ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 330

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
28. listopadu 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1747/2006 ze dne 27. listopadu 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

1

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 1748/2006 ze dne 27. listopadu 2006, kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1002/2006, pro hospodářský rok 2006/2007

3

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1749/2006 ze dne 27. listopadu 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1445/95 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa

5

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 1750/2006 ze dne 27. listopadu 2006 o povolení selenomethioninu jako doplňkové látky v krmivech ( 1 )

9

 

*

Směrnice Komise 2006/119/ES ze dne 27. listopadu 2006, kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/56/ES o systémech vytápění pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla ( 1 )

12

 

*

Směrnice Komise 2006/120/ES ze dne 27. listopadu 2006, kterou se opravuje a mění směrnice 2005/30/ES, kterou se z důvodů přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES a 2002/24/ES týkající se schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel ( 1 )

16

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 17. července 2006 o podpisu a prozatímním uplatňování Dohody mezi Evropským společenstvím a Uruguayskou východní republikou o některých aspektech leteckých služeb

18

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Uruguayskou východní republikou o některých aspektech leteckých služeb

19

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 2006, kterým se mění a rozšiřuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles)

28

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 20. listopadu 2006, kterým se rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/849/ES, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles), na nezúčastněné členské státy

30

 

 

Komise

 

*

Doporučení Komise ze dne 24. října 2006 o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady

31

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1747/2006

ze dne 27. listopadu 2006

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. listopadu 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2006.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 27. listopadu 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

63,9

096

65,2

204

34,5

999

54,5

0707 00 05

052

114,3

204

71,5

628

171,8

999

119,2

0709 90 70

052

155,8

204

97,6

999

126,7

0805 20 10

204

63,1

999

63,1

0805 20 30, 0805 20 50, 0805 20 70, 0805 20 90

052

65,9

400

71,8

999

68,9

0805 50 10

052

56,0

528

29,1

999

42,6

0808 10 80

388

107,1

400

110,6

404

96,2

720

87,4

999

100,3

0808 20 50

052

97,8

720

55,9

999

76,9


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1748/2006

ze dne 27. listopadu 2006,

kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1002/2006, pro hospodářský rok 2006/2007

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 951/2006 ze dne 30. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o obchod s třetími zeměmi v odvětví cukru (2), a zejména na článek 36,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1002/2006 (3) stanovilo výše reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro bílý cukr, surový cukr a některé sirupy pro hospodářský rok 2006/2007. Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1710/2006 (4).

(2)

Informace, které má Komise v současnosti k dispozici, naznačují, že výše současných reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je třeba pozměnit v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro produkty uvedené v článku 36 nařízení (ES) č. 951/2006, stanovené nařízením (ES) č. 1002/2006 pro hospodářský rok 2006/2007, se pozměňují a jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 28. listopadu 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2006.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 55, 28.2.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 24.

(3)  Úř. věst. L 179, 1.7.2006, s. 36.

(4)  Úř. věst. L 321, 21.11.2006, s. 3.


PŘÍLOHA

Pozměněné částky reprezentativních cen a dodatečného dovozního cla pro bílý cukr, surový cukr a produkty kódu KN 1702 90 99 použitelné ode dne 28. listopadu 2006

(EUR)

Kód KN

Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu

Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu

1701 11 10 (1)

23,66

4,47

1701 11 90 (1)

23,66

9,70

1701 12 10 (1)

23,66

4,28

1701 12 90 (1)

23,66

9,27

1701 91 00 (2)

26,52

11,97

1701 99 10 (2)

26,52

7,45

1701 99 90 (2)

26,52

7,45

1702 90 99 (3)

0,27

0,38


(1)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu III nařízení Rady (ES) č. 318/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1).

(2)  Pro standardní jakost vymezenou v příloze I bodu II nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)  Na 1 % obsahu sacharosy.


28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/5


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1749/2006

ze dne 27. listopadu 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1445/95 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem (1), a zejména na čl. 33 odst. 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1445/95 ze dne 26. června 1995 o prováděcích pravidlech pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa a o zrušení nařízení (EHS) č. 2377/80 (2) upřesnilo podmínky fungování režimu dovozních a vývozních licencí pro odvětví hovězího a telecího masa.

(2)

Od začátku roku 2005 se úroveň vývozních náhrad v odvětví hovězího a telecího masa několikrát snížila. Výše jistoty pro vývozní licence se stanovením náhrady předem se však této nové situaci nepřizpůsobila. Zdá se, že je nezbytné přizpůsobit výše uvedené jistoty a přihlédnout k těmto snížením, a současně zachovat obdobný poměr mezi výší jistoty a náhrady, jaký převažoval před poklesem výše náhrad.

(3)

Již od roku 2000 vývozy v odvětví hovězího a telecího masa neustále klesají. V zájmu zjednodušení a účinného řízení se za stávající situace zdá být rovněž vhodné přehodnotit podmínky vydávání vývozních licencí, které nemají být vydány okamžitě. V rámci toho je rovněž vhodné omezit zasílání žádostí o vývozní licence členskými státy Komisi na jedno oznámení týdně. Rovněž je vhodné zvýšit množství, pro něž lze na žádost hospodářských subjektů vydat vývozní licence okamžitě, a to z 22 na 25 tun.

(4)

Nařízení Komise (ES) č. 1741/2006 (3) stanoví podmínky pro poskytování zvláštní vývozní náhrady pro vykostěné maso z dospělého skotu samčího pohlaví propuštěné do režimu uskladňování v celním skladu před vývozem. Za účelem řádného fungování uvedeného režimu je vhodné stanovit, aby okamžitě vydávané licence a licence s omezenou dobou platnosti pěti dní neumožňovaly uplatňování režimu uskladňování v celním skladu před vývozem, který je stanoven nařízením (ES) č. 1741/2006.

(5)

Ze stejného důvodu je rovněž vhodné stanovit, aby se snížení náhrady podle čl. 18 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty (4), v případě, kdy se změní místo určení masa původně uvedené ve vývozní licenci, netýkalo masa propuštěného do tohoto režimu.

(6)

Nařízení (ES) č. 1445/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro hovězí a telecí maso,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1445/95 se mění takto:

1.

V článku 9 se odstavec 1 mění takto:

a)

v písmenu a) se částka „44 ECU“ nahrazuje částkou „26 EUR“;

b)

v písmenu b) se částka „29 ECU“ nahrazuje částkou „15 EUR“;

c)

v písmenu c) se částka „16 ECU“ nahrazuje částkou „9 EUR“.

2.

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Žádosti o vývozní licence se stanovením náhrad předem uvedené v čl. 8 odst. 1 lze podávat příslušným orgánům každý týden od pondělí do pátku.

Vývozní licence se vydávají ve středu následující po týdnu, kdy byla žádost podána, a to za předpokladu, že v mezidobí Komise nepřijme žádná zvláštní opatření uvedená v odstavcích 2 nebo 2a.

Licence, o něž se žádá podle článku 16 nařízení (ES) č. 1291/2000, se však vydávají okamžitě.

Odchylně od druhého pododstavce může Komise podle postupu stanoveného v čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 1254/1999 vyhradit pro vydávání vývozních licencí jiný den než středu, pokud tento den nelze dodržet.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Odchylně od odstavce 1 se žádosti o licence pro produkty kódů KN 0201 a 0202, které se týkají množství nejvýše 25 tun, vydávají okamžitě. V tomto případě je odchylně od článku 8 doba platnosti licencí omezena na pět pracovních dní počínaje dnem jejího skutečného vydání ve smyslu čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1291/2000 a žádosti a licence obsahují v kolonce 20 alespoň jeden z údajů uvedených v příloze IIIa tohoto nařízení.“;

3.

V článku 11 se doplňuje nový odstavec 2, který zní:

„2.   Ustanovení čl. 18 odst. 3 písm. b) druhé odrážky nařízení Komise (ES) č. 800/1999 (5) se nepoužijí pro zvláštní vývozní náhrady poskytované pro produkty kódů KN 0201 30 00 91 00 a 0201 30 00 91 20 nomenklatury zemědělských produktů pro vývozní náhrady zavedené nařízením Komise (EHS) č. 3846/87 (6), pokud tyto produkty byly propuštěny do režimu uskladňování v celním skladu v souladu s článkem 4 nařízení Komise (ES) č. 1741/2006 (7).

4.

V čl. 13 odst. 1 první odrážce se vypouštějí slova „a ve čtvrtek“.

5.

Vkládá se příloha IIIa, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

6.

Příloha IV se mění takto:

a)

znění „Adresát: DG VI/D/2; Fax: (32-2) 296 60 27“ se nahrazuje tímto:

„Adresát: DG AGRI/D/2; Fax: (32-2) 292 17 22; e-mail: AGRI-EXP-BOVINE@ec.europa.eu“;

b)

v nadpise části A se vypouštějí slova „a ve čtvrtek“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 35. Nařízení naposledy poměněné nařízením (ES) č. 1713/2006 (Úř. věst L 321, 21.11.2006, s. 11).

(3)  Úř. věst L 329, 25.11.2006, s. 7.

