

u vnějších přírub výfukových potrubí nebo turbokompresorů: … K

1.16.5   Teplota paliva: minimální … K, maximální … K

u vznětových motorů na vstupu do vstřikovacího čerpadla, u plynových motorů v koncovém stupni regulátoru tlaku.

1.16.6   Tlak paliva: minimální … kPa, maximální … kPa

v koncovém stupni regulátoru tlaku, jen u motorů pracujících s NG

1.16.7   Teplota maziva: minimální … K, maximální. … K

Přeplňování: ano/ne (10)

1.17.1   Značka: …

1.17.2   Typ: …

1.17.3   Popis systému

(např. maximální přeplňovací tlak, popřípadě odpouštěcí zařízení): …

1.17.4   Mezichladič: ano/ne (10)

1.18   Systém sání

Maximální přípustný podtlak v sání při jmenovitých otáčkách motoru a při plném zatížení, které jsou specifikovány pro provozní podmínky

v předpisu č. 24 … kPa

1.19   Výfukový systém

Maximální přípustný protitlak ve výfuku při jmenovitých otáčkách motoru a při plném zatížení, které jsou specifikovány pro provozní podmínky

v předpisu č. 24 … kPa

Objem výfukového systému: … dm3

2.   OPATŘENÍ PROTI ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

2.1   Zařízení k recyklaci plynů z klikové skříně (popis a výkresy): …

Přídavná zařízení proti znečišťování ovzduší (pokud existují a nejsou uvedena v jiném odstavci):

Katalyzátor: ano/ne (10)

2.2.1.1   Značka (značky): …

2.2.1.2   Typ(typy): …

2.2.1.3   Počet katalyzátorů a částí: …

2.2.1.4   Rozměry, tvar a objem katalyzátoru (katalyzátorů): …

2.2.1.5   Druh katalytické činnosti: …

2.2.1.6   Celková náplň drahých kovů: …

2.2.1.7   Poměrná koncentrace: …

2.2.1.8   Nosič (struktura a materiál): …

2.2.1.9   Hustota komůrek: …

2.2.1.10   Druh pouzdra katalyzátoru (katalyzátorů): …

2.2.1.11   Umístění katalyzátoru (katalyzátorů) (místo a referenční vzdálenost ve výfukovém potrubí): …

Kyslíková sonda: ano/ne (10)

2.2.2.1   Značka (značky): …

2.2.2.2   Typ: …

2.2.2.3   Umístění: …

Přípusť vzduchu: ano/ne (10)

2.2.3.1   Druh (pulzující vzduch, vzduchové čerpadlo atd.): …

Recirkulace výfukových plynů: ano/ne (10)

2.2.4.1   Vlastnosti (průtok atd.): …

Filtr částic: ano/ne (10)

2.2.5.1   Rozměry, tvar a objem filtru částic: …

2.2.5.2   Druh a konstrukce filtru částic: …

2.2.5.3   Umístění (referenční vzdálenost ve výfukovém potrubí): …

2.2.5.4   Postup nebo systém regenerace, popis a/nebo výkres: …

Jiné systémy: ano/ne (10)

2.2.6.1   Popis a funkce: …

3.   DODÁVKA PALIVA

Vznětové motory

3.1.1   Podávací palivové čerpadlo

Tlak (11): … kPa nebo charakteristický diagram (10): …

Systém vstřikování

Čerpadlo

3.1.2.1.1   Značka (značky): …

3.1.2.1.2   Typ (typy): …

3.1.2.1.3   Dodávka: … mm3  (11) na zdvih při otáčkách motoru … min–1 při plném vstřiku nebo charakteristický diagram (10)  (11): …

Uveďte použitou metodu: na motoru/na zkušebním stavu čerpadla (10)

Při regulaci řízené přeplňovacím tlakem uveďte charakteristickou dodávku paliva a přeplňovací tlak v závislosti na otáčkách motoru.

Předvstřik

3.1.2.1.4.1.   Křivka předstřiku (11): …

3.1.2.1.4.2.   Statické časování vstřiku (11): …

Vstřikovací potrubí

3.1.2.2.1   Délka: … mm

3.1.2.2.2   Vnitřní průměr: … mm

Vstřikovač (vstřikovače)

3.1.2.3.1   Značka (značky): …

3.1.2.3.2   Typ (typy): …

3.1.2.3.3.   „Otevírací tlak“: … kPa (11)

nebo charakteristický diagram (10)  (11): …

Regulátor

3.1.2.4.1   Značka (značky): …

3.1.2.4.2   Typ (typy): …

3.1.2.4.3   Otáčky, při kterých začíná omezení, při plném zatížení: … min–1

3.1.2.4.4.   Maximální otáčky bez zatížení: … min–1

3.1.2.4.5.   Volnoběžné otáčky: … min–1

Systém pro studený start

3.1.3.1   Značka (značky): …

3.1.3.2   Typ (typy): …

3.1.3.3   Popis: …

Pomocný startovací prostředek: …

3.1.3.4.1   Značka:

3.1.3.4.2   Typ:

Plynové motory (12)

3.2.1   Palivo: zemní plyn/LPG (10)

Regulátor (regulátory) tlaku nebo odpařovač/regulátor (regulátory) tlaku (11)

3.2.2.1   Značka (značky): …

3.2.2.2   Typ (typy): …

3.2.2.3   Počet stupňů redukce tlaku: …

3.2.2.4   Tlak v koncovém stupni: min. … kPa, max. … kPa

3.2.2.5   Počet hlavních seřizovacích bodů: …

3.2.2.6   Počet seřizovacích bodů volnoběhu: …

3.2.2.7   Homologační číslo podle předpisu č.: …

Palivový systém: směšovací zařízení/přípusť plynu/vstřik kapaliny/přímý vstřik (10)

3.2.3.1   Regulace směsi: …

3.2.3.2   Popis systému a/nebo schéma a výkresy: …

3.2.3.3   Homologační číslo podle předpisu č. …

Směšovač

3.2.4.1   Číslo: …

3.2.4.2   Značka (značky): …

3.2.4.3   Typ (typy): …

3.2.4.4   Umístění: …

3.2.4.5   Možnosti seřizování: …

3.2.4.6   Homologační číslo podle předpisu č. …

Vstřikování do sběrného sacího potrubí

3.2.5.1   Vstřikování: jednobodové/vícebodové (10)

3.2.5.2   Vstřikování: kontinuální/simultánně časované/postupně časované (10)

Vstřikovací zařízení

3.2.5.3.1   Značka (značky): …

3.2.5.3.2   Typ (typy): …

3.2.5.3.3.   Možnosti seřizování: …

3.2.5.3.4.   Homologační číslo podle předpisu č. …

Podávací čerpadlo (pokud je): …

3.2.5.4.1   Značka (značky): …

3.2.5.4.2   Typ (typy): …

3.2.5.4.3.   Homologační číslo podle předpisu č. …

Vstřikovač (vstřikovače): …

3.2.5.5.1   Značka (značky): …

3.2.5.5.2   Typ (typy): …

3.2.5.5.3.   Homologační číslo podle předpisu č. …

Přímé vstřikování

Vstřikovací čerpadlo/regulátor tlaku (10)

3.2.6.1.1   Značka (značky): …

3.2.6.1.2   Typ (typy): …

3.2.6.1.3.   Časování vstřiku: …

3.2.6.1.4.   Homologační číslo podle předpisu č. …

Vstřikovač (vstřikovače)

3.2.6.2.1   Značka (značky): …

3.2.6.2.2   Typ (typy): …

3.2.6.2.3   Otevírací tlak nebo charakteristický diagram (11): …

3.2.6.2.4.   Homologační číslo podle předpisu č. …

Elektronické řídicí zařízení (ECU)

3.2.7.1   Značka (značky): …

3.2.7.2   Typ (typy): …

3.2.7.3   Možnosti seřizování: …

Zařízení specifické pro NG

Varianta 1 (jen u schvalování motorů pro několik specifických složení paliva)

3.2.8.1.1.   Složení paliva:

metan (CH4):

základní:… % mol

min.… % mol

max.… % mol

etan (C2H6):

základní:… % mol

min.… % mol

max.… % mol

propan (C3H8):

základní:… % mol

min.… % mol

max.… % mol

butan (C4H10):

základní:… % mol

min.… % mol

max.… % mol

C5/C5+:

základní:… % mol

min.… % mol

max.… % mol

kyslík (O2):

základní:… % mol

min.… % mol

max.… % mol

inertní plyny (N2, He atd.):

základní:… % mol

min.… % mol

max.… % mol

Vstřikovač (vstřikovače)

3.2.8.1.2.1   Značka (značky):

3.2.8.1.2.2   Typ (typy):

3.2.8.1.3   Popřípadě jiné

3.2.8.2   Varianta 2 (jen u schvalování pro několik specifických složení paliva)

4.   ČASOVÁNÍ VENTILŮ

4.1   Maximální zdvih ventilů a úhly otevření a zavření vzhledem k úvratím nebo rovnocenné údaje:…

4.2   Referenční a/nebo seřizovací rozsahy nastavení (10): …

5.   SYSTÉM ZAPALOVÁNÍ (JEN U ZÁŽEHOVÝCH MOTORŮ)

5.1.   Druh systému zapalování:

společná cívka a svíčky/jednotlivá cívka a svíčky/cívka na svíčce/jiné (specifikujte) (10)

Řídicí zařízení zapalování

5.2.1   Značka (značky):…

5.2.2   Typ (typy):…

5.3   Křivka předstihu zapalování/zobrazení pole předstihu (10)  (11): ……

5.4   Časování zážehu (11): … stupňů před horní úvratí při otáčkách … min–1 a při podtlaku v sání … kPa

Zapalovací svíčky

5.5.1   Značka (značky): …

5.5.2   Typ (typy): …

5.5.3   Nastavení mezery mezi elektrodami: … mm

Zapalovací cívka (cívky)

5.6.1   Značka (značky): …

5.6.2   Typ (typy): …

6.   ZAŘÍZENÍ POHÁNĚNÁ MOTOREM

Motor se musí předat ke zkouškám se zařízeními potřebnými k provozu motoru (např. s ventilátorem, vodním čerpadlem atd.) specifikovanými pro provozní podmínky v předpisu č. 24.

6.1   Zařízení, která se namontují pro zkoušku

Jestliže není možné nebo vhodné namontovat zařízení na zkušební stav, určí se příkon těchto zařízení a odečte se od výkonu motoru, který byl změřen v celém provozním rozsahu zkušebního cyklu (cyklů).

6.2   Zařízení, která se pro zkoušku odmontují

Zařízení, která jsou potřebná jen k provozu vozidla (např. vzduchový kompresor, systém klimatizace vzduchu atd.), se musí pro zkoušku odmontovat. Když zařízení není možno odmontovat, může se určit příkon těchto zařízení a připočítat k výkonu motoru, který byl změřen v celém provozním rozsahu zkušebního cyklu (cyklů).

7.   DOPLŇKOVÉ INFORMACE O PODMÍNKÁCH ZKOUŠKY

Užité mazivo

7.1.1   Značka: …

7.1.2   Typ: …

(Uveďte procento oleje v palivu, je-li palivo a mazivo smíšeno): …

Zařízení poháněná motorem (pokud jsou potřebná)

Příkon zařízení je nutno určit jen tehdy,

jestliže zařízení potřebné k provozu motoru není namontováno na motoru

a/nebo

jestliže zařízení, které není potřebné k provozu motoru, je namontováno na motoru.

7.2.1   Výčet a údaje pro identifikaci: …

7.2.2   Příkon při jednotlivých uvedených otáčkách motoru:

Zařízení

Příkon (kW) při různých otáčkách motoru

Volno-běh

Nízké otáčky

Vysoké otáčky

Otáčky A (13)

Otáčky B (13)

Otáčky C (13)

Referenční otáčky (14)

P(a)

Zařízení potřebná k provozu motoru

(odečte se od změřeného výkonu motoru),

viz. odst. 6.1

 

 

 

 

 

 

 

P(b)

Zařízení nepotřebná k provozu motoru

(připočítá se ke změřenému výkonu motoru)

viz. odst. 6.2

 

 

 

 

 

 

 

8   VÝKON MOTORU

8.1   Otáčky motoru (15)

Dolní otáčky (nlo): … min–1

Horní otáčky (nhi): … min–1

pro cykly ESC a ELR

Volnoběh: … min–1

Otáčky A: … min–1

Otáčky B: … min–1

Otáčky C: … min–1

pro cyklus ETC

Referenční otáčky:…min–1

8.2   Výkon motoru (měřený podle ustanovení předpisu č. 24) v kW

 

Otáčky motoru

Volnoběh

Otáčky A (13)

Otáčky B (13)

Otáčky C (13)

Referenční otáčky (14)

P(m)

Výkon změřený na zkušebním stavu

 

 

 

 

 

P(a)

Příkon pomocných zařízení, která se namontují pro zkoušku (odst. 6.1)

jsou-li namontována

nejsou-li namontována

0

0

0

0

0

P(b)

Příkon pomocných zařízení, která se odmontují pro zkoušku (odst. 6.2)

jsou-li namontována

nejsou-li namontována

0

0

0

0

0

P(n)

Netto výkon motoru

= P(m) – P(a) + P(b)

 

 

 

 

 

Nastavení dynamometru (kW)

Nastavení dynamometru pro zkoušky ESC a ELR a pro referenční cyklus zkoušky ETC musí být provedena na základě netto výkonu motoru P(n) uvedeného v odstavci 8.2. Doporučuje se instalovat motor na zkušební stav v netto podmínkách. V tomto případě jsou P(m) a P(n) totožné. Jestliže je provoz motoru v netto podmínkách nemožný nebo nevhodný, upraví se nastavení dynamometru na netto podmínky podle výše uvedeného vzorce.

8.3.1   Zkoušky ESC a ELR

Nastavení dynamometru se vypočtou podle vzorce v odstavci 1.2 dodatku 1 přílohy 4.

Procento zatížení

Otáčky motoru

Volnoběh

Otáčky A

Otáčky B

Otáčky C

10

 

 

 

25

 

 

 

50

 

 

 

75

 

 

 

100

 

 

 

 

8.3.2   Zkouška ETC

Jestliže se motor nezkouší za netto podmínek, musí výrobce motoru předložit korekční vzorec k přepočítání změřeného výkonu nebo změřené práce cyklu podle odstavce 2 dodatku 2 přílohy 4 na netto výkon nebo práci cyklu pro celý provozní rozsah cyklu a tento vzorec musí schválit technická zkušebna.

PŘÍLOHA 1

Dodatek 1

VLASTNOSTI ČÁSTÍ VOZIDLA MAJÍCÍCH VZTAH K MOTORU

1.   Podtlak v systému sání při jmenovitých otáčkách

motoru a při zatížení 100 %: … kPa

2.   Protitlak ve výfukovém systému při jmenovitých otáčkách

motoru a při zatížení 100 %: … kPa

3.   Objem výfukového systému: … cm3

4.   Příkon pomocných zařízení potřebných k funkci motoru specifikovaný pro určité provozní podmínky v předpisu č. 24.

Zařízení

Příkon (kW) při různých otáčkách motoru

Volnoběh

Dolní otáčky

Horní otáčky

Otáčky A (16)

Otáčky B (16)

Otáčky C (16)

Referenční otáčky (17)

P(a)

Pomocná zařízení potřebná k provozu motoru

(odečte se od změřeného výkonu motoru),

viz. příloha 1 odst. 6.1.

