ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 315

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
15. listopadu 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1672/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí program společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress

1

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES ze dne 24. října 2006 o financování evropské normalizace

9

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

15.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 315/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1672/2006/ES

ze dne 24. října 2006,

kterým se zavádí program společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu – Progress

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 13 odst. 2, článek 129 a čl. 137 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 zahrnula podporu zaměstnanosti a sociálního začlenění jako nedílnou součást do celkové strategie Unie, aby bylo dosaženo strategického cíle pro příští desetiletí, a to stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností. Stanovila ambiciózní cíle a cílové plány, aby Unie opět získala podmínky pro plnou zaměstnanost, zlepšila kvalitu a produktivitu práce a podporovala sociální soudržnost a trh práce prospívající začlenění. Na tuto strategii se dále znovu zaměřila Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005.

(2)

V souladu se záměrem vyjádřeným Komisí upevnit a racionalizovat nástroje financování Společenství by toto rozhodnutí mělo zavést jednotný a racionalizovaný program, který umožní pokračování a rozvoj činností zahájených na základě rozhodnutí Rady 2000/750/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterým se stanoví akční program Společenství pro boj proti diskriminaci (2001–2006) (4), rozhodnutí Rady 2001/51/ES ze dne 20. prosince 2000, kterým se zavádí akční program týkající se strategie Společenství pro rovnost žen a mužů (2001–2005) (5), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 50/2002/ES (6) ze dne 7. prosince 2001, kterým se zavádí akční program Společenství pro podporu spolupráce členských států v boji proti sociálnímu vyloučení, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1145/2002/ES (7) ze dne 10. června 2002 o podpůrných opatřeních Společenství v oblasti zaměstnanosti a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 848/2004/ES (8) ze dne 29. dubna 2004 o zavedení akčního programu Společenství na podporu organizací působících na evropské úrovni v oblasti rovnosti mužů a žen, jakož i činností vykonávaných na úrovni Společenství, pokud jde o pracovní podmínky.

(3)

Evropská rada na mimořádném zasedání o zaměstnanosti v Lucemburku ve dnech 20. a 21. listopadu 1997 zahájila evropskou strategii zaměstnanosti za účelem koordinace politik zaměstnanosti členských států na základě společně sjednaných hlavních zásad a doporučení pro zaměstnanost. Evropská strategie zaměstnanosti je nyní nejdůležitějším nástrojem na evropské úrovni při provádění cílů Lisabonské strategie v oblasti zaměstnanosti a trhu práce.

(4)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu došla k závěru, že je nepřijatelné, aby tolik lidí v Unii žilo pod hranicí chudoby a v sociálním vyloučení, a považovala proto za nezbytné učinit kroky, které by díky stanovení vhodných cílů znamenaly rozhodující pokrok k vymýcení chudoby. Tyto cíle byly sjednány na zasedání Evropské rady v Nice ve dnech 7., 8. a 9. prosince 2000. Dále bylo dohodnuto, že politiky pro boj proti sociálnímu vyloučení by se měly zakládat na otevřené metodě koordinace spojující národní akční plány a iniciativu Komise pro spolupráci.

(5)

Demografické změny jsou hlavní dlouhodobou výzvou pro schopnost systémů sociální ochrany zajistit přiměřené důchody a vysoce kvalitní zdravotní a dlouhodobou péči, které jsou přístupné všem a které je možné v dlouhodobém horizontu financovat. Je důležité podporovat politiky, které umožní dosáhnout jak přiměřené sociální ochrany, tak i udržitelnosti systémů sociální ochrany. Evropská rada na zasedání v Lisabonu rozhodla, že spolupráce v této oblasti by se měla zakládat na otevřené metodě koordinace.

(6)

V této souvislosti je třeba věnovat pozornost specifické situaci migrujících osob a rovněž významu přijímaní opatření pro přeměnu neohlášené práce na práci řádnou.

(7)

Zajištění minimálních norem a trvalého zlepšování pracovních podmínek v Unii je hlavním bodem evropské sociální politiky a významným celkovým cílem Evropské unie. Společenství musí hrát důležitou roli při podporování a doplňování činností členských států v oblastech zdraví a bezpečnosti pracovníků, pracovních podmínek, včetně potřeby souladu mezi pracovním a rodinným životem, ochrany pracovníků při skončení pracovního poměru, informování, konzultací a účasti pracovníků a zastupování a kolektivní obrany zájmů pracovníků a zaměstnavatelů.

