30.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 389/1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/87/ES

ze dne 12. prosince 2006,

kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS

(2006/87/ES)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 Smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (3), zavedla harmonizované podmínky pro vydávání technických osvědčení pro plavidla vnitrozemské plavby ve všech členských státech, i když s výjimkou provozu na Rýnu. Přesto však na evropské úrovni zůstaly pro plavidla vnitrozemské plavby v platnosti různé technické požadavky. Současná existence různých mezinárodních a vnitrostátních předpisů až dosud bránila úsilí o zajištění vzájemného uznávání vnitrostátních osvědčení plavidel bez nutnosti dodatečné prohlídky zahraničních plavidel. Normy obsažené ve směrnici 82/714/EHS již navíc částečně neodrážejí stávající technický rozvoj.

(2)

Technické požadavky stanovené v přílohách směrnice 82/714/EHS v podstatě přejímají ustanovení nařízení o inspekci lodní plavby na Rýně ve znění schváleném Ústřední komisí pro plavbu na Rýně (CCNR) v roce 1982. Podmínky a technické požadavky pro vydávání osvědčení pro vnitrozemskou plavbu podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně byly od té doby pravidelně revidovány a bylo zjištěno, že odpovídají stávajícímu technickému rozvoji. Z důvodu hospodářské soutěže a bezpečnosti je žádoucí, zejména v zájmu podpory harmonizace na evropské úrovni, přijmout oblast působnosti a obsah těchto technických požadavků pro celou síť vnitrozemských vodních cest Společenství. V této souvislosti je třeba zohlednit změny, k nimž u této sítě došlo.

(3)	Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby potvrzující, že plavidla zcela splňují výše uvedené revidované technické požadavky, by měla být platná na všech vnitrozemských vodních cestách Společenství.

(4)	Je žádoucí zajistit vyšší míru harmonizace podmínek pro vystavování dodatečných osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby členskými státy pro plavbu na vodních cestách v zónách 1 a 2 (ústí řek) a pro plavbu na vodních cestách v zóně 4.

(5)	V zájmu bezpečnosti osobní dopravy je žádoucí, aby byla oblast působnosti směrnice 82/714/EHS rozšířena tak, aby v souladu s nařízením o inspekci lodní plavby na Rýně zahrnovala osobní lodě konstruované pro dopravu více než dvanácti cestujících.

(6)	V zájmu bezpečnosti by normy měly být harmonizovány na vysoké úrovni a harmonizace by mělo být dosaženo takovým způsobem, aby nevedlo k žádnému omezení bezpečnostních norem na žádné z vnitrozemských vodních cest Společenství.

(7)	Je vhodné stanovit přechodný režim pro plavidla v provozu, která ještě nemají osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, když se podrobí první technické prohlídce podle revidovaných technických požadavků stanovených touto směrnicí.

(8)	Dobu platnosti osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby je vhodné stanovit v rámci určitých mezí a podle kategorie příslušného plavidla pro každý konkrétní případ.

(9)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(10)	Je nezbytné, aby opatření stanovená ve směrnici Rady 76/135/EHS ze dne 20. ledna 1976 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby (5) zůstala v platnosti pro ta plavidla, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(11)

Vzhledem k tomu, že se na některá plavidla vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES ze dne 16. června 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel a také tato směrnice (6), měly by být přílohy obou směrnic co nejdříve upraveny příslušnými postupy ve výboru, pokud jsou mezi ustanoveními těchto směrnic nějaké rozpory nebo nesoulad.

(12)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(13)	Směrnice 82/714/EHS by měla být zrušena,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Klasifikace vodních cest

1. Pro účely této směrnice se vnitrozemské vodní cesty Společenství klasifikují takto:

zóny 1, 2, 3 a 4:

i)	zóny 1 a 2: vodní cesty uvedené v kapitole 1 přílohy I,

ii)	zóna 3: vodní cesty uvedené v kapitole 2 přílohy I,

iii)	zóna 4: ostatní vodní cesty Společenství uvedené v kapitole 3 přílohy I;

b)	zóna R: vodní cesty uvedené v písmenu a), pro něž mají být vystavena osvědčení podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, ve znění uvedeného článku platném ke dni vstupu této směrnice v platnost.

2. Kterýkoliv členský stát může po projednání s Komisí změnit zařazení svých vodních cest do zón uvedených v příloze I. Oznámí tyto změny Komisi nejméně šest měsíců před jejich vstupem v platnost a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se v souladu s článkem 1.01 přílohy II vztahuje na tato plavidla:

a)	plavidla o délce (L) 20 m a více,

b)	plavidla, jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje 100 m3 a více.

2. Tato směrnice se v souladu s článkem 1.01 přílohy II rovněž vztahuje na všechna tato plavidla:

a)	remorkéry a tlačné remorkéry určené k vlečení nebo tlačení nebo k bočnímu vedení plavidel uvedených v odstavci 1 nebo plovoucích strojů,

b)	plavidla určená k přepravě osob, jež nesou kromě posádky více než dvanáct cestujících,

c)	plovoucí stroje.

3. Tato směrnice se nevztahuje na tato plavidla:

a)	převozní lodě;

b)	vojenská plavidla;

námořní plavidla, včetně námořních remorkérů a tlačných remorkérů,

i)	provozovaná nebo mající základnu v pobřežních vodách,

ii)

provozovaná dočasně na vnitrozemských vodních cestách, pokud mají na plavidle

—

osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS) nebo rovnocenný doklad, osvědčení o souladu s Mezinárodní úmluvou z roku 1966 o nákladové značce nebo rovnocenný doklad a mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění ropnými látkami (IOPP) dokládající soulad s Mezinárodní úmluvou o zabránění znečištění z lodí z roku 1973 (MARPOL); nebo

—	v případě osobních lodí, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě vydané v souladu se směrnicí Rady 98/18/ES ze dne 17. března 1998 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (8); nebo

—	v případě rekreačních plavidel, na něž se nevztahují všechny úmluvy uvedené v první odrážce, osvědčení země, pod jejíž vlajkou plují.

Článek 3

Povinnost mít osvědčení na plavidle

1. Plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách Společenství uvedených v článku 1 musí mít na plavidle,

pokud jsou provozována na vodní cestě zóny R,

—	buď osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně,

—

nebo osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby vystavené nebo obnovené po 30. prosinci 2008 a potvrzující, že plavidlo, aniž jsou dotčena přechodná ustanovení kapitoly 24 přílohy II, zcela vyhovuje technickým požadavkům stanoveným v příloze II, u nichž bylo v souladu s použitelnými pravidly a postupy stanoveno, že jsou rovnocenné s technickými požadavky stanovenými při uplatňování uvedené úmluvy;

b)	pokud jsou provozována na jiných vodních cestách, osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, včetně případných specifikací uvedených v článku 5.

2. Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části I přílohy V a vystavuje se v souladu s touto směrnicí.

Článek 4

Dodatečná osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1. Všechna plavidla, která mají na plavidle platné osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, se s výhradou čl. 5 odst. 5 této směrnice smějí plavit na vodních cestách Společenství, jestliže mají na plavidle pouze toto osvědčení.

2. Avšak všechna plavidla mající na plavidle osvědčení podle odstavce 1 musí být rovněž vybavena dodatečným osvědčením Společenství plavidla vnitrozemské plavby,

a)	jsou-li provozována na vodních cestách zón 3 a 4, pokud chtějí využít snížení technických požadavků na těchto vodních cestách,

jsou-li provozována na vodních cestách zón 1 a 2 nebo, u osobních lodí, jsou-li provozovány na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, pokud dotyčný členský stát přijal pro tyto vodní cesty v souladu s čl. 5 odst. 1, 2 a 3 dodatečné technické požadavky.

3. Dodatečné osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vyhotovuje podle vzoru stanoveného v části II přílohy V a vystavují je příslušné orgány po předložení osvědčení uvedeného v odstavci 1 a za podmínek, jež stanoví orgány příslušné pro dotyčné vodní cesty.

Článek 5

Dodatečné nebo snížené technické požadavky pro některé zóny

1. Každý členský stát může po projednání s Komisí a případně s výhradou požadavků Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně přijmout pro plavidla provozovaná na jeho území na vodních cestách zón 1 a 2 dodatečné technické požadavky k požadavkům uvedeným v příloze II.

2. U osobních lodí provozovaných na jeho území na vodních cestách v zóně 3, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, může každý členský stát i nadále uplatňovat dodatečné technické požadavky k požadavkům v příloze II. Změny těchto technických požadavků musí nejprve schválit Komise.

3. Dodatečné požadavky jsou omezeny na oblasti uvedené v příloze III. Komisi se tyto dodatečné požadavky oznamují alespoň šest měsíců před svým vstupem v platnost a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

4. Splnění těchto dodatečných požadavků se uvede v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby podle článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby. Tento důkaz o splnění se uznává na vodních cestách Společenství odpovídající zóny.

a)	Pokud by použití přechodných ustanovení kapitoly 24a přílohy II mělo za následek zmírnění stávajících vnitrostátních bezpečnostních norem, nemusí členský stát uplatňovat tato přechodná ustanovení na osobní lodě vnitrozemské plavby provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách, jež nejsou napojeny na splavné vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu. Za těchto okolností může členský stát požadovat, aby tato plavidla provozovaná na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách zcela splňovala technické požadavky stanovené v příloze II od 30. prosince 2008.
b)	Členský stát, jenž uplatňuje písmeno a), uvědomí Komisi o svém rozhodnutí a poskytne jí podrobnosti o souvisejících vnitrostátních normách vztahujících se na osobní lodě provozované na jeho vnitrozemských vodních cestách. Komise o tom uvědomí členské státy.
c)	Splnění požadavků členského státu pro provozování na jeho nenapojených vnitrozemských vodních cestách musí být výslovně uvedeno v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby uvedeném v článku 3, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby.

6. Pro plavidla provozovaná pouze na vodních cestách zóny 4 lze uplatňovat snížené požadavky stanovené v kapitole 19b přílohy II na všech vodních cestách v této zóně. Splnění těchto snížených požadavků musí být výslovně uvedeno v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby podle článku 3.

7. Pro plavidla provozovaná výlučně na vodních cestách zón 3 a 4 na jeho území může každý členský stát po projednání s Komisí povolit snížení technických požadavků přílohy II.

Toto snížení je omezeno na oblasti uvedené v příloze IV. Pokud technické vlastnosti plavidla odpovídají sníženým technickým požadavkům, uvede se tato skutečnost v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 2, v dodatečném osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby.

Snížení technických požadavků podle přílohy II se oznamuje Komisi nejméně šest měsíců před svým vstupem v platnost a Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

Článek 6

Nebezpečné věci

Každé plavidlo mající na plavidle osvědčení vydané na základě nařízení o přepravě nebezpečných věcí na Rýně (dále jen „ADNR“) smí přepravovat nebezpečné věci po celém území Společenství za podmínek uvedených v tomto osvědčení.

Každý členský stát může požadovat, aby plavidla bez osvědčení ADNR byla oprávněna k přepravě nebezpečných věcí na jeho území pouze tehdy, pokud splňují požadavky dodatečné k požadavkům stanoveným touto směrnicí. Oznámí tyto požadavky Komisi a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 7

Odchylky

1. Členské státy mohou povolit odchylky od celé této směrnice nebo její části pro

a)	plavidla, remorkéry, tlačné remorkéry a plovoucí stroje provozované na splavných vodních cestách nepropojených vnitrozemskými vodními cestami s vodními cestami jiných členských států,

b)	plavidla s nosností nepřekračující 350 tun nebo plavidla s výtlakem vody menším než 100 m3, jež nejsou určená k přepravě nákladu, jejichž stavba započala před 1. lednem 1950 a jež jsou provozována výlučně na vnitrostátních vodních cestách.

2. Členské státy mohou u plavby po vlastních vnitrozemských vodních cestách povolit odchylky od jednoho nebo více ustanovení této směrnice pro omezené plavby místního významu nebo v přístavních oblastech. Tyto odchylky a trasy plavby nebo oblasti, pro které platí, se uvedou v osvědčení plavidla.

3. Odchylky povolené podle odstavců 1 a 2 jsou oznámeny Komisi a Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

4. Členský stát, který v důsledku odchylek povolených podle odstavců 1 a 2 nemá žádné plavidlo spadající do oblasti působnosti této směrnice provozované na svých vodních cestách, nemusí splňovat požadavky článků 9, 10 a 12.

Článek 8

Vystavení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1. Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vystavuje plavidlům, jejichž stavba započala po 30. prosinci 2008, a to po technické prohlídce provedené před zprovozněním plavidla zaměřené na ověření, zda plavidlo splňuje technické požadavky stanovené v příloze II.

2. Plavidlu, jež bylo vyňato z oblasti působnosti směrnice 82/714/EHS, ale vztahuje se na ně tato směrnice podle čl. 2 odst. 1 a 2, se vystaví osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby po technické prohlídce, jež je provedena po uplynutí platnosti stávajícího osvědčení plavidla, avšak v každém případě nejpozději 30. prosince 2008, za účelem ověření, zda jsou splněny technické požadavky stanovené v příloze II. V členských státech, v nichž je doba platnosti stávajícího vnitrostátního osvědčení plavidla kratší než pět let, lze tato osvědčení vystavovat do pěti let po 30. prosinci 2008.

Každé nesplnění technických požadavků stanovených v příloze II se uvede v osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby. Pokud podle příslušných orgánů tyto nedostatky nepředstavují zjevné nebezpečí, lze plavidla uvedená v prvním pododstavci nadále provozovat, dokud nejsou díly nebo části plavidla, u nichž bylo v osvědčení uvedeno, že tyto požadavky nesplňují, vyměněny nebo nahrazeny, pokud tyto díly nebo části splňují požadavky podle přílohy II.

3. Za zjevné nebezpečí se ve smyslu tohoto článku považuje zejména případ, kdy jsou dotčeny požadavky týkající se pevnosti konstrukce plavidla, plavby a manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle přílohy II. Odchylky povolené v příloze II nejsou označovány jako nedostatky, jež představují zjevné nebezpečí.

Výměna stávajících dílů za stejné díly nebo za díly s rovnocennou technologií a konstrukcí během pravidelné opravy a údržby se nepovažuje za výměnu ve smyslu tohoto článku.

4. Během technických prohlídek stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo během technické prohlídky provedené na žádost vlastníka plavidla se případně ověří, zda plavidlo splňuje dodatečné požadavky podle čl. 5 odst. 1, 2 a 3.

Článek 9

Příslušné orgány

1. Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby mohou vystavovat příslušné orgány kteréhokoliv členského státu.

2. Každý členský stát sestaví seznam svých orgánů, které jsou příslušné k vystavování osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby, a oznámí jej Komisi. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

Článek 10

Provádění technických prohlídek

1. Technickou prohlídku podle článku 8 provádějí příslušné orgány, které jí nemusí podrobit plavidlo zcela nebo zčásti, pokud je z platného osvědčení vystaveného uznanou klasifikační společností podle článku 1.01 přílohy II zjevné, že plavidlo zcela nebo zčásti splňuje technické požadavky přílohy II. Klasifikační společnosti jsou uznány pouze tehdy, pokud splňují kritéria uvedená v části I přílohy VII.

2. Každý členský stát sestaví seznam svých orgánů, které jsou příslušné k provádění prohlídek, a oznámí jej Komisi. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

Článek 11

Platnost osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1. Dobu platnosti osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby určuje v jednotlivých případech orgán příslušný k jejich vystavování v souladu s přílohou II.

2. Každý členský stát může v případech stanovených v článcích 12 a 16 a v příloze II vystavovat prozatímní osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby. Prozatímní osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se vystavují podle vzoru stanoveného v části III přílohy V.

Článek 12

Náhrada osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

Každý členský stát stanoví podmínky, za nichž může být ztracené nebo poškozené platné osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby nahrazeno.

Článek 13

Obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

1. Osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby se obnovuje po uplynutí doby jeho platnosti v souladu s podmínkami stanovenými v článku 8.

2. Pro obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby vystavených před 30. prosincem 2008 se použijí přechodná ustanovení přílohy II.

3. Pro obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby vystavených po 30. prosinci 2008 se použijí přechodná ustanovení přílohy II, jež vstoupí v platnost po vystavení dotyčných osvědčení.

Článek 14

Prodloužení platnosti osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

Platnost osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby může výjimečně prodloužit bez technické prohlídky v souladu s přílohou II orgán, jenž je vystavil nebo obnovil. Toto prodloužení se vyznačí na tomto osvědčení.

Článek 15

Vystavování nových osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

V případě větších změn nebo oprav týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, plavby, manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla podle přílohy II musí být plavidlo před jakoukoliv další plavbou opět podrobeno technické prohlídce stanovené v článku 8. Po této prohlídce je vystaveno nové osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby uvádějící technické vlastnosti plavidla nebo se stávající osvědčení odpovídajícím způsobem změní. Je-li toto osvědčení vystaveno v jiném členském státě, než který vystavil nebo obnovil původní osvědčení, je o tom do jednoho měsíce uvědomen příslušný orgán, který toto osvědčení vystavil nebo obnovil.

Článek 16

Odmítnutí vystavení nebo obnovení a odnětí osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

Každé rozhodnutí o odmítnutí vystavení nebo obnovení osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby musí obsahovat odůvodnění. Dotčená osoba je informována o rozhodnutí, opravných prostředcích a lhůtách pro jejich podání v daném členském státě.

Jakékoliv platné osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby může příslušný orgán, který je vystavil nebo obnovil, odejmout, pokud plavidlo přestane splňovat technické požadavky uvedené v tomto osvědčení.

Článek 17

Dodatečné prohlídky

Příslušné orgány členského státu mohou v souladu s přílohou VIII kdykoliv zkontrolovat, zda je na plavidle osvědčení platné podle této směrnice a zda plavidlo splňuje požadavky stanovené v tomto osvědčení nebo představuje zjevné nebezpečí pro osoby na plavidle, životní prostředí nebo plavbu. Příslušné orgány přijmou nezbytná opatření podle přílohy VIII.

Článek 18

Uznávání osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí

Do uzavření dohod o vzájemném uznávání osvědčení schopnosti k plavbě mezi Společenstvím a třetími zeměmi mohou příslušné orgány členského státu uznávat osvědčení schopnosti k plavbě plavidel ze třetích zemí pro plavbu na vodních cestách tohoto členského státu.

Vystavování osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby plavidlům ze třetích zemí se řídí čl. 8 odst. 1.

Článek 19

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 7 směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách (9) (dále jen „výbor“).

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 20

Úprava příloh a doporučení k prozatímním osvědčením

1. Všechny změny, jež jsou nezbytné pro přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku nebo vývoji v této oblasti, k němuž dochází na základě činnosti jiných mezinárodních organizací, zejména Ústřední komise pro plavbu na Rýně, pro zajištění toho, aby se obě osvědčení uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. a) vystavovala na základě technických požadavků, jež zaručují stejnou úroveň bezpečnosti, nebo pro zohlednění případů uvedených v článku 5, přijímá Komise postupem podle čl. 19 odst. 2.

Tyto změny musí být provedeny rychle, aby bylo zaručeno, že technické požadavky nezbytné pro vystavování osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby uznaného pro plavbu na Rýně zajišťují stejnou míru bezpečnosti, jako je míra bezpečnosti požadovaná pro vydávání osvědčení uvedeného v článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně.

2. Komise rozhoduje o doporučeních výboru o vystavení prozatímních osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby podle článku 2.19 přílohy II.

Článek 21

Prodloužení použitelnosti směrnice 76/135/EHS

Pro plavidla, která nespadají do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 a 2, avšak spadají do oblasti působnosti čl. 1 písm. a) směrnice 76/135/EHS, se použije uvedená směrnice.

Článek 22

Vnitrostátní dodatečné nebo snížené požadavky

Dodatečné požadavky, jež platily v členském státě před 30. prosincem 2008 pro plavidla provozovaná na jeho území na vodních cestách zón 1 a 2, nebo snížené technické požadavky na plavidla provozovaná na jeho území na vodních cestách zón 3 a 4, jež platily v členském státě před tímto dnem, zůstávají platné až do vstupu v platnost dodatečných požadavků v souladu s čl. 5 odst. 1 nebo snížených požadavků v souladu s čl. 5 odst. 7 technických předpisů v příloze II, nejdéle však do 30. června 2009.

Článek 23

Provedení

1. Členské státy, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v čl. 1 odst. 1, uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí s účinkem od 30. prosince 2008. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi neprodleně znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 24

Sankce

Členské státy stanoví systém sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 25

Zrušení směrnice 82/714/EHS

Směrnice 82/714/EHS se zrušuje s účinkem ode dne 30. prosince 2008.

Článek 26

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Určení

Tato směrnice je určena členským státům, jež mají vnitrozemské vodní cesty uvedené v čl. 1 odst. 1.

Ve Štrasburku 12. prosince 2006.

Za Evropský parlament

předseda

Josep BORELL FONTELLES

Za Radu

předseda

Mauri PEKKARINEN

(1) Úř. věst. C 157, 25.5.1998, s. 17.

(2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. září 1999 (Úř. věst. C 54, 25.2.2000, s. 79), společný postoj Rady ze dne 23. února 2006 (Úř. věst. C 166 E, 18.7.2006, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2006 a rozhodnutí Rady ze dne 23. října 2006.

(3) Úř. věst. L 301, 28.10.1982, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(5) Úř. věst. L 21, 29.1.1976, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 78/1016/EHS (Úř. věst. L 349, 13.12.1978, s. 31).

(6) Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(7) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(8) Úř. věst. L 144, 15.5.1998, s. 1. Směrnice naposledy pozměnná směrnicí Komise 2003/75/ES (Úř. věst. L 190, 30.7.2003, s. 6).

(9) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I

Seznam vnitrozemských vodních cest Společenství rozdělených zeměpisně do zón 1, 2, 3 a 4

Příloha II

Minimální technické požadavky na plavidla na vnitrozemských vodních cestách zón 1, 2, 3 a 4

Příloha III

Oblasti, v nichž lze stanovit dodatečné technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 1 a 2

175

Příloha IV

Oblasti, v nichž lze snížit technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 3 a 4

176

Příloha V

Vzory osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

177

Příloha VI

Vzor plavebního rejstříku osvědčení Společenství plavidla vnitrozemské plavby

194

Příloha VII

Klasifikační společnosti

197

Příloha VIII

Pravidla pro postup provádění kontrol

199

Příloha IX

Požadavky na signální světla, radarová zařízení a ukazatele rychlosti otáčení

200

PŘÍLOHA I

SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST SPOLEČENSTVÍ, ZEMĚPISNĚ ROZDĚLENÝCH DO ZÓN 1, 2, 3 A 4

KAPITOLA 1

Zóna 1

Spolková republika Německo

Emže	od čáry spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo příjezdu do přístavu v Eemshavenu směrem k moři až po 53° 30′ severní zeměpisné šířky a 6° 45′ východní zeměpisné délky, tj. mírně směrem k moři od překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Staré Emže (*)

Polská republika

Část Pomořanského zálivu jižně od linie spojující Nordperd na ostrově Rujana a maják Niechorze.

Část Gdaňského zálivu jižně od linie spojující maják Hel a vstupní bóji do přístavu Baltijsk.

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO

Blue Mull Sound

Mezi Gutcherem a Belmontem

Yell Sound

Mezi Tofts Voe a Ulstou

Sullom Voe

Uvnitř čáry od severovýchodního výběžku Gluss Island k severnímu bodu Calback Ness

Dales Voe

V zimě:

uvnitř čáry od severního bodu Kebister Ness k pobřeží Breiwicku – 1° 10,8′ z. d.

Dales Voe

V létě:

jako u Lerwicku

Lerwick

V zimě:

uvnitř oblasti vymezené směrem na sever čárou od Scottle Holm k Scarfi Taing na řece Bressay a směrem na jih čárou mezi majákem Twageos Point k Whalpa Taing na řece Bressay

Lerwick

V létě:

uvnitř oblasti vymezené směrem na sever čárou od Brim Ness k severovýchodnímu rohu Inner Score a směrem na jih čárou od jižního konce Ness of Sound ke Kirkabisternessu

Kirkwall

Mezi Kirkwallem a Rousay, ne východně od čáry mezi Point of Graand (Egilsay) a Galt Ness (Shapinsay) nebo mezi Head of Work (Mainland) přes světlo na Helliar Holm k pobřeží Shapinsay; ne severozápadně od jihovýchodního výběžku ostrova Eynhallow, ne směrem k moři a čárou mezi pobřežím Rousay u 59° 10,5′ s. š., 2° 57,1′ z. d. a pobřežím Egilsay u 59° 10,0′ s. š., 2° 56,4′ z. d.

Stromness

Ke Scapě, ne však vně Scapa Flow

Scapa Flow

Uvnitř oblasti vymezené čárami od Point of Cletts na ostrově Hoy k triangulačnímu bodu Thomson's Hill na ostrově Fara a odtud k Gibraltar Pier na ostrově Flotta; od St Vincent Pier na ostrově Flotta k nejzápadnějšímu bodu Calf of Flotta; od nejvýchodnějšího bodu Calf of Flotta k Needle Point na ostrově South Ronaldsay a od Ness on Mainland k majáku Point of Oxan na ostrově Graemsay a odtud k Bu Point na ostrově Hoy; a směrem k moři ve vodách zóny 2

Balnakiel Bay

Mezi Eilean Dubh a A'Chleit

Cromarty Firth

Uvnitř čáry od North Sutor k vlnolamu Nairn a směrem k moři ve vodách zóny 2

Inverness

Uvnitř čáry od North Sutor k vlnolamu Nairn a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Tay – Dundee

Uvnitř čáry od Broughty Castle k Tayportu a směrem k moři ve vodách zóny 2

Firth of Forth a řeka Forth

Uvnitř čáry od Kirkcaldy k řece Portobello a směrem k moři ve vodách zóny 2

Solway Firth

Uvnitř čáry od Southerness Point k Sillothu

Loch Ryan

Uvnitř čáry od Finnart's Point k Milleur Point a směrem k moři ve vodách zóny 2

The Clyde

Vnější hranice:

čára od Skipness až k místu ve vzdálenosti jedné míle jižně od Garroch Head, odtud k Farland Head

Vnitřní hranice v zimě:

čára od majáku Cloch k molu Dunoon

Vnitřní hranice v létě:

čára od Bogany Point, Isle of Bute k Skelmorlie Castle a čára od Ardlamont Point k jižnímu výběžku zálivu Ettrick Bay uvnitř Kyles of Bute

Pozn.: Výše uvedená letní hranice se v období od 5. června do 5. září (včetně obou dat) rozšiřuje o čáru mezi místem dvě míle od pobřeží Ayrshire u Skelmorlie Castle k Tomont End (Cumbrae) a čáru od Portachur Point (Cumbrae) k Inner Brigurd Point (Ayrshire)

Oban

Uvnitř oblasti vymezené na severu čárou od světla na Dunollie Point k Ard na Chruidh a na jihu čárou od Rudha Seanach k Ard na Cuile

Kyle of Lochalsh

Přes Loch Alsh až na kraj Loch Duich

Loch Gairloch

V zimě:

žádná

V létě:

jižně od čáry východně od Rubha na Moine k Eilan Horrisdale a odtud k Rubha nan Eanntag

SEVERNÍ IRSKO

Belfast Lough

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Carrickfergusu k Bangoru

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Loch Neagh

Ve vzdálenosti více než 2 míle od pobřeží

VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE

Řeka Humber

V zimě:

uvnitř čáry od New Holland k Paullu

V létě:

uvnitř čáry od Cleethorpes Pier ke kostelu v Patringtonu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

WALES A ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE

Řeka Severn

V zimě:

uvnitř čáry od Blacknore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett

V létě:

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Wye

V zimě:

uvnitř čáry od Blackmore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett

V létě:

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Newport

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Cardiff

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Barry

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Barry Dock Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Swansea

Uvnitř čáry spojující konce vlnolamu směřující do moře

Úžina Menai

Uvnitř úžiny Menai od čáry spojující světla na Llanddwyn Island k Dinas Dinlleu a čáry spojující jižní konec Puffin Island k Trwyn DuPoint a železniční stanici Llanfairfechan a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Dee

V zimě:

uvnitř čáry od Hilbre Point k Point of Air

V létě:

uvnitř čáry od Formby Point k Point of Air

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Mersey

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Formby Point k Point of Air

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Preston a Southport

Uvnitř čáry od Southportu k Blackpoolu uvnitř břehů

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Fleetwood

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Lune

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Heysham

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

Morecambe

V zimě:

žádná

V létě:

uvnitř čáry od Rossal Point k Humphrey Head

Workington

Uvnitř čáry od Southerness Point k Sillothu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

JIH ANGLIE

Řeka Colne, Colchester

V zimě:

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

Řeka Blackwater

V zimě:

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeky Crouch a Roach

V zimě:

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Temže a její přítoky

V zimě:

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Medway a The Swale

V zimě:

uvnitř čáry od Colne Point k Whitstablu

V létě:

uvnitř čáry od Clacton Pier k Reculversu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Chichester

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Přístav Langstone

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Portsmouth

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Bembridge, Isle of Wight

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Cowes, Isle of Wight

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Southampton

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Beaulieu

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Keyhaven Lake

Na Isle of Wight uvnitř oblasti vymezené čárami mezi věží kostela ve West Witteringu a Trinity Church v Bembridgi směrem na východ a mezi The Needles a Hurst Point směrem na západ

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Weymouth

Uvnitř přístavu Portland a mezi řekou Wey a přístavem Portland

Plymouth

Uvnitř čáry od Cawsandu k vlnolamu až ke Staddonu

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Falmouth

V zimě:

uvnitř čáry od St. Anthony Head k Rosemullionu

V létě:

uvnitř čáry od St. Anthony Head k Nare Point

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Camel

Uvnitř čáry od Stepper Point k Trebetherick Point

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Bridgewater

Uvnitř mělčiny a směrem k moři ve vodách zóny 2

Řeka Avon (Avon)

V zimě:

uvnitř čáry od Blacknore Point ke Caldicot Pill, Porstkewett

V létě:

uvnitř čáry od Barry Pier ke Steepholmu a odtud k Brean Down

a směrem k moři ve vodách zóny 2

Zóna 2

Česká republika

Přehradní nádrž Lipno

Spolková republika Německo

Emže

Od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje čerpací stanici Diemen a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo příjezdu do přístavu v Eemshavenu

Jade

Uvnitř čáry spojující světlo v Schilligu a kostelní věž v Langwardenu

Vezera

Od severovýchodního okraje železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Kappelu, včetně vedlejších ramen Westergate, Rekumer Loch, Rechter Nebenarm a Schweiburg

Labe

Od spodní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják v Döse a západním výběžkem hráze Friedrichskoog (Dieksand), s přítoky Este, Lühe, Schwinge, Oste, Pinnau, Krückau a Stör (vždy od hráze k ústí), včetně ramene Nebenelbe

Meldorfský záliv

Uvnitř čáry spojující západní výběžek hráze Friedrichskoog (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu

Eidr

Od kanálu Gieselau k hrázi Eider

Flensburský záliv

Uvnitř čáry spojující maják Kegnäs a Birknack

Schlei

Uvnitř čáry mezi hlavami mola ve Schleimünde

Eckernfördský záliv

Uvnitř čáry spojující Bocknis-Eck se severozápadním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu

Kielské zálivy

Uvnitř čáry spojující maják Bülk a námořní památník Labö

Nord-Ostsee-Kanal (Kielský průplav)

Od čáry spojující hlavy mola v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla v Kiel-Holtenau, včetně Obereidersee a Enge, Audorfer See, Borgstedter See a Enge, Schirnauer See, Flemhuder See a průplavu Achterwehrer

Trave

Od severozápadního okraje železničního mostu a severního okraje mostu Holstenbrücke (Stadttrave) v Lübecku až k čáře spojující jižní vnitřní a severní vnější hlavy mola Travemünde, včetně Pötenitzer Wiek, Dassower See a Altarmen na ostrově Teerhof

Leda

Od vjezdu do vnějšího přístavu plavební komory v Leer k ústí

Hunte

Od přístavu Oldenburg a od 140 m po proudu od Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí

Lesum

Od železničního mostu v Bremen-Burgu k ústí

Este

Od dolní vody zdymadla Buxtehude k hrázi Este

Lühe

Od dolní vody Au-Mühle v Horneburgu k hrázi Lühe

Schwinge

Od zdymadla Salztor ve Stade k hrázi Schwinge

Oste

Od severovýchodního okraje přehrady mlýna Bremervörde k hrázi Oste

Pinnau

Od jihozápadního okraje železničního mostu v Pinneburgu k hrázi Pinnau

Krückau

Od jihovýchodního okraje mostu vedoucího do/z Wedenkampu v Elmshornu k hrázi Krückau

Stör

Od přílivoměru Rensing k hrázi Stör

Freiburský přístavní kanál

Od východního okraje zdymadla ve Freiburgu an der Elbe až k ústí

Wismarbucht, Kirchsee, Breitling, Salzhaff a oblast přístavu Wismar

Směrem k moři až k čáře mezi Hoher Wieschendorf Huk a světlem v Timmendorfu a čárou spojující světlo v Gollwitzu na ostrově Poel a jižní výběžek poloostrova Wustrow

Warnow, včetně Breitlingu a přítoků

Po proudu od Mühlendamm od severního okraje mostu Geinitzbrücke v Rostocku směrem k moři až k čáře spojující severní body západního a východního mola ve Warnemünde

Vody uzavřené pevninou a poloostrovy Darß a Zingst a ostrovy Hiddensee a Rügen (včetně oblasti přístavu Stralsund)

Směrem k moři mezi

—	poloostrovem Zingst a ostrovem Bock: až po severní zeměpisnou šířku 54° 26′ 42″

—	ostrovy Bock a Hiddensee: až po čáru spojující severní výběžek ostrova Bock a jižní výběžek ostrova Hiddensee

—	ostrovem Hiddensee a ostrovem Rügen (Bug): až po čáru spojující jihovýchodní výběžek Neubessin a Buger Haken

Greifswalder Bodden a oblast přístavu Greifswald, včetně Rycku

Směrem k moři až po čáru od východního výběžku Thiessower Haken (Südperd) k východnímu výběžku ostrova Ruden a k severnímu výběžku ostrova Usedom (54° 10′ 37″ s. š., 13° 47′ 51″ v. d.)

