ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 364

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
20. prosince 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1879/2006 ze dne 19. prosince 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1880/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse černého v oblasti NAFO 3LMNO plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách ( 1 )

5

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách ( 1 )

25

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1883/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách ( 1 )

32

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1884/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se mění ustanovení nařízení (ES) č. 2402/96, (ES) č. 2449/96 a (ES) č. 2390/98, která se týkají správy celních kvót pro dovoz manioku a batátů

44

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1885/2006 ze dne 19. prosince 2006 o otevření a správě celní kvóty Společenství pro maniok pocházející z Thajska na rok 2007

57

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1886/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse černého v oblasti NAFO 3LMNO plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

64

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1887/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se obnovuje rybolov jazyka obecného v oblastech ICES IIIa, IIIb, IIIc, IIId (vody ES) plavidly plujícími pod vlajkou Švédska

66

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1888/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska

68

 

 

 

*

Oznámení čtenářům

s3

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1879/2006

ze dne 19. prosince 2006

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. prosince 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 19. prosince 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

89,8

204

80,1

999

85,0

0707 00 05

052

116,3

204

51,8

628

155,5

999

107,9

0709 90 70

052

131,1

204

61,3

999

96,2

0805 10 20

052

63,2

388

72,9

999

68,1

0805 20 10

052

30,7

204

61,3

999

46,0

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

052

69,0

624

69,1

999

69,1

0805 50 10

052

45,9

528

35,7

999

40,8

0808 10 80

388

107,5

400

95,0

404

94,2

512

57,4

720

76,0

999

86,0

0808 20 50

052

63,8

400

101,6

720

50,2

999

71,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1880/2006

ze dne 14. prosince 2006,

kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse černého v oblasti NAFO 3LMNO plavidly plujícími pod vlajkou Portugalska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená pro rok 2006 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo nebo vykládat na pevninu uvedenou populaci odlovenou těmito plavidly.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. prosince 2006.

Za Komisi

Jörgen HOLMQUIST

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 768/2005 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 16, 20.1.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1642/2006 (Úř. věst. L 308, 8.11.2006, s. 5).


PŘÍLOHA

Č.

62

Členský stát

Portugalsko

Populace

GHL/N3LMNO.

Druh

Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)

Oblast

NAFO 3LMNO

Datum

24. listopadu 2006 – 12.00 UTC


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1881/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (1), a zejména na čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 466/2001 ze dne 8. března 2001, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), bylo mnohokrát podstatně změněno. Je nutno znovu změnit maximální limity některých kontaminujících látek, aby byly zohledněny nové informace a vývoj v Codex Alimentarius. Zároveň tam, kde je to zapotřebí, by text měl být vyjasněn. Nařízení (ES) č. 466/2001 by proto mělo být nahrazeno.

(2)

V zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné udržet množství kontaminujících látek na toxikologicky přijatelných úrovních.

(3)

S ohledem na rozdíly v právních předpisech členských států a následné riziko narušení hospodářské soutěže jsou při zachování zásady proporcionality nezbytná opatření Společenství pro některé kontaminující látky s cílem zajistit jednotnost trhu.

(4)

Maximální limity by měly být stanoveny na přísné úrovni, které je možno rozumně dosáhnout při dodržování správných zemědělských, rybářských a výrobních postupů a při zohlednění rizika souvisejícího s konzumací potravin. V případě kontaminujících látek, které jsou považovány za genotoxické karcinogeny, nebo v případech, kdy je současná expozice populace nebo ohrožených skupin populace blízká přípustné dávce či ji překračuje, by měly být maximální limity stanoveny na co nejnižší rozumně dosažitelné úrovni („ALARA“). Takové přístupy zaručí, aby provozovatelé potravinářských podniků uplatňovali opatření, jež v zájmu ochrany veřejného zdraví v co nejvyšší míře zabrání a omezí kontaminaci. Dále je k ochraně zdraví kojenců a malých dětí, jedné z ohrožených skupin, vhodné stanovit nejnižší maximální limity, jichž je možno dosáhnout prostřednictvím přísného výběru surovin používaných k výrobě potravin pro kojence a malé děti. Přísný výběr surovin je rovněž vhodné uplatnit v případě výroby některých zvláštních potravin, jako jsou otruby určené k přímé lidské spotřebě.

(5)

S cílem uplatnit maximální limity na sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové potraviny, u nichž nejsou na úrovni Společenství stanoveny zvláštní maximální limity, by provozovatelé potravinářských podniků měli uvádět zvláštní faktory koncentrace a ředění spolu s příslušnými experimentálními údaji odůvodňujícími navrhované faktory.

(6)

V zájmu účinné ochrany veřejného zdraví by produkty, jež obsahují kontaminující látky překračující maximální limity, neměly být uvedeny na trh jako takové, ani po smísení s jinými potravinami nebo jako složky jiných potravin.

(7)

Má se za to, že třídění nebo jiné metody fyzikálního ošetření umožňují snížit obsah aflatoxinu v zásilkách v případě jader podzemnice olejné, skořápkových plodů, sušeného ovoce a kukuřice. S cílem minimalizovat dopad na obchod je vhodné připustit vyšší obsah aflatoxinu u těch produktů, které nejsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka. V těchto případech by maximální limity aflatoxinů měly být stanoveny s ohledem na účinnost výše uvedených ošetření, jejichž cílem je snížit obsah aflatoxinu v jádrech podzemnice olejné, skořápkových plodech, sušeném ovoci a kukuřici na úroveň nižší, než jsou maximální limity stanovené pro tyto produkty určené k přímé lidské spotřebě nebo používané jako potravinová složka.

(8)

K účinnému zajištění dodržování maximálních limitů některých kontaminujících látek v některých potravinách je vhodné přijmout ustanovení pro odpovídající označování těchto produktů.

(9)

V některých členských státech je z důvodu klimatických podmínek obtížné zajistit, aby nebyly překročeny maximální limity pro čerstvý hlávkový salát a čerstvý špenát. Tyto členské státy by měly mít možnost na přechodné období povolit uvádění čerstvého hlávkového salátu a čerstvého špenátu vypěstovaného a určeného ke spotřebě na jejich území na trh, i když obsah dusičnanů překračuje maximální limity. Producenti salátu a špenátu usazení v členských státech, které vydaly výše uvedená povolení, by měli postupně upravit své pěstitelské metody podle správné zemědělské praxe doporučené na vnitrostátní úrovni.

(10)

Některé druhy ryb pocházející z oblasti Baltského moře mohou obsahovat vysoká množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem. Významná část těchto druhů ryb z oblasti Baltského moře nebude splňovat maximální limity, a neměly by proto být určeny ke konzumaci. Ukazuje se však, že vyloučení ryb z jídelníčku by mohlo mít negativní dopad na zdraví obyvatel Baltského regionu.

(11)

Ve Švédsku a Finsku existuje systém umožňující zajistit plnou informovanost spotřebitelů o doporučeních týkajících se omezení spotřeby ryb z oblasti Baltského moře s cílem zabránit možným zdravotním rizikům u určitých ohrožených skupin obyvatelstva. Finsku a Švédsku je proto vhodné udělit výjimku, která jim umožní na přechodné období uvádět na trh některé druhy ryb pocházejících z oblasti Baltského moře a určených ke spotřebě na jejich území, jež obsahují vyšší množství dioxinu a PCB s dioxinovým efektem, než jsou množství stanovená tímto nařízením. Musí být zavedena taková nezbytná opatření, jež zajistí, aby ryby a rybí výrobky, jež nesplňují maximální limity, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech. Finsko a Švédsko podávají každoročně Komisi zprávu o výsledcích monitorování obsahu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v rybách z oblasti Baltského moře a o opatřeních přijatých ke snížení expozice člověka dioxinům a PCB s dioxinovým efektem z oblasti Baltského moře.

(12)

K zajištění jednotného uplatňování maximálních limitů by na území celého Společenství měla být příslušnými orgány používána stejná kritéria pro odběr vzorků a stejná kritéria pro provádění analýz. Dále je důležité, aby výsledky těchto analýz byly vykazovány a vykládány jednotně. Opatření týkající se odběru vzorků a provádění analýz uvedená v tomto nařízení stanoví jednotná pravidla vykazování a výkladu.

(13)

U některých kontaminujících látek by členské státy a zainteresované strany měly sledovat a vykazovat úroveň a rovněž informovat o pokroku při uplatňování preventivních opatření, aby Komise mohla posoudit, zda je třeba změnit stávající opatření nebo přijmout další opatření.

(14)

Každý maximální limit přijatý na úrovni Společenství může být podroben přezkumu, aby byl zohledněn pokrok ve vědeckých a technických poznatcích a vývoj správných zemědělských, rybářských a výrobních postupů.

(15)

Otruby a klíčky lze uvádět na trh pro přímou lidskou spotřebu, a je proto vhodné stanovit v těchto komoditách maximální limit deoxynivalenolu a zearelenonu.

(16)

Codex Alimentarius nedávno stanovil maximální limit pro obsah olova v rybách, který Společenství přijalo. Stávající ustanovení o obsahu olova v rybách je proto vhodné příslušným způsobem změnit.

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (3), definuje potraviny živočišného původu, a proto by údaje týkající se potravin živočišného původu měly být v některých případech pozměněny podle terminologie použité v uvedeném nařízení.

(18)

Je nezbytné stanovit, aby se maximální limity kontaminujících látek nevztahovaly na potraviny, které byly na trh Společenství uvedeny v souladu s právními předpisy před datem, k němuž se použijí tyto maximální limity.

(19)

Pokud jde o dusičnany, hlavním zdrojem jejich příjmu u člověka je zelenina. Vědecký výbor pro potraviny (SCF) uvedl ve svém stanovisku ze dne 22. září 1995 (4), že celkový příjem dusičnanů je obvykle výrazně nižší než přijatelný denní příjem (ADI) 3,65 mg/kg tělesné hmotnosti. Doporučuje se nicméně i nadále vyvíjet snahu o omezení expozice vůči dusičnanům z potravin a z vody.

(20)

Jelikož obsah dusičnanů v některých druzích zeleniny, např. v hlávkovém salátu a špenátu, významně ovlivňují klimatické podmínky, měly by se stanovit různé maximální limity dusičnanů v závislosti na ročním období.

(21)

Pokud jde o aflatoxiny, Vědecký výbor pro potraviny ve svém stanovisku z 23. září 1994 uvedl, že aflatoxiny jsou genotoxické karcinogeny (5). S ohledem na toto stanovisko je vhodné omezit jak celkový obsah aflatoxinů v potravinách (suma obsahů aflatoxinu B1, B2, G1 a G2), tak i obsah samotného aflatoxinu B1, neboť aflatoxin B1 je zdaleka nejtoxičtější sloučeninou. V případě aflatoxinu M1 v potravinách pro kojence a malé děti by případné snížení stávajícího maximálního limitu mělo být posouzeno s ohledem na vývoj analytických postupů.

(22)

Pokud jde o ochratoxin A (OTA), Vědecký výbor pro potraviny přijal dne 17. září 1998 vědecké stanovisko (6). V rámci směrnice Rady 93/5/EHS ze dne 25. února 1993 o pomoci členských států Komisi a o jejich spolupráci při vědeckém zkoumání otázek týkajících se potravin (7) (SCOOP) bylo pro populaci Společenství provedeno vyhodnocení příjmu OTA v potravě (8). Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 4. dubna 2006 na žádost Komise aktualizované vědecké stanovisko týkající se ochratoxinu A v potravinách (9), v němž zohlednil nové vědecké poznatky a došel k závěru, že tolerovatelný týdenní příjem (TWI) je 120 ng/kg tělesné hmotnosti.

(23)

Na základě těchto stanovisek je vhodné stanovit maximální limity pro obiloviny, výrobky z obilovin, sušené hrozny révy vinné, pražená kávová zrna, víno, hroznovou šťávu a potraviny pro kojence a malé děti, jež významně přispívají k obecné expozici člověka OTA nebo k expozici ohrožených skupin spotřebitelů, jako jsou např. děti.

(24)

S ohledem na stávající vědecké stanovisko EFSA se zváží vhodnost stanovení maximálního limitu OTA v potravinách, jako je sušené ovoce kromě sušených hroznů révy vinné, kakao a kakaové výrobky, koření, masné výrobky, zelená káva, pivo a lékořice, a rovněž se přehodnotí stávající maximální limity, především maximální limity OTA v sušených hroznech révy vinné a v hroznové šťávě.

(25)

Pokud jde o patulin, Vědecký výbor pro potraviny na svém zasedání ze dne 8. března 2000 schválil prozatímní maximální tolerovatelný denní příjem (PMTDI) patulinu 0,4 μg/kg tělesné hmotnosti (10).

(26)

V roce 2001 byl v rámci směrnice 93/5/EHS proveden úkol vědecké spolupráce nazvaný „Posouzení dietárního příjmu patulinu v členských státech EU“ (11).

(27)

Na základě tohoto posouzení a s ohledem na PMTDI by měly být stanoveny maximální limity patulinu v některých potravinách, aby byla zajištěna ochrana spotřebitelů před nepřijatelnou úrovní kontaminace. S ohledem na vývoj vědeckých a technických poznatků a na provádění doporučení Komise 2003/598/ES ze dne 11. srpna 2003 o prevenci a omezování kontaminace patulinem u jablečných šťáv a jablečných šťáv používaných jako doplňky jiných nápojů (12) by tyto maximální limity měly být přehodnoceny, a pokud je to nezbytné, sníženy.

(28)

Pokud jde o fusariové toxiny, Vědecký výbor pro potraviny přijal několik stanovisek, která se zabývala v prosinci 1999 hodnocením deoxynivalenolu (13) a stanovila tolerovatelný denní příjem (TDI) 1 μg/kg tělesné hmotnosti; v červnu 2000 hodnocením zearalenonu (14) a stanovila prozatímní TDI 0,2 μg/kg tělesné hmotnosti; v říjnu 2000 hodnocením fumonisinů (15) (aktualizováno v dubnu 2003) (16) a stanovila TDI 2 μg/kg tělesné hmotnosti; v říjnu 2000 hodnocením nivalenolu (17) a stanovila prozatímní TDI 0,7 μg/kg tělesné hmotnosti; v květnu 2001 hodnocením T-2 a HT-2 toxinu (18) a stanovila kombinovaný prozatímní TDI 0,06 μg/kg tělesné hmotnosti a v únoru 2002 skupinovým hodnocením trichothecenů (19).

(29)

V rámci směrnice 93/5/EHS byl proveden a v září 2003 dokončen úkol vědecké spolupráce nazvaný „Sběr údajů o výskytu fusariových toxinů v potravinách a posouzení jejich dietárního příjmu v členských státech EU“ (20).

(30)

S ohledem na vědecká stanoviska a posouzení dietárního příjmu je vhodné stanovit maximální limity pro deoxynivalenol, zearalenon a fumonisiny. Pokud jde o fumonisiny, výsledky kontrol současné sklizně naznačují, že kukuřice a výrobky z kukuřice mohou být velmi vysoce kontaminovány fumonisiny, a je proto vhodné přijmout opatření, která zamezí, aby se takto nepřijatelně vysoce kontaminovaná kukuřice a výrobky z kukuřice dostávaly do potravinového řetězce.

(31)

Z odhadu příjmu vyplývá, že přítomnost T-2 a HT-2 toxinu může představovat ohrožení pro veřejné zdraví. Proto je prvořadým úkolem vyvinout spolehlivou a citlivou metodu, shromáždit větší množství údajů o výskytu a provést další šetření/výzkum zaměřený na faktory podílející se na přítomnosti T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin, zejména v ovsu a výrobcích z ovsa.

(32)

Pro 3-acetyldeoxynivalenol, 15-acetyldeoxynivalenol a fumonisin B3 není nutné zvažovat zvláštní opatření, neboť opatření především ohledně deoxynivalenolu a fumonisinu B1 a B2 by vzhledem k jejich společnému výskytu chránila obyvatelstvo také proti nepřijatelné expozici 3-acetyldeoxynivalenolu, 15-acetyldeoxynivalenolu a fumonisinu B3. Totéž platí o nivalenolu, který se do jisté míry vyskytuje společně s deoxynivalenolem. Navíc je míra expozice člověka nivalenolu odhadována jako výrazně nižší, než je prozatímní TDI. Pokud jde o jiné trichotheceny posuzované v rámci uvedeného úkolu vědecké spolupráce, jako je například 3-acetyldeoxynivalenol, 15-acetyldeoxynivalenol, fusarenon-X, T-2 triol, diacetoxyscirpenol, neosolaniol, monoacetoxyscirpenol a verrukol, není jejich výskyt podle omezeného množství dostupných informací častý a zjištěné úrovně jsou obvykle nízké.

(33)

Na obsah fusariového toxinu mají značný vliv klimatické podmínky během růstu, a zejména v období květu. Dodržování zásad správné zemědělské praxe, která sníží rizikové faktory na minimum, může kontaminaci houbami rodu Fusarium do určité míry předejít. Doporučení Komise 2006/583/ES ze dne 17. srpna 2006 k prevenci a snižování fusariových toxinů v obilovinách a výrobcích z obilovin (21) obsahuje obecné zásady prevence a snižování kontaminace fusariovými toxiny (zearalenon, fumonisiny a trichotheceny) v obilovinách, které mají být provedeny vnitrostátními zásadami správné praxe založenými na těchto obecných zásadách.

(34)

Maximální limity fusariových toxinů by měly být stanoveny pro nezpracované obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování. Čištění, třídění a sušení se nepovažují za prvotní zpracování, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení. Loupání je třeba považovat za prvotní zpracování.

(35)

Jelikož se množství fusariových toxinů, jež je z nezpracovaných obilnin odstraněno čištěním a zpracováním, může lišit, je vhodné stanovit maximální limity pro výrobky z obilovin pro konečného spotřebitele a pro hlavní potravinové složky vyrobené z obilovin, aby existovala vynutitelná právní úprava pro zajištění ochrany veřejného zdraví.

(36)

U kukuřice nejsou dosud přesně známy všechny faktory, které se podílejí na tvorbě fusariových toxinů, zejména zearalenonu a fumonisinů B1 a B2. Proto je stanoveno časové období, které má umožnit provozovatelům potravinářských podniků, jež jsou součástí řetězce zpracování obilí, aby provedli šetření zaměřená na zdroje tvorby těchto mykotoxinů a na určení řídicích opatření, která je třeba podniknout k vyloučení jejich přítomnosti v co největší možné míře. Navrhuje se, aby maximální limity založené na aktuálně dostupných údajích o výskytu platily od roku 2007, pokud nebudou do té doby stanoveny žádné zvláštní maximální limity založené na nových informacích o výskytu a tvorbě uvedených toxinů.

(37)

S ohledem na nízké úrovně kontaminace fusariovými toxiny zjištěné v rýži nejsou navrhovány žádné maximální limity pro rýži a výrobky z rýže.

(38)

S ohledem na vývoj vědeckých a technologických poznatků o těchto toxinech v potravinách by do 1. července 2008 měl být zvážen přezkum maximálních limitů pro deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny B1 a B2 a rovněž by mělo být zváženo, zda je vhodné stanovit maximální úroveň pro T-2 a HT-2 toxinu v obilovinách a výrobcích z obilovin.

(39)

Pokud jde o olovo, Vědecký výbor pro potraviny přijal dne 19. června 1992 stanovisko (22), v němž schválil prozatímní tolerovatelný týdenní příjem (PTWI) 25 μg/kg tělesné hmotnosti navržený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) v roce 1986. Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku k závěru, že průměrný obsah olova v potravinách není důvodem k bezprostředním obavám.

(40)

V rámci směrnice 93/5/EHS byl v roce 2004 proveden úkol vědecké spolupráce 3.2.11 nazvaný „Posouzení dietární expozice arzenu, kadmiu, olovu a rtuti v členských státech EU“ (23). S ohledem na toto posouzení a na stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny je vhodné přijmout opatření k co největšímu snížení přítomnosti olova v potravinách.

(41)

Pokud jde o kadmium, Vědecký výbor pro potraviny ve svém stanovisku ze dne 2. června 1995 (24) schválil prozatímní tolerovatelný týdenní příjem (PTWI) 7 μg/kg tělesné hmotnosti a doporučil zvýšit úsilí o snížení dietární expozice kadmiu, protože potraviny jsou hlavním zdrojem příjmu kadmia u člověka. Posouzení dietární expozice bylo provedeno v rámci úkolu vědecké spolupráce 3.2.11. S ohledem na toto posouzení a na stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny je vhodné přijmout opatření k co největšímu snížení přítomnosti kadmia v potravinách.

(42)

Pokud jde o rtuť, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přijal dne 24. února 2004 stanovisko k obsahu rtuti a methylrtuti v potravinách (25) a schválil prozatímní tolerovatelný týdenní příjem 1,6 μg/kg tělesné hmotnosti. Methylrtuť je chemická forma, jež působí z hlediska zdraví největší obavy a může tvořit více než 90 % celkového množství rtuti obsažené v rybách a produktech rybolovu. S ohledem na výsledek úkolu vědecké spolupráce 3.2.11 dospěl Evropský úřad pro bezpečnost potravin k závěru, že obsah rtuti v jiných potravinách, než jsou ryby a produkty rybolovu, působí z hlediska zdraví menší obavy. V potravinách s výjimkou ryb a produktů rybolovu se rtuť vyskytuje především v jiných formách než methylrtuť, přičemž tyto jiné formy rtuti jsou považovány za méně rizikové.

(43)

Vedle stanovení maximální limitů je vhodným prostředkem ochrany ohrožených skupin obyvatelstva před methylrtutí cílená informovanost spotřebitele. Na internetových stránkách Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitele bylo proto umístěno informační sdělení týkající se methylrtuti obsažené v rybách a produktech rybolovu (26). Doporučení určené obyvatelům vydalo v této souvislosti rovněž několik členských států.

(44)

Pokud jde o anorganický cín, Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku ze dne 12. prosince 2001 (27) k závěru, že anorganický cín může v množství 150 mg/kg v konzervovaných nápojích a 250 mg/kg v ostatních konzervovaných potravinách vyvolat u některých jedinců podráždění žaludku.

(45)

K ochraně veřejného zdraví před tímto zdravotním rizikem je nezbytné stanovit maximální limity anorganického cínu v konzervovaných potravinách a v konzervovaných nápojích. Dokud nebudou k dispozici údaje o citlivosti kojenců a malých dětí na anorganický cín v potravinách, je na preventivním základě nutno chránit zdraví této ohrožené skupiny obyvatelstva a stanovit nižší maximální limity.

(46)

Pokud jde o 3-chlorpropan-1,2-diol (3-MCPD), Vědecký výbor pro potraviny přijal dne 30. května 2001 vědecké stanovisko týkající se 3-MCPD v potravinách (28), jímž na základě nových vědeckých poznatků aktualizoval své stanovisko ze dne 16. prosince 1994 (29) a stanovil nový tolerovatelný denní příjem (TDI) 3-MCPD 2 μg/kg tělesné hmotnosti.

(47)

V rámci směrnice 93/5/EHS byl proveden a v červnu 2004 dokončen úkol vědecké spolupráce „Sběr a shromáždění údajů o obsahu 3-MCPD a souvisejících látek v potravinách“ (30). Hlavními zdroji příjmu 3-MCPD z potravin byly sójová omáčka a výrobky na bázi sójové omáčky. V některých zemích jsou významným zdrojem rovněž některé jiné potraviny požívané ve velkém množství, jako například chléb a nudle, a to z důvodu vysoké spotřeby, nikoli z důvodu vysokého obsahu 3-MCPD v těchto potravinách.

(48)

V souladu s tím by měly být stanoveny maximální limity 3-MCPD v hydrolyzovaných rostlinných bílkovinách (HRB) a sójové omáčce při zohlednění rizika spojeného se spotřebou těchto potravin. Od členských států se žádá posouzení dalších potravin z hlediska výskytu 3-MCPD, aby mohla být zvážena potřeba stanovit maximální limity pro další potraviny.

(49)

Pokud jde o dioxiny a PCB, Vědecký výbor pro potraviny vydal dne 30. května 2001 stanovisko o dioxinech a PCB s dioxinovým efektem v potravinách (31), jímž aktualizoval své stanovisko ze dne 22. listopadu 2000 (32) a stanovil tolerovatelný týdenní příjem (TWI) dioxinů a PCB s dioxinovým efektem na úrovni 14 pg toxického ekvivalentu Světové zdravotnické organizace (WHO-TEQ)/kg tělesné hmotnosti.

(50)

Dioxiny uvedené v tomto nařízení zahrnují skupinu 75 kongenerů polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a 135 kongenerů polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF), z nichž 17 je toxikologicky významných. Polychlorované bifenyly (PCB) zahrnují skupinu 209 různých kongenerů, které lze podle toxikologických vlastností rozdělit do dvou skupin: 12 kongenerů má podobné toxikologické vlastnosti jako dioxiny, a jsou proto často označovány jako PCB s dioxinovým efektem. Ostatní PCB nevykazují toxicitu podobnou dioxinům, mají však odlišný toxikologický profil.

(51)

Každý kongener dioxinů nebo PCB s dioxinovým efektem vykazuje odlišnou úroveň toxicity. K provedení součtu toxicity těchto různých kongenerů byl zaveden pojem faktorů toxické ekvivalence (TEF), který má usnadnit hodnocení rizik a kontrolu dodržování právních předpisů. Znamená to, že analytické výsledky týkající se všech jednotlivých toxikologicky významných kongenerů ze skupiny dioxinů a PCB s dioxinovým efektem se vyjadřují pomocí kvantifikovatelné veličiny, jíž je toxický ekvivalent TCDD (TEQ).

(52)

Odhady expozice při zohlednění úkolu vědecké spolupráce „Posouzení dietárního příjmu dioxinů a souvisejících PCB v členských státech EU“, dokončeného v červnu 2000 (33), naznačují, že významný podíl obyvatel Společenství má dietární příjem vyšší než tolerovatelný týdenní příjem.

(53)

Ačkoli z toxikologického hlediska by každý limit měl platit jak pro dioxiny, tak pro PCB s dioxinovým efektem, v roce 2001 byly na úrovni Společenství stanoveny maximální limity pouze pro dioxiny, a nikoli pro PCB s dioxinovým efektem, protože o výskytu PCB s dioxinovým efektem bylo v té době k dispozici jen velmi málo údajů. Od roku 2001 však množství dostupných údajů o výskytu PCB s dioxinovým efektem vzrostlo, a proto byly v roce 2006 stanoveny maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, neboť z toxikologického hlediska je to nejvhodnější přístup. K zajištění hladkého přechodu by měly vedle nově stanovených limitů pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem zůstat po přechodné období v platnosti též stávající maximální limity pro dioxiny. Potraviny musí po toto přechodné období vyhovět jak maximálním limitům pro dioxiny, tak maximálním limitům pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem. Do 31. prosince 2008 se zváží, zda lze upustit od samostatných maximálních limitů pro dioxiny.

(54)

K posílení aktivního přístupu ke snižování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách a krmivech stanovilo doporučení Komise 2006/88/ES ze dne 6. února 2006 o snižování přítomnosti dioxinů, furanů a PCB v krmivech a potravinách (34) intervenční prahové hodnoty. Tyto intervenční prahové hodnoty slouží příslušným orgánům a provozovatelům jako nástroj k poukázání na případy, kdy je vhodné zjistit zdroj kontaminace a přijmout opatření k jeho omezení nebo odstranění. Vzhledem k tomu, že dioxiny a PCB s dioxinovým efektem mají různé zdroje, jsou stanoveny samostatné intervenční prahové hodnoty jak pro dioxiny, tak pro PCB s dioxinovým efektem. Tento přístup k aktivnímu omezení výskytu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v krmivech a potravinách a následně také platné maximální limity by ve stanovené lhůtě měly být přehodnoceny s cílem stanovit nižší limity. Proto se do 31. prosince 2008 zváží významné snížení maximální limitů pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.

(55)

Je třeba, aby provozovatelé vynaložili větší úsilí na odstraňování dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem z tuku z mořských živočichů. Významně nižší limit, který se zváží do 31. prosince 2008, bude založen na technických možnostech nejúčinnějšího procesu dekontaminace.

(56)

Pokud jde o stanovení maximálních limitů pro další potraviny do 31. prosince 2008, zvláštní pozornost bude věnována nutnosti stanovit samostatné nižší maximální limity pro dioxiny a PCB s dioxinovým účinkem v potravinách pro kojence a malé děti, a to s ohledem na výsledky monitorování získané prostřednictvím programů pro monitorování dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách pro kojence a malé děti v letech 2005, 2006 a 2007.