(8)

Zákaz diskriminace je základní zásadou Evropské unie. Článek 13 Smlouvy stanoví opatření pro boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci na základě jednoho nebo více důvodů a pro boj proti ní. Proto by při úvahách o přístupnosti a výsledcích programu měly být zohledněny konkrétní potřeby osob se zdravotním postižením z hlediska zajištění jejich plného a rovného přístupu k činnostem financovaným tímto programem a k výsledkům a hodnocení těchto činností, včetně náhrady dodatečných nákladů vzniklých těmto osobám v důsledku jejich zdravotního postižení. Dlouholeté zkušenosti získané v boji proti některým formám diskriminace, včetně diskriminace na základě pohlaví, mohou být užitečné i při boji proti jiným druhům diskriminace.

(9)

Na základě článku 13 Smlouvy přijala Rada tyto směrnice: směrnici 2000/43/ES (9) ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, jež zakazuje diskriminaci na základě rasy či etnického původu mimo jiné v oblastech zaměstnání, odborného a všeobecného vzdělávání, zboží a služeb a sociální ochrany; směrnici 2000/78/ES (10) ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, jež zakazuje diskriminaci v zaměstnání a povolání na základě náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a směrnici 2004/113/ES (11) ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování.

(10)

Podle článků 2 a 3 Smlouvy je rovné zacházení s muži a ženami základní zásadou práva Společenství. Směrnice a jiné akty přijaté na základě této zásady hrají významnou úlohu ve zlepšování postavení žen v Unii. Zkušenosti z opatření přijatých na úrovni Společenství ukazují, že podporování rovnosti žen a mužů v politikách Společenství a boj proti diskriminaci v praxi vyžadují kombinaci nástrojů, včetně právních předpisů, finančních nástrojů a začleňování těchto zásad, jež se mají vzájemně doplňovat. V souladu se zásadou rovnosti mužů a žen by mělo být začleňování hlediska rovnosti žen a mužů podporováno ve všech oddílech a činnostech tohoto programu.

(11)

Velkým přínosem na evropské úrovni mohou být mnohé nevládní organizace činné na různých úrovních, a to prostřednictvím klíčových sítí, které napomáhají ke změně politických směrů týkajících se obecných cílů tohoto programu.

(12)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, vzhledem k nutnosti výměny informací na evropské úrovni a šíření osvědčených postupů na úrovni celého Společenství, a proto jich z důvodu mnohostranného rozměru akcí a opatření Společenství může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(13)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném rozpočtovém řízení (12).

(14)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (13).

(15)

Jelikož je program rozdělen do pěti oddílů, mohou členské státy stanovit rotaci svých zástupců podle témat, jimiž se zabývá výbor nápomocný Komisi,

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Zavedení a doba trvání programu

1.   Tímto rozhodnutím se zavádí program Společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu nazvaný Progress (dále jen „program“) s cílem finančně podpořit provádění cílů Evropské unie v oblastech zaměstnanosti a sociálních věcí, jak jsou vymezeny ve sdělení Komise o Sociální agendě, a tím přispět k dosažení cílů Lisabonské strategie v těchto oblastech.

2.   Program běží od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Článek 2

Obecné cíle

1.   Program sleduje tyto obecné cíle:

a)

zlepšit znalost a chápání situace v členských státech a v jiných zúčastněných zemích prostřednictvím analýz, hodnocení a podrobného sledování politik;

b)

podporovat rozvoj statistických nástrojů a metod a společných ukazatelů, případně rozdělených podle pohlaví a věkových skupin, v oblastech spadajících pod tento program;

c)

podporovat a popřípadě sledovat provádění právních předpisů Společenství a cílů politik Společenství v členských státech a hodnotit jejich účinnost a dopad;

d)

podporovat vytváření sítí, vzájemné učení, určování a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na evropské úrovni;

e)

zvyšovat povědomí zainteresovaných stran a široké veřejnosti o politikách a cílech Společenství sledovaných v rámci každého z pěti oddílů programu;

f)

zlepšovat popřípadě schopnost klíčových sítí na evropské úrovni propagovat, podporovat a dále rozvíjet politiky a cíle Společenství.

2.   Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů se podporuje ve všech oddílech a činnostech programu.

3.   Výsledky dosažené v rámci oddílů a činností programu se předávají zúčastněným stranám a případně i veřejnosti. Komise zajišťuje případné výměny názorů s hlavními zainteresovanými stranami.