(4)  Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1713/2006.

(5)  Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11.

(6)  Úř. věst. L 366, 24.12.1987, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 329, 25.11.2006, s. 7.“


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA IIIa

Údaje uvedené v čl. 10 odst. 5

:

Bulharsky

:

„Сертификат, валиден пет работни дни и неизползваем за поставяне на обезкостено говеждо месо от възрастни мъжки животни от рода на едрия рогат добитък под режим митнически склад съгласно член 4 от Регламент (ЕО) № 1741/2006“

:

Španělsky

:

“Certificado válido durante cinco días hábiles, no utilizable para colocar la carne de vacuno deshuesada de bovinos machos pesados bajo el régimen de depósito aduanero de conformidad con el artículo 4 del Reglamento (CE) no 1741/2006”

:

Česky

:

‚Licence platná po dobu pěti pracovních dní a nepoužitelná pro propuštění vykostěného masa z dospělého skotu samčího pohlaví do režimu uskladňování v celním skladu podle článku 4 nařízení (ES) č. 1741/2006‘

:

Dánsky

:

»Licens er gyldig i fem arbejdsdage og kan ikke benyttes til at anbringe udbenet oksekød af voksne handyr under den toldoplagsordning, der er omhandlet i artikel 4 i forordning (EF) nr. 1741/2006.«

:

Německy

:

‚Fünf Arbeitstage gültige und für die Unterstellung von entbeintem Fleisch ausgewachsener männlicher Rinder unter das Zolllagerverfahren gemäß Artikel 4 der Verordnung (EG) Nr. 1741/2006 nicht verwendbare Lizenz.‘

:

Estonsky

:

“Litsents kehtib viis päeva ja seda ei saa kasutada täiskasvanud isasveiste konditustatud liha enne eksportimist tolliladustamisprotseduurile suunamisel vastavalt määruse (EÜ) nr 1741/2006 artiklile 4.”

:

Řecky

:

“Πιστοποιητικό το οποίο ισχύει πέντε εργάσιμες ημέρες και δεν χρησιμοποιείται για την υπαγωγή κρεάτων χωρίς κόκκαλα από αρσενικά ενήλικα βοοειδή υπό το καθεστώς της τελωνειακής αποταμίευσης σύμφωνα με το άρθρο 4 του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 1741/2006”

:

Anglicky

:

“Licence valid for five working days and not useable for placing boned meat of adult male bovine animals under the customs warehousing procedure in accordance with Article 4 of Regulation (EC) No 1741/2006.”

:

Francouzsky

:

“Certificat valable cinq jours ouvrables et non utilisable pour le placement de viandes bovines désossées de gros bovins mâles sous le régime de l'entrepôt douanier conformément à l'article 4 du règlement (CE) no 1741/2006.”

:

Italsky

:

“Titolo valido cinque giorni lavorativi e non utilizzabile ai fini dell'assoggettamento di carni bovine disossate di bovini maschi adulti al regime di deposito doganale conformemente all'articolo 4 del regolamento (CE) n. 1741/2006”

:

Lotyšsky

:

“Sertifikāts ir derīgs piecas darbdienas un saskaņā ar Regulas (EK) Nr. 1741/2006 4. pantu nav izmantojams pieauguša liellopa gaļas bez kauliem novietošanai muitas režīma noliktavās.”

:

Litevsky

:

„Penkias darbo dienas galiojanti ir jaučių mėsos be kaulo muitinio sandėliavimo procedūrai įforminti pagal Reglamento (EB) Nr. 1741/2006 4 straipsnį nenaudojama licencija“

:

Maďarsky

:

»Az engedély öt munkanapig érvényes és nem használható fel arra, hogy kifejlett, hímivarú szarvasmarhafélékből származó kicsontozott húst vámraktározási eljárás alá helyezzenek az 1741/2006/EK rendelet 4. cikkével összhangban.«

:

Maltsky

:

‘Liċenzja valida għal ħames ġranet tax-xogħol, u mhux utilizzabbli għat-tqegħid tal-laħam disussat ta' annimali bovini adulti rġiel taħt il-proċedura tal-ħżin doganali skond l-Artikolu 4 tar-Regolament (KE) Nru 1741/2006’

:

Nizozemsky

:

„Dit certificaat heeft een geldigheidsduur van vijf werkdagen en mag niet worden gebruikt om rundvlees zonder been van volwassen mannelijke runderen onder het stelsel van douane entrepots te plaatsen overeenkomstig artikel 4 van Verordening (EG) nr. 1741/2006”.

:

Polsky

:

»Pozwolenie ważne pięć dni roboczych, nie może być stosowane do objęcia procedurą składu celnego wołowiny bez kości pochodzącej z dorosłego bydła płci męskiej zgodnie z art. 4 rozporządzenia (WE) nr 1741/2006«

:

Portugalsky

:

“Certificado válido durante cinco dias úteis, não utilizável para a colocação de carne de bovino desossada de bovinos machos adultos sob o regime de entreposto aduaneiro em conformidade com o artigo 4.o do Regulamento (CE) n.o 1741/2006.”

:

Rumunsky

:

«Licenţă valabilă timp de cinci zile lucrătoare şi care nu poate fi utilizată pentru a plasa carnea de vită şi mânzat dezosată de la bovine adulte masculi în regimul de antrepozitare vamală în conformitate cu articolul 4 din Regulamentul (CE) nr. 1741/2006.»

:

Slovensky

:

‚Povolenie platné päť pracovných dní a nepoužiteľné na umiestnenie vykosteného mäsa dospelých samcov hovädzieho dobytka do režimu colného skladu v súlade s článkom 4 nariadenia (ES) č. 1741/2006.‘

:

Slovinsky

:

‚Dovoljenje je veljavno pet delovnih dni in se ne uporablja za dajanje odkoščenega mesa odraslega goveda moškega spola v postopek carinskega skladiščenja v skladu s členom 4 Uredbe (ES) št. 1741/2006.‘

:

Finsky

:

’Todistus on voimassa viisi työpäivää. Sitä ei voida käyttää asetuksen (EY) N:o 1741/2006 4 artiklan mukaiseen täysikasvuisten urospuolisten nautaeläinten luuttomaksi leikatun lihan asettamiseen tullivarastointimenettelyyn.’

:

Švédsky

:

’Licens giltig under fem arbetsdagar; får inte användas för att låta urbenade styckningsdelar från fullvuxna handjur av nötkreatur omfattas av tullagerförfarandet enligt artikel 4 i förordning (EG) nr 1741/2006.’“


28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/9


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1750/2006

ze dne 27. listopadu 2006

o povolení selenomethioninu jako doplňkové látky v krmivech

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku uvedeného v příloze. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku selenomethionin jako doplňkové látky v krmivech pro všechny druhy se zařazením do skupiny doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“.

(4)

Metoda analýzy uvedená v žádosti o povolení podle čl. 7 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1831/2003 se týká stanovení účinné látky v doplňkové látce přidané do krmiv. Metoda analýzy uvedená v příloze tohoto nařízení by proto neměla být chápána jako metoda analýzy Společenství ve smyslu článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (2).

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve stanovisku ze dne 19. dubna 2006 dospěl k závěru, že selenomethionin nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí (3). Dále došel k závěru, že selenomethionin nepředstavuje žádná jiná rizika, z důvodů kterých by v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 nebylo možné udělit povolení. Podle uvedeného stanoviska lze používání daného přípravku považovat za zdroj biologicky dostupného selenu a používání daného přípravku splňuje kritéria nutriční doplňkové látky pro všechny druhy. Stanovisko úřadu doporučuje příslušná opatření pro bezpečnost uživatelů. Zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Stanovisko rovněž potvrzuje zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří Společenství zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003. Hodnocení uvedeného přípravku prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by mělo být používání uvedeného přípravku podle přílohy tohoto nařízení povoleno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze náležející do skupiny doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“ a funkční skupiny „stopové prvky“ se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 378/2005 (Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 8).

(2)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 776/2006 (Úř. věst. L 136, 24.5.2006, s. 3).

(3)  Stanovisko Vědeckého výboru pro doplňkové látky a přípravky nebo látky používané v krmivech k bezpečnosti a účinnosti výrobku Sel-Plex® jako doplňkové látky v krmivech v souladu nařízením (ES) č. 1831/2003. Přijato dne 19. dubna 2006. Věstník EFSA (2006) 348, s. 1–40.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

Maximální obsah prvku (Se) v mg/kg kompletního krmiva s obsahem vody 12 %

Skupina nutriční doplňkové látky. Funkční skupina: stopové prvky

3b8.10

Organická forma selenu, kterou produkují Saccharomyces cerevisiae

CNCM I-3060

(inaktivované kvasinky se selenem)

Charakterizace doplňkové látky:

Organický selen, zejména selenomethionin (63 %) a selenové složky s nízkou molekulovou hmotností (34–36 %) s obsahem 2 000–2 400 mg Se/kg (97–99 % organického selenu)

Analytická metoda (1)

Grafitová pícka model Zeeman – atomová absorpční spektrometrie (AAS) nebo hydridová AAS

Všechny druhy

 

0,50 (celkem)

Doplňková látka je do krmných směsí přimíšena ve formě premixu.