(57)

Pokud jde o polycyklické aromatické uhlovodíky, Vědecký výbor pro potraviny dospěl ve svém stanovisku ze dne 4. prosince 2002 (35) k závěru, že řada polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) jsou genotoxické karcinogeny. Společný výbor odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky (JECFA) provedl v roce 2005 posouzení rizika PAU a určil hranice expozice (MOE) pro PAU jako vodítko při určování sloučenin, jež jsou genotoxické i karcinogenní (36).

(58)

Podle Vědeckého výboru pro potraviny lze benzo[a]pyren využít jako indikátor výskytu a účinku karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách, včetně benzo[a]antracenu, benzo[b]fluoranthenu, benzo[j]fluorantenu, benzo[k]fluoranthenu, benzo[ghi]perylenu, chrysenu, cyclopenta[cd]pyrenu, dibenzo[a,h]antracenu, dibenzo[a,e]pyrenu, dibenzo[a,h]pyrenu, dibenzo[a,i]pyrenu, dibenzo[a,l]pyrenu, indeno[1,2,3-cd]pyrenu a 5-methylchrysenu. Aby se při příštím přezkoumání vědělo, zda je vhodné nadále využívat benzo[a]pyren jako indikátor, je třeba provést další analýzy příslušných podílů těchto polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách. Rovněž by měl být s ohledem na doporučení JECFA analyzován benzo[c]fluoren.

(59)

Potraviny mohou být kontaminovány polycyklickými aromatickými uhlovodíky během uzení, zahřívání nebo sušení, kdy může dojít k přímému kontaktu potravin s produkty spalování. Znečištění životního prostředí může rovněž způsobit kontaminaci polycyklickými aromatickými uhlovodíky, zvláště v případě ryb a produktů rybolovu.

(60)

V rámci směrnice 93/5/EHS byl v roce 2004 proveden samostatný úkol vědecké spolupráce „Sběr údajů o výskytu polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách“ (37). Vysoký výskyt byl zjištěn v sušeném ovoci, olivovém oleji z pokrutin, uzených rybách, oleji z hroznových jader, uzených masných výrobcích, živých mlžích, koření/omáčkách a chuťových přísadách.

(61)

V zájmu ochrany veřejného zdraví je nezbytné stanovit maximální limity benzo[a]pyrenu v některých potravinách, které obsahují tuky a oleje, a v potravinách, u kterých uzení nebo sušení může způsobit vysokou úroveň kontaminace. Maximální limity jsou nezbytné rovněž u potravin, zejména u ryb a produktů rybolovu, u nichž vysokou úroveň kontaminace může vyvolat znečištění životního prostředí, například v důsledku úniku ropy z lodí.

(62)

V některých potravinách, například v sušeném ovoci a potravinových doplňcích, byl zjištěn benzo[a]pyren, ovšem dostupné údaje jednoznačně neprokazují, jaké limity jsou rozumně dosažitelné. Ke zjištění, jaké limity jsou v těchto potravinách rozumně dosažitelné, je třeba dalšího šetření. V mezidobí se použijí maximální limity pro benzo[a]pyren v příslušných potravinových složkách, např. v olejích a tucích užívaných v potravinových doplňcích.

(63)

Maximální limity polycyklických aromatických uhlovodíků a vhodnost stanovení maximálního limitu PAU v kakaovém máslu je třeba přezkoumat do 1. dubna 2007 s ohledem na pokrok ve vědeckých a technologických poznatcích o výskytu benzo[a]pyrenu a dalších karcinogenních PAU v potravinách.

(64)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Potraviny uvedené v příloze se neuvedou na trh, pokud obsahují některou kontaminující látku uvedenou v příloze v množství, jež přesahuje maximální limit stanovený přílohou.

2.   Maximální limity stanovené v příloze se uplatní na jedlou část dané potraviny, nestanoví-li uvedená příloha jinak.

Článek 2

Sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové potraviny

1.   Při uplatnění maximálních limitů stanovených v příloze na potraviny, které jsou sušené, naředěné, zpracované nebo složené z více než jedné složky, je nutno vzít v úvahu:

a)

změny koncentrace kontaminující látky způsobené sušením nebo ředěním;

b)

změny koncentrace kontaminující látky způsobené zpracováním;

c)

relativní podíly složek ve výrobku;

d)

analytickou mez kvantifikace.

2.   Při provádění úředních kontrol poskytne provozovatel potravinářského podniku příslušnému orgánu zvláštní faktory koncentrace a ředění pro dotčené operace sušení, ředění, zpracování nebo mísení nebo pro dotčené sušené, naředěné, zpracované nebo vícesložkové potraviny a rovněž poskytne odůvodnění jejich použití.

Pokud provozovatel potravinářského podniku neposkytne nezbytné údaje o faktorech koncentrace nebo ředění nebo pokud příslušný úřad shledá tento faktor s ohledem na poskytnuté odůvodnění nevhodným, stanoví tento faktor příslušný úřad sám na základě dostupných informací a s cílem maximální ochrany veřejného zdraví.

3.   Odstavec 1 a 2 se použije, pokud nejsou pro tyto sušené, naředěné, zpracované a vícesložkové výrobky stanoveny maximální limity Společenství.

4.   Pokud právní předpisy Společenství nestanoví zvláštní maximální limity pro potraviny určené pro kojence a malé děti, členské státy mohou stanovit přísnější limity.

Článek 3

Zákaz týkající se použití, mísení a detoxikace

1.   Potraviny, které nesplňují maximální limity stanovené v příloze, se nepoužijí jako potravinové složky.

2.   Potraviny, které splňují maximální limity stanovené v příloze, se nemísí s potravinami, jež tyto maximální limity překračují.

3.   Potraviny, které jsou podrobeny třídění nebo jiné metodě fyzikálního ošetření snižující úrovně kontaminace, se nemísí s potravinami určenými k přímé lidské spotřebě nebo s potravinami určenými k použití jako potravinová složka.

4.   Potraviny obsahující kontaminující látky uvedené v oddílu 2 přílohy (mykotoxiny) nelze záměrně detoxikovat chemickým ošetřením.

Článek 4

Zvláštní ustanovení pro jádra podzemnice olejné, skořápkové plody, sušené ovoce a kukuřici

Jádra podzemnice olejné, skořápkové plody, sušené ovoce a kukuřice, jež nesplňují příslušné maximální limity aflatoxinů stanovené v bodech 2.1.3, 2.1.5 a 2.1.6 přílohy mohou být uvedeny na trh za předpokladu, že tyto potraviny:

a)

nejsou určeny k přímé lidské spotřebě nebo nejsou určeny k použití jako potravinová složka;

b)

splňují příslušné maximální limity stanovené v bodech 2.1.1, 2.1.2, 2.1.4 a 2.1.7 přílohy;

c)

jsou podrobeny ošetření zahrnujícímu třídění nebo jiné fyzikální ošetření a po tomto ošetření nejsou překročeny maximální limity stanovené v bodech 2.1.3, 2.1.5 a 2.1.6 přílohy, přičemž toto ošetření nezanechá jiná zdraví škodlivá rezidua;

d)

jsou zřetelně označeny, pokud jde o jejich použití, a je na nich uvedeno označení „výrobek musí být před použitím k lidské spotřebě nebo před použitím jako potravinová složka vytříděn nebo jinak fyzikálně ošetřen za účelem snížení kontaminace aflatoxiny“. Toto označení se uvede na štítku každého jednotlivého sáčku, krabice atd. nebo na originálu průvodního dokladu. Na každém jednotlivém sáčku, krabici atd. zásilky a na originálu průvodního dokumentu se nesmazatelně označí identifikační kód zásilky/označení šarže.

Článek 5

Zvláštní ustanovení pro jádra podzemnice olejné, produkty z ní vyrobené a obiloviny

Na štítku každého jednotlivého sáčku, krabice atd. nebo na originálu průvodního dokladu musí být uvedeno jasné označení způsobu použití. Průvodní dokument musí obsahovat identifikační kód zásilky, jenž jej jednoznačně pojí se zásilkou a jenž je rovněž uveden na každém jednotlivém sáčku, krabici atd. zásilky. Dále musí být obchodní činnost příjemce zásilky uvedená na průvodním dokumentu slučitelná s uvedeným způsobem použití.

Pokud chybí jasné označení, že produkty nemají být použity k lidské spotřebě, vztahují se maximální limity uvedené v bodech 2.1.3 a 2.1.6 přílohy na všechna jádra podzemnice olejné, produkty z ní vyrobené a obiloviny uvedené na trh.

Článek 6

Zvláštní ustanovení pro hlávkový salát

Není-li hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem (skleníkový salát) označen jako skleníkový salát, použijí se maximální limity stanovené v příloze pro salát pěstovaný na otevřených plochách (polní salát).

Článek 7

Dočasné odchylky

1.   Odchylně od ustanovení článku 1 mohou Belgie, Irsko, Nizozemsko a Spojené království do 31. prosince 2008 udělovat povolení uvádět na trh čerstvý špenát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území a obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.1 přílohy.

2.   Odchylně od ustanovení článku 1 mohou Irsko a Spojené království do 31. prosince 2008 udělovat povolení uvádět na trh čerstvý hlávkový salát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejich území a sklízený v průběhu roku a obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.3 přílohy.

3.   Odchylně od ustanovení článku 1 může Francie do 31. prosince 2008 udělovat povolení uvádět na trh čerstvý hlávkový salát vypěstovaný a určený ke spotřebě na jejím území a sklízený od 1. října do 31. března a obsahující množství dusičnanů vyšší než maximální limity stanovené v bodě 1.3 přílohy.

4.   Odchylně od ustanovení článku 1 mohou Finsko a Švédsko do 31. prosince 2011 udělovat povolení uvádět na trh ryby druhů losos obecný (Salmo salar), sleď obecný (Clupea harengus), mihule říční (Lampetra fluviatilis), pstruh obecný (Salmo trutta), siven (Salvelinus spp.) a síh malý (Coregonus albula) pocházejících z oblasti Baltského moře určené ke spotřebě na jejich území a obsahující množství dioxinů a/nebo sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem vyšší než maximální limity stanovené v bodě 5.3 přílohy za předpokladu, že existuje systém zajišťující plnou informovanost spotřebitelů o doporučeních týkajících se omezení konzumace ryb z oblasti Baltského moře určitými ohroženými skupinami populace s cílem vyhnout se možnému zdravotnímu riziku. Finsko a Švédsko podají každoročně do 31. března Komisi zprávu o výsledcích monitorování obsahu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v rybách z oblasti Baltského moře za předchozí rok a o opatřeních přijatých ke snížení expozice člověka dioxinům a PCB s dioxinovým efektem z ryb z oblasti Baltského moře.

Finsko a Švédsko budou nadále provádět nezbytná opatření, která zajistí, aby ryby a rybí výrobky, které nejsou v souladu s bodem 5.3 přílohy, nebyly uváděny na trh v jiných členských státech.

Článek 8

Odběr vzorků a analýza

Odběr vzorků a analýza prováděné při úřední kontrole maximálních limitů stanovených v příloze se provádějí v souladu s nařízeními Komise (ES) č. 1882/2006 (38), (ES) č. 401/2006 (39) a (ES) č. 1883/2006 (40) a směrnicemi Komise 2001/22/ES (41), 2004/16/ES (42) a 2005/10/ES (43).

Článek 9

Monitorování a předkládání zpráv

1.   Členské státy monitorují množství dusičnanů v zelenině, která je obsahuje ve významném množství, zejména v zelené listové zelenině, a každoročně do 30. června sdělí Komisi výsledky svého monitorování. Komise dá tyto výsledky k dispozici členským státům.

2.   Členské státy a zúčastněné strany každoročně předloží Komisi výsledky provedených šetření, včetně údajů o výskytu a o pokroku při používání preventivních opatření pro zamezení kontaminace ochratoxinem A, deoxynivalenolem, zearalenonem, fumonisiny B1 a B2, T-2 a HT-2 toxinem. Komise dá tyto výsledky k dispozici členským státům.

3.   Členské státy by měly Komisi předkládat zprávy o zjištěních týkajících se aflatoxinů, dioxinů, PCB s dioxinovým efektem, jiných PCB než s dioxinovým efektem a polycyklických aromatických uhlovodíků podle rozhodnutí Komise 2006/504/ES (44), doporučení Komise 2006/794/ES (45) a doporučení Komise 2005/108/ES (46).

Článek 10

Zrušení

Nařízení (ES) č. 466/2001 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 11

Přechodná opatření

Toto nařízení se nevztahuje na produkty, jež byly uvedeny na trh před daty uvedenými v bodě a) až d) v souladu s ustanoveními použitelnými k příslušnému datu:

a)

1. července 2006, pokud jde o maximální limity pro deoxynivalenol a zearalenon stanovené v bodech 2.4.1, 2.4.2, 2.4.4, 2.4.5, 2.4.6, 2.4.7, 2.5.1, 2.5.3, 2.5.5 a 2.5.7 přílohy;

b)

1. července 2007, pokud jde o maximální limity pro deoxynivalenol a zearalenon stanovené v bodech 2.4.3, 2.5.2, 2.5.4, 2.5.6 a 2.5.8 přílohy;

c)

1. října 2007, pokud jde o maximální limity pro fumonisiny B1 a B2 stanovené v bodě 2.6 přílohy;

d)

4. listopadu 2006, pokud jde o maximální limity pro sumu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem stanovené v bodě 5 přílohy.

Prokázání toho, kdy byly produkty uvedeny na trh, je úkolem hospodářského subjektu v potravinářském odvětví.

Článek 12

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. března 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 199/2006 (Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 32).

(3)  Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1662/2006 (Úř. věst. L 320, 18.11.2006, s. 1).

(4)  Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 38, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o dusičnanech a dusitanu, s. 1–33, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_38.pdf

(5)  Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 35, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o aflatoxinech, ochratoxinu A a patulinu, s. 45–50, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_35.pdf

(6)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o ochratoxinu A (vydáno dne 17. září 1998), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out14_en.html

(7)  Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.7 „Posouzení dietárního příjmu ochratoxinu A v členských státech EU“. http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/task_3-2-7_en.pdf

(8)  Úř. věst. L 52, 4.3.1993, s. 18.

(9)  Stanovisko Vědeckého výboru pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vydané na žádost Komise a týkající se ochratoxinu A v potravinách, http://www.efsa.europa.eu/etc/medialib/efsa/science/contam/contam_opinions/1521.Par.0001.File.dat/contam_op_ej365_ochratoxin_a_food_en1.pdf

(10)  Zápis ze 120. zasedání Vědeckého výboru pro potraviny konaného ve dnech 8.–9. března 2000 v Bruselu; zápis týkající se patulinu, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out55_en.pdf

(11)  Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.8 „Posouzení dietárního příjmu patulinu v členských státech EU“. http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/3.2.8_en.pdf

(12)  Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 34.

(13)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 1: Deoxynivalenol (DON), (vydáno dne 2. prosince 1999), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out44_en.pdf

(14)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 2: Zearalenon (ZEA), (vydáno dne 22. června 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out65_en.pdf

(15)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 3: Fumonisin B1 (FB1) (vydáno dne 17. října 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out73_en.pdf

(16)  Aktualizované stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fumonisinu B1, B2 a B3 (vydáno dne 4. dubna 2003) http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out185_en.pdf

(17)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech, část 4: Nivalenol (vydáno dne 19. října 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out74_en.pdf

(18)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech Část 5: T-2 toxin a HT-2 toxin (přijato dne 30. května 2001), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out88_en.pdf

(19)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o fusariových toxinech Část 6: Skupinové hodnocení T-2 toxinu, HT-2 toxinu, nivalenolu a deoxynivalenolu (přijaté dne 26. února 2002), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out123_en.pdf

(20)  Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.10 „Sběr údajů o výskytu fusariových toxinů v potravinách a posouzení jejich dietárního příjmu v členských státech EU“, http://ec.europa.eu/food/fs/scoop/task3210.pdf

(21)  Úř. věst. L 234, 29.8.2006, s. 35.

(22)  Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 32, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny „Možné zdravotní riziko, jež představuje olovo v potravinách a nápojích“, s. 7–8, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_32.pdf

(23)  Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.11 „Posouzení dietární expozice arzenu, kadmiu, olovu a rtuti v členských státech EU“, http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/scoop_3-2-11_heavy_metals_report_en.pdf

(24)  Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 36, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o kadmiu, s. 67–70, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_36.pdf

(25)  Stanovisko Vědeckého výboru pro kontaminující látky v potravinovém řetězci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) vydané na žádost Komise a týkající se rtuti a methylrtuti v potravinách (přijaté dne 24. února 2004), http://www.efsa.eu.int/science/contam/contam_opinions/259/opinion_contam_01_en1.pdf

(26)  http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/information_note_mercury-fish_12-05-04.pdf

(27)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o zvýšeném riziku, jež představuje cín obsažený v konzervovaných potravinách (přijato dne 12. prosince 2001) http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out110_en.pdf

(28)  Stanovisko vědeckého výboru pro potraviny o 3-chlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD), které aktualizuje stanovisko vědeckého výboru pro potraviny z roku 1994 (přijaté dne 30. května 2001), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out91_en.pdf

(29)  Zprávy Vědeckého výboru pro potraviny, řada 36, Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o 3-chlorpropan-1,2-diolu (3-MCPD), s. 31–34, http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/reports/scf_reports_36.pdf

(30)  Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.9 „Sběr a shromáždění údajů o obsahu 3-MCPD a souvisejících látek v potravinách“, s. 256, http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/scoop_3-2-9_final_report_chloropropanols_en.pdf

(31)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o posouzení rizika dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách. Aktualizované stanovisko založené na nových vědeckých poznatcích dostupných po přijetí stanoviska Vědeckého výboru pro potraviny ze dne 22. listopadu 2000 (přijaté dne 30. května 2001), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out90_en.pdf

(32)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o posouzení rizika dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách (přijaté dne 22. listopadu 2000), http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out78_en.pdf

(33)  Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.5 „Posouzení dietárního příjmu dioxinů a souvisejících PCB v členských státech EU“, http://ec.europa.eu/dgs/health_consumer/library/pub/pub08_en.pdf

(34)  Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 26.

(35)  Stanovisko Vědeckého výboru pro potraviny o rizicích polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách pro lidské zdraví (vydáno dne 4. prosince 2002) http://ec.europa.eu/food/fs/sc/scf/out153_en.pdf

(36)  Hodnocení některých kontaminujících látek v potravinách – zpráva Společného výboru odborníků FAO/WHO pro potravinářské přídatné látky. Šedesáté čtvrté zasedání, Řím, 8.–17. února 2005, s. 1–6 a s. 61–81.

Technická zpráva Světové zdravotnické organizace, řada 930, 2006 – WHO Technical Report Series, No. 930, 2006 – http://whqlibdoc.who.int/trs/WHO_TRS_930_eng.pdf

(37)  Zprávy o úkolech vědecké spolupráce, úkol 3.2.12 „Sběr údajů o výskytu polycyklických aromatických uhlovodíků v potravinách“, http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/scoop_3-2-12_final_report_pah_en.pdf

(38)  Viz strana 25 v tomto čísle Úředního věstníku.

(39)  Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12.

(40)  Viz strana 32 v tomto čísle Úředního věstníku.

(41)  Úř. věst. L 77, 16.3.2001, s. 14. Směrnice pozměněně směrnici 2005/4/ES (Úř. věst. L 19, 21.1.2005, s. 50).

(42)  Úř. věst. L 42, 13.2.2004, s. 16.

(43)  Úř. věst. L 34, 8.2.2005, s. 15.

(44)  Úř. věst. L 199, 21.7.2006, s. 21.

(45)  Úř. věst. L 322, 22.11.2006, s. 24.

(46)  Úř. věst. L 34, 8.2.2005, s. 43.


PŘÍLOHA

Maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (1)

Oddíl 1:   Dusičnany

Potraviny (1)

Maximální limity (mg NO3/kg)

1.1

Čerstvý špenát (Spinacia oleracea) (2)

Sklizeň od 1. října do 31. března

3 000

Sklizeň od 1. dubna do 30. září

2 500

1.2

Konzervovaný, hluboce zmrazený nebo zmrazený špenát

 

2 000

1.3

Čerstvý hlávkový salát (Lactuca sativa L.) (skleníkový a polní salát) kromě salátu uvedeného v bodě 1.4

Sklizeň od 1. října do 31. března:

 

hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem

4 500

hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách

4 000

Sklizeň od 1. dubna do 30. září:

 

hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem

3 500

hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách

2 500

1.4

Salát typu „Iceberg“

hlávkový salát pěstovaný pod ochranným krytem

2 500

hlávkový salát pěstovaný na otevřených plochách

2 000

1.5

Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3)  (4)

 

200


Oddíl 2:   Mykotoxiny

Potraviny (1)

Maximální limity (μg/kg)

2.1

Aflatoxiny

B1

Suma B1, B2, G1 a G2

M1

2.1.1

Jádra podzemnice olejné, jež mají být před použitím k lidské spotřebě či jako potravinová složka tříděna nebo jinak fyzikálně ošetřena

8,0 (5)

15,0 (5)

2.1.2

Skořápkové plody, jež mají být před použitím k lidské spotřebě či jako potravinová složka tříděny nebo jinak fyzikálně ošetřeny

5,0 (5)

10,0 (5)

2.1.3

Jádra podzemnice olejné, skořápkové plody a zpracované výrobky z nich určené k přímé lidské spotřebě nebo pro použití jako potravinová složka

2,0 (5)

4,0 (5)

2.1.4

Sušené ovoce, jež má být před použitím k lidské spotřebě či jako potravinová složka tříděno nebo jinak fyzikálně ošetřeno

5,0

10,0

2.1.5

Sušené ovoce a výrobky z něj zpracované určené k přímé lidské spotřebě nebo pro použití jako potravinová složka

2,0

4,0

2.1.6

Všechny druhy obiloviny a všechny výrobky pocházející z obilovin včetně zpracovaných výrobků z obilovin kromě potravin uvedených v 2.1.7, 2.1.10 a 2.1.12

2,0

4,0

2.1.7

Kukuřice, jež má být před použitím k lidské spotřebě či jako potravinová složka tříděna nebo jinak fyzikálně ošetřena

5,0

10,0

2.1.8

Syrové mléko (6), tepelně ošetřené mléko a mléko pro výrobu mléčných výrobků

0,050

2.1.9

Následující druhy koření:

 

Capsicum spp. (sušené plody, celé nebo mleté, včetně chilli, mletého chilli, kayenského pepře a papriky)

 

Piper spp. (plody, včetně bílého a černého pepře)

 

Myristica fragrans (muškátový oříšek)

 

Zingiber officinale (zázvor)

 

Curcuma longa (kurkuma)

5,0

10,0

2.1.10

Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3), (7)

0,10

2.1.11

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa, včetně počátečního a pokračovacího mléka pro kojence (4), (8)

0,025

2.1.12

Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely (9), (10), určené speciálně pro kojence

0,10

0,025

2.2

Ochratoxin A

 

2.2.1

Nezpracované obiloviny

5,0

2.2.2

Všechny produkty pocházející z nezpracovaných obilovin, včetně zpracovaných výrobků z obilovin a obilovin určených k přímé lidské spotřebě kromě potravin uvedených v 2.2.9 a 2.2.10

3,0

2.2.3

Sušené hrozny révy vinné (korintky, rozinky a sultánky)

10,0

2.2.4

Pražená kávová zrna a mletá pražená káva kromě rozpustné kávy

5,0

2.2.5

Rozpustná káva (instantní káva)

10,0

2.2.6

Víno (včetně šumivého vína, s výjimkou likérového vína a vína s obsahem alkoholu nejméně 15 % objemových) a ovocné víno (11)

2,0 (12)

2.2.7

Aromatizovaná vína, aromatizované vinné nápoje a aromatizované vinné koktejly (13)

2,0 (12)

2.2.8

Hroznová šťáva, rekonstituovaná koncentrovaná hroznová šťáva, hroznový nektar, rekonstituovaný hroznový mošt a rekonstituovaný koncentrovaný hroznový mošt určené pro lidskou spotřebu (14)

2,0 (12)

2.2.9

Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3), (7)

0,50

2.2.10

Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely (9), (10) určené speciálně pro kojence

0,50

2.2.11

Zelená káva, sušené ovoce jiné než sušené hrozny révy vinné, pivo, kakao a kakaové výrobky, likérová vína, masné výrobky, koření a lékořice

2.3

Patulin

 

2.3.1

Ovocné šťávy, rekonstituované koncentrované ovocné šťávy a ovocné nektary (14)

50

2.3.2

Lihoviny (15), jablečné víno a jiné fermentované nápoje získané z jablek nebo obsahujících jablečnou šťávu

50

2.3.3

Pevné výrobky z jablek, včetně jablečného kompotu a jablečného pyré určené k přímé lidské spotřebě kromě potravin uvedených v 2.3.4 a 2.3.5

25

2.3.4

Jablečná šťáva a pevné výrobky z jablek, včetně jablečného kompotu a jablečného pyré, pro kojence a malé děti (16), takto označené a prodávané (4)

10,0

2.3.5

Jiné než obilné příkrmy pro kojence a malé děti (3), (4)

10,0

2.4

Deoxynivalenol  (17)

 

2.4.1

Nezpracované obiloviny (18), (19), jiné než pšenice tvrdá, oves a kukuřice

1 250

2.4.2

Nezpracovaná pšenice tvrdá a oves (18), (19)

1 750

2.4.3

Nezpracovaná kukuřic (18)

1 750 (20)

2.4.4

Obiloviny určené k přímé lidské spotřebě, obilná mouka (včetně kukuřičné mouky, kukuřičné krupičky a kukuřičné krupice (21)), otruby ve formě konečného výrobku uváděného na trh pro přímou lidskou spotřebu a klíčky kromě potravin uvedených v 2.4.7

750

2.4.5

Těstoviny (v suchém stavu) (22)

750

2.4.6

Pečivo (včetně malého běžného pečiva), jemné a trvanlivé pečivo, sušenky, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie

500

2.4.7

Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3), (7)

200

2.5

Zearalenon  (17)

 

2.5.1

Nezpracované obiloviny (18), (19), jiné než kukuřice

100

2.5.2

Nezpracovaná kukuřice (18)

200 (20)

2.5.3

Obiloviny určené k přímé lidské spotřebě, obilná mouka, otruby ve formě konečného výrobku uváděného na trh pro přímou lidskou spotřebu a klíčky kromě potravin uvedených v 2.5.4, 2.5.7 a 2.5.8

75

2.5.4

Kukuřice určená k přímé lidské spotřebě, kukuřičná mouka, kukuřičná krupička, kukuřičná krupice, kukuřičné klíčky a rafinovaný kukuřičný olej (21)

200 (20)

2.5.5

Pečivo (včetně malého běžného pečiva), jemné a trvanlivé pečivo, sušenky, svačinky z obilovin a snídaňové cereálie kromě svačinek z kukuřice a kukuřičných snídaňových cereálií

50

2.5.6

Svačinky z kukuřice a kukuřičné snídaňové cereálie

50 (20)

2.5.7

Obilné příkrmy (kromě kukuřičných příkrmů) a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3), (7)

20

2.5.8

Kukuřičné příkrmy pro kojence a malé děti (3), (7)

20 (20)

2.6

Fumonisiny

Suma B1 a B2

2.6.1

Nezpracovaná kukuřice (18)

2 000 (23)

2.6.2

Kukuřičná mouka, kukuřičná krupička, kukuřičná krupice, kukuřičné klíčky a rafinovaný kukuřičný olej (21)

1 000 (23)

2.6.3

Kukuřičné potraviny k přímé spotřebě kromě potravin uvedených v 2.6.2 a 2.6.4

400 (23)

2.6.4

Kukuřičné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3), (7)

200 (23)

2.7

T-2 a HT-2 toxin  (17)

Suma T-2 a HT-2 toxinu

2.7.1

Nezpracované obiloviny (18) a výrobky z obilovin

 


Oddíl 3:   Kovy

Potraviny (1)

Maximální limity

(mg/kg čerstvé hmotnosti)

3.1

Olovo

 

3.1.1

Syrové mléko (6), tepelně ošetřené mléko a mléko pro výrobu mléčných výrobků

0,020

3.1.2

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa (4), (8)

0,020

3.1.3

Maso (s výjimkou drobů) skotu, ovcí, prasat a drůbeže (6)

0,10

3.1.4

Droby ze skotu, ovcí, prasat a drůbeže (6)

0,50

3.1.5

Svalovina ryb (24)  (25)

0,30

3.1.6

Korýši, kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae) (26)

0,50

3.1.7

Mlži (26)

1,5

3.1.8

Hlavonožci (bez vnitřností) (26)

1,0

3.1.9

Obiloviny, luskoviny a luštěniny

0,20

3.1.10

Zelenina kromě košťálové zeleniny, listové zeleniny, čerstvých bylinek a hub (27). V případě brambor se maximální limit vztahuje na loupané brambory.

