30.12.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 391/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1906/2006

ze dne 18. prosince 2006,

kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 167 a čl. 172 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2)

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Sedmý rámcový program byl přijat rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (4). Za provádění uvedeného rámcového programu a jeho zvláštních programů, včetně souvisejících finančních hledisek, odpovídá Komise.

(2)

Sedmý rámcový program se provádí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (5) (dále jen „finanční nařízení“), a s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení (6) (dále jen „prováděcí pravidla“).

(3)	Sedmý rámcový program se také provádí v souladu s pravidly pro poskytování státní podpory, zejména s pravidly pro poskytování státní podpory na výzkum a vývoj, v současné době jde o rámec Společenství pro státní podporu na výzkum a vývoj (7).

(4)	Nakládání s důvěrnými údaji se řídí všemi příslušnými právními předpisy Společenství, včetně vnitřních předpisů orgánů, jako je rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění její jednací řád (8), pokud jde o bezpečnostní předpisy.

(5)

Pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol by měla poskytnout jednotný, souhrnný a průhledný rámec, a zajistit tak nejúčinnější možné provádění při zohlednění potřeby snadného přístupu pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů, v souladu se zásadou proporcionality.

(6)	Pravidla by měla rovněž zjednodušit využívání duševního vlastnictví vytvořeného účastníkem, přičemž se zohlední i způsob, jakým může být účastník organizován na mezinárodní úrovni, a zároveň ochránit oprávněné zájmy dalších účastníků a Společenství.

(7)	Sedmý rámcový program by měl podporovat účast i nejvzdálenějších regionů Společenství a také širokého spektra podniků, výzkumných středisek a vysokých škol, včetně malých a středních podniků.

(8)	Z důvodů jednotnosti a transparentnosti by měla být použita definice mikropodniků, malých a středních podniků uvedená v doporučení Komise 2003/361/ES (9).

(9)	Je třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla i s ohledem na zvláštní rysy nepřímých akcí sedmého rámcového programu. Zejména by měla být stanovena pravidla s ohledem na počet účastníků a na místo jejich usazení.

(10)	Je vhodné, aby byla účast umožněna všem právním subjektům, jakmile splní minimální podmínky. Účast nad rámec minimálních podmínek by měla zajistit účinné provádění dané nepřímé akce.

(11)	Je třeba podpořit účast mezinárodních organizací na sedmém rámcovém programu, které se věnují rozvoji spolupráce v oblasti výzkumu v Evropě a sestávají většinou z členských států nebo přidružených zemí.

(12)	Z rozhodnutí Rady 2001/822/ES ze dne 27. listopadu 2001 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (10) vyplývá, že právní subjekty zámořských zemí a území jsou způsobilé pro účast na sedmém rámcovém programu.

(13)

V souladu s cíli mezinárodní spolupráce podle článků 164 a 170 Smlouvy je třeba počítat s účastí právních subjektů usazených ve třetích zemích i s účastí mezinárodních organizací. Je však vhodné požadovat, aby takováto účast byla odůvodněná větším přínosem při plnění cílů sedmého rámcového programu.

(14)	V souladu s výše uvedenými cíli je třeba stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Společenství účastníkům nepřímých akcí.

(15)	V zájmu účastníků by mělo dojít k účinnému a hladkému přechodu od režimu výpočtu nákladů používaného v šestém rámcovém programu. Proces sledování sedmého rámcového programu by měl proto být zaměřen na dopad této změny na rozpočet, zejména pokud jde o vliv na administrativní zatížení účastníků.

(16)

Komise musí kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech a v tomto nařízení stanovit ještě další pravidla a postupy upravující podávání, hodnocení a výběr návrhů a udělování grantů, jakož i možnosti pro stížnosti účastníků. Zejména by měla být stanovena pravidla upravující využívání nezávislých odborníků.

(17)

Je třeba, aby Komise kromě pravidel a postupů stanovených ve finančním nařízení a jeho prováděcích pravidlech stanovila ještě další pravidla a postupy upravující posuzování právní a finanční životaschopnosti účastníků v nepřímých akcích sedmého rámcového programu. Tato pravidla by měla dosáhnout náležité rovnováhy mezi ochranou finančních zájmů Společenství a zjednodušením a usnadněním účasti právních subjektů v sedmém rámcovém programu.

(18)

V této souvislosti finanční nařízení a prováděcí pravidla, a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (11) upravují mimo jiné ochranu finančních zájmů Společenství, boj proti podvodům a nesrovnalostem, postupy pro zpětné vymáhání částek dlužných Komisi, vylučování ze smluvních a grantových řízení a související sankce, jakož i audity, kontroly a inspekce prováděné Komisí a Účetním dvorem podle čl. 248 odst. 2 Smlouvy.

(19)	Je nutné, aby účastníci obdrželi finanční příspěvek Společenství bez zbytečného prodlení.

(20)

Dohody uzavřené pro jednotlivé akce by měly upravovat dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí i audit prováděný Účetním dvorem a kontroly na místě prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (12).

(21)	Komise by měla sledovat nepřímé akce prováděné v rámci sedmého rámcového programu i sedmý rámcový program a jeho zvláštní programy. S cílem zajistit účinné a jednotné sledování a hodnocení provádění nepřímých akcí by Komise měla zavést a udržovat vhodný informační systém.

(22)	Sedmý rámcový program by měl odrážet a prosazovat obecné zásady stanovené v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků (13) a současně respektovat jejich dobrovolný charakter.

(23)	Pravidla pro šíření výsledků výzkumu by měla zajistit, aby účastníci tam, kde je to vhodné, chránili duševní vlastnictví vytvořené v rámci akcí a využívali a šířili tyto výsledky.

(24)

Tato pravidla by měla zachovávat práva vlastníků duševního vlastnictví a zároveň by měla být navržena tak, aby zajistila, že účastníci a případně jejich přidružené subjekty usazené v členském státě nebo přidružené zemi mají přístup k informacím, které do projektu vnesou, a k poznatkům vyplývajícím z výzkumné práce v rámci projektu, a to do té míry, aby mohli provádět výzkumnou práci nebo využívat výsledné poznatky.

(25)

Bude zrušena povinnost stanovená v šestém rámcovém programu, podle níž měli někteří účastníci přebírat finanční odpovědnost za své partnery ve stejném konsorciu. V této souvislosti by měl být na pokrytí dlužných částek, které nesplatili někteří partneři, zřízen účastnický záruční fond, spravovaný Komisí. Tento přístup podpoří zjednodušení a usnadní účast zejména malých a středních podniků a současně ochrání finanční zájmy Společenství způsobem vhodným pro sedmý rámcový program.

(26)	Příspěvky Společenství společnému podniku nebo jiné struktuře zřízené podle článku 171 Smlouvy nebo podle článku 169 Smlouvy nepatří do působnosti tohoto nařízení.

(27)	Toto nařízení dodržuje základní práva a zachovává zásady uvedené zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(28)

Společenství může udělit Evropské investiční bance (EIB) grant na podporu investic soukromého sektoru na způsobilé rozsáhlé evropské akce VTR zvýšením možnosti řízení rizik ze strany EIB, čímž umožní i) rozsáhlejší objem úvěrování EIB pro určitou míru rizika a ii) financování rizikovějších evropských akcí v oblasti VTR, než by bez takové podpory Společenství bylo možné.

(29)

Společenství může poskytovat finanční podporu, jak stanoví finanční nařízení, kromě jiného prostřednictvím: a) veřejných zakázek, ve formě ceny za zboží nebo služby stanovené smlouvou a vybrané v rámci výběrového řízení, b) grantů, c) příspěvků organizaci ve formě členského příspěvku, d) honorářů pro nezávislé odborníky podle článku 17 tohoto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a dalších právních subjektů na akcích pořádaných jedním nebo několika účastníky prostřednictvím režimů financování stanovených v části a) přílohy III rozhodnutí č. 1982/2006/ES (dále jen „nepřímé akce“).

Stanoví také pravidla, v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení a v prováděcích pravidlech, ohledně finančního příspěvku Společenství účastníkům nepřímých akcí v rámci sedmého rámcového programu.

S ohledem na výsledky výzkumu prováděného podle sedmého rámcového programu toto nařízení stanoví pravidla pro zveřejňování nových znalostí jakýmkoli odpovídajícím způsobem kromě těch, které vyplývají z náležitostí na ochranu nových znalostí, a to včetně zveřejňování nových znalostí prostřednictvím jakéhokoli média (dále jen „šíření“).

Dále stanoví pravidla pro přímé nebo nepřímé užívání nových znalostí v dalších výzkumných činnostech jiných než těch, jež jsou zahrnuty do dané nepřímé akce, nebo pro vývoj či tvorbu produktu či procesu nebo pro jeho uvádění na trh nebo pro vytvoření a poskytování služby (dále jen „využívání“).