Pro bezpečnost uživatelů: během manipulace chránit dýchací cesty a používat ochranné brýle a rukavice.

10 let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře Společenství: www.irmm.jrc.be/html/crlfaa/


28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/12


SMĚRNICE KOMISE 2006/119/ES

ze dne 27. listopadu 2006,

kterou se za účelem přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/56/ES o systémech vytápění pro motorová vozidla a jejich přípojná vozidla

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (1), a zejména na čl. 13 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/56/ES (2) je jednou ze zvláštních směrnic týkajících se postupu ES schvalování typu zavedeného směrnicí 70/156/EHS. Směrnice 2001/56/ES stanoví požadavky pro schválení typu vozidel vybavených spalovacím topením a spalovacích topení jako konstrukčních částí.

(2)

Předpis EHK OSN č. 122 týkající se schvalování typu vozidel kategorií M, N a O, pokud jde o jejich systémy vytápění, vstoupil v platnost dne 18. ledna 2006. Vzhledem k tomu, že je tento předpis ve Společenství platný, je třeba sladit požadavky stanovené směrnicí 2001/56/ES a požadavky stanovené předpisem EHK OSN č. 122. Specifické požadavky stanovené v příloze 9 předpisu EHK OSN č. 122 týkající se systémů vytápění vozidel převážejících nebezpečné věci se proto začleňují do směrnice 2001/56/ES.

(3)

Směrnice 2001/56/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(4)

Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku zřízeného článkem 13 směrnice 70/156/EHS,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změna směrnice 2001/56/ES

Směrnice 2001/56/ES se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Přechodná ustanovení

1.   S účinkem od 1. října 2007 nesmí členské státy pro typ vozidel vybavených systémem vytápění na LPG, který splňuje požadavky stanovené směrnicí 2001/56/ES ve znění této směrnice, z důvodů týkajících se systémů vytápění, přijmout žádné z těchto opatření:

a)

odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu;

b)

zakázat registraci, prodej nebo uvedení do provozu vozidla tohoto typu.

2.   S účinkem od 1. října 2007 nesmí členské státy pro typ spalovacího topení na LPG jako konstrukční části, které splňuje požadavky stanovené směrnicí 2001/56/ES ve znění této směrnice, přijmout žádné z těchto opatření:

a)

odmítnout udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu;

b)

zakázat prodej nebo uvedení do provozu konstrukční části tohoto typu.

3.   S účinkem od 1. dubna 2008 členské státy pro typ vozidel vybavených systémem vytápění na LPG nebo pro typ spalovacího topení na LPG jako konstrukční části, který nesplňuje požadavky stanovené směrnicí 2001/56/ES ve znění této směrnice, odmítnou udělit ES schválení typu a mohou odmítnout udělit vnitrostátní schválení typu.

Článek 3

Provedení

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. září 2007. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 27. listopadu 2006.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 42, 23.02.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 292, 9.11.2001, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/78/ES (Úř. věst. L 231, 30.6.2004, s. 69).


PŘÍLOHA

Směrnice 2001/56/ES se mění takto:

1.

Na konec Seznamu příloh se doplňuje nový řádek, který zní:

„Příloha IX

Doplňková ustanovení pro určitá vozidla definovaná ve směrnici 94/55/ES.“

2.

Příloha VIII se mění takto:

a)

Název oddílu 1 se nahrazuje tímto:

b)

Bod 1.1.6.2 se nahrazuje tímto:

„1.1.6.2

nesmí dojít k nekontrolovanému úniku způsobenému odpojením při nehodě. Je třeba zajistit prostředky k uzavření přívodu LPG tím, že se bezprostředně za regulátor tlaku, který je namontován na láhvi nebo na nádrži, nebo do něj namontuje zařízení pro uzavření přívodu LPG, nebo, je-li regulátor tlaku namontován dále od láhve nebo nádrže, musí se zařízení pro uzavření přívodu LPG namontovat bezprostředně před hadici nebo potrubí vedoucí z láhve nebo nádrže a další takové zařízení se musí namontovat do regulátoru nebo za něj.“

c)

Název oddílu 2 se nahrazuje tímto:

3.

Doplňuje se nová příloha IX, která zní:

„PŘÍLOHA IX

DOPLŇKOVÁ USTANOVENÍ PRO URČITÁ VOZIDLA DEFINOVANÁ VE SMĚRNICI 94/55/ES (1)

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha platí pro vozidla, na něž se vztahují specifické požadavky ohledně spalovacích topení a jejich montáže stanovené ve směrnici 94/55/ES.

2.   DEFINICE

Pro účely této přílohy platí definice označení vozidla EX/II, EX/III, AT, FL a OX stanovené v kapitole 9.1 přílohy B směrnice 94/55/ES.

3.   TECHNICKÁ USTANOVENÍ

3.1   Obecná (vozidla EX/II, EX/III, AT, FL a OX)

3.1.1   Spalovací topení a jejich odvody plynů musejí být zkonstruovány, umístěny a chráněny nebo kryty tak, aby se zabránilo veškerým nepřijatelným nebezpečím přehřátí nebo požáru nákladu. Předpokládá se, že je tento požadavek splněn, pokud nádrž a systém na odvádění plynů zařízení jsou v souladu s ustanoveními bodů 3.1.1.1 a 3.1.1.2. Soulad s těmito ustanoveními se ověří na dokončeném vozidle.

3.1.1.1   Všechny nádrže zásobující zařízení splňují tyto požadavky:

a)

v případě úniku musí palivo unikat na zem a nesmí se dostat do styku s teplými částmi vozidla ani nákladu;

b)

nádrže obsahující benzin jsou vybaveny účinným zařízením na zhašení plamene v plnicím otvoru nebo zařízením, které umožní, aby plnící otvor zůstal hermeticky uzavřený.

3.1.1.2   Výfukový systém i výfukové potrubí musí být umístěny nebo chráněny tak, aby se zamezilo jakémukoli nebezpečí pro náklad vyplývajícímu z přehřátí nebo požáru. Části výfukového systému, které se nacházejí přímo pod palivovou nádrží (na naftu) musejí být ve vzdálenosti nejméně 100 mm nebo musejí být chráněny tepelným krytem.

3.1.2   Spalovací topení se musí spouštět ručně. Programovací zařízení jsou zakázána.

3.2   Vozidla EX/II a EX/III

Spalovací topení používající jako palivo plyn nejsou povolena.

3.3   Vozidla FL

3.3.1   Vypnutí spalovacích topení musí být zajištěno nejméně následujícími způsoby:

a)

úmyslné ruční vypnutí z kabiny řidiče;

b)

zastavení motoru vozidla; v takovémto případě může řidič topné zařízení znovu spustit ručně;

c)

spuštění napájecího čerpadla na motorovém vozidle na přepravu nebezpečných věcí.

3.3.2   Po vypnutí spalovacích topení je jejich zbytkový chod možný. Pokud jde o metody stanovené v bodu 3.3.1 písm. b) a c), po nejdéle 40 sekundách zbytkového chodu musí být vhodným způsobem odpojena dodávka vzduchu do spalování. Mohou být použita pouze topná zařízení, pro která bylo prokázáno, že výměník tepla v průběhu svého obvyklého používání vydrží cyklus omezeného zbytkového chodu o délce 40 sekund.


(1)  Úř. věst. L 319, 21.12.1994, s. 7.“


28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/16


SMĚRNICE KOMISE 2006/120/ES

ze dne 27. listopadu 2006,

kterou se opravuje a mění směrnice 2005/30/ES, kterou se z důvodů přizpůsobení technickému pokroku mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES a 2002/24/ES týkající se schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/24/ES ze dne 17. června 1997 o některých konstrukčních částech a vlastnostech dvoukolových a tříkolových motorových vozidel (1), a zejména na článek 7 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS (2), a zejména na článek 17 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Komise 2005/30/ES obsahuje některé chyby, které je třeba opravit.

(2)

Je nutné vyjasnit se zpětným účinkem, že čl. 3 odst. 1 směrnice 2005/30/ES se týká nových náhradních katalyzátorů, které jsou v souladu se směrnicí 97/24/ES ve znění směrnice 2005/30/ES.

(3)

Je třeba rovněž provést některé opravy v příloze I směrnice 2005/30/ES.

(4)

Navíc je nezbytné vyjasnit prostřednictvím nového ustanovení, že prodej nebo instalace ve vozidle náhradních katalyzátorů, které nejsou typu, pro něž byla udělena schválení typu v souladu se směrnicí 97/24/ES ve znění směrnice 2005/30/ES, jsou po určitém přechodném období zakázány.

(5)

Směrnice 2005/30/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena a změněna.

(6)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro přizpůsobování technickému pokroku,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2005/30/ES se opravuje takto:

1.

Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nahrazují tímto:

„1.   Pokud jde o nové náhradní katalyzátory, které splňují požadavky směrnice 97/24/ES ve znění této směrnice a které jsou určené k montáži do vozidel, pro která bylo uděleno schválení typu podle směrnice 97/24/ES, s účinkem od 18. května 2006 členské státy:

a)

neodmítnou udělit ES schválení typu podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/24/ES;

b)

nezakáží jejich prodej nebo instalaci ve vozidle.“

2.

V příloze I se slova „v bodu 5 přílohy VI“ nahrazují slovy „v bodu 4a přílohy VI“ v celém znění.

Článek 2

V článku 3 směrnice 2005/30/ES se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.   S účinkem od 1. ledna 2009 členské státy odmítnou prodej nebo instalaci ve vozidle náhradních katalyzátorů, které nejsou typu, pro který bylo uděleno schválení typu v souladu se směrnicí 97/24/ES ve znění této směrnice.“

Článek 3

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. září 2007. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 27. listopadu 2006.

Za Komisi

Günter VERHEUGEN

místopředseda


(1)  Úř. věst. L 226, 18.8.1997, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/27/ES (Úř. věst. L 66, 8.3.2006, s. 7).

(2)  Úř. věst. L 124, 9.5.2002, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/30/ES (Úř. věst. L 106, 27.4.2005, s. 17).


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/18


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 17. července 2006

o podpisu a prozatímním uplatňování Dohody mezi Evropským společenstvím a Uruguayskou východní republikou o některých aspektech leteckých služeb

(2006/848/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada dne 5. června 2003 pověřila Komisi, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(2)

Komise jménem Společenství sjednala dohodu s Uruguayskou východní republikou o některých aspektech leteckých služeb v souladu s mechanismy a směrnicemi obsaženými v příloze rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje, aby zahájila jednání se třetími zeměmi o nahrazení některých ustanovení stávajících dvoustranných dohod dohodou Společenství.

(3)

Uvedená dohoda sjednaná Komisí by měla být podepsána a prozatímně uplatňována s výhradou pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropským společenstvím a Uruguayskou východní republikou o některých aspektech leteckých služeb se schvaluje jménem Společenství s výhradou jejího uzavření.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Společenství s výhradou jejího uzavření.

Článek 3

Než dohoda vstoupí v platnost, je uplatňována prozatímně od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro tento účel.

Článek 4

Předseda Rady je oprávněn učinit oznámení podle v čl. 9 odst. 2 dohody.

V Bruselu dne 17. července 2006.

Za Radu

předseda

E. TUOMIOJA


DOHODA

mezi Evropským společenstvím a Uruguayskou východní republikou o některých aspektech leteckých služeb

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně

a

URUGUAYSKÁ VÝCHODNÍ REPUBLIKA (dále jen „Uruguay“)

na straně druhé

(dále jen „strany“),

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že mezi několika členskými státy Evropského společenství a Uruguayí byly uzavřeny dvoustranné dohody o leteckých službách, které obsahují ustanovení, jež jsou v rozporu s právem Evropského společenství,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že Evropské společenství má výlučnou pravomoc ohledně řady aspektů, které mohou být obsaženy v dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy Evropského společenství a třetími zeměmi,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že podle práva Evropského společenství mají letečtí dopravci Společenství usazení v členském státě právo na nediskriminační přístup na letecké trasy mezi členskými státy Evropského společenství a třetími zeměmi,

S OHLEDEM na dohody mezi Evropským společenstvím a některými třetími státy, podle nichž mají státní příslušníci těchto třetích zemí možnost nabýt vlastnictví leteckých dopravců, kterým byly vydány licence v souladu s právem Evropského společenství,

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení dvoustranných dohod o leteckých službách mezi členskými státy Evropského společenství a Uruguayí, která jsou v rozporu s právem Evropského společenství, musí být plně uvedena do souladu s tímto právem, aby se vytvořil řádný právní základ pro letecké služby mezi Evropským společenstvím a Uruguayí a aby se zachovala nepřetržitost těchto leteckých služeb,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že podle práva Evropského společenství nesmějí letečtí dopravci v zásadě uzavírat dohody, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropského společenství a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže,

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení ve dvoustranných dohodách o leteckých službách uzavřených mezi členskými státy Evropského společenství a Uruguayí, která i) požadují nebo upřednostňují přijetí dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, které brání hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na příslušných trasách nebo ji narušují či omezují; nebo ii) zesilují účinek všech takových dohod, rozhodnutí či jednání ve vzájemné shodě; nebo iii) přenášejí na letecké dopravce nebo jiné soukromé hospodářské subjekty odpovědnost za přijetí opatření, která brání hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na příslušných trasách nebo ji narušují či omezují, mohou rušit účinnost pravidel o hospodářské soutěži platných pro podniky,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že záměrem Evropského společenství v rámci těchto jednání není ovlivnit celkový objem letecké dopravy mezi Evropským společenstvím a Uruguayí, narušit rovnováhu mezi leteckými dopravci Společenství a leteckými dopravci Uruguaye ani vyjednávat o změnách ustanovení stávajících dvoustranných dohod o leteckých službách, která se týkají přepravních práv,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Obecná ustanovení

1.   Pro účely této dohody se „členskými státy“ rozumějí členské státy Evropského společenství. „Členskými státy LACAC“ se rozumějí členské státy Latinskoamerické komise pro civilní letectví (Latin American Civil Aviation Commission).

2.   Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na státní příslušníky členského státu, který je stranou dané dohody, považují za odkazy na státní příslušníky členských států.

3.   Ve všech dohodách uvedených v příloze I se odkazy na letecké dopravce nebo letecké společnosti členského státu, který je stranou dané dohody, považují za odkazy na letecké dopravce nebo letecké společnosti určené tímto členským státem.

Článek 2

Určení a omezení oprávnění

1.   Odstavce 2 a 3 tohoto článku nahrazují odpovídající ustanovení článků uvedených v příloze II bodech a) a b) týkající se určení leteckého dopravce příslušným členským státem, jeho oprávnění a povolení vydaných Uruguayí a zamítnutí, zrušení, dočasného odnětí anebo omezení oprávnění nebo povolení leteckého dopravce. Odstavce 4 a 5 tohoto článku nahrazují odpovídající ustanovení článků uvedených v příloze II bodech a) a b) týkající se určení leteckého dopravce Uruguayí, jeho oprávnění a povolení vydaných členským státem a zamítnutí, zrušení, dočasného odnětí anebo omezení oprávnění nebo povolení leteckého dopravce.

2.   Po obdržení určení členským státem udělí Uruguay odpovídající oprávnění a povolení s minimálním procesním zpožděním za předpokladu, že:

i)

letecký dopravce je usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území určujícího členského státu a má platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství a

ii)

členský stát odpovědný za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) vykonává a udržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce a v určení je zřetelně označen příslušný letecký úřad a

iii)

letecký dopravce je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států a je skutečně kontrolován těmito státy nebo státními příslušníky.

3.   Uruguay může zamítnout, zrušit, dočasně odejmout nebo omezit oprávnění nebo povolení leteckého dopravce označeného členským státem v případech, kdy:

i)

letecký dopravce není usazen podle Smlouvy o založení Evropského společenství na území určujícího členského státu nebo nemá platnou provozní licenci v souladu s právem Evropského společenství nebo

ii)

členský stát odpovědný za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) nevykonává nebo neudržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce nebo v určení není zřetelně označen příslušný letecký úřad nebo

iii)

letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví nebo není skutečně kontrolován členskými státy nebo státními příslušníky členských států nebo jinými státy uvedenými v příloze III nebo státními příslušníky těchto jiných států nebo

iv)

Uruguay prokáže, že vykonáváním přepravních práv podle této dohody na trase, která zahrnuje úsek v jiném členském státě, by letecký dopravce obcházel omezení přepravních práv uložená dvoustrannou dohodou mezi Uruguayí a tímto jiným členským státem, nebo

v)

letecký dopravce je držitelem osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) vydaného členským státem a neexistuje žádná dvoustranná dohoda o leteckých službách mezi Uruguayí a tímto členským státem a leteckému dopravci označenému Uruguayí byla upřena přepravní práva do tohoto členského státu.

Při výkonu svého práva podle tohoto odstavce nediskriminuje Uruguay letecké dopravce Společenství z důvodu státní příslušnosti.

4.   Po obdržení určení Uruguayí udělí členský stát odpovídající oprávnění a povolení s minimálním procesním zpožděním za předpokladu, že:

i)

letecký dopravce je usazen na území Uruguaye,

ii)

Uruguay vykonává a udržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce a je odpovědná za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) a

iii)

letecký dopravce je vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví členskými státy LACAC nebo státními příslušníky členských států LACAC, pokud nebyla v dvoustranné dohodě o leteckých službách mezi tímto členským státem a Uruguayí dohodnuta příznivější ustanovení.

