NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1966/2006

ze dne 21. prosince 2006

o elektronickém zaznamenávání a hlášení rybolovných činností a o zařízení pro dálkové snímání

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (1) stanoví rámec, jenž má zajistit zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky.

(2)	Cílů zachování a udržitelného využívání rybolovných zdrojů se dosahuje prostřednictvím podmínek, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům, konkrétně omezením odlovů a intenzity rybolovu a přijetím technických opatření týkajících se rybolovných postupů a lovných zařízení a velikosti úlovků.

(3)

Proto je pro řádné řízení rybolovných práv a pro dosažení těchto cílů potřeba sledovat rybolovné činnosti pomocí co nejvhodnějších prostředků. Kontrola odloveného množství se provádí zejména shromažďováním informací o odlovech, vykládkách, překládkách, přepravě a prodejích, zatímco kontrola intenzity rybolovu se provádí zejména shromažďováním informací o vlastnostech plavidla, době strávené rybolovem a použitých zařízeních. Kromě toho technologie dálkové kontroly umožňují orgánům kontroly rybolovu sledovat výskyt plavidel v dané oblasti. Spojením všech těchto prostředků se zvyšuje přesnost informací.

(4)

Ustanovení čl. 22 odst. 1 a čl. 23 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví, že Rada má v roce 2004 rozhodnout o povinnosti elektronicky zaznamenávat a předávat příslušné informace o rybolovných činnostech, včetně vykládky nebo překládek odlovů a dokladu o prodeji, a o povinnosti zavést zařízení pro dálkové snímání.

(5)	V minulých letech provedly členské státy a další země pilotní projekty týkající se elektronického zaznamenávání a hlášení a také dálkového snímání. Prokázala se jejich opodstatněnost a výhodnost z hlediska nákladů.

(6)	Článek 6 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2) předpokládá, že velitelé rybářských plavidel Společenství vedou lodní deník.

(7)	Článek 22 nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoví, že produkty rybolovu se prodávají z rybářského plavidla pouze registrovaným odběratelům nebo na registrovaných dražbách.

(8)

Článek 9 nařízení (EHS) č. 2847/93 předpokládá, že dražební střediska nebo jiné organizace nebo osoby schválené členskými státy, které zajišťují první prodej produktů rybolovu, předloží při prvním prodeji příslušným orgánům členského státu, na jehož území jsou produkty poprvé uvedeny na trh, doklad o prodeji.

(9)	Článek 8 nařízení (EHS) č. 2847/93 předpokládá, že velitel nebo zástupce velitele každého rybářského plavidla Společenství, jehož celková délka je 10 metrů nebo vyšší, předá, po každém vyplutí a do 48 hodin po vykládce, příslušným orgánům členského státu vykládky prohlášení.

(10)

Článek 9 nařízení (EHS) č. 2847/93 rovněž předpokládá, že pokud se první uvedení produktů na trh neuskuteční v členském státě, kde byly produkty vyloženy, členský stát odpovědný za kontrolu prvního uvedení na trh zajistí, aby byla kopie dokladu o prodeji co nejrychleji předložena příslušným orgánům odpovědným za kontrolu vykládky těchto produktů.

(11)	Článek 19 nařízení (EHS) č. 2847/93 požaduje, aby členské státy vytvořily elektronickou databázi a vypracovaly validační systém sestávající zejména z prověřování pomocí křížových kontrol a kontroly dat.

(12)	Článek 9 nařízení (EHS) č. 2847/93 rovněž předpokládá, že pokud nejsou produkty nabídnuty k prodeji nebo jsou určeny k pozdějšímu prodeji, předkládá se příslušným orgánům prohlášení o převzetí, za které odpovídá držitel tohoto prohlášení.

(13)	Dálkové snímání by mělo být používáno, pouze pokud existuje jasný důkaz o přínosu v poměru k nákladům ve srovnání s používáním pouze klasických kontrolních prostředků, jako například rybářských hlídkových plavidel a letadel, při odhalování rybářských plavidel provozovaných neoprávněně.

(14)	Je proto třeba stanovit podmínky, za nichž se budou pro kontrolní účely používat elektronické záznamy a hlášení, jakož i zařízení pro dálkové snímání.

(15)	Formáty, které budou příslušné vnitrostátní orgány používat pro výměnu informací pro kontrolní a inspekční účely, by měly být vymezeny v podrobných prováděcích pravidlech.

(16)	Členský stát by měl mít možnost rozhodnout o formátech pro předávání údajů používaných plavidly plujícími pod jeho vlajkou.

(17)	Investice související se zavedením kontrolních technologií jsou způsobilé podle nařízení Rady (ES) č. 861/2006 ze dne 22. května 2006, kterým se stanoví finančních opatření Společenství pro provádění společné rybářské politiky a pro oblast mořského práva (3).

(18)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Elektronické záznamy a hlášení

1.   Velitel rybářského plavidla Společenství elektronickými prostředky zaznamená informace vztahující se k rybolovným činnostem, které má povinnost zaznamenat do lodního deníku a prohlášení o překládce podle příslušných právních předpisů Společenství, a zašle je elektronickou cestou příslušným orgánům státu vlajky.

2.   Velitel nebo zástupce velitele rybářského plavidla Společenství elektronickými prostředky zaznamená informace vztahující se k rybolovným činnostem, které se povinně uvádějí do prohlášení o vykládce podle příslušných právních předpisů Společenství, a zašle je elektronickou cestou příslušným orgánům státu vlajky.

3.   Doklad o prvním prodeji a případně doklad o převzetí se elektronicky zaznamenají a předají příslušným orgánům, na jejichž území se uskuteční první uvedení na trh registrovaným odběratelem, registrovanou dražbou nebo jiným subjektem nebo osobou schválenou členskými státy, které odpovídají za první prodej produktů rybolovu.

4.   Členské státy mají nezbytné správní a technické zázemí, které jim umožní, aby přijímaly, zpracovávaly, prověřovaly a předávaly elektronickou cestou informace obsažené alespoň v lodním deníku, prohlášení o překládce, prohlášení o vykládce, dokladu o prodeji a dokladu o převzetí uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.

Článek 2

Četnost a pravost údajů

1.   Velitel rybářského plavidla předává příslušné údaje z lodního deníku nejméně jednou denně. Tyto údaje rovněž zasílá na žádost příslušného orgánu státu vlajky. V každém případě předává příslušné údaje z lodního deníku po dokončení poslední rybolovné činnosti a před vplutím do přístavu.

2.   Údaje z lodního deníku, prohlášení o překládce a prohlášení o vykládce zaznamenané příslušným orgánem státu vlajky se považují za pravé za podmínek stanovených vnitrostátním právem.

3.   Informace a údaje z dokladu o prvním prodeji a dokladu o převzetí zaznamenané příslušným orgánem členského státu se považují za pravé za podmínek stanovených vnitrostátním právem.

Článek 3

Postupné provádění

1.   Povinnost elektronicky zaznamenávat a předávat údaje uvedené v čl. 1 odst. 1 a 2 se použije na velitele rybářských plavidel o celkové délce přesahující 24 metrů do 24 měsíců od vstupu prováděcích pravidel uvedených v článku 5 v platnost a na velitele rybářských plavidel o celkové délce přesahující 15 metrů do 42 měsíců od vstupu těchto prováděcích pravidel v platnost.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může členský stát ode dne, který nastane 12 měsíců od vstupu prováděcích pravidel uvedených v článku 5 v platnost, velitelům rybářských plavidel uvedených v odstavci 1 a o celkové délce do 15 metrů plujícím pod jeho vlajkou uložit povinnost nebo je oprávnit elektronicky zaznamenávat a předávat údaje uvedené v čl. 1 odst. 1 a 2.

3.   Příslušné orgány pobřežního členského státu přijímají elektronická hlášení obdržená od členského státu vlajky obsahující údaje z rybářských plavidel uvedených v odstavci 2.

4.   Povinnost elektronicky zaznamenávat a předávat doklady o prodeji a případně doklady o převzetí se použije od 1. ledna 2009 na registrované odběratele, registrované dražby nebo jiné subjekty nebo osoby schválené členskými státy, které odpovídají za první prodej produktů rybolovu, s ročním finančním obratem z prvního prodeje produktů rybolovu převyšujícím 400 000 EUR.

Článek 4

Dálkové snímání

Existuje-li jasný důkaz o přínosu v poměru k nákladům ve srovnání s klasickými kontrolními prostředky při odhalování rybářských plavidel provozovaných neoprávněně, zajistí členské státy od 1. ledna 2009, aby jejich střediska pro sledování rybolovu měla technické zázemí, které jim umožní přiřazovat polohy získané z dálkově snímaných obrazů zaslaných na zemi satelity nebo jinými rovnocennými systémy k údajům obdrženým ze systému sledování plavidel za účelem určení výskytu rybářských plavidel v dané oblasti.

Článek 5

Podrobná pravidla

Podrobná prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002. V těchto pravidlech se zejména stanoví:

1.	Podmínky, za kterých si budou příslušné vnitrostátní orgány vyměňovat informace pro kontrolní a inspekční účely při současném zajištění jejich důvěrnosti a přístupu pobřežních členských států k těmto informacím.

2.	Obsah zpráv, jež mají být předávány.

3.	Formáty, které budou příslušné vnitrostátní orgány používat pro výměnu informací pro kontrolní a inspekční účely.

4.	Podmínky pro zaznamenávání a předkládání údajů z dokladu o prodeji a dokladu o převzetí.

5.	Ustanovení, která členskému státu umožní rozšířit povinnost elektronického hlášení i na rybářská plavidla uvedená v čl. 3 odst. 2.

6.	Výjimky z požadavků na předkládání elektronických prohlášení o vykládce a podmínky a požadavky pro oznamování za účelem informování pobřežního státu o těchto výjimkách.

7.	Výjimky, za účelem snížení administrativního zatížení provozovatelů, z některých kontrolních ustanovení v předpisech Společenství pro rybářská plavidla, která provádějí elektronické zaznamenávání a předávání informací uvedených v čl. 1 odst. 1 a 2.

8.	Ustanovení o zaznamenávání a předávání údajů uvedených v článku 1 v případě technického selhání.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1967/2006

ze dne 21. prosince 2006

o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Ustanovení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1) platí pro Středozemní moře.

(2)

Rozhodnutím 98/392/ES (2) Rada uzavřela Úmluvu Spojených národů o mořském právu, která obsahuje zásady a pravidla pro zachovávání a řízení živých zdrojů volného moře. V souladu s pravidly této úmluvy Společenství usiluje o koordinaci řízení živých vodních zdrojů a jejich zachovávání s jinými pobřežními státy.

(3)

Podle rozhodnutí 98/416/ES (3) je Společenství smluvní stranou dohody o Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (dále jen „GFCM“). Dohoda o GFCM stanoví rámec pro regionální spolupráci při zachovávání mořských zdrojů ve Středozemním moři a jejich řízení tím, že přijímá doporučení v oblasti působnosti dohody o GFCM, která jsou pro smluvní strany závazná.

(4)	Biologické, sociální a hospodářské charakteristiky rybářství ve Středomoří vyžadují, aby Společenství stanovilo zvláštní řídící rámec.

(5)	Společenství se zavázalo k uplatňování přístupu založeného na předběžné opatrnosti při přijímání opatření navržených v zájmu ochrany a zachovávání živých vodních zdrojů a mořských ekosystémů a k zabezpečení jejich udržitelného využívání.

(6)

Systém řízení stanovený v tomto nařízení se vztahuje na činnosti související s lovem populací mořských živočichů ve Středozemním moři prováděným plavidly Společenství ve vodách Společenství nebo v mezinárodních vodách, plavidly třetích zemí v rybolovných oblastech členských států nebo občany Unie na volném Středozemním moři.

(7)	V zájmu nekladení překážek odbornému výzkumu by se však toto nařízení nemělo vztahovat na činnosti potřebné k takovému výzkumu.

(8)	Je nezbytné zavést účinný řídicí rámec prostřednictvím přiměřeného sdílení odpovědností mezi Společenstvím a členskými státy.

(9)

Přísná ochrana některých mořských druhů, kterou již umožňuje směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (4) a která platí pro mořské vody pod svrchovaností členských států, by měla být rozšířena na volné Středozemní moře.

(10)

V souladu s rozhodnutím Rady 1999/800/ES ze dne 22. října 1999 o uzavření Protokolu o zvláště chráněných oblastech a biologické rozmanitosti ve Středomoří a o přijetí příloh k tomuto protokolu (Barcelonská úmluva) (5), který kromě ustanovení týkajících se ochrany lokalit významných pro Středomoří stanoví vypracování seznamů ohrožených druhů a druhů, jejichž využívání je regulováno.

(11)

Je třeba přijmout nová technická opatření pro rybolov nahrazující opatření uvedená v nařízení Rady (ES) č. 1626/94 ze dne 27. června 1994 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (6), aby se zohlednily nové odborné informace. Je třeba rovněž vzít v úvahu hlavní prvky akčního plánu pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři v rámci společné rybářské politiky.

(12)	Nařízení (ES) č. 1626/94 by proto mělo být zrušeno.

(13)	Je třeba se vyhnout nadměrným odlovům živočichů, kteří nedosahují předepsanou velikost. Za tímto účelem je nutné chránit určité oblasti, ve kterých se ve větším měřítku vyskytují nedospělí živočichové, přičemž se přihlédne k místním zvláštním biologickým podmínkám.

(14)	Lovná zařízení, která příliš škodí mořskému životnímu prostředí nebo vedou k vyčerpání některých populací mořských živočichů, by měla být zakázána nebo přísněji regulována.

(15)

Aby se dále nezvyšovala míra úmrtnosti nedospělých živočichů a aby se podstatně snížilo množství výmětů mrtvých mořských živočichů rybářskými plavidly, je vhodné stanovit zvětšení velikosti ok sítí a háčků u vlečných sítí, sítí pro lov při dně a dlouhých lovných šňůr používaných při lovu některých druhů mořských živočichů, jakož i stanovit povinné používání sítí se čtvercovými oky.

(16)	Pro umožnění přechodného období před zvětšením velikosti ok vlečných sítí pro lov při dně je vhodné stanovit některé charakteristiky příslušenství vlečných sítí, čímž se zvýší selektivita současně používaných velikostí ok.

(17)	Řízení intenzity rybolovu by mělo být hlavním nástrojem pro zabezpečení udržitelného rybářství ve Středozemním moři. Za tímto účelem je vhodné určit celkové rozměry hlavních druhů pasivních lovných zařízení, aby se omezil jeden faktor mající vliv na dosaženou intenzitu rybolovu.

(18)	Část pobřežního pásma by měla být vyhrazena selektivním lovným zařízením, která používají drobní rybáři, v zájmu ochrany oblastí, kde dochází k líhnutí, a ochrany citlivých stanovišť, jakož i v zájmu posílení sociální udržitelnosti rybářství ve Středozemním moři.

(19)

Je žádoucí stanovit minimální velikosti některých mořských živočichů při vykládce, aby se jak zlepšilo jejich využívání, tak aby se stanovily normy, podle kterých mohou členské státy budovat své systémy řízení pobřežního rybářství. Za tímto účelem by selektivita některých lovných zařízení měla co nejvíce odpovídat minimální velikosti při vykládce stanovené pro některé druhy nebo skupiny druhů, ulovených tímto zařízením.

(20)	Aby se nebránilo umělému doplňování nebo přesazování rybích populací a jiných mořských organismů, měly by se povolit operace nutné pro provádění takových činností za předpokladu, že budou slučitelné s udržitelností příslušných druhů.

(21)	Jelikož je sportovní rybolov ve Středomoří velmi důležitý, je třeba zabezpečit, aby jeho vykonávání nenarušovalo významně obchodní rybolov, bylo slučitelné s udržitelným využíváním živých vodních zdrojů a dodržovalo závazky Společenství k regionálním rybářským organizacím.