0,10

3.1.11

Košťálová zelenina, listová zelenina a pěstované houby (27)

0,30

3.1.12

Ovoce kromě bobulovin a drobného ovoce (27)

0,10

3.1.13

Bobuloviny a drobné ovoce (27)

0,20

3.1.14

Tuky a oleje, včetně mléčného tuku

0,10

3.1.15

Ovocné šťávy, rekonstituované koncentrované ovocné šťávy a ovocné nektary (14)

0,050

3.1.16

Víno (včetně šumivého vína, s výjimkou likérového vína), jablečné, hruškové a ovocné víno (11)

0,20 (28)

3.1.17

Aromatizovaná vína, aromatizované vinné nápoje a aromatizované vinné koktejly (13)

0,20 (28)

3.2

Kadmium

 

3.2.1

Maso (s výjimkou drobů) skotu, ovcí, prasat a drůbeže (6)

0,050

3.2.2

Koňské maso kromě drobů (6)

0,20

3.2.3

Játra skotu, ovcí, prasat a drůbeže a koňů (6)

0,50

3.2.4

Ledviny skotu, ovcí, prasat a drůbeže a koňů (6)

1,0

3.2.5

Svalovina ryb (24), (25) kromě druhů uvedených v 3.2.6 a 3.2.7

0,050

3.2.6

Svalovina těchto ryb (24), (25):

 

sardele (Engraulis spp.)

 

pelamida obecná (Sarda sarda)

 

mořan obecný (Diplodus vulgaris)

 

úhoř říční (Anguilla anguilla)

 

cípal šedý (Mugil labrosus labrosus)

 

kranasi (Trachurus spp.)

 

ryby druhu Luvarus imperialis

 

sardinka obecná (Sardina pilchardus)

 

sardinky (Sardinops spp.)

 

tuňák (rodu Thunnus, Euthynnus, Katsuwonus pelamis)

 

ryby druhu Dicologoglossa cuneata

0,10

3.2.7

Svalovina mečouna obecného (Xiphias gladius) (24), (25)

0,30

3.2.8

Korýši, kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae) (26)

0,50

3.2.9

Mlži (26)

1,0

3.2.10

Hlavonožci (bez vnitřností (26)

1,0

3.2.11

Obiloviny kromě otrub, klíčků, pšenice a rýže

0,10

3.2.12

Otruby, klíčky, pšenice a rýže

0,20

3.2.13

Sójové boby

0,20

3.2.14

Zelenina a ovoce kromě listové zeleniny, čerstvých bylinek, hub, řapíkaté a stonkové zeleniny, piniových oříšků, kořenové zeleniny a brambor (27)

0,050

3.2.15

Listová zelenina, čerstvé bylinky, pěstované houby a celer bulvový (27)

0,20

3.2.16

Řapíkatá a stonková zelenina, kořenová zelenina a brambory kromě celeru bulvového27 (27). V případě brambor se maximální limit vztahuje na loupané brambory.

0,10

3.3

Rtuť

 

3.3.1

Produkty rybolovu (26) a svalovina ryb (24), (25) kromě druhů uvedených v 3.3.2. Maximální limit se vztahuje na korýše kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae).

0,50

3.3.2

Svalovina těchto ryb (24), (25):

 

ďasi (Lophius spp.)

 

vlkouš obecný (Anarhichas lupus)

 

pelamida obecná (Sarda sarda)

 

úhoři (Anguilla spp.)

 

ryby druhu Hoplostethus

 

hlavoun tuponosý (Coryphaenoides rupestris)

 

platýz obecný (Hippoglossus hippoglossus)

 

marlíni (Makaira spp.)

 

pakambala (Lepidorhombus spp.)

 

parmice (Mullus spp.)

 

štika obecná (Esox lucius)

 

palometa jednobarevná (Orcynopsis unicolor)

 

treska (Trisopterus minutes)

 

světloun bělooký (Centroscymnes coelolepis)

 

rejnoci (Raja spp.)

 

okouníci (Sebastes marinus, S. mentella, S. viviparus)

 

plachetník širokoploutvý (Istiophorus platypterus)

 

tkaničnice (Lepidopus caudatus, Aphanopus carbo)

 

růžichy (Pagellus spp.)

 

žraloci (všechny druhy)

 

makrelovité (Lepidocybium flavobrunneum, Ruvettus pretiosus, Gempylus serpens)

 

jeseteři (Acipenser spp.)

 

mečoun obecný (Xiphias gladius)

 

tuňáci (rody Thunnus, Euthynnus, Katsuwonus pelamis)

1,0

3.4

Cín (anorganický)

 

3.4.1

Konzervované potraviny jiné než nápoje

200

3.4.2

Konzervované nápoje včetně ovocné a zeleninové štávy

100

3.4.3

Konzervované příkrmy a obilné příkrmy pro kojence a malé děti kromě sušených výrobků a výrobků v prášku (3), (29)

50

3.4.4

Konzervovaná počáteční a pokračovací kojenecká výživa (včetně počátečního a pokračovacího mléka pro kojence) kromě sušených výrobků a výrobků v prášku (8), (29)

50

3.4.5

Konzervované dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely (9), (29) určené speciálně pro kojence, s výjimkou sušených a práškových výrobků

50


Oddíl 4:   3-chlorpropan-1,2-diol (3-MCPD)

Potraviny (1)

Maximální limity

(μg/kg)

4.1

Hydrolyzované rostlinné bílkoviny (30)

20

4.2

Sójová omáčka (30)

20


Oddíl 5:   Dioxiny a PCB (31)

Potraviny

Maximální limity

Suma dioxinů (WHO-PCDD/F-TEQ) (32)

Suma dioxinů a PCB s dioxinovým efektem (WHO-PCDD/F-PCB-TEQ) (32)

5.1

Maso a masné výrobky (kromě poživatelných drobů) z těchto zvířat: (6)

 

 

skot a ovce

3,0 pg/g tuku (33)

4,5 pg/g tuku (33)

drůbež

2,0 pg/g tuku (33)

4,0 pg/g tuku (33)

prasata

1,0 pg/g tuku (33)

1,5 pg/g tuku (33)

5.2

Játra suchozemských zvířat uvedených v 5.1 (6), a produkty z nich vyrobené

6,0 pg /g tuku (33)

12,0 pg/g tuku (33)

5.3

Svalovina ryb a produkty rybolovu a výrobky z nich, kromě úhoře (25), (34). Maximální limit se vztahuje na korýše kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae).

4,0 pg/g čerstvé hmotnosti

8,0 pg/g čerstvé hmotnosti

5.4

Svalovina úhoře říčního (Anguilla anguilla) a produkty z ní vyrobené

4,0 pg/g čerstvé hmotnosti

12,0 pg/g čerstvé hmotnosti

5.5

Syrové mléko (6) a mléčné výrobky (6) včetně máselného tuku

3,0 pg/g tuku (33)

6,0 pg/g tuku (33)

5.6

Slepičí vejce a produkty z nich vyrobené (6)

3,0 pg/g tuku (33)

6,0 pg/g tuku (33)

5.7

Tuk z těchto zvířat:

 

 

skot a ovce

3,0 pg/g tuku

4,5 pg/g tuku

drůbež

2,0 pg/g tuku

4,0 pg/g tuku

prasata

1,0 pg/g tuku

1,5 pg/g tuku

5.8

Směsné živočišné tuky

2,0 pg/g tuku

3,0 pg/g tuku

5.9

Rostlinné oleje a tuky

0,75 pg/g tuku

1,5 pg/g tuku

5.10

Tuk z mořských živočichů (rybí tuk, tuk z rybích jater a tuky z dalších mořských živočichů určené k lidské spotřebě)

2,0 pg/g tuku

10,0 pg/g tuku


Oddíl 6   Polycyklické aromatické uhlovodíky

Potraviny

Maximální limity

μg/kg čerstvé hmotnosti

6.1

Benzo[a]pyren  (35)

 

6.1.1

Oleje a tuky (s výjimkou kakaového másla) určené k přímé lidské spotřebě nebo k použití jako potravinová složka

2,0

6.1.2

Uzeniny a uzené masné výrobky

5,0

6.1.3

Svalovina uzených ryb a uzené produkty rybolovu (25)  (36) kromě mlžů. Maximální limit se vztahuje na uzené korýše kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae).

5,0

6.1.4

Svalovina neuzených ryb (24), (25)

2,0

6.1.5

Neuzení korýši a hlavonožci (26). Maximální limit se vztahuje na korýše kromě hnědého krabího masa a kromě masa z hlavy a hrudi humra a podobných velkých korýšů (Nephropidae a Palinuridae).

5,0

6.1.6

Mlži (26)

10,0

6.1.7

Obilné příkrmy a ostatní příkrmy určené pro kojence a malé děti (3), (29)

1,0

6.1.8

Počáteční a pokračovací kojenecká výživa, včetně počátečního a pokračovacího mléka pro kojence (8), (29)

1,0

6.1.9

Dietní potraviny pro zvláštní léčebné účely (9), (29) určené speciálně pro kojence

1,0


(1)  Pokud jde o ovoce, zeleninu a obiloviny, odkazuje se na potraviny uvedené v příslušné kategorii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 178/2006 (Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 3). To mimo jiné znamená, že pohanka (Fagopyrum spp.) je zahrnuta do „obilovin“ a výrobky z pohanky jsou zahrnuty do „výrobků z obilovin“.

(2)  Maximální limity se nevztahují na čerstvý špenát, jenž je určen ke zpracování a jenž je přímo z pole dopravován volně ložený do zpracujícího závodu.

(3)  Potraviny uvedené v této kategorii podle směrnice Komise 96/5/ES ze dne 16. února 1996 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 49, 28.2.1996, s. 17), naposledy pozměněné směrnicí 2003/13/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 33).

(4)  Maximální limity se vztahují na výrobky připravené k použití (prodávané jako takové nebo rekonstituované podle pokynů výrobce).

(5)  Maximální limity se vztahují na jedlé části jader podzemnice olejné a skořápkových plodů. Při analýze jader podzemnice olejné či skořápkových plodů „ve skořápce“ se má při výpočtu obsahu aflatoxinů za to, že veškerá kontaminace je obsažena v jedlé části.

(6)  Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 22).

(7)  Maximální limit se vztahuje na sušinu. Sušina je určena v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006.

(8)  Potraviny uvedené v této kategorii podle směrnice Komise 91/321/ES ze dne 14. května. 1991 o obilných a ostatních příkrmech pro kojence a malé děti (Úř. věst. L 175, 4.7.1991, s. 35), naposledy pozměněné směrnicí 2003/14/ES (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 37).

(9)  Potraviny uvedené v této kategorii podle směrnice Komise 1999/21/ES ze dne 25. března 1999 o dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely (Úř. věst. L 91, 7.4.1999, s. 29).

(10)  Maximální limit se v případě mléka a mléčných výrobků vztahuje na výrobky připravené k použití (prodávané jako takové nebo rekonstituované podle pokynů výrobce) a v případě jiných produktů než mléka a mléčných výrobků se vztahují na sušinu. Sušina je určena v souladu s nařízením (ES) č. 401/2006.

(11)  Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1), naposledy pozměněného Protokolem o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie (Úř. věst. L 157, 21.6.2005, s. 29).

(12)  Maximální limit se vztahuje na produkty vyprodukované po sklizni z roku 2005.

(13)  Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 ze dne 10. června 1991, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu aromatizovaných vín, aromatizovaných, vinných nápojů a aromatizovaných vinných koktejlů (Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1), naposledy pozměněného Protokolem o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie. Maximální limit OTA pro tyto nápoje závisí na podílu vína a/nebo hroznového moštu v hotovém výrobku.

(14)  Potraviny uvedené v této kategorii podle směrnice Rady 2001/112/ES ze dne 20. prosince 2001 o ovocných šťávách a některých podobných produktech určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 58).

(15)  Potraviny uvedené v této kategorii podle nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1), naposledy pozměněného Protokolem o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie.

(16)  Kojenci a malé děti podle definice ve směrnici 91/321/EHS a ve směrnici 96/5/ES.

(17)  Pro účely uplatňování maximálních limitů deoxynivalenolu, zearalenonu, T-2 a HT-2 toxinu stanovených v bodech 2.4, 2.5 a 2.7 není rýže zahrnuta do „obilovin“ a výrobky z rýže nejsou zahrnuty do „výrobků z obilovin“.

(18)  Maximální limit se vztahuje na nezpracované obiloviny uváděné na trh k prvotnímu zpracování. „Prvotním zpracováním“ se rozumí jakékoliv fyzikální či tepelné ošetření zrna, jiné než sušení zrna nebo jeho povrchu. Čištění, třídění a sušení se nepovažují za „prvotní zpracování“, pokud není na samotné obilné zrno vyvíjeno fyzikální působení a pokud celé zrno zůstane po čištění a třídění neporušené. V případě integrovaných systémů výroby a zpracování se maximální limit vztahuje na nezpracované obiloviny, pokud jsou určeny k prvotnímu zpracování.

(19)  Maximální limit se vztahuje na obiloviny sklizené a nakoupené počínaje hospodářským rokem 2005/2006 v souladu s nařízením Komise (ES) č. 824/2000 ze dne 19.dubna 2000, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (Úř. věst. L 100, 20.4.2000, s. 31) naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1068/2005 (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 65).

(20)  Maximální limit je platný od 1. července 2007.

(21)  Do této kategorie spadají také obdobné, jinak označené produkty, jako například mouka semolina z tvrdé pšenice.

(22)  Těstoviny (v suchém stavu) znamenají těstoviny s obsahem vody přibližně 12 %.

(23)  Maximální limit je platný od 1.října 2007.

(24)  Ryby uvedené v této kategorii jsou definovány podle kategorie a) s výjimkou rybích jater kódu KN 03027000 ze seznamu v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22), naposledy pozměněné Aktem o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie a úpravami smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33). V případě sušených, naředěných, zpracovaných a/nebo vícesložkových potravin se použije čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2.

(25)  Je-li určena ke konzumaci celá ryba, vztahuje se maximální limit na celou rybu.

(26)  Potraviny spadající do kategorie c) a f) ze seznamu v článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000, v příslušných případech (druhy podle příslušného záznamu). V případě sušených, naředěných, zpracovaných a/nebo vícesložkových potravin se použije čl. 2 odst. 1 a čl. 2 odst. 2.

(27)  Maximální limit se vztahuje na ovoce nebo zeleninu po umytí a po oddělení jedlé části.

(28)  Maximální limit se vztahuje na produkty vyprodukované po sklizni ovoce z roku 2001.

(29)  Maximální limit se vztahuje na produkt při jeho prodeji.

(30)  Maximální limit se udává pro tekutý výrobek obsahující 40 % sušiny, což odpovídá maximálnímu limitu 50 μg/kg v sušině. Limity se upraví proporcionálně podle obsahu sušiny ve výrobcích.

(31)  Dioxiny (suma polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) vyjádřená v toxickém ekvivalentu Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití faktorů toxické ekvivalence WHO (WHO-TEF) a suma dioxinů a PCB s dioxinovým efektem (suma PCDD, PCDF a polychlorovaných bifenylů (PCB), vyjádřená v toxickém ekvivalentu Světové zdravotnické organizace (WHO) za použití WHO-TEF). WHO-TEF pro posouzení rizika pro lidské zdraví vychází ze závěrů kongresu WHO ve Stockholmu, Švédsko, 15.–18. června 1997 (Van den Berg et al., (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106 (12), 775).

Image

(32)  Horní meze koncentrací: horní meze koncentrací se vypočítají tak, že všechny koncentrace různých kongenerů, které jsou nižší než mez kvantifikace se určí jako rovny této mezi kvantifikace.

(33)  Maximální limit se nevztahuje na potraviny obsahující < 1 % tuku.

(34)  Potraviny uvedené v této kategorii podle a), b), c), e) a f) ze seznamu v článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000, s výjimkou rybích jater kódu KN 03027000.

(35)  Benzo[a]pyren, jehož maximální limity jsou uvedeny v seznamu, se používá jako indikátor výskytu a účinku karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků. Tato opatření proto plně harmonizují předpisy, které se týkají polycyklických aromatických uhlovodíků v uvedených potravinách, ve všech členských státech.

(36)  Potraviny uvedené v této kategorii podle b), c) a f) ze seznamu v článku 1 nařízení (ES) č. 104/2000.


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/25


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1882/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v některých potravinách

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity dusičnanů ve špenátu, hlávkovém salátu, ledovém salátu, příkrmech pro kojence a obilných příkrmech pro kojence a malé děti.

(2)

Odběr vzorků má významný vliv na přesnost stanovení množství dusičnanů, stejně tak jako postupy přípravy vzorku.

(3)

Je nezbytné stanovit obecná kritéria, která by měla metoda analýzy splňovat, aby bylo zajištěno, že kontrolní laboratoře budou používat metody analýzy se srovnatelnými pracovními charakteristikami.

(4)

Čerstvý hlávkový salát a špenát jsou produkty rychle podléhající zkáze a ve většině případů není možné zadržet zásilky do té doby, než budou k dispozici výsledky analýzy prováděné v rámci úřední kontroly. V takových případech proto příslušné orgány mohou považovat za vhodné a za nutné provést úřední odběr vzorků na poli těsně před sklizní.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odběr vzorků, příprava vzorku a analýzy pro úřední kontrolu množství dusičnanů v potravinách uvedených v oddíle 1 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provádějí v souladu s metodami stanovenými v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. března 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 776/2006 (Úř. věst. L 136, 24.5.2006, s. 3).

(2)  Viz strana 5 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA

METODY ODBĚRU VZORKŮ, PŘÍPRAVA VZORKU A ANALÝZA PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU MNOŽSTVÍ DUSIČNANŮ V URČITÝCH POTRAVINÁCH

A.   OBECNÁ USTANOVENÍ

Úřední kontroly se provádějí v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 882/2004. Následujícími obecnými ustanoveními nejsou dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 882/2004.

A.1   Oblast působnosti

Vzorky určené pro úřední kontrolu množství dusičnanů v potravinách uvedených v oddíle 1 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se odebírají metodami stanovenými v této příloze. Takto získané souhrnné vzorky, buď přímo z pole, nebo z šarže, se pro šarže považují za reprezentativní.

Dodržení maximálních limitů se posuzuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

A.2   Definice

Pro účely této přílohy platí následující definice:

A.2.1

„šarží“ se rozumí identifikovatelné množství potraviny sklizené nebo dodané ve stejnou dobu, která má podle příslušného úředníka jednotné vlastnosti, jakými jsou původ, odrůda, půdní typ na území nejvýše 2 hektarů, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení;

A.2.2

„částí šarže“ se rozumí určitá část velké šarže, vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná;

A.2.3

„dílčím vzorkem či jednotkou“ se rozumí množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže. V daném případě se může jednat o jednu hlávku salátu či špenátu, o hrst mladého listového špenátu nebo o jeden sáček nařezaných listů;

A.2.4

„souhrnným vzorkem“ se rozumí souhrn všech dílčích vzorků odebraných z šarže nebo části šarže;

A.2.5

„laboratorním vzorkem“ se rozumí vzorek určený pro laboratoř;

A.2.6

„polem“ se rozumí určitá plocha půdy se stejným půdním typem obdělávaná stejným způsobem, na níž se pěstuje jedna odrůda hlávkového salátu nebo špenátu ve stejné fázi růstu. „Pole“ rovněž může být považováno za „šarži“ pro účely odběru vzorků;

A.2.7

„krytou plochou“ se rozumí určitá plocha půdy krytá skleněným či fóliových krytem (tunel nebo fóliovník z plastové nebo polyethylenové fólie), na které se pěstuje jedna odrůda hlávkového salátu nebo špenátu ve stejné fázi růstu s totožným obdobím sklizně. Krytá plocha rovněž může být považována za „šarži“ pro účely odběru vzorků.

A.3   Obecná ustanovení

A.3.1   Pracovníci

Odběr vzorků provádí pracovník oprávněný členskými státy podle jejich konkrétních předpisů.

A.3.2   Materiál k odběru vzorků

Každá šarže, která má být vyšetřena, se vzorkuje samostatně. Velké šarže (tj. šarže převyšující 30 tun nebo větší než 3 hektary) se rozdělí na části šarže, jež se vzorkují samostatně.

A.3.3   Předběžná opatření

Při odběru vzorků a při přípravě laboratorních vzorků musí být přijata předběžná opatření, s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly:

ovlivnit obsah dusičnanů, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení či znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků, např. v důsledku přítomnosti zeminy na hlávkovém salátu nebo špenátu během přípravy vzorku,

ovlivnit bezpečnost potravin nebo neporušenost šarží, z nichž se odebírají vzorky.

Zároveň je třeba přijmout všechna opatření nutná k zajištění bezpečnosti osob odebírajících vzorky.

A.3.4   Dílčí vzorky

Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst šarže nebo části šarže. Odchylka od uvedeného postupu musí být zaznamenána v protokolu podle části A.3.8 této přílohy.

A.3.5   Příprava souhrnného vzorku

Souhrnný vzorek se připravuje kombinací dílčích vzorků.

A.3.6   Duplikátní vzorky

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby v obchodním sporu a pro referenční (rozhodčí) vyšetření se odeberou ze zhomogenizovaného souhrnného vzorku, pokud tento postup není v rozporu s předpisy členských států týkajícími se práv provozovatele potravinářského podniku.

A.3.7   Balení a přeprava vzorků

Každý vzorek se uloží do čistého uzavřeného neprůhledného inertního plastikového pytle, který zabrání ztrátě vlhkosti a poskytne přiměřenou ochranu proti jakémukoli poškození či kontaminaci.

Vzorek musí být do 24 hodin od odebrání vzorku přepraven do laboratoře a během přepravy uchováván v chladu. Pokud toto není možné, je třeba ho do 24 hodin hluboce zmrazit a udržovat ve zmrazeném stavu (po dobu nejvýše 6 týdnů).

Je třeba přijmout všechna nezbytná doplňková opatření, aby se zabránilo jakékoli změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

A.3.8   Uzavření a označení vzorků

Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle předpisů členského státu.

O každém odběru vzorků musí být vystaven protokol umožňující jednoznačnou identifikaci šarže, v němž musí být uvedena odrůda, pěstitel, způsob pěstování, datum a místo odběru vzorků, provozovatel potravinářského podniku odpovědný za zásilku a jakékoli další související údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

A.4   Různé typy šarží

Potraviny mohou mít při uvádění na trh formu volně ložených potravin nebo potravin v kontejnerech, včetně sáčků, pytlů a beden nebo jednotlivých maloobchodních balení. Odběr vzorků může být proveden u všech forem, v nichž je výrobek uváděn na trh.

B.   METODA ODBĚRU VZORKŮ

Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst šarže nebo části šarže.

B.1   Odběr vzorků z pole

V případě, že příslušný orgán považuje za nutné provést odběr vzorků hlávkového salátu či špenátu z pole, provede se odběr vzorku následujícím způsobem.

Dílčí vzorky se neodebírají z oblastí, které se v rámci daného pole či kryté plochy zdají nereprezentativní. Plochy s různým půdním typem, které jsou obdělávány různým způsobem nebo kde se pěstují různé odrůdy hlávkového salátu či špenátu či které se budou sklízet v různou dobu, se považují za samostatné šarže či pole. Je-li pole větší než 3 hektary, rozdělí se na části šarže po 2 hektarech a u každé části šarže se odběr vzorků provádí samostatně.

Dílčí vzorky se odebírají z celého pole pochůzkou ve tvaru písmene „W“ nebo „X“. Vzorky plodin sklízených z úzkých záhonů nebo kryté plochy se odebírají z několika záhonů ležících ve tvaru písmene „W“ nebo „X“ a z jednotlivých vzorků se vytvoří souhrnný vzorek.

Rostliny je třeba odříznout na úrovni země.

Souhrnný vzorek musí obsahovat alespoň 10 rostlin a mít hmotnost alespoň 1 kg. Vzorek musí sestávat pouze z jednotek takové velikosti, kterou lze uvádět na trh (1). Zeminu a vnější nepoživatelné a poškozené listy je z každé jednotky třeba odstranit.

B.2   Odběr vzorků z šarží špenátu, hlávkového salátu, příkrmů pro kojence a obilných příkrmů pro kojence a malé děti v tržní síti

Metoda odběru vzorků se použije u šarží o velikosti 25 tun nebo méně.

V případě velkých šarží (šarže nad 30 tun) se šarže rozdělí na části šarže o velikosti zpravidla 25 tun, pokud lze část šarže fyzicky rozdělit. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem 25 tun, může hmotnost části šarže uvedenou hmotnost překročit, avšak nejvýše o 20 %. To znamená, že část šarže může mít hmotnost od 15 do 30 tun. V případě, že šarže není nebo nemůže být fyzicky rozdělena na části šarže, odebere se vzorek z celé šarže.

Souhrnný vzorek musí mít hmotnost nejméně 1 kg, kromě případů, kde to není možné, např. provádí-li se odběr vzorku z jedné hlávky nebo z jednoho balení.

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže, je uveden v tabulce 1.

Tabulka 1

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže

Hmotnost šarže (kg)

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány

Minimální hmotnost souhrnného vzorku (kg)

< 50

3

1

50 až 500

5

1

> 500

10

1

Sestává-li šarže z jednotlivých balení, je počet balení, která mají být odebrána za účelem vytvoření souhrnného vzorku, uveden v tabulce 2.

Tabulka 2

Počet balení (dílčích vzorků), která mají být odebrána za účelem vytvoření souhrnného vzorku, v případech, kdy šarže sestává z jednotlivých balení

Počet balení nebo jednotek v rámci šarže

Počet balení nebo jednotek, které mají být odebrány

Minimální hmotnost souhrnného vzorku (kg)

1 až 25

1 balení nebo jednotka

1

26 až 100

asi 5 %, nejméně 2 balení nebo jednotky

1

> 100

asi 5 %, nejvíce 10 balení nebo jednotek

1

Každá šarže nebo část šarže musí být ke kontrole, zda je v souladu se stanovenými limity, vzorkována samostatně. Avšak v případech, kdy by taková metoda odběru vzorků vedla k nepřijatelným hospodářským následkům vyplývajícím z poškození šarže (kvůli způsobu balení, způsobu přepravy atd.), může být použita alternativní metoda odběru vzorků, zajišťuje-li dostatečnou reprezentativnost souhrnného vzorku v rámci šarže, z níž se vzorky odebírají, a je-li v úplnosti popsána a zdokumentována. Místo, z něhož se vzorek z šarže odebírá, by mělo být pokud možno vybráno namátkou. V případech, kdy je to fyzicky nemožné či nepraktické, se vzorek odebírá namátkou z dostupných částí šarže.

B.3   Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle ustanovení o odběru vzorků uvedených v bodu B.2.

Není-li to možné, lze v případě maloobchodního prodeje použít alternativní metodu odběru vzorků, zajišťuje-li dostatečnou reprezentativnost souhrnného vzorku v rámci šarže, z níž se vzorky odebírají, a je-li v úplnosti popsána a zdokumentována (2).

B.4   Posouzení souladu šarže nebo části šarže se stanovenými limity

přijetí, jestliže laboratorní vzorek vyhovuje maximálnímu limitu, po zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost,

odmítnutí, jestliže laboratorní vzorek po zohlednění nejistoty měření a korekce na výtěžnost bez jakýchkoli pochyb překračuje maximální limit (tj. posouzení souladu se stanovenými předpisy se provádí na základě výsledku analýzy po provedení korekce na výtěžnost minus rozšířená nejistota měření).

C.   PŘÍPRAVA VZORKU

1.

V případě odběru vzorků u čerstvých produktů se příprava vzorku uskuteční pokud možno do 24 hodin po odběru vzorku. Pokud to není možné, vzorek se uchovává ve zmrazeném stavu (maximálně po dobu 6 týdnů).

2.

Zeminu, značně znečištěné listy a jiné vnější nepoživatelné a poškozené listy je z každé jednotky třeba odstranit. Mytí vzorků není dovoleno, neboť by to mohlo snížit obsah dusičnanů.

3.