V souvislosti s novými znalostmi i stávajícími znalostmi stanoví toto nařízení pravidla týkající se licencí a uživatelských práv k těmto znalostem (dále jen „přístupová práva“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se, kromě definic uvedených ve finančním nařízení a prováděcích pravidlech, použijí ještě tyto definice:

1)

„právním subjektem“ se rozumí jakákoliv fyzická nebo právnická osoba založená podle vnitrostátního práva platného v místě svého usazení nebo podle práva Společenství nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a je oprávněna vlastním jménem vykonávat jakákoliv práva a podléhat povinnostem. V případě fyzických osob se za místo usazení považuje místo obvyklého pobytu.

2)	„přidruženým subjektem“ se rozumí každý právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka, nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník, přičemž kontrola může mít některou z podob uvedených v čl. 6 odst. 2.

3)

„spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ se rozumí vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek, zohledňující zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo možnou hodnotu nových znalostí nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání nebo další charakteristiky předpokládaného využití;

4)

„novými znalostmi“ se rozumí výsledky, včetně informací, bez ohledu na to zda mohou být chráněny, či nikoliv, které vzešly z daných nepřímých akcí. Tyto výsledky zahrnují práva související s autorskými právy, chráněnými průmyslovými vzory, patentovými právy, odrůdovými právy nebo podobnými formami ochrany;

5)

„stávajícími znalostmi“ se rozumí informace, které účastníci měli před podpisem grantové dohody, jakož i autorská práva a další práva duševního vlastnictví, jež se k těmto informacím váží, pokud byla žádost o jejich ochranu podána před podpisem grantové dohody, a které jsou zapotřebí k provedení nepřímé akce nebo k využití jejích výsledků,

6)	„účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který přispívá k nepřímé akci a má práva a povinnosti s ohledem na Společenství za podmínek tohoto nařízení;

7)	„výzkumnou organizací“ se rozumí právní subjekt založený jako nezisková organizace, pro níž je provádění výzkumu nebo technologického rozvoje jeden z jejích hlavních cílů;

8)	„třetí zemí“ se rozumí stát, který není členským státem,

9)	„přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, která je smluvní stranou některé mezinárodní dohody uzavřené se Společenstvím, na jejímž základě nebo podle jejíž podmínek tato země hradí finanční příspěvek na sedmý rámcový program nebo na jeho část,

10)	„mezinárodní organizací“ se rozumí mezivládní organizace vyjma Společenství, která má právní subjektivitu podle mezinárodního veřejného práva, jakož i specializované agentury takovou mezinárodní organizací zřízené,

11)	„mezinárodní evropskou zájmovou organizací“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě,

12)	„partnerskou zemí v rámci mezinárodní spolupráce“ se rozumí třetí země, kterou Evropská komise klasifikuje jako zemi s nízkými příjmy, s nižšími středními příjmy nebo s vyššími středními příjmy a která je jako taková uvedena v pracovních programech,

13)	„veřejným orgánem“ se rozumí jakýkoli právní subjekt, který je jako takový definován vnitrostátním veřejným právem, jakož i mezinárodní organizace,

14)	„malým nebo středním podnikem“ se rozumí mikropodniky, malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ve znění ze dne 6. května 2003,

15)	„pracovním programem“ se rozumí plán přijatý Komisí k provedení zvláštního programu, jak je uvedeno v článku 3 rozhodnutí č. 1982/2006/ES,

16)	„režimy financování“ se rozumí mechanismy, jimiž Společenství financuje nepřímé akce, jak je stanoveno v části a) přílohy III rozhodnutí č. 1982/2006/ES

17)	„konkrétními skupinami“ se rozumí příjemci „výzkumu pro konkrétní skupiny“ podle zvláštního programu nebo pracovního programu;

18)	„subjektem provádějícím VTR“ se rozumí právní subjekt provádějící činnosti výzkumu nebo technologického rozvoje v režimech financování ve prospěch konkrétních skupin určených v příloze III rozhodnutí č. 1982/2006/ES.

Článek 3

Důvěrnost

S výhradou podmínek stanovených v grantové dohodě, jmenovací listině nebo smlouvě musí Komise a účastníci zachovávat důvěrnost o veškerých údajích, poznatcích a dokumentech, které jim jsou poskytnuty jako důvěrné.

KAPITOLA II

ÚČAST

ODDÍL 1

Minimální podmínky

Článek 4

Všeobecné zásady

1.   Kterýkoliv podnik, vysoká škola nebo výzkumné středisko či jiný právní subjekt, ať už je usazen v členském státě nebo přidružené zemi či ve třetí zemi, se může zúčastnit nepřímé akce, pokud jsou splněny minimální podmínky stanovené v této kapitole, včetně jakýchkoliv podmínek stanovených podle článku 12.

V případě nepřímé akce uvedené v čl. 5 odst. 1 a článcích 7, 8 nebo 9, při níž mohou být minimální podmínky splněny, aniž by se účastnil právní subjekt usazený v členském státě, musí tato akce přispívat k dosažení cílů stanovených v článcích 163 a 164 Smlouvy.

2.   Společné výzkumné středisko Komise (dále jen„JRC“), se může nepřímých akcí účastnit na stejném základě a má stejná práva a stejné povinnosti jako právní subjekt usazený v některém členském státě.

Článek 5

Minimální podmínky

1.   Minimální podmínky pro nepřímé akce jsou následující:

a)	musí se jich účastnit nejméně tři právní subjekty, z nichž všechny musí být usazené v členském státě nebo přidružené zemi a žádné dva z nich nesmí být usazené ve stejném členském státě nebo přidružené zemi,

b)	všechny tři právní subjekty musí být vzájemně nezávislé ve smyslu článku 6.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a), pokud je jedním z účastníků JRC, mezinárodní evropská zájmová organizace nebo subjekt zřízený podle práva Společenství, pohlíží se na něj jako na subjekt usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi, než je členský stát nebo přidružená země, v níž je usazený jiný z účastníků téže nepřímé akce.

Článek 6

Nezávislost

1.   Dva právní subjekty jsou považovány za vzájemně nezávislé, pokud žádný z nich není přímo či nepřímo kontrolován druhým subjektem nebo žádný z nich není pod toutéž přímou či nepřímou kontrolou jako druhý.

2.   Pro účely odstavce 1 může mít kontrola zejména některou z těchto podob:

a)	přímé či nepřímé držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu v daném právním subjektu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků tohoto subjektu,

b)	přímé nebo nepřímé faktické či právní držení rozhodovacích pravomocí v daném právním subjektu.

3.   Následující vztahy mezi právními subjekty však nejsou samy o sobě považovány za vztah kontroly:

a)	stejná veřejná investiční společnost, institucionální investor nebo společnost či fond rizikového kapitálu má v přímém či nepřímém držení více než 50 % nominální hodnoty vydaného akciového kapitálu nebo většinového hlasovacího práva akcionářů či společníků,

b)	dané právní subjekty jsou vlastněny stejným veřejným orgánem nebo na ně dohlíží stejný veřejný orgán.

Článek 7

Nepřímé akce pro zvláštní akce spolupráce věnované mezinárodní spolupráci partnerských zemí

Pro společné projekty pro zvláštní akce spolupráce věnované mezinárodní spolupráci partnerských zemí stanovené v pracovním programu platí tyto minimální podmínky:

a)	musí se jich účastnit alespoň čtyři právní subjekty;

b)	alespoň dva z právních subjektů uvedených v písmenu a) musí být usazeny v členských státech nebo přidružených zemích, ale nesmějí být usazeny ve stejném členském státě nebo přidružené zemi;

c)	alespoň dva z právních subjektů uvedených v písmenu a) musí být usazeny v partnerských zemích v rámci mezinárodní spolupráce, ale nesmějí být usazeny ve stejné partnerské zemi v rámci mezinárodní spolupráce, pokud není v pracovním programu uvedeno jinak;

d)	všechny čtyři právní subjekty uvedené v písmenu a) musí být vzájemně nezávislé ve smyslu článku 6.

Článek 8

Koordinační a podpůrné akce, odborná příprava a profesní rozvoj výzkumných pracovníků

U koordinačních a podpůrných akcí a akcí pro odbornou přípravu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu.

První pododstavec se nepoužije v případě akcí, jejichž účelem je koordinovat výzkumné činnosti.

Článek 9

„Hraniční“ výzkumné projekty

U nepřímých akcí na podporu „hraničních“ výzkumných projektů financovaných v rámci Evropské rady pro výzkum je minimální podmínkou účast jednoho právního subjektu usazeného v některém členském státě nebo přidružené zemi.

Článek 10

Jediný účastník

Pokud minimální podmínky nepřímé akce splňuje řada právních subjektů, které dohromady tvoří jeden právní subjekt, může být tento subjekt jediným účastníkem nepřímé akce, pokud je usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi.