(22)

S ohledem na zvláštní rysy mnoha středomořských rybolovných oblastí, které jsou omezeny na určité zeměpisné podoblasti, a berouc v úvahu tradiční snahu o uplatňování systému řízení intenzity na místní úrovni, je vhodné stanovit plány řízení na úrovni Společenství a na úrovni členských států a kombinující zejména řízení intenzity rybolovu s konkrétními technickými opatřeními.

(23)

V zájmu zabezpečení účinné kontroly rybolovných činností by se měla přijmout některá konkrétní opatření, která doplňují opatření stanovená v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (7), nebo opatření, která jsou ještě přísnější. Zejména je třeba snížit současný práh 50 kg vyjádřený v ekvivalentu živé hmotnosti pro druhy jiné než vysoce stěhovavé a malé pelagické druhy ulovené ve Středozemním moři, které musí být uvedené v lodním deníku.

(24)

Jelikož rybářství Společenství vykazují více než 75 % úlovků mečouna obecného ve Středozemním moři, je vhodné stanovit řídicí opatření. V zájmu zabezpečení účinnosti těchto opatření by technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů měla vzejít z příslušných regionálních rybářských organizací. Komise by proto měla předložit případné vhodné návrhy Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) a Mezinárodní komisi na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Absence dohody v konkrétním časovém období nebrání EU v tom, aby přijala opatření v tomto směru až do dosažení konečné dohody na multilaterálním základě.

(25)	Konkrétní ustanovení o rybolovu ve vodách okolo Malty byla přijata v nařízení Rady (ES) č. 813/2004 v souladu s aktem o přistoupení, a zejména s článkem 21 a přílohou III tohoto aktu. Je vhodné taková ustanovení ponechat v platnosti.

(26)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (8).

(27)	Změny příloh tohoto nařízení by se měly rovněž přijímat v souladu s rozhodnutím 1999/468/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije:

a)

pro zachovávání, řízení a využívání živých vodních zdrojů tam, kde jsou takové činnosti prováděné i) v mořských vodách Středozemního moře východně od linie, která probíhá 5o36' západní délky (dále jen „Středozemní moře“), podléhajících svrchovanosti nebo jurisdikci členských států, ii) rybářskými plavidly Společenství ve Středozemním moři mimo vody uvedené v bodě i), iii) státními příslušníky Společenství ve Středozemním moři mimo vody uvedené v bodě i), aniž by byla dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, a

b)	pro uvádění na trh produktů rybolovu ulovených ve Středozemním moři.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem odborného výzkumu prováděné s povolením a pod záštitou dotčeného členského státu nebo dotčených členských států.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„vlečným lovným zařízením“ jakékoli lovné zařízení s výjimkou vlečných šňůr vlečené buď výkonem motoru rybářského plavidla, nebo tažené navijákem z rybářského plavidla, buď ukotveného, nebo pomalu se pohybujícího, zejména včetně vlečných zařízení a drapáků; a) „vlečným zařízením“ vlečné sítě, lodní nevody a pobřežní nevody; i) „vlečnými sítěmi“ sítě, které se aktivně vlečou hlavním motorem plavidla a které se skládají z hlavního prostoru ve tvaru kuželu nebo hranolu (jako hlavního prostoru vlečné sítě) uzavřeného na konci kapsy a které mohou být prodlouženy u vstupního otvoru pomocí křídel nebo mohou být upevněny na pevný rám. Horizontálního otevření se dosáhne buď pomocí rozpěrných desek, nebo je zajištěno výložníkem nebo rámem různého tvaru a velikosti. Takové sítě mohou být vlečeny buď po dně (vlečná síť pro lov při dně), nebo ve střední hloubce (pelagická vlečná síť), ii) „lodními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody, které jsou operované a tažené pomocí provazů a navijáků z pohybujícího se nebo ukotveného plavidla, ale netažené pomocí hlavního motoru plavidla, které se skládají ze dvou bočních křídel a středového břicha sítě buď ve formě lžíce nebo s pytlem v nejzadnější části a které mohou operovat z povrchu směrem ke dnu v závislosti na lovených druzích, iii) „pobřežními nevody“ kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody vrhané z plavidla a operované z pobřeží; b) „drapáky“ lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručním navijákem v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;

2.	„chráněnou rybolovnou oblastí“ geograficky vymezená mořská oblast, ve kterých jsou dočasně nebo trvale zakázané nebo omezené všechny nebo některé rybolovné činnosti v zájmu zlepšení využívání a zachovávání živých vodních zdrojů nebo ochrany mořských ekosystémů;

3.

„sítí pro lov při dně“ jakákoli třístěnná tenatová síť, tenatová síť na chytání ryb za žábry nebo kombinovaná síť pro lov při dně; a) „třístěnnou tenatovou sítí“ jakákoli síť zhotovená ze dvou nebo více kusů síťoviny paralelně připevněných na jednoduché linii plováků, která jsou nebo mohou být jakkoli upevněna k mořskému dnu; b) „tenatovou sítí na chytání ryb za žábry“ jakákoli síť zhotovená z jednoho kusu sítě umístěná ve vodě svisle pomocí plováků a závaží, upevněná nebo schopná upevnění jakýmkoli způsobem k mořskému dnu a udržující lovné zařízení na místě buď těsně u dna, nebo plovoucí ve vodním sloupci; c) „kombinovanou sítí pro lov při dně“ jakákoli tenatová síť na chytání ryb za žábry pro lov při dně kombinovaná s třístěnnou tenatovou sítí, která představuje spodní část;

4.

„kruhovou zatahovací sítí“ sítě, do nichž se loví ryby tím, že se obklopí sítí ze stran a zespodu. Mohou nebo nemusí být vybaveny kapsovou šňůrou; a) „košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena. Košelkové nevody je možné používat pro lov malých pelagických druhů, velkých pelagických druhů nebo druhů žijících při dně;

5.

„vězenci“ lovné zařízení, které je upevněno nebo umístěno na dně a které funguje jako past chytající mořské druhy. Jsou konstruovány v podobě koše, nádoby, sudu nebo klece a ve většině případů se skládají z pevného nebo polopevného rámu vyrobeného z různých materiálů (dřeva, proutí, kovových tyčí, drátěného pletiva atd.), které mohou nebo nemusí být pokryty síťovinou. Mají jeden nebo více trychtýřů nebo ústí s hladce průchodnými otvory umožňujícími druhům dostat se do vnitřní komory. Je možné je používat samostatně nebo ve skupinách. Pokud jsou použity ve skupinách, hlavní šňůra nese četné háčky na postranních vlascích různé délky a v různé vzdálenosti od sebe v závislosti na lovených druzích;

6.

„dlouhými lovnými šňůrami“ lovná zařízení skládající se z hlavní šňůry nesoucí četné háčky na postranních vlascích různé délky a v různé vzdálenosti od sebe v závislosti na lovených druzích. Mohou být rozmístěny buď vertikálně, nebo horizontálně k mořské hladině; mohou být ukládány buď na dno, nebo blízko dna (dlouhá lovná šňůra pro lov při dně) nebo mohou být unášené ve střední hloubce, nebo při hladině (dlouhá lovná šňůra pro lov při hladině);

7.

„háčky“ zakřivené zaostřené kusy ocelového drátu, obvykle s ozubcem. Špička háčku může být buď rovná, nebo i obrácená nebo zakřivená; dřík může být různé délky nebo tvaru a jeho průřez může být kruhový (pravidelný) nebo plochý (kovaný). Celková délka háčku se měří jako největší celková délka dříku od konce háčku, který slouží pro upevnění vlasce a je obvykle ve tvaru očka, k vrcholu zakřivení. Šířka háčku se měří jako největší horizontální vzdálenost od vnější části dříku k vnější části háčku;

8.	„sportovním rybolovem“ rybolovné činnosti využívající živé vodní zdroje pro rekreaci nebo sport;

9.	„zařízeními s uzavíracím mechanismem (FAD)“ jakékoli zařízení plující při hladině moře a uzavírající pod sebou buď nedospělé, nebo dospělé ryby vysoce stěhovavých druhů;

10.	„svatoondřejským křížem“ zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru měkkýše Pinna nobilis a červených korálů z mořského dna;

11.	„dnem s výskytem mořských řas“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností jevnosnubných mořských rostlin nebo kde taková flora existovala a potřebuje obnovit. Mořské řasy je souhrnný termín pro druhy Posidonia oceanica, Cymodocea nodosa, Zoostera marina a Zoostera noltii;

12.

„korálotvorným stanovištěm“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností zvláštního biologického společenství nazývaného „korálotvorné“ nebo kde takové společenství existovalo a potřebuje obnovit. Korálotvorný je souhrnný termín pro velmi složitou biogenní strukturu, jejíž komplexní charakter vyplývá z neustálého překrývání dřívějšího skalnatého nebo tvrdého substrátu vápenité vrstvy pocházející hlavně z tvořivé aktivity vápenitých korálovitých rudých mořských řas tvořících kůru a živých organismů, jako Porifera, Ascidians, Cnidarians (ztvrdlé korály, rohovitky atd.), Bryozoans, Serpulids, Annelids, jakož i jiných organismů vytvářejících vápencové struktury;

13.

„maërlovým mořským dnem“ oblast, kde je mořské dno charakterizováno dominantní přítomností zvláštního biologického společenství nazývaného „mäerl“ nebo kde takové společenství existovalo a potřebuje obnovit. Maërl je souhrnný termín pro biogenní strukturu vytvořenou několika druhy korálovitých rudých mořských řas (Corallinaceae), které mají tvrdé vápníkové kostry a rostou jako volné živé organismy rozvětvené, větvovité nebo uzlinaté korálovité mořské řasy na mořském dnu, tvořící nakupeniny na zvlněném bahnitém nebo písečném mořském dně. Maërlová mořská dna se obvykle skládají z jedné nebo více variabilních kombinací rudých mořských řas, zejména Lithothamnion coralloides a Phymatolithon calcareum;

14.	„přímým doplňováním populací“ operace vypouštění živých divokých živočichů vybraných druhů do vod, ve kterých se přirozeně vyskytují, aby se využila přírodní produkce vodního prostředí pro zvýšení počtu živočichů, kteří jsou k dispozici pro rybolov nebo pro zvýšení přirozeného přírůstku ryb;

15.	„přesazováním populací“ postup, při kterém jsou živočišné druhy úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v určitých oblastech zavedených populací a při kterém je pokračováno v dosavadním genetickém vývoji;

16.	„nepůvodními živočišnými druhy“ druhy, jejichž historicky známá oblast přirozeného výskytu se vyskytuje mimo oblast, která je předmětem zájmu;

17.	„vysazováním populací“ postup, při kterém jsou nepůvodní druhy ryb úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v oblastech, které leží mimo historicky známou oblast jejich přirozeného výskytu.

KAPITOLA II

CHRÁNĚNÉ DRUHY A CHRÁNĚNÁ STANOVIŠTĚ

Článek 3

Chráněné druhy

1.   S výjimkou případů, kdy byla udělena odchylka podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje lov, uchovávání na plavidle, překládka nebo vykládka mořských druhů uvedených v příloze IV směrnice 92/43/EHS.

2.   Odchylně od odstavce 1 se povoluje uchovávání na plavidle, překládka nebo vykládka vzorků mořských druhů uvedených v odstavci 1, které byly náhodně uloveny, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci obnovy jednotlivých živočichů a pokud dané příslušné vnitrostátní orgány byly řádně informovány předem.

Článek 4

Chráněná stanoviště

1.   Je zakázáno lovit vlečnými sítěmi, drapáky, košelkovými nevody, lodními nevody, pobřežními nevody nebo podobnými sítěmi nad dnem s výskytem mořských řas složeným zejména z Posidonia oceanica nebo jiných mořských jevnosnubných rostlin.

Odchylně od prvního pododstavce je možné v plánech řízení uvedených v článku 18 nebo v článku 19 tohoto nařízení povolit používání košelkových nevodů, lodních nevodů nebo podobných sítí, jejichž celkové spouštění a chování v rámci rybolovných činností je takové, že kapsová šňůra, hlavní šňůra nebo tažná lana se nedotýkají dna s výskytem mořských řas.

2.   Je zakázáno lovit vlečnými sítěmi, drapáky, pobřežními nevody nebo podobnými sítěmi nad korálotvornými stanovišti a maërlovým mořským dnem.

3.   Zakazuje se provádění rybolovu pomocí tažených drapáků a vlečných sítí v hloubkách větších než 1 000 m.

4.   Zákaz stanovený v odst. 1 pododstavci 1 a v odstavci 2 platí od vstupu tohoto nařízení v platnost ve všech stanovištích programu Natura 2000, ve všech zvláštních chráněných oblastech a ve všech zvláště chráněných oblastech významných pro Středomoří (SPAMI), které byly určeny za účelem zachování těchto stanovišť podle směrnice 92/43/EHS, nebo podle rozhodnutí 1999/800/ES.

5.   Odchylně od odst. 1 pododstavce 1 může Komise povolit postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 rybolov plavidly o celkové délce nejvýše 12 m a výkonu motoru nejvýše 85 kW s vlečnými sítěmi pro lov při dně, tradičně prováděný nad dnem s výskytem mořských řas druhu Posidonia, za předpokladu, že:

i)	dotyčné rybolovné činnosti jsou regulovány plánem řízení podle článku 19 tohoto nařízení,

ii)	dotyčné rybolovné činnosti se týkají nejvýše 33 % oblastí se dny s výskytem mořských řas druhu Posidonia oceanica v rámci oblasti, na niž se vztahuje plán řízení,

iii)	dotyčné rybolovné činnosti se týkají nejvýše 10 % oblastí se dny s výskytem mořských řas v teritoriálních vodách dotyčného členského státu.

Rybolovné činnosti povolené podle tohoto odstavce musí:

a)	splňovat požadavky čl. 8 odst. 1 písm. h), čl. 9 odst. 3 bodu 2 a článku 23;

b)	být regulovány, aby bylo zajištěno, že úlovky druhů uvedených v příloze III jsou co nejmenší.

Článek 9 odst. 3 pododstavec 1 se však nepoužije.

Pokud je rybářské plavidlo provádějící činnost podle ustanovení tohoto odstavce staženo z flotily pomocí veřejných finančních prostředků, zvláštní povolení k rybolovu se zruší a znovu nevydá.

Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a podají každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost Komisi zprávu o stavu dna s výskytem mořských řas druhu Posidonia oceanica dotčeného činnostmi vlečných sítí pro lov při dně, jakož i seznam rybolovných plavidel s povolením. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009.

6.   Členské státy podniknou odpovídající kroky k zabezpečení shromažďování odborných informací s ohledem na určení a zmapování stanovišť, jež mají být podle tohoto článku chráněna.

KAPITOLA III

CHRÁNĚNÉ RYBOLOVNÉ OBLASTI

Článek 5

Informační postup pro zřízení chráněných rybolovných oblastí

Členské státy poskytnou Komisi poprvé do 31. prosince 2007 informace důležité pro zřízení chráněných rybolovných oblastí a pro případná řídicí opatření, která se v nich použijí, jak ve vodách pod jejich jurisdikcí, tak mimo ně, pokud ochrana oblastí, kde dochází k líhnutí nebo výtěru, nebo ochrana mořského ekosystému před škodlivými účinky rybolovu vyžaduje zvláštní opatření.

Článek 6

Chráněné rybolovné oblasti Společenství

1.   Na základě informací poskytnutých podle článku 5 tohoto nařízení, jakož i jiných relevantních informací ke stejnému účelu, Rada určí během dvou let od přijetí tohoto nařízení chráněné rybolovné oblasti, vyskytující se v zásadě mimo teritoriální moře členských států, pokud jde o druhy rybolovných činností v takových oblastech zakázané nebo povolené.