 

 

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA 1

Dodatek 2

PODSTATNÉ VLASTNOSTI RODINY MOTORŮ

1.   SPOLEČNÉ PARAMETRY

1.1   Spalovací cyklus: …

1.2   Chladicí médium: …

1.3   Počet válců (18)

1.4   Zdvihový objem jednotlivého válce: …

1.5   Způsob plnění vzduchem: …

1.6   Druh/konstrukce spalovacího prostoru: …

1.7   Uspořádání ventilů a kanálů, rozměr a počet: …

1.8   Palivový systém: …

1.9   Systém zapalování (plynové motory): …

1.10   Další vybavení:

chlazení přeplňovacího vzduchu (18): …

recirkulace výfukových plynů (18): …

vstřik vody/emulze (18): …

přípusť vzduchu (18): …

1.11   Následné zpracování výfukových plynů (18): …

Důkaz o identickém poměru (nebo u základního motoru o nejnižším poměru):

kapacita systému/dodávka paliva na zdvih podle čísla (čísel) na diagramu: …

2.   SEZNAM RODINY MOTORŮ

Název rodiny vznětových motorů: …

2.1.1.   Specifikace motorů v této rodině:

 

 

 

 

 

Základní motor

Typ motoru

 

 

 

 

 

Počet válců

 

 

 

 

 

Jmenovité otáčky (min–1)

 

 

 

 

 

Dodávka paliva na zdvih(mm3)

 

 

 

 

 

Jmenovitý netto výkon (kW)

 

 

 

 

 

Otáčky maximálního točivéhomomentu (min–1)

 

 

 

 

 

Dodávka paliva na zdvih(mm3)

 

 

 

 

 

Maximální točivý moment(Nm)

 

 

 

 

 

Dolní volnoběžné otáčky(min–1)

 

 

 

 

 

Zdvihový objem

(v % základního motoru)

 

 

 

 

100

Název rodiny plynových motorů: …

2.2.1   Specifikace motorů v této rodině:

 

 

 

 

 

Základní motor

Typ motoru

 

 

 

 

 

Počet válců

 

 

 

 

 

Jmenovité otáčky (min–1)

 

 

 

 

 

Dodávka paliva na zdvih (mm3)

 

 

 

 

 

Jmenovitý netto výkon (kW)

 

 

 

 

 

Otáčky maximálního točivého momentu (min–1)

 

 

 

 

 

Dodávka paliva na zdvih (mm3)

 

 

 

 

 

Maximální točivý moment (Nm)

 

 

 

 

 

Dolní volnoběžné otáčky(min–1)

 

 

 

 

 

Zdvihový objem(v % základního motoru)

 

 

 

 

100

Časování zapalování

 

 

 

 

 

Průtok recirkulace výfukových plynů

 

 

 

 

 

Čerpadlo vzduchu ano/ne

 

 

 

 

 

Skutečný výtlak čerpadla vzduchu

 

 

 

 

 

PŘÍLOHA 1

Dodatek 3

PODSTATNÉ VLASTNOSTI TYPU MOTORU V RODINĚ MOTORŮ (19)

1.   POPIS MOTORU

1.1.   Výrobce: …

1.2   Kód motoru podle výrobce: …

1.3   Cyklus: čtyřdobý/dvoudobý (20)

Počet a uspořádání válců:

1.4.1.   Vrtání: … mm

1.4.2   Zdvih: … mm

1.4.3   Pořadí zapalování: …

1.5   Zdvihový objem motoru: … cm3

1.6   Objemový kompresní poměr (21): …

1.7.   Výkresy spalovacího prostoru a hlavy pístu: …

1.8   Nejmenší průřez sacích a výfukových kanálů: …cm2

1.9   Otáčky volnoběhu: … min–1

1.10   Maximální netto výkon: … kW při … min–1

1.11   Maximální přípustné otáčky motoru: … min–1

1.12   Maximální netto točivý moment: … Nm při … min–1

1.13   Systém spalování: vznětový/zážehový (20)

1.14   Palivo: motorová nafta/LPG/NG-H/NG-L/NG-HL/etanol (19)

Systém chlazení

Kapalinou

1.15.1.1   Druh kapaliny: …

1.15.1.2   Oběhové čerpadlo (čerpadla): ano/ne (20)

1.15.1.3.   Popřípadě vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy): …

1.15.1.4   Popřípadě převodový poměr (poměry) pohonu: …

Vzduchem

1.15.2.1   Ventilátor: ano/ne (20)

1.15.2.2.   Popřípadě vlastnosti nebo značka (značky) a typ (typy): …

1.15.2.3   Popřípadě převodový poměr (poměry) pohonu: …

Teplota přípustná podle výrobce

1.16.1   Chlazení kapalinou: maximální teplota na výstupu: … K

1.16.2   Chlazení vzduchem: referenční bod: …

Maximální teplota v referenčním bodě: … K

1.16.3   Popřípadě maximální teplota vzduchu ve výstupu mezichladiče sání: … K

1.16.4   Maximální teplota výfukových plynů ve výfukovém potrubí (potrubích) v blízkosti výstupní příruby (přírub) sběrného výfukového potrubí nebo přeplňovacího turbokompresoru (turbokompresorů): … K

1.16.5   Teplota paliva: minimální … K, maximální … K

u vznětových motorů ve vstupu do vstřikovacího čerpadla, u plynových motorů pracujících s NG v koncovém stupni regulátoru tlaku

1.16.6   Tlak paliva: minimální … kPa, maximální … kPa

v koncovém stupni regulátoru tlaku, jen u plynových motorů pracujících s NG

1.16.7   Teplota maziva: minimální … K, maximální … K

Přeplňování: ano/ne (20)

1.17.1   Značka: …

1.17.2   Typ: …

1.17.3   Popis systému (např. maximální přeplňovací tlak, popřípadě odlehčovací ventil): …

1.17.4   Mezichladič: ano/ne (20)

1.18   Systém sání

Maximální přípustný podtlak v sání při jmenovitých otáčkách motoru a při 100 % zatížení podle provozních podmínek stanovených v předpisu č. 24: … kPa

1.19   Výfukový systém

Maximální přípustný protitlak výfuku při jmenovitých otáčkách motoru a při 100 % zatížení podle provozních podmínek stanovených v předpisu č. 24: … kPa

Objem výfukového systému: … cm3

2.   OPATŘENÍ PROTI ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ

2.1   Zařízení pro recyklaci plynů z klikové skříně (popis a výkresy): …

Přídavná zařízení proti znečišťování (pokud existují a nejsou uvedena v jiných bodech): …

Katalyzátor: ano/ne (20)

2.2.1.1   Počet katalyzátorů a částí: …

2.2.1.2.   Rozměry, tvar a objem katalyzátoru (katalyzátorů): …

2.2.1.3   Druh katalytické činnosti: …

2.2.1.4   Celková náplň drahých kovů: …

2.2.1.5   Poměrná koncentrace: …

2.2.1.6   Nosič (struktura a materiál): …

2.2.1.7   Hustota komůrek: …

2.2.1.8   Druh pouzdra katalyzátoru (katalyzátorů): …

2.2.1.9.   Umístění katalyzátoru (katalyzátorů) a referenční vzdálenost ve výfukovém potrubí): …

Kyslíková sonda: ano/ne (20)

2.2.2.1   Typ: …

Přípusť vzduchu: ano/ne (20)

2.2.3.1   Druh (pulzující vzduch, vzduchové čerpadlo atd.): …

Recirkulace výfukových plynů: ano/ne (20)

2.2.4.1   Vlastnosti (průtok atd.): …

Filtr částic: ano/ne (20)

2.2.5.1   Rozměry, tvar a objem filtru částic: …

2.2.5.2   Druh a konstrukce filtru částic: …

2.2.5.3   Umístění (referenční vzdálenost ve výfukovém potrubí): …

2.2.5.4.   Postup nebo systém regenerace, popis a/nebo výkres: …

Ostatní systémy: ano/ne (20)

2.2.6.1   Popis a funkce: …

3.   DODÁVKA PALIVA

Vznětové motory

3.1.1   Podávací palivové čerpadlo

Tlak (21): … kPa nebo charakteristický diagram (20): …

Vstřikovací systém

Čerpadlo

3.1.2.1.1   Značka (značky): …

3.1.2.1.2   Typ (typy): …

3.1.2.1.3.   Dodávka paliva: … mm3  (21) na zdvih při otáčkách motoru … min–1 při plném vstřiku nebo charakteristický diagram (20)  (21): …

Uveďte použitou metodu: na motoru/na zkušebním stavu čerpadel (20)

Jestliže se použije regulace přeplňovacího tlaku, uvede se charakteristická dodávka paliva a přeplňovací tlak v závislosti na otáčkách motoru.

Předvstřik

3.1.2.1.4.1   Křivka předvstřiku (21): …

3.1.2.1.4.2   Statické časování vstřiku (21): …

Vstřikovací potrubí

3.1.2.2.1   Délka: … mm

3.1.2.2.2   Vnitřní průměr: … mm

Vstřikovač (vstřikovače)

3.1.2.3.1   Značka (značky): …

3.1.2.3.2   Typ (typy): …

3.1.2.3.3   „Otevírací tlak“: … kPa (21)

nebo charakteristický diagram (20)  (21): …

Regulátor otáček/výkonu

3.1.2.4.1   Značka (značky): …

3.1.2.4.2   Typ (typy): …

3.1.2.4.3   Otáčky, při kterých začíná omezení při plném zatížení: … min–1

3.1.2.4.4   Nejvyšší otáčky bez zatížení: … min–1

3.1.2.4.5   Otáčky volnoběhu: … min–1

Systém pro studený start

3.1.3.1   Značka (značky): …

3.1.3.2   Typ (typy): …

3.1.3.3   Popis: …

Pomocný startovací prostředek: …

3.1.3.4.1   Značka: …

3.1.3.4.2   Typ: …

Plynové motory

3.2.1   Palivo: zemní plyn/LPG (20)

Regulátor (regulátory) tlaku nebo odpařovač/regulátor (regulátory) tlaku (20)

3.2.2.1   Značka (značky): …

3.2.2.2   Typ(typy): …

3.2.2.3   Počet stupňů redukce tlaku: …

3.2.2.4   Tlak v koncovém stupni: minimální … kPa, maximální … kPa

3.2.2.5   Počet hlavních seřizovacích bodů: …

3.2.2.6   Počet seřizovacích bodů volnoběhu: …

3.2.2.7   Číslo homologace: …

Palivový systém: směšovací zařízení/přípusť plynu/vstřik kapaliny/přímý vstřik (20)

3.2.3.1   Regulace poměru ve směsi: …

3.2.3.2.   Popis systému a/nebo schéma a výkresy: …

3.2.3.3   Číslo homologace: …

Směšovací zařízení

3.2.4.1   Počet: …

3.2.4.2   Značka (značky): …

3.2.4.3   Typ (typy): …

3.2.4.4   Umístění: …

3.2.4.5   Možnosti seřizování: …

3.2.4.6   Číslo homologace: …

Vstřik do sacího potrubí

3.2.5.1   Vstřik: jednobodový/vícebodový (20)

3.2.5.2   Vstřik: trvalý/simultánně časovaný/sekvenčně časovaný (20)

Vstřikovací zařízení

3.2.5.3.1   Značka (značky): …

3.2.5.3.2   Typ (typy): …

3.2.5.3.3   Možnosti seřizování: …

3.2.5.3.4   Číslo homologace: …

Podávací čerpadlo (pokud je): …

3.2.5.4.1   Značka (značky): …

3.2.5.4.2   Typ (typy): …

3.2.5.4.3   Číslo homologace: …

Vstřikovač (vstřikovače): …

3.2.5.5.1   Značka (značky): …

3.2.5.5.2   Typ (typy): …

3.2.5.5.3   Číslo homologace: …

Přímý vstřik

Vstřikovací čerpadlo/regulátor tlaku (20)

3.2.6.1.1   Značka (značky): …

3.2.6.1.2   Typ (typy): …

3.2.6.1.3   Časování vstřiku: …

3.2.6.1.4   Číslo homologace: …

Vstřikovač (vstřikovače)

3.2.6.2.1   Značka (značky): …

3.2.6.2.2   Typ (typy): …

3.2.6.2.3.   Otevírací tlak nebo charakteristický diagram (21): …

3.2.6.2.4   Číslo homologace: …

Elektronické řídicí zařízení (ECU)

3.2.7.1   Značka (značky): …

3.2.7.2   Typ (typy): …

3.2.7.3   Možnosti seřizování: …

Zařízení specifické pro zemní plyn

Varianta 1 (jen u schvalování motorů pro několik specifických složení paliva)

3.2.8.1.1   Složení paliva:

metan (CH4):

základní: … % mol

min. … % mol

max. … % mol

etan (C2H6):

základní: … % mol

min. … % mol

max. … % mol

propan (C3H8):

základní: … % mol

min. … % mol

max. … % mol

butan (C4H10):

základní: … % mol

min. … % mol

max. … % mol

C5/C5+:

základní: … % mol

min. … % mol

max. … % mol

kyslík (O2):

základní: … % mol

min. … % mol

max. … % mol

inertní plyny (N2, He atd.)

základní: … % mol

min. … % mol

max. … % mol

Vstřikovač (vstřikovače)

3.2.8.1.2.1   Značka (značky): …

3.2.8.1.2.2   Typ (typy): …

3.2.8.1.3   Popřípadě jiné

3.2.8.2   Varianta 2 (jen u schvalování pro několik specifických složení paliva)

4.   ČASOVÁNÍ VENTILŮ

4.1   Maximální zdvih ventilů a úhly otevření a zavření vzhledem k úvratím nebo rovnocenné údaje: …

4.2   Referenční hodnoty a/nebo rozsahy seřízení (20): …

5.   SYSTÉM ZAPALOVÁNÍ (JEN U ZÁŽEHOVÝCH MOTORŮ)

5.1   Druh systému zapalování: společná cívka a svíčky/jednotlivá cívka a svíčky/cívka na svíčce/jiné (specifikujte) (20)

Řídicí zařízení zapalování

5.2.1   Značka (značky): …

5.2.2   Typ (typy): …

5.3.   Křivka předstihu zapalování/charakteristické pole předstihu zapalování (20): …

5.4   Časování zážehu (21): … stupňů před horní úvratí při otáčkách … min–1 a při absolutním tlaku v sacím potrubí … kPa

Zapalovací svíčky

5.5.1   Značka (značky): …

5.5.2   Typ (typy): …

5.5.3   Nastavení mezery: … mm

Zapalovací cívka (cívky)

5.6.1   Značka (značky): …

5.6.2   Typ (typy): …

PŘÍLOHA 2A

Image

Image

PŘÍLOHA 2B

Image

Image

PŘÍLOHA 3

USPOŘÁDÁNÍ HOMOLOGAČNÍCH ZNAČEK

(viz. odstavec 4.6 tohoto předpisu)

HOMOLOGACE „I“ (Řádek A)

(Viz. odstavec 4.6.3 tohoto předpisu)

Vzor A

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku A a pracující s motorovou naftou nebo zkapalněným ropným plynem (LPG).

Image

Vzor B

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku A a pracující se zemním plynem (NG). Znak připojený za kružnici, v které je označení státu, jenž udělil homologaci, udává určenou skupinu paliva stanovenou podle odstavce 4.6.3.1 tohoto předpisu.

