16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/3

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 2375/2002 ze dne 27. prosince 2002 o otevření a správě celních kvót Společenství pro pšenici obecnou, jinou než vysoce jakostní, pocházející ze třetích zemí (2) stanoví tři podkvóty pro produkty z různých zemí původu. Podkvóta III se týká třetích zemí kromě Spojených států amerických a Kanady. Je rozdělena na čtyři čtvrtletní tranše. Tranše č. 4 se vztahuje na období 1. října až 31. prosince.

(2)

Podle článku 6 nařízení (ES) č. 2375/2002 jsou licence vydané podle uvedeného nařízení platné po dobu čtyřiceti pěti dnů ode dne jejich skutečného vydání.

(3)

Podle čl. 5 odst. 1 třetího pododstavce a podle čl. 9 písm. a) nařízení (ES) č. 2375/2002 je na licenci uvedena pouze jedna země původu a platí pouze pro produkty pocházející z této země.

(4)

Pokud jde o pšenici obecnou pocházející z Ukrajiny, jsou od 1. října 2006 narušeny její dovozy do Společenství, protože Ukrajina zavedla opatření pro kontrolu a omezení vývozu. Hospodářské subjekty proto alespoň částečně nebudou moci u vydaných dovozních licencí dodržovat své závazky, na kterých je Ukrajina uvedena jako země původu.

(5)

Aby tyto subjekty nebyly znevýhodněny a aby se zajistilo správné provádění této kvóty, je vhodné zavést pro používání vydaných licencí určitou flexibilitu. Za tímto účelem je vhodné prodloužit odchylně od nařízení (ES) č. 2375/2002 jejich platnost až do konce roku 2006 a povolit používání uvedených licencí pro dovoz pšenice obecné z jiných třetích zemí než z Ukrajiny s výjimkou Spojených států amerických a Kanady.

(6)

Platnost dovozních licencí vydaných pro dovoz pšenice obecné, jiné než vysoce jakostní (kódu KN 1001 90 99) v rámci podkvóty III (pořadového čísla 09.4125) podle článku 3 uvedeného nařízení od 1. října 2006 končí dne 16. listopadu 2006. Změny uvedené v tomto nařízení se proto musejí použít co nejdříve. Je proto třeba stanovit, že toto nařízení vstoupí v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

a)

množství (v tunách) produktů dovezených na základě dovozních licencí uvedených v článku 1;

b)

číslo a datum vydání licence, na základě které byl dovoz uskutečněn.

16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/5

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1579/2006 (2) zahájením nabídkového řízení stanovilo směrné sazby náhrad a směrná množství pro vývozní licence v režimu A3, jež je možné vydat.

(2)

S ohledem na předložené nabídky je třeba stanovit maximální sazby náhrad a procentní podíly pro množství, jež lze přidělit nabídkám s těmito maximálními sazbami.

(3)

Pokud jde o rajčata, pomeranče, citróny, stolní hrozny a jablka maximální sazby potřebné k přidělení licencí na směrná množství až do výše množství udaných v nabídkách nepřekračují směrné sazby pro náhrady více než jedenapůlkrát,

16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/7

(1)

Dle článku 10 nařízení (ES) č. 1784/2003 se při dovozu produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení účtují sazby cel společného celního sazebníku. Avšak u produktů uvedených v odstavci 2 stejného článku je dovozní clo rovno intervenční ceně platné pro dovoz těchto produktů, zvýšené o 55 % a snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro jejich dodávku. Toto clo nicméně nemůže překročit sazbu cla společného celního sazebníku.

(2)

Na základě čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1784/2003 se dovozní ceny CIF vypočítávají na základě reprezentativních cen platných pro dotyčný produkt na světovém trhu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1249/96 stanovilo prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1784/2003, které se týká dovozních cel v odvětví obilovin.

(4)

Dovozní cla zůstávají v platnosti, dokud nejsou stanoveny a nevstoupí v platnost nové sazby.

(5)

S cílem umožnit normální fungování režimu dovozních cel je třeba tato cla vypočítávat na základě reprezentativní tržní sazby zjištěné během daného období.

(6)

Použití nařízení (ES) č. 1249/96 vede ke stanovení dovozních cel podle přílohy tohoto nařízení,

16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/10

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/12

(1)

Za účelem zajištění environmentální integrity systému obchodování s emisemi ve Společenství požaduje směrnice 2004/87/ES, aby členské státy, pokud jsou hostiteli projektových činností pořádaných v rámci pružných mechanismů Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), nevydávaly žádné jednotky snížení emisí (ERU) ani certifikovaná snížení emisí (CER) na snižování nebo omezování emisí skleníkových plynů, které se uskuteční v zařízeních, jež se účastní systému obchodování s emisemi ve Společenství, protože by to mělo za následek dvojí započítávání těchto snížení nebo omezení.

(2)

Taková snížení nebo omezení by se mohla vyskytnout zejména v těchto situacích: pokud se v zařízení v působnosti systému obchodování s emisemi ve Společenství uskutečňuje projektová činnost na přechod na jiné palivo nebo pokud má projektová činnost v odvětví místní výroby tepla za následek nižší produkci než jiná zařízení v působnosti systému obchodování s emisemi ve Společenství; nebo pokud se projektová činnost uskutečňuje za účelem dodávky energie z větrné nebo vodní elektrárny do elektrické sítě, čímž se nahrazuje výroba elektřiny z nerostných paliv.

(3)

Vzhledem k tomu, že je možné, že členské státy se ještě před přijetím čl. 11b odst. 2 směrnice 2003/87/ES zavázaly k vydávání ERU nebo CER, což má za následek dvojí započtení, umožňuje čl. 11b odst. 3 a 4 vydávat ERU a CER do 31. prosince 2012, i když snížení nebo omezení projektových činností přímo nebo nepřímo sníží nebo omezí emise ze zařízení, která jsou v působnosti systému obchodování s emisemi ve Společenství, pod podmínkou, že se zruší odpovídající počet povolenek.

(4)

Ustanovení čl. 11b odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES rozlišuje případy, kdy je možné určit míru snížení nebo omezení v každém zařízení v rámci systému obchodování s emisemi ve Společenství v důsledku projektové činnosti (přímá snížení nebo omezení), a případy, kdy lze míru snížení nebo omezení určit pouze u skupin zařízení v působnosti systému obchodování s emisemi ve Společenství (nepřímá snížení nebo omezení).

(5)

V případě přímých snižování nebo omezování je za zrušení povolenek odpovídajícího množství ERU a CER vydaných na taková snížení nebo omezení odpovědný provozovatel zařízení, kde se snižování nebo omezování uskutečňuje. V případě nepřímých snižování nebo omezování jsou za zrušení takových povolenek ve vnitrostátním registru členského státu, který ERU a CER vydává, odpovědné vnitrostátní orgány.

(6)

Nejvhodnější způsob, jak vypočítat snížení nebo omezení v zařízení v působnosti systému obchodování s emisemi ve Společenství, ke kterému došlo v důsledku projektové činnosti, je spočítat podíl takových snížení nebo omezení v rámci celkového plánového snižování nebo omezování emisí v této projektové činnosti, jak stanoví schválené základní linie. Pokud v případě nepřímého snižování nebo omezování nelze množství omezení v jednotlivých zařízeních v působnosti systému obchodování s emisemi ve Společenství přesně určit, mělo by se odhadnout množství snížení nebo omezení v rámci celkových snižování nebo omezování emisí této projektové činnosti, které by vedlo ke dvojímu započítání.

(7)

Systém obchodování s emisemi ve Společenství vyžaduje, aby členské státy Komisi oznámily celkové množství povolenek, které mají být v národním alokačním plánu přiděleny na období 2008–2012, a to 18 měsíců před začátkem tohoto období. Přesné množství snižování nebo omezování emisí v důsledku konkrétní projektové činnosti se však stanoví každý rok až poté, co se tato snížení nebo omezení uskuteční.