Kompletní vzorek musí být homogenizován (s možností přidání známého množství vody). V závislosti na velikosti použitého mixéru/zařízení na maceraci/sekačky může být za účelem homogenizace kombinována jedna či více jednotek. Míchání lze usnadnit tím, že budou jednotky před provedením homogenizace zmraženy a rozsekány. Je třeba prokázat, že použitý homogenizační proces zajistí úplnou homogenizaci. Důkladná homogenizace je nezbytná pro co nejúplnější extrakci a maximální výtěžnost dusičnanů. Vzorky se zpracovávají stejným způsobem bez ohledu na to, zda byly získány z pole nebo z maloobchodního prodeje.

4.

Ze sloučených homogenátů se odebírá jeden či více analytických vzorků k analýze.

D.   METODY ANALÝZY, UVÁDĚNÍ VÝSLEDKŮ A POŽADAVKY NA ŘÍZENÍ LABORATOŘE

D.1   Definice

Pro účely této přílohy se použijí následující definice:

r

=

mez opakovatelnosti hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek opakovatelnosti, tj. stejný vzorek, tentýž pracovník, tatáž aparatura, tatáž laboratoř, během krátkého časového rozmezí, tedy r = 2,8 × sr;

sr

=

směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti;

RSDr

=

relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek opakovatelnosti [(sr /

Image

) × 100];

R

=

mez reprodukovatelnosti: hodnota, pod níž bude podle očekávání s danou pravděpodobností (obvykle 95 %) ležet absolutní hodnota rozdílu výsledků dvou samostatných stanovení za podmínek reprodukovatelnosti, tj. u stejného materiálu získaného pracovníky různých laboratoří za použití standardizované zkušební metody; R = 2,8 × sR;

sR

=

směrodatná odchylka vypočtená z výsledků za podmínek reprodukovatelnosti;

RSDR

=

relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR /

Image

) × 100].

D.2   Obecné požadavky

Metody analýzy použité pro účely kontroly potravin musí být v souladu s ustanoveními odstavců 1 a 2 přílohy III nařízení (ES) č. 882/2004.

D.3   Zvláštní požadavky

D.3.1   Extrakční postup

Použitému extrakčnímu postupu je třeba věnovat zvláštní pozornost. U několika extrakčních postupů se prokázalo, že zaručují účinnou extrakci dusičnanů, jako je extrakční metoda pomocí horké vody nebo methanolu/vody (30/70). Extrakci pomocí studené vody lze použít pouze, pokud byl analytický vzorek před extrakcí vzorku zmrazen.

D.3.2   Pracovní charakteristiky

Zvláštní kritéria pro metody analýzy používané při sledování množství dusičnanů jsou:

Kritérium

Koncentrační rozmezí

Doporučená hodnota

Maximální povolená hodnota

Výtěžnost

< 500 mg/kg

60–120 %

 

≥ 500 mg/kg

90–110 %

 

Přesnost RSDR

Vše

Odvozeno z Horwitzovy rovnice

2 × hodnota odvozená z Horwitzovy rovnice

Přesnost RSDrr se může vypočítat jako 0,66násobek přesnosti RSDR při příslušné koncentraci.

Poznámky k pracovním charakteristikám

Koncentrační rozmezí nejsou uvedena, neboť přesnost se vypočítává pro příslušné koncentrace.

Přesnost se vyjádří hodnotou vypočtenou z Horwitzovy rovnice, tj.:

RSDR = 2(1-0,5logC)

kde:

RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti [(sR / Image) × 100];

C je poměr koncentrací (tj. 1 = 100 g/100 g, 0,001 = 1 000 mg/kg).

D.4   Uvádění výsledků, odhad nejistoty měření a výpočet výtěžnosti (3)

Výsledek analýzy se musí uvést jako výsledek korigovaný nebo nekorigovaný na výtěžnost. Musí být uveden způsob uvedení výsledku a hodnota výtěžnosti. Pro kontrolu shody se stanovenými limity se použije výsledek analýzy korigovaný na výtěžnost.

Výsledek analýzy musí být uveden ve tvaru × +/– U, kde × je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření.

U je rozšířená nejistota měření za použití faktoru rozšíření 2, který odpovídá hladině pravděpodobnosti přibližně 95 %.

Současná pravidla vyhodnocení výsledku analýzy platná v souvislosti s přijetím nebo zamítnutím šarže se vztahují na výsledek analýzy získaný u vzorku pro úřední kontrolu. U analýz pro účely obhajoby nebo rozhodčího řízení se použijí národní pravidla.

D.5   Normy jakosti pro laboratoře

Laboratoř musí být v souladu s ustanoveními článku 12 nařízení (ES) č. 882/2004.


(1)  Velikost jednotek, které lze uvádět na trh v případě salátů a endivie kadeřavé letní a endivie zimní, stanoví nařízení Komise (ES) č. 1543/2001 ze dne 27. července 2001, kterým se stanoví obchodní norma pro saláty a endivii kadeřavou letní a endivii zimní (Úř. věst. L 203, 28.7.2001, s. 9), naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 6/2005 ze dne 4. ledna 2005 (Úř. věst. L 2, 5.1.2005, s. 3).

(2)  V případě, že díl, z něhož se odebírá vzorek, je tak malý, že není možné získat souhrnný vzorek o hmotnosti 1 kg, může být váha souhrnného vzorku menší než 1 kg. Také v případě odběru vzorku u obilných příkrmů a příkrmů pro kojence a malé děti může váha souhrnného vzorku činit 0,5 kg.

(3)  Více podrobností o postupech pro odhad nejistoty měření a pro posouzení výtěžnosti lze nalézt ve zprávě „Report on the relationship between analytical results, measurement uncertainty, recovery factors and the provisions of EU food and feed legislation“ – http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/report-sampling_analysis_2004_en.pdf


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/32


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1883/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat (1), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (2), stanoví maximální limity dioxinů a furanů a pro součet dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem v určitých potravinách.

(2)

Směrnice Komise 2002/69/ES ze dne 30. července 2002, kterou se stanoví metody odběru vzorků a metody analýzy pro úřední kontrolu dioxinů a stanovení PCB s dioxinovým efektem v potravinách (3), zavádí zvláštní ustanovení týkající se postupu odběru vzorků a analytických metod pro provádění úřední kontroly.

(3)

Použití nových maximálních limitů pro součet dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem vyžaduje změny směrnice 2002/69/ES. Z důvodů jasnosti je vhodné nahradit směrnici 2002/69/ES tímto nařízením.

(4)

Ustanovení tohoto nařízení se týkají pouze odběru vzorků a analýzy dioxinů a PCB s dioxinovým efektem pro účely provádění nařízení (ES) č. 1881/2006 a nemají vliv na strategii odběru vzorků, rozsah a četnost odběru vzorků, jak jsou uvedeny v přílohách III a IV směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 83/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS (4). Netýkají se cílových kritérií pro odběr vzorků, jak jsou stanovena v rozhodnutí Komise 98/179/ES ze dne 23. února 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k úřednímu odběru vzorků pro zjišťování některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (5).

(5)

Pro vyhledání vzorků s významným množstvím dioxinů a PCB s dioxinovým efektem by měla být použita vysoce výkonná screeningová analytická metoda s ověřenou, obecně uznanou validací. Obsah dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v těchto vzorcích je třeba určit konfirmační analytickou metodou. Je tedy vhodné stanovit přísné požadavky na konfirmační analytické metody a minimální požadavky na screeningovou analytickou metodu.

(6)

Je třeba upřesnit způsob odběru vzorků u velmi velkých ryb, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup v celém Společenství.

(7)

V rybách téhož druhu, které pocházejí ze stejného regionu, se může množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem lišit podle velikosti a stáří ryb. Kromě toho množství dioxinů a PCB s dioxinovým efektem nemusí být ve všech částech ryby stejné. Proto je třeba upřesnit způsob odběru vzorků a přípravy vzorků u velmi velkých ryb, aby byl zajištěn harmonizovaný přístup v celém Společenství.

(8)

Je velice důležité, aby byly výsledky analýzy uváděny a vykládány jednotným způsobem s cílem zajistit harmonizované postupy prosazování předpisů v celém Společenství.

(9)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Odběr vzorků pro úřední kontrolu množství dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách uvedených v oddílu 5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provede pomocí metod uvedených v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Příprava vzorků a analýzy pro úřední kontrolu množství dioxinů, furanů a PCB s dioxinovým efektem v potravinách uvedených v oddílu 5 přílohy nařízení (ES) č. 1881/2006 se provedou pomocí metod uvedených v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Zrušuje se směrnice 2002/69/ES. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. března 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 776/2006 (Úř. věst. L 136, 24.5.2006, s. 3).

(2)  Viz strana 5 v tomto čísle Úředního věstníku.

(3)  Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 5. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/44/ES (Úř. věst. L 113, 20.4.2004, s. 17).

(4)  Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 65, 5.3.1998, s. 31. Rozhodnutí ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.


PŘÍLOHA I

METODY ODBĚRU VZORKŮ PRO ÚŘEDNÍ KONTROLU MNOŽSTVÍ DIOXINŮ (PCDD/PCDF) A PCB S DIOXINOVÝM EFEKTEM V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Vzorky určené pro úřední kontrolu množství dioxinů (PCDD/PCDF) a PCB s dioxinovým efektem v potravinách musí být odebírány pomocí metod popsaných v této příloze. Takto získané souhrnné vzorky jsou považovány za reprezentativní pro šarže nebo části šarže, z nichž byly odebrány. Dodržení maximálních limitů stanovených v nařízení (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, se určuje na základě množství zjištěného v laboratorních vzorcích.

2.   DEFINICE

Šarže: identifikovatelné množství potravinové komodity dodané ve stejném okamžiku, které má podle úředníka jednotné vlastnosti, jako jsou původ, druh, typ obalu, balírna, zasílatel nebo označení. U ryb a produktů rybolovu musí být srovnatelná také velikost ryb. I v případě, že velikost a/nebo hmotnost ryb nejsou v rámci zásilky srovnatelné, lze zásilku považovat za šarži, musí se však použít specifický postup odběru vzorků.

Část šarže: určitá část velké šarže vyčleněná k tomu, aby z ní byl proveden odběr vzorků. Každá část šarže musí být fyzicky samostatná a identifikovatelná.

Dílčí vzorek: množství materiálu odebrané z jednoho místa šarže nebo části šarže.

Souhrnný vzorek: souhrn všech dílčích vzorků odebraných ze šarže nebo části šarže.

Laboratorní vzorek: reprezentativní část nebo množství souhrnného vzorku určené pro laboratoř.

3.   VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

3.1   Pracovníci

Odběr vzorků provádí oprávněný pracovník určený členským státem.

3.2   Materiál, který má být odebrán

Každá šarže nebo část šarže, která má být analyzována, se vzorkuje samostatně.

3.3   Předběžná opatření

Při odběru vzorků a při přípravě vzorků se provedou předběžná opatření s cílem zabránit jakýmkoli změnám, které by mohly ovlivnit obsah dioxinů a PCB s dioxinovým efektem, nepříznivě ovlivnit analytické stanovení nebo znehodnotit reprezentativnost souhrnných vzorků.

3.4   Dílčí vzorky

Dílčí vzorky se odeberou pokud možno z různých míst celé šarže nebo části šarže. Odchylky od tohoto postupu se zaznamenají v protokolu podle části 3.8 této přílohy.

3.5   Příprava souhrnného vzorku

Souhrnný vzorek se připraví kombinací dílčích vzorků. Měl by mít hmotnost nejméně 1 kg, pokud to ovšem není nepraktické, např. provádí-li se odběr z jednoho balení.

3.6   Duplikátní vzorky

Duplikátní vzorky pro zkoušení za účelem potvrzení výsledku, obhajoby nebo pro rozhodčí zkoušení se odeberou z homogenizovaného souhrnného vzorku, pokud tento postup není v rozporu s předpisy členských států týkajícími se práv provozovatele potravinářského podniku. Laboratorní vzorky pro účely kontroly musí mít velikost dostatečnou alespoň pro provedení opakované analýzy.

3.7   Balení a přeprava vzorků

Každý vzorek se uloží do čisté nádoby z inertního materiálu, která poskytuje dostatečnou ochranu před kontaminací, ztrátou analytu adsorpcí na vnitřních stěnách nádoby a před poškozením při přepravě. Musí být přijata všechna nezbytná opatření s cílem zabránit změně složení vzorku, ke které může dojít při přepravě nebo skladování.

3.8   Uzavření a označení vzorků

Každý vzorek odebraný k úředním účelům se uzavře na místě odběru a označí se podle pravidel členských států.

O každém odběru vzorků se vystaví protokol, který umožní jednoznačnou identifikaci šarže a uvádí den a místo odběru vzorků a další údaje, které mohou být pro analytika užitečné.

4.   VÝBĚROVÁ KONTROLA

Použitá metoda odběru vzorků zaručuje, že je souhrnný vzorek reprezentativní pro šarži (část šarže), která má být kontrolována.

4.1   Rozdělení šarží na jednotlivé části

Velké šarže se rozdělí na části za podmínky, že části šarže lze fyzicky oddělit. Na produkty, s nimiž se obchoduje ve velkých volně ložených zásilkách (např. rostlinné oleje), se vztahuje tabulka 1. Na ostatní produkty se vztahuje tabulka 2. Vzhledem k tomu, že hmotnost šarže není vždy přesným násobkem hmotností částí šarží, může hmotnost části šarže překročit uvedenou hodnotu nejvýše o 20 %.

Tabulka č. 1

Rozdělení šarží na části u produktů, s nimiž se obchoduje ve volně ložených zásilkách

Hmotnost šarže (tuny)

Hmotnost nebo počet částí šarže

≥ 1 500

500 tun

> 300 a < 1 500

3 části šarže

≥ 50 a ≤ 300

100 tun

< 50


Tabulka č. 2

Rozdělení šarží na části u ostatních produktů

Hmotnost šarže (tuny)

Hmotnost nebo počet částí šarže

≥ 15

15–30 tun

< 15

4.2   Počet dílčích vzorků

Hmotnost souhrnného vzorku, který vznikne sdružením všech dílčích vzorků, musí být alespoň 1 kg (viz část 3.5 této přílohy).

Minimální počet dílčích vzorků, který má být odebrán ze šarže nebo z části šarže, je uveden v tabulkách 3 a 4.

V případě volně ložených kapalných výrobků by šarže nebo část šarže měly být těsně před odebráním vzorku manuálně nebo mechanicky důkladně promíchány, přičemž nesmí být ovlivněna jakost produktu. V tomto případě lze předpokládat rovnoměrné rozšíření kontaminujících látek v dané šarži nebo její části. Proto stačí z každé šarže nebo její části odebrat tři dílčí vzorky, které budou tvořit souhrnný vzorek.

Dílčí vzorky mají podobnou hmotnost. Hmotnost dílčího vzorku je alespoň 100 gramů.

Odchylky od tohoto postupu se musejí zaznamenat v protokolu podle části 3.8 této přílohy. V souladu s ustanoveními rozhodnutí Komise 97/747/ES ze dne 27. října 1997, kterým se stanoví rozsah a četnost odběru vzorků podle směrnice Rady 96/23/ES o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (1), tvoří souhrnný vzorek slepičích vajec nejméně 12 vajec (jak pro šarže nebalených vajec, tak pro šarže sestávající z jednotlivých balení, tabulky 3 a 4).

Tabulka č. 3

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány ze šarže nebo z části šarže

Hmotnost nebo objem šarže/části šarže (v kg nebo litrech)

Minimální počet dílčích vzorků, které mají být odebrány

< 50

3

50 až 500

5

> 500

10

Sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek, je počet balení nebo jednotek odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku uveden v tabulce 4.

Tabulka č. 4

Počet balení nebo jednotek (dílčích vzorků) odebíraných za účelem vytvoření souhrnného vzorku, sestává-li šarže nebo její část z jednotlivých balení nebo jednotek

Počet balení nebo jednotek v šarži/části šarže

Počet balení nebo jednotek, které mají být odebrány

1 až 25

alespoň 1 balení nebo jednotka

26 až 100

přibližně 5 %, alespoň 2 balení nebo jednotky

> 100

přibližně 5 %, nejvýše 10 balení nebo jednotek

4.3   Zvláštní ustanovení pro odběr vzorků z šarží sestávajících z celých ryb srovnatelné velikosti a hmotnosti

Ryby jsou z hlediska velikosti a hmotnosti považovány za srovnatelné, pokud rozdíl ve velikosti a hmotnosti nepřesahuje přibližně 50 %.

Počet dílčích vzorků, které mají být odebrány z šarže, je stanoven v tabulce 3. Hmotnost souhrnného vzorku, který vznikne sdružením všech dílčích vzorků, musí být alespoň 1 kg (viz bod 3.5).

Pokud vzorkovaná šarže obsahuje malé ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti < přibližně 1 kg), odebere se jako dílčí vzorek celá ryba, která tvoří souhrnný vzorek. Pokud je hmotnost takto vytvořeného souhrnného vzorku větší než 3 kg, může dílčí vzorek sestávat ze středních částí ryby tvořící souhrnný vzorek, z nichž každý má hmotnost alespoň 100 g. Celá část, na niž se vztahuje maximální limit, se použije k homogenizaci vzorku.

Střední část ryby je část, v níž je těžiště. To se zpravidla nachází v hřbetní ploutvi (pokud ryba takovou ploutev má) nebo v polovině mezi žaberním a řitním otvorem.

Pokud vzorkovaná šarže obsahuje větší ryby (jednotlivé ryby o hmotnosti větší než přibližně 1 kg), je dílčím vzorkem střední část ryby. Hmotnost každého dílčího vzorku je alespoň 100 gramů.

U ryb s průměrnou velikostí (přibližně 1–6 kg) je dílčí vzorek odebrán jako řez od páteře k břichu ve střední části ryby.

U velmi velkých ryb (tj. > přibližně 6 kg) je dílčí vzorek odebrán ze svaloviny na pravé straně (pohled zpředu) hřbetu a boku ve střední části ryby. Pokud by odebrání takového kusu ze střední části způsobilo významnou hospodářskou škodu, lze za dostatečné považovat odebrání alespoň tří dílčích vzorků o alespoň 350 gramech, a to bez ohledu na velikost šarže, nebo lze případně odebrat rovnocennou část svaloviny z blízkosti ocasu a z blízkosti hlavy z téže ryby, což představuje dílčí vzorek, jenž je reprezentativní z hlediska množství dioxinů v celé rybě.

4.4   Odebírání vzorků z šarží ryb sestávajících z celých ryb různé velikosti a/nebo hmotnosti

Pokud jde o strukturu vzorku, použijí se ustanovení bodu 4.3.

Pokud převládá určitá třída/kategorie velikosti nebo hmotnosti (přibližně 80 % nebo větší podíl šarže), odebere se vzorek z ryb s převládající velikostí nebo hmotností. Vzorek se považuje za reprezentativní pro celou šarži.

Pokud žádná konkrétní třída/kategorie velikosti nebo hmotnosti nepřevládá, musí se zajistit, aby ryby vybrané do vzorku byly pro danou zásilku reprezentativní. Zvláštní pokyny pro takové případy jsou stanoveny v „Pokynech pro odběr vzorků z šarží ryb sestávajících z celých ryb různé velikosti a/nebo hmotnosti (2)“.

4.5   Odběr vzorků v maloobchodním prodeji

Odběr vzorků potravin v maloobchodním prodeji se provádí pokud možno podle ustanovení o odběru vzorků uvedených v části 4.2 této přílohy.

Pokud to není možné, lze použít náhradní metodu odběru vzorků v maloobchodním prodeji, pokud tato metoda zaručuje, že je daná šarže nebo její část dostatečně reprezentativní.

5.   SOULAD ŠARŽE NEBO ČÁSTI ŠARŽE SE SPECIFIKACÍ

Šarže se přijme, pokud analytický výsledek jedné analýzy nepřekračuje při současném zohlednění nejistoty měření příslušný maximální limit pro dioxiny a součet dioxinů a PCB s dioxinovým efektem stanovený v nařízení (ES) č. 1881/2006.

Šarže nevyhovuje maximálnímu limitu stanovenému v nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud horní (3) analytický výsledek potvrzený opakovanou analýzou (4) při současném zohlednění nejistoty měření takřka nepochybně překračuje maximální limit.

Nejistotu měření lze zohlednit jedním z těchto způsobů:

Započítáním rozšířené nejistoty při použití faktoru pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti asi 95 %. Šarže nebo její část nesplňují podmínky, pokud měřená hodnota, od níž se odečte U, přesahuje stanovené nejvyšší přípustné hodnoty. V případě samostatného stanovení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem se součet odhadované rozšířené nejistoty měření samostatných analytických výsledků musí použít pro součet dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.

Stanovením rozhodovací meze (CCα) podle ustanovení rozhodnutí Komise 2002/657/ES ze dne 12. srpna 2002, kterým se provádí směrnice Rady 96/23/ES, pokud jde o provádění analytických metod a interpretaci výsledků (5) (bod 3.1.2.5 přílohy – případ látek, pro něž jsou stanoveny nejvyšší přípustné hodnoty). Šarže nebo její část nesplňují podmínky, pokud je měřená hodnota rovna stanoveným nejvyšším přípustným hodnotám CCα nebo je vyšší.

Uvedená pravidla interpretace se použijí na analytické výsledky získané u vzorků pro úřední kontrolu. U analýz pro účely obhajoby nebo rozhodčího zkoušení se použijí vnitrostátní pravidla.


(1)  Úř. věst. L 303, 6.11.1997, s. 12.

(2)  http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/contaminants/dioxins_en.htm

(3)  Koncepce „horního odhadu“ vyžaduje použití mezní hodnoty kvantifikace jakožto příspěvku každého nekvantifikovaného kongeneru do TEQ.

Pro výpočet „dolního odhadu“ se pro velikost každého příspěvku množstevně nestanoveného kongeneru k TEQ zvolí hodnota nula.

Koncepce „středního odhadu“ vyžaduje použití poloviny mezní hodnoty kvantifikace pro výpočet příspěvku každého nekvantifikovaného kongeneru do TEQ.

(4)  Opakovaná analýza je nutná k vyloučení možnosti vnitřní křížové kontaminace nebo náhodného promíchání vzorků. První analýza zohledňující nejistotu měření se použije pro ověření shodnosti vzorku.

Je-li analýza prováděna v rámci kontaminace dioxiny, lze od potvrzení opakovanou analýzou upustit, pokud jsou vzorky vybrané pro analýzu zpětnou sledovatelností spojeny s daným případem kontaminace dioxiny.

(5)  Úř. věst. L 221, 17.8.2002, s. 8. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2004/25/ES (Úř. věst. L 6, 10.1.2004, s. 38).


PŘÍLOHA II

PŘÍPRAVA VZORKŮ A POŽADAVKY NA ANALYTICKÉ METODY POUŽITÉ PŘI ÚŘEDNÍ KONTROLE MNOŽSTVÍ DIOXINŮ (PCDD/PCDF) A PCB S DIOXINOVÝM EFEKTEM V URČITÝCH POTRAVINÁCH

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Požadavky stanovené v této příloze se vztahují na analýzu potravin pro úřední kontrolu množství dioxinů (polychlorovaných dibenzoparadioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF)) a PCB s dioxinovým efektem.

Při sledování přítomnosti dioxinů v potravinách může být využita screeningová metoda k vyhledání vzorků, jejichž obsah dioxinů a PBC s dioxinovým efektem je o méně než 25 % nižší, než je maximální limit, nebo je vyšší. Koncentrace dioxinů a součtu dioxinů a PCB s dioxinovým efektem ve vzorcích s významným množstvím se stanoví nebo potvrdí konfirmační metodou.

Screeningové metody jsou metody, které slouží ke zjišťování přítomnosti dioxinů a PCB s dioxinovým efektem na sledované úrovni. Tyto metody mají vysokou kapacitu, pokud jde o množství vzorků, a jsou používány k vytřídění potenciálních pozitivních vzorků z velkého množství vzorků. Jsou speciálně navrženy tak, aby vyloučily nesprávné negativní výsledky.

Konfirmační metody jsou metody, jež poskytují úplnou nebo doplňující informaci, která na sledované úrovni umožní jednoznačné stanovení a kvantifikaci dioxinů.

2.   SOUVISLOSTI

Koncentrace jednotlivých látek v daném vzorku se vynásobí jejich příslušnými faktory toxické ekvivalence (TEF), které jsou stanoveny Světovou zdravotnickou organizací a jsou uvedeny v dodatku k této příloze, sečtou se a výsledný součet je celkovou koncentrací sloučenin s dioxinovým efektem vyjádřenou v toxických ekvivalentech (TEQ).

Pro účely tohoto nařízení je schválenou specifickou mezí kvantifikace jednotlivého kongeneru koncentrace analytu v extraktu vzorku, jenž vytváří instrumentální odezvu na dva různé ionty, která má být monitorována v poměru signál–šum 3:1 pro méně citlivé signály a při splnění základních požadavků, jako je např. retenční čas, poměr izotopu podle postupu určení popsaného v metodě EPA 1613 revize B.

3.   PŘÍPRAVA VZORKŮ MUSÍ BÝT V SOULADU S POŽADAVKY NA ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI

Na každém stupni odběru vzorků a analýzy musí být přijata opatření k zamezení křížové kontaminace.

Vzorky musí být uchovávány a přepravovány v nádobách ze skla, hliníku, polypropylenu nebo polyethylenu. Z nádoby na vzorky musí být odstraněny stopy papírového prachu. Skleněné nádobí musí být vypláchnuto rozpouštědly, která jsou certifikována jako prostá dioxinů nebo byla předem zkontrolována z hlediska přítomnosti dioxinů.

Vzorky musí být uchovávány a přepravovány tak, aby byla zachována celistvost vzorku potraviny.

Pokud je to relevantní, jednotlivé laboratorní vzorky se jemně rozemelou a důkladně promísí postupem, u něhož je prokázáno, že se jím dosáhne úplné homogenizace (např. rozemletím a proséváním přes síto s průměrem oček 1 mm); je-li vlhkost příliš vysoká, musí se vzorky před rozemletím sušit.

Provede se slepý pokus, při němž se provede celý analytický postup bez vzorku.

Hmotnost vzorku použitého pro extrakci musí být dostatečně velká, aby byly splněny požadavky na citlivost stanovení.

Specifické postupy přípravy vzorku použité pro zkoumané výrobky se validují podle mezinárodně uznaných metodik.

Z ryb se musí odstranit kůže, protože maximální limit se vztahuje na svalovinu bez kůže. Je však nutné, aby všechny zbylé části svaloviny a tukové tkáně na vnitřní straně kůže byly z kůže pečlivě a úplně seškrabány a aby tyto zbytky svaloviny a tukové tkáně byly přidány k analyzovanému vzorku.

4.   POŽADAVKY KLADENÉ NA LABORATOŘE

Laboratoře prokazují funkčnost metody v rozsahu kolem sledované úrovně, např. poloviny, jednonásobku nebo dvojnásobku sledované úrovně, a to s přijatelným variačním koeficientem pro opakovanou analýzu. Podrobnosti kritérií přijatelnosti viz část 5.

Mezní hodnota kvantifikace u konfirmační metody je v rozsahu přibližně jedné pětiny sledované úrovně.

Jako opatření v rámci vnitřní kontroly jakosti se provádějí pravidelné slepé zkoušky, stanovení s přídavkem nebo analýzy kontrolních vzorků (nejlépe certifikovaného referenčního materiálu, je-li k dispozici).

Odbornost laboratoře se ověří trvalou úspěšnou účastí v mezilaboratorních studiích týkajících se stanovení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem v příslušných matricích krmiv/potravin.

V souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 jsou laboratoře akreditovány pověřeným orgánem pracujícím podle pokynů ISO Guide 58, aby bylo zajištěno, že uplatňují při analýze program zabezpečování jakosti. Laboratoře jsou akreditovány podle normy EN ISO/IEC 17025.

5.   POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT ANALYTICKÁ METODA PRO DIOXINY A PCB S DIOXINOVÝM EFEKTEM

Základní požadavky na přijatelnost analytických postupů:

Vysoká citlivost měření a nízká mez detekce. V případě PCDD a PCDF musí být zjistitelné množství z důvodu extrémní toxicity některých těchto sloučenin na úrovni pikogramů TEQ (10–12 g). Je známo, že PCB se vyskytují ve vyšších koncentracích než PCDD a PCDF. V případě většiny kongenerů PCB je dostatečná již citlivost na úrovni nanogramů (10–9 g). Pro měření toxičtějších kongenerů PCB s dioxinovým efektem (zejména non-ortho substituovaných kongenerů) musí být dosaženo stejné citlivosti měření jako pro PCDD a PCDF.

