ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 379

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
28. prosince 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 1997/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis

5

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1999/2006 ze dne 20. prosince 2006 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých sedel pocházejících z Čínské lidové republiky

11

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2000/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1870/2005 z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii

37

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2001/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii upravuje nařízení (ES) č. 2295/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách pro vejce

39

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2002/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 795/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

47

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2003/2006 ze dne 21. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro financování výdajů na společnou organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF)

49

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2004/2006 ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2273/93, kterým se stanoví intervenční centra pro obiloviny a upravuje uvedené nařízení z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska

54

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2005/2006 ze dne 22. prosince 2006 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu syntetických polyesterových střižových vláken (PSV) pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu

65

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2006/2006 ze dne 22. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 950/2006 za účelem zahrnutí roční celní kvóty pro produkty odvětví cukru pocházející z Chorvatska

95

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2007/2006 ze dne 22. prosince 2006 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, pokud jde o dovoz a tranzit některých meziproduktů z materiálů kategorie 3 určených k technickému použití ve zdravotnických prostředcích, in vitro diagnostikách a laboratorních činidlech, a o změně uvedeného nařízení ( 1 )

98

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 2008/2006 ze dne 22. prosince 2006, kterým se pro rok 2007 stanoví prováděcí pravidla pro celní kvóty produktů kategorie baby beef pocházejících z Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Srbska, Černé Hory a Kosova

105

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2009/2006 ze dne 27. prosince 2006, kterým se stanoví vývozní náhrady pro mléko a mléčné výrobky

117

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 2010/2006 ze dne 27. prosince 2006, kterým se stanoví množství některých produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků, jež jsou k dispozici na první pololetí roku 2007 v rámci kvót otevřených Společenstvím na základě pouhé dovozní licence

121

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 21. prosince 2006, kterým se provádí čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 2580/2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu

123

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 2006 o nezařazení dimethenamidu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto látku (oznámeno pod číslem K(2006) 6895)  ( 1 )

125

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 2006 o nezařazení fosalonu do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a o odnětí povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tuto látku (oznámeno pod číslem K(2006) 6897)  ( 1 )

127

 

 

Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii

 

*

Společný postoj Rady 2006/1011/SZBP ze dne 21. prosince 2006, kterým se provádí společný postoj 2001/931/SZBP o uplatnění zvláštních opatření k boji proti terorismu

129

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1997/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při provádění Evropského akčního plánu pro ekologické potraviny a zemědělství je třeba učinit pokrok v podobě konkrétních opatření s cílem zajistit zjednodušení a celkovou soudržnost.

(2)

Mělo by být povoleno, aby ekologické produkty dovážené do Společenství byly uvedeny na trh Společenství a jejich označení odkazovalo na ekologické zemědělství, pokud byly vyprodukovány v souladu s pravidly produkce a podléhaly přitom kontrolním opatřením, jež jsou v souladu s předpisy Společenství nebo jim jsou rovnocenná.

(3)

Třetí země, jejichž normy produkce a kontrolní opatření jsou rovnocenné příslušným normám a opatřením používaným ve Společenství, by měly být uznány a měl by být zveřejněn jejich seznam. Kontrolní subjekty nebo orgány příslušné pro provádění kontrol v zemích, které nejsou uvedeny na seznamu uznaných třetích zemí, by také měly být uznány a uvedeny na seznamu. Hospodářským subjektům ze třetí země produkujícím v přímém souladu s pravidly Společenství by mělo být povoleno podřídit svou činnost kontrolním subjektům nebo orgánům uznaným pro tento účel Komisí.

(4)

Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (2) poskytuje členským státům možnost vydávat za určitých podmínek až do 31. prosince 2006 povolení dovozcům pro uvedení jednotlivých produktů na trh Společenství. Mělo by být změněno tak, aby byl stávající dovozní režim nahrazen od uvedeného dne novým režimem.

(5)

Aby nedošlo k narušení mezinárodního obchodu, je nutné prodloužit členským státům možnost dále vydávat povolení dovozcům pro uvedení produktů na trh Společenství na základě posouzení jednotlivých případů, a to až do doby, kdy budou zavedena nezbytná opatření pro fungování nového dovozního režimu, zejména pokud jde o uznávání kontrolních subjektů a orgánů příslušných pro provádění kontrol v těch zemích, které nejsou uvedeny na seznamu uznaných třetích zemí.

(6)

Nařízení (EHS) č. 2092/91 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 2092/91 se mění takto:

1.

V čl. 10 odst. 1 se písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

podléhaly kontrolnímu systému uvedenému v článku 9, nebo byly dovezeny v souladu s článkem 11;

v případě produktů dovezených podle čl. 11 odst. 6 musí provádění kontrolního systému splňovat požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 9, a zejména v jeho čtvrtém pododstavci.“

2.

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

1.   Produkt dovezený ze třetí země může být uveden na trh Společenství a jeho označení odkazovat na ekologickou metodu produkce za předpokladu, že:

a)

produkt je v souladu s články 5 a 6 tohoto nařízení;

b)

činnost všech hospodářských subjektů, včetně vývozců, podléhá kontrolnímu subjektu nebo orgánu uznanému pole odstavce 2; a

c)

dotyčné hospodářské subjekty jsou schopny kdykoli poskytnout dovozcům nebo vnitrostátním orgánům doklady, které umožňují jak určení hospodářského subjektu, jenž provedl poslední operaci, a druh nebo řadu produktů podléhající jeho kontrole, tak ověření souladu tohoto hospodářského subjektu s písmeny a) a b) a ověření doby platnosti.

2.   Komise uznává postupem podle čl. 14 odst. 2 kontrolní subjekty a orgány uvedené v odst. 1 písm. b), včetně kontrolních subjektů a orgánů podle článku 9 příslušných pro provádění kontrol a vydávání dokladů uvedených v odst. 1 písm. c) ve třetích zemích a sestaví seznam těchto kontrolních subjektů a orgánů.

Kontrolní subjekty musí být akreditovány podle příslušné evropské normy EN 45011 nebo pokynu ISO 65 ‚Všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků‘ v posledním znění zveřejněném v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. Kontrolní subjekty podstupují pravidelné kontroly na místě, dozor a víceletá opakovaná hodnocení svých činností ze strany akreditačního subjektu.

Při posuzování žádostí o uznání vyzve Komise kontrolní subjekt nebo orgán k poskytnutí všech nezbytných informací. Komise může rovněž pověřit odborníky, aby na místě prověřili pravidla produkce a kontrolní činnosti vykonávané dotyčným kontrolním subjektem nebo orgánem ve třetí zemi.

Uznané kontrolní subjekty nebo orgány poskytují hodnotící zprávy vydané akreditačním subjektem nebo případně příslušným orgánem týkající se pravidelného hodnocení na místě, dozoru a víceletých opakovaných hodnocení svých činností.

Komise, jíž jsou nápomocny členské státy, zajistí na základě hodnotících zpráv vhodný dozor nad uznanými kontrolními subjekty a orgány prostřednictvím pravidelného přezkumu jejich uznání. Povaha dozoru je určena na základě hodnocení rizika výskytu nesrovnalostí nebo porušení ustanovení tohoto nařízení.

3.   Produkt dovezený ze třetí země může být rovněž uveden na trh Společenství a jeho označení odkazovat na ekologickou metodu produkce za předpokladu, že:

a)

produkt byl vyprodukován v souladu s normami produkce, jež jsou rovnocenné pravidlům produkce uvedeným v článku 5 a 6 pro ekologické zemědělství ve Společenství;

b)

hospodářské subjekty byly podrobeny rovnocenným kontrolním opatřením, jako jsou opatření uvedená v článcích 8 a 9, a že jsou tato kontrolní opatření používána trvale a účinně;

c)

hospodářské subjekty ve všech fázích produkce, přípravy a distribuce ve třetí zemi podrobily své činnosti kontrolnímu systému uznanému v souladu s odstavcem 4 nebo kontrolnímu subjektu nebo orgánu uznanému v souladu s odstavcem 5;

d)

na produkt se vztahuje osvědčení o kontrole vydané příslušnými orgány nebo kontrolními subjekty nebo orgány třetí země, uznanými v souladu s odstavcem 4, nebo kontrolním subjektem nebo orgánem uznaným v souladu s odstavcem 5, které potvrzuje, že produkt splňuje podmínky stanovené v tomto odstavci. Prvopis tohoto osvědčení musí doprovázet zboží do prostorů prvního příjemce. Dovozce je pak povinen dané osvědčení uchovávat k dispozici kontrolnímu subjektu a případně kontrolnímu orgánu po dobu nejméně dvou let.

4.   Komise může postupem podle čl. 14 odst. 2 uznat třetí země, jejichž systém produkce je v souladu s pravidly, jež jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článku 5 a 6, a jejichž kontrolní opatření jsou rovnocenná opatřením stanoveným v článku 8 a 9, a sestavit seznam těchto zemí. Ověření rovnocennosti zohlední pokyny CAC/GL 32 Codexu Alimentarius.

Při posuzování žádostí o uznání vyzve Komise třetí zemi k poskytnutí všech nezbytných informací. Komise může pověřit odborníky, aby na místě prověřili pravidla produkce a kontrolní opatření dotyčné třetí země.

Do 31. března každého roku zašlou uznané třetí země Komisi stručnou výroční zprávu týkající se provádění a vynucování svých kontrolních opatření.

Komise, jíž jsou nápomocny členské státy, zajistí na základě informací v těchto výročních zprávách vhodný dozor nad uznanými třetími zeměmi prostřednictvím pravidelného přezkumu jejich uznání. Povaha dozoru se určuje na základě hodnocení rizika výskytu nesrovnalostí nebo porušení ustanovení tohoto nařízení.

5.   Pro produkty, jež nejsou dováženy podle odstavce 1 a nejsou dováženy ze třetí země, která je uznaná podle odstavce 4, může Komise postupem pole čl. 14 odst. 2 uznat kontrolní subjekty a orgány, včetně kontrolních subjektů a orgánů uvedených v článku 9, příslušné pro provádění kontrol a vydávání osvědčení ve třetích zemích pro účely odstavce 3 a sestavit seznam těchto kontrolních subjektů a orgánů. Hodnocení rovnocennosti zohlední pokyny CAC/GL 32 Codexu Alimentarius.

Komise posoudí každou žádost o uznání podanou kontrolním subjektem nebo orgánem ve třetí zemi.

Při posuzování žádostí o uznání vyzve Komise kontrolní subjekt nebo orgán k poskytnutí všech nezbytných informací. Kontrolní subjekt nebo orgán se podrobuje pravidelným kontrolám na místě, dozoru a víceletým opakovaným hodnocením svých činností ze strany akreditačního subjektu nebo případně příslušného orgánu. Komise může pověřit odborníky, aby na místě prověřili pravidla produkce a kontrolní činnosti vykonávané dotyčným kontrolním subjektem nebo orgánem ve třetí zemi.

Uznané kontrolní subjekty nebo orgány poskytují hodnotící zprávy vydané akreditačním subjektem nebo případně příslušným orgánem týkající se pravidelného hodnocení na místě, dozoru a víceletých opakovaných hodnocení svých činností.

Komise, jíž jsou nápomocny členské státy, zajistí na základě těchto hodnotících zpráv vhodný dozor nad uznanými kontrolními subjekty a orgány prostřednictvím pravidelného přezkumu jejich uznání. Povaha dozoru je určena na základě hodnocení rizika výskytu nesrovnalostí nebo porušení ustanovení tohoto nařízení.

6.   Pro období počínající dnem 1. ledna 2007 a končící dvanáct měsíců po zveřejnění prvního seznamu kontrolních subjektů a orgánů uznaných v souladu s odstavcem 5 může příslušný orgán členského státu povolit dovozcům v tom členském státě, kde dovozce oznámil svoji činnost v souladu s čl. 8 odst. 1, aby uvedli na trh produkty dovezené ze třetích zemí, které nejsou zahrnuty do seznamu uvedeného v odstavci 4, pokud dovozce uspokojivě prokáže, že podmínky uvedené v odst. 3 písm. a) a b) byly splněny. Jestliže podmínky přestanou být plněny, povolení se okamžitě odejme. Platnost povolení končí nejpozději 24 měsíců po zveřejnění prvního seznamu kontrolních subjektů a orgánů uznaných podle odstavce 5. Dovezený produkt musí být doprovázen osvědčením o kontrole vydaným orgánem nebo subjektem, který byl uznán jako příslušný pro vydávání osvědčení o kontrole příslušným orgánem členského státu vydávajícího povolení.

Prvopis osvědčení uvedeného v tomto písmenu musí doprovázet zboží do prostorů prvního příjemce, dovozce je pak povinen dané osvědčení uchovávat k dispozici kontrolnímu subjektu a případně kontrolnímu orgánu po dobu nejméně dvou let.

Každý členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce, včetně informací o dotyčných normách produkce a kontrolních opatřeních.

Na žádost členského státu nebo z podnětu Komise přezkoumá povolení udělené podle tohoto odstavce výbor uvedený v článku 14. Pokud tento přezkum ukáže, že nejsou splněny podmínky uvedené v odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požádá Komise členský stát, který povolení udělil, o jeho odejmutí.

Jakékoli povolení uvést na trh produkty dovezené ze třetí země, které bylo před 31. prosincem 2006 dovozci uděleno příslušným orgánem dotyčného členského státu podle tohoto odstavce, pozbývá platnosti nejpozději 31. prosince 2007.

7.   Komise přijme postupem podle čl. 14 odst. 2 podrobná prováděcí pravidla k tomuto článku, a to zejména ohledně:

a)

kritérií a postupů, které mají být dodržovány s ohledem na uznání třetích zemí a kontrolních subjektů a orgánů, včetně zveřejnění seznamu uznaných třetích zemí a kontrolních subjektů a orgánů; a

b)

dokladů uvedených v odstavci 1 a osvědčení uvedeného v odst. 3 písm. d) a odstavci 6 tohoto článku s ohledem na výhody elektronického osvědčení včetně zvýšené ochrany proti podvodům.“

3.

V čl. 16 odst. 3 se zrušuje druhý pododstavec.

4.

Bod C přílohy III se mění takto:

a)

v prvním odstavci se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„—

‚prvním příjemcem‘ fyzická nebo právnická osoba uvedená v čl. 11 odst. 3 písm. d) a odst. 6, které je zásilka doručena a která ji převezme k další přípravě nebo uvedení na trh Společenství.“;

b)

v bodě 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Kontrolní subjekt nebo orgán provede kontrolu skladových a finančních záznamů uvedených v oddílu C bodě 2 a osvědčení o kontrole uvedeného v čl. 11 odst. 3 písm. d) nebo odst. 6 a dokladů uvedených v čl. 11 odst. 1.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Radu

předseda

J. KORKEAOJA


(1)  Stanovisko ze dne 28. září 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 780/2006 (Úř. věst. L 137, 25.5.2006, s. 9).


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1998/2006

ze dne 15. prosince 2006

o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

po zveřejnění návrhu tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi stanovit nařízením prahovou hodnotu, pod kterou jsou opatření podpory považována za opatření nesplňující všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy a nepodléhají tedy oznamovacímu postupu podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2)

Komise použila články 87 a 88 Smlouvy a zejména v četných rozhodnutích blíže objasnila pojem podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Komise rovněž stanovila svou politiku vzhledem ke stropu podpory de minimis, do jehož výše se čl. 87 odst. 1 nemusí použít, nejprve ve svém oznámení o pravidle de minimis  (3) pro státní podpory a poté v nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na podporu de minimis  (4). Vzhledem ke zkušenostem získaným při uplatňování tohoto nařízení a za účelem respektování vývoje inflace a hrubého domácího produktu ve Společenství do roku 2006 a pravděpodobného vývoje po dobu platnosti tohoto nařízení se zdá být vhodné upravit některé podmínky stanovené nařízením č. 69/2001 (ES) a toto nařízení nahradit.

(3)

S ohledem na zvláštní pravidla uplatňovaná v odvětví prvovýroby zemědělských produktů a produktů, rybolovu a akvakultury a na nebezpečí, že v těchto odvětvích dokonce i podpora v menší výši, než je stanovena v tomto nařízení, může splňovat kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy toto nařízení by se nemělo vztahovat na uvedená odvětví. Vzhledem k vývoji odvětví dopravy, zejména vzhledem k restrukturalizaci četných dopravních činností po jejich liberalizaci již není zdůvodnitelné vynětí odvětví dopravy z působnosti nařízení de minimis. Působnost této směrnice by tudíž měla být rozšířena na celé odvětví dopravy. Obecný strop de minimis by však měl být upraven tak, aby zohledňoval průměrnou malou velikost podniků činných v odvětví nákladní a osobní silniční dopravy. Ze stejného důvodu, rovněž s ohledem na nadměrnou kapacitu tohoto odvětví a s přihlédnutím k cílům dopravní politiky v záležitostech přetížení silniční sítě a nákladní dopravy by měla být vyloučena podpora pro nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu podniky, které provozují nákladní silniční dopravu pro cizí potřebu. To nezpochybňuje kladný přístup Komise k státním podporám na čistší dopravní prostředky šetrnější k životnímu prostředí v jiných právních předpisech Společenství, než je toto nařízení. Vzhledem k nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu by se toto nařízení nemělo vztahovat na odvětví uhelného průmyslu (5).

(4)

Vzhledem k podobnosti zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh na jedné straně a nezemědělských produktů na straně druhé by se však toto nařízení mělo vztahovat na zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky. Činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji, například sklizeň, nařezání nebo mlácení obilovin, balení vajec apod., jakož i první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům by v této souvislosti neměly být považovány za zpracování nebo uvedení na trh. Od nabytí platnosti tohoto nařízení by podpora poskytnutá podnikům činným v odvětví zpracování nebo uvádění na trh zemědělských produktů neměla nadále podléhat nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o užití článků 87 a 88 Smlouvy o ES ohledně podpory de minimis v odvětví zemědělství a rybolovu (6). Nařízení (ES) č. 1860/2004 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Soudní dvůr evropských Společenství stanovil, že jakmile Společenství přijalo právní předpis o společné organizaci trhu v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky. Z tohoto důvodu by se toto nařízení nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů získaných nebo uvedených na trh. Nemělo by se vztahovat ani na podpory de minimis, které jsou vázány na společný závazek dělit se o tuto podporu s primárním výrobcem.

(6)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu vývozu nebo podporu de minimis zvýhodňující domácí výrobky před dováženými. Zejména by se neměla vztahovat na podporu financování zřízení a provozu distribuční sítě v jiných členských státech Společenství. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje.

(7)

Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podniky v obtížích ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (7) vzhledem k obtížím spojeným se stanovením hrubého grantového ekvivalentu podpory udělované tomuto druhu podniků.

(8)

Ze zkušeností Komise lze odvodit, že podpora, která za období tří let nepřesáhne strop ve výši 200 000 EUR, neovlivní obchod mezi členskými státy nebo nenaruší hospodářskou soutěž, a nespadá proto pod čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Co se týče podniků činných v odvětví silniční dopravy, měl by být stanoven strop ve výši 100 000 EUR.

(9)

Období, které se pro tento účel bere do úvahy, tvoří fiskální roky používané podnikem pro daňové účely v dotčeném členském státě. Příslušné období tří let by mělo být posuzováno v postupných krocích, takže při každém novém přidělení podpory de minimis je potřebné určit celkovou částku poskytnuté podpory de minimis v dotčeném fiskálním roce i během předchozích dvou fiskálních let. Pro tyto účely je třeba vzít do úvahy podporu poskytnutou jakýmkoli členským státem, i když je částečně nebo zcela financována ze zdrojů pocházejících ze Společenství. Nemělo by to být možné pro dělit opatření podpory přesahující strop de minimis na několik menších částek tak, aby byly tyto části uvedeny do souladu s tímto nařízením.

(10)

V souladu se zásadami, kterými se řídí podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy by měla být podpora de minimis považována za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá na tuto podporu podle platného vnitrostátního právního režimu právní nárok.

(11)

Aby se zamezilo obcházení maximálních měr podpory stanovených v různých nástrojích Společenství, neměla by být podpora de minimis kumulována se státní podporou ohledně týchž způsobilých nákladů, pokud by takováto kumulace měla za následek míru podpory převyšující míru stanovenou pro konkrétní podmínky každého případu v nařízení nebo rozhodnutí o blokové výjimce přijatém Komisí.

(12)

Pro účely transparentnosti, stejného zacházení a správného použití stropu de minimis by měly všechny členské státy používat stejnou metodu výpočtu. Pro zjednodušení tohoto výpočtu a v souladu se stávající praxí používání pravidla de minimis by měla být podpora, která není poskytnuta formou finančního příspěvku vyplaceného v hotovosti, přepočtena na hrubý ekvivalent grantu finančního příspěvku. Za účelem zajištění účinného dohledu by toto nařízení mělo být navíc použito pouze na opatření podpory, která jsou transparentní a jejichž hodnotu lze snadno vyčíslit. Pro výpočet ekvivalentu podpory v případě jiných transparentních podpor než formou příspěvků nebo podpory poskytované v několika splátkách je nutné použít tržní úrokové sazby platné v době poskytnutí této podpory. V zájmu jednotného, transparentního a jednoduchého uplatňování pravidel o státních podporách se za referenční sazby pro účely tohoto nařízení považují tržní sazby, které Komise pravidelně stanovuje na základě objektivních kritérií a zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie a na internetu. Může však být nutné připočíst k základní sazbě další základní body s ohledem na jistoty poskytnuté příjemcem nebo riziko, které je s tímto příjemcem spojeno.

(13)

Pro účely transparentnosti, stejného zacházení a účinného dohledu by se toto nařízení mělo použít jen v případě podpory de minimis, která je transparentní. Transparentní podpora je podpora, pro niž lze přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu ex ante bez potřeby provádět hodnocení rizik. Takovýto přesný výpočet může být například proveden ohledně grantů, úrokových dotací nebo limitovaných osvobození od daní. Podpora obsaženou v kapitálových injekcích by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka veřejné injekce nedosáhne stropu de minimis. Podpora sestávající z opatření rizikového kapitálu uvedená v pokynech Společenství na podporu investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků (8) by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže je prostřednictvím daného režimu rizikového kapitálu poskytován kapitál pouze do stropu de minimis na každý cílový podnik. Podpora poskytovaná formou půjček by měla být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže byl hrubý ekvivalent podpory vypočten na základě tržních úroků běžných v době udělení podpory.

(14)

Toto nařízení nevylučuje možnost, že by opatření přijaté členským státem mohlo být považováno za státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy z jiných důvodů než těch, které jsou upraveny v tomto nařízení, například v případě kapitálových injekcí, jestliže o daném opatření bylo rozhodnuto v souladu se zásadou tržního investora.