5.   Členský stát může zamítnout, zrušit, dočasně odejmout nebo omezit oprávnění nebo povolení leteckého dopravce určeného Uruguayí v případech, kdy:

i)

letecký dopravce není usazen v Uruguayi nebo

ii)

Uruguay nevykonává a neudržuje účinnou regulativní kontrolu leteckého dopravce nebo není odpovědná za vydání jeho osvědčení provozovatele letecké dopravy (AOC) nebo

iii)

letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnictví nebo není skutečně kontrolován členskými státy LACAC nebo státními příslušníky členských států LACAC, pokud nebyla v dvoustranné dohodě o leteckých službách mezi tímto členským státem a Uruguayí dohodnuta příznivější ustanovení, nebo

iv)

letecký dopravce je již oprávněn vykonávat činnost podle dvoustranné dohody mezi členským státem a jiným členským státem LACAC, a členský stát prokáže, že vykonáváním přepravních práv podle této dohody na trase, která zahrnuje úsek v tomto jiném členském státě LACAC, by se obcházela omezení přepravních práv uložená touto jinou dohodou.

Článek 3

Práva v souvislosti s regulativní kontrolou

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje články uvedené v příloze II bodě c).

2.   Pokud členský stát určil leteckého dopravce, jehož regulativní kontrolu vykonává a udržuje jiný členský stát, uplatňují se práva Uruguaye podle bezpečnostních ustanovení dohody mezi členským státem, který určil leteckého dopravce, a Uruguayí rovněž na přijímání, vykonávání nebo udržování bezpečnostních standardů tímto jiným členským státem a na oprávnění k provozu tohoto leteckého dopravce.

Článek 4

Zdanění leteckých pohonných hmot

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje odpovídající ustanovení článků uvedených v příloze II bodě d).

2.   Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení, která jsou s tímto v rozporu, nebrání nic, co je stanoveno v dohodách uvedených v příloze II bodě d), členskému státu v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jeho území pro použití v letadle určeného leteckého dopravce Uruguaye, který poskytuje služby mezi místem na území tohoto členského státu a jiným místem na území tohoto členského státu nebo na území jiného členského státu.

3.   Bez ohledu na jakákoliv jiná ustanovení, která jsou s tímto v rozporu, nebrání nic, co je stanoveno v dohodách uvedených v příloze II bodě d), Uruguayi v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či různých poplatků na pohonné hmoty dodané na jejím území pro použití v letadle určeného leteckého dopravce členského státu, který poskytuje služby mezi místem na území Uruguaye a jiným místem na území Uruguaye nebo na území jiného členského státu LACAC.

Článek 5

Tarify za přepravu v rámci Evropského společenství

1.   Odstavec 2 tohoto článku doplňuje články uvedené v příloze II bodě e).

2.   Tarify za přepravu uskutečněnou zcela v rámci Evropského společenství, které jsou účtovány leteckým dopravcem nebo dopravci určenými Uruguayí podle některé dohody uvedené v příloze I a obsahující ustanovení uvedené v příloze II bodě e), podléhají právu Evropského společenství. Právo Evropského společenství se použije nediskriminačním způsobem.

Článek 6

Slučitelnost s pravidly hospodářské soutěže

1.   Dvoustranné dohody o leteckých službách uzavřené mezi členskými státy a Uruguayí nesmějí i) vyžadovat nebo upřednostňovat uzavření dohod mezi podniky, přijetí rozhodnutí sdruženími podniků nebo jednání ve vzájemné shodě, která vylučují, narušují nebo omezují hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci na příslušných trasách; nebo ii) zesilovat účinky veškerých takových dohod, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě; ani iii) delegovat na letecké dopravce nebo jiné soukromé hospodářské subjekty odpovědnost za přijetí opatření, která vylučují, narušují nebo omezují hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci na příslušných trasách.

2.   Ustanovení článků uvedená v příloze II bodě f) se nepoužijí způsobem, který by byl neslučitelný s odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 7

Přílohy dohody

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást.

Článek 8

Revize nebo změna

Strany mohou tuto dohodu kdykoli po vzájemné dohodě revidovat nebo změnit.

Článek 9

Vstup v platnost a prozatímní provádění

1.   Tato dohoda vstupuje v platnost poté, co si strany navzájem písemně oznámí, že byly dokončeny jejich vnitřní postupy potřebné pro vstup dohody v platnost.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 smluvní strany souhlasí s prozatímním prováděním této dohody od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si strany vzájemně oznámí dokončení postupů nutných pro tento účel.

3.   Dohody a jiná ujednání mezi členskými státy a Uruguayí, které v den podpisu této dohody ještě nevstoupily v platnost a nejsou prozatímně uplatňovány, jsou uvedeny v příloze I bodě b). Tato dohoda se vztahuje na všechny takové dohody a ujednání ode dne jejich vstupu v platnost nebo začátku prozatímního uplatňování.

Článek 10

Ukončení platnosti

1.   V případě ukončení platnosti některé dohody uvedené v příloze I současně končí platnost všech ustanovení této dohody, která se týkají dotyčné dohody uvedené v příloze I.

2.   V případě ukončení platnosti všech dohod uvedených v příloze I současně končí platnost této dohody.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní, řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

V Montevideu dne třetího listopadu dva tisíce šest ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském. V případě odchylek má španělské znění přednost před zněními v ostatních jazycích.

Por la Comunidad Europea

Za Evropské společenství

For Det Europæiske Fællesskab

Für die Europäische Gemeinschaft

Euroopa Ühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα

For the European Community

Pour la Communauté européenne

Per la Comunità europea

Eiropas Kopienas vārdā

Europos bendrijos vardu

Az Európai Közösség részéről

Ghall-Komunitá Ewropea

Voor de Europese Gemeenschap

W imieniu Wspólnoty Europejskiej

Pela Comunidade Europeia

Za Európske spoločenstvo

Za Evropsko skupnost

Euroopan yhteisön puolesta

För Europeiska gemenskapen

Image

Image

Por la República Oriental del Uruguay

Za Uruguayskou východní republiku

For Den Østlige Republik Uruguay

Für die Republik Östlich des Uruguay

Uruguay Idavabariigi nimel

Για την Ανταολική Δημοκρατία της Ουρουγουάης

For the Oriental Republic of Uruguay

Pour la République Orientale de l'Uruguay

Per la Repubblica orientale dell'Uruguay

Urugvajas Austrumu Republikas vārdā

Urugvajaus Rytų Respublikos vardu

Az Uruguayi Keleti Köztársaság részéről

Ghar-Repubblika Orjentali ta' l-Uruguay

Voor de Republiek ten oosten van de Uruguay

W imieniu Wschodniej Republiki Urugwaju

Pela República Oriental doUruguai

Za Uruguajskú východnú republiku

Za Vzhodno republiko Urugvaj

Uruguayn itäisen tasavallan puolesta

För Östliga Republiken Uruguay

Image

PŘÍLOHA I

SEZNAM DOHOD UVEDENÝCH V ČLÁNKU 1 TÉTO DOHODY

a)

Dohody o leteckých službách mezi Uruguayí a členskými státy Evropského společenství, které jsou ke dni podpisu této dohody uzavřené, podepsané nebo prozatímně uplatňované:

Dohoda mezi Uruguayskou východní republikou a Spolkovou republikou Německo o letecké přepravě, podepsaná v Montevideu dne 31. srpna 1957 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Německo“).

Dohoda naposledy pozměněná schváleným protokolem podepsaným v Bonnu dne 9. července 1997,

Dohoda mezi vládou Uruguayské východní republiky a vládou Belgického království o leteckých službách, podepsaná v Montevideu dne 5. října 1972 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Belgie“),

Dohoda mezi vládou Uruguayské východní republiky a vládou Dánského království o leteckých službách, podepsaná v Montevideu dne 18. prosince 1981 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Dánsko“),

Dohoda mezi Španělským královstvím a Uruguayskou východní republikou o komerční letecké přepravě, podepsaná v Montevideu dne 13. srpna 1979 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Španělsko“).

Dohoda naposledy pozměněná schváleným protokolem podepsaným v Madridu dne 21. října 2005,

Dohoda mezi vládou Nizozemského království a Uruguayskou východní republikou o letecké přepravě, podepsaná v Haagu dne 21. listopadu 1979 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Nizozemsko“),

Dohoda mezi Uruguayskou východní republikou a Portugalskou republikou o letecké přepravě, uvedená v příloze II memoranda o porozumění, podepsaná v Lisabonu dne 9. září 1998 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Portugalsko“),

Dohoda mezi vládou Uruguayské východní republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, uvedená v příloze B ke schválenému protokolu podepsanému v Londýně dne 6. února 1998 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Spojené království“),

Dohoda mezi vládou Uruguayské východní republiky a vládou Švédského království o leteckých službách, podepsaná v Montevideu dne 18. prosince 1981 (v příloze II jen „dohoda Uruguay–Švédsko“);

b)

Dohody a jiná ujednání o leteckých službách parafované nebo podepsané Uruguayí a členskými státy Evropského společenství, které ke dni podpisu této dohody ještě nevstoupily v platnost a nejsou prozatímně uplatňovány:

návrh dohody mezi vládou Uruguayské východní republiky a spolkovou vládou Rakouska o letecké přepravě, uvedená v příloze B k protokolu podepsanému v Montevideu dne 28. února 1996 (v příloze II jen „návrh dohody Uruguay–Rakousko“),

návrh dohody o letecké přepravě mezi Španělským královstvím a Uruguayskou východní republikou, uvedený v příloze ke schválenému protokolu podepsanému v Madridu dne 21. října 2005 (v příloze II jen „návrh revidované dohody Uruguay–Španělsko“).

