30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 394/1

(1)

Některé dvoustranné a regionální dohody uzavřené mezi pobřežními státy, jako je například Helsinská úmluva z roku 1992 a Barcelonská úmluva z roku 1976, stanoví vzájemnou pomoc v případě znečištění moře v důsledku námořních havárií.

(2)

Nařízení (ES) č. 1406/2002 (3) zřídilo Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“) za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí.

(3)

Nařízení (ES) č. 724/2004, kterým se změnilo nařízení (ES) č. 1406/2002, svěřilo agentuře nové úkoly v oblasti zabránění znečištění z lodí a zasahování při něm, a to v reakci na nedávné havárie ve vodách Společenství, zejména havárie ropných tankerů „Erika“ a „Prestige“.

(4)

Za účelem provádění těchto nových úkolů týkajících se zabránění znečištění a zasahování při něm přijala správní rada agentury dne 22. října 2004 akční plán týkající se připravenosti na znečištění ropou a zasahování při něm, jenž určuje činnosti agentury v oblasti zasahování při znečištění ropou a jehož cílem je optimální využití finančních zdrojů, které má agentura k dispozici (dále jen „akční plán“).

(5)

Činnost agentury v oblasti zasahování při znečištění, jak ji vymezuje akční plán, se týká činností souvisejících s informacemi, spoluprací a koordinací, a především s operační pomocí členským státům, a to poskytnutím, na požádání, dalších zásahových plavidel pro boj se znečištěním ropou nebo s jinými formami znečištění, například se znečištěním nebezpečnými a škodlivými látkami. Agentura by měla věnovat zvláštní pozornost těm oblastem, které byly označeny za nejzranitelnější, aniž by přitom odepírala pomoc jakékoli jiné oblasti, která ji bude potřebovat.

(6)

Činnosti agentury v této oblasti by neměly pobřežní státy zbavit povinnosti mít příslušné funkční mechanismy odstranění následků znečištění a měly by dodržovat stávající úmluvy o spolupráci mezi členskými státy nebo skupinami členských států v této oblasti. V případě znečištění moře v důsledku námořní havárie by agentura měla pomoci postiženému členskému státu (státům), pod jehož pravomocí se budou provádět sanační práce.

(7)

V souladu s akčním plánem by agentura měla hrát aktivní roli ve vývoji centralizované služby satelitního snímkování za účelem dohledu, včasného odhalení znečištění a identifikace lodí, které jsou za něj odpovědné. Tento nový systém zlepší dostupnost údajů a účinnost boje proti znečištění z lodí.

(8)

Dodatečné prostředky poskytované členským státům agenturou by měly být k dispozici prostřednictvím mechanismu Společenství pro asistenční zásahy v oblasti civilní ochrany, včetně znečištění moře v důsledku námořních havárií, který byl vytvořen rozhodnutím Rady 2001/792/ES, Euratom (4).

(9)

Aby bylo zajištěno důkladné provádění akčního plánu a aby bylo rozšířením současných činností namířených proti znečištění posíleno předcházení znečištění z lodí a zasahování při něm, měl by být agentuře poskytnut funkční a hospodárný systém pro financování zejména její operační pomoci členským státům.

(10)

Pro financování úkolů svěřených agentuře v oblasti zasahování při znečištění a souvisejících akcí je proto nutné stanovit vhodné finanční záruky vycházející z víceletého závazku. Výše ročního příspěvku Společenství by se měla určit v souladu s platnými postupy.

(11)

Částky závazku na financování zasahování při znečištění by měly v souladu s novým finančním rámcem pokrývat období od roku 2007 do roku 2013.

(12)

Toto nařízení by mělo stanovit finanční krytí na provádění akčního plánu v témže období.

(13)

Částka tohoto krytí by se měla pokládat za minimum nezbytné k provádění úkolů svěřených agentuře v oblasti zasahování při znečištění způsobeného loďmi.

(14)

K zajištění optimálního rozdělení finančních závazků a ke zohlednění veškerých změn týkajících se zásahů proti znečištění z lodí je nezbytné zajistit trvalé sledování konkrétních potřeb zásahů tak, aby bylo možné roční finanční závazky těmto potřebám přizpůsobit.