(15)

Je nutné vytvořit právní jistotu pro systémy záruk, které nemají potenciál k ovlivnění trhu nebo narušení hospodářskou soutěž, a k nímž je k dispozici dostatek údajů ke spolehlivému posouzení jakýchkoliv potenciálních účinků. Toto nařízení by tudíž mělo transponovat obecný strop de minimis ve výši 200 000 EUR konkrétní stropu pro záruky založený na zaručené částce individuální půjčky, která tvoří základ dané záruky. Je záhodno vypočíst tento specifický strop s použitím metodiky k posouzení částky státní podpory zahrnuté do systémů záruk k jištění půjček životaschopným podnikům. Metodika a údaje použité k výpočtu stropu specifické záruky by měly vyloučit podniky v obtížích podle Společenství o státních podporách k záchraně a restrukturalizaci společností v obtížích. Tento specifický strop se tudíž nepoužije na jednotlivou podporu ad hoc poskytnutou mimo rozsah systému záruk ani na podporu poskytovanou podnikům v obtížích nebo na záruky pro dané transakce, které nepředstavují půjčku, jako transakce záruční nebo kapitálové. Specifický strop by měl být stanoven na základě skutečnosti, že při přihlédnutí k maximálnímu podílu sazbě (čisté podíly nesplacení ve výši 13 % představující nejhorší možný scénář pro záruční programy Společenství) by bylo možno mít za to, že záruka ve výši 1 500 000 EUR představuje hrubý ekvivalent grantu, který odpovídá obecnému stropu de minimis. Tato částka by měla být snížena na 750 000 EUR ohledně podniků činných v odvětví silniční dopravy. Tento specifický strop by se měl vztahovat pouze na záruky pokrývající příslušné půjčky do výše 80 %. Metodika přijatá Komisí po oznámení této metodiky na základě nařízení Komise v oblasti státních podpor, například nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na vnitrostátní regionální investiční podporu (9) může být užita členskými státy i pro účely posouzení hrubého grantového ekvivalentu obsaženého v záruce, jestliže schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.

(16)

Po oznámení členským státem může Komise přezkoumat, zda opatření podpory, které se neskládá z grantu, půjčky, záruky, kapitálových injekcí nebo opatření rizikového kapitálu vede k hrubému grantovému ekvivalentu, který nepřevyšuje strop de minimis a mohly by se na něj tudíž vztahovat ustanovení tohoto nařízení.

(17)

Komise je povinna zajistit, aby byla dodržována pravidla státní podpory a zejména pak podmínky, za kterých je podpora podle pravidel de minimis poskytována. V souladu se zásadou spolupráce zakotvenou v článku 10 Smlouvy by členské státy měly Komisi plnění tohoto úkolu usnadnit tím, že pomocí vhodných mechanismů zajistí, aby celková výše podpory poskytnutá podle pravidla de minimis stejnému podniku nepřesáhla za období tří let pevně stanovený strop ve výši 200 000 EUR. Proto je třeba, aby členské státy v případě poskytnutí podpory de minimis informovaly dotyčný podnik o částce podpory a její povaze de minimis, s odkazem na toto nařízení. Kromě toho by měly před poskytnutím takové podpory dotčené členské státy obdržet od podniku prohlášení o jiných podporách de minimis poskytnutých v daném rozpočtovém roce a dvou jemu předcházejících rozpočtových let a pečlivě přezkoumat, zda nově poskytnutá podpora de minimis nepřekročila pevně stanovený strop podpory de minimis. Alternativně by mělo být možné zajistit dodržování tohoto stropu pomocí centrálního registru nebo, v případě záručních režimů stanovených orgány Komise, by mohly tyto orgány samy vytvářet seznamy příjemců a vyžadovat od členských států, aby příjemce informovaly o obdržené podpoře de minimis.

(18)

Platnost nařízení (ES) č. 69/2001 končí dnem 31. prosince 2006. Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2007. Vzhledem ke skutečnosti, že nařízení (ES) č. 69/2001 nebylo uplatňováno v odvětví dopravy, jež dosud nebylo předmětem de minimis; rovněž vzhledem k velmi omezené částce de minimis, jež se použije v odvětví zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů a za podmínky, že budou splněny určité podmínky, toto nařízení by se mělo použít na podporu poskytnutou před tím, než nabylo platnosti, podnikům činným v odvětví dopravy a v odvětví zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Navíc by jakákoli jednotlivá podpora udělená v souladu s nařízením č. 69/2001 v době platnosti uvedeného nařízení neměla být tímto nařízením dotčena.

(19)

S ohledem na zkušenosti Komise a zejména s ohledem na intervaly, v nichž je obvykle nutné politiku státní podpory přezkoumat, je vhodné dobu používání tohoto nařízení omezit. Pokud by platnost tohoto nařízení skončila, mají členské státy pro programy podpory de minimis podle tohoto nařízení k dispozici adaptační období šesti měsíců,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytnutou podnikům ve všech odvětvích s výjimkou:

a)

podpor poskytnutých podnikům činným v odvětvích rybolovu a akvakultury, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (10);

b)

podpor poskytnutých podnikům činným v odvětvích prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy;

c)

podpor poskytnutých podnikům činným v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh, v těchto případech:

i)

je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených od primárních producentů nebo uvedených na trh danými podniky,

ii)

je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům.

d)

podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím na vytvoření a provoz distribuční sítě nebo jiné běžné výdaje související s vývozní činností.

e)

podpory závislé na užití domácích produktů na úkor dovážených produktů;

f)

podpory udělené podnikům v obtížích;

g)

podpory na nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu poskytované podnikům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu;

h)

podpora udělená podnikům v obtížích.

2.   Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„zemědělskými produkty“ rozumí produkty uvedené v příloze I Smlouvy o ES s výjimkou produktů rybolovu;

b)

„zpracováním zemědělských produktů“ rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu vedoucí ke vzniku produktu, který je též zemědělským produktem s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;

c)

„uváděním zemědělských produktů na trh“ rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodání produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje primárním producentem dalším prodejcům nebo zpracovatelským podnikům nebo jakékoliv činnosti k přípravě produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej primárním producentem konečným spotřebitelům se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu.

Článek 2

Podpora de minimis

1.   Splňují-li opatření podpory podmínky stanovené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, má se za to, že nesplňují všechna kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy a nepodléhají proto oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

2.   Celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí v kterémkoli tříletém období přesáhnout částku 200 000 EUR. Celková částka podpory de minimis udělená každému jednotlivému podniku činnému v odvětví silniční dopravy nepřesáhne 100 000 EUR v kterémkoliv období tří fiskálních let. Tyto stropy se uplatní nezávisle na formě podpory nebo jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členských státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Společenství. Období se stanoví podle roků používaných podnikem k daňovým účelům v příslušném členském státě.

Překročí-li celková částka podpory poskytnutá podle určitého opatření podpory tento strop, nelze v době poskytnutí podpory ani v pozdějším období využít právní výhody plynoucí z tohoto nařízení ani část celkové částky podpory, která tento strop nepřekračuje. V takovém případě nelze využít výhodu plynoucí z tohoto nařízení pro opatření podpory ani v době, kdy je podpora poskytnuta, ani k žádnému pozdějšímu okamžiku.

3.   Strop stanovený v odstavci 2 se vztahuje na příspěvek vyplacený v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, tj. před srážkou přímé daně nebo jiných poplatků. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou příspěvku, stanoví se její výše podle hrubého ekvivalentu příspěvku podpory.

Podpora k vyplacení v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku přidělení. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontu a pro výpočet hrubého ekvivalentu podpory, je referenční sazba platná v době přidělení podpory.

4.   Toto nařízení se použije pouze na podporu, v jejímž případě lze přesně vypočíst hrubý ekvivalent grantu u podpory ex ante bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“), zejména:

a)

Podpory skládající se z půjček mají být považovány za transparentní podpory de minimis, byl-li hrubý ekvivalent byl vypočten s použitím tržních úrokových měr obvyklých v době udělení grantu.

b)

Podporu sestávající z kapitálových injekcí nelze považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop de minimis.

c)

Podporu sestávající z opatření rizikového kapitálu nelze považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže je v rámci daného režimu rizikového kapitálu poskytován kapitál každému z cílových podniků pouze do stropu de minimis.

d)

Jednotlivá podpora poskytnutá v rámci určitého režimu záruk podnikům, které nejsou podniky v obtížích, se považuje za transparentní podporu de minimis, jestliže zaručená část půjčky poskytnutá podle tohoto režimu nepřesáhne 1 500 000 EUR na jeden podnik. Jednotlivá podpora poskytnutá podle programu záruk podnikům činným v odvětví silniční dopravy, jež nejsou podniky v obtížích, má být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže zaručená část příslušné půjčky poskytnutá v rámci tohoto programu nepřevýší částku 750 000 EUR na podnik. Pokud zaručená část příslušné půjčky tvoří pouze daný podíl tohoto stropu, má se za to, že hrubý grantový ekvivalent této záruky odpovídá témuž podílu použitelného stropu stanoveného v čl. 2 odst. 2. Záruka nesmí převýšit 80 % odpovídající půjčky. Programy záruk budou rovněž považovány za transparentní, jestliže i) před jejich prováděním byla metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruk přijata po jejím oznámení Komisi podle jiného nařízení přijatého Komisí v oblasti státní podpory a ii) schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruk a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.

5.   Podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou ohledně týchž způsobilých nákladů, pokud by takováto kumulace měla za následek míru podpory převyšující míru stanovenou pro specifické okolnosti každého případu v nařízení nebo rozhodnutí Komise o blokové výjimce.

Článek 3

Sledování

1.   Zamýšlí-li členských stát poskytnout nějakému podniku podporu de minimis, sdělí podniku písemně zamýšlenou částku podpory (vyjádřenou jako hrubý ekvivalent podpory), upozorní jej na charakter de minimis podpory s výlučným odvoláním na toto nařízení, citací jeho názvu a jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. V případě, že je podpora de minimis poskytnuta různým podnikům na základě určitého režimu a těmto podnikům jsou v tomto režimu poskytnuty různé částky jednotlivé podpory, daný členský stát může splnit tuto povinnost informováním podniků o pevné celkové částce odpovídající maximální částce podpory udělované v tomto režimu. V takovém případě je nutno užít pevnou celkovou částku při zjišťování, zda byly dodrženy požadavky ohledně stropu stanoveného v čl. 2 odst. 2. Před udělením podpory si musí členský stát vyžádat od daného podniku prohlášení v psané či elektronické podobě o jakýchkoli dalších podporách de minimis, které tento podnik obdržel v předchozích dvou rozpočtových letech a v současném rozpočtovém roce.

Členský stát poskytne novou podporu de minimis teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis, kterou podnik obdržel v rozhodném období daného rozpočtového roku a předchozích dvou rozpočtových let v daném členském státě, nepřesáhne strop stanovený v čl. 2 odst. 2.

2.   Má-li členský stát k dispozici centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které poskytl kterýkoli orgán daného členského státu, první pododstavce odstavce 1 se neuplatní od okamžiku, kdy registr zahrne období tří let.

Je-li podpora poskytnuta členským státem na základě režimu záruky poskytující záruku, která je financována z rozpočtu EU prostřednictvím Evropského investičního fondu, první pododstavec odstavce 1 tohoto článku se nepoužije.

V těchto případech se uplatní tento systém sledování:

a)

Evropský investiční fond vytvoří, na ročním základě na základě informací, které jsou finanční zprostředkovatelé povinni poskytnout EIF, seznam příjemců podpory a hrubého grantového ekvivalentu, který každý z nich obdržel. Evropský investiční fond zašle tyto informace dotyčnému členskému státu a Komisi a

b)

Dotyčný členský stát sdělí tyto informace konečným příjemcům ve lhůtě tří měsíců od obdržení této informace od Evropského investičního fondu a

c)

Dotčené členské státy si vyžádají prohlášení od každého příjemců, že celková výše obdržené podpory de minimis nepřesahuje strop stanovený v čl. 2 odst. 2. V případě, že je tento strop přesažen jedním nebo více příjemci, dotčený členský stát zajistí, aby bylo opatření podpory vedoucí k přesažení stropu buďto oznámeno Komisi nebo zajištěno jeho vrácení příjemcem.

3.   Členské státy zaznamenají a shrnou veškeré informace týkající se uplatňování tohoto nařízení. Tyto záznamy budou obsahovat veškeré informace potřebné k doložení, že byly splněny podmínky tohoto nařízení. Záznamy týkající se individuální podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne jejího udělení. Záznamy týkající se určitého režimu podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne, kdy byla podole tohoto režimu udělena poslední individuální podpora. Na písemnou žádost poskytne dotyčný členský stát Komisi ve lhůtě 20 pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k prokázání skutečnosti, že byly dodrženy podmínky tohoto nařízení, zejména celková výše podpory de minimis, kterou podnik získal.

Článek 4

Změna

Článek 2 nařízení (ES) č. 1860/2004 se mění takto:

a)

v bodě 1 se vypouští slova „zpracování a uvádění na trh“

b)

vypouští se bod 3.

Článek 5

Přechodná opatření

1.   Toto nařízení se rovněž použije na podpory poskytnuté před jeho vstupem v platnost podnikům činným v odvětví dopravy a podnikům provozujícím zpracovávání a uvádění na trh zemědělských produktů, jestliže podpora splňuje veškeré podmínky stanovené v článku 1, a 2. Jakákoli podpora, která tyto podmínky nesplňuje, je hodnocena Komisí v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

2.   Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 2. únorem 2001 a 30. červnem 2007, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 69/2001, se považují za podpory, které nesplňují kritéria čl. 87 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

3.   Po uplynutí platnosti tohoto nařízení je možné každou podporu de minimis, která splňuje podmínky tohoto nařízení, právoplatně provádět ještě dalších šest měsíců.

Článek 6

Vstup v platnost a doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost v den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007 do dne 31. prosince 2013.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. prosince 2006.

Za Komisi

Neelie KROES

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 137, 10.6.2006, s. 4.

(3)  Úř. věst. C 68, 6.3.1996, s. 9.

(4)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30.

(5)  Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 325, 28.10.2004, s. 4.

(7)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(8)  Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.

(9)  Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29.

(10)  Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/11


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1999/2006

ze dne 20. prosince 2006

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých sedel pocházejících z Čínské lidové republiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropských společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení

(1)

Dne 22. února 2006 Komise obdržela podnět týkající se některých sedel pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), který podle článku 5 základního nařízení podalo Evropské sdružení výrobců sedel („European Saddle Manufacturers Association“, dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě 99 %, celkové výroby některých sedel ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a o podstatné újmě způsobené dumpingem, což bylo považováno za dostatečné pro zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 7. dubna 2006 zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

2.   Strany dotčené řízením

(4)

Komise oficiálně oznámila vyvážejícím výrobcům v ČLR, dovozcům, obchodníkům, uživatelům, dodavatelům a sdružením, o kterých se vědělo, že se jich záležitost týká, zástupcům ČLR, žádajícím výrobcům ve Společenství a ostatním výrobcům ve Společenství, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, nebo o individuální zacházení, jestliže by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádaly tři skupiny vyvážejících výrobců a jeden samostatný vyvážející výrobce. Je nutno uvést, že v případě tří vyvážejících výrobců šlo o dvě společnosti či více společností ve spojení podílející se na výrobě a/nebo prodeji sedel.

(6)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců a výrobců ve Společenství Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení může být v tomto šetření pro stanovení dumpingu a újmy použit výběr vzorku.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR, dovozci ve Společenství a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi sami přihlásili a poskytli základní informace o své činnosti související s dotčeným výrobkem v období šetření (1. leden 2005 až 31. prosinec 2005), jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení řízení.

(8)

Pokud jde o vyvážející výrobce, vzhledem k tomu, že při šetření spolupracovaly pouze tři skupiny společností a jedna samostatná společnost, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(9)

Pokud jde o výrobce ve Společenství, Komise provedla podle článku 17 základního nařízení výběr vzorku na základě největšího reprezentativního objemu výroby sedel ve Společenství, který bylo možno ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat. Na základě informací poskytnutých výrobci ve Společenství Komise vybrala pět společností se sídlem ve dvou různých členských státech. Pokud jde o objem výroby, pět společností vybraných do vzorku představovalo 86 % celkové výroby Společenství. Podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly konzultovány dotčené strany, které nevznesly žádné námitky. Kromě toho byli zbývající výrobci ve Společenství požádáni, aby poskytli některé obecné údaje pro analýzu újmy. Podle článku 17 základního nařízení byl dále vybrán vzorek dovozců na základě největšího reprezentativního objemu dovozu dotčeného výrobku do Společenství, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací poskytnutých jednotlivými dovozci a vzhledem k různé kvalitě poskytnutých informací byli do vzorku zařazeni dva dovozci se sídlem v jednom členském státě. Tito dva dovozci zařazení do vzorku představují 21 % dovozu dotčeného výrobku do Společenství. Vzhledem k nízkému počtu reakcí uživatelů bylo rozhodnuto, že výběr vzorku uživatelů není nutný.

(10)

Dotazníky byly zaslány všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich záležitost týká, jakož i všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Odpovědi poskytli čtyři vyvážející výrobci v ČLR a jeden výrobce ve srovnatelné zemi, Brazílii. Úplné odpovědi na dotazník poskytlo rovněž pět výrobců ve Společenství, kteří byli zařazeni do vzorku. Ačkoliv na formulář k výběru vzorku odpověděli čtyři dovozci, pouze dva z nich spolupracovali a poskytli úplnou odpověď na dotazník. Úplnou odpověď na dotazník poskytli mimoto čtyři uživatelé sedel. Jedna odpověď na dotazník přišla rovněž od dodavatele výchozího materiálu.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

a)

výrobci ve Společenství

Selle Royal S.p.A., Pozzoleone, Itálie

Selle Italia s.r.l., Rossano Veneto, Itálie

Bassano Selle s.r.l., Riese Pio X, Itálie

Selle SMP S.A.S., Casalserugo, Itálie

pph ABI sp.j., Nasielsk, Polsko

b)

vyvážející výrobci v ČLR

skupina Cionlli

Cionlli Bicycle (Taicang) Co., Ltd

Shunde Hongli Bicycle Parts Co., Ltd, Shunde

Safe Strong Bicycle Parts Shenzhen Co., Ltd, Shenzhen

Cionlli Bicycle (Tianjin) Co., Ltd, Tianjin

skupina Giching

Giching Bicycle Parts (Shenzhen) Co., Ltd, Shenzhen

Velo Cycle (Kunshan) Co., Ltd, Kunshan

skupina Justek

Jiangyin Justek Vehicle Co., Ltd, Jiangyin

Jiangyin Justek Communication Equipment Co., Ltd, Jiangyin

Tianjin Justek Vehicle Co., Ltd, Tianjin

Viscount Vehicle (Shenzhen) Co., Ltd, Shenzhen

c)

společnosti ve spojení v ČLR a na Tchaj-wanu

Cionlli Bicycle (Tianjin) Co., Ltd, Tianjin

Cionlli Industrial Co., Ltd

d)

dovozce ve Společenství, který není ve spojení

Buechel GmbH, Fulda, Německo

(12)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, jimž by nemusel být přiznán status tržního hospodářství, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Brazílie, a to v prostorách následující společnosti:

e)

výrobce v Brazílii

Royal Ciclo Indústria de Componentes Ltda, Rio do Sul

3.   Období šetření

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(14)

Dotčeným výrobkem jsou některá sedla a jejich základní části (tj. kostra, polstrování a potah) jízdních kol a jiných kol (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru, kol vybavených přídavným motorem, též s postranními vozíky, posilovacích strojů a rotopedů (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „sedla“) pocházející z Čínské lidové republiky, obvykle kódů KN 8714 95 00, ex 8714 99 90 a ex 9506 91 10.

(15)

Sedlo se obvykle skládá ze tří částí: kostra nebo nosný rám, na němž je sedlo postaveno, se obvykle vyrábí procesem injekčního vstřikování plastických hmot do forem; polstrování nasazené na kostru, které má zajistit, aby sedlo bylo pohodlné, může být vyrobeno z různých druhů syntetické pěny nebo jiných materiálů; potah vyrobený ze syntetického materiálu nebo z přírodní usně, který zakrývá polstrování a okraje kostry, zajišťuje pocitové a estetické vlastnosti sedla. Kromě výše tří uvedených částí sedlo obvykle zahrnuje rovněž upevňovací mechanismus vyrobený z kovu, např. vidlici nebo svorku, a může rovněž zahrnovat pružinu nebo pružící mechanismus k tlumení nárazů.

(16)

Dotčený výrobek se používá u jízdních a obdobných kol, jakož u nepohyblivých zařízení, např. posilovacích strojů. Šetřením bylo prokázáno, že navzdory rozdílům ve tvaru, materiálu a výrobním procesu mají různé druhy dotčeného výrobku stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Proto jsou pro účely tohoto řízení považovány za jeden výrobek.

2.   Obdobný výrobek

(17)

Šetření prokázalo, že základní fyzikální a technické vlastnosti sedel vyráběných a prodávaných výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, sedel vyráběných a prodávaných na domácím trhu v Číně a sedel dovážených do Společenství z ČLR, jakož i sedel vyrobených a prodávaných v Brazílii jsou stejné a že tyto výrobky mají stejné užití.

(18)

Proto se má prozatímně za to, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   Status tržního hospodářství

(19)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR stanoví v souladu s odstavcem 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(20)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě:

1.

obchodní rozhodnutí reagují na tržní podmínky, bez výrazných státních zásahů, a náklady důležitých vstupů se zakládají na tržní hodnotě;

2.

firmy mají jeden soubor základních účetních záznamů, které procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a které se používají pro všechny účely;

3.

neexistují žádná významná zkreslení přetrvávající z původního systému netržního hospodářství;

4.

právní jistota a stabilita jsou zaručeny právními předpisy o úpadku a vlastnickém právu;

5.

převody směnného kurzu jsou prováděny podle tržních kurzů.

(21)

O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádaly dvě skupiny vyvážejících výrobců a jeden samostatný vyvážející výrobce, kteří ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. U těchto tří společností si Komise vyžádala a ověřila v prostorách těchto společností všechny informace předložené v jejich žádostech o status tržního hospodářství, které považovala za nezbytné. Šetření odhalilo, že status tržního hospodářství je možno přiznat pouze dvěma skupinám vyvážejících výrobců, kdežto žádost jedné skupiny společností a samostatné společnosti bylo nutno zamítnout.