Vody uzavřené pevninou a ostrovem Usedom (Peenestrom, včetně oblasti přístavu Wolgast a Achterwasser, a Štětínský záliv)

Směrem na východ až po hranici s Polskou republikou ve Štětínském zálivu

Pozn. : U plavidel, jejichž domovský přístav se nachází v jiném státě, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II, s. 602).

Francouzská republika

Dordogne	Od kamenného mostu v Libourne až k ústí
Garonna a Gironde	Od kamenného mostu v Bordeaux až k ústí
Loira	Od mostu Haudaudine přes vedlejší rameno Madeleine až k ústí a od mostu Pirmil přes vedlejší rameno Pirmil
Rhôna	Od mostu Trinquetaille v Arles a za ním směrem k Marseille
Seina	Od mostu Jeanne d'Arc v Rouenu až k ústí

Maďarská republika

Blatenské jezero

Nizozemské království

Dollard

Emže

Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem

IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee

Nieuwe Waterweg a Scheur

Průplav Calland západně od přístavu Benelux

Hollands Diep

Breeddiep, Beerkanaal a připojené přístavy

Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně

Hellegat

Volkerak

Krammer

Grevelingenmeer a Brouwerschavensche Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee

Keten, Mastgat, Zijpe, Krabbenkreek, Eastern Scheldt a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeewusch Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Polská republika

Štětínský záliv

Kamieńský záliv

Viselský záliv

Pucký záliv

Włocławská přehradní nádrž

Jezero Śniardwy

Jezero Niegocin

Jezero Mamry

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO
Scapa Flow	Uvnitř oblasti vymezené čárami od Wharthu na ostrově Flotta k věži Martello na South Walls, a od Point Cletts na ostrově Hoy k triangulačnímu bodu Thomson's Hill na ostrově Fara a odtud k Gibraltar Pier na ostrově Flotta
Kyle of Durness	Jižně od Eilean Dubh
Cromarty Firth	Uvnitř čáry mezi North Sutor a South Sutor
Inverness	Uvnitř čáry od Fort George to Chanonry Point
Findhorn Bay	Uvnitř výspy
Aberdeen	Uvnitř čáry od South Jetty k Abercromby Jetty
Montrose Basin	Západně od čáry vedoucí ze severu na jih přes příjezd do přístavu u majáku Scurdie Ness
Řeka Tay – Dundee	Uvnitř čáry od přílivové nádrže (rybářský dok) v Dundee ke Craig Head a East Newportu
Firth of Forth a řeka Forth	Uvnitř Firth of Forth, ne však východně od železničního mostu ve Forthu
Dumfries	Uvnitř čáry od Airds Point ke Scar Point
Loch Ryan	Uvnitř čáry od Cairn Point ke Kircolm Point
Přístav Ayr	Uvnitř mělčiny
The Clyde	Nad vodami zóny 1
Kyles of Bute	Mezi Colintraive a Rhubodachem
Přístav Campbeltown	Uvnitř čáry od Macringan's Point k Ottercharach Point
Loch Etive	Uvnitř Loch Etive nad vodopády Lora
Loch Leven	Nad mostem u Ballachulish
Loch Linnhe	Severně od světla na Corran Point
Loch Eil	Celé jezero
Caledonian Canal	Loch Lochy, Loch Oich a Loch Ness
Kyle of Lochalsh	Uvnitř Kyle Akin, ne směrem na západ od světla na Eilean Ban nebo směrem na východ od Eileanan Dubha
Loch Carron	Mezi Stromemore a Strome Ferry
Loch Broom, Ullapool	Uvnitř čáry od světla na Ullapool Point k Aultnaharrie
Kylesku	Přes Loch Cairnbawn v oblasti mezi nejvýchodnějším bodem Garbh Eilean a nejzápadnějším bodem Eilean na Rainich
Přístav Stornoway	Uvnitř čáry od Arnish Point k majáku Sandwick Bay, severozápadní strana
Sound of Scalpay	Ne východně od Berry Cove (Scalpay) a ne západně od Croc a Loin (Harris)
North Harbour, Scalpay a přístav Tarbert	Do vzdálenosti jedné míle od pobřeží ostrova Harris
Loch Awe	Celé jezero
Loch Katrine	Celé jezero
Loch Lomond	Celé jezero
Loch Tay	Celé jezero
Loch Loyal	Celé jezero
Loch Hope	Celé jezero
Loch Shin	Celé jezero
Loch Assynt	Celé jezero
Loch Glascarnoch	Celé jezero
Loch Fannich	Celé jezero
Loch Maree	Celé jezero
Loch Gairloch	Celé jezero
Loch Monar	Celé jezero
Loch Mullardach	Celé jezero
Loch Cluanie	Celé jezero
Loch Loyne	Celé jezero
Loch Garry	Celé jezero
Loch Quoich	Celé jezero
Loch Arkaig	Celé jezero
Loch Morar	Celé jezero
Loch Shiel	Celé jezero
Loch Earn	Celé jezero
Loch Rannoch	Celé jezero
Loch Tummel	Celé jezero
Loch Ericht	Celé jezero
Loch Fionn	Celé jezero
Loch Glass	Celé jezero
Loch Rimsdale/nan Clar	Celé jezero
SEVERNÍ IRSKO
Strangford Lough	Uvnitř čáry od Cloghy Point k Dogtail Point
Belfast Lough	Uvnitř čáry od Holywoodu k Macedon Point
Larne	Uvnitř čáry od Larne Pier k molu přívozu na ostrově Magee
Řeka Bann	Od konců vlnolamů směřujících do moře k Toome Bridge
Lough Erne	Horní a dolní Lough Erne
Lough Neagh	Ve vzdálenosti 2 mil od pobřeží
VÝCHODNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE
Berwick	Uvnitř vlnolamů
Warkworth	Uvnitř vlnolamů
Blyth	Uvnitř Outer Pier Heads
Řeka Tyne	Dunston Staithes k Tyne Per Heads
Řeka Wear	Fatfield k Sunderland Pier Heads
Seaham	Uvnitř vlnolamů
Hartlepool	Uvnitř čáry od Middleton Jetty k Old Pier Head Uvnitř čáry spojující North Pier Head a South Pier Head
Řeka Tees	Uvnitř čáry vedoucí západně od Government Jetty k hrázi Tees
Whitby	Uvnitř Whitby Pier Heads
Řeka Humber	Uvnitř čáry od North Ferriby k South Ferriby
Grimsby Dock	Uvnitř čáry od západního mola přílivové nádrže k východnímu molu rybářských doků, severní přístavní hráz
Boston	Uvnitř New Cut
Řeka Dutch	Celý kanál
Řeka Hull	Beverley Beck k řece Humber
Kielder Water	Celé jezero
Řeka Ouse	Pod zdymadlem Naburn
Řeka Trent	Pod zdymadlem Cromwell
Řeka Wharfe	Od soutoku s řekou Ouse k Tadcaster Bridge
Scarborough	Uvnitř Scarborough Pier Heads
WALES A ZÁPADNÍ POBŘEŽÍ ANGLIE
Řeka Severn	Severně od čáry vedoucí směrem na západ od Sharpness Point (51° 43,4′ s. š.) k jezům Llanthony a Maisemore a směrem k moři ve vodách zóny 3
Řeka Wye	U Chepstow, severně od 51° 38,0′ s. š. k Monmouthu
Newport	Severně od křížení nadzemního elektrického vedení u Fifoots Points
Cardiff	Uvnitř čáry od South Jetty k Penarth Head a uzavřené vody západně od hráze v Cardiff Bay
Barry	Uvnitř čáry spojující konce vlnolamů směřující do moře
Port Talbot	Uvnitř čáry spojující konce vlnolamů směřující do moře na řece Afran mimo uzavřené doky
Neath	Uvnitř čáry vedoucí na sever od konce Baglan Bay Tanker Jetty směřujícího na moře (51° 37,2 ′ s. š., 3° 50,5′ z. d.)
Llanelli a Burry Port	Uvnitř oblasti vymezené čárou od Burry Port Western Pier k Whiteford Point
Milford Haven	Uvnitř čáry od South Hook Point k Thorn Point
Fishguard	Uvnitř čáry spojující konce severních a východních vlnolamů směřujících do moře
Cardigan	Uvnitř Narrows u Pen-Yr-Ergyd
Aberystwyth	Uvnitř konců vlnolamů směřujících do moře
Aberdyfi	Uvnitř čáry od železniční stanice Aberdyfi k majáku Twyni Bach
Barmouth	Uvnitř čáry od železniční stanice Barmouth k Penrhyn Point
Portmadoc	Uvnitř čáry od Harlech Point ke Graig Ddu
Holyhead	Uvnitř oblasti vymezené hlavním vlnolamem a čárou od hlavy vlnolamu k Brynglas Point, Towyn Bay
Úžina Menai	Uvnitř úžiny Menai mezi čárou spojující Aber Menai Point k Belan Point a čárou spojující Beaumaris Pier a Pen-y-Coed Point
Conway	Uvnitř čáry od Mussel Hill k Tremlyd Point
Llandudno	Uvnitř vlnolamu
Rhyl	Uvnitř vlnolamu
Řeka Dee	Nad Connah's Quay k místu čerpání vody Barrelwell Hill
Řeka Mersey	Uvnitř čáry mezi majákem Rock a dokem North West Seaforth, avšak bez ostatních doků
Preston a Southport	Uvnitř čáry od Lythamu k Southportu a uvnitř doků v Prestonu
Fleetwood	Uvnitř čáry od Low Light ke Knottu
Řeka Lune	Uvnitř čáry od Sunderland Point k Chapel Hill až k doku Glasson včetně
Barrow	Uvnitř čáry spojující Haws Point, Isle of Walney až k Roa Island Slipway
Whitehaven	Uvnitř vlnolamu
Workington	Uvnitř vlnolamu
Maryport	Uvnitř vlnolamu
Carlisle	Uvnitř čáry spojující Point Carlisle a Torduff
Coniston Water	Celé jezero
Derwentwater	Celé jezero
Ullswater	Celé jezero
Windermere	Celé jezero
JIH ANGLIE
Blakeney a přístav Morston a příjezdy	Na východ od čáry vedoucí jižně od Blakeney Point k vjezdu do řeky Stiffkey
Řeky Orwell a Stour	Řeka Orwell uvnitř čáry od vlnolamu Blackmanshead k Landguard Point a směrem k moři ve vodách zóny 3
Řeka Blackwater	Všechny vodní cesty uvnitř čáry od jihozápadního výběžku Mersea Island k Sales Point
Řeky Crouch a Roach	Řeka Crouch uvnitř čáry od Holliwell Point k Foulness Point, včetně řeky Roach
Řeka Temže a její přítoky	Řeka Temže nad čárou vedoucí od severu k jihu přes východní výběžek mola v přístavišti Denton, Gravesend ke zdymadlu Teddington
Řeka Medway a The Swale	Řeka Medway od čáry vedoucí od Garrison Point ke Grain Tower, ke zdymadlu Allington; the Swale od Whitstable k Medway
Řeka Stour (Kent)	Řeka Stour nad ústím až k přístavišti ve Flagstaff Reach
Přístav Dover	Uvnitř čár vedoucích přes východní a západní vjezd do přístavu
Řeka Rother	Řeka Rother nad stanicí signalizující příliv u Camber až ke zdymadlu Scots Float a vjezdové plavební komoře na řece Brede
Řeka Adur a Southwick Canal	Uvnitř čáry vedoucí přes vjezd do přístavu Shoreham ke zdymadlu na kanálu Southwick a k západnímu konci Tarmac Wharf
Řeka Arun	Řeka Arun nad molem Littlehampton k přístavu Littlehampton
Řeka Ouse (Sussex) Newhaven	Řeka Ouse od čáry vedoucí přes příjezdová mola přístavu Newhaven k severnímu konci North Quay
Brighton	Vnější přístav Brighton Marina uvnitř čáry od jižního konce z West Quay k severnímu konci South Quay
Chichester	Uvnitř čáry mezi Eastoke Point a věží kostela West Wittering a směrem k moři ve vodách zóny 3
Přístav Langstone	Uvnitř čáry mezi Eastney Point a Gunner Point
Portsmouth	Uvnitř čáry vedoucí přes příjezd do přístavu od Port Blockhouse k Round Tower
Bembridge, Isle of Wight	V přístavu Brading
Cowes, Isle of Wight	Řeka Medina uvnitř čáry od světla vlnolamu na východním břehu k House Light na západním břehu
Southampton	Uvnitř čáry od Calshot Castle ke Hook Beacon
Řeka Beaulieu	Uvnitř řeky Beaulieu, ne směrem na východ od čáry vedoucí ze severu na jih přes Inchmery House
Keyhaven Lake	Uvnitř čáry směrem na sever od dolního světla na Hurst Point ke Keyhaven Marshes
Christchurch	The Run
Poole	Uvnitř čáry od Chain Ferry mezi Sandbanksem a South Haven Point
Exeter	Uvnitř čáry vedoucí od východu na západ od Warren Point k stanici záchranných člunů na pobřeží naproti Checkstone Ledge
Teignmouth	Uvnitř přístavu
Řeka Dart	Uvnitř čáry od Kettle Point k Battery Point
Řeka Salcombe	Uvnitř čáry od Splat Point k Limebury Point
Plymouth	Uvnitř čáry od Mount Batten Pier k Raveness Point přes Drakeovy ostrovy. Řeka Yealm uvnitř čáry od Warren Point k Misery Point
Fowey	Uvnitř přístavu
Falmouth	Uvnitř čáry od St. Anthony Head k Pendennis Point
Řeka Camel	Uvnitř čáry od Gun Point k Brea Hill
Řeky Taw a Torridge	Uvnitř čáry orientované 200° od majáku na Crow Point k břehu u Skern Point
Bridgewater	Jižně od čáry vedoucí východně od Stert Point (51° 13,0′ s. š.)
Řeka Avon (Avon)	Uvnitř čáry od Avonmouth Pier k Wharf Point, k Netham Dam

KAPITOLA 2

Zóna 3

Belgické království

Námořní Šelda: (po proudu od antverpského otevřeného kotviště)

Česká republika

Labe: od zdymadla v Ústí nad Labem-Střekově ke zdymadlu Lovosice

Přehradní nádrže: Baška, Brněnská (Kníničky), Horka (Stráž pod Ralskem), Hracholusky, Jesenice, Nechranice, Olešná, Orlík, Pastviny, Plumov, Rozkoš, Seč, Skalka, Slapy, Těrlicko, Žermanice

Máchovo jezero

Vodní plocha Velké Žernoseky

Rybníky: Oleksovice, Svět, Velké Dářko

Těžební jezera štěrkopísku: Dolní Benešov, Ostrožná Nová Ves a Tovačov

Spolková republika Německo

Dunaj	Od Kelheimu (2 414,72 km) k německo-rakouským hranicím
Rýn	Od německo-švýcarských hranic k německo-nizozemským hranicím
Labe	Od ústí průplavu Labe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk
Müritz

Francouzská republika

Rýn

Maďarská republika

Řeka Dunaj: od říčního km 1812 do říčního km 1433

Řeka Dunaj Moson: od říčního km 14 do říčního km 0

Řeka Dunaj Szentendre: od říčního km 32 do říčního km 0

Řeka Dunaj Ráckeve: od říčního km 58 do říčního km 0

Řeka Tisa: od říčního km 685 do říčního km 160

Řeka Dráva: od říčního km 198 do říčního km 70

Řeka Bodrog: od říčního km 51 do říčního km 0

Řeka Kettős-Körös: od říčního km 23 do říčního km 0

Řeka Hármas-Körös: od říčního km 91 do říčního km 0

Kanál Sió: od říčního km 23 do říčního km 0

Jezero Velence

Jezero Fertő

Nizozemské království

Rýn

Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnější IJ, vnitrozemský IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rýn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Maasa pod Venlo, Gooimeer, Europort, průplav Caland (východně od přístavu Benelux), průplav Hartel

Rakouská republika

Dunaj: od rakousko-německé k rakousko-slovenské hranici

Inn: od ústí k elektrárně Pasov-Ingling

Traun: od ústí k 1,80 km

Enže: od ústí ke 2,70 km

Morava: ke 6,00 km

Polská republika

—

Řeka Biebrza od ústí kanálu Augustowski k ústí řeky Narwia

—

Řeka Brda od linie s kanálem Bydgoski v Bydgoszczi k ústí řeky Visly

—

Řeka Bug od ústí řeky Muchawiec k ústí řeky Narwia

—

Jezero Dąbie k hranici vnitřního moře

—

Kanál Augustowski od soutoku s řekou Biebrza ke státní hranici, včetně jezer podle trasy tohoto kanálu

—

Kanál Bartnicki od jezera Ruda Woda k jezeru Bartężek, včetně jezera Bartężek

—

Kanál Bydgoski

—

Kanál Elbląski od jezera Druzno k jezeru Jeziorak a k jezeru Szeląg Wielki, včetně těchto jezer a včetně jezer podél trasy kanálu, vedlejší trasy směrem k Zalewu od jezera Jeziorak k jezeru Ewingi, včetně

—

Kanál Gliwicki včetně kanálu Kędzierzyński

—

Kanál Jagielloński od styku s řekou Elbląg k řece Nogat

—

Kanál Łączański

—

Kanál Ślesiński včetně jezer podél trasy tohoto kanálu a jezera Gopło

—

Kanál Żerański

—

Řeka Martwa Visla od Visly v Przegalině k hranici vnitřního moře

—

Řeka Narew od ústí řeky Biebrza k ústí Visly, včetně jezera Zegrzyński

—

Řeka Nogat od Visly k ústí Viselského zálivu

—

Řeka Noteć (horní) od jezera Gopło k linii s kanálem Górnonotecki a kanálem Górnonotecki a řeka Noteć (dolní) od styku s kanálem Bydgoski k ústí řeky Warta

—

Řeka Odra od Ratiboře k soutoku s Východní Odrou, která se stáčí k řece Regalica od průplavu Klucz-Ustowo, včetně této řeky a jejích přítoků k jezeru Dąbie, jakož i přítoky řeky Odry od zdymadla Opatowice ke zdymadlu ve Vratislavi

—

Řeka Západní Odra od hráze Widuchowa (704,1 km od Odry) – k hranici vnitřního moře, včetně přítoků, jakož i průplav Klucz-Ustowo spojující Východní Odru se Západní Odrou

—

Řeka Parnica a průplav Parnicki od Západní Odry k hranici vnitřního moře

—

Řeka Pisa od jezera Roś k ústí řeky Narew

—

Řeka Szkarpawa od Visly k ústí Viselského zálivu

—

Řeka Warta od jezera Ślesińskie k ústí Odry

—

Soustava Velká mazurská jezera zahrnující jezera spojená řekami a kanály tvořícími hlavní trasu od jezera Roś (včetně) v Piszi ke kanálu Węgorzewski (včetně tohoto kanálu) ve Węgorzewu, včetně jezer: Seksty, Mikołajskie, Tałty, Tałtowisko, Kotek, Szymon, Szymoneckie, Jagodne, Boczne, Tajty, Kisajno, Dargin, Łabap, Kirsajty a Święcajty, včetně kanálu Giżycki, kanálu Niegociński a kanálu Piękna Góra, vedlejší trasy jezera Ryńskie (včetně) v Rynu k jezeru Nidzkie (až 3 km, tvoříce hranici s rezervací „Jezero Nidzkie“), včetně jezer: Bełdany, Guzianka Mała a Guzianka Wielka

—

Řeka Visla od ústí řeky Przemsza k soutoku s kanálem Łączański, jakož i od ústí tohoto kanálu v Skawina k ústí řeky Visly k Gdaňskému zálivu, kromě přehradní nádrže Włocławski

Slovenská republika

Dunaj: od Devína (říční km 1880,26) ke slovensko-maďarské hranici

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO
Leith (Edinburgh)	Uvnitř vlnolamů
Glasgow	Strathclyde Loch
Crinan Canal	Crinan až Ardrishaig
Caledonian Canal	Úseky kanálu
SEVERNÍ IRSKO
Řeka Lagan	Hráz Lagan k Stranmillis
VÝCHOD ANGLIE
Řeka Wear (nepřílivová)	Starý železniční most (Durham) k Prebends Bridge (Durham)
Řeka Tees	Proti toku řeky od hráze Tees
Grimsby Dock	Uvnitř zdymadel
Immingham Dock	Uvnitř zdymadel
Hull Docks	Uvnitř zdymadel
Boston Dock	Uvnitř vrat zdymadel
Aire and Calder Navigation	Doky v Goole až k Leedsu; soutok s kanálem Leeds-Liverpool; soutok Bank Dole k Selby (zdymadlo na řece Ouse); soutok Castleford k Wakefieldu (zdymadlo Falling)
Řeka Ancholme	Zdymadlo Ferriby k Briggu
Calder and Hebble Canal	Wakefield (zdymadlo dolů) k zdymadlu Broadcut Top
Řeka Foss	Od soutoku (Blue Bridge) s řekou Ouse k Monk Bridge
Fossdyke Canal	Soutok s řekou Trent k Brayford Pool
Goole Dock	Uvnitř vrat zdymadla
Hornsea Mere	Celý kanál
Řeka Hull	Od zdymadla Struncheon Hill k Beverley Beck
Market Weighton Canal	Zdymadlo na řece Humber k zdymadlu Sod Houses
New Junction Canal	Celý kanál
Řeka Ouse	Od zdymadla Naburn k Nun Monkton
Sheffield and South Yorkshire Canal	Zdymadlo Keadby až ke zdymadlu Tinsley
Řeka Trent	Zdymadlo Cromwell k Shardlow
Řeka Witham	Zdymadlo Boston k Brayford Poole (Lincoln)
WALES A ZÁPAD ANGLIE
Řeka Severn	Nad Llanthony a hrázemi Maisemore
Řeka Wye	Nad Monmouthem
Cardiff	Roath Park Lake
Port Talbot	Uvnitř uzavřených doků
Swansea	Uvnitř uzavřených doků
Řeka Dee	Nad místem čerpání vody Barrelwell Hill
Řeka Mersey	Doky (kromě doku Seaforth)
Řeka Lune	Nad dokem Glasson
Řeka Avon (Midland)	Zdymadlo Tewkesbury k Eveshamu
Gloucester	Doky v Gloucester City, kanál Gloucester-Sharpness
Hollingworth Lake	Celé jezero
Manchester Ship Canal	Celý kanál a doky Salford, včetně řeky Irwell
Pickmere Lake	Celé jezero
Řeka Tawe	Mezi mořskou hrází/přístavem a sportovním stadionem Morfa
Rudyard Lake	Celé jezero
Řeka Weaver	Pod Northwichem
JIH ANGLIE
Řeka Nene	Wisbech Cut a řeka Nene k zdymadlu Dog-in-a-Doublet
Řeka Great Ouse	Kings Lynn Cut a řeka Great Ouse pod silničním mostem West Lynn
Yarmouth	Ústí řeky Yare od čáry vedoucí přes konce jižního a severního příjezdového mola, včetně Breydon Water
Lowestoft	Přístav Lowestoft pod zdymadlem Mutford k čáře vedoucí přes příjezdová mola v přístavu
Řeky Alde a Ore	Nad vjezdem do řeky Ore až k Westrow Point
Řeka Deben	Nad vjezdem do řeky Deben k Felixstowe Ferry
Řeky Orwell a Stour	Od čáry vedoucí od Fagbury Point k Shotley Point na řece Orwell k doku Ipswich; od čáry vedoucí ze severu k jihu přes Erwarton Ness na řece Stour k Manningtree
Chelmer & Blackwater Canal	Východně od zdymadla Beeleigh
Řeka Temže a její přítoky	Řeka Temže nad zdymadlem Teddington k Oxfordu
Řeka Adur a Southwick Canal	Řeka Adur nad západním koncem Tarmac Wharf a uvnitř kanálu Southwick
Řeka Arun	Řeka Arun nad přístavem Littlehampton
Řeka Ouse (Sussex), Newhaven	Řeka Ouse nad severním koncem North Quay
Bewl Water	Celé jezero
Grafham Water	Celé jezero
Rutland Water	Celé jezero
Thorpe Park Lake	Celé jezero
Chichester	Východně od čáry spojující Cobnor Point a Chalkdock Point
Christchurch	Uvnitř přístavu Christchurch kromě The Run
Exeter Canal	Celý kanál
Řeka Avon (Avon)	Doky v Bristol City Netham Dam k hrázi Pulteney

KAPITOLA 3

Zóna 4

Belgické království

Celá belgická síť kromě vodních cest zóny 3

Česká republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v zónách 1, 2 a 3

Spolková republika Německo

Všechny vnitrozemské vodní cesty kromě vodních cest zón 1, 2 a 3

Francouzská republika

Všechny francouzské vodní cesty kromě vodních cest zón 1, 2 a 3

Italská republika

Řeka Pád: od Piacenzy k ústí

Průplav Milán-Cremona, řeka Pád: poslední úsek 15 km k Pádu

Řeka Mincio: od Mantovy, Governolo k Pádu

Vodní cesta Ferrara: od Pádu (Pontelaguscuro), Ferrara k Porto Garibaldi

Průplavy Brondolo a Valle: od Po di Levante k Benátskému zálivu

Průplav Fissero-Tartaro-Canalbianco: od Adrie k Po di Levante

Benátské pobřeží: od Benátského zálivu ke Gradu

Litevská republika

Celá litevská síť

Lucemburské velkovévodství

Mosela

Maďarská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3

Nizozemské království

Všechny řeky, průplavy a vnitřní moře neuvedené v zónách 1, 2 a 3

Rakouská republika

Dyje: až k Bernhardsthalu

Morava: nad 6,00 km

Polská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamech pro zóny 1, 2 a 3

Slovenská republika

Všechny ostatní vodní cesty neuvedené v seznamu pro zónu 3

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

SKOTSKO
Ratho a Linlithgow Union Canal	Celý kanál
Glasgow	Kanál Forth a Clyde Kanál Monkland, úseky Faskine a Drumpellier Hogganfield Loch
VÝCHOD ANGLIE
Řeka Ancholme	Brigg k zdymadlu Harram Hill
Calder a Hebble Canal	Zdymadlo Broadcut Top k Sowerby Bridge
Chesterfield Canal	West Stockwith k Worksopu
Cromford Canal	Celý kanál
Řeka Derwent	Od soutoku s řekou Ouse ke Stamford Bridge
Driffield Navigation	Od zdymadla Struncheon Hill ke Great Driffield
Erewash Canal	Zdymadlo Trent k zdymadlu Langley Mill
Huddersfield Canal	Soutok s Calder a Hebble u Coopers Bridge k Huddersfield Narrow Canal u Huddersfieldu Mezi Ashton-Under-Lyne a Huddersfieldem
Leeds and Liverpool Canal	Od zdymadla na řece Leeds ke Skipton Wharf
Light Water Valley Lake	Celé jezero
The Mere, Scarborough	Celé jezero
Řeka Ouse	Nad vodní plochou Nun Monkton
Pocklington Canal	Od soutoku s řekou Derwent k nádrži Melbourne
Sheffield and South Yorkshire Canal	Zdymadlo Tinsley k Sheffieldu
Řeka Soar	Soutok s řekou Trent až k Loughboroughu
Trent and Mersey Canal	Shardlow k zdymadlu Dellow Lane
Řeka Ure a Ripon Canal	Od soutoku s řekou Ouse ke kanálu Ripon (nádrž Ripon)
Ashton Canal	Celý kanál
WALES A VÝCHOD ANGLIE
Řeka Avon (Midland)	Nad Eveshamem
Birmingham Canal Navigation	Celý kanál
Birmingham a Fazeley Canal	Celý kanál
Coventry Canal	Celý kanál
Grand Union Canal (od Napton Junction k Birminghamu a Fazeley)	Celý úsek kanálu
Kennet a Avon Canal (Bath k Newbury)	Celý úsek kanálu
Lancaster Canal	Celý kanál
Leeds a Liverpool Canal	Celý kanál
Llangollen Canal	Celý kanál
Caldon Canal	Celý kanál
Peak Forest Canal	Celý kanál
Macclesfield Canal	Celý kanál
Monmouthshire a Brecon Canal	Celý kanál
Montgomery Canal	Celý kanál
Rochdale Canal	Celý kanál
Swansea Canal	Celý kanál
Neath & Tennant Canal	Celý kanál
Shropshire Union Canal	Celý kanál
Staffordshire a Worcester Canal	Celý kanál
Stratford-upon-Avon Canal	Celý kanál
Řeka Trent	Celá řeka
Trent and Mersey Canal	Celý kanál
Řeka Weaver	Nad Northwichem
Worcester a Birmingham Canal	Celý kanál
JIH ANGLIE
Řeka Nene	Nad zdymadlem Dog-in-a-Doublet
Řeka Great Ouse	Kings Lynn nad silničním mostem West Lynn; řeka Great Ouse a všechny propojené vodní toky ve Fenlandu, včetně řeky Cam a Middle Level Navigation
Norfolk a Suffolk Broads	Všechny splavné přílivové a nepřílivové řeky, vodní plochy, kanály a vodní cesty v Norfolk a Suffolk Broads, včetně Oulton Broad, a řek Waveney, Yare, Bure, Ant a Thurne, vyjma údajů pro Yarmouth a Lowestoft
Řeka Blyth	Řeka Blyth, vstup do Blythburghu
Řeky Alde a Ore	Na řece Alde nad Westrow Point
Řeka Deben	Řeka Deben nad Felixstowe Ferry
Řeky Orwell a Stour	Všechny vodní cesty na řece Stour nad Manningtree
Chelmer & Blackwater Canal	Západně od zdymadla Beeleigh
Řeka Temže a její přítoky	Řeka Stort a řeka Lee nad Bow Creek; Grand Union Canal nad zdymadlem Brentford a Regents Canal nad Limehouse Basin a všechny připojené kanály; řeka Wey nad zdymadlem na Temži; Kennet a Avon Canal; řeka Temže nad Oxfordem; Oxfordský kanál
Řeka Medway a The Swale	Řeka Medway nad zdymadlem Allington
Řeka Stour (Kent)	Řeka Stour nad přístavištěm u Flagstaff Reach
Přístav Dover	Celý přístav
Řeka Rother	Řeka Rother a Royal Military Canal nad zdymadlem Scots Float a řeka Brede nad vjezdovou plavební komorou
Brighton	Vnitřní přístav Brighton Marina nad zdymadlem
Wickstead Park Lake	Celé jezero
Kennet a Avon Canal	Celý kanál
Grand Union Canal	Celý kanál
Řeka Avon (Avon)	Nad hrází Pulteney
Bridgewater Canal	Celý kanál

(*) V případě plavidel, jejichž domovský přístav je jinde, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II s. 602).

PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POžADAVKY NA PLAVIDLA NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH ZÓN 1, 2, 3 A 4

OBSAH

ČÁST I

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1.01 –

Definice

Článek 1.02 –

(Ponechán volný)

Článek 1.03 –

(Ponechán volný)

Článek 1.04 –

(Ponechán volný)

Článek 1.05 –

(Ponechán volný)

Článek 1.06 –

Přechodné požadavky

Článek 1.07 –

Správní pokyny

KAPITOLA 2

POSTUP

Článek 2.01 –

Subjekty pověřené prohlídkami

Článek 2.02 –

Žádost o prohlídku

Článek 2.03 –

Přistavení plavidla k prohlídce

Článek 2.04 –

(Ponechán volný)

Článek 2.05 –

Prozatímní osvědčení Společenství

Článek 2.06 –

Platnost osvědčení Společenství

Článek 2.07 –

Poznámky a změny v osvědčení Společenství

Článek 2.08 –

(Ponechán volný)

Článek 2.09 –

Pravidelné prohlídky

Článek 2.10 –

Dobrovolná prohlídka

Článek 2.11 –

(Ponechán volný)

Článek 2.12 –

(Ponechán volný)

Článek 2.13 –

(Ponechán volný)

Článek 2.14 –

(Ponechán volný)

Článek 2.15 –

Náklady

Článek 2.16 –

Informace

Článek 2.17 –

Plavební rejstřík osvědčení Společenství

Článek 2.18 –

Úřední číslo

Článek 2.19 –

Rovnocennost a výjimky

ČÁST II

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

Článek 3.01 –

Základní požadavek

Článek 3.02 –

Pevnost a stabilita

Článek 3.03 –

Lodní trup

Článek 3.04 –

Strojovny, kotelny a palivové nádrže

KAPITOLA 4

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

Článek 4.01 –

Bezpečnostní vzdálenost

Článek 4.02 –

Volný bok

Článek 4.03 –

Minimální volný bok

Článek 4.04 –

Nákladové značky

Článek 4.05 –

Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

Článek 4.06 –

Ponorová stupnice

KAPITOLA 5

MANÉVROVATELNOST

Článek 5.01 –

Obecná ustanovení

Článek 5.02 –

Zkušební plavby

Článek 5.03 –

Zkušební oblast

Článek 5.04 –

Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

Článek 5.05 –

Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

Článek 5.06 –

Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

Článek 5.07 –

Schopnost zastavení

Článek 5.08 –

Schopnost plavby vzad

Článek 5.09 –

Schopnost vyhýbání

Článek 5.10 –

Schopnost otáčení

KAPITOLA 6

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 6.01 –

Obecné požadavky

Článek 6.02 –

Pohonné jednotky kormidelního stroje

Článek 6.03 –

Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

Článek 6.04 –

Zdroj energie

Článek 6.05 –

Ruční pohon

Článek 6.06 –

Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

Článek 6.07 –

Ukazatele a kontrolní zařízení

Článek 6.08 –

Regulátory rychlosti otáčení

Článek 6.09 –

Postup schvalování

KAPITOLA 7

KORMIDELNA

Článek 7.01 –

Obecná ustanovení

Článek 7.02 –

Neomezený výhled

Článek 7.03 –

Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

Článek 7.04 –

Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

Článek 7.05 –

Navigační světla, světelné a zvukové signály

Článek 7.06 –

Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení

Článek 7.07 –

Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

Článek 7.08 –

Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle

Článek 7.09 –

Poplašný systém

Článek 7.10 –

Vytápění a větrání

Článek 7.11 –

Zařízení k ovládání záďové kotvy

Článek 7.12 –

Spouštěcí kormidelny

Článek 7.13 –

Záznam v osvědčení Společenství u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

KAPITOLA 8

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

Článek 8.01 –

Obecná ustanovení

Článek 8.02 –

Bezpečnost provozu

Článek 8.03 –

Pohonné zařízení

Článek 8.04 –

Výfuková soustava motoru

Článek 8.05 –

Palivové nádrže, potrubí a příslušenství

Článek 8.06 –

Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

Článek 8.07 –

Skladování olejů používaných v soustvách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

Článek 8.08 –

Odvodnění a drenážní soustavy

Článek 8.09 –

Uložení zaolejované vody a použitého oleje

Článek 8.10 –

Hluk vydávaný plavidly

KAPITOLA 8a

(Ponechána volná)

KAPITOLA 9

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 9.01 –

Obecná ustanovení

Článek 9.02 –

Systémy napájení elektrickou energií

Článek 9.03 –

Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

Článek 9.04 –

Ochrana před výbuchem

Článek 9.05 –

Ochranné uzemnění

Článek 9.06 –

Nejvyšší přípustná napětí

Článek 9.07 –

Rozvodné systémy

Článek 9.08 –

Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě

Článek 9.09 –

Napájení jiného plavidla

Článek 9.10 –

Generátory a motory

Článek 9.11 –

Akumulátory

Článek 9.12 –

Spínací zařízení

Článek 9.13 –

Nouzové jističe

Článek 9.14 –

Montážní příslušenství

Článek 9.15 –

Kabely

Článek 9.16 –

Osvětlovací zařízení

Článek 9.17 –

Navigační světla

Článek 9.18 –

(Ponechán volný)

Článek 9.19 –

Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

Článek 9.20 –

Elektronické zařízení

Článek 9.21 –

Elektromagnetická kompatibilita

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

Článek 10.01 –

Kotevní zařízení

Článek 10.02 –

Jiné vybavení

Článek 10.03 –

Přenosné hasicí přístroje

Článek 10.03a –

Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující

Článek 10.03b –

Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel

Článek 10.04 –

Lodní čluny

Článek 10.05 –

Záchranné kruhy a vesty

KAPITOLA 11

BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH

Článek 11.01 –

Obecná ustanovení

Článek 11.02 –

Ochrana před pádem

Článek 11.03 –

Rozměry pracovišť

Článek 11.04 –

Boční paluby

Článek 11.05 –

Přístup na pracoviště

Článek 11.06 –

Východy a nouzové východy

Článek 11.07 –

Žebříky, stupadla a podobná zařízení

Článek 11.08 –

Vnitřní prostory

Článek 11.09 –

Ochrana proti hluku a vibracím

Článek 11.10 –

Kryty jícnů

Článek 11.11 –

Navijáky

Článek 11.12 –

Jeřáby

Článek 11.13 –

Skladování hořlavých kapalin

KAPITOLA 12

OBYTNÉ PROSTORY

Článek 12.01 –

Obecná ustanovení

Článek 12.02 –

Zvláštní požadavky na konstrukci

Článek 12.03 –

Sociální zařízení

Článek 12.04 –

Kuchyně

Článek 12.05 –

Pitná voda

Článek 12.06 –

Topení a větrání

Článek 12.07 –

Ostatní vybavení obytných prostor

KAPITOLA 13

PALIVOVÁ ZAŘÍZENÍ K TOPENÍ, VAŘENÍ A CHLAZENÍ

Článek 13.01 –

Obecná ustanovení

Článek 13.02 –

Použití kapalných paliv, zařízení na petrolej

Článek 13.03 –

Naftová kamna s odpařovacími hořáky a naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Článek 13.04 –

Naftová kamna s odpařovacími hořáky

Článek 13.05 –

Naftová topná zařízení s hořáky s rozprašováním paliva

Článek 13.06 –

Topné zařízení s nuceným tahem

Článek 13.07 –

Topení tuhými palivy

KAPITOLA 14

ZAŘÍZENÍ NA ZKAPALNĚNÝ PLYN K DOMÁCÍMU POUŽITÍ

Článek 14.01 –

Obecná ustanovení

Článek 14.02 –

Zařízení

Článek 14.03 –

Nádrže

Článek 14.04 –

Umístění a uspořádání zásobovacích jednotek

Článek 14.05 –

Náhradní a prázdné nádrže

Článek 14.06 –

Regulátory tlaku

Článek 14.07 –

Tlak

Článek 14.08 –

Potrubí a ohebné hadice

Článek 14.09 –

Rozvodný systém

Článek 14.10 –

Plynové spotřebiče a jejich umístění

Článek 14.11 –

Větrání a odvádění kouřových plynů

Článek 14.12 –

Provozní a bezpečnostní požadavky

Článek 14.13 –

Přejímací zkouška

Článek 14.14 –

Zkoušky

Článek 14.15 –

Atestace

KAPITOLA 15

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ LODĚ

Článek 15.01 –

Obecná ustanovení

Článek 15.02 –

Trupy plavidel

Článek 15.03 –

Stabilita

Článek 15.04 –

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

100

Článek 15.05 –

Nejvyšší přípustný počet cestujících

101

Článek 15.06 –

Místnosti a prostory pro cestující

101

Článek 15.07 –

Pohonný systém

104

Článek 15.08 –

Bezpečnostní zařízení a vybavení

104

Článek 15.09 –

Záchranné prostředky

105

Článek 15.10 –

Elektrické zařízení

106

Článek 15.11 –

Požární ochrana

107

Článek 15.12 –

Boj s požárem

111

Článek 15.13 –

Zajištění bezpečnosti

112

Článek 15.14 –

Zařízení k shromažďování a odstraňování odpadních vod

113

Článek 15.15 –

Výjimky u některých osobních lodí

113

KAPITOLA 15a

114

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA OSOBNÍ PLACHETNÍ LODĚ

114

Článek 15a.01 –

Uplatňování části II

114

Článek 15a.02 –

Odchylky u některých osobních plachetních lodí

115

Článek 15a.03 –

Požadavky na stabilitu u plachtících plavidel

115

Článek 15a.04 –

Požadavky na stavbu lodi a strojní zařízení

115

Článek 15a.05 –

Takeláž obecně

116

Článek 15a.06 –

Stěžně a lodní kulatina obecně

116

Článek 15a.07 –

Zvláštní ustanovení pro stěžně

116

Článek 15a.08 –

Zvláštní ustanovení pro košové čnělky

117

Článek 15a.09 –

Zvláštní požadavky na příďové čeleny

118

Článek 15a.10 –

Zvláštní požadavky na čelenní čnělky

118

Článek 15a.11 –

Zvláštní požadavky na hlavní vratipně

118

Článek 15a.12 –

Zvláštní ustanovení pro vratiráhna

119

Článek 15a.13 –

Obecná ustanovení pro pevnou a pohyblivou takeláž

119

Článek 15a.14 –

Zvláštní ustanovení pro pevnou takeláž

119

Článek 15a.15 –

Zvláštní ustanovení pro pohyblivou takeláž

120

Článek 15a.16 –

Kování a součásti takeláže

121

Článek 15a.17 –

Plachty

122

Článek 15a.18 –

Výstroj

122

Článek 15a.19 –

Zkoušky

122

KAPITOLA 16

122

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA, KTERÁ JSOU URČENA K POUŽITÍ JAKO SOUČÁST TLAČNÉ NEBO VLEČNÉ SESTAVY NEBO BOČNĚ SVÁZANÉ SESTAVY

122

Článek 16.01 –

Plavidla vhodná k tlačení

122

Článek 16.02 –

Plavidla, která mohou být tlačena

123

Článek 16.03 –

Plavidla vhodná k pohonu bočně svázaných sestav

123

Článek 16.04 –

Plavidla, která mohou být vedena v sestavách

123

Článek 16.05 –

Plavidla vhodná k vlečení

123

Článek 16.06 –

Zkušební plavby sestav

124

Článek 16.07 –

Zápisy v osvědčení Společenství

124

KAPITOLA 17

124

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLOVOUCÍ STROJE

124

Článek 17.01 –

Obecná ustanovení

124

Článek 17.02 –

Výjimky

124

Článek 17.03 –

Dodatečné požadavky

125

Článek 17.04 –

Zbývající bezpečnostní vzdálenost

125

Článek 17.05 –

Zbývající volný bok

125

Článek 17.06 –

Zkouška stability

126

Článek 17.07 –

Potvrzení stability

126

Článek 17.08 –

Potvrzení stability při menším zbývajícím volném boku

127

Článek 17.09 –

Nákladové značky a ponorové stupnice

128

Článek 17.10 –

Plovoucí stroj bez potvrzení stability

128

KAPITOLA 18

128

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PRACOVNÍ PLAVIDLA

128

Článek 18.01 –

Provozní podmínky

128

Článek 18.02 –

Uplatňování části II

128

Článek 18.03 –

Odchylky

128

Článek 18.04 –

Bezpečnostní vzdálenost a volný bok

129

Článek 18.05 –

Lodní čluny

129

KAPITOLA 19

129

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA HISTORICKÁ PLAVIDLA – (Ponechána volná)

129

KAPITOLA 19a

129

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁKLADNÍ ČLUNY PRO PLAVBU NA KANÁLE – (Ponechána volná)

129

KAPITOLA 19b

129

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 4

129

Článek 19b.01 –

U platňování kapitoly 4

129

KAPITOLA 20

129

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA NÁMOŘNÍ LODĚ – (Ponechána volná)

129

KAPITOLA 21

129

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA REKREAČNÍ PLAVIDLA

129

Článek 21.01 –

Obecná ustanovení

129

Článek 21.02 –

Uplatňování části II

130

Článek 21.03 –

(Ponechán volný)

130

KAPITOLA 22

131

STABILITA PLAVIDEL PŘEVÁŽEJÍCÍCH KONTEJNERY

131

Článek 22.01 –

Obecná ustanovení

131

Článek 22.02 –

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě nezajištěných kontejnerů

131

Článek 22.03 –

Mezní podmínky pro způsob výpočtu k potvrzení stability při přepravě zajištěných kontejnerů

133

Článek 22.04 –

Postup posuzování stability na palubě

134

KAPITOLA 22a

134

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PLAVIDLA DELŠÍ NEŽ 110 M

134

Článek 22a.01 –

Uplatňování části I

134

Článek 22a.02 –

Uplatňování části II

134

Článek 22a.03 –

Pevnost

134

Článek 22a.04 –

Plovatelnost a stabilita

134

Článek 22a.05 –

Dodatečné požadavky

135

Článek 22a.06 –

Uplatňování hlavy IV při přestavbách

136

KAPITOLA 22b

136

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA RYCHLÁ PLAVIDLA

136

Článek 22b.01 –

Obecná ustanovení

136

Článek 22b.02 –

Uplatňování části I

137

Článek 22b.03 –

Uplatňování části II

137

Článek 22b.04 –

Sedadla a bezpečnostní pásy

137

Článek 22b.05 –

Volný bok

137

Článek 22b.06 –

Plovatelnost, stabilita a dělení

137

Článek 22b.07 –

Kormidelna

137

Článek 22b.08 –

Dodatečné vybavení

138

Článek 22b.09 –

Uzavřené prostory

138

Článek 22b.10 –

Východy a únikové trasy

138

Článek 22b.11 –

Požární ochrana a prevence

139

Článek 22b.12 –

Přechodná ustanovení

139

ČÁST III

139

KAPITOLA 23

139

VYBAVENÍ PLAVIDEL S OHLEDEM NA POSÁDKU

139

Článek 23.01 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.02 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.03 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.04 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.05 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.06 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.07 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.08 –

(Ponechán volný)

139

Článek 23.09 –

Vybavení plavidel

140

Článek 23.10 –

(Ponechán volný)

141

Článek 23.11 –

(Ponechán volný)

141

Článek 23.12 –

(Ponechán volný)

141

Článek 23.13 –

(Ponechán volný)

141

Článek 23.14 –

(Ponechán volný)

141

Článek 23.15 –

(Ponechán volný)

141

ČÁST IV

141

KAPITOLA 24

141

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

141

Článek 24.01 –

Použitelnost přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu

141

Článek 24.02 –

Odchylky pro plavidla, která jsou již v provozu

141

Článek 24.03 –

Odchylky pro plavidla, jejichž kýl byl položen ke dni 1. dubna 1976 nebo dříve

152

Článek 24.04 –

Ostatní odchylky

154

Článek 24.05 –

(Ponechán volný)

154

Článek 24.06 –

Odchylky pro plavidla, na něž se nevztahuje článek 24.01

154

Článek 24.07 –

(Ponechán volný)

163

KAPITOLA 24a

163

DODATEČNÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ PRO PLAVIDLA, KTERÁ NEJSOU PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ R

163

Článek 24a.01 –

Uplatňování přechodných ustanovení na plavidla, která jsou již v provozu, a platnost předchozích osvědčení Společenství

163

Článek 24a.02 –

Výjimky pro plavidla, která jsou již v provozu

163

Článek 24a.03 –

Výjimky pro plavidla, jejichž kýl byl položen před 1. lednem 1985

169

Článek 24a.04 –

Ostatní odchylky

171

DODATEK I –

BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY

172

DODATEK II –

SPRÁVNÍ POKYNY

174

ČÁST I

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1.01

Definice

Pro účely této směrnice se použijí tyto definice:

Druhy plavidel

1.	„plavidlo“ zahrnuje též plovoucí stroj;

2.	„plavidlo“: plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní loď;

3.	„plavidlo vnitrozemské plavby“: plavidlo určené výhradně nebo hlavně pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách;

4.	„námořní loď“: plavidlo s osvědčením pro plavbu po moři;

5.	„motorová loď“: nákladní motorová loď nebo tanková motorová loď;

6.	„tanková motorová loď“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu;

7.	„nákladní motorová loď“: plavidlo jiné než tanková motorová loď, určené pro přepravu zboží a postavené pro samostatnou plavbu pomocí vlastního pohonu;

8.	„nákladní člun pro plavbu na kanále“: plavidlo vnitrozemské plavby, jehož délka nepřesahuje 38,5 m a šířka 5,05 m, které obvykle obstarává dopravu na kanále Rýn-Rhôna;

9.	„remorkér“: plavidlo postavené k vlečení;

10.	„tlačný remorkér“: plavidlo postavené k pohonu plavidel tlačné sestavy;

11.	„nákladní člun“: vlečný člun nebo tankový člun;

12.	„tankový člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů;

13.	„vlečný člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží, které není tankový člun, postavené jako vlečné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů;

14.	„tlačný člun“: tankový tlačný člun, nákladní tlačný člun nebo člunový kontejner;

15.	„tankový tlačný člun“: plavidlo určené pro přepravu zboží v pevných nádržích, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy;

16.	„nákladní tlačný člun“: plavidlo jiné než tankový tlačný člun, určené pro přepravu zboží, postavené nebo zvlášť upravené jako tlačné, bez vlastního pohonu nebo s vlastním pohonem dostatečným pouze k provádění omezených manévrů, není-li součástí plavidel tlačné sestavy;

17.	„člunový kontejner“: člun postavený k přepravě na zvláštních mateřských námořních lodích a k plavbě na vnitrozemských vodních cestách;

18.	„osobní loď“: výletní nebo kajutová osobní loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;

19.	„osobní plachetní loď“: osobní loď postavená a zařízená tak, aby mohla plout rovněž na plachetní pohon;

20.	„výletní osobní loď“: osobní loď bez kajut pro přenocování cestujících;

21.	„kajutová osobní loď“: osobní loď s kajutami pro přenocování cestujících;

22.	„rychlé plavidlo“: motorové plavidlo, které může dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě;

23.	„plovoucí stroj“: zařízení schopné plavby vybavené mechanickým pracovním zařízením, např. jeřáby, bagry, beranidly nebo elevátory;

24.	„pracovní plavidlo“: plavidlo, které je vhodně postaveno a zařízeno pro použití při práci na vodní cestě, např. výsypný člun pro meliorační práce, zásobníkový hopper, pontonový nákladní člun, ponton nebo záhozové plavidlo ke kladení kamene;

25.	„rekreační plavidlo“: plavidlo jiné než osobní loď, které je určeno pro sport nebo rekreaci;

26.	„lodní člun“: člun, který se používá k přepravě, záchranným operacím a pracovním úkolům;

27.	„plovoucí zařízení“: plovoucí konstrukce, která není normálně určena k pohybu, např. plovárna, dok, molo nebo loděnice;

28.	„plovoucí těleso“: vor nebo jiné těleso, předmět nebo sestava schopná plavby, která není plavidlo ani plovoucí stroj ani plovoucí zařízení;

Soustavy plavidel

29.	„sestava“: pevně svázaná nebo vlečná sestava plavidel;

30.	„tvar sestavy“: způsob, jakým je sestava sestavena;

31.	„pevně svázaná sestava“: tlačná sestava nebo bočně svázaná sestava;

32.

„tlačná sestava“: pevně svázaná soustava plavidel, z nichž nejméně jedno se nachází před plavidlem zajišťujícím pohon sestavy, kterým je jeden nebo více tlačných remorkérů; za pevně svázanou se považuje rovněž sestava složená z tlačného remorkéru a tlačeného plavidla, jejichž boční svázání umožňuje řízené kloubové spojení;

33.	„bočně svázaná sestava“: soustava plavidel spojených pevně vedle sebe, z nichž se žádné nenachází před plavidlem vedoucím sestavu;

34.	„vlečná sestava“: sestava jednoho nebo více plavidel, plovoucích zařízení nebo plovoucích těles vlečených jedním nebo několika plavidly s vlastním pohonem, které tvoří součást sestavy;

Zvláštní prostory na plavidle

35.	„hlavní strojovna“: prostor, ve kterém jsou instalovány pohonné motory;

36.	„strojovna“: prostor, ve kterém jsou instalovány spalovací motory;

37.	„kotelna“: prostor, ve kterém je instalováno palivové spalovací zařízení k výrobě páry nebo k ohřevu teplonosného média;

38.	„uzavřená nástavba“: vodotěsná, pevná, trvalá konstrukce s pevnými stěnami, které jsou trvale a vodotěsně spojeny s palubou;

39.	„kormidelna“: prostor, ve kterém je umístěno veškeré ovládací zařízení a kontrolní přístroje potřebné k vedení plavidla;

40.	„obytný prostor“: prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladovacího prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů, kromě kormidelny;

41.	„prostor pro cestující“: prostory na plavidle určené pro cestující a uzavřené prostory jako společenské místnosti, kanceláře, obchody, kadeřnické salóny, sušárny, prádelny, sauny, záchody, umyvárny, průchody, spojovací chodby a schodiště neuzavřená stěnami;

42.	„ovládací stanoviště“: kormidelna, prostor, který obsahuje nouzový zdroj elektrické energie nebo jeho součásti, nebo prostor s místem trvale obsazeným lodním personálem nebo členy posádky, např. pro hlásiče požáru, dálkové ovládaní dveří nebo požární klapky;

43.	„schodišťová šachta“: šachta vnitřního schodiště nebo výtahu;

44.	„společenské prostory“: obytný prostor nebo prostor pro cestující. Na osobních lodích se kuchyně nepovažují za společenské prostory;

45.	„kuchyně“: prostor se sporákem či podobným zařízením určeným k přípravě jídel;

46.	„skladovací prostor“: prostor pro skladování hořlavých kapalin nebo prostor o ploše větší než 4 m2 ke skladování zásob;

47.	„podpalubní nákladový prostor“: část plavidla vymezená vpředu a vzadu přepážkami, otevřená nebo uzavřená pomocí krytů jícnů, která je určena k přepravě nákladu, a to baleného i volně loženého, nebo k uložení nádrží, jež nejsou součástí trupu plavidla;

48.	„pevná nádrž“: nádrž spojená s plavidlem, přičemž stěny nádrží buď tvoří trup plavidla, nebo jsou nezávislé na trupu plavidla;

49.	„pracoviště“: prostor, kde členové posádky plní své úkoly, včetně lodní lávky, lodního jeřábu a lodního člunu;

50.	„průchod“: prostor určený pro běžný pohyb osob a zboží;

51.	„bezpečný prostor“: prostor, který je ohraničen myšlenou svislou rovinou ve vzdálenosti 1/5 BWL od podélné osy trupu plavidla v rovině největšího přípustného ponoru;

52.	„shromažďovací prostory“: prostory plavidla, které jsou zvlášť chráněny a v nichž se cestující shromažďují v případě nebezpečí;

53.	„evakuační prostory“: část shromažďovacích prostor plavidla, odkud je možné provést evakuaci osob;

Lodní technické pojmy

54.	„rovina největšího přípustného ponoru“: rovina hlavní vodorysky odpovídající maximálnímu ponoru, při kterém je plavidlo oprávněno k plavbě;

55.	„bezpečnostní vzdálenost“: vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem, nad nímž již není plavidlo považováno za vodotěsné;

56.	„zbývající bezpečnostní vzdálenost“: svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a nejnižším bodem více ponořeného boku, nad kterým již není plavidlo považováno za vodotěsné;

57.	„volný bok (f)“: vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a s ní rovnoběžnou rovinou procházející nejnižším bodem okrajnice, nebo není-li okrajnice, nejnižším bodem horního okraje boku plavidla;

58.	„zbývající volný bok“: svislá vzdálenost, která je k dispozici v případě náklonu plavidla mezi hladinou vody a horním povrchem paluby v nejnižším bodě více ponořeného boku plavidla, nebo není-li paluba, v nejnižším bodě horního okraje pevného boku plavidla;

59.	„čára zbytkového výtlaku“: myšlená čára na boční obšívce, nejméně 10 cm pod přepážkovou palubou a nejméně 10 cm pod nejnižším bodem boku lodi, který není vodotěsný. Není-li přepážková paluba, použije se čára vedená nejméně 10 cm pod nejnižší čárou, pod níž je vnější obšívka vodotěsná;

60.	„výtlak vody (“:∇): ponořený objem plavidla v m3;

61.	„výtlak (Δ)“: celková hmotnost plavidla, včetně nákladu, v t;

62.	„součinitel plnosti výtlaku (CB)“: poměr mezi výtlakem vody a součinem délky LWL, šířky BWL a ponoru T;

63.	„boční plocha nad hladinou (AV)“: boční plocha plavidla nad vodoryskou v m2;

64.	„přepážková paluba“: paluba, k níž vedou předepsané vodotěsné přepážky a od níž se měří volný bok;

65.	„přepážka“: stěna dané výšky, obvykle svislá, která rozděluje plavidlo a která je vymezena dnem plavidla, obšívkou nebo jinými přepážkami;