Článek 11

Mezinárodní organizace a právní subjekty usazené ve třetích zemích

Nepřímých akcí se mohou účastnit mezinárodní organizace a právní subjekty usazené ve třetích zemích, pokud jsou splněny minimální podmínky stanovené v této kapitole a také jakékoliv podmínky stanovené ve zvláštních programech nebo příslušných pracovních programech.

Článek 12

Dodatečné podmínky

Kromě minimálních podmínek stanovených v této kapitole mohou podmínky s ohledem na minimální počet účastníků stanovit i zvláštní programy nebo pracovní programy.

Dále také mohou podle povahy a cílů nepřímé akce stanovit dodatečné podmínky, které je třeba splnit s ohledem na druh účastníků, případně místo jejich usazení.

ODDÍL 2

Postupy

Pododdíl 1

Výzvy k předkládání návrhů

Článek 13

Výzvy k předkládání návrhů

1.   Komise zveřejní výzvy k předkládání návrhů na nepřímé akce v souladu s požadavky stanovenými v příslušných zvláštních programech a pracovních programech, které mohou zahrnovat výzvy zaměřené na zvláštní skupiny, jako například malé a střední podniky.

Kromě zveřejňování uvedeného v prováděcích pravidlech zveřejní Komise výzvy k předkládání návrhů na internetových stránkách sedmého rámcového programu, pomocí zvláštních informačních kanálů a v národních kontaktních místech zřízených členskými státy a přidruženými zeměmi.

2.   Komise ve výzvě k předkládání návrhů případně upřesní, že účastníci nemusí uzavírat dohodu o založení konsorcia.

3.   Výzvy k předkládání návrhů uvádějí jasné cíle, aby bylo zajištěno, že zájemci nereagují zbytečně.

Článek 14

Výjimky

Výzvu k předkládání návrhů Komise nevydá v případě:

a)	koordinačních a podpůrných akcí prováděných právními subjekty uvedenými ve zvláštních programech či v pracovních programech, pokud zvláštní program dovoluje, aby příjemci byli v pracovních programech určeni v souladu s prováděcími pravidly,

b)	koordinačních a podpůrných akcí spočívajících v nákupu zboží nebo službách podle předpisů o veřejných zakázkách uvedených ve finančním nařízení,

c)	koordinačních a podpůrných akcí týkajících se jmenování nezávislých odborníků,

d)	dalších akcí, pokud tak stanoví finanční nařízení nebo prováděcí pravidla.

Pododdíl 2

Hodnocení a výběr návrhů a udělování

Článek 15

Hodnocení, výběr a udělování návrhů

1.   Komise vyhodnotí všechny návrhy podané v reakci na výzvu k předkládání návrhů na základě zásad pro hodnocení a kritérií pro výběr a udělování stanovených ve zvláštním programu a v pracovním programu.

a)	Pro programy „Spolupráce“ a „Kapacity“ se použijí tato kritéria: — vědecká nebo technologická excelentnost; — význam pro cíle těchto zvláštních programů; — potenciální dopad prostřednictvím rozvoje, šíření a využití výsledků projektu; — kvalita a účinnost provádění a řízení.

b)

Pro program „Lidé“ se použijí tato kritéria: — vědecká nebo technologická excelentnost; — význam pro cíle tohoto zvláštního programu; — kvalita a prováděcí kapacita žadatelů (výzkumní pracovníci/organizace) a jejich potenciál pro další pokrok; — kvalita navrhované činnosti v oblasti vědecké odborné přípravy nebo předávání znalostí.

c)	Pro podporu „hraničního“ výzkumu v rámci programu „Myšlenky“ se použije jediné kritérium excelentnosti. Pokud jde o koordinační a podpůrné akce, mohou se použít kritéria související s projektem.

V tomto rámci pracovní programy stanoví kritéria hodnocení a výběru a mohou doplnit další požadavky, koeficienty a prahy nebo uvést další podrobnosti o používání kritérií.

2.   Nelze vybrat návrh, který je v rozporu se základními etickými zásadami nebo který nevyhovuje podmínkám stanoveným ve zvláštním programu, v pracovním programu nebo ve výzvě k předkládání návrhů. Takový návrh může být kdykoliv z postupů hodnocení, výběru a udělování vyloučen.

3.   Návrhy jsou seřazeny v souladu s výsledky hodnocení. Rozhodnutí o financování jsou činěna na základě tohoto pořadí.

Článek 16

Postup podávání, hodnocení, výběru a udělování návrhů

1.   Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup hodnocení, pak do dalšího hodnocení postupují pouze ty návrhy, které projdou prvním kolem na základě hodnocení podle omezeného souboru kritérií.

2.   Pokud je ve výzvě k předkládání návrhů stanoven dvoustupňový postup podávání, pak pouze ti žadatelé, jejichž návrhy projdou hodnocením prvního kola, podávají úplný návrh do druhého kola.

Všichni žadatelé jsou urychleně informováni o výsledcích hodnocení prvního kola.

3.   Komise přijme a zveřejní pravidla upravující postup předkládání návrhů a související postupy hodnocení, výběru a udělování a zveřejní návody pro žadatele, včetně pokynů pro hodnotitele. Zejména stanoví podrobná pravidla pro dvoustupňový postup podávání (včetně rozsahu a povahy návrhu v prvním kole, jakož i úplného návrhu v druhém kole) a pravidla pro dvoustupňový postup hodnocení.

Komise žadatelům poskytuje informace a stanoví postupy pro vyřizování jejich stížností.

4.   Komise přijme a zveřejní pravidla zajišťující konzistentní ověřování existence a právního statusu účastníků nepřímých akcí a jejich finanční způsobilosti.

Komise se zdrží opětovného ověřování s výjimkou případů, kdy se situace dotyčného účastníka změnila.

Článek 17

Jmenování nezávislých odborníků

1.   Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při hodnocení návrhů.

Pro koordinační a podpůrné akce, o kterých pojednává článek 14, se nezávislí odborníci jmenují pouze v případě, že to Komise považuje za vhodné.

2.   Nezávislí odborníci jsou vybíráni na základě dovedností a znalostí odpovídajících úkolům, které jsou jim kladeny. Budou-li muset nezávislí odborníci pracovat s utajovanými informacemi, vyžaduje se před jejich jmenováním příslušná bezpečnostní prověrka.

Nezávislí odborníci se určují a vybírají na základě výzev k předkládání přihlášek pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím jako například národním výzkumným agenturám, výzkumným institucím či podnikům s cílem vypracovat seznamy vhodných kandidátů.

Pokud to Komise považuje za vhodné, může vybrat jakoukoli osobu s patřičnými dovednostmi, i když není v seznamech uvedena.

Při jmenování skupin nezávislých odborníků je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby byla ve skupinách zajištěna přiměřená vyváženost obou pohlaví.

Odborníky pro projekty „hraničního“ výzkumu jmenuje Komise na základě návrhu vědecké rady Evropské rady pro výzkum.

3.   Při jmenování nezávislého odborníka učiní Komise všechna nezbytná opatření k tomu, aby zajistila, že se ve věci, v níž má podat odborný posudek, tento odborník nedostane do střetu zájmů.

4.   Komise přijme vzorovou jmenovací listinu (dále jen „jmenovací listina“) která obsahuje prohlášení o tom, že v době svého jmenování není nezávislý odborník v žádném střetu zájmů a že se zavazuje, že pokud se v době, kdy poskytuje odborný posudek nebo vykonává své povinnosti, do střetu zájmů dostane, Komisi o tom uvědomí. Komise podepíše jmenovací listinu mezi Společenstvím a každým nezávislým odborníkem.

5.   Seznam nezávislých odborníků, kteří jsou Komisi při sedmém rámcovém programu a při jednotlivých zvláštních programech nápomocni, zveřejní Komise jednou ročně prostřednictvím vhodného média.

Pododdíl 3

Provádění a grantové dohody

Článek 18

Obecná ustanovení

1.   Účastníci provedou nepřímou akci a přijmou v tomto směru všechna nezbytná a přiměřená opatření. Účastníci dané nepřímé akce provedou práci vůči Společenství společně a nerozdílně.

2.   Na základě vzoru uvedeného v čl. 19 odst. 8 a s ohledem na charakteristiku daného režimu financování vypracuje Komise grantovou dohodu mezi Společenstvím a účastníky.

3.   Účastníci nepřevezmou žádné závazky, které by nebyly slučitelné s grantovou dohodou.

4.   Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním nepřímé akce, splní grantovou dohodu ostatní účastníci, aniž by muselo Společenství poskytnout jakýkoliv další příspěvek, pokud je Komise této povinnosti výslovně nezprostí.

5.   Pokud akci není možné provést nebo ji účastníci neprovedou, zajistí Komise ukončení akce.

6.   Účastníci zajistí, aby byla Komise informována o jakékoliv události, která by mohla ovlivnit provádění nepřímé akce nebo zájmy Společenství.