Vysoká selektivita (specifičnost). Je třeba rozlišovat PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem od ostatních sloučenin, které se extrahují společně s těmito látkami, mohou rušit při jejich stanovení a jsou přítomny v koncentracích až o několik řádů vyšších než koncentrace sledovaných analytů. V případě metod založených na plynové chromatografii nebo hmotnostní spektometrii (GC/MS) je nezbytné rozlišit mezi různými kongenery, tj. mezi toxickými kongenery (např. sedmnácti PCDD a PCDF substituovanými v polohách 2,3,7,8 a PCB s dioxinovým efektem) a ostatními kongenery. Biologické zkoušky sloučenin jsou schopny selektivně určit hodnoty TEQ jako součet PCDD, PCDF a PCB s dioxinovým efektem.

Vysoká správnost (pravdivost a přesnost). Stanovení poskytuje správný odhad skutečné koncentrace ve vzorku. Vysoká správnost (správnost měření: stupeň shody mezi výsledkem měření a skutečnou nebo přidělenou hodnotou) je nezbytná k tomu, aby nedošlo k zamítnutí výsledku analýzy vzorku na základě malé spolehlivosti odhadu TEQ. Správnost je vyjádřena pravdivostí (rozdílem mezi střední naměřenou hodnotou analytu v certifikovaném materiálu a jeho certifikovanou hodnotou, vyjádřeným v procentech této hodnoty) a přesností (RSDR je relativní směrodatná odchylka vypočtená z výsledků získaných za podmínek reprodukovatelnosti).

Screeningovými metodami mohou být biologické zkoušky a metody založené na GC/MS; konfirmačními metodami jsou metody založené na plynové chromatografii nebo hmotnostní spektrometrii s vysokým rozlišením (HRGC/HRMS). Hodnota celkového TEQ musí splňovat následující kritéria:

 

Screeningové metody

Konfirmační metody

Nesprávné negativní výsledky

< 1 %

 

Pravdivost

 

– 20 % až + 20 %

Přesnost (RSDR)

< 30 %

< 15 %

6.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT METODY GC/MS, ABY VYHOVOVALY PRO ÚČELY SCREENINGU NEBO OVĚŘOVÁNÍ

Vnitřní standardy 2,3,7,8-chlor-substituovaných PCDD/F značené isotopem 13C a standardy PCB s dioxinovým efektem značené isotopem 13C musí být přimíseny na samém začátku analýzy, např. před extrakcí, aby bylo možné validovat postup analýzy. Alespoň jeden kongener musí být přidán pro každou z tetra až okta-chlorovaných homologických skupin PCDD/F a alespoň jeden kongener pro každou z homologických skupin PCB s dioxinovým efektem (nebo alespoň jeden kongener pro každou skupinu vybraných iontů při použití hmotnostní spektrometrie v režimu registrace vybraných iontů, použitou pro sledování PCDD/F a PCB s dioxinovým efektem). Jednoznačně se dává přednost, určitě v případě konfirmačních metod, použití všech 17 vnitřních standardů 2,3,7,8-substituovaných PCDD/F značených pomocí 13C a všech 12 vnitřních standardů PCB s dioxinovým efektem značených pomocí 13C.

Pro ty kongenery, k nimž není při použití vhodných kalibračních roztoků přidán žádný analog značený pomocí 13C, se též určí relativní koeficienty odezvy.

U potravin rostlinného původu nebo potravin živočišného původu s obsahem tuku nižším než 10 % je příměs vnitřních standardů před extrakcí povinný. U potravin živočišného původu s obsahem tuku vyšším než 10 % lze vnitřní standardy přimísit buď před extrakcí, nebo po extrakci tuku. Vhodným způsobem se validuje účinnost extrakce, a to v závislosti na okamžiku přidání vnitřních standardů a podle toho, zda se výsledky vztahují na výrobek nebo na obsah tuku.

Před analýzou metodou GC/MS musí být přimíseny 1 nebo 2 náhradní standardy pro stanovení výtěžnosti.

Kontrola výtěžnosti je nezbytná. U konfirmačních metod se výtěžnost jednotlivých vnitřních standardů pohybuje v rozsahu 60 až 120 %. Nižší nebo vyšší hodnota výtěžnosti jednotlivých kongenerů, zejména některých hepta- a okta-chlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů, je přípustná pod podmínkou, že jejich příspěvek k hodnotě TEQ nepřesáhne 10 % celkové hodnoty TEQ (na základě součtu PCDD/F a PCB s dioxinovým efektem). Hodnota výtěžnosti u screeningových metod se pohybuje mezi 30 a 140 %.

Oddělení dioxinů od rušivých chlorovaných sloučenin, jako jsou jiné PCB než s dioxinovým efektem a chlorované difenylethery, se provede vhodnými chromatografickými technikami (nejlépe na florisilové, aluminiové a/nebo uhlíkové koloně).

Rozlišení isomerů plynovou chromatografií je dostatečné (< 25 % mezi píky 1,2,3,4,7,8-HxCDF a 1,2,3,6,7,8-HxCDF).

Stanovení se provede metodou EPA 1613 revize B: „Tetra- through octa-chlorinated dioxins and furans by isotope dilution HRGC/HRMS“ nebo jinou metodou s rovnocennými pracovními kritérii.

U potravin s úrovní kontaminace dioxiny přibližně 1 pg WHO-TEQ na gram tuku (na základě součtu PCDD/PCDF a PCB s dioxinovým efektem) nepřekročí rozdíl mezi horním odhadem a dolním odhadem 20 %. U potravin s nízkým obsahem tuku musí být při úrovni kontaminace přibližně 1 pg WHO-TEQ na gram produktu dodrženy stejné požadavky. Při nižších úrovních kontaminace, např. 0,50 pg WHO-TEQ na gram produktu, může být rozdíl mezi horním a dolním odhadem v rozpětí mezi 25–40 %.

7.   SCREENINGOVÉ ANALYTICKÉ METODY

7.1   Úvod

Při analýze mohou být použity různé přístupy ke screeningové metodě: čistý screening a kvantitativní zkoušení.

Screening

Odezva vzorků je porovnávána s odezvou referenčního vzorku o sledované úrovni. Vzorky s odezvou nižší, než má referenční vzorek, se prohlásí za negativní, vzorky s vyšší odezvou se považují za pozitivní. Požadavky:

Do každé zkušební série se zařadí slepý a referenční vzorek, které jsou extrahovány a analyzovány současně a za stejných podmínek. Referenční vzorek musí ve srovnání se slepým vzorkem vykazovat zřetelně vyšší odezvu.

Kromě toho se zařadí referenční vzorky o poloviční a dvojnásobné koncentraci, než je sledovaná úroveň, aby bylo prokázáno správné provádění zkoušky v rozsahu odpovídajícím sledované úrovni.

Při analýze jiných matric musí být prokázána vhodnost referenčních vzorků, a to přednostně zařazením vzorků, u nichž byla metodou HRGC/HRMS prokázána úroveň TEQ blízká úrovni v referenčním vzorku nebo také slepého vzorku uměle obohaceného na tuto úroveň.

Vzhledem k tomu, že v biologických zkouškách nelze použít žádné vnitřní standardy, provedou se testy opakovatelnosti s cílem získat informace o směrodatné odchylce v rámci zkušební série. Variační koeficient je nižší než 30 %.

U biologických zkoušek jsou definovány cílové sloučeniny, možná interference a nejvyšší přípustná úroveň ve slepém vzorku.

Kvantitativní zkoušení

Kvantitativní zkoušení vyžaduje sérii ředění standardního roztoku, dvakrát nebo třikrát opakované čištění a měření a rovněž zařazení slepých vzorků a kontroly výtěžnosti. Výsledky mohou být vyjádřeny v TEQ, přičemž se vychází z toho, že sloučeniny, jež způsobily signál, vyhovují principu TEQ. To lze provést pomocí TCDD (nebo standardní směsi dioxin/furan/PCB s dioxinovým efektem), přičemž se sestrojí kalibrační křivka pro výpočet TEQ extraktu, a tedy i vzorku. U výsledku se poté provede korekce o hodnotu TEQ, která je spočítána pro slepý vzorek (aby se zohlednily nečistoty v použitých rozpouštědlech a chemikáliích) a o výtěžnost (vypočítanou z hodnoty TEQ, která je na sledované úrovni, u vzorku určeného pro kontrolu jakosti). Je nezbytné upozornit na to, že zjevné snížení výtěžnosti může být částečně způsobeno matricovými jevy nebo rozdíly mezi hodnotami TEF v biologických zkouškách a úředními hodnotami TEF podle WHO.

7.2   Požadavky kladené na analytické metody používané pro screening

Pro screening mohou být používány analytické metody GC/MS a biologické metody zkoušení. V případě metod založených na GC/MS platí požadavky uvedené v bodě 6. Specifické požadavky na biologické zkoušky jsou uvedeny v části 7.3 této přílohy a požadavky biologických zkoušek prováděných pomocí souprav jsou uvedeny v části 7.4 této přílohy.

Nezbytné jsou informace o počtu nesprávných pozitivních a nesprávných negativních výsledků velkého souboru vzorků s hodnotami ležícími nad a pod maximálním limitem nebo zásahovou úrovní ve srovnání s obsahem TEQ určeným konfirmační analytickou metodou. Skutečný podíl nesprávných negativních výsledků je pod 1 %. Podíl nesprávných pozitivních výsledků je natolik nízký, aby se použití screeningového nástroje stalo výhodným.

Pozitivní výsledky musí být vždy potvrzeny konfirmační analytickou metodou (HRGC/HRMS). Kromě toho se pomocí HRCG/HRMS potvrdí vzorky z širokého rozmezí hodnot TEQ (přibližně 2 až 10 % negativních vzorků). Budou dány k dispozici informace o souladu výsledků biologické zkoušky a HRGC/HRMS.

7.3   Zvláštní požadavky kladené na biologické zkoušky sloučenin

Při provádění biologických zkoušek vyžaduje každá zkouška sérii referenčních koncentrací TCDD nebo směsi dioxinu, furanu a PCB s dioxinovým efektem (celá křivka závislosti odezvy na dávce s R2 < 0,95). Pro účely screeningu může být k analýze vzorků s nízkou hladinou obsahu použita křivka prodloužená do oblasti nízkých úrovní.

Pro vyjádření výsledků biologických zkoušek v rámci neměnného časového období se použije referenční koncentrace TCDD (přibližně třikrát vyšší než mez stanovitelnosti) uvedená v záznamech o kontrole jakosti. Jinou možností může být relativní odezva srovnávacího vzorku vztažená ke kalibrační křivce TCDD, protože odezva buněk může záviset na mnoha faktorech.

Pro každý srovnávací materiál se zaznamenají a kontrolují grafy kontroly jakosti, aby byl zajištěn soulad výsledku s pokyny.

Zejména při kvantitativních výpočtech musí být použita taková indukce ředění vzorku, aby ležela v lineárním úseku křivky závislosti odezvy. Vzorky ležící nad lineárním úsekem křivky závislosti odezvy se musí zředit a znovu analyzovat. Proto se zkoušce podrobí alespoň tři nebo více různě ředěných vzorků najednou.

Procentní standardní odchylka není vyšší než 15 % při trojnásobném stanovení pro každé ředění vzorku a pro tři nezávislé pokusy by neměla přesáhnout 30 %.

Mez detekce může být stanovena na úrovni trojnásobku směrodatné odchylky slepého vzorku rozpouštědla nebo odezvy pozadí. Další možností je použít odezvu, která leží nad odezvou pozadí a vypočte se z kalibrační křivky sestrojené v daný den (pětinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla). Mez stanovitelnosti může být stanovena na úrovni pěti- až šestinásobku směrodatné odchylky odezvy slepého vzorku rozpouštědla nebo odezvy pozadí nebo se použije odezva, která je nad odezvou pozadí a která se vypočte z kalibrační křivky sestrojené v daný den (desetinásobek odezvy slepého vzorku rozpouštědla).

7.4   Specifické požadavky na biologické zkoušky prováděné pomocí souprav

Bude zaručeno, že biologické zkoušky prováděné pomocí souprav jsou dostatečně citlivé a spolehlivé pro použití u potravin.

Musí být dodržovány pokyny výrobce pro přípravu vzorků.

Zkušební soupravy se nepoužívají po uplynutí doby použitelnosti.

Nepoužívají se materiály a součásti navržené pro použití s jinými soupravami.

Zkušební soupravy se uchovávají v předepsaném rozsahu skladovacích teplot a měly by se používat při předepsané provozní teplotě.

Mez detekce imunologických zkoušek se stanoví jako podíl hodnoty trojnásobku směrodatné odchylky odezvy, která je založena na deseti opakovaných stanovení provedených se slepým vzorkem, a hodnoty směrnice přímky získané lineární regresí.

Pro zkoušky v laboratořích se používají srovnávací standardy, aby byla jistota, že citlivost standardu je v přijatelném rozsahu.

8.   ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH

Pokud to analytický postup umožňuje, obsahují výsledky hodnoty jednotlivých kongenerů PCDD/F a PCB a oznamují se jako dolní, horní a střední odhad, aby zpráva o výsledcích obsahovala co nejvíce informací, díky čemuž by výsledky mohly být vykládány v souladu se zvláštními požadavky.

Zpráva též uvádí obsah lipidů ve vzorku a metodu použitou pro extrakci lipidů.

Pokud výtěžnost leží mimo rozpětí uvedené v bodě 6, je-li překročen maximální limit nebo v ostatních případech na žádost, musejí být dány k dispozici hodnoty výtěžnosti pro jednotlivé vnitřní standardy.

Protože se má při rozhodování o souladu vzorku vzít v úvahu také nejistota měření, dá se k dispozici také tento parametr. Analytický výsledek se tudíž oznámí ve tvaru „x +/– U“, kde x je výsledek analýzy a U je rozšířená nejistota měření, přičemž se použije faktor pokrytí 2, který odpovídá hladině spolehlivosti přibližně 95 %. V případě samostatného stanovení dioxinů a PCB s dioxinovým efektem se součet odhadované rozšířené nejistoty měření samostatných analytických výsledků musí použít pro součet dioxinů a PCB s dioxinovým efektem.

Je-li nejistota měření zohledněna uplatněním rozhodovací meze (CCα) (jak je popsáno v části 5 přílohy I), tento parametr se oznámí.

Výsledky se vyjádří ve stejných jednotkách a (alespoň) stejným počtem platných číslic, jako maximální limity stanovené v nařízení (ES) č. 1881/2006.

Dodatek k Příloze II

Tabulka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro hodnocení nebezpečnosti TEF pro člověka vycházející ze závěrů kongresu WHO ve Stockholmu, Švédsko, 15. až 18. června 1997 (Van den Berg a jiní, (1998) Toxic Equivalency Factors (TEFs) for PCBs, PCDDs, PCDFs for Humans and for Wildlife. Environmental Health Perspectives, 106(12), 775)

Kongener

Hodnota TEF

Dibenzo-p-dioxin (PCDD)

2,3,7,8-TCDD

1

1,2,3,7,8-PeCDD

1

1,2,3,4,7,8-HxCDD

0,1

1,2,3,6,7,8-HxCDD

0,1

1,2,3,7,8,9-HxCDD

0,1

1,2,3,4,6,7,8-HpCDD

0,01

OCDD

0,0001

Dibenzofurany (PCDF)

2,3,7,8-TCDF

0,1

1,2,3,7,8-PeCDF

0,05

2,3,4,7,8-PeCDF

0,5

1,2,3,4,7,8-HxCDF

0,1

1,2,3,6,7,8-HxCDF

0,1

1,2,3,7,8,9-HxCDF

0,1

2,3,4,6,7,8-HxCDF

0,1

1,2,3,4,6,7,8-HpCDF

0,01

1,2,3,4,7,8,9-HpCDF

0,01

OCDF

0,0001

„PCB s dioxinovým efektem“ Non-ortho PCB + Mono-ortho PCB

Non-ortho PCB

PCB 77

0,0001

PCB 81

0,0001

PCB 126

0,1

PCB 169

0,01

Mono-ortho PCB

PCB 105

0,0001

PCB 114

0,0005

PCB 118

0,0001

PCB 123

0,0001

PCB 156

0,0005

PCB 157

0,0005

PCB 167

0,00001

PCB 189

0,0001

Použité zkratky: „T“ = tetra; „Pe“ = penta; „Hx“ = hexa; „Hp“ = hepta; „O“ = okta; „CDD“ = chlorodibenzodioxin; „CDF“ = chlorodibenzofuran; „CB“ = chlorobifenyl.


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/44


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1884/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se mění ustanovení nařízení (ES) č. 2402/96, (ES) č. 2449/96 a (ES) č. 2390/98, která se týkají správy celních kvót pro dovoz manioku a batátů

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Rady 96/317/ES ze dne 13. května 1996 o uzavření výsledků konzultací s Thajskem podle článku XXIII GATT (1), a zejména na článek 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (2), a zejména na čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2286/2002 ze dne 10. prosince 2002, kterým se stanoví režim pro zemědělské produkty a zboží vyrobené jejich zpracováním pocházející z afrických, karibských a tichomořských zemí (země AKT), a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1706/98 (3), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami (4), a zejména na čl. 9 odst. 2 a článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (5), se vztahuje na dovozní licence pro celní kvótové období počínaje 1. lednem 2007.

(2)

Společná pravidla stanovená nařízením (ES) č. 1301/2006 a zejména podmínky vztahující se na žádosti, žadatele a vydávání licencí, podle nichž platnost povolení vyprší poslední den celního kvótového období, jsou uplatňovány, aniž jsou dotčeny dodatečné podmínky nebo výjimky stanovené odvětvovými předpisy. V rámci odstranění protichůdných pravidel z odvětvových předpisů je třeba změnit nařízení Komise (ES) č. 2402/96 ze dne 17. prosince 1996 o otevření a správě některých ročních celních kvót na batáty a maniokový škrob (6), nařízení Komise (ES) č. 2449/96 ze dne 18. prosince 1996 o otevření a správě některých ročních celních kvót pro produkty kódů KN 0714 10 91, 0714 10 99, 0714 90 11 a 0714 90 19 pocházející z některých třetích zemí kromě Thajska (7) a nařízení Komise (ES) č. 2390/98 ze dne 5. listopadu 1998, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1706/98, pokud jde o opatření pro dovoz některých obilných náhrad a zpracovaných obilovin a výrobků z rýže pocházejících z afrických, karibských a tichomořských zemí nebo ze zámořských zemí a území, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 2245/90 (8), s cílem upřesnit pořadová čísla jednotlivých kvót a podkvót a znovu definovat specifická pravidla, zejména pokud jde o podávání žádostí o licence, jejich výdej, délku platnosti a sdělování informací Komisi.

(3)

Tato opatření se uplatní počínaje dnem 1. ledna 2007, tedy dnem, od kterého jsou uplatňována opatření stanovená nařízením (ES) č. 1301/2006.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2402/96 se mění takto:

1.

V článku 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Kvótám uvedeným v prvním pododstavci jsou přiřazena následující pořadová čísla:

pořadové číslo 09.4014 je přiřazeno kvótě uvedené v bodu 1,

pořadové číslo 09.4013 je přiřazeno kvótě uvedené v bodu 2,

pořadové číslo 09.4064 je přiřazeno 10 000 t maniokového škrobu uvedeného v bodu 3 a 500 t maniokového škrobu uvedeného v bodu 4, pokud nejsou určeny pro Thajsko,

pořadové číslo 09.4065 je přiřazeno 10 000 t maniokového škrobu uvedeného v bodu 4 určeným pro Thajsko.“

2.

Před hlavu I se vkládá článek 1a, který zní:

„Článek 1a

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 (9), nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 (10) a nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (11).

3.

V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Licence obsahují v kolonce 24 některou z poznámek uvedených v příloze III.“

4.

Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Členské státy oznámí Komisi nejpozději do 18:00 hodin (bruselského času) prvního pracovního dne, který následuje po dni podání žádosti podle článku 3, tyto údaje:

a)

celková množství, na která se vztahují žádosti o licence, a to podle zemí původu a kódu produktů;

b)

u produktů pocházejících z Čínské lidové republiky údaje o vývozní licenci a název plavidla.“

5.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Dovozní licence se vydá čtvrtý pracovní den následující po dni, kdy bylo provedeno oznámení uvedené v čl. 7.

2.   Vydané licence platí v celém Společenství, a to ode dne jejich skutečného vydání ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 do konce čtvrtého měsíce od tohoto dne, avšak ne déle než do konce roku, ve kterém byly vydány.“

6.

Článek 12 se nahrazuje tímto:

„Článek 12

Členské státy oznámí Komisi nejpozději do 18:00 hodin (bruselského času) prvního dne, který následuje po dni podání žádosti podle článku 9, tyto údaje:

a)

celková množství, na která se vztahují žádosti o licence, a to podle zemí původu a kódu produktů;

b)

údaje o vývozních licencích vydaných thajskými orgány a odpovídající množství, jakož i název plavidla.“

7.

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

1.   Dovozní licence se vydá čtvrtý pracovní den, který následuje po dni, kdy bylo provedeno oznámení podle čl. 12.

2.   Vydané licence platí v celém Společenství ode dne jejich skutečného vydání ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 do konce třetího měsíce od tohoto dne, avšak ne déle než do konce roku, ve kterém byly vydány.“

8.

Vkládá se příloha III obsažená v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Nařízení (ES) č. 2449/96 se mění takto:

1.

V článku 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Kvótě v bodu 1 je přiřazeno číslo 09.4009, kvótě v bodu 2 číslo 09.4011 a kvótě v bodu 3 číslo 09.4010.

U kvóty uvedené v bodu 4 je časti kvóty vyhrazené pro dovoz druhů produktů používaných k lidské spotřebě (2 000 t) přiřazeno pořadové číslo 09.4021 a druhé nevyhrazené časti (30 000 t) je přiřazeno pořadové číslo 09.4012.

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 (12), nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 (13) a nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (14).

2.

Článek 6 bod b) se nahrazuje tímto:

„b)

v kolonce 24 jednu z poznámek uvedených v příloze IV.“

3.

Článek 8 se mění takto:

a)

Odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Následující den po podání žádosti uvedené v prvním pododstavci odst. 1 a nejpozději do čtvrtka do 13:00 hodin po podání této žádosti oznámí členské státy Komisi tyto údaje:

a)

celková množství, na která se vztahují žádosti o licence, a to podle zemí původu a kódu produktů;

b)

číslo předloženého osvědčení o původu a celkové množství uvedené na prvopise osvědčení nebo ve výpisu;

c)

údaje o vývozních licencích vydaných indonéskými nebo čínskými orgány a odpovídající množství, jakož i název plavidla.“

b)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Dovozní licence se vydá čtvrtý pracovní den následující po dni, kdy bylo provedeno oznámení uvedené v odstavci 3.“

4.

Poslední věta třetího pododstavce v čl. 10 odst. 2 se nahrazuje tímto:

„Kolonka 20 dodatečné vývozní licence obsahuje jednu z poznámek uvedených v příloze V.“

5.

Článek 11 se mění takto:

a)

Druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Licence vydané podle tohoto nařízení platí v celém Společenství po dobu šedesáti dnů ode dne jejich skutečného vydání ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000.“

b)

Doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Platnosti dovozních licencí však vyprší nejpozději do 31. prosince roku, v němž byly vydány.“

6.

Vkládá se příloha IV a příloha V, které jsou uvedeny v příloze II k tomuto nařízení.

Článek 3

Nařízení (ES) č. 2390/98 se mění takto:

1.

V článku 1 se vkládá pododstavec, který zní:

„Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 (15), nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 (16) a nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 (17).

2.

V článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Kolonka 24 dovozní licence obsahuje jednu z poznámek uvedených v příloze I.“

3.

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

S ohledem na propouštění produktů spadajících pod kódy KN 0714 10 91 a 0714 90 11 do volného oběhu ve francouzských zámořských departementech v souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení (ES) č. 2286/2002 se uplatňují tato zvláštní ustanovení:

a)

dohled nad tímto dovozem se provádí za stejných podmínek jako dohled nad dovozními kvótami pořadového čísla 09.4192;

b)

žádost o licenci se může týkat maximálního množství 500 t na jednoho žadatele;

c)

v kolonce 8 v žádosti o licenci a v dovozní licenci musí být uvedeno jméno země AKT nebo zámořské krajiny resp. území, ze kterého výrobek pochází. Licence obsahuje závazek dovážet z této země nebo území;

d)

kolonka 24 dovozní licence obsahuje jednu z poznámek uvedených v příloze II.“

4.

Článek 5 se mění takto:

a)

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy sdělí Komisi celková množství požadovaná pro každou skupinu, rozepsaná podle původu a kódu produktů, a to nejpozději do 13:00 hodin (bruselského času) prvního pracovního dne, který následuje po dni podání žádosti.“

b)

Odstavec 3 se zrušuje.

c)

Odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Dovozní licence se vydá čtvrtý pracovní den následující po dni, kdy bylo provedeno oznámení podle čl. 5 odst. 2.“

d)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Vydané licence platí výhradně pro propouštění produktů do volného oběhu ve francouzských zámořských departementech, a to ode dne jejich skutečného vydání ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 do konce druhého měsíce od tohoto dne, avšak ne déle než do konce roku, ve kterém byly vydány.“

5.

Vkládá se příloha I a příloha II, které jsou uvedeny v příloze III tohoto nařízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 122, 22.5.1996, s. 15.

(2)  Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 348, 21.12.2002, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 78. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 1154/2005 (Úř. věst. L 187, 19.7.2005, s. 11).

(5)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.

(6)  Úř. věst. L 327, 18.12.1996, s. 14. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 777/2004 (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 50).

(7)  Úř. věst. L 333, 21.12.1996, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 777/2004.

(8)  Úř. věst. L 297, 6.11.1998, s. 7. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 777/2004.

(9)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12.

(11)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.“

(12)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12.

(14)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.“

(15)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12.