2.   Rada může následně určit jiné chráněné rybolovné oblasti nebo změnit jejich vymezení a pravidla pro řízení na základě nových relevantních odborných informací.

3.   Členské státy a Komise podniknou odpovídající kroky k zabezpečení přiměřeného shromažďování odborných informací v zájmu odborného určení a zmapování oblastí, které mají být chráněny podle tohoto článku.

Článek 7

Národní chráněné rybolovné oblasti

1.   Členské státy určí během dvou let od přijetí tohoto nařízení a na základě informací získaných podle článku 5 tohoto nařízení další chráněné rybolovné oblasti s ohledem na chráněné rybolovné oblasti již stanovené v době vstupu tohoto nařízení v platnost v jejich teritoriálních vodách, v nichž mohou být rybolovné činnosti zakázány nebo omezeny za účelem uchovávání a řízení živých vodních zdrojů nebo za účelem udržování nebo zlepšování situace v ochraně mořských ekosystémů. Příslušné orgány členských států rozhodnou o lovných zařízeních, které se mohou v těchto chráněných oblastech používat, jakož i o náležitých technických pravidlech, která budou alespoň tak přísná, jako právní předpisy Společenství.

2.   Členské státy mohou následně určit jiné chráněné rybolovné oblasti nebo změnit vymezení a pravidla pro řízení stanovená podle odstavce 1 na základě nových relevantních odborných informací. Členské státy a Komise podniknou odpovídající kroky k zabezpečení přiměřeného shromažďování odborných informací v zájmu odborného určení a zmapování oblastí, které mají být chráněny v souladu s tímto článkem.

3.   Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 se oznámí Komisi. Při provádění odstavců 1 a 2 členské státy uvědomí Komisi o odborných, technických a právních důvodech odůvodňujících nutnost zvláštních opatření.

4.   Pokud se navrhovaná chráněná rybolovná oblast v teritoriálních vodách členského státu může týkat plavidel jiného členského státu, musí být určena pouze po konzultaci Komise, příslušného členského státu a regionálního poradního sboru postupem podle čl. 8 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

5.   Pokud bude mít Komise za to, že opatření pro řízení rybolovu oznámená podle odstavce 3 nejsou dostačující pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdrojů a životního prostředí, může po konzultaci členského státu požádat členský stát o změnu opatření nebo může navrhnout, aby Rada určila chráněnou rybolovnou oblast nebo přijala opatření pro řízení rybolovu v dotyčných vodách.

KAPITOLA IV

OMEZENÍ TÝKAJÍCÍ SE LOVNÝCH ZAŘÍZENÍ

Článek 8

Zakázaná lovná zařízení a nedovolené způsoby rybolovu

1.   Je zakázáno používat k rybolovu nebo mít na plavidle:

a)	toxické, omamné nebo žíravé látky;

b)	přístroje na elektrické šoky;

c)	výbušniny;

d)	látky, které mohou tvořit výbušné směsi;

e)	tažená zařízení ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;

f)	pneumatická kladiva nebo jiné perkusní nástroje ke sběru zejména mlžů přichycených ke skalnímu podloží;

g)	svatoondřejský kříž a podobná zařízení ke sběru zejména rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;

h)	panely se síťovinou o velikosti ok menší než 40 mm pro traulery pro lov při dně.

2.   Sítě pro lov při dně sítě na chytání ryb za žábry je zakázáno používat k odlovu těchto druhů: tuňák křídlatý (Thunnus alalunga), tuňák obecný (Thunnus thynnus), mečoun obecný (Xiphias gladius), pražma (Brama brama), žraloci (Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae, Isuridae a Lamnidae).

Odchylně je možné uchovávat na plavidle nebo vykládat nejvýše tři druhy žraloků náhodně ulovených a uvedených v prvním pododstavci výše za předpokladu, že nejde o chráněné druhy podle práva Společenství.

3.   Zakazuje se lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji datlovky vrtavé (Lithophaga litophaga) a skulaře vrtavého (Pholas dactylus).

4.   Harpuny se zakazují používat ve spojení s podvodním dýchacím přístrojem (akvalungem) nebo v noci od západu do východu slunce.

5.   Zakazuje se lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji samice langusty (Palinuridae spp.) a humra obecného (Homarus gammarus) nosící vajíčka. Samice langusty a humra obecného nosící vajíčka musí být vráceny do moře okamžitě po náhodném odlovu nebo mohou být použity pro přímé doplňování a přesazování populací v rámci plánů řízení zavedených podle článku 18 nebo 19 tohoto nařízení.

Článek 9

Minimální velikost ok

1.   Je zakázáno používat k rybolovu nebo mít na plavidle vlečná zařízení, kruhové zatahovací sítě nebo tenatové sítě na chytání ryb za žábry, není-li jejich velikost ok v části sítě, kde jsou oka nejmenší, v souladu s podmínkami stanovenými v odstavcích 3 až 6 tohoto článku.

2.   Velikost ok se určuje postupem uvedeným v nařízení Komise (ES) č. 129/2003 (9).

3.   U vlečných zařízení jiných než uvedených v odstavci 4 musí být minimální velikost ok:

1.	do 30. června 2008: 40 mm;

2.

od 1. července 2008 se síť uvedená v odstavci 1 nahradí sítí se čtvercovými oky o velikosti 40 mm u kapsy sítě nebo na řádně odůvodněnou žádost majitele plavidla se nahradí sítí s kosočtvercovými oky o velikosti 50 mm. Pokud jde o předcházející pododstavec, rybolovná plavidla budou mít povoleno používat a mít na plavidle pouze jeden ze dvou druhů sítě.

3.	Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2012 zprávu o provádění tohoto odstavce, na jejímž základě, jakož i na základě informací předložených členskými státy do 31. prosince 2011, Komise navrhne případné nezbytné úpravy.

4.   U vlečných sítí zaměřených na sardinky a sardele v případech, kdy tyto druhy představují nejméně 80 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění, musí být velikost ok nejméně 20 mm.

5.   U kruhových zatahovacích sítí musí být velikost ok nejméně 14 mm.

6.

a) Tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně nesmí mít velikost ok menší než 16 mm. b) U tenatových sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně zaměřených na ružichu červenou v případech, kdy tyto druhy představují nejméně 20 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti, musí být velikost ok nejméně 100 mm.

7.   Členský stát může povolit odchylku od ustanovení uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 pro lodní nevody a pobřežní nevody, na které se vztahuje plán řízení uvedený v článku 19, a v případě, že dotyčná rybolovná činnost je vysoce selektivní, má jen nepatrný dopad na mořské životní prostředí a nevztahují se na ni opatření čl. 4 odst. 5.

8.   Členské státy předloží aktuální odborné a technické odůvodnění pro takovou odchylku.

Článek 10

Minimální velikost háčku

Pro všechna rybolovná plavidla používající dlouhé lovné šňůry a vykládající nebo mající na plavidle množství ružichy červené (Pagellus bogaraveo) představující více než 20 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění se zakazuje používat jakékoli dlouhé lovné šňůry s háčky o celkové délce menší než 3,95 cm a šířce menší než 1,65 cm k rybolovu a mít je na plavidle.

Článek 11

Přídavná zařízení k vlečným sítím a příslušenství vlečných sítí

1.   Oka v jakékoli části sítě nesmí být ucpávána nebo jinak účinně zmenšována s výjimkou prostředků povolených nařízením Komise (EHS) č. 3440/84 (10) nebo uvedených v příloze I písm. a) tohoto nařízení.

2.   Příslušenství vlečných sítí musí být v souladu s technickými specifikacemi stanovenými v příloze I písm. b) tohoto nařízení.

Článek 12

Rozměry lovných zařízení

Je zakázáno mít na plavidle nebo používat na moři lovné zařízení, které není v souladu s rozměry uvedenými v příloze II.

Článek 13

Minimální vzdálenosti a hloubky při používání lovných zařízení

1.   Je zakázáno používat vlečná lovná zařízení do 3 námořních mil od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.

Odchylně od ustanovení odstavce 1 je povoleno používání drapáků ve vzdálenosti do 3 námořních mil bez ohledu na hloubku, nepřesáhne-li úlovek jiných druhů než měkkýšů a korýšů 10 % celkové živé hmotnosti odlovu.

2.   Je zakázáno používání vlečných sítí do 1,5 námořních mil od pobřeží. Používání lodních drapáků a hydraulických drapáků je zakázáno do 0,3 námořní míle od pobřeží.

3.   Je zakázáno používat košelkové nevody do 300 m od pobřeží nebo do izobáty 50 m, je-li této hloubky dosaženo v menší vzdálenosti od pobřeží.

Košelkové nevody se nesmí používat v hloubkách menších než je 70 % celkové délky spuštěného košelkového nevodu samotného, podle měření v příloze II tohoto nařízení.

4.   Je zakázáno používat drapáky pro odlov mořských hub do izobáty 50 m a do 0,5 námořní míle od pobřeží.

5.   Na žádost členského státu Komise postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002 povolí odchylku od odstavců 1 až 3 za podmínky, že taková odchylka je odůvodněna konkrétními geografickými omezeními, jako např. omezenou velikostí pobřežních platforem podél celého pobřeží členského státu nebo omezeným rozsahem rybolovných oblastí vhodných pro rybolov pomocí traulerů, pokud má daný rybolov zanedbatelný účinek na mořské prostředí a týká se omezeného počtu plavidel, jakož i za předpokladu, že dotyčný rybolov není možné provádět s jiným lovným zařízením a je předmětem plánu řízení uvedeného v článku 18 nebo 19. Členské státy předloží aktuální odborné a technické odůvodnění pro takovou odchylku.

6.   Odchylně od odstavce 2 se vlečné sítě mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než je 1,5 námořní míle, avšak pouze v hloubce převyšující izobátu 50 m.

7.   Odchylně od odstavce 3 se košelkové nevody mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než 300 m nebo v hloubce nepřesahující izobátu 50 m, avšak převyšující izobátu 30 m. Košelkové nevody mohou být přechodně používány do 31. prosince 2007 v hloubkách menších než je 70 % celkové délky ponořeného samotného košelkového nevodu, naměřené podle přílohy II tohoto nařízení.

8.   Odchylně od odstavce 2 se lodní drapáky a hydraulické drapáky mohou dočasně používat do 31. prosince 2007 ve vzdálenosti od pobřeží kratší než 0,3 námořní míle.

9.   Odchylka uvedená v odstavci 5 se může týkat pouze rybolovných činností již povolených členskými státy a plavidel působících v rybářském sektoru po více než pět let a nesmí zahrnout žádné budoucí zvýšení stávající intenzity rybolovu.

Seznam rybářských plavidel s povolením a jejich charakteristiky budou oznámeny Komisi do 30. dubna 2007 a bude obsahovat zprávu o srovnání s charakteristikami této flotily k 1. lednu 2000.

Navíc tyto rybolovné činnosti:

a)	musí splňovat požadavky článku 4, čl. 8 odst. 1 písm. h), čl. 9 odst. 3 bodu 2 a článku 23;

b)	nesmí narušovat činnosti plavidel používajících lovná zařízení jiná než vlečné sítě, nevody nebo podobná vlečná zařízení;

c)	musí být regulovány, aby bylo zajištěno, že úlovky druhů uvedených v příloze III, s výjimkou mlžů, jsou co nejmenší;

d)	nesmí být zaměřené na hlavonožce.

Dotyčné členské státy zavedou plán sledování a každé tři roky od vstupu tohoto nařízení v platnost podají zprávu Komisi. První zpráva se zašle Komisi do 31. července 2009. S ohledem na tyto zprávy může Komise přijmout opatření postupem podle článku 18 nebo čl. 19 odst. 9 tohoto nařízení.

10.   Odchylka od odstavců 1 a 2 se udělí pro rybolovnou činnost, které byla udělena odchylka podle čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení, postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

11.   Odchylně od odstavce 2 se povoluje používání vlečných sítí ve vzdálenosti od 0,7 do 1,5 námořní míle od pobřeží za těchto podmínek:

—	hloubka moře musí dosahovat nejméně izobáty 50 metrů,

—	konkrétní zeměpisná omezení, jako např. omezená velikost pobřežních platforem podél celého pobřeží daného členského státu nebo omezený rozsah oblasti, v níž je možné provádět rybolov vlečnými sítěmi,

—	zanedbatelný účinek na mořské prostředí,

—	dodržování podmínek odst. 9 pododstavce 3 písm. a) a b),

—	používáním vlečných sítí nedochází ke zvýšení intenzity rybolovu nad rámec toho, co je již povoleno členskými státy.

Členské státy oznámí Komisi do 30. září 2007 způsob uplatňování této odchylky. Toto oznámení musí zahrnovat seznam povolených rybářských plavidel a zón určených zeměpisnou délkou a šířkou na pevnině i na moři.

Dotyčné členské státy monitorují rybolovnou činnost v příslušných zónách a zajistí odborné vyhodnocení. Výsledky odborného vyhodnocení se sdělují Komisi jednou za tři roky počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. První zpráva se sdělí Komisi do 31. července 2009.

Pokud se Komise na základě sdělení předložených členskými státy podle pododstavců 2 a 3 nebo na základě nových odborných informací bude domnívat, že podmínky pro odchylku nejsou splněny, může po konzultaci s příslušným členským státem tento členský stát požádat o změnu dané odchylky nebo může navrhnout Radě vhodná opatření pro ochranu příslušných zdrojů a životního prostředí.

Článek 14

Přechodné odchylky od minimální velikosti ok a minimální vzdálenosti od pobřeží pro používání rybolovných zařízení

1.   Jakékoli rybolovné zařízení uvedené v čl. 9 odst. 3, 4 a 5, jehož minimální velikost ok je menší, než je určená v uvedených ustanoveních, a jehož použití je v souladu s vnitrostátním právem platným dne 1. ledna 1994, může být používáno do 31. května 2010, i když nesplňuje požadavky čl. 13 odst. 9.

2.   Jakékoli lovné zařízení uvedené v čl. 12 odst. 1, 2 a 3, používané v menší vzdálenosti od pobřeží, než je určená v uvedených ustanoveních, a používané v souladu s vnitrostátním právem platným dne 1. ledna 1994, může být používáno do 31. května 2010, i když nesplňuje požadavky čl. 13 odst. 9.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí, pokud Rada nerozhodne jinak kvalifikovanou většinou na návrh Komise a s ohledem na odborné podklady.

KAPITOLA V

MINIMÁLNÍ VELIKOSTI MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ

Článek 15

Minimální velikosti mořských živočichů

1.   Mořští živočichové, kteří nedosahují požadované minimální velikosti stanovené v příloze III (dále jen „podměreční mořští živočichové“), nesmí být loveni, uchováváni na plavidle, překládáni na jiné plavidlo, vykládáni na pevninu, převáženi, skladováni, prodáváni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji.

2.   Velikost mořských živočichů se měří podle přílohy IV. Je-li ke stanovení požadované velikosti možné použít více metod, pak se má za to, že mořští živočichové mají požadovanou velikost, pokud alespoň jedno stanovené měření ukazuje hodnotu stejnou nebo větší, než je odpovídající minimální velikost.

3.   Odstavec 1 se nepoužije na malé sardinky, které jsou předmětem vykládky k lidské spotřebě a jejichž odlov je povolen v souladu s vnitrostátními pravidly stanovenými v plánu řízení uvedeném v článku 19, pokud jsou uloveny lodními nevody nebo pobřežními nevody a pokud se příslušná populace sardinek nachází v bezpečných biologických mezích.

Článek 16

Přímé doplňování populací a jejich přesazování

1.   Odchylně od článku 15 je možné podměrečné mořské živočichy lovit, uchovávat na plavidle, překládat na jiná plavidla, vykládat, překládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji v živém stavu pro účely přímého doplňování populací nebo jejich přesazování s povolením a pod záštitou členského státu, kde se tyto činnosti odehrávají.

