1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/3

(1)

Podle čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní clo za produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002, ex 1005, jiná než hybridní osivo, a ex 1007, jiná než hybridy k setí, rovná intervenční ceně platné pro uvedené produkty při dovozu, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF platnou pro dotyčnou zásilku. Uvedené clo však nesmí překročit celní sazbu společného celního sazebníku.

(2)

Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 2 uvedeného článku pro uvedené produkty pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

(3)

Podle čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 1249/96 je cena pro výpočet dovozního cla produktů kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex 1001 90 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90 průměrem denních reprezentativních dovozních cen CIF určených postupem podle článku 4 uvedeného nařízení.

(4)

Je třeba stanovit dovozní cla použitelná ode dne 1. března 2007 až do vstupu v platnost nového stanovení,

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/6

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (2) stanoví systém řízení pro celní kvóty. S cílem snížit administrativní zátěž a náklady při dovozu a podpořit jednotné zacházení bylo zajištěno, aby se určité celní kvóty považovaly za kritické. Ze zkušenosti se systémem a díky zlepšenému využití elektronické výměny údajů mezi členskými státy a Komisí je patrné, že kritéria používaná při určování kritického statusu lze dále zmírňovat, aniž by tím byly ohroženy vlastní zdroje Společenství. Proto by se celní kvóta měla považovat za kritickou, pokud se namísto 75 % (jako u dosavadního systému) využije 90 % objemu počáteční kvóty.

(2)

Potřeba dohledu nad zbožím za účelem získání dat souvisejících s dovozy a vývozy výrazně vzrostla. Proto by členské státy v případech dohledu nad zbožím měly údaje týkající se celních prohlášení pro propuštění do volného oběhu nebo vývozních prohlášení poskytovat Komisi častěji než v rámci současného systému. Pokud v rámci zjednodušeného postupu nejsou takové údaje k datu celního prohlášení k dispozici nebo jsou k dispozici pouze částečně, měly by se poskytnout dodatečně.

(3)

Nařízení (EHS) č. 2454/93 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex,

1.

V čl. 308a odst. 10 se výraz „10 ECU“ nahrazuje výrazem „10 EUR“.

2.

Článek 308c se mění takto:

3.

Článek 308d se nahrazuje tímto:

„Článek 308d

1.   Je-li třeba vykonávat dohled Společenství, sdělují členské státy Komisi alespoň jednou týdně údaje o celních prohlášeních pro propuštění do volného oběhu nebo oz vývozních prohlášeních.

Členské státy spolupracují s Komisí, aby stanovily údaje, které se vyžadují z celních prohlášení pro propuštění do volného oběhu nebo z vývozních prohlášení.

2.   Údaje sdělované jednotlivými členskými státy podle odstavce 1 se považují za důvěrné.

Souhrnné údaje pro každý členský stát se však zpřístupní pro oprávněné uživatele ve všech členských státech.

Členské státy spolupracují s Komisí s cílem vypracovat účelná pravidla pro oprávněný přístup k souhrnným údajům.

3.   Pokud jde o některé zboží, dohled se provádí za zachování důvěrnosti údajů.

4.   Pokud údaje uvedené v odstavci 1 tohoto článku nejsou dostupné z důvodu použití zjednodušených postupů uvedených v článcích 253 až 267 a v článcích 280 až 289, členské státy poskytnou Komisi údaje, které jsou k dispozici k datu přijetí úplného nebo doplňkového prohlášení.“

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/8

(1)

Nařízení (ES) č. 1177/2003 vytvořilo společný rámec pro systematickou tvorbu statistiky Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek zahrnující srovnatelné a včasné průřezové a panelové údaje o příjmech a o stupni a struktuře chudoby a sociálního vyloučení na vnitrostátní úrovni a na úrovni Evropské unie.

(2)

Podle čl. 15 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 1177/2003 jsou prováděcí opatření nezbytná pro sestavení seznamu cílových sekundárních oblastí a proměnných, které mají být každoročně zařazovány do průřezové složky EU-SILC. Pro rok 2008 by měl být sestaven seznam cílových sekundárních proměnných, obsažených v modulu „nadměrné zadlužení a finanční vyloučení“. Tento seznam by měl být doprovázen kódy proměnných a definicemi.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy,

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/16

(1)

Komise obdržela žádost podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení antidumpingových opatření uložených na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie.