Image

Výše uvedené homologační značky, kterými je opatřen motor/vozidlo, udávají, že tento typ motoru/vozidla byl homologován ve Spojeném království (E11) podle předpisu č. 49 a pod homologačním číslem 042439. Tato homologační značka udává, že homologace byla udělena podle požadavků předpisu č. 49 ve znění série změn 04 a byly splněny příslušné mezní hodnoty stanovené v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

HOMOLOGACE „II“ (Řádek B1)

(Viz. odstavec 4.6.3 tohoto předpisu)

Vzor C

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku B1 a pracující s motorovou naftou nebo zkapalněným ropným plynem (LPG).

Image

Vzor D

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku B1 a pracující se zemním plynem (NG). Znak připojený za kružnici, v které je označení státu, jenž udělil homologaci, udává určenou skupinu paliva stanovenou podle odstavce 4.6.3.1 tohoto předpisu.

Image

Výše uvedená homologační značka, kterou je opatřen motor/vozidlo, udává, že tento typ motoru/vozidla byl homologován ve Spojeném království (E11) podle předpisu č. 49 a pod homologačním číslem 042 439. Tato homologační značka udává, že homologace byla udělena podle požadavků předpisu č. 49 ve znění série změn 04 a byly splněny příslušné mezní hodnoty stanovené v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

HOMOLOGACE „III“ (Řádek B2)

(Viz. odstavec 4.6.3 tohoto předpisu)

Vzor E

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku B2 a pracující s motorovou naftou nebo zkapalněným ropným plynem (LPG).

Image

Vzor F

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku B2 a pracující se zemní plynem (NG). Znak připojený za kružnici, v které je označení státu, jenž udělil homologaci, udává určenou skupinu paliva stanovenou podle odstavce 4.6.3.1 tohoto předpisu.

Image

Výše uvedená homologační značka, kterou je opatřen motor/vozidlo, udává, že tento typ motoru/vozidla byl homologován ve Spojeném království (E11) podle předpisu č. 49 a pod homologačním číslem 042 439. Tato homologační značka udává, že homologace byla udělena podle požadavků předpisu č. 49 ve znění série změn 04 a byly splněny příslušné mezní hodnoty stanovené v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

HOMOLOGACE „IV“ (Řádek C)

(Viz. odstavec 4.6.3 tohoto předpisu)

Vzor G

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku C a pracující s motorovou naftou nebo zkapalněným ropným plynem (LPG).

Image

Vzor H

Motory homologované podle mezních hodnot emisí uvedených v řádku C a pracující se zemním plynem (NG). Znak připojený za kružnici, v které je označení státu, jenž udělil homologaci, udává určenou skupinu paliva stanovenou podle odstavce 4.6.3.1 tohoto předpisu.

Image

Výše uvedená homologační značka, kterou je opatřen motor/vozidlo, udává, že tento typ motoru/vozidla byl homologován ve Spojeném království (E11) podle předpisu č. 49 a pod homologačním číslem 042 439. Tato homologační značka udává, že homologace byla udělena podle požadavků předpisu č. 49 ve znění série změn 04 a byly splněny příslušné mezní hodnoty stanovené v odstavci 5.2.1 tohoto předpisu.

MOTOR/VOZIDLO HOMOLOGOVANÉ PODLE JEDNOHO NEBO VÍCE PŘEDPISŮ

(Viz. odstavec 4.7 tohoto předpisu)

Vzor I

Image

Výše uvedená homologační značka, kterou je opatřen motor/vozidlo, udává, že tento typ motoru/vozidla byl homologován ve Spojeném království (E11) podle předpisu č. 49 (úroveň emisí IV) a podle předpisu č. 24 (22). První dvě číslice homologačních čísel udávají, že v době udělení příslušných homologací předpis č. 49 zahrnoval sérii změn 04 a předpis č. 24 sérii změn 03

PŘÍLOHA 4

POSTUP ZKOUŠKY

1.   ÚVOD

Tato příloha popisuje způsoby stanovení emisí plynných znečišťujících látek, znečišťujících částic a kouře z motoru, který se bude zkoušet. Jsou popsány tři zkušební cykly, které se použijí podle ustanovení odstavce 6.2 tohoto předpisu:

1.1.1   ESC, který se skládá z 13 režimů ustáleného stavu,

1.1.2   ELR, který se skládá ze sledu stupňů neustáleného zatížení při různých otáčkách a tyto stupně jsou nedílnou součástí postupu zkoušky a provádějí se postupně za sebou,

1.1.3   ETC, který se skládá z neustálených, každou sekundu se střídajících režimů.

1.2   Ke zkoušce se motor namontuje na zkušební stav a připojí se k dynamometru.

1.3   Princip měření

Emise znečišťujících látek z výfuku motoru, které se měří, obsahují plynné složky (oxid uhelnatý, celkové uhlovodíky u vznětových motorů jen při zkoušce ESC; uhlovodíky jiné než metan u vznětových a plynových motorů jen při zkoušce ETC; metan u plynových motorů jen při zkoušce ETC a oxidy dusíku), částice (jen u vznětových motorů, u plynových motorů pouze ve stupni C) a kouř (u vznětových motorů jen při zkoušce ELR). Kromě toho se oxid uhličitý často používá jako indikační plyn ke stanovení poměru ředění u systémů s ředěním části toku a u systémů s ředěním plného toku. Podle osvědčené technické praxe se doporučuje, aby se obecně měřil oxid uhličitý jako výborný prostředek k rozpoznání problémů měření v průběhu zkoušky.

1.3.1   Zkouška ESC

V průběhu předepsaného sledu provozních stavů zahřátého motoru se kontinuálně analyzují emise z výfuku na vzorku surových výfukových plynů. Zkušební cyklus se skládá z většího počtu režimů otáček a výkonu, které odpovídají typickému provoznímu rozsahu vznětových motorů. V průběhu každého režimu se měří koncentrace všech plynných znečišťujících látek, průtok výfukových plynů a výkon a změřené hodnoty se zváží. Vzorek částic se zředí stabilizovaným okolním vzduchem. V průběhu celého postupu zkoušky se odebere jeden vzorek a zachytí se na vhodných filtrech. Pro každou znečišťující látku se vypočtou gramy emitované na kilowatthodinu (kWh), jak je popsáno v dodatku 1 k této příloze. Kromě toho se změří NOx ve třech zkušebních bodech v oblasti kontroly, které vybere technická zkušebna (23), a změřené hodnoty se porovnají s hodnotami vypočtenými z režimů zkušebního cyklu, které zahrnují vybrané zkušební body. Kontrolou NOx se zajišťuje účinnost zařízení motoru k omezení emisí v typickém provozním rozsahu motoru.

1.3.2   Zkouška ELR

V průběhu předepsané zatěžovací zkoušky se určuje kouř zahřátého motoru opacimetrem. Zkouška se skládá ze zatěžování motoru při konstantních otáčkách z 10 % na 100 % zatížení, a to při třech různých otáčkách motoru. Kromě toho se provede čtvrtý zatěžovací stupeň vybraný technickou zkušebnou (23) a hodnota se porovná s hodnotami předcházejících zatěžovacích stupňů. Nejvyšší hodnota kouře se určí průměrovacím algoritmem, jak je popsáno v dodatku 1 k této příloze.

1.3.3   Zkouška ETC

S motorem zahřátým na provozní teplotu se v průběhu předepsaného neustáleného cyklu, který vystihuje s velmi dobrou přibližností silniční jízdní režimy specifické pro motory velkého výkonu instalované v nákladních automobilech a autobusech, analyzují výše uvedené znečišťující látky po zředění celkového množství výfukových plynů stabilizovaným okolním vzduchem. S použitím signálů zpětné vazby pro točivý moment a otáčky motoru přicházejících z dynamometru se integruje výkon v čase trvání cyklu a výsledkem je práce vykonaná motorem za cyklus. Koncentrace NOx a HC za cyklus se určí integrací signálu analyzátoru. Koncentrace CO, CO2 a NMHC se může určit integrací signálu analyzátoru nebo odběrem vzorku do vaku. Pokud jde o částice, zachytí se proporcionální vzorek na vhodných filtrech. K výpočtu hodnot hmotnosti emisí znečišťujících látek se určí průtok zředěných výfukových plynů za cyklus. Z hodnot hmotnosti emisí ve vztahu k práci motoru se určí gramy každé znečišťující látky emitované na kilowatthodinu (kWh), jak je popsáno v dodatku 2 k této příloze.

2.   PODMÍNKY ZKOUŠEK

2.1   Podmínky zkoušky motoru

2.1.1   Změří se absolutní teplota Ta v sání vzduchu pro motor vyjádřená v kelvinech a suchý atmosférický tlak ps vyjádřený v kPa a podle následujících ustanovení se určí parametr F:

a)

pro vznětové motory:

Motory s atmosférickým sáním a motory mechanicky přeplňované:

Formula

Motory přeplňované turbokompresorem s chlazením nasávaného vzduchu nebo bez tohoto chlazení:

Formula

b)

pro plynové motory:

Formula

2.1.2   Platnost zkoušky

Aby byla zkouška uznána za platnou, musí být parametr F takový, aby:

0,96 ≤ F ≤ 1,06

2.2   Motory s chlazením přeplňovacího vzduchu

Musí se zaznamenávat teplota přeplňovacího vzduchu, která se smí lišit při otáčkách deklarovaného maximálního výkonu a při plném zatížení o ± 5 K od maximální teploty přeplňovacího vzduchu uvedené v odstavci 1.16.3 dodatku 1 přílohy 1. Teplota chladicího média musí být nejméně 293 K (20 °C).

Jestliže se použije systém ve zkušebně nebo vnější dmychadlo, smí se teplota přeplňovacího vzduchu lišit o ± 5 K od maximální teploty přeplňovacího vzduchu uvedené v odstavci 1.16.3 přílohy 1 při otáčkách deklarovaného maximálního výkonu a při plném zatížení. Nastavení chladiče přeplňovacího vzduchu, kterým se splňují výše uvedené podmínky, se musí použít pro celý zkušební cyklus.

2.3   Systém sání motoru

Musí se použít systém sání motoru, který má vstupní odpor vzduchu lišící se nejvýše o ± 100 Pa od horní hranice u motoru pracujícího při otáčkách maximálního deklarovaného výkonu a s plným zatížením.

2.4   Výfukový systém motoru

Musí se použít výfukový systém, který má protitlak ve výfuku lišící se nejvýše o ±1 000 Pa od horní hranice u motoru pracujícího při otáčkách maximálního deklarovaného výkonu a s plným zatížením a který má objem nelišící se o více než ±40 % od objemu specifikovaného výrobcem. Může se použít systém zkušebny, pokud reprodukuje skutečné provozní podmínky motoru. Výfukový systém musí splňovat požadavky pro odběr vzorků výfukového plynu stanovené v odstavci 3.4 dodatku 4 přílohy 4 a v odstavci 2.2.1 dodatku 6 přílohy 4, EP.

Jestliže je motor vybaven zařízením k následnému zpracování výfukových plynů, musí mít výfuková trubka stejný průměr, jako se používá v praxi, v místě vzdáleném proti směru proudění o nejméně 4 průměry trubky od vstupu v začátku expanzní části, která obsahuje zařízení k následnému zpracování výfukových plynů. Vzdálenost mezi přírubou sběrného výfukového potrubí nebo výstupem z turbokompresoru a zařízením k následnému zpracování výfukových plynů musí být stejná jako v uspořádání na vozidle nebo musí mít hodnotu uvedenou výrobcem. Protitlak ve výfuku, popřípadě odpor, musí splňovat stejná kritéria, jak je uvedeno výše, a mohou být seřízeny ventilem. Nádrž obsahující zařízení k následnému zpracování výfukových plynů se může vyjmout pro orientační zkoušky a pro mapování vlastností motoru a nahradit rovnocennou nádrží s neaktivním nosičem katalyzátoru.

2.5   Systém chlazení

Musí se použít systém chlazení motoru s dostatečnou kapacitou k udržení běžných pracovních teplot motoru předepsaných výrobcem.

2.6   Mazací olej

Údaje mazacího oleje použitého při zkoušce musí být zapsány a předloženy zároveň s výsledky zkoušky podle odstavce 7.1 přílohy 1.

2.7   Palivo

Musí se použít referenční palivo stanovené v přílohách 5, 6 nebo 7.

Teplotu paliva a měřicí bod vymezí výrobce v rámci mezních hodnot stanovených v odstavci 1.16.5 přílohy 1. Teplota paliva nesmí být nižší než 306 K (33 °C). Jestliže není určena, musí mít na vstupu systému dodávky paliva hodnotu 311 K ± 5 K (38 °C ± 5 °C).

U motorů pracujících s NG a LPG musí být teplota paliva a měřicí bod v rozmezí mezních hodnot stanovených v odstavci 1.16.5 přílohy 1 nebo u motorů, které nejsou základními motory, v odstavci 1.16.5 dodatku 3 přílohy 1.

2.8   Zkouška zařízení k následnému zpracování výfukových plynů

Jestliže je motor vybaven zařízením k následnému zpracování výfukových plynů, musí být emise změřené za zkušební cyklus (cykly) reprezentativní pro emise ve skutečném provozu. Jestliže toho nelze dosáhnout v jednom zkušebním cyklu (např. u filtrů částic s periodickou regenerací), provede se více zkušebních cyklů a z výsledků zkoušek se určí průměr a/nebo se výsledky zváží. Přesný postup se dohodne mezi výrobcem motoru a technickou zkušebnou na základě osvědčeného technického úsudku.

PŘÍLOHA 4

Dodatek 1

ZKUŠEBNÍ CYKLY ESC A ELR

1.   SEŘÍZENÍ MOTORU A DYNAMOMETRU

1.1   Určení otáček motoru A, B a C

Otáčky motoru A, B a C udá výrobce podle těchto ustanovení:

Horní otáčky nhi se určí výpočtem 70 % deklarovaného maximálního netto výkonu P(n), jak je stanoveno v odstavci 8.2 dodatku 1 přílohy 1. Nejvyšší otáčky, při kterých má motor tuto hodnotu výkonu na křivce výkonu, jsou otáčky nhi.

Dolní otáčky nlo se určí výpočtem 50 % deklarovaného maximálního netto výkonu P(n), jak je stanoveno v odstavci 8.2 dodatku 1 přílohy 1. Nejnižší otáčky, při kterých má motor tuto hodnotu výkonu na křivce výkonu, jsou otáčky nlo.

Otáčky motoru A, B a C se vypočtou takto:

Otáčky A

=

nlo + 25 % (nhi – nlo)

Otáčky B

=

nlo + 50 % (nhi – nlo)

Otáčky C

=

nlo + 75 % (nhi – nlo)

Otáčky motoru A, B a C lze ověřit jednou z následujících metod:

a)

V průběhu homologace výkonu motoru podle předpisu č. 24 se měří v doplňkových zkušebních bodech, aby se zajistilo přesné určení nhi a nlo. Maximální výkon, nhi a nlo, se určí z křivky výkonu a otáčky motoru A, B a C se vypočtou podle výše uvedených ustanovení.

b)

Zmapují se vlastnosti motoru podél křivky plného zatížení z nejvyšších otáček bez zatížení do volnoběžných otáček, přičemž se použije nejméně 5 měřicích bodů na interval 1 000 min–1 a měřicích bodů v rozmezí ± 50 min–1 otáček deklarovaného maximálního výkonu. Maximální výkon, nhi a nlo, se určí z této mapovací křivky vlastností a otáčky motoru A, B a C se vypočtou podle výše uvedených ustanovení.