7.   Účastníci mohou zadat provádění určitých prvků činnosti třetím stranám, pokud tak stanoví grantová dohoda.

8.   Komise stanoví postupy pro vyřizování stížností účastníků.

Článek 19

Obecná ustanovení v grantových dohodách

1.   Grantová dohoda stanoví práva a povinnosti účastníků vůči Společenství v souladu s rozhodnutím č. 1982/2006/ES, tímto nařízením, finančním nařízením a prováděcími pravidly, a v souladu s obecnými zásadami práva Společenství.

V souladu se stejnými podmínkami také stanoví práva a povinnosti právních subjektů, které se staly účastníky v průběhu nepřímé akce.

2.   Grantová dohoda také případně stanoví, jaká část finančního příspěvku Společenství bude založena na náhradě způsobilých nákladů a jaká část na financování pevnou sazbou (včetně násobků jednotkových nákladů) nebo na paušálních částkách.

3.   Grantová dohoda stanoví, jaké změny ve složení konsorcia vyžadují předchozí vyhlášení soutěže.

4.   Grantová dohoda stanoví povinnost předkládat Komisi pravidelné zprávy o pokroku dosaženém při provádění dané nepřímé akce.

5.   Grantová dohoda může případně určit, že Komisi musí být předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví nových znalostí na třetí stranu.

6.   Pokud grantová dohoda vyžaduje, aby účastníci vykonávali činnosti ve prospěch třetích stran, musí to účastníci dát obecně na vědomí a tyto třetí strany určovat, hodnotit a vybírat průhledně, spravedlivě a objektivně. Pokud je to uvedeno v pracovním programu, určí grantová dohoda kritéria pro výběr takových třetích stran. Komise si vyhrazuje právo vznést proti výběru třetích stran námitky.

7.   Grantová dohoda může účastníkům stanovit lhůty k předkládání různých oznámení uvedených v tomto nařízení.

8.   Komise, v úzké spolupráci s členskými státy, vypracuje vzorovou grantovou dohodu v souladu s tímto nařízením. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, Komise jí v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem změní.

9.   Vzorová grantová dohoda vychází z obecných zásad uvedených v Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a v Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků. Podle situace zahrnuje otázky součinnosti se vzděláváním na všech úrovních; připravenosti a schopnosti podporovat dialog a diskusi o vědeckých záležitostech a výsledcích výzkumu se širokou veřejností i mimo vědeckou komunitu, činností k posilování účasti a role žen ve výzkumu a činností zaměřených na společensko-hospodářské aspekty výzkumu.

10.   Vzorová grantová dohoda upravuje dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo zástupce pověřeného Komisí a Účetního dvora.

Článek 20

Ustanovení týkající se přístupových práv, využívání a šíření

1.   Grantová dohoda stanoví příslušná práva a povinnosti účastníků s ohledem na přístupová práva a využívání a šíření, pokud tato práva a povinnosti nebyly stanoveny tímto nařízením.

Pro tyto účely požaduje, aby byl Komisi předložen plán využívání a šíření nových znalostí.

2.   V grantové dohodě mohou být specifikovány podmínky, za nichž mohou účastníci vznést námitky proti technickému auditu využívání a šíření nových znalostí prováděnému některými pověřenými zástupci Komise.

Článek 21

Ustanovení týkající se ukončení

Grantová dohoda uvede důvody pro úplné či částečné ukončení, zejména z důvodu nedodržení tohoto nařízení, neplnění či porušení, a také důsledky jakéhokoliv nedodržení podmínek ze strany některého z účastníků pro všechny účastníky.

Článek 22

Zvláštní ustanovení

1.   V případě nepřímých akcí na podporu stávající výzkumné infrastruktury, popřípadě nové výzkumné infrastruktury, může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o důvěrnosti, publicitě, přístupových právech a závazcích, které by mohly mít vliv na uživatele této infrastruktury.

2.   V případě nepřímých akcí na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení o důvěrnosti, přístupových právech a závazcích týkajících se výzkumných pracovníků, kteří mají z dané akce prospěch.

3.   V případě nepřímých akcí v rámci výzkumu v oblasti bezpečnosti může grantová dohoda obsahovat zvláštní ustanovení, zejména o změnách ve složení konsorcia, důvěrnosti, utajení informací a o informování členských států, šíření, přístupových právech, převodu vlastnictví nových znalostí a využití těchto znalostí.

4.   Grantová dohoda může pro jiné nepřímé akce týkající se bezpečnostních otázek, než jaké jsou uvedeny v odstavci 3, případně také obsahovat takováto zvláštní ustanovení.

5.   V případě akcí „hraničního“ výzkumu může grantová dohoda stanovit zvláštní ustanovení týkající se šíření.

Článek 23

Podpis a přistoupení k dohodě

Grantová dohoda vstupuje v platnost podpisem koordinátora a Komise.

Vztahuje se na každého účastníka, který k ní formálně přistoupil.

Pododdíl 4

Konsorcia

Článek 24

Dohody o založení konsorcia

1.   Pokud není ve výzvě k předkládání návrhů stanoveno jinak, uzavřou všichni účastníci nepřímé akce dohodu (dále jen „dohoda o založení konsorcia“), která mimo jiné upravuje:

a)	vnitřní organizaci konsorcia,

b)	rozdělení finančního příspěvku Společenství,

c)	doplňující pravidla k pravidlům uvedeným v kapitole III a v grantové dohodě, týkající se šíření, využívání a přístupových práv;

d)	urovnávání vnitřních sporů včetně případů zneužití pravomoci;

e)	ujednání o odpovědnosti, odškodnění a důvěrnosti mezi účastníky.

2.   Komise vyhotoví a zveřejní pokyny týkající se hlavních otázek, se kterými se mohou účastníci ve svých dohodách o založení konsorcia setkat, včetně ustanovení o podpoře účasti malých a středních podniků.

Článek 25

Koordinátor

1.   Právní subjekty, které se chtějí účastnit nepřímé akce, jmenují z řad svých členů jednoho koordinátora, aby v souladu s tímto nařízením, finančním nařízením, prováděcími pravidly a grantovou dohodou vykonával tyto úkoly:

a)	sledovat, zda účastníci nepřímé akce dodržují své povinnosti;

b)	ověřovat, zda právní subjekty uvedené v grantové dohodě plní nezbytné formality pro přistoupení ke grantové dohodě;

c)	získávat finanční příspěvek Společenství a rozdělovat ho v souladu s dohodou o založení konsorcia a s grantovou dohodou;

d)	vést evidenci a finanční účty týkající se finančního příspěvku Společenství a informovat Komisi o jeho rozdělení v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. b) a článkem 36;

e)	zprostředkovávat účinnou a správnou komunikaci mezi účastníky a pravidelně podávat účastníkům a Komisi zprávy o pokroku projektu.

2.   Jméno koordinátora je uvedeno v grantové dohodě.

3.   Jmenování nového koordinátora vyžaduje písemný souhlas Komise.

Článek 26

Změny konsorcia

1.   Účastníci nepřímé akce mohou souhlasit s přičleněním nového účastníka nebo s vyloučením některého ze stávajících účastníků v souladu s příslušnými ustanoveními dohody o konsorciu.

2.   Každý právní subjekt, který se připojí k probíhající akci, musí přistoupit ke grantové dohodě.

3.   Ve zvláštních případech, v nichž je tak stanoveno v grantové dohodě, zveřejní konsorcium vyhlášení soutěže a zajistí její rozšíření prostřednictvím zvláštní informační podpory, zejména internetových stránek sedmého rámcového programu, specializovaného tisku a brožur a národních kontaktních míst zřízených členskými a přidruženými státy pro účely informovanosti a podpory.

Konsorcium vyhodnotí nabídky podle kritérií použitých pro původní akci, a to za pomoci nezávislých odborníků jmenovaných konsorciem a v souladu se zásadami stanovenými v článcích 15 a 17.

4.   Konsorcium oznámí každou navrženou změnu složení Komisi, která může do 45 dní od oznámení vznést námitky.

Změny ve složení konsorcia spojené s návrhy na další změny grantové dohody, které přímo nesouvisejí se změnou složení, musí být písemně schváleny Komisí.

Pododdíl 5

Sledování a hodnocení programů a nepřímých akcí a sdělování informací

Článek 27

Sledování a hodnocení

1.   Komise sleduje provádění nepřímých akcí na základě pravidelných zpráv o dosaženém pokroku předkládaných podle čl. 19 odst. 4.

Komise sleduje zejména provádění plánu využívání a šíření nových znalostí předkládaného podle čl. 20 odst. 1 druhého pododstavce.

Pro tyto účely mohou být Komisi nápomocni nezávislí odborníci jmenovaní v souladu s článkem 17.

2.   Komise zavede a udržuje informační systém, který umožňuje, aby toto sledování bylo prováděno účinným a soudržným způsobem v celém sedmém rámcovém programu.