PŘÍLOHA II

SEZNAM ČLÁNKŮ DOHOD UVEDENÝCH V PŘÍLOZE I, NA KTERÉ SE ODKAZUJE V ČLÁNCÍCH 2 AŽ 5 TÉTO DOHODY

a)

Určení:

článek 3 dohody Uruguay–Německo,

článek 3 návrhu dohody Uruguay–Rakousko,

článek 3 dohody Uruguay–Belgie,

článek 3 dohody Uruguay–Dánsko,

článek 3 dohody Uruguay–Španělsko,

článek 3 návrhu revidované dohody Uruguay–Španělsko,

článek 3 dohody Uruguay–Nizozemsko,

článek 3 dohody Uruguay–Portugalsko,

článek 4 dohody Uruguay–Spojené království,

článek 3 dohody Uruguay–Švédsko.

b)

Zamítnutí, zrušení, dočasné odnětí nebo omezení oprávnění nebo povolení:

článek 4 dohody Uruguay–Německo,

článek 4 návrhu dohody Uruguay–Rakousko,

článek 3 dohody Uruguay–Belgie,

článek 4 dohody Uruguay–Dánsko,

článek 4 dohody Uruguay–Španělsko,

článek 4 návrhu revidované dohody Uruguay–Španělsko,

článek 5 dohody Uruguay–Nizozemsko,

článek 4 dohody Uruguay–Portugalsko,

článek 5 dohody Uruguay–Spojené království,

článek 4 dohody Uruguay–Švédsko.

c)

Bezpečnost:

příloha 3 schváleného protokolu podepsaného v Bonnu dne 9. července 1997 – uplatňovaná prozatímně v rámci dohody Uruguay–Německo,

článek 17 dohody Uruguay–Portugalsko,

článek 14 dohody Uruguay–Spojené království.

d)

Zdanění leteckých pohonných hmot:

článek 6 dohody Uruguay–Německo,

článek 7 návrhu dohody Uruguay–Rakousko,

článek 4 dohody Uruguay–Belgie,

článek 9 dohody Uruguay–Dánsko,

článek 6 dohody Uruguay–Španělsko,

článek 5 návrhu revidované dohody Uruguay–Španělsko,

článek 7 dohody Uruguay–Nizozemsko,

článek 6 dohody Uruguay–Portugalsko,

článek 8 dohody Uruguay–Spojené království,

článek 9 dohody Uruguay–Švédsko.

e)

Tarify za přepravu v rámci Evropského společenství:

článek 9 dohody Uruguay–Německo,

článek 11 návrhu dohody Uruguay–Rakousko,

článek 9 dohody Uruguay–Belgie,

článek 6 dohody Uruguay–Dánsko,

článek 7 dohody Uruguay–Španělsko,

článek 12 dohody Uruguay–Nizozemsko,

článek 16 dohody Uruguay–Portugalsko,

článek 7 dohody Uruguay–Spojené království,

článek 6 dohody Uruguay–Švédsko.

f)

Slučitelnost s pravidly hospodářské soutěže:

článek 9 dohody Uruguay–Německo,

článek 11 návrhu dohody Uruguay–Rakousko,

článek 9 dohody Uruguay–Belgie,

článek 6 dohody Uruguay–Dánsko,

článek 7 dohody Uruguay–Španělsko,

článek 12 dohody Uruguay–Nizozemsko,

článek 16 dohody Uruguay–Portugalsko,

článek 6 dohody Uruguay–Švédsko.

PŘÍLOHA III

SEZNAM JINÝCH STÁTŮ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 2 TÉTO DOHODY

a)

Islandská republika (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

b)

Lichtenštejnské knížectví (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

c)

Norské království (v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru);

d)

Švýcarská konfederace (v rámci Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací).


28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/28


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. listopadu 2006,

kterým se mění a rozšiřuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“)

(2006/849/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 123 odst. 4 třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Čl. 13 odst. 3 písm. a) rozhodnutí Rady 2001/923/ES (2) stanovil, že má Komise zaslat Evropskému parlamentu a Radě nezávisle na provozovateli projektu do 30. června 2005 zprávu, v níž zhodnotí význam, účinnost a efektivnost programu, spolu se sdělením, zda by měl tento program pokračovat a zda by měl být upraven, a spolu s vhodným návrhem.

(2)

Hodnotící zpráva stanovená podle článku 13 uvedeného rozhodnutí byla vydána dne 30. listopadu 2004. Došla k závěru, že program dosáhl svých cílů, a doporučila jeho další pokračování.

(3)

Finanční referenční částka ve smyslu bodu 38 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3) je zahrnuta do tohoto rozhodnutí pro celou dobu trvání programu, aniž by tím byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu vymezené Smlouvou.

(4)

Pokračování programu odráží potřebu trvalé obezřetnosti, odborného vzdělávání a technické pomoci nezbytných pro zachování ochrany eura proti padělání, a to vytvořením stabilního rámce pro plánování programů členských států, zejména v období, kdy nové země zavádějí jednotnou měnu.

(5)

V tomto duchu předložila Komise dne 8. dubna 2005 návrh na pokračování programu „Pericles“ (4) do 31. prosince 2011.

(6)

V době dosažení konečné dohody o finančním rámci Společenství na období 2007–2013 se Rada rozhodla prodloužit program Pericles na rok 2006.

(7)

Ve svém prohlášení ze dne 30. ledna 2006 Rada uvedla svůj názor, že program Pericles je svou povahou víceletý a že by měl být prodloužen do roku 2011. Za tímto účelem vyzvala Komisi, aby předložila návrh na prodloužení programu na období počínaje rokem 2007, jakmile bude dosaženo dohody o finančním rámci na období 2007–2013.

(8)

Je vhodné, aby programy Společenství byly v souladu s finančním rámcem Společenství.

(9)

Aby se zabránilo překrývání činností v rámci programu Pericles a zajistila se jejich soudržnost a doplňkovost, je důležité rozvíjet součinnost mezi činnostmi financovanými Komisí, Evropskou centrální bankou a Europolem.

(10)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s ohledem na potřebu trvalé odborné přípravy a pomoci v zájmu ochrany eura by program Pericles měl být prodloužen do 31. prosince 2013. Rozhodnutí 2001/923/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Změny

Rozhodnutí 2001/923/ES se mění takto:

1.

V čl. 1 odst. 2 se poslední věta nahrazuje tímto:

„Bude probíhat od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2013.“

2.

V článku 6 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

„Finanční referenční částka pro provádění akčního programu Společenství pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 činí 7 000 000 EUR.“

3.

V článku 13 se odstavec 3 mění takto:

a)

v písmenu a) se datum „30. června 2005“ nahrazuje datem „30. června 2013“;

b)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

po skončení počátečního období programu a nejpozději do 30. června 2006 a po skončení dalších období programu a nejpozději do 30. června 2014 podrobnou zprávu o provádění a výsledcích programu, v níž určí zejména přidanou hodnotu finančního příspěvku Společenství.“

Článek 2

Použitelnost

Toto rozhodnutí je použitelné v zúčastněných členských státech vymezených v čl. 1 první odrážce nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (5).

Článek 3

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

V Bruselu dne 20. listopadu 2006.

Za Radu

předseda

J. KORKEAOJA


(1)  Úř. věst. C 163, 14.7.2006, s. 7.

(2)  Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 50. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/75/ES (Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 40).

(3)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(4)  KOM(2005) 127 v konečném znění.

(5)  Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1647/2006 (Úř. věst. L 309, 9.11.2006, s. 2).


28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/30


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 20. listopadu 2006,

kterým se rozšiřuje použitelnost rozhodnutí 2006/849/ES, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program „Pericles“), na nezúčastněné členské státy

(2006/850/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při přijímání rozhodnutí 2006/849/ES (1) Rada uvedla, že by se mělo používat v zúčastněných členských státech vymezených v čl. 1 první odrážce nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (2).

(2)

Výměna informací a zaměstnanců, jakož i podpůrná opatření a opatření odborné přípravy zavedená v rámci programu Pericles by však měla být jednotná na celém území Společenství, a proto by měly být učiněny nezbytné kroky, aby byla zaručena stejná úroveň ochrany eura i v těch členských státech, v nichž euro není úřední měnou,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Použitelnost rozhodnutí 2006/849/ES se rozšiřuje na členské státy, které nejsou zúčastněnými členskými státy vymezenými v čl. 1 první odrážce nařízení (ES) č. 974/98.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 20. listopadu 2006.

Za Radu

předseda

J. KORKEAOJA


(1)  Viz strana 28 v tomto čísle Úředního věstníku.

(2)  Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.


Komise

28.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 330/31


DOPORUČENÍ KOMISE

ze dne 24. října 2006

o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady

(2006/851/Euratom)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 124 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Preambule Smlouvy vychází z toho, že členské státy usilují vytvořit bezpečnostní podmínky, jež vyloučí ohrožení života a zdraví obyvatelstva.