Článek 3

Struktura programu

Program je rozdělen do těchto pěti oddílů:

1.

Zaměstnanost;

2.

Sociální ochrana a začlenění;

3.

Pracovní podmínky;

4.

Boj proti diskriminaci a rozmanitost;

5.

Rovnost žen a mužů.

Článek 4

Oddíl 1: Zaměstnanost

Oddíl 1 podporuje provádění evropské strategie zaměstnanosti těmito prostředky:

a)

zlepšováním chápání situace v zaměstnanosti a vyhlídek, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci evropské strategie zaměstnanosti;

b)

sledováním a hodnocením provádění evropských hlavních zásad a doporučení pro zaměstnanost a jejich dopadů, zejména prostřednictvím společné zprávy o zaměstnanosti, a analýzou vzájemného působení evropské strategie zaměstnanosti a obecné hospodářské a sociální politiky a jiných oblastí politiky;

c)

organizováním výměn ohledně politik, osvědčených postupů a inovativních přístupů a podporou vzájemného učení v souvislosti s evropskou strategií zaměstnanosti;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o výzvách v oblasti zaměstnanosti a politikách a provádění národních reformních programů, včetně diskuse mezi sociálními partnery, regionálními a místními činiteli a jinými zainteresovanými stranami.

Článek 5

Oddíl 2: Sociální ochrana a začlenění

Oddíl 2 podporuje provádění otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění těmito prostředky:

a)

zlepšováním chápání otázek sociálního vyloučení a chudoby, politik sociální ochrany a začlenění, zvláště pomocí analýz a studií a rozvojem statistik a společných ukazatelů v rámci otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění;

b)

sledováním a hodnocením provádění otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a začlenění a jejích dopadů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, jakož i analýzou vzájemného působení mezi touto otevřenou metodou koordinace a ostatními oblastmi politiky;

c)

organizováním výměn ohledně politik, osvědčených postupů a inovativních přístupů a podporou vzájemného učení v souvislosti se strategií sociální ochrany a začlenění;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o klíčových výzvách a otázkách politiky, jež vyvstaly v souvislosti s koordinačním procesem Společenství v oblasti sociální ochrany a začlenění, včetně diskuse mezi sociálními partnery, regionálními a místními činiteli, nevládními organizacemi a jinými zainteresovanými stranami;

e)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti sociální ochrany a začlenění.

Článek 6

Oddíl 3: Pracovní podmínky

Oddíl 3 podporuje zlepšení pracovního prostředí a pracovních podmínek, včetně zdraví a bezpečnosti při práci a souladu mezi pracovním a rodinným životem, těmito prostředky:

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o pracovní podmínky, zvláště prostřednictvím analýz a studií a případně rozvojem statistik a ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění pracovního práva Společenství prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti, vypracování obecných směrů a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty, včetně sociálních partnerů;

c)

zaváděním preventivních opatření a zvyšováním prevence v oblasti zdraví a bezpečnosti při práci;

d)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o hlavních výzvách a otázkách politiky, pokud jde o pracovní podmínky, včetně diskuse mezi sociálními partnery a dalšími zainteresovanými stranami.

Článek 7

Oddíl 4: Boj proti diskriminaci a rozmanitost

Oddíl 4 podporuje účinné provádění zásady zákazu diskriminace a její začleňování do všech politik Společenství těmito prostředky:

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o diskriminaci, zvláště prostřednictvím analýz a studií a případně rozvojem statistik a ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění právních předpisů Společenství pro boj proti diskriminaci prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty zabývajícími se bojem proti diskriminaci;

c)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou diskuse o hlavních výzvách a otázkách politiky, pokud jde o diskriminaci, a začleňováním zásady zákazu diskriminace do všech politik Společenství, a to i u sociálních partnerů, nevládních organizací a jiných zainteresovaných stran;

d)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti boje proti diskriminaci.