(8)

V národním alokačním plánu každého členského státu, který provádí činnosti v rámci projektových mechanismů Kjótského protokolu, které by mohly vést ke dvojímu započtení, by se na období 2008–2012 měla stanovit rezerva s uvedením každé schválené projektové činnosti a souvisejících očekávaných snížení nebo omezení emisí, ke kterým dojde v zařízeních účastnících se systému obchodování s emisemi ve Společenství a pro které by členské státy měly vydat ERU nebo CER („projektové snižování v obchodovacím odvětví“). Tato rezervní tabulka by navíc měla obsahovat veškeré vysvětlující informace potřebné ke stanovení rozsahu „projektových snižování v obchodovacím odvětví“, který se očekává pro každou projektovou činnost, již hostí členský stát.

(9)

V národním alokačním plánu každého členského státu, který má v úmyslu hostit činnosti v rámci projektových mechanismů Kjótského protokolu, které by mohly vést ke dvojímu započtení, by se na období 2008–2012 měla stanovit další rezerva s uvedením plánovaných projektových činností a souvisejících očekávaných snížení nebo omezení emisí, ke kterým dojde v zařízeních účastnících se systému obchodování s emisemi ve Společenství a pro které by členské státy měly vydat ERU nebo CER („projektové snižování v obchodovacím odvětví“). Tato rezervní tabulka by navíc měla obsahovat veškeré vysvětlující informace potřebné ke stanovení rozsahu „projektových snižování v obchodovacím odvětví“, které se očekávají pro projektové činnosti, jež má hostit členský stát.

(10)

Množství ERU nebo CER, které představuje „projektová snižování v obchodovacím odvětví“, mohou být vydávána do 31. prosince 2012. Každé takové vydání by mělo být oznámeno Komisi.

(11)

Členské státy, které jsou nebo plánují být hostiteli činností v rámci projektových mechanismů Kjótského protokolu, jež by mohly vést ke dvojímu započtení, by v národním alokačním plánu měly uvést plánované emise pro činnosti, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a které mají i nemají vliv na očekávaná projektová snížení v obchodovacím odvětví.

(12)

Při vypracovávání metodiky národního alokačního plánu k určení přídělů jednotlivým zařízením by členské státy měly zohlednit veškerá očekávaná snížení nebo omezení v důsledku projektových činností, které mají vliv na zařízení nebo činnost a mohou způsobit dvojí započtení.

(13)

Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro změnu klimatu,

1.

„přímým snižováním nebo omezováním emisí“ se rozumí snižování nebo omezování emisí, ke kterému dochází v důsledku projektové činnosti, jež způsobuje snižování nebo omezování emisí v zařízeních jednotlivě uvedených v základní linii dané projektové činnosti stanovené v souladu s článkem 1 přílohy B rozhodnutí 16/CP.7 Rámcové konference Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) nebo v souladu s článkem 44 přílohy rozhodnutí 17/CP.7 (UNFCCC);

2.

„nepřímým snižováním nebo omezováním“ emisí se rozumí jakékoli snižování nebo omezování emisí v zařízení v působnosti směrnice 2003/87/ES, které není přímým snižováním nebo omezováním emisí;

3.

„projektovým snižováním v obchodovacím odvětví“ se rozumí snižování nebo omezování emisí zařízení v působnosti směrnice 2003/87/ES v důsledku projektových činností, pro které členský stát, který je hostitelem dané projektové činnosti, vydává jednotky snížení emisí (ERU) nebo certifikovaná snížení emisí (CER);

4.

„písemným schválením“ se v případě projektových činností, které mají za následek ERU, rozumí v písemné podobě přijatý závazek členského státu, hostitele projektové činnosti vydávat ERU v souladu s vnitrostátním pokyny a postupy členského státu ke schvalování projektových činností podle čl. 20 písm. a) přílohy nařízení 16/CP.7 UNFCC; a v případě projektových činností, které mají za následek CER, písemný souhlas s dobrovolnou účastí vydaný jmenovaným vnitrostátním orgánem členského státu hostícího projektovou činnost, jak stanoví čl. 40 písm. a) přílohy rozhodnutí 17/CP.7 UNFCCC;

5.

„písemným potvrzením“ se rozumí písemné úřední sdělení členského státu hostiteli projektové činnosti, že podle jeho názoru může projekt získat konečné schválení jako projektová činnost.

16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/18

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) dne 11. ledna 2006 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Komise v souladu s článkem 5 základního nařízení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu barevných televizních obrazovek pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Korejské republiky (dále jen „Korea“), Malajsie a Thajska (dále jen „dotčené země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na podnět, který dne 29. listopadu 2005 podala Pracovní skupina proti nekalým obchodním praktikám v Evropě (dále jen „TUBE“ nebo „žadatel“) jménem dvou výrobců (dále jen „žádající výrobci“), a to AB Ekranas (dále jen „Ekranas“) a Ecimex Group A.S. (dále jen „Ecimex“), kteří představují významný podíl celkové výroby barevných televizních obrazovek ve Společenství. Podnět obsahoval evidentní důkazy o dumpingu barevných televizních obrazovek pocházejících z dotčených zemí a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně oznámila žadateli, výrobcům ve Společenství uvedeným v podnětu, ostatním známým výrobcům ve Společenství, orgánům dotčených vyvážejících zemí, vyvážejícím výrobcům, dovozcům, uživatelům, jakož i sdružením, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Žádající výrobci, ostatní výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci a uživatelé vyjádřili své stanovisko. Všechny zúčastněné strany, které o to ve stanovené lhůtě požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(5)

Vzhledem k předpokládanému vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení počítalo s výběrem vzorku pro stanovení dumpingu.

(6)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR nezbytný, a pokud ano, aby mohla vybrat vzorek, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se sami přihlásili a poskytli základní informace o své činnosti související z dotčeným výrobkem v období od 1. ledna do 31. prosince 2005 tak, jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení řízení.

(7)

Ve lhůtě stanovené k tomuto účelu se přihlásili a požadované informace poskytli pouze dva vyvážející výrobci v ČLR. Komise rozhodla, že v daném případě není výběr vzorku vyvážejících výrobců v ČLR nutný.

(8)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří projevili zájem, umožněno předložit žádost o přiznání statusu tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení čínským společnostem, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a čínským orgánům. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení požádali dva vyvážející výrobci v ČLR.

(9)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o kterých se vědělo, že se jich řízení týká, jakož i všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Odpovědi na dotazník obdržela od dvou vyvážejících výrobců v ČLR, jednoho vyvážejícího výrobce v Koreji, v Malajsii a v Thajsku, od jednoho dovozce do Společenství, který je ve spojení s jedním z čínských vývozců a s korejským vývozcem, od jednoho obchodníka se sídlem v jiné zemi, než jsou dotčené země nebo Společenství, který je ve spojení s jedním čínským vývozcem, od tří výrobců ve Společenství a od jednoho uživatele ve Společenství, který není ve spojení.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů souvisejících s analýzou újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem jsou barevné televizní obrazovky, včetně obrazovek pro videomonitory, všech velikostí, pocházející z ČLR, Koreje, Malajsie a Thajska (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle kódů KN 8540 11 11, 8540 11 13, 8540 11 15, 8540 11 19, 8540 11 91 a 8540 11 99.

(13)

Dotčený výrobek může mít úhlopříčku obrazovky (tj. aktivní části obrazovky měřenou v přímé linii) jakékoli velikosti, poměr šířka/výška jakékoli hodnoty a rozteč (tj. rozestup mezi dvěma čarami stejné barvy ve středu obrazovky) nejméně 0,4 mm. Výrobky mohou být dále specifikovány plochostí obrazovky: vypouklé obrazovky (včetně poloplochých/pravoúhlých), ploché obrazovky a úplně ploché („real flat“) nebo ploché tenké („flat-slim“) obrazovky. Mohou fungovat na frekvenci 50, 60 nebo 100 Hz. Tyto výrobky se používají hlavně (ne však výhradně) v barevných televizorech.