(2)

Žádost podalo dne 15. ledna 2007 sdružení European Carbon and Graphite Association (ECGA) jménem výrobců některých sad uhlíkových elektrod ve Společenství.

(3)

Výrobkem, jehož se možné obcházení týká, jsou uhlíkové elektrody druhu, který se používá v elektrických pecích, o měrné hmotnosti 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, kódu KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010), a spojníky používané pro takové elektrody, kódu KN ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010), dovážené společně nebo odděleně a pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“). Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

(4)

Prošetřovaným výrobkem jsou tyče z umělého grafitu o průměru alespoň 75 mm pocházející z Indie (dále jen „prošetřovaný výrobek“), obvykle kódu KN ex 3801 10 00 (kód TARIC 3801100010). Tento kód je uveden pouze pro informaci. Prošetřovaný výrobek je polotovarem pro výrobu dotčeného výrobku a již nese jeho základní charakteristiky.

(5)

Opatřeními, která jsou v současné době platná a k jejichž obcházení možná dochází, jsou antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1629/2004 (2).

(6)

Žádost obsahuje dostatečné přímé důkazy o tom, že dochází k obcházení antidumpingových opatření uložených na dovozy dotčeného výrobku, a to formou dovozů prošetřovaného výrobku.

(7)

Předloženy byly následující důkazy:

(8)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle článku 13 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozů prošetřovaného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(9)

Aby Komise získala informace, které považuje za nezbytné k šetření, zašle vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců v Indii, dovozcům a sdružením dovozců ve Společenství, kteří spolupracovali při šetření, jež vedlo k uložení stávajících opatření, a indickým orgánům dotazníky. V případě potřeby mohou být informace vyžádány také od výrobního odvětví Společenství.

(10)

Všechny zúčastněné strany by se v každém případě měly neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, obrátit na Komisi, aby zjistily, zda jsou uvedeny v žádosti, a aby si případně ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení vyžádaly dotazník, vzhledem k tomu, že se lhůta stanovená v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení vztahuje na všechny zúčastněné strany.

(11)

Indické orgány budou informovány o zahájení šetření a bude jim zaslána kopie žádosti.

(12)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží zvláštní důvody pro takové slyšení.

(13)

V souladu s čl. 13 odst. 4 základního nařízení může být dovoz prošetřovaného výrobku osvobozen od celní evidence či opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(14)

Vzhledem k tomu, že k případnému obcházení dochází ve Společenství, lze podle čl. 13 odst. 4 základního nařízení osvobodit dovozce prošetřovaného výrobku, kteří prokáží, že nejsou ve spojení s výrobci, na něž se vztahují platná opatření. Dovozci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

(15)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by měla být pro dovozy prošetřovaného výrobku zavedena celní evidence, aby v případě, že šetření prokáže obcházení, mohla být na tyto dovozy pocházející z Indie uložena antidumpingová cla v příslušné výši se zpětnou platností ode dne celní evidence.

(16)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(17)

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana přihlásí ve lhůtách uvedených v článku 3 tohoto nařízení.

(18)

Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 18 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(19)

Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a bude se vycházet z dostupných údajů. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto podle článku 18 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek méně příznivý, než kdyby spolupracoval,

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

Office: J-79 5/16

B-1049 Brussels

Fax: (32-2) 295 65 05

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/19

(1)

Komise obdržela žádost podle čl. 23 odst. 2 základního nařízení, aby prošetřila údajné obcházení vyrovnávacích opatření uložených na dovozy některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie.

(2)

Žádost podalo dne 15. ledna 2007 sdružení European Carbon and Graphite Association (ECGA) jménem výrobců některých sad uhlíkových elektrod ve Společenství.