(17)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.“


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA III

:

V bulharštině

:

Освобождаване от мито [член 4 от Регламент (ЕО) № 2402/96]

:

Ve španělštině

:

Exención del derecho de aduana [artículo 4 del Reglamento (CE) no 2402/96]

:

V češtině

:

Osvobozené od cla [čl. 4 nařízení (ES) č. 2402/96]

:

V dánštině

:

Fritagelse for toldsatser (artikel 4 i forordning (EF) nr. 2402/96)

:

V němčině

:

Zollfrei (Artikel 4 der Verordnung (EG) Nr. 2402/96)

:

V estonštině

:

Tollimaksuvaba (määruse (EÜ) nr 2402/96 artikkel 4)

:

V řečtině

:

Απαλλαγή από τoν τελωνειακό δασμό [άρθρo 4 τoυ κανoνισμoυ (ΕΚ) αριθ. 2402/96]

:

V angličtině

:

Exemption from customs duty (Article 4 of Regulation (EC) No 2402/96)

:

Ve francouzštině

:

exemption du droit de douane [article 4 du règlement (CE) no 2402/96]

:

V italštině

:

Esenzione dal dazio doganale [articolo 4 del regolamento (CE) n. 2402/96]

:

V lotyštině

:

Atbrīvošana no muitas nodevas (regulas (EK) Nr. 2402/96 4. pants)

:

V litevštině

:

Atleidimas nuo muito mokesčio (reglamento (EB) Nr. 2402/96 4 straipsnis)

:

V maďarštině

:

Vámmentesség [2402/96/EK rendelet 4. cikk]

:

V nizozemštině

:

Vrijgesteld van douanerecht (artikel 4 van Verordening (EG) nr. 2402/96)

:

V polštině

:

Zwolnienie z należności celnych (Art. 4 rozporządzenia (WE) nr 2402/96)

:

V portugalštině

:

Isenção de direito aduaneiro [artigo 4.o do Regulamento (CE) n.o 2402/96]

:

V rumunštině

:

Scutit de taxe vamale (articolul 4 din Regulamentul (CE) nr. 2402/96)

:

Ve slovenštině

:

Oslobodenie od cla (článok 4 nariadenia (ES) č. 2402/96)

:

Ve slovinštině

:

Oproščenocarinske dajatve (člen 4 Uredbe (ES) št. 2402/96)

:

Ve finštině

:

Tullivapaa (asetuksen (EY) N:o 2402/96 4 artikla)

:

Ve švédštině

:

Tullfri (artikel 4 i förordning (EG) nr 2402/96)“


PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA IV

:

V bulharštině

:

Мита, ограничени до 6 % ad valorem [Регламент (ЕО) № 2449/96]

:

Ve španělštině

:

Derechos de aduana limitados al 6 % ad valorem [Reglamento (CE) no 2449/96]

:

V češtině

:

Clo limitované 6 % ad valorem (nařízení (ES) č. 2449/96)

:

V dánštině

:

Toldsatsen begrænses til 6 % af værdien (Forordning (EF) nr. 2449/96)

:

V němčině

:

Beschränkung des Zolls auf 6 % des Zollwerts (Verordnung (EG) Nr. 2449/96)

:

V estonštině

:

Väärtuseline tollimaks piiratud 6 protsendini (määrus (EÜ) nr 2449/96)

:

V řečtině

:

Τελωνειακός δασμός κατ’ ανώτατο όριο 6 % κατ’ αξία [Κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 2449/96]

:

V angličtině

:

Customs duties limited to 6 % ad valorem (Regulation (EC) No 2449/96)

:

Ve francouzštině

:

Droits de douane limités à 6 % ad valorem [règlement (CE) no 2449/96]

:

V italštině

:

Dazi doganali limitati al 6 % ad valorem [Regolamento (CE) n. 2449/96]

:

V lotyštině

:

Muitas nodokļi nepārsniedz 6 % ad valorem (Regula (EK) Nr. 2449/96)

:

V litevštině

:

Muito mokestis neviršija 6 % ad valorem (Reglamentas (EB) Nr. 2449/96)

:

V maďarštině

:

Mérsékelt, 6 %-os értékvám (2449/96/EK rendelet)

:

V nizozemštině

:

Douanerechten beperkt tot 6 % ad valorem (Verordening (EG) nr. 2449/96)

:

V polštině

:

Należności celne ograniczone do 6 % ad valorem (Rozporządzenie (WE) nr 2449/96)

:

V portugalštině

:

Direitos aduaneiros limitados a 6 % ad valorem [Regulamento (CE) n.o 2449/96]

:

V rumunštině

:

Taxe vamale limitate la 6 % ad valorem (Regulamentul (CE) nr. 2449/96)

:

Ve slovenštině

:

Dovozné clo so stropom 6 % ad valorem (nariadenie (ES) č. 2449/96)

:

Ve slovinštině

:

Omejitev carinskih dajatev na 6 % ad valorem (Uredba (ES) št. 2449/96)

:

Ve finštině

:

Arvotulli rajoitettu 6 prosenttiin (asetus (EY) N:o 2449/96)

:

Ve švédštině

:

Tullsatsen begränsad till 6 % av värdet (Förordning (EG) nr 2449/96)

PŘÍLOHA V

:

V bulharštině

:

Допълнителна лицензия, член 10, параграф 2 от Регламент (ЕО) № 2449/96

:

Ve španělštině

:

Certificado complementario, apartado 2 del artículo 10 del Reglamento (CE) no 2449/96

:

V češtině

:

Licence pro dodatečné množství, čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 2449/96

:

V dánštině

:

Supplerende licens, forordning (EF) nr. 2449/96, artikel 10, stk. 2

:

V němčině

:

Zusätzliche Lizenz — Artikel 10 Absatz 2 der Verordnung (EG) Nr. 2449/96

:

V estonštině

:

Lisakoguse litsents, määruse (EÜ) nr 2449/96 artikli 10 lõige 2

:

V řečtině

:

Συμπληρωματικό πιστοποιητικό — Άρθρο 10 παράγραφος 2 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 2449/96

:

V angličtině

:

Licence for additional quantity, Article 10(2) of Regulation (EC) No 2449/96

:

Ve francouzštině

:

Certificat complémentaire, règlement (CE) no 2449/96, article 10, paragraphe 2

:

V italštině

:

Titolo complementare, regolamento (CE) n. 2449/96, articolo 10, paragrafo 2

:

V lotyštině

:

Atļauja par papildu daudzumu, Regulas (EK) Nr. 2449/96 10. panta 2. punkts

:

V litevštině

:

Papildomoji licencija, Reglamento (EB) Nr. 2449/96 10 straipsnio 2 dalis

:

V maďarštině

:

Kiegészítő engedély, 2449/96/EK rendelet 10. cikk (2) bekezdés

:

V nizozemštině

:

Aanvullend certificaat — artikel 10, lid 2, van Verordening (EG) nr. 2449/96

:

V polštině

:

Uzupełniające pozwolenie, rozporządzenie (WE) nr 2449/96 art. 10 ust. 2

:

V portugalštině

:

Certificado complementar, n.o 2 do artigo 10.o do Regulamento (CE) n.o 2449/96

:

V rumunštině

:

Licenţă complementară, articolul 10 alineatul (2) din Regulamentul (CE) nr. 2449/96

:

Ve slovenštině

:

Dodatočné povolenie, článok 10 ods. 2 nariadenia (ES) č. 2449/96

:

Ve slovinštině

:

Dovoljenje za dodatne količine, člen 10(2), Uredba (ES) št. 2449/96

:

Ve finštině

:

Lisätodistus, asetuksen (EY) N:o 2449/96 10 artiklan 2 kohta

:

Ve švédštině

:

Kompletterande licens, artikel 10.2 i förordning (EG) nr 2449/96


PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA I

:

V bulharštině

:

продукт АКТБ:

освобождаване от мито

Регламент (ЕО) № 2286/2002, член 1, параграф 3

:

Ve španělštině

:

Producto ACP:

exención del derecho de aduana

apartado 3 del artículo 1 del Reglamento (CE) no 2286/2002

:

V češtině

:

Produkt AKT:

osvobozené od cla

nařízení (ES) č. 2286/2002 čl. 1 ods. 3

:

V dánštině

:

AVS-produkt:

toldfritagelse

forordning (EF) nr. 2286/2002: artikel 1, stk. 3

:

V němčině

:

Erzeugnis AKP:

Zollfrei

Verordnung (EG) Nr. 2286/2002, Artikel 1 Absatz 3

:

V estonštině

:

AKV riikide toode:

Tollimaksuvaba

Määruse (EÜ) nr 2286/2002 artikli 1 lõige 3

:

V řečtině

:

Πρoϊόν ΑΚΕ:

Απαλλαγή από δασμoύς

Κανoνισμός (ΕΚ) αριθ. 2286/2002 άρθρo 1 παράγραφoς 3

:

V angličtině

:

ACP product:

exemption from customs duty

Regulation (EC) No 2286/2002, Article 1(3)

:

Ve francouzštině

:

produit ACP:

exemption du droit de douane

règlement (CE) no 2286/2002, article 1, paragraphe 3

:

V italštině

:

prodotto ACP:

esenzione dal dazio doganale

regolamento (CE) n. 2286/2002, articolo 1, paragrafo 3

:

V lotyštině

:

AĀK produkts:

atbrīvots no muitas nodevas

Regulas (EK) Nr. 2286/2002 1. panta 3. daļa

:

V litevštině

:

AKR produktas:

atleistas nuo muito mokesčio

Reglamento (EB) Nr. 2286/2002 1 straipsnio 3 dalis

:

V maďarštině

:

AKCS-termék:

vámmentes

2286/2002/EK rendelet, 1. cikk (3) bekezdés

:

V nizozemštině

:

Product ACS:

vrijgesteld van douanerecht

Verordening (EG) nr. 2286/2002: artikel 1, lid 3

:

V polštině

:

Produkt AKP:

zwolnienie z należności celnych

art. 1 ust. 3 rozporządzenia (WE) nr 2286/2002

:

V portugalštině

:

produto ACP:

isenção do direito aduaneiro

Regulamento (CE) n.o 2286/2002, n.o 3 do artigo 1.o

:

V rumunštině

:

produs ACP:

scutit de taxe vamale

Regulamentul (CE) nr. 2286/2002, articolul 1 alineatul (3)

:

Ve slovenštině

:

Výrobok zo štátov AKP

oslobodenie od cla

nariadenie (ES) č. 2286/2002, článok 1 odsek 3

:

Ve slovinštině

:

AKP proizvodi

oproščeni carinskih dajatev

Uredba (ES) št. 2286/2002, člen 1(3)

:

Ve finštině

:

AKT-maista:

Tullivapaa

asetuksen (EY) N:o 2286/2002 1 artiklan 3 kohta

:

Ve švédštině

:

AVS-produkt:

Tullfri

Förordning (EG) nr 2286/2002 artikel 1.3

PŘÍLOHA II

:

V bulharštině

:

продукт АКТБ/ОСТ:

освобождаване от мито

Регламент (ЕО) № 2286/2002, член 3, параграф 4

важи изключително за пускане в свободно обръщение в отвъдморските департаменти

:

Ve španělštině

:

Producto ACP/PTU:

exención del derecho de aduana

apartado 4 del artículo 3 del Reglamento (CE) no 2286/2002

exclusivamente válido para el despacho a libre práctica en los departamentos de Ultramar

:

V češtině

:

AKT/ZZÚ produkty:

osvobozeno od cla

nařízení (ES) č. 2286/2002 čl. 3 ods. 4

platné výhradně pro vydání do volného oběhu v zámořských zemích a územích

:

V dánštině

:

AVS/OLT-produkt:

toldfritagelse

forordning (EF) nr. 2286/2002: artikel 3, stk. 4

gælder udelukkende for overgang til fri omsætning i de oversøiske departementer

:

V němčině

:

Erzeugnis AKP/ÜLG:

Zollfrei

Verordnung (EG) Nr. 2286/2002, Artikel 3 Absatz 4

gilt ausschließlich für die Abfertigung zum freien Verkehr in den französischen überseeischen Departements

:

V estonštině

:

AKV/ÜMT riikide toode:

Tollimaksuvaba

Määruse (EÜ) nr 2286/2002 artikli 3 lõige 4

Jõus ainult vabasse ringlusesse laskmiseks ülemeremaadel ja–territooriumitel

:

V řečtině

:

Πρoϊόν ΑΚΕ/YΧΕ:

Απαλλαγή από δασμoύς

Κανoνισμός (ΕΚ) αριθ. 2286/2002 άρθρo 3 παράγραφoς 4

Iσχύει απoκλειστικά για μία θέση σε ελεύθερη κυκλo-φoρία στα Υπερπόντια Διαμερίσματα

:

V angličtině

:

ACP/OCT product:

exemption from customs duty

Regulation (EC) No 2286/2002, Article 3(4)

valid exclusively for release for free circulation in the overseas departments

:

Ve francouzštině

:

produit ACP/PTOM:

exemption du droit de douane

règlement (CE) no 2286/2002, article 3, paragraphe 4

exclusivement valable pour une mise en libre pratique dans les départements d'outre-mer

:

V italštině

:

prodotto ACP/PTOM:

esenzione dal dazio doganale

regolamento (CE) n. 2286/2002, articolo 3, paragrafo 4

valido esclusivamente per l'immissione in libera pratica nei DOM

:

V lotyštině

:

AĀK/AZT produkts:

atbrīvots no muitas nodevas

Regulas (EK) Nr. 2286/2002 3. panta 4. daļa

ir derīgs laišanai brīvā apgrozībā vienīgi aizjūru teritorijās

:

V litevštině

:

AKR/UŠT produktas:

atleistas nuo muito mokesčio

Reglamento (EB) Nr. 2286/2002 3 straipsnio 4 dalis

galioja leidimui į laisvą apyvartą tiktai užjūrio šalių teritorijose

:

V maďarštině

:

AKCS/TOT-termék:

vámmentes

2286/2002/EK rendelet, 3. cikk (4) bekezdés

kizárólag a tengerentúli területeken történő szabad forgalomba bocsátás esetén érvényes

:

V nizozemštině

:

Product ACS/LGO:

vrijgesteld van douanerecht

Verordening (EG) nr. 2286/2002: artikel 3, lid 4

geldt uitsluitend voor het in het vrije verkeer brengen in de Franse overzeese departementen

:

V polštině

:

Produkt AKP/KTZ:

zwolnienie z należności celnych

art. 3 ust. 4 rozporządzenia (WE) nr 2286/2002

ważne wyłącznie dla wprowadzenia do wolnego obrotu w departamentach zamorskich

:

V portugalštině

:

produto ACP/PTU:

isenção do direito aduaneiro

Regulamento (CE) n.o 2286/2002, n.o 4 do artigo 3.o

válido exclusivamente para uma introdução em livre prática nos departamentos ultramarinos

:

V rumunštině

:

produs ACP/TTPM:

scutit de taxe vamale

Regulamentul (CE) nr. 2286/2002, articolul 3 alineatul (4)

valabil doar pentru punerea în liberă circulaţie în departamentele de peste mări

:

Ve slovenštině

:

výrobok zo štátov AKP/ZKU

oslobodenie od cla

nariadenie (ES) č. 2286/2002, článok 3 odsek 4

platné výhradne pre uvoľnenie do voľného obehu v zámorských krajinách a územiach

:

Ve slovinštině

:

AKP/ČDO

oproščene carinskih dajatev

Uredba (ES) št. 2286/2002, člen 3(4)

Veljavna samo za sproščenje prostega pretoka v prekomorskih področjih

:

Ve finštině

:

AKT-maista/Merentakaisista maista ja merentakaisilta alueilta peräisin oleva tuote:

Tullivapaa

asetuksen (EY) N:o 2286/2002 3 artiklan 4 kohta

voimassa ainoastaan merentakaisilla alueilla vapaaseen liikkeeseen laskemiseksi

:

Ve švédštině

:

AVS/ULT-produkt:

Tullfri

Förordning (EG) nr 2286/2002 artikel 3.4

Uteslutande avsedd för övergång till fri omsättning i de utomeuropeiska länderna och territorierna


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/57


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1885/2006

ze dne 19. prosince 2006

o otevření a správě celní kvóty Společenství pro maniok pocházející z Thajska na rok 2007

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (1), a zejména na čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V rámci mnohostranných obchodních jednání Světové obchodní organizace se Společenství zavázalo otevřít na čtyřleté období celní kvótu omezenou na 21 milionů tun produktů kódů KN 0714 10 10, 0714 10 91 a 0714 10 99 pocházejících z Thajska, s celní sazbou sníženou na 6 %. Tuto kvótu musí otevřít a spravovat Komise.

(2)

Je nutné zachovat systém správy, který zajistí, že v rámci této kvóty se mohou dovážet pouze produkty pocházející z Thajska. Vydání dovozní licence by proto mělo být nadále podmíněno předložením vývozní licence vydané thajskými orgány na základě vzoru, který Thajsko sdělilo Komisi.

(3)

Dovozy dotyčných produktů na trh Společenství byly tradičně spravovány na základě kalendářního roku, a proto by tento systém měl být zachován. Z tohoto důvodu je nezbytné otevřít kvótu na rok 2007.

(4)

Při dovozu produktů kódů KN 0714 10 10, 0714 10 91 a 0714 10 99 musí být předložena dovozní licence podle pravidel stanovených v nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (2), a v nařízení Komise (ES) č. 1342/2003 ze dne 28. července 2003, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí v odvětví obilovin a rýže (3).

(5)

Nařízení Komise (ES) č. 1301/2006 ze dne 31. srpna 2006, kterým se stanoví společná pravidla ke správě dovozních celních kvót pro zemědělské produkty, které podléhají režimu dovozních licencí (4), se vztahuje na dovozní licence pro celní kvótová období začínající dnem 1. ledna 2007. Nařízení (ES) č. 1301/2006 stanoví zejména podrobná pravidla týkající se žádostí, statusu žadatele a vydávání licencí. Uvedené nařízení omezuje dobu platnosti licencí do posledního dne celního kvótového období a použije se, aniž jsou dotčeny dodatečné požadavky nebo odchylky stanovené zvláštními nařízeními.

(6)

S ohledem na dosavadní zkušenosti a s přihlédnutím ke skutečnosti, že koncese Společenství stanoví celkové množství 21 000 000 tun na čtyři roky s maximálním ročním množstvím 5 500 000 tun, je vhodné zachovat opatření, která za určitých podmínek umožňují, aby do volného oběhu byla propuštěna množství produktů překračující množství uvedená v dovozních licencích nebo aby množství představující rozdíl mezi množstvím uvedeným v dovozních licencích a skutečně dovezeným menším množstvím byla převedena do následujícího období.

(7)

Za účelem zajištění správného používání dohody je nutné vytvořit systém přísných a systematických kontrol, který bude vycházet z údajů uvedených v thajské vývozní licenci, jakož i z postupu používaného thajskými orgány při vydávání vývozních licencí.

(8)

Pokud požadovaná množství překročí množství, která jsou k dispozici, je třeba stanovit mechanismus snížení množství, aby nedošlo k překročení ročního stanoveného množství.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OTEVŘENÍ KVÓTY

Článek 1

1.   Na období od 1. ledna do 31. prosince 2007 se otevírá celní kvóta pro dovoz 5 500 000 tun manioku kódů KN 0714 10 10, 0714 10 91 a 0714 10 99 pocházejícího z Thajska.

V rámci této kvóty se příslušná celní sazba stanoví ve výši 6 % ad valorem.

Pořadové číslo této kvóty je 09.4008.

2.   Režim stanovený v tomto nařízení se vztahuje na produkty uvedené v odstavci 1, pokud jsou dovezeny na základě dovozních licencí, jejichž vydání je podmíněno předložením licence pro vývoz do Společenství vydané odborem zahraničního obchodu ministerstva obchodu vlády Thajska (dále jen „vývozní licence“).

3.   Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se ustanovení nařízení (ES) č. 1291/2000, (ES) č. 1342/2003 a (ES) č. 1301/2006.

KAPITOLA II

VÝVOZNÍ LICENCE

Článek 2

1.   Vývozní licence je vyhotovena v jednom prvopisu a nejméně jednom opisu na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze I.

Formulář má rozměry přibližně 210 × 297 mm. Prvopis je vyhotoven na bílém papíře opatřeném žlutým přetiskem gilošového vzoru, aby na něm byl patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

2.   Vývozní licence se vyplňuje v anglickém jazyce.

3.   Prvopis a opisy vývozní licence se vyplňují na psacím stroji nebo ručně. Pokud se vyplňují ručně, je nutné je vyplnit inkoustem a tiskacím písmem.

4.   Na každé vývozní licenci musí být předtištěné pořadové číslo; v horní kolonce musí být kromě toho uvedeno číslo licence. Na opisech musí být stejná čísla jako na prvopisu.

Článek 3

1.   Vývozní licence je platná po dobu 120 dnů ode dne vydání. Datum vydání licence se započítává do doby její platnosti.

Licence je platná pouze tehdy, pokud jsou kolonky řádně vyplněny podle příslušných pokynů a pokud je náležitě ověřena podle odstavce 2. V kolonce nazvané „shipped weight“ se množství uvádí slovy i číslicemi.

2.   Vývozní licence je řádně ověřena, pokud je v ní uvedeno datum vydání a pokud je opatřena razítkem vydávajícího orgánu a podpisem povolané osoby nebo osob.

KAPITOLA III

DOVOZNÍ LICENCE

Článek 4

Žádosti o dovozní licenci pro produkty kódů KN 0714 10 10, 0714 10 91 a 0714 10 99 pocházející z Thajska se předkládají příslušným orgánům členských států spolu s prvopisem vývozní licence.

Prvopis vývozní licence si ponechá subjekt, který vydá dovozní licenci. Pokud se však žádost o dovozní licenci vztahuje pouze na část množství uvedeného ve vývozní licenci, vydávající subjekt vyznačí do prvopisu množství, pro které byl prvopis použit, a po otištění svého razítka ho vrátí dotyčné straně.

Při vydávání dovozní licence se bere v úvahu pouze množství uvedené ve vývozní licenci v kolonce „shipped weight“.

Článek 5

Pokud se zjistí, že množství skutečně vyložená v rámci dané zásilky jsou větší než množství uvedená v dovozní licenci nebo licencích vydaných pro tuto zásilku, sdělí příslušné orgány, které dotyčnou dovozní licenci nebo licence vydaly, na žádost dovozce Komisi elektronickou cestou případ po případu a v co nejkratší době číslo nebo čísla thajských vývozních licencí, dovozních licencí, překročené množství a název plavidla.

Komise se spojí s thajskými orgány, aby mohly být vyhotoveny nové vývozní licence.

Až do jejich vyhotovení nemohou být nadbytečná množství propuštěna do volného oběhu podle tohoto nařízení, pokud pro dotyčná množství nejsou předloženy nové dovozní licence.

Nové dovozní licence se vydávají za podmínek stanovených v článku 10.

Článek 6

Pokud se zjistí, že množství skutečně vyložená v rámci dané zásilky nepřekračují o více než 2 % množství, na něž se vztahuje předložená nebo předložené dovozní licence, pak příslušné orgány členského státu, v němž dojde k propuštění do volného oběhu, na žádost dovozce a odchylně od čl. 5 třetího pododstavce povolí, aby nadbytečná množství byla propuštěna do volného oběhu pod podmínkou, že bude uhrazeno clo se stropem ve výši 6 % ad valorem a že dovozce složí jistotu ve výši rovnající se rozdílu mezi clem stanoveným ve společném celním sazebníku a uhrazeným clem.

Jistota se uvolní po předložení dodatečné dovozní licence na dotyčná množství příslušným orgánům členského státu propuštění do volného oběhu. Na dodatečnou licenci se nevztahuje povinnost složit jistotu podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 nebo podle článku 8 tohoto nařízení.

Dodatečná dovozní licence se vydává za podmínek stanovených v článku 10 a po předložení jedné nebo více nových vývozních licencí vydaných thajskými orgány.

V kolonce 20 dodatečné dovozní licence je obsažen jeden z údajů uvedených v příloze II.

S výjimkou případů vyšší moci propadne jistota na množství, pro která nebude do čtyř měsíců od přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu uvedeného v prvním pododstavci předložena dodatečná dovozní licence. Jistota propadne zejména na množství, pro která nebyla vydána žádná dodatečná dovozní licence podle čl. 10 odst. 1.

Poté, co příslušný orgán uvedl do dodatečné dovozní licence příslušné množství a provedl příslušné ověření, jistota stanovená v prvním pododstavci se uvolní a uvedená licence se co nejrychleji odešle zpět vydávajícímu subjektu.

Článek 7

Žádosti o dovozní licence podle tohoto nařízení se mohou podávat ve všech členských státech a vydané licence jsou platné na území celého Společenství.

Ustanovení čl. 5 odst. 1 prvního pododstavce čtvrté odrážky nařízení (ES) č. 1291/2000 se nevztahuje na dovozy uskutečňované podle tohoto nařízení.

Článek 8

Odchylně od článku 12 nařízení (ES) č. 1342/2003 činí výše jistoty pro dovozní licence stanovené v tomto nařízení 5 EUR za tunu.

Článek 9

1.   Žádosti o vývozní licenci a samotná licence uvádějí v kolonce 8 poznámku „Thajsko“.

2.   Dovozní licence obsahuje:

a)

v kolonce 24 jednu z poznámek uvedených v příloze III;

b)

v kolonce 20 tyto údaje:

i)

název plavidla uvedený v thajské vývozní licenci;

ii)

číslo a datum thajské vývozní licence.

3.   Dovozní licence se přijme jako doklad na podporu prohlášení o propuštění do volného oběhu pouze tehdy, pokud je zejména na základě opisu nákladního listu předloženého dotčenou stranou doloženo, že produkty, pro něž se žádá o propuštění do volného oběhu, byly do Společenství dopraveny plavidlem uvedeným v dovozní licenci.

4.   S výhradou použití článku 6 tohoto nařízení a odchylně od čl. 8 odst. 4 nařízení (ES) č. 1291/2000 nesmí být množství propuštěné do volného oběhu větší než množství uvedené v kolonkách 17 a 18 dovozní licence. Za tímto účelem se v kolonce 19 dotyčné licence uvede číslo „0“.

Článek 10

1.   Pokud žádosti o licence překročí množství stanovené v článku 1, určí Komise přídělový koeficient pro požadovaná množství nebo rozhodne, že žádosti odmítne.

2.   Dovozní licence se vydává pátý pracovní den následující po dni podání žádosti, s výjimkou opatření, která Komise přijme podle odstavce 1.

3.   V případě, že bude stanoven přídělový koeficient v souladu s odstavcem 1, je možné do 10 pracovních dní po zveřejnění uvedeného koeficientu žádosti stáhnout.

V případě stažení žádostí se vrátí licence vydané podle odstavce 2.

Při stažení žádosti dojde k uvolnění jistoty. Jistota se uvolní rovněž u zamítnutých žádostí.

4.   Při nesplnění podmínek pro vydání dovozní licence může Komise po konzultaci s thajskými orgány přijmout v případě potřeby příslušná opatření.

Článek 11

Odchylně od článku 6 nařízení (ES) č. 1342/2003 odpovídá poslední den platnosti dovozní licence poslednímu dni platnosti příslušné vývozní licence s připočtením 30 dnů. Posledním dnem platnosti však může být v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1301/2006 nejpozději 31. prosinec 2007.

Článek 12

1.   Pro každou žádost o dovozní licenci oznámí členské státy Komisi každý pracovní den elektronickou cestou na formulářích, které jim dá Komise k dispozici, a za podmínek daných informačním systémem zavedeným Komisí tyto údaje:

a)

množství, pro které se žádá o dovozní licenci, případně s označením „dodatečná dovozní licence“;

b)

číslo předložené vývozní licence uvedené v horní kolonce této licence;

c)

datum vydání vývozní licence;

d)

celkové množství, pro které byla vývozní licence vydána.

2.   Nejpozději do konce prvního pololetí roku 2008 sdělí orgány odpovědné za vydávání dovozních licencí Komisi elektronickou cestou za podmínek stanovených v odstavci 1 úplný seznam množství, která nejsou považována za schválená a jsou uvedena na zadní straně dovozních licencí, název plavidla a číslo smlouvy o přepravě na území Evropského společenství a čísla příslušných vývozních licencí.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1713/2006 (Úř. věst. L 321, 21.11.2006, s. 11).

(3)  Úř. věst. L 189, 29.7.2003, s. 12. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1713/2006.

(4)  Úř. věst. L 238, 1.9.2006, s. 13.


PŘÍLOHA I

Image


PŘÍLOHA II

:

v bulharštině

:

Допълнителна лицензия, член 6 от Регламент (ЕО) № 1885/2006,

:

ve španělštině

:

Certificado complementario, artículo 6 del Reglamento (CE) no 1885/2006,

:

v češtině

:

Licence pro dodatečné množství, čl. 6 nařízení (ES) č. 1885/2006,

:

v dánštině

:

Supplerende licens, forordning (EF) nr. 1885/2006, artikel 6,

:

v němčině

:

Zusätzliche Lizenz — Artikel 6 der Verordnung (EG) Nr. 1885/2006,

:

v estonštině

:

Lisakoguse litsents, määruse (EÜ) nr 1885/2006 artikkel 6,

:

v řečtině

:

Συμπληρωματικό πιστοποιητικό — Άρθρο 6 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1885/2006,

:

v angličtině

:

Licence for additional quantity, Article 6 of Regulation (EC) No 1885/2006,

:

ve francouzštině

:

Certificat complémentaire, règlement (CE) no 1885/2006, article 6,

:

v italštině

:

Titolo complementare, regolamento (CE) n. 1885/2006 articolo 6,

:

v lotyštině

:

Atļauja par papildu daudzumu, Regulas (EK) Nr. 1885/2006 6. pants,

:

v litevštině

:

Papildomoji licencija, Reglamento (EB) Nr. 1885/2006 6 straipsnio,

:

v maďarštině

:

Kiegészítő engedély, 1885/2006/EK rendelet 6. cikk,

:

v nizozemštině

:

Aanvullend certificaat — artikel 6 van Verordening (EG) nr. 1885/2006,

:

v polštině

:

Uzupełniające pozwolenie, rozporządzenie (WE) nr 1885/2006 art. 6,

:

v portugalštině

:

Certificado complementar, artigo 6.o do Regulamento (CE) n.o 1885/2006,

:

v rumunštině

:

Licenţă pentru cantitatea excedentară, articolul 6 din Regulamentul nr. 1885/2006,

:

ve slovenštině

:

Dodatočné povolenie, článok 6 nariadenia (ES) č. 1885/2006,

:

ve slovinštině

:

Dovoljenje za dodatne količine, člen 6, Uredba (ES) št. 1885/2006,

:

ve finštině

:

Lisätodistus, asetus (EY) N:o 1885/2006 6 artikla,

:

ve švédštině

:

Kompletterande licens, artikel 6 i förordning (EG) nr 1885/2006.