(22)

Pokud jde o samostatného vyvážejícího výrobce, šetření prokázalo, že společnost nesplňuje požadavky výše uvedených kritérií 1 a 3. Společnost nemohla prokázat, že její obchodní rozhodnutí reagují na tržní podmínky, bez výrazných státních zásahů, zejména proto, že objem prodeje na domácím a vývozním trhu je omezen stanovami společnosti, které bez souhlasu státu nelze měnit. Společnost navíc nemohla prokázat, že neexistují žádná významná zkreslení přetrvávající z původního systému netržního hospodářství, zejména předložit písemné důkazy o nabytí práv k užívání pozemků.

(23)

Jedna skupina vyvážejících výrobců neoznámila v odpovědi na formulář žádosti o status tržního hospodářství ani v odpovědi na antidumpingový dotazník své spojení s hlavním domácím odběratelem. Toto spojení bylo odhaleno až při křížových kontrolách provedených v prostorách těchto vyvážejících výrobců. Je obvyklou praxí Komise určovat status tržního hospodářství/individuálního zacházení pro skupiny společností ve spojení jako celek. Proto by přiznání statusu tržního hospodářství/individuálního zacházení tomuto výrobci vyžadovalo, aby společnost ve spojení při šetření plně spolupracovala, aby bylo možno přesně zjistit její činnosti týkající se dotčeného výrobku, plnění kritérií pro přiznání statusu tržního hospodářství a vliv tohoto spojení na operace mezi oběma společnostmi. Tak tomu však nebylo, jelikož společnost ve spojení při šetření nespolupracovala. Komise proto nemohla určit status tržního hospodářství/individuální zacházení pro tuto skupinu společností. Je nutno poznamenat, že se tato záležitost týkala významné části domácího prodeje vývozců. Toto záměrné opomenutí mimoto zpochybňuje spolehlivost ostatních informací a dokladů předložených Komisi. S ohledem na toto opomenutí a jeho význam pro analýzu k přiznání statusu tržního hospodářství a stanovení dumpingu, které by byly založeny na jednotlivých údajích poskytnutých touto skupinou dovozců, bylo rozhodnuto, že poskytli nepravdivé a zavádějící informace ve smyslu článku 18 základního nařízení. Společnost byla neprodleně informována o důvodech, na jejichž základě bylo uvažováno o tom, že poskytnuté informace nebudou brány v úvahu, a byla jí poskytnuta příležitost, aby v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení poskytla další vysvětlení. Vysvětlení této společnosti však nebylo uspokojivé a nemohlo Komisi přesvědčit o tom, že společnost neposkytla zavádějící informace, ani odstranit pohybnosti o integritě ostatních údajů předložených touto společností. Mělo se za to, že tato skupina vyvážejících výrobců při šetření nespolupracovala, a její žádost o status tržního hospodářství a individuální zacházení byla zamítnuta.

(24)

Zúčastněné strany dostaly možnost podat připomínky k výše uvedeným zjištěním.

(25)

Na základě toho byl status tržního hospodářství přiznán dvěma skupinám vyvážejících výrobců:

Cionlli Bicycle (Taicang) Co. Ltd, a společnosti ve spojení

Giching Bicycle parts (Shenzhen) Co. Ltd, a společnosti ve spojení.

2.   Individuální zacházení

(26)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod zmíněný článek stanoví případné celostátní clo kromě případů, kdy společnosti mohou prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(27)

Vyvážející výrobce, jemuž nebylo možno přiznat status tržního hospodářství, požadoval rovněž individuální zacházení v případě, že mu nebude přiznán status tržního hospodářství. Žádost společnosti o individuální zacházení byla však rovněž zamítnuta, jelikož společnost nesplňovala kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 písm. b) základního nařízení, zejména že vývozní ceny a množství jsou určovány svobodně.

3.   Běžná hodnota

a)   Určení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž byl přiznán status tržního hospodářství

(28)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, Komise nejdříve u každého z dotčených vyvážejících výrobců určila, zda jeho celkové prodeje sedel na domácím trhu byly reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na domácím trhu považují za reprezentativní, pokud celkový objem těchto domácích prodejů vyvážejícího výrobce dosáhl alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(29)

Dvě skupiny společností, jimž byl přiznán status tržního hospodářství, zahrnovaly pět společností vyrábějících sedla na vývoz, tři z nich měly rovněž domácí prodej. Další společnost měla domácí prodej, výrobek však nevyvážela.

(30)

U těch vyvážejících výrobců, u nichž se zjistilo, že celkové domácí prodeje byly reprezentativní, Komise následně identifikovala typy sedel prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(31)

Pro každý z těchto typů se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje konkrétního typu na domácím trhu se považovaly za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu u daného typu během období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu vyváženého do Společenství.

(32)

Komise následně pro jednotlivé společnosti zjišťovala, zda se mohou domácí prodeje jednotlivých typů dotčeného výrobku v reprezentativních množstvích považovat za provedené v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení, přičemž se stanovil podíl ziskových prodejů dotyčného typu nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(33)

V případě, že objem prodeje daného typu sedla, prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou výrobním nákladům nebo vyšší, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo je převyšovala, vycházela běžná hodnota tohoto typu ze skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen za veškerý domácí prodej tohoto typu během období šetření, bez ohledu na to, zda tyto prodeje byly ziskové, nebo ne.

(34)

Pokud objem ziskového prodeje nějakého typu sedla činil 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu či méně nebo pokud vážená průměrná cena tohoto typu nedosahovala výše výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota tohoto typu ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto typu, pokud tento prodej činil 10 % objemu prodeje tohoto typu nebo více.

(35)

Pokud objem ziskového prodeje jakéhokoli typu sedla činil méně než 10 % celkového objemu prodeje tohoto typu, mělo se za to, že tento konkrétní typ nebyl prodáván v dostatečném množství, aby mohla domácí cena poskytnout odpovídající základ pro stanovení běžné hodnoty.

(36)

Pokud nebylo možno použít domácí cenu konkrétního typu prodávaného vyvážejícím výrobcem, použila se početně zjištěná běžná hodnota.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení se běžná hodnota vypočítala jako součet výrobních nákladů vývozce na vyvážený typ (popřípadě upravených), přiměřeného podílu prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí. Ve všech případech byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk určeny podle metod stanovených v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Proto Komise zjišťovala, zda jsou údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o zisku, který vytvářejí jednotliví dotčení vyvážející výrobci na domácím trhu, spolehlivé.

(38)

Skutečné prodejní, správní a režijní náklady na domácím trhu se považovaly za spolehlivé, jestliže objem celkového domácího prodeje dotčené společnosti bylo možno považovat za reprezentativní ve srovnání s objemem vývozu do Společenství. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo stanoveno na základě domácího prodeje těchto typů, které se prodávaly v rámci běžného obchodního styku. Pro tyto účely byla použita výše uvedená metodika.

(39)

U tří společností s reprezentativním domácím prodejem bylo zjištěno, že většina typů dotčeného výrobku, které se vyvážejí, byla prodávána na domácím trhu v běžném obchodním styku. Pokud tomu tak v případě některých typů nebylo, byla běžná hodnota zjištěna početně pomocí výše uvedené metodiky s použitím informací o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku jednotlivých dotčených společností.

(40)

U dvou společností bez reprezentativního domácího prodeje byla výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku stanovena na základě průměrných prodejních, správních a režijních nákladů a zisku čtyř společností s domácím prodejem.

b)   Stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství

i)   Srovnatelná země

(41)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nemohl být udělen status tržního hospodářství, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(42)

V oznámení o zahájení řízení oznámila Komise záměr použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty Brazílii a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily.

(43)

Žádný vyvážející výrobce v ČLR, kterému nebyl udělen status tržního hospodářství, proti tomuto návrhu neměl námitky.

(44)

Jeden dovozce a jeden vyvážející výrobce, jemuž byl přiznán status tržního hospodářství, však uvedli, že Brazílie není nejvhodnější srovnatelnou zemí a že místo ní by měl být vybrán Tchaj-wan nebo Mexiko.

(45)

Co se týká Tchaj-wanu, má se za to, že ačkoliv se zde odvětví vyrábějící součástí jízdních kol vyvinulo, většina výroby byla přemístěna do ČLR. Proto by výrobci sedel s ústředím na Tchaj-wanu byly z velké části stejné společnosti nebo společnosti ve spojení se společnostmi, které dotčený výrobek vyvážejí z ČLR do Společenství za údajně dumpingové ceny. Běžná dělba práce mezi těmito skupinami navíc znamená, že se na Tchaj-wanu vyrábí pouze několik specializovaných modelů s vyšším ziskovým rozpětím, zatímco výroba velké většiny středně drahých a laciných modelů byla z důvodu nákladů přemístěna do ČLR. Proto není pravděpodobné, že by ceny nebo náklady modelů sedel vyrobených na Tchaj-wanu byly nejvhodnější náhradou, na níž by měla být založena běžná hodnota sedel vyrobených v ČLR.

(46)

Co se týká Mexika, tato země se považuje za zemi s otevřeným a konkurenčním trhem představujícím přibližně osminu velikosti brazilského trhu. Komise se obrátila na dva známé výrobce v Mexiku, spolupráce však nabídnuta nebyla.

(47)

Pokud jde o Brazílii, v rámci šetření bylo zjištěno, že je konkurenčním trhem pro dotčený výrobek s nejméně třemi domácími výrobci různé velikosti a též s dovozy z třetích zemí, které představují přibližně 15 % domácí spotřeby ve výši 8 až 9 milionů sedel ročně. Jeden vyvážející výrobce uvedl, že úroveň hospodářské soutěže na brazilském trhu byla problematická vzhledem k nízkému počtu výrobců. Při šetření však bylo prokázáno, že neexistovaly žádné důkazy o dominantním postavení některého z brazilských výrobců nebo že by ceny nebyly stanovovány konkurenčním způsobem. Nebyl rovněž důvod domnívat se, že by přístup k výchozím materiálům, nákladům a ostatní podmínky výroby na Tchaj-wanu nebo v Mexiku byly podobnější podmínkám v ČLR, než tomu je v případě Brazílie. Proto se mělo za to, že brazilský trh je pro účely stanovení běžné hodnoty vhodný.

(48)

Byli kontaktováni tři známí vyvážející výrobci v Brazílii a jedna společnost souhlasila se spoluprací. Tomuto výrobci byl tedy zaslán dotazník a poskytnuté údaje byly ověřeny na místě. Tento spolupracující výrobce je ve spojení s jedním z výrobců ve Společenství, není však důvod domnívat se, že by to mělo nepříznivý vliv na spolehlivost údajů, které navíc byly ověřeny v prostorách této společnosti.

(49)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se vyvozuje prozatímní závěr, že v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení je Brazílie nejvhodnější a nejpřiměřenější srovnatelnou zemí.

ii)   Běžná hodnota

(50)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla stanovena běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebyl udělen status tržního hospodářství, na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na brazilském trhu za srovnatelné typy výrobku, v souladu s výše uvedenou metodikou.

(51)

Běžná hodnota byla stanovena na základě všech cen zaplacených nebo splatných na brazilském trhu za srovnatelné typy výrobku, jelikož bylo zjištěno, že se všechny operace uskutečnily v běžném obchodním styku.

4.   Vývozní ceny

(52)

Všichni vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení nebo společností, které nejsou ve spojení, se sídlem v Hongkongu, na Britských Panenských ostrovech a na Tchaj-wanu.

(53)

Byl-li dotčený výrobek vyvážen přímo pro nezávislé odběratele ve Společenství, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen dotčeného výrobku skutečně zaplacených či splatných.

(54)

Pokud se prodej uskutečňoval prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem mimo Společenství, vývozní cena byla stanovena na základě cen, za které byl výrobek poprvé prodán nezávislému odběrateli ve Společenství.

5.   Srovnání

(55)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány podle jejich úrovně ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly povoleny odpovídající úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejších nákladů, balení, úvěrů a bankovních poplatků v případě, že byly přiměřené, přesné a doložené ověřenými důkazy.

(56)

U prodeje uskutečňovaného prostřednictvím společností ve spojení na Tchaj-wanu se použila úprava v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, pokud bylo prokázáno, že tyto společnosti vykonávají obdobné funkce jako zástupce pracující za provizi. Vzhledem k tomu, že přidělení prodejních, správních a režijních nákladů poskytnuté společností ve spojení nebylo možno považovat za spolehlivé, byla tato úprava založena na údajích o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku získaných od obchodníka, který není ve spojení.

6.   Dumpingové rozpětí

a)   V případě spolupracujících vyvážejících výrobců, jimž byl přiznán status tržního hospodářství

(57)

U společností, jimž byl přiznán status tržního hospodářství, byla vážená průměrná běžná hodnota každého jednotlivého typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(58)

Je obvyklou praxí Komise, že vyvážející výrobce ve spojení nebo vyvážející výrobce, kteří patří do stejné skupiny společností, považuje pro účely stanovení dumpingového rozpětí za jediný subjekt, a stanoví tedy pro ně jediné dumpingové rozpětí. Je tomu tak zvláště proto, že v případě stanovení individuálních dumpingových rozpětí by mohlo docházet k obcházení antidumpingových opatření, která by se tak stala neúčinnými, protože by vyvážející výrobci ve spojení mohli směrovat svůj vývoz do Společenství prostřednictvím společnosti, která má nejnižší individuální dumpingové rozpětí.

(59)

V souladu s touto praxí byli vyvážející výrobci ve spojení patřící do stejných skupin považováni za jediný subjekt a bylo pro ně stanoveno jedno dumpingové rozpětí, které bylo vypočteno na základě vážených průměrných dumpingových rozpětí spolupracujících výrobců v příslušných skupinách.

(60)

V souladu s tím byla prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením stanovena takto:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Cionlli Bicycle (Taicang) Co. Ltd, Shunde Hongli Bicycle Parts Co. Ltd a Safe Strong Bicycle Parts Shenzhen Co. Ltd

7,5 %

Giching Bicycle parts (Shenzhen) Co. Ltd a Velo Cycle Kunshan Co. Ltd

0 %

b)   V případě všech ostatních vyvážejících výrobců

(61)

Aby bylo možno vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vývozce v ČLR, stanovila Komise nejprve úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání mezi celkovým objemem vývozu uvedeným v odpovědích tří spolupracujících výrobců na dotazník a celkovými dumpingovými dovozy z ČLR vypočtenými podle 71. bodu odůvodnění. Bylo zjištěno, že tato hodnota činí 23 %. Úroveň spolupráce byla proto považována za nízkou.

(62)

Považovalo se proto za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí jako vážený průměr:

dumpingového rozpětí zjištěného pro spolupracujícího vývozce, jemuž nebyl přiznán status tržního hospodářství ani individuální zacházení, a

nejvyšších dumpingových rozpětí pro reprezentativní typy výrobku stejného vývozce, jelikož nic nenasvědčovalo tomu, že by nespolupracující vyvážející výrobci prodávali za dumpingové ceny na nižší úrovni.

(63)

Takto byla celostátní výše dumpingu prozatímně stanovena na 30,9 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

D.   ÚJMA

1.   Výroba ve Společenství

(64)

Ve Společenství vyrábí dotčený výrobek devět známých výrobců, jejichž jménem byl podán podnět. Tito výrobci mají sídlo v Itálii, Polsku, Spojeném království a Portugalsku a představují 99 % výroby Společenství v období šetření.

(65)

V době zahájení řízení byl znám pouze jeden výrobce ve Společenství, jenž nebyl žadatelem. S přihlédnutím k objemu výroby devíti žádajících výrobců ve Společenství a výrobce, který podnět nepodal, činila celková výroba obdobného výrobku v období šetření 16 165 936 kusů.

2.   Výrobní odvětví Společenství

(66)

Podnět podpořili tito výrobci ve Společenství:

Selle Royal S.p.A., Pozzoleone, Itálie, se společností, která je s ní ve spojení:

Brooks England Ltd, West Midlands, Spojené království

Selle Italia s.r.l., Rossano Veneto, Itálie, se společností, která je s ní ve spojení:

Bassano Selle s.r.l., Riese Pio X, Itálie

Selle SMP S.A.S., Casalserugo, Itálie

pph ABI sp.j., Nasielsk, Polsko

Iberoselle Fabrica de Selins Lda., Agueda, Portugalsko

Selle Montegrappa s.n.c., Ramon di Loria, Itálie

Selle San Marco S.p.A, Rossano, Itálie.

(67)

Jelikož těchto devět žádajících spolupracujících výrobců ve Společenství (zařazených i nezařazených do vzorku) představuje 99 % výroby obdobného výrobku ve Společenství, tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Na výrobce ve Společenství, kteří byli při šetření zařazení do vzorku (dále jen „výrobci zařazení do vzorku“), připadalo v období šetření 86 % celkové výroby sedel ve Společenství. Ostatní výrobci ve Společenství byli požádáni, aby poskytli některé obecné údaje pro analýzu újmy.

3.   Spotřeba Společenství

(68)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje na trhu Společenství pěti výrobců ve Společenství zařazených do vzorku, čtyř výrobců ve Společenství, kteří do vzorku zařazeni nebyli, výrobce ve Společenství, který nepodal podnět, a dovozů z ČLR a ostatních třetích zemí s příslušnými kódy KN podle údajů Eurostatu. Jak bylo uvedeno v 14. bodu odůvodnění, dotčený výrobek je v současnosti deklarován pod kódy KN 8714 95 00, ex 8714 99 90 a ex 9506 91 10. Údaje Eurostatu týkající se posledních dvou kódů (ex 8714 99 90 a ex 9506 91 10) zahrnují rovněž jiné části jízdních kol a zařízení pro tělesné cvičení. Jelikož nebylo možno z těchto dvou širších kategorií odvodit údaje pouze pro sedla, bylo rozhodnuto stanovit dovozní statistiky pouze na základě jednoho kódu KN, a to 8714 95 00. Proto mohou být objemy dovozu uvažované pro stanovení spotřeby Společenství mírně podhodnocené.

(69)

Podle těchto údajů bylo zjištěno, že se v průběhu posuzovaného období spotřeba zvýšila o 17 % z 20 701 027 kusů v roce 2002 na 24 179 012 kusů v roce 2005.

Tabulka 1

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Spotřeba Společenství (v kusech)

20 701 027

21 688 470

23 357 359

24 179 012

Index

100

105

113

117

4.   Dovoz sedel z ČLR

a)   Dumpingové rozpětí, objem dovozů a jejich podíl na trhu

(70)

Jak je uvedeno výše, toto šetření prokázalo, že průměrná dumpingová rozpětí stanovená pro ČLR jsou vyšší než minimální prahová hodnota stanovená v čl. 9 odst. 3 základního nařízení a že objem dovozu z ČLR nelze považovat za zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(71)

Objem dovozu byl stanoven podle údajů Eurostatu. Jak bylo uvedeno v 68. bodu odůvodnění, údaje o dovozu uvedené níže mohou být mírně podhodnocené. Eurostat poskytuje statistické údaje týkající se objemu dovozu sedel pro jízdní kola v množství 100 kg, ne v kusech. Proto se považovalo za vhodné použít jako průměrnou hmotnost sedel dovážených z Číny 500 gramů na kus, jelikož tuto hmotnost uvedl jeden vyvážející výrobce a jeden dovozce, který není ve spojení.

(72)

Dovozy z ČLR v posuzovaném období vzrostly více než čtyřnásobně. Zvýšily se z 1 416 814 kusů v roce 2002 na 6 276 749 kusů v období šetření. V souladu s tím jejich podíl na trhu vzrostl ze 7 % v roce 2002 na 26 % v období šetření. To je nutno posuzovat v kontextu spotřeby, která se zvýšila pouze o 17 %, tj. méně, než činil nárůst dovozů z ČLR.

(73)

Jeden dovozce, který není ve spojení, uvedl, že dovozní statistiky byly nadhodnoceny, jelikož v podnětu byla použita průměrná hmotnost sedla 400 gramů. Společnost uvedla, že průměrná hmotnost sedel dovezených z ČLR je 600 až 800 gramů. Tatáž společnost však při inspekci, která se uskutečnila v jejích prostorách, potvrdila, že průměrná hmotnost sedel dovážených z ČLR je 500 gramů, tj. přesně tolik, kolik činí hmotnost, kterou Komise použila pro přepočet údajů Eurostatu udávaných ve 100 kg na kusy. Tento dovozce rovněž tvrdil, že dovozní statistiky z ČLR byly navýšené, jelikož zahrnovaly rovněž dovozy krytů sedel, které se používají k jejich ochraně. Jak bylo uvedeno v 71. bodu odůvodnění, dovozní statistiky se zakládaly pouze na jednom kódu KN (KN 8714 95 00), pod nímž kryty sedel obvykle nejsou deklarovány, proto tvrzení dovozce není opodstatněné.

Tabulka 2

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Dovozy (v kusech)

1 416 814

2 048 240

4 351 842

6 276 749

Index

100

145

307

443

Podíl na trhu

7 %

9 %

19 %

26 %

b)   Ceny

(74)

Vážená průměrná dovozní cena sedel pocházejících z ČLR se v posuzovaném období každý rok snižovala a celkově poklesla o 21 %, tj. z 1,4 EUR za kus v roce 2002 na 1,1 EUR za kus v období šetření.

Tabulka 3

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Vážená průměrná cena CIF na hranice Společenství (v EUR/ks)

1,4

1,3

1,1

1,1

Index

100

91

75

79

c)   Cenové podbízení

(75)

Pro určení cenového podbízení Komise analyzovala údaje týkající se období šetření. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly ceny pro nezávislé odběratele, v případě potřeby upravené na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů ve Společenství a po odečtu slev a rabatů. Ceny různých typů sedel definovaných podle kostry, polstrování, potahu, vidlice a hmotnosti byly porovnány s prodejními cenami obdobných typů účtovanými vývozci, očištěnými o slevy a v případě potřeby upravenými na dovozní cenu CIF s příslušnou úpravou o clo (1,2 %) a náklady po dovozu, které dovozci vznikly ve Společenství.

(76)

Pro výpočet váženého průměrného rozpětí cenového podbízení se braly v úvahu vývozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců. Během období šetření činilo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u spolupracujících výrobců 67,3 %. Při započtení všech dovozů sedel, tj. od spolupracujících i nespolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, výpočet průměrného rozpětí cenového podbízení podle údajů Eurostatu ukázal podobné průměrné rozpětí cenového podbízení v období šetření ve výši 70,1 %.

5.   Situace výrobního odvětví Společenství

(77)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo prozkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství vyhodnocení všech hospodářských činitelů, které měly vliv na stav výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období.