(14)

Dotčený výrobek se obvykle označuje jako 14palcové, 15palcové, 20palcové atd. obrazovky podle úhlopříčky obrazovky a při uvádění na trh se rozměry udávají v palcích. Na trhu se obvykle prodává jako hotová obrazovka, což je případ žádajících výrobců ve Společenství. Někteří vyvážející výrobci však prodávají barevné televizní obrazovky před dokončením, tj. bez jednoho či několika dílů, zejména vychylovací cívky. V těchto případech se barevné televizní obrazovky označují jako „holé“ obrazovky. Šetření prokázalo, že tyto obrazovky již mají základní fyzikální a technické vlastnosti jako hotové barevné televizní obrazovky. S hotovými barevnými televizními obrazovkami proto představují jeden výrobek.

(15)

Mezi základními fyzikálními a technickými vlastnostmi a užitím dotčeného výrobku a barevných televizních obrazovek vyráběných a prodávaných na příslušných domácích trzích v ČLR, Koreji, Thajsku a Malajsii, která rovněž sloužila jako analogická země, jakož i barevných televizních obrazovek vyráběných a prodávaných ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, neexistují žádné rozdíly.

(16)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota stanoví v souladu s odstavcem 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě:

(18)

O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádali dva vyvážející výrobci v ČLR, kteří ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Žádost o statut tržního hospodářství podala rovněž společnost se sídlem v ČLR, která je ve spojení s jedním z vyvážejících výrobců a která se podílí na výrobě dotčeného výrobku. Je obvyklou praxí Komise zjišťovat, zda podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství splňuje celá skupina společností ve spojení. U těchto tří společností si Komise vyžádala a ověřila v prostorách těchto společností všechny informace předložené v jejich žádostech o status tržního hospodářství, které považovala za nezbytné.

(19)

Šetření odhalilo, že obě společnosti, které požádaly o status tržního hospodářství, splnily všechny podmínky pro přiznání tohoto statusu.

(20)

Status tržního hospodářství byl přiznán těmto dvěma vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(21)

Níže popsaná obecná metodika se použila pro všechny vyvážející výrobce v Koreji, Thajsku a Malajsii a pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž byl přiznán status tržního hospodářství. Následná zjištění o dumpingu pro dotčené země proto pouze popisují témata, jež jsou pro každou vyvážející zemi specifická.

(22)

V souladu čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u každého dotčeného vyvážejícího výrobce přezkoumala, zda jeho prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu byly reprezentativní, tj. zda celkový objem těchto prodejů představoval alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství.

(23)

Komise následně určila typy dotčeného výrobku prodávané na domácím trhu vyvážejícími výrobci s celkově reprezentativním domácím prodejem, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. Použila přitom tato kritéria: úhlopříčka viditelné obrazovky v palcích, poměr šířka/výška, typ obrazovky (vypouklá, plochá nebo tenká plochá), rozteč v milimetrech a frekvence.

(24)

Pro každý typ výrobku prodávaný vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích, u kterého se zjistilo, že je přímo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje konkrétního typu výrobku na domácím trhu se považovaly za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období šetření představoval nejméně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Společenství.

(25)

Komise u každého vyvážejícího výrobce v každé vyvážející zemi následně zjišťovala, zda lze prodej jednotlivých typů výrobku prodávaných v reprezentativních množstvích na domácím trhu považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(26)

To bylo provedeno stanovením podílu ziskových domácích prodejů jednotlivých vyvážených typů výrobku nezávislým odběratelům během období šetření.

(27)

Pokud objem ziskových prodejů daného typu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku nebo méně, nebo pokud vážená průměrná cena tohoto typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů, určila se běžná hodnota na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočítané jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto typu výrobku, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku.

(28)

Pokud objem ziskových prodejů jakéhokoli typu výrobku dosahoval méně než 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu, mělo se za to, že se tento konkrétní typ výrobku neprodává v dostatečném množství, aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu na základě ceny na domácím trhu.

(29)

Pokud u některého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít ceny na domácím trhu, musela být použita jiná metoda. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení Komise použila početně zjištěnou běžnou hodnotu.

(30)

Při výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení byly vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk realizovaný každým z dotčených spolupracujících vyvážejících výrobců z domácích prodejů obdobného výrobku v běžném obchodním styku během období šetření přičteny k jejich průměrným výrobním nákladům během období šetření. Tam, kde to bylo nezbytné, byly výrobní náklady a oznámené prodejní, správní a režijní náklady před tím, než byly použity k posouzení, zda se jednalo o běžný obchodní styk, a pro výpočet běžných hodnot, upraveny.

(31)

Jelikož oběma spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR byl přiznán status tržního hospodářství, běžná hodnota se stanovila v souladu s metodikou uvedenou ve 21. až 30. bodu odůvodnění na základě údajů, které tito výrobci poskytli o svých cenách na domácím trhu a o svých výrobních nákladech na dotčený výrobek. Běžná hodnota mohla být založena na skutečných cenách na domácím trhu, jelikož společnosti měly u všech typů výrobku dostatečný domácí prodej v běžném obchodním styku. U jednoho vyvážejícího výrobce s výrobcem ve spojení byly ke stanovení běžné hodnoty použity konsolidované údaje o cenách na domácím trhu a o výrobních nákladech obou společností.

(32)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení musí být v případě hospodářství v procesu transformace běžná hodnota pro společnosti, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, stanovena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty v analogické zemi.

(33)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR zamýšlí použít jako příslušnou analogickou zemi Malajsii, a zúčastněné strany byly vyzvány, aby uvedly své připomínky.

(34)

Proti výběru Malajsie jako analogické země nevznesla žádná zúčastněná strana výhrady.

(35)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a s přihlédnutím k tomu, že Malajsie je konkurenčním trhem, jehož velikost je reprezentativní, byl vyvozen závěr, že Malajsie představuje vhodnou analogickou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(36)

Pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v každé z výše uvedených zemí byla běžná hodnota stanovena v souladu s metodikou uvedenou v 21. až 30. bodu odůvodnění. Pro malajského výrobce mohla být běžná hodnota založena na skutečných cenách na domácím trhu, jelikož společnost měla u všech typů výrobku dostatečný domácí prodej v běžném obchodním styku. Pro korejského výrobce byla běžná hodnota vypočtena pro jeden z celkem dvou typů výrobku vyvážených do Společenství a pro thajského výrobce byla běžná hodnota vypočtena pro jediný typ výrobku. Pokud jde o spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Thajsku, ke stanovení běžné hodnoty byly použity konsolidované údaje o cenách na domácím trhu a o výrobních nákladech této společnosti a výrobních nákladech výrobce, který je s ní ve spojení, jelikož obě tyto společnosti působily jako jeden plně integrovaný podnik, pokud jde o dotčený výrobek. Pro jednoho vyvážejícího výrobce s výrobcem ve spojení byly ke stanovení běžné hodnoty použity konsolidované údaje o cenách na domácím trhu a o výrobních nákladech obou společností.

(37)

V případě vývozu pro konečné uživatele ve spojení (výrobce barevných televizorů) ve Společenství nebyly tyto prodeje při výpočtu dumpingového rozpětí brány v úvahu, jelikož na výrobek vyráběný konečnými uživateli se šetření nevztahovalo. Objem těchto prodejů byl poměrně nízký (mírně nad 10 % celkového vývozu dotčených společností do EU) a mělo se za to, že reprezentativní obrázek poskytuje prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(38)

Byl-li dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele ve Společenství, vývozní cena byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(39)

Pokud se prodej uskutečňoval prostřednictvím dovozce ve spojení, vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za kterou byly dovážené výrobky poprvé prodány nezávislému kupujícímu. V tomto případě byly všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a zisk upraveny.

(40)

Pokud se prodej uskutečňoval prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem mimo Společenství, vývozní cena byla stanovena na základě cen při prvním dalším prodeji nezávislým odběratelům ve Společenství.

(41)

Jeden vyvážející výrobce v ČLR uskutečňoval vývoz do Společenství buď přímo pro nezávislé odběratele, nebo prostřednictvím dvou společností ve spojení se sídlem ve Společenství. Druhý vyvážející výrobce uskutečňoval veškerý vývoz pro nezávislé odběratele ve Společenství prostřednictvím společnosti, která je s ním ve spojení a která má sídlo mimo Společenství.