66.	„příčná přepážka“: přepážka, která vede z jednoho boku plavidla k druhému;

67.	„stěna“: obvykle svislá dělící plocha;

68.	„dělící stěna“: stěna, která není vodotěsná;

69.	„délka (L)“: maximální délka trupu plavidla v m, bez kormidla a příďového čelenu;

70.	„největší délka (LOA)“: maximální délka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako součásti kormidelního zařízení nebo pohonného zařízení, mechanická nebo podobná zařízení;

71.	„délka na vodorysce (LWL)“: délka trupu plavidla v m, měřená v rovině největšího přípustného ponoru;

72.	„šířka (B)“: maximální šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek a pod.);

73.	„největší šířka (BOA)“: maximální šířka plavidla v m, včetně všech pevných zařízení jako kolesnice, oděrky, mechanická zařízení apod.;

74.	„šířka na hlavní vodorysce (BWL)“: šířka trupu plavidla v m, měřená z vnější strany obšívky v rovině největšího přípustného ponoru;

75.	„boční výška (H)“: nejkratší svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a nejnižším bodem paluby na boku plavidla;

76.	„ponor (T)“: svislá vzdálenost v m mezi nejnižším bodem lodního trupu nebo kýlu a rovinou největšího přípustného ponoru;

77.	„přední svislice“: kolmice v předním průsečíku lodního trupu s rovinou největšího přípustného ponoru;

78.	„světlá šířka boční paluby“: vzdálenost mezi kolmicí procházející nejvíce vyčnívající části jícnového silu na boční palubě a kolmicí procházející vnitřní hranou ochranného zařízení proti skluzu (zábradlí, ochranný profil u paty zábradlí) na vnější straně boční paluby;

Kormidelní zařízení

79.	„kormidelní zařízení“: veškeré zařízení nezbytné k řízení plavidla, aby byla zajištěna manévrovatelnost podle kapitoly 5;

80.	„kormidlo“: kormidlo nebo kormidla, s kormidelním pněm, včetně kvadrantů a spojovacích prvků s kormidelním strojem;

81.	„kormidelní stroj“: součást kormidelního zařízení, která zajišťuje pohyb kormidla;

82.	„pohonná jednotka“: pohon kormidelního stroje, mezi zdrojem energie a kormidelním strojem;

83.	„zdroj energie“: napájení řídící pohonné jednotky a kormidelního stroje z energetické sítě plavidla, akumulátorů nebo spalovacího motoru;

84.	„ovládací prvky řízení“: konstrukční prvky a obvody k ovládání motorové pohonné jednotky kormidelního stroje;

85.	„pohonná jednotka kormidelního stroje“: ovládání kormidelního stroje, jeho pohonná jednotka a její zdroj energie;

86.	„ruční pohon“: systém, při němž je pohyb kormidla zajištěn ručním kolem pomocí mechanického převodu sil bez dodatečného zdroje energie;

87.	„ručně ovládaný hydraulický pohon“: ručně ovládaná činnost hydraulického silového převodu;

88.	„regulátor rychlosti otáčení“: zařízení, které automaticky zajišťuje a udržuje danou rychlost otáčení plavidla podle předem vybraných hodnot;

89.	„kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru“: kormidelna zařízena tak, že plavidlo může při plavbě pomocí radaru ovládat jedna osoba;

Vlastnosti konstrukčních prvků a materiálů

90.	„vodotěsný“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že nedochází k průsaku vody;

91.	„odolný vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že za běžných okolnosti dovoluje proniknout jen velmi malému množství vody;

92.	„plynotěsný“: konstrukční prvek nebo zařízení přizpůsobené tak, že zabraňuje průniku plynu a výparů;

93.	„ohnivzdorný“: látka, která nehoří ani nevytváří hořlavé výpary v takových množstvích, že se při zahřátí na přibližně 750o C samy vznítí;

94.	„zpomalující hoření“: materiál, který se nevzněcuje snadno nebo přinejmenším jehož povrch omezuje šíření plamenů zkoušený podle zkušebního postupu uvedeného v čl. 15.11 odst. 1 písm. c);

95.	„ohnivzdornost“: vlastnost konstrukčních prvků a zařízení osvědčená zkušebním postupem podle čl. 15.11 odst. 1 písm. d);

96.	„předpis pro provádění požárních zkoušek“: mezinárodní předpis pro provádění požárních zkoušek podle rezoluce MSC.61(67) Výboru pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (IMO);

Jiné definice

97.	„uznaná klasifikační společnost“: klasifikační společnost, která byla uznána v souladu s kritérii a postupy přílohy VII;

98.	„radarové zařízení“: elektronické navigační zařízení ke zjišťování a zobrazování okolí a dopravního provozu;

99.	„vnitrozemský ECDIS“: normalizovaný systém k zobrazování elektronických plavebních map pro vnitrozemskou plavbu a souvisejících informací, který zobrazuje vybrané informace z autorizovaných elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest a volitelně informace z jiných čidel plavidla;

100.	„zařízení pro vnitrozemský ECDIS“: zařízení k zobrazování elektronických plavebních map vnitrozemských vodních cest, které může pracovat ve dvou režimech: informační režim a navigační režim;

101.	„informační režim“: využití vnitrozemského ECDIS pouze pro informační účely bez překrytí radarovým snímkem;

102.	„navigační režim“: využití vnitrozemského ECDIS k řízení plavidla s překrytím radarovým snímkem;

103.	„lodní personál“: všichni zaměstnanci na osobní lodi, kteří nejsou členy posádky;

104.	„osoby s omezenou pohyblivostí“: osoby, které mají vážné problémy při používání veřejné dopravy, např. starší osoby a osoby zdravotně postižené, osoby s poruchami smyslového vnímání, osoby na invalidním vozíku, těhotné ženy a osoby doprovázející malé děti;

105.	„osvědčení Společenství“: osvědčení, které pro plavidlo vystavil příslušný orgán a které osvědčuje shodu s technickými požadavky této směrnice.

Článek 1.02

(Ponechán volný)

Článek 1.03

(Ponechán volný)

Článek 1.04

(Ponechán volný)

Článek 1.05

(Ponechán volný)

Článek 1.06

Přechodné požadavky

Přechodné požadavky lze přijmout postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice, pokud se zjistí, že k přizpůsobení vnitrozemské vodní dopravy technickému vývoji je nutné povolit odchylky od této směrnice před předpokládanou změnou této směrnice nebo povolit zkoušky. Požadavky se zveřejní a jsou platné po dobu nejvýše tří let. Ve všech členských státech vstupují v platnost současně a zrušují se za stejných podmínek.

Článek 1.07

Správní pokyny

Za účelem zjednodušení a jednotného provádění této směrnice lze přijmout závazné správní pokyny k prohlídkám postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice.

KAPITOLA 2

POSTUP

Článek 2.01

Subjekty pověřené prohlídkami

1. Subjekty pověřené prohlídkami plavidel jsou zřizovány členskými státy.

2. Subjekty pověřené prohlídkami se skládají z předsedy a odborníků.

Každý subjekt musí tvořit alespoň tito odborníci:

a)	úředník z orgánu příslušného pro dopravu na vnitrozemských vodních cestách;

b)	odborník na konstrukci plavidel vnitrozemské plavby a jejich strojních zařízení;

c)	odborník v oblasti plavby, který je držitelem průkazu způsobilosti k vedení plavidla vnitrozemské plavby.

3. Předsedu a odborníky každého subjektu jmenují orgány státu, v němž je subjekt zřízen. Při převzetí svých funkcí předloží předseda a odborníci písemné prohlášení, že své funkce budou vykonávat zcela nezávisle. Od úředníků se prohlášení nevyžaduje.

4. Subjektům pověřeným prohlídkami mohou být nápomocni specializovaní odborníci v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Článek 2.02

Žádost o prohlídku

1. Postup předkládání žádosti o prohlídku a stanovení místa a doby prohlídky spadá do pravomoci orgánů vystavujících osvědčení Společenství. Příslušný orgán stanoví, které doklady je nutno předložit. Postup se uskutečňuje tak, aby bylo zajištěno, že prohlídku lze provést v přiměřené době po podání žádosti.

2. O osvědčení Společenství může požádat i vlastník plavidla, na něž se tato směrnice nevztahuje, nebo jeho zplnomocněný zástupce. Žádosti se vyhoví, pokud plavidlo splňuje požadavky této směrnice.

Článek 2.03

Přistavení plavidla k prohlídce

1. Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce musí přistavit plavidlo k prohlídce ve stavu, kdy je vyložený náklad, a plavidlo je vyčištěné a vybavené. Vlastník je povinen při prohlídce poskytnout nezbytnou pomoc, například poskytnout odpovídající člun, uvolnit potřebný personál a umožnit prohlídku částí lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.

2. Při první prohlídce požaduje subjekt pověřený prohlídkami prohlídku na souši. Od této prohlídky na souši může být upuštěno, je-li možno předložit klasifikační doklad nebo osvědčení uznané klasifikační společnosti, že konstrukce vyhovuje požadavkům, nebo je-li předloženo osvědčení, z něhož vyplývá, že příslušný orgán již provedl prohlídku na souši za jiným účelem.V případě pravidelných prohlídek nebo prohlídek podle článku 15 této směrnice může subjekt pověřený prohlídkami požadovat prohlídku na souši.

Subjekt pověřený prohlídkami provede během první prohlídky motorových plavidel nebo sestav nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zkušební plavby.

3. Subjekt pověřený prohlídkami může vyžadovat další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady. Toto ustanovení se uplatňuje rovněž při stavbě plavidla.

Článek 2.04

(Ponechán volný)

Článek 2.05

Prozatímní osvědčení Společenství

1. Příslušný orgán může vystavit prozatímní osvědčení Společenství

a)	plavidlu, které se svolením příslušného orgánu má plout na určité místo za účelem získání osvědčení Společenství;

b)	plavidlu, jemuž bylo z důvodů uvedených v článku 2.07 nebo v článcích 12 a 16 této směrnice osvědčení Společenství dočasně odňato;

c)	plavidlu, jehož osvědčení Společenství se po úspěšné prohlídce vystavuje;

d)	plavidlu, pokud nebyly splněny všechny podmínky nezbytné pro získání osvědčení Společenství stanoveného v části I přílohy V;

e)	plavidlu, jež je poškozeno natolik, že jeho stav již neodpovídá osvědčení Společenství;

f)	zařízením schopným plavby nebo plovoucím strojům, pokud orgány odpovědné za zvláštní přepravu podmíní povolení provést zvláštní přepravu podle příslušných předpisů plavebních orgánů členských států získáním takového osvědčení Společenství;

g)	plavidlu, které se podle čl. 2.19 odst. 2 odchyluje od části II.

2. Prozatímní osvědčení Společenství se vyhotoví podle vzoru uvedeného v části III přílohy V, je-li shledáno, že u plavidla, plovoucího zařízení nebo plovoucího tělesa byla přiměřeně zajištěna schopnost plavby.

Osvědčení zahrnuje podmínky, které příslušný orgán považuje za nezbytné, a je platné

a)	v případech uvedených v odst. 1 písm. a), d) až f) pro jednu konkrétní plavbu, která se uskuteční v přiměřeném časovém období, nejdéle během jednoho měsíce;

b)	v případech uvedených v odst. 1 písm. b) a c) po odpovídající dobu;

c)	v případech uvedených v odst. 1 písm. g) po dobu šesti měsíců. Platnost prozatímního osvědčení Společenství lze prodlužovat vždy o šest měsíců, dokud výbor nevydá rozhodnutí.

Článek 2.06

Platnost osvědčení Společenství

1. Dobu platnosti osvědčení Společenství vystavených novým plavidlům v souladu s touto směrnicí stanoví příslušný orgán v délce nejvýše

a)	pěti let v případě osobních lodí;

b)	deseti let v případě všech ostatních plavidel.

Doba platnosti se uvede v osvědčení Společenství.

2. U plavidel, která byla v provozu již před prohlídkou, stanoví příslušný orgán dobu platnosti osvědčení Společenství podle jednotlivého případu na základě výsledků prohlídky. Doba platnosti však nesmí překročit lhůty uvedené v odstavci 1.

Článek 2.07

Poznámky a změny v osvědčení Společenství

1. Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce oznámí příslušnému orgánu veškeré změny jména plavidla, změny jeho vlastníka, případné nové cejchování a změny úředního čísla, registrace nebo domovského přístavu a předloží osvědčení Společenství příslušnému orgánu, aby do něho změny zapsal.

2. Jakýkoli příslušný orgán může připojit k osvědčení Společenství dodatečné informace nebo jej pozměnit.

3. Provede-li příslušný orgán v osvědčení Společenství změny nebo doplní-li dodatečné informace, uvědomí o tom příslušný orgán, který osvědčení Společenství vystavil.

Článek 2.08

(Ponechán volný)

Článek 2.09

Pravidelné prohlídky

1. Před uplynutím doby platnosti osvědčení Společenství se plavidlo podrobuje pravidelným prohlídkám.

2. Na základě odůvodněné žádosti vlastníka plavidla nebo jeho zplnomocněného zástupce může příslušný orgán výjimečně a bez jakýchkoli další prohlídek prodloužit platnost osvědčení Společenství nejvýše o šest měsíců. Prodloužení je vystaveno písemně a uchovává se na plavidle.

3. Příslušný orgán stanoví novou dobu platnosti osvědčení Společenství v souladu s výsledky této prohlídky.

Doba platnosti se uvede v osvědčení Společenství a sdělí se orgánu, který osvědčení Společenství vystavil.

4. Je-li místo prodloužení platnosti osvědčení Společenství podle odstavce 3 vystaveno nové osvědčení Společenství, vrátí se předchozí osvědčení příslušnému orgánu, který je vystavil.

Článek 2.10

Dobrovolná prohlídka

Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce může kdykoli dobrovolně požádat o prohlídku.

Žádosti o prohlídku se vyhoví.

Článek 2.11

(Ponechán volný)

Článek 2.12

(Ponechán volný)

Článek 2.13

(Ponechán volný)

Článek 2.14

(Ponechán volný)

Článek 2.15

Náklady

Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce hradí veškeré náklady vzniklé v souvislosti s prohlídkou plavidla a vystavením osvědčení Společenství v souladu se zvláštním poplatkovým řádem stanoveným jednotlivými členskými státy.

Článek 2.16

Informace

Příslušný orgán může povolit, aby osoby, které prokáží oprávněný zájem, byly informovány o obsahu osvědčení Společenství, a může těmto osobám vystavit výpisy nebo ověřené opisy osvědčení Společenství, které jsou jako výpisy nebo ověřené opisy označeny.

Článek 2.17

Plavební rejstřík osvědčení Společenství

1. Příslušné orgány vystavující osvědčení Společenství musí každému osvědčení přidělit pořadové číslo. V souladu s přílohou VI vedou plavební rejstřík všech osvědčení Společenství, která vystavily.

2. Příslušné orgány uschovávají prvopisy nebo opisy všech osvědčení Společenství, která vystavily. Do nich zapisují veškeré informace a změny, včetně zrušení osvědčení Společenství a vystavení nových osvědčení.

Článek 2.18

Úřední číslo

1. Příslušný orgán, který vystavil osvědčení Společenství, zapíše na toto osvědčení úřední číslo, které bylo plavidlu přiděleno příslušným orgánem členského státu, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

Pokud jde o plavidlo ze třetích zemí, přidělí úřední číslo uvedené v osvědčení Společenství příslušný orgán, který toto osvědčení vystavuje.

Tyto požadavky se nevztahují na rekreační plavidla.

2. (Ponechán volný)

3. (Ponechán volný)

4. Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce požádá příslušné orgány o přidělení úředního čísla. Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce je rovněž odpovědný za připojení úředního čísla zapsaného v osvědčení Společenství na plavidlo a jeho odstranění, jakmile přestane být platné.

Článek 2.19

Rovnocennost a výjimky

1. Vyžaduje-li část II, aby se na plavidle používaly nebo nacházely určité materiály, zařízení nebo určité vybavení nebo aby byla přijata určitá konstrukční opatření nebo úpravy, může příslušný orgán povolit, aby se na zmíněném plavidle používaly nebo nacházely jiné materiály, zařízení nebo vybavení nebo aby byla přijata jiná konstrukční opatření nebo úpravy, pokud jsou postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice uznány za rovnocenné.

2. Nevydá-li výbor postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice rozhodnutí o rovnocennosti podle odstavce 1, může příslušný orgán vystavit prozatímní osvědčení Společenství.

Postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice uvědomí příslušné orgány výbor ve lhůtě jednoho měsíce o vystavení prozatímního osvědčení Společenství postupem podle čl. 2.05 odst. 1 písm. g), přičemž uvedou název a úřední číslo plavidla, druh odchylky a stát, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.

3. Příslušný orgán může postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice na základě doporučení výboru vystavit osvědčení Společenství za účelem zkoušek a na omezenou dobu určitému plavidlu s novým technickým vybavením, které se odchyluje od části II, zajišťuje-li toto vybavení rovnocennou bezpečnost.

4. Rovnocennosti a výjimky uvedené v odstavcích 1 a 3 se uvedou v osvědčení Společenství. Je o nich informována Komise.

ČÁST II

KAPITOLA 3

POŽADAVKY NA KONSTRUKCI PLAVIDEL

Článek 3.01

Základní požadavek

Plavidla musejí být postavena v souladu s dobrou praxí stavby lodí.

Článek 3.02

Pevnost a stabilita

1. Lodní trup musí být dostatečně pevný, aby odolal všem namáháním, kterým je za normálních podmínek vystaven;

a)	v případě novostaveb nebo rekonstrukcí plavidel, které mohou mít vliv na pevnost plavidla, je nutno prokázat odpovídající pevnost předložením konstrukčních výpočtů. Tento důkaz se nevyžaduje, je-li předložen klasifikační doklad nebo osvědčení uznané klasifikační společnosti;

v případě prohlídky podle článku 2.09 je nutno zkontrolovat minimální tloušťku obšívky dna, outorů a boků podle těchto podmínek:

U plavidel postavených z oceli je minimální tloušťka tmin dána nejvyšší hodnotou zjištěnou podle tohoto vzorce:

1.	u plavidel delších než 40 m: tmin = f · b · c (2,3 + 0,04 L) [mm]; u plavidel s délkou menší nebo rovnou 40 m: tmin = f · b · c (1,5 + 0,06 L) [mm], nejméně však 3,00 mm

Formula

kde

rozteč žeber [mm];

koeficient rozteče žeber:

f	=	1 pro a ≤ 500 mm
f	=	1 + 0,0013 (a – 500) pro a > 500 mm

koeficient pro obšívku dna, boku nebo outoru

b	=	1,0 pro obšívku dna a boků
b	=	1,25 pro obšívku outoru.

Při výpočtu minimální tloušťky obšívky boků lze jako koeficient rozteče žeber použít koeficient 1. Minimální tloušťka obšívky outorů nesmí být v žádném případě menší než tloušťka obšívky dna a boků.

koeficient pro určitý typ konstrukce:

c	=	0,95 pro plavidla s dvojitým dnem a dvojitými boky, pokud dělící stěna mezi bočními prostory a podpalubním nákladovým prostorem je umístěna svisle v rovině silu
c	=	1,0 pro všechny ostatní typy konstrukce.

U plavidel s podélnými výztuhami s dvojitým dnem a dvojitými boky lze snížit minimální vypočtenou hodnotu pro tloušťku obšívky podle vzorce v písmenu b) na vypočtenou hodnotu, kterou uznaná klasifikační společnost osvědčila pro dostatečnou pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní pevnost).

Obšívku je nutno obnovit, pokud je tloušťka obšívky dna, outorů nebo boků menší než přípustná hodnota, která byla tímto způsobem stanovena.

Minimální hodnoty stanovené výše uvedeným způsobem jsou mezními hodnotami při zohlednění běžného a rovnoměrného opotřebení a za předpokladu, že je použita lodní ocel a že vnitřní konstrukční prvky jako žebra, výztuže dna, hlavní podélné a příčné konstrukční prvky jsou v dobrém stavu a že lodní trup nevykazuje žádné překročení podélné pevnosti.

Není-li těchto hodnot dosaženo, dotyčnou obšívku je nutno opravit nebo vyměnit. Místně jsou však u malých ploch přípustné menší tloušťky, nejvýše však o 10 % vypočtených hodnot.

2. Použije-li se na konstrukci lodního trupu jiný materiál než ocel, je nutno výpočtem prokázat, že pevnost lodního trupu (podélná, příčná a místní) odpovídá nejméně pevnosti, jíž by bylo dosaženo při použití ocele s minimální tloušťkou podle odstavce 1. Je-li předloženo osvědčení třídy nebo prohlášení vystavené uznanou klasifikační společností, lze od důkazu pomocí výpočtu upustit.

3. Stabilita plavidla musí odpovídat jeho předpokládanému použití.

Článek 3.03

Lodní trup

1. Přepážky protažené až k palubě nebo není-li paluba, k okrajnici, musí být umístěny v těchto bodech:

kolizní přepážka v příslušné vzdálenosti od přídě, tak aby byla zajištěna plovatelnost naloženého plavidla, se zbývající bezpečnostní vzdáleností 100 mm, pokud voda pronikne do vodotěsného oddělení před kolizní přepážkou.

Obecně se má za to, že požadavek podle odstavce 1 je splněn, byla-li kolizní přepážka instalována ve vzdálenosti mezi 0,04 L a 0,04 L + 2 m měřeno od přední svislice v rovině největšího přípustného ponoru.

Je-li vzdálenost větší než 0,04 L + 2 m, je nutno požadavek podle odstavce 1 prokázat pomocí výpočtu.

Vzdálenost se může zkrátit na 0,03 L. V tomto případě je nutno prokázat požadavek podle odstavce 1 pomocí výpočtu na základě předpokladu, že oddělení před kolizní přepážkou včetně přilehlých oddělení byla zcela zaplavena;

b)	záďová přepážka u plavidel s největší délkou nad 25 m v příslušné vzdálenosti od zádi.

2. Před kolizní přepážkou nesmí být žádné obytné prostory nebo zařízení potřebná pro bezpečnost nebo provoz plavidla. Tento požadavek se nevztahuje na kotevní zařízení.

3. Obytné prostory, strojovna, kotelna a jakékoli pracovní prostory, které jsou jejich součástí, musejí být odděleny od podpalubních nákladových prostorů vodotěsnými příčnými přepážkami protaženými až k palubě.

4. Obytné prostory musí být plynotěsně odděleny od strojoven, kotelen a podpalubních nákladových prostorů a musí být přímo přístupné z paluby. Pokud takový přístup není, musí existovat nouzový východ vedoucí přímo na palubu.

5. V přepážkách uvedených v odstavcích 1 a 3 a v oddělení prostor podle odstavce 4 nesmějí být žádné otvory.

Dveře v záďové přepážce a otvory zejména pro hřídele a potrubí jsou povoleny, pokud jsou navrženy tak, že neovlivňují účinnost přepážek a oddělení prostor. Dveře v záďové přepážce jsou povoleny, jestliže v kormidelně je možno dálkově kontrolovat, zda jsou otevřeny nebo zavřeny, přičemž na nich musí být z obou stran umístěn snadno čitelný pokyn:

„Dveře po použití ihned zavřít“.

6. Vstupy a výstupy vody v lodním trupu a k nim připojená potrubí musí být provedeny tak, aby znemožňovaly jakékoliv neúmyslné vniknutí vody do plavidla.

7. Příď plavidla musí být provedena tak, aby kotvy, zcela ani částečně, nevyčnívaly přes boční obšívku.

Článek 3.04

Strojovny, kotelny a palivové nádrže

1. Strojovny a kotelny musejí být uspořádány tak, aby bylo možné jejich zařízení snadno a bezpečně ovládat, obsluhovat a udržovat.

2. Nádrže na kapalné palivo nebo mazací olej, které jsou při běžném provozu vystaveny statickému tlaku kapaliny, a prostory pro cestující a obytné prostory nesmějí mít společné stěny.

3. Stěny, stropy a dveře strojoven, kotelen a palivových nádrží musí být zhotoveny z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

Izolační materiál ve strojovnách musí být chráněn před vniknutím paliva nebo palivových výparů.

Všechny otvory ve stěnách, stropech a dveřích strojoven, kotelen a prostorů s palivovámi nádržemi musí být možné zavřít zvenku. Uzavírací zařízení musí být vyrobeno z oceli nebo z rovnocenně ohnivzdorného materiálu.

4. Strojovny a kotelny a další prostory, ve kterých se mohou uvolňovat zápalné nebo jedovaté plyny, musí být přiměřeně odvětrávány.

5. Žebříky a schody umožňující přístup do strojoven a kotelen a k palivovým nádržím musí být trvale připevněny a vyrobeny z oceli nebo jiného nárazuvzdorného a ohnivzdorného materiálu.

6. Strojovny a kotelny musí mít dva východy, z nichž jeden může být nouzový.

Od druhého východu lze upustit, pokud

a)	celková podlahová plocha (průměrná délka × průměrná šířka v úrovni roviny podlahy) strojovny nebo kotelny nepřesahuje 35 m2 a

b)	cesta od každého stanoviště, kde se provádí obsluha nebo údržba, k východu nebo k schodišti u východu, který vede ven, není delší než 5 m a

c)	na místě obsluhy, které je nejvíce vzdáleno od únikových dveří, je umístěn hasící přístroj; totéž platí odchylně od čl. 10.03 odst. 1 písm. e), je-li instalovaný výkon strojů menší než 100 kW.

7. Nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku ve strojovně je 110 dB(A). Měřicí body musí být vybrány s ohledem na nezbytnou údržbu při běžném provozu zařízení, které je zde umístěno.

KAPITOLA 4

BEZPEČNOSTNÍ VZDÁLENOST, VOLNÝ BOK A NÁKLADOVÉ ZNAČKY

Článek 4.01

Bezpečnostní vzdálenost

1. Minimální bezpečnostní vzdálenost je 300 mm.

2. Bezpečnostní vzdálenost u plavidel, jejichž otvory nelze uzavřít zařízením odolným vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a u plavidel, která plují s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory, se zvyšuje tak, aby každý z těchto otvorů byl nejméně 500 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru.

Článek 4.02

Volný bok

1. Volný bok plavidel s průběžnou palubou bez sedlovitosti paluby a bez nástaveb musí být 150 mm.

2. Volný bok plavidel se sedlovitostí paluby a s nástavbami se vypočte podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

α	je opravný koeficient uvažující všechny nástavby přicházející v úvahu;
ßv	je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na přídi vyplývající z existence nástaveb v přední čtvrtině délky plavidla L;
ßa	je opravný koeficient pro účinek sedlovitosti na zádi vyplývající z existence nástaveb v zadní čtvrtině délky plavidla L;
Sev	je účinná sedlovitost na přídi v mm;
Sea	je účinná sedlovitost na zádi v mm.

3. Koeficient a se počítá podle tohoto vzorce:

Formula

kde:

lem	je účinná délka nástaveb v m umístěných ve středu plavidla odpovídající polovině délky plavidla L;
lev	je účinná délka nástavby v m v přední čtvrtině délky plavidla L;
lea	je účinná délka nástavby v m v zadní čtvrtině délky plavidla L.

Účinná délka nástavby je vypočtena podle vzorce:

Formula

kde:

l	je účinná délka příslušné nástavby v m;
b	je šířka příslušné nástavby v m;
B1	je šířka plavidla v m, měřená z vnější strany svislé boční obšívky na úrovni paluby v polovině příslušné nástavby;
h	je výška příslušné nástavby v m. V případě jícnů je h rovno výšce silů jícnů snížené o polovinu bezpečnostní vzdálenosti podle čl. 4.01 odst. 1 a 2. Hodnota h se v tomto případě uvažuje nejvýše 0,36 m.

Pokud je

Formula

resp.

Formula

menší než 0,6, účinná délka nástavby se uvažuje nulová.

4. Koeficienty βv a βa se vypočítají pomocí těchto vzorců:

Formula

5. Účinná sedlovitost na přídi/zádi Sev/Sea je vypočtena podle tohoto vzorce:

Sev = Sv · p

Sea = Sa · p

kde:

Sv	je skutečná sedlovitost na přídi v mm; Sv se neuvažuje vyšší než 1 000 mm;
Sa	je skutečná sedlovitost na zádi v mm; Sa se neuvažuje vyšší než 500 mm;
p	je koeficient vypočtený podle tohoto vzorce:
x	je úsečka měřená od konce do bodu, kde se sedlovitost rovná 0,25 Sv/Sa (viz náčrt).

Koeficient p se neuvažuje vyšší než 1.

6. Pokud ßa · Sea je větší nežßv, hodnota ßv se považuje za hodnotu ßa · Sea .

Článek 4.03

Minimální volný bok

S ohledem na snížení podle článku 4.02 nesmí být minimální volný bok menší než 0 mm.

Článek 4.04

Nákladové značky

1. Rovina největšího přípustného ponoru musí být určena tak, aby byla dodržena ustanovení týkající se minimálního volného boku a minimální bezpečnostní vzdálenosti. Z bezpečnostních důvodů však může subjekt pověřený prohlídkami pro bezpečnostní vzdálenost nebo volný bok stanovit větší hodnotu. Rovina největšího přípustného ponoru se určí nejméně pro zónu 3.

2. Rovina největšího přípustného ponoru musí být vyznačena jasně viditelnými nesmazatelnými nákladovými značkami.

3. Nákladové značky pro zónu 3 se musí skládat z obdélníku 300 mm dlouhého a 40 mm vysokého s vodorovnou základnou, která se kryje s rovinou největšího přípustného ponoru. Případné odlišné nákladové značky musí zahrnovat takovýto obdélník.

4. Plavidlo musí mít nejméně tři páry nákladových značek, z nichž jeden pár je umístěn uprostřed plavidla a dva ostatní jsou umístěny přibližně v jedné šestině délky plavidla od přídě a od zádě.

Nicméně,

a)	u plavidel kratších než 40 m stačí dva páry nákladových značek umístěné přibližně v jedné čtvrtině délky plavidla od přídě a od zádě;

b)	u plavidel, která nejsou určena k přepravě nákladu, stačí jeden pár nákladových značek umístěný přibližně uprostřed plavidla.