Článek 8

Oddíl 5: Rovnost žen a mužů

Oddíl 5 podporuje účinné provádění zásady rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik EU těmito prostředky:

a)

zlepšováním chápání situace, pokud jde o otázky rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, zvláště prostřednictvím analýz a studií a rozvojem statistik a případně ukazatelů, jakož i hodnocením účinnosti a dopadů stávajících právních předpisů, politik a postupů;

b)

podporou provádění právních předpisů Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů prostřednictvím účinného sledování, pořádání seminářů pro odborníky z dané oblasti a vytváření sítí mezi specializovanými subjekty zabývajícími se otázkami rovnosti žen a mužů;

c)

zvyšováním povědomí, šířením informací a podporou dialogu o klíčových výzvách a otázkách politiky, pokud jde o rovnost žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, mezi sociálními partnery, nevládními organizacemi a jinými zainteresovanými stranami;

d)

rozvíjením schopnosti klíčových sítí na evropské úrovni podporovat a dále rozvíjet strategie a cíle politiky Společenství v oblasti rovnosti žen a mužů.

Článek 9

Druhy akcí

1.   Program financuje tyto druhy akcí, které mohou být případně prováděny v nadnárodním rámci:

a)

analytické činnosti:

i)

sběr, rozvoj a šíření údajů a statistik,

ii)

rozvoj a šíření společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek,

iii)

provádění studií, analýz a průzkumů a šíření jejich výsledků,

iv)

provádění hodnocení a vyhodnocování dopadů a šíření jejich výsledků,

v)

vypracování a zveřejňování obecných směrů, zpráv a vzdělávacích materiálů prostřednictvím internetu nebo jiných médií;

b)

činnosti v oblasti vzájemného učení, zvyšování povědomí a šíření informací:

i)

určování a výměny osvědčených postupů, inovačních přístupů a zkušeností a organizace vzájemných hodnocení a vzájemného učení formou schůzek, pracovních setkání nebo seminářů na evropské, nadnárodní nebo státní úrovni, pokud možno s přihlédnutím ke specifickým podmínkám jednotlivých států,

ii)

organizování konferencí a seminářů předsednictví,

iii)

organizování konferencí a seminářů podporujících tvorbu a provádění právních předpisů Společenství a cílů politik,

iv)

organizování mediálních kampaní a akcí,

v)

shromažďování a zveřejňování materiálů pro šíření informací i výsledků programu;

c)

podpora hlavních činitelů:

i)

podpora pro provozní náklady klíčových sítí na evropské úrovni, jejichž činnosti se vztahují k provádění cílů programu,

ii)

organizování pracovních skupin státních úředníků za účelem sledování provádění právních předpisů Společenství,

iii)

financování specializovaných seminářů pro odborníky z dané oblasti, úředníky na klíčových pozicích a jiné významné činitele,

iv)

vytváření sítí mezi specializovanými subjekty na evropské úrovni,

v)

financování sítí odborníků,

vi)

financování observatoří na evropské úrovni,

vii)

výměna zaměstnanců mezi státními správami,

viii)

spolupráce s mezinárodními institucemi.

2.   Činnosti uvedené v odst. 1 písm. b) musí mít výrazný evropský rozměr a být takového rozsahu, který je vhodný pro zajištění skutečné evropské přidané hodnoty, a musí být prováděny celostátními, regionálními či místními orgány, specializovanými subjekty upravenými právem Společenství nebo činiteli, kteří jsou ve své oblasti považováni za klíčové.

3.   Program nefinancuje žádná opatření na přípravu a provádění evropských roků.

Článek 10

Přístup k programu

1.   Přístup k programu je otevřen všem veřejnoprávním nebo soukromoprávním organizacím či jiným subjektům, zejména:

a)

členským státům;

b)

veřejným službám zaměstnanosti a jejich agenturám;

c)

místním a regionálním orgánům;

d)

specializovaným subjektům upraveným právem Společenství;

e)

sociálním partnerům;

f)

nevládním organizacím, zejména těm, jež jsou organizovány na evropské úrovni;

g)

vysokoškolským institucím a výzkumným ústavům;

h)

odborníkům na hodnocení;

i)

národním statistickým úřadům;

j)

sdělovacím prostředkům.

2.   Komise se může rovněž programu přímo účastnit, pokud jde o činnosti uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) a b).

Článek 11

Postup při žádosti o podporu

1.   Činnosti druhu uvedeného v článku 9 mohou být financovány:

a)

zakázkou na služby na základě nabídkového řízení, přičemž se na spolupráci s národními statistickými úřady vztahují postupy Eurostatu;

b)

částečnou podporou udělenou na základě výzvy k předkládání návrhů, přičemž spolufinancování ze strany Společenství nesmí zpravidla překročit 80 % celkových výdajů vynaložených příjemcem. Jakákoli finanční podpora přesahující tento strop může být udělena pouze za výjimečných okolností a po pečlivém přezkoumání.

