28.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 381/4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1987/2006

ze dne 20. prosince 2006

o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. a), čl. 63 odst. 3 písm. b) a článek 66 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Schengenský informační systém (dále jen „SIS“) zřízený v souladu s ustanoveními hlavy IV Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (2) (dále jen „Schengenská úmluva“) a jeho rozšířená verze SIS 1+ představují nezbytný nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.

(2)	Vývoj SIS druhé generace (dále jen „SIS II“) byl svěřen Komisi na základě nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 (3) a rozhodnutí Rady 2001/886/SVV (4) ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). SIS II nahradí SIS vytvořený na základě Schengenské úmluvy.

(3)

Toto nařízení představuje nezbytný právní základ pro řízení SIS II s ohledem na záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva“). Rozhodnutí Rady 2006/…/SVV ze dne… o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (5) představuje nezbytný právní základ pro řízení SIS II s ohledem na záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o Evropské unii.

(4)	Skutečnost, že legislativní základ nezbytný pro řízení SIS II sestává ze samostatných nástrojů, nemá dopad na zásadu, že SIS II představuje jediný informační systém, který by měl jako takový fungovat. Proto by určitá ustanovení těchto nástrojů měla být totožná.

(5)

SIS II by měl představovat vyrovnávací opatření přispívající k udržení vysokého stupně bezpečnosti v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie prostřednictvím podpory provádění politik souvisejících se součástí schengenského acquis týkající se pohybu osob, jak jsou začleněny do hlavy IV Smlouvy.

(6)

Je nezbytné konkrétně vymezit účely SIS II, jeho technickou architekturu a financování a stanovit pravidla týkající se jeho provozu, využívání a odpovědností, kategorií údajů vkládaných do systému, účelů jejich vkládání, kritérií jejich vkládání, orgánů oprávněných k přístupu do systému, propojení záznamů, jakož i další pravidla týkající se zpracování údajů a ochrany osobních údajů.

(7)	SIS II by měl zahrnovat centrální systém (dále jen „centrální SIS II“) a vnitrostátní aplikace. Výdaje spojené s provozem centrálního SIS II a komunikační infrastruktury by měly být financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

(8)	Je nutné vytvořit příručku obsahující podrobná pravidla pro výměnu určitých doplňujících informací týkajících se opatření, která záznam vyžaduje. Výměnu těchto informací by měly zajišťovat vnitrostátní orgány jednotlivých členských států.

(9)

Během přechodného období by za provozní řízení centrálního SIS II a částí komunikační infrastruktury měla odpovídat Komise. V zájmu zajištění hladkého přechodu na SIS II však může přenést některé nebo všechny odpovědnosti na dva vnitrostátní veřejnoprávní subjekty. Z dlouhodobého hlediska a v návaznosti na posouzení dopadu, které bude obsahovat věcnou analýzu alternativ z hlediska finančního, provozního a organizačního, a na legislativní návrhy Komise by měl být stanoven řídící orgán odpovědný za tyto úkoly. Přechodné období by mělo trvat nejdéle pět let ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

(10)

SIS II by měl obsahovat záznamy pro účely odepření vstupu nebo pobytu. Je nezbytné dále zvážit harmonizaci ustanovení o důvodech pro pořizování záznamů týkajících se občanů třetích zemí pro účely odepření vstupu nebo pobytu a vyjasnit jejich používání v rámci azylové, přistěhovalecké a návratové politiky. Proto by Komise měla tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení přezkoumat ustanovení o cílech a podmínkách pořizování záznamů pro účely odepření vstupu nebo pobytu.

(11)

Záznamy za účelem odepření vstupu nebo pobytu by v SIS II měly být uchovávány nanejvýš po dobu potřebnou pro splnění účelů, pro které byly tyto záznamy pořízeny. Obecnou zásadou je, že by měly být ze SIS II automaticky vymazány po uplynutí tří let. Rozhodnutí o uchování záznamu po delší dobu by mělo vycházet z komplexního individuálního posouzení. Členské státy by měly během tohoto tříletého období tyto záznamy přezkoumat a vést statistiku o počtu záznamů, u nichž byla doba uchovávání prodloužena.

(12)

SIS II by měl umožnit zpracování biometrických údajů s cílem napomoci spolehlivému určení totožnosti dotyčných osob. Ve stejném smyslu by měl SIS II umožňovat rovněž zpracování údajů o osobách, jejichž totožnost byla zneužita, za účelem předcházení nepříjemnostem způsobeným chybným určením totožnosti, s výhradou odpovídajících záruk, zejména souhlasu dotyčné osoby a přísného omezení účelů, pro něž se tyto údaje mohou zákonným způsobem zpracovávat.

(13)	Členským státům by mělo být umožněno zavést odkazy mezi záznamy v SIS II. Vytvoření odkazů mezi dvěma nebo více záznamy členským státem by nemělo mít dopad na přijímaná opatření, na délku doby uchovávání nebo práva přístupu k záznamům.

(14)	Údaje zpracovávané v SIS II za použití tohoto nařízení by neměly být poskytovány ani zpřístupňovány žádným třetím zemím nebo mezinárodním organizacím.

(15)

Na zpracování osobních údajů za použití tohoto nařízení se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6). To zahrnuje určení správce a možnost členských států stanovit výjimky z některých udělených práv a povinností stanovených v této směrnici nebo jejich omezení, včetně práv na přístup k údajům a sdělování informací dotyčné osobě. Pokud je to nezbytné, měly by se zásady uvedené ve směrnici 95/46/ES doplnit nebo objasnit v tomto nařízení.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7), a zejména ta jeho ustanovení, které se týkají důvěrné povahy a bezpečnosti zpracovávání, se vztahuje na zpracovávání osobních údajů orgány nebo institucemi Společenství při plnění jejich úkolů jakožto orgánů odpovědných za provozní řízení SIS II v rámci výkonu činností, z nichž všechny nebo část spadá do oblasti působnosti práva Společenství. Část zpracování osobních údajů v SIS II spadá do oblasti působnosti práva Společenství. V zájmu soudržného a stejnorodého uplatňování pravidel ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je třeba vysvětlit, že pokud Komise zpracovává osobní údaje za použití tohoto nařízení, vztahuje se na ni nařízení (ES) č. 45/2001. Pokud je to nezbytné, měly by se zásady uvedené v nařízení (ES) č. 45/2001 doplnit nebo objasnit v tomto nařízení.

(17)	Pokud jde o důvěrnost, měla by se na úředníky nebo ostatní zaměstnance Evropských společenství zaměstnané a pracující v souvislosti se SIS II vztahovat příslušná ustanovení služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství.

(18)

Je vhodné, aby zákonnost zpracovávání osobních údajů členskými státy sledovaly vnitrostátní orgány dozoru, zatímco Evropský inspektor ochrany údajů, jmenovaný podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/55/ES ze dne 22. prosince 2003 o jmenování nezávislého kontrolního orgánu podle článku 286 Smlouvy o ES (8), by měl sledovat činnosti orgánů a institucí Společenství související se zpracováváním osobních údajů s ohledem na omezené úkoly orgánů a institucí Společenství ve vztahu k samotným údajům.

(19)	Členské státy i Komise by měly vypracovat bezpečnostní plán s cílem usnadnit provádění bezpečnostních povinností a měly by vzájemně spolupracovat s cílem společně řešit bezpečnostní otázky.

(20)

Za účelem zajištění transparentnosti by měla Komise, nebo řídící orgán, je-li zřízen, každé dva roky vypracovat zprávu o technickém fungování centrálního SIS II a komunikační infrastruktury, včetně jejího zabezpečení, a o výměně doplňujících informací. Každé čtyři roky by měla Komise vydat celkové vyhodnocení.

(21)

Ustanoveními tohoto nařízení nelze vyčerpávajícím způsobem upravit některé aspekty SIS II, jako jsou technická pravidla pro vkládání údajů, včetně údajů potřebných pro vložení záznamu, aktualizace, výmaz a vyhledávání, pravidla týkající se slučitelnosti a priority záznamů, odkazy mezi záznamy a výměna doplňujících informací v důsledku jejich technické podstaty, úrovně podrobností a potřeby pravidelné aktualizace. S přihlédnutím k hladkému fungování vnitrostátních systémů je proto třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci, pokud jde o tyto aspekty. Technická pravidla o vyhledávání v záznamech by měla zohlednit hladké fungování vnitrostátních aplikací. Na základě posouzení dopadu předloženého Komisí by mělo být rozhodnuto, v jakém rozsahu může být řídící orgán, jakmile bude zřízen, odpovědný za prováděcí opatření.

(22)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).

(23)

Je vhodné stanovit přechodná ustanovení, pokud jde o záznamy pořízené v SIS 1+, které budou přeneseny do SIS II. Některá ustanovení schengenského acquis by měla dále platit po omezené období, dokud členské státy nepřezkoumají slučitelnost těchto záznamů s novým právním rámcem. Přednostně je třeba přezkoumat slučitelnost záznamů o osobách. Navíc by jakákoliv změna, doplnění, oprava nebo aktualizace záznamu přeneseného ze SIS 1+ do SIS II, a jakýkoliv pozitivní nález takového záznamu, měla podnítit okamžité posouzení jeho souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

(24)	Je nezbytné stanovit zvláštní ustanovení, pokud jde o zbývající část rozpočtu vyčleněného na provoz SIS, která není součástí souhrnného rozpočtu Evropské unie.

(25)

Jelikož cílů navrhované akce, zejména vytvoření a řízení společného informačního systému, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(26)	Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie.

(27)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy, mělo by se Dánsko rozhodnout v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(28)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (10). Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(29)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (11). Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(30)	Toto nařízení se nedotýká opatření pro částečnou účast Spojeného království a Irska na schengenském acquis, jak jsou vymezena pro Spojené království v rozhodnutí 2000/365/ES a pro Irsko v rozhodnutí 2002/192/ES.

(31)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (12), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 (13) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(32)

Je třeba přijmout opatření umožňující zástupcům Islandu a Norska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je uvedeno ve výměně dopisů mezi Radou evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o výborech, které jsou nápomocny Evropské komisi při výkonu její výkonné moci (14), připojené k výše uvedené dohodě.

(33)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí 2004/849/ES (15) a rozhodnutí 2004/860/ES (16),

(34)	Je třeba přijmout opatření umožňující zástupcům Švýcarska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je uvedeno ve výměně dopisů mezi Společenstvím a Švýcarskem, připojené k uvedené dohodě.

(35)	Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.

(36)	Toto nařízení by se mělo vztahovat na Spojené království a Irsko ve lhůtách určených v souladu s postupy stanovenými v příslušných nástrojích týkajících se použití schengenského acquis na tyto státy,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Zřízení a obecný účel SIS II

1. Zřizuje se Schengenský informační systém druhé generace (dále jen „SIS II“).

2. Účelem SIS II je zajistit v souladu s tímto nařízením na územích členských států vysokou úroveň bezpečnosti v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a zajišťování bezpečnosti a národní bezpečnosti, a uplatňovat ustanovení Hlavy IV části třetí Smlouvy o ES, pokud jde o pohyb osob na jejich územích, s využitím informací předávaných prostřednictvím tohoto systému.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení zavádí podmínky a postupy pro vkládání a zpracovávání záznamů v SIS II o státních příslušnících třetích zemí a pro výměnu doplňujících informací a dalších údajů za účelem odepření vstupu nebo pobytu na území členských států.

2. Toto nařízení též stanoví pravidla zejména o technické architektuře SIS II, o povinnostech členských států a řídícího orgánu uvedeného v článku 15, o obecném zpracování údajů, o právech dotčených osob a o zákonné odpovědnosti.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)	„záznamem“ soubor údajů vložených do SIS II umožňující příslušným orgánům identifikovat osobu s ohledem na konkrétní opatření, které má být přijato;

„doplňujícími informacemi“ informace, které nejsou uložené v SIS II, ale souvisejí se záznamy SIS II a které se vyměňují:

i)	s cílem umožnit členským státům vzájemné poskytování konzultací či informací při vkládání záznamu;

ii)	po pozitivním nálezu, aby se umožnilo přijetí vhodného opatření;

iii)	pokud nelze požadované opatření přijmout;

iv)	pokud se jedná o kvalitu údajů v SIS II;

v)	pokud se jedná o slučitelnost a prioritu záznamů;

vi)	pokud se jedná o práva přístupu;

c)	„dalšími údaji“ údaje uložené v SIS II a související se záznamy SIS II, které jsou okamžitě k dispozici příslušným orgánům, pokud jsou na základě vyhledávání v tomto systému nalezeny osoby, jejichž údaje byly vloženy do SIS II;

„státním příslušníkem třetí země“ každá fyzická osoba, která není

i)	ani občanem Evropské unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy o ES; ani

ii)	státním příslušníkem třetí země, jejíž státní příslušníci na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito zeměmi na straně druhé požívají práva volného pohybu rovnocenného právu občanů Evropské unie;

e)	„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjektu údajů“); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo nebo nepřímo identifikovat;

„zpracováním osobních údajů“ (dále jen „zpracování“) jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji pomocí automatizovaných postupů nebo bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnávání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo znehodnocení.

Článek 4

Technická architektura provozování SIS II

1. Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) sestává z:

centrálního systému (dále jen „centrální SIS II“) sestávajícího z:

—	technické podpůrné funkce (dále jen „CS-SIS“) obsahující databázi, dále jen „databáze SIS II“;

—	jednotného vnitrostátního rozhraní (dále jen „NI-SIS“);

vnitrostátního systému (dále jen „N. SIS II“) v každém členském státě, sestávajícího z vnitrostátních datových systémů, které komunikují s centrálním SIS II. Vnitrostátní systém N. SIS II může obsahovat soubor údajů (dále jen „vnitrostátní kopie“) obsahující úplnou nebo částečnou kopii databáze SIS II;

c)	komunikační infrastruktury mezi CS-SIS a NI-SIS (dále jen „komunikační infrastruktura“), která poskytuje šifrovanou virtuální síť vyhrazenou pro údaje SIS II a výměnu údajů mezi centrálami SIRENE uvedenými v čl. 7 odst.2.

2. Údaje SIS II se vkládají, aktualizují, vymazávají a vyhledávají prostřednictvím různých systémů N. SIS II. Vnitrostátní kopie je k dispozici za účelem automatizovaného vyhledávání na území každého členského státu, jenž takovou kopii používá. Vyhledávání v souborech údajů N. SIS II jiných členských států není umožněno.

3. Technická podpůrná funkce (CS-SIS), jež vykonává technický dohled a správu, se nachází ve Štrasburku (Francie) a záložní CS-SIS, jež je schopna zajistit všechny funkce hlavní CS-SIS v případě její poruchy, se nachází v Sankt Johann im Pongau (Rakousko).

4. Technická podpůrná funkce CS-SIS poskytuje služby nezbytné pro vložení a zpracování údajů SIS II, včetně vyhledávání v databázi SIS II. Členským státům, jež používají vnitrostátní kopii, CS-SIS poskytuje:

a)	on-line aktualizaci vnitrostátních kopií;

b)	synchronizaci a soulad mezi vnitrostátními kopiemi a databází SIS II;

c)	počáteční nastavení a opětovné zavedení vnitrostátních kopií.

Článek 5

Náklady

1. Náklady na zřízení, provoz a údržbu centrálního SIS II a komunikační infrastruktury se hradí ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

2. Tyto náklady zahrnují práci vykonanou v souvislosti s CS-SIS, která zajišťuje poskytování služeb uvedených v čl. 4 odst. 4.

3. Náklady na zřízení, provoz a údržbu jednotlivých N. SIS II nese dotyčný členský stát.

KAPITOLA II

POVINNOSTI čLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 6

Vnitrostátní systémy

Každý členský stát je povinen zřídit, provozovat a udržovat svůj N. SIS II a připojit svůj N. SIS II k NI-SIS.

Článek 7

Úřad N. SIS II a centrála SIRENE

1. Každý členský stát určí orgán (dále jen „úřad N. SIS II“), jenž nese hlavní odpovědnost za jeho N. SIS II. Tento orgán je odpovědný za plynulý provoz a bezpečnost N. SIS II, zajišťuje přístup příslušných orgánů k SIS II a přijímá nezbytná opatření k zajištění dodržování ustanovení tohoto nařízení. Každý členský stát předává své záznamy prostřednictvím svého úřadu N. SIS II.

2. Každý členský stát určí centrálu, která zajistí výměnu veškerých doplňujících informací (dále jen „centrála SIRENE“), v souladu s ustanoveními příručky SIRENE, jak je uvedeno v článku 8.

Tyto centrály také koordinují ověřování kvality informací vkládaných do SIS II. Pro tyto účely mají přístup k údajům zpracovávaným v SIS II.

3. Členské státy uvědomí řídící orgán o svém úřadu N. SIS II a o své centrále SIRENE. Řídící orgán zveřejní jejich seznam spolu se seznamem uvedeným v čl. 31 odst. 8.

Článek 8

Výměna doplňujících informací

1. Doplňující informace se vyměňují v souladu s ustanoveními příručky SIRENE a prostřednictvím komunikační infrastruktury. Pokud by komunikační infrastruktura nebyla dostupná, členské státy mohou k výměně doplňujících informací použít jiné náležitě zabezpečené technické prostředky.

2. Doplňující informace se použijí pouze pro účely, pro které byly předány.

3. Žádosti jiných členských států o doplňující informace musí být vyřízeny co nejdříve.

4. Aniž jsou dotčena ustanovení nástroje, kterým se zřizuje řídící orgán, přijmou se postupem podle čl. 51 odst. 2 podrobná pravidla pro výměnu doplňujících informací v podobě příručky SIRENE.

Článek 9

Technický soulad

1. K zajištění okamžitého a účinného přenosu údajů postupuje každý členský stát při zřizování svého N. SIS II podle protokolů a technických postupů stanovených pro zajištění souladu CS-SIS s N. SIS II. Tyto protokoly a technické postupy se stanoví podle čl. 51 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení nástroje, kterým se zřizuje řídící orgán.

2. Používá-li členský stát vnitrostátní kopii, zajistí prostřednictvím služeb, které poskytuje CS-SIS, aby údaje uložené ve vnitrostátní kopii byly prostřednictvím automatizované aktualizace uvedené v čl. 4 odst. 4 totožné a shodné s databází SIS II a aby vyhledávání v jeho vnitrostátní kopii poskytovalo rovnocenný výsledek jako vyhledávání v databázi SIS II.

Článek 10

Bezpečnost - členské státy

1. Každý členský stát přijme, ve vztahu ke své N. SIS II, nezbytná opatření, včetně přijetí bezpečnostního plánu, aby:

a)	fyzicky chránil údaje mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;

b)	zabránil neoprávněným osobám v přístupu k zařízení na zpracování údajů využívanému pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízení);

c)	zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či vyjímání nosičů dat (kontrola nosičů dat);

d)	zabránil neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování či výmazu uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

e)	zabránil neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);

zajistil, aby osoby oprávněné k využívání automatizovaného systému zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jedinečných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím (kontrola přístupu k údajům);

zajistil, aby všechny orgány s oprávněním přístupu do SIS II nebo k zařízením pro zpracování údajů vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny k údajům přistupovat a údaje zadávat, aktualizovat, mazat a vyhledávat, a aby tyto profily bezodkladně na základě žádosti zpřístupnily vnitrostátním orgánům dozoru uvedeným v článku 44 odst. 1 (profily pracovníků);

h)	zajistil, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů (kontrola předávání);

i)	zajistil, aby bylo možné dodatečně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů, a kdo, kdy a za jakým účelem je vložil (kontrola vkládání);

j)	zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů během přenosů osobních údajů nebo přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);

k)	sledoval účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijal nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění souladu s tímto nařízením (interní kontrola).

2. Členské státy přijmou opatření rovnocenná opatřením uvedeným v odstavci 1, pokud jde o bezpečnost v souvislosti s výměnou doplňujících informací.

Článek 11

Důvěrnost - členské státy

Každý členský stát použije v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy svá pravidla služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti na všechny osoby a subjekty, které musí pracovat s údaji SIS II a s doplňujícími informacemi. Tato povinnost trvá i poté, co dotyčné osoby opustí svůj úřad nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co dotyčné subjekty ukončí svou činnost.

Článek 12

Vedení evidence na vnitrostátní úrovni

1. Členské státy, které nepoužívají vnitrostátní kopie zajistí, aby každý přístup k osobním údajům a všechny výměny osobních údajů s CS-SIS byly evidovány v N. SIS II za účelem kontroly, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů, pro vlastní kontrolu, pro zajištění řádného fungování N. SIS II, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení.

2. Členské státy, které používají vnitrostátní kopie zajistí, aby každý vstup do údajů SIS II a každá výměna těchto údajů byly zaznamenány pro účely uvedené v odstavci 1. To neplatí pro postupy uvedené v čl. 4 odst. 4.

3. Evidence obsahuje zejména historii záznamů, datum a čas předání údajů, údaje použité pro provedení vyhledávání; odkaz na předávané údaje a název jak příslušného orgánu, tak osoby odpovědné za zpracování údajů.

4. Evidenci lze použít pouze k účelu uvedenému v odstavcích 1 a 2 a vymaže se nejdříve po uplynutí jednoho roku a nejpozději po třech letech od jejího vytvoření. Evidence obsahující historii záznamů musí být smazána po uplynutí doby jednoho roku až tří let od výmazu záznamů.

5. Evidenci lze uchovat déle, je-li potřebná pro postupy kontroly, které již započaly.

6. Příslušné vnitrostátní orgány pověřené kontrolou, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, sledováním zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontrolou a zajištěním řádného fungování N. SIS II, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení, mají v rozsahu své pravomoci a na základě žádosti do této evidence přístup, aby mohly plnit své úkoly.

Článek 13

Vlastní kontrola

Členské státy zajistí, aby každý orgán s oprávněním k přístupu k údajům SIS II učinil opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení a spolupracoval, je-li to nutné, s vnitrostátním orgánem dozoru.

Článek 14

Odborná příprava zaměstnanců

Dříve, než zaměstnanci orgánů s právem přístupu do SIS II obdrží povolení zpracovávat údaje uložené v SIS II, absolvují odpovídající odbornou přípravu týkající se zabezpečení údajů a pravidel o ochraně údajů a jsou informováni o jakýchkoliv příslušných trestných činech a sankcích.

KAPITOLA III

POVINNOSTI ŘÍDÍCÍHO ORGÁNU

Článek 15

Provozní řízení

1. Po přechodném období řídící orgán financovaný ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, odpovídá za provozní řízení centrálního SIS II. Řídící orgán ve spolupráci s členskými státy zajistí na základě analýzy nákladů a přínosů, aby pro centrální SIS II byla vždy využívána nejlepší dostupná technologie.

2. Řídící orgán odpovídá též za následující úkoly spojené s komunikační infrastrukturou:

dohled;

b)	zabezpečení;

c)	koordinace vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem.

3. Komise odpovídá za všechny ostatní úkoly spojené s komunikační infrastrukturou, zejména:

a)	úkoly související s plněním rozpočtu;

b)	pořizování a obnovu;

c)	smluvní záležitosti.

4. Během přechodného období, než se řídící orgán ujme svých povinností, je za provozní řízení centrálního SIS II odpovědná Komise. Komise může v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (17) svěřit provádění tohoto řízení, jakož i úkolů souvisejících s plněním rozpočtu, vnitrostátním veřejnoprávním subjektům ve dvou různých zemích.

5. Každý vnitrostátní veřejnoprávní subjekt podle odstavce 4 musí splňovat zejména tato výběrová kritéria:

a)	musí prokázat dlouhodobou zkušenost při provozování rozsáhlého informačního systému s funkcemi uvedenými v čl. 4 odst. 4;

b)	musí mít značnou odbornou znalost, pokud jde o obsluhu a požadavky na zabezpečení informačního systému srovnatelného s funkcemi uvedenými v čl. 4 odst. 4;

c)	musí mít dostatečný počet zkušených pracovníků, kteří mají odbornou a jazykovou kvalifikaci vhodnou pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce, jakou vyžaduje SIS II;

d)	musí mít k dispozici bezpečnou a na míru postavenou infrastrukturu zařízení, která je zejména schopná zálohovat a zaručit nepřetržitou funkčnost rozsáhlých IT systémů, a

e)	jeho administrativní prostředí mu musí umožňovat řádně plnit jeho úkoly a vyhnout se jakémukoli střetu zájmů.

6. Před jakýmkoli pověřením podle odstavce 4 a poté v pravidelných intervalech oznámí Komise Evropskému parlamentu a Radě podmínky pověření, přesný rozsah pověření a orgány, které jsou plněním úkolů pověřeny.

7. V případě, že Komise provede pověření podle odstavce 4 během přechodného období, zajistí, aby toto pověření plně respektovalo meze stanovené institucionálním systémem daným ve Smlouvě. Zejména zajistí, aby toto pověření nepříznivým způsobem neovlivnilo případný účinný kontrolní mechanismus podle práva Společenství, ať se jedná o Soudní dvůr, Účetní dvůr nebo Evropského inspektora ochrany údajů.

8. Provozní řízení centrálního SIS II sestává ze všech úkolů nezbytných pro zachování funkčnosti centrálního SIS II 24 hodiny denně sedm dní v týdnu v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje nezbytného pro plynulý chod systému.

Článek 16

Bezpečnost

1. Řídící orgán ve vztahu k centrálnímu SIS II a Komise ve vztahu ke komunikační infrastruktuře přijmou nezbytná opatření, včetně bezpečnostního plánu, aby:

a)	fyzicky chránily údaje mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;

b)	zabránily neoprávněným osobám v přístupu k zařízení na zpracování údajů využívanému pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízení);

c)	zabránily neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či vyjímání nosičů dat (kontrola nosičů dat);

d)	zabránily neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování či výmazu uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);

e)	zabránily neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);

zajistily, aby osoby oprávněné k využívání automatizovaného systému zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jedinečných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím (kontrola přístupu k údajům);

g)	vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny k údajům nebo k zařízením pro zpracování údajů přistupovat, a aby tyto profily na žádost bezodkladně zpřístupnily Evropskému inspektorovi ochrany údajů uvedenému v článku 45 (profily pracovníků);

h)	zajistily, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů (kontrola předávání);

i)	zajistily, aby bylo možné dodatečně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů, a kdo a kdy je vložil (kontrola vkládání);

j)	zabránily neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů během přenosů osobních údajů nebo přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);

k)	sledovaly účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijaly nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění souladu s tímto nařízením (interní kontrola).

2. Řídící orgán přijme opatření rovnocenná opatřením uvedeným v odstavci 1, pokud jde o zabezpečení při výměně doplňujících informací prostřednictvím komunikační infrastruktury.

Článek 17

Důvěrnost - řídící orgán

1. Aniž je dotčen článek 17 služebního řádu úředníků Evropských společenství, řídící orgán použije odpovídající pravidla služebního tajemství nebo jiné srovnatelné povinnosti zachování důvěrnosti na všechny své zaměstnance, kteří musí pracovat s údaji SIS II s použitím norem srovnatelných s normami stanovenými v článku 11 tohoto nařízení. Tato povinnost trvá i poté, co dotyčné osoby opustí svůj úřad nebo zaměstnanecký poměr, nebo poté, co ukončí svou činnost.

2. Řídící orgán přijme opatření rovnocenná opatřením uvedeným v odstavci 1, pokud jde o důvěrnosti při výměně doplňujících informací prostřednictvím komunikační infrastruktury.

Článek 18

Vedení evidence na centrální úrovni

1. Řídící orgán zajistí, aby každý přístup k osobním údajům a všechny výměny osobních údajů v rámci CS-SIS byly evidovány pro účely uvedené v čl. 12 odst. 1 a 2.

2. Evidence obsahuje zejména historii záznamů, datum a čas přenosu údajů, údaje použité pro vyhledávání, odkaz na předávané údaje a název příslušného orgánu odpovědného za zpracování údajů.

3. Evidenci lze použít pouze k účelu uvedenému v odstavci 1 a vymaže se nejdříve po uplynutí jednoho roku a nejpozději po třech letech od jejího vytvoření. Evidence obsahující historii záznamů musí být smazána po uplynutí jednoho roku až tří let od výmazu záznamů.

4. Evidenci lze uchovat déle, je-li potřebná pro postupy kontroly, které již započaly.

5. Příslušné orgány pověřené kontrolou, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, sledováním zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontrolou a zajištěním řádného fungování CS-SIS, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení, mají v rozsahu své pravomoci a na základě žádosti, do této evidence přístup, aby mohly plnit své úkoly.

Článek 19

Informační kampaň

Komise, ve spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru a Evropským inspektorem ochrany údajů, spustí při zahájení provozu SIS II informační kampaň, která informuje veřejnost o účelech systému, o údajích, které se v něm ukládají, o orgánech, které k němu mají přístup a o právech osob. Po jeho zřízení řídící orgán, ve spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru a Evropským inspektorem ochrany údajů tyto kampaně pravidelně opakuje. Členské státy, ve spolupráci se svými vnitrostátními orgány dozoru, navrhnou a provedou nezbytné politiky s cílem obecně informovat své občany o SIS II.

KAPITOLA IV

ZÁZNAMY POŘÍZENÉ O STÁTNÍCH PŘÍSLUšNÍCÍCH TŘETÍCH ZEMÍ ZA ÚČELEM ODEPŘENÍ VSTUPU A ZÁKAZU POBYTU

Článek 20

Kategorie údajů

1. Aniž je dotčen čl. 8 odst. 1 nebo ustanovení tohoto nařízení, jež stanoví uchovávání doplňujících údajů, obsahuje SIS II pouze ty kategorie údajů, které dodává každý z členských států a které jsou potřebné pro účely uvedené v článku 24.

2. O osobách, o kterých byl pořízen záznam, se zanesou nanejvýš tyto údaje:

a)	příjmení a jméno, rodné příjmení a dříve užívaná jména, a případně alias, které může být vedeno zvlášť;

b)	jakékoli zvláštní objektivní a nezměnitelné tělesné znaky;

c)	datum a místo narození;

pohlaví;

e)	fotografie;

f)	otisky prstů;

g)	státní příslušnost (příslušnosti);

h)	údaj o tom, zda je dotyčná osoba ozbrojena, má sklon k násilí nebo jde o uprchlou osobu;

i)	důvod záznamu,

j)	orgán pořizující záznam;

k)	odkaz na rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen;

l)	opatření, která je třeba přijmout;

m)	odkaz (odkazy) podle článku 37 na další záznamy pořízené v SIS II.

3. Technická pravidla potřebná pro vložení, aktualizaci, vymazávání a vyhledávání údajů uvedených v odstavci 2 se stanoví postupem podle čl. 51 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení nástroje, kterým se zřizuje řídící orgán.

4. Technická pravidla potřebná pro vyhledávání údajů podle odstavce 2 jsou podobná pro vyhledávání v CS-SIS, ve vnitrostátních kopiích i v kopiích pro technické účely podle čl. 31 odst. 2.

Článek 21

Proporcionalita

Členský stát před pořízením záznamu ověří, zda je daný případ dostatečně přiměřený, relevantní a závažný pro vložení do SIS II.

Článek 22

Zvláštní pravidla pro fotografie a otisky prstů

Fotografie a otisky prstů uvedené v čl. 20 odst. 2 písm. e) a f) se použijí podle těchto ustanovení:

a)	fotografie a otisky prstů se vloží pouze po provedení zvláštní kontroly kvality s cílem zjistit, zda jsou splněny minimální normy kvality údajů. Upřesnění zvláštní kontroly kvality se stanoví postupem podle čl. 51 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení nástroje, kterým se zřizuje řídící orgán;

b)	fotografie a otisky prstů se použijí pouze k potvrzení totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli nalezeni na základě alfanumerického vyhledávání v SIS II;

jakmile to bude z technického hlediska možné, lze též použít fotografie a otisky prstů k určení totožnosti státního příslušníka třetí země na základě jeho biometrického identifikátoru. Před zavedením této funkce do SIS II předloží Komise zprávu o dostupnosti a připravenosti potřebné technologie, kterou konzultuje s Evropským parlamentem.

Článek 23

Požadavek na vložení záznamu

1. Záznam nemůže být vložen bez údajů uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. a), d), k) a l).

2. Dále se vloží všechny další údaje uvedené v čl. 20 odst. 2, jsou-li k dispozici.

Článek 24

Podmínky pořizování záznamů o odepření vstupu nebo pobytu

1. Údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí, o kterých byl pořízen záznam pro účely odepření vstupu nebo pobytu, se vloží na základě vnitrostátního záznamu vyplývajícího z rozhodnutí přijatého příslušnými správními orgány nebo soudy v souladu s procesními předpisy, které stanoví vnitrostátní právní předpisy. Toto rozhodnutí může být učiněno pouze na základě posouzení jednotlivých případů. Odvolání proti těmto rozhodnutím se podávají v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

2. Záznam se vloží, pokud se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 zakládalo na tom, že přítomnost státního příslušníka třetí země na území členského státu může představovat ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti státu. Tato situace nastane zejména v případě

a)	státního příslušníka třetí země, který byl v členském státě odsouzen pro trestný čin, na který se vztahuje trest odnětí svobody ve výši nejméně jednoho roku;

b)	státního příslušníka třetí země, proti kterému existuje důvodné podezření, že spáchal závažné trestné činy, nebo ohledně kterého existují zjevné náznaky o úmyslu páchat takové trestné činy na území členského státu.

3. Záznam se může též vložit, pokud se rozhodnutí uvedené v odstavci 1 zakládalo na skutečnosti, že se na státního příslušníka třetí země vztahuje opatření směřující k vyhoštění, odepření vstupu nebo navrácení, které nebylo zrušeno ani pozastaveno, včetně, nebo spolu se zákazem vstupu, případně pobytu, a to z důvodu porušení vnitrostátních právních předpisů o vstupu nebo pobytu státních příslušníků třetích zemí.

4. Tento článek se nepoužije na osoby uvedené v článku 26.

5. Komise přezkoumá použití tohoto článku (po uplynutí tří let ode dne uvedeného v čl. 55 odst. 2. Na základě tohoto přezkumu učiní Komise, s využitím svého práva iniciativy v souladu se Smlouvou, nezbytné návrhy na změnu ustanovení tohoto článku, aby bylo dosaženo vyšší úrovně harmonizace kritérií pro vkládání záznamů.

Článek 25

Podmínky vkládání záznamů o státních příslušnících třetích zemí, kteří požívají práva na volný pohyb v rámci Společenství

1. Záznam týkající se státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb ve Společenství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (18) se zakládá na pravidlech přijatých za účelem provedení uvedené směrnice.

2. V případě pozitivního nálezu záznamu podle článku 24, týkajícího se státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb v rámci Společenství, členský stát, který záznam používá, konzultuje prostřednictvím své centrály SIRENE a v souladu s ustanoveními uvedenými v příručce SIRENE neprodleně členský stát, jenž záznam pořídil, s cílem neprodleně rozhodnout o opatření, které má být přijato.

Článek 26

Podmínky pro pořizování záznamů o státních příslušnících třetích zemí, na které se vztahují omezující opatření přijatá podle článku 15 Smlouvy o EU

1. Aniž je dotčen článek 25, vkládají se do SIS II za účelem odepření vstupu nebo zákazu pobytu údaje o státních příslušnících třetích zemí, kteří jsou předmětem omezujících opatření zaměřených na zamezení vstupu na území členských států nebo tranzitu přes něj, přijatých podle článku 15 Smlouvy o EU, včetně opatření, kterým se provádí zákaz cestování vydaný Radou bezpečnosti Organizace spojených národů, pokud jsou dodrženy požadavky na kvalitu údajů.

2. Článek 23 se nevztahuje na záznamy vložené na základě odstavce 1 tohoto článku.

3. Členský stát, který jménem všech členských států tyto záznamy vkládá, aktualizuje a vymazává, se určí v okamžiku přijetí příslušného opatření přijatého podle článku 15 Smlouvy o EU.

Článek 27

Orgány mající právo přístupu k záznamům

1. Přístup k údajům vloženým do SIS II a právo v těchto údajích vyhledávat přímo nebo v kopii údajů SIS II je vyhrazeno výlučně orgánům odpovědným za určení totožnosti státních příslušníků třetích zemí pro:

a)	ochranu hranic, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (19);

b)	provádění jiných policejních a celních kontrol v dotyčném členském státě, jakož i pro jejich koordinaci určenými orgány.

2. Právo na přístup k údajům vloženým do SIS II a právo v těchto údajích přímo vyhledávat mohou však při plnění svých úkolů stanovených vnitrostátními právními předpisy vykonávat i vnitrostátní justiční orgány, včetně těch, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za vyšetřování před podáním obžaloby, jakož i jejich koordinační orgány.

3. Právo na přístup k údajům vloženým v SIS II a k údajům týkajícím se osobních dokladů vloženým podle čl. 38 odst. 2 písm. d) a e) rozhodnutí 2006/000/SVV a právo v těchto údajích přímo vyhledávat mohou vykonávat orgány odpovědné za udělování víz, ústřední orgány odpovědné za projednávání žádostí o víza, jakož i orgány odpovědné za vydávání povolení k pobytu a provádění právních předpisů týkajících se státních příslušníků třetích zemí při uplatňování acquis Společenství o pohybu osob. Přístup těchto orgánů k údajům se řídí právem každého členského státu.

4. Orgány uvedené v tomto článku se zahrnou do seznamu uvedeného v čl. 31 odst. 8.

Článek 28

Rozsah přístupu

Uživatelé mají přístup pouze k údajům, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

Článek 29

Doba uchovávání záznamů

1. Záznamy vložené do SIS II podle tohoto nařízení se uchovávají pouze po dobu nezbytnou pro splnění účelů, pro které byly vloženy.

2. Do tří let od vložení takového záznamu do SIS II přezkoumá členský stát, který záznam pořídil, nutnost jej zachovat.

3. Každý členský stát ve vhodných případech stanoví kratší doby pro přezkum v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.

4. Členský stát, který záznam pořídil, může v době pro přezkum na základě souhrnného individuálního posouzení, které se zaznamená, rozhodnout o delším zachování záznamu, je-li to nezbytné pro účely, pro něž byl záznam pořízen. V tomto případě se použije odstavec 2 také na toto delší zachování. Jakékoliv prodloužení záznamu musí být sděleno CS-SIS.

5. Záznamy se automaticky vymazávají po uplynutí doby pro přezkum uvedené v odstavci 2 s výjimkou případu, kdy členský stát, který záznam pořídil, informoval CS-SIS o prodloužení záznamu podle odstavce 4. CS-SIS automaticky čtyři měsíce předem uvědomí členské státy o plánovaném výmazu údajů ze systému.

6. Členské státy uchovávají statistiky o počtu záznamů, u nichž byla doba uchovávání prodloužena v souladu s odstavcem 4.

Článek 30

Získání občanství a záznamy

Záznamy pořízené o osobě, která získala občanství kteréhokoli státu, jehož státní příslušníci požívají práva na volný pohyb v rámci Společenství, se vymažou, jakmile je členský stát, který záznam pořídil, informován podle článku 34 nebo se jinak dozví o tom, že dotyčná osoba takovéto občanství získala, nebo jakmile se o tom tento členský stát dozví.

KAPITOLA V

OBECNÁ PRAVIDLA PRO ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ

Článek 31

Zpracování údajů v SIS II

1. Členské státy mohou zpracovávat údaje uvedené v článku 20 za účelem odepření vstupu nebo pobytu na svých územích.

2. Kopie údajů se mohou pořizovat pouze pro technické účely, pokud jsou potřebné k přímému vyhledávání orgány uvedenými v článku 27. Na tyto kopie se použijí ustanovení tohoto nařízení. Záznamy pořízené jinými členskými státy nesmějí být kopírovány z jejich N. SIS II do jiných vnitrostátních souborů údajů.

3. Technické kopie podle odstavce 2, které vedou ke vzniku off-line databází, lze uchovávat pouze na dobu nepřesahující 48 hodin. V mimořádných situacích může být tato doba prodloužena až do konce mimořádné situace.

Bez ohledu na první pododstavec technické kopie, jež vedou ke vzniku off-line databází, které mají být využívány orgány vydávajícími víza, nejsou povoleny po uplynutí jednoho roku od úspěšného připojení dotyčného orgánu ke komunikační infrastruktuře Vízového informačního systému, jak bude stanoveno v novém nařízení o Vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů mezi členskými státy o krátkodobých vízech. To se nevztahuje na pořízené kopie, které mají být použity pouze při mimořádných situacích v důsledku nedostupnosti sítě pod dobu delší než 24 hodin.

Členské státy udržují aktuální soupis těchto kopií, zpřístupňují tento soupis svým vnitrostátním orgánům dozoru a zajišťují, že se na tyto kopie použijí ustanovení tohoto nařízení, zejména článku 10.

4. Přístup k takovým údajům se povoluje pouze v mezích pravomoci vnitrostátních orgánů uvedených v článku 27 a pouze osobám vybaveným náležitým oprávněním.

5. Údaje nesmí být využívány k administrativním účelům. Odchylně mohou být údaje vložené v souladu s tímto nařízením používány v souladu s právními předpisy jednotlivých členských států orgány uvedenými v čl. 27 odst. 3 při plnění svých úkolů.

6. Údaje vložené v souladu s článkem 24 tohoto nařízení a údaje týkající se osobních dokladů vložené podle čl. 38 odst. 2 písm. d) a e) rozhodnutí 2006/…/SVVsmějí být použity v souladu s právními předpisy každého členského státu pro účely uvedené v čl. 27 odst. 3 tohoto nařízení.

7. Jakékoli využití údajů, které není v souladu s odstavci 1 až 6, je podle vnitrostátních právních předpisů každého členského státu považováno za zneužití.

8. Každý členský stát zašle řídícímu orgánu seznam svých příslušných orgánů, které jsou podle tohoto nařízení oprávněny přímo vyhledávat v údajích obsažených v SIS II, jakož i změny tohoto seznamu. V tomto seznamu je u každého orgánu uvedeno, v jakých údajích může vyhledávat a za jakými účely. Řídící orgán zajistí každoroční zveřejnění seznamu v Úředním věstníku Evropské unie.

9. Nestanoví-li právní předpisy Společenství zvláštní ustanovení, použijí se pro údaje vložené v N. SIS II právní předpisy každého příslušného členského státu.

Článek 32

Údaje SIS II a vnitrostátní soubory

1. Článkem 31 odst. 2 není dotčeno právo členského státu uchovávat ve svých vnitrostátních souborech údaje SIS II, ve spojitosti s nimiž bylo učiněno opatření na jeho území. Takové údaje se uchovávají ve vnitrostátních souborech nanejvýš po dobu tří let s výjimkou případů, kdy konkrétní ustanovení vnitrostátního práva upravují delší dobu uchovávání.

2. Článkem 31 odst. 2 není dotčeno právo členského státu uchovávat ve svých vnitrostátních souborech údaje obsažené v konkrétním záznamu, který dotyčný členský stát do SIS II vložil.

Článek 33

Informování v případě nepoužití záznamu

Nemohou-li být požadovaná opatření provedena, uvědomí o tom dožádaný členský stát neprodleně členský stát, který pořídil záznam.

Článek 34

Kvalita údajů zpracovávaných v SIS II

1. Členský stát pořizující záznam odpovídá za zajištění toho, že údaje jsou správné, aktuální a jsou vložené v SIS II v souladu se zákonem.

2. Pouze členský stát, který vložil záznam, je oprávněn měnit, doplňovat, opravovat, aktualizovat nebo mazat údaje, které vložil.

3. Má-li některý z členských států, který nepořídil záznam, důkazy naznačující, že položka údaje je věcně nesprávná nebo je uchovávána protiprávně, informuje o tom co nejdříve a nejpozději do deseti dnů poté, co se o uvedeném důkazu dozvěděl, členský stát, který záznam pořídil, prostřednictvím výměny doplňujících informací. Členský stát, který záznam pořídil, sdělení prověří a v případě potřeby dotyčnou položku neprodleně opraví nebo vymaže.

4. Nemohou-li se členské státy dohodnout ve lhůtě dvou měsíců, předloží členský stát, který nepořídil záznam, věc Evropskému inspektorovi ochrany údajů, který spolu s dotyčnými vnitrostátními orgány dozoru vystupuje jako prostředník.

5. Členské státy si vymění doplňující informace v případě, že si dotyčná osoba stěžuje, že není osobou, k níž se má záznam vztahovat. Prokáže-li kontrola, že se skutečně jedná o dvě odlišné osoby, bude osoba, která si stěžuje, informována o ustanoveních článku 36.