2.   Členské státy zabezpečí, aby odchyt podměrečných mořských živočichů pro účely uvedené v odstavci 1 byl prováděn způsobem, který je slučitelný s jakýmkoli opatřením Společenství v oblasti řízení použitelným na dané druhy.

3.   Mořští živočichové ulovení za účelem uvedeným v odstavci 1 musí být buď vráceni do moře, nebo použiti pro extenzivní akvakulturu. Pokud jsou později znovu chyceni, mohou být prodáváni, skladováni, vystavováni nebo nabízeni k prodeji, pokud splňují podmínky uvedené v článku 15.

4.   Vysazování a přesazování populace, jakož i přímé doplňování jakýmkoli nepůvodním druhem se zakazuje s výjimkou případů, kdy je prováděno v souladu s čl. 22 písm. b) směrnice Rady 92/43/EHS.

KAPITOLA VI

NEZISKOVÝ RYBOLOV

Článek 17

Sportovní rybolov

1.   Při sportovním rybolovu se zakazuje používat vlečná zařízení, kruhové zatahovací sítě, košelkové nevody, lodní drapáky, mechanické drapáky, tenatové sítě na chytání ryb za žábry, trojstranné tenatové sítě a kombinované sítě pro lov při dně. Použití dlouhých lovných šňůr pro lov vysoce stěhovavých druhů je při sportovním rybolovu rovněž zakázáno.

2.   Členské státy zabezpečí, aby byl sportovní rybolov provozován způsobem slučitelným s cíli a pravidly tohoto nařízení.

3.   Členské státy zabezpečí, aby mořští živočichové ulovení v rámci sportovního rybolovu nebyli uváděni na trh. Odchylně se však může povolit uvádění na trh druhů ulovených při sportovních závodech, pokud se zisk z jejich prodeje použije na dobročinné účely.

4.   Členské státy přijmou opatření k zapisování a samostatnému shromažďování údajů o úlovcích dosažených v rámci sportovního rybolovu ve Středozemním moři, pokud jde o vysoce stěhovavé druhy uvedené v příloze I nařízení Rady (ES) č. 973/2001 (11).

5.   Členské státy regulují podvodní rybolov prováděný harpunami, zejména za účelem splnění povinností stanovených v čl. 8 odst. 4.

6.   Členské státy sdělí Komisi veškerá opatření přijatá podle tohoto článku.

KAPITOLA VII

PLÍNYŘÍZENÍ

Článek 18

Plány řízení na úrovni Společenství

1.   Rada může přijmou plány řízení pro konkrétní rybolovné činnosti ve Středomoří, zejména v oblastech ležících úplně nebo částečně mimo teritoriální vody členských států. Tyto plány mohou zejména zahrnovat:

a)	opatření pro řízení intenzity rybolovu;

b)	konkrétní technická opatření, včetně případných dočasných odchylek od pravidel tohoto nařízení, pokud jsou takové odchylky nezbytné pro provoz rybářského odvětví a pokud je plánem řízení zabezpečeno udržitelné využívání příslušných zdrojů;

c)	rozšíření povinného používání systémů sledování plavidel nebo podobných systémů pro plavidla mezi 10 až 15 m celkové délky;

d)	dočasná nebo trvalá omezení v zónách, vyhrazená pro určitá lovná zařízení nebo pro plavidla, která přijala závazky v rámci plánu řízení.

Plány řízení předpokládají vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94 (12).

Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 může být vyžadováno, aby plavidla o délce menší než 10 m měla zvláštní povolení k rybolovu.

2.   Členské státy nebo regionální poradní sbor pro Středozemní moře mohou předložit Komisi návrhy o záležitostech týkajících se vypracování plánů řízení. Komise na takové návrhy odpoví do tří měsíců po jejich obdržení.

3.   Členské státy a Komise zabezpečí odpovídající odborné sledování plánů řízení. Každoročně se revidují zejména některá řídicí opatření pro rybolov druhů s krátkou životností, aby se zohlednily změny přírůstku populace, které mohou nastat.

Článek 19

Plány řízení pro určité rybolovné činnosti v teritoriálních vodách

1.   Členské státy přijmou do 31. prosince 2007 plány řízení pro rybolov prováděný vlečnými sítěmi, lodními nevody, pobřežními nevody, kruhovými zatahovacími sítěmi a drapáky v jejich teritoriálních vodách. Na uvedené plány řízení se vztahuje čl. 6 odst. 2 a 3 a čl. 6 odst. 4 první pododstavec nařízení (ES) č. 2371/2002.

2.   Členské státy mohou následně stanovit jiné plány řízení na základě nových relevantních odborných informací.

3.   Členské státy zabezpečí odpovídající odborné sledování plánů řízení. Každoročně se reviduje zejména plán řízení pro rybolov druhů s krátkou životností, aby se zohlednily změny přírůstku populace, které mohou nastat.

4.   Plány řízení mohou zahrnovat opatření jdoucí nad rámec ustanovení tohoto nařízení za účelem:

a)	zvýšení selektivity lovného zařízení;

b)	snížení výmětů;

c)	omezení intenzity rybolovu.

5.   Opatření zahrnutá do plánů řízení musí být přiměřená účelům, cílům a plánovanému časovému rámci a musí brát v úvahu:

a)	stav ochrany populace nebo populací;

b)	biologické charakteristiky populace nebo populací;

c)	charakteristické rysy rybolovných oblastí, v nichž je odlov populací prováděn;

d)	hospodářský dopad opatření na dotyčné rybolovné oblasti.

6.   Plány řízení stanoví vydávání zvláštních povolení k rybolovu v souladu s nařízením (ES) č. 1627/94.

Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 se může od plavidel o celkové délce menší než 10 m vyžadovat, aby měla zvláštní povolení k rybolovu.

7.   Plány řízení uvedené v odstavci 1 se oznámí Komisi do 30. září 2007, aby mohla předložit své připomínky před schválením plánu. Plány řízení uvedené v odstavci 2 se oznámí Komisi 6 měsíců před plánovaným datem vstupu v platnost. Komise oznámí plány ostatním členským státům.

8.   Pokud by se plán řízení mohl týkat plavidel jiného členského státu, přijme se až po konzultaci s Komisí, příslušným členským státem a příslušným regionálním poradním sborem postupem podle čl. 8 odst. 3 až 6 nařízení (ES) č. 2371/2002.

9.   Pokud se bude Komise na základě oznámení uvedeného v odstavci 7 nebo na základě nového odborného stanoviska domnívat, že plán řízení přijatý buď podle odstavce 1, nebo podle odstavce 2 není dostačující pro zabezpečení vysoké úrovně ochrany zdrojů a životního prostředí, může po konzultaci s dotyčným členským státem jej požádat o změnu plánu nebo může navrhnout Radě vhodná opatření pro ochranu zdrojů a životního prostředí.

KAPITOLA VIII

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 20

Lov cílových druhů

1.   Procentní údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 a 6, čl. 10 odst. 1 a čl. 13 odst. 1 se vypočítají jako podíl na živé hmotnosti všech živých vodních živočichů na plavidle po vytřídění nebo v okamžiku vykládky. Podíly mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

2.   V případě rybářských plavidel, z nichž byla množství živých vodních živočichů přeložena na jiná plavidla, se tato množství zohlední při výpočtu procentních podílů uvedených v odstavci 1.

Článek 21

Překládání na jiná plavidla

Překládat živé vodní živočichy na jiná plavidla nebo přijímat překládku takových živočichů z jiných plavidel mohou pouze kapitáni rybářských plavidel, kteří vedou lodní deník v souladu s článkem 6 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 22

Určené přístavy

1.   Úlovky traulerů lovících při dně, pelagických traulerů, košelkových nevodů, plavidel lovících při povrchu na dlouhé lovné šňůry, lodních drapáků a hydraulických drapáků budou předmětem vykládky a uvádění na trh poprvé pouze v přístavech určených členskými státy.

2.   Členské státy předloží Komisi do 30. dubna 2007 seznam určených přístavů. Komise předá tento seznam ostatním členským státům.

Článek 23

Sledování úlovků

V čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93 se druhá věta nahrazuje tímto:

Článek 24

Rejstřík plavidel oprávněných lovit v oblasti dohody o GFCM

1.   Všechny členské státy zašlou do 1. června 2007 Komisi prostřednictvím obvyklého zařízení na zpracování dat seznam plavidel o celkové délce větší než 15 metrů plujících pod jejich vlajkou a registrovaných na jejich území, kterým povolil lovit ryby v oblasti GFCM tím, že jim vydal povolení k rybolovu.

2.   Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje tyto údaje:

a)	identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (Community fleet register – CFR) a jeho vnější označení podle definice v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 (13);

b)	období povolení provádět rybolov nebo překládku;

c)	používané lovné zařízení.

3.   Komise zašle seznam výkonnému sekretariátu GFCM do 1. července 2007, aby tato plavidla mohla být zapsána do rejstříku GFCM pro plavidla o celkové délce větší než 15 m oprávněných lovit v oblasti dohody o GFCM (dále jen „rejstřík GFCM“).

4.   Veškeré změny, které se mají provést v seznamu uvedeném v odstavci 1, se stejným postupem oznámí Komisi pro další předání výkonnému sekretariátu GFCM nejméně deset pracovních dnů před tím, než plavidlo začne provádět rybolov v oblasti dohody o GFCM.

5.   Rybářská plavidla Společenství o celkové délce větší než 15 m, jež nejsou uvedena v seznamu zmíněném v odstavci 1, nesmějí v oblasti dohody o GFCM lovit, mít na palubě, překládat nebo vykládat žádné ryby, měkkýše a korýše.

6.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby:

a)	pouze plavidla plující pod jejich vlajkou a uvedená v seznamu zmíněném v odstavci 1 a mající na palubě jimi vydanou licenci k rybolovu byla oprávněna provádět rybolov v oblasti dohody o GFCM za podmínek stanovených v této licenci;

b)

plavidlům, která prováděla nedovolený, neřízený a nehlášený rybolov v oblasti GFCM nebo v jiných oblastech, nebyla vydána licence k rybolovu, pokud noví vlastníci nepředložili dostatečné důkazy o tom, že předchozí vlastnící a provozovatelé již na nich nemají žádnou právní, prospěchovou nebo finanční účast, ani nad nimi nemají kontrolu, nebo že se jejich plavidla neúčastní nedovoleného, neřízeného a nehlášeného rybolovu, ani s ním nejsou spojeni;

c)	jejich vnitrostátní právní předpisy v možné míře zakazovaly majitelům a provozovatelům plavidel plujících pod jejich vlajkou a uvedených v seznamu zmíněném v odstavci 1 účastnit se nebo být spojeni s rybolovem v oblasti dohody o GFCM prováděným plavidly nezapsanými v rejstříku GFCM;

d)	jejich vnitrostátní právní předpisy v možné míře stanovily, že majitelé plavidel plujících pod jejich vlajkou a uvedených v seznamu zmíněném v odstavci 1 musí být státními příslušníky nebo právními subjekty daného členského státu vlajky;

e)	jejich plavidla plnila veškerá příslušná ochranná a řídicí opatření GFCM.

7.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zákazu lovu, uchovávání na palubě, překládky a vykládky ryb, měkkýšů a korýšů ulovených v oblasti GFCM plavidly o celkové délce větší než 15 m, jež nejsou zapsána v rejstříku GFCM.

8.   Členské státy neprodleně předají Komisi veškeré údaje zakládající důvodné podezření, že plavidla o celkové délce větší než 15 m, jež nejsou zapsána v rejstříku GFCM, loví nebo překládají ryby, měkkýše a korýše v oblasti dohody o GFCM.

KAPITOLA IX

OPATŘENÍ PRO VYSOCE STĚHOVAVÉ DRUHY

Článek 25

Lov mečouna obecného

Rada rozhodne o technických opatřeních na ochranu nedospělého mečouna obecného ve Středozemním moři do 31. prosince 2007.

KAPITOLA X

OPATŘENÍ PRO VODY OKOLO MALTY

Článek 26

Hospodářská oblast 25 mil okolo Malty

1.   Přístup plavidel Společenství do vod a ke zdrojům v oblasti sahající 25 námořních mil od pobřeží okolo Maltských ostrovů (dále jen „hospodářská oblast“) je upraven takto:

a)	rybolov v hospodářské oblasti je omezen na rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 m používající jiná než vlečná lovná zařízení;

b)	celková intenzita rybolovu těchto plavidel vyjádřená jako celková rybolovná kapacita nepřesáhne průměrnou úroveň zjištěnou v letech 2000 až 2001, která odpovídá 1 950 plavidlům s celkovým výkonem motoru 83 000 kW a hrubou prostorností 4 035 GT.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) jsou traulery, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m, oprávněny lovit v určitých oblastech uvnitř hospodářské oblasti, které jsou popsány v části a) přílohy V tohoto nařízení, za těchto podmínek:

a)	celková rybolovná kapacita traulerů, které mohou operovat v hospodářské oblasti, nepřesáhne horní hranici 4 800 kW;

b)	rybolovná kapacita kteréhokoli trauleru, který je oprávněn operovat v hloubce méně než 200 m, nepřesáhne 185 kW; izobáta 200 m hloubky je určena lomenou čarou, jejíž některé body jsou uvedeny v části b) přílohy V tohoto nařízení;

c)

traulery lovící v hospodářské oblasti mají zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (ES) č. 1627/94, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu, a jsou uvedeny v seznamu obsahujícím jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který dotyčné členské státy každoročně předávají Komisi;

d)	omezení kapacity stanovená v písmenech a) a b) se periodicky přehodnocují podle doporučení příslušných odborných orgánů ohledně svého vlivu na zachování populací.

3.   Pokud celková rybolovná kapacita uvedená v odst. 2 písm. a) přesáhne celkovou rybolovnou kapacitu traulerů, jejichž celková délka nepřesahuje 24 m a které operovaly v hospodářské oblasti v referenčním období 2000 až 2001 (dále jen „referenční rybolovná kapacita“), rozdělí Komise postupem podle článku 29 tento přebytek dostupné rybolovné kapacity mezi členské státy s přihlédnutím k zájmu členských států požadujících povolení.

Referenční rybolovná kapacita odpovídá 3 600 kW.

4.   Zvláštní povolení k rybolovu pro přebytek dostupné rybolovné kapacity uvedený v odstavci 3 se vydají pouze plavidlům, která jsou ke dni použitelnosti tohoto článku zapsána v rejstříku rybářského loďstva Společenství.

5.   Pokud celková rybolovná kapacita traulerů oprávněných operovat v hospodářské oblasti v souladu s odst. 2 písm. c) přesáhne horní hranici stanovenou v odst. 2 písm. a) z toho důvodu, že tato horní hranice byla snížena po přezkumu podle odst. 2 písm. d), rozdělí Komise rybolovnou kapacitu mezi členské státy na tomto základě:

a)	rybolovná kapacita v kW odpovídající plavidlům, která v této oblasti lovila v období 2000 až 2001, bude na prvním místě;

b)	rybolovná kapacita v kW odpovídající plavidlům, která v této oblasti lovila v nějakém jiném období, bude na druhém místě;

c)	veškerá zbývající rybolovná kapacita pro ostatní plavidla bude rozdělena mezi členské státy s přihlédnutím k zájmům členských států požadujících povolení.

6.   Odchylně od odst. 1 písm. a) jsou plavidla lovící košelkovými nevody nebo dlouhými lovnými šňůrami a plavidla lovící zlakovité v souladu s článkem 27 oprávněna operovat v dané hospodářské oblasti. Těmto plavidlům se vydá zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94 a zapíší se do seznamu obsahujícího jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který každý členský stát předá Komisi. Intenzita rybolovu je v každém případě kontrolována v zájmu zabezpečení udržitelnosti rybolovu v dané oblasti.

7.   Kapitán každého trauleru oprávněného k rybolovu v hospodářské oblasti v souladu s odstavcem 2, který není vybaven VMS, nahlásí každý vstup do hospodářské oblasti a výstup z ní svým úřadům a úřadům daného pobřežního státu.