Jestliže změřené otáčky motoru A, B a C jsou v rozmezí ± 3 % otáček motoru deklarovaných výrobcem, použijí se pro zkoušku emisí deklarované otáčky motoru. Jestliže kterékoli otáčky motoru překračují tuto mezní odchylku, použijí se pro zkoušku emisí změřené otáčky motoru.

1.2   Určení seřízení dynamometru

Křivka točivého momentu při plném zatížení se určí experimentálně, aby se mohly vypočítat hodnoty točivého momentu pro vymezené zkušební režimy za netto podmínek, které jsou uvedeny v odstavci 8.2 dodatku 1 přílohy 1. Popřípadě se vezme v úvahu příkon zařízení poháněných motorem. Seřízení dynamometru pro každý zkušební režim vyjma volnoběhu se vypočte podle vzorce:

Formula

jestliže se zkouší za netto podmínek,

Formula

jestliže se nezkouší za netto podmínek,

kde:

s

=

seřízení dynamometru, kW

P(n)

=

netto výkon motoru podle odstavce 8.2 dodatku 1 přílohy 1, kW,

L

=

procento zatížení podle odstavce 2.7.1,

P(a)

=

příkon pomocných zařízení, která se namontují podle odstavce 6.1 dodatku 1 k příloze 1,

P(b)

=

příkon pomocných zařízení, která se odmontují podle odstavce 6.2 dodatku 1 k příloze 1.

2.   PROVEDENÍ ZKOUŠKY ESC

Na žádost výrobce se může provést před měřicím cyklem orientační zkouška ke stabilizování motoru a výfukového systému.

2.1   Příprava odběrných filtrů

Nejméně jednu hodinu před zkouškou se vloží každý filtr (dvojice filtrů) do uzavřené, ale neutěsněné Petriho misky a umístí se do vážicí komory ke stabilizaci. Na konci periody stabilizace se každý filtr (dvojice filtrů) zváží a zaznamená se vlastní hmotnost filtrů. Filtr (dvojice filtrů) se pak uloží do Petriho misky, která se uzavře, nebo do utěsněného držáku filtru až do doby, kdy bude potřebný ke zkoušce. Jestliže se filtr (dvojice filtrů) nepoužije během osmi hodin od jeho vyjmutí z vážicí komory, musí se stabilizovat a znovu zvážit před použitím.

2.2   Instalace měřicího zařízení

Přístroje a odběrné sondy se instalují, jak je požadováno. Použije-li se k ředění výfukových plynů systém s ředěním plného toku, připojí se k systému výfuková trubka.

2.3   Startování ředicího systému a motoru

Ředicí systém a motor se nastartují a zahřívají se, až se všechny teploty a tlaky stabilizují při maximálním výkonu podle doporučení výrobce a osvědčené technické praxe.

2.4   Startování odběrného systému částic

Systém pro odběr částic se nastartuje a nechá se běžet s obtokem. Hladina částic pozadí ředicího vzduchu se může určit vedením ředicího vzduchu filtry částic. Jestliže se používá filtrovaný ředicí vzduch, může se provést jedno měření před zkouškou nebo po zkoušce. Jestliže ředicí vzduch není filtrován, mohou se provést měření na začátku a na konci cyklu a vypočítat průměrná hodnota.

2.5   Nastavení ředicího poměru

Ředicí vzduch se musí nastavit tak, aby teplota zředěných výfukových plynů měřená bezprostředně před primárním filtrem nepřekročila 325 K (52 °C) při kterémkoli režimu. Ředicí poměr (q) nesmí být menší než 4.

U systémů, které používají měření koncentrace CO2 nebo NOx k regulaci ředicího poměru, se musí měřit obsah CO2 nebo NOx v ředicím vzduchu na začátku a na konci každé zkoušky. Výsledky měření koncentrace CO2 nebo NOx v ředicím vzduchu před zkouškou a po ní se smějí lišit nejvíce o 100 ppm u prvního plynu a o 5 ppm u druhého plynu.

2.6   Kontrola analyzátorů

Analyzátory emisí se nastaví na nulu a jejich měřicí rozsah se kalibruje.

2.7   Zkušební cyklus

2.7.1   Se zkoušeným motorem se provede následující třináctirežimový cyklus na dynamometru:

Číslo režimu

Otáčky motoru

Procento zatížení

Váhový faktor

Trvání režimu

1

volnoběžné

0,15

4 minuty

2

A

100

0,08

2 minuty

3

B

50

0,10

2 minuty

4

B

75

0,10

2 minuty

5

A

50

0,05

2 minuty

6

A

75

0,05

2 minuty

7

A

25

0,05

2 minuty

8

B

100

0,09

2 minuty

9

B

25

0,10

2 minuty

10

C

100

0,08

2 minuty

11

C

25

0,05

2 minuty

12

C

75

0,05

2 minuty

13

C

50

0,05

2 minuty

2.7.2   Postup zkoušky

Zahájí se postup zkoušky. Zkouška se provede v pořadí čísel režimů, jak je stanoveno v odstavci 2.7.1.

Motor musí pracovat v každém režimu po předepsanou dobu, přičemž se mění otáčky a zatížení v prvních 20 sekundách. Uvedené otáčky se musí udržovat v rozmezí ± 50 min–1 a uvedený točivý moment se musí udržovat v rozmezí ± 2 % maximálního točivého momentu při zkušebních otáčkách.

Na žádost výrobce se může postup zkoušky opakovat v počtu dostatečném k zachycení většího množství částic na filtru. Výrobce musí předložit podrobný popis postupů vyhodnocování měřených hodnot a výpočtů. Plynné emise se určují jen při prvním cyklu.

2.7.3   Odezva analyzátoru

Výstup analyzátorů se zapisuje zapisovačem nebo se zaznamenává odpovídajícím systémem záznamu dat v průběhu zkušebního cyklu, kdy výfukový plyn prochází analyzátory.

2.7.4   Odběr vzorku částic

Pro celý postup zkoušky se použije jedna dvojice filtrů (primární a koncový filtr, viz. dodatek 4 přílohy 4). Váhové faktory pro jednotlivé režimy vymezené v postupu zkušebního cyklu se musí uvažovat tak, že se v každém jednotlivém režimu cyklu odebere vzorek úměrný hmotnostnímu průtoku výfukových plynů. Toho lze dosáhnout tím, že se seřídí průtok vzorku, doba odběru a/nebo ředicí poměr tak, aby se splnilo kritérium efektivních váhových faktorů podle odstavce 5.6.

Doba odběru na jeden režim musí být nejméně 4 sekundy na váhový faktor 0,01. Odběr se musí provést v každém režimu co nejpozději. Odběr vzorku částic musí skončit nejdříve 5 sekund před koncem každého režimu.

2.7.5   Podmínky motoru

Během každého režimu se zaznamenávají otáčky a zatížení motoru, teplota a podtlak nasávaného vzduchu, teplota a protitlak ve výfuku, průtok paliva a průtok nasávaného vzduchu nebo výfukového plynu, teplota přeplňovacího vzduchu, teplota paliva a vlhkost, přičemž po dobu odběru částic, avšak v každém případě během poslední minuty každého režimu, musí být splněny požadavky na otáčky a zatížení (viz. odstavec 2.7.2).

Musí se zaznamenávat všechna doplňková data potřebná k výpočtu (viz. odstavce 4 a 5).

2.7.6   Ověření emisí NOx v kontrolní oblasti

Ověření emisí NOx v kontrolní oblasti se provede bezprostředně po ukončení režimu 13. Před začátkem měření se motor stabilizuje v režimu 13 po dobu tří minut. V různých zkušebních bodech se provedou tři měření v oblasti kontroly, které vybere technická zkušebna (24). Každé měření trvá 2 minuty.

Postup měření je totožný s měřením NOx při třináctirežimovém cyklu a provede se podle odstavců 2.7.3, 2.7.5 a 4.1 tohoto dodatku a podle odstavce 3 dodatku 4 přílohy 4.

Výpočet se provede podle odstavce 4.

2.7.7   Nové ověření analyzátorů

Po zkoušce emisí se k novému ověření analyzátorů použije nulovací plyn a tentýž kalibrační plyn rozpětí. Ověření se považuje za vyhovující, jestliže je rozdíl mezi výsledkem před zkouškou a po zkoušce menší než 2 % hodnoty kalibračního plynu rozpětí.

3.   PROVEDENÍ ZKOUŠKY ELR

3.1   Instalace měřicího zařízení

Opacimetr a popřípadě odběrné sondy se musí instalovat za tlumičem výfuku nebo za každým zařízením k následnému zpracování výfukových plynů, pokud je namontováno, podle obecných postupů instalace uvedených výrobcem přístroje. Kromě toho se musí splnit požadavky oddílu 10 normy ISO 11614 v případech, na které se tyto požadavky vztahují.

Před provedením každé kontroly nuly a koncového údaje stupnice se opacimetr zahřeje a stabilizuje podle doporučení výrobce přístroje. Jestliže je opacimetr vybaven systémem k proplachování vzduchem, aby se zabránilo znečišťování optiky přístroje, musí se tento systém také aktivovat a seřídit podle doporučení výrobce.

3.2   Ověření opacimetru

Ověření nuly a koncového údaje stupnice se provede v režimu čtení údajů opacimetru, protože stupnice opacity má dva přesně definované body kalibrace, a to opacitu 0 % a opacitu 100 %. Koeficient absorpce světla se správně vypočte na základě změřené opacity a hodnoty LA udané výrobcem opacimetru, když se přístroj znovu seřídí na režim čtení údajů k pro zkoušku.

Bez blokování světelného paprsku opacimetru se nastaví údaj opacity na 0,0 % ± 1,0 %. Při blokování dráhy světla ke snímači se nastaví údaj opacity na 100,0 % ± 1,0 %.

3.3   Zkušební cyklus

3.3.1   Stabilizování motoru

Motor a systém se zahřejí odběrem maximálního výkonu tak, aby se stabilizovaly parametry motoru podle doporučení výrobce. Fáze stabilizace také ochrání vlastní měření před vlivem úsad ve výfukovém systému pocházejících z předchozí zkoušky.

Když je motor stabilizován, zahájí se cyklus v rozmezí 20 ±2 s po fázi stabilizace. Na žádost výrobce je možné provést orientační zkoušku pro doplňkovou stabilizaci před měřicím cyklem.

3.3.2   Postup zkoušky

Zkouška se skládá ze sledu tří stupňů zatížení při každé ze tří hodnot otáček motoru A (cyklus 1), B (cyklus 2) a C (cyklus 3) určených podle odstavce 1.1 přílohy 4, po nichž následuje cyklus 4 při otáčkách, které jsou v kontrolní oblasti, a se zatížením mezi 10 % a 100 % vybraným technickou zkušebnou (24). Při běhu zkoušeného motoru na dynamometru se musí dodržet následující postup zkoušky znázorněný na obrázku 3.

Image

a)

Motor musí běžet s otáčkami A a se zatížením 10 % po dobu 20 ± 2 s. Uvedené otáčky se musí dodržovat v rozmezí ± 20 min–1 a uvedený točivý moment v rozmezí ± 2 % maximálního točivého momentu při otáčkách zkoušky.

b)

Na konci předcházejícího úseku se ovládací páka otáček uvede rychle do zcela otevřené polohy a tam se udržuje po dobu 10 ±1 s. Dynamometr musí působit zatížením potřebným k tomu, aby otáčky motoru kolísaly nejvýše o ± 150 min–1 během prvních 3 s a nejvýše o ± 20 min–1 v průběhu zbývajících částí úseku.

c)

Postup popsaný pod písmeny a) a b) se opakuje dvakrát.

d)

Po ukončení třetího stupně zatížení se v průběhu 20 ± 2 s motor seřídí na otáčky B a na zatížení 10 %.

e)

Postup a) až c) se provede s motorem běžícím s otáčkami B.

f)

Po ukončení třetího stupně zatížení se v průběhu 20 ± 2 s motor seřídí na otáčky C a na zatížení 10 %.

g)

Postup a) až c) se provede s motorem běžícím s otáčkami C.

h)

Po ukončení třetího stupně zatížení se v průběhu 20 ± 2 s motor seřídí na zvolené otáčky a na jakékoli zatížení překračující 10 %.

(i)

Postup a) až c) se provede s motorem běžícím se zvolenými otáčkami.

3.4   Kontrola správnosti cyklu

Relativní směrodatné odchylky středních hodnot kouře při každé stanovené hodnotě otáček zkoušky (SVA, SVB, SVC vypočtených podle odstavce 6.3.3 tohoto dodatku ze tří za sebou následujících stupňů zatížení při každé hodnotě otáček zkoušky) musí být nižší než 15 % střední hodnoty nebo nižší než 10 % mezní hodnoty uvedené v tabulce 1 tohoto předpisu, podle toho, která je větší. Jestliže je rozdíl větší, musí se postup opakovat tak dlouho, až tři za sebou následující stupně zatížení budou splňovat kritéria kontroly správnosti.

3.5   Nové ověření opacimetru

Hodnota posunu nuly opacimetru po zkoušce nesmí překročit ± 5,0 % mezní hodnoty uvedené v tabulce 1 tohoto předpisu.

4.   VÝPOČET PLYNNÝCH EMISÍ

4.1   Vyhodnocení změřených hodnot

K vyhodnocení plynných emisí se pro každý režim určí střední hodnota ze záznamu údajů posledních 30 sekund režimu a střední koncentrace (conc) HC, CO a NOx v průběhu každého režimu se určí ze středních hodnot záznamů údajů a příslušných kalibračních údajů. Může se použít jiný způsob záznamu, jestliže zajistí rovnocenný sběr dat.

Při ověřování NOx v kontrolní oblasti platí výše uvedené požadavky jen pro NOx.

Průtok výfukového plynu GEXHW, nebo pokud se zvolí průtok zředěného výfukového plynu GTOTW, se určí podle odstavce 2.3 dodatku 4 přílohy 4.

4.2   Korekce suchého/vlhkého stavu

Jestliže se již neměří na vlhkém základě, převede se změřená koncentrace na vlhký základ podle těchto vzorců:

conc(vlhká) = KW × conc(suchá)

Pro surový výfukový plyn:

Formula

a

Formula

Pro ředěný výfukový plyn:

Formula

nebo

Formula

Pro ředicí vzduch:

Pro nasávaný vzduch:

(jestliže je jiný než ředicí vzduch)

KW,d = 1 – KW1

KW,a = 1 – KW2

Formula

Formula

Formula

Formula

kde:

Ha, Hd

=

g vody v 1 kg suchého vzduchu

Rd, Ra

=

relativní vlhkost ředicího/nasávaného vzduchu, %

pd, pa

=

tlak nasycených par v ředicím/nasávaném vzduchu, kPa

pB

=

celkový barometrický tlak, kPa

4.3   Korekce vlhkosti a teploty u NOx

Protože emise NOx jsou závislé na vlastnostech okolního vzduchu, musí se koncentrace NOx korigovat okolní teplotou a vlhkostí faktory podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

A

=

0,309 GFUEL/GAIRD – 0,0266

B

=

–0,209 GFUEL/GAIRD + 0,00954

Ta

=

teplota vzduchu, K

Ha

=

vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na 1 kg suchého vzduchu

Formula

Ra

=

relativní vlhkost nasávaného vzduchu, %

ρa

=

tlak nasycených par v nasávaném vzduchu, kPa

ρB

=

celkový barometrický tlak, kPa

4.4   Výpočet hmotnostních průtoků emisí

Hmotnostní průtoky emisí (g/h) pro každý režim se vypočtou následujícím způsobem, přičemž se předpokládá, že hustota výfukového plynu je 1,293 kg/m3 při 273 K (0 °C) a 101,3 kPa:

1)

=

NOx mass

=

0,001587 × NOx conc × KH,D × GEXHW

2)

=

COmass

=

0,000966 × COconc × GEXHW

3)

=

HCmass

=

0,000479 × HCconc × GEXHW

kde NOx conc, COconc, HCconc  (25) jsou střední koncentrace (ppm) v surovém výfukovém plynu určené podle odstavce 4.1.