(78)

Tato analýza byla provedena pro společnosti zařazené do vzorku. Nicméně v zájmu úplného popisu stavu výrobního odvětví Společenství jsou v případě ukazatelů, u nichž byly k dispozici spolehlivé informace pro výrobní odvětví Společenství jako celek, tyto informace rovněž uvedeny níže. Výkonnost výrobního odvětví měřená činiteli jako ceny, mzdy, investice, zisky, návratnost investic, peněžní tok a schopnost získat kapitál byla stanovena na základě informací poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku. Činitele újmy, jako je podíl na trhu, objem prodeje a výroba, byly stanoveny pro celé výrobní odvětví Společenství.

a)   Výroba

(79)

Objem výroby celého výrobního odvětví Společenství vykazoval v posuzovaném období jasně negativní tendenci. Zatímco v roce 2002 činil objem výroby 19 546 740 kusů sedel, v průběhu období šetření výrobní odvětví Společenství vyrobilo pouze 16 165 936 kusů, což je téměř o 3,5 milionů kusů (17 %) méně než v roce 2002. Jelikož sedla se obvykle vyrábějí pro odběratele pouze na zakázku, nepříznivý vývoj objemu výroby lze přímo spojit s poklesem poptávky po sedlech vyrobených výrobním odvětvím Společenství.

Tabulka 4

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Výroba (v kusech)

19 546 740

19 022 491

17 698 103

16 165 936

Index

100

97

91

83

b)   Výrobní kapacita a míra využití kapacity

(80)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek ve vlastnictví výrobního odvětví Společenství s ohledem na přerušení výroby a na skutečnost, že v některých případech se část kapacity využívala pro jiné výrobky, např. řídítka invalidních vozíků, vyráběné na stejných výrobních linkách.

(81)

Kapacita výroby sedel v posuzovaném období vzrostla o 5 % z 29 492 120 kusů v roce 2002 na 30 921 920 kusů v období šetření. Mírný nárůst výrobní kapacity je důsledkem investic, které se v roce 2004 a v období šetření uskutečnily v souvislosti s výrobou některých nových typů výrobků, jež se používají pro závodní jízdní kola. Míra využití kapacity odráží pokles výroby a poptávky. V posuzovaném období trvale klesala a v období šetření dosáhla pouze 45 %.

Tabulka 5

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Výrobní kapacita (v kusech)

29 492 120

29 215 880

29 354 000

30 921 920

Index

100

99

100

105

Využití kapacity

60 %

59 %

53 %

45 %

c)   Zásoby

(82)

Co se týká zásob na konci roku, velká většina výroby se uskutečňuje na zakázku. Proto ačkoliv byl v posuzovaném období zaznamenán pokles zásob o 35 %, má se za to, že v tomto případě nebyly zásoby důležitým ukazatelem újmy.

Tabulka 6

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Zásoby (v kusech)

1 365 040

1 192 612

1 000 376

884 829

Index

100

87

73

65

d)   Investice

(83)

Mezi rokem 2002 a 2003 se investice do výroby obdobného výrobku snížily z 3 808 057 EUR na 1 664 147 EUR. V roce 2004 výrobci ve Společenství své investice zvýšili a v porovnání s předchozím rokem vynaložili téměř dvojnásobnou částku, tj. 3 381 996 EUR. V období šetření investice činily 3 638 962 EUR, což je o 4 % méně oproti úrovni, které dosáhly na počátku posuzovaného období v roce 2002. Při šetření bylo zjištěno, že se investice do budov, vybavení a strojů uskutečnily hlavně s cílem udržet výrobní kapacitu a pouze v roce 2004 a v období šetření v menší míře k vývoji nových typů výrobku. Vzhledem k výše zmíněné nízké míře využití kapacity nebylo účelem těchto investic v žádném případě zvýšení celkového objemu výroby.

(84)

Šetření ukázalo, že se výrobní odvětví Společenství považuje za světového vůdce, pokud jde o design výrobku a inovaci sedel. V období mezi rokem 2000 a obdobím šetření výrobci ve Společenství navrhli a uvedli na trh více než jeden tisíc nových typů sedel. Na výzkum a vývoj připadá přibližně 8 % až 10 % obratu výrobního odvětví Společenství. K udržení tohoto postavení musí výrobní odvětví Společenství zachovat určitou výši investic, i když je využití kapacity nízké.

Tabulka 7

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Investice (v EUR)

3 808 057

1 664 147

3 381 996

3 638 962

Index

100

44

89

96

e)   Objem prodeje a podíl na trhu

(85)

V případě sedel existují dva hlavní prodejní kanály: trh výrobců původního zařízení a „následný trh“. V prvním případě se sedla prodávají k použití na novém jízdním kole a v druhém případě za účelem nahrazení použitého sedla. Bylo zjištěno, že na prodej na trhu výrobců původního zařízení připadá přibližně 60 % a na prodej na následném trhu přibližně 40 % celkového trhu. Stejně jako pneumatiky patří sedla k těm součástem jízdního kola, jež jsou vyměňovány nejčastěji.

(86)

Objem prodeje celého výrobního odvětví Společenství poklesl v posuzovaném období o 20 % z 15 109 569 kusů na 12 139 162 kusů v období šetření, tzn. výrobní odvětví Společenství v období šetření prodalo o téměř 3 miliony kusů sedel méně než v roce 2002. Po malém snížení ve výši 1 % v roce 2003 v porovnání s rokem 2002 byl pokles objemu prodeje v roce 2004 a v období šetření zřetelnější.

(87)

Pokud jde o hodnotu, v průběhu celého posuzovaného období se prodej sedel výrobním odvětvím Společenství zvýšil pouze o 1 %. Hodnota prodeje na trhu Společenství vzrostla o 5 % z 54 460 180 EUR v roce 2002 na 56 978 530 EUR v roce 2003 a poté dále na 58 052 609 EUR v roce 2004. V průběhu období šetření však hodnota prodeje výrobního odvětví Společenství oproti předchozímu roku poklesla o téměř tři miliony EUR. Skutečnost, že hodnota prodeje nesledovala stejnou tendenci jako objem prodeje, vysvětluje nárůst průměrných cen, který bude vysvětlen níže.

(88)

V souladu s poklesem objemu prodeje se rovněž významně snížil podíl na trhu Společenství z 81 % v roce 2002 na 58 % v období šetření. Jinými slovy, v průběhu celého posuzovaného období výrobní odvětví Společenství přišlo o 23 procentních bodů svého podílu na trhu na úkor rostoucích dovozů z ČLR.

Tabulka 8

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Hodnota prodeje (v EUR)

54 460 180

56 978 530

58 052 609

55 228 738

Index

100

105

107

101

Prodej v ES (v kusech)

15 109 569

15 024 427

13 803 151

12 139 162

Index

100

99

91

80

Podíl na trhu

81 %

77 %

67 %

58 %

f)   Ceny

(89)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období vzrostla o 25 %. Toto zvýšení ceny lze vysvětlit na straně jedné vyššími náklady na výchozí materiál, což mělo dopad na celé výrobní odvětví, a na straně druhé přechodem od typů výrobku s jednoduchou technologií k typům se špičkovou technologií, které obsahují dražší výchozí materiál a jejichž výroba je rovněž náročnější na lidskou práci.

(90)

K hlavním výchozím materiálům používaným při výrobě sedel patří plastové skořepiny, potahy, polyuretan, tyče a svorky. Ceny těchto výchozích materiálů jsou nepřímo závislé na cenách ropy a kovů. Výchozí materiál je ve výrobních nákladech na sedla hlavní nákladovou položkou, na niž připadá přibližně polovina celkových výrobních nákladů a která má přímý dopad na vývoj prodejních cen.

(91)

Bylo zjištěno, že průměrné ceny těchto výchozích materiálů byly v období mezi rokem 2002 a 2003 stálé, od roku 2003 a rovněž v průběhu období šetření se však zvyšovaly, což se projevilo ve vyšších prodejních cenách výrobního odvětví Společenství.

(92)

Jeden dovozce, který není ve spojení, uvedl, že nárůst cen výrobního odvětví Společenství byl zapříčiněn změnou spotřebitelské poptávky. Společnost tvrdila, že se snížila poptávka po levných jízdních kolech a odpovídajících levných sedlech, zatímco poptávka po dražších a kvalitnějších sedlech vzrostla. Toto tvrzení je v rozporu se skutečností, že levné dovozy z ČLR rostly relativně výrazněji než celková spotřeba sedel ve Společenství, jak se uvádí v 72. bodu odůvodnění.

Tabulka 9

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Vážená průměrná cena (v EUR/kus)

3,6

3,8

4,2

4,5

Index

100

106

117

125

g)   Ziskovost a peněžní tok

(93)

Během posuzovaného období klesla vážená průměrná ziskovost čistého obratu výrobního odvětví Společenství prudce z 3,8 % v roce 2002 na pouhá 0,4 % v období šetření. Ačkoliv se v roce 2003 ziskovost zvýšila na 5,0 %, v roce 2004 klesla na 3,1 % a v období šetření posléze činila 0,4 %. Nízké ziskové rozpětí je důsledkem skutečnosti, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno zvýšení cen výchozích materiálů dostatečně přenést na své odběratele.

Tabulka 10

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Ziskové rozpětí před zdaněním

3,8 %

5,0 %

3,1 %

0,4 %

V průběhu období šetření výrobní odvětví Společenství vytvořilo peněžní tok ve výši 3 990 473 EUR, což je přibližně o 1,1 milionu EUR (22 %) méně než v roce 2002. Dosud značnou úroveň likvidity výrobního odvětví Společenství vysvětluje skutečnost, že se jedná o kapitálově náročné odvětví, které vyžaduje vysoké odpisové částky. Obecně lze vidět, že se likvidita výrobního odvětví Společenství vyvíjela obdobně jako ziskovost.

Tabulka 11

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Peněžní tok (v EUR)

5 084 871

6 655 555

6 574 821

3 990 473

Index

100

131

129

78

h)   Návratnost čistých aktiv

(94)

Návratnost čistých aktiv se vypočítala vyjádřením čistého zisku před zdaněním obdobného výrobku jako procentní podíl čisté účetní hodnoty fixního majetku přiděleného obdobnému výrobku. Tento ukazatel se vyvíjel obdobně jako ziskovost, z 12 % v roce 2002 se snížil na pouhé 1 % v období šetření.

Tabulka 12

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Návratnost čistých aktiv

12 %

16 %

10 %

1 %

i)   Schopnost získat kapitál

(95)

Výrobní odvětví Společenství neuvedlo, že by se setkalo s potížemi při získávání kapitálu pro svou činnost, a ani tomu nic nenasvědčovalo; proto byl vyvozen závěr, že výrobní odvětví Společenství jako celek bylo v posuzovaném období schopno získat kapitál pro svou činnost.

j)   Zaměstnanost a mzdy

(96)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství byla v celém posuzovaném období stálá. Po mírném vzrůstu v letech 2003 a 2004 výrobní odvětví Společenství v období šetření zaměstnávalo 418 osob na plný úvazek, tj. téměř stejný počet jako v roce 2002. Poznamenává se však, že všichni výrobci ve Společenství pořizují významnou část výroby a v několika málo případech téměř celý výrobní proces externě u jiných malých a středních podniků ve Společenství. Proto je celkový počet osob zaměstnaných na plný úvazek ve výrobě sedel mnohem vyšší než počet osob zaměstnaných přímo výrobním odvětvím Společenství. Odhaduje se, že celkový počet osob zaměstnaných ve výrobě obdobného výrobku je přinejmenším třikrát vyšší, tj. přibližně 1 200 osob v období šetření. Průměrné roční mzdy se vyvíjely stejně jako náklady práce, tj. v posuzovaném období vzrostly o 5 % z 7 784 339 EUR v roce 2002 na 8 190 911 EUR v období šetření, což je méně, než kolik ve stejném období činila míra inflace ve Společenství.

Tabulka 13

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Zaměstnanci

421

434

456

418

Index

100

103

108

99

Náklady práce (v EUR/rok)

11 427 812

12 136 974

12 319 136

12 121 976

Index

100

106

108

106

Mzdy (v EUR/rok)

7 784 339

8 136 410

8 428 090

8 190 911

Index

100

105

108

105

k)   Produktivita

(97)

Produktivita měřená ve výstupu (výrobě) na jednoho zaměstnance za rok činila v roce 2002 42 225 kusů a trvale se snižovala na 33 317 kusů v období šetření. Tento pokles je zapříčiněn nižším objemem výroby.

Tabulka 14

 

2002

2003

2004

2005 (OŠ)

Produktivita (kusy/zaměstnanec)

42 225

39 752

34 388

33 317

Index

100

94

81

79

l)   Růst

(98)

Ačkoliv se spotřeba Společenství mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšila o 17 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství byl v témže období stálý. Prodej výrobního odvětví Společenství proto v posuzovaném období vzrostl mnohem méně než poptávka. Ovšem podíl dovozů z ČLR na trhu stoupl o 19 procentních bodů.

m)   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků minulého dumpingu

(99)

Pokud jde o dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze tento dopad vzhledem k objemu a cenám dovozů z ČLR považovat za zanedbatelný.

(100)

Nebylo zjištěno, že by výrobní odvětví Společenství překonalo účinky minulého dumpingu či subvencování.

6.   Závěr o újmě

(101)

Analýza ukazatelů újmy ukázala, že se situace výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období významně zhoršila. Většina ukazatelů újmy (čistý objem prodeje, objem výroby, využití kapacity, ziskovost, návratnost investic, investice, peněžní tok a zaměstnanost) vykazovala v posuzovaném období negativní tendenci.

(102)

Některé ukazatele újmy dosud vykazují stálý vývoj (čistá hodnota prodeje a schopnost získávat kapitál) či dokonce pozitivní tendenci (průměrné prodejní ceny, výrobní kapacita a konečné stavy zásob). Zvýšení prodejních cen a čisté hodnoty prodeje během období šetření však nelze připsat zlepšení situace výrobního odvětví Společenství jako takové, nýbrž vyšším cenám výchozích materiálů a rovněž přechodu výrobního odvětví Společenství na výrobu typů výrobku s vyšší hodnotou. Pokud jde o konečné stavy zásob, jak bylo zmíněno v 82. bodu odůvodnění, nelze vzhledem k specifičnosti tohoto výrobního odvětví konečné stavy zásob považovat za významné pro určení újmy.

(103)

S ohledem na velice nepříznivý vývoj ukazatelů souvisejících se ziskem lze životaschopnost výrobního odvětví považovat za ohroženou, pokud se tato situace nezlepší. Jelikož výrobní odvětví Společenství tvoří malé a střední podniky a toto odvětví je kapitálově náročné, není pravděpodobné, že by výrobní odvětví Společenství mohlo finančně přežívat na této úrovni delší dobu.

(104)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

1.   Úvod

(105)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Přezkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

2.   Účinky dumpingového dovozu

(106)

V posuzovaném období dovoz z ČLR vzrostl více než čtyřnásobně, tj. o 343 %, pokud jde o objem, a o 19 procentních bodů, pokud jde o podíl na trhu. Zároveň byly průměrné ceny všech vyvážejících výrobců v ČLR v období šetření nižší o 70,1 % než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství. Významný nárůst objemu dovozu z ČLR a zvýšení jeho podílu na trhu v průběhu posuzovaného období za ceny, které byly pouze zlomkem cen výrobního odvětví Společenství, se časově shodovaly se zřejmým zhoršením celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství během stejného období.

(107)

Zatímco se jednotkové ceny dovozů z ČLR v posuzovaném období snížily o 21 % z 1,4 EUR v roce 2002 na 1,1 EUR v období šetření, ceny výrobního odvětví Společenství v témže období vzrostly o 26 % z 3,6 EUR v roce 2002 na 4,5 EUR v období šetření. Tento opačný vývoj cen lze pouze částečně vysvětlit odlišnou sortimentní skladbou sedel vyráběných ve Společenství a ČLR. Výrobci ve Společenství mimoto předložili důkazy o tom, že přístup k většině výchozích materiálů a jejich ceny jsou ve Společenství a v ČLR obdobné. Rovněž prokázali, že se náklady na výchozí materiál sedel ve Společenství v posuzovaném období zvýšily. Někteří vyvážející výrobci v ČLR skutečně prodávají své výrobky do Společenství za ceny nižší, než jsou náklady na výchozí materiál, což jednoznačně prokazuje, že ceny nejsou nižší kvůli komparativní výhodě výrobců v ČLR, nýbrž kvůli dumpingovému chování.

(108)

Účinek těchto nekalých cenových praktik u dumpingových dovozů z ČLR byl ten, že ceny výrobního odvětví Společenství byly stlačeny a nemohly dokonce ani pokrýt vyšší náklady na výchozí materiál. To bylo potvrzeno významným poklesem ziskovosti výrobního odvětví Společenství.

(109)

Na základě výše uvedených úvah je zjevné, že levné dovozy z ČLR, jejichž ceny jsou výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, měly rozhodující podíl na zhoršení situace výrobního odvětví Společenství, které se projevilo zejména poklesem objemu výroby a prodeje, úbytkem podílu na trhu a prudkým snížením ziskovosti.

3.   Účinek ostatních činitelů

a)   Nedumpingový dovoz z ČLR

(110)

U jednoho vyvážejícího výrobce bylo zjištěné dumpingové rozpětí pod minimálním prahem. Proto dovoz této společnosti nebyl ve výše uvedené analýze újmy brán v potaz. Z celkového objemu všech dovozů z ČLR činil dovoz tohoto vyvážejícího výrobce 28 % až 33 % v roce 2002 a 2003, 18 % až 23 % v roce 2004 a v období šetření dosahoval 12 % až 17 %. Průměrné ceny této společnosti byly v průběhu celého posuzovaného období přesto výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Průměrné rozmezí cenového podbízení této společnosti však bylo mnohem nižší než u společností, u nichž byl zjištěn dumping. Vzhledem k tomu, že dovoz této společnosti nebyl významný, a co je důležitější, že se v posuzovaném období prudce snížil, vyvozuje se závěr, že nedumpingové dovozy tohoto vyvážejícího výrobce nenarušily příčinnou souvislost, tj. že dumpingové dovozy z ČLR způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

b)   Dovoz pocházející z třetích zemí jiných než dotčená země

(111)

Podle Eurostatu a informací shromážděných během šetření jsou hlavními třetími zeměmi, odkud se dovážejí sedla, Tchaj-wan, Indie a Vietnam.

(112)

Dovozy z Tchaj-wanu v roce 2002 činily 1 145 000 kusů a v posuzovaném období vzrostly o 25 % na 1 429 200 kusů v období šetření. Podíl sedel dovezených z Tchaj-wanu na trhu v roce 2002 činil 6 %, tj. stejně jako v období šetření. Tchajwanský dovoz se uskutečňoval za ceny obdobné cenám výrobního odvětví Společenství. Jelikož se podíl tchajwanského dovozu na trhu nezvýšil, ale v posuzovaném období zůstal stálý ve výši 6 % a ceny byly na stejné úrovni jako ceny výrobního odvětví Společenství, nepovažoval se dovoz z Tchaj-wanu za dovoz s nepříznivým vlivem na situaci výrobního odvětví Společenství.

(113)

Dovoz z Indie v roce 2002 činil 204 200 kusů a v období šetření vzrostl o 30 % na 264 600 kusů. Průměrné ceny dovozu z Indie se v průběhu celého posuzovaného období držely značně pod úrovní cen dovozu z ČLR. V roce 2002 činily 0,63 EUR, v roce 2003 se zvýšily na 0,91 EUR, načež prudce poklesly na 0,47 EUR a v období šetření dosáhly 0,6 EUR. Na tento dovoz však v průběhu celého posuzovaného období připadal podíl na trhu ve výši pouze 1 %. Proto se vyvozuje závěr, že i přes nízkou úroveň cen dovozu z Indie neměl tento dovoz významný vliv na situaci výrobního odvětví Společenství.

(114)

Co se týká dovozu z Vietnamu, údaje Eurostatu pro rok 2002 udávají velmi nízký počet 4 400 kusů dovezených sedel, který se v období šetření zvýšil na 136 600 kusů. Ceny dovozu z Vietnamu byly ve stejném rozpětí jako ceny ČLR. Stejně jako v případě Indie však byl podíl vietnamského dovozu na trhu v roce 2002 a 2003 nižší než 1 % a v roce 2004 a v období šetření dosáhl pouze 1 %. Vyvozuje se tedy závěr, že tento dovoz neměl významný vliv na situaci výrobního odvětví Společenství.

(115)

Prozatímně lze tedy dospět k závěru, že dovoz z jiných zemí než z Číny nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

c)   Porušování práv k duševnímu vlastnictví

(116)

Jak bylo uvedeno v 84. bodu odůvodnění, přibližně 8 % až 10 % obratu výrobního odvětví Společenství je věnováno na investice do výzkumu a vývoje. Tyto investice zahrnují studie držení těla, zkoušky a návrh nových modelů sedel. Někteří výrobci ve Společenství uvedli, že jistí vyvážející výrobci z ČLR jednoduše kopírují patentované evropské výrobky, jsou tudíž schopni získat nákladovou výhodu v porovnání s výrobci ve Společenství, což se projevuje nízkou cenou sedel dovážených z ČLR. Na druhou stranu, jeden dovozce, který není ve spojení, uvedl, že napodobeniny nepocházely pouze z ČLR, ale že byly rovněž příčinou soudních sporů mezi výrobci ve Společenství. Uznává se, že padělání je v tomto výrobním odvětví významným problémem a že skutečně mohlo zhoršit situaci výrobního odvětví Společenství. V každém případě však ztráty vzniklé porušením práv k duševnímu vlastnictví způsobené samotným výrobním odvětvím Společenství nejsou takové, aby narušily příčinnou souvislost mezi nárůstem dumpingových dovozů a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství. Je nutno rovněž podotknout, že i kdyby dumpingové dovozy z ČLR měly prospěch z porušování práv k duševnímu vlastnictví, nebylo by to možno považovat za jiný činitel, jelikož toto porušování souvisí s dumpingovými dovozy.

4.   Závěry o příčinné souvislosti

(117)

Časová shoda mezi nárůstem dumpingového dovozu z ČLR, zvýšením podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a zřejmým zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz způsobil podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Byly analyzovány ostatní činitele, nebylo však zjištěno, že by byly rozhodujícím důvodem utrpěné újmy.

(118)

Na základě výše uvedené analýzy, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na stav výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingových dovozů působících újmu, byl vyvozen předběžný závěr, že dovozy sedel z ČLR způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

F.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(119)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo třeba posoudit, zda i přes závěry o dumpingu působícím újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. V tomto smyslu je třeba zvážit vliv možných opatření na všechny zúčastněné strany a také důsledky případného nepřijetí opatření.

1.   Výrobní odvětví Společenství

(120)

Nepříznivá situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem jeho problémů konkurovat levnému dumpingovému dovozu.

(121)

Uložení opatření by mělo výrobnímu odvětví Společenství umožnit zvýšit objem prodeje a opět získat ztracený podíl na trhu, a tím dosáhnout větších úspor z rozsahu, což mu umožní dosáhnout nezbytné úrovně zisku pro opodstatnění dalších investic do výrobních zařízení a výzkumu, aby zůstalo konkurenceschopné.