2.   Činnostem druhu uvedeného v čl. 9 odst. 1 může být udělena finanční podpora na základě žádostí, např. ze strany členských států, v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14), a zejména s článkem 110 uvedeného nařízení, a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (15), a zejména článkem 168 uvedeného nařízení.

Článek 12

Prováděcí ustanovení

1.   Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí v níže uvedených záležitostech se přijmou postupem podle čl. 13 odst. 2:

a)

obecné pokyny k provádění programu;

b)

roční pracovní program pro provádění programu, rozdělený do samostatných oddílů;

c)

finanční podpora, kterou má poskytnout Společenství;

d)

roční rozpočet s výhradou článku 17;

e)

postupy pro výběr akcí, které mají být podporovány Společenstvím, a návrh seznamu akcí, které takovou podporu mají získat, předložený Komisí;

f)

kritéria hodnocení programu, včetně kritérií pro stanovení nákladové účinnosti, jakož i způsoby šíření a předávání výsledků.

2.   Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí se ve všech záležitostech neuvedených v odstavci 1 přijmou postupem podle čl. 13 odst. 3.

Článek 13

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 14

Spolupráce s jinými výbory

1.   Komise naváže nezbytná spojení s Výborem pro sociální ochranu a Výborem pro zaměstnanost, aby zajistila, že tyto výbory jsou pravidelně a řádně informovány o provádění činností uvedených v tomto rozhodnutí.

2.   Komise rovněž informuje ostatní příslušné výbory o akcích uskutečněných v rámci pěti oddílů programu.

3.   Komise případně zavede pravidelnou a strukturovanou spolupráci mezi výborem uvedeným v článku 13 a výbory pro sledování zřízenými pro jiné příslušné politiky, nástroje a akce.

Článek 15

Soulad a doplňkovost

1.   Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad s ostatními politikami, nástroji a akcemi Unie a Společenství, zejména zavedením vhodných mechanismů pro koordinaci činností programu s příslušnými činnostmi týkajícími se výzkumu, spravedlnosti a vnitřních věcí, kultury, vzdělávání, odborné přípravy a politiky týkající se mládeže a v oblasti rozšíření a vnějších vztahů Společenství, a s regionální politikou a obecnou hospodářskou politikou. Zvláštní pozornost je věnována možným součinnostem mezi tímto programem a programy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

2.   Komise a členské státy zajistí soulad a doplňkovost činností prováděných v rámci tohoto programu a ostatních souvisejících akcí Unie a Společenství, zejména v rámci strukturálních fondů a zvláště Evropského sociálního fondu, a zamezí jejich zdvojování.

3.   Komise zajistí, aby výdaje, které jsou hrazeny tímto programem a tomuto programu účtovány, nebyly účtovány v rámci žádného jiného finančního nástroje Společenství.

4.   Komise pravidelně informuje výbor uvedený v článku 13 o jiných akcích Společenství, které přispívají k plnění cílů Lisabonské strategie v oblasti sociální agendy.

5.   Členské státy vyvinou maximální možné úsilí k zajištění souladu a doplňkovosti činností v rámci programu a činností prováděných na celostátní, regionální a místní úrovni.

Článek 16

Účast třetích zemí

Program je otevřen účasti:

zemí ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o EHP,

přistupujících a kandidátských zemí přidružených k Evropské unii, jakož i zemí západního Balkánu zapojených do procesu stabilizace a přidružení.

Článek 17

Financování

1.   Finanční krytí pro provádění činností Společenství uvedených v tomto rozhodnutí od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se stanoví na 657 590 000 EUR (16).

2.   Během celé doby trvání programu jsou pro rozdělení finančních prostředků mezi různé oddíly dodržovány tyto spodní hranice:

Oddíl 1

Zaměstnanost

23 %

Oddíl 2

Sociální ochrana a začlenění

30 %

Oddíl 3

Pracovní podmínky

10 %

Oddíl 4

Boj proti diskriminaci a rozmanitost

23 %

Oddíl 5

Rovnost žen a mužů

12 %

3.   Maximálně 2 % finančního krytí jsou určena na provádění programu s cílem uhradit například výdaje spojené s fungováním výboru uvedeného v článku 13 nebo s hodnoceními, která mají být provedena podle článku 19.

4.   Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

5.   Komise může požádat o technickou nebo administrativní pomoc, a to pro vzájemný prospěch Komise i příjemců, jakož i o podpůrné výdaje.