6. Pokud je určitá osoba již předmětem záznamu v SIS II, dohodne se o vložení tohoto záznamu členský stát, který vkládá další záznam, s členským státem, který vložil záznam první. Dohody je dosaženo na základě výměny doplňujících informací.

Článek 35

Rozlišování mezi osobami s podobnými znaky

Pokud se při vkládání nového záznamu ukáže, že v SIS II již existuje záznam o osobě se stejnými prvky popisu totožnosti, postupuje se takto:

a)	centrála SIRENE kontaktuje žádající orgán s cílem objasnit, zda se záznam týká stejné osoby či nikoli;

v případě, že kontrola prokáže, že osoba, jež je předmětem nového záznamu, a osoba, o níž již existuje záznam v SIS II, je ve skutečnosti jedna a ta samá, centrála SIRENE použije postup vkládání vícenásobných záznamů uvedený v čl. 34 odst. 6. Prokáže-li kontrola, že se ve skutečnosti jedná o dvě různé osoby, centrála SIRENE schválí požadavek na vložení dalšího záznamu a to tak, že doplní potřebné prvky, které zabrání jakýmkoli chybným určením totožnosti.

Článek 36

Další údaje pro účely řešení zneužití totožnosti

1. Může-li dojít k záměně mezi osobou, která má být ve skutečnosti předmětem záznamu, a osobou, jejíž totožnost byla zneužita, doplní členský stát, který záznam vložil, tento záznam o údaje týkající se osoby, jejíž totožnost byla zneužita, za podmínky jejího výslovného souhlasu, aby se předešlo nežádoucím důsledkům chybného určení totožnosti.

2. Údaje týkající se osoby, jejíž totožnost byla zneužita, se použijí pouze pro tyto účely:

a)	umožnit příslušnému orgánu odlišit osobu, jejíž totožnost byla zneužita, od osoby, jež je ve skutečnosti předmětem záznamu;

b)	umožnit osobě, jejíž totožnost byla zneužita, prokázat svoji totožnost a dokázat, že její totožnost byla zneužita.

3. Za účelem naplnění tohoto článku lze vložit a dále zpracovávat v SIS II nanejvýš tyto osobní údaje:

a)	příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, případně alias, které může být vedeno zvlášť;

b)	jakékoli zvláštní objektivní a nezměnitelné tělesné znaky;

c)	datum a místo narození;

pohlaví;

e)	fotografie;

f)	otisky prstů;

g)	státní příslušnost (příslušnosti);

h)	číslo (čísla) průkazu (průkazů) totožnosti a datum vydání.

4. Technická pravidla potřebná pro vložení a další zpracování údajů uvedených v odstavci 3 se stanoví postupem podle čl. 51 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení nástroje, kterým se zřizuje řídící orgán.

5. Údaje uvedené v odstavci 3 se vymažou současně s odpovídajícím záznamem nebo dříve, pokud o to osoba požádá.

6. K údajům uvedeným v odstavci 3 mohou přistupovat pouze orgány mající právo přístupu k odpovídajícímu záznamu, a to pouze za účelem předcházení chybnému určení totožnosti.

Článek 37

Odkazy mezi záznamy

1. Členský stát může vytvořit odkaz mezi jím vloženými záznamy v SIS II. Smyslem takového odkazu je zavést souvislost mezi dvěma nebo více záznamy.

2. Vytvoření odkazu nemá dopad na konkrétní opatření, které má být provedeno na základě jednotlivého záznamu opatřeného odkazem, nebo na dobu uchovávání jednotlivých záznamů propojených odkazy.

3. Vytvoření odkazu nemá dopad na práva přístupu upravená tímto nařízením. Orgánům bez práva přístupu k některým kategoriím záznamů není umožněno vidět odkaz na záznam, ke kterému nemají přístup.

4. Členský stát vytvoří odkaz mezi záznamy pouze tehdy, je-li to z operativního hlediska zjevně potřebné.

5. Členský stát může vytvořit odkazy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, pokud jsou dodržovány zásady uvedené v tomto článku.

6. Domnívá-li se členský stát, že vytvoření odkazu mezi záznamy jiným členským státem je neslučitelné s jeho vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními závazky, může přijmout nezbytná opatření, která znemožní přístup k příslušnému odkazu z jeho území nebo jeho orgánům nacházejícím se vně jeho území.

7. Technická pravidla pro odkazování mezi záznamy se přijmou postupem podle čl. 51 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení nástroje, kterým se zřizuje řídící orgán.

Článek 38

Účel a doba uchovávání doplňujících informací

1. S cílem podporovat výměnu doplňujících informací uchovávají členské státy v centrále SIRENE odkaz na rozhodnutí, na jejichž základě byl záznam pořízen.

2. Osobní údaje vedené v souborech centrálou SIRENE v důsledku výměny informací se uchovávají pouze po dobu potřebnou pro dosažení účelů, pro něž byly tyto údaje poskytnuty. Výmaz těchto údajů se v každém případě provede nejpozději do jednoho roku po výmazu souvisejícího záznamu ze SIS II.

3. Odstavcem 2 není dotčeno právo členského státu uchovávat ve vnitrostátních souborech údaje týkající se konkrétního záznamu, který členský stát pořídil, nebo záznamu, ve spojení s nímž bylo učiněno opatření na jeho území. Časové období, po které mohou být takové údaje vedeny v takových souborech, se řídí vnitrostátními právními předpisy.

Článek 39

Poskytnutí osobních údajů třetím stranám

Údaje zpracovávané v SIS II podle tohoto nařízení se neposkytují ani nezpřístupňují žádné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci.

KAPITOLA VI

OCHRANA ÚDAJŮ

Článek 40

Zpracování citlivých kategorií údajů

Zakazuje se zpracování kategorií údajů uvedených v čl. 8 odst. 1 směrnice 95/46/ES.

Článek 41

Přístupové právo, oprava nepřesných údajů a výmaz protiprávně uchovávaných údajů

1. Právo osob na přístup k údajům vloženým o nich v SIS II v souladu s tímto nařízením se vykonává v souladu s právními předpisy členského státu, u kterého toto právo uplatňují.

2. Pokud to stanoví vnitrostátní právní předpisy, rozhoduje o tom, zda a jakým způsobem se tyto informace poskytují, vnitrostátní orgán dozoru.

3. Členský stát, který záznam nepořídil, může poskytnout informace o těchto údajích pouze tehdy, pokud předtím poskytl členskému státu, který záznam pořídil, příležitost zaujmout postoj. To se provádí prostřednictvím výměny doplňujících informací.

4. Informace nebude subjektu údajů poskytnuta, pokud je to nevyhnutelné pro výkon zákonného úkolu v souvislosti se záznamem nebo z důvodu ochrany práv a svobod třetích stran.

5. Každý má právo na opravu věcně nepřesných údajů nebo výmaz protiprávně uchovávaných údajů, které se jej týkají.

6. Dotyčná osoba je informována co nejdříve a v každém případě nejpozději do 60 dnů ode dne žádosti o přístup nebo dříve, stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy.

7. Tato osoba je o činnostech v návaznosti na výkon jejích práv na opravu a výmaz informována co nejdříve a v každém případě nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy požádala o opravu nebo výmaz nebo dříve, stanoví-li tak vnitrostátní právní předpisy.

Článek 42

Právo na informace

1. Státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou předmětem záznamů pořízených v souladu s tímto nařízením, se informují v souladu s články 10 a 11 směrnice 95/46/ES. Tyto informace se poskytnou písemně, společně s kopií vnitrostátního rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen, nebo s odkazem na ně podle čl. 24 odst. 1.

2. Tyto informace se neposkytnou:

pokud

i)	osobní údaje nebyly získány od dotyčného státního příslušníka třetí země; a

ii)	poskytnutí informací se ukáže jako nemožné nebo by vyžadovalo nepřiměřené úsilí;

b)	pokud dotyčný státní příslušník třetí země již informace má;

c)	pokud vnitrostátní právní předpisy umožňují omezení práva na informace, zejména za účelem zajištění národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti a pro předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů.

Článek 43

Opravné prostředky

1. Každý má právo podat žalobu u soudu nebo orgánu příslušného podle právních předpisů kteréhokoliv členského státu, zejména ve věci přístupu, opravy, výmazu či poskytnutí informace nebo odškodnění v souvislosti se záznamem, který se ho týká.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení článku 48, zavazují se členské státy navzájem vymáhat konečná rozhodnutí vydaná soudy nebo orgány uvedenými v odstavci 1.

3. Do… Komise posoudí pravidla týkající se opravných prostředků uvedená v tomto článku.

Článek 44

Dohled nad N. SIS II

1. Orgán nebo orgány, které byly v každém členském státě určeny a které mají pravomoci uvedené v článku 28 směrnice 95/46/ES (dále jen „vnitrostátní orgány dozoru“), sledují nezávisle zákonnost zpracování osobních údajů v SIS II na svých územích a jejich předávání mimo svá území, včetně výměny a dalšího zpracování doplňujících informací.

2. Vnitrostátní orgány dozoru zajistí, aby alespoň každým čtvrtým rokem byl v souladu s mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností zpracování údajů v N. SIS II.

3. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány dozoru měly dostatečné zdroje pro plnění úkolů, které jim byly podle tohoto nařízení svěřeny.

Článek 45

Dohled nad řídícím orgánem

1. Evropský inspektor ochrany údajů kontroluje, zda jsou činnosti řídícího orgánu související se zpracováváním osobních údajů prováděny v souladu s tímto nařízením. Odpovídajícím způsobem se použijí povinnosti a pravomoci uvedené v článku 46 a 47 nařízení (ES) č. 45/2001.

2. Evropský inspektor ochrany údajů zajistí, aby byl alespoň každým čtvrtým rokem v souladu s mezinárodními auditorskými standardy proveden audit činností řídícího orgánu souvisejících se zpracováváním osobních údajů. Zpráva vzešlá z auditu se zašle Evropskému parlamentu, Radě, řídícímu orgánu, Komisi a vnitrostátním orgánům dozoru. Řídícímu orgánu se poskytne příležitost zprávu připomínkovat před jejím přijetím.

Článek 46

Spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru a Evropským inspektorem ochrany údajů

1. Vnitrostátní orgány dozoru a Evropský inspektor ochrany údajů, každý z nich jednaje v rozsahu svých příslušných pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých odpovědností a zajišťují koordinovaný dohled nad SIS II.

2. Vyměňují si příslušné informace, každý z nich jednaje v rámci svých příslušných pravomocí, pomáhají si navzájem při provádění auditů a kontrol, přezkoumávají obtíže týkající se výkladu nebo použití tohoto nařízení, zabývají se problémy při výkonu nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektu údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení případných problémů a podle potřeby zvyšují povědomí o právech na ochranu údajů.

3. Vnitrostátní orgány dozoru a Evropský inspektor ochrany údajů se za tímto účelem setkávají alespoň dvakrát do roka. Náklady na tato setkání a jejich obsluhu nese Evropský inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Další pracovní metody se vypracují společně podle potřeby. Společná zpráva o činnostech se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a řídícímu orgánu každé dva roky.

Článek 47

Ochrana údajů během přechodného období

V případě, že Komise podle čl. 15 odst. 4 pověří jiný orgán plněním svých povinností během přechodného období, zajistí, aby měl Evropský inspektor ochrany údajů právo a možnost plně vykonávat své úkoly, včetně možnosti provádět kontroly na místě nebo vykonávat jiné pravomoci, které na něj byly přeneseny podle článku 47 nařízení (ES) č. 45/2001.

KAPITOLA VII

ODPOVĚDNOST A SANKCE

Článek 48

Odpovědnost

1. Každý členský stát odpovídá v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy za škodu způsobenou kterékoli osobě při využívání N. SIS II. To platí i v případě škody způsobené členským státem, který záznam pořídil, tím, že tento členský stát vložil věcně nepřesné údaje nebo údaje protiprávně uchovával.

2. Není-li členský stát, proti němuž je podána žaloba, členským státem pořizujícím záznam, je členský stát pořizující záznam povinen uhradit na žádost částky vyplacené jako náhrada, ledaže členský stát, který žádá o náhradu, použil údaje v rozporu s tímto nařízením.

3. Pokud nesplnění povinností plynoucích z tohoto nařízení členským státem způsobí SIS II škodu, je daný členský stát za tuto škodu odpovědný, ledaže řídící orgán nebo jiný členský stát účastnící se na SIS II neučinily přiměřené kroky s cílem předejít této škodě nebo zmírnit její následky.

Článek 49

Sankce

Členské státy zajistí, aby jakékoli zneužití údajů vložených v SIS II nebo jakákoli výměna doplňujících informací v rozporu s tímto nařízením podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 50

Sledování a statistika

1. Řídící orgán zajistí zavedení postupů pro sledování fungování SIS II týkajících se výstupů, účinnosti vynaložených prostředků, bezpečnosti a kvality služeb.

2. Pro účely technické údržby, vypracovávání zpráv a statistik má řídící orgán přístup k nezbytným informacím souvisejícím s operacemi zpracování prováděnými v centrálním SIS II.

3. Každým rokem zveřejní řídící orgán statistické údaje, z kterých vyplývá počet evidovaných vstupů připadajících na jednu kategorii záznamů, počet pozitivních nálezů připadajících na jednu kategorii záznamů a počet přístupů do SIS II, a to pro každý tento počet celkem a pro každý členský stát jednotlivě.

4. Dva roky po spuštění provozu SIS II a poté vždy po dvou letech předloží řídící orgán Evropskému parlamentu a Radě zprávu o technickém fungování centrálního SIS II a komunikační infrastruktury, včetně její bezpečnosti, a dvoustranné a mnohostranné výměny doplňujících informací mezi členskými státy.

5. Tři roky po spuštění provozu SIS II a poté vždy po čtyřech letech vypracuje Komise celkové vyhodnocení centrálního SIS II a dvoustranné i mnohostranné výměny doplňujících informací mezi členskými státy. Toto celkové vyhodnocení musí zahrnovat přezkoumání dosažených výsledků v porovnání s vytyčenými cíli, posouzení trvající platnosti důvodu pro vznik systému, použití tohoto nařízení ve vztahu k centrálnímu SIS II, bezpečnost centrálního SIS II, jakož i všech dopadů jeho budoucího provozování. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

6. Členské státy poskytnou řídícímu orgánu a Komisi informace nezbytné pro vypracování zpráv uvedených v odstavcích 3, 4 a 5.

7. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování celkových vyhodnocení uvedených v odstavci 5.

8. Během přechodného období, než se řídící orgán ujme svých povinností, je za vypracování a podávání zpráv uvedených v odstavcích 3 a 4 odpovědná Komise.

Článek 51

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor vykonává svou funkci ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 52

Změna ustanovení Schengenského acquis

1. Pro účely záležitostí spadajících do oblasti působnosti Smlouvy nahrazuje toto nařízení, ode dne uvedeného v čl. 55 odst. 2, ustanovení článků 92 až 119 Schengenské úmluvy s výjimkou jejího čl. 102a.

2. Toto nařízení rovněž nahrazuje, ode dne uvedeného v čl. 55 odst. 2, níže uvedená ustanovení schengenského acquis provádějící uvedené články (20):

a)	Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o finančním nařízení o nákladech na zřízení a provoz Schengenského informačního systému (C. SIS) (SCH/Com-ex (93) 16);

b)	Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 7. října 1997 o vývoji SIS (SCH/Com-ex (97) 24);

c)	Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 15. prosince 1997, kterým se mění finanční nařízení o C. SIS (SCH/Com-ex (97) 35);

d)	Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 21. dubna 1998 o C. SIS s 15/18 přípojkami (SCH/Com-ex (98) 11);

e)	Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o výdajích na zřízení C. SIS (SCH/Com-ex (99) 4);

f)	Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o aktualizaci příručky SIRENE (SCH/Com-ex (99) 5);

g)	Prohlášení výkonného výboru ze dne 18. dubna 1996, kterým se vymezuje pojem cizí státní příslušník (SCH/Com-ex (96) decl. 5);

h)	Prohlášení výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o struktuře SIS (SCH/Com-ex (99) decl. 2 rev.);

i)	Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 7. října 1997 o příspěvcích Norska a Islandu na náklady na zřízení a provoz C. SIS (SCH/Com-ex (97) 18).

3. Pro účely záležitostí spadajících do oblasti působnosti Smlouvy se odkazy na nahrazené články Schengenské úmluvy a na příslušná ustanovení schengenského acquis, kterými se uvedené články provádějí, považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 53

Ustanovení o zrušení

Nařízení (ES) č. 378/2004 a nařízení (ES) č. 871/2004, rozhodnutí 2005/451/SVV, rozhodnutí 2005/728/SVV a rozhodnutí 2006/628/ES se zrušují ode dne uvedeného v čl. 55 odst. 2.

Článek 54

Přechodné období a rozpočet

1. Záznamy se přenesou ze SIS 1+ do SIS II. Členské státy zajistí, aby byl obsah záznamů, které jsou přeneseny ze SIS 1+ do SIS II, co nejdříve a nejpozději do tří let ode dne uvedeného v čl. 55 odst. 2 uveden v soulad s ustanoveními tohoto nařízení, přičemž přednost mají záznamy o osobách. Členské státy mohou během tohoto přechodného období i nadále používat pro obsah záznamů, které jsou přeneseny ze SIS 1+ do SIS II, ustanovení článků 94 a 96 Schengenské úmluvy, a to s výhradou těchto zásad:

a)	v případě změny, doplnění nebo opravy nebo aktualizace obsahu záznamu přeneseného ze SIS 1+ do SIS II členské státy zajistí, aby záznam ode dne této změny, doplnění, opravy nebo aktualizace vyhovoval ustanovením tohoto nařízení;

b)	v případě pozitivního nálezu záznamu přeneseného ze SIS 1+ do SIS II členské státy posoudí soulad uvedeného záznamu s ustanoveními tohoto nařízení bezodkladně, ale bez zpoždění opatření, která mají být přijata na základě uvedeného záznamu.

2. K datu stanovenému v souladu s čl. 55 odst. 2 se zbývající část rozpočtu, která byla schválena v souladu s článkem 119 Schengenské úmluvy, členským státům vrátí. Částky, které mají být vráceny, se vypočítají na základě příspěvků členských států, jak jsou stanoveny rozhodnutím výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o finančním nařízení o nákladech na zřízení a provoz Schengenského informačního systému.

3. Během přechodného období uvedeného v čl. 15 odst. 4 se odkazy na řídící orgán uvedené tomto nařízení považují za odkaz na Komisi.

Článek 55

Vstup v platnost, použitelnost a migrace

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Vztahuje se na členské státy, které se účastní SIS 1+ ode dne, který stanoví Rada jednomyslným usnesením svých členů zastupujících vlády členských států, které se účastní SIS 1+.

3. Datum uvedené v odstavci 2 se určí:

a)	po přijetí nezbytných prováděcích opatření;

b)	po tom, co všechny členské státy, které se plně účastní SIS 1+ Komisi oznámí, že přijaly nezbytná technická a právní opatření pro zpracovávání údajů SIS II a výměnu dodatečných informací;

po tom, co Komise oznámí úspěšné dokončení souhrnného testu SIS II, který provede Komise společně s členskými státy a po tom, co přípravné orgány Rady ověří navrhovaný výsledek testu a potvrdí, že úroveň funkční způsobilosti SIS II je přinejmenším rovnocenná úrovni funkční způsobilosti, které bylo dosaženo u SIS 1+;

d)	po tom, co Komise provede veškerá nezbytná technická opatření umožňující připojení centrálního SIS II k N. SIS II dotyčných členských států.

4. Komise sdělí Evropskému parlamentu výsledky testů provedených podle odst. 3 písm. c).

5. Každé rozhodnutí Rady přijaté v souladu s odstavcem 2 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Bruselu dne20. prosince 2006

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

J. KORKEAOJA

(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. října 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19. Úmluva naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1160/2005 (Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 18).

(3) Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4.

(4) Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1.

(5) Úř. věst. L …

(6) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(7) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s.1.

(8) Úř. věst. L 12, 17.1.2004. s. 47.

(9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(10) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(11) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

(12) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(13) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(14) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 53.

(15) Rozhodnutí Rady 2004/849/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení (Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26).

(16) Rozhodnutí Rady 2004/860/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení (Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78).

(17) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(18) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(19) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.

(20) Úř. věst. L 239, 22.9.2000 s. 439.

28.12.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 381/24

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 18. prosince 2006

o uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky

(2006/1005/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje k zahájení jednání o dohodě mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky bylo přijato dne 5. května 2006.

(2)	Tato jednání dokončena a dne 7. června 2006 obě strany parafovaly Dohodu mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (dále jen „dohoda“).

(3)	Měly by být zavedeny vhodné vnitřní postupy Společenství, aby bylo zajištěno řádné fungování dohody.

(4)

Trh s kancelářskými přístroji se rychle vyvíjí. Potenciál maximalizace energetických úspor a prospěchu pro životní prostředí prostřednictvím podpory nabídky a poptávky po energeticky účinných výrobcích je třeba často přehodnocovat. Z toho důvodu je nezbytné zmocnit Komisi, které bude nápomocen poradní výbor Společenství tvořený zástupci členských států i všech zúčastněných subjektů, aby pravidelně přehodnocovala a aktualizovala společné specifikace pro kancelářské přístroje stanovené v příloze C Dohody a přijímala některá prováděcí rozhodnutí k dohodě, například o vyobrazení loga Energy Star a o zásadách užívání loga uvedených v přílohách A a B.

(5)	Provádění dohody by měla přezkoumávat technická komise zřízená dohodou.

(6)	Každá strana dohody by měla jmenovat řídící orgán a měl by být vymezen postup pro změny dohody.

(7)	Dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky, včetně jejích příloh, se schvaluje jménem Společenství.

Znění dohody a jejích příloh se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu zavazující Společenství.

Článek 3

Předseda Rady provede jménem Společenství písemné oznámení stanovené v čl. XIV odst. 1 dohody.

Článek 4

1. Komise zastupuje Společenství v technické komisi podle článku VII dohody poté, co se seznámí s názory členů Úřadu Evropského společenství Energy Star, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2422/2001 ze dne 6. listopadu 2001 programu Společenství na označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky (1). Po konzultaci s Úřadem Evropského společenství Energy Star splní Komise úkoly uvedené v čl. VI odst. 5, čl. VII odst. 1 a 2 a čl. IX odst. 4 dohody.

2. S ohledem na přípravu postoje Společenství ke změnám seznamu kancelářských přístrojů v příloze C dohody zohledňuje Komise veškerá stanoviska Úřadu Evropského společenství Energy Star.

3. Pokud jde o změny přílohy A (název a společné logo Energy Star), přílohy B (obecné zásady řádného užívání názvu a společného loga Energy Star) a přílohy C (společné specifikace) dohody, zaujímá Komise postoj Společenství vůči rozhodnutím, která mají přijmout řídící orgány, po konzultaci s Úřadem Evropského společenství Energy Star.

4. Ve všech ostatních případech zaujímá postoj Společenství k rozhodnutím přijímaným stranami Dohody Rada na návrh Komise v souladu s článkem 300 Smlouvy.

Článek 5

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne18. prosince 2006.

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

J.-E. ENESTAM

(1) Úř. věst. L 332, 15.12.2001, s. 1.

DOHODA MEZI

vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky

Vláda Spojených STÁTŮ AMERICKÝCH a EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ (dále jen „strany“),

které si přejí maximalizovat energetické úspory a výhody v oblasti životního prostředí podporováním nabídky a poptávky po energeticky účinných výrobcích,

s přihlédnutím k Dohodě mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky ze dne 19. prosince 2000 a jejím přílohám, v platném znění (dále jen „dohoda 2000“),

na základě spokojenosti s pokrokem dosaženým na základě dohody 2000,

s přesvědčením, že pokračující společné úsilí v rámci programu ENERGY STAR povede k dalším přínosům,

SE DOHODLY NA TOMTO:

Článek I

Obecné zásady

1. Strany používají společný soubor specifikací energetické účinnosti a společné logo za účelem vymezení shodných cílů pro výrobce, čímž se maximalizuje účinek úsilí jednotlivých výrobců na nabídku těchto typů výrobků a na poptávku po nich.

2. Strany užívají společné logo pro účely identifikace způsobilých typů energeticky účinných výrobků, které jsou uvedeny v příloze C.

3. Strany zajistí, aby společné specifikace vedly k trvalému zlepšování účinnosti, přičemž vezmou v úvahu nejpokročilejší technické postupy na trhu.

4. Společným specifikacím bude vyhovovat maximálně 25 procent typů, pro něž jsou v době stanovení specifikací dostupné údaje, přičemž v úvahu se berou rovněž další faktory.

5. Strany zajistí, aby spotřebitelé měli možnost identifikovat energeticky účinné výrobky na trhu podle štítku.

Článek II

Vztah k dohodě 2000

Tato dohoda plně nahrazuje předchozí dohodu 2000.

Článek III

Definice

Pro účely této dohody se:

a)	výrazem „ENERGY STAR“ rozumí známka služeb, která je vyobrazena v příloze A a kterou vlastní Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických (dále jen „US EPA“);

b)	„společným logem“ rozumí certifikační známka, která je vyobrazena v příloze A a kterou vlastní US EPA);

c)	„známkami ENERGY STAR“ rozumí název „ENERGY STAR“ a společné logo, jakož i všechny verze těchto známek, které mohou být vytvořeny nebo upraveny řídícími subjekty nebo účastníky programu, jak jsou definováni v této dohodě, včetně značky nebo označení uvedeného v příloze A této dohody;

d)	„programem označování ENERGY STAR“ rozumí program řízený řídícím subjektem s využitím společných specifikací energetické účinnosti, známek a obecných zásad, které se použijí pro označené typy výrobků;

„účastníky programu“ rozumějí výrobci, prodejci nebo subjekty uskutečňující další prodej, kteří prodávají označené energeticky účinné výrobky splňující specifikace programu označování ENERGY STAR a kteří se rozhodli zúčastnit se programu označování Energy Star tím, že se zaregistrovali nebo uzavřeli smlouvu s řídícím subjektem jedné nebo druhé strany;

f)	„společnými specifikacemi“ rozumějí požadavky na energetickou účinnost a výkonnost, včetně zkušebních metod uvedených v příloze C, které řídící subjekty a účastníci programu používají pro stanovení toho, zda jsou energeticky účinné výrobky způsobilé pro udělení společného loga.

Článek IV

Řídící subjekty

Každá strana jmenuje řídící subjekt, který odpovídá za provádění této dohody (dále jen „řídící subjekty“). Evropské společenství jmenuje jako svůj řídící subjekt Komisi Evropských společenství (dále jen „Komise“). Spojené státy americké jmenují jako svůj řídící subjekt US EPA.

Článek V

Řízení programu označování ENERGY STAR

1. Každý řídící subjekt řídí program označování ENERGY STAR pro energeticky účinné typy výrobků uvedené v příloze C podle podmínek stanovených v této dohodě. Řízení programu zahrnuje registraci účastníků programu na dobrovolném základě, vedení seznamů účastníků programu a vyhovujících výrobků a prosazování obecných zásad správného užívání názvu a společného loga ENERGY STAR, které jsou stanoveny v příloze B.

2. Program označování ENERGY STAR používá společné specifikace uvedené v příloze C.

3. Každý řídící subjekt přijme účinná opatření s cílem seznámit spotřebitele se známkami ENERGY STAR v souladu se zásadami správného užívání názvu a společného loga ENERGY STAR, které jsou stanoveny v příloze B.

4. Každý řídící subjekt nese náklady na všechny své činnosti v rámci této dohody.

Článek VI

Účast na programu označování ENERGY STAR

1. Každý výrobce, prodejce nebo subjekt uskutečňující další prodej může zahájit účast na programu označování ENERGY STAR, zaregistruje-li se jako účastník programu u řídícího subjektu jedné nebo druhé strany.

2. Účastníci programu mohou používat společné logo pro identifikaci způsobilých výrobků, které byly zkoušeny v jejich vlastních zařízeních nebo nezávislou zkušební laboratoří a které splňují specifikace uvedené v příloze C, a mohou vydávat vlastní osvědčení o způsobilosti výrobku.

3. Registrace účastníka programu v programu označování ENERGY STAR od řídícího subjektu jedné strany bude uznána řídícím subjektem druhé strany.

4. Aby usnadnily uznávání účastníků programu v programu označování ENERGY STAR v souladu s odstavcem 3, spolupracují řídící subjekty při vedení společného seznamu všech účastníků programu a výrobků, které jsou způsobilé pro udělení společného loga.

5. Bez ohledu na postupy vlastního osvědčování uvedené v odstavci 2 si každý řídící subjekt vyhrazuje právo zkoušet nebo jinak přezkoumávat výrobky, které jsou nebo byly prodávány na jeho územích (v případě Komise na územích členských států Evropského společenství), aby mohl určit, zda výrobky získaly osvědčení v souladu se společnými specifikacemi uvedenými v příloze C. Řídící subjekty spolu plně komunikují a spolupracují, aby zajistily, že všechny výrobky se společným logem splňují společné specifikace uvedené v příloze C.

Článek VII

Koordinace programu mezi stranami

1. Strany zřídí technickou komisi za účelem přezkumu provádění této dohody, která se skládá ze zástupců jejich řídících subjektů.

2. Tato technická komise se v zásadě schází každý rok a na žádost jednoho z řídících subjektů vede konzultace s cílem přezkoumat fungování a řízení programu označování ENERGY STAR, společné specifikace uvedené v příloze C, rozsah zahrnutých výrobků a pokrok při dosahování cílů této dohody.

3. Nezúčastněné strany (včetně jiných vlád a zástupců průmyslu) se mohou účastnit setkání technické komise jako pozorovatelé, pokud se oba řídící subjekty nedohodnou jinak.

Článek VIII

Zápis známek ENERGY STAR

1. US EPA, jakožto vlastník známek ENERGY STAR, zapsal známky v Evropském společenství jako ochranné známky Společenství. Komise nemůže požádat o zápis ani dosáhnout zápisu známek ENERGY STAR nebo jakékoli varianty známek v žádné zemi.

2. US EPA se zavazuje, že nebude považovat za porušení těchto známek, jestliže Komise nebo jakýkoli účastník programu zaregistrovaný Komisí použije značku nebo označení obsažené v příloze A v souladu s podmínkami této dohody.

Článek IX

Prosazování a nedodržování

1. S cílem chránit známky ENERGY STAR zajistí každý řídící subjekt řádné užívání známek ENERGY STAR na svém území (v případě Komise na území členských států Evropského společenství). Každý řídící subjekt zajistí, aby známky ENERGY STAR byly užívány pouze ve formě, která je znázorněna v příloze A. Každý řídící subjekt zajistí, aby známky ENERGY STAR byly užívány výhradně způsobem stanoveným v obecných zásadách řádného užívání názvu ENERGY STAR a společného loga, které jsou uvedeny v příloze B.

2. Každý řídící subjekt zajistí, aby bylo přijato okamžité a vhodné opatření proti účastníkům programu, když zjistí, že účastník programu použil neoprávněnou známku nebo připojil známku ENERGY STAR k výrobku, který nevyhovuje společným specifikacím uvedeným v příloze C. Tato opatření zahrnují mimo jiné:

a)	písemné informování účastníka programu o nedodržení podmínek programu označování ENERGY STAR;

b)	vypracování plánu dodržování podmínek programu prostřednictvím konzultací; a

c)	pokud není možné dosáhnout dodržování podmínek programu, případné ukončení registrace účastníka programu.

3. Každý řídící subjekt zajistí, aby byla přijata všechna přiměřená opatření k ukončení neoprávněného užívání známek ENERGY STAR nebo užívání neoprávněné známky subjektem, který není účastníkem programu. Tato opatření zahrnují mimo jiné:

a)	informování subjektu užívajícího známky ENERGY STAR o požadavcích programu označování ENERGY STAR a o obecných zásadách řádného užívání názvu ENERGY STAR a společného loga; a

b)	vyzvání subjektu, aby se stal účastníkem programu a zaregistroval způsobilé výrobky.

4. Každý řídící subjekt neprodleně oznámí řídícímu subjektu druhé strany každé porušení známek ENERGY STAR, o kterém se dozví, jakož i opatření přijaté k ukončení tohoto porušování.

Článek X

Postupy, kterými se mění dohoda a kterými se doplňují nové přílohy

1. Každý řídící subjekt může navrhnout změnu této dohody a může navrhnout nové přílohy této dohody.

2. Návrh změny se předkládá písemně a je projednán na dalším zasedání technické komise za předpokladu, že byl sdělen řídícímu subjektu druhé strany nejméně šedesát dnů před tímto zasedáním.

3. Změny této dohody a rozhodnutí o doplnění nových příloh se přijímají po vzájemné dohodě zúčastněných stran. Změny příloh A, B a C se provádějí podle ustanovení článků XI a XII.

Článek XI

Postupy, kterými se mění přílohy A a B

1. Řídící subjekt, který si přeje změnit přílohu A nebo B, použije postupy stanovené v odstavci 1 a 2 článku X.

2. Změny příloh A a B se přijímají po vzájemné dohodě řídících subjektů.

Článek XII

Postupy, kterými se mění příloha C

1. Řídící subjekt, který si přeje změnit přílohu C s cílem revidovat stávající společné specifikace nebo doplnit nový typ výrobku (dále jen „navrhující řídící subjekt“), použije postupy stanovené v odstavci 1 a 2 článku X a do svého návrhu zahrne:

a)	důkaz o tom, že revize specifikací nebo doplnění nového typu výrobku povede k významné úspoře energie;

b)	v případě potřeby, požadavky na spotřebu energie pro různé režimy spotřeby;

c)	informace o standardizovaných protokolech o zkoušení, které se mají při hodnocení výrobku používat;

d)	doklady o existující nechráněné technologii, která by umožnila energetické úspory efektivní z hlediska nákladů bez negativního vlivu na výkonnost výrobku;

e)	informace o odhadovaném počtu modelů výrobku, které by splňovaly navrhované specifikace, a přibližný podíl na trhu, který by reprezentovaly;

f)	informace o stanoviscích průmyslových skupin, kterých by se navržená změna potenciálně dotkla; a

g)	navržené datum vstupu nových specifikací v platnost s ohledem na životní cyklus výrobku a harmonogramy výroby.

2. Navrhované změny, které jsou přijaty oběma řídícími subjekty, vstoupí v platnost dnem, na němž se řídící subjekty vzájemně dohodnou.

3. Pokud má druhý řídící subjekt (dále jen „řídící subjekt vznášející námitku“) po přijetí návrhu v souladu s odstavci 1 a 2 předchozího bodu za to, že návrh nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 1, nebo má jiné námitky vůči návrhu, urychleně (obvykle do příštího zasedání technické komise) navrhujícímu řídícímu subjektu písemně oznámí svou námitku a připojí všechny dostupné informace, o něž se jeho námitka opírá; například informace, které prokazují, že návrh, pokud by byl přijat, by pravděpodobně:

a)	nepřiměřeně a nespravedlivě přidělil tržní sílu jedné společnosti nebo průmyslové skupině;

b)	narušil celkovou účast průmyslového odvětví na programu označování ENERGY STAR;

c)	byl v rozporu s jeho právními a správními předpisy; či

d)	uložil obtížné technické požadavky.

4. Řídící subjekty vynaloží co největší úsilí, aby dosáhly dohody o navržených změnách na prvním zasedání technické komise po podání návrhu. Pokud řídící subjekty nejsou s to dosáhnout dohody o navržené změně na tomto zasedání technické komise, vynasnaží se dosáhnout dohody písemně před dalším zasedáním technické komise.

5. Pokud strany do konce dalšího zasedání technické komise nejsou s to dosáhnout dohody, navrhující řídící subjekt stáhne svůj návrh; s ohledem na návrhy revize stávajících specifikací se odpovídající typ výrobku odstraní z přílohy C do dne, na kterém se řídící subjekty písemně dohodnou. Všichni účastníci programu jsou informováni o této změně a o postupech, jimiž se řídí provádění této změny.

6. Při přípravě nových specifikací nebo revizi stávajících specifikací řídící subjekty zajistí účinnou koordinaci a konzultace navzájem i s příslušnými zúčastněnými stranami, zejména s ohledem na obsah pracovních dokumentů a časové harmonogramy.

Článek XIII

Obecná ustanovení

1. Tato dohoda se nevztahuje na jiné programy označování v oblasti životního prostředí, které mohou být vypracovány a přijaty kteroukoli z těchto stran.

2. Všechny činnosti prováděné v rámci této dohody podléhají platným právním a správním předpisům každé strany a jsou podmíněny dostupností vyhrazených prostředků a zdrojů.

3. Žádné ustanovení této dohody nemá vliv na práva a povinnosti kterékoli strany, které vyplývají z dvoustranné, regionální nebo vícestranné dohody, kterou strana uzavřela před vstupem této dohody v platnost.

4. Aniž jsou dotčena další ustanovení této dohody, kterýkoli z řídících subjektů může spravovat programy označování, pokud jde o typy výrobků, které nejsou zahrnuty v příloze C. Bez ohledu na další ustanovení této dohody nesmí žádná strana bránit dovozu, vývozu, prodeji nebo distribuci jakéhokoli výrobku na základě toho, že je označen známkami energetické účinnosti řídícího subjektu druhé strany.

Článek XIV

Vstup v platnost a doba trvání

1. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem, k němuž si obě strany písemně oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup dohody v platnost.

2. Tato dohoda zůstává v platnosti po dobu pěti let. Nejméně jeden rok před skončením tohoto počátečního období se strany sejdou, aby projednaly obnovení této dohody.

Článek XV

Vypovězení

1. Každá strana může tuto dohodu kdykoli vypovědět písemným oznámením druhé straně s tříměsíční lhůtou.

2. V případě vypovězení nebo neobnovení této dohody řídící subjekty uvědomí všechny účastníky programu, které zaregistrovaly, o ukončení společného programu. Kromě toho řídící subjekty informují účastníky programu, které zaregistrovaly, že každý z řídících subjektů může pokračovat v činnostech označování v rámci dvou samostatných individuálních programů. V tomto případě nesmí program označování Evropského společenství používat známky ENERGY STAR. Komise zajistí, že ona, členské státy Evropského společenství a každý účastník programu, kterého zaregistrovala, přestane používat známky ENERGY STAR do dne, na kterém se písemně dohodnou řídící subjekty. Povinnosti uvedené v čl. XV odst. 2 trvají i po vypovězení této dohody.

Článek XVI

Závazná znění

Vyhotoveno ve Washingtonu D.C. ve dvou prvopisech dne 20. prosince 2006 v českém, dánském, nizozemském, anglickém, estonském, finském, francouzském, německém, řeckém, maďarském, italském, lotyšském, litevském, maltském, polském, portugalském, slovenském, slovinském, španělském a švédském jazyce, přičemž každé z těchto znění má stejnou platnost. V případě potíží v souvislosti s výkladem je rozhodující znění anglické.

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

az Európai Közösség részéről

Għall-Komunità Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Comunidade Europeia

Za Európske spoločenstvo

Za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

För Europeiska gemenskapens vägnar

Por el Gobierno de los Estados Unidos de América

Za vládu Spojených států amerických

For regeringen for Amerikas Forenede Stater

Für die Regierung der Vereinigten Staaten von Amerika

Ameerika Ühendriikide valitsuse nimel

Για την Κυβερνηση των Ηνωμενων Πολιτειων τησ Αμερικησ

For the Government of the United States of America

Pour le gouvernement des États-Unis d'Amérique

Per il governo degli Stati Uniti d'America

Amerikas Savienoto Valstu valdības vārdā

Jungtinių Amerikos Valstijų vyriausybės vardu

az Amerikai Egyesült Államok kormánya részéről

Għall-Gvern ta' l-Istati Uniti ta' l-Amerika

Voor de regering van Verenigde Staten van Amerika

W imieniu rządu Stanów Zjednoczonych Ameryki

Pelo governo Estados Unidos da América

Za vládu Spojené štáty americké

Za vlado Združene države Amerike

Amerikan yhdysvaltojen hallituksen puolesta

För Amerikas förenta staters regering

PŘÍLOHA A

NÁZEV A SPOLEČNÉ LOGO ENERGY STAR

Název: ENERGY STAR

Společné logo:

PŘÍLOHA B

Obecné zásady řádného užívání názvu a společného loga Energy Star

Název a společné logo ENERGY STAR jsou známkami US EPA. Jako takové mohou být název i společné logo užívány pouze v souladu s níže uvedenými obecnými zásadami a dohodou o partnerství nebo registračním formulářem Evropské komise, který je podepsán účastníkem programu označování Energy Star. Předejte laskavě tyto obecné zásady osobám, které za Vás ponesou odpovědnost za přípravu materiálů ENERGY STAR.

US EPA a Evropská komise na území členských států Evropského společenství dohlížejí na řádné užívání názvu a společného loga ENERGY STAR. Tento dohled spočívá ve sledování toho, jak jsou známky užívány na trhu, a v přímém oslovování těch organizací, které je používají nenáležitě nebo bez povolení. Zneužívání těchto známek může mít za důsledek ukončení účasti účastníka programu v programu označování ENERGY STAR a u výrobků dovážených do USA může nenáležité užívání známek vést k možnému zabavení. tohoto zboží celními orgány USA.

Obecné zásady

Program ENERGY STAR je partnerstvím mezi podniky a organizacemi na straně jedné a federální vládou USA nebo Evropským společenstvím na straně druhé. Jako součást tohoto partnerství mohou podniky a organizace používat název a společné logo ENERGY STAR v rámci svých činností zaměřených na energetickou účinnost a životní prostředí.

Organizace musí uzavřít smlouvu s řídícím subjektem – Úřadem pro ochranu životního prostředí v případě USA nebo Evropským společenstvím v případě EU – o užívání značek v souladu s tímto dokumentem. Změny těchto značek nejsou povoleny, neboť by mohly mást podniky a zákazníky, pokud jde o zdroj programu ENERGY STAR a všeobecně snižovaly jeho hodnotu.

Organizace užívající tyto značky musí dodržovat tyto obecné zásady:

Název ENERGY STAR a společné logo nesmějí být nikdy užívány způsobem, který by naznačoval podporu výrobce, jeho výrobků nebo služeb. Společné logo ani název ENERGY STAR nesmějí být užívány v názvu nebo logu, názvu výrobku, služby, domény nebo internetové stránky jakékoli jiné společnosti a zároveň nesmí o registraci společného loga, názvu ENERGY STAR nebo jakékoli obdobné značky jako obchodní značky nebo její součásti požádat žádný jiný subjekt kromě US EPA.

2.	Název a společné logo ENERGY STAR nesmějí být nikdy užívány způsobem, který by poškozoval dobrou pověst ENERGY STAR, EPA, ministerstva energetiky USA, Evropského společenství, Evropské komise nebo jakéhokoli jiného vládního orgánu.

3.	Společné logo nesmí být v žádném případě spojováno s výrobky, které nezískaly osvědčení ENERGY STAR.

4.	Partneři a další zmocněné organizace nesou odpovědnost za své vlastní užívání názvu a společného loga ENERGY STAR, a dále za jejich užívání svými zástupci jako např. reklamními agenturami a subdodavateli.

Užívání názvu ENERGY STAR

—	Název ENERGY STAR musí být uváděn vždy velkými písmeny;

—	V materiálu určeném pro americký trh musí být při prvním použití slov „ENERGY STAR“ uváděn registrační symbol ®;

—	Symbol ® musí být uváděn vždy jako horní index;

—	Mezi slovy „ENERGY STAR“ a symbolem ® nesmí být žádná mezera;

—	Symbol ® bude opakovaně uváděn v dokumentu u každého názvu kapitoly nebo internetové stránky.

Užívání společného loga

Společné logo je značkou, která má být užívána pouze jako štítek na výrobcích, které splňují nebo překračují požadavky programu ENERGY STAR.

Společné logo může být uváděno:

—	na vyhovujícím a registrovaném výrobku;

—	v dokumentaci k vyhovujícím výrobku;

—	na internetu k identifikaci vyhovujícího výrobku;

—	při reklamě, kdy se užívá v blízkosti vyhovujícího výrobku nebo na něm;

—	v materiálech dostupných na prodejním místě;

—	na obalu vyhovujícího výrobku.