Článek 27

Lov zlakovitých

1.   Od 1. ledna do 5. srpna každého roku se zakazuje lov zlakovitých (rod Coryphaena) pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem v příslušné hospodářské oblasti.

2.   Počet plavidel účastnících se lovu zlakovitých v příslušné oblasti nepřesáhne 130.

3.   Maltské úřady stanoví trasy pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem a přidělí tyto trasy rybářským plavidlům Společenství nejpozději do 30. června každého roku. Rybářská plavidla Společenství vybavená zařízením s uzavíracím mechanismem plující pod jinou vlajkou než vlajkou Malty nesmí operovat uvnitř oblasti 12 mil.

Komise stanoví postupem podle článku 29 kritéria, která se použijí pro stanovení a přidělení tras pro lodě vybavené zařízením s uzavíracím mechanismem.

4.   Rybářským plavidlům oprávněným účastnit se lovu zlakovitých se vydá zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1627/94 a zapíší se do seznamu obsahujícího jejich vnější označení a identifikační číslo plavidla v rejstříku rybářského loďstva Společenství (CFR) podle definice v příloze I nařízení (ES) č. 26/2004, který dotyčný členský stát předá Komisi. Odchylně od ustanovení čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1627/94 jsou rybářská plavidla, jejichž celková délka nepřesahuje 10 m, povinna mít zvláštní povolení k rybolovu.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 28

Rozhodovací postup

Nestanoví-li toto nařízení jinak, rozhoduje Rada postupem podle článku 37 Smlouvy.

Článek 29

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k článkům 26 a 27 tohoto nařízení se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 2 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 30

Změny

Změny příloh se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 31

Zrušovací ustanovení

Nařízení (ES) č. 1626/94 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze VI.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA I

Technické podmínky pro připevňování zařízení k vlečným sítím a jejich příslušenství

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

a)	„síťováním s několikanásobným vláknem“ síťování zhotovené ze dvou nebo více vláken, kde vlákna je možné mezi uzly oddělit, aniž by se poškodila jejich struktura;

b)	„bezuzlovým síťováním“ síťování složené z čtyřhranných ok, jejichž strany jsou přibližně stejně velké a u nichž jsou rohy tvořeny vzájemným propletením dvou přilehlých stran ok;

c)	„síťováním se čtvercovými oky“ konstrukce síťování provedená tak, že ze dvou sad paralelních linií tvořených vlákny sítě je jedna sada paralelní a druhá kolmá k podélné ose sítě;

d)	„břichem vlečné sítě“ část s nástavcem v přední části vlečné sítě;

e)	„rozšířenou částí“ část bez nástavce zhotovená z jednoho nebo více panelů, mezi břichem vlečné sítě a její kapsou;

f)	„kapsou“ nejvzdálenější část vlečné sítě, ze síťování se stejnou velikostí ok, mající buď válcovitý nebo kuželovitý tvar, s téměř kruhovým příčným průřezem o stejném nebo zmenšujícím se poloměru;

g)	„balónovou kapsou“ jakákoli kapsa skládající se z jednoho nebo více připojených panelů, ze síťování o stejné velikosti ok, jejichž počet ok se zvyšuje směrem k zadní části lovného zařízení, což způsobuje prodloužení příčné délky s ohledem na podélnou osu sítě a rozšíření obvodu kapsy;

h)

„kapsovitou kapsou“ jakákoli kapsa, jejíž svislá výška se směrem k zadní části kapsy snižuje a jejíž příčné průřezy tvoří téměř elipsu o stejné nebo zmenšující se hlavní ose. Nejvzdálenější část kapsy je buď tvořena z jediného složeného panelu nebo z nejvzdálenějšího horního a dolního panelu šňůrou spojeného příčně k podélné ose sítě;

i)	„příčnou spojovací šňůrou“ vnější nebo vnitřní šňůra vedoucí příčně k podélné ose sítě v nejvzdálenější části kapsy buď podél spojení dvou horních a dolních panelů nebo podél ohybu jediného nejvzdálenějšího panelu. Může jít buď o prodloužení laterální šňůry nebo o samostatnou šňůru;

j)	„vnější obvod“ průřezu v síťování vlečné sítě s kosočtvercovými oky se vypočte jako počet ok v daném průřezu vynásobený délkou nataženého oka;

k)	„vnější obvod“ průřezu v síťování vlečné sítě se čtvercovými oky se vypočte jako počet ok v daném průřezu vynásobený délkou oka.

A)   Povolená přídavná zařízení k vlečným sítím

1.	Bez ohledu na článek 8 nařízení (EHS) č. 3440/84 je pro uzavření otvoru pro vyprazdňování kapsovité kapsy možné použít mechanické zařízení pracující na principu zdrhovadla, buď příčné k podélné ose sítě nebo podélné.

2.	Příčné zdrhovadlo je připojeno ve vzdálenosti nejvýše 1 m od spodní síťoviny kapsy.

B)   Požadavky na příslušenství

1.	Balónová kapsa je ve vlečných sítích zakázána. Počet stejně velkých ok po jakémkoli obvodu kapsy jakékoli samostatné sítě se nesmí zvyšovat zepředu dozadu.

2.

Obvod nejspodnější části břicha vlečné sítě (část s nástavcem) nebo rozšířené části (část bez nástavce) nesmí být menší než obvod přední části kapsy sensu stricto. Zejména v případě kapsy se síťováním se čtvercovými oky musí být obvod nejspodnější části břicha vlečné sítě nebo rozšířená část dvakrát až čtyřikrát větší než obvod přední části kapsy sensu stricto.

3.

Panely se čtvercovými oky sítě je možné vložit do libovolné vlečné sítě a musí se umístit před jakoukoli rozšířenou část nebo na kterékoli místo mezi přední částí rozšířené části a zadní částí kapsy. Panely nesmí být ucpávány jakýmkoli způsobem vnitřními nebo vnějšími přídavnými zařízeními. Panely musí být zhotoveny ze síťoviny bez uzlů nebo síťoviny zhotovené z pevných uzlů a vloží se tak, aby oka zůstala plně otevřená po celou dobu rybolovu. Podrobná pravidla k dalším technickým specifikacím panelů s čtvercovými oky sítí se přijmou postupem podle článku 29 tohoto nařízení.

4.	Podobně je možné postupem podle článku 29 tohoto nařízení povolit technická zařízení s ohledem na zlepšení selektivity vlečných sítí jiná než uvedená výše v písm. b) bodu 3.

5.	Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, jejíž kapsa je zhotovena úplně nebo zčásti z jakéhokoli síťovinového materiálu s oky jinými než čtvercovými nebo kosočtvercovými, ledaže by toto bylo povoleno postupem podle článku 29 tohoto nařízení.

6.	Odstavec 4 a 5 se nepoužije pro žádný lodní nevod, jehož kapsa má velikost ok sítě menší než 10 mm.

7.

Odchylně od čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3440/84 nesmí být velikost ok zpevňující kapsy menší než 120 mm u traulerů pro lov při dně, pokud jsou oka kapsy menší než 60 mm. Toto ustanovení platí pouze ve Středozemním moři a nedotýká se jiných vod Společenství. Pokud je velikost ok kapsy větší než 60 mm, použije se čl. 6 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3440/84.

8.	Kapsovitá kapsa nesmí mít více než jeden otvor určený k vyprazdňování.

9.	Délka příčné spojovací šňůry nesmí být menší než 20 % obvodu kapsy.

10.	Obvod zpevňující kapsy podle definice v článku 6 nařízení (EHS) č. 3440/84 musí tvořit nejméně 1,3 násobek obvodu kapsy vlečné sítě pro lov při dně.

11.	Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, zhotovenou úplně nebo zčásti s kapsou ze síťovinových materiálů sestávajících z jednoduchých vláken o tloušťce větší než 3,0 mm.

12.	Zakazuje se mít na palubě nebo používat jakoukoli vlečnou síť, zhotovenou úplně nebo zčásti s kapsou ze síťovinových materiálů sestávající z několikanásobných vláken.

13.	Síťovinové materiály s vlákny o tloušťce větší než 6 mm se zakazují ve všech částech vlečné sítě pro lov při dně.

PŘÍLOHA II

Požadavky týkající se charakteristických znaků lovného zařízení

Definice

Pro účely této přílohy platí tyto definice:

1)	délka sítí se definuje podle délky linie plováků. Délka sítí pro lov při dně a unášených sítí může být rovněž definována na základě hmotnosti nebo objemu úlovku;

2)	hloubka sítí se definuje jako součet výšek namočených ok sítě (včetně uzlíků) napnutých kolmo na linii plováků.

1.   Drapáky

Maximální šíře drapáků je 3 m, s výjimkou drapáků k lovu mořských hub.

2.   Kruhové zatahovací sítě (košelkové nevody a nevody bez kapsových šňůr)

Délka síťoviny se omezuje na nejvýše 800 m a ponorná hloubka na nejvýše 120 m, s výjimkou nevodů na lov tuňáků.

3.   Sítě pro lov při dně

3.1

Třístěnné tenatové sítě a tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně 1. Ponorná hloubka třístěnné tenatové sítě je nejvýše 4 m. 2. Ponorná hloubka tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně je nejvýše 10 m. 3. Zakazuje se mít na palubě nebo namáčet více než 6 000 m třístěnné tenatové sítě, tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně na jedno plavidlo, přičemž se vezme v úvahu to, že od ledna roku 2008 nesmí v případě jednoho rybáře takové sítě překročit 4 000 m, k nimž může být přidáno dalších 1 000 m pro druhého rybáře a dalších 1 000 m pro třetího rybáře. Do 31. prosince 2007 nesmí takové sítě překročit 5 000 m v případě jednoho nebo druhého rybáře a 6 000 m v případě třetího rybáře. 4. Průměr monofilamentu nebo jednoduchého vlákna tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně může být nejvýše 0,5 mm. 5. Odchylně od odstavce 2 mohou tenatové sítě na chytání ryb za žábry pro lov při dně maximální délky do 500 m mít maximální ponornou hloubku nejvýše 30 m. Zakazuje se mít na palubě nebo namáčet více než 500 m tenatových sítí na chytání ryb za žábry pro lov při dně, pokud jejich ponorná hloubka překračuje limit 10 m stanovený v odstavci 2.

3.2

Kombinované sítě pro lov při dně (třístěnné tenatové sítě + tenatové sítě na chytání ryb za žábry) 1. Ponorná hloubka kombinované sítě pro lov při dně je nejvýše 10 m. 2. Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než 2 500 m kombinovaných sítí na jedno plavidlo. 3. Průměr monofilamentu nebo jednoduchého vlákna tenatové sítě na chytání ryb za žábry je nejvýše 0,5 mm. 4. Odchylně od odstavce 1 mohou sítě pro lov při dně maximální délky nejvýše 500 m mít maximální ponornou hloubku nejvýše 30 m. Zakazuje se mít na palubě nebo namáčet více než 500 m kombinovaných sítí pro lov při dně, pokud jejich ponorná hloubka překračuje limit 10 m stanovený v odstavci 1.

4.   Na dně nastražené dlouhé lovné šňůry

1.	Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než 1 000 háčků na osobu na palubě v rámci celkového limitu 5 000 háčků na plavidlo.

2.	Odchylně od odstavce 1 může mít každé plavidlo podnikající rybářský výjezd delší než tři dny na palubě nejvýše 7 000 háčků.

5.   Vězence pro hlubinný lov korýšů

Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než 250 vězenců na plavidlo.

6.   U hladiny nastražené dlouhé lovné šňůry (plovoucí)

Je zakázáno mít na palubě nebo namáčet více než:

1.	2 000 háčků na jedno plavidlo u plavidel lovících tuňáka obecného (Thunnus thynnus) v případech, kdy tento druh představuje nejméně 70 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění;

2.	3 500 háčků na jedno plavidlo u plavidel lovících mečouna obecného (Xyphias gladius) v případech, kdy tento druh představuje nejméně 70 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění;

3.	5 000 háčků na jedno plavidlo u plavidel lovících tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v případech, kdy tento druh představuje nejméně 70 % úlovku vyjádřeného v živé hmotnosti po roztřídění;

4.	Odchylně od odstavců 1 až 3 může mít každé plavidlo podnikající rybářský výjezd delší než dva dny na palubě stejné množství náhradních háčků.

7.   Vlečné sítě

Technické specifikace omezující maximální rozměry plovákové šňůry, základního provazu, vnitřního obvodu nebo vnějšího obvodu vlečných sítí spolu s maximálním množstvím sítí v rámci několikanásobných vlečných sítí se přijmou do října roku 2007 postupem podle článku 30 tohoto nařízení.

PŘÍLOHA III

Minimální velikosti mořských živočichů

Odborný název	Obecný název	Minimální velikost
1. Ryby
Dicentrarchus labrax	Mořčák evropský	25 cm
Diplodus annularis	Mořan světloploutvý	12 cm
Diplodus puntazzo	Mořan okounovitý	18 cm
Diplodus sargus	Mořan příčnopruhý	23 cm
Diplodus vulgaris	Mořan obecný	18 cm
Engraulis encrasicolus  (14)	Sardel obecná	9 cm
Epinephelus spp.	Kanic (rod) b. n.	45 cm
Lithognathus mormyrus	Pražman mramorovaný	20 cm
Merluccius merluccius  (16)	Štikozubec obecný	20 cm
Mullus spp.	Ostnatec (rod) b. n.	11 cm
Pagellus acarne	Nemá český název	17 cm
Pagellus bogaraveo	Ružicha šedá	33 cm
Pagellus erythrinus	Ružicha červená	15 cm
Pagrus pagrus	Pražman obecný	18 cm
Polyprion americanus	Mnohopilák americký	45 cm
Sardina pilchardus  (15)	Sardinka obecná	11 cm
Scomber spp.	Makrela japonská	18 cm
Solea vulgaris	Jazyk obecný	20 cm
Sparus aurata	Pražman zlatý	20 cm
Trachurus spp.	Kranas (rod) b. n.	15 cm
2. Korýši
Homarus gammarus	Humr evropský	300 mm TL 105 mm CL
Nephrops norvegicus	Humr severský	20 mm CL 70 mm TL
Palinuridae	Langustovití (čeleď) b. n.	90 mm CL
Parapenaeus longirostris	Kreveta červená	20 mm CL
3. Mlži
Pecten jacobeus	Hřebenatka svatojakubská	10 cm
Venerupis spp.	Tapeska (rod) b. n.	25 mm
Venus spp.	Zaděnka (rod) b. n.	25 mm
TL – celková délka; CL – délka krunýře.

PŘÍLOHA IV

Měření velikosti mořských živočichů

1.	Velikost jakékoli ryby se měří, jak uvádí obr. 1, od vrcholu rypce po konec nejdelších paprsků ocasní ploutve.

2.

Velikost humra severského (Nephrops norvegicus) se měří podle obr. 2: — jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od zadního okraje kteréhokoli očního důlku ke střední části distálního dorzálního okraje krunýře, nebo — jako celková délka od špičky rostra ke konci posledního článku těla, nezahrnujíc štěty.

3.

Velikost humra obecného (Homarus gammarus) se měří podle obr. 3: — jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od zadního okraje kteréhokoli očního důlku ke střední části distálního dorzálního okraje krunýře, nebo — od špičky rostra až ke konci posledního článku těla, nezahrnujíc štěty (celková délka).

4.	Velikost langusty (Palinuridae) se měří podle obr. 4 jako délka krunýře paralelně se středovou osou, od špičky rostra ke střední částí distálního dorzálního okraje krunýře.