(122)

Jeden dovozce uvedl, že jeden výrobce ve Společenství má na trhu dominantní postavení, své tvrzení však nedoložil. Vzhledem k tomu, že sedla byla v průběhu celého posuzovaného období vyráběna nejméně deseti různými navzájem soutěžícími výrobci ve Společenství a že v průběhu šetření nebylo zjištěno nic, co by toto tvrzení podpořilo, tvrzení se zamítá.

(123)

Pokud by antidumpingová opatření nebyla uložena, situace výrobního odvětví Společenství by se dále zhoršovala. Nemohlo by investovat do nových technologií a účinně konkurovat dovozu z třetích zemí. V případě, že by opatření nebyla uložena, výrobní odvětví Společenství by bylo nadále připravováno o velké objemy na trhu středně drahých sedel, proto by nebylo schopno rozložit své fixní náklady. Některé společnosti by musely výrobu obdobného výrobku ukončit a propustit své zaměstnance, jak tomu již bylo v případě jednoho výrobce ve Společenství v roce 2005. Proto se usuzuje, že uložení antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství.

2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(124)

Pokud jde o dovozce, pouze dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, odpověděli na dotazník a u jednoho z nich byla následně vykonána inspekce na místě. Objemy dotčeného výrobku dovezené těmito dvěma dovozci představovaly 21 % celkového dovozu do Společenství z Číny a 7 % spotřeby Společenství.

(125)

S ohledem na skutečnost, že většina veškerého dovozu do Společenství je uskutečňována prostřednictvím dovozců, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, považoval se dovoz těchto dovozců, kteří nejsou ve spojení, za reprezentativní pro všechny ostatní dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(126)

U obou dovozců představoval dovoz dotčeného výrobku z ČLR 100 % jejich celkového dovozu sedel. V případě jednoho dovozce představovala odpovídající hodnota prodeje sedel 8 % jeho celkového obratu v období šetření. V období šetření byl prodej sedel dovezených z ČLR ziskový. Ziskovost prodeje sedel však byla o 0,7 procentního bodu nižší než celková ziskovost této společnosti, která v období šetření činila přibližně 2 % až 6 %. V případě druhého dovozce představovala hodnota prodeje dovezených sedel v období šetření pouze 1,2 % celkového obratu společnosti a předpokládalo se, že ziskovost prodeje sedel odpovídá celkové ziskovosti této společnosti. Z informací poskytnutých ostatními dovozci lze usuzovat, že situace těchto dvou popsaných dovozců je reprezentativní pro většinu dovozců sedel z ČLR.

(127)

Jelikož obě společnosti dovážejí sedla pouze z ČLR, lze učinit závěr, že uložení opatření skutečně může mít nepříznivý účinek na finanční situaci těchto společností. Avšak s přihlédnutím k tomu, že na prodej sedel připadá pouze menší část celkového obratu a zisku těchto společností, nepředpokládá se, že by opatření měla významný finanční dopad na celkovou situaci těchto dvou dovozců. Tyto společnosti by mimoto mohly dovážet sedla od skupiny společností, u niž nebyl zjištěn dumping, nebo z jiných třetích zemí, např. z Tchaj-wanu.

3.   Zájem uživatelů

(128)

Na dotazník zaslaný Komisí odpověděli čtyři uživatelé a distributoři dotčeného výrobku. Jedná se o společnosti, které používají sedla vyrobená ve Společenství a dovezená sedla při montáži jízdních kol. Tyto čtyři společnosti použily v období šetření celkem 1 255 655 kusů sedel, z toho více než polovina (55 %) pocházela z ČLR. Počet dovezených sedel z ČLR použitých těmito čtyřmi společnostmi představoval v průběhu období šetření 5,7 % objemu prodeje výrobního odvětví Společenství a 2,9 % celkové spotřeby sedel ve Společenství. Co se týká výrobců jízdních kol, bylo zjištěno, že sedla představují pouze méně důležitou nákladovou složku v celkových nákladech hotových jízdních kol. V průměru na sedlo v závislosti na konkrétním modelu připadá 1 % až 4 % celkových nákladů na jízdní kolo.

(129)

Dva ze čtyř uživatelů prohlásili, že uložení antidumpingového cla s největší pravděpodobností nebude mít velký vliv na jejich podnikání, protože by nárůst ceny sedel mohli přenést na konečného spotřebitele. Dále uvedli, že cenový rozdíl mezi sedly vyráběnými a prodávanými výrobním odvětvím Společenství a dovozem z Číny byl takový, že i po uložení antidumpingového cla by byla sedla pocházející z ČLR nadále konkurenceschopná.

(130)

Druzí dva uživatelé neposkytli verzi svého podání, která není důvěrná. Proto se v souladu s čl. 19 odst. 3 tyto informace prozatím nebraly v úvahu.

(131)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že uložení opatření na dovoz sedel není v zájmu Společenství, jelikož by dále ohrozilo existenci životaschopného evropského odvětví vyrábějícího jízdní kola. Tato společnost uvedla, že by výrobci ve Společenství ukončili montáž jízdních kol a místo toho by začali dovážet hotová jízdní kola z ČLR, a to i navzdory antidumpingovému clu uloženému na jízdní kola. V této souvislosti je nutno uvést, že s ohledem na zjištění zájmu Společenství nemají vývozci žádný vliv. Nicméně byla přezkoumána opodstatněnost tohoto tvrzení. Vzhledem k tomu, že dva ze čtyř uživatelů sedel prohlásili, že by uložení opatření nemělo na jejich podnikání žádný podstatný dopad vzhledem k nízkému podílu nákladů na sedla v celkových nákladech na výrobu jízdního kola, toto tvrzení je nutno v každém případě zamítnout.

(132)

Vzhledem k tomu, že čtyři společnosti nakupovaly významnou část sedel (v období šetření 45 %) ve Společenství, a s ohledem na poměrně malý význam sedla v celkových nákladech hotového jízdního kola se má za to, že by dopad na náklady plynoucí z uložení antidumpingových opatření na sedla neměl významný vliv na celkové náklady uživatelů. V každém případě, i kdyby k takovému dopadu došlo, je vysoce pravděpodobné, že by uživatelé dovážených sedel byli schopni dodatečné náklady přenést.

4.   Zájem dodavatelů výchozího materiálu a spotřebitelů

(133)

Na dotazník odpověděl jeden dodavatel výchozího materiálu. Tato společnost prodává výrobcům ve Společenství kovové součásti sedel, a to rámy a pružiny, které se vyrábějí ze železa, oceli, titanu, vanadu, manganu nebo uhlíkové oceli. Společnost je pro uložení antidumpingových cel, jelikož očekává, že se objem výroby výrobního odvětví Společenství zvýší, což následně povede k vyšší poptávce po jejích výchozích materiálech.

(134)

S ohledem na výše uvedená zjištění a při nedostatku jiných bodů či reakcí ze strany organizací spotřebitelů se má za to, že vliv navrhovaných opatření na spotřebitele pravděpodobně nebude významný.

5.   Závěr o zájmu Společenství

(135)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má zato, že neexistují žádné přesvědčivé důvody na základě zájmu Společenství, proč by prozatímní antidumpingová cla neměla být uložena.

G.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

1.   Úroveň pro odstranění újmy

(136)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, výsledné újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství by prozatímní opatření měla být uložena s cílem zabránit další újmě výrobního odvětví Společenství způsobené dumpingovými dovozy.

(137)

Úroveň uložených opatření by měla být dostatečná, aby odstranila újmu způsobenou těmito dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu působícího újmu se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze v rozumné míře dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů, u prodejů obdobného výrobku ve Společenství. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 5 % obratu podle ziskovosti zjištěné v předchozích šetřeních u výrobců částí jízdních kol, k nimž patří výrobci ve Společenství uvedení v 67. bodu odůvodnění.

(138)

Nezbytný růst cen byl pak určen na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny stanovené pro výpočet cenového podbízení (viz 75. bod odůvodnění) a ceny výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nepůsobí újmu. Cena, která nepůsobí újmu, byla stanovena po úpravě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu nebo zisk zaznamenaný v období šetření a po připočtení výše uvedeného ziskového rozpětí. Případné rozdíly vyplývající z tohoto srovnání byly následně vyjádřeny jako procentní podíl celkové dovozní hodnoty CIF.

(139)

Při výpočtu celostátní úrovně pro odstranění újmy pro všechny ostatní vývozce v ČLR je nutno připomenout, že úroveň spolupráce byla nízká. Proto se rozpětí újmy vypočetlo jako vážený průměr rozpětí vypočteného pro spolupracujícího vývozce a nejvyšších rozpětí zjištěných pro reprezentativní typy vyvážené týmž vývozcem.

(140)

Rozpětí újmy bylo podstatně vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí.

2.   Prozatímní opatření

(141)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo ve výši zjištěného dumpingového rozpětí, ale v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by nemělo byt vyšší než výše vypočtené rozpětí újmy.

(142)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(143)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Komisi (3) a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácími a vývozními prodeji, které souvisejí např. se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Bude-li to vhodné, Komise po konzultaci s poradním výborem příslušně změní nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby. V zájmu zajištění správného uplatňování antidumpingového cla by se celostátní dumpingové rozpětí mělo vztahovat rovněž na výrobce, kteří v průběhu období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Společenství.

(144)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byly stanoveny tyto prozatímní celní sazby:

Cionlli Bicycle (Taicang) Co. Ltd, Shunde Hongli Bicycle Parts Co. Ltd a Safe Strong Bicycle Parts Shenzhen Co. Ltd

7,5 %

Giching Bicycle parts (Shenzhen) Co. Ltd a Velo Cycle Kunshan Co. Ltd

0 %

Všechny ostatní společnosti

30,9 %

3.   Zvláštní kontrola

(145)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkého rozdílu mezi výší cel, má se za to, že je nezbytné přijmout v tomto případě zvláštní opatření určená k zajištění řádného použití antidumpingových cel. Zvláštního dumpingového rozpětí vypočteného pro dotčeného výrobce mohou využít pouze dovozy dotčeného výrobku vyrobeného příslušným vyvážejícím výrobcem. Tato zvláštní opatření zahrnují:

(146)

Povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení. Dovoz, k němuž uvedená faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému na všechny ostatní společnosti.

(147)

Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. V tomto případě a za předpokladu, že jsou splněny podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

H.   ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(148)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných cel znovu uváženy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz sedel a jejich základních částí, tj. koster, polstrování a potahů, jízdních kol a jiných kol (včetně dodávkových tříkolek), bez motoru, kol vybavených přídavným motorem, též s postranními vozíky, posilovacích strojů a rotopedů, kódů KN 8714 95 00, ex 8714 99 90 a ex 9506 91 10 (kódy TARIC 8714999081 a 9506911010) pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazba prozatímního antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením se pro výrobky vyráběné níže uvedenými společnostmi stanoví takto:

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Cionlli Bicycle (Taicang) Co. Ltd., Shunde Hongli Bicycle Parts Co. Ltd. a Safe Strong Bicycle Parts Shenzhen Co. Ltd

7,5 %

A787

Giching Bicycle parts (Shenzhen) Co. Ltd a Velo Cycle Kunshan Co. Ltd

0 %

A788

Všechny ostatní společnosti

30,9 %

A999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno tím, že je celním orgánům členských států předložena platná obchodní faktura splňující požadavky stanovené v příloze. Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu ve Společenství podléhá složení jistoty ve výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 384/96, mohou zúčastněné strany požádat o zveřejnění závažných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo přijato toto nařízení, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou dotčené strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 2006.

Za Komisi

Peter MANDELSON

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. C 84, 7.4.2006, s. 4.

(3)  European Commission, Directorate-General for Trade, Direction B, 1049 Brussels, Belgium.


PŘÍLOHA

Platná obchodní faktura uvedená v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem společnosti v této formě:

1.

Jméno a funkce odpovědného pracovníka společnosti, který obchodní fakturu vystavil.

2.

Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný, potvrzuji, že (množství) sedel prodané na vývoz do Evropského společenství, uvedené na této faktuře, bylo vyrobeno (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.“


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/37


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2000/2006

ze dne 20. prosince 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1870/2005 z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na smlouvu o přistoupení Bulharska a Rumunska, a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Bulharska a Rumunska, a zejména na článek 41 uvedeného aktu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby z nařízení Komise (ES) č. 1870/2005 ze dne 16. listopadu 2005 o otevření a správě celních kvót a zavedení režimu dovozních licencí a osvědčení o původu pro česnek dovážený ze třetích zemí (1) mohli mít prospěch i dovozci z Bulharska a Rumunska, je třeba zavést přechodná opatření. Tato opatření by se měla týkat zejména definice referenčního množství a definice tradičních a nových dovozců.

(2)

Nařízení (ES) č. 1870/2005 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro čerstvé ovoce a zeleninu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1870/2005 se mění takto:

1.

Článek 2 se mění takto:

a)

v prvním odstavci bodu 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

pro tradiční dovozce, kteří v letech 2003 až 2005 dováželi česnek do Bulharska a/nebo Rumunska, se jedná o maximální množství česneku dovezená během:

i)

některého z kalendářních roků 2003, 2004 nebo 2005,

ii)

nebo během některého z dovozních období 2003/2004, 2004/2005 nebo 2005/2006;

d)

pro tradiční dovozce, kteří nespadají pod písmeno a), b) nebo c), se jedná o maximální množství česneku dovezená během jednoho z prvních tří ukončených dovozních období, během nichž obdrželi dovozní licence podle nařízení (ES) č. 565/2002 nebo podle tohoto nařízení.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Při výpočtu referenčního množství se nepřihlédne k česneku pocházejícímu z členských států Společenství ve složení k 31. prosinci 2006 nebo z Bulharska a Rumunska.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„Bulharsko a Rumunsko vyberou a použijí pro všechny tradiční dovozce jednu ze dvou metod uvedených pod písmenem c) v souladu s objektivními kritérii a způsobem, který zajistí rovné zacházení pro všechny hospodářské subjekty.“

2.

V článku 3 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

„4.   Odchylně od odstavců 1 a 2 se pro dovozní období 2006/2007, 2007/2008 a 2008/2009, a to pouze v Bulharsku a Rumunsku:

a)

„tradičními dovozci“ rozumí dovozci, bez ohledu na to, zda jde o fyzické nebo právnické osoby, jednotlivce nebo seskupení hospodářských subjektů zřízené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kteří mohou prokázat, že:

i)

v nejméně ve dvou ze tří předchozích ukončených dovozních obdobích dováželi česnek z jiných zemí původu, než jsou členské státy Společenství ve složení k 31. prosinci 2006, nebo z Bulharska a Rumunska;

ii)

během předcházejícího kalendářního roku dovezli nejméně 50 tun ovoce a zeleniny podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 2200/96;

iii)

dovozy uvedené v bodech i) a ii) se uskutečnily v Bulharsku nebo Rumunsku, kde má dotyčný dovozce sídlo;

b)

„novými dovozci“ rozumí jiní než tradiční dovozci podle písmene a), bez ohledu na to, zda jde o obchodníky, fyzické nebo právnické osoby, jednotlivce nebo seskupení hospodářských subjektů zřízené v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kteří mohou prokázat, že:

i)

v každém ze dvou předcházejících kalendářních let dovezli z jiných zemí původu než z členských států Společenství ve složení k 31. prosinci 2006 nebo z Bulharska a Rumunska nejméně 50 tun ovoce a zeleniny podle čl. 1 odst. 2 nařízení č. 2200/96;

ii)

dovozy uvedené v bodu i) se uskutečnily v Bulharsku nebo Rumunsku, kde má dotčený dovozce sídlo.“

3.

Příloha II se mění takto:

a)

před poznámku ve španělštině se vkládá toto znění:

„—

v bulharštině: Мито 9,6 % – Регламент (ЕО) № 1870/2005,“

b)

za poznámku v portugalštině se vkládá toto znění:

„—

v rumunštině: Taxa vamală: 9,6 % - Regulamentul (CE) nr. 1870/2005,“

4.

Příloha III se mění takto:

a)

před poznámku ve španělštině se vkládá toto znění:

„—

v bulharštině: Лицензия, издадена и валидна само за тримесечие от 1 (месец) до 28/29/30/31 (месец)“

b)

za poznámku v portugalštině se vkládá toto znění:

„—

v rumunštině: licență emisă și valabilă numai pentru trimestrul de la 1 [luna] pana la 28/29/30/31[luna]“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost s výhradou vstupu a dnem vstupu Smlouvy o přistoupení Bulharska a Rumunska v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. prosince 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 300, 17.11.2005, s. 19. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 991/2006 (Úř. věst. L 179, 1.7.2006, s. 15).


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/39


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2001/2006

ze dne 21. prosince 2006,

kterým se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii upravuje nařízení (ES) č. 2295/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 o některých obchodních normách pro vejce

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na smlouvu o přistoupení Bulharska a Rumunska, a zejména na čl. 4 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Bulharska a Rumunska, a zejména na článek 56 tohoto aktu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské Unii je třeba provést určité technické změny v nařízení Komise (ES) č. 2295/2003 (1).

(2)

Přílohy I, II a V nařízení (ES) č. 2295/2003 obsahují určité údaje ve všech jazycích Společenství ve složení k 31. prosinci 2006. Tyto přílohy by rovněž měly obsahovat údaje v bulharštině a v rumunštině.

(3)

Nařízení (ES) č. 2295/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2295/2003 se mění takto:

1.

Ustanovení čl. 4 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Příslušný orgán přidělí schválené třídírně rozlišovací číslo schválení, jehož počáteční kód je tento:

BE

Belgie

BG

Bulharsko

CZ

Česká republika

DK

Dánsko

DE

Německo

EE

Estonsko

GR

Řecko

ES

Španělsko

FR

Francie

IE

Irsko

IT

Itálie

CY

Kypr

LV

Lotyšsko

LT

Litva

LU

Lucembursko

HU

Maďarsko

MT

Malta

NL

Nizozemsko

AT

Rakousko

PL

Polsko

PT

Portugalsko

RO

Rumunsko

SI

Slovinsko

SK

Slovensko

FI

Finsko

SE

Švédsko

UK

Spojené království“

2.

Přílohy I, II a V se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost s výhradou vstupu a dnem vstupu v platnost Smlouvy o přistoupení Bulharska a Rumunska.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 340, 24.12.2003, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 89/2006 (Úř. věst. L 15, 20.1.2006, s. 30).


PŘÍLOHA

Přílohy nařízení (ES) č. 2295/2003 se mění takto:

(1)

Příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

1.   Datum minimální trvanlivosti

Kód jazyka

Na vejcích

Na baleních

BG

срок на годност

срок на годност

ES

Cons. pref.

Consúmase preferentemente antes del

CS

Spotřebujte nebo S.

Spotřebujte do

DA

Mindst holdbar til nebo M.H.

Mindst holdbar til

DE

Mind. haltbar nebo M.H.D.

Mindestens haltbar bis

ET

Parim enne nebo PE

Parim enne

EL

Ανάλωση πριν από

Ανάλωση κατά προτίμηση πριν από

EN

Best before nebo B.B. (1)

Best before

FR

à cons. de préf. av. nebo DCR (1)

A consommer de préférence avant le

IT

Entro

da consumarsi preferibilmente entro

LV

Izlietot līdz nebo I.L. (1)

Izlietot līdz

LT

Geriausi iki nebo G (1)

Geriausi iki

HU

Min. meg. nebo M.M. (1)

Minőségét megőrzi

MT

L-aħjar jintuża sa

L-aħjar jintuża sa

NL

Tenm. houdb. tot nebo THT (1)

Tenminste houdbaar tot

PL

Najlepiej spożyć przed nebo N.S.P. (1)

Najlepiej spożyć przed

PT

Cons. pref.

A consumir de prefêrencia antes de

RO

d.d.m.

A se consuma, de preferință, înainte de

SK

Minimálna trvanlivosť do nebo M.T.D. (1)

Minimálna trvanlivosť do

SL

Uporabno najmanj do nebo U.N.D. (1)

Uporabno najmanj do

FI

parasta ennen

parasta ennen

SV

Bäst före

Bäst före

2.   Datum balení

Kód jazyka

Na vejcích

Na baleních

BG

Дата на опаковане

Дата на опаковане

ES

Emb.

Embalado el:

CS

Baleno nebo D. B. (2)

Datum balení

DA

Pakket

Pakket den:

DE

Verp.

Verpackt am:

ET

Pakendamiskuupäev nebo PK

Pakendamiskuupäev:

EL

Συσκευασία

Ημερομηνία συσκευασίας:

EN

Packed nebo pkd

Packing date:

FR

Emb. le

Emballé le:

IT

Imb.

Data d'imballaggio:

LV

Iepakots

Iepakots

LT

Supakuota nebo PK (2)

Pakavimo data

HU

Csom.

Csomagolás dátuma

MT

Ippakkjat

Data ta’ l-ippakkjar:

NL

Verp.

Verpakt op:

PL

Zapakowano w dniu nebo ZWD

Zapakowano w dniu

PT

Emb.

Embalado em:

RO

Amb.

Ambalat la

SK

Balené dňa nebo B.D.

Balené dňa

SL

Pakirano nebo Pak.

Datum pakiranja

FI

Pakattu

Pakattu:

SV

förp. Den

Förpackat den:

3.   Doporučené datum prodeje

Kód jazyka

 

BG

Препоръчителна дата за продажба

ES

Vender antes

CS

Prodat do

DA

Sidste salgsdato

DE

Verkauf bis

ET

Viimane soovitav müügikuupäev nebo VSM

EL

Πώληση

EN

Sell by

FR

à vend. préf. av. nebo DVR (3)

IT

racc.

LV

Realizēt līdz

LT

Parduoti iki

HU

Forgalomba hozható: …-ig

MT

Għandu jinbiegħ sa

NL

Uiterste verkoopdatum nebo Uit. verk. dat.

PL

Sprzedaż do dnia

PT

Vend. de pref. antes de

RO

A se vinde înainte de

SK

Predávať do

SL

Prodati do

FI

viimeinen myyntipäivä

SV

sista försäljningsdag

4.   Datum snášky

Kód jazyka

 

BG

Дата на снасяне

ES

Puesta

CS

Sneseno

DA

Læggedato

DE

Gelegt am

ET

Munemiskuupäev

EL

Ωοτοκία

EN

Laid

FR

Pondu le

IT

Dep.