(42)

Jedna ze společností, které jsou ve spojení s prvním vyvážejícím výrobcem, při šetření nespolupracovala, jelikož neposkytla odpověď na dotazník určený pro společnosti ve spojení, jež se podílejí na prodeji nebo uvádění dotčeného výrobku určeného pro Evropské společenství na trh. Vyvážející výrobce uvedl, že prodej uskutečněný prostřednictvím této společnosti by se neměl považovat za související prodej, jelikož mezi dotčenými společnostmi již údajně neexistuje faktické sdružení. Přinejmenším v období šetření však mezi nimi existoval právní vztah, jak je definován v článku 143 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (3), a to z důvodu společné hlavní mateřské společnosti. Proto vzhledem k této zjevné částečné spolupráci Komise poté, co dotčeného vyvážejícího výrobce informovala o důsledcích nedostatečné spolupráce, použila dostupné skutečnosti ke stanovení vývozní ceny za prodeje uskutečněné prostřednictvím této nespolupracující společnosti ve spojení podle článku 18 základního nařízení.

(43)

Vyvážející výrobce rovněž uvedl, že v případě, že by se dotčené společnosti považovaly za společnosti ve spojení, prodeje uskutečněné prostřednictvím nespolupracující společnosti ve spojení pro konečného odběratele by se měly rovněž považovat za související prodeje, a to vzhledem k výhradním smluvním ujednáním mezi konečným odběratelem a hlavní mateřskou společností vyvážejícího výrobce, a neměly by se proto brát v úvahu při výpočtu dumpingového rozpětí. Jelikož však podmínky stanovené v čl. 143 odst. 2 nařízení (EHS) č. 2454/93 nebyly splněny, považovaly se prodeje dotčenému konečnému odběrateli za nesouvisející prodeje. V tomto ohledu byly ceny při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli stanoveny tak, že se k vnitropodnikové ceně přičetla marže zjištěná v případě spolupracujícího dovozce ve spojení. Ke stanovení vývozní ceny na hranice Společenství byly v případě spolupracujícího dovozce provedeny úpravy (náklady mezi dovozem a prodejem, prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí) ceny při dalším prodeji podle výše uvedeného výpočtu.

(44)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci nezávislých dovozců a s ohledem na skutečnost, že barevné televizní obrazovky náleží do stejné kategorie zboží dlouhodobé spotřeby jako barevné televizory (dále jen „BTV“), považovalo se za přiměřené použít za tímto účelem ziskové rozpětí ve výši 5 % jako v antidumpingovém řízení týkajícím se BTV (4).

(45)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce uskutečňoval vývoz dotčeného výrobku do Společenství prostřednictvím dovozce, který je s ním ve spojení. Vývozní cena byla proto stanovena na základě cen při dalším prodeji nezávislým odběratelům.

(46)

K úpravě se použilo ziskové rozpětí uvedené v 44. bodu odůvodnění.

(47)

Oba spolupracující vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek pro nezávislé odběratele ve Společenství. Vývozní cena byla proto stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

(48)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě cen ze závodu a na téže obchodní úrovni. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami, byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(49)

Na tomto základě byly u všech vyvážejících výrobců, jichž se šetření týkalo, provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládce a vedlejších nákladech, nákladech na balení, úvěry a provize a na služby zákazníkům (záruka), pokud byly použitelné a odůvodněné.

(50)

Jeden vyvážející výrobce v ČLR a jediný spolupracující vyvážející výrobce v Koreji požádali o úpravu kvůli měnovým přepočtům v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení. Tvrdili, že jelikož místní měny (CNY resp. KRW) zaznamenaly v průběhu období šetření vůči euru pokles, měla by být provedena odpovídající úprava fakturované částky v eurech za vývoz do Společenství. V této souvislosti bylo v rozporu s těmito tvrzeními zjištěno, že obě měny v období šetření zaznamenaly vůči euru růst. Proto se tato tvrzení považovala za neopodstatněná a byla zamítnuta.

(51)

Titíž vyvážející výrobci žádali úpravu obchodní úrovně v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) bodem ii) základního nařízení a uvedli, že se jejich vývoz do Společenství uskutečňoval pro distributory, kdežto jejich domácí prodej pro konečné uživatele. V této souvislosti bylo zjištěno, že prvními nezávislými odběrateli na obou trzích byli koneční uživatelé. Žádost se proto považovala za neopodstatněnou a byla zamítnuta.

(52)

Titíž spolupracující vyvážející výrobci žádali úpravu ostatních činitelů v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení. Společnosti tvrdily, že prudký pokles cen barevných televizních obrazovek v průběhu období šetření kvůli konkurenci ze strany plochých zobrazovacích jednotek postihl jejich ceny na domácím trhu a vývozní ceny odlišným způsobem. Tvrdili, že příčinou byla skutečnost, že objem prodejů na domácím trhu byl v průběhu období šetření rozložen rovnoměrně, kdežto jejich vývoz se soustředil pouze do části období šetření. Toto tvrzení však nebylo uznáno, jelikož nebylo prokázáno, že mělo vliv na srovnatelnost cen, ani nebylo prokázáno, že odběratelé kvůli tomuto činiteli platili na domácím trhu rozdílné ceny.

(53)

Úpravy podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení byly též provedeny ohledně rozdílů ve výši vrácení čínské DPH, protože bylo zjištěno, že v případě vývozu byly vráceny nižší částky DPH, než tomu bylo v případě domácího prodeje.

(54)

V případě jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, který uskutečňoval vývoz prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem mimo Společenství, byla provedena rovněž úprava vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, jelikož tento obchodník vykonával obdobné funkce jako zástupce pracující za provizi. Byla provedena úprava podle tohoto článku ve výši 2 %, poněvadž tato výše se považovala za přiměřenou při zohlednění provizí zaplacených nezávislým obchodním zástupcům podílejícím se na obchodu s dotčeným výrobkem.

(55)

Pro všechny vyvážející výrobce, jichž se šetření týkalo, byla dumpingová rozpětí stanovena na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty jednotlivých typů výrobku s váženým průměrem vývozní ceny jednotlivých typů výrobku, jak byly zjištěny výše, v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(56)

Je zavedenou praxí Komise, že pro vyvážející výrobce ve spojení nebo výrobce, kteří patří do stejné skupiny společností, stanoví pouze jeden vážený průměr dumpingového rozpětí na základě jednotlivých dumpingových rozpětí. Je tomu tak zvláště proto, že v případě stanovení individuálních dumpingových rozpětí by mohlo docházet k obcházení antidumpingových opatření, která by se tak stala neúčinnými, protože by vyvážející výrobci ve spojení mohli směrovat své vývozy do Společenství prostřednictvím společnosti, která má nejnižší individuální dumpingové rozpětí.

(57)

V souladu s touto praxí bylo pro spolupracující vyvážející výrobce v ČLR, kteří patří do stejné skupiny společností, tj. Hua Fei Colour Display Systems Co., Ltd. a výrobce ve spojení LG Philips Shuguang Electronic Co., Ltd., stanoveno jedno dumpingové rozpětí. Rovněž bylo stanoveno jedno dumpingové rozpětí pro thajské spolupracující vyvážející výrobce, kteří patří do stejné skupiny společností, tj. CRT Display Technology Co., Ltd. a výrobce ve spojení Thai CRT Co., Ltd.

(58)

V případě vyvážejících výrobců, kteří neodpověděli na dotazník Komise ani se jinak nepřihlásili, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

(59)

Aby bylo možno stanovit celostátní dumpingové rozpětí pro všechny nespolupracující vyvážející výrobce, byla nejprve stanovena úroveň nedostatečné spolupráce. Proto byl srovnán objem vývozů do Společenství, který uváděli spolupracující vyvážející výrobci, s příslušnými dovozními statistikami Eurostatu.