5. Nákladové značky nebo označení, které pozbudou platnosti na základě nové prohlídky, musí být odstraněny nebo označeny jako neplatné pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami. Pokud se nákladová značka stane nečitelnou, může být nahrazena pouze pod dohledem subjektu pověřeného prohlídkami.

6. Pokud bylo plavidlo cejchováno v souladu s Úmluvou pro cejchování plavidel vnitrozemské plavby z roku 1966 a rovina cejchovacích značek splňuje požadavky této směrnice, nahrazují tyto cejchovací značky nákladové značky. Toto musí být uvedeno v osvědčení Společenství.

7. Pokud jsou plavidla provozována ve vnitrozemských plavebních zónách mimo zónu 3 (zóny 1, 2 nebo 4), musí být přední a zadní pár nákladových značek podle odstavce 4 doplněn svislou čárou, k níž se připojí jedna nebo v případě více zón několik dodatečných čar ponoru o délce 150 mm směřujících k přídi plavidla vzhledem k nákladové značce pro zónu 3.

Svislé a vodorovné čáry musí být silné 30 mm. Vedle nákladové značky směřující k přídi plavidla musí být umístěna písmena o výšce 60 a šířce 40 mm, která označují příslušnou zónu (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Článek 4.05

Největší přípustný ponor naložených lodí, jejichž podpalubní nákladové prostory nejsou vždy zakryté tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům

Je-li rovina největšího přípustného ponoru plavidla pro zónu 3 stanovena za předpokladu, že podpalubní nákladové prostory lze zakrýt tak, aby byly odolné vůči stříkající vodě a povětrnostním vlivům, a je-li vzdálenost mezi rovinou největšího přípustného ponoru a horním okrajem silů menší než 500 mm, určí se největší přípustný ponor pro plavbu s nezakrytými podpalubními nákladovými prostory.

Do osvědčení Společenství se zapíše tento údaj:

„Jsou-li kryty jícnů zcela nebo částečně otevřeny, je možné plavidlo naložit nejvýše do ... mm pod nákladové značky pro zónu 3.“

Článek 4.06

Ponorová stupnice

1. Plavidla, jejichž ponor může přesáhnout 1 m, musí mít na každé straně plavidla směrem k zádi vyznačenu ponorovou stupnici; plavidla mohou mít i další ponorové stupnice.

2. Nulové body každé ponorové stupnice leží na průsečíku svislice procházející touto stupnici a rovinou vedenou rovnoběžně s rovinou největšího přípustného ponoru v nejnižším bodě lodního trupu nebo kýlu, existuje-li. Svislá vzdálenost nad nulovým bodem musí být odstupňována po decimetrech. Toto odstupňování musí být vyznačeno od roviny ponoru prázdného plavidla až po 100 mm nad rovinou největšího přípustného ponoru na obou stranách plavidla čarami vyraženými nebo vyrytými a barevně vyznačenými dvěma různými barvami tak, aby byly jasně viditelné. Odstupňování je vyznačeno číslicemi na straně stupnice alespoň po každých pěti decimetrech a na horním konci ponorové stupnice.

3. Dvě zadní cejchovní stupnice umístěné v souladu s úmluvou podle čl. 4.04 odst. 6 mohou nahradit ponorové stupnice za předpokladu, že jsou odstupňovány v souladu s výše uvedenými požadavky, a že v případě nezbytnosti budou doplněny číslice ukazující ponor.

KAPITOLA 5

MANÉVROVATELNOST

Článek 5.01

Obecná ustanovení

Plavidla a sestavy musí prokázat přiměřenou schopnost plavby a manévrovatelnost.

Plavidla bez vlastního pohonu, která jsou určená k vlečení, musí splňovat zvláštní požadavky, které určí subjekt pověřený prohlídkami.

Plavidla s vlastním pohonem a sestavy musí splňovat požadavky článků 5.02 až 5.10.

Článek 5.02

Zkušební plavby

1. Schopnost plavby a manévrovatelnost se kontroluje zkušebními plavbami. Kontroluje se zejména soulad s požadavky článků 5.06 až 5.10.

2. Subjekt pověřený prohlídkami může od některých nebo od všech těchto zkoušek upustit, lze-li prokázat shodu s požadavky na schopnost plavby a manévrovatelnost jiným způsobem.

Článek 5.03

Zkušební oblast

1. Zkušební plavby podle článku 5.02 se uskutečňují v oblastech vnitrozemských vodních cest, které určily příslušné orgány.

2. Zkušební oblasti se musejí nacházet v tekoucích nebo klidných vodách, pokud možno v rovných úsecích nejméně 2 km dlouhých a dostatečně širokých a vybavených dobře patrnými značkami k určení polohy plavidla.

3. Subjekt pověřený prohlídkami by měl mít možnost plánovat a zaznamenat hydrologické údaje, např. plavební hloubku, šířku splavného kanálu a průměrnou rychlost proudu v plavební oblasti, při různých stavech vody.

Článek 5.04

Stupeň naložení plavidel a sestav během zkušebních plaveb

Během zkušebních plaveb musí být plavidla a sestavy určené k přepravě nákladu naloženy nejméně do 70 % jejich prostornosti a náklad musí být rozložen rovnoměrně, aby byla pokud možno zajištěna plavba na rovném kýle. Provádějí-li se zkoušky s menším nákladem, je schválení pro poproudní plavbu omezeno na toto naložení.

Článek 5.05

Použití zařízení plavidla při zkušební plavbě

1. Během zkušební plavby lze použít veškerá zařízení uvedená v bodech 34 a 52 osvědčení Společenství, která lze ovládat z kormidelny, kromě kotev.

2. Příďové kotvy je však možno použít při zkoušce zahrnující otáčení v proudu podle článku 5.10.

Článek 5.06

Předepsaná (dopředná) rychlost plavby

1. Plavidla a sestavy musí dosáhnout vzhledem k hladině vody rychlosti plavby nejméně 13 km/h. Tento požadavek se nevztahuje na tlačné remorkéry, pokud plují samostatně.

2. Subjekt pověřený prohlídkami může udělit výjimky plavidlům a sestavám, které jsou provozovány výlučně v ústích řek a přístavech.

3. Subjekt pověřený prohlídkami zkontroluje, zda je nenaložené plavidlo schopno překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody. Lze-li toto potvrdit, zapíše se do bodu 52 osvědčení Společenství tento údaj:

„Plavidlo je schopné překročit rychlost 40 km/h vzhledem k hladině vody.“

Článek 5.07

Schopnost zastavení

1. Plavidla a sestavy musí být schopné zastavit při plavbě po proudu v dostatečně krátkém čase a současně musí být dostatečně ovladatelné.

2. Nejsou-li plavidla a sestavy delší než 86 m a širší než 22,90 m, lze zkoušku schopnosti zastavení nahradit zkouškou schopnosti otáčení.

3. Schopnost zastavení se prokazuje pomocí zastavovacích manévrů ve zkušební oblasti uvedené v článku 5.03 a schopnost otáčení otáčecími manévry podle článku 5.10.

Článek 5.08

Schopnost plavby vzad

Provádí-li se zastavovací manévr podle článku 5.07 na klidné vodě, musí být doplněn zkušební plavbou směrem vzad.

Článek 5.09

Schopnost vyhýbání

Plavidla a sestavy musí být schopné provést v dostatečně krátkém čase vyhýbací manévr. Tato schopnost se prokazuje pomocí vyhýbacích manévrů, které se provádějí ve zkušební oblasti uvedené v článku 5.03.

Článek 5.10

Schopnost otáčení

Plavidla a sestavy délky do 86 m nebo šířky do 22,90 m musí být schopné se včas otočit.

Zkoušku schopnosti otáčení lze nahradit zkouškou schopnosti zastavení podle článku 5.07.

Schopnost otáčení se prokazuje pomocí otáčecích manévrů při plavbě proti proudu.

KAPITOLA 6

KORMIDELNÍ ZAŘÍZENÍ

Článek 6.01

Obecné požadavky

1. Plavidla musí být vybavena spolehlivým kormidelním zařízením, které zajišťuje alespoň manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 5.

2. Poháněná kormidelní zařízení musí být navržena tak, aby kormidlo nemohlo samovolně změnit polohu.

3. Celé kormidelní zařízení musí být navrženo tak, aby vydrželo stálý náklon až do výchylky 15° a okolní teplotu od –20 °C do +50 °C.

4. Části kormidelního zařízení musí být dostatečně robustní, aby vydržely namáhání, kterým jsou vystaveny za běžných provozních podmínek. Žádné vnější síly působící na kormidlo nesmějí zhoršit funkčnost kormidelního stroje a jeho pohonné jednotky.

5. Vyžadují-li to síly nutné k ovládání kormidla, musí mít kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku.

6. Kormidelní stroj s motorovou pohonnou jednotkou musí být opatřen ochranou proti přetížení, aby byl omezen krouticí moment.

7. Průniky pro kormidelní pně musí být zhotoveny tak, aby se zabránilo úniku mazacích olejů znečišťujících vodu.

Článek 6.02

Pohonné jednotky kormidelního stroje

1. Má-li kormidelní stroj motorovou pohonnou jednotku, musí být možné v případě poruchy nebo selhání pohonné jednotky kormidelního stroje začít používat do pěti sekund druhou nezávislou pohonnou jednotku nebo ruční pohon.

2. Nejsou-li druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon uváděny do provozu automaticky, musí být možné tak učinit neprodleně jediným úkonem kormidelníka, který je jednoduchý a rychlý.

3. Druhá pohonná jednotka nebo ruční pohon musí rovněž zajistit manévrovatelnost požadovanou podle kapitoly 5.

Článek 6.03

Hydraulická pohonná jednotka kormidelního stroje

1. K hydraulické pohonné jednotce kormidelního stroje není dovoleno připojit žádné jiné silové spotřebiče. Existují-li dvě nezávislé pohonné jednotky, je takovéto připojení k jedné pohonné jednotce přípustné, jsou-li spotřebiče zapojeny do zpětného vedení a lze-li je od pohonné jednotky odpojit pomocí rozpojovacího zařízení.

2. Existují-li dvě hydraulické pohonné jednotky, je pro každou z nich nutná samostatná hydraulická nádrž. Jsou však přípustné dvojité nádrže. Hydraulické nádrže jsou vybaveny výstražným systémem, který sleduje pokles hladiny oleje pod nejnižší přípustnou úroveň potřebnou pro spolehlivý provoz.

3. Řídící ventil nemusí být zdvojený, lze-li jej ovládat z kormidelny ručně nebo pomocí ručně ovládaného hydraulického řízení.

4. Rozměry, konstrukce a uspořádání potrubí musí pokud možno vyloučit mechanické poškození nebo poškození následkem požáru.

5. Co se týče hydraulických pohonných jednotek, nevyžaduje se u druhé pohonné jednotky samostatný potrubní systém, je-li zaručeno samostatné fungování obou jednotek a může-li potrubní systém vydržet tlak ve výši nejméně 1,5násobku maximálního provozního tlaku.

6. Ohebné potrubí je přípustné pouze tehdy, je-li nezbytné k tlumení vibrací nebo k volnému pohybu konstrukčních prvků. Musí být dimenzováno pro tlak, který se rovná nejméně maximálnímu provoznímu tlaku.

Článek 6.04

Zdroj energie

1. Kormidelní zařízení se dvěma motorovými pohonnými jednotkami musí mít nejméně dva zdroje energie.

2. Není-li druhý zdroj energie pro motorovou pohonnou jednotku během plavby trvale k dispozici, musí být po dobu potřebnou k jeho nastartování zajištěn vyrovnávací systém s dostatečnou kapacitou.

3. Co se týče zdrojů elektrické energie, nesmějí být z hlavního zdroje pro kormidelní zařízení napájeny žádné jiné silové spotřebiče.

Článek 6.05

Ruční pohon

1. Kormidelní kolo ručního pohonu nesmí být poháněno motorovou pohonnou jednotkou.

2. Bez ohledu na polohu kormidla musí být při automatickém zapnutí ručního pohonu znemožněn zpětný chod kormidelního kola.

Článek 6.06

Zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů a cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďová dokormidlovací zařízení

1. Je-li dálkové ovládání ke změně směru u zařízení kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů nebo příďového dokormidlovacího zařízení elektrické, hydraulické nebo pneumatické, musí být v chodu dva navzájem nezávislé ovládací systémy mezi kormidelnou a propelerem nebo příďovým dokormidlovacím zařízením, které přiměřeně splňují požadavky článků 6.01 až 6.05.

Tento odstavec se na uvedená zařízení nevztahuje, nejsou-li zapotřebí k dosažení manévrovatelnosti požadované podle kapitoly 5 nebo nejsou-li nezbytné ke zkoušce schopnosti zastavení.

2. Existují-li dva nebo více na sobě nezávislé kormidlovací propelery, vodomety, cykloidní (Voth-Schneider) propelery nebo příďová dokormidlovací zařízení, není druhý ovládací systém nutný, je-li při poruše jednoho zařízení u plavidla zachována manévrovatelnost požadovaná podle kapitoly 5.

Článek 6.07

Ukazatele a kontrolní zařízení

1. Poloha kormidla musí být jasně patrná z ovládacího stanoviště. Je-li ukazatel polohy kormidla elektrický, musí mít vlastní napájení.

2. Na ovládacím stanovišti musí být k dispozici ukazatele a kontrolní zařízení nejméně pro

a)	hladinu oleje v hydraulických nádržích podle čl. 6.03 odst. 2 a provozní tlak hydraulické soustavy;

b)	výpadek napájení ovládacího prvku řízení;

c)	výpadek napájení pohonných jednotek;

d)	poruchu regulátoru rychlosti otáčení;

e)	poruchu předepsaných vyrovnávacích systémů.

Článek 6.08

Regulátory rychlosti otáčení

1. Regulátory rychlosti otáčení a jejích součásti musí splňovat požadavky článku 9.20.

2. Správná funkce regulátoru rychlosti otáčení se zobrazuje na ovládacím stanovišti pomocí zelené kontrolky.

Je nutno kontrolovat výpadek napájecího napětí nebo jeho nepřípustné kolísání a nepřípustné snížení rychlosti otáček gyroskopu.

3. Existují-li kromě regulátoru rychlosti otáčení i jiná kormidelní zařízení, musí být možné z ovládacího stanoviště jednoznačně rozlišit, které z těchto zařízení bylo zapnuto. Musí být možné přepnout neprodleně z jednoho zařízení na druhé. Regulátor rychlosti otáčení nesmí mít vliv na ostatní kormidelní zařízení.

4. Elektrické napájení regulátoru rychlosti otáčení musí být nezávislé na jiných elektrických spotřebičích.

5. Gyroskopy, detektory a ukazatele rychlosti otáčení použité v regulátorech rychlosti otáčení musí splňovat minimální požadavky specifikací a zkušební podmínky pro ukazatele rychlosti otáčení pro vnitrozemské vodní cesty podle přílohy IX.

Článek 6.09

Postup schvalování

1. Shodu instalovaného kormidelního zařízení kontroluje subjekt pověřený prohlídkami. Za tímto účelem může požádat o předložení těchto dokladů:

a)	popis kormidelního zařízení;

b)	výkresy a informace o pohonných jednotkách a ovládacích prvcích řízení;

c)	informace o kormidelním stroji;

d)	schéma elektrického zapojení;

e)	popis regulátoru rychlosti otáčení;

f)	návod k obsluze kormidelního zařízení.

2. Fungování celého kormidelního zařízení se kontroluje při zkušební plavbě. Je-li instalován regulátor rychlosti otáčení, je nutno zkontrolovat, zda lze spolehlivě udržet stanovený kurz a zvládnout bezpečně nastavené zatáčky.

KAPITOLA 7

KORMIDELNA

Článek 7.01

Obecná ustanovení

1. Kormidelna musí být zařízena tak, aby během plavby mohl kormidelník kdykoli plnit své úkoly.

2. Za běžných provozních podmínek nesmí hladina akustického tlaku hluku způsobeného plavidlem měřená na ovládacím stanovišti v úrovni kormidelníkovy hlavy překročit 70 dB(A).

3. Je-li kormidelna uspořádaná k vedení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být kormidelník schopen plnit své úkoly vsedě a všechna signální a kontrolní zařízení a ovládací prvky nutné pro řízení plavidla musí být umístěny tak, aby je kormidelník mohl během plavby pohodlně sledovat a ovládat, aniž by opustil své sedadlo a přestal sledovat obrazovku radaru.

Článek 7.02

Neomezený výhled

1. Z ovládacího stanoviště musí být přiměřeně neomezený výhled ve všech směrech.

2. Oblast omezeného výhledu kormidelníka před přídí plavidla v nenaloženém stavu a s polovičními zásobami bez balastní zátěže nesmí překročit dvě délky lodi nebo 250 m, podle toho, která hodnota je nižší, vzhledem k hladině vody v oblouku sahajícím z jednoho boku plavidla na druhý.

K optickým a elektronickým přístrojům ke zmenšení oblasti omezeného výhledu nelze během prohlídky přihlížet.

K dalšímu zmenšení oblasti omezeného výhledu lze použít pouze vhodné elektronické přístroje.

3. Oblast neomezeného výhledu kormidelníka v jeho normální poloze musí být nejméně 240° na horizontu, z čehož nejméně 140° v předním půlkruhu.

V běžném směru pohledu kormidelníka se nesmí nacházet okenní rám, sloupek nebo nástavba.

Není-li zajištěn dostatečný neomezený výhled směrem dozadu, může i v případě oblasti neomezeného výhledu 240° na horizontu subjekt pověřený prohlídkami požadovat jiná opatření, zejména instalaci pomocných optických nebo elektronických přístrojů.

Výška spodní hrany bočních oken musí být co nejnižší, výška horní hrany bočních a zadních oken musí být co nejvyšší.

Při zjišťování, zda jsou splněny požadavky tohoto článku týkající se výhledu z kormidelny, se předpokládá, že na ovládacím stanovišti je výška očí kormidelníka 1 650 mm nad palubou.

4. Horní hrana oken kormidelny směřujících k přídi musí být dostatečně vysoká, aby osoba na ovládacím stanovišti s výškou očí 1 800 mm měla zajištěn volný výhled nejméně 10 stupňů nad vodorovnou rovinu v úrovni výšky očí.

5. Neomezený výhled čelním sklem musí být za každého počasí zajištěn vhodnými prostředky.

6. Skla pro zasklení použitá v kormidelně musí být vyrobena z bezpečnostního skla a musí mít světelnou propustnost nejméně 75 %.

Aby nedocházelo k odrazům, musí být čelní okna na stanovišti vůdce plavidla antireflexní a vykloněna od svislé roviny směrem ven, a to ve vnějším úhlu nejméně 10° a nejvýše 25°.

Článek 7.03

Obecné požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení

1. Ovládací prvky potřebné k ovládání plavidla se musí snadno přestavovat do provozní polohy. Provozní poloha musí být jednoznačně jasná.

2. Kontrolní přístroje musí být snadno čitelné. Jejich osvětlení musí být plynule regulovatelné až do úplného vypnutí. Světelné zdroje nesmí být rušivé a nesmí zhoršovat čitelnost kontrolních přístrojů.

3. Musí existovat systém k testování výstražných světel a kontrolek.

4. Musí být jednoznačně zjistitelné, zda je zařízení v provozu. Je-li jeho fungování signalizováno pomocí kontrolky, musí být tato zelená.

5. Jakákoli nesprávná funkce nebo porucha systémů, jejichž monitorování je předepsáno, musí být signalizována pomocí červených výstražných světel.

6. Při rozsvícení červených výstražných světel musí současně zaznít zvukový výstražný signál. Zvukové výstražné signály mohou být dány jako jeden hromadný signál. Hladina akustického tlaku tohoto signálu musí překročit maximální hladinu akustického tlaku okolního hluku na ovládacím stanovišti nejméně o 3 dB(A).

7. Zvukový výstražný signál musí být možné vypnout poté, co byla porucha nebo nesprávná funkce vzata na vědomí. Vypnutím se nesmí zabránit tomu, aby výstražný signál byl opět spuštěn v případě jiné nesprávné funkce. Červená výstražná světla lze vypnout teprve po odstranění závady.

8. Kontrolní a signální zařízení se v případě výpadku napájení musí automaticky přepínat na náhradní zdroj energie.

Článek 7.04

Zvláštní požadavky na ovládací prvky, signální a kontrolní zařízení hlavních motorů a kormidelního zařízení

1. Z ovládacího stanoviště musí být možné ovládat a sledovat hlavní motory a kormidelní zařízení. Hlavní motory vybavené spojkou, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, nebo nastavení stavitelného stoupání vrtule, kterou lze ovládat z ovládacího stanoviště, musí být možné zapnout a vypnout pouze ze strojovny.

2. Každý hlavní motor musí být ovládán jednou samostatnou pákou pohybující se po oblouku kruhu ve svislé rovině víceméně rovnoběžné s podélnou osou plavidla. Pohyb páky vpřed musí způsobit pohyb plavidla dopředu a pohyb páky k zádi musí způsobit pohyb plavidla nazpět. K použití spojky a změně směru dochází, pokud je páka přibližně v neutrální poloze. Páka musí do neutrální polohy zaklapnout.

3. V kormidelně uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru se musí zobrazovat směr náporu přenášeného na plavidlo pohonem a počet otáček propulsoru nebo hlavních motorů.

4. Na ovládacím stanovišti se musí nacházet signální a kontrolní zařízení podle čl. 6.07 odst. 2, čl. 8.03 odst. 2 a čl. 8.05 odst. 13.

5. Plavidla s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být ovládána pákou. Páka se musí snadno ovládat ručně. Poloha páky s ohledem na podélnou osu plavidla odpovídá přesně poloze kormidelních ploutví. Musí být možné uvolnit páku v libovolné poloze beze změny polohy kormidla. Neutrální poloha páky musí být jednoznačně rozpoznatelná.

6. Je-li v případě kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru plavidlo vybavené příďovými nebo zvláštními kormidly, zejména pro plavbu vzad, ovládají se tato samostatnými pákami, které obdobně splňují požadavky stanovené v odstavci 5.

Tento požadavek platí rovněž tehdy, pokud se v případě sestav používá kormidelní zařízení jiného plavidla než plavidla vedoucího sestavu.

7. Používají-li se regulátory rychlosti otáčení, musí být ovládací prvek rychlosti otáčení možné v libovolné poloze uvolnit, aniž by došlo ke změně nastavené rychlosti.

Rozsah otáčení ovládacího prvku musí být dostatečný, aby bylo zajištěno přiměřeně přesné nastavení. Neutrální poloha musí být jednoznačně rozpoznatelná ze všech ostatních míst. Osvětlení stupnice musí být plynule regulovatelné.

8. Zařízení k dálkovému ovládání celého kormidelního zařízení musí být trvale zabudováno a uspořádáno tak, aby byl jednoznačně rozpoznatelný zvolený kurz. Je-li možné zařízení k dálkovému ovládání vypnout, musí být vybaveno indikačním zařízením, které ukazuje příslušný provozní stav – „zapnuto“ nebo „vypnuto“. Uspořádání a ovládání ovládacích prvků musí být účelné.

U zařízení zdvojujících kormidelní zařízení, jako je příďové dokormidlovací zařízení, je přípustné zařízení k dálkovému ovládání, které není trvale zabudováno, je-li možno toto zdvojující zařízení kdykoli vyřadit v kormidelně.

9. V případě kormidlovacích propelerů, vodometů, cykloidních (Voth-Schneider) propelerů a příďového dokormidlovacího zařízení jsou přípustné rovnocenné ovládací prvky a signální a kontrolní zařízení.

Požadavky v odstavcích 1 až 8 platí přiměřeně s ohledem na zvláštní vlastnosti a zvolené uspořádání výše uvedených aktivních kormidlovacích a propulzních jednotek. Z polohy signálního zařízení musí být u každého zařízení jednoznačně rozpoznatelný směr síly propulze působící na plavidlo nebo směr vodního proudu trysky.

Článek 7.05

Navigační světla, světelné a zvukové signály

1. V tomto článku se

a)	„navigačními světly“ rozumějí vrcholová, boční a záďová světla a světla viditelná ze všech stran, modrá probleskující světla, žlutá silná rychle probleskující světla pro rychlá plavidla a modrá světla pro přepravu nebezpečných věcí;

b)	„světelnými signály“ rozumějí světla doprovázející zvukové signály a světla patřící k modrému panelu.

2. V kormidelně musí být umístěny elektrické kontrolky nebo rovnocenná zařízení ke kontrole navigačních světel, není-li možné kontrolu provádět přímo z kormidelny.

3. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být na ovládacím panelu umístěny kontrolky ke kontrole navigačních světel a světelných signálů. Vypínače navigačních světel jsou zabudovány do kontrolek nebo se nacházejí v jejich bezprostřední blízkosti.

Uspořádání a barva kontrolek pro navigační světla a světelné signály odpovídá skutečné poloze a barvě těchto světel a signálů.

Při poruše navigačního světla nebo světelného signálu dojde k zapnutí příslušné kontrolky nebo je porucha signalizována jiným způsobem.

4. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musejí být zvukové signály ovládány nohou. Tento požadavek se nevztahuje na signál „nepřibližovat se“ v souladu s příslušnými předpisy plavebních orgánů členských států.

5. Navigační světla musí splňovat požadavky části I přílohy IX.

Článek 7.06

Radarové vybavení a ukazatel rychlosti otáčení

1. Radarové zařízení a ukazatele rychlosti otáčení musí odpovídat typu schválenému příslušným orgánem. Je nutno splnit požadavky na instalaci a zkoušku funkčnosti radarového vybavení a ukazatelů rychlosti otáčení podle přílohy IX. Zařízení pro vnitrozemský ECDIS, jež lze provozovat v navigačním režimu, se považuje za radarové zařízení. Dodatečně musí toto zařízení splňovat požadavky normy pro vnitrozemský ECDIS.

Ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn před kormidelníkem v jeho zorném poli.

2. V kormidelnách uspořádaných k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

a)	obrazovka radaru nesmí být v normální poloze podstatně mimo směr pohledu kormidelníka;

b)	radarový snímek musí zůstat plně viditelný bez pomoci masky nebo stínidla, nezávisle na světelných podmínkách mimo kormidelnu;

c)	ukazatel rychlosti otáčení musí být umístěn přímo nad nebo pod obrazovkou radaru nebo být do ní zabudován.

Článek 7.07

Radiotelefonní systémy u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

1. Jsou-li kormidelny plavidel uspořádány k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru, musí být příjem v rámci radiotelefonní služby kategorie plavidlo – plavidlo a příjem kategorií plavebních informací zajištěn reproduktorem a vysílání pevným mikrofonem. Přepnutí z příjmu na vysílání musí být ovládáno tlačítkem.

Nesmí být možné používat mikrofony těchto sítí pro volání veřejnou sítí.

2. Pokud je kormidelna uspořádaná k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru vybavena radiotelefonním systémem pro veřejnou síť, musí být příjem možný ze sedadla kormidelníka.

Článek 7.08

Zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle

Na plavidlech s kormidelnou uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru musí být k dispozici zařízení pro vnitřní komunikaci na plavidle.

Z ovládacího stanoviště musí být možné navázat spojení

a)	s přídí plavidla nebo čelem sestavy;

b)	se zádí plavidla nebo zadní částí sestavy, není-li z ovládacího stanoviště možná přímá komunikace;

c)	s prostory pro posádku;

d)	s kabinou vůdce plavidla.

Příjem musí být na všech místech těchto vnitřních komunikačních linek uskutečňován pomocí reproduktoru a vysílání pevným mikrofonem. Spojení s přídí a zádí plavidla nebo čelem a zadní části sestavy může být radiotelefonní.

Článek 7.09

Poplašný systém

1. Musí být k dispozici nezávislý poplašný systém, pomocí něhož lze dosáhnout obytné prostory, strojovny a případně samostatné strojovny čerpadel.

2. Kormidelník musí mít v dosahu tlačítko „vypnuto/zapnuto“ pro ovládání poplašného signálu; tlačítkové spínače, které se po uvolnění automaticky vracejí do polohy „vypnuto“, nejsou povoleny.

3. Hladina akustického tlaku výstražného signálu v obytných prostorech nesmí být menší než 75 dB(A).

Ve strojovnách a strojovnách čerpadel musí mít výstražný signál podobu blikajícího světla, které je viditelné ze všech stran a jednoznačně rozeznatelné na všech místech.

Článek 7.10

Vytápění a větrání

Kormidelny musí být vybaveny účinnou vytápěcí a větrací soustavou, kterou lze regulovat.

Článek 7.11

Zařízení k ovládání záďové kotvy

Na plavidlech a v sestavách s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru delších než 86 m nebo širších než 22,90 m musí mít kormidelník možnost spustit ze svého stanoviště záďovou kotvu.

Článek 7.12

Spouštěcí kormidelny

Spouštěcí kormidelny musí být vybaveny systémem pro nouzové snížení výšky.

Při spouštění se musí automaticky spustit jednoznačně rozpoznatelný zvukový výstražný signál. Tento požadavek neplatí, je-li pomocí vhodných konstrukčních opatření vyloučeno nebezpečí úrazu plynoucí ze spouštění kormidelny.

V jakékoli poloze musí být možné kormidelnu bezpečně opustit.

Článek 7.13

Záznam v osvědčení Společenství u plavidel s kormidelnami uspořádanými k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru

Splňuje-li plavidlo zvláštní předpisy pro kormidelny uspořádané k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru podle článků 7.01, 7.04 až 7.08 a 7.11, zapíše se do osvědčení Společenství tento údaj:

„Plavidlo má kormidelnu uspořádanou k řízení plavidla jednou osobou s pomocí radaru“.

KAPITOLA 8

KONSTRUKCE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

Článek 8.01

Obecná ustanovení

1. Strojní zařízení a jejich připojené soustavy a zařízení musí být navrženy, vyrobeny a instalovány v souladu s osvědčenými postupy.

2. Zařízení, která vyžadují pravidelné prohlídky, zejména parní kotle a jiné tlakové nádoby a jejich příslušenství a výtahy, musí splňovat předpisy platné v některém členském státě Společenství.

3. Lze instalovat pouze spalovací motory určené ke spalování paliva s bodem vzplanutí vyšším než 55 °C.

Článek 8.02

Bezpečnost provozu

1. Strojní zařízení musí být umístěna a upevněna tak, aby byla dostatečně přístupná pro obsluhu a údržbu a aby neohrožovala osoby, které tyto úkony provádějí. Musí být možné zabezpečit je proti náhodnému spuštění.