Článek 18

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Společenství uplatňováním preventivních opatření proti podvodu, korupci a jiným nezákonným činnostem, prováděním účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (17), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (18) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (19).

2.   Pokud jde o akce Společenství financované podle tohoto rozhodnutí, „nesrovnalostí“ podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 se rozumí jakékoliv porušení právního předpisu Společenství nebo jakékoliv nesplnění smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované.

3.   Smlouvy a dohody, jakož i dohody se zúčastněnými třetími zeměmi, vyplývající z tohoto rozhodnutí stanoví především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo jakéhokoliv zástupce zmocněného Komisí) a audity Účetního dvora, v případě nutnosti na místě.

Článek 19

Sledování a hodnocení

1.   Za účelem zajištění pravidelného sledování programu a umožnění nezbytných úprav směřování vypracovává Komise výroční zprávy o činnostech zaměřené na výsledky programu a předává je Evropskému parlamentu a výboru uvedenému v článku 13.

2.   Jednotlivé oddíly programu rovněž podléhají hodnocení v polovině období, které poskytne celkový pohled na program s cílem změřit pokrok dosažený při plnění cílů programu, účinnost využití zdrojů a jeho přidanou evropskou hodnotu. Toto hodnocení může být doplněno průběžnými hodnoceními. Tato hodnocení provádí Komise s pomocí externích odborníků. Jakmile budou jejich výsledky k dispozici, uvedou se ve zprávě o činnosti uvedené v odstavci 1.

3.   Hodnocení ex-post celého programu provede Komise za pomoci externích odborníků do 31. prosince 2015 s cílem změřit vliv cílů programu a jeho přidanou evropskou hodnotu. Tento dokument předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.   Provádění jednotlivých oddílů programu, včetně předložení výsledků a dialogu o budoucích prioritách, se rovněž projedná v rámci Fóra o provádění sociální agendy.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 24. října 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI


(1)  Úř. věst. C 255, 14.10.2005, s. 67.

(2)  Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 48.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. září 2005 (Úř. věst. C 193 E, 17.8.2006, s. 99), společný postoj Rady ze dne 18. července 2006 (Úř. věst. C 238 E, 3.10.2006, s. 31) a postoj Evropského parlamentu ze dne 27. září 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 23.

(5)  Úř. věst. L 17, 19.1.2001, s. 22. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 1554/2005/ES (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 9).

(6)  Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).

(7)  Úř. věst. L 170, 29.6.2002, s. 1. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES.

(8)  Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 18. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 1554/2005/ES.

(9)  Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(10)  Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(11)  Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(12)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(14)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).

(16)  Tato částka je založena na údajích z roku 2004 a podléhá technickým úpravám pro zohlednění inflace.

(17)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(19)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.


15.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 315/9


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1673/2006/ES

ze dne 24. října 2006

o financování evropské normalizace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 a čl. 157 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská normalizace představuje dobrovolnou činnost, kterou vyvíjejí ve vlastním zájmu zúčastněné strany, které si přejí vytvořit normy a jiné produkty normalizace v reakci na své potřeby. Tyto produkty normalizace vytváří Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI), orgány uvedené v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (3) (dále jen „evropské normalizační orgány“).

(2)

Směrnice 98/34/ES stanoví, že Komise může po poradě s výborem zřízeným uvedenou směrnicí předkládat evropským normalizačním orgánům žádosti o vypracování norem. Partnerské vztahy mezi těmito orgány a Společenstvím a Evropským sdružením volného obchodu, které rovněž podporuje evropskou normalizaci, upravují obecné zásady spolupráce mezi CEN, CENELEC, ETSI a Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu ze dne 28. března 2003 (4).

(3)

Je nezbytné, aby se Společenství podílelo na financování evropské normalizace vzhledem k užitečné roli, kterou tato normalizace hraje při podpoře jeho právních předpisů a politik. Evropská normalizace na jedné straně přispívá k fungování a k upevnění vnitřního trhu, a to především díky takzvaným směrnicím nového přístupu v oblasti zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí a spotřebitelů, a k zajištění interoperability v odvětvích, jako je doprava. Na druhé straně evropská normalizace pomáhá zlepšit konkurenceschopnost podniků tím, že usnadňuje zejména volný pohyb zboží a služeb, interoperabilitu sítí a komunikačních prostředků, technologický rozvoj a inovaci v činnostech, jako jsou informační technologie. Je tudíž vhodné zahrnout do tohoto rozhodnutí také financování činností evropské normalizace v oblasti informačních technologií a telekomunikací, které upravuje mimo jiné rozhodnutí Rady 87/95/EHS ze dne 22. prosince 1986 o normalizaci v oblasti informačních technologií a telekomunikací (5).