(15)

Správní rada agentury by proto měla na základě zprávy výkonného ředitele přezkoumat finanční závazky tak, aby zahrnovaly veškeré nezbytné úpravy rozpočtu agentury. Nařízení (ES) č. 1406/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

a)

„agenturou“ Evropská agentura pro námořní bezpečnost zřízená nařízením (ES) č. 1406/2002;

b)

„regionálními dohodami“ dvoustranné a regionální dohody, které jsou uzavřeny mezi pobřežními státy za účelem poskytnutí vzájemné pomoci v případě znečištění moře v důsledku námořních havárií;

c)

„ropou“ ropné látky v jakékoli podobě, včetně surové ropy, topného oleje, kalu, ropného odpadu a rafinovaných produktů, jak stanoví Mezinárodní úmluva o pohotovosti a spolupráci při ropném znečištění a boji proti němu z roku 1990;

d)

„nebezpečnými a škodlivými látkami“ všechny látky s výjimkou ropy, u kterých je, pokud se vyskytnou v mořském prostředí, pravděpodobnost, že budou představovat nebezpečí pro lidské zdraví, ublíží živým zdrojům a mořskému životu, poškodí rekreační využití nebo naruší další legitimní využití moře, jak stanoví Protokol o připravenosti, reakci a spolupráci při znečištění nebezpečnými a škodlivými látkami z roku 2000.

a)

informací a shromažďování, analýzy a šíření osvědčených postupů, technik a inovací, jako jsou nástroje na sledování vyprazdňování nádrží, v oblasti zasahování při znečištění z lodí,

b)

spolupráce a koordinace a poskytování technické a vědecké pomoci členským státům a Komisi v rámci činností stanovených příslušnými regionálními dohodami,

c)

operační pomoci a podpory zásahů proti znečištění prováděných členskými státy poskytnutím dodatečných prostředků, jako jsou pohotovostní plavidla a vybavení na odstraňování znečištění, na jejich žádost v případě havarijního nebo záměrného znečištění z lodí.

a)

v čl. 10 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

b)

v čl. 15 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 394/5

(1)

Mobilita v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání je nedílnou součástí volného pohybu osob – základní svobody chráněné Smlouvou – a je jedním z hlavních cílů činnosti Evropské unie v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání založených na společných hodnotách a úctě k rozmanitosti. Je základním nástrojem pro vytvoření skutečného evropského prostoru celoživotního učení a pro podporu zaměstnanosti a snižování chudoby a přispívá k podpoře aktivního evropského občanství.

(2)

Mobilita sbližuje občany a přispívá k vzájemnému porozumění. Podporuje solidaritu, výměnu myšlenek a hlubší znalosti různých kultur, které tvoří Evropu; mobilita tudíž napomáhá hospodářské, sociální a regionální soudržnosti.

(3)

Posílení evropské mobility a výměny pro účely všeobecného a odborného vzdělávání a události jako například Evropský rok mobility pracovníků 2006 hrají klíčovou úlohu při dosahování lisabonského cíle, jímž je učinit z Evropy do roku 2010 nejinovativnější nejkonkurenceschopnější hospodářství založené na znalostech.

(4)

Zajištění lepšího rámce mobility pro účely všeobecného a odborného vzdělávání v EU přispěje k vytvoření hospodářství založeného na znalostech, jež má prvořadý význam pro tvorbu pracovních míst, udržitelný rozvoj, výzkum a inovace v členských státech.

(5)

Ke zvýšení kvality a účinnosti systémů všeobecného a odborného vzdělávání v Evropě je nezbytná zvýšená podpora mobility v rámci EU od všech zúčastněných subjektů, včetně veřejných orgánů.

(6)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2001/613/ES ze dne 10. července 2001 o mobilitě pro studenty, osoby absolvující odbornou přípravu, dobrovolníky, učitele a školitele uvnitř Společenství (4) bylo prvním doporučením přijatým s cílem usnadnit činnost Společenství na podporu mobility.