S výhradou článku 3 Komise zveřejní informace o financovaných projektech ve vhodném médiu.

3.   Sledování a hodnocení uvedené v článku 7 rozhodnutí č. 1982/2006/ES zahrnuje aspekty týkající se používání tohoto nařízení, zejména aspekty důležité pro malé a střední podniky, a zabývá se dopadem změn ve výpočtu nákladů na rozpočet ve srovnání s šestým rámcovým programem a jejich vlivem na administrativní zatížení účastníků.

4.   Komise v souladu s článkem 17 jmenuje nezávislé odborníky, kteří jí jsou nápomocni při hodnocení vyžadovaných sedmým rámcovým programem a jeho zvláštními programy a, je-li to považováno za nutné, při hodnocení předchozích rámcových programů.

5.   Komise navíc může vytvářet skupiny nezávislých odborníků jmenovaných v souladu s článkem 17, aby poskytovaly poradenství při navrhování a provádění výzkumné politiky Společenství.

Článek 28

Zpřístupňované informace

1.   S náležitým ohledem na článek 3 zpřístupní Komise na žádost kterémukoliv členskému státu nebo přidružené zemi jakékoliv užitečné informace o nových znalostech, které má k dispozici a které vyplývají z práce provedené v rámci nepřímé akce, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	dané informace jsou relevantní pro veřejnou politiku,

b)	účastníci neuvedli dostatečné a rozumné důvody, proč by tyto informace neměly být poskytnuty.

2.   Za žádných okolností se poskytnutím informací podle odstavce 1 nepřenášejí na příjemce žádná práva ani žádné povinnosti Komise či účastníků.

Příjemce je však povinen zachovávat důvěrnost takových informací, pokud nejsou tyto informace zveřejněny nebo je účastníci veřejně nezpřístupní nebo pokud nebyly Komisi sděleny bez omezení důvěrnosti.

ODDÍL 3

Finanční příspěvek společenství

Pododdíl 1

Způsobilost pro financování a formy grantů

Článek 29

Způsobilost pro financování

1.   Finanční příspěvek Společenství mohou získat tyto právní subjekty účastnící se nepřímé akce:

a)	jakýkoliv právní subjekt usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi či zřízený podle práva Společenství,

b)	jakákoliv mezinárodní evropská zájmová organizace,

c)	jakýkoliv právní subjekt usazený v partnerské zemi v rámci mezinárodní spolupráce.

2.   V případě, že účastníkem je jiná mezinárodní organizace než mezinárodní evropská zájmová organizace, nebo právní subjekt usazený v jiné třetí zemi, než je přidružená země nebo partnerská země v rámci mezinárodní spolupráce, může být finanční příspěvek Společenství přidělen, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)	zvláštní programy nebo příslušný pracovní program obsahují příslušná ustanovení za tímto účelem,

b)	příspěvek je nezbytný pro provedení nepřímé akce,

c)	takové financování je stanoveno ve dvoustranné vědeckotechnické dohodě nebo v jiném ujednání mezi Společenstvím a zemí, v níž je právní subjekt usazen.

Článek 30

Formy grantů

1.   Finanční příspěvek Společenství u grantů uvedených v části a) přílohy III rozhodnutí č. 1982/2006/ES je založen na náhradě způsobilých nákladů, a to plné nebo částečné.

Finanční příspěvek Společenství však může mít podobu financování pevnou sazbou, včetně sazebníku jednotkových nákladů, nebo financování paušálními částkami nebo může kombinovat náhradu způsobilých nákladů pevnou sazbou nebo paušální částkou. Finanční příspěvek Společenství může mít také podobu stipendií nebo cen.

2.   V pracovních programech a výzvách k předkládání návrhů jsou upřesněny formy grantů, které mají být v dotyčných akcích použity.

3.   Účastníci z partnerských zemí v rámci mezinárodní spolupráce mohou zvolit finanční příspěvek Společenství ve formě paušální částky. Komise stanoví použitelné paušální částky v souladu s finančním nařízením.

Článek 31

Náhrada způsobilých nákladů

1.   Nepřímé akce financované granty jsou spolufinancovány účastníky.

Finanční příspěvek Společenství k náhradě způsobilých nákladů nesmí vést k zisku.

2.   Příjmy se berou v úvahu pro výplatu grantu na konci provádění akce.

3.   Aby byly považovány za způsobilé, musí náklady vzniklé při provádění nepřímé akce splňovat tyto podmínky:

a)	musejí být skutečné,

b)	musejí být vynaloženy v průběhu akce, s výjimkou nákladů na vypracování závěrečných zpráv, pokud je to stanoveno v grantové dohodě,

c)	musejí být stanoveny podle obvyklých účetních a správních zásad a postupů účastníka a použity výhradně za účelem dosažení cílů a očekávaných výsledků nepřímé akce, za dodržování zásad úspornosti, účinnosti a efektivity,

d)	musejí být zaneseny v účetní evidenci účastníka a vyplaceny, nebo v případě příspěvku od třetích stran, zaneseny v účetní evidenci těchto třetích stran,

e)

musejí být očištěny od nezpůsobilých nákladů, zejména od identifikovatelných nepřímých daní, včetně daně z přidané hodnoty, cel, dlužných úroků, rezerv na možné budoucí ztráty nebo výdaje, kurzových ztrát, nákladů spojených s kapitálovým výnosem, nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Společenství, dluhů a poplatků za dluhovou službu, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů a veškerých dalších nákladů, které nesplňují podmínky uvedené v písmenech a) až d).

Pro účely písmene a) lze použít průměrné osobní náklady, pokud jsou v souladu se správními zásadami a účetními postupy účastníka a neliší se výrazně od skutečných nákladů.

4.   Finanční příspěvek Společenství se vypočítá s ohledem na náklady nepřímé akce jako celku, jeho náhrada je však založena na nákladech, které jednotliví účastníci vykazují.

Článek 32

Přímé způsobilé náklady a nepřímé způsobilé náklady

1.   Způsobilé náklady se skládají z nákladů, které lze přímo připsat dané akci, dále jen „přímé způsobilé náklady“, a případně z nákladů, které nelze dané akci přímo připsat, ale které byly vynaloženy v přímém vztahu s přímými způsobilými náklady dané akci připsanými (dále jen „nepřímé způsobilé náklady“).

2.   Náhrada nákladů účastníků je založena na jejich přímých a nepřímých způsobilých nákladech.

Účastník může v souladu s čl. 31 odst. 3 písm. c) použít zjednodušenou metodu výpočtu svých nepřímých způsobilých nákladů na úrovni svého právního subjektu, je-li to v souladu s obvyklými účetními a správními zásadami a postupy. Zásady, jež je třeba v tomto ohledu dodržovat, jsou uvedeny ve vzorové grantové dohodě.

3.   V některých případech, zejména u koordinačních a podpůrných akcí a případně v akcích pro podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, může být náhrada nepřímých způsobilých nákladů grantovou dohodou omezena na určitý maximální procentní podíl přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky.

4.   Odchylně od odstavce 2 si účastník může pro krytí nepřímých způsobilých nákladů zvolit pevnou sazbu svých celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky nebo náhrady nákladů třetích stran.

Komise stanoví příslušné pevné sazby na základě přibližné hodnoty dotyčných skutečných nepřímých nákladů v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly.

5.   Neziskové veřejné subjekty, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumné organizace a malé a střední podniky, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci, si při účasti v režimech financování, které zahrnují činnosti spojené s výzkumem, technologickým rozvojem a demonstracemi, jak je uvedeno v článku 33, mohou pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny před 1. lednem 2010, zvolit pevnou sazbu ve výši 60 % celkových přímých způsobilých nákladů.

Aby byl usnadněn přechod k plnému používání obecné zásady uvedené v odstavci 2, stanoví Komise pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, které budou uzavřeny po 31. prosinci 2009, vhodnou úroveň pevné sazby, která by měla vyjadřovat přibližnou hodnotu dotyčných skutečných nepřímých nákladů, avšak neměla by být nižší než 40 %. To bude založeno na hodnocení účasti ze strany neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci.

6.   Všechny pevné sazby se uvedou ve vzorové grantové dohodě.

Článek 33

Maximální podíl na financování

1.   V případě činností výzkumu a technologického rozvoje může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

V případě neziskových veřejných subjektů, institucí středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumných organizací a malých a středních podniků však může dosáhnout maximálně 75 % celkových způsobilých nákladů.

U činností výzkumu a technologického rozvoje v oblasti bezpečnosti může dosáhnout maximálně 75 % v případě rozvoje schopností v oblastech s velmi omezenou velikostí trhu a nebezpečím „selhání trhu“ a pro urychlený rozvoj zařízení v reakci na nové hrozby.

2.   U demonstračních činností může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 50 % celkových způsobilých nákladů.