Vzhled společného loga

US EPA vytvořila tuto značku s cílem maximalizovat její vizuální dojem a kontrast a čitelnost. Značka se skládá ze symbolu ENERGY STAR umístěného v obdélníkovém rámečku a z názvu ENERGY STAR uvedeném v rámečku připojeném přímo pod dolním okrajem symbolu pro zdůraznění jeho čitelnosti. Tyto dva rámečky jsou od sebe odděleny bílou čárou o šířce stejné jako je šířka oblouku umístěného v symbolu. Značka je dále opatřena bílou čárou, která ji ohraničuje a která je stejné šířky jako oblouk umístěný v symbolu.

Volný prostor

US EPA a Komise EU požadují, aby byl kolem značky vždy ponechán volný prostor o velikosti 0,333 (1/3) výšky grafického rámečku. V této oblasti nesmějí být uváděny žádné další grafické prvky jako např. text a vyobrazení. US EPA a Komise EU požadují, aby se tento volný prostor kolem společného loga zachovával zejména ve složitějších grafických materiálech, obsahujících např. jiné značky, grafické nástroje a text.

Minimální velikost

Velikost značky může být upravována, avšak při zachování jejích rozměrů. Z důvodu zachování čitelnosti doporučujeme, aby značka nebyla v tisku reprodukována v menších rozměrech než o šířce 0,375 palce (3/8 palce; 9,5 mm). Čitelnost písmen uvnitř značky musí být zachována také na internetu.

Upřednostňovaná barva

Upřednostňovanou barvou značky je 100 % kyan. Přípustné jsou alternativní verze v černé barvě nebo v inverzní bílé. Ekvivalentem 100 % kyanu barvy používané na internetových je hex barevný kód 0099FF. Pokud je pro účely reklamy, dokumentace k výrobku nebo materiálů dostupných v místě prodeje k dispozici vícebarevný tisk, měla by značka být vytištěna v odstínu 100 % kyanu. Není-li tato barva k dispozici, lze ji nahradit černou barvou.

Nesprávné užití značky

Prosím:

—	Nepoužívejte značku na nevyhovujících výrobcích.

—	Neměňte značku užitím symbolu ENERGY STAR bez rámečku s názvem „ENERGY STAR“.

Při reprodukci značky prosím:

—	Nepřidávejte značce okraj.

—	Nereprodukujte ji v bílé barvě na bílém pozadí.

—	Neměňte barvy značky.

—	Značku žádným způsobem nedeformujte.

—	Neměňte orámování značky.

—	Neumísťujte značku tam, kde je okolní prostor nadměrně zaplněn jinou grafikou.

—	Neotáčejte značku.

—	Neoddělujte žádné prvky značky.

—	Nenahrazujte žádné prvky značky.

—	Pro úpravu části značky nepoužívejte žádné jiné typy písma.

—	Nenarušujte volný prostor kolem značky.

—	Značku neumísťujte šikmo.

—	Neměňte velikost orámování značky.

—	Neměňte schválený text.

—	Nereprodukujte společné logo v neschválené barvě.

—	Nedovolte, aby do značky zasahoval jakýkoli text.

—	Nepoužívejte obdélník se symbolem odděleně. Musí být vždy uváděn společně s názvem ENERGY STAR.

—	Ze značky neodstraňujte obdélník se symbolem.

Jak psát a hovořit o ENERGY STAR

Pro účely udržování a budování hodnoty ENERGY STAR stanovily US EPA a Komise EU doporučenou terminologii určenou pro psaná a ústní vyjádření týkající se součástí programu.

SPRÁVNĚ	NESPRÁVNĚ
Počítač vyhovující ENERGY STAR	Počítač ve shodě s ENERGY STAR Počítač s certifikací ENERGY STAR Počítač s oceněním ENERGY STAR
Počítač uznaný jako způsobilý pro udělení loga ENERGY STAR
Výrobky uznané jako způsobilé pro udělení loga ENERGY STAR	Výrobek ENERGY STAR Výrobky ENERGY STAR (při odkazu na více výrobků) Přístroj ENERGY STAR Schválená US EPA Splňuje kritéria ENERGY STAR
PARTNEŘI/ÚČASTNÍCI PROGRAMU
Partner ENERGY STAR	Společnost ENERGY STAR
Společnost X, partner ENERGY STAR	Společnost X, schválená US EPA
Společnost účastnící se programu ENERGY STAR	Prodejce přístrojů ENERGY STAR schválený US EPA
Společnost podporující program ENERGY STAR	Schválená US EPA
Monitory vyhovující ENERGY STAR	Program monitorů ENERGY STAR
NEJVYŠŠÍ ROZHODUJÍCÍ ORGÁNY
Výrobky, které získaly způsobilost ENERGY STAR, zabraňují emisím skleníkových plynů tím, že splňují přísná pravidla energetické účinnosti stanovená US EPA a Komisí EU
ENERGY STAR a značka ENERGY STAR jsou značkami registrovanými v USA
ENERGY STAR je registrovanou značkou ve vlastnictví vlády USA
ZÁSADY TÝKAJÍCÍ SE VÝKONNOSTI
Zásady ENERGY STAR	Standardy ENERGY STAR
Specifikace ENERGY STAR	Schváleno US EPA
Úrovně výkonnosti ENERGY STAR	Schváleno US EPA
Dobrovolné programy	Potvrzeno a schváleno US EPA

Dotazy týkající se užívání názvu a společného loga ENERGY STAR

Horká linka ENERGY STAR

Bezplatná linka pro hovory z USA: 1-888-STAR-YES (1-888-782-7937)

Pro hovory ze zemí mimo: USA: 202-775-6650

Fax: 202-775-6680

www.energystar.gov

EVROPSKÁ KOMISE

Generální ředitelství pro energetiku a dopravu

Tel.: +32 2 2985792

Fax: +32 2 2966016

www.eu-energystar.org

PŘÍLOHA C

SPOLEČNÉ SPECIFIKACE

I. SPECIFIKACE POČÍTAČŮ

Tyto technické podmínky pro počítače zůstávají v platnosti do dne 19. července 2007. Technické podmínky pro počítače, jež vstoupí v platnost dnem 20. července 2007, jsou uvedeny v oddíle VIII.

A. Definice

Počítač: Stolní počítač, věž nebo minivěž nebo přenosná jednotka, včetně vysoce kvalitních stolních počítačů, osobních počítačů, pracovních stanic, síťových stolních počítačů, grafických terminálů a maloobchodních pokladních terminálů na bázi počítačů. Aby jednotka byla uznána za způsobilou, musí mít možnost napájení ze zásuvky elektrické sítě, avšak tím nejsou vyloučeny jednotky, které mohou být napájeny jak ze zásuvky, tak i z baterie. Tato definice má především zahrnovat počítače prodávané pro použití v podnicích nebo v domácnostech. Tato definice počítačů nezahrnuje počítače prodávané nebo jinak uváděné na trh jako „databázový server“ nebo „server“.

Monitor: Obrazovka (CRT), plochý displej (např. displej s tekutým krystalem) nebo jiné zobrazovací zařízení a s ním spojená elektronika. Monitor může být prodáván samostatně nebo jako integrovaný do skříně počítače. Tato definice má především zahrnovat standardní monitory, které jsou určeny pro použití s počítači. Pro účely této specifikace lze však za monitor považovat rovněž: terminály střediskového počítače a fyzicky oddělené zobrazovací jednotky.

3.	Integrovaný počítačový systém: Systémy, ve kterých jsou počítač a monitor spojeny v jedné jednotce. Tyto systémy musí splňovat všechna následující kritéria: nelze měřit spotřebu energie těchto dvou součástí samostatně; systém je zapojen do zásuvky elektrické sítě pomocí jednoho napájecího kabelu.

4.	Nečinnost: Doba, po kterou počítač nezaznamená žádný vstup uživatele (např. vstupy z klávesnice nebo pohyb myši).

5.	Režim nízké spotřeby nebo klidový režim: Stav snížené spotřeby energie, do něhož počítač přejde po určité době nečinnosti.

Aktivující událost: Uživatelem vyvolané, naprogramované nebo vnější události nebo podněty, které způsobí přechod počítače z režimu nízké spotřeby / klidového režimu do aktivního provozního režimu. Příkladem aktivujících událostí může být (kromě dalších možností) pohyb myší, činnost klávesnice nebo stisknutí tlačítka na skříni počítače a – v případě vnější události – podnět přenášený telefonem, dálkovým ovládáním, sítí, kabelovým modemem, satelitem atd.

B. Způsobilost výrobku pro ENERGY STAR

Technické specifikace

Počítače: Počítač vyhovující ENERGY STAR splňuje tyto podmínky:

Existují dvě obecné zásady – A a B – podle nichž může být počítač vyhovovat ENERGY STAR. Tyto dvě obecné zásady byly vypracovány za tím účelem, aby účastníkům programu byla dána možnost přistupovat k řízení spotřeby elektrické energie a k energetické účinnosti různým způsobem.

Podle zásady A musí být uznány za vyhovující tyto typy počítačů.

—	Počítače, které jsou dodávány s možností zapojení do sítě, takže mohou zůstat v režimu nízké spotřeby / klidovém režimu, zatímco si jejich síťová karta uchovává schopnost reagovat na příkazy ze sítě.

—	Počítače, které nejsou dodávány se schopností zapojení do sítě.

—	Počítače, které jsou dodávány pro nesíťové prostředí.

EPA očekává, že počítače prodávané nebo jinak uváděné na trh jako osobní počítače, budou uznávány jako vyhovující pouze podle obecné zásady A.

Počítače, které jsou dodávány s možností zapojení do sítí, které v současné době vyžadují, aby se procesor anebo paměť počítače podílely na udržování jeho síťového připojení v době, kdy je počítač v klidovém režimu, mohou být uznávány jako vyhovující podle obecné zásady B. Očekává se, že počítače, které jsou způsobilé podle obecné zásady B, si budou uchovávat stejnou síťovou funkčnost v klidovém režimu i mimo něj.

Zásada A

a)	Počítač přejde po určité době nečinnosti do klidového režimu.

b)	Je-li počítač dodáván s možností zapojení do sítě, má schopnost při zapojení do sítě přejít do klidového režimu.

Pokud je počítač dodáván s možností zapojení do sítě, zachovává si v klidovém režimu schopnost reagovat na aktivující události, které jsou nasměrovány nebo zacíleny na tento počítač zapojený do sítě. Pokud aktivující událost vyžaduje, aby počítač ukončil klidový režim a provedl nějaký úkol, počítač po dokončení požadovaného úkolu znovu přejde po určité době nečinnosti do klidového režimu. Účastník programu může používat všechny dostupné prostředky, aby dosáhl chování, které je popsáno v tomto pododdíle.

Počítač spotřebovává energii v klidovém režimu podle tabulky 1.

Tabulka 1

Maximální jmenovitý trvalý výkon zdroje napájení (1)	Watty v klidovém režimu
≤200W	≤15VW
>200W≤300W	≤20W
>350W≤400W	≤25W
>350W≤400W	≤30W
>400W	10 % maximálního jmenovitého trvalého výkonu

Počítače, které stále udržují spotřebu energie na úrovni 15 wattů nebo méně, vyhovují požadavkům na spotřebu energie této specifikace, a nevyžaduje se u nich, aby byly vybaveny klidovým režimem, který je popsán v oddíle A.

ii)

Zásada B

a)	Počítač přejde po určité době nečinnosti do klidového režimu.

b)	Pokud je počítač dodáván s možností zapojení do sítě, má schopnost přejít do klidového režimu bez ohledu na technologii sítě.

Počítač si v klidovém režimu uchovává schopnost reagovat na všechny typy síťových příkazů. Nesmí dojít k žádné ztrátě síťové funkčnosti, kterou má uživatel k dispozici (např. síťová funkčnost, kterou má uživatel k dispozici během klidového režimu, je stejná, jako byla funkčnost před přechodem počítače do klidového režimu).

d)	Počítač v klidovém režimu nespotřebovává více než 15 % maximálního jmenovitého trvalého výkonu svého zdroje napájení.

Integrované počítačové systémy: Integrovaný počítačový systém vyhovující ENERGY STAR splňuje tyto podmínky.

i)	Integrovaný počítačový systém přejde po době nečinnosti do klidového režimu.

ii)	Pokud je integrovaný počítačový systém dodáván s možností zapojení do sítě, má při zapojení do sítě schopnost přejít do klidového režimu.

iii)

Pokud je integrovaný počítačový systém dodáván s možností zapojení do sítě, zachovává si v klidovém režimu schopnost reagovat na aktivující události, které jsou nasměrovány nebo zacíleny na tento počítač v síti. Pokud aktivující událost vyžaduje, aby počítač ukončil režim a provedl nějaký úkol, systém integrovaného počítače po dokončení požadovaného úkolu znovu přejde po době nečinnosti do klidového režimu.

Účastník programu může používat všechny dostupné prostředky, aby dosáhl chování, které je popsáno v tomto pododdíle.

iv)

Integrovaný počítačový systém nespotřebovává v klidovém režimu více než 35 wattů. Integrované počítačové systémy, které stále udržují spotřebu elektrické energie na úrovni nižší nebo rovné 35 wattům, splňují požadavky na spotřebu energie podle této dohody a nevyžaduje se, aby byly vybaveny klidovým režimem, který je popsán v oddíle I.A.

Nastavení při dodání: Aby bylo zajištěno, že maximální počet uživatelů využije režim nízké spotřeby / klidový režim, účastník programu dodává své počítače anebo integrované počítačové systémy s aktivovanou funkcí řízení spotřeby. Implicitní doba pro všechny výrobky je přednastavena na méně než 30 minut. (EPA doporučuje, aby přednastavená doba byla v rozmezí 15 a 30 minut.) Uživatel má možnost změnit časová nastavení nebo deaktivovat klidový režim / režim nízké spotřeby.

Operační systémy: Správná aktivace režimu nízké spotřeby / klidového režimu souvisí zpravidla s instalací a používáním určité verze operačního systému. Pokud je počítač dodáván účastníkem programu s jedním nebo více operačními systémy, je počítač schopen přejít do režimu nízké spotřeby / klidového režimu a úplně z něho vystoupit během doby, po kterou je v chodu alespoň v jednom z těchto operačních systémů. Pokud počítač není dodáván s programovým vybavením operačního systému, účastník programu jasně uvede, jaký mechanismus zajistí, aby počítač vyhovoval ENERGY STAR. Pokud je navíc pro správnou aktivaci klidového režimu a vystoupení z něho potřebné jakékoli programové vybavení, ovladače technického vybavení nebo obslužné programy, musí být v počítači nainstalovány. Účastník programu uvede tyto informace v dokumentaci k výrobku (např. v uživatelské příručce nebo v datových listech) a/nebo na své internetové stránce. Prospekty a reklamy musí být formulovány tak, aby neobsahovaly zavádějící údaje.

Ovládání monitoru: Součástí počítače musí být jeden nebo více mechanismů, s jejichž pomocí lze aktivovat režimy nízké spotřeby monitoru vyhovujícího ENERGY STAR. Účastník programu jasně uvede v dokumentaci k výrobku způsob, jakým počítač může ovládat monitory vyhovující ENETGY STAR, a všechny zvláštní podmínky, které musí být splněny, aby bylo umožněno řízení spotřeby elektrické energie, pokud jde o monitor. Účastník programu implicitně nastaví počítač tak, aby aktivoval první režim nízké spotřeby nebo klidový režim monitoru do 30 minut nečinnosti uživatele. Účastník programu rovněž nastaví implicitní dobu pro další úroveň řízení spotřeby energie tak, aby monitor přešel do druhého režimu nízké spotřeby nebo dlouhodobého klidového režimu po 60 minutách nečinnosti. Výsledný součet implicitních dob pro oba režimy nízké spotřeby nesmí přesáhnout 60 minut. Účastník programu se může rozhodnout, že nastaví počítač tak, aby aktivoval monitor k přímému přechodu do druhého režimu nízké spotřeby nebo dlouhodobého klidového režimu do 30 minut nečinnosti.

Je třeba, aby uživatel měl možnost změnit časová nastavení nebo deaktivovat režimy nízké spotřeby, aby mohl monitor ovládat. Tento požadavek ovládání monitoru se nevztahuje na integrované počítačové systémy. Avšak integrované počítačové systémy, které jsou uváděny na trh a prodávány jako součást spojovacího systému, mají schopnost automaticky ovládat spotřebu energie externě připojeného monitoru.

C. Obecné zásady zkoušení počítačů vyhovujících ENERGY STAR

Zkušební podmínky: Níže jsou nastíněny zkušební podmínky prostředí, které by měly být vytvořeny při měření spotřeby energie. Tyto podmínky jsou nezbytné k zajištění toho, aby výsledky zkoušek nebyly ovlivněny vnějšími faktory a aby mohly být v budoucnu zopakovány.

Zdánlivý odpor vedení: < 25 ohmů

Celkové harmonické zkreslení: < 5 %

Napětí:

Vstupní napětí střídavého proudu (2): 115 V (efektivní hodnota) ± 5 V (efektivní hodnota)

Vstupní frekvence střídavého proudu (3) 60 Hz ± 3 Hz

Okolní teplota: 25 °C ± 3 °C

Zkušební vybavení: Cílem je přesně změřit SKUTEČNOU spotřebu energie (4) přístroje nebo monitoru. To vyžaduje použití přesného RMS wattmetru. Lze si vybrat z mnoha wattmetrů, ale výrobci musí výběru vhodného modelu věnovat náležitou pozornost. Při koupi wattmetru a jeho nastavení pro provedení provozní zkoušky je třeba zohlednit následující faktory.

Činitel výkyvu:

Předchozí verze zkušebního postupu ENERGY STAR obsahovala požadavek, aby výrobci používali wattmetr s činitelem výkyvu vyšším než 8. Mnozí účastníci programu poukázali na to, že tento požadavek není prospěšný ani relevantní. Následující odstavce jsou věnovány rozboru otázek týkajících se činitele výkyvu a vyjasnění záměru původního nesprávného prohlášení. Program ENERGY STAR nemůže bohužel předložit požadavek na specifické vybavení, aby tuto chybu napravil. Při zkoušení se uplatňují nejen odborné vědomosti, ale i praktické zkušenosti, a výrobci a osoby provádějící zkoušky musí používat vlastní úsudek a opírat se o lidi, kteří se dobře vyznají v problematice zkoušení, aby si vybrali vhodný měřicí přístroj.

Nejprve je důležité porozumět tomu, že přístroje, které obsahují zdroj spínacího proudu, odebírají proud ve vlnové křivce, která se liší od vlnové křivky typického sinusového proudu (5). Obrázek 1 ukazuje typickou vlnovou křivku proudu běžného sepnutého elektronického přístroje. Zatímco standardní vlnovou křivku proudu je schopen změřit prakticky každý wattmetr, výběr wattmetru v případech, kdy se jedná o nepravidelné vlnové křivky proudu, je obtížnější.

Je nesmírně důležité, aby vybraný wattmetr dokázal změřit proud, který přístroj odebírá, aniž by způsoboval vnitřní zkreslení špičky (tj. odstřižení vrcholu vlny proudu). To vyžaduje přezkoumání činitele výkyvu měřicího přístroje (6) a proudových rozsahů, které jsou na měřicím přístroji k dispozici. Lepší měřicí přístroje budou mít vyšší činitele výkyvu a více voleb proudových rozsahů.

Při přípravě zkoušky by mělo být prvním krokem stanovení špičkového proudu (ampéry) měřeného přístroje. To lze provést pomocí osciloskopu. Poté je třeba zvolit proudový rozsah, který měřicímu přístroji umožní registrovat špičkový proud. Zejména musí být maximální hodnota zvoleného proudového rozsahu vynásobená činitelem výkyvu měřicího přístroje (pro proud) vyšší, než je hodnota špičkového proudu zobrazená na osciloskopu. Má-li například wattmetr činitel výkyvu 4 a proudový rozsah je nastaven na 3 ampéry, může měřicí přístroj registrovat špičkový proud až do 12 ampérů. Pokud má měřený špičkový proud hodnotu pouhých 6 ampérů, pak je tento měřicí přístroj vyhovující. Dále je třeba mít na paměti, že při nastavení příliš vysokého proudového rozsahu pro registraci špičkového proudu může docházet ke ztrátě přesnosti při měření proudu jiného než špičkového. Proto je nutné citlivé nastavení. I zde platí, že s větším počtem voleb proudových rozsahů a s vyššími činiteli výkyvu lze dosáhnout lepších výsledků.

Frekvenční charakteristika:

Další otázkou, kterou je třeba vzít v úvahu při výběru wattmetru, je hodnota frekvenční charakteristiky měřicího přístroje. Elektronické zařízení se zdrojem spínacího proudu způsobuje harmonické frekvence (liché harmonické frekvence, obvykle až do 21.). Tyto harmonické frekvence musejí být při měření příkonu zohledněny, jinak bude hodnota ve wattech nepřesná. Z tohoto důvodu program ENERGY STAR doporučuje, aby si výrobci zakoupili wattmetry, které mají frekvenční charakteristiku alespoň 3 kHz. Ty zachytí harmonické frekvence až do 50. stupně a jsou doporučeny IEC 555.

Rozlišení:

Výrobci budou pravděpodobně potřebovat měřicí přístroj s citlivostí 0,1 W.

Přesnost:

Dalším prvkem, který je třeba zvážit, je výsledná přesnost, které bude možno dosáhnout. Katalogy a specifikace wattmetrů obvykle obsahují informace o přesnosti měřených hodnot výkonu, které lze získat při různých nastaveních rozsahu. Pokud provádíte měření výrobku, který se velmi blíží maximální spotřebě energie pro zkoušený režim, bude zapotřebí připravit zkoušku, která zajistí větší přesnost.

Kalibrace:

Wattmetry by měly být kalibrovány každý rok, aby byla zachována jejich přesnost.

Zkušební metoda: Výrobci by měli měřit průměrnou energetickou spotřebu přístrojů, když jsou v režimu „vypnuto“ nebo v režimu nízké spotřeby. To by se mělo provést měřením spotřeby energie po dobu 1 hodiny. Výsledná spotřeba energie může být vydělena 1 hodinou pro výpočet průměrné hodnoty ve wattech.

Měření spotřeby energie v režimech úspory energie: Tato zkouška by měla být provedena pro každý z režimů úspory energie (např. režim nízké spotřeby, režim „vypnuto“, pohotovostní režim, klidový režim), jimiž disponuje konkrétní přístroj, který má být uznán jako vyhovující ENERGY STAR. Před zahájením této zkoušky by se měl přístroj připojit k elektrické síti, avšak měl by zůstat vypnutý a stabilizovat se v okolních podmínkách při pokojové teplotě po dobu nejméně 12 hodin. Vhodný wattmeter by měl být zapojen sériově s přístrojem a být připraven poskytnout přesné údaje o spotřebě energie přístroje bez přerušení zdroje energie. Toto měření může být provedeno souběžně s měřením spotřeby energie v režimu „vypnuto“; provedení těchto dvou zkoušek by dohromady nemělo trvat déle než 14 hodin, včetně času potřebného pro připojení přístroje k elektrické síti a pro jeho vypnutí.

Přístroj se zapne a nechá se projít zahřívacím cyklem. Po uplynutí implicitní doby pro přechod do režimů úspory energie se odečte a zaznamená údaj wattmetru a čas (nebo se spustí stopky či časovač). Po 1 hodině znovu odečtěte a zaznamenejte údaje wattmetru. Rozdíl mezi těmito dvěma odečtenými údaji wattmetru představuje spotřebu v režimu nízké spotřeby; vydělí se jednou hodinou, aby se získala průměrná spotřeba energie.

II. SPECIFIKACE POČÍTAČOVÝCH MONITORŮ

A. Definice

Počítačový monitor (uvádí se též jen „monitor“): Komerčně dostupný elektronický výrobek se zobrazovací jednotkou (obrazovkou) a jeho elektronické součásti, zabudované v jednom pouzdře, který je schopen zobrazovat výstupní informace z počítače prostřednictvím jednoho nebo více vstupů jako např. VGA, DVI a/nebo IEEE 1394. Monitor má obvykle elektronku (CRT), displej s tekutými krystaly (LCD) nebo jiné zobrazovací zařízení. Tato definice má především zahrnovat standardní monitory, které jsou určeny pro použití s počítači. K tomu, aby byl způsobilý, musí mít monitor viditelnou diagonální obrazovku o rozměru větší než 12 palců a musí být schopen být napájen ze samostatné zásuvky elektrické sítě nebo baterie, která je prodávána se síťovým adaptérem. Počítačové monitory s tunerem / přijímačem mohou získat způsobilost k označování logem Energy Star podle této specifikace, pokud jsou uváděny na trh a prodávány spotřebitelům jako počítačové monitory (tj. s primární funkcí počítačového monitoru) nebo počítačové monitory a televize s duální funkcí. Do této specifikace ale nejsou zahrnuty výrobky s funkčností tuneru / přijímače a počítače, které jsou uváděny na trh a prodávány jako televize.

2.	Provozní režim / aktivní režim: Výrobek je připojen ke zdroji elektrické energie a aktivně zobrazuje. Požadovaný příkon v tomto režimu je obvykle vyšší než požadavek v klidovém a pohotovostním režimu.

Klidový režim / režim nízké spotřeby: Režim snížené spotřeby energie, do kterého monitor přejde po obdržení příkazů z počítače nebo prostřednictvím dalších funkcí. Tento režim se vyznačuje prázdnou obrazovkou a snížením spotřeby energie. Monitor se vrátí do provozního režimu s plnou provozní způsobilostí poté, co zaznamená požadavek uživatele / počítače (např. vstupy z klávesnice nebo pohyb myši).

Režim „vypnuto“ / pohotovostní režim: Režim s nejnižší spotřebou energie, který nelze vypnout (ovlivnit) uživatelem a který může trvat určenou dobu, je-li spotřebič připojen k síti a používán podle návodu výrobce. Pro účely těchto specifikací je režim „vypnuto“ definován jako režim spotřeby energie, kdy je spotřebič připojen ke zdroji energie, má prázdnou obrazovku a vyčkává na přepojení do provozního režimu poté, co zaznamená přímý signál spotřebitele / počítače (např. zapnutí hlavního vypínače uživatelem) (7).

Režim hardwarového vypnutí: Stav, kdy je spotřebič stále zapojen do elektrické sítě, ale je odpojený od externího zdroje energie. Tento režim je spotřebitelem uveden v činnost prostřednictvím „hardwarového vypínače“. V tomto režimu nespotřebovává výrobek žádnou energii a při měření se obvykle zjistí spotřeba 0 wattů.

6.	Odpojení: Výrobek byl odpojen od elektrické sítě a je tedy odpojen od všech externích zdrojů energie.

B. Způsobilost výrobků

Aby počítačový monitor získal způsobilost pro ENERGY STAR, musí splňovat definici v oddíle A a požadavky specifikací v oddíle II. C níže. Jak je vysvětleno v oddíle II.A.1, tyto specifikace se nevztahují na výrobky se schopností počítače, které jsou na trhu nabízeny a prodávány jako televize.

C. Specifikace energetické účinnosti podmiňující způsobilost výrobků

Za způsobilé pro Energy Star mohou být uznány pouze výrobky uvedené v oddíle II. B, které splňují tato kritéria.

Modely se širokoúhlou obrazovkou: Modely se širokoúhlou obrazovkou (např. 16:9, 15:9, atd.) jsou způsobilé k označení ENERGY STAR za předpokladu, že splňují požadavky energetické účinnosti v těchto specifikacích. Pro modely se širokoúhlou obrazovkou nejsou stanoveny samostatné specifikace a tyto modely tedy musejí splňovat požadavky uvedené v oddílech II.C.1 a II.C.2 níže.

Provozní režim / aktivní režim: pro získání způsobilosti ENERGY STAR nesmějí modely počítačového monitoru překročit tuto maximální aktivní spotřebu energie podle rovnice: pokud X < 1 megapixelů, pak Y = 23; pokud X > 1 megapixelů, pak Y = 28X. Y je vyjádřeno ve wattech a zaokrouhluje se na nejbližší celé číslo, X je počet megapixelů vyjádřený v desetinném tvaru (např. 1 920 000 pixelů = 1,92 megapixelů). Například maximální spotřeba počítačového monitoru s rozlišením 1 024 × 768 (nebo 0,78 megapixelů) by byla Y = 23 wattů a u počítačového monitoru s rozlišením 1 600 × 1 200 bude 28(1,92) = 53,76 nebo 54 wattů po zaokrouhlení.

Pro získání způsobilosti ENERGY STAR musí být počítačový monitor zkoušen podle protokolu popsaného v oddíle II. D, Zkušební metodika.

Klidový režim a režim „vypnuto“

Maximální úrovně spotřeby pro klidový režim a režim „vypnuto“ jsou uvedeny v tabulce 2 níže. Počítačové monitory, v jejichž možnostech je několik klidových režimů (tj. klidový a dlouhodobý klidový režim) musí splňovat požadavky na klidový režim uvedené níže ve všech těchto režimech. Například počítačový monitor zkoušený při 4 wattech v klidovém režimu a 2 wattech v dlouhodobém klidovém režimu nevyhovuje, neboť spotřeba v jednom z klidových režimů překračuje 2 watty.

Výjimka z klidového režimu: Počítačové monitory se schopností automaticky přejít z provozního / aktivního režimu do režimu „vypnuto“/ pohotovostního režimu se spotřebou 1 watt nebo menší vyhovují požadavkům na spotřebu podle této dohody. Režim „vypnuto“ / pohotovostní režim počítačového monitoru musí být aktivován do 30 minut nečinnosti uživatele nebo podle jiných vymezení v budoucích verzích specifikací počítačů. Po obnovení aktivity uživatele (např. pohyb myši nebo stisknutí jakékoliv klávesy na klávesnici) se počítačový monitor musí vrátit do plné provozní způsobilosti. Jinými slovy, klidový režim není nutný, pokud může počítačový monitor přejít z provozního / aktivního režimu do režimu „vypnuto“ / pohotovostního režimu a splnit požadavky ENERGY STAR na režim „vypnuto“ / pohotovostní režim.

Tabulka 2:

Kritéria energetické účinnosti pro klidový režim a režim „vypnuto“

Klidový režim	≤ 2 watty
Režim „vypnuto“	≤ 1 watt

Aktivace klidového režimu: Úspor energie plynoucích z klidového režimu počítačového monitoru lze dosáhnout, pouze pokud je tento úsporný režim aktivován. Aktivace režimu a implicitní doby řídí počítač; je-li to proveditelné (např. pokud má výrobce monitoru obchodní vztahy s výrobci určitých počítačů nebo pokud výrobce monitorů také prodává vlastní počítače nebo komplety), měl by výrobce monitoru zajistit, aby dodával počítačové monitory způsobilé pro ENERGY STAR zákazníkům již s aktivovaným klidovým režimem. Počítač by měl dále aktivovat klidový režim počítačového monitoru po 30 minutách nečinnosti uživatele nebo podle jiných vymezení. Pokud je počítačový monitor schopen automaticky přecházet z provozního / aktivního režimu do režimu „vypnuto“ / pohotovostního režimu, pak v souladu s požadavky na klidový režim musí být režim „vypnuto“ / pohotovostní režim počítačového monitoru aktivován do 30 minut nečinnosti uživatele nebo podle jiného vymezení.

D. Zkušební metodika

Příprava zkoušky výrobku, zásady a dokumentace: Níže uvedené zkušební a měřicí metody odkazují na zveřejněné specifikace Výboru pro měření displejů Asociace pro standardy videoelektroniky (VESA) a Mezinárodní komise pro elektroniku (IEC) a podle potřeby doplňují tyto pokyny o metody vyvinuté ve spolupráci s výrobci počítačových monitorů.

Výrobci jsou povinni provádět zkoušky a vydávat vlastní osvědčení způsobilosti modelů výrobků, které vyhovují zásadám ENERGY STAR Řady modelů počítačových monitorů, které jsou stavěny na stejné rámy a jsou ve všech ohledech identické, s výjimkou skříně a barvy, lze uznat za způsobilé po předložení údajů ze zkoušek jednoho reprezentativního modelu. Obdobně modely, které jsou beze změn a liší se od modelů prodávaných v předchozím roce pouze konečnou úpravou, mohou vyhovovat i nadále bez nutnosti předkládat nové údaje ze zkoušek, nemění-li se jejich specifikace.

Požadovaný příkon se měří u zásuvky nebo zdroje napájení zkoušeného výrobku. Průměrná skutečná spotřeba počítačového monitoru se měří v provozním režimu / aktivním režimu, klidovém režimu / režimu nízké spotřeby a v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu. Při provádění měření pro vlastní osvědčení způsobilosti modelu výrobku musí být zkoušený výrobek na počátku ve stejném stavu (např. sestava a nastavení), v jakém se dodává zákazníkovi, s výjimkou úprav, které je zapotřebí provést podle níže uvedených pokynů.

K tomu, aby byly zajištěny shodné prostředky pro měření spotřeby elektronických výrobků, je třeba dodržovat tento protokol, který má tři hlavní součásti:

Příprava zkoušky výrobku a podmínky: V oddíle 1 písm. a) až h) jsou popsány zkušební podmínky prostředí a protokoly měření, které je třeba při provádění měření spotřeby dodržovat.

Metodika zkoušení výrobku: Vlastní postup praktické zkoušky měření spotřeby v provozním / aktivním režimu, klidovém režimu / režimu nízké spotřeby a v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu jsou uvedeny v oddílu 2 písm. a) níže.

Dokumentace zkoušení výrobku: Požadavky na dokumentaci pro předložení údajů o způsobilosti výrobků jsou podrobně popsány v oddílu 3 níže.

Tento protokol zajišťuje, aby vnější faktory negativně neovlivňovaly výsledky zkoušky a aby bylo možné je systematicky opakovat. Výrobci se mohou rozhodnout, zda výsledky zkoušek poskytne vnitropodniková nebo nezávislá laboratoř.

Příprava zkoušky výrobku a podmínky

Zkušební podmínky: Všeobecná kritéria

Napájecí napětí (8):	Evropa:	230 (± 1 %) Vstř., 50 Hz (± 1 %)
	Severní Amerika:	115 (± 1 %) Vstř., 60 Hz (± 1 %)
	Austrálie / Nový Zéland:	230 (± 1 %) Vstř., 50 Hz (± 1 %)
	Japonsko:	100 (± 1 %) Vstř., 50 Hz (± 1 %) / 60 Hz (± 1 %)
Celkové harmonické zkreslení (napětí):	< 2 % THD
Okolní teplota:	20 °C ± 5 °C
Relativní vlhkost:	30 – 80 %
Zdánlivý odpor vedení:	< 25 ohmů

(Doporučení IEC 62301: Elektrické spotřebiče pro domácnost - Měření příkonu pohotovostního režimu, oddíly 3.2, 3.3, a norma VESA Měření monitorů s plochou obrazovkou (FPDM) 2.0, oddíl 301-2)

Podmínky temné komory: Při provádění světelných zkoušek musí být počítačový monitor umístěn v podmínkách temné komory. Svítivost obrazovky počítačového monitoru (E) v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu musí být 1,0 lux nebo méně. Měření se musí provádět z bodu kolmo nad středem obrazovky, fotometrickým přístrojem (LMD), s počítačovým monitorem v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu (viz normy VESA FPDM 2.0, oddíl 301-2F).

Nastavení barev a periferních zařízení: Všechny ovládací prvky pro barvu (odstín, sytost, míra kontrastu atd.) se nastaví na jejich implicitní výrobní nastavení. Do rozbočovačů nebo portů USB nesmí být připojena žádná externí zařízení. Všechny zabudované reproduktory, TV tunery atd. mohou být nastaveny na minimální spotřebu způsobem, který má k dispozici i uživatel, aby se na minimum snížila spotřeba energie, která není spojena se samotnou zobrazovací jednotkou. Ke snížení spotřeby energie se nesmí vyřazovat obvody ani se nesmí provádět činnosti, které nemůže ovládat spotřebitel.

Podmínky zkoušky měření spotřeby: Formát obrazových bodů CRT se nastaví na preferenční formát s nejvyšším rozlišením, které se předpokládá při obnovovací frekvenci 75 Hz. Pro zkoušku musí být použito diskrétní časování monitoru VESA (DMT) nebo formát časování obrazových bodů podle novější odvětvové normy. Monitor CRT musí být ve zkoušeném formátu schopen splňovat všechny výrobcem stanovené specifikace kvality. Pro monitory LCD a ostatní technologie s pevnými obrazovými body musí být formát obrazových bodů nastaven na přirozenou úroveň. Obnovovací frekvence LCD se nastaví na 60 Hz, pokud výrobce výslovně nedoporučí jinou obnovovací frekvenci (v tomto případě bude použita tato výrobcem uvedená obnovovací frekvence).

Protokoly o měření spotřeby: Spotřeba energie počítačového monitoru se měří ve wattech při daném zkušebním obrazci. Doba zahřívání musí být minimálně 20 minut (viz normy VESA FPDM 2.0, oddíl 301-2D nebo 305-3 pro zkoušku zahřívání). K měření spotřeby každé, náhodně vybrané jednotky nebo jednotek (podle potřeby) s kombinacemi napětí/frekvence uvedenými v oddíle II.D.1(a) (viz normy VESA: Specifikace displeje a postupy měření, verze 1.0, revize 1.0, oddíl 8.1.3) se použije wattmetr pro skutečnou efektivní hodnotu s činitelem výkyvu alespoň 5. Měření se provede poté, co jsou hodnoty výkonu stabilní po dobu tří minut. Měření se považují za stabilní, pokud naměřený výkon nevykazuje změny více než 1 % po dobu tří minut (viz IEC 4.3.1). (Výrobci při měření prováděném u modelu v klidovém režimu / režimu s nízkou spotřebou a v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu neberou ohled na kontrolní cyklus vstupního synchronizačního signálu.) Výrobci budou používat kalibrovaná měřící zařízení schopná měření s přesností na jednu desetinu wattu nebo vyšší.

Převzetím z evropské normy 50301 (viz BSI 03-2001, BS EN 50301:2001, Postupy měření spotřeby audio, video a podobných zařízení, příloha A) vytvořila EPA takový zkušební postup, kde počet jednotek potřebných pro zkoušky závisí na výsledcích zkoušek první jednotky. Pro účely ENERGY STAR, pokud se zkouší počítačový monitor, který má o 15 % nižší spotřebu (tj. více než nebo rovno 15 %), než uvádí specifikace ENERGY STAR ve všech třech operačních režimech (provozní režim / aktivní režim, klidový režim / režim nízké spotřeby a režim „vypnuto“ / pohotovostní režim), pak musí být zkouška provedena jen jednou. Pokud ovšem je zkoušený počítačový monitor do 15 % (tj. o méně než 15 %) specifikace ENERGY STAR v jakémkoliv ze tří operačních režimů, pak se musí zkoušet další dvě jednotky. Žádná z hodnot zjištěných při zkoušce pro model, který si činí nárok na označení ENERGY STAR, nesmí překročit specifikace ENERGY STAR. Všechny výsledky zkoušek, jakož i průměrné hodnoty (založené na třech nebo více referenčních bodech) musí být hlášeny pomocí formuláře o způsobilosti výrobku pro ENERGY STAR (dále jen „formulář QPI“).

Tento přístup dále ilustruje následující příklad:

PŘÍKLAD: Pro zjednodušení předpokládejme, že ve specifikacích je uvedeno 100 wattů nebo méně a specifikace se týkají pouze jednoho režimu fungování. Pásmo 15 % by představovalo 85 wattů.Pokud je u první jednotky naměřeno 80 wattů, není třeba provádět další zkušení a model je způsobilý (80 wattů je nejméně o 15 % vyšší účinnost než je specifikace a je „mimo“ 15 % pásmo).Pokud je u první jednotky naměřeno 85 wattů, není třeba provádět další zkoušení a model je způsobilý (85 wattů je přesně o 15 % vyšší účinnost než je specifikace).Pokud je u první jednotky naměřeno 90 wattů, pak musí být pro určení způsobilosti provedena zkouška u dvou dalších jednotek (90 wattů je pouze o 10 % účinnější než je specifikace a hodnota je „uvnitř“ 15 % pásma).Pokud je u tří testovaných jednotek naměřeno 90, 98 a 105 wattů, model není způsobilý pro ENERGY STAR – a to i přesto, že je průměrná hodnota měření 98 wattů – protože jedna z hodnot (105) přesahuje specifikace ENERGY STAR.

Obrazce a postupy měření svítivosti: Pro monitory CRT technik aktivuje obrazec AT01P (Alignment Target 01 Positive Mode) (norma VESA FPDM 2.0, A112-2F, AT01P) pro velikost obrazovky a použije jej k nastavení počítačového monitoru na výrobcem doporučenou velikost obrazu, která je obvykle o něco málo menší než maximální viditelná velikost obrazu. Poté se zobrazí zkušební obrazec (norma VESA FPDM 2.0, A112-2F, SET01K), který ukazuje osm odstínů šedé od zcela černé (0 voltů) ke zcela bílé (0,7 voltu) (9). Úroveň vstupního signálu musí být v souladu s normou VESA Video Signal Standard (VSIS), verze 1.0, revize 2.0, prosinec 2002. Technik nastavuje (je-li to proveditelné) ovládací prvek jasu počítačového monitoru směrem dolů z maxima až do úrovně jasu, kdy je nejspodnější černý proužek ještě viditelný (norma VESA FPDM 2.0, oddíl 301-3K). Technik pak zobrazuje zkušební obrazec (norma VESA FPDM 2.0, A112-2H, L80), který zobrazí v plné bílé barvě (0,7 voltu) pole, které zabírá 80 % obrazu. Nyní technik nastaví regulaci kontrastu tak, až bílá oblast obrazovky dává nejméně hodnotu 100 cd na čtvrteční metr svítivosti, měřeno podle normy VESA FPDM 2.0, oddíl 302-1.

Pro displeje s pevnými obrazovými body (např. LCD a ostatní) se má zkušební obrazec (norma VESA FPDM 2.0, A112-2F, SET01K) zobrazit tak, že ukazuje osm odstínů šedé od zcela černé (0 voltů) do zcela bílé (0,7 voltu). Úrovně vstupního signálu musí být v souladu s normou VESA Video Signal Standard (VSIS), verze 1.0, revize 2.0, prosinec 2002. S ovládacími prvky jasu a kontrastu nastavenými na maximum nyní technik zkontroluje, zda na minimu lze rozlišit bílou úroveň a úroveň šedé, která je blízká bílé. Pokud tyto úrovně rozlišit nelze, pak se musí nastavit kontrast tak, aby bylo možno toto rozlišení rozpoznat. Jako další zobrazí technik zkušební obrazec (norma VESA FPDM 2.0, A112-2H, L80), který zobrazí v plné bílé barvě (0,7 voltu) pole zabírající 80 % obrazu. Pak technik seřídí ovládacím prvkem jas, dokud bílá oblast obrazovky nedosáhne svítivosti nejméně 175 cd na čtvereční metr, měřeno podle normy VESA FPDM 2.0, oddíl 302-1. [Pokud je maximální svítivost počítačového monitoru méně než 175 cd na čtvereční metr (např. 150), pak technik použije maximální svítivost (např. 150) a ohlásí hodnotu EPA s další požadovanou dokumentací o zkouškách. Podobně, pokud je minimální svítivost počítačového monitoru větší než 175 cd na čtvereční metr (např. 200), pak technik použije minimální svítivost (např. 200) a ohlásí hodnotu na formuláři QPI.]

Protokoly o fotometrii: Pokud se musí provést fotometrická měření jako např. svítivosti a jasu, použije se přístroj pro měření intenzity jasu a počítačový monitor, umístěný v podmínkách temné komory. Přístroj pro měření intenzity jasu se umístí na střed obrazovky a kolmo na ni (viz normy VESA FPDM 2.0, dodatek A115). Oblast povrchu obrazovky, která se má měřit, má pokrývat nejméně 500 pixelů, pokud nepřesáhne ekvivalent obdélníku se stranami o stranách rovnajících se 10 % viditelné výšky a šířky obrazovky (v tomto případě se použije tento obdélník). V žádném případě ovšem nesmí být osvětlená plocha menší než plocha, kterou měřící přístroj měří (viz normy VESA FPDM 2.0, oddíl 301-2H).