(60)

V případě Malajsie a Thajska, kde byla úroveň spolupráce nízká, tj. méně než 80 %, se považovalo za správné, aby bylo pro nespolupracující vyvážející výrobce stanoveno vyšší dumpingové rozpětí, než kolik činí nejvyšší dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracující vyvážející výrobce. Je důvod domnívat se, že nízká úroveň spolupráce vyplývá z toho, že u nespolupracujících vyvážejících výrobců v zemi, které se šetření týká, je dumping obecně vyšší než u spolupracujících vyvážejících výrobců. Mimoto neexistovaly žádné informace o tom, že by byl u některé nespolupracující společnosti dumping na nižší úrovni, a nedostatečná spolupráce by neměla být odměňována. Dumpingová rozpětí proto byla stanovena na základě nejvyšších dumpingových rozpětí zjištěných pro reprezentativní typy výrobku jednoho spolupracujícího výrobce v dotčených zemích nebo nejvyšších rozpětí zjištěných pro reprezentativní operace jednoho spolupracujícího výrobce v dotčených zemích.

(61)

V případě Korejské republiky ukazuje mimořádně nízká úroveň spolupráce, tj. pouze 2 % celkového objemu vývozu podle statistických údajů Eurostatu, jednoznačně úmyslnou nedostatečnou spolupráci ze strany hlavních vyvážejících výrobců. S ohledem na tuto zvláštní situaci a vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici vhodnější údaje, se považovalo za správné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující společnosti ve výši dumpingového rozpětí pro reprezentativní typ výrobku uvedeného v podnětu, konkrétně 15,0 %. Výše dumpingového rozpětí uvedená v podnětu byla ověřena odkazem na zveřejněné ceníky a statistické údaje Eurostatu.

(62)

V případě ČLR byla úroveň spolupráce velmi vysoká, jelikož objem vývozu do Společenství, který uváděli spolupracující vyvážející výrobci během období šetření, překročil objem dovozu podle statistických údajů Eurostatu, a nebyl důvod domnívat se, že se některý vyvážející výrobce úmyslně zdržel spolupráce. K odlišení spolupracujících čínských vyvážejících výrobců, jimž všem byl přiznán status tržního hospodářství, a možných jiných čínských vyvážejících výrobců, kteří při šetření nespolupracovali, se považovalo za správné stanovit pro ČLR celostátní dumpingové rozpětí na základě srovnání vývozních cen nejprodávanějších reprezentativních typů výrobku podle údajů Eurostatu a běžné hodnoty týchž typů výrobku v analogické zemi.

(63)

Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(64)

V průběhu období šetření obdobný výrobek vyrábělo ve Společenství sedm výrobců. Čtyři tito výrobci jsou však ve spojení s vývozci v dotčených zemích. Tyto čtyři společnosti mohly být proto vzhledem ke svému vztahu s vývozcem chráněny před nepříznivými důsledky dumpingu působícího újmu. To naznačuje rovněž skutečnost, že tito výrobci při řízení nespolupracovali. Považovalo se proto za správné vyloučit jejich výrobu z výroby ve Společenství a vyloučit je rovněž z definice výrobního odvětví Společenství. Po období šetření kromě toho dva z těchto čtyř výrobců výrobu definitivně ukončili.

(65)

Celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení proto představuje výroba tří výrobců, konkrétně společností Ekranas, Ecimex a Thomson.

(66)

Jak bylo uvedeno ve 2. bodu odůvodnění, podnět byl podán jménem dvou výrobců ve Společenství, a to společností Ekranas a Ecimex. Bylo zjištěno, že na tyto žadatele připadá hlavní podíl celkové výroby dotčeného výrobku ve Společenství, tj. v tomto případě více než 40 %.

(67)

Je nutno poznamenat, že oba žadatelé, kteří v období šetření vyráběli obdobný výrobek, výrobu zastavili a v první polovině roku 2006 podali návrh na konkurz. Jelikož v současné době probíhá konkurzní řízení, není dosud jasné, zda bude výroba barevných televizních obrazovek společností Ekranas a Ecimex obnovena, nebo ne. Po zahájení řízení společnost Thomson Komisi informovala o své podpoře, pokud jde o podnět podaný skupinou TUBE, a při šetření náležitě spolupracovala. Proto se vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici informace, že by tito dva výrobci definitivně ukončili svou činnost, společnosti Ekranas a Ecimex považovaly za součást výrobního odvětví Společenství. Má se tudíž za to, že společnosti Ekranas, Ecimex a Thomson představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou dále označovány jako „výrobní odvětví Společenství“.

(68)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, údajů o objemu prodeje od ostatních výrobců a údajů o objemu dovozu získaných od Eurostatu.

(69)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se trh Společenství s dotčeným výrobkem zmenšil o přibližně 14 %. Spotřeba Společenství činila v roce 2002 přibližně 9,5 milionů kusů a v období šetření pak okolo 8,2 milionů kusů. Konkrétně se v roce 2003 spotřeba snížila o 2 %, v roce 2004 vzrostla o 7 procentních bodů a v období šetření pak náhle poklesla o téměř 20 procentních bodů.

(70)

Po oznámení prozatímních závěrů žadatel zpochybnil metodiku, kterou Komise použila pro stanovení spotřeby. Žadatel konkrétně tvrdil, že i) na základě informací uvedených v 64. bodě odůvodnění se zdá, že všechny prodeje učiněné výrobci ve Společenství, kteří jsou ve spojení s vývozci z dotčených zemí, byly vyloučeny z výpočtu spotřeby a analýzy újmy, a že ii) určitý objem vázaných prodejů dodaných jedním ze tří výrobců ve Společenství uvedených v 67. bodě odůvodnění byl nesprávně vyloučen z výpočtu spotřeby, do nějž měl být zahrnut.

(71)

Pokud jde o tvrzení i), je třeba poznamenat, že 64. bod odůvodnění se vztahuje pouze na definici výrobního odvětví Společenství a na stanovení celkové výroby Společenství v souladu s čl. 4 odst. 1 základního nařízení, a nikoli na výpočet celkové spotřeby Společenství. Pro účely stanovení spotřeby ve Společenství byly zahrnuty prodeje výrobců, kteří byli vyloučeni z definice výrobního odvětví Společenství a z definice výroby ve Společenství. To je rovněž jasné z 68. bodu odůvodnění a z konkrétních informací sdělených žadateli, jež ukazují, že objem dotčených prodejů dosáhl během období šetření přibližně 3 milionů kusů. Prodeje všech výrobců ve Společenství, o nichž bylo žadateli a Komisi známo, že byli činní během období od roku 2002 do období šetření, byly proto zahrnuty do stanovení spotřeby. Nicméně výrobci vyloučení z definice výrobního odvětví Společenství museli být vyloučeni z analýzy situace výrobního odvětví Společenství právě proto, že nebyli považováni za součást tohoto odvětví podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Tvrzení i) se tudíž zamítá.

(72)

Pokud jde o tvrzení ii), je skutečně pravda, že Komise vyloučila některé objemy prodeje z výpočtu spotřeby a analýzy některých klíčových ukazatelů újmy, především objemu prodeje a ceny, tržního podílu a ziskovosti, neboť byly považovány za vázané. Je zavedenou praxí Komise rozlišovat mezi vázanými prodeji a prodeji na volném trhu, neboť pouze prodeje na volném trhu spolu soutěží (5). Vázané prodeje výrobkům prodávaným na volném trhu naopak nekonkurují, a nejsou tedy ovlivněny dumpingovými dovozy. V tomto konkrétním odvětví většina velkých výrobců obdobného výrobku (na rozdíl od dvou žadatelů) podniká rovněž v navazujícím odvětví, především v oblasti dalšího zpracování televizních obrazovek pro televizory. Komise např. vyloučila z analýzy vázané prodeje firmy Sony, přičemž žadatel tento postup podpořil. Stejná metodika byla konzistentně uplatněna na všechny výrobce ve Společenství, ať tito výrobci byli součástí výrobního odvětví Společenství, nebo byli považováni za „ostatní výrobce ve Společenství“ podle 64. bodu odůvodnění.