2. Hlavní motory, pomocná zařízení, kotle a tlakové nádoby a jejich příslušenství musí být vybaveny bezpečnostními prvky.

3. V případě naléhavé potřeby musí být také možné zastavit motory pohánějící tlakové a sací ventilátory větrací soustavy z vnějšku prostoru, ve kterém jsou umístěny, a z vnějšku strojovny.

4. V případě potřeby musí být spojovací prvky potrubí (hadice) pro palivo, mazací olej a oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách pro přenos síly a v ovládacích, pohonných a topných soustavách stínící zakryty nebo jinak vhodně chráněny, aby se zamezilo rozstřiku nebo prosáknutí paliva nebo oleje na horké plochy, do vstupů sání vzduchu strojního zařízení nebo do jiných zdrojů vznícení. Počet spojovacích prvků v těchto potrubních soustavách musí být co nejmenší.

5. Vnější vysokotlaká palivová potrubí vznětových motorů mezi vysokotlakými palivovými čerpadly a vstřikovači paliva musejí být chráněna opláštěnou potrubní soustavou schopnou pojmout palivo při poruše vysokotlakého potrubí. Opláštěná soustava musí mít prostředky pro shromažďování odkapávajívího paliva a zařízení, které signalizuje poruchu na palivovém potrubí; u motorů s nejvýše dvěma válci se však poplašný signál nevyžaduje. Opláštěné potrubní soustavy se nesmí použít u motorů na otevřených palubách pohánějících navijáky a svislá vratidla.

6. Izolace částí motoru musí splňovat požadavky čl. 3.04 odst. 3 druhého pdoodstavce.

Článek 8.03

Pohonné zařízení

1. Pohonné zařízení plavidla musí být možné rychle a spolehlivě uvést do chodu, zastavit a uvést do zpětného chodu.

2. Pomocí vhodných zařízení, která v případě dosažení kritické hladiny spouštějí poplašný signál, je nutno sledovat

a)	teplotu chladící vody hlavních motorů;

b)	tlak mazacího oleje u hlavních motorů a převodovek;

c)	tlak oleje a vzduchu u reverzačních jednotek hlavních motorů, reverzních převodovek nebo vrtulí.

3. U plavidel s pouze jedním hlavním motorem se tento motor nesmí automaticky vypínat s výjimkou ochrany proti zvýšení otáček.

4. U plavidel s pouze jedním hlavním motorem může být tento motor opatřen automatickým zařízením ke snížení počtu otáček motoru pouze tehdy, je-li automatické snížení počtu otáček motoru v kormidelně signalizováno vizuálně i zvukově a zařízení ke snížení počtu otáček motoru lze vypnout ze stanoviště kormidelníka.

5. Uložení hřídele musí být navrženo tak, aby nemohlo dojít k úniku maziv znečišťujících vodu.

Článek 8.04

Výfuková soustava motoru

1. Všechny výfukové plyny musí být z plavidla odváděny.

2. Musí být přijata veškerá vhodná opatření k zabránění průniku výfukových plynů do různých částí plavidla. Výfuková potrubí procházející obytnými prostory nebo kormidelnou musí mít v těchto prostorech plynotěsné ochranné opláštění. Mezera mezi výfukovým potrubím a plynotěsným ochranným opláštěním musí umožnit přívod vnějšího vzduchu.

3. Výfuková potrubí musí být uspořádána a chráněna tak, aby nemohla způsobit požár.

4. Ve strojovnách musí být výfukové potrubí vhodně tepelně izolováno, nebo chlazeno. V prostorech mimo strojovnu postačuje ochrana před dotykem.

Článek 8.05

Palivové nádrže, potrubí a příslušenství

1. Kapalné palivo musí být skladováno v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s obsahem do 12 litrů, které byly při jejich výrobě vestavěny do přídavných zařízení. Palivové nádrže nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2. Nádrže, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby palivo ani palivové výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla. Ventily nádrží určené k odběru vzorku paliva nebo odvádění vody se zavírají automaticky.

3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné palivové nádrže.

4. Palivové nádrže a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5. Plnicí otvory palivových nádrží musí být zřetelně označeny.

6. Vyústění plnicích potrubí palivových nádrží, kromě nádrží plněných pro denní spotřebu, musí být na palubě. Plnicí potrubí musí být opatřeno připojovacím hrdlem v souladu s evropskou normou EN 12 827:1999.

Nádrže musí být opatřeny odvětrávacím potrubím vyústěným do vnějšího ovzduší nad palubou, které je uspořádáno tak, aby do něj nemohla vniknout voda. Průřez odvětrávacího potrubí musí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.

Jsou-li nádrže navzájem propojené, musí průřez spojovacího potrubí činit nejméně 1,25násobek průřezu plnicího potrubí.

7. Rozvodné potrubí kapalného paliva musí být přímo na výstupu z nádrže vybaveno uzavíracím zařízením, které lze obsluhovat z paluby.

Tento požadavek se nevztahuje na nádrže namontované přímo na motoru.

8. Palivová potrubí, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a tepelné namáhání, které lze předpokládat. Palivová potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

9. Palivové nádrže musí být opatřeny vhodným tzařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí končit v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

10.

a)	Palivové nádrže musí být chráněny před rozlitím paliva při jejich plnění nádrže pomocí odpovídajících technických zařízení plavidla, která se zapíší do osvědčení Společenství v bodě 52.
b)	Je-li palivo čerpáno ze zásobovacích čerpacích stanic s vlastními technickými zařízeními zabraňujícími rozlití paliva na plavidlo během plnění, neplatí požadavky na zařízení podle písmene a) a odstavce 11.

11. Jsou-li palivové nádrže opatřeny automatickým uzavíracím zařízením, musí čidla zastavit plnění, je-li nádrž plná z 97 %; toto zařízení musí splňovat bezpečnostní požadavky.

Pokud čidlo aktivuje elektrický kontakt, který může binárním signálem přerušit tok dodávaný zásobovací čerpací stanicí, musí být možné předat signál zásobovací čerpací stanici pomocí vodotěsné spojovací zásuvky splňující požadavky mezinárodní normy IEC 60309-1:1999, pro stejnosměrný proud 40 až 50 V, barva krytu bílá, poloha zemnícího kontaktu deset hodin.

12. Palivové nádrže musí být vybaveny otvory s těsnými uzávěry, které umožňují čištění a kontrolu.

13. Palivové nádrže přímo zásobující hlavní motory a motory potřebné pro bezpečný provoz plavidla musí být vybaveny zařízením, které dává v kormidelně vizuální a zvukový signál v případě, že hladina naplnění palivem již není dostatečná pro zajitění bezpečného provozu.

Článek 8.06

Skladování mazacího oleje, potrubí a příslušenství

1. Mazací oleje se skladují v ocelových nádržích, které buď jsou nedílnou součástí lodního trupu, nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 litrů. Nádrže na mazací olej nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2. Nádrže na mazací olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby mazací olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na mazací olej.

4. Nádrže na mazací olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5. Plnicí otvory nádrží na mazací olej musí být zřetelně označeny.

6. Potrubí pro mazací olej, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7. Nádrže na mazací olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

Článek 8.07

Skladování olejů používaných v soustvách pro přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách, potrubí a příslušenství

1. Oleje (včetně hydraulických kapalin) používané v soustavách po přenos sil a v ovládacích, pohonných a topných soustavách jsou skladovány v nádržích, které jsou nedílnou součástí lodního trupu nebo jsou k lodnímu trupu pevně připevněny. Vyžaduje-li to konstrukce plavidla, lze použít rovnocenný ohnivzdorný materiál. Tyto požadavky se nevztahují na nádrže s objemem do 25 litrů. Tyto nádrže na olej nesmějí mít společné dělící stěny s nádržemi na pitnou vodu.

2. Tyto nádrže na olej, jejich potrubí a další příslušenství musí být uloženy a uspořádány tak, aby olej ani jeho výpary nemohly náhodně uniknout do plavidla.

3. Před kolizní přepážkou nesmějí být umístěny žádné nádrže na olej.

4. Tyto nádrže na olej a jejich armatury nesmějí být umístěny přímo nad motory nebo výfukovým potrubím.

5. Plnicí otvory nádrží na olej musí být zřetelně označeny.

6. Potrubí oleje, jejich spojovací prvky (hadice), těsnění a armatury musí být vyrobeny z materiálu, který vydrží mechanické, chemické a teplené namáhání, které lze předpokládat. Potrubí nesmějí být vystavena škodlivým účinkům tepla a musí být možná jejich kontrola po celé délce.

7. Nádrže na olej musí být opatřeny vhodným zařízením pro měření jejich obsahu. Měřicí zařízení musí být dobře čitelné až po nejvyšší hladinu plnění nádrže. Skleněné stavoznaky musí být účinně chráněny před nárazy, musí být na dolním konci opatřeny automatickým uzavíracím zařízením a na horním konci připojeny k nádržím nad nejvyšší hladinou jejich plnění. Materiál použitý k výrobě skleněných stavoznaků se při běžné okolní teplotě nesmí deformovat. Měřicí trubky nesmějí být vyústěny v obytných prostorech. Měřicí trubky vyústěné ve strojovně nebo kotelně musí být opatřeny vhodným samouzavíracím zařízením.

Článek 8.08

Odvodnění a drenážní soustavy

1. Každý vodotěsný úsek plavidla musí být možno odvodnit zvlášť. Tento požadavek se nevztahuje na vodotěsné úseky, které jsou během provozu obvykle hermeticky utěsněny.

2. Plavidla s posádkou musí být vybavena dvěma samostatnými drenážními čerpadly, která nesmějí být instalována ve stejném prostoru. Nejméně jedno čerpadlo musí mít strojní pohon. U plavidel s výkonem pohonu nepřesahujícím 225 kW nebo u plavidel s nosností nepřesahující 350 t nebo u plavidel, která nejsou určena pro přepravu nákladu, majících výtlak vody nepřesahující 250 m3 však postačuje jedno čerpadlo s ručním nebo strojním pohonem.

Všechna předepsaná čerpadla musí být možno použít ve všech vodotěsných úsecích.

3. Minimální výkon Q1 prvního drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

Q1 = 0,1 · d1 2 [l/min]

d1 je vypočteno podle vzorce:

Formula

Minimální výkon Q2 druhého drenážního čerpadla se vypočte podle tohoto vzorce:

Q2 = 0,1 · d2 2 [l/min]

d2 je vypočteno podle vzorce:

Formula

Hodnota d2 však nesmí být vyšší než hodnota d1.

K výpočtu Q2 se použije délka l nejdelšího vodotěsného úseku.

V těchto vzorcích:

l	je délka příslušného vodotěsného úseku v m;
d1	je vypočtený vnitřní průměr hlavního drenážního potrubí v mm;
d2	je vypočtený vnitřní průměr potrubních větví v mm.

4. Jsou-li drenážní čerpadla připojena k drenážní soustavě, drenážní potrubí musí mít vnitřní průměr nejméně d1 v mm a potrubní větve musí mít vnitřní průměr nejméně d2 v mm.

U plavidel délky do 25 m lze hodnoty d1 a d2 snížit na 35 mm.

5. Jsou povolena jen samonasávací drenážní čerpadla.

6. Pro každý odvodňovaný úsek plavidla s plochým dnem širší než 5 m musí být instalován alespoň jeden sací koš na levoboku i pravoboku plavidla.

7. Zadní kolizní prostor musí být možné odvodnit z hlavní strojovny pomocí snadno dostupné, automaticky uzavíratelné armatury.

8. Potrubní větve jednotlivých úseků musí být spojené do hlavního drenážního potrubí pomocí uzavíratelných zpětných ventilů.

Úseky nebo jiné prostory umožňující pojmout zátěž (balast) mohou být zapojeny do drenážní soustavy pouze přes jednoduché uzavírací zařízení. Tento požadavek se nevztahuje na podpalubní nákladové prostory schopné pojmout zátěž. Tyto prostory se zaplní zátěžovou vodou pomocí zátěžového potrubí, které je trvale nainstalováno a je nezávislé na drenážním potrubí, nebo pomocí potrubních větví, které lze připojit na hlavní drenážní potrubí pomocí ohebného potrubí (hadic) nebo pružných přechodových kusů. Za tímto účelem nejsou přípustné ventily k regulaci přítoku vody umístěné na podlaze podpalubního nákladového prostoru.

9. Sběrné prostory dna (nádní) podpalubních nákladových prostor musí být vybaveny měřícím zařízením.

10. Existuje-li drenážní soustava s trvale instalovaným potrubím, musí být drenážní potrubí sběrných prostor určené ke sběru zaolejované vody vybaveno uzávěry, které subjekt pověřený prohlídkami opatřil plombou. Počet a umístění těchto uzávěrů se uvede v osvědčení Společenství.

11. Uzamknutí uzávěrů se považuje za rovnocenné zaplombování podle odstavce 10. Klíč nebo klíče k zámkům uzávěrů musí být odpovídajícím způsobem označeny a uchovávány na označeném a snadno dostupném místě ve strojovně.

Článek 8.09

Uložení zaolejované vody a použitého oleje

1. Na plavidle musí být možné skladovat zaolejovano vodu, která se nashromáždila během provozu. Za tímto účelem se za místo uložení považuje sběrný prostor nade dnem strojovny (nádní).

2. Ke skladování použitého oleje musí být ve strojovně k dispozici jedna nebo několik zvláštních sběrných nádrží o objemu, který odpovídá nejméně 1,5násobku množství použitého oleje z olejových van všech instalovaných spalovacích motorů a převodovek a hydraulické kapaliny z nádrží hydraulické kapaliny.

Připojovací hrdla používaná k vyprazdňování výše uvedených sběrných nádrží musí odpovídat evropské normě EN 1 305:1996.

3. U plavidel používaných pouze pro dopravu na krátkých tratích může subjekt pověřený prohlídkami povolit výjimky, pokud jde o požadavky odstavce 2.

Článek 8.10

Hluk vydávaný plavidly

1. Hluk vydávaný plavidlem během plavby, zejména hluk způsobený sáním a výfukem motoru, musí být odpovídajícím způsobem tlumen.

2. Hluk vydávaný plavidlem během plavby v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla nesmí překročit 75 dB(A).

3. Kromě překládky nesmí hluk vydávaný plavidlem v klidu v místě vzdáleném 25 m od boku plavidla překročit 65 dB(A).

KAPITOLA 8a

(Ponechána volná)

KAPITOLA 9

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 9.01

Obecná ustanovení

1. Neexistují-li zvláštní požadavky na určité části zařízení, považuje se stupeň bezpečnosti za uspokojivý, pokud tyto části byly vyrobeny v souladu s platnou evropskou normou nebo v souladu s požadavky uznané klasifikační společnosti.

Potřebné doklady je nutno předložit subjektu pověřenému prohlídkami.

2. Na plavidle musí být uchovávány níže uvedené doklady, které byly řádně opatřeny razítkem subjektu pověřeného prohlídkami:

a)	přehledná schémata celého elektrického zařízení;

b)	schémata zapojení pro hlavní, nouzový a distribuční rozvaděč s nejdůležitějšími technickými údaji, např. velikost proudu a jmenovitý proud jističů a ovladačů;

c)	údaje o výkonu elektrických strojů a zařízení;

d)	druhy kabelů a údaje o průřezu vodičů.

Na plavidlech bez posádky není nutné tyto doklady uchovávat, musí však být kdykoli k dispozici u vlastníka.

3. Elektrické zařízení musí být navrženo pro stálé naklánění až do 15° a okolní teplotu od 0 do +40 °C a teplotu na plavidle od –20 °C do +40 °C. V rozmezí těchto hodnot musí zařízení dokonale fungovat.

4. Elektrická a elektronická zařízení a přístroje musí být plně přístupné a jejich údržba musí být snadná.

Článek 9.02

Systémy napájení elektrickou energií

1. Je-li plavidlo vybaveno elektrickým systémem, musí mít tento systém v zásadě nejméně dva zdroje energie, aby v případě výpadku jednoho zdroje energie mohl druhý zdroj napájet elektrické spotřebiče potřebné pro bezpečnou plavbu po dobu nejméně 30 minut.

2. Dostatečné dimenzování napájení je nutno prokázat výkonovou bilancí. V úvahu lze vzít přiměřený faktor současnosti.

3. Bez ohledu na odstavec 1 platí článek 6.04 pro zdroj energie pro kormidelní zařízení (kormidelní stroj).

Článek 9.03

Ochrana před dotekem, vniknutím pevných těles a průsakem vody

Druh minimální ochrany u pevně namontovaných částí zařízení musí odpovídat údajům uvedeným v tabulce.

Místo	Druh minimální ochrany (podle publ. IEC 60529:1992)
Místo	Generátory	Motory	Transformá-tory	Panely Rozvaděče Spínače	Montážní příslušenství	Osvětlovací zařízení
Provozní prostory, strojovny, oddělení pro kormidelní stroj	IP 22	IP 22	IP 22 (2)	IP 22 (1) (2)	IP 44	IP 22
Podpalubní nákladové prostory					IP 55	IP 55
Skříňky na akumulátory a barvy						IP 44 u. (Ex) (3)
Otevřené paluby a ovládací stanoviště		IP 55		IP 55	IP 55	IP 55
Kormidelna		IP 22	IP 22	IP 22	IP 22	IP 22
Ubytovací prostory kromě sociálních zařízení a umýváren				IP 22	IP 20	IP 20
Sociální zařízení a umývárny		IP 44	IP 44	IP 44	IP 55	IP 44

Článek 9.04

Ochrana před výbuchem

Pouze nevýbušné elektrické zařízení (osvědčená bezpečnost) lze instalovat v prostorech, v nichž se mohou akumulovat potenciálně výbušné plyny nebo směsí plynů, např. oddělení určená pro akumulátory nebo skladování vysoce hořlavých výrobků. V těchto prostorech nelze instalovat spínače osvětlení nebo jiných elektrických přístrojů. Ochrana před výbuchem musí vzít v úvahu vlastnosti potenciálně výbušných plynů nebo směsí plynů, které mohou vzniknout (skupina výbušnosti, teplotní třída).

Článek 9.05

Ochranné uzemnění

1. Systémy s napětím vyšším než 50 V musí být uzemněny.

2. Kovové části, u nichž může dojít k dotyku a které při provozu normálně nejsou pod napětím, např. rámy a kryty motorů, přístroje a osvětlovací zařízení, musí být uzemněny samostatně, pokud v důsledku montáže nejsou v elektrickém kontaktu s lodním trupem.

3. Kryty přenosných elektrických spotřebičů a přenosných přístrojů musí být při běžném používání uzemněny pomocí dodatečného uzemňovacího vodiče v přívodním kabelu.

Toto ustanovení neplatí v případě použití ochranného izolačního transformátoru a pro přístroje opatřené ochrannou izolací (dvojitá izolace).

4. Průřez uzemňovacích vodičů nesmí být menší než jsou hodnoty uvedené v tabulce:

Průřez vnějších vodičů [mm2]	Minimální průřez uzemňovacích vodičů
Průřez vnějších vodičů [mm2]	v izolovaných kabelech [mm2]	uložených samostatně [mm2]
od 0,5 do 4	stejný průřez jako u vnějšího vodiče	4
více než 4 až 16	stejný průřez jako u vnějšího vodiče	stejný průřez jako u vnějšího vodiče
více než 16 až 35	16	16
více než 35 až 120	poloviční průřez vnějšího vodiče	poloviční průřez vnějšího vodiče
více než 120	70	70

Článek 9.06

Nejvyšší přípustná napětí

1. Nesmí být překročena tato napětí:

Druh zařízení

Nejvyšší přípustné napětí

Stejnosměrný proud

Jednofázový střídavý proud

Třífázový střídavý proud

a.	Pohonná a vytápěcí zařízení včetně vývodů pro obecné použití

250 V

500 V

b.	Světelná, komunikační, povelová a informační zařízení včetně vývodů pro obecné použití

250 V

—

c.	Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných na otevřených palubách nebo v omezených nebo vlhkých kovových uzavřených prostorech kromě bojlerů a nádrží:

všeobecně

50 V (4)

—

2.	při použití ochranného izolačního transformátoru pro jediné zařízení

—

250 V (5)

—

3.	při použití zařízení s ochrannou (dvojitou) izolací

250 V

—

4.	při použití standardních jističů ≤ 30 mA.

—

250 V

500 V

Přenosné elektrické spotřebiče např. elektrická zařízení pro kontejnery, motory, ventilátory a mobilní čerpadla, která během provozu nejsou obvykle přenášena a jejichž vodící součásti, u nichž může dojít k dotyku, jsou uzemněny pomocí uzemňovacího vodiče v propojovacím kabelu a které kromě tohoto uzemňovacího vodiče jsou připojeny k lodnímu trupu svou polohou nebo dodatečným vodičem

250 V

500 V

e.	Vývody pro napájení přenosných přístrojů používaných v bojlerech a v nádržích

50 V (4)

—

2. Odchylně od odstavce 1 jsou přípustná vyšší napětí, jsou-li uplatněna nezbytná ochranná opatření:

a)	pro pohonná zařízení, jejichž výkonnost to vyžaduje;

b)	pro speciální palubní zařízení, například rádiové zařízení a zapalování.

Článek 9.07

Rozvodné systémy

1. Pro stejnosměrný a jednofázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

a)	dvouvodičové systémy, z nichž je jeden uzemněn (L1/N/PE);

b)	jednovodičové systémy využívající principu zpětného vedení lodním trupem, pouze pro místní zařízení (např. startéry spalovacích motorů, katodová ochrana) (L1/PEN);

c)	dvouvodičové systémy izolované od lodního trupu (L1/L2/PE).

2. Pro třífázový střídavý proud jsou přípustné tyto rozvodné systémy:

a)	čtyřvodičové systémy s uzemněním nulového bodu nevyužívající princip zpětného vedení lodním trupem (L1/L2/L3/N/PE) = (síť TN-S) nebo (síť TT);

b)	třívodičové systémy izolované od lodního trupu (Ll/L2/L3/PE) = (síť IT);

c)	třívodičové systémy s uzemněním nulového bodu využívající princip zpětného vedení lodním trupem, nejsou však přípustné pro koncové obvody (L1/L2/L3/PEN).

3. Subjekt pověřený prohlídkami může povolit použití jiných systémů.

Článek 9.08

Břehové přípojky nebo jiné vnější sítě

1. Napájecí vedení z břehových sítí nebo jiných vnějších sítí k zařízením energetické sítě plavidla musí mít pevné spojení na plavidle v podobě pevných vývodů nebo pevných zásuvek. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

2. Pokud přívodní napětí převyšuje 50 V, musí být trup plavidla účinně uzemněn. Uzemňovací zásuvka musí být speciálně označena.

3. Spínací zařízení pro přípojky musí být uspořádána tak, aby se zamezilo souběžnému provozu generátoru energetické sítě plavidla a pobřežní energetické sítě nebo jiné vnější energetické sítě. Krátkodobý souběžný provoz je povolen při přechodu z jednoho systému na druhý bez přerušení napětí.

4. Přípojka musí být chráněna před zkratem a přetížením.

5. Hlavní rozvaděč musí ukazovat, zda je přípojka pod napětím.

6. Musí být nainstalováno kontrolní zařízení, aby bylo možno v případě stejnosměrného proudu srovnat polaritu a u třífázového střídavého proudu sled fází mezi přípojkou a energetickou sítí plavidla.

7. Panel vedle přípojky musí udávat

a)	opatření nezbytná ke zřízení přípojky;

b)	druh proudu a jmenovité napětí a u střídavého proudu kmitočet.

Článek 9.09

Napájení jiného plavidla

1. Je-li elektrická energie dodávána na jiné plavidlo, je nutno použít samostatné přípojky. Při použití zásuvek k dodávce elektrické energie na jiné plavidlo pro jmenovitý proud více než 16 A, je nutno poskytnout přístroje (např. spínače nebo blokovací zařízení), aby bylo zajištěno, že k zapojení a odpojení může dojít pouze tehdy, není-li vedení pod napětím.

2. Kabelové spojky nesmí být vystaveny zatížení v tahu.

3. Ustanovení čl. 9.08 odst. 3 až 7 se použijí obdobně.

Článek 9.10

Generátory a motory

1. Generátory a motory a jejich svorkovnice musí být přístupné pro prohlídky, měření a opravy. Druh ochrany musí odpovídat jejich umístění (viz článek 9.03).

2. Generátory poháněné hlavním motorem, vrtulovým hřídelem nebo pomocným agregátem určeným k jiným účelům musí být navrženy na rozsah počtu otáček, ke kterému může při běžném provozu dojít.

Článek 9.11

Akumulátory

1. Akumulátory musí být přístupné a uspořádány tak, aby se neposouvaly s pohyby plavidla. Nesmí být umístěny tam, kde by byly vystaveny nadměrnému teplu, extrémnímu chladu, ostřiku, páře nebo výparům.

Akumulátory nesmí být umístěny v kormidelně, obytných prostorech ani podpalubních nákladových prostorech. Tento požadavek se nevztahuje na akumulátory pro přenosné přístroje nebo na akumulátory vyžadující nabíjecí příkon menší než 0,2 kW.

2. Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon přesahující 2,0 kW (vypočítaný z nejvyššího nabíjecího proudu a jmenovitého napětí akumulátoru a s přihlédnutím k charakteristické nabíjecí křivce nabíjecího přístroje) musí být umístěny ve zvláštní místnosti. Jsou-li umístěny na plavidle, postačuje jejich uzavření ve skříni.

Akumulátory vyžadující nabíjecí příkon nepřesahující 2 kW mohou být umístěny ve skříňce nebo v bedně, nejen nacházejí-li se na palubě, ale i pod palubou. Mohou být také umístěny ve strojovně nebo na jiném dobře větraném místě, pokud jsou chráněny proti padajícím předmětům nebo kapající vodě.

3. Vnitřky všech prostorů, skříní, beden, krytů a dalších vestavěných částí určených pro akumulátory musí být chráněny proti škodlivému působení elektrolytu.

4. Musí být zajištěno účinné větrání, jsou-li akumulátory instalovány v uzavřených prostorech, skříňkách nebo bednách. Větrání s nuceným prouděním vzduchu musí být k dispozici u nikl-kadmiových akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 2 kW a u olověných akumulátorů vyžadujících nabíjecí příkon více než 3 kW.

Vzduch musí vstupovat spodem a být vytlačován horem, aby se zajistilo úplné odvětrání plynů.

Větrací kanály nesmí obsahovat zařízení, bránící průtoku vzduchu, např. uzavírací ventily.

5. Požadovaný průtok vzduchu (Q) se vypočítá podle tohoto vzorce:

Q = 0,11 · I · n [m 3 /h]

kde:

I	=	maximálního proudu přípustného pro nabíjecí přístroj (A);
n	=	počet článků.

U vyrovnávacích akumulátorů v energetické síti plavidla může subjekt pověřený prohlídkami uznat jiné způsoby výpočtu při zohlednění charakteristické nabíjecí křivky nabíjecího přístroje, pokud se tyto výpočty zakládají na ustanoveních uznaných klasifikačních společností nebo na příslušných normách.

6. Používá-li se přirozená ventilace, průřez kanálů musí být dostatečný pro průtok vzduchu požadovaný při rychlosti 0,5 m/s. Nesmí být menší než 80 cm2 pro olověné akumulátory a menší než 120 cm2 pro nikl-kadmiové akumulátory.

7. Používá-li se větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být k dispozici ventilátor, nejlépe sací, jehož motor je mimo proud plynu nebo vzduchu.

Ventilátory musí být navrženy tak, aby se zabránilo tvorbě jisker při dotyku lopatek a skříně ventilátoru a tvorbě elektrostatického náboje.

8. Na dveřích nebo krytech oddělení, skříní nebo beden obsahujících akumulátory musí být umístěny symboly „Zákaz ohně, otevřeného plamene a kouření“ podle obrázku 2 v dodatku I o minimálním průměru 10 cm.

Článek 9.12

Spínací zařízení

1. Elektrické rozvaděče

a)	Přístroje, spínače, pojistky a panelové přístroje musí být přehledně uspořádány a snadno dostupné pro údržbu a opravy. Vývody pro napětí do 50 V a pro napětí vyšší než 50 V musí být navzájem odděleny a řádně označeny.

b)	Pro všechny spínače a přístroje musí být na rozvaděčích připevněny štítky s označením obvodu. Pojistky musí být označeny jmenovitou velikostí proudu a obvodem.

c)	Nacházejí-li se přístroje s provozním napětím vyšším než 50 V za dveřmi, musí být součástí těchto přístrojů, které jsou pod napětím, chráněny před náhodným dotykem při otevřených dveřích.

d)	Materiály rozvaděčů musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, musí být trvanlivé, zpomalovat hoření a být samozhášecí; nesmějí rovněž nasávat vodu a vlhkost.

e)	Jsou-li v elektrických rozvaděčích pojistky s velkou vypínací schopností, musí být k dispozici pomůcky a osobní ochranné prostředky k výměně těchto pojistek.

2. Spínače, ochranná zařízení

Obvody generátorů a elektrických spotřebičů musí být chráněny před zkratem a přetížením ve všech neuzemněných vodičích. Pro tento účel mohou být použita spínací zařízení spouštěná při zkratu či přetížení nebo pojistky.

Obvody pro napájení elektrických motorů pohonných jednotek (kormidelní zařízení) a jejich řídící obvody musí být chráněny pouze před zkratem. Pokud v obvodech existují tepelné jističe, musí být tyto neutralizovány nebo nastaveny nejméně na dvojnásobek jmenovité velikosti proudu.

b)	Výstupy z hlavního rozvaděče k elektrickým spotřebičům s velikostí proudu více než 16 A musí být opatřeny spínači zátěže nebo síťovými vypínači.

c)	Elektrické spotřebiče pro pohon plavidla, kormidelní zařízení, ukazatel polohy kormidla, navigační nebo bezpečnostní systémy a elektrické spotřebiče se jmenovitou velikostí proudu více než 16 A musí být napájeny samostatnými obvody.

d)	Obvody elektrických spotřebičů potřebných pro pohon plavidla a jeho manévrování musí být napájeny přímo z hlavního rozvaděče.

e)	Vypínací zařízení je nutno zvolit podle jmenovité velikosti proudu, termické nebo dynamické pevnosti a vypínací kapacity. Spínače musí vypnout současně všechny vodiče pod napětím. Musí být rozpoznatelná spínací poloha.

f)	Pojistky musí být uzavřeného typu a být vyrobeny z keramického nebo rovnocenného materiálu. Musí být možné je vyměnit bez nebezpečí pro obsluhu.