LV

Izdēts

LT

Padėta

HU

Tojás rakás napja

MT

Tbiedu

NL

Gelegd op

PL

Zniesione w dniu

PT

Postura

RO

Produs la

SK

Znáška

SL

Zneseno

FI

munintapäivä

SV

värpta den“

(2)

Příloha II se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA II

Výrazy uvedené v článku 13 označující způsoby chovů: a): na baleních; (b) na vejcích

Kód jazyka

 

1

2

3

BG

(a)

яйца от кокошки – свободно отглеждане на открито

яйца от кокошки – подово отглеждане

яйца от кокошки – клетъчно отглеждане

(b)

яйца от кокошки – свободно отглеждане на открито

яйца от кокошки – подово отглеждане

яйца от кокошки – клетъчно отглеждане

ES

(a)

Huevos de gallinas camperas

Huevos de gallinas criadas en el suelo

Huevos de gallinas criadas en jaula

(b)

Camperas

Suelo

Jaula

CS

(a)

Vejce nosnic ve volném výběhu

Vejce nosnic v halách

Vejce nosnic v klecích

(b)

Výběh

Hala

Klec

DA

(a)

Frilandsæg

Skrabeæg

Buræg

(b)

Frilandsæg

Skrabeæg

Buræg

DE

(a)

Eier aus Freilandhaltung

Eier aus Bodenhaltung

Eier aus Käfighaltung

(b)

Freiland

Boden

Käfig

ET

(a)

Vabalt peetavate kanade munad

Õrrekanade munad

Puuris peetavate kanade munad

(b)

Vabapidamine nebo V

Õrrelpidamine nebo Õ

Puurispidamine nebo P

EL

(a)

Αυγά ελεύθερης βοσκής

Αυγά αχυρώνα

Αυγά κλωβοστοιχίας

(b)

Eλεύθερης βοσκής

Αχυρώνα

Κλωβοστοιχία

EN

(a)

Free range eggs

Barn eggs

Eggs from caged hens

(b)

Free range nebo F/range

Barn

Cage

FR

(a)

Œufs de poules élevées en plein air

Œufs de poules élevées au sol

Œufs de poules élevées en cage

(b)

Plein air

Sol

Cage

IT

(a)

Uova da allevamento all'aperto

Uova da allevamento a terra

Uova da allevamento in gabbie

(b)

Aperto

A terra

Gabbia

LV

(a)

Brīvās turēšanas apstākļos dētās olas

Kūtī dētas olas

Sprostos dētas olas

(b)

Brīvībā dēta

Kūtī dēta

Sprostā dēta

LT

(a)

Laisvai laikomų vištų kiaušiniai

Ant kraiko laikomų vištų kiaušiniai

Narvuose laikomų vištų kiaušiniai

(b)

Laisvų

Ant kraiko

Narvuose

HU

(a)

Szabad tartásban termelt tojás

Alternatív tartásban termelt tojás

Ketreces tartásból származó tojás

(b)

Szabad t.

Alternatív

Ketreces

MT

(a)

Bajd tat-tiġieg imrobbija barra

Bajd tat-tiġieġ imrobbija ma’ l-art.

Bajd tat-tiġieġ imrobbija fil-gaġeġ

(b)

Barra

Ma’ l-art

Gaġġa

NL

(a)

Eieren van hennen met vrije uitloop

Scharreleieren

Kooieieren

(b)

Vrije uitloop

Scharrel

Kooi

PL

(a)

Jaja z chowu na wolnym wybiegu

Jaja z chowu ściółkowego

Jaja z chowu klatkowego

(b)

Wolny wybieg

Ściółka

Klatka

PT

(a)

Ovos de galinhas criadas ao ar livre

Ovos de galinhas criadas no solo

Ovos de galinhas criadas em gaiolas

(b)

Ar livre

Solo

Gaiola

RO

(a)

Ouă de găini crescute în aer liber

Ouă de găini crescute în hale la sol

Ouă de găini crescute în baterii

(b)

Aer liber

Sol

Baterii

SK

(a)

Vajcia z chovu na voľnom výbehu

Vajcia z podostieľkového chovu

Vajcia z klietkového chovu

(b)

Voľný výbeh

Podstieľkové

Klietkové

SL

(a)

Jajca iz proste reje

Jajca iz hlevske reje

Jajca iz baterijske reje

(b)

Prosta reja

Hlevska reja

Baterijska reja

FI

(a)

Ulkokanojen munia

Lattiakanojen munia

Häkkikanojen munia

(b)

Ulkokanan

Lattiakanan

Häkkikanan

SV

(a)

Ägg från utehöns

Ägg från frigående höns inomhus

Ägg från burhöns

(b)

Frigående (alt. Frig.) ute

Frigående (alt. Frig.) inne

Burägg“

(3)

Příloha V se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA V

Poznámky podle čl. 16 odst. 6

:

v bulharštině

:

яйца, предназначени изключително за преработка, съгласно член 16, параграф 6 от Регламент (ЕО) № 2295/2003.

:

ve španělštině

:

huevos destinados exclusivamente a la transformación, de conformidad con lo dispuesto en el apartado 6 del artículo 16 del Reglamento (CE) no 2295/2003.

:

v češtině

:

vejce určená výhradně ke zpracování v souladu s čl. 16, odst. 6 Nařízení (ES) č. 2295/2003.

:

v dánštině

:

æg, der udelukkende er bestemt til forarbejdning, jf. artikel 16, stk. 6, i forordning (EF) nr. 2295/2003.

:

v němčině

:

Eier ausschließlich bestimmt zur Verarbeitung gemäß Artikel 16 Absatz 6 der Verordnung (EG) Nr. 2295/2003.

:

v estonštině

:

eranditult ümbertöötlemisele kuuluvad munad, vastavalt määruse (EÜ) nr 2295/2003 artikli 16 lõikele 6.

:

v řečtině

:

αυγά που προορίζονται αποκλειστικά για την μεταποίησή τους, σύμφωνα με το άρθρο 16, παράγραφος 6 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 2295/2003.

:

v angličtině

:

eggs intended exclusively for processing in accordance with Article 16(6) of Regulation (EC) No 2295/2003.

:

ve francouzštině

:

œufs destinés exclusivement à la transformation, conformément à l’article 16, paragraphe 6, du règlement (CE) no 2295/2003.

:

v italštině

:

uova destinate esclusivamente alla trasformazione, in conformità dell’articolo 16, paragrafo 6, del regolamento (CE) n. 2295/2003.

:

v lotyštině

:

olas, kas paredzētas tikai pārstrādei, saskaņā ar regulas (EK) Nr. 2295/2003 16. panta 6. punktu.

:

v litevštině

:

tik perdirbti skirti kiaušiniai, atitinkantys Reglamento (EB) Nr. 2295/2003 16 straipsnio 6 dalies reikalavimus.

:

v maďarštině

:

A 2295/2003/EK rendelet 16. cikke (6) bekezdésének megfelelően kizárólag feldolgozásra szánt tojás.

:

v maltštině

:

bajd destinat esklussivament għall-konverżjoni, f’konformità ma’ l-Artikolu 16, Paragrafu 6 tar-Regolament (KE) Nru 2295/2003.

:

v nizozemštině

:

eieren die uitsluitend bestemd zijn voor verwerking, overeenkomstig artikel 16, lid 6, van Verordening (EG) nr. 2295/2003.

:

v polštině

:

jaja przeznaczone wyłącznie dla przetwórstwa, zgodnie z artykułem 16, paragraf 6 rozporządzenia (WE) nr 2295/2003.

:

v portugalštině

:

ovos destinados exclusivamente à transformação, em conformidade com o n.o 6 do artigo 16.o do Regulamento (CE) n.o 2295/2003.

:

v rumunštině

:

ouă destinate exclusiv procesării, conform articolului 16 alineatul 6 din Regulamentul (CE) nr. 2295/2003.

:

ve slovenštině

:

vajcia určené výhradne na spracovanie podľa článku 16, odsek 6 nariadenia (ES) č. 2295/2003.

:

ve slovinštině

:

jajca namenjena izključno predelavi, v skladu s 6. odstavkom 16. čelna uredbe (CE) št. 2295/2003.

:

ve finštině

:

Yksinomaan jalostettaviksi tarkoitettuja munia asetuksen (EY) N:o 2295/2003 16 artiklan 6 kohdan mukaisesti.

:

ve švédštině

:

Ägg uteslutande avsedda för bearbetning, i enlighet med artikel 16.6 i förordning (EG) nr 2295/2003.“


(1)  Pokud se používá zkratka, její význam musí být jasně uveden na balení.

(2)  Pokud se používá zkratka, její význam musí být jasně uveden na balení.

(3)  Pokud se používá zkratka, její význam musí být jasně uveden na balení.


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/47


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2002/2006

ze dne 21. prosince 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 795/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu jednotné platby podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (1), a zejména na čl. 145 písm. c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 795/2004 (2) zavádí prováděcí pravidla k režimu jednotné platby od roku 2005.

(2)

Podle čl. 54 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 zemědělci vyjmou z produkce hektary, na něž lze poskytnout podporu při vynětí půdy z produkce a podle čl. 56 odst. 1 uvedeného nařízení je využití půdy vyňaté z produkce pro zemědělské účely obecně zakázáno.

(3)

Ustanovení čl. 32 odst. 1 nařízení (ES) č. 795/2004 stanoví, že plochy vyňaté z produkce musí zůstat ponechány ladem v období, které začíná nejpozději 15. ledna a končí nejdříve 31. srpna.

(4)

Komise často povolila odchylku od uvedených pravidel, aby vyhověla potřebám krmiv u zemědělců v oblastech postižených přírodními katastrofami a zejména suchem. Zvláštní okolnosti místní přírodní katastrofy vyžadují včasnou analýzu a rozhodnutí. Zkušenost ukazuje, že za účelem vhodné a včasné reakce na místní situace by bylo třeba svěřit odpovědnost za taková rozhodnutí členským státům, pokud je odůvodňují mimořádné okolnosti.

(5)

Je proto vhodné, aby členské státy přijímaly rozhodnutí o uznání vážných přírodních katastrof, které značně postihují půdu v zemědělských podnicích pěstitelské oblasti, a aby všem postiženým producentům včas povolily využít půdu označenou jako půda vyňatá z produkce pro účely produkce krmiva a svá rozhodnutí sdělovaly Komisi. Členské státy mají povinnost uvědomit Komisi o takových vnitrostátních rozhodnutích a zejména o nepříznivých klimatických podmínkách, které je odůvodňují.

(6)

Nařízení (ES) č. 795/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 795/2004 se mění takto:

V článku 32 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5.   V případech uvedených v čl. 40 odst. 4 písm. c) nařízení (ES) č. 1782/2003 mohou členské státy všem postiženým producentům povolit, aby využili půdu označenou jako půdu vyňatou z produkce pro účely produkce krmiva na rok jednotné žádosti. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby plocha vyňatá z produkce, která je předmětem povolení, nebyla využívána pro výdělečné účely a zejména, aby žádné krmivo vyprodukované na této vyňaté půdě nebylo prodáváno.

Členské státy oznámí Komisi své rozhodnutí o povolení spolu s odůvodněním.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1291/2006 (Úř. věst. L 236, 31.8.2006, s. 20).


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/49


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2003/2006

ze dne 21. prosince 2006,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro financování výdajů na společnou organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (1), a zejména na čl. 35 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 3 odst. 2 písm. f) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2) stanoví, že výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) spojené s trhy v oblasti rybolovu se financují na ústřední úrovni.

(2)

Článek 35 nařízení (ES) č. 104/2000 stanoví druhy výdajů, které hradí členské státy.

(3)

Financování těchto výdajů se řídí pravidly přímého řízení na ústřední úrovni mezi Komisí a členskými státy.

(4)

Aby bylo zajištěno dodržování řádné správy finančních prostředků Společenství a aby byly chráněny finanční zájmy Společenství, obsahuje nařízení (ES) č. 1290/2005 některé povinnosti členských států týkající se správy a kontroly těchto finančních prostředků a rovněž poskytuje informace ohledně jejich právního a správního rámce pro plnění těchto povinností a pro získání zpět neoprávněně vyplacených částek, pokud byly ve správě těchto finančních prostředků zjištěny nesrovnalosti. Finanční zájmy Společenství ve vztahu k výdajům financovaným podle článku 35 nařízení (ES) č. 104/2000 jsou však chráněny příslušnými pravidly vztahujícími se na ochranu uvedených zájmů v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (4), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (5) a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (6).

(5)

Aby bylo zajištěno řádné řízení finančních toků, zejména z toho důvodu, že členské státy v první řadě poskytují finanční prostředky na uhrazení výdajů uvedených v článku 35 nařízení (ES) č. 104/2000, měly by členské státy předtím, než Komise každého půl roku uhradí jejich výdaje, shromáždit příslušné informace ohledně výdajů a předat je Komisi spolu s prohlášením o výdajích.

(6)

Komise by na základě těchto prohlášení o výdajích a podpůrných dokumentů k uvedenému prohlášení měla členským státům každého půl roku výdaje uhradit.

(7)

Aby mohla Komise účinně využívat informace od členských států, měly by být uvedené informace zasílány v elektronické podobě.

(8)

Aby se vyhnuly používání různých směnných kurzů na jedné straně v případě podpory vyplácené organizacím producentů v jiných měnách než v eurech a na straně druhé v případě prohlášení o výdajích, měly by dotyčné členské státy ve svých prohlášeních o výdajích používat stejný směnný kurz, který používají při vyplácení uvedených plateb příjemcům. Použitelné směnné kurzy musí být stanoveny podle rozhodných skutečností v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1925/2000 o rozhodných skutečnostech pro směnné kurzy, které se použijí při výpočtu některých částek vyplývajících z mechanismů nařízení Rady (ES) č. 104/2000 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (7).

(9)

S cílem zajistit právní základ pro platby uskutečněné v prvním referenčním období by bylo vhodné použít toto nařízení se zpětnou působností od 16. října 2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 104/2000, pokud jde o financování výdajů členských států na společnou organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použije tato definice:

„Výdaji“ se rozumí výdaje členských států podle čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 104/2000.

Článek 3

Příslušný orgán

Každý členský stát určí příslušný orgán pro provádění tohoto nařízení a oznámí jej Komisi.

Článek 4

Prohlášení o výdajích

1.   Každý členský stát vypracuje prohlášení o výdajích v souladu se vzorem uvedeným v příloze. Prohlášení o výdajích sestává z výkazu rozepsaného podle rozpočtové klasifikace Evropských společenství a podle druhů výdajů na základě podrobné klasifikace, kterou mají k dispozici členské státy. Týká se:

a)

výdajů uskutečněných během předchozího šestiměsíčního referenčního období;

b)

celkových výdajů uskutečněných od začátku finančního roku do konce předchozího šestiměsíčního referenčního období.

2.   Každý členský stát shromáždí všechny údaje vztahující se k prohlášení o výdajích.

3.   Referenční období jsou šestiměsíční, a to od 16. října do 15. dubna a od 16. dubna do 15. října.

4.   Prohlášení o výdajích může obsahovat opravy částek vykázaných za předchozí referenční období.

5.   Příslušné orgány členských států předkládají Komisi prohlášení o výdajích spolu s údaji uvedenými v odstavci 2 v elektronické podobě, a to nejpozději 10. května a 10. listopadu.

Článek 5

Pololetní platby

1.   Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky na financování výdajů v podobě pololetních plateb (dále jen „pololetní platby“).

Částky pololetních plateb se stanovují na základě prohlášení o výdajích předloženého členskými státy v souladu s článkem 4.

2.   Pololetní platby provedou členské státy do 60 dnů poté, co od nich Komise obdrží úplná prohlášení o výdajích. Prohlášení se považuje za úplné, pokud si Komise do 30 dnů od přijetí prohlášení nevyžádá další informace.

3.   Dokud nedojde k převodu pololetních plateb od Komise, poskytují prostředky nezbytné pro úhradu výdajů členské státy.

Článek 6

Používané směnné kurzy

Jako směnný kurz pro prohlášení o výdajích použijí členské státy poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou (ECB) před dnem příslušné rozhodné skutečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1925/2000.

Článek 7

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. října 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. prosince 2006.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1759/2006 (Úř. věst. L 335, 1.12.2006, s. 3).

(2)  Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 320/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42).

(3)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(6)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 230, 12.9.2000, s. 7.


PŘÍLOHA

PROHLÁŠENÍ O VÝDAJÍCH

Údaje rozčleněné podle rozpočtové klasifikace Evropských společenství a podle druhu výdajů

Obsah prohlášení o výdajích, které má být předáno Komisí v elektronické podobě

Záhlaví prohlášení

Záhlaví prohlášení musí obsahovat tyto údaje:

identifikační kód povahy sdělení a členského státu předávajícího údaje. (Pozn.: bude se používat zejména k ověření toho, zda uživatel, který předává prohlášení, je k tomu skutečně oprávněný za dotyčný členský stát). Tento identifikační kód Vám sdělí Komise,

období výdajů, jehož se prohlášení týká,

jazyk prohlášení.

Vlastní prohlášení

Vlastní prohlášení musí obsahovat tyto údaje za každou podpoložku klasifikace EZZF:

identifikační kód podpoložky (například 110201002610033),

znění podpoložky v jazyce zvoleném v záhlaví prohlášení,

částku vykázanou za dotyčné období (N) a úhrnnou částku vykázanou od začátku finančního roku. Všechny částky musí být uváděny v eurech.

Závěr

Za seznamem všech podpoložek se uvede:

celková částka vykázaná za dotyčné období (N) a celková úhrnná částka vykázaná od začátku finančního roku,

a poskytne se místo pro poznámky.

Skladba sdělení

Image

Popis polí

Název

Formát

Popis

Záhlaví prohlášení: Výskyt údajů = 1

[IDENTIFICATION] *

 

Identifikační kód přidělený GŘ FISH

[PERIOD] *

Datum (RRRRMM)

Období výdajů

[LANGUAGE] *

(2 znaky)

Kód ISO jazyka

Vlastní prohlášení: Výskyt údajů = 1 až n

[SUBITEM] *

Číslo (15)

Podpoložka

[DESCRIPTION] *

Libovolný text (600)

Znění podpoložky

[AMOUNT ] *

Číslo (15,2)

Vykázaná částka

[AMOUNT CUMUL] *

Číslo (15,2)

Úhrnná částka

Závěr: výskyt údajů = 1

[AMOUNT TOT ] *

Číslo (15,2)

Celková vykázaná částka

[AMOUNT CUMUL TOT] *

Číslo (15,2)

Celková úhrnná částka

[COMMENT]

Libovolný text (80)

Poznámky

Pole označená hvězdičkou jsou povinná.

Příklad

Image


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/54


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2004/2006

ze dne 22. prosince 2006,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2273/93, kterým se stanoví intervenční centra pro obiloviny a upravuje uvedené nařízení z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na smlouvu o přistoupení Bulharska a Rumunska, a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení Bulharska a Rumunska, a zejména na článek 56 uvedeného aktu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (1) a zejména na čl. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Některé členské státy podaly žádosti o změnu některých intervenčních center uvedených v příloze nařízení Komise (EHS) č. 2273/93 (2) za účelem jejich lepšího umístění nebo lepšího splnění požadovaných podmínek. Je proto vhodné uvedeným žádostem vyhovět.

(2)

Vzhledem k přistoupení Bulharska a Rumunska je nezbytné stanovit pro tyto nové členské státy intervenční centra a zanést je do seznamu nařízení (EHS) č. 2273/93.

(3)

Nařízení (EHS) č. 2273/93 proto musí být změněno.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EHS) č. 2273/93 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007. Body 1, 2 a 6 přílohy se použijí s výhradou a ode dne vstupu smlouvy o přistoupení Bulharska a Rumunska v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. prosince 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(2)  Úř. věst. L 207, 18.8.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1805/2004 (Úř. věst. L 318, 19.10.2004, s. 9).


PŘÍLOHA

Příloha nařízení (EHS) č. 2273/93 se mění takto:

1.

Název, vysvětlivky před tabulkou a nadpisy sloupců se nahrazují textem, který zní:

1.

Знакът + означава, че определеното място се счита за интервенционен център за въпросния вид зърно.

2.

Знакът – означава, че определеното място не трябва да се счита за интервенционен център за въпросния вид зърно.

1.

El signo + significa que el lugar indicado se considera centro de intervención para el cereal en cuestión.

2.

El signo – significa que el lugar indicado no ha de considerarse centro de intervención para el cereal en cuestión.

1.

Označení + znamená, že uvedené místo je považováno za intervenční centrum pro příslušnou obilovinu.

2.

Označení – znamená, že uvedené místo není považováno za intervenční centrum pro příslušnou obilovinu.

1.

Tegnet + angiver, at det anførte sted betragtes som interventionscenter for den pågældende kornsort.

2.

Tegnet – angiver, at det anførte sted ikke betragtes som interventionscenter for den pågældende kornsort.

1.

Das Zeichen + bedeutet, dass der angegebene Ort als Interventionsort für die betreffende Getreideart gilt.

2.

Das Zeichen – bedeutet, dass der angegebene Ort nicht als Interventionsort für die betreffende Getreideart gilt.

1.

Märge + näitab, et tähistatud piirkonda käsitletakse nimetatud teravilja sekkumiskeskusena.

2.

Märge – näitab, et tähistatud piirkonda ei käsitleta nimetatud teravilja sekkumiskeskusena.

1.

Το σημείο + καθορίζει ότι ο αναγραφόμενος τόπος θεωρείται ως κέντρο παρεμβάσεως για τα εν λόγω σιτηρά.

2.

Το σημείο – καθορίζει ότι ο αναγραφόμενος τόπος δεν θεωρείται ως κέντρο παρεμβάσεως για τα εν λόγω σιτηρά.

1.

The sign + indicates that the location shown is treated as an intervention centre for the cereal in question.

2.

The sign – indicates that the location shown is not to be treated as an intervention centre for the cereal in question.

1.

Le signe + précise que le lieu indiqué est considéré comme centre d'intervention pour la céréale en cause.

2.

Le signe – précise que le lieu indiqué n'est pas à considérer comme centre d'intervention pour la céréale en cause.

1.

Il segno + significa che il luogo indicato è considerato centro d'intervento per il cereale in causa.

2.

Il segno – significa che il luogo indicato non è da considerarsi centro di intervento per il cereale in causa.

1.

Zīme + norāda uz to, ka šī vieta uzskatāma par intervences centru minētajiem graudaugiem.

2.

Zīme – norāda uz to, ka šī vieta nav uzskatāma par intervences centru minētajiem graudaugiem.

1.

Ženklas + nurodo, kad tam tikri produktai yra sandėliuojami intervencinėje agentūroje.

2.

Ženklas – nurodo, kad tam tikri produktai nėra sandėliuojami intervencinėje agentūroje.

1.

A + jel azt jelzi, hogy a feltüntetett hely a kérdéses gabonaféle szempontjából intervenciós központnak minősül.

2.

A – jel azt jelzi, hogy a feltüntetett hely a kérdéses gabonaféle szempontjából nem minősül intervenciós központnak.