Pokud jsou plynné emise volitelně určeny systémem s ředěním plného toku, použijí se tyto vzorce:

1)

=

NOx mass

=

0,001587 × NOx conc × KH,D × GTOTW

2)

=

COmass

=

0,000966 × COconc × GTOTW

3)

=

HCmass

=

0,000479 × HCconc × GTOTW

kde NOx conc, COconc, HCconc  (25) jsou střední koncentrace (ppm) korigované pozadím ve zředěném výfukovém plynu pro každý režim podle odstavce 4.3.1.1 dodatku 2 přílohy 4.

4.5   Výpočet specifických emisí

Emise (g/kWh) se vypočtou pro všechny jednotlivé složky tímto způsobem:

Formula

Formula

Formula

Při výše uvedeném výpočtu se použily váhové faktory (WF) podle odstavce 2.7.1.

4.6   Výpočet hodnot kontrolní oblasti

Pro tři kontrolní body vybrané podle odstavce 2.7.6 se emise NOx změří a vypočtou podle odstavce 4.6.1 a také určí interpolací z režimů zkušebního cyklu, které jsou nejblíže k příslušnému kontrolnímu odstavce podle odstavce 4.6.2. Měřené hodnoty se pak porovnají s interpolovanými hodnotami podle odstavce 4.6.3.

4.6.1   Výpočet specifických emisí

Emise NOx pro každý z kontrolních bodů Z se vypočtou takto:

NOx mass,Z

=

0,001587 × NOx conc,Z × KH,D × GEXHW

NOx,Z

=

NOx mass,Z / P(n)Z

4.6.2   Určení hodnoty emisí ze zkušebního cyklu

Emise NOx pro každý z kontrolních bodů se interpoluje ze čtyř nejbližších režimů zkušebního cyklu, které obklopují vybraný kontrolní bod Z, jak je znázorněno na obrázku 4. Pro tyto režimy (R, S, T, U) platí tyto definice:

Otáčky R = Otáčky T = nRT

Otáčky S = Otáčky U = nSU

Procento zatížení R = Procento zatížení S

Procento zatížení T = Procento zatížení U

Emise NOx vybraného kontrolního bodu Z se vypočte takto:

EZ

=

ERS + (ETU – ERS) · (MZ – MRS) / (MTU – MRS)

a

ETU

=

ET + (EU – ET) · (nZ – nRT) / (nSU – nRT)

ERS

=

ER + (ES – ER) · (nZ – nRT) / (nSU – nRT)

MTU

=

MT + (MU – MT) · (nZ – nRT) / (nSU – nRT)

MRS

=

MR + (MS – MR) · (nZ – nRT) / (nSU – nRT)

kde:

ER, ES, ET, EU

=

specifická emise NOx obklopujících režimů vypočtená podle odstavce 4.6.1.

MR, MS, MT, MU

=

točivý moment motoru obklopujících režimů.

Image

4.6.3   Porovnání hodnot emisí NOx

Změřené specifické emise NOx kontrolního bodu Z (NOx,Z ) se porovnají s interpolovanou hodnotou EZ takto:

NOx,diff = 100 × (NOx,z – Ez) / Ez

5.   VÝPOČET EMISÍ ČÁSTIC

5.1   Vyhodnocení změřených hodnot

K vyhodnocení částic se zaznamená celková hmotnost (MSAM,i) vzorku zachyceného filtry pro každý režim.

Filtry se opět vloží do vážicí komory a stabilizují se po dobu nejméně jedné hodiny, avšak nejvýše po dobu 80 hodin, a pak se zváží. Zaznamená se brutto hmotnost filtrů a odečte se tara hmotnost (viz. odstavec 1 tohoto dodatku). Hmotnost částic Mf je součtem hmotností částic zachycených na primárních a koncových filtrech.

Jestliže se musí použít korekce pozadím, musí se zaznamenat hmotnost ředicího vzduchu (MDIL), který prošel filtry, a hmotnost částic (Md). Jestliže se vykonalo více než jedno měření, musí se pro každé jednotlivé měření vypočítat kvocient Md/MDIL a určit střední hodnota.

5.2   Systém s ředěním části toku

Konečné výsledky zkoušky emisí částic, které se uvedou ve zkušebním protokolu, se určí následujícími kroky. Protože druhy řízení ředicího poměru mohou být různé, použijí se k určení GEDFW různé metody výpočtu. Všechny výpočty musí vycházet ze středních hodnot jednotlivých režimů v průběhu periody odběru vzorku.

5.2.1   Izokinetické systémy

GEDFW,i = GEXHW,i × qI

Formula

kde r odpovídá poměru ploch příčných řezů izokinetickou sondou a výfukovou trubkou:

Formula

5.2.2   Systémy s měřením koncentrace CO2 nebo NOx

GEDFW,i = GEXHW,i × qi

Formula

kde:

concE

=

koncentrace vlhkého sledovacího plynu v surovém výfukovém plynu

concD

=

koncentrace vlhkého sledovacího plynu ve zředěném výfukovém plynu

concA

=

koncentrace vlhkého sledovacího plynu v ředicím vzduchu

Koncentrace měřené pro suchý stav se převádějí na vlhký stav podle odstavce 4.2 tohoto dodatku.

5.2.3   Systémy s měřením CO2 a metoda bilance uhlíku (26)

Formula

kde:

CO2D

=

koncentrace CO2 ve zředěném výfukovém plynu

CO2A

=

koncentrace CO2 v ředicím vzduchu

(koncentrace v objemových % ve vlhkém stavu)

Tato rovnice je založena na předpokladu bilance uhlíku (atomy uhlíku dodané motoru jsou emitovány jako CO2) a je odvozena těmito kroky:

GEDFW,i = GEXHW,i × qi

Formula

a

5.2.4   Systémy s měřením průtoku

GEDFW,i = GEXHW,i × qi

Formula

5.3   Systém s ředěním plného toku

Výsledky zkoušky emisí částic, které se uvedou ve zkušebním protokolu, se určí následujícími kroky. Všechny výpočty musí vycházet ze středních hodnot jednotlivých režimů v průběhu doby odběru vzorku.

GEDFW,i = GTOTW,i

5.4   Výpočet hmotnostního průtoku částic

Hmotnostní průtok částic se vypočte takto:

Formula

kde:

Formula

Formula

i = 1, …, n

určené za zkušební cyklus sčítáním středních hodnot pro jednotlivé režimy během doby odběru vzorků.

Hmotnostní průtok částic může být korigován pozadím takto:

Formula

Pokud se provede více než jedno měření, nahradí se (Md/MDIL) střední hodnotou (Md/MDIL).

DFi = 13,4 / (conc CO2 + (conc CO + conc HC) × 10–4)) pro jednotlivé režimy,

nebo

DFi = 13,4/conc CO2 pro jednotlivé režimy.

5.5   Výpočet specifických emisí

Emise částic se vypočtou takto:

Formula

5.6   Efektivní váhový faktor

Efektivní váhový faktor WFE,i se pro každý režim vypočte takto:

Formula

Hodnota efektivních váhových faktorů se smí lišit od hodnoty váhových faktorů uvedených v odstavci 2.7.1 nejvýše o ± 0,003 (±0,005 pro režim volnoběhu).

6.   VÝPOČET HODNOT KOUŘE

6.1   Besselův algoritmus

Besselův algoritmus se použije k výpočtu jednosekundových středních hodnot z okamžitých údajů hodnot kouře přepočtených podle odstavce 6.3.1. Algoritmus emuluje dolní propust druhého řádu a jeho použití vyžaduje iterativní výpočty k určení koeficientů. Tyto koeficienty jsou funkcí doby odezvy systému opacimetru a četnosti odběru. Proto se musí odstavec 6.1.1 opakovat vždy, když se mění doba odezvy systému a/nebo četnost odběru vzorku.

6.1.1   Výpočet doby odezvy filtru a Besselových konstant

Požadovaná Besselova doba odezvy tF je funkcí doby fyzikální odezvy a doby elektrické odezvy systému opacimetru podle specifikace v odstavci 5.2.4 dodatku 4 přílohy 4 a vypočte se z této rovnice:

Formula

kde:

tp

=

doba fyzikální odezvy, s

te

=

doba elektrické odezvy, s

Výpočty k vyhodnocení mezní frekvence filtru fc jsou založeny na skokovém vzrůstu vstupní veličiny z 0 na 1 v době ≤ 0,01 s (viz. příloha 8). Doba odezvy je definována jako čas mezi okamžikem, kdy Besselův výstup dosáhne hodnoty 10 % (t10) této skokové funkce, a okamžikem, kdy dosáhne hodnoty 90 % (t90) této funkce. K tomuto účelu se musí provést přiblížení iterací na fc, dokud se nedosáhne t90 – t10 ≈ tF. První iterace fc je dána tímto vzorcem:

fc = π / (10 × tF)

Besselovy konstanty E a K se vypočtou z těchto rovnic:

Formula

K = 2 × E × (D × Ω2 – 1) – 1

kde:

D

=

0,618034

Δt

=

1 / četnost odběru

Ω

=

1 / [tg(π × Δt × fc)]

6.1.2   Výpočet Besselova algoritmu

S použitím hodnot E a K se vypočte jednosekundová Besselova střední odezva na skokovou vstupní veličinu Si takto:

Yi

=

Yi–1 + E × (Si + 2 × Si–1 + Si–2 – 4 × Yi–2) + K × (Yi–1 – Yi–2)

kde:

Si-2 = Si-1 = 0

Si = 1

Yi-2 = Yi-1 = 0

Časy t10 a t90 se musí interpolovat. Časový rozdíl mezi t90 a t10 definuje dobu odezvy tF pro uvedenou hodnotu fc. Jestliže tato doba odezvy není dostatečně blízká požadované době odezvy, musí se následujícím způsobem pokračovat v iteraci, dokud se skutečná doba odezvy neliší o více než 1 % požadované doby odezvy:

Formula

6.2   Vyhodnocení změřených hodnot

Hodnoty měření kouře se musí zachycovat s frekvencí nejméně 20 Hz.

6.3   Určení hodnot kouře

6.3.1   Přepočet měřených hodnot

Protože základní jednotkou měření všech opacimetrů je propustnost, musí se hodnoty kouře přepočítat z propustnosti τ na koeficient absorpce světla k takto:

Formula

a: N = 100 – τ

kde:

k

=

koeficient absorpce světla, m–1

LA

=

efektivní délka optické dráhy podle údaje výrobce přístroje, m

N

=

opacita, %

τ

=

propustnost, %

Přepočet se musí vykonat před každým dalším zpracováním změřených hodnot.

6.3.2   Výpočet Besselovy střední hodnoty kouře

Vlastní mezní frekvencí filtru fc se rozumí frekvence, která generuje požadovanou dobu odezvy filtru tF. Po určení této frekvence iterativním postupem podle odstavce 6.1.1 se vypočtou vlastní konstanty E a K Besselova algoritmu. Besselův algoritmus se pak použije na okamžitou křivku kouře (hodnota k), jak je popsáno v odstavci 6.1.2:

Yi

=

Yi–1 + E × (Si + 2 × Si–1 + Si–2 – 4 × Yi–2) + K × (Yi–1 – Yi–2)

Besselův algoritmus je ze své povahy rekurzivní. Proto jsou ke spuštění algoritmu potřebné některé počáteční vstupní hodnoty Si-1 a Si-2 a počáteční výstupní hodnoty Yi-1 a Yi-2. Tyto hodnoty lze předpokládat za rovné nule.

Pro každý stupeň zatížení při třech otáčkách A, B a C se vybere maximální jednosekundová hodnota Ymax z jednotlivých hodnot Yi každé křivky kouře.

6.3.3   Konečný výsledek

Střední hodnoty kouře SV z každého cyklu (zkušebních otáček) se vypočtou takto:

Pro zkušební otáčky A:

=

SVA

=

(Ymax1,A + Ymax2,A + Ymax3,A) / 3

Pro zkušební otáčky B:

=

SVB

=

(Ymax1,B + Ymax2,B + Ymax3,B) / 3

Pro zkušební otáčky C:

=

SVC

=

(Ymax1,C + Ymax2,C + Ymax3,C) / 3

kde:

Ymax1, Ymax2, Ymax3

=

největší jednosekundová Besselova střední hodnota kouře při každém ze tří stupňů zatížení.

Konečná hodnota se vypočte takto:

SV

=

(0,43 × SVA) + (0,56 × SVB) + (0,01 × SVC)

PŘÍLOHA 4

Dodatek 2

ZKUŠEBNÍ CYKLUS ETC

1.   POSTUP MAPOVÁNÍ VLASTNOSTÍ MOTORU

1.1   Určení rozsahu otáček pro mapu vlastností motoru

K vykonání zkoušky ETC na zkušebním stanovišti se musí před zkušebním cyklem zmapovat vlastnosti motoru, aby bylo možno určit křivku závislosti otáček a točivého momentu. Minimální a maximální otáčky pro mapování jsou definovány takto:

Minimální otáčky pro mapování

=

otáčky volnoběhu

Maximální otáčky pro mapování

=

nhi × 1,02 nebo otáčky, při kterých točivý moment plného zatížení klesne na nulu, podle toho, které z nich jsou nižší

1.2   Vytvoření mapy výkonových vlastností motoru

Podle doporučení výrobce a osvědčené technické praxe se motor zahřeje při maximálním výkonu, aby se stabilizovaly parametry motoru. Po stabilizaci motoru se vytvoří mapa vlastností motoru takto:

Motor se odlehčí a běží s otáčkami volnoběhu.

Motor běží s nastavením vstřikovacího čerpadla na plné zatížení při minimálních otáčkách pro mapování.

Otáčky motoru se zvyšují se středním přírůstkem 8 ± 1 min–1/s z minimálních otáček pro mapování na maximální otáčky pro mapování. Body otáček motoru a točivého momentu se zaznamenávají s četností registrace nejméně jeden bod za sekundu.

1.3   Vytvoření mapovací křivky

Všechny body měření zaznamenané podle odstavce 1.2 se spojí lineární interpolací. Výslednou křivkou točivého momentu je mapovací křivka, která musí být použita k přepočítání normalizovaných hodnot točivého momentu cyklu motoru na skutečné hodnoty točivého momentu motoru pro zkušební cyklus, jak je popsáno v odstavci 2.

1.4   Jiné způsoby mapování

Jestliže se výrobce domnívá, že výše uvedený postup mapování není jistý nebo reprezentativní pro kterýkoli daný motor, mohou se použít jiné způsoby mapování. Tyto jiné způsoby musí splňovat záměr vymezených mapovacích postupů k určení maximálního točivého momentu dosažitelného při všech otáčkách motoru, které se vyskytují v průběhu zkušebních cyklů. Odchylky od způsobů mapování uvedených v této části musí být z důvodů spolehlivosti nebo reprezentativnosti schváleny technickou zkušebnou zároveň se zdůvodněním jejich použití. V žádném případě se však nesmějí použít kontinuální sestupné změny otáček motoru u regulovaných motorů nebo u motorů přeplňovaných turbodmychadlem.