3.   U činností souvisejících s akcemi „hraničního“ výzkumu, koordinačními a podpůrnými akcemi a akcemi na podporu odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

4.   Pokud jde o správní činnosti, včetně osvědčení o finančních výkazech, a další činnosti, které nejsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3, může finanční příspěvek Společenství dosáhnout maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů.

Mezi další činnosti uvedené v prvním pododstavci patří mimo jiné odborná příprava v rámci akcí, které nespadají do režimu financování odborné přípravy a profesního rozvoje výzkumných pracovníků, koordinace, navazování kontaktů a šíření výsledků.

5.   Pro účely odstavců 1 až 4 se při stanovení finančního příspěvku Společenství vezmou v úvahu způsobilé náklady a příjmy.

6.   Odstavce 1 až 5 se případně použijí pro nepřímé akce, kde se na celou nepřímou akci používá financování pevnou sazbou nebo paušální částkou.

Článek 34

Vykazování a audit způsobilých nákladů

1.   Komisi se předkládají pravidelné zprávy týkající se způsobilých nákladů, finančních výnosů z předběžného financování a příjmů v souvislosti s danou nepřímou akcí a případně osvědčení o finančních výkazech, v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

Pokud v případě dané akce dochází ke spolufinancování, musí být toto spolufinancování vykázáno a případně po skončení akce stvrzeno osvědčením.

2.   Bez ohledu na finanční nařízení a prováděcí pravidla, je osvědčení o finančních výkazech povinné pouze v případech, kdy kumulativní částka průběžných plateb a plateb zůstatků uhrazených účastníkovi činí 375 000 EUR nebo více na nepřímou akci.

U nepřímých akcí v délce trvání 2 let nebo kratší se od účastníka nicméně vyžaduje nejvýše jedno osvědčení o finančních výkazech, a to na konci projektu.

Osvědčení o finančních výkazech se nevyžadují pro nepřímé akce, které byly v plné výši uhrazeny paušálními částkami nebo pevnými sazbami.

3.   V případě veřejných orgánů, výzkumných organizací a institucí středního a vysokoškolského vzdělávání může osvědčení o finančních výkazech požadované podle odstavce 1 vydat příslušný státní úředník.

Článek 35

Sítě excelence

1.   Pracovní program stanoví formu grantů, které mají být použity pro sítě excelence.

2.   Pokud má finanční příspěvek Společenství pro sítě excelence podobu paušální částky, vypočítá se na základě počtu výzkumných pracovníků, kteří se mají do sítě excelence zapojit, a délky trvání akce. Jednotková částka u paušálních částek je 23 500 EUR na rok na výzkumného pracovníka.

Tuto částku Komise upraví v souladu s finančním nařízením a prováděcími pravidly.

3.   Pracovní program stanoví maximální počet účastníků a případně maximální počet výzkumných pracovníků, který může být použit jako základ pro výpočet maximální paušální částky. Další účastníci nad tento maximální počet pro stanovení finančního příspěvku se však případně také mohou účastnit.

4.   Částka se vyplácí v pravidelných dávkách.

Tyto pravidelné dávky jsou vypláceny na základě posouzení postupného provádění společného programu činností prostřednictvím měření integrace výzkumných zdrojů a kapacit na základě ukazatelů výkonu dojednaných s konsorciem a uvedených v grantové dohodě.

Pododdíl 2

Vyplacení, rozdělení, zpětné vymáhání částek a záruky

Článek 36

Vyplacení a rozdělení

1.   Finanční příspěvek Společenství se účastníkům vyplatí prostřednictvím koordinátora bez zbytečného prodlení.

2.   Koordinátor vede evidenci, ze které je možno kdykoliv zjistit, jaké podíly finančních prostředků Společenství byly jednotlivým účastníkům přiděleny.

Na žádost sdělí koordinátor tuto informaci Komisi.

Článek 37

Zpětné vymáhání částek

Komise může přijmout rozhodnutí o zpětném vymáhání částek v souladu s finančním nařízením.

Článek 38

Mechanismus pro zabránění riziku

1.   S výhradou odstavců 2 až 5 je finanční odpovědnost každého z účastníků omezena na jeho vlastní závazky.

2.   Pro účely řízení rizika spojeného s nevracením dlužných částek Společenství Komise zřídí a provozuje účastnický záruční fond (dále jen „fond“) v souladu s přílohou.

Finanční úroky z fondu jsou doplňovány do fondu a slouží výlučně účelům uvedeným v bodě 3 přílohy, aniž je dotčen bod 4 přílohy.

3.   Finanční příspěvek účastníka nepřímé akce do fondu, který má podobu grantu, nepřesáhne 5 % finančního příspěvku Společenství určeného účastníkovi. Na konci akce se částka příspěvku do fondu vrátí prostřednictvím koordinátora účastníkovi, s výhradou odstavce 4.

4.   Nejsou-li úroky z fondu dostačující pro pokrytí částek dlužných Společenství, může Komise z částky vracené účastníkovi odečíst maximálně 1 % finančního příspěvku Společenství.

5.   Odečet uvedený v odstavci 4 se nevztahuje na veřejné subjekty, právní subjekty, jejichž účast na nepřímé akci je zaručena členským státem nebo přidruženou zemí, a instituce středního a vysokoškolského vzdělávání.

6.   Komise ověří ex ante pouze finanční kapacitu koordinátorů a účastníků jiných než těch, kteří jsou uvedeni v odstavci 5 a kteří žádají o finanční příspěvek Společenství v nepřímé akci přesahující výši 500 000 EUR, pokud neexistují výjimečné okolnosti a pokud na základě již dostupných informací existují oprávněné důvody k pochybnostem o finanční kapacitě těchto účastníků.

7.   Fond je považován za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Od účastníků nelze vyžadovat žádnou další záruku nebo zajištění, ani jim je nelze ukládat.

KAPITOLA III

ŠÍŘENÍ A VYUŽÍVÁNÍ A PŘÍSTUPOVÁ PRÁVA

ODDÍL 1

Nové znalosti

Pododdíl 1

Vlastnictví

Článek 39

Vlastnictví nových znalostí

1.   Nové znalosti, které jsou výsledkem práce provedené v rámci jiných nepřímých akcí, než které jsou uvedeny v odstavci 3, jsou vlastnictvím účastníka, který práci, z níž nové znalosti vzešly, provedl.

2.   Jestliže jsou zaměstnanci nebo jiní pracovníci pracující pro některého účastníka oprávněni nárokovat si práva na nové znalosti, pak tento účastník zajistí, aby mohla být tato práva vykonávána způsobem, který je v souladu s povinnostmi účastníka podle grantové dohody.

3.   Nové znalosti jsou vlastnictvím Společenství v těchto případech:

a)	koordinační a podpůrné akce spočívající v nákupu zboží nebo ve službách podle předpisů o veřejných zakázkách uvedených ve finančním nařízení,

b)	koordinační a podpůrné akce týkající se nezávislých odborníků.

Článek 40

Společné vlastnictví nových znalostí

1.   V případech, kdy práci, z níž nové znalosti vzešly, provedlo více účastníků společně a kdy jejich jednotlivé podíly na práci nelze určit, jsou nové znalosti společným vlastnictvím těchto účastníků.

Účastnící uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu s podmínkami grantové dohody.

2.   Pokud ještě nebyla uzavřena dohoda o společném vlastnictví, je každý ze spoluvlastníků oprávněn udílet nevýhradní licence třetím stranám bez práva poskytovat sublicence, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	ostatní spoluvlastníci o tom musí být předem informováni,

b)	ostatním spoluvlastníkům musí být poskytnuta spravedlivá a přiměřená kompenzace.

3.   Komise na žádost poskytne pokyny ohledně možných náležitostí, které mají být začleněny do dohody o společném vlastnictví.

Článek 41

Vlastnictví nových znalostí konkrétními skupinami

V případě akcí ve prospěch konkrétních skupin se čl. 39 odst. 1 a čl. 40 odst. 1 nepoužije. V takových případech jsou nové znalosti společným vlastnictvím účastníků, kteří jsou členy této konkrétní skupiny, která má z akce prospěch, pokud se účastníci nedohodnou jinak.

Pokud vlastníci nových znalostí nejsou členy této skupiny, zajistí, aby skupina měla všechna práva k těmto novým znalostem nezbytným pro účely jejich využívání a šíření v souladu s technickou přílohou grantové dohody.

Článek 42

Převod nových znalostí

1.   Vlastník nových znalostí je může převést na jakýkoli právní subjekt, s výhradou odstavců 2 až 5 a článku 43.

2.   Jestliže některý účastník převádí své vlastnické právo k novým znalostem, převede na nabyvatele i své povinnosti související s těmito novými znalostmi, včetně povinnosti postoupit je jakémukoli dalšímu nabyvateli, a to v souladu s grantovou dohodou.