(2)

Ustanovení čl. 2 písm. b) Smlouvy vyzývá Společenství, aby zejména vypracovávalo jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbalo na jejich dodržování.

(3)

Kapitola III Smlouvy stanoví základní standardy, které Společenství umožňují zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.

(4)

Směrnice Rady 96/29/Euratom (1) stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření.

(5)

Podle směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (2) členské státy „přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby ještě před vydáním povolení byly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, posouzeny z hlediska jejich vlivů.“

(6)

Následky ionizujícího záření z radioaktivních materiálů mohou překračovat dobu životnosti jaderných zařízení i hranice jednotlivých států.

(7)

Bezpečnost pracovníků a obyvatelstva před těmito riziky má pro Evropská společenství rozhodující význam. Vysoké bezpečnostní standardy by se proto měly dodržovat, aby bylo zaručeno, že tato rizika jsou během doby životnosti jaderných zařízení i po jejím uplynutí ošetřena.

(8)

Evropský parlament, Rada a Komise zdůraznily „nutnost, aby členské státy zajistily, aby byly finanční prostředky přezkoumávané členskými státy skutečně vynakládány na opatření k vyřazování z provozu jaderných elektráren a nakládání s jejich jadernými odpady a byly transparentně spravovány tak, aby nebránily volné soutěži na trhu s energií.“ (3).

(9)

Komise také zdůraznila, „že je třeba zabezpečit, aby byly fondy vytvořené k financování vyřazování z provozu jaderných elektráren a nakládání s jejich jadernými odpady v návaznosti na cíle Smlouvy o Euratomu spravovány transparentním způsobem a byly použity výlučně jen k danému účelu. V této souvislosti zamýšlí Komise každoročně zveřejnit v rámci pravomocí, které jí byly svěřeny Smlouvou o Euratomu, zprávu o využívání fondů určených k vyřazování z provozu jaderných elektráren a k nakládání s jejich jadernými odpady. Zejména bude dbát na plné uplatnění příslušných ustanovení práva Společenství.“ (4).

(10)

Ve svém sdělení Evropskému parlamentu a Radě (5) Komise upozornila na potřebu větší transparentnosti a harmonizace správy těchto finančních zdrojů. Komise rovněž vyjádřila úmysl předložit v roce 2005 doporučení.

(11)

Postupy vyřazování z provozu mohou být samy o sobě rovněž spojeny s riziky pro veřejné zdraví a životní prostředí, zejména pokud se včas nepřijmou opatření nezbytná k ošetření radiologických rizik spojených s postupy vyřazování z provozu.

(12)

Aby byla veškerá tato rizika ošetřena, mělo by se zajistit bezpečné vyřazování zařízení z provozu včetně dlouhodobého nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem.

(13)

Bezpečné vyřazování jaderných zařízení z provozu, včetně dlouhodobého nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, si vyžaduje značné finanční zdroje. Nedostatek těchto zdrojů v době, kdy jsou potřeba, může proces vyřazování nepříznivě ovlivnit. Pro úplné vyřazení jaderných zařízení v souladu s bezpečnostními standardy by měly být v odpovídající době dostupné dostatečné finanční zdroje.

(14)

V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ by provozovatelé jaderných zařízení měli mít během jejich doby životnosti vyčleněny přiměřené finanční zdroje na budoucí náklady spojené s vyřazováním z provozu.

(15)

Brzkému odstavení ekonomicky nerentabilních jaderných reaktorů se v rámci přístupových jednání dostalo zvláštní pozornosti. Společenství se proto z vlastního podnětu účastnilo na získávání finančních zdrojů a za určitých podmínek poskytuje hospodářskou podporu různým projektům vyřazování zařízení z provozu v některých nových členských státech.

(16)

Článek 26 Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, která vstoupila v platnost dne 18. června 2001, uvádí, že „každá smluvní strana přijme příslušná opatření k tomu, aby zajistila bezpečné vyřazování jaderného zařízení z provozu. Tato opatření musí mimo jiné zajistit, že je k dispozici kvalifikovaný personál a dostatečné finanční zdroje.“ Ustanovení čl. 22 bodu ii) této úmluvy vyzývá všechny smluvní strany, aby přijaly příslušné kroky k zajištění toho, aby „v průběhu provozní životnosti zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady a pro účely jejich trvalého vyřazení z provozu byly k dispozici přiměřené finanční zdroje“.

(17)

Ustanovení čl. 2 písm. c) Smlouvy vyzývá Společenství, aby usnadňovalo investice a zajistilo vybudování základních zařízení nezbytných pro rozvoj jaderné energetiky ve Společenství. Rozvoj jaderné energetiky je neoddělitelně spjat s procesem vyřazování těchto zařízení. Článek 41 Smlouvy požaduje, aby se investiční záměry v souvislosti s jadernou energetikou sdělovaly Komisi, která je přezkoumá. Nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 ze dne 2. prosince 1999, kterým se vymezují investiční záměry, které se mají sdělovat Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (6), zahrnuje činnosti v rámci vyřazování z provozu mezi investiční záměry, které je třeba Komisi sdělovat a projednat s ní. Osoby a podniky (7) by následně měly informovat Komisi o opatřeních, jimiž se vyřazování z provozu financuje v případě nově vybudovaných jaderných zařízení.

(18)

Zajištění dostatečných finančních zdrojů v případě potřeby si vyžaduje řádnou a obezřetnou analýzu jak zdrojů financování, tak nákladů spojených s vyřazováním zařízení z provozu. Je nutné, aby metoda určování částek k financování vyřazení z provozu zohledňovala technologická hlediska a požadavky jaderné bezpečnosti.

(19)

Pro zajištění toho, aby byly zdroje pro účely vyřazování jaderných zařízení z provozu v případě potřeby dostupné, má rozhodující význam transparentní správa těchto finančních zdrojů spojená s příslušným externím dohledem a s její pomocí bude rovněž snadnější nebránit volné soutěži na trhu s energií. Pro splnění těchto cílů lze využít různých způsobů správy. Měl by být zřízen zvláštní vnitrostátní subjekt, který bude poskytovat odborný posudek týkající se správy fondu a nákladů na vyřazování zařízení z provozu.

(20)

Prostřednictvím tohoto doporučení nevznikají odchylky od pravidel pro státní podporu. Zásah státu se v této souvislosti týká otázek, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a musí proto být odpovídajícím způsobem posouzen. Nicméně v případě, že pro cíle této smlouvy není nutný nebo jde až mimo jejich rámec či narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu nebo tímto narušením hrozí, je nutné jej posuzovat podle Smlouvy o založení Evropského společenství.

(21)

Způsob, jakým se finanční zdroje investují, by měl být pečlivě ošetřen, aby se předešlo možnému zneužití. Investice by měly být dlouhodobé a mít zabezpečený rizikový profil a zároveň poskytovat náležitou ochranu skutečné hodnoty fondů.

(22)

S ohledem na zajištění bezpečnosti by se při soustřeďování příslušných zdrojů s cílem zajistit vyřazení jaderných zařízení z provozu měly zohlednit konkrétní podmínky v některých zařízeních.

(23)

Ze zkušeností vyplývá, že výměna informací mezi odborníky z jednotlivých členských států ohledně různých přístupů k vyřazování z provozu a nakládání s odpady a ohledně finančních opatření v jejich souvislosti představuje vynikající způsob, jak usnadnit společnou reakci na problémy spojené s bezpečností. Ve snaze zintenzivnit spolupráci mezi Komisí a členskými státy proto Komise oznamuje, že hodlá zřídit stálou skupinu zabývající se financováním vyřazení z provozu. Skupina pro financování vyřazení z provozu by měla být ve svých řízeních Komisi nápomocna v souvislosti s tímto doporučením.

(24)

Aniž je dotčena obecná zásada subsidiarity, měl by být navržen určitý stupeň harmonizace, pokud jde o pojmy používané v problematice vyřazování z provozu. Pokroku v této harmonizaci by mělo být dosaženo prostřednictvím skupiny pro financování vyřazení z provozu, v jejímž rámci by se měly společně dohodnout výklady tohoto doporučení za účelem jeho praktického provádění zejména s ohledem na harmonizaci metodik pro výpočet nákladů na činnosti v rámci vyřazování z provozu.

(25)

Výzkumné úkoly v oblasti jaderné energie, které se mohou týkat rizik vyplývajících z ionizujícího záření po uplynutí doby životnosti zařízení, plní Společné středisko jaderného výzkumu zřízené na základě článku 8 Smlouvy. Za účelem zaručení bezpečnosti takových zařízení by Komise měla zajistit soulad tohoto střediska s doporučeními obsaženými níže. Komise by zejména měla ověřit přiměřenost finančních zdrojů určených na vyřazování zařízení střediska z provozu. Nejvhodnější pozici pro provádění těchto úkolů mají oddělení Komise odpovědná za záležitosti jaderné energie a za záležitosti rozpočtu,

DOPORUČUJE:

ODDÍL 1

CÍL

S ohledem na cíle Smlouvy v oblasti bezpečnosti toto doporučení navrhuje opatření, která zajistí, aby byly v plánovanou dobu dostupné přiměřené finanční zdroje pro veškeré činnosti v rámci vyřazování jaderných zařízení z provozu a pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady.