1.5   Opakované zkoušky

Motor nemusí být zmapován před každým jednotlivým zkušebním cyklem. Motor se musí před zkušebním cyklem znovu zmapovat, jestliže:

podle technického úsudku uplynula neúměrně dlouhá doba od posledního zmapování,

nebo

na motoru byly vykonány mechanické změny nebo následná kalibrování, které potenciálně mohou ovlivnit výkonové vlastnosti motoru.

2.   GENEROVÁNÍ REFERENČNÍHO ZKUŠEBNÍHO CYKLU

Zkušební cyklus neustálených provozních podmínek je popsán v dodatku 3 této přílohy. Normalizované hodnoty točivého momentu a otáček se musí převést, jak je uvedeno dále, na skutečné hodnoty, které dávají referenční cyklus.

2.1   Skutečné otáčky

Otáčky se převedou z normalizovaných hodnot podle této rovnice:

Formula

Referenční otáčky nref odpovídají 100 % hodnot otáček specifikovaných v programu motorového dynamometru v dodatku 3. Jsou definovány takto (viz. obrázek 1 tohoto předpisu):

nref = nlo + 95 % × (nhi – nlo)

kde nhi a nlo jsou buď vymezeny podle odstavce 2 tohoto předpisu, nebo určeny podle odstavce 1.1 dodatku 1 přílohy 4.

2.2   Skutečný točivý moment

Jako točivý moment je normalizován maximální točivý moment při příslušných otáčkách. Hodnoty točivého momentu referenčního cyklu se musí převést z normalizovaného stavu s použitím mapovací křivky určené podle odstavce 1.3 následujícím způsobem:

Formula

pro příslušné skutečné otáčky určené podle odstavce 2.1.

Ke generování referenčního cyklu se musí vzít jako negativní hodnoty točivého momentu bodů, v kterých je motor poháněn (m), hodnoty převedené z normalizovaného stavu jedním z těchto postupů:

40 % negativních z pozitivního točivého momentu, který je dosažitelný v bodu přidružených otáček;

zmapování negativního točivého momentu potřebného k pohánění motoru z minimálních do maximálních otáček pro mapování;

určení negativního točivého momentu potřebného k pohánění motoru při otáčkách volnoběhu a při referenčních otáčkách a lineární interpolace mezi oběma těmito body.

2.3   Příklad postupu převedení z normalizovaného stavu

Jako příklad se má převést z normalizovaného stavu následující zkušební bod:

% otáček

=

43

% točivého momentu

=

82

Jsou dány tyto hodnoty:

referenční otáčky

=

2 200 min–1

otáčky volnoběhu

=

600 min–1

Z toho vyplývá:

skutečné otáčky

=

Formula

skutečný točivý moment

=

Formula

přičemž maximální točivý moment zjištěný z mapovací křivky při 1 288 min–1 je 700 Nm.

3.   PROVEDENÍ ZKOUŠKY EMISÍ

Na žádost výrobce se může provést předběžná zkouška ke stabilizování motoru a výfukového systému před měřicím cyklem.

Motory pracující se zemním plynem a LPG se musí zaběhnout zkouškou ETC. Motor musí proběhnout nejméně dvěma cykly ETC, dokud emise CO měřené v jednom cyklu ETC nepřekročí o více než 10 % emisí CO změřených v předcházejícím cyklu ETC.

3.1   Příprava filtrů k odběru vzorků (je-li to vhodné)

Nejméně jednu hodinu před zkouškou se umístí každý filtr (každá dvojice filtrů) do uzavřené, avšak neutěsněné Petriho misky a uloží se do vážicí komory za účelem stabilizace. Na konci stabilizační periody se každý filtr (každá dvojice) zváží a zaznamená se jeho vlastní hmotnost. Filtr (dvojice filtrů) se pak uloží do uzavřené Petriho misky nebo do utěsněného nosiče filtru do doby, kdy bude potřebný ke zkoušce. Jestliže se filtr (dvojice filtrů) nepoužije v průběhu osmi hodin od jeho vyjmutí z vážicí komory, musí se stabilizovat a znovu zvážit před použitím.

3.2   Instalace měřicího zařízení

Přístroje a odběrné sondy se instalují požadovaným způsobem. Výfuková trubka se napojí na systém s ředěním plného toku výfukového plynu.

3.3   Startování ředicího systému a motoru

Ředicí systém a motor se nastartují a nechají se zahřát tak, až se všechny teploty a tlaky při maximálním výkonu stabilizují podle doporučení výrobce a osvědčené technické praxe.

3.4   Startování systému odběru vzorků částic (je-li to vhodné)

Systém odběru vzorků částic se nastartuje a nechá se běžet s obtokem. Hladina pozadí částic v ředicím vzduchu se může určit vedením ředicího vzduchu přes filtry částic. Jestliže se použije filtrovaný ředicí vzduch, může se vykonat jedno měření před zkouškou nebo po ní. Jestliže ředicí vzduch není filtrován, mohou se vykonat měření na začátku a na konci cyklu a pak se z nich určí střední hodnoty.

3.5   Seřízení systému s ředěním plného toku výfukového plynu

Celkový tok zředěného výfukového plynu se nastaví tak, aby v systému nedošlo k žádné kondenzaci vody a aby maximální teplota ve vstupní části filtru byla nejvýše 325 K (52 °C) (viz. odstavec 2.3.1 dodatku 7 přílohy 4, DT).

3.6   Přezkoušení analyzátorů

Analyzátory emisí se vynulují a kalibrují. Jestliže se použijí vaky k odběru vzorků, musí se vyprázdnit.

3.7   Postup startování motoru

Stabilizovaný motor se nastartuje podle postupu startování doporučeného výrobcem v příručce uživatele s použitím buď sériového spouštěče, nebo dynamometru. Volitelně se může motor nastartovat přímo ze stabilizační fáze, přičemž se motor při dosažení otáček volnoběhu nevypne.

3.8   Zkušební cyklus

3.8.1   Postup zkoušky

Jakmile motor dosáhne otáček volnoběhu, zahájí se postup zkoušky. Zkouška se musí vykonat podle referenčního cyklu stanoveného v odstavci 2 tohoto dodatku. Body seřízení, které určují otáčky a točivý moment motoru, musí být udávány s frekvencí nejméně 5 Hz (doporučená frekvence je 10 Hz). Otáčky a točivý moment, kterými reaguje motor, se registrují nejméně jednou každou sekundu v průběhu zkušebního cyklu a signály se mohou elektronicky filtrovat.

3.8.2   Odezva analyzátoru

Při startování motoru nebo postupu zkoušky, jestliže je cyklus spuštěn přímo ze stabilizační fáze, se nastartují současně tato měřicí zařízení:

začátek odběru nebo analýzy ředicího vzduchu;

začátek odběru nebo analýzy zředěného výfukového plynu;

začátek měření množství zředěného výfukového plynu (CVS) a požadovaných teplot a tlaků;

začátek registrace zpětnovazebních hodnot otáček a točivého momentu dynamometru.

HC a NOx se musí kontinuálně měřit v ředicím tunelu s frekvencí 2 Hz. Střední koncentrace se určí integrováním signálů analyzátoru po dobu trvání zkušebního cyklu. Doba odezvy systému nesmí být delší než 20 s a popřípadě musí být koordinována s kolísáním toku CVS a s odchylkami doby trvání odběru vzorků/zkušebního cyklu. CO, CO2, NMHC a CH4 se určí integrováním nebo analýzou koncentrací plynů shromážděných v průběhu cyklu ve vacích k odběru vzorků. Koncentrace plynných znečišťujících látek v ředicím vzduchu se určí integrováním nebo shromážděním ve vaku k odběru ředicího vzduchu. Všechny ostatní hodnoty se registrují s nejméně jedním měřením za sekundu (1 Hz).

3.8.3   Odběr vzorků částic (je-li to vhodné)

Jestliže cyklus začne přímo z fáze stabilizování, přepne se systém odběru vzorků částic z obtoku na shromažďování částic při nastartování motoru nebo na začátku postupu zkoušky.

Jestliže se nepoužije žádná kompenzace průtoku, seřídí se čerpadlo (čerpadla) k odběru vzorků tak, aby se průtok odběrnou sondou částic nebo přenosovou trubkou udržoval na hodnotě nastaveného průtoku s přípustnou odchylkou ± 5 %. Jestliže se použije kompenzace průtoku (tj. proporcionální řízení toku vzorků), musí se prokázat, že poměr průtoku hlavním tunelem k průtoku vzorků částic kolísá nejvýše o ± 5 % jeho nastavené hodnoty (s výjimkou prvních 10 sekund odběru vzorků).

Poznámka: Při postupu s dvojím ředěním je průtok vzorků netto rozdílem mezi průtokem filtry k odběru vzorků a průtokem sekundárního ředicího vzduchu.

Musí se zaznamenávat střední hodnoty teploty a tlaku na vstupu do plynoměru (plynoměrů) nebo do přístrojů k měření průtoku. Jestliže není možno udržet nastavený průtok v průběhu úplného cyklu (v mezích ± 5 %) vzhledem k vysokému zatížení filtru částicemi, je zkouška neplatná. Zkouška se musí opakovat s menším průtokem a/nebo s filtrem většího průměru.

3.8.4   Zastavení motoru

Jestliže se motor zastaví v kterémkoli okamžiku zkušebního cyklu, musí se stabilizovat a znovu nastartovat a zkouška se musí opakovat. Jestliže dojde v průběhu zkušebního cyklu k chybné funkci některého z požadovaných zkušebních zařízení, je zkouška neplatná.

3.8.5   Úkony po zkoušce

Při ukončení zkoušky se zastaví měření objemu zředěného výfukového plynu, průtok plynu do vaků k jímání vzorků a čerpadlo k odběru vzorků částic. U integrovaného systému analyzátoru musí odběr vzorků pokračovat, dokud neuplynou doby odezvy systému.

Jestliže se použily vaky k jímání vzorků, musí se koncentrace v jejich obsahu analyzovat co nejdříve a v každém případě nejpozději do 20 minut od ukončení zkušebního cyklu.

Po zkoušce emisí se použije nulovací plyn a tentýž kalibrační plyn rozpětí k překontrolování analyzátorů. Zkouška se pokládá za platnou, jestliže rozdíl mezi výsledky před zkouškou a po zkoušce je menší než 2 % hodnoty kalibračního plynu rozpětí.

Jen u vznětových motorů se filtry částic vrátí do vážicí komory nejpozději do jedné hodiny po ukončení zkoušky a před vážením se stabilizují v uzavřené, avšak neutěsněné Petriho misce po dobu nejméně jedné hodiny, nejdéle však 80 hodin.

3.9   Ověření provedení zkoušky

3.9.1   Posun údajů

K minimalizování zkreslujícího účinku časové prodlevy mezi zpětnovazebními hodnotami a hodnotami referenčního cyklu se může celý sled zpětnovazebních signálů otáček a točivého momentu časově posunout před sled referenčních otáček a točivého momentu nebo za něj. Jestliže se zpětnovazební signály posunou, musí se jak otáčky, tak i točivý moment posunout o stejnou hodnotu ve stejném směru.

3.9.2   Výpočet práce cyklu

Skutečná práce cyklu Wact (kWh) se vždy vypočte z dvojice zaznamenaných zpětnovazebních otáček motoru a hodnot točivého momentu. Jestliže došlo k této volbě, musí se tento výpočet provést po každém posunutí zpětnovazebních údajů. Skutečná práce cyklu Wact se použije k porovnání s prací referenčního cyklu Wref a k výpočtu emisí specifických pro brzdu (viz. odstavce 4.4 a 5.2). Stejná metoda se může použít k integrování jak referenčního, tak i skutečného výkonu motoru. Jestliže se mají určit hodnoty mezi sousedními referenčními hodnotami nebo sousedními změřenými hodnotami, provede se lineární interpolace.

Při integrování práce referenčního cyklu a skutečného cyklu se všechny negativní hodnoty točivého momentu položí rovny nule a započítají se. Jestliže se integrování provede při frekvenci nižší než 5 Hz a jestliže během daného časového úseku se hodnota točivého momentu mění z pozitivní na negativní nebo z negativní na pozitivní, vypočte se negativní podíl a položí se rovný nule. Pozitivní podíl se započítá do integrované hodnoty.

Wact musí být mezi –15 % a +5 % Wref.

3.9.3   Statistické ověření platnosti zkušebního cyklu

Pro otáčky, točivý moment a výkon se provedou lineární regrese zpětnovazebních hodnot na referenční hodnoty. Jestliže došlo k této volbě, musí se tento výpočet provést po každém posunutí zpětnovazebních údajů. Musí se použít metoda nejmenších čtverců, přičemž rovnice k nejlepšímu přizpůsobení má tento tvar:

y = mx + b

kde:

y

=

zpětnovazební (skutečná) hodnota otáček (min–1), točivého momentu (Nm) nebo výkonu (kW)

m

=

sklon regresní přímky

x

=

referenční hodnota otáček (min–1), točivého momentu (Nm) nebo výkonu (kW)

b

=

pořadnice průsečíku regresní přímky s osou y

Pro každou regresní přímku se vypočte běžná chyba odhadnuté hodnoty (SE) jako y f x a koeficient určení r2.

Doporučuje se provést tuto analýzu při 1 Hz. Všechny negativní referenční hodnoty točivého momentu a přiřazené zpětnovazební hodnoty se musí vypustit z výpočtu statistické kontroly platnosti točivého momentu a výkonu pro cyklus. Zkouška se pokládá za platnou, pokud splňuje kritéria tabulky 6.

Tabulka 6

Mezní odchylky regresní přímky

 

Otáčky

Točivý moment

Výkon

Směrodatná chyba (SE) odhadu Y jako funkce X

max. 100 min–1

max. 13 % (15 %) největšího točivého momentu motoru podle mapy výkonu

max. 8 % (15 %) největšího výkonu motoru podle mapy výkonu

Sklon regresní přímky, m

0,95 až 1,03

0,83 – 1,03

0,89 – 1,03

(0,83 – 1,03)

Koeficient určení, r2

min. 0,9700

(min. 0,9500)

min. 0,8800

(min. 0,7500)

min. 0,9100

(min. 0,7500)

Pořadnice b průsečíku regresní přímky s osou Y

± 50 min–1

± 20 Nm nebo ± 2 % (± 20 Nm nebo ± 3 %) max. točivého momentu podle toho, která hodnota je větší

± 4 kW nebo ± 2 % (± 4 Kw nebo ± 3 %) max. výkonu podle toho, která hodnota je větší

Čísla v závorkách lze užívat pro homologační zkoušky plynových motorů do 1. října 2005.

Tabulka 7

Přípustná vypuštění bodů z regresní analýzy

Podmínky

Body, které se vypustí

Plné zatížení a zpětnovazební hodnota točivého momentu ≠ referenční hodnota točivého momentu

Točivý moment a/nebo výkon

Bez zatížení, žádný bod volnoběhu a zpětnovazební hodnota točivého momentu > referenční hodnota točivého momentu

Točivý moment a/nebo výkon

Bez zatížení/zavřený akcelerátor, bod a otáčky volnoběhu > referenční otáčky volnoběhu

Otáčky a/nebo výkon

4.   VÝPOČET PLYNNÝCH EMISÍ

4.1   Určení průtoku zředěných výfukových plynů

Celkový průtok zředěných výfukových plynů za celý cyklus (kg/zkouška) se vypočte ze změřených hodnot v průběhu celého cyklu a z odpovídajících kalibračních údajů zařízení k měření průtoku (V0 pro PDP nebo KV pro CFV podle odstavce 2 dodatku 5 přílohy 4). Použijí se následující vzorce, jestliže se teplota zředěného výfukového plynu udržuje konstantní v průběhu celého cyklu s použitím výměníku tepla (± 6 K pro PDP-CVS, ± 11 K pro CFV-CVS, viz. odstavec 2.3 dodatku 7 přílohy 4).