(4)

Toto rozhodnutí by mělo poskytnout výslovný, úplný a podrobný právní základ pro financování poskytované Společenstvím na veškeré činnosti evropské normalizace, které jsou potřebné k provádění jeho politik a právních předpisů.

(5)

Je nutné zajistit, aby malé a střední podniky, zejména malé podniky, mikropodniky a řemeslné podniky, mohly používat evropské normy. Proto by tyto normy měly být vytvářeny a upravovány s ohledem na charakteristické rysy a prostředí těchto podniků.

(6)

Financování Společenstvím by mělo být zaměřeno na vytvoření norem a jiných produktů normalizace a mělo by usnadňovat podnikům jejich používání prostřednictvím překladů do různých úředních jazyků Společenství, posílit soudržnost evropského systému normalizace a zajistit spravedlivý a průhledný přístup k evropským normám všem účastníkům trhu v celé Evropské unii. To je důležité zejména v případech, kdy používání norem umožňuje dosahovat souladu s právními předpisy Společenství.

(7)

Rozpočtové prostředky vyhrazené na činnosti evropské normalizace by měl každoročně určovat rozpočtový orgán v mezích orientačního finančního krytí stanoveného na období příslušného finančního rámce a měly by být předmětem každoročního rozhodnutí Komise, které stanoví částky a případně i maximální míru spolufinancování podle typu činnosti.

(8)

S ohledem na velice rozsáhlé pole působnosti evropské normalizace v rámci podpory politik a právních předpisů Společenství a různé typy normalizačních činností je vhodné nastavit i různé způsoby financování. Jedná se především o granty bez výzvy k podávání návrhů u evropských normalizačních orgánů, v souladu s čl. 110 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (6), (dále jen „finanční nařízení“) a čl. 168 odst. 1 písm. d) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (7).

(9)

Totéž by se dále mělo vztahovat na subjekty, které ačkoli nejsou uznanými evropskými normalizačními orgány uvedenými v příloze I směrnice 98/34/ES, byly pověřeny v základním aktu a obdržely za úkol provádět přípravnou práci na podporu evropské normalizace ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány.

(10)

Členské státy jsou vybízeny, aby pro úkoly spojené s normalizací zajistily řádné vnitrostátní financování.

(11)

Navíc pokud evropské normalizační orgány trvale podporují činnosti Společenství, měly by mít účinné a výkonné ústřední sekretariáty. Komise by proto měla mít pravomoc udělovat granty těmto orgánům, které sledují cíle v obecném evropském zájmu, bez toho, aby v případě grantů na provozní náklady uplatňovala zásadu postupného snižování uvedenou v čl. 113 odst. 2 finančního nařízení. Účinné fungování evropských normalizačních orgánů mimo jiné vyžaduje, aby členové těchto orgánů z členských států plnili své povinnosti, pokud jde o finanční příspěvek na evropský systém normalizace.

(12)

Financování normalizačních činností by mělo být schopno pokrýt i přípravné a doplňkové činnosti při vytváření norem či jiných produktů normalizace. Jedná se zejména o výzkumnou činnost, vypracovávání přípravných dokumentů pro právní předpisy, provádění mezilaboratorních zkoušek a validaci či hodnocení norem. Kromě toho by podpora normalizace na evropské a mezinárodní úrovni měla zahrnovat i provádění programů technické pomoci a spolupráce s třetími zeměmi. Za účelem zlepšení přístupu na trhy a posílení konkurenceschopnosti podniků z Evropské unie je proto vhodné zavést možnost udělování grantů i jiným subjektům prostřednictvím výzvy k podávání návrhů nebo, v případě potřeby, zadávání zakázek.

(13)

Komise a evropské normalizační orgány spolu pravidelně podepisují dohody o partnerství, které stanoví správní a finanční pravidla pro financování normalizačních činností v souladu s finančním nařízením. Evropský parlament a Rada by měly být o obsahu těchto dohod průběžně informovány.

(14)

S ohledem na zvláštní povahu normalizační práce, a zejména na to, že se na procesu normalizace podílejí různé zainteresované subjekty, je vhodné uznat, že spolufinancování činností při vytváření evropských norem a jiných produktů normalizace, na které je poskytován grant Společenství, je možné poskytovat formou věcného plnění, například poskytnutím odborníků.