(73)

Pokud jde o konkrétní objemy vázaných prodejů zmíněné v tvrzení ii), Komise zjistila, že do července 2004 byla továrna na výrobu obrazovek, která je dnes zapsána jako Thomson Displays Polska Sp. Z o.o, Piaseczno, Polsko, spolu s továrnou na výrobu televizorů v obci Zyrardow, Polsko, zapsána jako jedna právnická osoba, jmenovitě společnost TMM Polska, jejímž jediným vlastníkem byla mateřská společnost Thomson SA. V souladu s obvyklou praxí měla Komise za to, že jde o případ integrovaného výrobce a že dodávky obdobného výrobku z továrny na výrobu obrazovek v obci Piaseczno do továrny na výrobu televizorů v obci Zyrardow tvoří vnitropodnikový převod, a jsou tudíž vázaným prodejem za vnitropodnikové ceny. Žadatel de facto uznal existenci vnitropodnikových cen, neboť uvedl, že „vztah mezi Thomson Display a Thomson's CTV display mohl ovlivnit ceny, ale v žádném případě neovlivňuje množství“. Komise tedy potvrzuje, že tyto převody nelze považovat za stejné jako prodeje na volném trhu.

(74)

Konečně a pouze v zájmu jasnosti je nutno poznamenat, že i v případě, že by tyto vázané prodeje byly zahrnuty do spotřeby (viz následující tabulka), změnila by se pouze celková úroveň, nicméně trend – výrazné snížení poptávky během období šetření – by byl velmi podobný trendu popsanému v 69. bodě odůvodnění. Tvrzení ii) se tudíž zamítá.

(75)

Komise zjišťovala, zda lze dovozy z dotčených zemí hodnotit souhrnně podle kritérií stanovených v čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Komise zjišťovala, zda i) dumpingové rozpětí stanovené pro každou dotčenou zemi není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení a ii) podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství jsou obdobné.

(76)

Za prvé je nutno uvést, že údaje týkající se společností Beijing Matsushita Color CRT Co., Ltd. a LG Philips Display Korea Co., Ltd., tj. dvou vyvážejících výrobců v dotčených zemích, u nichž nebyl zjištěn dumping dotčeného výrobku, byly z níže uvedené analýzy náležitě vyloučeny, a tato analýza se týká výhradně dumpingových dovozů. Objem dovozu od dvou výše uvedených výrobců byl v období šetření minimální, jelikož byl podstatně nižší než 1 % spotřeby Společenství.

(77)

Na základě toho bylo dumpingové rozpětí zjištěné pro každou z dotčených zemí větší než nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení a objem dumpingových dovozů z každé z těchto zemí nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení – jejich podíly na trhu dosáhly v období šetření rozmezí od 3,6 % do 6,5 % v závislosti na dotčené zemi. Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovými dovozy z dotčených zemí a obdobným výrobkem Společenství, bylo zjištěno, že podmínky hospodářské soutěže jsou skutečně obdobné. To bylo prokázáno skutečností, že dotčený výrobek dovážený z dotčených zemí a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství byly obdobné, navzájem spolu soutěží a distribuují se prostřednictvím totožných obchodních kanálů. Navíc všechny objemy dovozů byly podstatné velikosti a představovaly významné podíly na trhu.

(78)

Na základě výše uvedených skutečností se usuzovalo, že byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Dumpingové dovozy ze čtyř dotčených zemí se proto posuzovaly souhrnně.

(79)

Objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí do Společenství v období šetření představoval téměř 1,6 milionu kusů, což je úroveň blížící se úrovni, která byla zaznamenána v roce 2002. Za touto zdánlivou stabilitou se skrývají prudké výkyvy, k nimž došlo v letech 2003 a 2004 a v období šetření. V roce 2003 dovozy vzrostly o 44 %, v roce 2004 poklesly o 3 procentní body a v období šetření poklesly dále o 44 procentních bodů.

(80)

Podíl vývozců z dotčených zemí na trhu se zvýšil ze 17 % v roce 2002 na 19,4 % v období šetření. Podíl na trhu zaznamenal v roce 2003 skok o téměř 8 procentních bodů, v roce 2004 poklesl o přibližně 2 procentní body a v období šetření se pak dále snížil o přibližně 3,5 procentních bodů. Skutečnost, že podíl dovozů z dotčených zemí na trhu byl v období šetření vyšší než v roce 2002, ačkoli objem dovozů byl v období šetření nižší než v roce 2002, lze vysvětlit náhlým poklesem spotřeby, jak bylo uvedeno v 69. bodu odůvodnění.

(81)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se průměrná cena dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí snížila o 24 %. Konkrétně v roce 2003 cena poklesla o 15 %, v roce 2004 o dalších 21 procentních bodů, poté v období šetření opět vzrostla o 12 procentních bodů.

(82)

Bylo provedeno srovnání cen jednotlivých modelů, a to mezi váženým průměrem prodejních cen ve Společenství u vyvážejících výrobců a výrobního odvětví Společenství. Za tímto účelem byly porovnávány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované odběratelům, kteří nejsou ve spojení, s dovozními cenami CIF na hranice Společenství spolupracujících vyvážejících výrobců z dotčených zemí, řádně upravenými tak, aby odrážely cenu franko přístav určení. Srovnání ukázalo, že v průběhu období šetření byl dotčený výrobek pocházející z dotčených zemí prodáván do Společenství za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství v rozmezí od –37 % (tj. bez podbízení) do nejvýše 13 % podle dotčeného vývozce. Celkově bylo podbízení velmi omezené. Údaje Eurostatu však naznačují, že v letech před obdobím šetření byly ceny dumpingových dovozů z dotčených zemí podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(83)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství vyhodnocení všech příslušných ekonomických činitelů a indexů, které měly vliv na stav výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období.

(84)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření poklesla výroba výrobního odvětví Společenství o 5 %. Konkrétně se v roce 2003 zvýšila o 8 %, v roce 2004 o dalších 12 procentních bodů a v období šetření pak prudce poklesla o 25 procentních bodů.

(85)

V průběhu posuzovaného období se výrobní kapacita trvale zvyšovala. V roce 2003 vzrostla o 4 %, v roce 2004 o dalších 19 procentních bodů a v období šetření o 5 procentních bodů. To odpovídá rozšiřování strojního zařízení.

(86)

V letech 2002 až 2003 bylo využití kapacity v rozmezí 80 až 85 %, poté v období šetření došlo k prudkému poklesu na 61 %.

(87)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření docházelo k velkým výkyvům ve výši zásob hotových výrobků. V roce 2003 se nejprve výrazně snížily, což bylo odrazem hospodářské situace u tohoto konkrétního výrobku, která byla v roce 2002 a 2003 dosud dobrá, poté se však na konci roku 2004 prudce zvýšily, což bylo projevem náhlého poklesu poptávky. V průběhu období šetření byla skutečná výše produkce upravena směrem dolů, jak již bylo uvedeno, a výše konečných zásob se opět dostala na udržitelnější úroveň.

(88)

Prodej vlastní produkce výrobního odvětví Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství se zpočátku v roce 2003 zvýšil o 6 %, v roce 2004 dále vzrostl o 16 procentních bodů, poté však v období šetření poklesl o 6 procentních bodů. Celkově se v průběhu posuzovaného období objem prodejů zvýšil o 16 %. Značný rozdíl mezi objemem výroby a domácím prodejem vysvětluje skutečnost, že výrobní odvětví Společenství přibližně dvě třetiny své produkce vyváží mimo Společenství.

(89)

V období mezi rokem 2002 a obdobím šetření se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu trvale zvětšoval, a to o 10 procentních bodů. Konkrétně se v roce 2002 blížil 28 %, v roce 2003 vzrostl na 30 % a v roce 2004 na přibližně 32 %, v období šetření se pak zvýšil na téměř 38 %. Tento nárůst podílu na trhu je nutno vidět na pozadí klesající spotřeby v ES, jak bylo zmíněno v 69. bodu odůvodnění.

(90)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření, kdy spotřeba Společenství poklesla o 14 %, se objem prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství zvýšil o 16 %. Výrobní odvětví Společenství získalo mezi rokem 2002 a obdobím šetření přibližně 10 procentních bodů podílu na trhu, zatímco dumpingové dovozy získaly přibližně 2,4 procentních bodů podílu na trhu.