(3)

Výrobkem, jehož se možné obcházení týká, jsou uhlíkové elektrody druhu, který se používá v elektrických pecích, o měrné hmotnosti 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, kódu KN ex 8545 11 00 (kód TARIC 8545110010), a spojníky používané pro takové elektrody, kódu KN ex 8545 90 90 (kód TARIC 8545909010), dovážené společně nebo odděleně a pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“). Tyto kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

(4)

Prošetřovaným výrobkem jsou tyče z umělého grafitu o průměru alespoň 75 mm pocházející z Indie (dále jen „prošetřovaný výrobek“), obvykle kódu KN ex 3801 10 00 (kód TARIC 3801100010). Tento kód je uveden pouze pro informaci. Prošetřovaný výrobek je polotovarem pro výrobu dotčeného výrobku a již nese jeho základní charakteristiky.

(5)

Opatřeními, která jsou v současné době platná a k jejichž obcházení údajně dochází, jsou vyrovnávací opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 1628/2004 (2).

(6)

Žádost obsahuje dostatečné přímé důkazy o tom, že dochází k obcházení vyrovnávacích opatření uložených na dovozy dotčeného výrobku, a to formou dovozů prošetřovaného výrobku.

(7)

Předloženy byly následující důkazy:

(8)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důkazy k zahájení šetření podle článku 23 základního nařízení a k zavedení celní evidence dovozů prošetřovaného výrobku podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení.

(9)

Aby Komise získala informace, které považuje za nezbytné k šetření, zašle vývozcům/výrobcům a sdružením vývozců/výrobců v Indii, dovozcům a sdružením dovozců ve Společenství, kteří spolupracovali při šetření, jež vedlo k uložení stávajících opatření, a indickým orgánům dotazníky. V případě potřeby mohou být informace vyžádány také od výrobního odvětví Společenství.

(10)

Všechny zúčastněné strany by se v každém případě měly neprodleně, nejpozději však ve lhůtě stanovené v článku 3 tohoto nařízení, obrátit na Komisi, aby zjistily, zda jsou uvedeny v žádosti, a aby si případně ve lhůtě stanovené v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení vyžádaly dotazník, vzhledem k tomu, že se lhůta stanovená v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení vztahuje na všechny zúčastněné strany.

(11)

Indické orgány budou informovány o zahájení šetření a bude jim zaslána kopie žádosti.

(12)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně oznámily svá stanoviska a poskytly důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží zvláštní důvody pro takové slyšení.

(13)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního nařízení může být dovoz prošetřovaného výrobku osvobozen od celní evidence či opatření, pokud jím není obcházeno žádné opatření.

(14)

Vzhledem k tomu, že k případnému obcházení dochází ve Společenství, lze podle čl. 23 odst. 3 základního nařízení osvobodit dovozce prošetřovaného výrobku, kteří prokáží, že nejsou ve spojení s výrobci, na něž se vztahují platná opatření. Dovozci, kteří chtějí získat osvobození, by měli podat žádost řádně doloženou důkazy ve lhůtě uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

(15)

Podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení by měla být pro dovozy prošetřovaného výrobku zavedena celní evidence, aby v případě, že šetření prokáže obcházení, mohla být na tyto dovozy pocházející z Indie uložena vyrovnávací cla v příslušné výši se zpětnou platností ode dne celní evidence.

(16)

V zájmu řádné správy by měly být stanoveny lhůty, během nichž:

(17)

Je třeba věnovat pozornost skutečnosti, že výkon většiny procesních práv uvedených v základním nařízení závisí na tom, zda se zúčastněná strana přihlásí ve lhůtách uvedených v článku 3 tohoto nařízení.

(18)

Pokud účastník řízení odmítne umožnit přístup k nezbytným informacím nebo je neposkytne v příslušné lhůtě nebo pokud klade závažným způsobem překážky šetření, mohou podle článku 28 základního nařízení prozatímní nebo konečná pozitivní nebo negativní zjištění vycházet z dostupných údajů.

(19)

Pokud se zjistí, že účastník řízení předložil nepravdivé nebo zavádějící informace, nepřihlédne se k nim a bude se vycházet z dostupných údajů. Pokud účastník řízení nespolupracuje nebo spolupracuje pouze částečně, a zjištění se proto podle článku 28 základního nařízení zakládají na dostupných údajích, může pro něj být výsledek méně příznivý, než kdyby spolupracoval,

European Commission

Directorate General for Trade

Directorate H

J-79 5/16

B-1049 Brussels

Fax: (32-2) 295 65 05

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/22

(1)

Dohoda ve formě výměny dopisů mezi Evropským společenstvím a Argentinskou republikou o změně koncesí v listinách České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v průběhu jejich přistoupení k Evropskému společenství (2), schválené rozhodnutím Rady 2006/930/ES (3), stanoví otevření celních kvót pro víno.