Nastavení a parametry displeje: Před zahájením měření se zaznamenají parametry zkušebního vzorku počítačového monitoru. Minimálně se zaznamenají tyto informace:

Popis / kategorie výrobku (např. 17-palcový počítačový monitor s bílou skříní)

Typ displeje (např. CRT, LCD, plazmový)

Značka výrobku / výrobce

Číslo modelu

Sériové číslo

Jmenovité napětí (V střídavého napětí) a frekvence (Hz)

Úhlopříčka viditelné oblasti obrazu (v palcích)

Poměr stran obrazu (např. 4:3)

Doporučený rozměr obrazu (zkoušená skutečná velikost) šířka × výška

Zobrazovací úhel (stupně ve vodorovném a svislém směru)

Obnovovací frekvence obrazovky (během zkoušky) (Hz)

Počet obrazových bodů dle zkoušky (horizontálně)

Počet obrazových bodů dle zkoušky (vertikálně)

Maximální udávané rozlišení (horizontálně)

Maximální udávané rozlišení (vertikálně)

Analogové, digitální nebo obě rozhraní

Informace o přístrojovém vybavení (např. typ generátoru signálu)

Metodika zkoušení výrobku

Zkušební metoda: Níže jsou uvedeny jednotlivé kroky zkoušek pro měření skutečné požadovaných příkonů zkoušené jednotky v provozním režimu / aktivním režimu, klidovém režimu / režimu nízké spotřeby a v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu. Od výrobců se požaduje, aby zkoušeli počítačové monitory za použití analogového rozhraní, s výjimkou případů, kdy toto rozhraní není k dispozici (tj. monitory s digitálním rozhraním, které jsou pro metodu zkoušení definovány jako monitory pouze s digitálním rozhraním). Další podrobnosti k monitorům s digitálním rozhraním lze nalézt v poznámku pod čarou 8 s informacemi o příslušných napětích. Poté je třeba přidržovat se zkušební metody uvedené níže pomocí digitálního generátoru signálu.

Provozní režim / aktivní režim

a)	Připojte zkušební vzorek do zásuvky nebo na zdroj energie a na testovací zařízení. Pro počítačové monitory dodávané s externím zdrojem napájení se při zkoušce musí použít tento externí zdroj napájení (na rozdíl od referenčního zdroje napájení).

b)	Zapněte všechna zkoušená zařízení a nastavte příslušné napájecí napětí a frekvenci.

c)	Zkontrolujte, zda je zkoušená jednotky v normální provozu a ponechte všechna uživatelská nastavení v přednastaveném výrobním nastavení.

d)	Přepněte zkoušenou jednotku do provozního režimu / aktivního režimu dálkovým ovládáním nebo pomocí vypínače na skříni zkoušené jednotky. Ponechte zkoušenou jednotku, aby dosáhla provozní teploty (přibližně 20 minut).

e)	Nastavte správný režim zobrazení. Viz oddíl II.D.1(d), podmínky zkoušky měření spotřeby.

f)	Zajistěte podmínky temné komory. Viz oddíl II.D.1(g), protokoly o fotometrii, a B, podmínky temné komory.

g)	Nastavte velikost a jas. Viz oddíl II.D.1(f), obrazce a postupy pro měření svítivosti pro obrazovky CRT nebo s pevnými obrazovými body. Jakmile je nastaven jas, podmínky temné komory již nejsou potřeba.

h)	Buď ověřte, zda je síťová zásuvka v rozsahu specifikace, nebo nastavte výstup napájení střídavého zdroje dle popisu v oddíle II.D.1(a) (např. 115 V ± 1 %, 60 Hz ± 1 %).

i)	Nastavte proudový rozsah wattmetru. Nejvyšší vybraná hodnota, násobená jmenovitou hodnotou činitele výkyvu (Imax/Irms) měřícího přístroje musí být větší než vrcholový proud odečítaný na osciloskopu.

j)	Nechte stabilizovat odečet na wattmetru a pak proveďte odečet skutečného výkonu na wattmetru. Měření jsou považována za stabilní, pokud měření spotřeby ve wattech nekolísá o více než 1 % po dobu tří minut. Viz oddíl II.D.1(e), protokoly o měření spotřeby.

k)	Zaznamená se spotřeba, formát obrazových bodů (obrazové body horizontálně × obrazové body vertikálně), a vypočte se podíl počtu obrazových prvků/watt.

l)	Zaznamenejte podmínky zkoušky a údaje o zkoušce.

ii)

Klidový režim / režim nízké spotřeby (síťový vypínač zapnut, bez videosignálu)

a)	Na závěr zkoušky v provozním režimu / aktivním režimu přepněte počítačový monitor do klidového režimu / režimu nízké spotřeby. Zaznamenejte postup a sled kroků požadovaných k přepnutí do klidového režimu / režimu nízké spotřeby. Zapněte všechna zkušební zařízení a nastavte správný provozní rozsah.

Ponechte počítačový monitor v klidovém režimu / režimu nízké spotřeby, dokud nejsou měřené hodnoty spotřeby stabilní. Měření jsou považována za stabilní, pokud měření spotřeby ve wattech nekolísá o více než 1 % po dobu tří minut. Výrobci neberou ohled na kontrolní cyklus vstupního synchronizačního signálu při měření v klidovém režimu / režimu snížené spotřeby.

Zaznamenejte podmínky zkoušky a údaje o zkoušce. Doba měření má být dostatečně dlouhá ke změření správné průměrné hodnoty (tj. žádné špičky nebo okamžitý výkon). Pokud má zařízení rozdílné klidové režimy, které lze vybrat ručně, měření se provede v režimech s nejvyšší spotřebou energie. Pokud se režimy automaticky cyklicky střídají, doba měření by měla být dostatečně dlouhá, aby byl získán skutečný průměr zahrnující všechny režimy.

iii)

Režim „vypnuto“ / pohotovostní režim (hlavní vypínač vypnut)

Na závěr zkoušky v klidovém režimu / režimu nízké spotřeby uveďte počítačový monitor do režimu „vypnuto“ / pohotovostního režimu. Pokud je k dispozici pouze jeden přepínač spotřeby (tj. softwarové nebo hardwarové přepnutí), použijte tento přepínač; pokud jsou k dispozici dva přepínače (tj. softwarové a hardwarové přepnutí), použijte softwarový přepínač. Zaznamenejte postup nastavení a sled kroků požadovaných k přepnutí do režimu „vypnuto“ / pohotovostního režimu. Zapněte všechna zkušební zařízení a nastavte správný provozní rozsah.

Ponechte počítačový monitor v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu, dokud nejsou měřené hodnoty spotřeby stabilní. Měření jsou považována za stabilní, pokud měření spotřeby ve wattech nekolísá o více než 1 % po dobu tří minut. Výrobci neberou ohled na kontrolní cyklus vstupního synchronizačního signálu při měření v režimu „vypnuto“ / pohotovostním režimu.

c)	Zaznamenejte podmínky zkoušky a údaje o zkoušce. Doba měření má být dostatečně dlouhá ke změření správné průměrné hodnoty (tj. žádné špičky nebo okamžitý výkon).

Dokumentace o zkoušení výrobku

Předložení údajů o způsobilosti výrobku: Po partnerech se požaduje, aby prováděli vlastní osvědčování způsobilosti takových modelů výrobků, které splňují požadavky ENERGY STAR, a podávali informace na formulářích QPI. Seznamy výrobků způsobilých pro ENERGY STAR, včetně informací o nových a vyběhlých modelech, se podávají v ročních intervalech nebo častěji, pokud to vyžaduje výrobce.

E. Uživatelské rozhraní

Výrobcům se důrazně doporučuje, aby konstruovali výrobky se standardy uživatelských rozhraní, vyvíjených v projektu Ovládací prvky pro řízení spotřeby, aby tak byly ovládací prvky výkonu shodné u všech elektronických zařízení a nabízely intuitivní ovládání. Podrobnosti o tomto projektu naleznete na internetové stránce: http://eetd.LBL.gov/Controls.

III. SPECIFIKACE TISKÁREN, FAXŮ A FRANKOVACÍCH STROJŮ

Tyto specifikace tiskáren, faxů a frankovacích strojů jsou použitelné do 31. března 2007.

A. Definice

Tiskárna: Zobrazovací zařízení vyráběné jako standardní model, které slouží jako přístroj pro zhotovování papírových kopií a je schopno přijímat informace od samostatně zapojených počítačů nebo počítačů zapojených do sítě. Mimoto musí být možné napájet jednotku ze zásuvky elektrické sítě. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou prostřednictvím reklamy nabízeny jako tiskárny a prodávány jako tiskárny, včetně tiskáren, které mohou být rozšířeny na multifunkční zařízení (10).

Fax: Zobrazovací zařízení vyráběné jako standardní model, které slouží jako přístroj pro zhotovování papírových kopií, jehož primární funkcí je posílání a přijímání informací. Tyto specifikace se vztahují na faxy na obyčejný papír (např. inkoustové, laserové/LED a tepelný přenos). Musí být možné napájet jednotku ze zásuvky elektrické sítě. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou prostřednictvím reklamy nabízeny jako faxy a prodávány jako faxy.

3.	Kombinace tiskárna / fax: Zobrazovací zařízení vyráběné jako standardní model, které slouží jako plně funkční tiskárna i fax, jak jsou definovány výše. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh a prodávány jako přístroje kombinující tiskárnu a fax..

4.	Frankovací stroj: Zobrazovací zařízení, které slouží k vytištění poštovného na poštovní zásilky. Musí být možné napájet jednotku ze zásuvky elektrické sítě. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou prostřednictvím reklamy nabízeny jako frankovací stroje a prodávány jako frankovací stroje.

Rychlost tisku: Rychlost tisku modelu se měří počtem stran za minutu (ppm). Rychlost tisku odpovídá rychlosti tisku, jak ji udává účastník programu. U řádkových tiskáren (např. jehličkové / úderové tiskárny) je rychlost tisku založena na metodě uvedené v ISO 10561.

U tiskáren velkého formátu, které jsou určeny především pro práci s papírem formátu A2 nebo 17″×32″ nebo větším, se rychlost tisku udává pomocí výstupu monochromatického textu při standardním rozlišení. Rychlost tisku měřená jako počet výtisků formátu A2 nebo A0 za minutu se převádí na rychlost tisku formátu A4 takto: a) Jeden výtisk A2 za minutu se rovná čtyřem výtiskům A4 za minutu; b) Jeden výtisk A0 za minutu se rovná 16 výtiskům A4 za minutu.

U frankovacích strojů se stránky za minutu (ppm) považují za ekvivalent počtu zásilek za minutu (mppm).

Příslušenství: Doplňkové zařízení, které není nezbytné pro běžný provoz základní jednotky, ale může být doplněno před dodávkou nebo po ní za účelem zvýšení nebo změny výkonnosti tiskárny. Příkladem příslušenství jsou dokončovací zařízení, třídiče, doplňující podavače papíru a jednotky oboustranného tisku. Příslušenství může být prodáváno samostatně pod vlastním číslem modelu nebo může být prodáváno se základní jednotkou jako součást tiskárny.

7.	Aktivní režim: Stav, ve kterém výrobek zhotovuje papírové kopie nebo přijímá údaje pro zhotovení papírových kopií. Požadovaný příkon v tomto režimu je zpravidla vyšší než požadovaný příkon v pohotovostním režimu..

Pohotovostní režim: Stav, ve kterém se nachází výrobek, když nezhotovuje papírové kopie nebo nepřijímá údaje pro zhotovení papírových kopií a spotřebovává méně energie než tehdy, když zhotovuje kopie nebo přijímá údaje pro zhotovení kopií. Přechod z pohotovostního režimu do aktivního režimu by neměl způsobovat žádnou výraznější prodlevu při zhotovování papírových kopií.

Klidový režim: Stav, ve kterém se nachází výrobek, když nezhotovuje papírové kopie nebo nepřijímá údaje pro zhotovení papírových kopií a spotřebovává méně energie než v pohotovostním režimu. Při přechodu z klidového režimu do aktivního režimu může docházet k určité prodlevě při zhotovování papírových kopií; k žádné prodlevě však nedochází při přijímání informací ze sítě nebo jiných vstupních zdrojů. Výrobek přejde do tohoto režimu po určité době, která uplyne od zhotovení poslední papírové kopie.

10.	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu: Doba nastavená účastníkem programu před dodávkou, která určuje, kdy výrobek přejde do klidového režimu. Implicitní doba se měří od okamžiku, kdy byla zhotovena poslední papírová kopie.

11.	Oboustranný tisk: Zhotovení textu, obrazu nebo kombinace textu a obrazu na obou stranách jednoho listu papíru.

12.	Standardní model: Termín používaný pro popis výrobku a s ním spojených funkcí, jak je uváděn na trh a prodáván účastníkem programu a vyráběn pro zamýšlené použití výrobku.

13.

Aktivující událost: Podle toho, jak se používá v této dohodě, je aktivující událost definována jako uživatelem vyvolaná, naprogramovaná nebo vnější událost nebo podnět, které způsobí přechod jednotky z pohotovostního nebo klidového režimu do aktivního provozního režimu. „Aktivující událost“, jak je definována v této specifikaci, nezahrnuje výzvy a impulsy sítě související s jejím provozem, které se běžně vyskytují v síťovém prostředí.

B. Způsobilost výrobku pro ENERGY STAR

Technické specifikace

Klidový režim: Účastník programu ENERGY STAR souhlasí s tím, že pouze ty výrobky, které jsou schopny přejít do klidového režimu po době nečinnosti nebo si zachovat úroveň spotřeby energie rovnou nebo nižší než jsou úrovně spotřeby energie uvedené v tabulkách 3 až 8 (níže), mohou být uznány jako vyhovující ENERGY STAR.

Implicitní doba: Účastník programu ENERGY STAR souhlasí s tím, že nastaví implicitní dobu výrobku pro aktivaci klidového režimu v časovém rozmezí uvedeném v tabulkách 3 až 8 (níže) od ukončení poslední úlohy (např. od okamžiku, kdy byla zhotovena poslední papírová kopie). Účastník programu rovněž dodává výrobky s implicitní dobou pro přechod do klidového režimu nastavenou na úrovně uvedené v tabulkách 3 až 8 (níže).

Síťová funkčnost: Účastník programu ENERGY STAR souhlasí s tím, že přizná výrobkům způsobilost podle jejich zamýšleného použití (oddíl III.A.12 výše) konečným uživatelem, obzvláště u výrobků, které mají být zapojeny do sítě. Účastník programu ENERGY STAR souhlasí s tím, že všechny výrobky uváděné na trh, nabízené prostřednictvím reklamy nebo prodávané jako výrobky s možností zapojení do sítě, musí vyhovovat specifikacím ENERGY STAR (níže), jsou-li sestaveny jako připravené k zapojení do sítě (tj. se síťovou funkčností)..

i)	Pokud je výrobek dodáván s možností zapojení do sítě, má při zapojení do sítě schopnost přejít do klidového režimu.

ii)	Pokud je výrobek dodáván s možností zapojení do sítě, zachovává si v klidovém režimu schopnost reagovat na aktivující události, které jsou nasměrovány nebo zacíleny na tento výrobek v síti.

Oboustranný tisk: U všech tiskáren standardních formátů s rychlostí tisku vyšší než 10 ppm, ve kterých je nainstalována jednotka oboustranného tisku, se doporučuje, aby účastník programu ENERGY STAR poučil své zákazníky o používání tiskáren s nastavením oboustranného tisku jako implicitního tiskového režimu. Poučení může sestávat z informací o vhodném ovladači tiskárny a nastavení tiskového menu v návodu k použití výrobku nebo může být poskytnuto formou zvláštních pokynů k ovladači tiskárny při instalaci jednotky oboustranného tisku.

Podrobné specifikace: Účastník programu ENERGY STAR souhlasí s tím, že přizná výrobkům způsobilost podle těchto specifikací:

Tabulka 3

Samostatné faxy

(určené především pro použití papíru formátů A4 nebo 8,5″ × 11″)

Rychlost výrobku vyjádřená počtem stránek za minutu (ppm)	Klidový režim (ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu
10 < ppm ≤ 20	≤ 10	≤ 5 minut
10 < ppm	≤ 15	≤ 5 minut

Tabulka 4

Frankovací stroje

Rychlost výrobku vyjádřená počtem zásilek za minutu (mppm)	Klidový režim (ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu
0 < mppm ≤ 50 mppm	≤ 10	≤ 20 minut
50 < ppm ≤ 100 mppm	≤ 30	≤ 30 minut
100 < mppm ≤ 150 mppm	≤ 50	≤ 40 minut
150 < mppm	≤ 85	≤ 60 minut

Tabulka 5

Tiskárny a kombinace tiskárna / fax pro standardní formáty (11)

(určené především pro použití papíru formátů A3, A4 nebo 8,5″×11″)

Rychlost výrobku vyjádřená počtem stránek za minutu (ppm)	Klidový režim (ve wattech) (12)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu
10 < ppm ≤ 20	≤ 10	≤ 5 minut
10 < ppm ≤ 20	≤ 20	≤ 15 minut
20 < ppm ≤ 30	≤ 30	≤ 30 minut
30 < ppm ≤ 44	≤ 40	≤ 60 minut
44 < ppm	≤ 75	≤ 60 minut

Tabulka 6

Úderové tiskárny určené především pro použití formátu papíru A3

Klidový režim (ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu
≤ 28	≤ 30 minut

Tabulka 7

Velkoformátové / širokoformátové tiskárny

(určené především pro použití papíru formátů A2 nebo 17″×22″ nebo větších)

Rychlost výrobku vyjádřená počtem stránek za minutu (ppm)	Klidový režim (ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu
10 < ppm ≤ 20	≤ 35	≤ 30 minut
10 < ppm ≤ 40	≤ 65	≤ 30 minut
40 < ppm	≤ 100	≤ 90 minut

Tabulka 8

Barevné tiskárny (13)

(určené především pro použití papíru formátů A3, A4 nebo 8,5″×11″)

Rychlost výrobku vyjádřená počtem barevných stránek za minutu (ppm)	Klidový režim (ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu
10 < ppm ≤ 20	≤ 35	≤ 30 minut
10 < ppm ≤ 20	≤ 45	≤ 60 minut
20 < ppm	≤ 70	≤ 60 minut

Výjimky a vysvětlení

Po dodání nesmí účastník programu ENERGY STAR nebo jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb změnit modely, na které se vztahují tyto specifikace, jakýmkoli způsobem, který by ovlivnil schopnost výrobků splňovat výše uvedené specifikace. Jsou povoleny dvě výjimky:

Implicitní doby: Po dodání může účastník programu ENERGY STAR, jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb nebo zákazník změnit implicitní doby pro přechod do klidového režimu, avšak pouze po nejvyšší hodnotu 240 minut nastavenou účastníkem programu. Pokud se výrobce rozhodne navrhnout výrobek s více než jedním režimem řízení spotřeby, nesmí celkový součet implicitních dob přesáhnout 240 minut.

Deaktivace klidového režimu: V individuálních případech, kdy funkce automatického vypnutí způsobuje zákazníkovi značné obtíže v souvislosti s jeho způsoby používání zařízení, může účastník programu, určený zástupce v oblasti zákaznických služeb nebo zákazník tuto funkci klidového režimu deaktivovat. Pokud se účastník programu rozhodne navrhnout své modely výrobků tak, aby zákazníkovi umožnil deaktivovat funkci klidového režimu, musí být tato možnost deaktivace přístupná způsobem odlišným od časových nastavení. Např. pokud menu programového vybavení nabízí dobu prodlevy pro přechod do klidového režimu v délce 15, 30, 60, 90, 120 a 240 minut, pak v tomto menu nesmí být obsažena volba „Deaktivovat“ nebo „Vypnout“. Tato volba musí být skrytá (nebo méně nápadná) nebo musí být obsažena v jiném menu.

C. Obecné zásady zkoušení

Zdánlivý odpor vedení: < 25 ohmů

Celkové harmonické zkreslení: < 5 %

(Napětí)

Okolní teplota: 25 °C ± 3 °C

Vstupní napětí střídavého proudu: 115 V (efektivní hodnota) ± 5 V (efektivní hodnota)

Vstupní frekvence střídavého proudu: 60 Hz ± 3 Hz

2.	Zkušební vybavení: Použijí se ustanovení oddílu I.C.2.

3.	Zkušební metoda: Použijí se ustanovení oddílu I.C.3.

IV. SPECIFIKACE KOPÍREK

Níže uvedené specifikace kopírek jsou použitelné do 31. března 2007.

A. Definice

Kopírka: Komerční reprografická zobrazovací jednotka, jejíž jedinou funkcí je zhotovování kopií podle grafické papírové předlohy. Kopírka musí obsahovat systém značení, zobrazovací systém a modul pro manipulaci s papírem. V této specifikaci jsou zahrnuty všechny technologie černobílého kopírování na obyčejný papír, ačkoli záměrem je soustředit pozornost na široce používané standardní kopírovací vybavení, například optické kopírky. Níže uvedené specifikace se vztahují na kopírky pro standardní formát určené pro práci s papírem formátu A4 nebo 8,5″×11″ a velkoformátové kopírky určené pro práci s papírem formátu A2 nebo 17″×22″ nebo větším.

Rychlost kopírky: Kopírovací rychlost kopírky se měří počtem kopií za minutu (cpm). Jedna kopie je definována jako jedna strana papíru formátu 8,5″×11″ nebo A4. Oboustranné kopie se považují za dva obrazy a tedy za dvě kopie, i když jsou zkopírovány na jeden list papíru. U všech modelů kopírek, které se prodávají na trhu v USA, je měření rychlosti kopírky založeno na formátu papíru 8,5″×11″. U kopírek, které se prodávají na trzích mimo USA, je rychlost kopírky založena na formátu papíru 8,5″×11″ nebo A4 v závislosti na normě daného trhu.

U velkoformátových kopírek určených především pro práci s papírem formátu A2 nebo 17″×22″ nebo větším se rychlost kopírky měřená jako počet kopií formátu A2 nebo A0 za minutu přepočítává na rychlost kopírky pro formát A4 takto: a) jedna kopie A2 za minutu se rovná čtyřem kopiím A4 za minutu a b) jedna kopie A0 za minutu se rovná 16 kopiím A4 za minutu.

Kopírky uznané jako způsobilé pro ENERGY STAR se dělí do pěti kategorií: nízkorychlostní kopírky pro standardní formát, středněrychlostní kopírky pro standardní formát, vysokorychlostní kopírky pro standardní formát, nízkorychlostní velkoformátové kopírky a středněrychlostní a vysokorychlostní velkoformátové kopírky.

a)	Nízkorychlostní kopírky pro standardní formát: Kopírky s rychlostí vícenásobného kopírování nejvýše 20 kopií za minutu.

b)	Středněrychlostní kopírky pro standardní formát: Kopírky s rychlostí vícenásobného kopírování vyšší než 20 kopií a nižší než nebo rovnou 44 kopiím za minutu.

c)	Vysokorychlostní kopírky pro standardní formát: Kopírky s rychlostí vícenásobného kopírování vyšší než 44 kopií za minutu.

d)	Nízkorychlostní velkoformátové kopírky: Kopírky s rychlostí vícenásobného kopírování nejvýše 40 kopií za minutu (vyjádřeno v kopiích formátu A4 za minutu)

e)	Středněrychlostní a vysokorychlostní velkoformátové kopírky: Kopírky s rychlostí vícenásobného kopírování vyšší než 40 kopií za minutu (vyjádřeno v kopiích formátu A4 za minutu).

Základní jednotka: Pro danou kopírovací rychlost se základní jednotkou rozumí nejzákladnější verze kopírky, která je skutečně prodávána jako plně provozuschopný model. Základní jednotka je zpravidla navržena a dodávána jako jeden kus a nezahrnuje žádné externí příslušenství spotřebovávající energii, které může být prodáváno samostatně.

Příslušenství: Doplňkové zařízení, které není nezbytné pro běžný provoz základní jednotky, ale které může být doplněno před dodávkou nebo po ní za účelem zvýšení nebo změny výkonnosti kopírky. Příslušenství může být prodáváno samostatně pod vlastním číslem modelu nebo může být prodáváno se základní jednotkou jako součást balení nebo sestavy kopírky. Příkladem příslušenství jsou: třídičky, velkokapacitní podavače papíru atd. Předpokládá se, že doplnění příslušenství bez ohledu na jeho spotřebu energie podstatně nezvýší (více než o 10 procent) energetickou spotřebu základní jednotky v režimu „vypnuto“. Příslušenství nesmí bránit normálnímu fungování režimu automatického vypnutí a režimu nízké spotřeby.

Model kopírky: Pro účely této specifikace se modelem kopírky rozumí základní jednotka a jeden nebo více kusů specifického příslušenství, které jsou nabízeny prostřednictvím reklamy a prodávány zákazníkům pod jedním číslem modelu. Je-li základní jednotka prostřednictvím reklamy nabízena a prodávána zákazníkům bez jakéhokoli doplňujícího příslušenství, považuje se rovněž za kopírku.

Režim nízké spotřeby: Pro účely této specifikace se režimem nízké spotřeby rozumí stav nejnižší spotřeby energie, do kterého kopírka automaticky přejde po určité době nečinnosti, aniž by se skutečně vypnula. Kopírka přejde do tohoto režimu po určité době od zhotovení poslední kopie. Pro účely stanovení spotřeby energie v tomto režimu nízké spotřeby se společnost může rozhodnout, zda změří nejnižší spotřebu v režimu úspory energie nebo v pohotovostním režimu.

7.	Režim úspory energie: Stav, ve kterém se přístroj nachází, když nezhotovuje kopie, dosáhl provozních podmínek, avšak spotřebovává méně energie než tehdy, když je v pohotovostním režimu. Je-li kopírka v tomto režimu, může trvat určitou dobu, než je schopna zhotovit další kopii.

8.	Pohotovostní režim: Stav, ve kterém se přístroj nachází, když nezhotovuje kopie, dosáhl provozních podmínek a je připraven ke kopírování, avšak dosud nepřešel do režimu úspory energie. Je-li kopírka v tomto režimu, je schopna zhotovit další kopii prakticky bez jakékoli prodlevy.

Režim „vypnuto“: Pro účely této specifikace se režimem „vypnuto“ rozumí stav, ve kterém se kopírka nachází, když je připojena ke vhodnému zdroji elektrické energie a byla krátce předtím vypnuta pomocí funkce automatického vypnutí (14). Při měření energie v tomto režimu může být vyloučeno ovládací zařízení pro dálkovou obsluhu.

10.	Funkce automatického vypnutí: Pro účely této specifikace se funkcí automatického vypnutí rozumí schopnost kopírky automaticky se vypnout po určité době od zhotovení poslední kopie. Kopírka automaticky přejde do režimu „vypnuto“ po provedení této funkce.

11.	Režim „zapojeno“: Stav, ve kterém se přístroj nachází, když je připojen ke vhodnému zdroji elektrické energie a není zapnut. Pro zapnutí kopírky uživatel zpravidla musí ručně restartovat kopírku pomocí přepínače zapnout / vypnout.

12.

Implicitní doby: Doby nastavené účastníkem programu před dodáním, které určují, kdy kopírka přejde do různých režimů, tj. režimu nízké spotřeby, režimu „vypnuto“ atd. Jak implicitní doby pro přechod do režimu „vypnuto“, tak implicitní doby pro přechod do režimu nízké spotřeby jsou měřeny od okamžiku zhotovení poslední kopie.

13.	Doba návratu: Doba, kterou kopírka potřebuje, aby přešla z režimu nízké spotřeby do pohotovostního režimu.

14.

Režim automatické oboustranné reprodukce: Režim, ve kterém kopírka automaticky reprodukuje obrazy na obě strany listu kopie tak, že nechá automaticky procházet list kopie i grafickou předlohu kopírkou. Příkladem je oboustranné kopírování jednostranné předlohy nebo oboustranné kopírování oboustranné předlohy. Pro účely této specifikace se model kopírky považuje za model s automatickým režimem oboustranného kopírování pouze tehdy, je-li součástí modelu kopírky veškeré příslušenství potřebné ke splnění výše uvedených podmínek, tj. automatický podavač předloh a příslušenství pro možnosti automatického oboustranného kopírování.

15.

Týdenní časovač: Vnitřní zařízení, které zapíná a vypíná kopírku každý pracovní den v předem stanovené časy. Při programování časovače musí být zákazník schopen odlišit pracovní dny od dnů pracovního klidu / svátků (tj. časovač nezapne kopírku v sobotu a neděli ráno, jestliže zaměstnanci obvykle nejsou v těchto dnech v kanceláři). Zákazník musí mít rovněž možnost časovač deaktivovat. Týdenní časovače jsou volitelné, a proto se u kopírek vyhovujících Energy Star nevyžadují. Pokud jsou týdenní časovače součástí modelů kopírek, nesmí narušovat fungování režimu nízké spotřeby a funkce automatického vypnutí.

B. Způsobilost výrobku pro ENERGY STAR

Technické specifikace

Aby kopírka mohla být uznána způsobilou pro ENERGY STAR, musí splňovat níže uvedené specifikace:

Tabulka 9

Kritéria pro kopírky vyhovující ENERGY STAR

Rychlost kopírky (počet kopií za minutu (cpm)	Režim nízké spotřeby:(ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do režimu nízké spotřeby	Doba návratu 30 sekund	Režim „vypnuto“(ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do režimu „vypnuto“	Režim automatické oboustranné reprodukce
0 < cpm < 20	žádný	Nelze použít	Nelze použít	< 5	< 30 minut	Ne
20 < cpm < 44	3,85 × cpm + 5	15 min.	Ano	< 15	< 60 minut	Volitelně
44 < cpm	3,85 × cpm + 5	15 min.	Doporučeno	< 20	< 90 minut	Volitelně
VELKOFORMÁTOVÉ KOPÍRKY
0 < cpm < 40	Nelze použít	Nelze použít	Nelze použít	< 10	< 30 min.	Ne
40 < cpm	3,85 × cpm + 5	15 min.	Doporučeno	< 20	< 90 min.	Ne

Účastník programu nastaví implicitní doby pro funkci automatického vypnutí podle úrovní stanovených ve výše uvedené tabulce. Implicitní doby pro přechod do režimu „vypnuto“ a do režimu nízké spotřeby se měří od okamžiku, kdy byla zhotovena poslední kopie.

Pro všechny rychlosti kopírování, u kterých existuje možnost zvolit nastavení oboustranného kopírování jako implicitní, pokud je u dodávaného modelu automatické oboustranné kopírování možné, se doporučuje nastavit oboustranné kopírování jako implicitní režim. Účastník programu může poskytnout uživatelům možnost vyřadit tento implicitní režim oboustranného kopírování ve prospěch jednostranných kopií.

Výjimky a vysvětlení

Po dodání nesmí účastník programu nebo jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb změnit modely, na které se vztahují tyto specifikace, jakýmkoli způsobem, který by ovlivnil schopnost výrobků splňovat výše uvedené specifikace. Jsou povoleny určité výjimky, pokud jde o změnu implicitních dob, specifikace režimu „vypnuto“ a režim oboustranného kopírování. Jedná se o tyto výjimky:

Implicitní doby: Po dodání může účastník programu, jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb nebo zákazník změnit implicitní doby pro přechod do režimu nízké spotřeby a/nebo pro přechod do režimu „vypnuto“, avšak pouze po nejvyšší hodnotu 240 minut nastavenou účastníkem programu (tj. celkový součet implicitních dob pro přechod do režimu „vypnuto“ a do režimu nízké spotřeby nepřesahuje 240 minut).

Spotřeba energie v režimu „vypnuto“: V některých případech může být účastník programu nucen dodat model kopírky s odpojeným zařízením proti vlhkosti, aby splnil požadavky na spotřebu energie v režimu „vypnuto“. Pokud tato situace způsobuje určitému zákazníkovi značné obtíže, může účastník programu (nebo jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb) zařízení proti vlhkosti zapojit. Jestliže účastník programu zjistí, že se v určité zeměpisné oblasti vyskytují chronické problémy se spolehlivostí, které jsou spojeny s vysokou úrovní vlhkosti vzduchu, může se účastník programu obrátit na pracovníka odpovědného za řízení programu EPA a projednat s ním náhradní řešení. Účastníci programu na území členských států Evropského společenství se mohou obrátit na Evropskou komisi. EPA nebo Evropská komise může účastníkovi programu například povolit, aby zapojil zařízení proti vlhkosti v případě modelů kopírek, které jsou dodávány do zeměpisné oblasti s vysokou vlhkostí vzduchu.

Deaktivace funkce automatického vypnutí: V individuálních případech, kdy funkce automatického vypnutí způsobuje zákazníkovi značné obtíže v souvislosti s jeho způsoby používání kopírky, může účastník programu, určený zástupce v oblasti zákaznických služeb nebo zákazník tuto funkci automatického vypnutí deaktivovat. Pokud se účastník programu rozhodne navrhnout své modely výrobků tak, aby zákazníkovi umožnil deaktivovat funkci automatického vypnutí, musí být tato možnost deaktivace přístupná způsobem odlišným od časových nastavení. (např. pokud menu programového vybavení nabízí dobu prodlevy pro přechod do režimu „vypnuto“ v délce 15, 30, 60, 90, 120 a 240 minut, pak v tomto menu nesmí být obsažena volba „Deaktivovat“ nebo „Vypnout“. Tato volba musí být skrytá (nebo méně nápadná) nebo musí být obsažena v jiném menu).

C. Obecné zásady zkoušení

Zdánlivý odpor vedení: < 25 ohmů

Celkové harmonické zkreslení: < 3 %

Okolní teplota: 25 °C ± 3 °C

Relativní vlhkost: 40-60 %

Vzdálenost od zdi: min. 2 stopy (přibližně 60 cm)

Další kritéria specifická pro daný trh:

Trh	Formát papíru	Napětí / frekvence
Spojené státy	8,5" × 11"	115 V (efektivní hodnota) ± 5 V 60 Hz ± 3 Hz
Evropa	A4	230 V (efektivní hodnota) ± 10 V 50 Hz ± 3 Hz
Japonsko	A4	100 V (efektivní hodnota) ± 5 V 50 Hz ± 3 Hz a 60 Hz ± 3 Hz 200 V (efektivní hodnota) ± 10 V 50 Hz ± 3 Hz a 60 Hz ± 3 Hz

2.	Zkušební vybavení: Použijí se ustanovení oddílu I.C.2.

3.	Zkušební metoda: Použijí se ustanovení oddílu I.C.3.

V. SPECIFIKACE SKENERŮ

Tyto specifikace skenerů jsou použitelné do 31. března 2007.

A. Definice

Skener: Pro účely této specifikace se skenerem rozumí elektrooptický přístroj pro konverzi barevných nebo černobílých informací v elektronické obrazy, které mohou být uchovávány, upravovány, konvertovány nebo přenášeny především v prostředí individuálního zpracování dat. Takto definované skenery se zpravidla používají pro digitalizaci papírových kopií. Záměrem této specifikace je soustředit pozornost na široce používané stolní skenery (např. ploché skenery, skenery s posunem listu a filmové skenery); avšak i vysoce výkonné kancelářské skenery se správou dokumentů, které splňují níže uvedené specifikace, mohou být uznány jako způsobilé pro udělení loga Energy Star. Tato specifikace se vztahuje na samostatné skenery; nezahrnuje multifunkční výrobky se schopností skenování, síťové skenery (tj. skenery, které se zapojují výlučně do sítě a které jsou schopny řídit přenos skenovaných informací do více míst sítě) nebo skenery, které nejsou napájeny přímo z elektrické sítě v budově.

Základní jednotka: Základní jednotkou se rozumí nejzákladnější verze skeneru, která je skutečně prodávána jako plně provozuschopný model. Základní jednotka je zpravidla navržena a dodávána jako jeden kus a nezahrnuje žádné externí příslušenství spotřebovávající energii, které může být prodáváno samostatně.

Model skeneru: Pro účely této specifikace se modelem skeneru rozumí základní jednotka a jeden nebo více kusů specifického příslušenství, které jsou nabízeny prostřednictvím reklamy a prodávány zákazníkům pod jedním číslem modelu. Je-li základní jednotka prostřednictvím reklamy nabízena a prodávána zákazníkům bez jakéhokoli doplňujícího příslušenství, považuje se rovněž za model skeneru.

Příslušenství: Doplňkové zařízení, které není nezbytné pro běžný provoz skeneru, ale které může být doplněno za účelem zvýšení nebo změny výkonnosti skeneru. Příslušenství může být prodáváno samostatně pod vlastním číslem modelu nebo může být prodáváno se základní jednotkou jako součást balení nebo sestavy skeneru. Příkladem příslušenství jsou automatické podavače papíru a adaptéry pro transparentní materiály.

5.	Režim nízké spotřeby: Pro účely této specifikace se režimem nízké spotřeby rozumí stav nejnižší spotřeby energie, do kterého skener automaticky přejde po určité době nečinnosti, aniž by se skutečně vypnul. Skener přejde do tohoto režimu po určité době od naskenování posledního obrázku.

6.	Implicitní doba: Doba nastavená účastníkem programu před dodáním, která určuje, kdy skener přejde do režimu nízké spotřeby. Implicitní doba pro přechod do režimu nízké spotřeby se měří od okamžiku, kdy byl naskenován poslední obrázek.

B. Způsobilost výrobku pro ENERGY STAR

Technické specifikace: Účastník programu souhlasí s tím, že zavede jednu nebo více specifických základních jednotek, které splňují níže uvedené specifikace.

Tabulka 10

Kritéria pro skenery vyhovující ENERGY STAR

Režim nízké spotřeby:	Implicitní doba pro přechod do režimu nízké spotřeby
≤ 12 watty	≤ 15 minut

C. Obecné zásady zkoušení

Zdánlivý odpor vedení: < 25 ohmů

Celkové harmonické zkreslení: < 5 %

Okolní teplota: 25 °C ± 3 °C

Vstupní napětí střídavého proudu: 115 V (efektivní hodnota) ± 5 V (efektivní hodnota)

Vstupní frekvence střídavého proudu: 60 Hz ± 3 Hz

2.	Zkušební vybavení: Použijí se ustanovení oddílu I.C.2.

3.	Zkušební metoda: Použijí se ustanovení oddílu I.C.3.

VI. SPECIFIKACE MULTIFUNKČNÍCH ZAŘÍZENÍ

Tyto specifikace multifunkčních zařízení jsou použitelné do 31. března 2007.

A. Definice

Multifunkční zařízení: Multifunkční zařízení je fyzicky integrované zařízení nebo kombinace funkčně integrovaných součástí (základní jednotka, viz definice níže), které zhotovuje papírové kopie z grafických papírových předloh (na rozdíl od příležitostného kopírování jednotlivých listů, viz další odstavec) a provádí též jednu z těchto funkcí: tisk dokumentů (z digitálních informací přijatých z přímo připojeného počítače, síťových počítačů, serverů a faxových přenosů) nebo faxování (odesílání a přijímání). Multifunkční zařízení může též mít schopnost skenování do počítačového souboru nebo jiné schopnosti, které nejsou uvedeny v této specifikaci. Zařízení může být zapojeno do sítě a může zhotovovat obrazy černobílé, v odstínech šedi nebo barevné. EPA očekává, že v budoucnu může být vzhledem k pravděpodobnému technologickému vývoji barevného tisku nakonec požadována samostatná specifikace pro barevná zařízení, ale v současnosti jsou tato zařízení zahrnuta do této specifikace.

Tato specifikace se vztahuje na výrobky, které jsou uváděny na trh a prodávány jako multifunkční zařízení, jehož primární funkcí je kopírování, ale které jsou schopny provádět jednu nebo obě doplňující základní funkce tisku nebo faxování. Přístroje, jejichž primární funkcí je faxování a které nabízejí omezené možnosti kopírování listů (takzvané „příležitostné kopírování“ jednotlivých listů), jsou zahrnuty ve specifikaci pro tiskárny / faxy.

Pokud multifunkční zařízení není jednou integrovanou jednotkou, nýbrž soupravou funkčně integrovaných součástí, musí výrobce osvědčit, že při správné instalaci na místě dosáhne úhrn veškeré energie spotřebované všemi součástmi multifunkčního zařízení, z nichž se skládá základní jednotka, níže uvedených úrovní, aby mohlo být uznáno jako multifunkční zařízení vyhovující ENERGY STAR.

Některé digitální kopírky mohou být na místě rozšířeny na multifunkční zařízení instalací přídavných zařízení, které umožňují kopírování nebo faxování. Účastníci programu mohou považovat tento systém součástí za multifunkční zařízení a mohou je uznat za způsobilé podle specifikací v tabulkách 11 a 12. Pokud se však digitální kopírka prodává bez přídavných zařízení, musí být uznána za vyhovující podle specifikací pro rozšiřitelné digitální kopírky uvedených v tabulkách 13 a 14.

Některé tiskárny mohou být na místě rozšířeny na multifunkční zařízení instalací přídavných zařízení, které umožňují kopírování (nejen příležitostné kopírování jednotlivých listů) a které mohou také umožňovat faxování. Účastníci programu mohou považovat tento systém součástí za multifunkční zařízení a mohou je uznat za způsobilé podle specifikací pro multifunkční zařízení. Pokud se však tiskárna prodává samostatně, nemůže být označována jako zařízení vyhovující ENERGY STAR, pakliže nesplňuje specifikace pro tiskárny ENERGY STAR stanovené v části III.

Rychlost reprodukce obrazu: Rychlost reprodukce obrazu vyjádřená jako výstup monochromatického textu za minutu při implicitním rozlišení multifunkčního zařízení se měří počtem obrazů za minutu (ipm). Jeden obraz je definován jako jedna vytištěná stránka formátu 8,5″×11″ nebo A4 monochromatického textu s jednoduchým řádkováním, dvanáctibodovým písmem, typem písma Times, okraji 1 (2,54 cm) podél všech okrajů stránky. Oboustranné výtisky nebo kopie se počítají jako dva obrazy, i když jsou vytištěny na jednom listu. Pokud EPA později vytvoří zkušební postup specificky určený pro měření rychlosti tisku, nahradí tento zkušební postup specifikace rychlostí výstupu uvedené v tomto oddíle.

U všech modelů multifunkčních zařízení se rychlost zakládá na papíru formátu 8,5″×11″ nebo A4 podle toho, který z nich je na jednotlivých trzích standardní. Pokud jsou rychlost kopírování a rychlost tisku různé, použije se pro stanovení toho, do které rychlostní kategorie zařízení náleží, ta z rychlostí, která je vyšší.

U modelů velkoformátových multifunkčních zařízení, které jsou určeny především pro práci s papírem formátu A2 nebo 17″×22″ nebo větším, se rychlost reprodukce měřená jako počet obrazů formátu A2 nebo A0 za minutu převádí na rychlosti reprodukce obrazů formátu A4 takto:

a)	jeden obraz A2 za minutu se rovná 4 obrazům A4 za minutu;

b)	jeden obraz A0 za minutu se rovná 16 obrazům A4 za minutu.

Multifunkční zařízení se dělí do těchto kategorií:

Osobní multifunkční zařízení: Multifunkční zařízení s rychlostí vícenásobné reprodukce obrazů nejvýše 10 obrazů za minutu.

Nízkorychlostní multifunkční zařízení: Multifunkční zařízení s rychlostí vícenásobné reprodukce obrazů vyšší než 10 obrazů a nižší než nebo rovnou 20 obrazům za minutu.

Středněrychlostní multifunkční zařízení: Multifunkční zařízení s rychlostí vícenásobné reprodukce obrazů vyšší než 20 obrazů a nižší než nebo rovnou 44 obrazům za minutu.

Středně / vysokorychlostní multifunkční zařízení: Multifunkční zařízení s rychlostí vícenásobné reprodukce obrazů vyšší než 44 obrazů a nižší než nebo rovnou 100 obrazům za minutu.

Vysokorychlostní multifunkční zařízení (15): Multifunkční zařízení s rychlostí vícenásobné reprodukce obrazů vyšší než 100 obrazů za minutu.

Základní jednotka: Základní jednotkou se rozumí nejzákladnější verze multifunkčního zařízení, která je skutečně prodávána jako plně provozuschopný model. Základní jednotka může být navržena a dodávána jako jeden kus nebo jako kombinace funkčně integrovaných součástí. Základní jednotka musí umožňovat kopírování a jednu nebo obě doplňující základní funkce tisku nebo faxování. Základní jednotka nezahrnuje žádné externí příslušenství spotřebovávající energii, které může být prodáváno samostatně.

Příslušenství: Doplňkové zařízení, které není nezbytné pro běžný provoz základní jednotky, ale může být doplněno před dodávkou nebo po ní za účelem zvýšení nebo změny výkonnosti multifunkčního zařízení. Příkladem příslušenství jsou: třídičky, velkokapacitní podavače papíru, dokončovací zařízení, zásobníky velkoformátového papíru, výstupní rozřazovače a počítadla. Příslušenství může být prodáváno samostatně pod vlastním číslem modelu nebo může být prodáváno se základní jednotkou jako součást balení nebo sestavy multifunkčního zařízení. Předpokládá se, že doplnění jakéhokoli příslušenství podstatně nezvýší (více než o 10 procent na veškeré příslušenství) energetickou spotřebu základní jednotky v režimu nízké spotřeby či v klidovém režimu (bez ohledu na energetickou spotřebu příslušenství). Příslušenství nesmí bránit normálnímu fungování režimu nízké spotřeby a klidového režimu.