(7)

Práce odborné skupiny ustavené Komisí v souladu s bodem III písm. a) uvedeného doporučení a první zpráva o následných opatřeních ukazují pokrok na vnitrostátní i evropské úrovni, pokud jde o mobilitu pro účely všeobecného a odborného vzdělávání, avšak upozorňují na potřebu nesoustředit se pouze na kvantitativní zvyšování mobility, ale především na zvyšování její kvality.

(8)

Tohoto cíle lze dosáhnout mimo jiné přijetím, formou doporučení, charty kvality mobility, která v této oblasti stanoví soubor zásad, jež se budou provádět na základě dobrovolnosti.

(9)

Evropská charta kvality mobility (dále jen „charta“) by měla také zohledňovat specifické potřeby osob se zdravotním postižením a znevýhodněných skupin.

(10)

Charta by měla pomoci zvýšit výměny, usnadnit uznávání času věnovaného všeobecnému nebo odbornému vzdělávání i uznávání titulů a kvalifikací a vytvořit vzájemnou důvěru s cílem zlepšit a posílit spolupráci mezi příslušnými orgány, organizacemi a zúčastněnými subjekty v oblasti mobility. Pozornost by měla být také věnována přenositelnosti půjček, grantů a dávek sociálního zabezpečení.

(11)

Cílem charty je doplnit, ale nikoli nahradit zvláštní ustanovení Studentské charty Erasma.

(12)

Úřady by měly chartu zpřístupnit v jazycích příjemců studentům i vzdělávajícím se osobám, organizacím a dalším zúčastněným subjektům v oblasti mobility v zemích původu i hostitelských zemích a měla by být považována za základní referenční rámec.

(13)

Výhody mobility silně závisejí na kvalitě praktických opatření: informací, přípravy, podpory a uznávání zkušeností a kvalifikací získaných účastníky v období studia a vzdělávání. Zúčastněné osoby a organizace mohou hodnotu mobility výrazně zvýšit důkladným plánováním a vhodným hodnocením.

(14)

Europass (5) je obzvláště užitečný nástroj, který napomáhá mobilitě rozvíjením průhlednosti a uznávání.

(15)

Je vhodné, aby se zásady stanovené v chartě vztahovaly nejen na období samotného využití mobility, ale také na období, která mu předcházejí a která ho následují.

(16)

Studijní plán by měl být vypracován s předstihem. Nutná je i všeobecná příprava účastníků a zohledňování jazykové přípravy. V tomto ohledu by příslušné orgány a organizace měly poskytnout pomoc.

(17)

Všechny administrativní a finanční otázky, například jaká je výše dostupné finanční podpory, kdo nese náklady a otázky související s pojištěním v hostitelské zemi, by měly být vyřešeny ještě před odjezdem.

(18)

Pokud jde o období strávené v zahraničí, může kvalitu mobility zvýšit zajištění takových systémů, jako je například poradenství pro účastníky.

(19)

Podrobný a jasný popis kurzů nebo odborné přípravy, které byly absolvovány během pobytu v hostitelské zemi, včetně jejich trvání by měl pomoci usnadnit jejich uznávání při návratu do země původu.

(20)

Průhlednost a dobrá správa vyžadují jasné vymezení zúčastněných subjektů odpovědných za každé stadium a každou činnost programu mobility.

(21)

Pro zajištění celkové kvality mobility je vhodné zajistit svobodu pohybu všem občanům EU a co nejlépe použít zásady stanovené v chartě a příslušná doporučení na všechny druhy mobility pro účely vzdělávání nebo profesního rozvoje: všeobecné a odborné vzdělávání; formální a neformální vzdělávání, včetně dobrovolnické práce a projektů; krátká nebo dlouhá období mobility; školské nebo vysokoškolské vzdělávání nebo vzdělávání související se zaměstnáním; opatření spojená s celoživotním učením.

(22)

Vzhledem k rozmanitosti povahy a délky činností souvisejících s mobilitou mohou členské státy přizpůsobit provádění charty okolnostem, totiž přizpůsobit ji konkrétním situacím a programům. Členské státy mohou učinit některé z bodů povinnými a jiné považovat za dobrovolné.