(2)

Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (4), stanoví pravidla pro správu celních kvót, které mají být používány chronologicky podle dat přijetí celních prohlášení.

(3)

V souladu se závazky Společenství podle dohody ve formě výměny dopisů by se toto nařízení mělo použít ode dne 1. ledna 2007.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

a)

celní kvóta 20 000 hl (erga omnes) pro víno (čísla položek v sazebníku 2204 29 65 a 2204 29 75), sazba v rámci kvóty ve výši 8 EUR/hl (pořadové číslo 09.0095),

b)

celní kvóta 40 000 hl (erga omnes) pro víno (čísla položek v sazebníku 2204 21 79 a 2204 21 80), sazba v rámci kvóty ve výši 10 EUR/hl (pořadové číslo 09.0097).

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/23

(1)

Článek 30 směrnice 2004/17/ES stanoví, že zakázky určené pro umožnění výkonu jedné z činností, na které se směrnice vztahuje, se neřídí touto směrnicí, pokud je činnost v členském státě, ve kterém má být vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se vyhodnocuje na základě objektivních kritérií, která vezmou v úvahu zvláštní typické vlastnosti dotčeného odvětví. K neomezenému přístupu na trh dochází, pokud členský stát provede a uplatní příslušné právní předpisy Společenství k otevření daného odvětví nebo jeho části.

(2)

Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze XI směrnice 2004/17/ES, která, pokud jde o odvětví elektřiny, odkazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (2). Směrnice 96/92/ES byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (3), která vyžaduje ještě vyšší stupeň otevřenosti trhu. Pokud jde o odvětví plynu, odkazuje příloha XI na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (4). Směrnice 98/30/ES byla nahrazena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (5), která vyžaduje ještě vyšší stupeň otevřenosti trhu.

(3)

V souladu s čl. 62 odst. 2 směrnice 2004/17/ES se hlava III uvedené směrnice, která stanoví pravidla pro veřejné soutěže na určitý výkon v oblasti služeb, nevztahuje na veřejné soutěže na určitý výkon organizované pro vykonávání činnosti v daném členském státě, o které Komise rozhodla, že se na ni vztahuje čl. 30 odst. 1 této směrnice, nebo o které se má za to, že se na ni uvedený odstavec vztahuje, na základě čl. 30 odst. 4 druhého nebo třetího pododstavce nebo čl. 30 odst. 5 čtvrtého pododstavce.

(4)

Žádost předložená Spojeným královstvím se týká velkoobchodních i maloobchodních dodávek elektřiny a plynu v Anglii, Skotsku a Walesu. I když mohou existovat určité podobnosti, je nicméně vhodné na základě příslušných typických vlastností, zejména pak na základě velmi omezeného stupně nahraditelnosti, vycházet z existence dvou rozdílných produktových trhů – jednoho s plynem a druhého s elektřinou – spíše než z jednoho výrobkového trhu s „energií“.

(5)

Vzhledem k jednotné povaze trhů s elektřinou těchto tří zeměpisných oblastí uvedených v žádosti a omezené kapacitě (6) spojení mezi sítěmi Spojeného království a sítěmi ostatních území ve Společenství by Anglie, Skotsko a Wales měly být považovány za vhodný trh s elektřinou pro účely hodnocení podmínek stanovených v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES. Pokud jde o plyn, mělo by se rovněž dojít k závěru, že příslušným zeměpisným trhem je Velká Británie, neboť podle vyjádření britského úřadu Office of Fair Trade„mají podmínky obchodování s plynem své hranice: ačkoli obchod s plynem probíhá v kontinentální Evropě prostřednictvím propojovacího vedení Bacton-Zeebrugge, jedná se o poměrně malá množství“. Totéž platí pro množství, s nimiž se obchoduje mezi Velkou Británií a Severním Irskem (na které se toto rozhodnutí nevztahuje) a Irskou republikou. Tyto závěry jsou v souladu s jedním ze zjištění uvedených ve sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu: Zpráva o pokroku při vytváření vnitřního trhu s plynem a elektřinou (7) (dále jen „zpráva z roku 2005“), podle kterého „z hlediska hospodářských ukazatelů … má trh s elektřinou a plynem v EU nadále vnitrostátní povahu“.