(91)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství mezi rokem 2002 a obdobím šetření poklesla o zhruba 10 %. Mezi rokem 2002 a 2003 se snížila o 4 %, v roce 2003 vzrostla o 6 procentních bodů, poté se však v období šetření snížila o 12 procentních bodů, což bylo částečně projevem poklesu výroby.

(92)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Společenství, měřená jako výstup (v kusech) na zaměstnanou osobu za rok, se v roce 2003 zvýšila o 12 %, v roce 2004 se dále zvýšila o 6 procentních bodů a v období šetření klesla o 12 procentních bodů. Po náhlém zmenšení trhu v období šetření došlo ihned k přizpůsobení objemu výroby, ale (jak je obecně pozorováno) přizpůsobování pracovních sil bylo méně rychlé, což zapříčinilo zaznamenaný pokles produktivity.

(93)

Průměrná mzda zaměstnance byla v období šetření přibližně ve stejné výši jako v roce 2002. Konkrétně se v roce 2003 snížila o 11 %, v roce 2004 o další 2 procentní body a v období šetření se pak zvýšila o 14 procentních bodů.

(94)

Jednotkové ceny prodejů vlastní výroby výrobního odvětví Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vykazovaly mezi rokem 2002 a obdobím šetření klesající tendenci a celkově se snížily o 42 %. Konkrétně v roce 2003 ceny poklesly o 25 %, v roce 2004 o dalších 9 procentních bodů a v období šetření se pak dále snížily o 8 procentních bodů. Šetření u dumpingových dovozů prokázalo jen minimální podbízení se (pokud vůbec) prodejním cenám výrobního odvětví Společenství. U určitého počtu modelů bylo podbízení větší než průměrné rozpětí cenového podbízení uvedené v 82. bodu odůvodnění.

(95)

Během posuzovaného období se ziskovost prodejů vlastní produkce výrobního odvětví Společenství, vyjádřená jako procento čistých prodejů, trvale snižovala. Ziskovost poklesla z 24 % v roce 2002 na přibližně 18 % v roce 2003 a v roce 2004 na přibližně 10 %. V období šetření zaznamenalo výrobní odvětví Společenství ztráty ve výši –3,6 %.

(96)

Návratnost investic („ROI“) vyjádřená jako zisk v procentech z čisté účetní hodnoty investic se řídila ve velké míře výše uvedeným trendem ziskovosti. Zhoršila se z přibližně 17 % v roce 2002 na – 2,1 % v období šetření.

(97)

Čistý peněžní tok z provozních činností se během posuzovaného období rovněž zhoršil. Z přibližně 175 milionů EUR v roce 2002 se snížil na zhruba 125 milionů EUR v roce 2003, v roce 2004 se zvýšil na přibližně 141 milionů EUR a v období šetření se pak prudce zhoršil na –25 milionů EUR. Situace se zhoršila natolik, že na dvě společnosti představující výrobní odvětví Společenství byl v první polovině roku 2006 vyhlášen konkurz, jak bylo uvedeno v 67. bodu odůvodnění výše. Pouze společnosti Thomson se podařilo získat finanční prostředky od své mateřské společnosti a zabránit tak vážnější finanční situaci. Společnostem Ekranas a Ecimex se nepodařilo získat kapitál. Při pohledu do budoucna je schopnost výrobního odvětví Společenství získat další kapitál zjevně vážně omezena špatnými vyhlídkami poptávky.

(98)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby dotčeného výrobku se mezi rokem 2002 a obdobím šetření trvale snižovaly. V roce 2003 poklesly o 14 %, v roce 2004 o dalších 25 procentních bodů a v období šetření pak o 40 procentních bodů.

(99)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, nelze s ohledem na objem a ceny dovozů z dotčených zemí tento dopad považovat za zanedbatelný.

(100)

Nařízením Rady (ES) č. 2313/2000 (6) byla zavedena opatření proti dovozu barevných televizních obrazovek pocházejících z Indie a Korejské republiky. Platnost těchto opatření skončila dne 21. října 2005. Tato opatření se však týkala pouze jedné ze čtyř zemí, na něž se vztahuje toto řízení, a pouze části kódu KN 8540 11 11 z pěti kódů KN uvedených ve 12. bodu odůvodnění. Kód KN 8540 11 11 zahrnuje přibližně 20 % definice výrobku, jehož se toto řízení týká. Vzhledem k odlišné situaci je proto obtížné vyvodit závěr o překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(101)

Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí snížil o 3 %, jejich podíl na trhu Společenství se však zvýšil o přibližně 2,4 procentních bodů. Průměrné ceny dumpingových dovozů z dotčených zemí byly v posuzovaném období podle údajů Eurostatu obecně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. V průběhu období šetření však ceny dovozů z dotčených zemí nebyly významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Jak bylo zmíněno v 82. bodu odůvodnění, na základě váženého průměru se cenové podbízení během období šetření pohybovalo v rozmezí – 37 % a 13 % v závislosti na dotčené zemi a výrobci. Údaje Eurostatu však naznačují, že v letech před obdobím šetření byly ceny dumpingových dovozů z dotčených zemí podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(102)

V posuzovaném období byla rovněž zjištěna jednoznačně se zhoršující situace výrobního odvětví Společenství. Za prvé, na dvě ze tří společností, jež představují výrobní odvětví Společenství, byl v první polovině roku 2006 vyhlášen konkurz. Za druhé, mezi rokem 2002 a obdobím šetření se většina ukazatelů újmy vyvíjela negativně: objem výroby se snížil o 5 %, využití kapacity kleslo o 25 %, zaměstnanost se snížila o 10 %, jednotkové prodejní ceny poklesly o 42 %, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok se výrazně zhoršily a investice klesly o 79 %. Ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství došlo velmi náhle, a to převážně v průběhu období šetření. Před obdobím šetření byla ziskovost výrobního odvětví Společenství dosud vyšší než 10 %.

(103)

Některé ukazatele zaznamenaly mezi rokem 2002 a obdobím šetření jasný pozitivní vývoj. Výrobní kapacita se zvýšila o 28 %, objem prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se zvýšil o 16 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl o 10 procentních bodů. Tento vývoj však nemohl zabránit prudkému zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství, které vedlo k vyhlášení konkurzu na dva výrobce ve Společenství.

(104)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se proto vyvozuje závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(105)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise prošetřila, zda dumpingové dovozy způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu do té míry, že ji lze označit za podstatnou. Přezkoumány byly i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly výrobní odvětví Společenství zároveň poškodit, aby případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebyla připisována dumpingovým dovozům.

(106)

V průběhu období šetření připadal na dumpingové dovozy z dotčených zemí značný podíl na trhu ve výši 19,4 %. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí snížil o přibližně 3 %, jejich podíl na trhu Společenství se však zvýšil o přibližně 2,3 procentních bodů, jelikož spotřeba se snižovala rychleji než objem dovozu. Je však důležité poznamenat, že jak objem, tak i podíl dumpingových dovozů na trhu dosáhl vrcholu v roce 2003 a poté až do období šetření významně klesal. V průběhu období šetření byl podíl dumpingových dovozů na trhu o 5,5 procentních bodů nižší než v roce 2003.

(107)

Průměrné ceny dumpingových dovozů z dotčených zemí byly během posuzovaného období podle údajů Eurostatu obecně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství a pravděpodobně tlačily tyto ceny směrem dolů. Dovozní ceny se mezi rokem 2002 a 2004 rovněž značně snížily, v období šetření se však zvýšily o 12 procentních bodů, jak bylo zmíněno v 81. bodu odůvodnění. Jelikož výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období své prodejní ceny rovněž postupně snižovalo, ceny dovozů z dotčených zemí se v období šetření významně nepodbízely cenám výrobního odvětví Společenství na základě srovnání jednotlivých modelů. Na základě váženého průměru se cenové podbízení během období šetření pohybovalo v rozmezí –37 % a 13 % v závislosti na dotčené zemi a vývozci. Ačkoli se tedy cenové podbízení vyskytovalo stěží, docházelo u dumpingových dovozů v každém případě k prodeji pod cenou.