1.

Het teken + geeft aan, dat deze plaats interventiecentrum is voor de betrokken graansoort.

2.

Het teken – geeft aan, dat deze plaats geen interventiecentrum is voor de betrokken graansoort.

1.

Znak + oznacza, że wskazane miejsce traktuje się jako centrum interwencji w odniesieniu do danego zboża.

2.

Znak – oznacza, że wskazanego miejsca nie należy traktować jako centrum interwencji w odniesieniu do danego zboża.

1.

O sinal + significa que a localidade indicada é considerada centro de intervenção para o cereal em questão.

2.

O sinal – significa que a localidade indicada não é considerada centro de intervenção para o cereal em questão.

1.

Semnul „+“ indică faptul că locul menționat este considerat ca si centru de intervenție pentru cereala în cauză.

2.

Semnul „–“ indică faptul că locul menționat nu este considerat ca si centru de intervenție pentru cereala în cauză.

1.

Znamienko + označuje, že uvedené miesto sa považuje za intervenčné centrum pre daný druh obilniny.

2.

Znamienko – označuje, že uvedené miesto sa nepovažuje za intervenčné centrum pre daný druh obilniny.

1.

Znak + pomeni, da se prikazana lokacija šteje za intervencijski center za zadevno žito.

2.

Znak – pomeni, da se prikazana lokacija ne šteje za intervencijski center za zadevno žito.

1.

Merkki + ilmaisee, että mainittu paikka on kyseisen viljan interventiokeskus.

2.

Merkki – ilmaisee, että mainittu paikka ei ole kyseisen viljan interventiokeskus.

1.

Tecknet + indikerar att platsen används för intervention av det aktuella spannmålsslaget.

2.

Tecknet – indikerar att platsen inte används för intervention av det aktuella spannmålsslaget

1

2

4

5

6

7

Интервенционен

Centros de intervención

Intervenční centrum

Interventionscentre

Interventionsort

Sekkumiskeskus

Κέντρα παρεμβάσεως

Intervention centres

Centres d'intervention

Centri di intervento

Intervences centri

Intervencinis centras

Intervenciós központok

Interventiecentrum

Centrum interwencji

Centros de intervencão

Centre de intervenție

Intervenčné centrum

Intervencijski center

Interventiokeskus

Interventionsort

Обикновена пшеница

Trigo blando

Pšenice setá

Blød hvede

Weichweizen

Harilik nisu

Σίτος μαλακός

Common wheat

Froment tendre

Frumento tenero

Mīkstie kvieši

Paprastieji kviečiai

Búza

Zachte tarwe

Pszenica zwyczajna

Trigo mole

grâu comun

Pšenica obyčajná

Navadna pšenica

Tavallinen vehnä

Vete

Ечемик

Cebada

Ječmen

Byg

Gerste

Oder

Κριθή

Barley

Orge

Orzo

Mieži

Miežiai

Árpa

Gerst

Jęczmień

Cevada

orz

Jačmeň

Ječmen

Ohra

Korn

Твърда пшеница

Trigo duro

Pšenice tvrdá

Hård hvede

Hartweizen

Kōva nisu

Σίτος σκληρός

Durum wheat

Froment dur

Frumento duro

Cietie kvieši

Kietieji kviečiai

Durumbúza

Durum tarwe

Pszenica durum

Trigo duro

Grâu dur

Psenica tvrdá

Trda pšenica

Durumvehnä

Durumvete

Царевица

Maíz

Kukuřice

Majs

Mais

Mais

Αραβόσιτος

Maize

Maïs

Granturco

Kukurūza

Kukurūzai

Kukorica

Maïs

Kukurydza

Milho porumb

Kukurica

Koruza

Maissi

Majs

Сорго

Sorgo

Čirok

Sorghum

Sorghum

Sorgo

Σόργο

Sorghum

Sorgho

Sorgo

Sorgo

Sorgas

Cirok

Sorgho

Sorgo

Sorgo

sorg

Cirok

Sirek

Durra

Sorgum“

2.

Před oddíl „BELGIQUE“ se vkládá nový text, který zní:

1

2

4

5

6

7

„БЪЛГАРИЯ

Бургаска област

Айтос

+

Бургас

+

+

+

Карнобат

+

+

Варненска област

Варна

+

+

+

Вълчи дол

+

+

+

Провадия

+

+

+

Великотърновска и Габровска област

Велико Търново

+

+

+

Павликени

+

Свищов

+

+

+

Видинска област

Дунавци

+

+

+

Врачанска област

Бяла Слатина

+

+

+

Враца

+

+

+

Мизия

+

+

+

Добричка област

Балчик

+

+

+

+

Белгун

+

Генерал Тошево

+

+

+

Добрич

+

+

 

+

Каварна

+

Карапелит

+

Шабла

+

+

+

Ловешка област

Ловеч

+

+

Монтана област

Лом

+

+

+

Монтана

+

+

Пернишка област, София-град и София област

Перник

+

Плевенска област

Гулянци

+

Левски

+

+

+

Плевен

+

+

+

Пловдивска и Смолянска област

Пловдив

+

+

Разградска област

Исперих

+

+

+

Кубрат

+

Разград

+

+

+

Русенска област

Бяла

+

+

+

Русе

+

+

+

Силистренска област

Алфатар

+

Дулово

+

+

+

Силистра

+

+

+

Тутракан

+

+

+

Сливенска област

Нова Загора

+

+

Сливен

+

+

+

Старозагорска област

Гълъбово

+

Стара Загора

+

+

+

Чирпан

+

Търговищка област

Попово

+

+

+

Търговище

+

+

+

Хасковска и Кърджалийска област

Хасково

+

+

Шуменска област

Каспичан

+

+

+

Хитрино

+

Ямболска област

Елхово

+

+

+

Стралджа

+

Ямбол

+

+

+

–“

3.

Oddíl „BELGIQUE“ se mění takto:

a)

středisko „Ath“ se zrušuje;

b)

za středisko Liège se pro pšenici setou a žito doplňuje středisko „Seneffe“.

4.

Oddíl „BUNDESREPUBLIK DEUTSCHLAND“ se mění takto:

a)

ve spolkové zemi „Brandenburg“ se název centra „Gusow“ nahrazuje názvem „Gusow-Platkow“

b)

ve spolkové zemi „Sachsen-Anhalt“ se název centra „Vahldorf“ nahrazuje názvem „Niedere Börde“

5.

Oddíl „FRANCE“ se mění takto:

a)

znění odpovídající departementu „Creuse-23“ se mění takto:

i)

středisko „Reterre“ se zrušuje;

ii)

řádek odpovídající středisku „Maison-Feyne“ se nahrazuje tímto:

„Maison-Feyne

+

+

–“

b)

znění odpovídající departementu „Haute-Loire-43“ se mění takto:

i)

řádek odpovídající středisku „Brioude“ se nahrazuje tímto:

„Brioude

+

–“

ii)

středisko „Le Puy“ se zrušuje;

c)

v departementu „Puy-de-Dôme-63“ se řádek odpovídající středisku „Issoire“ nahrazuje tímto:

„Issoire

+

–“

d)

znění odpovídající departementu „Somme-80“ se mění takto:

„Somme — 80

Abbeville

+

+

Beauquesne

+

+

Languevoisin

+

+

+

Moislains

+

+

+

Montdidier

+

+

+

Poix-de-Picardie

+

+

Saleux

+

+

–“

6.

za oddíl „NEDERLAND“ se vkládá nový text, který zní:

1

2

4

5

6

7

„ROMÂNIA

Alba

Blaj

+

+

Sebeș

+

+

Alba iulia

+

Arad

Arad

+

+

+

+

Pecica

+

+

+

Chișinău-criș

+

+

+

Pâncota

+

+

+

Argeș

Miroși

+

+

+

Bascov

+

+

+

Topoloveni

+

+

Bacău

Sascut

+

+

Bihor

Oradea

+

+

+

Salonta

+

+

+

Marghita

+

+

+

Săcuieni

+

+

+

Bistrita năsăud

Lechinta

+

Botoșani

săveni

+

+

Brăila

Făurei

+

+

Însurătei

+

+

Brăila

+

+

Movila miresei

+

+

Brașov

Codlea

+

Buzău

Pogoanele

+

+

Buzău

+

+

Râmnicu sărat

+

+

Mihăilești

+

+

Caraș-severin

Grădinari

+

Călărași

Călărași

+

+

+

fundulea

+

+

+

Lehliu

+

+

+

Vlad țepeș

+

+

+

Cluj

Gherla

+

Constanța

Medgidia

+

+

+

Cobadin

+

+

+

N. Bălcescu

+

+

+

Negru vodă

+

+

+

Casimcea

+

+

+

Covasna

Covasna

+

Tg. Secuiesc

+

Ozun

+

Dâmbovița

Titu

+

+

Găiești

+

+

Răcari

+

+

Tărgoviște

+

+

Dolj

Băilești

+

+

+

Leu

+

+

+

Dobrești

+

+

+

Moțăței

+

+

+

Filiași

+

+

+

Portărești

+

+

+

Galați

Tecuci

+

Independența

+

+

Galați

+

+

Berești

+

Matca

+

+

Giurgiu

Giurgiu

+

+

+

Mihăilești

+

+

+

Băneasa

+

+

+

Izvoarele

+

+

+

Gorj

Tg. cărbunești

+

Harghita

Sânsimion

+

Hunedoara

Hațeg

+

Ialomița

Tăndărei

+

+

Fetești

+

+

+

Slobozia

+

+

Urziceni

+

+

Fierbinți

+

+

Iași

Iași

+

+

Ilfov

Balotești

+

+

+

Dragomirești Vale

+

+

+

Maramureș

Ulmeni

+

Mehedinți

Prunișor

+

+

+

Vânju mare

+

+

+

Mureș

Luduș

+

+

Tg. Mureș

+

+

Neamț

Roman

+

Olt

Drăgănești olt

+

+

+

Caracal

+

+

+

Piatra olt

+

+

+

Slatina

+

+

+

Corabia

+

+

+

Prahova

Ploiești

+

Satu Mare

Carei

+

+

+

Satu Mare

+

+

+

Tășnad

+

+

+

Sanislau

+

+

+

Sălaj

Jibou

+

Sibiu

Agnita

+

Suceava

Fălticeni

+

Teleorman

Videle

+

+

+

Drăgănești Vlașca

+

+

+

Alexandria

+

+

+

Roșiorii de Vede

+

+

+

Dobrotești

+

+

+

Turnu Măgurele

+

+

+

Timiș

Timișoara

+

+

+

Lugoj

+

+

+

Deta

+

+

+

Sânicolau Mare

+

+

+

Topolovătu Mare

+

+

+

Orțișoara

+

+

+

Tulcea

Tulcea

+

+

Babadag

+

+

Cataloi

+

+

Baia

+

+

Vaslui

Bârlad

+

Vaslui

+

Huși

+

Vâlcea

Drăgășani

+

Vrancea

Focșani

+

Gugești

+

Pădureni

+

–“

7.

v oddílu „OSTERREICH“ se řádek odpovídající středisku „Ennsdorf“ nahrazuje tímto:

„Ennsdorf

+

+

+

–“

8.

oddíl „ČESKÁ REPUBLIKA“ se mění takto:

a)

znění odpovídající kraji „Středočeský kraj“ se mění takto:

i)

střediska „Lysá n. L“ a „Beroun“ se zrušují;

ii)

doplňuje se nový text, který zní:

„Mesice

+

Zdice

+

–“

b)

znění odpovídající kraji „Karlovarský kraj“ se nahrazuje tímto:

„Karlovarský kraj

Nebanice

+

–“

c)

znění odpovídající kraji „Jihomoravský kraj“ se mění takto:

i)

řádek odpovídající středisku „Hodonice“ se nahrazuje tímto:

„Hodonice

+

–“

ii)

doplňuje se nový text, který zní:

„Hosteradice

+

–“

d)

v kraji „Moravskoslezský kraj“ se pro pšenici setou doplňuje středisko „město Albrechtice“

9.

oddíl „LIETUVA“ se mění takto:

a)

řádek odpovídající středisku „Alytus“ se nahrazuje tímto:

„Alytus

+

+

–“

b)

řádek odpovídající středisku „Marijampol“ se nahrazuje tímto:

„Marijampole

+

+

–“

c)

vkládá se nový text, který zní:

„Pakruojis

+

+

–“

10.

oddíl „MAGYARORSZAG“ se mění takto:

a)

řádek odpovídající středisku „Kaposvar“ se nahrazuje tímto:

„Kaposvar

+

+

+

+“

b)

řádek odpovídající středisku „Encs“ se nahrazuje tímto:

„Encs

+

+

+

–“

11.

v oddílu „SLOVENSKO“ se v kraji „Košický kraj“ doplňuje nový text, který zní:

„Dobrá

+

–“


28.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 379/65


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2005/2006

ze dne 22. prosince 2006

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu syntetických polyesterových střižových vláken (PSV) pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (2), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení

(1)

Komise dne 12. dubna 2006 zveřejněním oznámení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) v Úředním věstníku Evropské unie  (3) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů syntetických polyesterových střižových vláken pocházejících z Malajsie a Tchaj-wanu do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného dne 3. března 2006 Mezinárodním sdružením výrobců chemických vláken (Comité International de la Rayonne et des Fibres Synthétiques, dále jen „CIRFS“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě přesahující 50 %, celkové výroby polyesterových střižových vláken ve Společenství. Uvedený podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku vznikla, což bylo považováno za dostačující zdůvodnění pro zahájení řízení.

2.   Platná opatření

(3)

V březnu 2005 Rada nařízením (ES) č. 428/2005 (4) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Saúdské Arábie a změnila stávající antidumpingové clo z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Korejské republiky. V platnosti jsou rovněž konečná antidumpingová opatření týkající se dovozu PSV z Běloruska (5).

3.   Strany dotčené řízením

(4)

Komise o zahájení tohoto řízení oficiálně informovala vyvážející výrobce v Malajsii a na Tchaj-wanu, dovozce/obchodníky a jejich sdružení, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, zástupce dotčených vyvážejících zemí, žadatele a všechny známé výrobce ve Společenství. Účastníci řízení dostali příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Stranám, které o to požádaly, byla možnost slyšení udělena.

(5)

S ohledem na zjevně velký počet tchajwanských vyvážejících výrobců uvedených v podnětu a s ohledem na velký počet výrobců a dovozců PSV ve Společenství se v oznámení o zahájení řízení pro posouzení dumpingu a újmy předpokládá výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(6)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a aby v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci na Tchaj-wanu, jakož i výrobci a dovozci ve Společenství vyzváni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním uvedeným v oznámení o zahájení řízení podali základní informace o svých činnostech souvisejících s PSV v období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ = „OŠ“).

(7)

V případě Tchaj-wanu na dotazy zaměřené na výběr vzorku odpovědělo devět společností. Osm z nich nahlásilo vývozy do Společenství v průběhu OŠ. Do vzorku byly zařazeny čtyři společnosti představující více než 80,0 % nahlášených objemů dovozu do Společenství za OŠ. Vybraný vzorek se zakládal na největším reprezentativním objemu vývozů, který mohl být přiměřeně prozkoumán v rámci daného časového období. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byla věc projednána s tchajwanskými orgány, které nevznesly žádné námitky. Vzorek sestává z těchto společností:

Far Eastern Textile Ltd.

Nan Ya Plastics Corporation

Tung Ho Spinning Weaving & Dyeing Co., Ltd.

Tuntex Distinct Corporation a její společnost ve spojení Tuntex Synthetic Corporation

(8)

Pokud se jedná o dovozce do Evropského společenství, přihlásili se pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, a poskytli v předepsané lhůtě požadované informace. Nebylo tudíž nutné použít postup výběru vzorku. Těmto třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, byly zaslány dotazníky, avšak dva z nich byli následně považováni za nespolupracující, jelikož nevyplnili předložený dotazník v plném rozsahu.

(9)

Pokud jde o průmyslové výrobce ve Společenství, pouze tři se přihlásili, poskytli v předepsané lhůtě požadované informace a byli ochotni zodpovědět dotazník. Nebylo tudíž nutné použít postup výběru vzorku.

(10)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a/nebo všem dalším společnostem, které se ve lhůtách vymezených v oznámení o zahájení řízení přihlásily. Odpovědi došly od dvou malajsijských vyvážejících výrobců, od čtyř tchajwanských vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku, od jedné společnosti ve spojení s jedním tchajwanským vyvážejícím výrobcem, jakož i od tří výrobců ve Společenství, jednoho dovozce, který není ve spojení, jednoho dodavatele surovin a od sedmi uživatelů.

(11)

Komise prozkoumala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro účely předběžného stanovení dumpingu, vzniklé újmy a zájmu Společenství. Byly uskutečněny inspekce na místě těchto společností:

a)

Výrobci ve Společenství:

Advansa GmbH, Hamm, Německo

Wellman International Ltd., Kells, Irsko

La Seda de Barcelona, Barcelona, Španělsko

b)

Dovozce, jenž není ve spojení:

SIMP SPA, Verona, Itálie

c)

Uživatelé:

Tharreau Industries, Chemillé, Francie

Libeltex, Meulebeke, Belgie

d)

Vyvážející výrobci v Malajsii:

Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd., Kuala Lumpur

Penfibre Sdn. Bhd., Penang

e)

Vyvážející výrobci na Tchaj-wanu:

Far Eastern Textile Ltd., Tchaj-pej

Nan Ya Plastics Corporation, Tchaj-pej

Tung Ho Spinning Weaving & Dyeing Co., Ltd., Tchaj-pej

Tuntex Distinct Corporation, Hsichih, Taipei County a její společnost ve spojení Tuntex Synthetic Corporation, Hsichih, Taipei County

4.   Období šetření

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování vývoje v souvislosti s vyhodnocením újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření („posuzované období“ nebo „období šetření újmy“ = „OŠÚ“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

5.   Dotčený výrobek

(13)

Dotčeným výrobkem jsou syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, která jsou v současné době kódu KN 5503 20 00. Běžně se tento výrobek označuje jako polyesterová střižová vlákna.

(14)

Tento výrobek se používá jako základní materiál v různých fázích procesu výroby textilních výrobků. Polyesterová střižová vlákna spotřebovávaná ve Společenství se užívají buď ke spřádání, tj. k výrobě nekonečných vláken pro výrobu textilií ve směsích s jinými vlákny, např. bavlněnými nebo vlněnými, nebo na netkané textilie, jako jsou výplně, tj. vycpávky nebo čalounění některých textilních výrobků, např. polštářů, sedadel automobilů, sak a kabátů.

(15)

Výrobek se prodává v různých druzích, které je možno identifikovat podle odlišných vlastností, např. hmotnosti, pevnosti, lesku či silikonové úpravy, nebo podle jejich zařazení do skupin výrobků, jako např. skupiny kruhových, dutých nebo dvousložkových vláken, nebo se může jednat o speciální výrobky, např. o barevná a trojlaločná vlákna. Z hlediska výroby je možno rozlišovat mezi přírodním polyesterovým střižovým vláknem vyrobeným z přírodních surovin a umělým polyesterovým střižovým vláknem vyrobeným z recyklovaného polyesteru. Jakost může být snížená nebo prvotřídní.

(16)

Šetření ukázalo, že všechny druhy dotčeného výrobku ve smyslu definice ve 13. bodě odůvodnění, přestože se navzájem liší celou řadou činitelů popsaných v předchozím bodě odůvodnění, mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a užívá se jich ke stejným účelům. Z těchto důvodů a pro účely tohoto antidumpingového řízení se všechny druhy dotčeného výrobku považují za jediný výrobek.

6.   Obdobný výrobek

(17)

Zjistilo se, že dotčený výrobek i PSV vyráběná a prodávaná ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, jakož i PSV vyráběná a prodávaná na domácím trhu obou vyvážejících zemí mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za výrobky obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

7.   Obecná metodika

(18)

Níže je popsána obecná metodika. Proto následující závěry o dumpingu v dotčených zemích popisují pouze údaje, které jsou pro každou vyvážející zemi specifické.

7.1.   Běžná hodnota

(19)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se nejdříve u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce přezkoumalo, zda je jeho prodej polyesterových střižových vláken na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představuje alespoň 5 % celkového objemu vývozu daného výrobce do Společenství.

(20)

Komise následně označila typy PSF prodávaného na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. S ohledem na šetření na základě druhů výrobku a ve shodě s tím, co bylo uvedeno v 17. bodě odůvodnění, Komise považovala za přímo srovnatelné takové druhy výrobku, které jsou prodávány na tuzemském trhu i na vývoz a které měly podobný původ, denier, složení, průřez, lesk, barvu, silikonovou úpravu, jakost i použití.

(21)

Pro každý typ, který prodává vyvážející výrobce na domácím trhu a u něhož bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem polyesterových střižových vláken prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda jeho prodej na tuzemském trhu byl dostatečně reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého typu polyesterových střižových vláken na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, jestliže celkový objem prodeje takového typu výrobku na tuzemském trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu polyesterových střižových vláken vyvážených do Společenství.

(22)

Komise dále zjišťovala, zda může být prodej na tuzemském trhu u každého z typů polyesterových střižových vláken, které byly na tuzemském trhu prodávány v reprezentativním množství, považován za prodej realizovaný v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to tím, že stanovila podíl ziskových prodejů dotčeného typu polyesterových střižových vláken nezávislým odběratelům.

(23)

V těch případech, kdy objem prodeje takového typu polyesterových střižových vláken prodávaný za čistou prodejní cenu, která se rovná alespoň vypočteným výrobním nákladům, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje střiže daného typu výrobku a kde vážená průměrná cena daného typu výrobku byla rovna výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na tuzemském trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr cen všech prodejů daného typu výrobku na tuzemském trhu během období šetření bez ohledu na jejich ziskovost nebo ztrátovost.

(24)

V případech, kdy objem ziskových prodejů polyesterových střižových vláken daného typu představoval nanejvýše 80 % celkového objemu prodejů daného typu nebo kde vážená průměrná cena daného typu výrobku byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na tuzemském trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto typu výrobku, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku.

(25)

V případech, kdy objem ziskových prodejů jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu, objem prodeje dotčeného konkrétního typu výrobku se považoval za nedostačující k tomu, aby jeho cena na tuzemském trhu mohla poskytnout odpovídající základ pro stanovení běžné hodnoty.

(26)

V případech, kdy ceny konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na jeho tuzemském trhu nebylo možno použít ke stanovení běžné hodnoty, bylo třeba použít jinou metodu. V takových případech podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě vlastních výrobních nákladů každého z vyvážejících výrobců, k nimž byly připočteny přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(27)

Komise proto prošetřovala, zda se v případě prodejních, správních a režijních nákladů a zisků vzniklých při prodeji na tuzemském trhu u těchto jednotlivých vyvážejících výrobců jednalo o spolehlivé údaje.