(6)

Toto hodnocení stejně jako všechna ostatní, která jsou obsažena v tomto rozhodnutí, je výhradně určeno pro účely směrnice 2004/17/ES, aniž je dotčeno použití pravidel pro hospodářskou soutěž.

(7)

Pokud jde o elektřinu, Spojené království provedlo a uplatnilo nejen směrnici 96/92/ES, nýbrž i směrnici 2003/54/ES. Pokud jde o plyn, provedlo Spojené království opět nejen směrnici 98/30/ES, ale také směrnici 2003/55/ES. Přístup na trh by se proto měl v souladu s čl. 30 odst. 3 prvním pododstavcem považovat za neomezený, a to jak u elektřiny, tak u plynu.

(8)

Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Ve zprávě z roku 2005 Komise uvedla, že „na mnoha vnitrostátních trzích navíc dochází k vysokému stupni průmyslové koncentrace, a tím k omezování rozvoje účinné hospodářské soutěže“ (8). Dále došla k závěru, že „jedním z ukazatelů míry hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích je celkový podíl na trhu tří největších výrobců (elektřina) a velkoobchodních dodavatelů (zemní plyn)“ (9). Podle posledních dostupných údajů činí celkový tržní podíl tří největších výrobců elektřiny na celkové výrobě 39 % (10), zatímco celkový tržní podíl tří největších dodavatelů plynu na velkoobchodním trhu činí v procentech 36 % (11). Obě tyto úrovně je třeba považovat za dostatečně nízkou úroveň a měly by být brány jako projev přímého vystavení hospodářské soutěži.

(9)

Dobrým ukazatelem hospodářské soutěže je rovněž stupeň likvidity, protože podmínky hospodářské soutěže v oblasti dodávek elektřiny a plynu jsou značně ovlivněny likviditou na velkoobchodních trzích. Velkoobchodní trh s elektřinou ve Spojeném království je charakterizován jako bilaterální obchodní trh se zprostředkovaným prodejem. Také existuje více než jedna energetická burza, i když UKPX má největší objem. Někteří z hlavních aktérů na velkoobchodním trhu jsou vlastníky výrobní kapacity s tím, že vlastnictví výrobní kapacity je dost rozmanité a 8 společností se podílí zhruba na 70 % kapacity. Pokud jde o Spojené království, představuje vícenásobný nákup a prodej elektrické energie (před dodávkou) přibližně trojnásobek spotřeby (12). Tento stupeň likvidity by měl být pokládán za uspokojivý, tj. je způsobilý být ukazatelem dobře fungujícího, konkurenčního velkoobchodního trhu. Pokud jde o odvětví plynu, měl by být vícenásobný nákup a prodej elektrické energie (před dodávkou) rovněž považován za uspokojivou úroveň, protože také představuje dvojnásobek až trojnásobek celkové spotřeby (13). Také na úrovni maloobchodu je dostatečný počet aktérů, neboť existuje šest hlavních dodavatelů aktivních na trhu pro domácnosti a další společnosti aktivní v odvětví velkoodběratelů (14). Pro trhy s plynem je rovněž charakteristický dostatečný počet aktivních aktérů a situace se dá shrnout takto: „Na trhu s plynem ve Spojeném království existuje vysoká úroveň hospodářské soutěže s přibližně 10 společnostmi aktivními na velkoobchodním trhu. Stejně jako u elektřiny se na zásobování většiny domácností na trhu podílí 6 společností …, (z nichž) … u pěti se jedná o nové účastníky na trhu dodávek plynu. Velkoodběratelé, k nimž patří i mnoho velkých ropných společností, nakupují přímo na velkoobchodním trhu.“ (15) Tyto faktory by proto měly být považovány za projev přímého vystavení hospodářské soutěži.