Pro systém PDP-CVS:

MTOTW

=

1,293 × V0 × NP × (pB – p1) × 273 / (101,3 × T)

kde:

MTOTW

=

hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg

V0

=

objem plynu načerpaného za otáčku při podmínkách zkoušky, m3/ot.

NP

=

celkový počet otáček čerpadla za zkoušku

pB

=

atmosférický tlak ve zkušební komoře, kPa

p1

=

podtlak ve vstupu čerpadla, kPa

T

=

střední teplota zředěného výfukového plynu na vstupu čerpadla za celý cyklus, K

Pro systém CFV-CVS

MTOTW = 1,293 × t × Kv × pA / T 0,5

kde:

MTOTW

=

hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu za celý cyklus, kg

t

=

doba trvání cyklu, s

KV

=

kalibrační koeficient Venturiho trubice s kritickým prouděním pro běžné podmínky

pA

=

absolutní tlak na vstupu do Venturiho trubice, kPa

T

=

absolutní teplota na vstupu do Venturiho trubice, K

Jestliže je použit systém s kompenzací průtoku (tj. bez výměníku tepla), musí se vypočítat okamžité hmotnostní emise a integrovat pro celý cyklus. V tomto případě se okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu vypočte takto:

Pro systém PDP-CVS:

MTOTW,i = 1,293 × V0 × NP,i × (pB - p1) × 273 / (101,3 ≅ T)

kde:

MTOTW,i

=

okamžitá hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu, kg

NP,i

=

celkový počet otáček čerpadla za časový interval

Pro systém CFV-CVS:

MTOTW,i

=

1,293 × Δti × KV × pA / T 0,5

kde:

MTOTW,i

=

okamžitá hmotnost vlhkého zředěného výfukového plynu, kg

Δt,i

=

časový interval, s

Jestliže ve vzorku celková hmotnost částic (MSAM) a plynných znečišťujících látek překračuje 0,5 % celkového průtoku CVS (MTOTW), koriguje se průtok CVS hmotností MSAM nebo se proud toku vzorku částic před zařízením k měření průtoku (PDP nebo CFV) vede zpět k CVS.

4.2   Korekce NOx vlhkostí

Protože emise NOx závisejí na podmínkách okolního vzduchu, koriguje se koncentrace NOx vlhkostí okolního vzduchu s použitím faktorů uvedených v těchto vzorcích:

a)

u vznětových motorů:

Formula

b)

u plynových motorů:

Formula

kde:

Ha

=

vlhkost nasávaného vzduchu, g vody na kg suchého vzduchu,

přičemž:

Formula

Ra

=

relativní vlhkost nasávaného vzduchu, %

pa

=

tlak par nasyceného nasávaného vzduchu, kPa

pB

=

celkový barometrický tlak, kPa

4.3   Výpočet hmotnostního průtoku emisí

4.3.1   Systémy s konstantním hmotnostním průtokem

U systémů s výměníkem tepla se určí hmotnost znečišťujících látek (g/zkouška) z těchto rovnic:

(1)

NOx mass

=

0,001587 × NOx conc × KH,D × MTOTW

(vznětové motory)

(2)

NOx mass

=

0,001587 × NOx conc × KH,G × MTOTW

(plynové motory)

(3)

COmass

=

0,000966 × COconc × MTOTW

 

(4)

HCmass

=

0,000479 × HCconc × MTOTW

(vznětové motory)

(5)

HCmass

=

0,000502 × HCconc × MTOTW

(motory pracující s LPG)

(6)

HCmass

=

0,000552 × HCconc × MTOTW

(motory pracující s NG)

(7)

NMHCmass

=

0,000479 × NMHCconc × MTOTW

(vznětové motory)

(8)

NMHCmass

=

0,000502 × NMHCconc × MTOTW

(motory pracující s LPG)

(9)

NMHC mass

=

0,000516 × NMHCconc × MTOTW

(motory pracující s NG)

(10)

CH4 mass

=

0,000552 × CH4 conc × MTOTW

(motory pracující s NG)

kde:

NOx conc, COconc, HCconc  (27), NMHCconc, CH4 conc = střední koncentrace korigované pozadím, za celý cyklus, zjištěné integrací (povinné pro NOx a HC) nebo změřené ve vacích, ppm

MTOTW

=

celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus určená podle odstavce 4.1, kg

KH,D

=

korekční faktor vlhkosti pro vznětové motory určený podle odstavce 4.2, odvozený z průměrné vlhkosti nasávaného vzduchu za cyklus

KH,G

=

korekční faktor vlhkosti pro plynové motory určený podle odstavce 4.2, založený na průměrné vlhkosti nasávaného vzduchu za cyklus

Koncentrace změřené pro suchý stav se musí převést na vlhký stav podle odstavce 4.2 dodatku 1 přílohy 4.

Určení NMHCconc a CH4 conc závisí na metodě, která se použila (viz. odstavec 3.3.4 dodatku 4 přílohy 4). V obou případech se musí určit koncentrace CH4 a odečíst od koncentrace HC takto:

a)

metoda GC

NMHCconc = HCconc – CH4 conc

CH4 conc = naměřená hodnota

b)

metoda NMC

Formula Formula

kde:

HC (se separátorem)

=

koncentrace HC, když vzorek plynu protéká NMC

HC (bez separátoru)

=

koncentrace HC, když vzorek plynu obtéká NMC

CEM

=

účinnost vztažená k metanu určená podle odstavce 1.8.4.1 dodatku 5 přílohy 4

CEE

=

účinnost vztažená k etanu určená podle odstavce 1.8.4.2 dodatku 5 přílohy 4

4.3.1.1   Určení koncentrací korigovaných pozadím

Aby se určily netto koncentrace znečišťujících látek, musí se od změřených koncentrací odečíst střední koncentrace pozadí plynných znečišťujících látek v ředicím vzduchu. Střední hodnoty koncentrací pozadí se mohou určit metodou vaku k odběru vzorků nebo kontinuálním měřením s integrací. Použije se tento vzorec:

conc = conce – concd × (1 – (1/DF))

kde:

conc

=

koncentrace příslušné znečišťující látky ve zředěném výfukovém plynu korigovaná o množství příslušné znečišťující látky obsažené v ředicím vzduchu, ppm

conce

=

koncentrace příslušné znečišťující látky změřená v zředěném výfukovém plynu, ppm

concd

=

koncentrace příslušné znečišťující látky změřená v ředicím vzduchu, ppm

DF

=

faktor ředění

Faktor ředění se vypočte takto:

Formula

kde:

CO2, conce

=

koncentrace CO2 ve zředěném výfukovém plynu, % objemových

HCconce

=

koncentrace HC ve zředěném výfukovém plynu, ppm C1

COconce

=

koncentrace CO ve zředěném výfukovém plynu, ppm

FS

=

stechiometrický faktor

Koncentrace změřené pro suchý stav se převedou na vlhký stav podle odstavce 4.2 dodatku 1 přílohy 4.

Stechiometrický faktor se vypočte takto:

Formula

kde:

x, y

=

složení paliva CxHy

Jestliže není složení paliva známo, mohou se alternativně použít tyto stechiometrické faktory:

FS (vznětové motory)

=

13,4

FS (LPG)

=

11,6

FS (NG)

=

9,5

4.3.2   Systémy s kompenzací průtoku

U systémů bez výměníků tepla se určí hmotnost znečišťujících látek (g/zkouška) výpočtem okamžitých hmotnostních emisí a integrováním okamžitých hodnot za celý cyklus. Také se použije přímo na okamžitou hodnotu koncentrace korekce pozadím. Použijí se tyto vzorce:

(1)

=

NOx mass

=

Formula (vznětové motory)

(2)

=

NOx mass

=

Formula (plynové motory)

(3)

=

COmass

=

Formula

(4)

=

HCmass

=

Formula (vznětové motory)

(5)

=

HCmass

=

Formula (motory na LPG)

(6)

=

HCmass

=

Formula (motory na NG)

(7)

=

NMHCmass

=

Formula (vznětové motory)

(8)

=

NMHCmass

=

Formula (motory na LPG)

(9)

=

NMHCmass

=

Formula (motory na NG)

(10)

=

CH4 mass

=

Formula (motory na NG)

kde:

conce

=

koncentrace příslušné znečišťující látky změřená ve zředěném výfukovém plynu, ppm

concd

=

koncentrace příslušné znečišťující látky změřená v ředicím vzduchu, ppm

MTOTW,i

=

okamžitá hmotnost zředěného výfukového plynu (viz. odstavec 4.1), kg

MTOTW

=

celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus (viz. odstavec 4.1), kg

KH,D

=

korekční faktor vlhkosti pro vznětové motory určený podle odstavce 4.2 a odvozený z průměrné vlhkosti nasávaného vzduchu za cyklus

KH,G

=

korekční faktor vlhkosti pro plynové motory určený podle odstavce 4.2 a odvozený z průměrné vlhkosti nasávaného vzduchu za cyklus

DF

=

faktor ředění určený podle odstavce 4.3.1.1

4.4   Výpočet specifických emisí

Emise (g/kWh) se vypočtou pro všechny jednotlivé složky, jak je požadováno v odstavcích 5.2.1 a 5.2.2 pro příslušnou technologii motoru, takto:

Formula

=

NOx mass/Wact

(vznětové a plynové motory)

Formula

=

COmass/Wact

(vznětové a plynové motory)

Formula

=

HCmass/Wact

(vznětové a plynové motory)

Formula

=

NMHCmass/Wact

(vznětové a plynové motory)

Formula

=

CH4mass/Wact

(motory pracující s NG)

kde:

Wact

=

skutečná práce vykonaná v cyklu určená podle odstavce 3.9.2, kWh.

5.   VÝPOČET EMISÍ ČÁSTIC (JE-LI TO VHODNÉ)

5.1   Výpočet hmotnostního průtoku

Hmotnost částic (g/zkouška) se vypočte takto:

Formula

kde:

Mf

=

hmotnost částic odebraných ve vzorku za celý cyklus, mg

MTOTW

=

celková hmotnost zředěného výfukového plynu za celý cyklus určená podle odstavce 4.1, kg

MSAM

=

hmotnost zředěného výfukového plynu odebraného z ředicího tunelu sloužícího ke shromažďování částic, kg

a

Mf

=

Mf,p + Mf,b, jestliže se tyto hmotnosti zjišťují odděleně, mg

Mf,p

=

hmotnost částic shromážděných na primárním filtru, mg

Mf,b

=

hmotnost částic shromážděných na koncovém filtru, mg

Jestliže se použije systém dvojitého ředění, odečte se hmotnost sekundárního ředicího vzduchu od celkové hmotnosti dvojitě ředěného výfukového plynu, který prošel odběrnými filtry částic.

MSAM = MTOT – MSEC

kde:

MTOT

=

hmotnost dvojitě zředěného výfukového plynu, který prošel filtrem částic, kg

MSEC

=

hmotnost sekundárního ředicího vzduchu, kg

Jestliže se určuje hladina částic v pozadí ředicího vzduchu podle odstavce 3.4, může se hmotnost částic korigovat pozadím. V tomto případě se hmotnost částic (g/zkouška) vypočte takto:

Formula

kde:

Mf, MSAM, MTOTW

=

viz výše

MDIL

=

hmotnost primárního ředicího vzduchu odebraného systémem odběru vzorků částic pozadí, kg

Md

=

hmotnost částic pozadí shromážděných z primárního ředicího vzduchu, mg

DF

=

faktor ředění určený podle odstavce 4.3.1.1

5.2   Výpočet specifických emisí

Emise částic (g/kWh) se vypočtou takto:

Formula

kde:

Wact = skutečná práce vykonaná v cyklu určená podle odstavce 3.9.2, kWh.

PŘÍLOHA 4

Dodatek 3

PLÁN PRŮBĚHU ZKOUŠKY ETC S MOTOREM NA DYNAMOMETRU

Čas

Norm. otáčky

Norm. toč.m.