(28)

Skutečné tuzemské prodejní, správní a režijní náklady byly považovány za spolehlivé, pokud objem prodeje dotčené společnosti na tuzemském trhu mohl být považován za reprezentativní ve smyslu definice podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Ziskové rozpětí na tuzemském trhu se stanovilo na základě prodejů na tuzemském trhu v běžném obchodním styku.

(29)

Ve všech případech, kdy tyto podmínky nebyly splněny, Komise prošetřovala, zda by bylo možno ve shodě s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení použít údajů jiných vývozců nebo výrobců na tuzemském trhu dotčené země původu. Tam, kde byly spolehlivé údaje k dispozici jen u jednoho vyvážejícího výrobce, nebylo možno stanovit průměr podle čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení a prošetřovalo se, zda jsou splněny podmínky čl. 2 odst. 6 písm. b), tj. zda je možno pro dotčeného výrobce nebo vývozce použít údaje o výrobě a prodeji výrobků spadajících do téže obecné kategorie. Tam, kde takové údaje buď nebyly k dispozici, nebo je dotčený vyvážející výrobce neposkytl, byly údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o ziscích stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. použitím jakéhokoli jiného přiměřeného postupu.

7.2.   Vývozní cena

(30)

Vzhledem k tomu, že veškeré vývozy byly uskutečněny nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných.

7.3.   Srovnání

(31)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly připočítány úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Patřičné úpravy byly povoleny ve všech případech, kdy byly považovány za rozumné, přesné a doložené ověřenými údaji.

7.4.   Dumpingová rozpětí

(32)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla dumpingová rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a váženého průměru vývozní ceny podle typu výrobku, jak je stanoveno výše.

(33)

Komise uplatňuje důslednou praxi, že pro stanovení dumpingového rozpětí považuje vyvážející výrobce ve spojení nebo výrobce patřící do stejné skupiny za jeden subjekt, takže je pro ně stanoveno jednotné dumpingové rozpětí. Jedním ze zásadních důvodů pro tento postup je skutečnost, že výpočet samostatných dumpingových rozpětí by mohl vést k obcházení antidumpingových opatření tím, že by se spřízněným vyvážejícím výrobcům umožnilo směrovat vývozy do Společenství prostřednictvím společnosti s nejnižším individuálním dumpingovým rozpětím; antidumpingová opatření by se tudíž stala neúčinnými.

(34)

V souladu s touto praxí byli vyvážející výrobci ve spojení patřící do stejných skupin považováni za jeden subjekt a bylo jim přiřazeno jedno společné dumpingové rozpětí vypočtené na základě váženého průměru dumpingových rozpětí spolupracujících výrobců v příslušné skupině.

(35)

Dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří se přihlásili v souladu s článkem 17 základního nařízení, ale nebyli součástí vzorku, bylo stanoveno na základě váženého průměru dumpingových rozpětí společností zařazených do vzorku podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(36)

U nespolupracujících vyvážejících výrobců bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce porovnáním objemu vývozů do Společenství nahlášených spolupracujícími vyvážejícími výrobci s odpovídajícími statistickými údaji Eurostatu o dovozech v průběhu období šetření.

(37)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla nízká u obou vyvážejících zemí, tj. vývozy spolupracujících vyvážejících výrobců každé vyvážející země představovaly méně než 80 % objemu dovozu z příslušné země, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno na základě průměru nejvyšších dumpingových transakcí v reprezentativních množstvích provedených spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Tento přístup byl považován za nezbytný též proto, aby se zabránilo zvýhodnění některé společnosti za to, že nespolupracovala, a též s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčovalo tomu, že by některá nespolupracující společnost prováděla dumping v menší míře.

7.5.   Malajsie

(38)

Vyplněné dotazníky zaslali dva vyvážející výrobci.

7.5.1.   Běžná hodnota

(39)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce nevykazoval dostatečné reprezentativní prodeje obdobného výrobku na domácím trhu.

(40)

Proto byla běžná hodnota vypočtena, jak je uvedeno výše v 26. bodu odůvodnění.

(41)

Šetřením se zjistilo, že nahlášené výrobní náklady společnosti byly podhodnoceny, protože režijní náklady závodu (včetně odpisů, nájmu, mezd a údržby) fakticky vzniklé v průběhu OŠ byly překlasifikovány na prodejní, správní a režijní náklady. Společnost tvrdila, že tuto praxi uplatňuje, aby se v nákladech odráželo nízké využití kapacit jejích výrobních zařízení. Skutečné vzniklé náklady však zahrnují překlasifikované režijní náklady závodu. Skutečnost, že společnost pracuje na zlomek své plné výrobní kapacity, neznamená, že náklady související s příslušnými výrobními zařízeními nejsou náklady vzniklými. Tyto náklady byly samozřejmě zaneseny do účetních záznamů společnosti, a vzhledem k tomu, že přímo souvisely s výrobou obdobného výrobku, musely být nahlášené výrobní náklady opraveny.

(42)

Vzhledem k tomu, že neexistuje prodej obdobného výrobku na tuzemském trhu a údaje o stejné obecné kategorii výrobků, byly prodejní, správní a režijní náklady v průběhu období šetření stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Prodejní, správní a režijní náklady se zejména odvíjejí od celkového prodeje všech výrobků na domácím trhu. Tyto náklady byly přičteny k vlastním průměrným výrobním nákladům společnosti na každý vyvážený typ výrobku v období šetření.

(43)

Pokud jde o zisk a vzhledem k tomu, že nebyl k dispozici jakýkoli jiný přiměřený základ, bylo použito ziskové rozpětí 5 %. Nebyly dostupné žádné informace, z nichž by bylo patrné, že uvedené ziskové rozpětí překračuje zisk běžně realizovaný jinými vývozci nebo výrobci prodejem výrobků téže obecné kategorie na malajsijském domácím trhu, jak to požaduje čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(44)

Druhý spolupracující vyvážející výrobce vykázal reprezentativní prodeje obdobného výrobku na svém domácím trhu. Avšak prodeje v běžném obchodním styku nebyly realizovány v dostatečných objemech, aby mohla být běžná hodnota vypočtena na základě skutečných domácích cen. Proto bylo nutné běžnou hodnotu vypočítat. V souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení byly prodejní, správní a režijní náklady stanoveny na základě skutečných údajů, které společnost skutečně zaznamenala při výrobě a prodeji obdobného výrobku. Pokud jde o zisk, bylo použito 5 % rozpětí jako u prvního vyvážejícího výrobce.

7.5.2.   Vývozní cena

(45)

Oba vyvážející výrobci prodávali přímo nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní ceny byly tudíž stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení podle cen, které byly ve Společenství zaplaceny nebo byly splatné.

7.5.3.   Srovnání

(46)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a ve vedlejších nákladech, nákladech na úvěry a provize tam, kde to bylo možné a oprávněné.

7.5.4.   Dumpingová rozpětí

(47)

Stanovená prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou:

Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd., Kuala Lumpur 12,4 %

Penfibre Sdn. Bhd., Penang 14,7 %

všechny ostatní společnosti 23,0 %

7.6.   Tchaj-wan

(48)

Odpovědi na dotazník došly od čtyř vyvážejících výrobců vybraných do vzorku, jakož i od jedné společnosti ve spojení ve vyvážející zemi.

(49)

Jeden tchajwanský výrobce vyplnil formulář pro výběr vzorku a požadoval stanovení individuálního cla. Tato společnost však žádná PSV do Společenství v průběhu OŠ nevyvážela, takže nemohla být považována za vyvážejícího výrobce. Pro tuto společnost nemohlo být tedy stanoveno individuální dumpingové rozpětí a musí podléhat prozatímnímu zbytkovému clu stanovenému pro všechny ostatní tchajwanské výrobce. Společnost byla o tomto přístupu informována a nereagovala.

7.6.1.   Nedostatečná spolupráce

(50)

Šetřením se zjistilo, že dva vyvážející výrobci vybraní do vzorku poskytli Komisi nepravdivé a zavádějící informace.

(51)

Jeden vyvážející výrobce nahlásil objemy a hodnoty prodejů na domácím trhu, které neodpovídaly skutečným objemům a hodnotám dodaným domácím odběratelům obdobného výrobku. U mnohých transakcí bylo dokonce shledáno, že nahlášené objemy byly vyšší a hodnoty nižší než na objednávkách domácích odběratelů vedených v záznamech spedičního oddělení společnosti. Musel být tudíž učiněn závěr, že skutečně prodanými objemy jsou objemy objednané domácími odběrateli a zanesené do přepravních výkazů spíše než objemy nahlášené Komisi a uvedené ve fakturách předložených Komisi.

(52)

Dále pokud jde o ohlášené hodnoty prodejů, bylo rovněž zjištěno, že společnost přidávala fiktivní transakce, aby to vypadalo, že se celková fakturovaná částka v jedné objednávce shoduje s celkovým objemem předmětné objednávky. Tyto přidané transakce musely být fiktivní, protože nebyly zaneseny do vlastních přepravních výkazů.

(53)

Je třeba uvést, že ohlášené transakce na domácím trhu vykazující zfalšované objemy a hodnoty a zahrnující fiktivní transakce společnost doložila dodacími listy a fakturami a tvrdila, že se jedná o pravé podkladové dokumenty. Vzhledem ke skutečnosti, že nahlášené údaje byly shledány nepravdivými, je třeba učinit závěr, že byly zfalšovány i podkladové dokumenty, aby vše bylo uvedeno do souladu s nahlášenými zfalšovanými informacemi.

(54)

Takto provedeným zmanipulováním domácích jednotkových cen a objemů poskytla společnost Komisi nepravdivé a zavádějící informace.

(55)

U druhého vyvážejícího výrobce bylo rovněž shledáno, že nahlásil nepravdivé a zavádějící informace, pokud jde o jeho prodeje na domácím trhu. Společnost zejména nahlásila prodeje určitých typů výrobků, které se neshodovaly s výrobky zanesenými v objednávkách odběratelů, ani se záznamy v knize objednávek vedené obchodním oddělením společnosti. To se týkalo nejvíce vyvážených druhů PSV, což by mělo za následek, že by Komise mylně pracovala s domácími cenami, ačkoli dotčené prodeje nebyly reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení vzhledem k jejich nízkým objemům.

(56)

Dále aby napravila rozpor zjištěný u jedné konkrétní transakce, který by odhalil, že typ dodaného výrobku není tím, který nahlásila Komisi, předložila společnost zfalšovaný doklad, který byl kopií podepsaného dodacího listu údajně zaslaného odběratelem faxem na žádost společnosti. Tento doklad se neshodoval s originálem, který společnost poskytla již dříve. Typy výrobku nebyly opravdu stejné, z čehož je patrné, že domnělé důkazy byly padělány za účelem uvedení Komise v omyl.

(57)

Dále se šetřením zjistilo, že na Tchaj-wanu je běžnou praxí, že si společnosti nechávají podepisovat dodací listy odběrateli jako důkaz, že objednané objemy jsou skutečně dodány. To potvrdil jednak dotčený vyvážející výrobce i ostatní navštívení vyvážející výrobci. Avšak třebaže se Komise dodacích listů konkrétně pro OŠ dožadovala, žádné takové dokumenty jí nebyly během inspekce dány k dispozici. Společnost tudíž nejen že odmítla poskytnout nezbytné doklady, nýbrž také závažným způsobem bránila šetření.

(58)

Vzhledem k tomu, že obě společnosti byly schopny předkládat falešné dodací listy a faktury k odůvodnění transakcí na domácím trhu a že takové doklady jsou součástí integrovaného systému, je třeba učinit závěr, že jakýkoli dokument, který se na takový systém váže, může být zmanipulovaný a je proto nespolehlivý. Dále sama podstata a šíře nepravdivých a zavádějících informací rovněž vyvolává pochybnosti o neporušitelnosti všech údajů předložených těmito společnostmi. Bylo tudíž rozhodnuto, že informace poskytnuté těmito společnostmi nebudou brány vůbec na zřetel v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(59)

Společnosti byly bezodkladně zpraveny o důvodech, pro něž měla Komise v úmyslu nebrat informace jimi poskytnuté na zřetel, a byla jim dána možnost podat dodatečné vysvětlení v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení. Vysvětlení podaná společnostmi však byla neuspokojivá a nemohla vyvrátit důkazy, že dotčené společnosti předložily zfalšované a zavádějící informace.

(60)

Dumpingová rozpětí byla tudíž prozatímně stanovena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných skutečností.

7.6.2.   Běžná hodnota

(61)

U dvou spolupracujících výrobců byly prodeje obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.

(62)

Jeden vyvážející výrobce prodával na domácím trhu jak spřízněným, tak nespřízněným odběratelům. Prodeje spřízněnému odběrateli byly znovu prodány nezávislým odběratelům. Vzhledem k tomu, že tyto dvě společnosti ve spojení sdílely funkce, pokud jde o výrobu a prodeje, bylo považováno za náležité brát je jako jeden hospodářský subjekt. Proto byla, kdekoli to bylo možné, běžná hodnota stanovena na základě ceny zaplacené nebo splatné v běžném obchodním styku prvním nezávislým odběratelem.

(63)

U většiny typů výrobku prodávaných těmito spolupracujícími výrobci neexistovaly dostačující objemy prodejů na domácím trhu realizované v běžném obchodním styku a běžná hodnota se musela stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. V tomto případě byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk založeny na skutečných údajích o výrobě a prodeji obdobného výrobku vyvážejícího výrobce, který je předmětem šetření, v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

7.6.3.   Vývozní cena

(64)

Pro oba spolupracující vyvážející výrobce byly vývozní ceny stanoveny podle cen skutečně zaplacených nespřízněnými odběrateli ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

7.6.4.   Srovnání

(65)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a ve vedlejších nákladech, nákladech na úvěry, nákladech na technickou pomoc a provize tam, kde to bylo možné a oprávněné.

7.6.5.   Dumpingová rozpětí

(66)

Pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě váženého průměru dumpingových rozpětí vypočtených pro společnosti vybrané do vzorku, představující více než 12,0 % tchajwanských vývozů do Společenství. Za tímto účelem nebyla dumpingová rozpětí stanovená pro nespolupracující vyvážející výrobce, která byla založená na dostupných skutečnostech v souladu s článkem 18 základního nařízení, do průměru zahrnuta, jak stanoví čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(67)

Prozatímní stanovená dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou:

Far Eastern Textile Ltd., Tchaj-pej 29,5 %

Nan Ya Plastics Corporation, Tchaj-pej 29,5 %

Tung Ho Spinning Weaving & Dyeing Co., Ltd., Tchaj-pej 14,7 %

Tuntex Distinct Corporation, Hsichih, Taipei County 18,2 %

Tuntex Synthetic Corporation, Hsichih, Taipei County 18,2 %

spolupracující společnosti nezařazené do vzorku 16,5 %

všechny další společnosti 29,5 %

D.   ÚJMA

1.   Výroba ve Společenství

(68)

V průběhu OŠ vyrábělo PSV 18 společností ve Společenství:

osm výrobců ve Společenství, kteří se podíleli na podnětu, z nichž tři během šetření spolupracovali s Komisí v plném rozsahu,

šest výrobců, kteří podporovali podnět v plném rozsahu, ale při řízení nespolupracovali,

čtyři výrobci, kteří se ve fázi podnětu nijak nevyjadřovali a při řízení nespolupracovali.

(69)

Na základě výše uvedeného se má za to, že PSV vyráběná všemi výše uvedenými společnostmi představují celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

2.   Výrobní odvětví Společenství

(70)

Jak bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, přihlásili se tři výrobci ve Společenství, poskytli v předepsané lhůtě informace požadované v oznámení o zahájení řízení a byli ochotni zodpovědět dotazník. Dotazníky byly tudíž rozeslány těmto třem výrobcům ve Společenství, kteří podporovali podnět a při šetřeních v plném rozsahu spolupracovali. Tito výrobci představují více než 25 % výroby dotčeného výrobku ve Společenství, a lze je tudíž označit za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

3.   Spotřeba Společenství

(71)

Spotřeba Společenství byla zjišťována na základě objemu dovozů dotčeného výrobku z dotčených zemí na základě ohlášených údajů doplněných údaji Eurostatu a na základě objemu dovozu ze všech ostatních třetích zemí, o nichž je známo, že dotčený výrobek vyrábějí a vyvážejí jej do Společenství podle údajů Eurostatu, a na základě objemu prodeje produkce výrobního odvětví Společenství a jiných výrobců Společenství na trhu Společenství. Pokud jde o posledně jmenované, byly použity údaje uvedené v minidotaznících, jak je vysvětleno ve 143. bodě odůvodnění, a pokud jde o výrobce ve Společenství, kteří nespolupracovali vůbec, byly použity údaje obsažené v podnětu.

(72)

Na tomto základě spotřeba Společenství v příslušném období mírně vzrostla, a sice o 3 % mezi rokem 2002 a OŠ. Nejdříve mezi léty 2002 a 2003 poklesla o 5 %, a poté vzrostla o více než 8 % na 834 093 tun v průběhu OŠ.

Tabulka 1

Spotřeba v EU (objem)

 

2002

2003

2004

OŠ = 2005

Spotřeba (v tunách)

810 226

771 298

825 969

834 093

Index

100

95

102

103

4.   Souhrnné posouzení vlivů dotčených dovozů

(73)

Nejdříve se zkoumalo, zda by se dovozy z Tchaj-wanu a Malajsie měly posuzovat souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(74)

Bylo zjištěno, že:

dumpingová rozpětí stanovená v poměru k dovozům z obou dotčených zemí byla nad úrovní minimální hranice vymezené v čl. 9 odst. 3 základního nařízení,

objemy dovozů z každé z těchto zemí nebyly zanedbatelné ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení, protože podíly na trhu se v období šetření pro tyto země pohybovaly od 2 % do 13 %, a

bylo shledáno, že souhrnné posouzení je na místě s ohledem na podmínky hospodářské soutěže jednak mezi dovozy pocházejícími z těchto zemí a jednak mezi těmito dovozy a obdobným výrobkem Společenství. Za tímto účelem byl proveden rozbor chování vývozců na trhu z hlediska vývoje vývozních cen a objemů vývozu. Bylo zjištěno, že úroveň podbízení pohybující se mezi 43 % a 50 % je poměrně podobná a že prodejní ceny výrobků z obou zemí mají stejný vývoj jako obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství. Bylo rovněž zjištěno, že vývozci z dotčených zemí používají podobné prodejní kanály jako výrobní odvětví Společenství, a sice přímý prodej nezávislým odběratelům. Navíc šetření ukázalo, že dotčené dovozy a obdobný výrobek mají tytéž fyzické a chemické vlastnosti, takže si navzájem konkurují podle druhu.

Jak dokládá níže uvedená tabulka, vykázal objem dovozů z Tchaj-wanu i z Malajsie značný nárůst zejména mezi rokem 2004 a koncem OŠ.

(75)

Z těchto důvodů se dospělo k prozatímnímu závěru, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněna a že dovozy pocházející z Tchaj-wanu a Malajsie je třeba posuzovat souhrnně.

5.   Dovozy z dotčených zemí

5.1.   Objem dotčených dovozů a jejich podíl na trhu

(76)

Objem dovozů z dotčených zemí se mezi rokem 2002 a OŠ zdvojnásobil. Zatímco tyto dovozy v roce 2002 představovaly 62 574 tun, v průběhu OŠ dosáhly úrovně 127 890 tun. Nejdříve mezi léty 2002 a 2003 poklesy o 5 %, a pak až do konce OŠ narostly o 115 %. Nárůst dovozů byl zvláště patrný mezi rokem 2004 a OŠ, protože tehdy vzrostly o 76 %.

Tabulka 2

Dovozy z dotčených zemí

Dovozy (v tunách)

2002

2003

2004

Tchaj-wan

58 679

54 869

66 915

111 390

Index

100

94

114

190

Malajsie

3 894

4 494

5 825

16 500

Index

100

115

150

424

Dotčené země celkem

62 574

59 363

72 740

127 890

Index

100

95

116

204

(77)

Podíl na trhu zaujímaný dotčenými zeměmi se mezi rokem 2002 a OŠ téměř zdvojnásobil z 8 % na 15 %, tj. plus 7 procentních bodů. Nárůst byl zejména patrný mezi rokem 2004 a OŠ, kdy došlo k navýšení o 73,8 %.

Tabulka 3

Podíl dotčených zemí na trhu Společenství

Podíly na trhu

2002

2003

2004

Tchaj-wan

7,2 %

7,1 %

8,1 %

13,4 %

Malajsie

0,5 %

0,6 %

0,7 %

2,0 %

Dotčené země celkem

7,7 %

7,7 %

8,8 %

15,3 %

5.2.   Ceny

(78)

Od roku 2002 do OŠ vzrostly ceny dovozů z dotčených zemí o 9 %. Nejdříve mezi léty 2002 a 2003 klesly o 7 %, a pak mezi rokem 2003 a OŠ vzrostly o 16 % a dosáhly výše 1 156 EUR za metrickou tunu.

(79)

Na tento nárůst je třeba pohlížet ve světle ceny surovin, která mezi rokem 2002 a OŠ vzrostla celosvětově o více než 30 %, jak je vysvětleno ve 124. až 129. bodě odůvodnění.

Tabulka 4

Ceny dotčených dovozů

Jednotkové ceny (euro/tuna)

2002

2003

2004

Tchaj-wan

1 078

1 000

1 055

1 171

Index

100

93

98

109

Malajsie

846

872

989

1 051

Index

100

103

117

124

Dotčené země celkem

1 063

990

1 050

1 156

Index

100

93

99

109

5.3.   Cenové podbízení

(80)

S cílem odhalit cenové podbízení byl proveden rozbor údajů o cenách vztahujících se k OŠ. Odpovídající prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly čisté ceny po odečtení slev a rabatů. Podle potřeby byly tyto ceny upraveny na cenu ze závodu, tj. s vyloučením nákladů na dopravu ve Společenství. Dovozní ceny dotčených zemí byly také čisté ceny bez slev a rabatů a podle potřeby byly upraveny na ceny CIF na hranice Společenství.

(81)

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny dotčených zemí byly porovnány na stejné úrovni obchodování, a sice na úrovni prodeje nezávislým odběratelům na trhu Společenství.

<

(82)

V průběhu OŠ se vážený průměr rozpětí cenového podbízení vyjádřený v procentech prodejních cen výrobního odvětví Společenství pohyboval od 48 % do 50 % u tchajwanských vývozců a od 43 % do 47 % u malajsijských vývozců. Vážený průměr rozpětí cenového podbízení byl 49 % pro Tchaj-wan a 45 % pro Malajsii.