(10)

Za ukazatele by se měly pokládat rovněž mechanismy vyrovnávacích trhů, a to nejen v souvislosti s výrobou, ale též pro velkoobchodní a maloobchodní trhy. Ve skutečnosti „jakýkoli účastník trhu, který snadno nedokáže přizpůsobit svůj výrobní profil charakteristikám svých zákazníků, pocítí rozdíl mezi cenou, za kterou provozovatel přenosových soustav prodává nedostatkovou energii, a cenou, za kterou koupí zpět nadbytečnou výrobu. Tyto ceny může provozovateli přenosových soustav stanovit přímo regulační orgán, nebo lze využít mechanismu založeného na trhu, tzn. že cena je určována na základě nabídek od ostatních výrobců, kteří chtějí tímto způsobem regulovat svou výrobu směrem nahoru či dolů … vážný problém pro malé účastníky trhu vzniká tehdy, pokud nastává riziko, že dojde k velkému rozmezí mezi nákupní cenou od provozovatele přenosových soustav a prodejní cenou. K tomu dochází v několika členských státech a pravděpodobně to poškozuje rozvoj hospodářské soutěže. Velké rozmezí může svědčit o nedostatečné úrovni hospodářské soutěže na vyrovnávacím trhu, který může být ovládán pouze jedním či dvěma hlavními výrobci energie. Takovéto problémy jsou ještě horší tam, kde uživatelé sítí nejsou schopni přizpůsobit své postavení téměř v reálném čase.“ (16) Od zavedení mechanismů British Electricity Trading and Transmission Arrangements (dále jen „BETTA“) existuje pro Anglii, Skotsko a Wales jednotný vyrovnávací trh. Mimoto jeho hlavní vlastnosti (tržní ceny, půlhodinové uzávěrky a relativně malé rozmezí mezi cenami) je třeba považovat za ukazatele přímého vystavení hospodářské soutěži. Podobně se u plynu vyrovnávací ceny odvozují na základě tržního mechanismu řízeného provozovatelem přenosových soustav. Vyrovnávání se provádí každodenně a obvykle nedochází k výraznému rozmezí mezi nákupní a prodejní cenou. Tento nediskriminační mechanismus nepředstavuje pro dodavatele žádnou překážku.

(11)

Vzhledem k vlastnostem dotčených produktů (elektřiny a plynu) a nedostatku či nedostupnosti vhodných náhradních produktů nebo služeb má větší význam při hodnocení stavu hospodářské soutěže na trzích s elektřinou a plynem cenová konkurence a tvorba cen. Počet odběratelů, kteří mění dodavatele, je ukazatelem skutečné cenové konkurence a tedy nepřímo „přirozeným ukazatelem účinnosti hospodářské soutěže. Mění-li dodavatele pouze málo odběratelů, je pravděpodobné, že trh nefunguje správně, ačkoli by se neměly opomíjet výhody plynoucí z možnosti opětovného uzavírání dohod s dosavadními dodavateli.“ (17) Mimoto „existence regulovaných cen pro koncového odběratele je jasným klíčovým faktorem chování zákazníka … I když lze zachování kontrol v přechodném období odůvodnit, budou tyto kontroly s blížící se potřebou investic způsobovat stále větší narušení“. (18)

(12)

Ve Spojeném království změnilo dodavatele přes 70 % velkých a velmi velkých průmyslových odběratelů a malých a středně velkých průmyslových a obchodních odběratelů, zatímco v kategorii velmi malých obchodních odběratelů a domácností to bylo necelých 50 % (19); kontrola cen pro koncové uživatele byla zrušena v roce 2002 (20). Pokud jde o plyn, změnilo ve Spojeném království dodavatele přes 70 % velkých a velmi velkých průmyslových odběratelů, včetně elektráren, a malých a středně velkých průmyslových a obchodních odběratelů, zatímco v kategorii velmi malých obchodních odběratelů a domácností to bylo necelých 50 % (21). Kontrola cen pro všechny koncové uživatele byla zrušena v roce 2002. Situace ve Spojeném království je proto uspokojivá, pokud jde o změnu dodavatele a kontrolu cen pro koncového uživatele, a měla by se považovat za ukazatel přímého vystavení hospodářské soutěži.