5.	Velikost jakýchkoli mlžů se měří podle obr. 5 jako nejdelší část jejich ulity.

Obrázek 1

Obrázek 2	Obrázek 3
(Nephrops) Norway Lobster	(Homarus) Lobster
a) Délka krunýře b) Celková délka

Obrázek 4

Obrázek 5

PŘÍLOHA V

Hospodářská oblast 25 mil okolo Maltských ostrovů

a)

Oblasti povolené pro traulery okolo Maltských ostrovů: zeměpisné souřadnice Zóna A Zóna H A1 – 36,0172o s. š., 14,1442o v. d. H1 – 35,6739o s. š., 14,6742o v. d. A2 – 36,0289o s. š., 14,1792o v. d. H2 – 35,4656o s. š., 14,8459o v. d. A3 – 35,9822o s. š., 14,2742o v. d. H3 – 35,4272o s. š., 14,7609o v. d. A4 – 35,8489o s. š., 14,3242o v. d. H4 – 35,5106o s. š., 14,6325o v. d. A5 – 35,8106o s. š., 14,2542o v. d. H5 – 35,6406o s. š., 14,6025o v. d. A6 – 35,9706o s. š., 14,2459o v. d.   Zóna B Zóna I B1 – 35,7906o s. š., 14,4409o v. d. I1 – 36,1489o s. š., 14,3909o v. d. B2 – 35,8039o s. š., 14,4909o v. d. I2 – 36,2523o s. š., 14,5092o v. d. B3 – 35,7939o s. š., 14,4959o v. d. I3 – 36,2373o s. š., 14,5259o v. d. B4 – 35,7522o s. š., 14,4242o v. d. I4 – 36,1372o s. š., 14,4225o v. d. B5 – 35,7606o s. š., 14,4159o v. d.   B6 – 35,7706o s. š., 14,4325o v. d.   Zóna C Zóna J C1 – 35,8406o s. š., 14,6192o v. d. J1 – 36,2189o s. š., 13,9108o v. d. C2 – 35,8556o s. š., 14,6692o v. d. J2 – 36,2689o s. š., 14,0708o v. d. C3 – 35,8322o s. š., 14,6542o v. d. J3 – 36,2472o s. š., 14,0708o v. d. C4 – 35,8022o s. š., 14,5775o v. d. J4 – 36,1972o s. š., 13,9225o v. d. Zóna D Zóna K D1 – 36,0422o s. š., 14,3459o v. d. K1 – 35,9739o s. š., 14,0242o v. d. D2 – 36,0289o s. š., 14,4625o v. d. K2 – 36,0022o s. š., 14,0408o v. d. D3 – 35,9989o s. š., 14,4559o v. d. K3 – 36,0656o s. š., 13,9692o v. d. D4 – 36,0289o s. š., 14,3409o v. d. K4 – 36,1356o s. š., 13,8575o v. d.   K5 – 36,0456o s. š., 13,9242o v. d. Zóna E Zóna L E1 – 35,9789o s. š., 14,7159o v. d. L1 – 35,9856o s. š., 14,1075o v. d. E2 – 36,0072o s. š., 14,8159o v. d. L2 – 35,9956o s. š., 14,1158o v. d. E3 – 35,9389o s. š., 14,7575o v. d. L3 – 35,9572o s. š., 14,0325o v. d. E4 – 35,8939o s. š., 14,6075o v. d. L4 – 35,9622o s. š., 13,9408o v. d. E5 – 35,9056o s. š., 14,5992o v. d.   Zóna F Zóna M F1 – 36,1423o s. š., 14,6725o v. d. M1 – 36,4856o s. š., 14,3292o v. d. F2 – 36,1439o s. š., 14,7892o v. d. M2 – 36,4639o s. š., 14,4342o v. d. F3 – 36,0139o s. š., 14,7892o v. d. M3 – 36,3606o s. š., 14,4875o v. d. F4 – 36,0039o s. š., 14,6142o v. d. M4 – 36,3423o s. š., 14,4242o v. d.   M5 – 36,4156o s. š., 14,4208o v. d. Zóna G Zóna N G1 – 36,0706o s. š., 14,9375o v. d. N1 – 36,1155o s. š., 14,1217o v. d. G2 – 35,9372o s. š., 15,0000o v. d. N2 – 36,1079o s. š., 14,0779o v. d. G3 – 35,7956o s. š., 14,9825o v. d. N3 – 36,0717o s. š., 14,0264o v. d. G4 – 35,7156o s. š., 14,8792o v. d. N4 – 36,0458o s. š., 14,0376o v. d. G5 – 35,8489o s. š., 14,6825o v. d. N5 – 36,0516o s. š., 14,0896o v. d.   N6 – 36,0989o s. š., 14,1355o v. d.

b)

Zeměpisné souřadnice některých bodů podél izobáty 200 m uvnitř hospodářské oblasti 25 mil ID Zeměpisná šířka Zeměpisná délka 1 36,3673o s. š. 14,5540o v. d. 2 36,3159o s. š. 14,5567o v. d. 3 36,2735o s. š. 14,5379o v. d. 4 36,2357o s. š. 14,4785o v. d. 5 36,1699o s. š. 14,4316o v. d. 6 36,1307o s. š. 14,3534o v. d. 7 36,1117o s. š. 14,2127o v. d. 8 36,1003o s. š. 14,1658o v. d. 9 36,0859o s. š. 14,152o v. d. 10 36,0547o s. š. 14,143o v. d. 11 35,9921o s. š. 14,1584o v. d. 12 35,9744o s. š. 14,1815o v. d. 13 35,9608o s. š. 14,2235o v. d. 14 35,9296o s. š. 14,2164o v. d. 15 35,8983o s. š. 14,2328o v. d. 16 35,867o s. š. 14,4929o v. d. 17 35,8358o s. š. 14,2845o v. d. 18 35,8191o s. š. 14,2753o v. d. 19 35,7863o s. š. 14,3534o v. d. 20 35,7542o s. š. 14,4316o v. d. 21 35,7355o s. š. 14,4473o v. d. 22 35,7225o s. š. 14,5098o v. d. 23 35,6951o s. š. 14,5365o v. d. 24 35,6325o s. š. 14,536o v. d. 25 35,57o s. š. 14,5221o v. d. 26 35,5348o s. š. 14,588o v. d. 27 35,5037o s. š. 14,6192o v. d. 28 35,5128o s. š. 14,6349o v. d. 29 35,57o s. š. 14,6717o v. d. 30 35,5975o s. š. 14,647o v. d. 31 35,5903o s. š. 14,6036o v. d. 32 35,6034o s. š. 14,574o v. d. 33 35,6532o s. š. 14,5535o v. d. 34 35,6726o s. š. 14,5723o v. d. 35 35,6668o s. š. 14,5937o v. d. 36 35,6618o s. š. 14,6424o v. d. 37 35,653o s. š. 14,6661o v. d. 38 35,57o s. š. 14,6853o v. d. 39 35,5294o s. š. 14,713o v. d. 40 35,5071o s. š. 14,7443o v. d. 41 35,4878o s. š. 14,7834o v. d. 42 35,4929o s. š. 14,8247o v. d. 43 35,4762o s. š. 14,8246o v. d. 44 36,2077o s. š. 13,947o v. d. 45 36,1954o s. š. 13,96o v. d. 46 36,1773o s. š. 13,947o v. d. 47 36,1848o s. š. 13,9313o v. d. 48 36,1954o s. š. 13,925o v. d. 49 35,4592o s. š. 14,1815o v. d. 50 35,4762o s. š. 14,1895o v. d. 51 35,4755o s. š. 14,2127o v. d. 52 35,4605o s. š. 14,2199o v. d. 53 35,4453o s. š. 14,1971o v. d.

PŘÍLOHA VI

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 1626/94	Toto nařízení
Čl. 1 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 1 odst. 2 první pododstavec	Články 7, 17 a 19
Čl. 1 odst. 2 druhý pododstavec	Článek 3
Čl. 2 odst. 1 a 2	Článek 8
Čl. 2 odst. 3	Čl. 13 odst. 5 a články 17 a 19
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec	Čl. 13 odst. 1 první pododstavec a odst. 5
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 13 odst. 5, čl. 14 odst. 2 a 3, článek 19
Čl. 3 odst. 1 třetí (1a) pododstavec	Článek 4, čl. 13 odst. 9 a 10, článek 19
Čl. 3 odst. 2	Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 8 a článek 19
Čl. 3 odst. 3	Článek 4, čl. 13 odst. 10 a článek 19
Čl. 3 odst. 4	Čl. 13 odst. 3 a 7 a článek 19
Článek 4	Článek 7
Článek 5	Článek 12 a příloha II
Čl. 6 odst. 1 první pododstavec a čl. 6 odst. 2	Čl. 9 odst. 1 a 2
Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec	Čl. 9 odst. 7, čl. 14 odst. 1 a 3
Čl. 6 odst. 3	Příloha II definice
Článek 7	Článek 22
Čl. 8 odst. 1 a 3	Článek 15, příloha III a příloha IV
Článek 8a	Článek 26
Článek 8b	Článek 27
Článek 9	Článek 1 odst. 2
Článek 10a	Článek 29
Článek 11	Článek 32
Příloha I	Články 3 a 4
Příloha II	Článek 11, příloha I a II
Příloha III	Čl. 9 odst. 3 až 5
Příloha IV	Příloha III
Příloha V písm. b)	Příloha V

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1968/2006

ze dne 21. prosince 2006

o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (2007–2010)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Mezinárodní fond pro Irsko (dále jen „fond“) byl zřízen v roce 1986 Dohodou ze dne 18. září 1986 mezi vládou Irska a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o Mezinárodním fondu pro Irsko (dále jen „dohoda“) na podporu hospodářského a sociálního pokroku a na podporu kontaktů, dialogu a usmíření mezi nacionalisty a unionisty v celém Irsku, aby bylo dosaženo jednoho z cílů uvedených v anglo-irské dohodě ze dne 15. listopadu 1985.

(2)

Společenství uznává, že cíle fondu jsou odrazem cílů, jež samo prosazuje, a proto od roku 1989 poskytuje do fondu finanční příspěvky. V období 2005 až 2006 byla z rozpočtu Společenství každý rok poskytnuta částka 15 milionů EUR v souladu s nařízením Rady (ES) č. 177/2005 ze dne 24. ledna 2005 o finančních příspěvcích Společenství do Mezinárodního fondu pro Irsko (1). Platnost daného nařízení skončí dnem 31. prosince 2006.

(3)

Vyhodnocení provedená podle článku 5 nařízení (ES) č. 177/2005 potvrdila potřebu dále podporovat činnosti fondu a současně posilovat souvztažnost cílů a koordinaci s intervencemi strukturálních fondů, především se Zvláštním programem pro mír a usmíření v Severním Irsku a v pohraničních hrabstvích Irska (dále jen „program PEACE“), zřízeným v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (2).

(4)

Mírový proces v Severním Irsku vyžaduje, aby podpora fondu ze strany Společenství pokračovala i po 31. prosinci 2006. Podle odstavce 22 přílohy II nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 byla programu PEACE jako uznání zvláštního úsilí věnovaného mírovému procesu přidělena další podpora ze strukturálních fondů na období 2007 až 2013.

(5)	Na svém zasedání v Bruselu ve dnech 15. a 16. prosince 2005 Evropská rada vyzvala Komisi, aby přijala opatření nezbytná pro další podporu fondu ze strany Společenství v době, kdy tento fond vstupuje do důležité závěrečné fáze svého působení, která potrvá do roku 2010.

(6)	Hlavním účelem tohoto nařízení je podpořit mír a smíření prostřednictvím většího množství činností, než jsou činnosti financované ze strukturálních fondů, a které přesahují oblast politiky hospodářské a sociální soudržnosti v rámci Společenství.

(7)	Společenství by mělo do fondu přispět formou finančních příspěvků na léta 2007, 2008, 2009 a 2010, které by tak skončily ve stejnou dobu jako působnost fondu.

(8)	Při rozdělování příspěvku Společenství by měl fond upřednostňovat přeshraniční projekty nebo projekty jdoucí napříč Společenstvím tak, aby doplňovaly činnosti financované v rámci programu PEACE v období let 2007 až 2010.

(9)	V souladu s dohodou se všichni finanční přispěvatelé účastní schůzí rady Mezinárodního fondu pro Irsko jako pozorovatelé.

(10)	Je nezbytné zajistit náležitou koordinaci činností fondu s činnostmi financovanými v rámci strukturálních fondů Společenství podle článku 159 Smlouvy, a zejména v rámci programu PEACE.

(11)	Pomoc poskytnutá fondem by měla být považována za účinnou pouze tehdy, pokud přinese trvale udržitelné hospodářské a sociální zlepšení a nebude použita jako náhrada jiných veřejných nebo soukromých výdajů.

(12)	Před 1. červencem 2008 by měl být proveden přezkum ustanovení o ukončení činnosti fondu.

(13)

Finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 Interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3) se vkládá do tohoto nařízení na celou dobu trvání programu, aniž jsou tím dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou.

(14)	Částka příspěvku Společenství do fondu by měla pro léta 2007, 2008, 2009 a 2010 činit 15 milionů EUR za rok, vyjádřeno v současných hodnotách.

(15)

Strategie fondu pod názvem „sdílení tohoto prostoru“, která zahájila závěrečnou fázi činností fondu (2006 až 2010), se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti: budování základů pro usmíření v komunitách na samém okraji společnosti, budování mostů pro kontakty mezi rozdělenými společnostmi, směřování k integrovanější společnosti a zanechání dědictví. V důsledku toho je tudíž konečným cílem fondu a tohoto nařízení povzbudit usmíření mezi komunitami.

(16)	Pomoc Společenství přispěje k upevnění solidarity mezi členskými státy a mezi jejich občany.

(17)	Přijetí tohoto nařízení se považuje za nutný krok k dosažení cílů Společenství v rámci fungování společného trhu. Protože pro přijetí tohoto nařízení nestanoví Smlouva konkrétně nezbytné pravomoci, mělo by být přijato na základě článku 308 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Finanční referenční částka pro provádění Mezinárodního fondu pro Irsko (dále jen „fond“) na období let 2007 až 2010 činí 60 milionů EUR.

Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 2

Fond využívá příspěvek v souladu s Dohodou ze dne 18. září 1986 mezi vládou Irska a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o Mezinárodním fondu pro Irsko (dále jen „dohoda“).

Při rozdělování příspěvku fond upřednostňuje přeshraniční projekty nebo projekty jdoucí napříč Společenstvím tak, aby doplňovaly činnosti financované ze strukturálních fondů, a zejména činnosti v rámci programu PEACE prováděného v Severním Irsku a v pohraničních hrabstvích Irska.

Příspěvek se použije tak, aby v dotčených oblastech přinesl trvale udržitelné hospodářské a sociální zlepšení. Nesmí být použit jako náhrada jiných veřejných a soukromých výdajů.

Článek 3

Na zasedáních rady fondu (dále jen „rada“) zastupuje Společenství Komise v postavení pozorovatele.

Fond je zastoupen jako pozorovatel na schůzích monitorovacího výboru programu PEACE, a případně i u jiných intervencí strukturálních fondů.

Článek 4

Komise ve spolupráci s radou stanoví vhodné postupy, jež na všech úrovních podpoří koordinaci mezi fondem, řídícími orgány a prováděcími subjekty zřízenými v rámci příslušných intervencí strukturálních fondů, zejména v rámci programu PEACE.

Článek 5

Komise ve spolupráci s radou stanoví vhodné propagační a informační postupy za účelem zviditelnění příspěvku Společenství u projektů financovaných fondem.

Článek 6

Do 30. června 2008 předloží fond Komisi svou strategii pro ukončení činností fondu, včetně:

a)	akčního plánu s návrhem plateb a předpokládaným datem ukončení;

b)	postupu pro zrušení závazků;

c)	způsobu zpracování jakýchkoli zbytkových částek a úroků obdržených po ukončení činnosti fondu.

Následné platby ve prospěch fondu jsou podmíněny schválením strategie pro ukončení činnosti ze strany Komise. Nebude-li strategie pro ukončení činnosti předložena do 30. června 2008, budou platby ve prospěch fondu pozastaveny do té doby, dokud Komise tuto strategii neobdrží.