(108)

Jak bylo uvedeno v 102. bodu odůvodnění, v období mezi roky 2002/2003 a obdobím šetření lze pozorovat prudký zvrat v situaci výrobního odvětví Společenství. Je nutno poznamenat, že ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství došlo velmi náhle, a to převážně v průběhu období šetření. Před obdobím šetření byla ziskovost výrobního odvětví Společenství vyšší než 10 % a většina ukazatelů újmy vykazovala pozitivní vývoj. Konkrétně se mezi rokem 2002 a 2004 výrobní kapacita zvýšila o 23 %, objem výroby vzrostl o 20 %, objem prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se zvýšil o 22 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl z přibližně 28 % na zhruba 32 %, a to v době, kdy trh dosud rostl. V průběhu období šetření, kdy během jednoho roku náhle došlo ke zmenšení trhu o 20 %, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu dokonce vzrostl na 38 %.

(109)

Dále je nutno poznamenat, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo nejlepší ziskovosti v letech 2002 a 2003, kdy se jeho prodejní ceny již významně snížily, jeho podíl na trhu byl nejmenší a objem dumpingových dovozů dosáhl nejvyšší úrovně. V období šetření, kdy podíl výrobního odvětví Společenství na trhu dosáhl svého vrcholu, objem dumpingových dovozů se snížil a jejich ceny vzrostly, se ziskovost zhoršila.

(110)

Závěrem lze konstatovat, že dumpingové dovozy mohly v období od roku 2002 do období šetření tlačit prodejní ceny výrobního odvětví Společenství směrem dolů a mohly mít určitý nepříznivý účinek na celkovou situaci výrobního odvětví Společenství. Jak však bylo uvedeno ve 108. a 109. bodu odůvodnění, situace výrobního odvětví Společenství, která v letech předcházejících období šetření vykazovala smíšené signály, se v období šetření náhle a výrazně zhoršila. Před obdobím šetření byla ziskovost výrobního odvětví Společenství dosud vyšší než 10 %. Stejně tak většina ukazatelů újmy vykazovala až do období šetření pozitivní vývoj. Mezi lety 2002 a 2004 se výrobní kapacita zvýšila o 23 %, objem výroby vzrostl o 20 %, objem prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se zvýšil o 22 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl z přibližně 28 % na zhruba 32 %, a to v době, kdy trh dosud rostl. Připomíná se rovněž, že výrobní odvětví Společenství dosáhlo nejlepší ziskovosti v roce 2002 a 2003, kdy byl jeho podíl na trhu nejmenší a objem dumpingových dovozů byl na nejvyšší úrovni. V období šetření, kdy podíl výrobního odvětví Společenství dosáhl svého vrcholu a (co je důležité) v době, kdy se objem i podíl dumpingových dovozů na trhu snížil (viz 106. bod odůvodnění) a kdy se ceny dumpingových dovozů zotavily, se ziskovost výrobního odvětví Společenství zhoršila. Na druhou stranu, jediným novým prvkem v prostředí výrobního odvětví Společenství v průběhu období šetření byl prudký pokles poptávky o 20 %. Proto neexistence jednoznačné časové shody mezi zhoršením situace výrobního odvětví Společenství a účinky dumpingových dovozů vážně zpochybňuje souvislost mezi vývojem dovozů a situací výrobního odvětví Společenství. Proto nebylo možno dojít k závěru, že dumpingové dovozy hrály v nepříznivém stavu výrobního odvětví Společenství určující roli.

(111)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že hlavní příčinou náhlé újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byl pokles poptávky po barevných televizních obrazovkách.

(112)

Jak bylo uvedeno v 69. bodu odůvodnění, v období šetření spotřeba barevných televizních obrazovek náhle poklesla o 20 %. Tento pokles spotřeby byl jediným parametrem, který se v prostředí výrobního odvětví Společenství výrazně změnil. Časově se rovněž shoduje s dramatickým zhoršením situace výrobního odvětví Společenství. Šetření prokázalo, že náhlý pokles poptávky měl skutečně nepříznivý účinek na situaci výrobního odvětví Společenství, poněvadž náhlé zhoršení ziskovosti a peněžního toku výrobního odvětví Společenství vyplývá přímo z výše uvedeného zmenšení trhu, a to prostřednictvím nákladového dopadu (pokles produktivity v období šetření, jak bylo uvedeno v 92. bodu odůvodnění, a nárůst jednotkových výrobních nákladů) a cenového dopadu (náhlá nadbytečná kapacita). V průběhu období šetření se poptávka po barevných televizních obrazovkách stala s ohledem na ceny naprosto nepružnou, což prokazuje skutečnost, že významné snížení cen zaznamenané mezi rokem 2004 a obdobím šetření nevedlo k nárůstu objemu prodejů. Naopak, poptávka ve skutečnosti poklesla o přibližně 20 %.

(113)

Šetření prokázalo, že pokles poptávky po barevných televizních obrazovkách se časově shoduje s rostoucím pronikáním televizorů s plochým panelem (displej z kapalných krystalů (LCD) a plazma), které se prudce zvýšilo z méně než 1 % trhu v roce 2002 na 28 % v období šetření. Tyto televizory s plochým panelem soutěží přímo s barevnými televizními obrazovkami a oba výrobky jsou zcela zaměnitelné. Ačkoli LCD a plazmové technologie nejsou zcela nové, teprve v období šetření se ceny televizorů s plochým panelem významně snížily, jelikož mezi rokem 2001 a obdobím šetření klesly o 44 %. Tento pokles ceny televizorů s plochým panelem na jedné straně znamenal, že se tyto modely staly pro spotřebitele přitažlivějšími, čímž se snížila poptávka po televizorech s barevnou televizní obrazovkou, a na druhé straně vyvíjel přímý tlak na prodejní ceny televizorů s barevnou televizní obrazovkou, které se musely snížit, aby zůstaly konkurenceschopné s novými, přitažlivými modely s plochým panelem. Např., na televizory s plochým panelem připadlo ve Spojeném království v roce 2005 63 % celkové hodnoty všech maloobchodních prodejů televizorů v porovnání s 37 % v roce 2004. Výsledky šetření i informace získané od poskytovatelů obchodních informací naznačují, že objem prodejů televizorů s barevnou televizní obrazovkou dosáhl v EU vrcholu v roce 2004 a od té doby přetrvává pokles poptávky.

(114)

Z údajů vyplývá, že dumpingové dovozy vyvíjely tlak na ceny výrobního odvětví Společenství a pravděpodobně rovněž přispěly k jeho nepříznivé situaci. Podrobnější analýza, založená na vývoji trendů v posuzovaném období, však neumožnila zjistit příčinnou souvislost, jelikož neexistovala jednoznačná časová shoda mezi zhoršením situace výrobního odvětví Společenství a vývojem dumpingových dovozů.

(115)

Na druhou stranu je důležité, že šetření prokázalo, že skutečně existovala jasná časová shoda mezi nepříznivou situací výrobního odvětví Společenství a prudkým a náhlým poklesem poptávky po barevných televizních obrazovkách ve Společenství. To se projevilo nárůstem jednotkových výrobních nákladů a dalším snížením cen. Tento silný pokles se časově naprosto shoduje s rostoucím pronikáním technologie plochých panelů.

(116)

Nebylo tudíž možno zjistit, že by podstatnou újmu způsobily samotné dumpingové dovozy. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení byly přezkoumány jiné činitele a újmu bylo možno velkou měrou přičíst účinkům náhlého a silného poklesu poptávky a větší dostupnosti technologie plochých panelů za konkurenceschopné ceny.

(117)

Vzhledem k závěrům vyvozeným v 105. až 114. bodu odůvodnění a s ohledem na skutečnost, že nebylo možno dostatečně prokázat příčinnou souvislost mezi újmou, která byla výrobnímu odvětví Společenství způsobena, a dumpingovými dovozy, se Komise domnívá, že toto antidumpingové řízení by mělo být zastaveno v souladu s čl. 9 odst. 2 základního nařízení,

16.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 316/35