(23)

Jelikož cílů tohoto doporučení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto doporučení, může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto doporučení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

1)

přijaly připojenou chartu jako prostředek na podporu osobního a profesního rozvoje a podporovaly její uplatňování;

2)

informovaly o tom, jak toto doporučení provádějí, i o doplňujících opatřeních, která mohou v rámci svých příspěvků k pracovnímu programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ ve prospěch mobility přijmout, zejména pokud jde o její kvalitu, a to počínaje druhým rokem po přijetí tohoto doporučení;

3)

nadále úzce spolupracovaly a koordinovaly své akce, aby byly odstraněny překážky, které přímo či nepřímo brání mobilitě občanů EU;

4)

poskytly odpovídající podporu a vhodné infrastruktury pro mobilitu za účelem všeobecného a odborného vzdělávání, aby se zvýšila úroveň všeobecného a odborného vzdělání jejich občanů;

5)

přijaly nezbytná opatření na podporu mobility, která zajistí, že veškeré důležité informace budou snadno srozumitelné a dostupné všem, například prostřednictvím jednoduchého průvodce mobilitou nebo seznamu podpůrných organizací, a aby zlepšily podmínky pro mobilitu.

1)

podporovala uplatňování charty národními agenturami a dalšími organizacemi, které působí v oblasti všeobecného a odborného vzdělávání a mobility;

2)

pokračovala ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery tak, aby mohlo docházet k výměně užitečných informací a zkušeností týkajících se provádění opatření navrhovaných v tomto doporučení;

3)

zlepšila nebo v úzké spolupráci s příslušnými orgány vypracovala statistické údaje o mobilitě pro účely všeobecného a odborného vzdělávání, a to z hlediska pohlaví;

4)

považovala toto doporučení a doporučení 2001/613/ES za jeden celek, a aby proto zahrnula dvouleté zprávy v něm požadované do všeobecných zpráv pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“.

30.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 394/10

(1)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 dospěla k závěru, že klíčovým opatřením reakce Evropy na globalizaci a přechod ke znalostním ekonomikám by měl být evropský rámec, jenž by definoval nové základní dovednosti získávané celoživotním učením, a zdůraznila, že hlavním aktivem Evropy jsou lidské zdroje. Tyto závěry byly od té doby pravidelně nově formulovány, např. na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003 a 22. a 23. března 2005 a v obnovené lisabonské strategii, která byla schválena v roce 2005.

(2)

Evropská rada na zasedáních ve Stockholmu (23. a 24. března 2001) a v Barceloně (15. a 16. března 2002) schválila konkrétní budoucí cíle evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy a pracovního programu (pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“), jež mají být dosaženy do roku 2010. Tyto cíle zahrnují rozvoj dovedností potřebných ve znalostní společnosti a to konkrétně podporu studia jazyků, rozvoj podnikavosti a obecnou potřebu posílit ve vzdělávání evropský rozměr.

(3)

Sdělení Komise nazvané „Vytvoření evropského prostoru pro celoživotní učení“ a následné usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení (4) stanovily „nové základní dovednosti“ jako prioritu a zdůraznily, že celoživotní učení musí probíhat od předškolního věku po důchodový věk.

(4)

V souvislosti se zlepšováním výsledků Společenství v oblasti zaměstnanosti zdůraznila Evropská rada na zasedáních v Bruselu v březnu 2003 a v prosinci 2003 potřebu rozvíjet celoživotní učení se zvláštním důrazem na aktivní a preventivní opatření zaměřená na nezaměstnané nebo neaktivní osoby. Základem pro tyto závěry byla zpráva pracovní skupiny pro zaměstnanost, jež zdůraznila, že je nutné, aby byli lidé schopni přizpůsobovat se změnám, aby byli začleňováni do trhu práce a aby v této souvislosti hrálo klíčovou úlohu celoživotní učení.

(5)

V květnu 2003 Rada přijala evropské referenční úrovně („referenční kritéria“) a dala tak najevo, že je odhodlána dosáhnout u evropských průměrných výsledků znatelného zlepšení. Tyto referenční úrovně zahrnují porozumění psanému textu, předčasné ukončování školní docházky, ukončování vyššího středoškolského vzdělání a zapojení dospělých do celoživotního učení a jsou úzce spjaty s rozvojem klíčových schopností.