Článek 7

1.   Příspěvky spravuje Komise.

S výhradou odstavce 2 se roční příspěvky vyplácejí ve splátkách takto:

a)	první záloha ve výši 40 % se vyplatí poté, co Komise obdrží závazek podepsaný předsedou rady, že fond bude dodržovat podmínky pro udělení příspěvku stanovené v tomto nařízení;

b)	druhá záloha ve výši 40 % se vyplatí o šest měsíců později;

c)	závěrečná platba ve výši 20 % se uskuteční poté, co Komise obdrží a přijme výroční zprávu o činnosti fondu a schválenou účetní závěrku za daný rok.

2.   Před vyplacením splátky Komise vyhodnotí finanční potřeby fondu na základě jeho peněžního zůstatku v okamžiku každé plánované platby. Pokud finanční potřeby fondu na základě takového vyhodnocení neospravedlňují vyplacení některé z těchto splátek, bude její vyplacení pozastaveno. Komise takové rozhodnutí na základě nových informací poskytnutých fondem přezkoumá a jakmile budou platby považovány za oprávněné, bude v jejich vyplácení pokračovat.

Článek 8

Příspěvek z fondu lze přidělit na operaci, kterou je nebo má být poskytnuta finanční pomoc v rámci intervencí strukturálních fondů, pouze nepřesáhne-li celková částka takové finanční pomoci, k níž se připočte 40 % příspěvku z fondu, 75 % celkových způsobilých nákladů na danou operaci.

Článek 9

Šest měsíců před předpokládaným datem ukončení uvedeným ve strategii pro ukončení činnosti podle čl. 6 prvního pododstavce písm. a) nebo šest měsíců po uskutečnění poslední platby Společenství, podle toho, co nastane dříve, by měla být Komisi předložena závěrečná zpráva, která by měla obsahovat všechny nezbytné informace, které by Komisi umožnily vyhodnotit provádění pomoci a dosažení stanovených cílů.

Článek 10

Příspěvek za poslední rok se vyplácí na základě analýzy finančních potřeb uvedené v čl. 7 odst. 2 a pod podmínkou, že činnost fondu respektuje strategii pro ukončení činnosti uvedenou v článku 6.

Článek 11

Konečným datem pro způsobilost výdajů je 31. prosinec 2013.

Článek 12

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2007.

Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2010.

ROZHODNUTÍ RADY PŘIDRUŽENÍ EU-BULHARSKO č. 1/2006

ze dne 31. května 2006

o zlepšení právní úpravy obchodování se zpracovanými zemědělskými produkty uvedené v protokolu 3 k Evropské dohodě

(2006/1001/ES)

RADA PŘIDRUŽENÍ,

s ohledem na Evropskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bulharskou republikou na straně druhé (1), a zejména na čl. 1 odst. 2 protokolu 3 k uvedené dohodě,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Protokol 3, nahrazený protokolem upravujícím obchodní aspekty Evropské dohody (2), stanoví právní úpravu obchodování se zpracovanými zemědělskými produkty mezi Společenstvím a Bulharskem. Protokol 3 byl naposledy změněn rozhodnutím Rady přidružení EU-Bulharsko č. 2/2002 (3).

(2)	V nedávné době byla sjednána nová zlepšení v oblasti obchodu s cílem usnadnit hospodářskou konvergenci při přípravě na přistoupení a stanovit koncese buď ve formě úplné liberalizace obchodu pro některé zpracované zemědělské produkty, nebo ve formě snížení cel nebo celních kvót pro jiné.

(3)

Podle čl. 1 odst. 2 protokolu 3 rozhoduje Rada přidružení o veškerých změnách celních sazeb uvedených v přílohách I a II protokolu a o zvýšení nebo zrušení celních kvót. Používaná cla mohou být snížena v reakci na snižování cel na základě vzájemných koncesí v případě zpracovaných zemědělských produktů.

(4)

Na dovoz některého zboží by se neměla uplatňovat žádná cla. V případě některého dalšího zboží by měly být otevřeny celní kvóty; tyto kvóty by měly být sníženy v závislosti na množství zboží, na které se vztahují celní kvóty uplatňované od 1. října 2004 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1676/2004 ze dne 24. září 2004, kterým se přijímají autonomní a přechodná opatření pro dovoz některých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska a pro vývoz některých zpracovaných produktů do Bulharska (4), a v souladu s vyhláškou č. 262 Rady ministrů Bulharska ze dne 27. září 2004, naposledy pozměněnou vyhláškou č. 293 ze dne 2. listopadu 2004.

(5)

V případě zpracovaných zemědělských produktů by neměly být poskytovány žádné vývozní náhrady podle nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (5).

(6)	V případě zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska a vyvážených do Společenství by neměly být poskytovány žádné vývozní náhrady,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Od 1. října 2004 se na dovoz zboží pocházejícího z Bulharska a uvedeného v příloze I do Společenství uplatní cla stanovená v uvedené příloze.

Od 1. října 2004 se na dovoz zboží pocházejícího ze Společenství a uvedeného v příloze II do Bulharska uplatní cla stanovená v uvedené příloze.

Článek 2

Na zpracované zemědělské produkty pocházející ze Společenství a vyvážené do Bulharska, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o založení Evropského společenství, nelze poskytovat vývozní náhrady podle nařízení (ES) č. 1043/2005.

Na zpracované zemědělské produkty pocházející z Bulharska a vyvážené do Společenství, které nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy, nelze v Bulharsku poskytovat vývozní náhrady.

Pokud je potřeba v důsledku zrušení vývozních náhrad přijmout nějaké technické požadavky, rozhodne o nich jednotlivě Komise nebo bulharské právní předpisy.

Článek 3

Celní kvóty uvedené v přílohách III a IV se otevírají od 1. října do 31. prosince 2004 a od 1. ledna do 31. prosince následujících let za podmínek stanovených v těchto přílohách.

Objemy platné pro rok 2004 se poměrně snižují v závislosti na období na jednu čtvrtinu, kromě celních kvót pod pořadovými čísly 09.5463, 09.5487 a 09.5479.

Množství uvolněná do volného oběhu od 1. října 2004, na něž se vztahují celní kvóty otevřené podle nařízení (ES) č. 1676/2004, se plně započítávají do množství, na něž se vztahují celní kvóty stanovené v příloze III.

Množství uvolněná do volného oběhu od 1. ledna do 30. září 2004, na něž se vztahují celní kvóty pod pořadovými čísly 09.5463, 09.5487 a 09.5479, otevřené podle nařízení Komise (ES) č. 1446/2002 ze dne 8. srpna 2002 o pozastavení a otevření celních kvót pro dovoz některých zpracovaných zemědělských produktů pocházejících z Bulharska do Společenství a o změně nařízení (ES) č. 1477/2000 (6), se plně započítávají do množství, na něž se vztahují odpovídající celní kvóty stanovené v příloze III.

Množství uvolněná do volného oběhu od 1. října 2004, na něž se vztahují celní kvóty v Bulharsku, se plně započítávají do množství, na něž se vztahují celní kvóty stanovené v příloze IV.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem prvního měsíce následujícího po přijetí.