Model multifunkčního zařízení: Pro účely této specifikace se modelem multifunkčního zařízení rozumí základní jednotka a jeden nebo více kusů specifického příslušenství, které jsou nabízeny prostřednictvím reklamy a prodávány zákazníkům pod jedním číslem modelu. Je-li základní jednotka prostřednictvím reklamy nabízena a prodávána zákazníkům bez jakéhokoli doplňujícího příslušenství, považuje se rovněž za model multifunkčního zařízení.

Pohotovostní režim: Stav, ve kterém se přístroj nachází, když nezhotovuje kopie, dosáhl provozních podmínek a je připraven ke zhotovování papírových kopií, avšak dosud nepřešel do režimu nízké spotřeby. Je-li multifunkční zařízení v tomto režimu, je schopno zhotovit další kopii prakticky bez jakékoli prodlevy.

Režim nízké spotřeby: Pro účely této specifikace se režimem nízké spotřeby rozumí stav, ve kterém se přístroj nachází, když nezhotovuje kopie a spotřebovává méně energie než tehdy, když je v pohotovostním režimu. Je-li multifunkční zařízení v tomto režimu, může trvat určitou dobu, než je schopno zhotovit další kopii. V tomto režimu nedochází k žádné prodlevě při přijímání informací ze vstupního zdroje pro faxování, tisk nebo skenování. Multifunkční zařízení přejde do tohoto režimu po určité době od zhotovení poslední papírové kopie, bez ohledu na druh vstupního zdroje. U výrobků, které splňují v pohotovostním režimu požadavky na spotřebu v režimu nízké spotřeby, se k tomu, aby byly uznány jako způsobilé, nevyžadují žádná další snížení spotřeby.

Klidový režim: Pro účely této specifikace se klidovým režimem rozumí stav nejnižší spotřeby energie, do kterého může multifunkční zařízení automaticky přejít, aniž by se skutečně vypnulo. V tomto režimu může docházet k prodlevě jak při zhotovování papírové kopie, tak při přijímání obrazových informací z některých vstupních portů. Multifunkční zařízení přejde do klidového režimu po určité době od zhotovení poslední papírové kopie nebo po přechodu do režimu nízké spotřeby, pokud je režim nízké spotřeby k dispozici.

Implicitní doby: Doba nastavená účastníkem programu před dodáním, která určuje, kdy multifunkční zařízení přejde do různých režimů (tj. režimu nízké spotřeby, klidového režimu atd. Implicitní doby pro přechod do klidového režimu a do režimu nízké spotřeby se měří od okamžiku, kdy byla zhotovena poslední papírová kopie.)

10.	Doba návratu: Doba, kterou multifunkční zařízení potřebuje, aby přešlo z režimu nízké spotřeby do pohotovostního režimu.

11.

Režim automatické oboustranné reprodukce: Režim, ve kterém multifunkční zařízení automaticky reprodukuje obrazy na obě strany listu tak, že nechá automaticky procházet list i grafickou předlohu multifunkčním zařízením. Příkladem je oboustranné kopírování jednostranné předlohy, oboustranné kopírování oboustranné předlohy nebo oboustranný tisk. Pro účely této specifikace se za model multifunkčního zařízení považuje model s režimem automatické oboustranné reprodukce pouze tehdy, pokud je součástí modelu multifunkčního zařízení veškeré příslušenství potřebné ke splnění výše uvedených podmínek (tj. automatický podavač předloh a příslušenství pro možnosti automatické oboustranné reprodukce).

12.

Týdenní časovač: Vnitřní zařízení, které zapíná a vypíná multifunkční zařízení každý pracovní den v předem stanovené časy. Při programování časovače musí být zákazník schopen odlišit pracovní dny od dnů pracovního klidu / svátků (tj. časovač nezapne multifunkční zařízení v sobotu a neděli ráno, jestliže zaměstnanci obvykle nejsou v těchto dnech v kanceláři). Zákazník musí mít rovněž možnost časovač vypnout. Týdenní časovače jsou volitelné, a proto se u multifunkčních zařízení vyhovujících ENERGY STAR nevyžadují. Pokud jsou týdenní časovače součástí modelů multifunkčních zařízení, nesmí narušovat funkci režimu nízké spotřeby a klidového režimu.

13.

Rozšiřitelná digitální kopírka: Komerční reprografická zobrazovací jednotka, jejíž jedinou funkcí je zhotovování kopií podle grafické papírové předlohy pomocí digitální zobrazovací technologie, která však může být instalací přídavných zařízení rozšířena tak, aby nabízela více funkcí, například možnosti tisku nebo faxování. Aby mohlo být zařízení zařazeno jako rozšiřitelná digitální kopírka pod specifikaci pro multifunkční zařízení, musí být přídavná zařízení umožňující rozšíření na trhu dostupná nebo musí být jejich dostupnost plánována do jednoho roku od uvedení základní jednotky na trh. Způsobilost digitálních kopírek, které nejsou určeny pro funkční rozšíření, pro ENERGY STAR musí být posuzována podle specifikace pro kopírky.

B. Způsobilost výrobku pro ENERGY STAR

Technické specifikace

Účastník programu ENERGY STAR souhlasí s tím, že uvede na trh jeden nebo více modelů multifunkčních zařízení, které splňují specifikace v níže uvedených tabulkách.

Multifunkční zařízení pro standardní formát: Aby modely multifunkčních zařízení, které jsou určeny především pro práci s papírem formátu 8,5″×11″ nebo A4, mohly být uznány za způsobilé pro ENERGY STAR, musí splňovat specifikace uvedené v tabulce 11. Rychlost všech zařízení se měří počtem obrazů formátu 8,5″×11″ nebo A4, které projdou za minutu, jak je popsáno v oddílu VI.A.2 výše.

Tabulka 11

Kritéria pro multifunkční zařízení vyhovující ENERGY STAR

Rychlost multifunkčního zařízení (v obrazech za minutu (ipm))	Režim nízké spotřeby: (ve wattech)	Doba návratu 30 sekund	Klidový režim (ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu	Režim automatické oboustranné reprodukce
0 < ipm < 10	Nelze použít	Nelze použít	< 25	< 15 minut	Ne
10 < ipm < 20	Nelze použít	Nelze použít	< 70	< 30 minut	Ne
20 < ipm < 44	3,85 × ipm + 50	Ano	< 80	< 60 minut	Volitelně
44 < ipm < 100	3,85 × ipm + 50	Doporučeno	< 95	< 90 minut	Volitelně
100 < ipm	3,85 × ipm + 50	Doporučeno	< 105	< 120 minut	Volitelně

Velkoformátová zařízení: Aby modely velkoformátových multifunkčních zařízení, které jsou určeny především pro práci s papírem formátu A2 nebo 17″×22″ nebo větším, mohly být uznány za způsobilé pro udělení loga ENERGY STAR, musí splňovat specifikace uvedené v tabulce 12. Rychlost všech velkoformátových zařízení se měří počtem obrazů formátu A4, které projdou za minutu, jak je popsáno v oddílu IV.A.2 výše.

Tabulka 12

Kritéria pro multifunkční zařízení vyhovující ENERGY STAR – VELKOFORMÁTOVÁ ZAŘÍZENÍ

Rychlost multifunkčního zařízení

(v obrazech za minutu (ipm))

Režim nízké spotřeby:

(ve wattech)

Doba návratu

30 sekund

Klidový režim

(ve wattech)

Implicitní doba pro přechod do klidového režimu

Režim automatické oboustranné reprodukce

0 < ipm < 40

Nelze použít

< 70

< 30 minut

40 < ipm

4,85 × ipm + 50

Doporučeno

< 105

< 90 minut

Rozšiřitelné digitální kopírky: Aby rozšiřitelné digitální kopírky, které jsou určeny především pro práci s papírem formátu 8,5″×11″ nebo A4, mohly být uznány za způsobilé pro udělení loga ENERGY STAR podle specifikace pro multifunkční zařízení, musí splňovat specifikace uvedené v tabulce 13. Rychlost všech přístrojů se měří počtem obrazů formátu 8,5″×11″ nebo A4, které projdou za minutu, jak je popsáno v oddílu IV.A.2 výše.

Tabulka 13

Kritéria pro multifunkční zařízení vyhovující ENERGY STAR – ROZŠIŘITELNÉ DIGITÁLNÍ KOPÍRKY

Rychlost rozšiřitelné digitální kopírky (v obrazech za minutu (ipm))	Režim nízké spotřeby: (ve wattech)	Doba návratu 30 sekund	Klidový režim (16) (ve wattech)	Implicitní doba pro přechod do klidového režimu
0 < ipm ≤ 10	Nelze použít	Nelze použít	≤ 5	≤ 15 minut
10 < ipm ≤ 20	Nelze použít	Nelze použít	≤ 5	≤ 30 minut
20 < ipm ≤ 44	3,85 × ipm + 5	Ano	≤ 15	≤ 60 minut
44 < ipm ≤ 100	3,85 × ipm + 5	Doporučeno	≤ 20	≤ 90 minut
100 < ipm	3,85 × ipm + 5	Doporučeno	≤ 20	≤ 120 minut
Povšimněte si, že kritéria pro rozšiřitelné digitální kopírky se shodují se specifikacemi kopírek.

Velkoformátové rozšiřitelné digitální kopírky: Aby rozšiřitelné digitální kopírky, které jsou určené pro práci převážně s formátem papíru A2 nebo 17″×22″ nebo větším, mohly být uznány za způsobilé pro udělení loga ENERGY STAR podle specifikace multifunkčních zařízení, musí splňovat specifikace uvedené v tabulce 14. Rychlost všech zařízení se měří s ohledem na počet obrazů o velikosti A4, které projdou za minutu, jak je popsáno v oddílu specifikací VI.A.2.

Tabulka 14

Kritéria pro multifunkční zařízení vyhovující ENERGY STAR – VELKOFORMÁTOVÉ ROZŠIŘITELNÉ DIGITÁLNÍ KOPÍRKY

Rychlost rozšiřitelné digitální kopírky

(v obrazech za minutu (ipm))

Režim nízké spotřeby:

(ve wattech)

Doba návratu

30 sekund

Klidový režim

(ve wattech)

Implicitní doba pro přechod do klidového režimu

0 < ipm ≤ 40

Nelze použít

≤ 65

≤ 30 minut

40 < ipm

4,85 × ipm + 45

Nelze použít

≤ 100

≤ 90 minut

Dodatečné požadavky

Kromě požadavků uvedených v tabulkách 11 až 14 musí být splněny i tyto požadavky:

Implicitní doba pro přechod do režimu nízké spotřeby: U multifunkčních zařízení a rozšiřitelných digitálních kopírek dodává účastník programu modely multifunkčních zařízení s nastavením implicitní doby pro přechod do režimu nízké spotřeby na 15 minut. Účastník programu nastaví implicitní dobu pro přechod do klidového režimu na úrovně uvedené v tabulkách 11 až 14. Implicitní doby pro přechod do režimu nízké spotřeby a klidového režimu se měří od okamžiku, kdy byla zhotovena poslední kopie nebo vytištěna poslední stránka.

b)	Doba návratu z režimu nízké spotřeby: Skutečná doba návratu z režimu nízké spotřeby je u výrobků, které mají režim nízké spotřeby, uvedena v dokumentaci k výrobku.

c)	Týdenní časovače: Povšimněte si, že týdenní časovače mohou být součástí zařízení, ale nesmí nepříznivě ovlivňovat nebo narušovat normální fungování režimu nízké spotřeby nebo klidového režimu. Záměrem EPA je, aby dodatečné funkce doplňovaly režimy nízké spotřeby a nerušily jejich účinky.

Funkce automatické oboustranné reprodukce: Oboustranná reprodukce se u multifunkčních zařízení nevyžaduje jako implicitní nastavení. Požaduje se však, aby byla nabízena jako volitelná u všech multifunkčních zařízení pro standardní formát s rychlostí vyšší než 20 ipm. Dále se doporučuje, aby multifunkční zařízení byla dodávána s nastavením automatické oboustranné reprodukce jako implicitního režimu pro kopírování a všechny další proveditelné funkce a aby byla automatická oboustranná reprodukce zákazníkům při instalaci popsána.

Výjimky a vysvětlení:

Po dodání nesmí účastník programu nebo jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb změnit modely multifunkčních zařízení jakýmkoli způsobem, který by ovlivnil schopnost výrobků splňovat výše uvedené specifikace. Jsou povoleny určité výjimky pro změnu implicitních dob a režimu oboustranné reprodukce. Jedná se o tyto výjimky:

Implicitní doby: Po dodání může účastník programu, jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb nebo zákazník změnit implicitní doby pro přechod do režimu nízké spotřeby nebo do klidového režimu, avšak pouze po nejvyšší hodnotu 240 minut nastavenou z výroby (tj. celkový součet implicitních dob nesmí přesáhnout 240 minut).

Zařízení proti vlhkosti: V některých případech může být účastník programu nucen dodat model multifunkčního zařízení s odpojeným zařízením proti vlhkosti, aby splnil požadavky na spotřebu v klidovém režimu. Pokud tato situace způsobuje určitému zákazníkovi značné obtíže, může účastník programu (nebo jím určený zástupce v oblasti zákaznických služeb) zařízení proti vlhkosti zapojit. Jestliže účastník programu zjistí, že se v určité zeměpisné oblasti vyskytují chronické problémy se spolehlivostí, které jsou spojeny s vysokou úrovní vzdušné vlhkosti, může se účastník programu obrátit na pracovníka odpovědného za řízení programu EPA (17) (jehož jméno je uvedeno v příloze A) a projednat s ním náhradní řešení. EPA může účastníkovi programu například povolit, aby zapojil zařízení proti vlhkosti u modelů multifunkčních zařízení, které jsou dodávány do zeměpisné oblasti s vysokou vlhkostí vzduchu.

Deaktivace klidového režimu: V individuálních případech, kdy klidový režim způsobuje zákazníkovi v důsledku jeho způsobů používání zařízení značné obtíže, může účastník programu, určený zástupce v oblasti zákaznických služeb nebo zákazník tuto funkci klidového režimu deaktivovat. Pokud se účastník programu rozhodne navrhnout své modely multifunkčních zařízení tak, aby zákazníkovi umožnil deaktivovat funkci klidového režimu, musí být tato možnost deaktivace přístupná způsobem odlišným od časových nastavení (např. pokud menu programového vybavení nabízí dobu pro přechod do klidového režimu v délce 15, 30, 60, 90, 120 a 240 minut, pak v tomto menu nesmí být obsažena volba „Deaktivovat“ nebo „Vypnout“. Tato volba musí být skrytá (nebo méně nápadná) nebo musí být obsažena v jiném menu).

C. Obecné zásady zkoušení

Zkušební podmínky

Níže jsou nastíněny zkušební podmínky prostředí, které by měly být vytvořeny při měření spotřeby energie. Tyto podmínky jsou nezbytné k zajištění toho, aby výsledky zkoušek nebyly ovlivněny vnějšími faktory a aby mohly být v budoucnu zopakovány.

Zdánlivý odpor vedení: < 25 ohmů

Celkové harmonické zkreslení: < 3 %

Okolní teplota: 25 °C ± 3 °C

Relativní vlhkost: 40 -60 %

Vzdálenost od zdi: min. 2 stopy (přibližně 60 cm)

Další kritéria specifická pro daný trh:

Trh	Formát papíru	Napětí / frekvence
Spojené státy	8,5" × 11"	115 V (efektivní hodnota) ± 5 V 60 Hz ± 3 Hz
Evropa	A4	230 V (efektivní hodnota) ± 10 V 50 Hz ± 3 Hz
Japonsko	A4	100 V (efektivní hodnota) ± 5 V 50 Hz ± 3 Hz a 60 Hz ± 3 Hz 200 V (efektivní hodnota) ± 10 V 50 Hz ± 3 Hz a 60 Hz ± 3 Hz

2.	Zkušební vybavení: Použijí se ustanovení oddílu I.C.2.

3.	Zkušební metoda: Použijí se ustanovení oddílu I.C.3.

VII. SPECIFIKACE ZOBRAZOVACÍCH ZAŘÍZENÍ

Tyto specifikace zobrazovacích zařízení jsou použitelné od 1. dubna 2007.

A. Definice

Výrobky

Kopírka: Komerčně dostupný zobrazovací výrobek, jehož jedinou funkcí je zhotovování papírových kopií podle grafické papírové předlohy. Jednotku musí být možno napájet ze zásuvky elektrické sítě nebo z datové či síťové přípojky. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh jako kopírky nebo rozšiřitelné digitální kopírky.

Digitální kopírka: Komerčně dostupný zobrazovací výrobek, který je prodáván na trhu jako plně automatizovaný kopírovací systém využívající metodu duplikace s pomocí šablony, vybavené funkcí digitální reprodukce. Jednotku musí být možno napájet ze zásuvky elektrické sítě nebo z datové či síťové přípojky. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh jako digitální kopírky.

Faxový přístroj (fax): Komerčně dostupný zobrazovací výrobek, jehož primární funkcí je skenování papírových předloh za účelem jejich elektronického přenosu vzdáleným jednotkám a příjem obdobných elektronických přenosů a zhotovování papírového výstupu. K elektronickému přenosu informací dochází primárně po veřejné telefonní síti, ale může být realizován i po počítačové síti nebo po internetu. Výrobek může být rovněž schopen zhotovovat papírové kopie. Jednotku musí být možno napájet ze zásuvky elektrické sítě nebo z datové či síťové přípojky. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh jako faxy.

4.	Frankovací stroj: Komerčně dostupný zobrazovací výrobek, který slouží k tištění poštovného na poštovní zásilky. Jednotku musí být možno napájet ze zásuvky elektrické sítě nebo z datové či síťové přípojky. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh jako frankovací stroje.

Multifunkční zařízení: Komerčně dostupný zobrazovací výrobek, který je fyzicky integrovaným zařízením nebo kombinací funkčně integrovaných součástí a který vykonává dvě nebo více z následujících funkcí: kopírování, tisk, skenování nebo faxování. Kopírováním se pro účely této definice rozumí jiná funkce než příležitostné kopírování jednotlivých archů papíru, které umožňují faxy. Jednotku musí být možno napájet ze zásuvky elektrické sítě nebo z datové či síťové přípojky. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh jako multifunkční zařízení nebo multifunkční výrobky.

Poznámka: Pokud multifunkční zařízení není samostatnou integrovanou jednotkou, nýbrž soustavou funkčně integrovaných součástí, musí výrobce osvědčit, že při správné instalaci na místě dosáhne úhrn energetické spotřeby všech součástí multifunkčního zařízení, z nichž se skládá základní jednotka, úrovní spotřeby nebo příkonu stanovených v oddíle VII. C, aby mohlo být uznáno jako multifunkční zařízení vyhovující ENERGY STAR.

Tiskárna: Komerčně dostupný zobrazovací výrobek, který slouží jako přístroj pro zhotovování papírových kopií a je schopen přijímat informace od samostatně zapojených počítačů nebo počítačů zapojených do sítě nebo jiných vstupních zařízení (např. digitálních fotoaparátů). Jednotku musí být možno napájet ze zásuvky elektrické sítě nebo z datové či síťové přípojky. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh jako tiskárny, včetně tiskáren, které mohou být na místě rozšířeny na multifunkční zařízení.

Skener: Komerčně dostupný zobrazovací výrobek, který slouží jako elektrooptický přístroj pro konverzi informací v elektronické obrazy, které mohou být uchovávány, upravovány, konvertovány nebo přenášeny především v prostředí osobních počítačů. Jednotku musí být možno napájet ze zásuvky elektrické sítě nebo z datové či síťové přípojky. Tato definice má zahrnovat výrobky, které jsou uváděny na trh jako skenery.

Technologie značení

8.	Přímý tepelný tisk: Technologie značení, při níž dochází k přenosu obrazu vypalováním bodů na médium opatřené speciálním nátěrem při jeho průchodu zahřátou tiskovou hlavou. Výrobky pro přímý tepelný tisk nepoužívají pásky.

9.	Sublimační tisk: Technologie značení, při níž dochází ke vzniku obrazu ukládáním (sublimací) barvy na tiskové médium v závislosti na množství energie předané topnými elementy.

10.

Elektrofotografický tisk: Technologie značení, při níž dochází k osvícení fotonosiče ve vzoru odpovídajícím požadovanému obrazu na papírové kopii světelným zdrojem, vyvolání obrazu s částečkami toneru s pomocí obrazu skrytého na fotonosiči, který určuje, v kterých místech má být toner přítomen a v kterých nikoli, přenesení toneru na konečné papírové médium a jeho zatavení, čímž se papírová kopie stane trvalou. Mezi metody elektrofotografického tisku patří laserový tisk, tisk LED a LCD. Barevný elektrofotografický tisk se odlišuje od monochromatického v tom, že se v daném výrobku současně používají tonery nejméně tří různých barev. Existují dva typy technologie barevného elektrofotografického tisku:

a)	Paralelní barevný elektrofotografický tisk: Technologie značení, která využívá více zdrojů světla a více fotonosičů ke zvýšení maximální rychlosti barevného tisku.

b)	Sériový barevný elektrofotografický tisk: Technologie značení, která využívá jediný fotonosič sériovým způsobem a jeden nebo více zdrojů světla k dosažení vícebarevného papírového výstupu.

11.	Úderový tisk: Technologie značení, při níž dochází ke vzniku požadované papírové kopie přenosem barvy z „pásky“ na médium prostřednictvím úderů. Existují dva typy úderové technologie: bodová a FFC.

12.

Inkoustový tisk: Technologie značení, při níž obrazy vznikají maticově uspořádaným ukládáním malých kapek barvy přímo na tiskové médium. Barevný inkoustový tisk se liší od monochromatického v tom, že se v daném výrobku současně používá více barev. Typickými příklady inkoustového tisku jsou piezoelektrický inkoustový tisk, sublimační inkoustový tisk a termální inkoustový tisk.

13.	Pevný inkoustový tisk: Technologie značení, při níž se inkoust za běžné pokojové teploty nachází v pevném skupenství a po zahřátí na tiskovou teplotu zkapalní. Přenos na médium může být přímý, ale nejčastěji je realizován přes válec nebo pásku a obraz následně obtištěn na médium.

14.	Cyklostyl: Technologie značení, při níž dochází k přenosu obrazu na tiskové médium z šablony, která je nasazena na nabarvený válec.

15.

Tepelný přenos: Technologie značení, při níž vznikají požadované papírové kopie maticově uspořádaným ukládáním malých kapek původně pevné barvy (obvykle barevných vosků) v roztaveném / kapalném stavu přímo na tiskové médium. Tepelný přenos se odlišuje od inkoustového tisku v tom, že inkoust je při pokojové teplotě pevný a zkapalňuje teplem.

Režimy fungování, aktivity a stavy spotřeby

16.	Aktivní režim: Stav napájení, ve kterém je výrobek připojen ke zdroji elektrické energie a aktivně zhotovuje výstup nebo vykonává jakoukoli ze svých dalších primárních funkcí.

17.

Režim automatického oboustranného kopírování: Schopnost kopírky, faxu, multifunkčního zařízení nebo tiskárny automaticky reprodukovat obrazy na obě strany listu kopie, aniž by je bylo třeba v mezidobí ručně obracet. Příkladem je oboustranné kopírování jednostranné předlohy nebo oboustranné kopírování oboustranné předlohy. Má se za to, že výrobek je vybaven režimem automatického režimem oboustranného kopírování pouze tehdy, je-li jeho součástí veškeré příslušenství potřebné ke splnění výše uvedených podmínek.

18.	Implicitní doba: Doba nastavená výrobcem před dodáním, která určuje, za jak dlouho po vykonání své primární funkce přejde výrobek do režimu nižší spotřeby (např. klidového režimu nebo režimu „vypnuto“).

19.

Režim „vypnuto“: Stav, ve kterém se výrobek nachází, když byl ručně nebo automaticky vypnut, ale je stále připojen ke zdroji elektrické energie. Z tohoto režimu výrobek vystoupí, jakmile je stimulován nějakým vstupem, například ručním zapnutím nebo časovačem, který přepne jednotku do režimu připravenosti. Je-li tento stav výsledkem ručního zásahu uživatele, bývá často označován jako ruční vypnutí, a je-li výsledkem automatického nebo přednastaveného podnětu (např. nastavené prodlevy nebo časovače), bývá často označován jako automatické vypnutí.

20.

Režim připravenosti: Stav, ve kterém se nachází výrobek, když nezhotovuje výstup, dosáhl provozních podmínek, dosud nepřešel do režimu nižší spotřeby a může vstoupit do aktivního režimu prakticky bez jakékoli prodlevy. V tomto režimu mohou být aktivovány všechny funkce výrobku a výrobek se musí být schopen navrátit do aktivního režimu na základě jakéhokoli vhodného podnětu. Mezi vhodné podněty patří vnější elektrické podněty (např. pokyn zadaný po síti, faxové volání nebo použití dálkového ovládání) a přímé fyzické podněty (např. aktivace spínače nebo tlačítka).

21.

Klidový režim: Stav snížené spotřeby, do kterého výrobek automaticky přechází po určité době nečinnosti. Vedle automatického přechodu do klidového režimu může výrobek do tohoto režimu přejít také 1) v uživatelem stanovenou denní dobu 2) okamžitě po manuálním zadání příslušného příkazu uživatelem, aniž by se skutečně vypnul, nebo 3) jinými automatickými způsoby, které jsou vázány na chování uživatele. V tomto režimu mohou být aktivovány všechny funkce výrobku a výrobek se musí být schopen navrátit do aktivního režimu na základě jakéhokoli vhodného podnětu. může nicméně dojít k prodlevě. Mezi vhodné podněty patří vnější elektrické podněty (např. pokyn zadaný po síti, faxové volání nebo použití dálkového ovládání) a přímé fyzické podněty (např. aktivace spínače nebo tlačítka). Výrobek si musí být v klidovém režimu zachovat síťovou funkčnost a aktivovat se pouze v případě potřeby.

Poznámka: Při vykazování údajů a rozhodování o způsobilosti výrobků, které mohou vstoupit do klidového režimu různými způsoby, by se účastníci programu měli odvolávat na úroveň klidového režimu, jíž je výrobek schopen dosáhnout automaticky. Je-li výrobek schopen automaticky vstoupit do více po sobě následujících úrovní klidového režimu, záleží na uvážení výrobce, jakou z těchto úrovní použije pro účely rozhodování o způsobilosti; udaná implicitní doba nicméně musí odpovídat dané úrovni klidového režimu.

22.

Pohotovostní režim: Stav nejnižší spotřeby energie, který nemůže vypnout (nemůže ovlivnit) uživatel a který může trvat neomezeně dlouho, je-li výrobek připojen do elektrické sítě a používán v souladu s pokyny výrobce (18).

Poznámka: Pro zobrazovací zařízení, kterých se týkají tyto specifikace, obvykle pohotovostní úroveň spotřeby nastává v režimu „vypnuto“, avšak může nastávat i v režimu připravenosti nebo v klidovém režimu. Výrobek nemůže opustit pohotovostní režim a dosáhnout stavu nižší spotřeby, není-li ručně fyzicky odpojen od elektrické sítě.

Velikost a formát výrobku

23.	Velkoformátové výrobky: Mezi velkoformátové patří výrobky, které jsou určeny pro média formátu A2 a větší, včetně výrobků určených pro nekonečná média o šířce 406 milimetrů (mm) nebo větší. Velkoformátové výrobky mohou být schopny tisknout i na média standardního nebo malého formátu.

24.	Maloformátové výrobky: Mezi maloformátové patří výrobky, které jsou určeny pro média menších velikostí než ta, která jsou definována jako standardní (např. A6, 4” × 6”, mikrofilm), včetně výrobků určených pro nekonečná média menší než 210 mm.

25.

Výrobky standardního formátu: Mezi výrobky standardního formátu patří výrobky, které jsou určeny pro média standardní velikosti (např. letter, legal, ledger, A3, A4 a B4), včetně výrobků určených pro nekonečná média šířek od 210 mm do 406 mm. Výrobky standardního formátu mohou být schopny tisknout i na média standardního nebo malého formátu.

Další pojmy

26.

Příslušenství: Doplňkové periferní zařízení, které není nezbytné pro běžný provoz základní jednotky, ale může být doplněno před dodávkou nebo po ní za účelem rozšíření funkčnosti základní jednotky. Příslušenství může být prodáváno samostatně pod vlastním číslem modelu nebo může být prodáváno se základní jednotkou jako součást balení nebo sestavy základní jednotky.

27.

Základní výrobek: Základním výrobkem je standardní model dodávaný výrobcem. Jsou-li modely výrobku nabízeny v různých sestavách, je základním výrobkem nejnižší sestavy modelu, která má nejméně přídavné funkční výbavy. Funkční součásti nebo příslušenství nabízené volitelně, nikoli standardně, nejsou považovány za součást základního výrobku.

28.	Určený pro nekonečné médium: Mezi výrobky pro nekonečné médium patří výrobky, které nepoužívají médium nařezané na archy a které jsou určeny pro klíčové průmyslové aplikace, jako je tištění čárových kódů, etiket, receptů, nákladních listů, faktur, letenek nebo maloobchodních etiket.

29.

Digitální front-end (dále jen „DFE“): Funkčně integrovaný, k síti připojený server nebo stolní počítač připojený k serveru, který slouží pro jiné počítače a aplikace a funguje jako rozhraní k zobrazovacímu zařízení. DFE využívá své vlastní stejnosměrné napájení nebo získává stejnosměrný proud ze zobrazovacího zařízení, s nímž pracuje. DFE zvyšuje funkčnost zobrazovacího výrobku. DFE rovněž nabízí nejméně tři z těchto pokročilých funkcí:

a)	Síťová funkčnost v různých prostředích;

b)	Funkce poštovní schránky;

c)	Správa fronty úloh;

d)	Správa zařízení (např. aktivace zobrazovacího zařízení z režimu snížené spotřeby);

e)	Pokročilé grafické uživatelské rozhraní;

f)	Schopnost navázat komunikaci s jinými servery a klientskými počítači (např. skenování do emailu, výzva k vysílání úloh ze vzdálených schránek); či

g)	Kapacity pro postprocesing stránek (např. přeformátování stránek před tiskem).

30.

Přídavná funkční výbava: Přídavná funkční výbava je standardní vybavení výrobku zvyšující funkčnost základní značící jednotky zobrazovacího zařízení. Část této specifikace věnovaná režimu fungování obsahuje přípustné odchylky ve spotřebě pro některé části přídavné funkční výbavy. Mezi příklady přídavné funkční výbavy patří bezdrátová rozhraní a vybavení pro skenování.

31.

Přístup založený na režimu fungování (OM) (dále jen „přístup OM“): Metoda zkoušení a srovnávání energetického výkonu zobrazovacích zařízení, která se zaměřuje na spotřebu energie v různých režimech nízké spotřeby. Hlavními kritérii uplatňovanými při přístupu OM jsou hodnoty pro režimy nízké spotřeby, měřené ve wattech (W). Podrobné informace lze nalézt ve „Zkušebním postupu režimu fungování“ v oddíle VII.D.3.

32.

Značící jednotka: Nejzákladnější strojní celek zobrazovacího výrobku, jehož funkcí v rámci výrobku je zhotovování obrazu. Bez doplňujících funkčních součástí není značící jednotka schopna získávat obrazová data pro zpracování a není proto schopna samostatně pracovat. Pokud jde o komunikační schopnosti a zpracování obrazu, je značící jednotka závislá na přídavné funkční výbavě.

33.	Model: Zobrazovací zařízení, které je prodáváno nebo uváděno na trh pod jedním číslem modelu nebo marketingovým názvem. Model může být tvořen základní jednotkou nebo základní jednotkou a příslušenstvím.

34.

Rychlost výrobku: Obecně platí, že u výrobků standardní velikosti představuje jedna vytištěná / zkopírovaná / naskenovaná stránka formátu A4 nebo 8,5"×11" jeden obraz za minutu (ipm). Pokud jsou maximální rychlosti uvedené pro tisk na papír A4 a 8,5" × 11" různé, použije se ta z rychlostí, která je vyšší.

—	U frankovacích strojů představuje jedna zpracovaná poštovní zásilka za minutu jednotku mppm (zásilka za minutu).

—	U maloformátových výrobků se jedna vytištěná / nakopírovaná / naskenovaná stránka formátu A6 nebo 4” × 6” za minutu rovná 0,25 ipm.

—	U výrobků velkého formátu se jeden výtisk formátu A2 rovná 4 ipm a jeden výtisk formátu A0 se rovná 16 ipm.

—

U maloformátových, velkoformátových nebo standardně velkých výrobků určených pro nekonečné médium by měla být rychlost tisku v ipm vypočtena z maximální zobrazovací rychlosti výrobku na trhu v metrech za minutu takto:

X ipm = 16 × [maximální šířka média (v metrech) × maximální rychlost zobrazování (v metrech délky za minutu)]

Ve všech případech by měla být přepočtená rychlost v ipm zaokrouhlena na nejbližší celé číslo (např. 14,4 ipm se zaokrouhlí na 14,0 ipm; 14,5 ipm se zaokrouhlí na 15 ipm).

Pro účely stanovení způsobilosti výrobků by měli výrobci uvádět rychlost výrobku podle tohoto pořadí funkcí:

—	Rychlost tisku; není-li výrobek vybaven funkcí tisku, uvede se:

—	Rychlost kopírování; není-li výrobek vybaven funkcí tisku ani kopírování, uvede se:

—	Rychlost skenování.

35.

Přístup založený na typické spotřebě elektrické energie (TEC) (dále jen přístup „TEC“): Metodika zkoušení a srovnávání energetického výkonu zobrazovacích zařízení, která se zaměřuje na typické množství elektrické energie, které výrobek spotřebuje při běžném provozu za reprezentativní dobu. Hlavním kritériem uplatňovaným při přístupu TEC je hodnota typické týdenní spotřeby elektrické energie, měřená v kilowatthodinách (kWh). Podrobné informace lze nalézt ve Zkušebním postupu typické spotřeby elektrické energie v oddíle VII.D.2.

B. Způsobilost výrobků

Aby zobrazovací zařízení mohlo být uznáno za způsobilé pro ENERGY STAR, musí být definováno v oddíle VII. A a musí vyhovovat jednomu z popisů výrobků v tabulce 15 nebo 16 níže.

Tabulka 15

Způsobilost výrobků: Přístup TEC

Druh výrobku	Technologie značení	Velikost a formát	Barevné možnosti	Tabulka TEC
Kopírky	Přímý tepelný tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Sublimační tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Sublimační tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Pevný inkoustový tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Tepelný přenos	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Tepelný přenos	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
Digitální kopírky	Cyklostyl	Standardní formát	Barevně	TEC 2
Digitální kopírky	Cyklostyl	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
Faxy	Přímý tepelný tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Sublimační tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Pevný inkoustový tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Tepelný přenos	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Tepelný přenos	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
Multifunkční zařízení	Přímý tepelný tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 3
	Sublimační tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 4
	Sublimační tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 3
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 3
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 4
	Pevný inkoustový tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 4
Multifunkční zařízení	Tepelný přenos	Standardní formát	Barevně	TEC 4
Multifunkční zařízení	Tepelný přenos	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 3
tiskárny	Přímý tepelný tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Sublimační tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Sublimační tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1
	Elektrofotografický tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Pevný inkoustový tisk	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Tepelný přenos	Standardní formát	Barevně	TEC 2
	Tepelný přenos	Standardní formát	Monochromaticky	TEC 1

Tabulka 16

Způsobilost výrobků: Přístup OM

Typ výrobku	Technologie značení	Velikost a formát	Barevné možnosti	Tabulka OM
Kopírky	Přímý tepelný tisk	Velký formát	Monochromaticky	OM 1
	Sublimační tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 1
	Elektrofotografický tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 1
	Pevný inkoustový tisk	Velký formát	Barevně	OM 1
	Tepelný přenos	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 1
Faxy	Inkoustový tisk	Standardní formát	Barevně a monochromaticky	OM 2
Frankovací stroje	Přímý tepelný tisk	nelze použít	Monochromaticky	OM 4
	Elektrofotografický tisk	Nelze použít	Monochromaticky	OM 4
	Inkoustový tisk	Nelze použít	Monochromaticky	OM 4
	Tepelný přenos	Nelze použít	Monochromaticky	OM 4
Multifunkční zařízení	Přímý tepelný tisk	Velký formát	Monochromaticky	OM 1
	Sublimační tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 1
	Elektrofotografický tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 1
	Inkoustový tisk	Standardní formát	Barevně a monochromaticky	OM 2
	Inkoustový tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 3
	Pevný inkoustový tisk	Velký formát	Barevně	OM 1
	Tepelný přenos	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 1
tiskárny	Přímý tepelný tisk	Velký formát	Monochromaticky	OM 8
	Přímý tepelný tisk	Malý formát	Monochromaticky	OM 5
	Sublimační tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 8
	Sublimační tisk	Malý formát	Barevně a monochromaticky	OM 5
	Elektrofotografický tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 8
	Elektrofotografický tisk	Malý formát	Barevně	OM 5
	Úderový tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 8
	Úderový tisk	Malý formát	Barevně a monochromaticky	OM 5
	Úderový tisk	Standardní formát	Barevně a monochromaticky	OM 6
	Inkoustový tisk	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 3
	Inkoustový tisk	Malý formát	Barevně a monochromaticky	OM 5
	Inkoustový tisk	Standardní formát	Barevně a monochromaticky	OM 2
	Pevný inkoustový tisk	Velký formát	Barevně	OM 8
	Pevný inkoustový tisk	Malý formát	Barevně	OM 5
	Tepelný přenos	Velký formát	Barevně a monochromaticky	OM 8
	Tepelný přenos	Malý formát	Barevně a monochromaticky	OM 5
Skenery	Nelze použít	Velký formát, malý formát a standardní formát	Nelze použít	OM 7

C. Specifikace energetické účinnosti podmiňující způsobilost výrobků

Za způsobilé pro Energy Star mohou být uznány pouze výrobky uvedené v oddíle VII. B výše, které splňují níže uvedené kritéria.

Výrobky prodávané s externím síťovým adaptérem: Aby zobrazovací výrobek používající externí síťový jednonapěťový adaptér AC/DC nebo AC/AC byl způsobilý pro ENERGY STAR, musí využívat síťový adaptér vyhovující ENERGY STAR nebo adaptér vyhovující k datu stanovení způsobilosti výrobku specifikaci ENERGY STAR pro externí zdroje elektrické energie při zkoušce podle zkušební metody ENERGY STAR. Uvedenou specifikaci ENERGY STAR a zkušební metodu pro jednonapěťové AC/DC a AC/AC zdroje elektrické energie lze nalézt na internetové adrese www.energystar.gov/products.

Výrobky určené pro provoz s externím DFE: Aby zobrazovací výrobek prodávaný s DFE, které využívá vlastní zdroj střídavého napětí, byl způsobilý pro ENERGY STAR, musí využívat DFE způsobilé pro ENERGY STAR nebo DFE vyhovující k datu stanovení způsobilosti výrobku specifikaci ENERGY STAR pro počítače při zkoušce podle zkušební metody ENERGY STAR. Uvedenou specifikaci ENERGY STAR a zásady testování pro počítače lze nalézt na internetové adrese www.energystar.gov/products.

Výrobky prodávané s doplňkovým bezdrátovým sluchátkem: Aby faxy nebo multifunkční zařízení s funkcí faxu, které jsou používány s doplňkovým bezdrátovým sluchátkem, byly způsobilé pro ENERGY STAR, musí využívat sluchátko způsobilé pro ENERGY STAR nebo sluchátko vyhovující k datu stanovení způsobilosti zobrazovacího výrobku specifikaci ENERGY STAR pro telefonování při zkoušce podle zkušební metody ENERGY STAR. Uvedenou specifikaci ENERGY STAR a zásady testování pro telefonní přístroje lze nalézt na internetové adrese www.energystar.gov/products.

Oboustranný tisk: Kopírky multifunkční zařízení a tiskárny standardní velikosti a formátu, které využívají technologii elektrofotografického tisku, pevného inkoustového tisku a tepelně náročného inkoustového tisku, na něž se vztahuje přístup TEC v oddíle VII.C.1, musejí v závislosti na rychlosti výrobku splňovat tyto požadavky na oboustranný tisk:

Tabulka 17

Požadavky na oboustranný tisk pro barevné kopírky, multifunkční zařízení a tiskárny

Rychlost výrobku	Požadavek na oboustranný tisk
≤ 19 ipm	Nelze použít
20 – 39 ipm	Automatický oboustranný tisk musí být v okamžiku koupě nabízen jako standardní funkce nebo volitelné příslušenství.
≥ 40 ipm	Automatický oboustranný tisk je v okamžiku koupě vyžadován jako standardní funkce.

Tabulka 18

Požadavky na oboustranný tisk pro monochromatické kopírky, multifunkční zařízení a tiskárny

Rychlost výrobku	Požadavek na oboustranný tisk
≤ 24 ipm	Nelze použít
25 – 44 ipm	Automatický oboustranný tisk musí být v okamžiku koupě nabízen jako standardní funkce nebo volitelné příslušenství.
≥ 45 ipm	Automatický oboustranný tisk je v okamžiku koupě vyžadován jako standardní funkce.

Kritéria způsobilosti pro ENERGY STAR – TEC

Aby mohlo být zobrazovací zařízení popsané v oddíle VII.B. tabulce 15 výše uznáno za způsobilé pro ENERGY STAR, nesmí hodnota TEC, která pro něj byla zjištěna, překročit příslušná níže uvedená kritéria.

U zobrazovacích výrobků s funkčně integrovaným DFE napájeným ze zobrazovacího výrobku by měl výrobce odečíst před porovnáním hodnoty TEC výrobku s níže uvedenými limity od celkového TEC výrobku spotřebu DFE v režimu připravenosti. Aby bylo možno využít této výhody, musí DFE vyhovovat definici stanovené v oddíle VII.A.29 a být samostatnou jednotkou, která je schopna iniciovat činnost po síti.

Příklad: Celkové TEC výrobku činí 24,5 kWh za týden a jeho interní DFE spotřebovává 50 W v režimu připravenosti. 50W x 168 hodin za týden = 8,4 kWh za týden, což se poté odečte od TEC ze zkoušky: 24,5 kWh za týden – 8,4 kWh za týden = 16,1 kWh za týden.

Poznámka: Ve všech následujících rovnicích x = rychlost výrobku (ipm).