(6)

Podle zprávy Rady o větší úloze vzdělávání přijaté v listopadu 2004 přispívá vzdělávání k zachování a obnově společného kulturního zázemí ve společnosti a k osvojení základních společenských a občanských hodnot, jako je občanství, rovnost, tolerance či úcta, a je obzvláště důležité v době, kdy všechny členské státy stojí před otázkou, jak se vypořádat se zvyšující se sociální a kulturní rozmanitostí. Důležitou součástí úlohy, jež vzdělávání hraje při posilování sociální soudržnosti, je umožnit lidem zařadit se do pracovního života a rovněž zde setrvat.

(7)

Ze zprávy o pokroku v dosahování lisabonských cílů ve vzdělávání a odborné přípravě, kterou Komise přijala v roce 2005, je patrné, že nedošlo k pokroku při snižování procentního podílu patnáctiletých žáků, kteří mají problémy s porozuměním psanému textu, ani při zvyšování podílu ukončeného vyššího středoškolského vzdělání. Určitý pokrok byl zaznamenán při snižování případů předčasného ukončování školní docházky, ale při zachování současného tempa nebudou evropské referenční úrovně, které pro rok 2010 stanovila Rada v květnu 2003, dosaženy. Účast dospělých na učení se nezvyšuje dostatečně rychle, aby se dosáhlo referenční úrovně pro rok 2010, a z údajů vyplývá, že lidé s nízkou kvalifikací se pravděpodobně budou účastnit další odborné přípravy méně.

(8)

Rámec akcí pro celoživotní rozvoj schopností a kvalifikací, jenž přijali evropští sociální partneři v březnu 2002, zdůrazňuje, že chtějí-li si podniky zachovat konkurenceschopnost, musejí své struktury přizpůsobovat stále rychleji. Nárůst týmové práce, vyrovnání hierarchií, decentralizace pravomocí a větší potřeba schopností vykonávat více úkolů najednou přispívají k rozvoji „učících se organizací“. Schopnost organizací definovat schopnosti, mobilizovat je a uznat je a podpořit jejich rozvoj u všech zaměstnanců je v této souvislosti základem nových strategií konkurenceschopnosti.

(9)

Maastrichtská studie o odborném vzdělávání a přípravě z roku 2004 naznačuje značné rozdíly mezi úrovní vzdělání, kterou požadují nová zaměstnání, a úrovní vzdělání pracovní síly v Evropě. Podle této studie více než jedna třetina evropské pracovní síly (80 milionů osob) má nízkou kvalifikaci, ačkoli podle odhadů bude do roku 2010 téměř 50 % nových pracovních míst vyžadovat kvalifikaci na vysokoškolské úrovni, skoro 40 % vyšší středoškolské vzdělání a pouze přibližně 15 % pracovních míst bude vhodných pro osoby se základním vzděláním.

(10)

Společná zpráva Rady a Komise o pracovním programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, která byla přijata v roce 2004, podpořila myšlenku, že v rámci strategií členských států v oblasti celoživotního učení je třeba zajistit, aby byli všichni občané vybaveni schopnostmi, jež potřebují. Za účelem podpory a usnadnění reforem navrhuje zpráva vytvoření společných evropských referencí a zásad a rámec pro klíčové schopnosti označuje za prioritní.

(11)

Evropský pakt mládeže, který je připojen k závěrům Evropské rady ze zasedání v Bruselu (22.-23. března 2005), zdůraznil potřebu podpořit vytvoření společného souboru základních dovedností.

(12)

Potřeba vybavit mladé lidi nezbytnými klíčovými schopnostmi a zlepšit úroveň jejich dosaženého vzdělání je nedílnou součástí integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost 2005–2008, které schválila Evropská rada v červnu 2005. Hlavní směry zaměstnanosti vyzývají zejména k tomu, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobily novým požadavkům kladeným na schopnosti prostřednictvím lepší identifikace profesních potřeb a klíčových schopností v rámci reformních programů jednotlivých členských států. Hlavní směry zaměstnanosti dále požadují uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy a rovnosti pohlaví ve všech akcích a dosažení průměrné míry zaměstnanosti v Evropské unii, 70 % celkově a nejméně 60 % u žen.