PŘÍLOHA I

Clo na dovoz zboží pocházejícího z Bulharska do Společenství

Kód KN	Popis	Clo
(1)	(2)	(3)	(4)	(5)	(6)
		Od 1. 10. do 31. 12. 2004 ( %)	Od 1. 1. do 31. 12. 2005 ( %)	Od 1. 1. do 31. 12. 2006 ( %)	Od 1. 1. 2007 dále ( %)
0403	Podmáslí, kyselé mléko a smetana, jogurt, kefír a jiné fermentované (kysané) nebo acidofilní mléko a smetana, též zahuštěné nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla nebo ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
0403 10	– Jogurt:
	– – Ochucený nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
	– – – V prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, s obsahem mléčných tuků:
0403 10 51	– – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních	0 % + 64,1 EUR/100 kg	0	0	0
0403 10 53	– – – – Převyšujícím 1,5 %, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních	0 % + 87,9 EUR/100 kg	0	0	0
0403 10 59	– – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních	0 % + 113,9 EUR/100 kg	0	0	0
	– – – Ostatní, o obsahu mléčného tuku:
0403 10 91	– – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostní	0 % + 8,3 EUR/100 kg	0	0	0
0403 10 93	– – – – Převyšujícím 3 %, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních	0 % + 11,4 EUR/100 kg	0	0	0
0403 10 99	– – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních	0 % + 17,9 EUR/100 kg	0	0	0
0403 90	– Ostatní:
	– – Ochucené nebo obsahující přidané ovoce, ořechy nebo kakao:
	– – – V prášku, granulích nebo v jiné pevné formě, s obsahem mléčných tuků:
0403 90 71	– – – – Nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních	0 % + 64,1 EUR/100 kg	0	0	0
0403 90 73	– – – – Převyšujícím 1,5 %, avšak nepřesahujícím 27 % hmotnostních	0 % + 87,9 EUR/100 kg	0	0	0
0403 90 79	– – – – Převyšujícím 27 % hmotnostních	0 % + 113,9 EUR/100 kg	0	0	0
	– – – Ostatní, s obsahem mléčných tuků:
0403 90 91	– – – – Nepřesahujícím 3 % hmotnostní	0 % + 8,3 EUR/100 kg	0	0	0
0403 90 93	– – – – Převyšujícím 3 %, avšak nepřesahujícím 6 % hmotnostních	0 % + 11,4 EUR/100 kg	0	0	0
0403 90 99	– – – – Převyšujícím 6 % hmotnostních	0 % + 17,9 EUR/100 kg	0	0	0
0405	Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky:
0405 20	– Mléčné pomazánky:
0405 20 10	– – O obsahu tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 60 % hmotnostních	0	0	0	0
0509 00	Přírodní houby živočišného původu:
0509 00 90	– Ostatní:	0	0	0	0
0710	Zelenina (též vařená ve vodě nebo v páře), zmrazená:
0710 40 00	– Kukuřice cukrová	0	0	0	0
0711	Zelenina prozatímně konzervovaná (např. oxidem siřičitým, ve slané vodě, v sířené vodě nebo v jiných konzervačních roztocích), ale v tomto stavu nevhodná k požívání:
0711 90	– Ostatní zelenina; zeleninové směsi:
	– – Zelenina:
0711 90 30	– – – Kukuřice cukrová	0	0	0	0
1302	Rostlinné šťávy a výtažky; pektinové látky, pektináty a pektany; agar-agar a ostatní slizy a zahušťovadla získané z rostlin, též upravené:
	– Rostlinné šťávy a výtažky:
1302 13 00	– – Z chmele	0	0	0	0
1302 20	– Pektinové látky, pektináty a pektany:
1302 20 10	– – V suchém stavu:	0	0	0	0
1302 20 90	– – Ostatní:	0	0	0	0
1505	Tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu):
1505 00 10	– Tuk z ovčí vlny, surový	0	0	0	0
1517	Margarín; směsi nebo přípravky jedlých živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jiné než jedlé tuky nebo oleje nebo jejich frakce čísla 1516:
1517 10	– Margarín, vyjma tekutého margarínu:
1517 10 10	– – S obsahem tukových látek pocházejících z mléka, převyšujících 10 % hmotnostních, avšak nepřesahujících 15 % hmotnostních	0 % + 19,1 EUR/100 kg	0 % + 12,7 EUR/100 kg	0 % + 6,3 EUR/100 kg	0
1517 90	– Ostatní:
1517 90 10	– – S obsahem tukových látek pocházejících z mléka, převyšujících 10 % hmotnostních, avšak nepřesahujících 15 % hmotnostních	0 % + 19,1 EUR/100 kg	0	0	0
	– – Ostatní:
1517 90 93	– – – Jedlé směsi nebo jedlé přípravky používané jako tvarovací přípravky	1,9	0	0	0
1518 00	Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované za tepla ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, vyjma uvedených v čísle 1516; směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů této kapitoly, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
1518 00 10	– Linoxyn	0	0	0	0
1518 00 91	– – Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a jejich frakce, vařené, oxidované, dehydratované, sířené, foukané, polymerované teplem ve vakuu nebo v inertním plynu nebo jinak chemicky upravené, jiné než uvedené v čísle 1516	0	0	0	0
	– – Ostatní:
1518 00 95	– – – Směsi nebo přípravky nepoživatelných živočišných nebo živočišných a rostlinných tuků a olejů a jejich frakcí	0	0	0	0
1518 00 99	– – – Ostatní:	0	0	0	0
1521	Rostlinné vosky (jiné než triglyceridy), včelí vosk a jiné hmyzí vosky a vorvanina (spermacet), též rafinované nebo barvené:
1521 90	– Ostatní:
1521 90 99	– – – Ostatní:	0	0	0	0
1522 00	Degras; zbytky po zpracování mastných látek nebo živočišných nebo rostlinných vosků:
1522 00 10	– Degras	0	0	0	0
1702	Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísad aromatických přípravků nebo barviva; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:
1702 50 00	– Chemicky čistá fruktóza	0	0	0	0
1702 90	– Ostatní, včetně invertního cukru a ostatního cukru a směsí cukerného sirupu obsahujících v sušině 50 % hmotnostních fruktózy:
1702 90 10	– – Chemicky čistá maltóza	0	0	0	0
1704	Cukrovinky (včetně bílé čokolády) neobsahující kakao:
1704 10	– Žvýkací guma, též obalená cukrem:
	– – O obsahu méně než 60 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza):
1704 10 11	– – – Plátková žvýkací guma	0	0	0	0
1704 10 19	– – – Ostatní	0	0	0	0
	– – Obsahující 60 % hmotnostních nebo více sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza):
1704 10 91	– – – Plátková žvýkací guma	0	0	0	0
1704 10 99	– – – Ostatní	0	0	0	0
1704 90	– Ostatní:
1704 90 10	– – Výtažky z lékořice s obsahem více než 10 % hmotnostních sacharózy, bez přísad jiných látek	0	0	0	0
1704 90 30	– – Bílá čokoláda	0	0	0	0
	– – Ostatní:
1704 90 51	– – – Těsta a pasty, včetně marcipánu, v bezprostředním obalu o čisté hmostnosti 1 kg nebo více	0	0	0	0
1704 90 55	– – – Zdravotní pastilky a dropsy proti kašli	0	0	0	0
1704 90 61	– – – Dražé a podobné cukrovinky ve formě dražé	0	0	0	0
	– – – Ostatní:
1704 90 65	– – – – Gumovité cukrovinky typu želé včetně ovocných součástí	0	0	0	0
1704 90 71	– – – – Tvrdé bonbóny, též plněné	0	0	0	0
1704 90 75	– – – – Karamely a podobné cukrovinky	0	0	0	0
	– – – – Ostatní:
1704 90 81	– – – – – Vyrobené kompresí	0	0	0	0
ex 1704 90 99 (Kód TARIC 1704909910)	– – – – – Ostatní (obsahující méně než 70 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza))	0	0	0	0
1806	Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao:
1806 10	– Kakaový prášek obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla:
1806 10 20	– – Obsahující 5 % nebo více, avšak méně než 65 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) nebo isoglukózy vyjádřené jako sacharóza	0	0	0	0
1806 10 30	– – Obsahující 65 % nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza) nebo isoglukózy vyjádřené rovněž jako sacharóza	0	0	0	0
1806 20	– Ostatní přípravky v blocích, v tabulkách a tyčích o hmotnosti větší než 2 kg nebo v tekutém nebo v těstovitém stavu nebo ve formě prášku, granulí a podobně, v nádobách nebo v přímém balení s obsahem o hmotnosti vyšší než 2 kg:
1806 20 10	– – Obsahující 31 % hmotnostních nebo více kakaového másla nebo obsahující 31 % hmotnostních nebo více kombinace kakaového másla a mléčného tuku	0	0	0	0
1806 20 30	– – Obsahující 25 % nebo více, ale méně než 31 % hmotnostních kombinace kakaového másla a mléčného tuku	0	0	0	0
	– – Ostatní:
1806 20 50	– – – Obsahující 18 % hmotnostních nebo více kakaového másla	0	0	0	0
1806 20 70	– – – Čokoládová mléčná drobenka	0	0	0	0
ex 1806 20 80 (Kód TARIC 1806208010)	– – – Čokoládové polevy (obsahující méně než 70 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza))	0	0	0	0
ex 1806 20 95 (Kód TARIC 1806209510)	– – – Ostatní (obsahující méně než 70 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza))	0	0	0	0
	– Ostatní, v blocích, tabulkách nebo tyčinkách:
1806 31 00	– – Plněné	(7)	0	0	0
1806 32	– – Neplněné:
1806 32 10	– – – S přídavkem obilí, ovoce nebo ořechů	(7)	0	0	0
1806 32 90	– – – Ostatní:	(7)	0	0	0
1806 90	– Ostatní:
	– – Čokoláda a čokoládové výrobky:
	– – – Čokoládové cukrovinky, též plněné:
1806 90 11	– – – – Obsahující alkohol	(7)	0	0	0
1806 90 19	– – – – Ostatní:	(7)	0	0	0
	– – – Ostatní:
1806 90 31	– – – – Plněné	(7)	0	0	0
1806 90 39	– – – – Neplněné	(7)	0	0	0
1806 90 50	– – Cukrovinky a jejich náhražky vyrobené z náhražek cukru, obsahující kakao	(7)	0	0	0
1806 90 60	– – Pasty (pomazánky) obsahující kakao	(7)	0	0	0
1806 90 70	– – Přípravky pro výrobu nápojů obsahující kakao	(7)	0	0	0
ex 1806 90 90 (Kód TARIC 1806909011 a 1806909091)	– – Ostatní (obsahující méně než 70 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza))	(7)	0	0	0
1901	Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky ze zboží čísel 0401 až 0404, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
1901 10 00	– Přípravky pro dětskou výživu v balení pro drobný prodej	0	0	0	0
1901 20 00	– Směsi a těsta pro přípravu pekařského zboží, jemného nebo trvanlivého pečiva čísla 1905	0	0	0	0
1901 90	– Ostatní:
	– – Sladový výtažek:
1901 90 11	– – – S obsahem 90 % hmotnostních nebo více suchého výtažku	0	0	0	0
1901 90 19	– – – Ostatní:	0	0	0	0
	– – Ostatní:
1901 90 91	– – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob anebo obsahující méně než 1,5 % mléčných tuků, 5 % sacharózy (včetně invertního cukru) nebo isoglukózy, 5 % glukózy nebo škrobu, vyjma potravinových přípravků v prášku ze zboží čísel 0401 až 0404	0	0	0	0
1902	Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak upravené, jako špagety, makarony, nudle, široké nudle, noky, ravioli (masové nebo zeleninové taštičky), cannelloni (druh makaronů); kuskus, též připravený:
	– Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené:
1902 11 00	– – Obsahující vejce	0	0	0	0
1902 19	– – Ostatní:
1902 19 10	– – – Neobsahující mouku ani krupičku z obyčejné pšenice	0	0	0	0
1902 19 90	– – – Ostatní:	0	0	0	0
1902 20	– Nadívané těstoviny, též vařené nebo jinak připravené:
	– – Ostatní:
1902 20 91	– – – Vařené	0	0	0	0
1902 20 99	– – – Ostatní	0	0	0	0
1902 30	– Ostatní těstoviny:
1902 30 10	– – Sušené	0	0	0	0
1902 30 90	– – Ostatní	0	0	0	0
1902 40	– Kuskus:
1902 40 10	– – Nepřipravený	0	0	0	0
1902 40 90	– – Ostatní	0	0	0	0
1903 00 00	Tapioka a její náhražky připravené ze škrobu, ve tvaru vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných tvarech	0	0	0	0
1904	Výrobky z obilí získané bobtnáním nebo pražením (např. pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
1904 10	– Výrobky z obilí získané bobtnáním nebo pražením:
1904 10 10	– – Z kukuřice	0	0	0	0
1904 10 30	– – Z rýže	0	0	0	0
1904 10 90	– – Ostatní	0	0	0	0
1904 20	– Připravené potraviny získané z nepražených obilných vloček nebo ze směsí nepražených obilných vloček a pražených obilných vloček nebo nabobtnalého obilí:
1904 20 10	– – Přípravky typu „müsli“ z nepražených obilných vloček	0	0	0	0
	– – Ostatní:
1904 20 91	– – – Z kukuřice	0	0	0	0
1904 20 95	– – – Z rýže	0	0	0	0
1904 20 99	– – – Ostatní	0	0	0	0
1904 30 00	– Pšenice bulgur	0	0	0	0
1904 90	– Ostatní:
1904 90 10	– – Rýže	0	0	0	0
1904 90 80	– – Ostatní	0	0	0	0
1905	Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky, sušené těsto z mouky, škrobu v listech a podobné výrobky:
1905 10 00	– Křupavý chléb zvaný „knäckebrot“	0	0	0	0
1905 20	– Perník a podobné výrobky:
1905 20 10	– – S obsahem méně než 30 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza)	0	0	0	0
1905 20 30	– – S obsahem 30 % nebo vyšším, avšak nižším než 50 % hmotnostních sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza)	0	0	0	0
1905 20 90	– – S obsahem 50 % hmotnostních nebo vyšším sacharózy (včetně invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza)	0	0	0	0
	– Sladké sušenky; oplatky a malé oplatky:
1905 31	– – Sladké sušenky:
	– – – Zcela nebo částečně polévané nebo potažené čokoládou nebo jinými přípravky obsahujícími kakao:
1905 31 11	– – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 85 g	0	0	0	0
1905 31 19	– – – – Ostatní	0	0	0	0
	– – – Ostatní:
1905 31 30	– – – – Obsahující 8 % hmotnostních nebo více mléčného tuku	0	0	0	0
	– – – – Ostatní:
1905 31 91	– – – – – Dvojité (slepované) sušenky plněné	0	0	0	0
1905 31 99	– – – – – Ostatní	0	0	0	0
1905 32	– – Oplatky a malé oplatky:
1905 32 05	– – – – S obsahem vody převyšujícím 10 % hmotnostních	0	0	0	0
	– – – Ostatní
	– – – – Zcela nebo částečně polévané nebo potažené čokoládou nebo jinými přípravky obsahujícími kakao:
1905 32 11	– – – – – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 85 g	0	0	0	0
1905 32 19	– – – – – Ostatní	0	0	0	0
	– – – – Ostatní:
1905 32 91	– – – – – Slané, též plněné	0	0	0	0
1905 32 99	– – – – – Ostatní	0	0	0	0
1905 40	– Suchary, opékaný chléb a podobné opékané výrobky:
1905 40 10	– – Suchary	0	0	0	0
1905 40 90	– – Ostatní	0	0	0	0
1905 90	– Ostatní:
1905 90 10	– – Nekvašený chléb (macesy)	0	0	0	0
1905 90 20	– – Hostie, prázdné oplatky pro farmaceutické účely, oplatky na pečení, sušené těsto z mouky nebo škrobu v listech a podobné výrobky	0	0	0	0
	– – Ostatní:
1905 90 30	– – – Chléb bez přísad medu, vajec, sýra nebo ovoce a obsahující v sušině maximálně 5 % hmotnostních cukru a maximálně 5 % hmotnostních tuku	0	0	0	0
1905 90 45	– – – Sušenky	0	0	0	0
1905 90 55	– – – Výrobky vytlačené nebo pěnové, aromatizované nebo solené	0	0	0	0
	– – – Ostatní:
1905 90 60	– – – – Slazené	0	0	0	0
2001	Zelenina, ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, připravené nebo konzervované v octě nebo v kyselině octové:
2001 90	– Ostatní:
2001 90 30	– – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)	0	0	0	0
2001 90 40	– – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu 5 % hmotnostních nebo více	0	0	0	0
2001 90 60	– – Palmová jádra	0	0	0	0
2004	Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, zmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:
2004 10	– Brambory:
	– – Ostatní:
2004 10 91	– – – Ve formě mouky, krupičky nebo vloček	0	0	0	0
2004 90	– Ostatní zelenina a zeleninové směsi:
2004 90 10	– – Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)	0	0	0	0
2005	Ostatní zelenina připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo v kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006:
2005 20	– Brambory:
2005 20 10	– – Ve formě mouky, krupičky nebo vloček	0	0	0	0
2005 80 00	– Kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata)	0	0	0	0
2008	Ovoce, ořechy a jiné jedlé části rostlin, jinak upravené nebo konzervované, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo alkoholu, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
	– Ořechy, arašídy a jiná semena, též spolu smíšená:
2008 11	– – Arašídy (burské oříšky):
2008 11 10	– – – Arašídové máslo	0	0	0	0
2008 91 00	– – Palmová jádra	0	0	0	0
2008 99	– – Ostatní:
2008 99 85	– – – – – Kukuřice, s výjimkou kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata)	0	0	0	0
2008 99 91	– – – – – Jamy, batáty (sladké brambory) a podobné jedlé části rostlin s obsahem škrobu přesahujícím 5 % hmotnostních	0	0	0	0
2101	Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy, čaje nebo maté a přípravky na bázi těchto výrobků nebo na bázi kávy, čaje nebo maté; pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:
	– Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z kávy a přípravky na bázi těchto výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:
2101 11	– – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty:
2101 11 11	– – – S obsahem kávy v sušině 95 % hmotnostních nebo více	0	0	0	0
2101 11 19	– – – Ostatní	0	0	0	0
2101 12	– – Přípravky na bázi výtažků, esencí (trestí) nebo koncentrátů nebo na bázi kávy:
2101 12 92	– – – Přípravky se základem z výtažků, esencí nebo koncentrátů z kávy	0	0	0	0
2101 12 98	– – – Ostatní	0	0	0	0
2101 20	– Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z čaje nebo maté a přípravky vyráběné z těchto výtažků, esencí a koncentrátů nebo z čaje nebo maté:
2101 20 20	– – Výtažky, esence nebo koncentráty	0	0	0	0
	– – Přípravky:
2101 20 98	– – – Ostatní	0	0	0	0
2101 30	– Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky a výtažky, esence (tresti) a koncentráty z nich:
	– – Pražená čekanka a jiné pražené kávové náhražky:
2101 30 11	– – – Pražená čekanka	0	0	0	0
2101 30 19	– – – Ostatní	0	0	0	0
	– – Výtažky, esence (tresti) a koncentráty z pražené čekanky a z jiných pražených kávových náhražek:
2101 30 91	– – – Z pražené čekanky	0	0	0	0
2101 30 99	– – – Ostatní	0	0	0	0
2102	Droždí (aktivní nebo neaktivní); jiné neaktivní jednobuněčné mikroorganismy, vyjma očkovacích látek čísla 3002; hotové prášky do pečiva:
2102 10	– Aktivní droždí:
2102 10 10	– – Kultivované násadové kvasinky (kvasinkové kultury)	0	0	0	0
	– – Chlebové kvasnice
2102 10 90	– – Ostatní	0	0	0	0
2102 20	– Neaktivní droždí; jiné neaktivní jednobuněčné mikroorganismy:
	– – Neaktivní droždí:
2102 20 11	– – – V tabletách, kostkách nebo podobných tvarech, nebo v bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 1 kg	0	0	0	0
2102 20 19	– – – Ostatní	0	0	0	0
2102 30 00	– Hotové prášky do pečiva	0	0	0	0
2103	Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení; hořčičná moučka a připravená hořčice:
2103 10 00	– Sojová omáčka	0	0	0	0
2103 20 00	– Kečup a jiné omáčky z rajčat	2,5	0	0	0
2103 30	– Hořčičná moučka a připravená hořčice:
2103 30 90	– – Připravená hořčice	0	0	0	0
2103 90	– Ostatní:
2103 90 90	– – Ostatní	0	0	0	0
2104	Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny; homogenizované směsi potravinových přípravků:
2104 10	– Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny:
2104 10 10	– – Sušené	3	0	0	0
2104 10 90	– – Ostatní	3	0	0	0
2104 20 00	– Homogenizované směsi potravinových přípravků	3,6	0	0	0
2105 00	Zmrzlina, eskymo a podobné výrobky, též s obsahem kakaa:
2105 00 10	– Neobsahující mléčné tuky nebo obsahující méně než 3 % hmotnostní mléčných tuků	0 % + 13,5 EUR/100 kg MAX 17,4 % + 8,4 EUR/100 kg	0	0	0
	– S obsahem mléčných tuků:
2105 00 91	– – 3 % nebo více, avšak méně než 7 % hmotnostních	0 % + 25,9 EUR/100 kg MAX 16,2 % + 6,3 EUR/100 kg	0	0	0
2105 00 99	– – 7 % hmotnostních nebo více	0 % + 36,4 EUR/100 kg MAX 16 % + 6,2 EUR/100 kg	0	0	0
2106	Potravinové přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté:
2106 10	– Bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky:
2106 10 20	– – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob, nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu	0	0	0	0
2106 10 80	– – Ostatní	0	0	0	0
2106 90	– Ostatní:
2106 90 10	– – Sýrové fondues	0	0	0	0
2106 90 20	– – Složené alkoholické přípravky, jiné než založené na vonných látkách, používané k výrobě nápojů	0	0	0	0
	– – Ostatní:
2106 90 92	– – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob, nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu	0	0	0	0
2202	Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009:
2202 10 00	– Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná	0	0	0	0
2202 90	– Ostatní:
2202 90 10	– – Neobsahující výrobky čísel 0401 až 0404 ani tuky získané z výrobků těchto čísel	0	0	0	0
2205	Vermut a ostatní víno z čerstvých hroznů, připravené pomocí aromatických bylin nebo jiných aromatických látek:
2205 10	– V nádobách o obsahu nepřesahujícím 2 litry:
2205 10 10	– – Mající skutečný objemový obsah alkoholu nepřesahující 18 % obj.	0	0	0	0
2205 90	– Ostatní:
2205 90 10	– – Mající skutečný objemový obsah alkoholu nepřesahující 18 % obj.	0	0	0	0
2403	Ostatní tabákové výrobky a vyrobené tabákové náhražky; homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák; tabákové výtažky a esence (tresti):
2403 10	– Tabák ke kouření, též obsahující tabákové náhražky v jakémkoliv poměru:
2403 10 10	– – V bezprostředním obalu o čisté hmotnosti nepřesahující 500 g	50,5	33,7	16,8	0
2403 10 90	– – Ostatní	50,5	33,7	16,8	0
	– Ostatní:
2403 91 00	– – Homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák	11,1	7,4	3,7	0
2403 99	– – Ostatní:
2403 99 10	– – – Žvýkací a šňupací tabák	28	18,7	9,3	0
2403 99 90	– – – Ostatní	11,1	7,4	3,7	0
3301	Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic:
3301 90	– Ostatní:
3301 90 10	– – Terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci silic	0	0	0	0
	– – Extrahované olejové pryskyřice:
3301 90 90	– – Ostatní:	0	0	0	0
3302	Směsi vonných látek a směsi (včetně lihových roztoků) na bázi jedné nebo více těchto látek, používané jako suroviny v průmyslu; ostatní přípravky na bázi vonných látek, používané k výrobě nápojů:
3302 10	– Druhy používané v potravinářském průmyslu nebo k výrobě nápojů:
	– – Druhy používané k výrobě nápojů:
	– – – Přípravky obsahující všechny aromatické složky charakterizující daný nápoj:
	– – – – Ostatní:
3302 10 21	– – – – – Neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu nebo škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy, 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu	0	0	0	0
3302 10 29	– – – – – Ostatní	0	0	0	0