Tabulka 19

Tabulka TEC 1:

Výrobek / výrobky: kopírky, digitální kopírky, faxy, tiskárny
Velikost a formát: standardní
Technologie značení: přímý tepelný tisk, monochromatický sublimační tisk, monochromatický elektrofotografický tisk, monochromatický cyklostyl, monochromatický tepelný přenos
	Úroveň I	Úroveň II
Rychlost výrobku (ipm)	Maximální TEC (kWh/týden)	Maximální TEC (kWh/týden)
≤ 12	1,5 kWh	Hodnota dosud nestanovena
12 < ipm ≤ 50	(0,20 kWh/ipm)– 1 kWh	Hodnota dosud nestanovena
> 50 ipm	(0,80 kWh/ipm)x – 31 kWh	Hodnota dosud nestanovena

Tabulka 20

Tabulka TEC 2:

Výrobek / výrobky: kopírky, digitální kopírky, faxy, tiskárny
Velikost a formát: standardní
Technologie značení: barevný sublimační tisk, barevný cyklostyl, barevný tepelný přenos, barevný elektrofotografický tisk, pevný inkoustový tisk
	Úroveň I	Úroveň II
Rychlost výrobku (ipm)	Maximální TEC (kWh/týden)	Maximální TEC (kWh/týden)
≤ 50	(0,20 kWh/ipm)x + 2 kWh	Hodnota dosud nestanovena
> 50	(0,80 kWh/ipm)x – 28 kWh	Hodnota dosud nestanovena

Tabulka 21

Tabulka TEC 3:

Výrobek / výrobky: Multifunkční zařízení
Velikost a formát: standardní
Technologie značení: přímý tepelný tisk, monochromatický sublimační tisk, monochromatický elektrofotografický tisk, monochromatický tepelný přenos
	Úroveň I	Úroveň II
Rychlost výrobku (ipm)	Maximální TEC (kWh/týden)	Maximální TEC (kWh/týden)
≤ 20	(0,20 kWh/ipm)x + 2 kWh	Hodnota dosud nestanovena
20 < ipm ≤ 69	(0,44 kWh/ipm)x – 2,8 kWh	Hodnota dosud nestanovena
> 69	(0,80 kWh/ipm)x – 28 kWh	Hodnota dosud nestanovena

Tabulka 22

Tabulka TEC 4:

Výrobek / výrobky: Multifunkční zařízení
Velikost a formát: standardní
Technologie značení: přímý tepelný tisk, monochromatický sublimační tisk, monochromatický elektrofotografický tisk, monochromatický cyklostyl, monochromatický tepelný přenos
	Úroveň I	Úroveň II
Rychlost výrobku (ipm)	Maximální TEC (kWh/týden)	Maximální TEC (kWh/týden)
≤ 32	(0,20 kWh/ipm)x + 5 kWh	Hodnota dosud nestanovena
32 < ipm ≤ 61	(0,44 kWh/ipm)x – 2,8 kWh	Hodnota dosud nestanovena
> 61	(0,80 kWh/ipm)x – 25 kWh	Hodnota dosud nestanovena

Kritéria způsobilosti pro ENERGY STAR – OM

Aby mohlo být zobrazovací zařízení popsané v oddíle VII.B. tabulce 16 výše uznáno za způsobilé pro ENERGY STAR, nesmí hodnota TEC, která pro něj byla zjištěna, překročit příslušná níže uvedená kritéria. Pro výrobky, které vyhovují požadavku na spotřebu v klidovém režimu již v režimu připravenosti, nejsou pro splnění kritéria klidového režimu vyžadována žádná další automatická omezení spotřeby. Pro výrobky, které vyhovují požadavku na spotřebu v pohotovostním režimu v režimu připravenosti nebo klidovém režimu, navíc nejsou zapotřebí pro získání způsobilosti pro ENERGY STAR žádná další omezení spotřeby.

U zobrazovacích výrobků s funkčně integrovaným DFE napájeným ze zobrazovacího výrobku se energetická spotřeba DFE při porovnávání naměřené hodnoty výrobku pro klidový režim se součtem níže uvedených limitů pro značící jednotku a přídavnou funkční výbavu nezapočítává. DFE nesmí narušovat schopnost zobrazovacího výrobku vstupovat do svých režimů s nižší spotřebou nebo z nich vystupovat. Aby bylo možno využít této výhody, musí DFE vyhovovat definici stanovené v oddíle VII.A.29 a být samostatnou jednotkou, která je schopna iniciovat činnost po síti.

Požadavky na implicitní dobu: Aby mohly být uznány za způsobilé pro ENERGY STAR OM výrobky, musí odpovídat nastavení implicitních dob prodlev uvedenému pro každý typ výrobku v tabulkách 23 až 25 níže a implicitní doby musejí být při dodání aktivovány. Všechny OM výrobky musejí být navíc dodávány s maximální interní dobou prodlevy nepřesahující čtyři hodiny, kterou smí měnit pouze výrobce. Tuto maximální interní dobu nemůže ovlivnit uživatel a obvykle ji nelze změnit bez vnitřní, násilné manipulace s výrobkem. Nastavení implicitních dob uvedená v tabulkách 23 až 25 mohou být uživatelsky nastavitelná.

Tabulka 23

Maximální implicitní doby pro přechod do klidového režimu pro OM výrobky malého a standardního formátu, s výjimkou frankovacích strojů, v minutách

Rychlost výrobku (ipm)	Faxy	Multifunkční zařízení	Tiskárny	Skenery
0 – 10	5	15	5	15
11 - 20	5	30	15	15
21 - 30	5	60	30	15
31 - 50	5	60	60	15
51 +	5	60	60	15

Tabulka 24

Maximální implicitní doby pro přechod do klidového režimu pro OM výrobky velkého formátu, s výjimkou frankovacích strojů, v minutách

Rychlost výrobku (ipm)	Kopírky	Multifunkční zařízení	Tiskárny	Skenery
0 – 10	30	30	30	15
11 – 20	30	30	30	15
21 – 30	30	30	30	15
31 – 50	30	60	60	15
51 +	60	60	60	15

Tabulka 25

Maximální implicitní doby pro přechod do klidového režimu pro frankovací stroje v minutách

Rychlost výrobku (mppm)	Frankovací stroje
0 – 50	20
51 – 100	30
101 – 150	40
151 +	60

Požadavky na pohotovostní režim: Aby mohly být uznány za způsobilé pro ENERGY STAR OM výrobky, musí splňovat kritéria spotřeby v pohotovostním režimu stanovená pro každý typ výrobku v tabulce 26.

Tabulka 26

Maximální úrovně spotřeby v pohotovostním režimu pro OM výrobky ve wattech

Typ, velikost a formát výrobku	Pohotovostní režim (W) – úroveň 1	Pohotovostní režim (W) – úroveň 2
Všechny OM výrobky malého a standardního formátu bez funkce faxu	1	Hodnoty pro úroveň 1 zůstávají beze změny
Všechny OM výrobky malého a standardního formátu s funkcí faxu	2	Hodnoty pro úroveň 1 zůstávají beze změny
Všechny OM výrobky velkého formátu a frankovací stroje	Nelze použít	Hodnota dosud nestanovena

Kritéria způsobilosti uvedená v tabulkách OM 1 až 8 níže (tabulky 28 – 35) se týkají značící jednotky výrobku. Protože se očekává, že se výrobky dodávají se základní značící jednotkou rozšířenou o jednu nebo více funkcí, měly by být k níže uvedeným kritériím pro značící jednotku v klidovém stavu připočteny odpovídající přípustné odchylky. Při rozhodování o způsobilosti by měla být použita celková hodnota pro základní výrobek s příslušnou „funkční výbavou“. Výrobci mohou uplatnit na každý model výrobku maximálně tři kusy primární funkční výbavy, avšak mohou uplatnit tolik sekundárních kusů výbavy, kolik jich je na zařízení přítomno (s tím, že primární výbava nad tři kusy se zahrnuje do sekundární výbavy). Příklad tohoto přístupu:

Příklad: Představte si standardní inkoustovou tiskárnu s portem USB 2.0 a portem pro paměťovou kartu. Pokud vycházíme z toho, že port USB je primárním rozhraním, které se během zkoušky používá, model tiskárny by obdržel odchylku pro přídavnou funkční výbavu ve výši 0,5 W pro USB a 0,1 pro čtečku paměťových karet, celkově 0,6 W celkové přídavné funkční výbavy. Jelikož tabulka 2 OM (tabulka 27) stanoví kritérium pro klidový režim značící jednotky ve výši 3 W, pro určení způsobilosti ENERGY STAR by výrobce sečetl kritérium pro klidový režim značící jednotky s hodnotami pro přídavnou funkční výbavu, čímž by určil maximální hodnotu spotřeby energie povolenou pro vyhovující základní výrobek: 3 W + 0,6 W. Pokud je spotřeba energie tiskárny v klidovém režimu naměřena v hodnotě nebo pod hodnotou 3,6 W, kritériu ENERGY STAR pro klidový režim by vyhovoval.

Tabulka 27

Způsobilost výrobků: Funkční výbava OM

Typ	Údaje	Přípustné odchylky pro funkční výbavu (W)
		Primární	Sekundární
Rozhraní	A. Drátové < 20 MHz	0,3	0,2
	Fyzický datový nebo síťový port přítomný na zobrazovacím výrobku, schopný přenosové rychlosti < 20 MHz. Patří sem USB 1.×, IEEE488, IEEE 1284 / paralelní / Centronics a RS232.
	B. Drátové ≥ 20 MHz a < 500 MHz	0,5	0,2
	Fyzický datový nebo síťový port přítomný na zobrazovacím výrobku, schopný přenosové rychlosti ≥ 20 MHz a < 500 MHz. Patří sem USB 2.×, IEEE 1394 / FireWire / i. LINK a 100Mb Ethernet.
	C. Drátové ≥ 500 MHz	1,5	0,5
	Fyzický datový nebo síťový port přítomný na zobrazovacím výrobku, schopný přenosové rychlosti ≥ 500 MHz. Patří sem 1G Ethernet.
	D. Bezdrátové	3,0	0,7
	Datové nebo síťové rozhraní přítomné na zobrazovacím výrobku, určené pro přenos dat vysokokmitočtovými bezdrátovými prostředky. Patří sem Bluetooth a 802.11.
	E. Drátové pro karty / fotoaparáty / paměťové karty.	0,5	0,1
	Fyzický datový nebo síťový port přítomný na zobrazovacím výrobku, umožňující připojení externího zařízení, jako jsou čtečky paměťových flash karet, smart karet a rozhraní pro fotoaparáty (včetně PictBridge).
	G. Infračervené	0,2	0,2
	Datové nebo síťové rozhraní přítomné na zobrazovacím výrobku, určené pro přenos dat technologií infračerveného přenosu. Patří sem IrDA.
Jiné	Paměťová média	-	0,2
	Interní paměťové moduly přítomné na zobrazovacím výrobku. Patří sem pouze interní moduly (např. disky, DVD mechaniky, zip mechaniky) a odchylka se započítává za každý jednotlivý modul. Do této výbavy se neřadí rozhraní pro externí moduly (např. SCSI) nebo vnitřní paměť.
	Skenery s lampami CCFL	-	2,0
	Přítomnost skeneru, který využívá technologii studeno-katodových trubic (CCFL). Tuto výbavu lze uplatnit pouze jednou, bez ohledu na velikost nebo počet použitých lamp / zářivek.
	Skenery s jinými lampami než CCFL	-	0,5
	Přítomnost skeneru, který využívá technologii jiných lamp než CCFL. Tuto výbavu lze uplatnit pouze jednou, bez ohledu na velikost nebo počet použitých lamp / zářivek. Do této výbavy patří skenery používající LED, halogenovou, HCFT, xenonovou technologii nebo technologii trubkových zářivek.
	Systém na bázi osobního počítače (neumí tisknout / kopírovat / skenovat bez využití značných zdrojů počítače)	-	-0,5
	Týká se zobrazovacích výrobků, které využívají značné zdroje externího počítače, například paměť a zpracování dat, k provádění základních funkcí, které obvykle provádějí zobrazovací výrobky samostatně, například vizualizace stránek. Nevztahuje se na výrobky, které využívají počítač pouze jako zdroj nebo místo určení obrazových dat.
	Bezdrátové sluchátko	-	0,8
	Schopnost zobrazovacího výrobku komunikovat s bezdrátovým sluchátkem. Tuto výbavu lze uplatnit pouze jednou, bez ohledu na počet bezdrátových sluchátek, která je výrobek schopen zvládnout. Nejsou řešeny požadavky na energii, pokud jde o bezdrátové sluchátko samotné.
	Paměť	-	1,0 W na 1 GB
	Interní kapacita zobrazovacího výrobku sloužící k ukládání dat. Lze uplatnit v souvislosti se všemi interními paměťovými moduly a velikost přípustné odchylky by měla být přepočtena podle velikosti modulu. Například na jednotku s 2,5 GB paměti by připadla přípustná odchylka 2,5 W, zatímco na jednotku s 0,5 GB paměti by připadla přípustná odchylka 0,5 W.
Jiné	Velikost zdroje energie na základě jmenovitého výkonu zdroje (PSOR) [Poznámka: tuto výbavu nelze uplatnit u skenerů]	-	Pro PSOR > 10 W, 0,05 × (PSOR – 10 W)
Jiné	Tuto výbavu lze uplatnit u všech zobrazovacích výrobků s výjimkou skenerů. Přípustná odchylka se počítá z jmenovitého stejnosměrného výkonu interního nebo externího zdroje dle specifikace výrobce zdroje. (Nejde o měřenou hodnotu.) Například jednotka, která je schopna dodávat až 3 A na 12 V, má PSOR 36 W a připadla by na ni přípustná odchylka 0,05 × (36-10) = 0,05 × 26 = 1,3 W. U zdrojů, které poskytují více než jedno napětí, se použije součet výkonů ze všech napětí, není-li ve specifikacích uveden nižší limit výkonu. Například zdroj, který nabízí výstup 3A na 24 V a 1,5 A na 5 V, má celkovou PSOR (3 × 24) + (1,5 × 5) = 79,5 W a připadá na něj přípustná odchylka 3,475 W.

U přípustných odchylek na funkční výbavu uvedených v tabulce 27 – Způsobilost výrobků výše se rozlišuje mezi „primárními“ a „sekundárními“ typy výbavy. Tato označení se odvozují od stavu, v jakém je potřeba, aby dané rozhraní zůstalo, když je zobrazovací výrobek v klidovém režimu. Výbava, která zůstává během zkušebního postupu OM v klidovém režimu zobrazovacího výrobku aktivní, je považována za primární, zatímco výbava, která může být v klidovém režimu zobrazovacího výrobku nečinná, je považována za sekundární. Většina funkční výbavy je obvykle sekundárního typu.

Výrobci by měli zohlednit pouze ty typy přídavné výbavy, které jsou na výrobku k dispozici v sestavě, v jaké je výrobek dodáván. Volitelná rozšíření, která má zákazník k dispozici po dodání, nebo rozhraní přítomná na externě napájeném digitálním front-endu (DFE) výrobku by neměla být ve výpočtu přípustných odchylek pro zobrazovací výrobek zohledněna.

U výrobků s více rozhraními by tato rozhraní měla být považována za jedinečná a samostatná. Rozhraní, která vykonávají více funkcí, by nicméně měla být započtena pouze jednou. Například USB port fungující jako port typu 1.x i 2.x smí být započten pouze jednou a připočtena za něj pouze jedna přípustná odchylka. Může-li jedno rozhraní spadat podle tabulky pod více typů, měl by výrobce stanovit přípustnou odchylku podle primární funkce rozhraní. Například USB port na přední straně zobrazovacího výrobku, který je v dokumentaci k výrobku označen jako PictBridge nebo „rozhraní pro připojení fotoaparátu“, by měl být považován za rozhraní typu E, nikoli za rozhraní typu B. Podobně port pro čtečku paměťových karet, který podporuje více formátů, může být započten pouze jednou. Systém, který podporuje více typů 802.11, smí být navíc započten pouze jako jedno bezdrátové rozhraní.

Tabulka 28

Tabulka OM 1

Výrobek / výrobky: kopírky, multifunkční zařízení
Velikost a formát: velký formát
Technologie značení: barevný sublimační tisk, barevný tepelný přenos, přímý tepelný tisk, monochromatický sublimační tisk, monochromatický elektrofotografický tisk, monochromatický tepelný přenos, barevný elektrofotografický tisk, pevný inkoustový tisk
	Klidový režim (W)
Značící jednotka	58

Tabulka 29

Tabulka OM 2

Výrobek / výrobky: faxy, multifunkční zařízení, tiskárny
Velikost a formát: standardní
Technologie značení: barevný inkoustový tisk, monochromatický inkoustový tisk
	Klidový režim (W)
Značící jednotka	3

Tabulka 30

Tabulka OM 3

Výrobek / výrobky: multifunkční zařízení, tiskárny
Velikost a formát: velký formát
Technologie značení: barevný inkoustový tisk, monochromatický inkoustový tisk
	Klidový režim (W)
Značící jednotka	13

Tabulka 31

Tabulka OM 4

Výrobek / výrobky: frankovací stroje
Velikost a formát: Nelze použít
Technologie značení: přímý tepelný tisk, monochromatický elektrofotografický tisk, monochromatický inkoustový tisk, monochromatický tepelný přenos
	Klidový režim (W)
Značící jednotka	3

Tabulka 32

Tabulka OM 5

Výrobek / výrobky: tiskárny
Velikost a formát: malý formát
Technologie značení: barevný sublimační tisk, přímý tepelný tisk, barevný inkoustový tisk, barevný úderový tisk, barevný tepelný přenos, monochromatický sublimační tisk, monochromatický elektrofotografický tisk, monochromatický inkoustový tisk, monochromatický úderový tisk, monochromatický tepelný přenos, barevný elektrofotografický tisk, pevný inkoustový tisk
	Klidový režim (W)
Značící jednotka	3

Tabulka 33

Tabulka OM 6

Výrobek / výrobky: tiskárny
Velikost a formát: standardní
Technologie značení: barevný úderový tisk, monochromatický úderový tisk
	Klidový režim (W)
Značící jednotka	6

Tabulka 34

Tabulka OM 7

Výrobek / výrobky: skenery
Velikost a formát: velký, malý, standardní formát
Technologie značení: Nelze použít
	Klidový režim (W)
Skenovací jednotka	5

Tabulka 35

Tabulka OM 8

Výrobek / výrobky: tiskárny
Velikost a formát: velký formát
Technologie značení: barevný sublimační tisk, barevný úderový tisk, barevný tepelný přenos, přímý tepelný tisk, monochromatický sublimační tisk, monochromatický elektrofotografický tisk, monochromatický úderový tisk, monochromatický tepelný přenos, barevný elektrofotografický tisk, pevný inkoustový tisk
	Klidový režim (W)
Značící jednotka	54

D. Obecné zásady zkoušení

Konkrétní pokyny pro zkoušení energetické účinnosti zobrazovacích zařízení jsou popsány níže ve třech samostatných oddílech nazvaných:

—	Zkušební postup typické spotřeby elektřiny (dále jen „TEC“);

—	Zkušební postup režimu fungování;

—	Zkušební podmínky a vybavení pro zobrazovací zařízení ENERGY STAR.

Výsledky zkoušek provedených podle těchto postupů jsou primárním podkladem pro rozhodování o způsobilosti pro ENERGY STAR.

Výrobci jsou povinni provádět zkoušky a vlastní osvědčování způsobilosti těch modelů výrobků, které vyhovují zásadám Energy Star. Modelové řady zobrazovacích zařízení, které jsou postaveny na stejném rámu a jsou identické v každém ohledu s výjimkou vnějšího vzhledu skříně a barevného řešení, mohou být uznány za způsobilé na základě předložení zkušeních údajů za jediný reprezentativní model. Obdobně modely, které jsou beze změn a liší se od modelů prodávaných v předchozím roce pouze konečnou úpravou, mohou vyhovovat i nadále bez nutnosti předkládat nové údaje ze zkoušek, nemění-li se jejich specifikace.

Je-li model výrobku nabízen na trhu ve více sestavách jako výrobková řada nebo série, může partner provést a vykázat zkoušku u nejvyšší sestavy, která je v řadě k dispozici, namísto zkoušení každého jednotlivého modelu. Při uplatňování výrobkových řad jsou výrobci i nadále zodpovědní za jakákoli tvrzení o účinnosti svých zobrazovacích výrobků, včetně výrobků, které nebyly zkoušeny nebo za něž nebyly vykázány údaje.

Příklad: Modely A a B jsou identické, liší se pouze tím, že model A se dodává s drátovým rozhraním > 500 MHz, zatímco model B s drátovým rozhraním < 500 MHz. Je-li model A odzkoušen a vyhovuje specifikaci ENERGY STAR, může partner vykázat za model A i B pouze zkušební údaje za model A.

Je-li výrobek napájen z elektrické sítě, USB, IEEE1394, technologií Power-over-Ethernet, z telefonní sítě nebo jakýmkoli jiným prostředkem či kombinací prostředků, je třeba použít pro účely stanovení způsobilosti jeho čistou spotřebu střídavé elektrické energie (se zohledněním ztrát při konverzi střídavého napětí na stejnosměrné, jak je stanoveno ve zkušebním postupu OM).

Další požadavky na zkoušky a vykazování:

Počet kusů požadovaných pro zkoušku

Výrobce nebo jeho pověřený zástupce provádí zkoušku na jednom kusu každého modelu.

Pro výrobky popsané v oddílu VII. B tabulce 15 této specifikace, pokud výsledky zkoušky TEC prvního kusu vyhovují kritériím způsobilosti, ale pohybují se v 10 % pásmu od hodnoty kritéria, musí být podroben zkoušce ještě jeden další kus téhož modelu. Výrobci vykáží hodnoty za oba kusy. Aby model mohl být uznán způsobilým pro ENERGY STAR, musí vyhovovat specifikaci ENERGY STAR oba kusy.

Pro výrobky popsané v oddílu VII. B tabulce 16 této specifikace, pokud výsledky zkoušky TEC prvního kusu vyhovují kritériím způsobilosti, ale pohybují se v kterémkoli stanoveném operačním režimu v 15 % pásmu od hodnoty kritéria pro daný typu výrobku, musí být podrobeny zkoušce ještě dva další kusy téhož modelu. Aby model mohl být uznán způsobilým pro ENERGY STAR, musí vyhovovat specifikaci ENERGY STAR všechny tři kusy.

Předložení údajů o způsobilosti výrobku EPA nebo Evropské komisi (podle příslušnosti)

Po partnerech se požaduje, aby vydávali vlastní osvědčení pro takové modely výrobků, které splňují požadavky Energy Star a podávali informace EPA nebo Evropské komisi (podle příslušnosti). Informace o výrobcích, které je třeba ohlásit, budou popsány krátce po zveřejnění konečných specifikací. Partneři navíc musejí podle příslušnosti EPA nebo Evropské komisi poskytnout části dokumentaci k výrobku, v nichž jsou uvedeny implicitní doby pro nastavení přechodu do režimů nižší spotřeby, doporučené spotřebitelům. Záměrem tohoto požadavku je podpořit, aby se výrobky zkoušely v sestavě, v níž jsou dodávány a doporučeny pro použití.

Modely schopné provozu ve více kombinacích napětí a kmitočtu

Výrobce provede zkoušky podle toho, na kterém trhu zamýšlí výrobky prodávat a propagovat jako způsobilé pro ENERGY STAR. EPA, Evropská komise a vnitrostátní partneři ENERGY STAR se dohodli na tabulce se třemi kombinacemi napětí a frekvence pro účely zkoušení. Podrobnosti týkající se mezinárodních kombinací napětí a frekvence a formátů papíru pro jednotlivé trhy jsou uvedeny ve Zkušebních podmínkách pro zobrazovací zařízení.

Pro výrobky, které se prodávají na více mezinárodních trzích, a jsou proto dimenzovány na různá vstupní napětí, musí výrobce zkoušet a podat zprávy o požadované spotřebě energie nebo hodnotách účinnosti ke všem příslušným kombinacím napětí a frekvence. Například výrobce, který dodává tentýž model do Spojených států a do Evropy, musí proto, aby mohl být model uznán způsobilým pro ENERGY STAR na obou trzích, provést měření, splnit specifikace a podat zprávu o hodnotách zjištěných při zkoušce jak pro napětí 115 voltů/60 Hz, tak i pro napětí 230 voltů/50 Hz. Pokud model vyhovuje ENERGY STAR pouze v jedné kombinaci napětí a frekvence (např. 115 voltů/60 Hz), smějí být v takovém případě být způsobilé ENERGY STAR a takto propagovány pouze v těch regionech, v nichž se podporuje zkoušená kombinace napětí a frekvence (např. Severní Amerika a Tchaj-wan).

Zkušební postup TEC

a)	Typy výrobků: Zkušební postup TEC slouží k měření výrobků standardní velikosti stanovených v oddíle v oddíle VII. B tabulce 15.

Zkušební parametry

Tento oddíl popisuje zkušební parametry, které je třeba použít při měření výrobku dle zkušebního postupu TEC. Tento oddíl se nezabývá zkušebními podmínkami, které jsou popsány v oddíle VII.D.4 níže.

Zkoušení v jednostranném režimu

Výrobky se zkoušejí v jednostranném režimu. Pro kopírování se používají jednostranné předlohy.

Zkušební obraz

Zkušebním obrazem je zkušební vzor A dle normy ISO/IEC 10561:1999. Obraz se vizualizuje v neproporcionálním typu písma Courier (nebo nejbližším ekvivalentu) o velikosti 10 bodů; zvláštní německé znaky není třeba reprodukovat, není-li na to výrobek zařízen. Obraz se vizualizuje na stranu 8,5” × 11” nebo A4 v závislosti na tom, pro jaký trh je výrobek určen. U tiskáren a multifunkčních zařízení, které dokáží interpretovat jazyk pro popis tiskové strany (PDL) (např. PCL, Postscript), se obrazy zadají výrobku v PDL.

Zkoušení v monochromatickém režimu

Na výrobcích vybavených barevným režimem se zkouší zhotovování monochromatických obrazů, není-li to nemožné.

Automatické vypnutí a síťová funkčnost

Výrobek se musí nacházet v sestavě, v jaké je dodáván a jaká je doporučena pro použití, zejména pokud jde o klíčové parametry, jako jsou implicitní doby pro přechod do režimů nižší spotřeby a rozlišení (s výjimkou níže uvedených případů). Všechny informace o doporučených implicitních dobách od výrobce musí odpovídat sestavě, v níž je výrobek dodáván, včetně informací v návodech k obsluze, na internetových stránkách a poskytovaných pracovníky provádějícími instalaci. Disponuje-li tiskárna, digitální kopírka nebo multifunkční zařízení s funkcí tisku nebo fax funkcí automatického vypnutí, která je v sestavě při dodání zapnuta, je třeba tuto funkci před zkouškou vypnout. Tiskárny a multifunkční zařízení umožňující v sestavě, v níž jsou dodávány (19), připojení k síti je třeba připojit k síti. Typ síťového připojení (nebo jiné datové přípojky, není-li zařízení určeno pro síťové použití) záleží na uvážení výrobce; použitý typ se uvede. Tiskové úlohy pro zkoušku lze zaslat přes nesíťové porty (např. USB) i na zařízeních, která jsou připojena k síti.

Sestava výrobku

Podavače a výstupní zásobníky papíru musí být přítomny a sestaveny tak, jak se zařízení dodává a jak je doporučeno pro použití; jejich využití při zkoušce nicméně závisí na uvážení výrobce (může být např. použit jakýkoli podavač papíru). Zařízení proti vlhkosti mohou být vypnuta, jde-li o možnou volbu uživatele. Před touto zkouškou je třeba instalovat jakékoli vybavení, které je součástí modelu a jehož instalace nebo připojení uživatelem jsou zamýšleny (např. zařízení pro manipulaci s papírem).

Digitální kopírky

Digitální kopírky by měly být nastaveny a používány v souladu s jejich určením a kapacitou. Každá úloha by kupříkladu měla být prováděna pouze s jednou předlohou. Digitální kopírky se zkoušejí při maximální udané rychlosti, která by měla být použita pro účely stanovení velikosti úlohy pro provedení zkoušky: nepoužije se implicitní rychlost při dodání, je-li tato odlišná. S digitálními kopírkami se jinak nakládá jako s tiskárnami, kopírkami nebo multifunkčními zařízeními, v závislosti na jejich funkčním vybavení při dodání.

Struktura úloh

Tento oddíl popisuje, jak určit počet obrazů na jednu úlohu, který má být použit při měření výrobku podle zkušebního postupu TEC, a počet úloh za den pro výpočet TEC.

Pro účely tohoto zkušebního postupu se rychlostí výrobku sloužící k určení velikosti úlohy pro zkoušku rozumí výrobcem udaná maximální rychlost pro jednostranné zhotovování monochromatického obrazu na papír standardní velikosti (8,5” × 11” nebo A4), zaokrouhlená na nejbližší celé číslo. Tato rychlost se použije také pro účely vykázání rychlosti modelu pod položkou „rychlost výrobku“. Implicitní výstupní rychlost výrobku, která se použije při vlastní zkoušce, se neměří a může se lišit od maximální udané rychlosti v důsledku takových činitelů, jako jsou nastavení rozlišení, nastavení kvality obrazu, tiskové režimy, doba skenování dokumentu, velikost a struktura úlohy a velikost a gramáž papíru.

Faxy by měly být vždy zkoušeny s jedním obrazem na úlohu. Počet obrazů na jednu úlohu, který se použije pro ostatní zobrazovací zařízení, se vypočte v níže uvedených třech krocích. Tabulka 39 obsahuje pro zjednodušení výpočet výsledného počtu obrazů na jednu úlohu pro každou celočíselnou rychlost výrobku až do 100 obrazů za minutu (ipm).

Vypočtěte počet úloh za den. Počet úloh za den závisí na rychlosti výrobku.

—	Pro jednotky s rychlostí 8 ipm a nižší použijte 8 úloh za den.

—	Pro jednotky s rychlostí od 8 do 32 ipm se počet úloh za den rovná rychlosti. Kupříkladu pro jednotku s rychlostí 14 ipm se použije 14 úloh za den.

—	Pro jednotky s rychlostí 32 ipm a vyšší použijte 32 úloh za den.

ii)

Podle tabulky 36 vypočtěte jmenovitý počet obrazů za den (20). Kupříkladu pro jednotku s rychlostí 14 ipm se použije 0,50 × 142, tedy 98 obrazů za den.

Tabulka 36

Tabulka úloh zobrazovacích zařízení

Typ výrobku	Použitá jmenovitá hodnota	Vzorec (v obrazech za den)
Monochromatický (kromě faxu)	Rychlost v monochromatickém režimu	0,50 × ipm2
Barevný (kromě faxu)	Rychlost v monochromatickém režimu	0,50 × ipm2

iii)

Vypočtěte počet obrazů na jednu úlohu vydělením počtu obrazů za den počtem úloh za den. Zaokrouhlete na nejbližší celé číslo dolů. Kupříkladu číslo 15,8 značí, že by se mělo zhotovit 15 obrazů na úlohu, nikoli 16 obrazů na úlohu.

U kopírek s rychlostí do 20 ipm se vyžaduje zhotovit každý požadovaný obraz z jiné předlohy. Pro úlohy o velkém počtu obrazů, například u strojů s rychlostí vyšší než 20 ipm, nemusí být možné vyhovět požadovanému počtu obrazů, zejména vzhledem ke kapacitním omezením podavačů dokumentů. Proto kopírky s rychlostí 20 ipm a vyšší mohou zhotovit více kopií každé předlohy s tím, že musí být použito nejméně deset předloh. Tento postup může vést ke zhotovení více obrazů, než je požadováno. Například pro jednotku s rychlostí 50 ipm, u níž se požaduje 39 obrazů na úlohu, může být zkouška provedena se čtyřmi kopiemi deseti předloh nebo třemi kopiemi 13 předloh.

Postupy měření

Pro měření času postačují běžné stopky a měření s přesností na jednu sekundu. Všechny energetické hodnoty se vyjadřují ve watthodinách (Wh). Všechny časové údaje se vyjadřují v sekundách nebo minutách. Pokyn „vynulujte měřič“ se vztahuje na údaj ve Wh. Jednotlivé kroky postupu TEC jsou popsány v tabulkách 37 a 38.

Režimy servisu / údržby (včetně kalibrace barev) by se obecně neměly do měření TEC zahrnovat. Jakékoli takové režimy, které nastanou v průběhu zkoušky, se zaznamenají. Nastane-li během jiné než první úlohy servisní režim, lze tuto úlohu zrušit a zařadit do zkoušky úlohu náhradní. Je-li třeba náhradní úlohy, neevidujte hodnoty výkonu pro zrušenou úlohu a zařaďte náhradní úlohu ihned po úloze č. 4. Patnáctiminutový interval mezi úlohami je třeba dodržet vždy, i pro zrušenou úlohu.

S multifunkčními zařízeními bez funkce tisku se pro všechny účely spojené s tímto zkušebním postupem nakládá jako s kopírkami.

Postup pro tiskárny, digitální kopírky a multifunkční zařízení s funkcí tisku a pro faxy

Tabulka 37

Zkušební postup TEC — tiskárny, digitální kopírky a multifunkční zařízení bez funkce tisku a faxy

Krok

Počátečnístav

Úkon

Zaznamenat (na konci kroku)

Možné naměřené stavy

Vypnuto

Připojte zařízení k měřiči. Vynulujte měřič; vyčkejte po dobu trvání zkušební doby (pět minut nebo více).

Energie ve stavu vypnuto

Vypnuto

Doba trvání zkušebního intervalu

Vypnuto

Zapněte zařízení. Vyčkejte, dokud se zařízení nedostane do režimu připravenosti.

–

Režim připravenosti

Zhotovte úlohu v délce nejméně jednoho výstupního obrazu, avšak ne více než jednu úlohu podle tabulky úloh.

Zaznamenejte dobu, která uplyne, než ze zařízení vyjede první stránka. Vyčkejte, dokud jednotka podle údajů měřiče nevstoupí do konečného klidového režimu.

Doba aktivace č. 0

–

Klidový režim

Vynulujte měřič; vyčkejte jednu hodinu.

Energie v klidovém režimu

Klidový režim

Vynulujte měřič a stopky. Vytiskněte jednu úlohu podle tabulky úloh. Zaznamenejte dobu, která uplyne, než ze zařízení vyjede první stránka. Vyčkejte, dokud podle stopek neuplyne 15 minut.

Energie při úloze č. 1

Návrat, aktivní režim, režim připravenosti, klidový režim

Doba aktivace č. 1

Režim připravenosti

Zopakujte krok 5.

Energie při úloze č. 2

tytéž jako výše uvedené

Doba aktivace č. 0

Režim připravenosti

Zopakujte krok 5 (bez měření doby aktivace).

Energie při úloze č. 3 dtto

tytéž jako výše uvedené

Režim připravenosti

Zopakujte krok 5 (bez měření doby aktivace).

Energie při úloze č. 4 dtto

tytéž jako výše uvedené

Režim připravenosti

Vynulujte měřič a stopky. Vyčkejte, dokud jednotka podle údajů měřiče nevstoupí do konečného klidového režimu.

Doba pro přechod do konečného klidového režimu

Režim připravenosti, Klidový režim

Energie v konečném klidovém režimu

–

Poznámky:

—	Před zahájením zkoušky je užitečné zkontrolovat, zda se implicitní doby pro přechod do režimů nižší spotřeby shodují se sestavou při dodání, a ověřit si, zda má zařízení dost papíru.

—	Pokyn „vynulujte měřič“ lze splnit i zaznamenáním akumulované spotřeby energie v daném okamžiku namísto doslovného vynulování měřiče.

—	Krok 1 – Doba pro měření spotřeby ve vypnutém stavu může být v zájmu snížení chyby měření delší. Povšimněte si, že příkon ve vypnutém stavu se ve výpočtech nepoužívá.

—	Krok 2 – Není-li zařízení vybaveno kontrolkou připravenosti, použijte dobu, kdy se spotřeba energie ustálí na úrovni spotřeby v režimu připravenosti.

—	Krok 3 – Po zaznamenání doby aktivace č. 0 lze zbytek této úlohy zrušit.

—	Krok 5 – Požadovaných 15 minut se počítá od okamžiku zahájení úlohy. Zařízení musí vykazovat zvýšenou spotřebu energie během prvních pěti sekund od vynulování měřiče a stopek; za tímto účelem může být nezbytné zahájit tisk před vynulováním.

—	Krok 6 – Zařízení, které se dodává s krátkými implicitními dobami, může zahájit kroky 6 až 8 z klidového režimu.

—	Krok 9 – Zařízení mohou mít více klidových režimů, takže se do doby pro přechod do konečného klidového režimu započítávají všechny klidové režimy kromě posledního.

Každý obraz se posílá samostatně; všechny obrazy mohou být součástí téhož dokumentu, ale nesmějí být v dokumentu specifikovány jako více kopií jediné předlohy (nejde-li o digitální kopírku, jak je stanoveno v oddíle VII.D.2 písm. b)).

Pro faxy, které pracují pouze s jedním obrazem na úlohu, se předloha vkládá do podavače dokumentů ke kopírování a může do něj být umístěna před zahájením zkoušky. Zařízení nemusí být připojeno k telefonní lince, není-li připojení nezbytné pro účely provedení zkoušky. Pokud například fax nedisponuje funkcí kopírování, zašle se úloha prováděná v kroku 2 po telefonní lince. Na faxech bez podavače dokumentů se předloha umístí na k tomu určenou část horní desky přístroje.

ii)

Postup pro kopírky, digitální kopírky a multifunkční zařízení bez funkce tisku

Tabulka 38

Zkušební postup TEC — kopírky, digitální kopírky a multifunkční zařízení bez funkce tisku

Krok

Počáteční stav

Úkon

Zaznamenat (na konci kroku)

Možné naměřené stavy

Vypnuto

Připojte zařízení k měřiči. Vynulujte měřič; vyčkejte po období zkušební doby (pět minut nebo více).

Energie ve vypnutém stavu

Vypnuto

Doba trvání zkušebního intervalu

Vypnuto

Zapněte zařízení. Vyčkejte, dokud se zařízení nedostane do režimu připravenosti.

–

Režim připravenosti

Zhotovte kopie pro úlohu v délce nejméně jednoho obrazu, avšak ne více než jednu úlohu podle tabulky úloh. Zaznamenejte dobu, která uplyne, než ze zařízení vyjede první stránka. Vyčkejte, dokud jednotka podle údajů měřiče nevstoupí do konečného klidového režimu.

Doba aktivace č. 0

–

Klidový režim

Vynulujte měřič; vyčkejte jednu hodinu. Pokud se zařízení vypne za méně než jednu hodinu, zaznamenejte dobu a energii v klidovém režimu, ale před zahájením kroku 5 vyčkejte celou hodinu.

Energie v klidovém režimu

Klidový režim

Doba trvání zkušebního intervalu

Klidový režim

Vynulujte měřič a stopky. Zhotovte kopie pro jednu úlohu podle tabulky úloh. Zaznamenejte dobu, která uplyne, než ze zařízení vyjede první stránka. Vyčkejte, dokud podle stopek neuplyne 15 minut.

Energie při úloze č. 1

Návrat, aktivní režim, režim připravenosti, klidový režim, automatické vypnutí

Doba aktivace č. 1

Režim připravenosti

Zopakujte krok 5.

Energie při úloze č. 2

tytéž jako výše uvedené

Doba aktivace č. 0

Režim připravenosti

Zopakujte krok 5 (bez měření doby do aktivace).

Energie při úloze č. 3 dtto

tytéž jako výše uvedené

Režim připravenosti

Zopakujte krok 5 (bez měření doby aktivace).

Energie při úloze č. 4 dtto

tytéž jako výše uvedené

Režim připravenosti

Vynulujte měřič a stopky. Vyčkejte, dokud jednotka podle údajů měřiče nevstoupí do konečného klidového režimu.

Energie v konečném klidovém režimu

Režim připravenosti, Klidový režim

Doba pro přechod do konečného klidového režimu

Automatické vypnutí

Vynulujte měřič; vyčkejte po období zkušební doby (pět minut nebo více).

Energie po automatickém vypnutí

Automatické vypnutí

Poznámky:

—	Před zahájením zkoušky je užitečné zkontrolovat, zda se implicitní doby pro přechod do režimů nižší spotřeby shodují se sestavou při dodání, a ověřit si, zda má zařízení dost papíru.

—	Pokyn „vynulujte měřič“ lze splnit i zaznamenáním akumulované spotřeby energie v daném okamžiku namísto doslovného vynulování měřiče.

—	Krok 1 – Doba pro měření spotřeby ve vypnutém stavu může být v zájmu snížení chyby měření delší. Povšimněte si, že příkon ve vypnutém stavu se ve výpočtech nepoužívá.

—	Krok 2 – Není-li zařízení vybaveno kontrolkou připravenosti, použijte dobu, kdy se spotřeba energie ustálí na úrovni spotřeby v režimu připravenosti.

—	Krok 3 – Po zaznamenání doby aktivace č. 0 lze zbytek této úlohy zrušit.

—

Krok 4 – Pokud se zařízení vypne za méně než jednu hodinu, zaznamenejte v tomto okamžiku energii v klidovém režimu a dobu, ale před zahájením kroku 5 vyčkejte celou hodinu. Povšimněte si, že spotřeba naměřená v klidovém režimu se ve výpočtu nepoužívá a že se zařízení může před uplynutím celé hodiny automaticky vypnout.

—	Krok 5 – Požadovaných 15 minut se počítá od okamžiku zahájení úlohy. Aby výrobky mohly být hodnoceny podle tohoto zkušebního postupu, musí být schopny zhotovit požadovanou zakázku podle tabulky zakázek během 15 minut.

—	Krok 6 – Zařízení, které se dodává s krátkými implicitními dobami, může zahájit kroky 6 až 8 z klidového režimu nebo ze stavu automatického vypnutí.

—	Krok 9 – Pokud se jednotka automaticky vypnula již před zahájením kroku 9, jsou hodnoty spotřeby energie v konečném klidovém režimu a doby pro přechod do konečného klidového režimu nulové.

—	Krok 10 – Doba zkoušení ve stavu automatického vypnutí může být v zájmu zvýšení přesnosti delší.

Předlohy lze umístit do podavače dokumentů před zahájením zkoušky. Výrobky bez podavače dokumentů mohou zhotovit všechny obrazy z jediné předlohy umístěné na k tomu určenou část horní desky přístroje.

iii)

Doplňkové měření pro výrobky s digitálním front-endem (DFE)

Tento krok se týká pouze výrobků, které mají DFE definovaný v oddíle VII.A.29.

Má-li DFE samostatnou přívodní šňůru, bez ohledu na to, zda jsou šňůra a řadič interní součástí zobrazovacího výrobku nebo nikoli, provede se pětiminutové měření spotřeby DFE samotného, zatímco se výrobek nachází v režimu připravenosti. Jednotka musí být připojena k síti, umožňuje-li sestava, v níž je dodávána, připojení k síti.

Nemá-li DFE samostatnou přívodní šňůru, výrobce zaznamená střídavý příkon DFE, zatímco je jednotka jako celek v režimu připravenosti. To lze nejčastěji provést měřením okamžitého příkonu stejnosměrného napájení DFE a zvýšením této hodnoty tak, aby se zohlednily ztráty u zdroje.

Metody výpočtu

Hodnota TEC odráží předpoklad, kolik hodin denně je výrobek obvykle používán, obvyklý model jeho používání během těchto hodin a implicitní doby pro přechod výrobku do režimů snížené spotřeby. Všechna energetická měření se provádějí formou měření akumulované energie za časový úsek, a poté se převádějí na příkon vydělením délkou příslušného časového období.

Při výpočtech se vychází z toho, že pracovní úlohy jsou každý den rozděleny do dvou částí, mezi nimiž jednotka přejde do režimu s nejnižší spotřebou (například během přestávky na oběd), jak ukazuje obrázek 2, který lze nalézt na konci tohoto dokumentu. Předpokládá se, že o víkendech není zařízení využíváno a zařízení se ručně nevypíná.

Doba pro přechod do konečného klidového režimu představuje dobu, která uplyne od zahájení poslední úlohy do vstupu zařízení do režimu s nejnižší spotřebou (automatické vypnutí pro kopírky, digitální kopírky a multifunkční zařízení bez funkce tisku; resp. klidový režim pro tiskárny, digitální kopírky a multifunkční zařízení s funkcí tisku a pro faxy) mínus 15 minut doby trvání úlohy.

Pro všechny typy výrobků se používají tyto dvě rovnice:

Průměrná spotřeba energie při úlohách = (Úloha č. 2 + Úloha č. 3 + Úloha č. 4) / 3 Denní spotřeba energie při úlohách = (Úloha č. 1 × 2) + [(počet úloh za den – 2) × průměrná spotřeba energie při úlohách)]

Při výpočtu pro tiskárny, digitální kopírky a multifunkční zařízení s funkcí tisku a faxy se používají rovněž tyto tři rovnice:

Denní spotřeba energie v klidovém režimu = [24 hodin – ((počet úloh za den / 4) + (doba pro přechod do konečného klidového režimu × 2))] × příkon v klidovém režimu Denní spotřeba energie = denní spotřeba energie při úlohách + (2 × energie v konečném klidovém režimu) + denní spotřeba energie v klidovém režimu TEC = (denní spotřeba energie × 5) + (příkon v klidovém režimu× 48)

Při výpočtu pro kopírky, digitální kopírky a multifunkční zařízení bez funkce tisku se používají rovněž tyto tři rovnice:

Denní spotřeba energie v klidovém režimu = [24 hodin – ((počet úloh za den / 4) + (doba pro přechod do konečného klidového režimu × 2))] × příkon v klidovém režimu Denní spotřeba energie = denní spotřeba energie při úlohách + (2× energie v konečném klidovém režimu) + denní spotřeba energie při automatickém vypnutí TEC = (denní spotřeba energie × 5) + (příkon při automatickém vypnutí × 48)

Uvedou se specifikace a rozsahy měřicích zařízení použitých při každém měření. Měření se musí provádět tak, aby nemohlo vést k celkové potenciální chybě hodnoty TEC vyšší než 5 %. Je-li potenciální chyba nižší než 5 %, není třeba vykazovat přesnost. Blíží-li se potenciální chyba měření hodnotě 5 %, měli by výrobci podniknout opatření k ověření, že 5 % limit nebyl překročen.