3.   Požaduje-li se, aby účastník postoupil přístupová práva, uvědomí o tom předem ostatní účastníky téže akce a poskytne jim, s výhradou závazků týkajících se důvěrnosti, dostatečné informace o novém vlastníkovi nových znalostí, aby mohli vykonávat svá přístupová práva podle grantové dohody.

Ostatní účastníci se však mohou písemnou dohodou vzdát svého práva na předchozí informování v případě převodu vlastnictví z jednoho účastníka na konkrétně určenou třetí stranu.

4.   Po informování v souladu s odst. 3 prvním pododstavcem může kterýkoli účastník proti jakémukoliv převodu vlastnictví vznést námitky s odůvodněním, že by jím byla nepříznivě dotčena jeho přístupová práva.

Pokud kterýkoli z ostatních účastníků prokáže, že jeho práva by byla nepříznivě dotčena, k zamýšlenému převodu nedojde, dokud mezi danými účastníky nedojde k dohodě.

5.   Grantová dohoda může případně stanovit, že Komisi musí být předem oznámen každý zamýšlený převod vlastnictví nebo každé zamýšlené udělení výhradní licence na třetí stranu usazenou ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu.

Článek 43

Zachování evropské konkurenceschopnosti a etické zásady

Komise může vznést námitky proti převodu vlastnictví nových znalostí nebo proti udělení výhradní licence k novým znalostem třetím stranám usazeným ve třetí zemi, která není přidružena k sedmému rámcovému programu, domnívá-li se, že to není v souladu se zájmem rozvíjet konkurenceschopnost evropského hospodářství nebo se to neslučuje s etickými zásadami nebo s bezpečnostními aspekty.

V takových případech k převodu vlastnictví nebo udělení výhradní licence nedojde, dokud se Komise neujistí, že budou zavedena příslušná ochranná opatření.

Pododdíl 2

Ochrana, zveřejnění, šíření a využívání

Článek 44

Ochrana nových znalostí

1.   Mohou-li nové znalosti nalézt průmyslové nebo obchodní využití, zajistí jejich vlastník přiměřenou a účinnou ochranu s náležitým ohledem na své oprávněné zájmy a oprávněné zájmy, zejména obchodní, jiných dotčených účastníků v dané nepřímé akci.

Uplatňuje-li účastník, který není vlastníkem nových znalostí, svůj oprávněný zájem, musí v každém případě prokázat, že by byl výrazně poškozen.

2.   Mohou-li nové znalosti nalézt průmyslové nebo obchodní využití a jejich vlastník je nechrání ani je nepřevede na jiného účastníka, přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo na jinou třetí stranu usazenou v členském státě nebo přidružené zemi spolu se souvisejícími povinnostmi v souladu s článkem 42, nelze tyto nové znalosti šířit, dokud není informována Komise.

V takovém případě může Komise se souhlasem příslušného účastníka vlastnictví těchto nových znalostí převzít a přijmout opatření na jejich přiměřenou a účinnou ochranu. Příslušný účastník může odmítnout pouze tehdy, může-li prokázat, že by tím byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy.

Článek 45

Prohlášení o finančním příspěvku Společenství

Veškeré publikace, patentové přihlášky podané kterýmkoliv účastníkem nebo z jeho pověření nebo jakékoliv jiné formy šíření nových znalostí obsahují prohlášení, které může obsahovat vizuální prostředky, o tom, že dotyčné nové znalosti vznikly s finančním přispěním Společenství.

Znění tohoto prohlášení se stanoví v grantové dohodě.

Článek 46

Využívání a šíření

1.   Účastníci využívají nové znalosti, které vlastní, nebo jejich využívání zajistí.

2.   Každý účastník zajistí, aby byly jím vlastněné nové znalosti šířeny co nejrychleji. Neučiní-li tak, může tyto nové znalosti šířit Komise. Grantová dohoda může v tomto ohledu stanovit lhůty.

3.   Šíření nových znalostí musí být v souladu s ochranou práv duševního vlastnictví, povinnostmi důvěrnosti a oprávněnými zájmy vlastníka nových znalostí.

4.   Před jakýmkoliv šířením nových znalostí uvědomí účastník ostatní dotčené účastníky.

Po tomto oznámení může kterýkoliv z dotčených účastníků vznést námitky, pokud se domnívá, že by byly výrazně narušeny jeho oprávněné zájmy v souvislosti s novými znalostmi nebo stávajícími znalostmi. V takovém případě nemůže dojít k šíření nových znalostí, dokud nejsou podniknuty přiměřené kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

ODDÍL 2

Přístupová práva ke stávajícím znalostem a novým znalostem

Článek 47

Stávající znalosti

Účastníci mohou definovat stávající znalosti nezbytné pro účely nepřímé akce v písemné dohodě, případně mohou konkrétní stávající znalosti vyloučit.

Článek 48

Zásady

1.   Veškeré žádosti o přístupová práva se podávají písemně.

2.   Není-li s vlastníkem nových znalostí nebo stávajících znalostí dohodnuto jinak, přístupová práva neopravňují k udělování sublicencí.

3.   Udílení výhradních licencí na nové znalosti nebo stávající znalosti je možné za předpokladu, že všichni ostatní účastníci písemně stvrdí, že se svých přístupových práv k nim vzdávají.

4.   Aniž je dotčen odstavec 3, jakákoliv dohoda poskytující přístupová práva k novým znalostem nebo stávajícím znalostem účastníkům nebo třetím stranám zajistí zachování potenciálních přístupových práv pro ostatní účastníky.

5.   Aniž jsou dotčeny články 49 a 50 a grantová dohoda, informují se účastníci téže akce co nejdříve o jakýchkoliv omezeních pro udělování přístupových práv ke stávajícím znalostem nebo jakýchkoliv jiných omezeních, která by mohla výrazně ovlivnit udělování přístupových práv.

6.   Ukončení účasti na nepřímé akci nemá žádný vliv na povinnost účastníka poskytnout přístupová práva zbývajícím účastníkům téže akce podle podmínek stanovených v grantové dohodě.

Článek 49

Přístupová práva pro provádění nepřímých akcí

1.   Přístupová práva k novým znalostem se udělí ostatním účastníkům téže nepřímé akce, pokud je to nezbytné k tomu, aby tito účastníci mohli vykonávat svou práci v rámci této nepřímé akce.

Taková přístupová práva se udělí bez poplatků.

2.   Přístupová práva ke stávajícím znalostem se udělí ostatním účastníkům téže nepřímé akce, pokud je to nezbytné k tomu, aby tito účastníci mohli vykonávat svou práci v rámci této nepřímé akce, za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

Taková přístupová práva se udělí bez poplatků, pokud se všichni účastníci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodnou jinak.

Subjekty provádějící VTR však udělí přístupová práva ke stávajícím znalostem bez poplatku.

Článek 50

Přístupová práva pro využívání

1.   Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv k novým znalostem, potřebují-li tato práva k využívání svých vlastních nových znalostí.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

2.   Účastníci téže nepřímé akce požívají přístupových práv ke stávajícím znalostem, potřebují-li je k využívání svých vlastních nových znalostí, a za předpokladu, že daný účastník je oprávněn tato práva udělovat.

S výhradou souhlasu se tato přístupová práva udělí buď za spravedlivých a přiměřených podmínek, nebo bez poplatku.

3.   Nestanoví-li grantová dohoda nebo dohoda o konsorciu jinak, má přidružený subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi rovněž přístupová práva uvedená v odstavcích 1 a 2 k novým znalostem nebo stávajícím znalostem, a to za stejných podmínek jako účastník, k němuž je přidružen.

4.   Žádost o přístupová práva podle odstavců 1, 2 a 3 lze podat do jednoho roku po některé z těchto událostí:

a)	ukončení nepřímé akce,

b)	ukončení účasti vlastníka daných stávajících znalostí nebo nových znalostí.

Dotyční účastníci se však mohou dohodnout i na jiné časové lhůtě.

5..   S výhradou souhlasu všech dotčených vlastníků se přístupová práva k novým znalostem udělí subjektu provádějícímu VTR za spravedlivých a přiměřených podmínek, na kterých se dohodnou, pro účely provádění dalšího výzkumu.

6.   Subjekty provádějící VTR udělí bez poplatku nebo za spravedlivých a přiměřených podmínek, které musí být dohodnuty před podpisem grantové dohody, přístup ke stávajícím znalostem, které jsou nezbytné pro využívání nových znalostí vytvořených v rámci nepřímé akce.

Článek 51

Doplňující ustanovení ohledně využívání přístupových práv u akcí „hraničního“ výzkumu a akcí ve prospěch konkrétních skupin

1.   Účastníci stejné akce „hraničního“ výzkumu užívají bez poplatku přístupová práva k novým znalostem a stávajícím znalostem pro provádění nebo pro účely dalších výzkumných činností.