(13)

Toto doporučení by mělo přispět k rozvoji kvalitního vzdělávání a odborné přípravy zaměřených do budoucnosti a přizpůsobených potřebám evropské společnosti tím, že podporuje a doplňuje akce členských států, jež mají zajistit, jednak aby systémy počátečního vzdělávání a odborné přípravy nabízely všem mladým lidem způsoby, jak rozvíjet klíčové schopnosti na úroveň, která je připraví na dospělost a vytvoří základ pro další í vzdělávání a pracovní život, a jednak aby byli dospělí schopni své klíčové schopnosti rozvíjet a aktualizovat prostřednictvím komplexního a všeobecného celoživotního učení. Politickým činitelům, poskytovatelům vzdělávání a odborné přípravy, sociálním partnerům a samotným studujícím by toto doporučení mělo také poskytovat společný evropský referenční rámec pro klíčové schopnosti, který usnadní reformy na vnitrostátní úrovni a výměny informací mezi členskými státy a Komisí v rámci pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ s cílem dosáhnout dohodnutých evropských referenčních úrovní. Doporučení by mělo rovněž podporovat i další související politiky, jakými je politika zaměstnanosti a sociální politika a další politiky týkající se mládeže.

(14)

Jelikož cílů tohoto doporučení, tj. podporovat a doplňovat akce členských států vytvořením společného referenčního bodu, který podněcuje a usnadňuje vnitrostátní reformy a další spolupráci mezi členskými státy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy . V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto doporučení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, protože jeho provádění je ponecháno na členských státech.

1.

aby počáteční vzdělávání a odborná příprava nabízely všem mladým lidem způsoby, jak rozvíjet klíčové schopnosti na úroveň, která je připraví na dospělost a která bude základem pro další vzdělávání a pracovní život;

2.

aby byla učiněna příslušná opatření pro mladé lidi, kteří z důvodu svého znevýhodnění ve vzdělání způsobeného osobními, sociálními, kulturními nebo ekonomickými okolnostmi vyžadují pro uplatnění svého vzdělávacího potenciálu zvláštní podporu;

3.

aby dospělí byli schopni rozvíjet a aktualizovat klíčové schopnosti po celý život a aby byla zvláštní pozornost věnována cílovým skupinám, jež byly ve vnitrostátním, regionálním nebo místním kontextu stanoveny jako prioritní, jako např. jedinci, kteří potřebují aktualizovat své dovednosti;

4.

odpovídající infrastrukturu pro další vzdělávání a odbornou přípravu dospělých, včetně učitelů a školitelů, postupy ověřování a hodnocení, opatření zaměřená na zajištění rovného přístupu k celoživotnímu učení i na trh práce a podporu studujících zohledňující rozdílné potřeby a schopnosti dospělých;

5.

aby bylo vzdělávání dospělých a jejich odborná příprava jednotlivým občanům poskytováno logicky prostřednictvím úzkého propojení s politikou zaměstnanosti a sociální politikou, kulturní politikou, inovační politikou a jinými politikami týkajícími se mladých lidí a prostřednictvím spolupráce se sociálními partnery a ostatními zúčastněnými stranami;

1.

podporovat snahy členských států týkající se rozvoje jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy a provádění a šíření tohoto doporučení, rovněž za použití referenčního rámce jako referenčního dokumentu pro usnadnění společného učení ve skupinách (tzv. peer learning) a výměnu osvědčených postupů, sledování vývoje a zpráv o dosaženém pokroku prostřednictvím dvouletých zpráv o pokroku při pracovním programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“;

2.

používat při provádění programů Společenství pro vzdělávání a odbornou přípravu referenční rámec jako referenční dokument a zajistit, aby tyto programy podporovaly osvojování klíčových schopností;

3.

podporovat větší využívání referenčního rámce v souvisejících politikách Společenství, zejména při provádění politiky zaměstnanosti a mládeže, a kulturní a sociální politiky, a rozvíjet další vztahy se sociálními partnery a jinými organizacemi pracujícími v těchto oblastech;

4.

přezkoumat dopad referenčního rámce v souvislosti s pracovním programem „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a do 18. prosince 2010 podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o získaných zkušenostech a důsledcích pro budoucnost.