Literatura

ISO/IEC 10561:1999. Informační technologie — Kancelářská zařízení — Zařízení pro tisk — Metoda měření průchodnosti — Tiskárny 1. a 2. třídy.

Tabulka 39

Tabulka výpočtu úloh

Speed	Jobs/Day	Interim Images/Day	Interim Images/Job	Images/Job	Images/Day
1	8	1	0.06	1	8
2	8	2	0.25	1	8
3	8	5	0.56	1	8
4	8	8	1.00	1	8
5	8	13	1.56	1	8
6	8	18	2.25	2	16
7	8	25	3.06	3	24
8	8	32	4.00	4	32
9	9	41	4.50	4	36
10	10	50	5.00	5	50
11	11	61	5.50	5	55
12	12	72	6.00	6	72
13	13	85	6.50	6	78
14	14	98	7.00	7	98
15	15	113	7.50	7	105
16	16	128	8.00	8	128
17	17	145	8.50	8	136
18	18	162	9.00	9	162
19	19	181	9.50	9	171
20	20	200	10.00	10	200
21	21	221	10.50	10	210
22	22	242	11.00	11	242
23	23	265	11.50	11	253
24	24	288	12.00	12	288
25	25	313	12.50	12	300
26	26	338	13.00	13	338
27	27	365	13.50	13	351
28	28	392	14.00	14	392
29	29	421	14.50	14	406
30	30	450	15.00	15	450
31	31	481	15.50	15	465
32	32	512	16.00	16	512
33	32	545	17.02	17	544
34	32	578	18.06	18	576
35	32	613	19.14	19	608
36	32	648	20.25	20	640
37	32	685	21.39	21	672
38	32	722	22.56	22	704
39	32	761	23.77	23	736
40	32	800	25.00	25	800
41	32	841	26.27	26	832
42	32	882	27.56	27	864
43	32	925	28.89	28	896
44	32	968	30.25	30	960
45	32	1013	31.64	31	992
46	32	1058	33.06	33	1056
47	32	1105	34.52	34	1088
48	32	1152	36.00	36	1152
49	32	1201	37.52	37	1184
50	32	1250	39.06	39	1248
51	32	1301	40.64	40	1280
52	32	1352	42.25	42	1344
53	32	1405	43.89	43	1376
54	32	1458	45.56	45	1440
55	32	1513	47.27	47	1504
56	32	1568	49.00	49	1568
57	32	1625	50.77	50	1600
58	32	1682	52.56	52	1664
59	32	1741	54.39	54	1728
60	32	1800	56.25	56	1792
61	32	1861	58.14	58	1856
62	32	1922	60.06	60	1920
63	32	1985	62.02	62	1984
64	32	2048	64.00	64	2048
65	32	2113	66.02	66	2112
66	32	2178	68.06	68	2176
67	32	2245	70.14	70	2240
68	32	2312	72.25	72	2304
69	32	2381	74.39	74	2368
70	32	2450	76.56	76	2432
71	32	2521	78.77	78	2496
72	32	2592	81.00	81	2592
73	32	2665	83.27	83	2656
74	32	2738	85.56	85	2720
75	32	2813	87.89	87	2784
76	32	2888	90.25	90	2880
77	32	2965	92.64	92	2944
78	32	3042	95.06	95	3040
79	32	3121	97.52	97	3104
80	32	3200	100.00	100	3200
81	32	3281	102.52	102	3264
82	32	3362	105.06	105	3360
83	32	3445	107.64	107	3424
84	32	3528	110.25	110	3520
85	32	3613	112.89	112	3584
86	32	3698	115.56	115	3680
87	32	3785	118.27	118	3776
88	32	3872	121.00	121	3872
89	32	3961	123.77	123	3936
90	32	4050	126.56	126	4032
91	32	4141	129.39	129	4128
92	32	4232	132.25	132	4224
93	32	4325	135.14	135	4320
94	32	4418	138.06	138	4416
95	32	4513	141.02	141	4512
96	32	4608	144.00	144	4608
97	32	4705	147.02	157	4704
98	32	4802	150.06	150	4800
99	32	4901	153.14	153	4896
100	32	5000	156.25	156	4992

Obrázek 2 ukazuje postup měření v grafické podobě. Povšimněte si, že u výrobků s krátkými implicitními dobami mohou mezi čtveřicí měření při úlohách nastat období v klidovém režimu nebo u nich může dojít při měření klidového režimu v kroku 4 k automatickému vypnutí. Výrobky s funkcí tisku vybavené pouze jedním klidovým režimem také nebudou mít v konečné fázi klidový režim. Krok 10 se týká pouze kopírek, digitálních kopírek a multifunkčních zařízení bez funkce tisku.

Obrázek 3 ukazuje schematický příklad kopírky s rychlostí 8 ipm, která provádí čtyři úlohy dopoledne, čtyři úlohy odpoledne, má dvě období „konečného“ klidového režimu a po zbytek pracovního dne a po celý víkend je automaticky vypnutá. Předpokládá se přestávka na oběd, ale není nutná. Obrázek není nakreslen v konkrétním měřítku. Jak obrázek ukazuje, úlohy následují vždy po 15 minutách po sobě a jsou seskupeny do dvou skupin. Po nich vždy následují dvě plná období „konečného“ klidového režimu, i když jejich délka není dána. Tiskárny, digitální kopírky a multifunkční zařízení s funkcí tisku a faxy využívají jako základní režim klidový režim, nikoli automatické vypnutí, ale jinak o nich platí v zásadě totéž jako o kopírkách.

Zkušební postup v režimu fungování (OM)

a)	Typy výrobků: Zkušební postup v OM slouží k měření výrobků stanovených v oddíle v oddíle VII. B tabulce 16.

Zkušební parametry

Tento oddíl popisuje zkušební parametry, které je třeba použít při měření spotřeby elektrické energie zkušebním postupem OM.

Síťová funkčnost

Výrobky umožňující v sestavě, v níž jsou dodávány (21), připojení k síti je třeba připojit během zkušebního postupu nejméně k jedné síti. Typ aktivního síťového připojení záleží na uvážení výrobce; použitý typ se uvede.

Výrobek nesmí být napájen pro provozní účely přes síťový port (např. prostřednictvím Power over Ethernet, USB, USB PlusPower nebo IEEE 1394), není-li tento způsob napájení jediným zdrojem napájení výrobku (tj. není-li přítomen zdroj střídavého napětí).

Sestava výrobku

Podavače a výstupní zásobníky papíru musí být přítomny a sestaveny tak, jak se zařízení dodává a jak je doporučeno pro použití; jejich využití při zkoušce nicméně závisí na uvážení výrobce (může být např. použit jakýkoli podavač papíru). Před touto zkouškou je třeba instalovat jakékoli vybavení, které je součástí modelu a jehož instalace nebo připojení uživatelem jsou zamýšleny (např. zařízení pro manipulaci s papírem).

Zařízení proti vlhkosti mohou být vypnuta, jde-li o volbu nastavitelnou uživatelem.

U faxů se předloha vkládá do podavače dokumentů ke kopírování a může do něj být umístěna před zahájením zkoušky. Zařízení nemusí být připojeno k telefonní lince, není-li připojení nezbytné pro účely provedení zkoušky. Pokud například fax nedisponuje funkcí kopírování, zašle se úloha prováděná v kroku 2 po telefonní lince. Na faxech bez podavače dokumentů se předloha umístí na k tomu určenou část horní desky přístroje.

Je-li v sestavě výrobku při dodání zapnuta funkce automatického vypnutí, je třeba tuto funkci před zkouškou aktivovat.

Rychlost

Při provádění měření příkonu dle tohoto zkušebního postupu výrobek zhotovuje obrazy rychlostí vyplývající z jeho implicitního nastavení při dodání. Uvádí se však výrobcem udávaná maximální rychlost pro jednostranné zhotovování monochromatického obrazu na papír standardní velikosti.

Metoda měření spotřeby

Všechna měření spotřeby se provádějí podle normy IEC 62301 s těmito výjimkami:

Určení kombinací napětí a kmitočtu pro zkoušení se provádí podle kapitoly Zkušební podmínky a vybavení pro zobrazovací zařízení vyhovující ENERGY STAR oddílu VII.D.4.

Na zkoušení se vztahuje požadavek týkající se harmonických kmitů stanovený v dokumentu Zkušební podmínky pro zobrazovací zařízení, který je přísnější než požadavek stanovený v IEC 62301.

Při tomto zkušebním postupu v OM je požadována přesnost měření odpovídající nejistotě menší nebo rovné 2 %; tento požadavek se vztahuje na všechna měření s výjimkou režimu připravenosti. Na měření příkonu v režimu připravenosti se vztahuje požadavek nejistoty menší nebo rovné 5 %, jak je stanoveno v dokumentu Zkušební podmínky pro zobrazovací zařízení. Dvouprocentní hodnota odpovídá IEC 62301, třebaže tato norma ji vyjadřuje formou intervalu spolehlivosti (konfidenční úrovně).

U výrobků určených pro provoz na baterie, když nejsou připojeny do sítě, se baterie při zkoušce ponechá na místě; měření by však nemělo odrážet aktivní nabíjení baterie nad rámec udržovacího nabíjení (tj. baterie by měla být před zahájením zkoušky plně nabitá).

Výrobky s externími zdroji se zkoušejí připojené k tomuto externímu zdroji.

Výrobky napájené standardním nízkonapěťovým stejnosměrným zdrojem napájení (např. USB, USB PlusPower, IEEE 1394 nebo Power Over Ethernet) využijí vhodný zdroj stejnosměrného napětí, napájený střídavým proudem. Spotřeba tohoto zdroje napájeného střídavým proudem se změří a uvede se za zkoušené zobrazovací zařízení. Pro zobrazovací zařízení napájené z portu USB se použije napájený rozbočovač sloužící pouze pro zkoušené zobrazovací zařízení. Pro zobrazovací výrobek napájený prostřednictvím Power Over Ethernet nebo USB PlusPower je přijatelné změřit zařízení pro distribuci energie s připojeným zobrazovacím výrobkem a bez něj a použít tento rozdíl jako spotřebu zobrazovacího výrobku. Výrobce by měl ověřit, že tento rozdíl může přiměřeně odrážet stejnosměrnou spotřebu jednotky zvýšenou o odchylku na neefektivnost napájení a rozvodu energie.

Postup měření

Pro měření času postačují běžné stopky a měření s přesností na jednu sekundu. Všechny hodnoty příkonu se vyjadřují ve wattech (W). Jednotlivé kroky zkušebního postupu OM jsou popsány v tabulce 40.

Režimy servisu / údržby (včetně kalibrace barev) by se obecně neměly do měření zahrnovat. Jakoukoli úpravu postupu potřebnou pro účely vyloučení těchto režimů, které nastanou v průběhu zkoušky, je třeba zaznamenat.

Jak již bylo uvedeno, všechna měření příkonu se provádějí podle normy IEC 62301. V závislosti na povaze režimu rozeznává norma IEC 62301 měření okamžité spotřeby, měření energie akumulované za pět minut nebo měření energie akumulované za tak dlouhý časový úsek, aby bylo možno náležitě posoudit cyklické modely spotřeby. Bez ohledu na metodu by měly být udávány pouze hodnoty spotřeby.

TABULKA 40

Zkušební postup OM

Krok

Počáteční stav

Úkon

Zaznamenat

Vypnuto

Připojte zařízení k měřiči. Zapněte zařízení. Vyčkejte, dokud se zařízení nedostane do režimu připravenosti.

–

Režim připravenosti

Vytiskněte, nakopírujte nebo naskenujte jeden obraz.

–

Režim připravenosti

Změřte příkon v režimu připravenosti.

Spotřeba v režimu připravenosti

Režim připravenosti

Vyčkejte po implicitní dobu pro přechod do klidového režimu.

Implicitní doba pro přechod do klidového režimu

Klidový režim

Změřte spotřebu v klidovém režimu.

Spotřeba v klidovém režimu

Klidový režim

Vyčkejte po implicitní dobu pro automatické vypnutí.

Implicitní doba pro automatické vypnutí

Automatické vypnutí

Změřte spotřebu v režimu automatického vypnutí.

Spotřeba v režimu automatického vypnutí

Vypnuto

Ručně vypněte zařízení. Vyčkejte, dokud se zařízení nevypne.

–

Vypnuto

Změřte spotřebu při vypnutém zařízení

Spotřeba při vypnutém zařízení

Poznámky:

—	Před zahájením zkoušky je užitečné zkontrolovat, zda se implicitní doby pro přechod do režimů s nižší spotřebou shodují se sestavou při dodání.

—	Krok 1 – Není-li zařízení vybaveno kontrolkou připravenosti, použijte dobu, kdy se spotřeba energie ustálí na úrovni spotřeby v režimu připravenosti, a uveďte tuto skutečnost spolu s údaji o zkoušce zařízení.

—

Kroky 4 a 5 – U výrobků s více úrovněmi klidového režimu opakujte tyto kroky tolikrát, abyste zachytili všechny postupné úrovně klidového režimu, a zaznamenejte všechny údaje. U velkoformátových kopírek a multifunkčních zařízení, které využívají technologie pracující s velkými teplotami, se většinou používají dvě úrovně klidového režimu. U výrobků nedisponujících tímto režimem kroky 4 a 5 vynechejte.

—

Kroky 4 a 6 – Měření implicitní doby se provádějí paralelně, kumulativně od začátku kroku 4. Kupříkladu výrobek nastavený tak, aby vstoupil do první úrovně klidového režimu po 15 minutách a do druhé úrovně po 30 minutách od vstupu do první úrovně klidového režimu, bude mít implicitní dobu pro přechod do první úrovně 15 minut a implicitní dobu pro přechod do druhé úrovně 45 minut.

—	Kroky 6 a 7 – Většina OM výrobků nemá jednoznačný režim automatického vypnutí. U výrobků nedisponujících tímto režimem kroky 6 a 7 vynechejte.

—	Krok 8 – Nemá-li jednotka hlavní vypínač, vyčkejte, dokud nevstoupí do režimu s nejnižší spotřebou, a uveďte tuto skutečnost spolu s údaji o zkoušce zařízení.

Doplňkové měření pro výrobky s digitálním front-endem (DFE)

Tento krok se týká pouze výrobků, které mají DFE definovaný v oddíle VII.A.29.

e)	Literatura IEC 62301:2005. Elektrické spotřebiče pro domácnost - Měření příkonu pohotovostního režimu

Zkušební podmínky a vybavení pro zobrazovací zařízení vyhovující ENERGY STAR

Níže uvedené zkušební podmínky se vztahují na zkušební postupy OM a TEC. Vztahují se na kopírky, digitální kopírky, faxy, frankovací stroje, multifunkční zařízení, tiskárny a skenery.

Níže jsou nastíněny zkušební podmínky prostředí, které musí být vytvořeny při měření energie nebo spotřeby. Tyto podmínky jsou nezbytné k zajištění toho, aby výsledky zkoušek nebyly ovlivněny vnějšími faktory a aby mohly být v budoucnu zopakovány. Specifikace pro zkušební vybavení jsou odvozeny od těchto zkušebních podmínek.

Zkušební podmínky

Obecná kritéria:

Napájecí napětí (22):	Severní Amerika / Tchaj-wan:	115 (± 1 %) Vstř., 60 Hz (± 1 %)
	Evropa / Austrálie/ Nový Zéland:	230 (± 1 %) Vstř., 50 Hz (± 1 %)
	Japonsko:	100 (± 1 %) Vstř., 50 Hz (± 1 %) / 60 Hz (± 1 %)
		Poznámka: U výrobků se jmenovitou maximální spotřebou > 1,5 kW se může napětí pohybovat v rozpětí ± 4 %
Celkové harmonické zkreslení (napětí):	< 2 % celkového harmonického zkreslení (< 5 % pro výrobky se jmenovitou maximální spotřebou > 1,5 kW)
Okolní teplota:	23 °C ± 5 °C
Relativní vlhkost:	10 – 80 %
(Doporučení IEC 62301: Domácí elektrické spotřebiče – Měření příkonu pohotovostního režimu, oddíly 3.2, 3.3)

Specifikace papíru:

Pro všechny zkoušky TEC a pro zkoušky OM, pro něž je potřeba papír, se použije papír velikosti a plošné hmotnosti vhodné pro zamýšlený trh dle následující tabulky.

Velikost a gramáž papíru

Trh	Velikost	Plošná hmotnost
Severní Amerika / Tchaj-wan:	8,5” × 11”	75 g/m2
Evropa / Austrálie/ Nový Zéland:	A4	80 g/m2
Japonsko:	A4	64 g/m2

Zkušební vybavení

Cílem zkušebních postupů je přesně změřit SKUTEČNOU energetickou spotřebu (23) výrobku. To vyžaduje použití wattmetru se schopností měřit skutečnou efektivní hodnotu. Lze si vybrat z mnoha wattmetrů a výrobci musí výběru vhodného modelu věnovat náležitou pozornost. Při nákupu tohoto měřicího přístroje a při přípravě vlastní zkoušky je třeba vzít v úvahu níže uvedené faktory.

Frekvenční charakteristika: Elektronické zařízení se zdrojem spínacího proudu způsobuje harmonické kmity (liché harmonické typicky až do 21.). Tyto harmonické kmity musí být při měření příkonu zohledněny, jinak bude hodnota ve wattech nepřesná. Z tohoto důvodu program ENERGY STAR doporučuje, aby si výrobci zakoupili wattmetry, které mají frekvenční charakteristiku alespoň 3 kHz. Ty zachytí harmonické kmity až do 50 a jsou doporučeny IEC 555.

Rozlišení: Rozlišení měřicího zařízení pro přímá měření spotřeby musí vyhovovat těmto požadavkům normy IEC 62301:

„Přístroj pro měření příkonu musí mít rozlišení:

—	0,01 W nebo vyšší pro měření příkonů 10 W nebo nižších;

—	0,1 W nebo vyšší pro měření příkonů vyšších než 10 W až do 100 W;

—	1 W nebo vyšší pro měření příkonů vyšších než 100 W.“ (24)

Pro měření spotřeby nad 1,5 kW musí mít měřicí přístroj navíc rozlišení 10 W nebo vyšší. Měření akumulované energie by měla být obecně prováděna s citlivostí odpovídající těmto hodnotám po přepočtení na průměrnou spotřebu. Při měření akumulované energie je rozhodující hodnotou pro stanovení požadované přesnosti maximální hodnota příkonu v průběhu období měření, nikoli hodnota průměrná, neboť právě maximální hodnotou se určuje měřící zařízení a jeho nastavení.

Přesnost

Měření prováděná podle těchto postupů se musejí ve všech případech provést s nejistotou menší nebo rovnou 5 %, nicméně výrobci obvykle dosáhnou lepších hodnot. Zkušební postupy mohou pro některá měření stanovit přísnější než 5 % hranici. Se znalostí úrovní příkonu současných zobrazovacích výrobků a dostupnými měřicími přístroji mohou výrobci vypočíst maximální chybu na základě naměřené hodnoty a rozsahu použitého pro měření. Pro měření na úrovni 0,50 W nebo nižší je požadována přesnost 0,02 W.

Kalibrace

V zájmu zajištění přesnosti je třeba používat měřiče, které byly v uplynulých 12 měsících kalibrovány.

E. Uživatelské rozhraní

Výrobcům se důrazně doporučuje, aby konstruovali výrobky v souladu s IEEE 1621: Standard for User Interface Elements in Power Control of Electronic Devices Employed in Office / Consumer Environments. Tato norma byla vypracována, aby byly ovládací prvky výkonu shodné u všech elektronických zařízení a nabízely intuitivní ovládání. Podrobnosti o tomto projektu naleznete na internetové stránce: http://eetd.lbl.gov/controls.

F. Datum vstupu v platnost:

Den, kdy výrobci mohou začít výrobkům přiznávat způsobilost ENERGY STAR podle verze 1.0 specifikací, bude definován jako datum vstupu dohody v platnost. Všem dříve uzavřeným dohodám týkajícím se zobrazovacího zařízení vyhovujícího ENERGY STAR končí platnost dnem 31. března 2007.

Způsobilost výrobků a jejich označování štítky podle verze 1.0:

Specifikace verze 1.0 vstoupí v platnost dnem 1. dubna 2007 s výjimkou digitálních kopírek. Všechny výrobky, včetně modelů původně způsobilých podle předchozích specifikací zobrazovacích zařízení, s datem výroby 1. ledna 2005 nebo pozdějším, musí splňovat nové požadavky verze 1.0, aby byly způsobilé pro ENERGY STAR (včetně dodatečně dodaných modelů, původně způsobilých podle předchozí verze). Datem výroby je datum (např. měsíc a rok), kdy byla určitá jednotka zcela zkompletována.

a)	Úroveň I – vstoupí v platnost dnem 1. dubna 2007. Vztahuje se na veškeré výrobky, o nichž pojednává oddíl VII. B této specifikace.

Úroveň II. – vstoupí v platnost dnem 1. dubna 2009. Bude se vztahovat na maximální úrovně TEC pro všechny výrobky TEC, jakož i pro úrovně spotřeby v pohotovostním režimu pro velkoformátové OM výrobky a frankovací stroje. Navíc definice, výrobky, jichž se specifikace týkají, a způsob, jak se jich týkají, a hodnoty příslušné k jakýmkoli výrobkům podle této verze 1.0 specifikace lze znovu zvážit. EPA bude zúčastněné strany o plánech takových změn informovat nejpozději šest měsíců po datu vstupu úrovně I v platnost.

c)	Digitální kopírky – Úroveň I verze 1.0 specifikace vstupu v platnost, pokud jde o digitální kopírky, po finalizaci dohody mezi Evropským společenstvím a US EPA.

Vyloučení ochrany předchozího stavu:

Podle této verze 1.0 specifikací ENERGY STAR EPA a Evropská komise nepovolí ochranu předchozího stavu. Způsobilost ENERGY STAR podle předchozích verzí se neuděluje automaticky na dobu, po kterou se dodává model výrobku. Z toho plyne, že veškeré výrobky prodávané, uváděné na trh nebo označené výrobcem, jež je partnerem, jako vyhovující ENERGY STAR musí splňovat specifikace, které jsou platné po dobu, kdy se daný výrobek vyrábí.

G. Budoucí revize specifikací

EPA a Evropská komise se vyhrazují právo změnit specifikace, pokud budou mít změny technologií a/nebo na trhu vliv na jejich užitečnost pro spotřebitele, průmysl nebo životní prostředí. V souladu se součastnou politikou se k revizím specifikací dospěje prostřednictvím diskuse zúčastněných stran. EPA a Evropská komise budou pravidelně hodnotit situaci na trhu ve vztahu k energetické účinnosti a novým technologiím. Zúčastněné strany budou mít jako vždy možnost sdílet údaje, předložit návrhy a vyjádřit případné obavy. EPA a Evropská komise budou usilovat o zajištění toho, aby specifikace uznala energeticky nejúčinnější modely na trhu, a o ocenění výrobců, kteří vynakládají úsilí s cílem zvýšit energetickou účinnost.

a)	Zkoušení barevných režimů: Na základě předložených údajů ze zkoušení, budoucích preferencí spotřebitelů a technického pokroku může v budoucnu EPA a Evropská komise upravit tuto specifikace a zahrnout do zkušebních metod barevné zobrazování.

Doba návratu: EPA a Evropská komise budou bedlivě sledovat, jaké dílčí a absolutní doby návratu ohlašují partneři ze zkoušek metody TEC, a jaké doporučené implicitní doby pro nastavení přechodu do režimů nižší spotřeby se objevují v dokumentaci, kterou účastníci předkládají. Pokud se ukáže, že postup výrobců vede k tomu, že uživatelé režimy nižší spotřeby deaktivují, zváží EPA a Evropská komise úpravu této specifikace, pokud jde o dobu návratu.

OM výrobky podle TEC: Na základě předložených údajů ze zkoušení, možností větších úspor energie a technického pokroku může v budoucnu EPA a Evropská komise upravit tuto specifikace, aby se na výrobky, na něž se používá přístup OM, včetně velkoformátových a maloformátových výrobků a výrobků využívajících technologii inkoustového tisku, vztahoval přístup TEC.

VIII. TECHNICKÉ PODMÍNKY PRO POČÍTAČE — REVIDOVÁNO PRO ROK 2007

Tyto technické podmínky pro počítače jsou použitelné ode dne 20. července 2007.

Níže je uvedena verze 4.0 technických podmínek pro počítače, které jsou způsobilé pro osvědčení ENERGY STAR. Aby byl výrobek způsobilý pro osvědčení ENERGY STAR musí splňovat veškerá určená kritéria.

1) DEFINICE

Následují definice příslušných pojmů používaných v tomto dokumentu.

Počítač: Přístroj, který provádí logické operace a zpracovává údaje. Počítače sestávají přinejmenším z: 1) centrálního procesoru (CPU), který provádí operace; 2) uživatelského vstupního zařízení, jako je klávesnice, myš, digitalizátor nebo ovládač her; a 3) obrazovky pro zobrazení výstupních informací. Pro účely těchto technických podmínek zahrnují počítače jak nepřenosné tak přenosné jednotky, včetně stolních počítačů, herních konzolí, integrovaných počítačů, notebooků, tabletů, serverů postavených na základě stolních počítačů a pracovních stanic. Přestože musí mít počítače schopnost využívat vstupní zařízení a obrazovky, jak je uvedeno výše pod číslem 2 a 3, počítačové systémy nemusí k tomu, aby tuto definici splňovaly, tato zařízení nutně obsahovat při jejich expedici.

Součástky

Obrazovka: Komerčně dostupný elektronický výrobek se zobrazovací jednotkou (obrazovkou) a její elektronikou, zabudovaný v jednom pouzdře nebo ve skříni počítače (např. notebook nebo integrovaný počítač), který je schopen zobrazovat výstupní informace z počítače prostřednictvím jednoho nebo více vstupů jako např. VGA, DVI a/nebo IEEE 1394. Příklady zobrazovacích technologií jsou katodová trubice (CRT) a zobrazovací jednotka z tekutých krystalů (LCD).

Vnější zdroj napájení: Součástka obsažená v odděleném fyzickém pouzdře vně skříně počítače, určená pro přeměnu střídavého síťového napětí na nižší stejnosměrné (stejnosměrná) napětí za účelem napájení počítače. Externí zdroj napájení se musí k počítači připojovat prostřednictvím odpojitelného nebo pevně připojeného elektrického spojení zástrčka/zásuvka, kabelu, šňůry nebo jiné přípojky.

Vnitřní zdroj napájení: Součástka umístěná uvnitř skříně počítače, určená pro přeměnu střídavého síťového napětí na stejnosměrné (stejnosměrná) napětí za účelem napájení součástek počítače. Pro účely těchto technických podmínek musí být vnitřní zdroj napájení umístěn uvnitř skříně počítače, ale oddělený od hlavní počítačové desky. Zdroj napájení se musí napojovat na elektrickou síť pomocí jediného kabelu bez mezilehlých obvodů mezi zdrojem napájení a elektrickou sítí. Kromě toho musí být všechny elektrické přípojky vedoucí od zdroje napájení k součástkám počítače umístěny uvnitř skříně počítače (tzn. žádné vnější kabely spojující zdroj napájení s počítačem nebo s jednotlivými součástkami). Za vnitřní zdroje napájení se nepovažují vnitřní měniče ss/ss, používané na přeměnu jednoho stejnosměrného napětí z vnějšího zdroje napájení na více napětí pro použití počítačem.

Druhy počítačů

Stolní počítač: Počítač, jehož hlavní jednotka má být umístěna na trvalém stanovišti, nejčastěji na kancelářském stole nebo na podlaze. Stolní počítače nejsou uzpůsobené k tomu, aby byly přenosné a používají externí monitor, klávesnici a myš. Stolní počítače jsou určeny pro širokou řadu domácích a kancelářských aplikací, včetně elektronické pošty, prohlížení webových stránek, zpracování textu, standardních grafických aplikací, her, atd.

Servery postavené na základě stolních počítačů: Server postavený na základě stolního počítače je počítač, který typicky používá součástky stolních počítačů ve věžovém uspořádání, přičemž je výslovně určen jako hostitelský počítač pro jiné počítače nebo aplikace. Pro účely těchto technických podmínek musí být počítač uváděn na trh jako server a k tomu, aby byl považován za server postavený na základě stolního počítače, musí mít tyto vlastnosti:

—	být zkonstruován a uváděn na trh jako výrobek třídy B ve smyslu EuroNormy EN55022:1998 podle směrnice EMC 89/336/EHS a mít pouze jednoduchý procesor (na základní desce je 1 patice);

—	mít podobu podstavce, věže, nebo jiný tvar podobný tvaru stolního počítače, přičemž veškeré zpracování údajů, paměť a síťové rozhraní je obsaženo v jedné skříni nebo výrobku;

—	být navržen pro použití v prostředí vyžadujícím vysokou spolehlivost a vysokou dostupnost, v němž musí být počítač v provozu 24 hodin denně 7 dní v týdnu a k neplánovaným výpadkům dochází jen velmi zřídka (řádově se jedná o hodiny ročně);

—	být schopen pracovat v prostředí, kde k němu přistupuje více uživatelů současně prostřednictvím síťově napojených klientských jednotek; a

—	být dodáván s operačním systémem, který odvětví uznává jako vhodný pro standardní serverové aplikace (např. Windows NT, Windows 2003 Server, Mac OS X Server, OS/400, OS/390, Linux, Unix a Solaris).

Servery postavené na základě stolního počítače provádějí funkce, jako je zpracovávání informací pro ostatní systémy, poskytování služeb síťové infrastruktury (např. archivaci), hostitelské služby dat a provozování webových serverů.

Tyto technické podmínky nezahrnují počítače střední kategorie nebo velké servery, definované pro účely těchto technických podmínek takto:

—	je zkonstruován a uváděn na trh jako výrobek třídy A ve smyslu EuroNormy EN55022:1998 podle směrnice EMC 89/336/EHS a je navržen a schopen využívat jednoduchý nebo duální procesor (na základní desce je 1 nebo více patic);

—	je uváděn na trh jako výrobek třídy B, ale jeho technické vybavení je vylepšením vybavení výrobku třídy A ve smyslu EuroNormy EN55022:1998 podle směrnice EMC 89/336/EHS a je navržen tak, aby mohl být osazen jednoduchým nebo duálním procesorem (na desce se nachází 1 nebo více patic); a

—	je zkonstruován a uváděn na trh jako výrobek třídy B ve smyslu EuroNormy EN55022:1998 podle směrnice EMC 89/336/EHS a je navržen a schopen používat alespoň duální procesor (na desce jsou 2 patice).

Herní konzoly: Samostatné počítače, jejichž hlavním použitím je hraní video her. Pro účely těchto technických podmínek musí herní konzole používat vnitřní hardwarovou architekturu založenou na typických počítačových součástkách (např. procesory, systémová paměť, grafická architektura, optické nebo pevné disky, atd.). Hlavním vstupem pro herní konzole jsou zvláštní ruční ovladače místo myši a klávesnice, jež používají tradičnější druhy počítačů. Herní konzole jsou též vybaveny zvukovými a obrazovými výstupy pro použití s televizory jako hlavní obrazovky místo externího monitoru nebo integrované obrazovky. Tyto přístroje zpravidla nepoužívají tradiční operační systém, ale často provádí různé multimediální funkce, jako jsou: přehrávání DVD/CD, prohlížení digitálních fotografií a přehrávání digitální hudby.

Integrovaný počítač: Stolní počítač, u kterého funguje počítač a obrazovka jako jeden celek, jenž je napájen střídavým napájením prostřednictvím jediného kabelu. Integrované počítače mají jednu ze dvou podob: 1) systém, u kterého je obrazovka fyzicky spojena s počítačem v jedné jednotce; nebo 2) systém, který tvoří jednu soustavu, u níž je obrazovka oddělená, ale přitom připojená k hlavní skříni kabelem stejnosměrného napájení a jak počítač tak obrazovka jsou napájeny z jediného zdroje napájení. Jako podmnožina stolních počítačů jsou integrované počítače určené k plnění podobných funkcí jako stolní počítače.

Notebooky a Tablety: Počítač zvlášť navržený s ohledem na přenositelnost a pro to, aby mohl být provozován delší dobu bez přímého napojení na zdroj střídavého proudu. Notebooky a tablety musí používat zabudovaný monitor a být schopny provozu ze zabudované baterie nebo jiného přenosného zdroje napájení. Kromě toho používá většina notebooků a tabletů vnější zdroj napájení a má zabudovanou klávesnici a ukazovací zařízení, zatímco tablety používají dotykové obrazovky. Notebooky a tablety jsou obvykle určené pro plnění podobných funkcí jako stolní počítače, ale v přenosném přístroji. Pro účely těchto technických podmínek se dokovací stanice považují za příslušenství a proto se na ně nevztahují úrovně výkonu platné pro notebooky, uvedené níže v oddílu 3, tabulce č. 41.

Pracovní stanice: Pro účely těchto technických podmínek musí počítač pro to, aby mohl být považován za pracovní stanici:

—	být uváděn na trh jako pracovní stanice;

—	mít střední dobu mezi poruchami (MTBF) alespoň 15,000 hodin stanovenou buď na základě normy Bellcore TR-NWT-000332, vydání č. 6, 12/97 nebo na základě údajů shromážděných v provozu; a

—	podporovat kód opravy chyb (ECC) nebo vyrovnávací paměť nebo obojí.

Kromě toho musí pracovní stanice splňovat tři z těchto šesti volitelných vlastností:

—	mít podporu přídavného napájení pro vysoce náročnou grafiku (tj., PCI-E šestipinové 12V přídavné napájení);

—	Systém je na základní desce vybaven, kromě zásuvky (zásuvek) pro grafiku nebo podpory PCI-X, pevným připojením pro zásuvky vyššího typu než x4 PCI-E;

—	nepodporuje grafické aplikace, které využívají rovného přístupu do paměti (UMA);

—	zahrnuje 5 nebo i více zásuvek PCI, PCIe nebo PCI-X;

—	je schopen víceprocesorové podpory dvou nebo více procesorů (musí podporovat fyzicky oddělené procesorové sady/patice tj. nesplňuje, pokud podporuje pouze jeden vícejádrový procesor); a/nebo

—	být uznán způsobilým na základě osvědčení vydaných alespoň dvěma nezávislými prodejci programového vybavení (ISV); tato osvědčení mohou být ve stádiu zpracování, ale musí být dokončena do tří měsíců od uznání způsobilosti.

Režimy

K.	Klidový stav: Pro účely zkoušení a stanovení způsobilosti počítačů podle těchto technických podmínek se jedná o stav, kdy skončilo zavádění operačního systému a jiného programového vybavení, počítač není v režimu spánku a činnost se omezuje na základní aplikace, které systém spouští samovolně.

Režim spánku: Režim s nízkou spotřebou energie, do něhož je počítač schopen přejít automaticky po určité době nečinnosti nebo manuální volbou. Počítač s funkcí spánku se může rychle „probudit“ v reakci na signál ze síťové přípojky nebo z přístroje uživatelského rozhraní. Pro účely těchto technických podmínek režim spánku odpovídá podle potřeby úrovni S3 systému ACPI (režim suspend to RAM).

Pohotovostní režim (vypnuto): Úroveň spotřeby energie v režimu s nejnižší spotřebou energie, který uživatel nemůže vypnout (ovlivnit) a který může trvat neomezeně dlouho, je-li výrobek připojen do elektrické sítě a používán v souladu s pokyny výrobce. Pro účely těchto technických podmínek pohotovostní režim odpovídá podle potřeby stavu S4 nebo S5 systému ACPI.

Sítě a řízení spotřeby

Síťové rozhraní: Součásti (hardware a software), jejichž hlavní funkcí je učinit počítač způsobilým komunikovat prostřednictvím jedné nebo více síťových technologií. Pro účely zkoušení podle těchto technických podmínek se síťovým rozhraním rozumí pevně zapojené rozhraní Ethernet podle normy IEEE 802.3.

Událost probuzení: Uživatelem vyvolaná, naprogramovaná nebo vnější událost nebo podněty, které způsobí přechod počítače z režimu spánku nebo pohotovostního režimu do aktivního provozního režimu. Příklady událostí probuzení zahrnují, mimo jiné: pohyb myši, stisk kláves nebo tlačítka na pouzdře počítače a v případě vnějších událostí, podnět zprostředkovaný dálkovým ovládáním, sítí, modemem, atd.

P.	Buzení po síti (WOL): Funkce, která umožňuje, aby se počítač probudil z režimu spánku nebo z pohotovostního režimu zasláním síťového požadavku.

2. ZPŮSOBILÉ VÝROBKY

Aby byly počítače způsobilé pro osvědčení ENERGY STAR, musí splňovat definici počítače, jakož i jednu z definic typu produktu uvedenou výše v oddílu 1. Agentura pro ochranu životního prostředí a Evropská komise posoudí další druhy počítačů, jako jsou tencí klienti, z hlediska případných požadavků podle stupně 2. Následující tabulka uvádí seznam typů počítačů, které jsou (a nejsou) způsobilé pro osvědčení ENERGY STAR.

Výrobky, které spadají pod specifikaci verze 4.0

Výrobky, které nespadají pod specifikaci verze 4.0

a. Stolní počítače:

b. Herní konzoly

c. Integrované počítačové systémy

d. Notebooky a tablety

e. Servery postavené na základě stolních počítačů

f. Pracovní stanice

g. Servery středního výkonu a velké servery (podle definice v oddílu 1) F.

h. Tencí klienti /Blade PC

c. Handheldy a PDA

3. KRITÉRIA PRO ŘÍZENÍ SPOTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE A ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI

Aby byly počítače způsobilé pro osvědčení ENERGY STAR, musí splnit níže uvedené požadavky. Lhůty nabytí účinnosti pro stupně 1 a 2 jsou uvedeny v oddílu 5 těchto technických podmínek.

A. Požadavky stupně 1. - s účinností od 20. července 2007

Požadavky na účinnost zdroje napájení

Počítače, které používají vnitřní zdroj napájení: minimální účinnost 80 % při jmenovitém výkonu 20 %, 50 % a 100 % a účiník > 0,9 při jmenovitém výkonu 100 %.

Počítače, které používají vnější zdroj napájení: musí být způsobilé pro osvědčení ENERGY STAR nebo musí splňovat úrovně účinnosti v režimu bez zátěže i v aktivním režimu stanovené v požadavcích programu ENERGY STAR na zdroje napájení st-st s jedním napětím a na vnější zdroje napájení st-ss. Technické podmínky ENERGY STAR a seznam způsobilých výrobků je uveden na stránce www.energystar.gov/powersupplies. Pozn.: Tento požadavek na výkon se rovněž vztahuje na vnější zdroje napájení s různými úrovněmi napětí, které byly zkoušeny v souladu se zkušební metodou pro vnitřní zdroje napájení, na níž se odkazuje v oddílu 4 níže.

Požadavky na účinnost v provozním režimu

Kategorie stolních počítačů pro kritéria klidového režimu: Pro účely určení úrovní klidového režimu musí stolní počítače (včetně integrovaných počítačů, serverů postavených na základě stolních počítačů a herních konzolí) být způsobilé pro zařazení do skupin A, B nebo C definovaných níže:

Skupina A: Pokud jde o způsobilost pro osvědčení ENERGY STAR, stolní počítače, které nesplňují níže uvedenou definici skupiny B nebo skupiny C, se považují za počítače skupiny A.

Skupina B: Pro zařazení do skupiny B musí stolní počítače mít:

—	vícejádrový procesor nebo procesory nebo více než jeden samostatný procesor; a

—	nejméně jeden gigabyte systémové paměti.

Skupina C: Pro zařazení do skupiny C musí stolní počítače mít:

—	vícejádrový procesor nebo procesory nebo více než jeden samostatný procesor; a

—	grafickou procesorovou jednotku s více než 128 megabyty vyhrazené, nesdílené paměti.

Kromě výše uvedených požadavků musí modely, které mají být zařazeny do skupiny C, být konfigurovány s alespoň dvěmi z těchto tří vlastností:

—	Nejméně dva gigabyty systémové paměti;

—	Televizní tuner a/nebo schopnost zachytávání videa s podporou vysokého rozlišení; a/nebo

—	alespoň dva pevné disky.

Skupiny přenosných počítačů pro kritéria klidového režimu: Pro účely určení úrovní klidového režimu musí notebooky a tablety splňovat podmínky skupin A a B definovaných níže:

Skupina A: Notebooky, které nesplňují níže uvedenou definici skupiny B se považují za počítače skupiny A, pokud jde o způsobilost pro osvědčení ENERGY STAR.

Skupina B: Pro zařazení do skupiny B musí notebooky mít:

—	grafickou procesorovou jednotku s minimálně 128 megabyty vyhrazené, nesdílené paměti.

Úrovně pracovních stanic: Úrovně pracovních stanic se určí s použitím zjednodušeného přístupu typické spotřeby elektrické energie (TEC), s cílem umožnit výrobcům dosáhnout kompromisu mezi různými provozními režimy, pokud jde o energii, a to na základě daného váhového činitele pro každý režim. Konečná úroveň bude založena na úrovni příkonu při typické spotřebě elektrické energie (PTEC), která se určí tímto vzorcem:

PTEC = 0.1 * Ppohotovostní + 0,2 * Pspánek + 0,7 * Pklidový

kde Ppohotovostní představuje příkon měřený v pohotovostním režimu, Pspánek příkon měřený v režimu spánku a Pklidový příkon měřený v klidovém režimu. Tato hodnota PTEC se pak porovná s povoleným TEC, který se určuje pevně stanoveným procentem maximálního příkonu systému, včetně navýšení pro zabudované pevné disky, jak je uvedeno v rovnici v tabulce č. 41. Zkušební postup pro určení maximálního příkonu pracovních stanic je uveden v oddílu 4 přílohy A.

Požadavky na výši příkonu: Následující tabulky uvádí požadované úrovně příkonu pro technické podmínky pro stupeň 1. Tabulka 41 udává základní požadavky, zatímco tabulka 42 udává dodatkové tolerance příkonu pro buzení po síti. U výrobků, které splňují požadavek na aktivní funkci vzdáleného buzení po síti pro režim spánku nebo pro pohotovostní režim, musí příslušný model splňovat úroveň spotřeby energie uvedenou v tabulce č. 41 při započtení příslušných hodnot povoleného příkonu z tabulky č. 42. Pozn.: Výrobky, jejichž úrovně spotřeby energie v režimu spánku splňují požadavky spotřeby energie v pohotovostním režimu, nemusí být vybaveny samostatným pohotovostním režimem (režim Vypnuto) a mohou se kvalifikovat pro tyto technické podmínky pouze na základě režimu spánku.

Tabulka 41

Požadavky na energetickou účinnost na stupni 1

Typ výrobku	Požadavky pro stupeň 1
Stolní počítače, integrované počítače, servery postavené na základě stolních počítačů a herní konzole	Pohotovostní režim (režim Vypnuto): ≤ 2,0 W Režim spánku: ≤ 4,0 W Klidový režim: Skupina A: ≤ 50,0 W Skupina B: ≤ 65,0 W Skupina C: ≤ 95,0 W Pozn.: Výše uvedená úroveň pro režim spánku se nevztahuje na servery postavené na základě stolních počítačů (definované v oddílu 1 F).
Notebooky a tablety	Pohotovostní režim (režim Vypnuto): ≤ 1,0 W Režim spánku: ≤ 1,7 W Klidový režim: Skupina A: ≤ 14,0 W Skupina B: ≤ 22,0 W
Pracovní stanice	Hodnota příkonu při typické spotřebě elektrické energie (PTEC): ≤ 0.35 * [PMax + (# HDDs * 5)] W Pozn.: Kde Pmax představuje maximální příkon systému ověřený zkušebním postupem uvedeným v oddílu 4 přílohy A a #HDD počet pevných disků zabudovaných v systému.