PŘÍLOHA III

:

v bulharštině

:

Мита, ограничени до 6 % ad valorem [Регламент (ЕО) № 1885/2006],

:

ve španělštině

:

Derechos de aduana limitados al 6 % ad valorem [Reglamento (CE) no 1885/2006],

:

v češtině

:

Clo limitované 6 % ad valorem (nařízení (ES) č. 1885/2006),

:

v dánštině

:

Toldsatsen begrænses til 6 % af værdien (forordning (EF) nr. 1885/2006),

:

v němčině

:

Beschränkung des Zolls auf 6 % des Zollwerts (Verordnung (EG) Nr. 1885/2006),

:

v estonštině

:

Väärtuseline tollimaks piiratud 6 protsendini (määrus (EÜ) nr 1885/2006),

:

v řečtině

:

Τελωνειακός δασμός κατ’ ανώτατο όριο 6 % κατ’ αξία [κανονισμός (ΕΚ) αριθ. 1885/2006],

:

v angličtině

:

Customs duties limited to 6 % ad valorem (Regulation (EC) No 1885/2006),

:

ve francouzštině

:

Droits de douane limités á 6 % ad valorem [règlement (CE) no 1885/2006],

:

v italštině

:

Dazi doganali limitati al 6 % ad valorem [regolamento (CE) n. 1885/2006],

:

v lotyštině

:

Muitas nodokļi nepārsniedz 6 % ad valorem (Regula (EK) Nr. 1885/2006),

:

v litevštině

:

Muito mokestis neviršija 6 % ad valorem (Reglamentas (EB) Nr. 1885/2006),

:

v maďarštině

:

Mérsékelt, 6 %-os értékvám (1885/2006/EK rendelet),

:

v nizozemštině

:

Douanerechten beperkt tot 6 % ad valorem (Verordening (EG) nr. 1885/2006),

:

v polštině

:

Należności celne ograniczone do 6 % ad valorem (Rozporządzenie (WE) nr 1885/2006),

:

v portugalštině

:

Direitos aduaneiros limitados a 6 % ad valorem [Regulamento (CE) n.o 1885/2006],

:

v rumunštině

:

Taxe vamale limitate la 6 % ad valorem (Regulamentul (CE) nr. 1885/2006),

:

ve slovenštině

:

Dovozné clo so stropom 6 % ad valorem (Nariadenie (ES) č. 1885/2006),

:

ve slovinštině

:

Omejitev carinskih dajatev na 6 % ad valorem (Uredba (ES) št. 1885/2006),

:

ve finštině

:

Arvotulli rajoitettu 6 prosenttiin (asetus (EY) N:o 1885/2006),

:

ve švédštině

:

Tullsatsen begränsad till 6 % av värdet (förordning (EG) nr 1885/2006).


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/64


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1886/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se stanoví zákaz rybolovu platýse černého v oblasti NAFO 3LMNO plavidly plujícími pod vlajkou Španělska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Vyčerpání kvóty

Rybolovná kvóta přidělená pro rok 2006 členskému státu uvedenému v příloze tohoto nařízení pro populaci uvedenou ve zmíněné příloze se považuje za vyčerpanou od data stanoveného v uvedené příloze.

Článek 2

Zákazy

Rybolov populace uvedené v příloze tohoto nařízení plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými se zakazuje od data stanoveného v uvedené příloze. Po tomto datu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat na jiné plavidlo nebo vykládat na pevninu uvedenou populaci odlovenou těmito plavidly.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Jörgen HOLMQUIST

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 768/2005 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 16, 20.1.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2006 (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 10).


PŘÍLOHA

Č.

53

Členský stát

Španělsko

Populace

GHL/N3LMNO.

Druh

Platýs černý (Reinhardtius hippoglossoides)

Oblast

NAFO 3 LMNO

Datum

30. listopadu 2006


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/66


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1887/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se obnovuje rybolov jazyka obecného v oblastech ICES IIIa, IIIb, IIIc, IIId (vody ES) plavidly plujícími pod vlajkou Švédska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 26 odst. 4 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2), a zejména na čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Švédsko dne 6. října 2006 oznámilo Komisi podle čl. 21 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93, že pro svá plavidla od 6. října 2006 zastavuje rybolov jazyka obecného ve vodách oblastí ICES IIIa, IIIb, IIIc, IIId.

(3)

Komise dne 1. listopadu 2006 podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EHS) č. 2847/93 a článku 26 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 přijala nařízení (ES) č. 1631/2006, kterým se zakazuje rybolov sledě obecného ve vodách oblastí ICES IIIa, IIIb, IIIc, IIId plavidly plujícími pod vlajkou Švédska nebo registrovanými ve Švédsku, s účinkem od stejného data.

(4)

Na základě informací, které Komise obdržela od švédských orgánů, je stále ve švédské kvótě dostupné množství jazyka obecného pro oblasti IIIa, IIIb, IIIc, IIId. Proto by měl být v těchto vodách povolen rybolov jazyka obecného prováděný plavidly plujícími pod vlajkou Švédska nebo registrovanými ve Švédsku.

(5)

Toto povolení nabývá účinku dne 24. listopadu 2006, aby mohlo být dotčené množství jazyka obecného odloveno do konce tohoto roku.

(6)

Nařízení Komise (ES) č. 1631/2006 se proto zrušuje s účinkem od 24. listopadu 2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zrušení

Zrušuje se nařízení (ES) č. 1631/2006.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 24. listopadu 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. prosince 2006.

Za Komisi

Jörgen HOLMQUIST

generální ředitel pro rybolov a námořní záležitosti


(1)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2)  Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 768/2005 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 16, 20.1.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2006 (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 10).


PŘÍLOHA

Č.

64

Členský stát

Švédsko

Populace

SOL/3A/BCD

Druh

Jazyk obecný (Solea solea)

Oblast

IIIa, IIIb, IIIc, IIId (vody ES)

Datum

24. listopadu 2006 – obnovení rybolovu


20.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 364/68


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1888/2006

ze dne 19. prosince 2006,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

1.   Zahájení

(1)

Dne 13. února 2006 podalo Evropské sdružení zpracovatelů kukuřice cukrové (Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux, AETMD) (dále jen „žadatel“) podnět ohledně dovozů některých připravených a konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Thajska jménem výrobců, kteří představují významný podíl celkové výroby připravené nebo konzervované kukuřice cukrové ve Společenství, v tomto případě asi 70 %.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu dotčeného výrobku a o vážné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Dne 28. března 2006 bylo řízení zahájeno oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

2.   Strany dotčené řízením

(4)

Komise oficiálně oznámila vyvážejícím výrobcům, dovozcům, uživatelům, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, jakož i jejich sdružením, spotřebitelským sdružením, zástupcům vyvážející země a výrobcům ve Společenství zahájení antidumpingového řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(5)

Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců, výrobců ve Společenství a dovozců zahrnutých do tohoto šetření předpokládalo oznámení o zahájení výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(6)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, aby mohla vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci, výrobci ve Společenství a dovozci, jakož i zástupci jednající jejich jménem vyzváni, aby se přihlásili a aby – podle požadavků uvedených v oznámení o zahájení – poskytli základní informace o aktivitách vztahujících se k dotčenému výrobku, a to do 15 dnů od data zveřejnění oznámení o zahájení.

(7)

Po přezkoumání předložených informací a s ohledem na poměrně nízký počet kladných odpovědí týkajících se další spolupráce výrobců ve Společenství a dovozců bylo rozhodnuto, že výběr vzorku bude nezbytný pouze ve vztahu k vývozcům. Komise vybrala vzorek čtyř vyvážejících výrobců.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Za tímto účelem Komise rozeslala dotazníky vyvážejícím výrobcům vybraným do vzorku. Pokud jde o výrobce ve Společenství a dovozce, rozeslala Komise dotazníky všem společnostem, které se samy přihlásily, ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení, neboť se nakonec zjistilo, že výběr vzorku není nezbytný. Komise rovněž rozeslala dotazníky všem maloobchodníkům ve Společenství uvedeným v podnětu a sdružením spotřebitelů.

(9)

Komise obdržela odpovědi od pěti thajských vyvážejících výrobců, od šesti výrobců ve Společenství, od jednoho dovozce ve Společenství, který není ve spojení, a od jednoho maloobchodníka ve Společenství. Svá stanoviska rovněž sdělily thajské úřady.

(10)

Komise provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

a)

Výrobci ve Společenství:

Bonduelle Conserve International SAS, Renescure, Francie,

Bonduelle Nagykoros Kft., Nagykoros, Maďarsko,

Compagnie Générale de Conserve SICA SA, Theix, Francie,

Conserve Italia SCA, San Lazzaro di Savena, Itálie;

b)

Vyvážející výrobci v Thajsku:

Malee Sampran Public Co., Ltd, Pathumthani,

Karn Corn Co., Ltd, Bangkok,

River Kwai International Food Industry Co., Ltd, Bangkok,

Sun Sweet Co., Ltd, Chiangmai.

(11)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

3.   Období šetření

(12)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy relevantní pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje, které se týkají období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2005 (dále jen „posuzované období“).

B.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1.   Dotčený výrobek

(13)

Dotčeným výrobkem je kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, obvykle kódu KN ex 2001 90 30 a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006, obvykle kódu KN ex 2005 80 00, pocházející z Thajska.

(14)

Šetření ukázalo, že i přes rozdíly v konzervování vykazují všechny různé druhy dotčeného výrobku stejné základní biologické a chemické vlastnosti a jsou v zásadě používány ke stejným účelům.

2.   Obdobný výrobek

(15)

U kukuřice cukrové vyráběné a prodávané ve Společenství výrobním odvětvím Společenství a u kukuřic cukrových vyráběných a prodávaných v Thajsku byly zjištěny v podstatě stejné fyzické a chemické vlastnosti a stejná základní použití jako u kukuřice cukrové vyráběné v Thajsku a prodávané na vývoz do Společenství. Proto jsou předběžně považovány za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C.   DUMPING

1.   Výběr vzorku

(16)

Jak je uvedeno výše v 5. bodu odůvodnění, oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku vyvážejících výrobců v Thajsku. Ve stanovených lhůtách poskytlo požadované informace a odpovědělo na příslušný dotazník celkem 20 společností. Jedna z těchto společností však dotčený výrobek ani nevyráběla, ani nevyvážela, protože působila pouze na domácím trhu a nebyla vyvážejícím výrobcem, a tudíž nemohla být při výběru vzorku brána v potaz. Kromě toho tři společnosti dotčený výrobek do Společenství během OŠ nevyvážely. Za spolupracující strany bylo tedy považováno celkem 16 společností.

(17)

Vzorek vývozců byl vybrán v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení na základě největšího reprezentativního objemu vývozu z Thajska do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

(18)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení projednala Komise s thajskými úřady a s vývozci svůj záměr vybrat vzorek čtyř společností představujících 52 % thajských vývozů dotčeného výrobku do Společenství. Thajské úřady a někteří vývozci vznesli proti vybranému vzorku námitky a požadovali, aby zahrnoval více společností. Komise však měla zato, že v zájmu dosažení nejvyšší možné reprezentativnosti vzorku při dodržení lhůt šetření bylo vhodné zahrnout do vzorku pouze tyto čtyři společnosti, protože i) to umožnilo pokrýt větší objem vývozů a ii) ve stanovené lhůtě bylo možno provést šetření v těchto čtyřech společnostech.

2.   Individuální přezkoumání

(19)

Společnosti, které nebyly do vzorku vybrány, předložily žádosti o výpočet individuálního dumpingového rozpětí. Avšak s ohledem na velký počet žádostí a na velký počet společností vybraných do vzorku Komise usoudila, že taková individuální přezkoumání by představovala nepřiměřené zatížení ve smyslu čl. 17 odst. 3 základního nařízení a bránila by včasnému ukončení šetření. Žádosti o výpočet individuálních rozpětí se proto zamítají.

(20)

Jedna společnost, která nebyla do vzorku vybrána a rovněž požádala o výpočet individuálního rozpětí, napadla rozhodnutí o neprovedení individuálního přezkoumání. Tvrdila, že společnosti zahrnuté do vzorku nepředstavují reprezentativní vzorek, neboť do něj nejsou zahrnuty malé společnosti, a dále že vzorek neodráží zeměpisné rozložení společností v Thajsku. Tato společnost dokonce předložila kompletně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Jak je uvedeno výše v 18. bodu odůvodnění, byl vzorek považován za reprezentativní na základě objemů vývozu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základním kritériem použitým při výběru vzorku pro dané šetření bylo kritérium vztahující se k objemu (tj. objem vývozů do Společenství v případě vyvážejících výrobců); výběr se neodvíjel od alternativního kritéria podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení, tj. statisticky reprezentativního vzorku na základě informací dostupných v době výběru. Dále, jak je uvedeno v 18. bodu odůvodnění, nebylo možné konat šetření ve více společnostech, protože by takové šetření představovalo nepřiměřenou zátěž a zabránilo by se jeho včasnému ukončení. Za těchto okolností byla žádost společnosti o provedení individuálního přezkoumání zamítnuta.

3.   Běžná hodnota

(21)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise nejdříve pro každého vyvážejícího výrobce stanovila, zda byl jeho celkový domácí prodej obdobného výrobku reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým prodejem na vývoz do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 první věty základního nařízení byly domácí prodeje obdobného výrobku shledány reprezentativními pouze u jedné společnosti ze vzorku, jelikož objem prodeje této společnosti na domácím trhu překročil 5 % z celkového vývozního prodeje daného výrobku ve Společenství.

(22)

Komise následně určila pro tuto společnost druhy obdobného výrobku prodaného na domácím trhu, jež byly shodné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými na vývoz do Společenství. Pro každý takový druh výrobku bylo stanoveno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého druhu výrobku byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje daného druhu výrobku během období šetření představoval 5 % a více celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství.

(23)

Komise následně přezkoumala, zda by domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku na domácím trhu v reprezentativních množstvích mohl být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. To provedla stanovením podílu ziskových domácích prodejů nezávislým odběratelům, a to u každého druhu vyvážených výrobků.

(24)

U těch druhů výrobku, kde více než 80 % objemu prodeje na domácím trhu bylo na úrovni čisté prodejní ceny rovno vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší a kde vážený průměr prodejní ceny byl roven výrobním nákladům nebo byl vyšší, byla běžná hodnota podle druhu výrobku vypočítána jako vážený průměr všech prodejních cen daného druhu výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový nebo ne.

(25)

U těch druhů výrobku, kde nejméně 10 %, ale nejvýše 80 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo pod úrovní výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle druhu výrobku vypočítána jako vážený průměr prodejních cen na domácím trhu, u nichž se zjistilo, že jsou rovny výrobním nákladům dotčeného druhu výrobku, nebo jsou vyšší.

(26)

U těch druhů výrobku, kde méně než 10 % objemu prodeje na domácím trhu nebylo pod úrovní výrobních nákladů, se usoudilo, že druh dotčeného výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku.

(27)

U prodeje druhů výrobku neuskutečněných v běžném obchodním styku, jakož i u druhů výrobku, které nebyly prodány v reprezentativním množství na domácím trhu, bylo nezbytné běžnou hodnotu stanovit. Pro danou společnost byla běžná hodnota stanovena s ohledem na přibližně 80 % objemů prodejů do Společenství.

(28)

U druhů výrobků uvedených v 27. bodu odůvodnění byla běžná hodnota podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení stanovena přičtením přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a na zisk k výrobním nákladům každého druhu výrobku vyvezeného do Společenství. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení se částky na prodejní, správní a režijní náklady stanoví na základě výdajů na prodejní, správní a režijní náklady vynaložených danou společností a jejího zisku a z prodeje obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(29)

U zbývajících tří vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku musela být běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení, protože ani jeden nevykazoval reprezentativní domácí prodej. U všech těchto vyvážejících výrobců byla běžná hodnota stanovena přičtením náležitě podle potřeby upravené – jak je dále vysvětleno v 32. bodu odůvodnění – přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a zisk k výrobním nákladům každého druhu výrobku vyvezeného do Společenství. Prodejní, správní a režijní náklady a zisky nebylo možné stanovit na základě čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, protože pouze jedna společnost vykazovala reprezentativní domácí prodej.

(30)

U dvou společností byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b), neboť tito vývozci vykazovali v běžném obchodním styku reprezentativní prodej stejné obecné skupiny výrobků (tj. jiných konzervovaných výrobků, včetně konzervovaného ovoce a konzervované kukuřičky).

(31)

U zbývající společnosti byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení na základě váženého průměru vzniklých prodejních, správních a režijních nákladů a zisku realizovaného při prodeji výrobků stejné obecné skupiny zboží zmíněnými dvěma společnostmi vykazujícími domácí prodej těchto výrobků v běžném obchodním styku.

(32)

Tam, kde toho bylo třeba, byly nahlášené výrobní a PSR náklady opraveny před použitím v běžném obchodním styku a při stanovení běžných hodnot.

4.   Vývozní cena

(33)

Všechny prodeje dotčených vyvážejících výrobců byly uskutečněny přímo odběratelům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. U těchto prodejů byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají zaplatit tito nezávislí odběratelé ve Společenství.

(34)

Podstatný objem dotčeného výrobku prodaného do Společenství koupil jeden vývozce. Objevilo se tvrzení, že by tyto nákupy měly být považovány za součást speciálního systému výběru poplatků zavedeného společností. Avšak zakoupené hotové zboží bylo ve skutečnosti vyrobeno zcela jinými nezávislými výrobci dotčeného výrobku. Proto byly při stanovování dumpingového rozpětí dané společnosti zohledněny pouze prodeje její vlastní produkce do Společenství.

5.   Srovnání

(35)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů ovlivňujících srovnatelnost cen. V příslušných a odůvodněných případech byly přiznány příplatky za rozdíly v nákladech na dopravu, námořní dopravu a pojištění, manipulaci, nakládku a ve vedlejších nákladech, provizích, nákladech na úvěry a bankovní poplatky související s konverzí měn, které byly případně náležitě upraveny.

(36)

Dva vyvážející výrobci uvedení výše v 30. bodu odůvodnění požadovali úpravu o rozdíly v obchodních úrovních podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodů i) a ii) nebo jinak podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Tito vyvážející výrobci tvrdili, že ceny výrobků s jejich obchodní značkou se liší od výrobků se značkou maloobchodníků. Vzhledem k tomu, že se do Společenství vyvážely pouze výrobky opatřené značkami maloobchodníků, zatímco domácí prodej obecné skupiny výrobků zahrnoval jak výrobky se značkou výrobce, tak výrobky s maloobchodní značkou, byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení. Úroveň úpravy je odhadnuta na základě poměru ziskového rozpětí výrobního odvětví Společenství na jeho vlastních značkových výrobcích a na všech výrobcích.

6.   Dumpingové rozpětí

(37)

Pro vzorek vyvážejících výrobců byla stanovena individuální dumpingová rozpětí na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(38)

Na tomto základě jsou prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením následující:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Karn Corn

4,3 %

Malee Sampran

17,5 %

River Kwai

15,0 %

Sun Sweet

11,2 %

(39)

Pro spolupracující společnosti, které nebyly vybrány do vzorku, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě váženého průměru dumpingového rozpětí společností zahrnutých do vzorku, a to podle čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Tento vážený průměr dumpingového rozpětí vyjádřený jako procentní podíl ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí 13,2 %.

(40)

Pro vyvážející výrobce, kteří nespolupracovali, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s čl. 18 základního nařízení. Za tím účelem byla nejdříve zjištěna úroveň spolupráce. Srovnání mezi údaji Eurostatu o dovozech z Thajska a odpověďmi ze vzorku ukázalo, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 92 %). Z tohoto důvodu, a jelikož neexistovaly žádné známky toho, že by nespolupracující společnosti prováděly dumping na nižší úrovni, bylo považováno za náležité stanovit dumpingové rozpětí pro zbývající společnosti, které na šetření nespolupracovaly, na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u společností do vzorku zahrnutých. Tento přístup je v souladu se stávající praxí orgánů Společenství a bylo rovněž považováno za nezbytné jej použít, aby se předešlo nenáležité pobídce k nespolupráci. Proto bylo zbytkové dumpingové rozpětí vypočteno ve výši 17,5 %.

D.   ÚJMA

1.   Výroba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství

(41)

Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek 18 výrobců. Výstup těchto 18 výrobců ve Společenství proto představuje podstatnou část celkové výroby těchto výrobků ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(42)

Z těchto 18 výrobců projevilo celkem šest (všichni jsou členy žadatelského sdružení) zájem o spolupráci při řízení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení; všichni během šetření náležitě spolupracovali. Bylo zjištěno, že těchto šest výrobců představuje podstatnou část celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství, v daném případě přibližně 70 %. Šest spolupracujících výrobců tudíž tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Na těchto šest společností se bude dále odkazovat jako na „výrobní odvětví Společenství“. Na zbývajících 12 výrobců ve Společenství se bude dále odkazovat jako na „ostatní výrobce ve Společenství“. Nikdo z těchto 12 ostatních výrobců ve Společenství se proti podnětu nepostavil.

2.   Spotřeba ve Společenství

(43)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, údajů o dovozních objemech dodaných Eurostatem, a pokud jde o ostatní výrobce ve Společenství, z údajů získaných prostřednictvím minidotazníku určeného pro výběr vzorku nebo z podnětu.

(44)

V období šetření byl trh Společenství pro dotčený výrobek a obdobný výrobek přibližně na stejné úrovni jako v roce 2002, tj. kolem 330 000 tun. Spotřeba zůstávala během posuzovaného období poměrně stabilní s výjimkou roku 2004, kdy byla o 5 % vyšší než v letech 2002 a 2003.

 

2002

2003

2004

Celková spotřeba ES (t)

330 842

331 945

347 752

330 331

Index (2002 = 100)

100

100

105

100

Zdroj: Šetření, Eurostat, podnět.

3.   Dovozy z dotčené země

a)   Objem

(45)

Objem dovozu dotčeného výrobku z dotčené země do Společenství vzrostl o 87 % z přibližně 22 000 tun v roce 2002 na přibližně 42 000 tun v OŠ. V roce 2003 vzrostl o 58 %, v roce 2004 o dalších 40 procentních bodů před poklesem o 11 procentních bodů v OŠ.

 

2002

2003

2004

Objem dovozu z Thajska (t)

22 465

35 483

44 435

41 973

Index (2002 = 100)

100

158

198

187

Podíl dovozů z Thajska na trhu

6,8 %

10,7 %

12,8 %

12,7 %

Cena dovozů z Thajska (EUR/t)

797

720

690

691

Index (2002 = 100)

100

90

87

87

Zdroj: Eurostat.

b)   Podíl na trhu

(46)

Podíl na trhu ze strany vývozců v dotčené zemi se během posuzovaného období zvýšil o přibližně 6 procentních bodů z 6,8 % v roce 2002 na 12,7 % v OŠ. Thajští vývozci získali téměř 4 procentní body v roce 2003, další 2 procentní body v roce 2004 a v OŠ došlo téměř ke stabilizaci.

c)   Ceny

i)   Vývoj cen

(47)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření klesla průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země o 13 %. Konkrétně: v roce 2003 ceny klesly o 10 % a v roce 2004 o další 3 %, než se v OŠ ustálily na této ceně (tj. přibližně 690 EUR/t).

ii)   Cenové podbízení

(48)

U srovnatelných druhů dotčeného výrobku a obdobného výrobku bylo provedeno srovnání mezi prodejními cenami vyvážejících výrobců a prodejními cenami výrobního odvětví Společenství. Za tímto účelem byly porovnávány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu bez jakýchkoli slev a daní s cenami CIF na hranice Společenství vyvážejících výrobců z dotčené země, řádně upravenými s ohledem na náklady na smluvní celní sazby, na vykládku a celní odbavení. Srovnání ukázalo, že během období šetření docházelo u dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a prodávaného ve Společenství k cenovému podbízení pod ceny výrobního odvětví Společenství přibližně o 2 % až 10 % v závislosti na dotčeném vývozci s výjimkou dvou vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku, u nichž nebylo žádné podbízení zjištěno. Avšak na základě porovnání podle druhu bylo shledáno, že v některých případech byly ceny nabízené dotčenými vyvážejícími výrobci daleko nižší než výše uvedené průměrné rozpětí cenového podbízení.

4.   Stav výrobního odvětví Společenství

(49)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise přezkoumala veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství.

(50)

Tento trh je mezi jiným charakterizován existencí dvou prodejních kanálů, tj. prodej pod vlastní obchodní značkou výrobce a prodej pod značkou maloobchodníka. Prodej prostřednictvím prvního kanálu má zpravidla za následek vyšší prodejní náklady, především na odbyt a reklamu, a rovněž vyžaduje vyšší prodejní ceny.

(51)

Šetření ukázalo, že veškeré dovozy od spolupracujících thajských vývozců náležely do prodejního kanálu pod značkami maloobchodníků. Při rozboru újmy bylo považováno za náležité rozlišovat – kde to bylo relevantní – mezi prodeji výrobního odvětví Společenství pod jeho vlastní značkou a mezi prodeji pod značkami maloobchodníků, protože konkurence dumpingových dovozů dopadá především na obdobné výrobky výrobního odvětví Společenství prodávané pod značkami maloobchodníků. Toto rozlišení se uplatnilo zejména při stanovování objemů prodejů, prodejních cen a ziskovosti. Avšak pro úplnost jsou rovněž uvedeny a okomentovány úhrnné údaje (včetně vlastní i maloobchodníkovy značky). V průběhu OŠ představovaly prodeje výrobního odvětví Společenství pod obchodními značkami maloobchodníků kolem 63 % celkových prodejů výrobního odvětví Společenství (pod vlastní či maloobchodníkovou značkou).

a)   Výroba

(52)

V průběhu posuzovaného období výroba výrobního odvětví Společenství prakticky trvale klesala z úrovně kolem 257 000 tun v roce 2002. V OŠ byla o 16 % nižší než v roce 2002. V roce 2003 klesla o 6 %, v roce 2004 mírně stoupla o 3 procentní body, zatímco v OŠ opět prudce poklesla o 13 procentních bodů.

 

2002

2003

2004

Výroba (t)

257 281

242 341

249 350

216 129

Index (2002 = 100)

100

94

97

84

Zdroj: Šetření.

b)   Kapacita a míra využití kapacity

(53)

Výrobní kapacita byla v roce 2002 kolem 276 000 tun a přibližně 293 000 v OŠ. Podrobněji: výrobní kapacita v roce 2003 nejprve vzrostla o 9 % a v roce 2004 klesla o 3 procentní body. V OŠ na této úrovni zůstala. Mezi léty 2002 a OŠ vzrostla o 6 %. Nárůst v roce 2003 byl v zásadě způsoben nárůstem kapacity jednoho konkrétního výrobce, jehož záměrem bylo prodávat na trzích mimo EU. Tento nárůst byl poněkud zmírněn v roce 2004 uzavřením provozů jiných výrobců ve Společenství.

 

2002

2003

2004

Výrobní kapacita (t)

276 360

300 869

293 424

293 424

Index (2002 = 100)

100

109

106

106

Využití kapacity

93 %

81 %

85 %

74 %

Index (2002 = 100)

100

87

91

79

Zdroj: Šetření.

(54)

V roce 2002 bylo využití kapacit 93 %. V roce 2003 kleslo na 81 %, v roce 2004 opět stouplo na 85 % před značným poklesem na 74 % v OŠ. To odráží klesající výrobu a objem prodejů, jak je popsáno v 52., 56. a 57. bodu odůvodnění.

c)   Zásoby

(55)

Úroveň konečných zásob výrobního odvětví Společenství v roce 2003 vzrostla o 2 %, v roce 2004 o dalších 10 procentních bodů před poklesem o 14 procentních bodů v OŠ. Během OŠ byly zásoby výrobního odvětví Společenství kolem 170 000 tun. Celkově byla úroveň zásob v OŠ velmi podobná úrovni z roku 2002. Je však třeba poznamenat, že úroveň zásob není pro toto výrobní odvětví významným ukazatelem újmy, protože se vyrábí na objednávku. Vysoká úroveň zásob na konci každého roku (kolem 75 % ročního objemu výroby) souvisí se skutečností, že sklizeň i konzervování zpravidla končí každý rok v říjnu. Zásoby proto představují zboží, které čeká na expedici v období listopad až červenec.

 

2002

2003

2004

Konečné zásoby (t)

173 653

177 124

194 576

169 693

Index (2002 = 100)

100

102

112

98

Zdroj: Šetření.

d)   Objem prodeje

(56)

Prodej vlastní výroby výrobního odvětví Společenství přes obchodní značky maloobchodníků na trhu Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se nejprve zvýšil o 4 % v roce 2003, pak klesl o 11 procentních bodů v roce 2004 a zůstal na této úrovni v OŠ. Mezi rokem 2002 a OŠ se prodej snížil o 7 % z úrovně přibližně 125 000 tun v roce 2002.

 

2002

2003

2004

Objem prodeje ES (pod značkou maloobchodníků) nezávislým odběratelům (t)

124 878

130 145

116 703

116 452

Index (2002 = 100)

100

104

93

93

Objem prodeje ES (pod vlastní značkou a pod značkou maloobchodníků) nezávislým odběratelům (t)

193 657

198 147

189 090

184 645

Index (2002 = 100)

100

102

98

95

Zdroj: Šetření.