s

%

%

1

0

0

2

0

0

3

0

0

4

0

0

5

0

0

6

0

0

7

0

0

8

0

0

9

0

0

10

0

0

11

0

0

12

0

0

13

0

0

14

0

0

15

0

0

16

0,1

1,5

17

23,1

21,5

18

12,6

28,5

19

21,8

71

20

19,7

76,8

21

54,6

80,9

22

71,3

4,9

23

55,9

18,1

24

72

85,4

25

86,7

61,8

26

51,7

0

27

53,4

48,9

28

34,2

87,6

29

45,5

92,7

30

54,6

99,5

31

64,5

96,8

32

71,7

85,4

33

79,4

54,8

34

89,7

99,4

35

57,4

0

36

59,7

30,6

37

90,1

„m“

38

82,9

„m“

39

51,3

„m“

40

28,5

„m“

41

29,3

„m“

42

26,7

„m“

43

20,4

„m“

44

14,1

0

45

6,5

0

46

0

0

47

0

0

48

0

0

49

0

0

50

0

0

51

0

0

52

0

0

53

0

0

54

0

0

55

0

0

56

0

0

57

0

0

58

0

0

59

0

0

60

0

0

61

0

0

62

25,5

11,1

63

28,5

20,9

64

32

73,9

65

4

82,3

66

34,5

80,4

67

64,1

86

68

58

0

69

50,3

83,4

70

66,4

99,1

71

81,4

99,6

72

88,7

73,4

73

52,5

0

74

46,4

58,5

75

48,6

90,9

76

55,2

99,4

77

62,3

99

78

68,4

91,5

79

74,5

73,7

80

38

0

81

41,8

89,6

82

47,1

99,2

83

52,5

99,8

84

56,9

80,8

85

58,3

11,8

86

56,2

„m“

87

52

„m“

88

43,3

„m“

89

36,1

„m“

90

27,6

„m“

91

21,1

„m“

92

8

0

93

0

0

94

0

0

95

0

0

96

0

0

97

0

0

98

0

0

99

0

0

100

0

0

101

0

0

102

0

0

103

0

0

104

0

0

105

0

0

106

0

0

107

0

0

108

11,6

14,8

109

0

0

110

27,2

74,8

111

17

76,9

112

36

78

113

59,7

86

114

80,8

17,9

115

49,7

0

116

65,6

86

117

78,6

72,2

118

64,9

„m“

119

44,3

„m“

120

51,4

83,4

121

58,1

97

122

69,3

99,3

123

72

20,8

124

72,1

„m“

125

65,3

„m“

126

64

„m“

127

59,7

„m“

128

52,8

„m“

129

45,9

„m“

130

38,7

„m“

131

32,4

„m“

132

27

„m“

133

21,7

„m“

134

19,1

0,4

135

34,7

14

136

16,4

48,6

137

0

11,2

138

1,2

2,1

139

30,1

19,3

140

30

73,9

141

54,4

74,4

142

77,2

55,6

143

58,1

0

144

45

82,1

145

68,7

98,1

146

85,7

67,2

147

60,2

0

148

59,4

98

149

72,7

99,6

150

79,9

45

151

44,3

0

152

41,5

84,4

153

56,2

98,2

154

65,7

99,1

155

74,4

84,7

156

54,4

0

157

47,9

89,7

158

54,5

99,5

159

62,7

96,8

160

62,3

0

161

46,2

54,2

162

44,3

83,2

163

48,2

13,3

164

51

„m“

165

50

„m“

166

49,2

„m“

167

49,3

„m“

168

49,9

„m“

169

51,6

„m“

170

49,7

„m“

171

48,5

„m“

172

50,3

72,5

173

51,1

84,5

174

54,6

64,8

175

56,6

76,5

176

58

„m“

177

53,6

„m“

178

40,8

„m“

179

32,9

„m“

180

26,3

„m“

181

20,9

„m“

182

10

0

183

0

0

184

0

0

185

0

0

186

0

0

187

0

0

188

0

0

189

0

0

190

0

0

191

0

0

192

0

0

193

0

0

194

0

0

195

0

0

196

0

0

197

0

0

198

0

0

199

0

0

200

0

0

201

0

0

202

0

0

203

0

0

204

0

0

205

0

0

206

0

0

207

0

0

208

0

0

209

0

0

210

0

0

211

0

0

212

0

0

213

0

0

214

0

0

215

0

0

216

0

0

217

0

0

218

0

0

219

0

0

220

0

0

221

0

0

222

0

0

223

0

0

224

0

0

225

21,2

62,7

226

30,8

75,1

227

5,9

82,7

228

34,6

80,3

229

59,9

87

230

84,3

86,2

231

68,7

„m“

232

43,6

„m“

233

41,5

85,4

234

49,9

94,3

235

60,8

99

236

70,2

99,4

237

81,1

92,4

238

49,2

0

239

56

86,2

240

56,2

99,3

241

61,7

99

242

69,2

99,3

243

74,1

99,8

244

72,4

8,4

245

71,3

0

246

71,2

9,1

247

67,1

„m“

248

65,5

„m“

249

64,4

„m“

250

62,9

25,6

251

62,2

35,6

252

62,9

24,4

253

58,8

„m“

254

56,9

„m“

255

54,5

„m“

256

51,7

17

257

56,2

78,7

258

59,5

94,7

259

65,5

99,1

260

71,2

99,5

261

76,6

99,9

262

79

0

263

52,9

97,5

264

53,1

99,7

265

59

99,1

266

62,2

99

267

65

99,1

268

69

83,1

269

69,9

28,4

270

70,6

12,5

271

68,9

8,4

272

69,8

9,1

273

69,6

7

274

65,7

„m“

275

67,1

„m“

276

66,7

„m“

277

65,6

„m“

278

64,5

„m“

279

62,9

„m“

280

59,3

„m“

281

54,1

„m“

282

51,3

„m“

283

47,9

„m“

284

43,6

„m“

285

39,4

„m“

286

34,7

„m“

287

29,8

„m“

288

20,9

73,4

289

36,9

„m“

290

35,5

„m“

291

20,9

„m“

292

49,7

11,9

293

42,5

„m“

294

32

„m“

295

23,6

„m“

296

19,1

0

297

15,7

73,5

298

25,1

76,8

299

34,5

81,4

300

44,1

87,4

301

52,8

98,6

302

63,6

99

303

73,6

99,7

304

62,2

„m“

305

29,2

„m“

306

46,4

22

307

47,3

13,8

308

47,2

12,5

309

47,9

11,5

310

47,8

35,5

311

49,2

83,3

312

52,7

96,4

313

57,4

99,2

314

61,8

99

315

66,4

60,9

316

65,8

„m“

317

59

„m“

318

50,7

„m“

319

41,8

„m“

320

34,7

„m“

321

28,7

„m“

322

25,2

„m“

323

43

24,8

324

38,7

0

325

48,1

31,9

326

40,3

61

327

42,4

52,1

328

46,4

47,7

329

46,9

30,7

330

46,1

23,1

331

45,7

23,2

332

45,5

31,9

333

46,4

73,6

334

51,3

60,7

335

51,3

51,1

336

53,2

46,8

337

53,9

50

338

53,4

52,1

339

53,8

45,7

340

50,6

22,1

341

47,8

26

342

41,6

17,8

343

38,7

29,8

344

35,9

71,6

345

34,6

47,3

346

34,8

80,3

347

35,9

87,2

348

38,8

90,8

349

41,5

94,7

350

47,1

99,2

351

53,1

99,7

352

46,4

0

353

42,5

0,7

354

43,6

58,6

355

47,1

87,5

356

54,1

99,5

357

62,9

99

358

72,6

99,6

359

82,4

99,5

360

88

99,4

361

46,4

0

362

53,4

95,2

363

58,4

99,2

364

61,5

99

365

64,8

99

366

68,1

99,2

367

73,4

99,7

368

73,3

29,8

369

73,5

14,6

370

68,3

0

371

45,4

49,9

372

47,2

75,7

373

44,5

9

374

47,8

10,3

375

46,8

15,9

376

46,9

12,7

377

46,8

8,9

378

46,1

6,2

379

46,1

„m“

380

45,5

„m“

381

44,7

„m“

382

43,8

„m“

383

41

„m“

384

41,1

6,4

385

38

6,3

386

35,9

0,3

387

33,5

0

388

53,1

48,9

389

48,3

„m“

390

49,9

„m“

391

48

„m“

392

45,3

„m“

393

41,6

3,1

394

44,3

79

395

44,3

89,5

396

43,4

98,8

397

44,3

98,9

398

43

98,8

399

42,2

98,8

400

42,7

98,8

401

45

99

402

43,6

98,9

403

42,2

98,8

404

44,8

99

405

43,4

98,8

406

45

99

407

42,2

54,3

408

61,2

31,9

409

56,3

72,3

410

59,7

99,1

411

62,3

99

412

67,9

99,2

413

69,5

99,3

414

73,1

99,7

415

77,7

99,8

416

79,7

99,7

417

82,5

99,5

418

85,3

99,4

419

86,6

99,4

420

89,4

99,4

421

62,2

0

422

52,7

96,4

423

50,2

99,8

424

49,3

99,6

425

52,2

99,8

426

51,3

100

427

51,3

100

428

51,1

100

429

51,1

100

430

51,8

99,9

431

51,3

100

432

51,1

100

433

51,3

100

434

52,3

99,8

435

52,9

99,7

436

53,8

99,6

437

51,7

99,9

438

53,5

99,6

439

52

99,8

440

51,7

99,9

441

53,2

99,7

442

54,2

99,5

443

55,2

99,4

444

53,8

99,6

445

53,1

99,7

446

55

99,4

447

57

99,2

448

61,5

99

449

59,4

5,7

450

59

0

451

57,3

59,8

452

64,1

99

453

70,9

90,5

454

58

0

455

41,5

59,8

456

44,1

92,6

457

46,8

99,2

458

47,2

99,3

459

51

100

460

53,2

99,7

461

53,1

99,7

462

55,9

53,1

463

53,9

13,9

464

52,5

„m“

465

51,7

„m“

466

51,5

52,2

467

52,8

80

468

54,9

95

469

57,3

99,2

470

60,7

99,1

471

62,4

„m“

472

60,1

„m“

473

53,2

„m“

474

44

„m“

475

35,2

„m“

476

30,5

„m“

477

26,5

„m“

478

22,5

„m“

479

20,4

„m“

480

19,1

„m“

481

19,1

„m“

482

13,4

„m“

483

6,7

„m“

484

3,2

„m“

485

14,3

63,8

486

34,1

0

487

23,9

75,7

488

31,7

79,2

489

32,1

19,4

490

35,9

5,8

491

36,6

0,8

492

38,7

„m“

493

38,4

„m“

494

39,4

„m“

495

39,7

„m“

496

40,5

„m“

497

40,8

„m“

498

39,7

„m“

499

39,2

„m“

500

38,7

„m“

501

32,7

„m“

502

30,1

„m“

503

21,9

„m“

504

12,8

0

505

0

0

506

0

0

507

0

0

508

0

0

509

0

0

510

0

0

511

0

0

512

0

0

513

0

0

514

30,5

25,6

515

19,7

56,9

516

16,3

45,1

517

27,2

4,6

518

21,7

1,3

519

29,7

28,6

520

36,6

73,7

521

61,3

59,5

522

40,8

0

523

36,6

27,8

524

39,4

80,4

525

51,3

88,9

526

58,5

11,1

527

60,7

„m“

528

54,5

„m“

529

51,3

„m“

530

45,5

„m“

531

40,8

„m“

532

38,9

„m“

533

36,6

„m“

534

36,1

72,7

535

44,8

78,9

536

51,6

91,1

537

59,1

99,1

538

66

99,1

539

75,1

99,9

540

81

8

541

39,1

0

542

53,8

89,7

543

59,7

99,1

544

64,8

99

545

70,6

96,1

546

72,6

19,6

547

72

6,3

548

68,9

0,1

549

67,7

„m“

550

66,8

„m“

551

64,3

16,9

552

64,9

7

553

63,6

12,5

554

63

7,7

555

64,4

38,2

556

63

11,8

557

63,6

0

558

63,3

5

559

60,1

9,1

560

61

8,4

561

59,7

0,9

562

58,7

„m“

563

56

„m“

564

53,9

„m“

565

52,1

„m“

566

49,9

„m“

567

46,4

„m“

568

43,6

„m“

569

40,8

„m“

570

37,5

„m“

571

27,8

„m“

572

17,1

0,6

573

12,2

0,9

574

11,5

1,1

575

8,7

0,5

576

8

0,9

577

5,3

0,2

578

4

0

579

3,9

0

580

0

0

581

0

0

582

0

0

583

0

0

584

0

0

585

0

0

586

0

0

587

8,7

22,8

588

16,2

49,4

589

23,6

56

590

21,1

56,1

591

23,6

56

592

46,2

68,8

593

68,4

61,2

594

58,7

„m“

595

31,6

„m“

596

19,9

8,8

597

32,9

70,2

598

43

79

599

57,4

98,9

600

72,1

73,8

601

53

0

602

48,1

86

603

56,2

99

604

65,4

98,9

605

72,9

99,7

606

67,5

„m“

607

39

„m“

608

41,9

38,1

609

44,1

80,4

610

46,8

99,4

611

48,7

99,9

612

50,5

99,7

613

52,5

90,3

614

51

1,8

615

50

„m“

616

49,1

„m“

617

47

„m“

618

43,1

„m“

619

39,2

„m“

620

40,6

0,5

621

41,8

53,4

622

44,4

65,1

623

48,1

67,8

624

53,8

99,2

625

58,6

98,9

626

63,6

98,8

627

68,5

99,2

628

72,2

89,4

629

77,1

0

630

57,8

79,1

631

60,3

98,8

632

61,9

98,8

633

63,8

98,8

634

64,7

98,9

635

65,4

46,5

636

65,7

44,5

637

65,6

3,5

638

49,1

0

639

50,4

73,1

640

50,5

„m“

641

51

„m“

642

49,4

„m“

643

49,2

„m“

644

48,6

„m“

645

47,5

„m“

646

46,5

„m“

647

46

11,3

648

45,6

42,8

649

47,1

83

650

46,2

99,3

651

47,9

99,7

652

49,5

99,9

653

50,6

99,7

654

51

99,6

655

53

99,3

656

54,9

99,1

657

55,7

99

658

56

99

659

56,1

9,3

660

55,6

„m“

661

55,4

„m“

662

54,9

51,3

663

54,9

59,8

664

54

39,3

665

53,8

„m“

666

52

„m“

667

50,4

„m“

668

50,6

0

669

49,3

41,7

670

50

73,2

671

50,4

99,7

672

51,9

99,5

673

53,6

99,3

674

54,6

99,1

675

56

99

676

55,8

99

677

58,4

98,9

678

59,9

98,8

679

60,9

98,8

680

63

98,8

681

64,3

98,9

682

64,8

64

683

65,9

46,5

684

66,2

28,7

685

65,2

1,8

686

65

6,8

687

63,6

53,6

688

62,4

82,5

689

61,8

98,8

690

59,8

98,8

691

59,2

98,8

692

59,7

98,8

693

61,2

98,8

694

62,2

49,4

695

62,8

37,2

696

63,5

46,3

697

64,7

72,3

698

64,7

72,3

699

65,4

77,4

700

66,1

69,3

701

64,3

„m“

702

64,3

„m“

703

63

„m“

704

62,2

„m“

705

61,6

„m“

706

62,4

„m“

707

62,2

„m“

708

61

„m“

709

58,7

„m“

710

55,5

„m“

711

51,7

„m“

712

49,2

„m“

713

48,8

40,4

714

47,9

„m“

715

46,2

„m“

716

45,6

9,8

717

45,6

34,5

718

45,5

37,1

719

43,8

„m“

720

41,9

„m“

721

41,3

„m“

722

41,4

„m“

723

41,2

„m“

724

41,8

„m“

725

41,8

„m“

726

43,2

17,4

727

45

29

728

44,2

„m“

729

43,9

„m“

730

38

10,7

731

56,8

„m“

732

57,1

„m“

733

52

„m“

734

44,4

„m“

735

40,2

„m“

736

39,2

16,5

737

38,9

73,2

738

39,9

89,8

739

42,3

98,6

740

43,7

98,8

741

45,5

99,1

742

45,6

99,2

743

48,1

99,7

744

49

100

745

49,8

99,9

746

49,8

99,9

747

51,9

99,5

748

52,3

99,4

749

53,3

99,3

750

52,9

99,3

751

54,3

99,2

752

55,5

99,1

753

56,7

99

754

61,7

98,8

755

64,3

47,4

756

64,7

1,8

757

66,2

„m“

758

49,1

„m“

759

52,1

46

760

52,6

61

761

52,9

0

762

52,3

20,4

763

54,2

56,7

764

55,4

59,8

765

56,1

49,2

766

56,8

33,7

767

57,2

96

768

58,6

98,9

769

59,5

98,8

770

61,2

98,8

771

62,1

98,8

772

62,7

98,8

773

62,8

98,8

774

64

98,9

775

63,2

46,3

776

62,4

„m“

777

60,3

„m“

778

58,7

„m“

779

57,2

„m“

780

56,1

„m“

781

56

9,3

782

55,2

26,3

783

54,8

42,8

784

55,7

47,1

785

56,6

52,4

786

58

50,3

787

58,6

20,6

788

58,7

„m“

789

59,3

„m“

790

58,6

„m“

791

60,5

9,7

792

59,2

9,6

793

59,9

9,6

794

59,6

9,6

795

59,9

6,2

796

59,9

9,6

797

60,5

13,1

798

60,3

20,7

799

59,9

31

800

60,5

42

801

61,5

52,5

802

60,9

51,4

803

61,2

57,7

804

62,8

98,8

805

63,4

96,1

806

64,6

45,4

807

64,1

5

808

63

3,2

809

62,7

14,9

810

63,5

35,8

811

64,1

73,3

812

64,3

37,4

813

64,1

21

814

63,7

21

815

62,9

18

816

62,4

32,7

817

61,7

46,2

818

59,8

45,1

819

57,4

43,9

820

54,8

42,8

821

54,3

65,2

822

52,9

62,1

823

52,4

30,6

824

50,4

„m“

825

48,6

„m“

826

47,9

„m“

827

46,8

„m“

828

46,9

9,4

829

49,5

41,7

830

50,5

37,8

831

52,3

20,4

832

54,1

30,7

833

56,3

41,8

834

58,7

26,5

835

57,3

„m“

836

59

„m“

837

59,8

„m“

838

60,3

„m“

839

61,2

„m“

840

61,8

„m“

841

62,5

„m“

842

62,4