Tabulka 42

Navýšení pro schopnost v rámci stupně 1 pro režim spánku a pohotovostní režim

Schopnost

Dodatková tolerance příkonu

Buzení po síti (WOL)

+0,7 W pro režim spánku

+0,7 W pro pohotovostní režim

Způsobilé počítače se schopnostmi řízení spotřeby: Určování, zda je příslušný model způsobilý s buzením po síti nebo bez něj, by se mělo řídit těmito požadavky:

Pohotovostní režim: Počítače by měly být zkoušeny a vykazovány jako dodávané pro pohotovostní režim. Modely, které budou dodávány s aktivovanou funkcí buzení po síti pro pohotovostní režim, by měly být zkoušeny s aktivovaným buzením po síti a budou způsobilé s využitím dodatkové tolerance pro pohotovostní režim uvedené výše v tabulce č. 42. Podobným způsobem je třeba výrobky dodávané se zablokovaným buzením po síti pro pohotovostní režim zkoušet se zablokovaným buzením po síti a tyto výrobky musí splňovat základní požadavek pro pohotovostní režim uvedený v tabulce č. 41.

Režim spánku: Počítače by měly být zkoušeny a vykazovány jako dodávané pro režim spánku. Modely prodávané prostřednictvím podnikových kanálů, definované v požadavcích na řízení spotřeby pro stupeň 1 (oddíl 3.A.3) se zkouší, posoudí z hlediska způsobilosti a dodávají se zaktivovaným buzením po síti. Výrobky přímo dodávané spotřebitelům běžnou maloobchodní sítí nemusí být dodávány s aktivovaným buzením po síti z režimu spánku a mohou se zkoušet, posoudit z hlediska způsobilosti a dodávat s aktivní nebo zablokovanou funkcí buzení po síti. U modelů prodávaných prostřednictvím podnikových kanálů a přímo spotřebitelům se musí zkoušet úrovně jak s funkcí buzení po síti, tak i bez této funkce, a tyto úrovně musí být splněny.

V případě systémů, které výrobce na žádost zákazníka předem vybavil jakýmikoliv dodatečnými službami řízení spotřeby, tyto systémy není třeba zkoušet s těmito funkcemi v aktivním režimu, pokud se funkce neaktivuje bez konkrétního zásahu konečného uživatele (tzn. že by výrobce měl vyzkoušet stav před doplněním a nemusí zohledňovat spotřebu po tom, co na místě určení dojde k doplnění systému).

Požadavky na řízení spotřeby

Požadavek na přepravu: Produkty musí být dodávány s režimem spánku obrazovky nastaveným tak, aby se zaktivoval nejdéle po patnácti minutách nečinnosti uživatele. Veškeré výrobky, kromě serverů postavených na základě stolních počítačů, na které se tento požadavek nevztahuje, musí být dodávány s režimem spánku nastaveným tak, aby se zaktivoval nejdéle po 30 minutách nečinnosti uživatele. Výrobky mohou mít více než jeden režim snížené spotřeby, ale tyto navrhovaná kritéria se týkají režimu spánku definovaného v těchto technických podmínkách. Při přechodu na režim spánku nebo na pohotovostní režim sníží počítače rychlost případných aktivních síťových připojení k síti Ethernet o rychlosti 1 GB/s.

Všechny počítače, bez ohledu na distribuční kanály, musejí mít pro režim spánku schopnost aktivace nebo blokace buzení po síti. Systémy dodávané prostřednictvím podnikových kanálů musí mít zaktivované buzení po síti z režimu spánku, pokud jsou provozovány na střídavé napájení (tzn. u notebooků lze buzení po síti automaticky zablokovat v době, kdy jsou provozovány ze svých přenosných zdrojů napájení). Pro účely těchto technických podmínek se „podnikovými kanály“ rozumí prodejní kanály, obvykle využívané velkými a středními podniky, vládními organizacemi a vzdělávacími institucemi, s úmyslem určit počítače, které budou používat v řízených prostředích klient/server. Pro všechny počítače se zaktivovaným buzením po síti musí být všechny směrové paketové filtry aktivovány a nastaveny na standardní odvětvovou implicitní konfiguraci. Do doby než bude schválena norma (nebo normy) se partneři žádají, aby Agentuře pro ochranu životního prostředí poskytli své konfigurace směrových paketových filtrů za účelem jejich zveřejnění na internetových stránkách agentury, aby se tím povzbudila diskuze a vývoj standardizovaných konfigurací. Systémy, ve kterých režim spánku udržuje plné spojení se sítí zajišťující stejný stav plného připojení k síti jako v klidovém režimu, se mohou považovat za systémy, které splňují požadavek na aktivaci buzení po síti a mohou se uznat způsobilými k použití příslušného navýšení pro funkci buzení po síti.

Všechny počítače dodávané zákazníkům, kteří jsou podnikatelskými subjekty, musí mít schopnost buzení z režimu spánku jak po síti, tak předem načasovaného buzení. Výrobci zajistí v případech, kdy má výrobce kontrolu (tzn. konfigurace se provádí pomocí nastavení technického a nikoli programového vybavení), aby tato nastavení bylo možné řídit centrálně, podle přání klienta, a to nástroji poskytnutými výrobcem.

Požadavek na informování uživatele: Aby se zajistilo, že kupující/uživatelé jsou řádně informování o přínosu řízení spotřeby, výrobce přibalí ke každému počítači buď:

—	informace o ENERGY STAR a přínosu řízení spotřeby v tištěné podobě nebo v elektronickém vyhotovení uživatelské příručky. Tato informace by měla být v přední části uživatelské příručky; nebo

—	balíček či příbal o ENERGY STAR a o přínosu řízení spotřeby.

Každá z těchto možností musí obsahovat alespoň tyto informace:

—	oznámení o tom, že počítač je dodáván s aktivovaným řízením spotřeby a o konkrétních časových nastaveních; a

—	tom, jak správně počítač budit z režimu spánku;

B. Požadavky stupně 2 - s účinností od 1. ledna 2009

1a)	Parametry energetické účinnosti stupně 2 Všechny počítače musí splňovat tyto minimální parametry energetické účinnosti na jednotku: Programové vybavení pro řízení energetické účinnosti a příslušné úrovně Hodnota dosud nestanovena - NEBO -

1b)

Prozatímní požadavky pro klidový režim stupně 2

V případě, že výkonnostní parametry energetické účinnosti a příslušné úrovně výkonnosti nebudou připraveny pro vstup v platnost do dne 1. ledna 2009, automaticky vstoupí v platnost prozatímní technické podmínky pro stupeň 2, která zůstanou v platnosti do doby zavedení tohoto standardu. Tento prozatímní stupeň 2 bude zahrnovat revidované úrovně klidového stavu pro všechny druhy počítačů (jak počítače zahrnuté do stupně 1, tak popřípadě ostatní druhy [např. tenké klienty] s cílem obsáhnout horních 25 % počítačů s nejlepšími výsledky pokud jde o energetickou účinnost.

Další témata, včetně následujících, se znovu přezkoumají v rámci prozatímního stupně 2:

—	úrovně klidového režimu pro notebooky a integrované počítače, které zahrnují spotřebu energii obrazovkami;

—	Kvantitativní rozdíly mezi kategoriemi stolních počítačů (např. megabyty video paměti, počet procesorových jader, megabyty systémové paměti), za účelem zajištění, že jsou tyto rozdíly i nadále aktuální;

—	úrovně spánku pro servery postavené na základě stolních počítačů; a

—	Tolerance pro další nástroje řízení spotřeby, jako jsou servisní procesory v režimu spánku a v pohotovostním režimu, které mohou přispět k zavádění řízení spotřeby počítače.

V případě zavedení prozatímního stupně 2 Agentura pro ochranu životního prostředí a Evropská komise znovu přezkoumají tato nová témata a finalizují nové úrovně alespoň šest měsíců před dnem účinnosti pro stupeň 2.

Požadavky na řízení spotřeby

Kromě požadavků uvedených pro výše uvedený stupeň 1 musí počítače, které jsou způsobilé pro osvědčení ENERGY STAR, udržovat v souladu s odvětvovou normou nezávislou na platformě plnou připojitelnost k síti v režimu spánku. V dobách nízkého toku dat všechny počítače sníží v souladu s případnými odvětvovými normami, které upravují rychlý přechod mezi rychlostmi přípojkami, rychlost svých síťových připojení.

C. Dobrovolné požadavky

Uživatelské rozhraní: I když to není povinné, výrobcům se velmi doporučuje, aby své výrobky navrhovali v souladu s normou pro uživatelské rozhraní řízení spotřeby — IEEE 1621 (formálně nazývanou „Norma pro prvky uživatelského rozhraní pro řízení spotřeby elektronických přístrojů používaných v prostředí kanceláří a domácností“). Tato norma byla vypracována, aby byly ovládací prvky výkonu shodné u všech elektronických zařízení a nabízely intuitivní ovládání. Další informace o této normě naleznete na internetové stránce: http://eetd.LBL.gov/Controls.

4. ZKUŠEBNÍ POSTUPY

Výrobci jsou povinni provést zkoušky a vlastní certifikaci modelů, které jsou v souladu s pokyny ENERGY STAR.

—	Partner souhlasí, že při provádění těchto zkoušek použije zkušební postupy uvedené v tabulce 43 níže.

—	Výsledky zkoušek musí být nahlášeny příslušnému orgánu, tj., buď Agentuře pro ochranu životního prostředí nebo Evropské komisi.

Další požadavky na zkoušky a vykazování:

Počet jednotek požadovaných pro zkoušku klidového režimu: Výrobci mohou zpočátku provést zkoušku jediné jednotky pro kvalifikaci. Pokud první zkoušená jednotka splňuje úroveň maximální spotřeby energie pro klidový režim, avšak je v rozmezí 10 % této úrovně, je třeba zkoušet rovněž jednu další jednotku stejného modelu s totožnou konfigurací. Výrobci vykáží hodnoty klidového režimu za obě jednotky. Aby výrobek splnil podmínky pro osvědčení ENERGY STAR, obě jednotky musí splňovat maximální úroveň v klidovém režimu pro tuto kategorii výrobků. Pozn.: Tato doplňující zkouška je nezbytná pouze pro kvalifikaci v klidovém režimu - pro zkoušky v režimu spánku a v pohotovostním režimu je zapotřebí pouze jedna jednotka. Tento přístup dále ilustruje následující příklad:

Stolní počítače kategorie A musí splňovat úroveň v klidovém režimu 50 wattů nebo méně, což znamená, že desetiprocentní práh pro další zkoušení představuje hodnota 45 wattů. Při zkouškách způsobilosti modelu by se pak mohly vyskytnout tyto scénáře:

—	Pokud se u první jednotky naměří 44 wattů, není třeba provádět další zkoušky a model je způsobilý (44 wattů převyšuje účinnost stanovenou technickými podmínkami o 12 % a je tudíž „mimo“ desetiprocentní práh.

—	Pokud se u první jednotky naměří 45 wattů, není potřeba žádného dalšího zkoušení a model je způsobilý (45 wattů převyšuje přesně o 10 % účinnost stanovenou technickými podmínkami).

—	Pokud se u první jednotky naměří 47 wattů, pak se musí k určení způsobilosti provést zkouška u dvou dalších jednotek (47 wattů je pouze o 6 % vyšší účinnost než stanoví technické podmínky a hodnota je „uvnitř“ desetiprocentního prahu).

—	Pokud se poté u dvou jednotek naměří 47 a 51 wattů, model nesplňuje podmínky, aby získal osvědčení ENERGY STAR – i když je průměr 49 wattů – protože jedna z hodnot (51) přesahuje hodnotu stanovenou technickými podmínkami pro ENERGY STAR.

—	Pokud se poté u dvou jednotek naměří 47 a 49 wattů, model splňuje podmínky, aby získal osvědčení ENERGY STAR, protože obě hodnoty splňují hodnotu 50 wattů stanovenou technickými podmínkami pro ENERGY STAR.

Modely schopné provozu ve více kombinacích napětí a frekvence: Výrobce provede zkoušky podle toho, na kterém trhu zamýšlí výrobky prodávat a propagovat jako výrobky s osvědčením ENERGY STAR. Agentura pro životní prostředí a země sdružené v programu ENERGY STAR se dohodly na tabulce se třemi kombinacemi napětí a frekvence pro účely zkoušení. Podrobnosti týkající se mezinárodních kombinací napětí a frekvence pro jednotlivé trhy jsou uvedeny ve zkušebních podmínkách v postupu zkoušky (Příloha A).

U výrobků, které se prodávají s osvědčením ENERGY STAR na více mezinárodních trzích, a jsou proto uzpůsobeny pro více vstupních napětí, musí výrobce změřit a uvést spotřebu elektrické energie nebo energetické účinnosti pro všechny příslušné kombinace napětí a frekvence. Například výrobce, který dodává tentýž model do Spojených států a do Evropy, musí proto, aby mohl model získat osvědčení ENERGY STAR na obou trzích, provést měření, splnit technické podmínky a podat zprávu o hodnotách zjištěných při zkoušce jak pro napětí 115 voltů/60 Hz, tak i pro napětí 230 voltů/50 Hz. Pokud model získá osvědčení ENERGY STAR pouze v jedné kombinaci napětí a frekvence (např. 115 voltů/60 Hz), smí získat osvědčení ENERGY STAR a být jako takový propagován pouze v těch regionech, v nichž se podporuje zkoušená kombinace napětí a frekvence (např. Severní Amerika a Tchaj-wan).

Tabulka 43

Postupy zkoušky pro měření provozních režimů

Požadavek specifikace

Zkušební protokol

Zdroj

Pohotovostní režim (režim Vypnuto), režim spánku, klidový stav a maximální příkon

Metoda ENERGY STAR pro zkoušení počítačů (Verze 4.0)

Dodatek A

Účinnost napájecího zdroje

Vnitřní napájecí zdroj (IPS): Protokol o účinnosti vnitřního napájecího zdroje

Vnější napájecí zdroj (EPS): Metoda ENERGY STAR pro zkoušení vnějších napájecích zdrojů

Vnitřní napájecí zdroj (IPS): www.efficientpowersupplies.org

Vnější napájecí zdroj (EPS): www.energystar.gov/powersupplies

Způsobilost řad výrobků: Nezměněné modely nebo modely, které se liší od modelů prodávaných v předchozím roce pouze konečnou úpravou, jsou, za předpokladu, že nedojde ke změně technických podmínek, i nadále způsobilé, aniž by bylo třeba předkládat nové údaje ze zkoušek Je-li model výrobku nabízen na trhu ve více konfiguracích nebo stylech jako výrobková „řada“ nebo série, může partner výrobek vykázat a prokázat jeho způsobilost pod jedním číslem modelu, pokud všechny modely v rámci této řady nebo série splňují tyto požadavky:

—	Počítače, které jsou postaveny na stejné platformě a které jsou v každém ohledu s výjimkou skříně a barevného provedení totožné, mohou být uznány za způsobilé předložením údajů ze zkoušek za jediný reprezentativní model.

—

Je-li model výrobku nabízen na trhu ve více konfiguracích, může partner výrobek vykázat a prokázat jeho způsobilost pod jedním číslem modelu, který představuje konfiguraci s nejvyšším výkonem, která je v dané řadě k dispozici, namísto vykazování každého jednotlivého modelu řady. V tomto případě by se konfigurace s nejvyšším výkonem skládala z: nejvýkonnějšího procesoru, konfigurace s maximální velikostí paměti, nejvýkonnější grafické procesorové jednotky atd. U stolních systémů, které splňují definici více kategorií stolních počítačů (definovaných v oddílu 3.A.2.), budou muset výrobci předložit konfiguraci s nejvyšším výkonem pro každou kategorii, pod kterou by chtěli, aby byl systém uznán způsobilým. Např. systém, který lze konfigurovat jako stolní počítač kategorie A nebo kategorie B, by vyžadoval předložení konfigurace s vyšší spotřebou energie z obou kategorií, aby získal osvědčení ENERGY STAR. Pokud by bylo možné konfigurovat výrobek tak, že by splňoval všechny tři kategorie, výrobce by pak musel předložit údaje pro konfiguraci s nejvyšším příkonem ve všech kategoriích. Výrobci budou zodpovědní za jakákoli tvrzení o účinnosti všech ostatních modelů řady, včetně modelů, které nebyly zkoušeny nebo za něž nebyly údaje vykázány.

5. DATUM ÚČINNOSTI

Datum, ke kterému se mohou výrobci začít ucházet o osvědčení Energy Star pro výrobky, na základě této verze 4.0 technických podmínek, bude určeno jako datum účinnosti dohody. Jakékoliv dříve uzavřené dohody týkající se osvědčení ENERGY STAR pro počítače končí dnem 19. července 2007.

Způsobilost výrobků podle stupně 1 verze 4.0 technických podmínek: První fáze těchto technických podmínek bude zahájena dne 20. července 2007. Všechny výrobky, včetně modelů, jež byly původně uznány za způsobilé podle Verze 3.0, s datem výroby 20. července 2007 a pozdějším, musí pro osvědčení Energy Star splňovat nové požadavky (verze 4.0). Datum výroby je pro každou jednotku specifické a je to datum (např. měsíc a rok), ke kterému se jednotka považuje za zcela zkompletovanou.

Způsobilost výrobků podle stupně 2 verze 4.0 technických podmínek: Druhá fáze těchto technických podmínek, stupeň 2, bude zahájena dne 1. ledna 2009. Všechny výrobky, včetně modelů, jež byly způsobilé původně podle stupně 1, s datem výroby 1. ledna 2009 a pozdějším, musí pro osvědčení Energy Star splňovat požadavky stupně 2.

Vyloučení ochrany předchozího stavu: Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ani Evropská komise nepovolí podle této verze 4.0 technických podmínek pro Energy Star ochranu předchozího stavu. Osvědčení Energy Star podle předchozích verzí se neuděluje automaticky na dobu životnosti modelu výrobku. Všechny výrobky prodávané, uváděné na trh nebo označované partnerem, který tyto výrobky vyrábí, s osvědčením ENERGY STAR, musí proto splňovat technické podmínky platné v době výroby výrobku.

6. BUDOUCÍ REVIZE SPECIFIKACÍ

Agentura pro ochranu životního prostředí a Evropská komise si vyhrazují právo technické podmínky revidovat, pokud by technologické změny nebo změny na trhu ovlivňovaly jejich užitečnost pro spotřebitele nebo průmysl nebo jejich vliv na životní prostředí. V souladu se součastnou politikou budou revize technických podmínek projednávány se zúčastněnými stranami. Vezměte prosím na vědomí, že v případě revize technických podmínek se osvědčení ENERGY STAR neuděluje automaticky na dobu životnosti modelu výrobku. Aby byl model výrobku způsobilý pro osvědčení ENERGY STAR, musí vyhovovat technickým podmínkám pro ENERGY STAR platným ke dni výroby modelu.

7. DODATEK A: POSTUP ZKOUŠEK ZPŮSOBILOSTI PRO OSVĚDČENÍ ENERGY STAR K URČENÍ SPOTŘEBY ELEKTRICKÉ ENERGIE POČÍTAČI V POHOTOVOSTNÍM REŽIMU, V REŽIMU SPÁNKU, V KLIDOVÉM REŽIMU A V REŽIMU MAXIMÁLNÍHO PŘÍKONU

Tento protokol je třeba dodržovat při měření úrovní spotřeby energie počítačů pro určení jejich souladu s úrovněmi v pohotovostním režimu, v režimu spánku a v klidovém režimu stanoveným v Příloze VIII, oddílu 3, písm. A) bodu 2. Partneři musí změřit reprezentativní vzorek konfigurace dodávané zákazníkovi. Partner však nemusí zvažovat změny spotřeby energie, jež mohou vyplývat z doplnění komponentů a z nastavení systému BIOS nebo softwaru provedených uživatelem počítače po prodeji výrobku. Tento postup má být dodržován krok po kroku, a ve vhodných případech se označuje režim, který se zrovna zkouší.

I. Definice

Pokud není uvedeno jinak, všechny pojmy použité v tomto dokumentu jsou shodné s definicemi obsaženými v Příloze VIII, oddílu 1.

UUT

UUT je zkratka pro „zkoušenou jednotku“, která se v tomto případě vztahuje na zkoušený počítač.

UPS

UPS je zkratka pro „zdroj nepřerušitelného napájení“, která se týká kombinace měničů, spínačů a prostředků akumulace energie, například baterií, tvořících zdroj napájení pro zachování kontinuity napájení zátěže v případě výpadku vstupního napájení.

II. Požadavky na zkoušky

Schválený měřicí přístroj

Schválené měřicí přístroje budou zahrnovat tyto vlastnosti (25):

—	Rozlišení příkonu 1mW nebo nižší;

—	Dostupný činitel výkyvu 3 nebo vyšší při dané hodnotě jmenovitého rozsahu; a

—	Dolní mez proudového rozsahu 10mA nebo nižší.

Kromě výše uvedených vlastností se doporučují tyto:

—	Frekvenční odezva alespoň 3 kHz; a

—	Kalibrace pomocí etalonu návazného na Národní ústav standardů a technologie USA (NIST).

Je rovněž žádoucí, aby měřicí přístroje byly schopné přesně určit průměrný příkon za jakýkoliv časový interval zvolený uživatelem (to se obvykle provádí vnitřním matematickým výpočtem v měřicím přístroji, kdy se akumulovaná energie vydělí časem, což je nejpřesnější přístup). Alternativně by měl být měřicí přístroj schopen integrovat energii za jakýkoliv časový interval zvolený uživatelem s rozlišením energie 0.1 mWh nebo nižším, a integrovat čas zobrazený s rozlišením 1 vteřina nebo menším.

Přesnost

Měření příkonu rovného nebo vyššího než 0.5 W se musí provádět s nejistotou 2 % nebo nižší při 95 % úrovni důvěry. Měření příkonu nižšího než 0.5 W se musí provádět s nejistotou 0.01 W nebo nižší při 95 % úrovni důvěry. Přístroj pro měření příkonu musí mít rozlišení:

—	0,01 W nebo nižší pro měření příkonů 10 W nebo nižších;

—	0,1 W nebo nižší pro měření příkonů 10 W až 100 W; a

—	1 W nebo nižší pro měření příkonů vyšších než 100 W.

Všechny hodnoty příkonu by měly být uvedeny ve wattech a měly by být zaokrouhleny na druhé desetinné místo. U zátěží 10 W nebo vyšších se musí vykazovat tři platné číslice.

Zkušební podmínky

Napájecí napětí:	Severní Amerika / Tchaj-wan:	115 (± 1 %) Vstř., 60 Hz (± 1 %)
	Evropa / Austrálie/ Nový Zéland:	230 (± 1 %) Vstř., 50 Hz (± 1 %)
	Japonsko:	100 (± 1 %) Vstř., 50 Hz (± 1 %) / 60 Hz (± 1 %)
		Pozn.: U výrobků s jmenovitým maximálním příkonem > 1,5 kW je rozsah napětí ± 4 %
Celkové harmonické zkreslení (napětí):	< 2 % celkového harmonického zkreslení (< 5 % pro výrobky s jmenovitým maximálním příkonem > 1,5 kW)
Okolní teplota:	23 °C ± 5 °C
Relativní vlhkost:	10 – 80 %
(Referenční norma IEC 62301: Domácí elektrické spotřebiče – Měření příkonu v pohotovostním režimu, oddíly 3.2, 3.3)

Zkušební konfigurace

Spotřeba elektrické energie počítače se měří a zkouší od zdroje střídavého proudu ke zkoušené jednotce (UUT).

Zkoušená jednotka musí být připojena k přepínači sítě Ethernet, který je schopen provozu při nejvyšší a nejnižší přenosové rychlosti zkoušené jednotky. Síťové připojení musí být během všech zkoušek aktivní.

III. Zkušební postup pro pohotovostní, klidový režim a režim nečinnosti pro všechny výrobky

Měření spotřeby střídavého proudu počítače by se mělo provádět takto:

Příprava zkoušené jednotky (UUT)

1.	Zaznamenejte výrobce a název modelu zkoušené jednotky.

Ověřte, zda je zkoušená jednotka připojena k aktivnímu přepínači sítě Ethernet (IEEE 802.3), stanovenému ve výše uvedeném oddílu II, „Zkušební konfigurace“ a zda je připojení aktivní. Počítač musí udržovat toto aktivní připojení k přepínači po celou dobu trvání zkoušky bez ohledu na krátká přerušení při přepínání mezi přenosovými rychlostmi připojení.

3.	Připojte schválený měřicí přístroj schopný měřit skutečný příkon ke zdroji střídavého síťového napětí nastavenému na kombinaci napětí a frekvence vhodnou pro zkoušku.

Připojte zkoušenou jednotku na měřicí výstup napájení na měřicím přístroji. Mezi měřicím přístrojem a zkoušenou jednotkou by neměly být připojeny žádné mnohonásobné přenosné zásuvky nebo zdroje nepřerušitelného napájení. Aby byla zkouška provedena platným způsobem, měl by měřicí přístroj zůstat na místě, dokud nebudou zaznamenány všechny údaje týkající se příkonu v pohotovostním režimu, v režimu spánku a v klidovém režimu.

5.	Zaznamenejte hodnotu střídavého napětí.

6.	Spusťte proces zavádění systému do počítače a počkejte, až bude operační systém plně zaveden.

7.	V případě potřeby spusťte program počátečního nastavení operačního systému a umožněte provedení předběžné indexace souborů a proběhnutí dalších jednorázových nebo pravidelných procesů.

8.	Zaznamenejte základní informace o konfiguraci počítače – druh počítače, název a verzi operačního systému, druh a rychlost procesoru, a celkovou a dostupnou fyzickou paměť, atd (26).

9.	Zaznamenejte základní informace o grafické kartě - název grafické karty, rozlišení, velikost paměti na kartě a počet bitů na pixel (27).

10.

Ověřte, zda je konfigurace zkoušené jednotky shodná s konfigurací jednotky při dodání, včetně veškerého příslušenství, nastavení řízení spotřeby, aktivace funkce probuzení počítače po síti (WOL) a standardně dodávaného programového vybavení. Zkoušená jednotka by rovněž měla být konfigurována pomocí těchto požadavků na všechny zkoušky:

a)	konfigurace stolních počítačových systémů (včetně pracovních stanic a serverů odvozených od stolních počítačů) by měly obsahovat standardní myš, klávesnici a vnější monitor.

b)	notebooky a tablety by měly zahrnovat všechna příslušenství dodávaná se systémem, a pokud jsou vybaveny zabudovaným ukazovacím zařízením nebo digitalizátorem, nemusí zahrnovat samostatnou klávesnici nebo myš.

z přenosných počítačů a tablet by pro všechny zkoušky měl být odstraněn bateriový zdroj(e). U systémů, u nichž provoz bez bateriového zdroje není podporovanou konfigurací, lze zkoušku provést s nainstalovaným plně nabitým bateriovým zdrojem, přičemž se zajistí, aby tato konfigurace byla uvedena ve výsledcích zkoušky.

d)	pro všechny zkoušky by mělo být vypnuto napájení bezdrátových přijímačů. To se týká bezdrátových síťových adaptérů (např. 802.11) nebo bezdrátových protokolů pro komunikaci mezi zařízeními (device-to-device).

11.

Při konfiguraci nastavení napájení monitorů je třeba dodržovat tyto pokyny (přičemž žádná jiná nastavení správy spotřeby energie by se neměla měnit):

e)	u počítačů s vnějšími monitory (většina stolních počítačů): použijte nastavení správy spotřeby elektrické energie monitoru, aby nedošlo k jeho vypnutí, čímž zajistíte zajistit, že monitor zůstane zapnutý po celou dobu zkoušky režimu nečinnosti, jak je popsáno níže.

f)	u počítačů se zabudovaným monitorem (přenosné počítače, počítače Tablet PC a integrované systémy): použijte nastavení správy spotřeby energie za účelem nastavení vypnutí po uplynutí 1 minuty.

12.	Vypněte počítač.

Zkouška pohotovostního režimu (režimu Vypnuto)

13.

Po vypnutí zkoušené jednotky a jejím přechodu do pohotovostního režimu nastavte měřicí přístroj tak, aby začal sbírat hodnoty skutečného příkonu s četností jednoho měření za vteřinu. Sbírejte hodnoty příkonu po dobu dalších pěti minut a zaznamenejte průměrnou hodnotu (aritmetický průměr) pozorovanou během těchto pěti minut (28).

Zkouška klidového režimu

14.

Zapněte počítač a začněte zaznamenávat uběhlý čas, přičemž začněte od zapnutí počítače nebo hned po ukončení jakékoliv přihlašovací činnosti nezbytné pro úplné zavedení systému. Po přihlášení, když je operační systém plně zaveden a připraven, zavřete všechna otevřená okna, aby se zobrazila standardní pracovní plocha nebo rovnocenné zobrazení stavu připravenosti. Přesně 15 minut po prvním zavedení systému nebo přihlášení nastavte měřicí přístroj, aby začal sbírat hodnoty skutečného příkonu s četností jednoho měření za vteřinu. Sbírejte hodnoty příkonu po dobu dalších pěti minut a zaznamenejte průměrnou hodnotu (aritmetický průměr) pozorovanou během těchto pěti minut.

Zkouška režimu spánku

15.

Po dokončení měření v klidovém režimu uveďte počítač do režimu spánku. Resetujte měřicí přístroj (v případě potřeby) a začněte sbírat hodnoty skutečného příkonu s četností jednoho měření za vteřinu. Sbírejte hodnoty spotřeby energie po dobu dalších pěti minut a zaznamenejte průměrnou hodnotu (aritmetický průměr) pozorovanou během těchto pěti minut.

16.

Pokud zkoušíte režim spánku při aktivované i při zablokované funkci probuzení počítače po síti (WOL), probuďte počítač a změňte nastavení probuzení počítače po síti (WOL) z režimu spánku prostřednictvím nastavení operačního systému nebo jiným způsobem. Uveďte počítač zpět do klidového režimu a opakujte krok 14, přičemž zaznamenejte příkon klidového režimu nezbytný pro tuto jinou konfiguraci.

Vykazování výsledků zkoušek

17.	Výsledky zkoušek je třeba vykázat podle potřeby Agentuře pro ochranu životního prostředí nebo Evropské komisi, přičemž je třeba dbát na to, aby byly zahrnuty všechny potřebné informace.

IV. Zkouška maximálního příkonu pro pracovní stanice

Maximální příkon u pracovních stanic se určí současným během dvou odvětvových standardů: Linpack pro zatížení hlavního systému (např. procesoru, paměti atd.) a SPECviewperf® (verze 9.x a vyšší) pro zatížení grafické procesorové jednotky (GPU) systému. Další informace o těchto standardech, včetně bezplatného stažení, jsou uvedeny na níže zmíněných adresách URL:

Linpack	http://www.netlib.org/linpack/
SPECviewperf®	http://www.spec.org/benchmarks.html#gpc

Tuto zkoušku je třeba u téže zkoušené jednotky třikrát opakovat, a všechna tři měření se musí nacházet v toleranci ± 2 % ve vztahu k průměru z tří naměřených hodnot maximálního příkonu.

Měření maximální spotřeby střídavého proudu pracovní stanice by se mělo provádět takto:

PŘÍPRAVA ZKOUŠENÉ JEDNOTKY (UUT)

Připojte schválený měřicí přístroj vhodný pro měření skutečného příkonu ke zdroji střídavého proudu nastavenému na kombinaci napětí a frekvence vhodnou pro zkoušku. Měřicí přístroj by měl být schopen uchovávat a zobrazit výsledek měření maximálního příkonu dosažený během zkoušky nebo by měl umožňovat použití jiné metody určení maximálního příkonu.

2.	Připojte zkoušenou jednotku na měřicí výstup napájení na měřicím přístroji. Mezi měřicím přístrojem a zkoušenou jednotkou by neměly být připojeny žádné mnohonásobné přenosné zásuvky nebo zdroje nepřerušitelného napájení.

3.	Zaznamenejte hodnotu střídavého napětí.

4.	Spusťte zavádění operačního systému počítače a, pokud ještě nejsou nainstalovány, nainstalujte programy Linpack a SPECviewperf, jak je uvedeno na výše zmíněných webových stránkách.

5.	V programu Linpack proveďte všechna implicitní nastavení pro danou architekturu zkoušené jednotky a nastavte vhodnou velikost pole „n“ za účelem maximalizace odběru elektrické energie během zkoušky.

6.	Zajistěte, aby byly dodrženy všechny pokyny stanovené organizací SPEC pro běh programu SPECviewperf.

Zkouška maximálního příkonu

7.	Nastavte měřicí přístroj, aby začal sbírat hodnoty skutečného příkonu s četností jednoho měření za vteřinu a začněte provádět měření. Spusťte program SPECviewperf a tolik souběžných instancí programu Linpack, kolik jich bude potřeba pro úplné vytížení systému.

8.	Sbírejte hodnoty příkonu, dokud neskončí běh programu SPECviewperf a všech instancí. Zaznamenejte maximální hodnotu příkonu dosaženou během zkoušky.

Hlášení výsledků zkoušek

9.	Výsledky zkoušek je třeba nahlásit podle potřeby Agentuře pro ochranu životního prostředí nebo Evropské komisi, přičemž je třeba dbát na to, aby byly zahrnuty všechny potřebné informace.

10.

Při předložení údajů musí výrobci uvést rovněž tyto údaje:

a)	hodnotu „n“ (velikost pole) použitou pro program Linpack,

b)	počet kopií programu Linpack, které běží současně během zkoušky,

c)	verzi programu SPECviewperf použitého pro zkoušku,

d)	všechny optimalizace kompilátoru použité při kompilaci programů Linpack a SPECviewperf, a

e)	předkompilovaný binární soubor pro koncové uživatele určený pro stažení a běh programů SPECviewperf i Linpack. Distribuci těchto binárních souborů mohou zajišťovat ústřední normalizační orgány, jako je SPEC, výrobci původních zařízení (OEM) nebo příslušné třetí strany.

V. Pokračující ověřování

Tento zkušební postup popisuje metodu, kterou lze provádět zkoušku, pomocí níž se zjišťuje shoda jediné jednotky. Velmi se doporučuje zavést proces pokračujících zkoušek s cílem zajistit, že požadavky ENERGY STAR budou splňovat výrobky z různých výrobních sérií.

(1) Maximální jmenovitý trvalý výkon zdroje napájení je hodnota definovaná výrobcem zdroje napájení v návodu k obsluze, který je dodáván společně s výrobkem.

(2) U výrobků prodávaných v Evropě nebo Asii by měly být rovněž provedeny zkoušky při příslušném jmenovitém napětí a frekvenci přístroje. Například výrobky určené pro evropské trhy by mohly být zkoušeny při 230 V a 50 Hz. Logo by nemělo být vyobrazeno na výrobcích dodávaných do Evropy nebo Asie, jestliže zařízení nesplňuje požadavky tohoto programu na spotřebu energie v podmínkách místního napětí a frekvence.

(3) Tamtéž.

(4) Skutečný výkon je definován jako (hodnota ve voltech) × (hodnota v ampérech) × (účiník) a je obvykle vyjádřen ve wattech. Zdánlivý výkon je definován jako (volty)×(ampéry) a je obvykle vyjádřen ve VA nebo voltampérech. Účiník pro zařízení se zdrojem spínacího proudu je vždy menší než 1,0, takže skutečný výkon je vždy menší než zdánlivý výkon.

(5) Činitel výkyvu pro sinusovou vlnovou křivku proudu 60 Hz je vždy 1,4. Činitel výkyvu pro vlnovou křivku proudu, kterou se vyznačují osobní počítače nebo monitory se zdrojem spínacího proudu, je vždy vyšší než 1,4 (i když obvykle ne vyšší než 8). Činitel výkyvu vlnové křivky proudu je definován jako poměr špičkového proudu (ampéry) a efektivní hodnoty proudu (ampéry).

(6) Činitel výkyvu wattmetru se často uvádí pro proud i napětí. Pro proud je to poměr špičky proudu a efektivní hodnoty proudu v konkrétním proudovém rozsahu. Je-li uvedena pouze jedna hodnota činitele výkyvu, jedná se obvykle o činitel výkyvu pro proud. Průměrný wattmetr pro skutečnou efektivní hodnotu má činitel výkyvu v rozsahu 2:1 až 6:1.

(7) Tato definice je v souladu se směrnicí IEC 62301: Domácí elektrické přístroje – Měření příkonu pohotovostního režimu, která platí od března 2004.

(8) Napájecí napětí: Výrobci provádí zkoušky svých počítačových monitorů podle toho, na kterém trhu budou modely prodávány. Výrobci musí zajistit, aby vyhovující výrobky, uváděné na trh a prodávané v jakémkoli regionu jako výrobek ENERGY STAR, nepřekročily úrovně spotřeby uvedené ve formuláři s informacemi o vyhovujícím výrobku (QPI) (a uložené v databázi ENERGY STAR) při standardním napětí a frekvenci v tomto regionu. Pro zařízení, které se prodává na více mezinárodních trzích, a je proto dimenzováno na různá vstupní napětí, musí výrobce provést zkoušky a podat zprávu o všech příslušných úrovních napětí a spotřeby, pokud má v úmyslu registrovat výrobek na příslušných trzích jako ENERGY STAR. Například výrobce, který dodává tentýž model počítačového monitoru do Spojených států a do Evropy, musí změřit spotřeby v provozním a klidovém režimu a v režimu „vypnuto“ jak pro napětí 115 voltů/60 Hz, tak i pro napětí 230 voltů/50 Hz a podat o nich zprávu.

(9) Příslušné hodnoty napětí pro monitory s pouze digitálním rozhraním, které odpovídají jasu obrazu (0 až 0,7 voltů) jsou:

0 voltů (černá) = nastavení 0

0,1 voltu (nejtmavší šedá analogová) = 36 digitální šedá

0,7 voltu (zcela bílá analogová) = 255 digitální šedá

Vezměte prosím v potaz, že budoucí specifikace digitálního rozhraní mohou tento rozsah rozšířit, avšak ve všech případech 0 voltů odpovídá černé a maximální hodnota odpovídá bílé, přičemž 0,1 voltu odpovídá jedné sedmině maximální hodnoty.

(10) Pozn.: Je-li základní jednotka tiskárny rozšířena na multifunkční zařízení (například je k ní přidána kopírka), musí celý výrobek k tomu, aby si zachoval svoji způsobilost, splňovat specifikace multifunkčních zařízení pro způsobilost pro ENERGY STAR.

(11) Včetně monochromatické elektrofotografie, monochromatického tepelného přenosu a monochromatické a barevné inkoustové tiskárny.

(12) Pro tiskárny, které využívají funkčně integrovaný počítač (umístění vně i uvnitř krytu tiskárny) nesmí být spotřeba počítače zahrnuta do stanovení hodnoty klidového režimu jednotky tiskárny. Integrace počítače ale nesmí narušovat schopnost tiskárny vstupovat nebo vystupovat ze svého klidového režimu. Toto ustanovení je podmíněno souhlasem výrobce s tím, že poskytne potenciálním spotřebitelům dokumentaci k výrobku, která jasně uvádí, že spotřeba integrovaného počítače je mimo spotřebu jednotky tiskárny, zejména když je jednotka tiskárny v klidovém režimu.

(13) Včetně barevné elektrofotografie a barevného tepelného přenosu.

(14) Oddíl VII.B.1 této specifikace obsahuje maximální cílové hodnoty spotřeby energie pro režim „vypnuto“. Očekává se, že většina společností splní tyto cílové hodnoty spotřeby energie v režimu „vypnuto“ začleněním funkce automatického vypnutí do kopírky. Podle této specifikace je však možné a přípustné, aby výrobce použil režim nízké spotřeby namísto funkce automatického vypnutí, pokud se spotřeba energie v režimu nízké spotřeby rovná nebo je nižší než cílové hodnoty spotřeby energie v režimu „vypnuto“, které jsou uvedeny v této specifikaci. (Viz obecné zásady testování, kde naleznete více informací o této problematice.)

(15) Pro multifunkční zařízení, u něhož by výše uvedená metoda vedla k nepřesnému výsledku (z důvodu neúplného zahřátí přístroje po prvním zahřívacím cyklu a 15 minutách v pohotovostním režimu), může být použit (v souladu s normou ASTM F757-94) tento postup:

Zapněte multifunkční zařízení a nechte přístroj zahřát a stabilizovat v režimu připravenosti (= pohotovostní režim) po dobu dvou hodin. Během prvních 105 minut zabraňte tomu, aby multifunkční zařízení přešlo do režimu nízké spotřeby (např. zhotovte během této doby každých 14 minut jednu kopii). Poslední kopii zhotovte 105 minut poté, co byl přístroj zapnut. Poté vyčkejte přesně 15 minut. Po 15 minutách odečtěte a zaznamenejte údaje wattmetru a čas (nebo spusťte stopky nebo časovač). Po 1 hodině znovu odečtěte a zaznamenejte údaje wattmetru. Rozdíl mezi těmito dvěma odečtenými údaji wattmetru představuje spotřebu v režimu nízké spotřeby; vydělte číslo 1 hodinou a získáte průměrnou spotřebu energie.

(16) Pro multifunkční zařízení tvořená funkčně integrovanými, avšak fyzicky oddělenými jednotkami, které jsou tvořeny samostatnými tiskovými, skenovacími a počítačovými součástmi, lze zvýšit hodnotu pro klidový režim ve wattech o počet wattů povolených v klidovém režimu pro počítač vyhovující ENERGY STAR.

Povšimněte si, že kritéria pro rozšiřitelné digitální kopírky se shodují se specifikacemi kopírek.

(17) U výrobků registrovaných u Evropské komise se může účastník programu obrátit na Evropskou komisi.

(18) IEC 62301 – Domácí elektrické spotřebiče – Měření příkonu pohotovostního režimu. 2005.

(19) Uvede se typ síťového portu. Mezi běžné typy patří Ethernet, 802.11 a Bluetooth. Mezi běžné nesíťové datové porty patří USB, sériový a paralelní port.

(20) Předběžný počet obrazů za den v tabulce 37.

(21) Uvede se typ síťového portu. Mezi běžné typy patří Ethernet, WiFi (802.11) a Bluetooth. Mezi běžné datové (nesíťové) porty patří USB, sériový a paralelní port.

(22) Napájecí napětí: Výrobce provede zkoušky podle toho, na kterém trhu partner zamýšlí výrobky prodávat jako způsobilé pro ENERGY STAR. Pro zařízení, které se prodává na více mezinárodních trzích, a je proto dimenzováno na různá vstupní napětí, musí výrobce provést zkoušky a podat zprávu o všech příslušných úrovních napětí a spotřeby. Například výrobce, který dodává tentýž typ tiskárny do Spojených států a do Evropy, musí změřit a podat zprávu o hodnotě TEC nebo OM při 115 V/60 Hz i při 230 V/50 Hz. Má-li výrobek na určitém trhu pracovat při kombinaci napětí a frekvence odlišné od kombinace napětí a frekvence pro tento trh (např. při 230 V a 60 Hz v Severní Americe), měl by výrobce odzkoušet výrobek při regionální kombinaci, která se co nejvíce blíží určení výrobku, a měl by tuto skutečnost vykázat s údaji o zkoušce.

(23) Skutečný výkon je definován jako (hodnota ve voltech) × (hodnota v ampérech) × (účiník) a je obvykle vyjádřen ve wattech. Zdánlivý výkon je definován jako (hodnota ve voltech) × (hodnota v ampérech) a je obvykle vyjádřen ve VA neboli voltampérech. Účiník pro zařízení se zdrojem spínacího proudu je vždy menší než 1,0, takže skutečný výkon je vždy menší než zdánlivý výkon. Měření akumulované energie představují sumu měření spotřeby v čase a musejí rovněž vycházet z měření skutečného výkonu.

(24) IEC 62301 – Domácí elektrické spotřebiče – Měření příkonu pohotovostního režimu. 2005.

(25) Charakteristika schválených měřicích přístrojů převzatá z normy IEC 62301 Ed 1.0: Měření příkonu v pohotovostním režimu.

(26) U počítačů založených na operačním systému Windows lze řadu těchto informací zobrazit zvolením okna: Start / Programy / Příslušenství / Systémové nástroje / Systémové informace.

(27) U počítačů založených na operačním systému Windows lze tyto informace zobrazit zvolením okna: Start / Programy / Příslušenství / Systémové nástroje / Komponenty / Zobrazit.

(28) Laboratorní měřicí přístroje se všemi funkcemi jsou schopné provádět časovou integraci hodnot a automaticky uvádět průměrnou hodnotu. Jiné měřicí přístroje by vyžadovaly, aby uživatel zaznamenával měnící se hodnoty každých pět vteřin po dobu pěti minut a poté manuálně vypočítal průměr.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 381

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 28. prosince 2006

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II)	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)	4

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Rada
*	Rozhodnutí Rady ze dne 18. prosince 2006 o uzavření Dohody mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky	24
	Dohoda mezi vládou Spojených států amerických a Evropským společenstvím o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky	26