3. Měřící a kontrolní zařízení

a)	Obvody generátorů, akumulátorů a rozvaděčů musí být opatřeny měřícím a kontrolním zařízením, vyžaduje-li to bezpečný provoz zařízení.

b)	Neuzemněné sítě s napětím vyšším než 50 V musí být opatřeny detektorem zemního spojení vydávajícím vizuální i zvukový výstražný signál. U sekundárních zařízení, např. řídících obvodů, lze od tohoto zařízení upustit.

4. Umístění elektrických rozvaděčů

Rozvaděče musí být umístěny v dostupných a dobře větraných prostorech a musí být chráněny před poškozením vodou nebo mechanickým poškozením.

Potrubí a vzduchovody musí být uspořádány tak, aby v případě průsaku nemohly být rozvaděče poškozeny. Je-li jejich umístění v blízkosti elektrických rozvaděčů nevyhnutelné, nesmí mít potrubí v jejich blízkosti snímatelná připojovací hrdla.

b)	Skříňky a výklenky ve zdi, v nichž jsou umístěna nechráněná spínací zařízení, musí být z materiálu zpomalujícího hoření nebo být chráněny kovovým opláštěním či opláštěním z jiného materiálu zpomalujícího hoření.

c)	Pokud napětí převyšuje 50 V, musí být na stanovišti obsluhy před hlavním rozvaděčem umístěny izolační rošty nebo rohože.

Článek 9.13

Nouzové jističe

Nouzové jističe pro olejové hořáky, palivová čerpadla, separátory paliva a ventilátory strojoven musí být namontovány na jednom místě mimo prostory, v nichž se tato zařízení nacházejí.

Článek 9.14

Montážní příslušenství

1. Kabelové vstupy musí být dimenzovány na kabely, které se mají připojit, a odpovídat druhu použitých kabelů.

2. Zásuvky pro distribuční obvody s různým napětím nebo kmitočtem nesmí být navzájem zaměnitelné.

3. Spínače musí přepínat současně všechny neuzemněné vodiče v obvodu. V neuzemněných soustavách obvodů jsou povoleny jednopólové spínače ve světelných obvodech v ubytovacích prostorech kromě prádelen, koupelen, umýváren a jiných vlhkých místností.

4. Překračuje-li velikost proudu 16 A, musí být možné zásuvky zablokovat pomocí přepínače, aby zástrčku bylo možné zasunout a vytáhnout pouze tehdy, je-li proud vypnutý.

Článek 9.15

Kabely

1. Kabely musí zpomalovat hoření, být samozhášecí a odolné vůči vodě a oleji.

V obytných prostorech mohou být použity jiné typy kabelů, pokud jsou účinně chráněné, zpomalují hoření a jsou samozhášecí.

Vlastnosti elektrických kabelů týkající se zpomalení hoření musí být v souladu s

a)	publikacemi Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) 60332-1:1993, 60332–3:2000 nebo

b)	rovnocennými předpisy uznanými jedním členským státem.

2. Vodiče kabelů pro silové a světelné obvody musí mít minimální průřez 1,5 mm2.

3. Kovové opancéřování, odstínění nebo oplášťování kabelů nesmí být za běžných provozních podmínek použito jako vodiče nebo k uzemnění.

4. Kovové odstínění a oplášťování kabelů v silových a světelných obvodech musí být nejméně na jednom konci uzemněno.

5. Průřez vodičů musí zohlednit jejich maximální přípustnou koncovou teplotu (proudovou zatížitelnost) a přípustný pokles napětí. Pokles napětí mezi hlavním rozvaděčem a nejnevýhodnějším místem zařízení nesmí být u světelných obvodů více než 5 % a u silových nebo topných obvodů více než 7 % vztaženo na jmenovité napětí.

6. Kabely musí být chráněny před mechanickým poškozením.

7. Způsob upevnění kabelů musí zajistit, aby případné zatížení tahem bylo v přípustném rozmezí.

8. Procházejí-li kabely přepážkami nebo palubami, nesmí být kabelovými průchodkami nepříznivě ovlivněna mechanická pevnost, vodotěsnost a ohnivzdornost těchto přepážek a palub.

9. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické, mechanické vlastnosti, vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti.

10. Kabely připojené ke spouštěcím kormidelnám musí být dostatečně pružné a mít izolaci s dostatečnou pružností do –20 °C a být odolné vůči páře a výparům, ultrafialovému záření a ozonu.

Článek 9.16

Osvětlovací zařízení

1. Světelné spotřebiče musí být umístěny tak, aby jimi vydávané teplo nemohlo zapálit blízké hořlavé předměty nebo jednotky.

2. Světelné spotřebiče na otevřených palubách musí být umístěny tak, aby nebránily rozpoznání navigačních světel.

3. Jsou-li ve strojovně nebo v kotelně umístěny dva nebo více světelných spotřebičů, musí být napájeny nejméně dvěma různými obvody. Tento požadavek se vztahuje rovněž na prostory, v nichž se nacházejí chladící zařízení, hydraulická zařízení a elektrické motory.

Článek 9.17

Navigační světla

1. Rozvaděče pro navigační světla musí být umístěny v kormidelně. Musí být napájeny zvláštním napáječem z hlavního rozvaděče nebo dvěma nezávislými sekundárními rozvody.

2. Navigační světla musí být napájena samostatně z rozvaděče pro osvětlení a samostatně jištěna a ovládána.

3. Porucha kontrolního přístroje podle čl. 7.05 odst. 2 nesmí nepříznivě ovlivnit funkci světla, které kontroluje.

4. Několik světel, která tvoří funkční jednotku a jsou namontována společně na stejném místě, lze napájet, ovládat a kontrolovat společně. Kontrolní přístroj musí rozpoznat poruchu kteréhokoli z těchto světel. Ve dvojitém světle (dvě světla namontovaná nad sebou nebo ve stejném krytu) nesmí být možné používat současně oba světelné zdroje.

Článek 9.18

(Ponechán volný)

Článek 9.19

Výstražné a bezpečnostní systémy pro mechanická zařízení

Výstražné a bezpečnostní systémy ke kontrole a ochraně mechanických zařízení musí splňovat tyto požadavky:

Výstražné systémy

Výstražné systémy musí být navrženy tak, aby porucha výstražného systému nemohla způsobit poruchu kontrolovaného přístroje nebo zařízení.

Binární převodníky musí být navrženy na principu klidového proudu nebo kontrolovaného zatěžovacího proudu.

Vizuální výstražné signály musí zůstat viditelné, dokud není závada odstraněna; výstražný signál, který byl vzat na vědomí, musí být rozlišitelný od signálu, který dosud na vědomí vzat nebyl. Každý vizuální výstražný signál musí být doprovázen zvukovým výstražným signálem. Zvukové výstražné signály musí být možné vypnout. Vypnutí zvukového výstražného signálu nesmí zabránit tomu, aby v případě závady z jiných příčin byl výstražný signál znovu spuštěn.

Výjimky lze povolit u výstražných systémů, které mají méně než pět měřících bodů.

Bezpečnostní systémy

Bezpečnostní systémy musí být navrženy tak, aby před dosažením kritického stavu zastavily nebo zpomalily chod dotčeného zařízení nebo upozornily trvale obsazené stanoviště na nutnost zastavení nebo zpomalení chodu zařízení.

Binární převodníky musí být navrženy na principu zatěžovacího proudu.

Nejsou-li bezpečnostní systémy navrženy tak, aby kontrolovaly samy sebe, musí být možné kontrolovat jejich správnou funkci.

Bezpečnostní systémy musí být nezávislé na ostatních systémech.

Článek 9.20

Elektronické zařízení

1. Obecná ustanovení

Zkušební podmínky v odstavci 2 se vztahují pouze na elektronické přístroje, které jsou nezbytné pro kormidelní zařízení a pohon plavidla, včetně jejich přídavných zařízení.

2. Zkušební podmínky

Namáhání plynoucí z níže uvedených zkoušek nesmí vést k poškození elektronického přístroje nebo jeho nesprávné funkci. Zkoušky podle příslušných mezinárodních norem, např. publikace IEC 60092-504:2001, se s výjimkou zkoušky při nízké teplotě provádí na zapnutém přístroji. Tyto zkoušky zahrnují kontrolu správné funkce.

Kolísání napětí a kmitočtu

		Kolísání
		trvalé	krátkodobé
Obecně	kmitočet	± 5 %	± 10 % 5 s
Obecně	napětí	± 10 %	± 20 % 1,5 s
Provoz akumulátoru	napětí	+ 30 % / – 25 %

c)	Tepelná zkouška Zkoušené zařízení se během půl hodiny zahřeje na teplotu 55 °C. Po dosažení této teploty se teplota udržuje na stejné výši po dobu 16 hodin. Poté se provede zkouška funkčnosti.

d)	Zkouška při nízké teplotě Zkoušené zařízení se vypne, ochladí na –25 °C a udržuje se na této teplotě po dobu dvou hodin. Poté se teplota zvýší na 0 °C a provede se zkouška funkčnosti.

Vibrační zkouška

Vibrační zkouška se provádí ve všech třech osách s rezonanční frekvencí přístrojů nebo jejich součástí vždy po dobu 90 minut. Není-li zjištěna žádná výrazná rezonance, provádí se vibrační zkouška při 30 Hz.

Vibrační zkouška se provádí pomocí sinusové oscilace v rámci těchto mezních hodnot:

Obecně:

f = 2,0 až 13,2 Hz; a = ± 1 mm

(amplituda a = Formula kmitočtového rozsahu)

f = 13,2 Hz až 100 Hz: zrychlení ± 0,7 g.

Zařízení, které má být zabudováno do vznětových motorů nebo kormidelního stroje, se zkouší takto:

f = 2,0 až 25 Hz; a = ± 1,6 mm

(amplituda a = Formula kmitočtového rozsahu)

f = 25 Hz až 100 Hz; zrychlení ± 4 g.

Čidla, která mají být zabudována do výfukového potrubí vznětových motorů, mohou být vystavena podstatně vyššímu namáhání. Toto je třeba při zkouškách vzít v úvahu.

f)	Zkouška elektromagnetické kompatibility se provádí podle publikací IEC 61000-4-2:1995, 61000-4-3:2002, 61000-4-4:1995, stupeň zkoušky 3.

g)	Doklad, že elektronické zařízení vyhovuje těmto zkušebním podmínkám, poskytne výrobce. Za důkaz se považuje rovněž osvědčení klasifikační společnosti.

Článek 9.21

Elektromagnetická kompatibilita

Funkce elektrických a elektronických systémů nesmí být zhoršena elektromagnetickým rušením. Obecná opatření se musí rovnocenně vztahovat na

a)	odpojení přenosových cest mezi zdrojem rušení a dotčeným zařízením;

b)	snížení příčin rušení u zdroje;

c)	snížení citlivosti dotčených přístrojů na rušení.

KAPITOLA 10

VÝSTROJ

Článek 10.01

Kotevní zařízení

1. Plavidla určená pro přepravu nákladu s výjimkou člunových kontejnerů, jejichž délka L nepřesahuje 40 m, musí být vybavena příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

P = k · B · T [kg]

kde

k	je koeficient, který bere v úvahu vztah mezi délkou L a šířkou B a druh plavidla: u tlačných člunů však platí k = c;

je empirický koeficient uvedený v této tabulce:

Celková nosnost v t	Koeficient c
do 400	45
nad 400 do 650	55
nad 650 do 1 000	65
nad 1 000	70

U plavidel s celkovou nosností do 400 t, která se vzhledem ke své konstrukci a ke svému předpokládanému účelu používají pouze k přepravě na předem určených krátkých tratích, může subjekt pověřený prohlídkami povolit, že pro příďové kotvy jsou nutné pouze dvě třetiny celkové hmotnosti P.

2. Osobní lodě a plavidla, která nejsou určena k přepravě nákladu, s výjimkou tlačných remorkérů musí být vybaveny příďovými kotvami, jejichž celková hmotnost P se vypočte pomocí vzorce:

P = k · B · T [kg]

kde:

k	je koeficient podle odstavce 1, k určení hodnoty empirického koeficientu (c) se však místo celkové nosnosti použije výtlak vody v m3 zapsaný v osvědčení Společenství.

3. Plavidla uvedená v odstavce 1, jejichž maximální délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost činí 25 % hmotnosti P.

Plavidla, jejichž maximální délka překračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % hmotnosti vypočtené podle odstavce 1 nebo 2.

Záďové kotvy se nevyžadují u

a)	plavidel, u nichž by hmotnost záďové kotvy byla menší než 150 kg; u plavidel uvedených v odstavci 1 posledním odstavci se vezme v úvahu snížená hmotnost kotev;

b)	tlačných člunů.

4. Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka nepřekračuje 86 m, musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 25 % maximální hmotnosti P vypočtené podle odstavce 1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení Společenství.

Plavidla určená k vedení pevně svázaných sestav, jejichž délka překračuje 86 m, po proudu musí být vybavena záďovými kotvami, jejichž celková hmotnost se rovná 50 % maximální hmotnosti P vypočtené podle odstavce 1 pro tvary sestav (považované za lodní jednotku) povolené a zapsané v osvědčení Společenství.

5. Hmotnosti kotev zjištěné podle odstavců 1 až 4 mohou být u určitých zvláštních kotev sníženy.

6. Celková hmotnost P stanovená pro příďové kotvy může být rozložena na jednu nebo dvě kotvy. Lze ji snížit o 15 %, je-li plavidlo vybaveno pouze jednou příďovou kotvou a kotevní skluz se nachází uprostřed lodi.

Celkovou hmotnost stanovenou pro záďové kotvy u tlačných remorkérů a plavidel, jejichž maximální délka překračuje 86 m, lze rozložit na jednu nebo dvě kotvy.

Hmotnost nejlehčí kotvy nesmí být menší než 45 % celkové hmotnosti.

7. Kotvy z litiny nejsou povoleny.

8. Na kotvách musí být trvanlivým způsobem vyznačena jejich hmotnost plastickým písmem.

9. Kotvy o hmotnosti větší než 50 kg musí být vybaveny navijáky.

10. Řetěz příďové kotvy musí mít délku nejméně

a)	40 m u plavidel, jejichž délka nepřesahuje 30 m;

b)	o 10 m delší než je délka plavidla, je-li toto delší než 30 m a kratší než 50 m;

c)	60 m, je-li plavidlo delší než 50 m.

Řetězy zádových kotev musí být dlouhé nejméně 40 m. Pokud však plavidla musejí zastavovat směrem po proudu, musí být řetězy zádových kotev nejméně 60 m dlouhé.

11. Minimální pevnost v tahu R kotevních řetězů se vypočte podle vzorce:

a)	kotvy s hmotností do 500 kg: R = 0,35 · P' [kN];

b)	kotvy s hmotností od 500 kg do 2 000 kg: ;

c)	kotvy s hmotností více než 2 000 kg: R = 0,25 · P' [kN]

kde

P'	je teoretická hmotnost každé kotvy vypočtená podle odstavců 1 až 4 a 6.

Pevnost v tahu kotevních řetězů se stanoví podle norem platných v jednotlivých členských státech.

Mají-li kotvy hmotnost větší, než je stanoveno odstavci 1 až 6, pevnost v tahu kotevního řetězu se určí jako funkce skutečné hmotnosti kotvy.

12. Pokud se na plavidle nacházejí těžší kotvy s příslušnými silnějšími kotevními řetězy, zapíší se do osvědčení Společenství pouze minimální hmotnosti a pevnosti v tahu stanovené podle odstavců 1 až 6 a 11.

13. Spojovací součásti (obrtlíky) mezi kotvou a řetězem musí vydržet zatížení tahem o 20 % vyšší než je pevnost v tahu příslušného řetězu.

14. Místo kotevních řetězů lze použít lana. Lana musí mít stejnou pevnost v tahu jako řetězy, musí však být o 20 % delší.

Článek 10.02

Jiné vybavení

1. Podle příslušných předpisů plavebních orgánů platných v členských státech musí být na plavidle nejméně toto zařízení:

a)	radiotelefonní systém;

b)	přístroje a zařízení potřebná k vydávání vizuálních a zvukových signálů a k dennímu a nočnímu označení plavidla;

c)	nezávislá záložní světla pro předepsaná kotevní světla;

d)	ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem k odkládání utěrek znečištěných olejem;

e)	ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých pevných odpadů a ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování nebezpečných nebo škodlivých kapalných odpadů podle příslušných předpisů plavebních orgánů;

f)	ohnivzdorná označená sběrná nádrž s krytem ke skladování zbytků.

2. Kromě toho k vybavení patří alespoň

uvazovací ocelová lana:

Plavidla musí být vybavena třemi uvazovacími ocelovými lany. Jejich minimální délka činí:

— první lano: L + 20 m, nejvýše však 100 m,

— druhé lano: 2/3 prvního lana,

— třetí lano: 1/3 prvního lana.

Nejkratší lano se nevyžaduje u plavidel s délkou L kratší než 20 m.

Lana musí mít pevnost v tahu Rs, která se vypočte podle vzorce:

pro L · B · T do 1 000 m3: Formula ;

pro L · B · T více než 1 000 m3: Formula .

Pro předepsaná lana se musí na plavidle nacházet osvědčení podle evropské normy EN 10 204:1991, č. 3.1.

Tato ocelová lana lze nahradit jinými lany stejné délky a pevnosti v tahu. Minimální pevnost v tahu těchto lan musí být uvedena v osvědčení;

vlečná lana:

Vlečná plavidla musí být vybavena odpovídajícím počtem lan.

Hlavní lano musí být nejméně 100 m dlouhé a jeho pevnost v tahu v kN nesmí být menší než jedna třetina celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů.

Motorová plavidla a tlačné remorkéry vhodné rovněž k vlečení musí být vybaveny nejméně 100 m dlouhým vlečným lanem, jehož pevnost v tahu v kN odpovídá nejméně jedné čtvrtině celkového výkonu v kW hlavního motoru nebo motorů;

c)	vrhací lano;

d)	lodní lávka, nejméně 0,4 m široká a 4 m dlouhá, jejíž boční okraje jsou označeny světlými pruhy; tato lávka je opatřena zábradlím. U malých plavidel může subjekt pověřený prohlídkami povolit kratší lávky;

hák;

odpovídající schránka první pomoci, jejíž obsah je v souladu s příslušnou normou členského státu. Schránka první pomoci je uchovávána v obytném prostoru nebo v kormidelně a uložena tak, aby byla v případě potřeby snadno a bezpečně dostupná. Pokud jsou schránky první pomoci uschovány, musí být kryt označen příslušným symbolem podle obrázku 8 v dodatku I s délkou strany nejméně 10 cm;

g)	dalekohled 7 × 50 nebo s větším průměrem čočky;

h)	instrukce k záchraně nebo oživování osob na plavidle;

i)	světlomet, který lze ovládat z kormidelny.

3. U plavidel, jejichž boční výška je 1,50 m nad vodoryskou v nenaloženém stavu, musí být k dispozici naloďovací schůdky nebo žebřík.

Článek 10.03

Přenosné hasicí přístroje

1. Na každém z níže uvedených míst musí být nejméně jeden přenosný hasicí přístroj v souladu s evropskou normou EN 3:1996:

a)	v kormidelně;

b)	poblíž každého místa vstupu z paluby do obytných prostor;

c)	v místě vstupu do každého služebního prostoru nepřístupného z obytných prostor, ve kterém je umístěno zařízení k topení, vaření nebo chlazení na pevné nebo kapalné palivo nebo zkapalněný plyn;

d)	u vchodu do každé strojovny nebo kotelny;

e)	na vhodném místě v podpalubí ve strojovnách a kotelnách, umístěný tak, aby z jakéhokoli místa v daném prostoru nebyla vzdálenost k hasícímu přístroji větší než 10 metrů.

2. Co se týče přenosných hasicích přístrojů podle odstavce 1, lze používat pouze práškové hasicí přístroje o obsahu nejméně 6 kg nebo jiné přenosné hasicí přístroje se stejným hasicím výkonem. Musí být vhodné pro požáry třídy A, B a C a pro požáry v elektrických systémech až do 1 000 V.

3. Kromě toho lze používat práškové, vodní nebo pěnové hasicí přístroje, které jsou vhodné k likvidaci takového typu ohně, který se může nejpravděpodobněji vyskytnout v prostorech, pro které je hasicí přístroj určen.

4. Přenosné hasicí přístroje s CO2 jako hasicí náplní lze používat k likvidaci požárů pouze v kuchyních a elektrických zařízeních. Obsah těchto hasících přístrojů nesmí být vyšší než 1 kg na 15 m3 prostoru, v němž jsou přístroje k dispozici pro použití.

5. Přenosné hasící přístroje musí být kontrolovány nejméně jednou za dva roky. Musí být vystaveno osvědčení podepsané inspektorem, na němž je uvedeno datum kontroly.

6. Pokud jsou požární zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem pro hasicí přístroje podle obrázku 3 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm.

Článek 10.03a

Pevné požární soustavy v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující

1. Požární ochrana v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující musí být zajištěna pouze vhodnými sprinklerovými požárními soustavami s tlakovou vodou jako pevnými požárními soustavami.

2. Zabudování nebo přestavbu těchto soustav musí provádět pouze odborné firmy.

3. Soustavy musí být vyrobeny z oceli nebo rovnocenných ohnivzdorných materiálů.

4. Soustavy musí být schopné rozstřikovat vodu o objemu nejméně 5 l/m2 za minutu nad plochou největšího prostoru, který má být chráněn.

5. Soustavy, které rozstřikují menší množství vody, musí mít schválení typu podle rezoluce IMO A 800(19) nebo jinou normu uznanou postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice. Schválení typu provádí uznaná klasifikační společnost nebo akreditovaný zkušební ústav. Akreditovaný zkušební ústav musí splňovat harmonizované normy pro činnost zkušebních laboratoří (EN ISO/IEC 17025:2000).

6. Soustavy musí zkontrolovat odborník

a)	před uvedením do provozu;

b)	před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

c)	po jakékoli úpravě nebo opravě;

d)	pravidelně nejméně každé dva roky.

7. Při kontrole podle odstavce 6 odborník ověří, zda soustavy splňují požadavky tohoto článku.

Kontrola musí zahrnovat alespoň

a)	vnější prohlídku celé soustavy;

b)	kontrolu funkčnosti bezpečnostních systémů a trysek;

c)	kontrolu funkčnosti tlakových nádob a čerpacího systému.

8. Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané inspektorem, na němž je uvedeno datum kontroly.

9. Počet instalovaných soustav se zapíše do osvědčení Společenství.

10. K ochraně objektů v obytných prostorech, kormidelnách a prostorech pro cestující jsou pevné požární soustavy přípustné pouze na základě doporučení výboru.

Článek 10.03b

Pevné požární soustavy ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel

1. Hasící náplně

K ochraně strojoven, kotelen a strojoven čerpadel je v pevných hasících soustavách možno použít tyto hasící náplně:

a)	CO2 (oxid uhličitý);

b)	HFC 227ea (heptafluorpropan);

c)	IG-541 (52 % dusík, 40 % argon, 8 % oxid uhličitý).

Jiné hasící náplně lze označit za přípustné pouze postupem podle čl. 19 odst. 2 této směrnice.

2. Větrání, přívod vzduchu

Spalovací vzduch pro pohonné motory nesmí být nasáván z prostor, které mají být chráněny pevnými požárními soustavami. Toto neplatí, pokud existují dvě navzájem nezávislé a hermeticky oddělené hlavní strojovny nebo pokud se vedle hlavní strojovny nachází samostatná strojovna s bočním pohonem přídě, aby bylo zajištěno, že se v případě požáru v hlavní strojovně plavidlo může pohybovat vlastní silou.

b)	Větrání s nuceným prouděním vzduchu v prostoru, který má být chráněn, se musí při spuštění požární soustavy automaticky vypnout.

c)	Musí být k dispozici zařízení, pomocí nichž lze rychle uzavřít všechny otvory, kterými by mohl do prostoru, který má být chráněn, vnikat vzduch nebo z něj unikat plyn. Musí být jednoznačně rozpoznatelné, zda jsou otvory otevřené nebo zavřené.

d)	Vzduch unikající z přetlakových ventilů ve vzduchojemech instalovaných ve strojovnách musí být odváděn do otevřeného prostoru.

e)	Přetlak nebo podtlak vznikající při přívodu hasící látky nesmí zničit konstrukční prvky prostoru, který má být chráněn. Musí být možné bez jakéhokoli nebezpečí tlak vyrovnat.

Chráněné prostory musí mít zařízení k odčerpání hasící náplně a kouřových plynů. Ovládání těchto zařízení musí být možné ze stanoviště mimo chráněné prostory, které nebude kvůli požáru v těchto prostorech nepřístupné. Existují-li pevná odsávací zařízení, nesmí být možné tyto během hašení požáru zapnout.

3. Systém požárního poplachu

Prostor, který má být chráněn, musí být monitorován pomocí vhodného systému požárního poplachu. Hlášení požáru musí být patrné v kormidelně, v obytných prostorech a v prostoru, který má být chráněn.

4. Potrubní soustava

Hasivo je dopravováno do prostoru, který má být chráněn, a zde rozváděno pomocí pevné potrubní soustavy. Uvnitř prostoru, který má být chráněn, musí být potrubí a příslušné armatury vyrobeny z oceli. Z tohoto požadavku jsou vyňata potrubí spojující nádrže a dilatační spoje, pokud použité materiály mají v případě požáru rovnocenné vlastnosti. Potrubí musí být zevnitř i zvenku chráněno proti korozi.

b)	Výstupní trysky musí být dimenzovány a uspořádány tak, aby hasivo bylo rozstřikováno rovnoměrně.

5. Spouštěcí zařízení

a)	Požární soustavy s automatickým spouštěním nejsou přípustné.

b)	Musí být možné spustit požární soustavu z vhodného stanoviště mimo prostor, který má být chráněn.

Spouštěcí zařízení musí být namontována tak, aby jejich ovládání bylo možné i v případě požáru a aby v případě poškození ohněm nebo výbuchem v prostoru, který má být chráněn, mohlo být stále dopravováno potřebné množství hasiva.

Nemechanická spouštěcí zařízení musí být napájena ze dvou různých, navzájem nezávislých zdrojů energie. Tyto zdroje energie se musí nacházet mimo prostor, který má být chráněn. Řídící vedení v prostoru, který má být chráněn, musí být navržena tak, aby zůstala funkční i v případě požáru pod dobu nejméně 30 minut. V případě elektrického vedení je tento požadavek splněn, pokud toto vedení vyhovuje normě IEC 60331-21:1999.

Jsou-li spouštěcí zařízení umístěná z dohledu, musí být předměty, které je kryjí, označeny symbolem „požární zařízení“ podle obrázku 6 v dodatku I, který má délku strany nejméně 10 cm a tento text vyhotovený červeným písmem na bílém pozadí:

„Feuerlöscheinrichtung

Installation d'extinction

Brandblusinstallatie

Fire-fighting installation“.

d)	Má-li požární soustava chránit několik místnosti, musí být spouštěcí zařízení pro každou místnost samostatné a zřetelně označeno.

Vedle každého spouštěcího zařízení musí být viditelně umístěn nesmazatelný návod k obsluze v jednom z jazyků členských států. Návod k obsluze obsahuje zejména pokyny o

aa)	spuštění požární soustavy;

bb)	nutnosti zkontrolovat, že prostor, který má být chráněn, opustily všechny osoby;

cc)	opatřeních, která musí přijmout posádka v případě spuštění požární soustavy;

dd)	opatřeních, která musí přijmout posádka v případě poruchy požární soustavy.

f)	Návod k obsluze musí obsahovat upozornění, že před spuštěním požární soustavy musí být zastaveny spalovací motory s nasáváním vzduchu z prostoru, který má být chráněn.

6. Výstražný systém

a)	Pevné požární soustavy musí být opatřeny akustickými a optickými výstražnými systémy.

b)	Výstražný systém se vypne automaticky, jakmile je požární soustava spuštěna. Výstražný signál musí znít po přiměřeně dlouhou dobu před uvolněním hasiva a nesmí být možné jej vypnout.

Výstražné signály musí být zřetelně viditelné v prostorech, které mají být chráněny, a před přístupy k těmto prostorům a musí je být zřetelně slyšet i za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku. Musí být jednoznačně rozeznatelné od jiných akustických a vizuálních signálů v prostoru, který má být chráněn.

d)	Akustické výstražné signály musí být zřetelně slyšitelné v okolních prostorech i tehdy, jsou-li uzavřeny spojovací dveře, a za provozních podmínek, při nichž dochází k největšímu hluku.

e)	Nemá-li výstražný systém vlastní kontrolu zkratu, přerušení vodiče a poklesu napětí, musí být možné zkontrolovat jeho správnou funkci.

U každého vstupu do prostoru, do něhož může být přivedeno hasivo, musí být umístěn zřetelně viditelný štítek s tímto textem vyhotoveným červeným písmem na bílém pozadí:

„Vorsicht, Feuerlöscheinrichtung!

Bei Ertönen des Warnsignals (Beschreibung des Signals) den Raum sofort verlassen!

Attention, installation d'extinction d'incendie!

Quitter immédiatement ce local au signal (description du signal)

Let op, brandblusinstallatie!

Bij het in werking treden van het alarmsignaal (omschrijving van het signaal) deze ruimte onmiddellijk verlaten!

Warning, fire-fighting installation!

Leave the room as soon as the warning signal sounds (description of signal)“.

7. Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení

a)	Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení musí vyhovovat předpisům platným v jednom členském státě.

b)	Tlakové nádoby musí být namontovány podle pokynů výrobce.

c)	Tlakové nádoby, armatury a tlaková vedení nesmějí být umístěna v obytných prostorech.

d)	Teplota ve skříních a montážních prostorech, kde jsou tlakové nádoby umístěny, nesmí překročit 50 °C.

e)	Skříně nebo montážní prostory na plavidle musí být pevně upevněny a mít větrací otvory, které jsou uspořádány tak, aby v případě netěsnosti tlakové nádoby nemohl do plavidla uniknout žádný plyn. Přímé přípojky k ostatním prostorům nejsou přípustné.