(57)

Celkový (jak vlastní, tak prostřednictvím značek maloobchodníků) objem prodejů výrobního odvětví Společenství vlastní výroby na trhu Společenství nezávislým odběratelům vykazoval víceméně podobný trend, třebaže méně výrazný. Od počáteční úrovně kolem 194 000 tun v roce 2002 nejdříve vzrostl o 2 % v roce 2003, pak klesl o 4 procentní body v roce 2004 a dále klesl o 3 procentní body v OŠ. Mezi rokem 2002 a OŠ poklesly prodeje o přibližně 5 %.

e)   Podíl na trhu

(58)

Podíl výrobního odvětví společenství na trhu vzrostl z 58,5 % v roce 2002 na 59,7 % v roce 2003 před náhlým poklesem na 54,4 % v roce 2004. Během OŠ došlo k mírnému vzestupu na 55,9 %. V průběhu posuzovaného období ztratilo výrobní odvětví Společenství 2,6 procentních bodů podílu na trhu.

 

2002

2003

2004

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu (pod vlastní značkou a pod značkou maloobchodníků)

58,5 %

59,7 %

54,4 %

55,9 %

Index (2002 = 100)

100

102

93

95

Zdroj: Šetření.

f)   Růst

(59)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření, kdy byla spotřeba Společenství stejná, klesl objem prodejů přes maloobchodní značky výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství o asi 7 %, zatímco objem prodejů výrobního odvětví Společenství přes vlastní i maloobchodní značky na trhu Společenství poklesl o přibližně 5 %. Mezi rokem 2002 a OŠ ztratilo výrobní odvětví Společenství přibližně 2,6 procentních bodů podílu na trhu, zatímco dumpingové dovozy získaly přibližně 6 procentních bodů podílu na trhu, což odpovídá nárůstu o přibližně 20 000 tun prodaných na trhu Společenství. Byl tedy učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství nemohlo mít z jakéhokoli růstu prospěch.

g)   Zaměstnanost

(60)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství se nejprve zvýšila o 9 % mezi rokem 2002 a 2003, pak se snížila o 11 procentních bodů v roce 2004 a dále klesla o 4 procentní body v OŠ. Celkově zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství klesla o 6 % mezi rokem 2002 a OŠ, tj. z přibližně 1 520 osob na 1 420 osob. Tváří v tvář poklesu objemu prodejů, jak je patrné z 56. a 57. bodu odůvodnění výše, nemělo výrobní odvětví Společenství jinou možnost než propustit část pracovníků, aby zůstalo konkurenceschopným.

 

2002

2003

2004

Zaměstnanost (osoby)

1 518

1 649

1 482

1 420

Index (2002 = 100)

100

109

98

94

Zdroj: Šetření.

h)   Produktivita

(61)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Společenství, měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnanou osobu za rok, počínaje na úrovni 169 tun na zaměstnance, nejprve poklesla o 13 % v roce 2003, následně vzrostla o 12 procentních bodů v roce 2004 a nakonec poklesla o 9 procentních bodů v OŠ. Tento vývoj odráží skutečnost, že pokles výroby byl prudší než pokles počtu pracovníků.

 

2002

2003

2004

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

169

147

168

152

Index (2002 = 100)

100

87

99

90

Zdroj: Šetření.

i)   Mzdy

(62)

Mezi rokem 2002 a OŠ se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 19 %. Konkrétně se zvýšila o 4 % v roce 2003, o dalších 9 procentních bodů v roce 2004 a nakonec o 6 procentních bodů v OŠ. Zvýšení z roku 2004 a OŠ se jeví jako rychlejší než průměr. To je způsobeno touto skutečností: Údaje od dvou největších spolupracujících výrobců jsou ovlivněny útlumem vnitrostátního programu dotací na odvody do systému sociálního zabezpečení. V důsledku toho byly v letech 2002 a 2003 náklady na sociální zabezpečení uměle podhodnoceny.

 

2002

2003

2004

Roční mzdové náklady na zaměstnance (EUR)

22 283

23 141

25 152

26 585

Index (2002 = 100)

100

104

113

119

Zdroj: Šetření.

j)   Faktory ovlivňující prodejní ceny

(63)

Jednotkové ceny prodejů výrobního odvětví Společenství přes maloobchodní značky odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v posuzovaném období téměř trvale klesaly. Z úrovně přibližně 1 050 EUR/t v roce 2002 poklesly o 4 % v roce 2003, o dalších 9 procentních bodů v roce 2004, než nepatrně vzrostly o 2 procentní body v OŠ, kdy dosáhly úrovně 928 EUR/t. Celkově došlo mezi rokem 2002 a OŠ k poklesu o 11 %.

 

2002

2003

2004

Jednotková cena v ES (výrobků prodávaných pod značkou maloobchodníků) (EUR/t)

1 047

1 010

914

928

Index (2002 = 100)

100

96

87

89

Jednotková cena v ES (výrobků prodávaných pod vlastní značkou a pod značkou maloobchodníků) (EUR/t)

1 151

1 126

1 060

1 064

Index (2002 = 100)

100

98

92

92

Zdroj: Šetření.

(64)

Celkové (vlastní i přes maloobchodní značky) prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vykazovaly víceméně podobnou strukturu. Od úrovně kolem 1 150 EUR/t v roce 2002 nejprve klesly o 2 % v roce 2003, pak se snížily o dalších 6 procentních bodů v roce 2004 a v OŠ zůstaly přibližně na této úrovni. Na úrovni kolem 1 060 EUR/t byly tyto prodejní ceny o 8 % nižší než ceny zaznamenané v roce 2002.

(65)

Vzhledem k objemu a úrovni cenového podbízení dotčených dovozů lze konstatovat, že tyto dovozy byly zcela jistě činitelem ovlivňujícím ceny.

k)   Ziskovost a návratnost investic

(66)

Během posuzovaného období klesala ziskovost prodejů výrobního odvětví Společenství uskutečněných prostřednictvím maloobchodních značek, vyjádřená jako procento čistých prodejů, ze 17 % v roce 2002 na přibližně 11 % v roce 2003, na přibližně 5 % v roce 2004 a na přibližně 3 % v OŠ.

 

2002

2003

2004

Ziskovost prodejů ES nezávislým odběratelům (pod značkou maloobchodníků) (v % čistého prodeje)

17,0 %

11,1 %

4,6 %

2,9 %

Index (2002 = 100)

100

66

27

17

Ziskovost prodejů ES nezávislým odběratelům (pod vlastní značkou a značkou maloobchodníků) (v % čistého prodeje)

21,4 %

17,3 %

13,6 %

10,7 %

Index (2002 = 100)

100

81

64

50

Návratnost investic (pod vlastní značkou a značkou maloobchodníků) (zisk v % čisté účetní hodnoty investic)

59,8 %

43,2 %

32,3 %

25,1 %

Index (2002 = 100)

100

72

54

42

Zdroj: Šetření.

(67)

Ziskovost prodejů výrobků výrobního odvětví Společenství prodávaných pod vlastní značkou a pod značkami maloobchodníků rovněž klesla z přibližně 21 % v roce 2002 na asi 17 % v roce 2003, dále na přibližně 14 % v roce 2004 a na asi 11 % v OŠ. Pokles je tedy méně prudký než u prodejů uskutečněných pouze přes maloobchod.

(68)

Návratnost investic („ROI“) u vlastního prodeje i prodeje přes maloobchod, vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic, se řídila ve velké míře trendem ziskovosti v maloobchodním prodeji. Poklesla z úrovně asi 60 % v roce 2002 na přibližně 43 % v roce 2003, dále na přibližně 32 % v roce 2004 a nakonec v OŠ dosáhla úrovně přibližně 25 %, takže v průběhu posuzovaného období klesla o 58 procentních bodů.

l)   Peněžní tok a schopnost navýšení kapitálu

(69)

Čistý peněžní tok z provozních činností byl v roce 2002 na úrovni přibližně 46 milionů EUR. V roce 2003 poklesl na přibližně 32 milionů EUR, dále na 17 milionů EUR a posléze mírně vzrostl na přibližně 22 milionů EUR v OŠ. Nikdo ze spolupracujících výrobců ve Společenství neuvedl, že by měl obtíže s navyšováním kapitálu.

 

2002

2003

2004

Peněžní tok (pod vlastní značkou a pod značkou maloobchodníků) (v tis. EUR)

46 113

31 750

17 057

22 051

Index (2002 = 100)

100

69

37

48

Zdroj: Šetření.

m)   Investice

(70)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby obdobného výrobku se od roku 2002 do roku 2003 snížily o 55 % před nárůstem o 18 % v roce 2004 a o dalších 13 % v OŠ. Celkově v průběhu posuzovaného období investice klesly o 24 %. S výjimkou jednoho spolupracujícího výrobce ve Společenství (viz 53. bod odůvodnění), se investice výrobního odvětví Společenství zaměřovaly na údržbu a obnovu stávajícího vybavení, a nikoli na zvyšování kapacit.

 

2002

2003

2004

Čisté investice (v tis. eur)

12 956

5 864

8 101

9 858

Index (2002 = 100)

100

45

63

76

Zdroj: Šetření.

n)   Rozsah dumpingového rozpětí

(71)

S ohledem na objem a ceny dovozů z dotčené země nelze dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství považovat za zanedbatelný.

o)   Překonání účinků dřívějšího dumpingu

(72)

Protože nejsou k dispozici žádné údaje o existenci dumpingu před vznikem posuzované situace v současném řízení, pokládá se tato záležitost za irelevantní.

5.   Závěry o újmě

(73)

Mezi rokem 2002 a OŠ se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země téměř zdvojnásobil a podíl těchto dovozů na trhu Společenství se zvýšil o přibližně 6 procentních bodů. Průměrné ceny dumpingových dovozů byly průběžně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období. Navíc se během období šetření ceny dovozů z dotčené země významně podbízely ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství. S výjimkou dvou spolupracujících vyvážejících výrobců vykazují porovnání cen jednotlivých modelů v OŠ rozpětí podbízení od 2 do 10 %.

(74)

Mezi rokem 2002 a OŠ vykázalo pozitivní vývoj jen velmi málo ukazatelů. Výrobní kapacita vzrostla o 6 procentních bodů a roční mzdové náklady vzrostly o přibližně 19 %. Nicméně 53. a 62. bod odůvodnění podávají vysvětlení konkrétních důvodů tohoto netypického vývoje.

(75)

V posuzovaném období byla naopak zjištěna jasně se zhoršující situace výrobního odvětví Společenství. Většina ukazatelů o újmě se mezi rokem 2002 a obdobím šetření vyvíjela negativně: objem výroby klesl o 16 %, využití kapacit ztratilo 19 procentních bodů, objem prodejů výrobků maloobchodních značek výrobního odvětví Společenství klesl o 7 %, objem prodejů výrobního odvětví Společenství přes vlastní i maloobchodní značky klesl o 5 %, Společenství ztratilo 2,6 procentních bodů podílu na trhu, zaměstnanost se snížila o 6 %, prodejní ceny výrobního odvětví Společenství (ať maloobchodní nebo celkové) klesly o přibližně 10 %, investice se snížily o 24 %, ziskovost prodeje přes maloobchodní značky zaznamenala propad ze 17 % na asi 3 %, přičemž ziskovost z vlastních prodejů a z prodejů přes maloobchod klesla z 21 % na přibližně 11 % a návratnost investic a peněžní toky rovněž poklesly.

(76)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byl vyvozen předběžný závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 odst. 5 základního nařízení.

E.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

1.   Úvod

(77)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise prošetřila, zda dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly výrobní odvětví Společenství zároveň poškodit, aby případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovým dovozům.

2.   Účinky dumpingových dovozů

(78)

Významné zvýšení objemu dumpingových dovozů o 87 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření a jejich odpovídajícího podílu na trhu Společenství, tj. zvýšení o přibližně 6 procentních bodů, jakož i zjištěné cenové podbízení (mezi 2 % a 10 % v závislosti na vývozci s výjimkou dvou vyvážejících výrobců zahrnutých do vzorku, u nichž nebylo žádné podbízení zjištěno) probíhalo souběžně se zhoršováním hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se výroba snížila o 16 %, využití kapacity o 20 procentních bodů, objem prodejů výrobků s maloobchodní značkou, které především soupeřily s dumpingovými dovozy, klesl o 7 %, Společenství ztratilo 2,6 procentních bodů podílu na trhu, zaměstnanost se snížila o 6 %, jednotkové ceny prodejů za výrobky s maloobchodní značkou zaznamenaly propad o 11 %, investice klesly o 24 %, ziskovost prodeje klesla významně a peněžní tok klesl na polovinu. Proto se má předběžně za to, že dumpingové dovozy měly významný negativní dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

3.   Vlivy ostatních činitelů

a)   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství

(79)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je důsledkem jeho vlastní nedostatečné vývozní výkonnosti.

(80)

Jak je patrné z níže uvedené tabulky, objem vývozních prodejů (vlastních i přes maloobchodní značky) vzrostl během posuzovaného období o 17 %. Jednotková cena těchto prodejů vzrostla během posuzovaného období o 7 % a v OŠ dosáhla úrovně nad 1 000 EUR. Obě vývojové tendence, jak z hlediska množství, tak ceny, jsou v nápadném protikladu se zápornými trendy uvedenými v 63., 64., 66. a 67. bodu odůvodnění výše, pokud jde o prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství.

 

2002

2003

2004

Objem vývozních prodejů (pod vlastní značkou a pod značkou maloobchodníků (t)

48 478

48 170

51 062

56 821

Index (2002 = 100)

100

99

105

117

Zdroj: Šetření.

(81)

Dále je třeba poznamenat, že trend ziskovosti popsaný v 66. a 67. bodu odůvodnění výše, se týká výhradně prodejů výrobního odvětví Společenství ve Společenství. Tato ziskovost se tedy netýká vývozního prodeje. Má se tudíž zato, že vývozní činnost nemohla žádným způsobem prohloubit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

b)   Pokles spotřeby na trhu Společenství

(82)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je důsledkem poklesu spotřeby na trhu Společenství.

(83)

Jak je patrné ze 44. bodu odůvodnění výše, byla spotřeba během posuzovaného období stabilní. Tento argument je tudíž považován za bezpředmětný.

c)   Nárůst výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství

(84)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, souvisí s nárůstem jeho výrobních nákladů a zejména s nárůstem nákladů na fixní kapitál a mzdových nákladů.

(85)

Jak je patrné z 62. bodu odůvodnění výše, jednotkové mzdové náklady opravdu během posuzovaného období vzrostly o 19 %. Vysvětlení viz 62. bod odůvodnění výše.

(86)

Jak je patrné z níže uvedené tabulky, roční částka odpisu dlouhodobých aktiv výrobního odvětví Společenství přímo zapojeného do výroby obdobného výrobku klesla během posuzovaného období o přibližně 10 %. Celkové jednotkové výrobní náklady vzrostly během posuzovaného období pouze o 5 %. Tento nárůst se jeví ve světle níže uvedeného jako mírný. Významným nákladovým prvkem je sama konzerva, která představuje přibližně 40 % výrobních nákladů výrobců ve Společenství. V průběhu posuzovaného období stoupla cena konzervy o přibližně 15 %. Ocel je však mezinárodně kótovanou komoditou a jak výrobní odvětví Společenství, tak jeho thajští konkurenti obstarávají prázdné plechovky za podobné ceny. Lze tudíž se značnou dávkou pravděpodobnosti konstatovat, že thajští výrobci jsou tímto trendem podobně postiženi, což se mělo projevit na prodejních cenách thajských výrobců i výrobců ve Společenství, pokud by nedocházelo k dumpingu a k umělému stlačování cen. Avšak, jak je uvedeno v 47. bodu odůvodnění výše, thajští vyvážející výrobci vývozní prodejní ceny příslušným způsobem nezvýšili, ba naopak je v průběhu posuzovaného období snížili o 13 %. Je třeba dále uvést, že šetření prokázalo, že celkové náklady na vývoz plus dopravu jsou velmi podobné celkovým výrobním nákladům výrobního odvětví Společenství. Dumpingové dovozy tudíž nejsou nákladově efektivnější než výrobní náklady výrobního odvětví Společenství.

 

2002

2003

2004

Odpisy dlouhodobých aktiv (v tis. EUR)

10 356

11 501

10 953

9 286

Index (2002 = 100)

100

111

106

90

Jednotkové výrobní náklady (EUR/t)

904

930

916

950

Index (2002 = 100)

100

103

101

105

Zdroj: Šetření.

(87)

Prudké zhoršení ziskovosti zaznamenané mezi rokem 2002 a obdobím šetření se tudíž nedá připsat nárůstu výrobních nákladů, ale spíše poklesu prodejních cen. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství skutečně klesly o 11 % mezi rokem 2002 a OŠ v důsledku poklesu a stlačení cen způsobených dumpingovými dovozy. Růst výrobních nákladů tudíž sehrál v souvislosti s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, pouze omezenou úlohu, pokud vůbec nějakou, a v míře, která není taková, aby narušila příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

d)   Kolísání směnných kurzů

(88)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že jakákoli újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je důsledkem nepříznivého kolísání směnných kurzů.

(89)

Připomeňme si, že šetření musí zjistit, zda dumpingové dovozy (z hlediska cen a objemů) způsobily vážnou újmu výrobnímu odvětví Společenství nebo zda byla tato vážná újma důsledkem jiných činitelů. V tomto ohledu hovoří článek 3 odst. 6 základního nařízení o nutnosti prokázat, že úroveň cen dumpingových dovozů způsobuje újmu. Hovoří se tedy pouze o rozdílu mezi cenami, a neexistuje tudíž žádná povinnost analyzovat činitele, které mají dopad na výši těchto cen.

(90)

Ve skutečnosti je dopad dumpingových dovozů na ceny výrobního odvětví Společenství v podstatě zjištěn tak, že se stanoví přítomnost cenového podbízení, snižování a stlačování cen. Za tím účelem se porovnávají dumpingové vývozní ceny a prodejní ceny výrobního odvětví Společenství, přičemž vývozní ceny použité pro výpočet újmy se musí někdy přepočítat na jinou měnu, aby byl vytvořen porovnatelný základ. Proto použití směnných kurzů v tomto kontextu pouze zajišťuje stanovení cenového rozdílu na porovnatelném základě. Z toho plyne, že směnný kurz nemůže v zásadě být dalším činitelem způsobujícím újmu.

(91)

Výše uvedené je v souladu s formulací čl. 3 odst. 7 základního nařízení, kde se odkazuje na jiné známé činitele, než jsou dumpingové dovozy. Seznam jiných známých činitelů v tomto článku vlastně ani neuvádí jakéhokoli činitele majícího dopad na úroveň cen dumpingových dovozů. Souhrnně řečeno: Jestliže se jedná o dumpingové dovozy, a to i když tyto dovozy mají prospěch z příznivého vývoje směnných kurzů, je obtížné doložit, jak by mohl být vývoj směnného kurzu označen za dalšího činitele způsobujícího újmu.

(92)

Analýzu činitelů majících vliv na úroveň cen dumpingových dovozů – ať už se jedná o kolísání směnného kurzu, nebo o něco jiného – nelze tudíž považovat za průkaznou a taková analýza by šla nad rámec požadavků základního nařízení. Tento argument se proto zamítá.

e)   Dovozy z jiných třetích zemí

(93)

Dovozy ze třetích zemí jiných než Thajsko se v průběhu posuzovaného období snížily o přibližně 44 %, tj. z asi 23 000 tun v roce 2002 na přibližně 13 000 tun v OŠ. Odpovídající podíl na trhu rovněž poklesl z přibližně 7 % na přibližně 3,8 %. Podle údajů Eurostatu byly ceny za dovozy z jiných třetích zemí podstatně vyšší než ceny z dotčené země a ceny výrobního odvětví Společenství. Ceny byly kolem 1 100 EUR/t v roce 2002 a vzrostly o 2 % mezi rokem 2002 a OŠ. Žádná třetí země – bráno jednotlivě – neměla během OŠ podíl na trhu vyšší než 2 % a žádná neúčtovala během OŠ dovozní cenu nižší než ceny dotčené země a ceny výrobního odvětví Společenství. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by kterákoli třetí země prováděla dumping obdobného výrobku na trhu Společenství.

(94)

Vzhledem k poklesu objemů a podílů na trhu jakož i ke skutečnosti, že průměrná cena byla značně vyšší než ceny dotčené země i výrobního odvětví Společenství, byl vyvozen závěr, že dovozy z ostatních třetích zemí nepřispívají k vážné újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Naopak jsou tyto dovozy pravděpodobně negativně ovlivněny dumpingovými dovozy.

 

2002

2003

2004

Objem dovozu z ostatních částí světa (t)

22 698

15 764

19 683

12 643

Index (2002 = 100)

100

69

87

56

Podíl dovozů z ostatních částí světa

6,9 %

4,7 %

5,7 %

3,8 %

Ceny dovozů z ostatních částí světa (EUR/t)

1 098

1 084

1 020

1 125

Index (2002 = 100)

100

99

93

102

Zdroj: Eurostat.

f)   Konkurence ostatních výrobců ve Společenství

(95)

Jak je uvedeno v 42. bodu odůvodnění výše, ostatní výrobci ve Společenství na šetření nespolupracovali. Na základě informací získaných v průběhu šetření se jejich objem prodejů ve Společenství odhaduje na přibližně 92 000 tun v roce 2002, s poklesem o přibližně 10 % v roce 2003, s růstem o 13 procentních bodů v roce 2004 a konečně s poklesem o 4 procentní body v OŠ, takže byla dosažena víceméně úroveň roku 2002. Podobně byl jejich odpovídající podíl na trhu v OŠ velmi podobný úrovni roku 2002, tj. něco málo pod 28 %. Ostatní výrobci tudíž nezískali jakýkoli objem prodejů a podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Společenství. Nejsou k dispozici žádné informace o cenách těchto ostatních výrobců ve Společenství.

(96)

Vzhledem ke shora uvedenému a vzhledem ke skutečnosti, že nejsou k dispozici žádné informace svědčící o opaku, je vyvozen předběžný závěr, že ostatní výrobci ve Společenství nepřispěli k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

 

2002

2003

2004

Objem prodejů v ES ostatních výrobců ve Společenství (t)

92 022

82 552

94 544

91 070

Index (2002 = 100)

100

90

103

99

Podíl ostatných výrobců ve Společenství na trhu

27,8 %

24,9 %

27,2 %

27,6 %

Index (2002 = 100)

100

89

98

99

Zdroj: Šetření, podnět.

4.   Závěr o příčinné souvislosti

(97)

Analýza uvedená výše prokázala, že mezi rokem 2002 a obdobím šetření došlo k podstatnému zvýšení objemu a podílu dovozů pocházejících z Thajska na trhu, společně s podstatným snížením jejich prodejních cen a s vysokým cenovým podbízením v průběhu období šetření. Toto zvýšení podílu thajských dovozů za nízké ceny na trhu proběhlo souběžně s poklesem podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a se snížením jednotkové ceny prodejů, jakož i s poklesem ziskovosti, návratnosti investic a peněžních toků z provozních činností.

(98)

Na druhé straně ukázalo přezkoumání jiných činitelů, které mohly újmu výrobnímu odvětví Společenství způsobit, že žádný z těchto činitelů nemohl mít významný nepříznivý dopad.

(99)

Na základě výše uvedené analýzy, která náležitě rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na stav výrobního odvětví Společenství od účinků dumpingových dovozů působících újmu, byl vyvozen předběžný závěr, že dumpingové dovozy pocházející z dotčené země způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

F.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(100)

Komise přezkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinných souvislostech existovaly přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Společenství přijmout opatření v tomto konkrétním případě. Za tímto účelem a podle čl. 21 odst. 1 základního nařízení Komise posoudila pravděpodobný dopad opatření na všechny dotčené strany, jakož i pravděpodobné důsledky nečinnosti.

1.   Zájem výrobního odvětví Společenství

(101)

Jak je uvedeno v 42. bodu odůvodnění výše, výrobní odvětví Společenství se skládá ze šesti společností. Zaměstnává přibližně 1 400 osob přímo zapojených do výroby, prodeje a správy obdobného výrobku. Jestliže budou opatření uložena, očekává se, že se objemy prodejů a odpovídající podíl na trhu výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství zvýší a že by výrobní odvětví Společenství mohlo takto mít prospěch z úspor z rozsahu. Má se zato, že výrobní odvětví Společenství využije to, že se už ceny nebudou uměle stlačovat v důsledku dumpingových dovozů k umírněnému zvýšení svých vlastních prodejních cen, zvláště s ohledem na skutečnost, že navrhovaná opatření odstraní podbízení zjištěná v OŠ. Celkově umožní tento očekávaný pozitivní vývoj, aby si výrobní odvětví Společenství zlepšilo svoji finanční situaci.

(102)

Na druhé straně, pokud antidumpingová opatření nebudou uložena, je pravděpodobné, že nepříznivý vývojový trend výrobního odvětví Společenství bude pokračovat. Výrobní odvětví Společenství bude pravděpodobně i nadále ztrácet podíly na trhu a bude se zhoršovat jeho ziskovost. To se vší pravděpodobnosti povede k omezení výroby a investic, k uzavření určitých výrobních kapacit a k dalšímu snížení počtu pracovních míst ve Společenství.

(103)

Závěrem lze říci, že uložení antidumpingových opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zotavit se z účinků zjištěného dumpingu působícího újmu.

2.   Zájem ostatních výrobců ve Společenství

(104)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany těchto výrobců, jakož i k nepřesným údajům, které jsou k dispozici o jejich aktivitách, může Komise pouze odhadovat na základě podnětu a z vrácených minidotazníků určených pro výběr vzorku, že ostatní výrobci zaměstnávají přibližně 640 osob, aby mohli realizovat odhadovaný objem výroby kolem 100 000 t v OŠ. Jestliže budou antidumpingová opatření uložena, lze očekávat, že i ostatní výrobci ve Společenství budou mít prospěch ze stejného pozitivního vývoje v oblasti objemu prodejů, cen a ziskovosti jako výrobní odvětví Společenství (viz 101. bod odůvodnění výše).

(105)

Závěrem lze konstatovat, že ostatní výrobci ve Společenství budou mít zcela určitě prospěch z uložení antidumpingových opatření.

3.   Zájem dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení

(106)

Zaprvé je třeba uvést, že jedno sdružení zastupující zájmy německých dovozců vyjádřilo svůj nesouhlas s případnými antidumpingovými opatřeními, aniž by svůj postoj jakkoli dále zdůvodnilo.

(107)

Jak je uvedeno v 9. bodu odůvodnění výše, při šetření náležitě spolupracovala pouze jedna dovozní společnost. Během OŠ tato společnost dovezla přibližně 4 % celkového objemu dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Thajska. Tato spolupracující strana se jasně nevyjádřila k podnětu podanému žadatelem. Další prodej dotčeného výrobku pocházejícího z Thajska představuje zanedbatelné množství (méně než 1 %) celkového obratu společnosti. Pokud jde o pracovní síly, lze na činnost související s obchodováním a dalším prodejem dotčeného výrobku přidělit méně než 1 osobu.

(108)

Vzhledem i) k nedostatečné spolupráci, ii) k nerozhodnému postoji uvedeného dovozce, který není ve spojení, v rámci stávajícího řízení a iii) k zanedbatelnému podílu jeho obratu a jeho pracovních sil na dalším prodeji dotčeného výrobku ve Společenství, byl vyvozen předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně – z obecného hlediska – vážný dopad na postavení dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

4.   Zájem maloobchodníků a odběratelů

(109)

Vzhledem ke specifičnosti trhu dotčeného tímto řízením se požadovala spolupráce ze strany maloobchodníků a spotřebitelských sdružení. Odezva však byla velmi malá. Pouze jeden maloobchodník nabídl spolupráci. K podnětu podanému žadatelem nezaujal žádné stanovisko. Během OŠ činil objem dalších prodejů dotčeného výrobku pocházejícího z Thajska méně než 2 % jeho celkového objemu dovozů do Společenství dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země. Obrat z dalšího prodeje dotčeného výrobku byl zanedbatelný, a sice méně než 0,01 % celkového obratu tohoto maloobchodníka. Totéž platí pro posuzování nejen dalšího prodeje dotčeného výrobku, nýbrž i dalšího prodeje obdobného výrobku jakožto procenta obratu společnosti. Na základě relativních obratů se počet pracovních míst přidělených dotčenému výrobku odhadoval během období šetření na přibližně 5.