(13)

Vzhledem k těmto ukazatelům a celkové situaci tohoto odvětví v Anglii, Skotsku a Walesu, které vyplývají z informací předložených Spojeným královstvím obsažených ve zprávě z roku 2005 a její technické příloze a rovněž v předběžné zprávě, především pokud jde o rozsah, v jakém byly sítě odděleny od výroby/dodávky, a účinnou regulaci přístupu k sítím, by měla být podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES považována za splněnou v souvislosti s dodávkami elektřiny a plynu v Anglii, Skotsku a Walesu. Jak je uvedeno výše v 7. bodě odůvodnění, je třeba považovat za splněnou i další podmínku volného přístupu k činnosti. Proto by se směrnice 2004/17/ES neměla uplatňovat v případě, kdy zadavatelé zadají zakázky, které mají umožnit dodávku elektřiny a/nebo plynu v těchto zeměpisných oblastech, a ani na veřejné soutěže na výkon takové činnosti v těchto oblastech. Je třeba připomenout, že zakázky zadané na provádění jiných činností, jako je rozvod elektřiny a plynu, nadále podléhají ustanovením směrnice 2004/17/ES.

(14)

Toto rozhodnutí se zakládá na právní a skutkové situaci z listopadu 2006, jak je zřejmé z informací předložených Spojeným královstvím, ze zprávy z roku 2005 a její technické přílohy. Může být revidováno, pokud by v případě zásadních změn právní či skutkové situace došlo k tomu, že by nebyly splněny podmínky pro uplatnění čl. 30 odst. 1 směrnice 2004/17/ES.

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky,

1.3.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 62/27

(1)

V případě výskytu ohniska některých chorob zvířat nebo podezření na ně se od Komise požaduje, aby členským státům a třetím zemím poskytla pomoc prostřednictvím vysoce odborného epizootologického posudku. V rámci Rady ve složení pro zemědělství a rybolov byla vznesena rovněž otázka dostupnosti odborných posudků ve veterinární oblasti.

(2)

Zejména v případě výskytu významných ohnisek chorob zvířat musí mít Komise promptně k dispozici řádné technické posudky z veterinární oblasti, aby mohla plnit své úkoly.

(3)

Posudky a podporu ještě efektivněji poskytne specializovaný tým odborníků, jako je nouzový veterinární tým Společenství, jehož členové jsou Komisi na žádost k dispozici. Je třeba takový tým zřídit a definovat jeho úlohu a úkoly.

(4)

S cílem poskytnout Komisi požadovanou veterinární technickou pomoc mohou být členové nouzového veterinárního týmu Společenství vysíláni do dotčených členských států nebo třetích zemí. V takovém případě by členové měli spolupracovat s příslušnými orgány dotčeného členského státu nebo třetí země.

(5)

Nouzový veterinární tým Společenství by měl pracovat pokud možno v úzké spolupráci s dalšími mezinárodními expertními skupinami, např. Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Mezinárodním úřadem pro zdraví zvířat (OIE), Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), s cílem zajistit, aby byly dostupné odborné posudky použity co nejefektivněji,

a)

vědeckou, technickou a řídící pomoc na místě, pokud jde o dohled, monitorování a eradikaci chorob, v úzké spolupráci a součinnosti s příslušnými orgány členského státu nebo třetí země, v něž se ohnisko nachází nebo jehož se podezření týká;

b)

konkrétní vědeckou radu ohledně vhodných diagnostických metod a epizootologických výzkumů ve spolupráci s dotčenou referenční laboratoří Společenství uvedenou v příloze VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (2) a případně dalšími referenčními laboratořemi;

c)

konkrétní pomoc k zajištění spolupráce mezi veterinárními službami členských států a třetích zemí a příslušnou referenční laboratoří Společenství uvedenou v příloze VII nařízení (ES) č. 882/2004 a případně dalšími referenčními laboratořemi.

a)

jsou na žádost Komise k dispozici kdykoli v krátké lhůtě;

b)

nevyzradí informace získané jako výsledek práce týmu, pokud jsou upozorněni, že tyto informace jsou důvěrné.