ODDÍL 2

DEFINICE

Pro účely tohoto doporučení se použijí tyto definice:

a)

„vyřazováním z provozu“ se rozumějí všechny činnosti zahrnující technické vyřazování jaderného zařízení z provozu (dekontaminace, likvidace a demolice) a nakládání s odpady (nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým palivem a jejich zneškodňování), které vedou k vynětí těchto jaderných zařízení z radiologických omezení;

b)

„fondem pro vyřazování zařízení z provozu“ se rozumí každý typ finančního zdroje, který je zvlášť určen k pokrytí výdajů nezbytných k vyřazování jaderných zařízení z provozu;

c)

„vnějším fondem pro vyřazování zařízení z provozu“ se rozumí fond pro vyřazování zařízení z provozu, který je spravován zvláštním subjektem, jenž se rozhoduje nezávisle na přispěvatelích tohoto fondu;

d)

„vnitřním fondem pro vyřazování zařízení z provozu“ se rozumí fond pro vyřazování zařízení z provozu, který je spravován provozovatelem;

e)

„vyčleněným fondem pro vyřazování zařízení z provozu“ se rozumí fond pro vyřazování zařízení z provozu, ať už vnitřní nebo vnější, který označen jako samostatný;

f)

„provozovatelem“ se rozumí právnická osoba, jež provozuje jaderné zařízení a má rozhodující díl odpovědnosti za jadernou bezpečnost;

g)

„jaderným zařízením“ se rozumí každé civilní zařízení a jeho pozemek, budovy a vybavení, v němž se radioaktivní materiály vyrábějí, zpracovávají, používají, v němž se s nimi manipuluje nebo v němž se skladují či zneškodňují.

ODDÍL 3

VYŘAZOVÁNÍ JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ Z PROVOZU

1.

Veškerá jaderná zařízení by po trvalé odstávce měla být vyřazena z provozu a mělo by být náležitě řešeno nakládání s odpady.

2.

Činnosti v rámci vyřazování z provozu by se měly vykonávat bez přílišného rizika pro obyvatelstvo a pracovníky.

3.

V celém průběhu vyřazování jaderného zařízení by měla být uplatňována zásada „znečišťovatel platí“. Vzhledem k tomu by prvořadým cílem provozovatelů jaderných zařízení mělo být zajistit dostupnost přiměřených finančních zdrojů na bezpečné vyřazení z provozu předtím, než bude příslušné jaderné zařízení trvale odstaveno.

4.

Dostupné finanční zdroje by měly být zaměřeny na ošetření všech hledisek činností v rámci vyřazování zařízení z provozu, od technického vyřazení zařízení až po nakládání s odpady.

ODDÍL 4

INSTITUCIONÁLNÍ A PROCEDURÁLNÍ HLEDISKA

5.

Aniž je dotčen článek 41 Smlouvy a platná nařízení týkající se jeho provádění (8), osoby a podniky by měly podávat zprávu o plánovaných režimech financování vyřazení z provozu v souvislosti s postupem podle článku 41 Smlouvy týkajícího se výstavby nových jaderných zařízení.

Komise bude při přezkumu navrhovaného režimu financování vyřazení z provozu konzultovat – podle požadavků článku 44 Smlouvy – skupinu pro financování vyřazení z provozu.

6.

V případě, že ještě není stanoven, by členské státy měly zřídit nebo jmenovat vnitrostátní subjekt, který je s to poskytovat odborný posudek týkající se správy fondu a nákladů na vyřazování zařízení z provozu. Tento subjekt by měl být nezávislý na přispěvatelích fondu.

Vnitrostátní subjekt by měl každoročně přezkoumat shromážděné finanční zdroje a pravidelně, alespoň každých 5 let, přezkoumat odhady nákladů na vyřazování z provozu. Veškeré nesrovnalosti mezi odhady nákladů a shromážděnými zdroji by se měly včas řešit.

Členské státy by měly každoročně podávat Komisi zprávu o závěrech řízení příslušného výše zmíněného vnitrostátního subjektu.

ODDÍL 5

FONDY PRO VYŘAZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ Z PROVOZU

7.

Jaderná zařízení by na základě příjmů získaných z jaderných činností během určené doby životnosti měla zřídit příslušné fondy pro vyřazování z provozu.

8.

Pro všechna jaderná zařízení se upřednostňuje volba vyčleněného fondu s příslušnou kontrolou obezřetného používání. Klíčový význam pro zajištění řádné správy a použití fondů má přezkum prováděný vnitrostátním subjektem, stanovený v tomto doporučení.

9.

Novými jadernými zařízeními by měly být zřizovány vyčleněné fondy s příslušnou kontrolou obezřetného používání.

ODDÍL 6

ODHAD NÁKLADŮ NA VYŘAZOVÁNÍ Z PROVOZU

10.

S ohledem na rozdíly v použití shromážděných fondů pro vyřazování zařízení z provozu by technické vyřazování zařízení z provozu na jedné straně a nakládání s odpady na straně druhé měly být řešeny odděleně, a to na základě oddělených výpočtů nákladů.

11.

V zájmu zajištění dostupnosti přiměřených finančních zdrojů by výpočty nákladů měly být založeny na obezřetné volbě z reálně dostupných alternativ a měly by podléhat externímu dohledu a souhlasu vnitrostátního subjektu stanoveného v tomto doporučení.

12.

Veškeré odhady nákladů by se měly vztahovat ke konkrétní lokalitě a měly by být založeny na nejlepším dostupném odhadu.

13.

Pokud se během provádění projektu vyřazování z provozu prokáže, že je nákladnější, než uváděly schválené odhady nákladů, dodatečné výdaje by měl uhradit provozovatel. Toto hledisko by mělo být pečlivě ošetřeno v případě změny provozovatele nebo po uplynutí doby životnosti jaderného zařízení.

14.

Náležitá pozornost by měla být věnována případům, které vyplývají z historických důvodů, kde je nejvhodnější zvláštní řešení. Při postupu případ od případu by měla být zajištěna transparentnost a plná účast vnitrostátního subjektu stanoveného v tomto doporučení.

ODDÍL 7

POUŽITÍ FONDŮ PRO VYŘAZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ Z PROVOZU

15.

Finanční zdroje by měly být používány pouze za účelem, k němuž byly zřízeny a k němuž jsou spravovány. V této souvislosti by měla být věnována náležitá pozornost transparentnosti. Všechny informace, které nejsou obchodně citlivé, by měly být veřejně dostupné.

16.

Měly by se vyhledávat investice aktiv se zabezpečeným rizikovým profilem, u nichž by měl být zajištěn kladný výnos v jakékoli době.

17.

Jelikož provozovatel nemá vliv na finanční správu vnějšího fondu pro vyřazování zařízení z provozu, hodnotu investic by měl v zájmu zajištění dostupnosti přiměřených finančních prostředků v případě potřeby zaručit stát, a to i přesto, že do doby, než je třeba finanční zdroje použít, nezávislý správce investovaných částek zaznamenal nominální ztrátu. V takových případech by fondy neměly být doplněny částkou vyšší, než činí ztráta na investicích.

18.

Pokud správa vnitřního fondu plní své úkoly nedostatečně, měl by za zajištění dostupnosti přiměřených finančních prostředků v případě potřeby být odpovědný provozovatel.

19.

Jaderná zařízení, jejichž hlavní účel je jiný než prodej produktů či služeb, by pro vyřazení z provozu měla mít řádný plán a rozpočet, aby bylo k dispozici náležité financování bezpečného a včasného vyřazení těchto zařízení z provozu.

20.

Rozpočtové plánování by měl přezkoumat vnitrostátní subjekt stanovený v tomto doporučení. Pokud takový vnitrostátní subjekt neexistuje, mohou členské státy žádat Komisi o poskytnutí poradenství ohledně opatření, která se mají přijmout.

V Bruselu dne 24. října 2006.

Za Komisi

Andris PIEBALGS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

(3)  Interinstitucionální prohlášení, Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 56

(4)  Prohlášení Komise, Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 56

(5)  KOM(2004) 719, Zpráva o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování z provozu jaderných elektráren, 26.10.2004.

(6)  Úř. věst. L 315, 9.12.1999, s. 1.

(7)  Osoby a podniky působící v průmyslových odvětvích vyjmenovaných v příloze II Smlouvy o Euratomu.

(8)  Nařízení Rady (Euratom) č. 2587/1999 ze dne 2. prosince 1999, kterým se vymezují investiční záměry, které se mají sdělovat Komisi v souladu s článkem 41 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 315, 9.12.1999, s. 1), a nařízení Komise (Euratom) č. 1352/2003 ze dne 23. července 2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1209/2000, kterým se vymezují postupy provádění sdělení stanoveného v článku 41 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 15).