8. Množství hasiva

Je-li množství hasiva určeno k ochraně více než jedné místnosti, nemusí být celkové množství dostupné hasicí látky větší než množství potřebné pro největší prostor, který má být chráněn.

9. Instalace, prohlídka a dokumentace

a)	Soustavu může instalovat nebo přestavět pouze firma, která se specializuje na požární soustavy. Musí být splněny požadavky stanovené výrobcem hasiva a výrobcem požární soustavy (list s údaji o výrobku, bezpečnostní list).

Soustavu musí zkontrolovat odborník

aa)	před uvedením do provozu;

bb)	před opětovným uvedením do provozu po spuštění;

cc)	po jakékoli úpravě nebo opravě;

dd)	pravidelně nejméně každé dva roky.

c)	Při prohlídce odborník zkontroluje, zda soustava splňuje požadavky této kapitoly.

Prohlídka zahrnuje alespoň

aa)	vnější prohlídku celé soustavy;

bb)	zkoušku těsnosti potrubí;

cc)	zkoušku funkčnosti ovládacích a spouštěcích systémů;

dd)	kontrolu tlaku nádob a jejich obsahu;

ee)	kontrolu těsnosti a zařízení k uzavření prostoru, který má být chráněn;

ff)	kontrolu systému požárního poplachu;

gg)	kontrolu výstražného systému.

e)	Musí být vystaveno osvědčení o prohlídce podepsané inspektorem, na němž je uvedeno datum kontroly.

f)	Počet pevných požárních soustav se zapíše do osvědčení Společenství.

10. Požární soustavy s CO2

Požární soustavy používající jako hasící náplň CO2 musí kromě požadavků podle odstavců 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

Nádoby s CO2 musí být uloženy mimo prostor, který má být chráněn, v prostoru nebo skříni hermeticky oddělené od ostatních prostor. Dveře do těchto prostor a skříní se musí otevírat směrem ven, musí být uzamykatelné a být opatřeny na vnější straně symbolem „Všeobecné nebezpečí“ podle obrázku 4 v dodatku I, který je nejméně 5 cm vysoký, společně s označením „CO2“ ve stejné barvě a se stejnou výškou.

b)	Prostory k uložení nádob s CO2, které se nacházejí pod palubou, musí být přístupné pouze zvenku. Tyto prostory musí být opatřeny vlastním dostatečným umělým větráním s odsávacími kanály; tento systém větrání musí být zcela nezávislý na jiných systémech větrání na plavidle.

c)	Nádoby s CO2 nesmí být naplněny na více než 0,75 kg/l. Měrný objem nestlačeného plynu CO2 je 0,56 m3/kg.

d)	Objem CO2 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 40 % jeho hrubého objemu. Musí být možné uvolnit tento objem do 120 sekund a zkontrolovat, zda k uvolnění došlo.

e)	Otevření ventilů nádob a obsluha napouštěcího ventilu musí být zajištěna samostatnými ovládacími úkony.

f)	Přiměřená doba uvedená v odstavci 6 písm. b) činí nejméně 20 sekund. Musí existovat spolehlivé zařízení, které zajistí prodlevu před dopravou CO2.

11. Požární soustavy s HFC-227ea

Požární soustavy používající jako hasící náplň HFC 227ea musí kromě požadavků podle odstavců 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)	Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.

b)	Každá nádoba s HFC 227ea, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.

c)	Každá nádoba musí být vybavena zařízením ke kontrole tlaku plynu.

d)	Nádoby se nesmí plnit na více než 1,15 kg/l. Měrný objem nestlačeného HFC 227ea je 0,1374 m3/kg.

e)	Objem HFC 227ea pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 8 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 10 sekund.

f)	Nádoby s HFC 227ea musí být opatřeny zařízením ke sledování tlaku, které v případě nepřípustného úbytku hnacího plynu spouští akustický a vizuální výstražný signál v kormidelně. Neexistuje-li kormidelna, výstražný signál musí být dán mimo prostor, který má být chráněn.

g)	Po napuštění nesmí koncentrace v prostoru, který má být chráněn, být větší než 10,5 %.

h)	Požární soustava nesmí obsahovat součásti vyrobené z hliníku.

12. Požární soustavy s IG-541

Požární soustavy používající jako hasící náplň IG-541 musí kromě požadavků podle odstavců 1 až 9 splňovat tato ustanovení:

a)	Má-li být chráněno několik prostor s různým hrubým objemem, musí být každý prostor opatřen vlastní požární soustavou.

b)	Každá nádoba s IG-541, která je instalována v prostoru, který má být chráněn, musí být opatřena ventilem k uvolnění přetlaku. Tento musí bez nebezpečí uvolnit obsah nádoby do prostoru, který má být chráněn, pokud je nádoba vystavena účinkům požáru a požární soustava nebyla spuštěna.

c)	Každá nádoba musí být opatřena zařízením ke kontrole obsahu.

d)	Plnicí tlak nádoby nesmí při +15 °C překročit 200 barů.

e)	Objem IG-541 pro prostor, který má být chráněn, musí být nejméně 44 % a nejvýše 50 % hrubého objemu tohoto prostoru. Tento objem musí být uvolněn do 120 sekund.

13. Požární soustavy k ochraně objektů

K ochraně objektů ve strojovnách, kotelnách a strojovnách čerpadel jsou pevné požární soustavy přípustné pouze na základě doporučení výboru.

Článek 10.04

Lodní čluny

1. Níže uvedená plavidla musí být vybavena lodním člunem podle evropské normy EN 1914:1997:

a)	motorová plavidla a nákladní čluny s hrubou nosností více než 150 t;

b)	remorkéry a tlačné remorkéry s výtlakem vody více než 150 m3;

c)	plovoucí stroje;

d)	osobní lodě.

2. Musí být možné, aby lodní člun spustila na vodu bezpečně jedna osoba do 5 minut po zahájení prvního potřebného manuálního úkonu. Pokud se ke spouštění na vodu používá strojní zařízení, musí být takové, aby v případě výpadku jeho napájení nebylo zamezeno bezpečnému a rychlému spuštění na vodu.

3. Nafukovací lodní čluny musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.

Článek 10.05

Záchranné kruhy a vesty

1. Na plavidlech se musí nacházet nejméně tři záchranné kruhy podle evropské normy EN 14144:2002. Musejí být připravené k použití a připevněné na plavidle na vhodných místech, nesmí však být připevněny k držákům. Nejméně jeden záchranný kruh musí být umístěn v bezprostřední blízkosti kormidelny a vybaven samozápalným, akumulátorem napájeným světlem, které nezhasne ve vodě.

2. V dosahu každé osoby pobývající pravidelně na plavidle musí být osobní, samočinně nafukovací záchranná vesta podle evropských norem EN 395:1998 nebo EN 396:1998.

Pro děti jsou přípustné rovněž nenafukovací záchranné vesty podle těchto norem.

3. Záchranné vesty musí být zkontrolovány podle pokynů výrobce.

KAPITOLA 11

BEZPEČNOST NA PRACOVIŠTÍCH

Článek 11.01

Obecná ustanovení

1. Plavidla musí být postavena, uspořádána a vybavena tak, aby na nich osoby mohly pracovat a pohybovat se bezpečně.

2. Pevná zařízení na plavidle, která jsou potřebná pro práci, musí být zařízena, umístěna a zabezpečena tak, aby jejich obsluha, používání a údržba byla bezpečná a snadná. V případě potřeby musí být přenosné nebo horké konstrukční prvky vybaveny ochrannými zařízeními.

Článek 11.02

Ochrana před pádem

1. Paluby a boční paluby musí být rovné a nesmí se na nich nacházet místa, o něž by bylo možné zakopnout; nesmí se na nich vytvářet louže.

2. Paluby, boční paluby, podlahy strojoven, odpočívadla schodišť, schodiště a vrchní části postranních pacholat musí být neklouzavé.

3. Horní části postranních pacholat a jakékoli překážky v průchodech, např. hrany schodů, musí být označeny barvou, která kontrastuje s okolní palubou.

4. Vnější okraje palub a pracoviště, z nichž mohou osoby spadnout z výšky více než 1 m, musí být vybaveny zábradlím nebo sily s výškou nejméně 0,70 m nebo zábradlím podle evropské normy EN 711:1995, které se skládá z madla, tyče ve výši kolen a ochranného profilu u paty zábradlí. Boční paluby musí být vybaveny ochranným profilem u paty zábradlí a průběžným madlem, které je upevněno k silu. Madla na silu nejsou zapotřebí, jsou-li boční paluby vybaveny zábradlím na boku lodi, které nelze sklopit.

5. Na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky více než 1 m může subjekt pověřený prohlídkami vyžadovat vhodné vybavení a zařízení k bezpečné práci.

Článek 11.03

Rozměry pracovišť

Pracoviště musí mít takové rozměry, aby všechny osoby, které na nich pracují, měly přiměřenou volnost pohybu.

Článek 11.04

Boční paluby

1. Světlá šířka boční paluby musí být nejméně 0,60 m. Na některých místech, která jsou nezbytná pro provoz plavidla, např. hydranty k umývání paluby, lze tuto hodnotu snížit na 0,50 m. U pacholat a oporek lze ji snížit na 0,40 m.

2. Do výšky 0,90 m nad boční palubou lze světlou šířku boční paluby snížit na 0,54 m, pokud je světlá šířka nadtím, mezi vnějším okrajem lodního trupu a vnitřním okrajem podpalubního nákladového prostoru, nejméně 0,65 m. V tomto případě lze světlou šířku boční paluby snížit na 0,50 m, je-li vnější okraj boční paluby vybaven zábradlím podle evropské normy EN 711:1995 jako ochranou proti pádu. U plavidla o délce nejvýše 55 m s obytným prostorem pouze na zádi lze od zábradlí upustit.

3. Požadavky odstavců 1 a 2 platí až do výšky 2,00 m nad boční palubou.

Článek 11.05

Přístup na pracoviště

1. Přístupy a průchody, které slouží k pohybu osob nebo předmětů, musí být dostatečně velké a uspořádány tak, že

a)	před vstupními otvory je dostatečný prostor, aby byl umožněn nerušený pohyb;

b)	světlá šířka průchodu odpovídá účelu pracoviště a není menší než 0,60 m, kromě plavidel širokých méně než 8 m, na kterých může být šířka průchodu snížena na 0,50 m;

c)	světlá výška průchodu včetně silu není menší než 1,90 m.

2. Uspořádání dveří musí být takové, aby mohly být bezpečně otvírány a zavírány z obou stran. Dveře musí být chráněny proti náhodnému otevření a zavření.

3. Přístupy, východy a průchody s rozdílem ve výšce podlah více než 0,50 m musí být opatřeny vhodnými schody, žebříky nebo stupadly.

4. Pracoviště, která jsou trvale obsazena, musí být opatřena schody, je-li rozdíl ve výšce podlah větší než 1,00 m. Tento požadavek se nevztahuje na nouzové východy.

5. Plavidla s podpalubními nákladovými prostorami musí mít nejméně na každém konci nákladového prostoru pevné prostředky k zajištění přístupu.

Odchylně od prvního pododstavce nejsou pevné prostředky k zajištění přístupu nutné, jsou-li poskytnuty nejméně dva přenosné žebříky dost dlouhé na to, aby nejméně tři příčle sahaly nad jícnový sil, jsou-li žebříky skloněny v úhlu 60° vodorovné roviny.

Článek 11.06

Východy a nouzové východy

1. Počet, uspořádání a rozměry východů, včetně nouzových, musí odpovídat účelu a rozměrům příslušného prostoru. Je-li jeden z východů nouzový, musí být jako takový zřetelně označen.

2. Nouzové východy nebo okna či kryty světlíků, které mají být použity jsou nouzové východy, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m.

Článek 11.07

Žebříky, stupadla a podobná zařízení

1. Schody a žebříky musí být bezpečně upevněny. Schody musí být široké nejméně 0,60 m a světlá šířka mezi madly nesmí být menší než 0,60 m; výška stupně nesmí být menší než 0,15 m; stupně musí mít povrchy s neklouzavou úpravou a schodiště s více než třemi stupni musí být opatřena madly.

2. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí mít světlou šířku nejméně 0,30 m; maximální vzdálenost mezi příčlemi je 0,30 m a vzdálenost mezi příčlemi a konstrukcí nesmí být menší než 0,15 m.

3. Žebříky a samostatně upevněné příčle musí být viditelné shora a nad nouzovými otvory musí být vybaveny bezpečnostními rukojetěmi.

4. Přenosné žebříky musí být široké nejméně 0,40 m a 0,50 m u základny; musí být možné zajistit, aby se nepřevrátily nebo nesklouzly; příčle musí být pevně upevněny v bočnicích.

Článek 11.08

Vnitřní prostory

1. Rozměry, zařízení a uspořádání vnitřních pracovišť musí odpovídat práci, která má zde být vykonávána, a musí splňovat zdravotní a bezpečnostní požadavky. Musí být dostatečně osvětleny neoslňujícím světlem a dostatečně větrány. V případě potřeby musí být opatřeny topným zařízením k udržení přiměřené teploty.

2. Podlahy vnitřních pracovišť musí být pevné a trvanlivé a konstruované tak, aby bránily klouzání a pádu. Otvory v palubách nebo podlahách musí být, jsou-li otevřeny, opatřeny ochranou proti pádu a okna a světlíky musí být uspořádány a vybaveny tak, aby mohly být obsluhovány a čištěny bez rizika.

Článek 11.09

Ochrana proti hluku a vibracím

1. Pracoviště musí být umístěna, vybavena a konstruována tak, aby členové posádky nebyli vystaveni škodlivým vibracím.

2. Stálá pracoviště musí být kromě toho zkonstruována takovým způsobem a musí být tak zvukotěsná, aby zdraví a bezpečnost členů posádky nebyly ohroženy hlukem.

3. Pro členy posádky, kteří budou každý den pravděpodobně vystaveni hladině hluku vyšší než 85 dB(A), musí být k dispozici individuální ochranné protihlukové prostředky. Na pracovištích, na nichž hladina hluku převyšuje 90 dB(A), musí být povinné použití ochranných protihlukových prostředků naznačeno symbolem „Použijte ochranné protihlukové prostředky“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 7 v dodatku I.

Článek 11.10

Kryty jícnů

1. Kryty jícnů musí být snadno dostupné a manipulace s nimi musí být bezpečná. Díly krytů jícnů o hmotnosti větší než 40 kg musí být navrženy tak, aby se daly posouvat nebo otáčet, nebo musí být vybaveny mechanickými prostředky ke zdvihání. Kryty jícnů ovládané pomocí zvedáku musí být vybaveny přiměřenými a snadno dostupnými upevňovacími prostředky. Kryty jícnů a jejich krokve, které nejsou zaměnitelné, musí být zřetelně označeny, aby bylo zřejmé, ke kterým jícnům patří, a jejich správná poloha na jícnech.

2. Kryty jícnů musí být zajištěny proti sklopení větrem nebo nakládacím zařízením. Posuvné kryty musí být vybaveny záchytkami, které zabraňují jejich neúmyslnému vodorovnému pohybu o více než 0,40 m; musí být uzamykatelné v koncové poloze. K upevnění na sebe naskládaných krytů jícnů musí být k dispozici vhodné prostředky.

3. Napájení mechanicky ovládaných krytů jícnů se musí po uvolnění ovládacího spínače automaticky vypnout.

4. Kryty jícnů musí vydržet zátěž, kterou lze předpokládat; pochozí kryty jícnů musí vydržet bodové zatížení nejméně 75 kg. Kryty jícnů, které nejsou navrženy jako pochozí, musí být jako takové označeny. Kryty jícnů, které jsou navrženy k uložení lodního nákladu, musí mít označeno přípustné zatížení v t/m2. Pokud jsou k dosažení nejvyššího přípustného zatížení nutné podpěry, musí to být na vhodném místě uvedeno; v tomto případě musí být na plavidle uschovány příslušné plány.

Článek 11.11

Navijáky

1. Navijáky musí být navrženy tak, aby bylo možno provádět práci bezpečně. Musí být vybaveny prostředky, které zamezí neúmyslnému uvolnění nákladu. Navijáky, které nejsou samočinně brzdící, musí být s ohledem na svou tažnou sílu opatřeny přiměřenou brzdou.

2. Navijáky na ruční pohon musí být vybaveny zařízením, které zamezí zpětnému úderu kliky. Navijáky na strojní i ruční pohon musí být zkonstruovány tak, aby ruční pohon nemohl být uveden do pohybu strojním pohonem.

Článek 11.12

Jeřáby

1. Jeřáby musí být postaveny v souladu s osvědčenými postupy. Síly, které vznikají při jejich provozu, musí být bezpečně přenášeny na konstrukci plavidla, nesmí ohrozit jeho stabilitu.

2. Na jeřábech musí být upevněn štítek výrobce s těmito údaji:

a)	jméno a adresa výrobce;

b)	označení CE s uvedením roku výroby;

c)	označení řady nebo typu;

d)	případně výrobní číslo.

3. Na jeřábech musí být snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena nejvyšší přípustná zatížení.

U jeřábů, jejichž jmenovitá nosnost nepřesahuje 2 000 kg, postačuje, je-li na jeřábu snadno čitelným způsobem trvanlivě vyznačena jmenovitá nosnost při maximálním vyložení.

4. Musí existovat ochranná zařízení, aby se zamezilo nebezpečí přimáčknutí nebo přiskřípnutí. Vnější součásti jeřábu musí mít od všech okolních předmětů bezpečnostní vzdálenost 0,5 m směrem nahoru, dolů i do stran. Mimo pracoviště a průchody se bezpečnostní vzdálenost do stran nevyžaduje.

5. Jeřáby se strojním pohonem musí být zabezpečeny proti neoprávněnému použití. Musí být možné je zapnout pouze z ovládacího stanoviště jeřábu. Ovládání musí být se samočinným vracením (tlačítka bez samodržného zapojení); musí být jednoznačně rozpoznatelný směr ovládání.

Při výpadku pohonu nesmí náklad nekontrolovaně upadnout. Je nutno zamezit náhodným pohybům jeřábu.

Pohyb zdvihacího ústrojí vzhůru a překročení jmenovité nosnosti musí být omezeno vhodným zařízením. Pohyb zdvihacího ústrojí směrem dolů musí být omezen, pokud při předpokládaných provozních podmínkách při nasazení háku jsou na bubnu méně než dvě ovinutí lana. Po spuštění samočinných omezovacích zařízení musí být stále ještě možný odpovídající protisměrný pohyb.

Pevnost lan pro pohybující se břemeno musí odpovídat pětinásobku přípustného zatížení lana. Konstrukce lana musí být bez závad a musí být vhodná pro použití na jeřábech.

6. Před prvním uvedením do provozu nebo před opětovným uvedením do provozu po podstatných úpravách je nutno prokázat přiměřenou pevnost a stabilitu pomocí výpočtů a zatěžovací zkoušky.

Nepřekračuje-li jmenovitá nosnost jeřábu 2 000 kg, odborník může rozhodnout, že důkaz pomocí výpočtu může být částečně nebo zcela nahrazen zkouškou se zatížením ve výši 1,25násobku jmenovité nosnosti provedenou v celém pracovním rozsahu.

Přejímací zkoušku podle prvního nebo druhého odstavce provede odborník uznaný subjektem pověřeným prohlídkami.

7. Jeřáby musí kontrolovat pravidelně a v každém případě nejméně každých dvanáct měsíců odborník. Během této kontroly se bezpečný provozní stav jeřábu určí vizuální kontrolou a kontrolou funkčnosti.

8. Nejpozději každých deset let po přejímací zkoušce musí být jeřáb znovu zkontrolován odborníkem uznaným subjektem pověřeným prohlídkami.

9. Jeřáby s jmenovitou nosností vyšší než 2 000 kg nebo jeřáby, které se používají k překládce nebo které jsou namontovány na palubě zvedáků, pontonů nebo jiného plovoucího stroje či pracovního plavidla, musí kromě toho splňovat požadavky jednoho členského státu.

10. Pro všechny jeřáby se na plavidle musí nacházet nejméně tyto doklady:

návod výrobce k obsluze jeřábu, včetně alespoň těchto informací:

pracovní rozsah a funkce ovládačů;

nejvyšší přípustná jmenovitá nosnost podle vyložení jeřábu;

nejvyšší přípustné naklonění jeřábu;

návod k montáži a údržbě;

pokyny týkající se pravidelných kontrol;

obecné technické údaje.

b)	osvědčení o zkouškách provedených podle odstavců 6 až 8 nebo 9.

Článek 11.13

Skladování hořlavých kapalin

Ke skladování hořlavých kapalin s bodem vzplanutí pod 55 °C musí na plavidle existovat větraná skříň z ohnivzdorného materiálu. Na vnější straně této skříně se musí nacházet symbol „Zákaz otevřeného ohně a kouření“ o průměru nejméně 10 cm podle obrázku 2 v dodatku I.

KAPITOLA 12

OBYTNÉ PROSTORY

Článek 12.01

Obecná ustanovení

1. Plavidla musí mít obytné prostory pro osoby, které se obvykle nacházejí na plavidle, nejméně však pro minimální posádku.

2. Obytné prostory musí být navrženy, uspořádány a vybaveny tak, aby uspokojily potřeby osob na plavidle z hlediska zdraví, bezpečnosti a pohodlí. Musí mít bezpečný a snadný přístup a být izolovány proti teplu a chladu.

3. Subjekt pověřený prohlídkami může povolit výjimky z této kapitoly, pokud jsou zdraví a bezpečnost osob na plavidle zabezpečeny jinými prostředky.

4. Subjekt pověřený prohlídkami zapíše do osvědčení Společenství případná omezení denní provozní doby plavidla a druhu provozu vyplývající z výjimek uvedených v odstavci 3.

Článek 12.02

Zvláštní požadavky na konstrukci

1. Obytné prostory musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích; kromě toho musí mít společenské místnosti dostatečné denní světlo a pokud možno umožňovat výhled ven.

2. Obytné prostory musí být přístupné pomocí schodů, není-li přístup k nim na úrovni paluby a výškový rozdíl činí více než 0,30 m.

3. V přední části plavidla nesmí být žádné podlahy níže než 1,20 m pod rovinou největšího přípustného ponoru.

4. Společenské a spací místnosti musí mít nejméně dva východy, které jsou od sebe pokud možno co nejvíce vzdáleny a které slouží jako únikové cesty. Jeden východ může být zkonstruován jako nouzový východ. To se nevztahuje na místnosti, jejichž východ vede přímo na palubu nebo na chodbu, která slouží jako úniková cesta, pokud má chodba dva od sebe vzdálené východy, které vedou na levobok a pravobok. Nouzové východy, k nimž mohou patřit i světlíky a okna, musí mít světlost otvoru alespoň 0,36 m2 a nejmenší rozměr musí být alespoň 0,50 m a v případě nouze musí umožňovat rychlou evakuaci. Izolace a obklady únikových cest musí být z materiálů zpomalujících hoření a použitelnost únikových cest musí být kdykoli zajištěna vhodnými prostředky, např. žebříky nebo samostatnými příčlemi.

5. Obytné prostory musí být chráněny před nepřijatelným hlukem a vibracemi. Hladina akustického tlaku nesmí překročit

a)	70 dB(A) ve společenských místnostech;

b)	60 dB(A) ve spacích místnostech. Toto ustanovení se nevztahuje na plavidla, která jsou v provozu výlučně mimo dobu odpočinku posádky podle vnitrostátních předpisů členských států. Omezení na provoz pouze ve dne se zapíše do osvědčení Společenství.

6. Světlá výška v obytných prostorech nesmí být menší než 2,00 m.

7. Obecným pravidlem je, že plavidla mají nejméně jednu společenskou místnost oddělenou od spacích místností.

8. Volná podlahová plocha společenských místností nesmí být menší než 2 m2 na osobu, a v žádném případě menší než celkem 8 m2 (přičemž se nezapočítává nábytek, kromě stolů a židlí).

9. Krychlový obsah každé místnosti v obytných a spacích místnostech nesmí být menší než 7 m3.

10. Objem vzduchu na osobu musí být v soukromých obytných místnostech nejméně 3,5 m3. Ve spacích místnostech musí být nejméně 5 m3 pro prvního obyvatele a nejméně 3 m3 pro každého dalšího obyvatele (přičemž se nezapočítává objem nábytku). Spací kajuty nesmí být pokud možno určeny pro více než dvě osoby. Lůžka nesmí být níže než 0,30 m nad podlahou. Je-li jedno lůžko umístěno nad druhým, světlý prostor nad každým lůžkem nesmí být menší než 0,60 m.

11. Dveře musí mít otvor, jehož horní hrana je nejméně 1,90 m nad palubou nebo nad podlahou a jehož světlá šířka je nejméně 0,60 m. Předepsané výšky lze dosáhnout pomocí posuvných nebo sklopných krytů nebo poklopů. Dveře musí být možné otevřít z obou stran směrem ven. Sily nesmějí být vyšší než 0,40 m, musí však splňovat ustanovení jiných bezpečnostních předpisů.

12. Schody musí být pevně upevněny a schůdné bez nebezpečí. Za takové jsou považovány, pokud

a)	nejsou užší než 0,60 m;

b)	výška stupně je nejméně 0,15 m;

c)	stupně jsou neklouzavé;

d)	schody s více než třemi stupni jsou vybaveny alespoň madlem nebo rukojetí.

13. Potrubí vedoucí nebezpečné plyny nebo kapaliny, zejména potrubí pod tak velkým tlakem, že jejich netěsnost by mohla ohrozit osoby, se nesmí nacházet v obytných prostorech nebo chodbách vedoucích k obytným prostorům. To se nevztahuje na parní potrubí a potrubí hydraulických soustav, jsou-li uložena v kovových chráničkách, a pro potrubí zařízení na zkapalněný plyn k domácímu použití.

Článek 12.03

Sociální zařízení

1. Na plavidlech s obytnými prostory musí být k dispozici přinejmenším tato sociální zařízení:

a)	jeden záchod na jednu místnost nebo na šest členů posádky; musí jej být možné odvětrat čerstvým vzduchem,

b)	jedno umyvadlo s odpadní trubkou připojené na teplou a studenou pitnou vodu na jednu místnost nebo na čtyři členy posádky,

c)	jedna vana nebo sprcha připojená na teplou a studenou vodu na jednu místnost nebo na šest členů posádky.

2. Sociální zařízení musí být v těsné blízkosti obytných prostor. Ze záchodů nesmí být přímý přístup do kuchyní, jídelen nebo kombinací společenské místnosti a kuchyně.

3. Záchody musí mít podlahovou plochu nejméně 1 m2, musí být nejméně 0,75 m široké a 1,10 m dlouhé. Záchody v kabinách pro nejvýše dvě osoby mohou být menší. Pokud se na záchodě nachází i umyvadlo nebo sprcha, musí se podlahová plocha zvýšit nejméně o podlahovou plochu umyvadla nebo sprchy (či vany).

Článek 12.04

Kuchyně

1. Kuchyně mohou být kombinované se společenskými místnostmi.

2. Kuchyně musí být vybaveny

vařičem;

b)	dřezem s přípojem na odpad;

c)	dodávkou pitné vody;

d)	chladničkou;

e)	dostatečným skladovacím a pracovním prostorem.

3. Jídelní část kombinace kuchyně a společenské místnosti musí být dostatečně velká pro počet členů posádky, který ji běžně používá současně. Sedačky jsou široké nejméně 0,60 m.

Článek 12.05

Pitná voda

1. Plavidla s obytnými prostory musí být vybavena zařízením na pitnou vodu. Plnicí otvory nádrží na pitnou vodu a hadice s pitnou vodou musí být označeny, že jsou určeny výhradně pro pitnou vodu. Plnicí potrubí pro pitnou vodu musí být umístěna nad palubou.

2. Zařízení na pitnou vodu

a)	musí mít vnitřní povrchy vyrobeny z materiálu, který je odolný vůči korozi a nepředstavuje žádné fyziologické nebezpečí;

b)	nesmí obsahovat potrubní úseky, kde není možné zajistit pravidelný průtok vody, a

c)	být chráněny proti nadměrnému zahřívání.

3. Kromě odstavce 2 musí nádrže na pitnou vodu

a)	mít objem nejméně 150 l na každou osobu, která se obvykle nachází na plavidle, nejméně však na každého člena minimální posádky;

b)	mít vhodný, uzamykatelný otvor, aby je bylo možno uvnitř čistit;

c)	být vybaveny ukazatelem hladiny;

d)	mít odvzdušňovací trubky, které vedou do otevřeného prostoru, nebo být vybaveny vhodnými filtry.

4. Nádrže na pitnou vodu nesmí mít společné stěny s jinými nádržemi. Potrubí pro pitnou vodu nesmí procházet nádržemi obsahujícími jiné kapaliny. Propojení mezi soustavou dodávky pitné vody a jinými soustavami potrubí je zakázáno. Potrubí vedoucí plyn nebo jiné kapaliny než vodu nesmí procházet nádržemi na pitnou vodu.

5. Tlakové nádrže na pitnou vodu musí pracovat jen s neznečištěným stlačeným vzduchem. Je-li stlačený vzduch vyráběn pomocí kompresorů, musí být přímo před tlakovou nádrží umístěny vhodné vzduchové filtry a separátory oleje, pokud nejsou voda a vzduch odděleny membránami.

Článek 12.06

Topení a větrání

1. Obytné prostory musí být možné vytápět v souladu s jejich účelem. Topná zařízení musí odpovídat povětrnostním podmínkám, které mohou nastat.

2. Obytné a spací místnosti musí být možné přiměřeně větrat i při zavřených dveřích. Větrání musí za všech povětrnostních podmínek zajistit přiměřenou cirkulaci vzduchu.

3. Obytné prostory musejí být uspořádány a zařízeny tak, aby bylo možné co nejvíce zabránit pronikání znečištěného vzduchu z jiných oddělení plavidla, např. strojoven nebo podpalubních nákladových prostor; je-li použito větrání s nuceným prouděním vzduchu, musí být vstupní větrací kanály umístěny tak, aby byly splněny výše uvedené požadavky.

Článek 12.07

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 389

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 30. prosince 2006

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	2006/87/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS	1
	*	2006/137/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/137/ES ze dne 18. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2006/87/ES, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby	261