Přístupová práva pro využívání za jiným účelem než je provádění dalších výzkumných činností se udělí bez poplatku, není-li v grantové dohodě stanoveno jinak.

2.   Zastupuje-li konkrétní skupinu, která má z dané akce prospěch, právní subjekt, který se akce účastní místo této skupiny, může tento právní subjekt udělit sublicenci, ve vztahu k jakémukoliv přístupovému právu, které mu bylo uděleno, těm ze svých členů, kteří jsou usazeni v členském státě nebo přidružené zemi.

KAPITOLA IV

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA

Článek 52

1.   Společenství může Evropské investiční bance (EIB) přidělit příspěvek na pokrytí rizika úvěrů nebo záruk, které EIB poskytuje na podporu výzkumných cílů stanovených v sedmém rámcovém programu (finanční nástroj na sdílení rizik).

2.   EIB poskytuje tyto úvěry nebo záruky v souladu se zásadami spravedlnosti, průhlednosti, objektivnosti a rovného zacházení.

3.   Komise má právo vznést námitky proti použití finančního nástroje na sdílení rizik na určité úvěry nebo záruky za podmínek stanovených v grantové dohodě v souladu s pracovními programy.

KAPITOLA V

VSTUP V PLATNOST

Článek 53

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko ze dne 5. července 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 203, 25.8.2006, s. 1.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 30. listopadu 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. prosince 2006.

(4)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst L 227, 19.8.2006, s. 3).

(7)  Úř. věst. C 45, 17.2.1996, s. 5.

(8)  Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).

(9)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(10)  Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(13)  Úř. věst. L 75, 22.3.2005, s. 67.

---

---

30.12.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 391/19

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 18. prosince 2006

o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011)

(2006/969/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Pro podporu a zajištění hospodářského růstu a dobrých životních podmínek občanů v Evropě je nezbytné vyvinout na vnitrostátní a evropské úrovni společně úsilí v oblasti výzkumu a odborné přípravy.

(2)	Sedmý rámcový program by měl doplňovat další akce EU v oblasti výzkumné politiky, které jsou nezbytné pro provádění Lisabonské strategie, zejména akce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, konkurenceschopnosti a inovací, průmyslu, zaměstnanosti a životního prostředí.

(3)	Sedmý rámcový program vychází z úspěchů předchozího rámcového programu, pokud jde o vytvoření evropského výzkumného prostoru, a navazuje na ně při rozvoji evropské znalostní ekonomiky a společnosti.

(4)	Zelená kniha „Směrem k evropské strategii pro bezpečnost zásobování energií“ klade důraz na přínos jaderné energie při snižování emisí skleníkových plynů a při snižování závislosti Evropy na dovážené energii.

(5)	Komise dne 24. srpna 2005 předložila, spolu se svými připomínkami, závěry externího hodnocení provádění a výsledků činností Společenství v této oblasti za pět let předcházejících tomuto hodnocení.

(6)

S ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 26. listopadu 2004, kterým se mění směrnice pro jednání o mezinárodním termojaderném experimentálním reaktoru (ITER), by realizace ITER v Evropě v rámci širšího přístupu k energii z jaderné syntézy měla být hlavním bodem činností týkajících se výzkumu jaderné syntézy v rámci sedmého rámcového programu.

(7)	Provádění sedmého rámcového programu může vést k zakládání společných podniků ve smyslu článků 45 až 51 Smlouvy.

(8)	Výzkumné činnosti, jež sedmý rámcový program podporuje, by měly dodržovat základní etické zásady, včetně zásad uvedených v Listině základních práv Evropské unie. Přihlíží se a bude se přihlížet ke stanoviskům Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích.

(9)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finačním řízení (3).

(10)	Je důležité zajistit řádné finanční řízení sedmého rámcového programu a jeho co nejúčinnější a uživatelsky vstřícné provádění, jakož i snadný přístup pro všechny účastníky.

(11)	V sedmém rámcovém programu by měla být věnována náležitá pozornost úloze žen ve vědě a výzkumu s cílem posílit jejich aktivní roli ve výzkumu.

(12)

Společné výzkumné středisko by mělo přispívat k poskytování vědecké a technologické podpory orientované na potřeby uživatele, pokud jde o vytváření, vypracovávání, provádění a sledování politik Společenství. V tomto ohledu je užitečné, že Společné výzkumné středisko i nadále funguje jako nezávislé vědecké a technologické referenční středisko EU v oblastech své specifické odborné způsobilosti.

(13)

Mezinárodní a celosvětový rozměr evropských výzkumných činností je důležitý pro vzájemný prospěch. Sedmý rámcový program by měl být otevřen účasti zemí, které za tím účelem uzavřely nezbytné dohody, a rovněž by měl být na úrovni projektů a na základě vzájemného prospěchu otevřen účasti subjektům ze třetích zemí a subjektům mezinárodních organizací pro vědeckou spolupráci.

(14)	Sedmý rámcový program by měl přispět k rozšíření Evropské unie tím, že kandidátským zemím poskytne vědeckou a technologickou podporu pro provádění acquis Společenství a pro jejich začlenění do evropského výzkumného prostoru.

(15)

Měla by být přijata vhodná opatření, aby se zamezilo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků, a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (4), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (5) a s nařízením Rady (Euratom) č. 1074/1999 ze dne 25. května o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (6).

(16)	Výbor pro vědu a techniku byl konzultován Komisí a zaujal stanovisko,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Přijetí sedmého rámcového programu

Na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2011 se přijímá víceletý rámcový program v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (dále jen „sedmý rámcový program“).

Článek 2

Cíle

1.   Sedmý rámcový program sleduje obecné cíle stanovené v článku 1 a čl. 2 písm. a) Smlouvy a současně přispívá k vytváření znalostní společnosti, přičemž vychází z evropského výzkumného prostoru.

2.   Sedmý rámcový program zahrnuje činnosti Společenství v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, mezinárodní spolupráce, šíření technických informací a jejich využívání, jakož i v oblasti odborné přípravy, které mají být stanoveny ve dvou zvláštních programech.

První zvláštní program zahrnuje:

a)	výzkum energie z jaderné syntézy s cílem vývoje technologie pro bezpečný, udržitelný a hospodářsky životaschopný zdroj energie, který je šetrný k životnímu prostředí;

b)	jaderné štěpení a radiační ochranu s cílem zvýšit především bezpečnost, účinnost zdrojů a nákladovou efektivnost jaderného štěpení a dalšího využití záření v průmyslu a lékařství.

Druhý zvláštní program zahrnuje činnosti Společného výzkumného střediska v oblasti jaderné energie.

3.   Hlavní rysy těchto zvláštních programů jsou uvedeny v příloze I.

Článek 3

Maximální celková částka a podíly pro jednotlivé programy

1.   Maximální celková částka na provádění sedmého rámcového programu na období od roku 2007 do roku 2011 činí 2 751 milionů EUR. Tato částka se rozdělí takto (v milionech EUR):

Výzkum energie z jaderné syntézy (7)	1 947
Jaderné štěpení a radiační ochrana	287
Jaderné činnosti Společného výzkumného střediska	517

2.   Podrobná pravidla finanční účasti Společenství v sedmém rámcovém programu jsou stanovena v příloze II.

Článek 4

Ochrana finančních zájmů Společenství

Pokud jde o akce Společenství financované podle tohoto rozhodnutí, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 při jakémkoli porušení právního předpisu Společenství, včetně nesplnění smluvní povinnosti sjednané na základě sedmého rámcového programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněné výdajové položky poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty Evropskou unií spravované.

Článek 5

Základní etické zásady

Všechny výzkumné činnosti v rámci sedmého rámcového programu jsou prováděny v souladu se základními etickými zásadami.

Článek 6

Sledování, vyhodnocování a přezkum

1.   Komise nepřetržitě a systematicky sleduje provádění sedmého rámcového programu a jeho zvláštních programů a pravidelně podává zprávy a informuje o výsledcích tohoto sledování.

2.   Nejpozději v roce 2010 provede Komise za pomoci externích odborníků průběžné hodnocení sedmého rámcového programu a jeho zvláštních programů, které bude založeno na vědeckých důkazech a na hodnocení šestého rámcového programu po jeho skončení. Toto hodnocení se zaměří na kvalitu probíhajících výzkumných činností, jakož i na kvalitu provádění a řízení a na pokrok při plnění stanovených cílů.

3.   Po skončení sedmého rámcového programu dá Komise podnět k provedení externí hodnocení odůvodnění, provádění a výsledků programu nezávislými odborníky.

Komise sdělí závěry tohoto hodnocení, spolu s vlastními připomínkami, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Stanovisko ze dne 15. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 65, 17.3.2006, s. 9.

(3)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(6)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8.

(7)  Z předpokládané částky na výzkum energie z jaderné syntézy bude nejméně 900 milionů EUR vyhrazeno na jiné činnosti, než je výstavba ITER, uvedené v příloze I.

---

---

---