(15)

Aby bylo zajištěno účinné provádění tohoto rozhodnutí, je vhodné umožnit využití potřebné odbornosti, zejména v oblasti auditu a finančního řízení, prostředků administrativní podpory, které by mohly usnadnit jeho provádění, a pravidelného hodnocení významnosti činností financovaných Společenstvím tak, aby byla ověřena jejich užitečnost a dopad.

(16)

Měla by být rovněž přijata přiměřená opatření k zabránění podvodům a nesrovnalostem a ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených finančních prostředků podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (8), nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (9) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (10),

ROZHODLY TAKTO:

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí stanoví pravidla pro příspěvek Společenství na financování evropské normalizace za účelem podpory provádění zvláštních politik, opatření, akcí a právních předpisů Společenství.

Článek 2

Subjekty způsobilé k financování Společenstvím

Financování Společenstvím lze poskytovat uznaným evropským normalizačním orgánům, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 98/34/ES, za účelem provádění činností uvedených v článku 3 tohoto rozhodnutí.

Financování Společenstvím lze však poskytnout rovněž jiným subjektům za účelem provádění přípravných či doplňkových prací pro evropskou normalizaci, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. b), a na programy uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. f).

Článek 3

Normalizační činnosti způsobilé k financování Společenstvím

1.   Společenství může financovat tyto činnosti evropské normalizace:

a)

tvorba a revize evropských norem a veškerých dalších produktů normalizace, které jsou nezbytné a vhodné pro provádění politik a právních předpisů Společenství;

b)

provádění přípravných či doplňkových prací pro evropskou normalizaci, jako jsou studie, programy, hodnocení, srovnávací analýzy, výzkumná činnost, laboratorní práce, mezilaboratorní zkoušky a práce týkající se posuzování shody;

c)

činnosti ústředních sekretariátů evropských normalizačních orgánů, jako jsou rozvoj politik, koordinace normalizačních činností, zpracovávání odborné dokumentace a poskytování informací zúčastněným stranám;

d)

ověřování kvality evropských norem a veškerých dalších produktů normalizace a jejich shody s odpovídajícími politikami a právními předpisy Společenství;

e)

v případě potřeby překlad evropských norem či jiných evropských produktů normalizace používaných na podporu politik a právních předpisů Společenství do jiných úředních jazyků Společenství, než jsou pracovní jazyky evropských normalizačních orgánů; příprava dokumentů vysvětlujících, vykládajících a zjednodušujících normy a příprava návodů pro uživatele a dokumentů shrnujících osvědčené postupy;

f)

činnost směřující k provádění programů technické pomoci a spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a využívání evropského systému normalizace a evropských norem zúčastněnými stranami v rámci Společenství a na mezinárodní úrovni.

2.   Činnosti uvedené v odst. 1 písm. a) může Společenství financovat pouze poté, co byl výbor zřízený článkem 5 směrnice 98/34/ES konzultován k žádostem, které mají být předloženy u evropských normalizačních orgánů.

Článek 4

Financování

Rozpočtové prostředky vyhrazené na činnosti uvedené v tomto rozhodnutí stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 5

Způsoby financování

1.   Financování Společenstvím se poskytuje tak, že se

a)

granty bez výzvy k podávání návrhů udělí evropským normalizačním orgánům na provádění činností uvedených v článku 3 a subjektům, které jsou pověřeny v základním aktu v souladu s článkem 49 finančního nařízení, na provádění prací uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány;

b)

granty po výzvě k podávání návrhů nebo postupem zadávání veřejných zakázek udělí jiným subjektům na provedení normalizačních prací uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) nebo programů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. f) ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány.

2.   Činnosti ústředních sekretariátů evropských normalizačních orgánů, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. c), lze financovat buď na základě grantů na činnosti, nebo na základě grantů na provozní náklady. Granty na provozní náklady se v případě opětovného poskytnutí automaticky nesnižují.

3.   Komise stanoví způsoby financování uvedené v odstavcích 1 a 2, částky a případně i maximální procentní podíly financování podle typu činností. Rozhodnutí Komise v této věci se zveřejňují.

4.   Grantové dohody mohou umožnit paušální krytí režijních nákladů příjemce do výše 30 % celkových způsobilých přímých nákladů na akce kromě případů, kdy jsou nepřímé náklady příjemce hrazeny prostřednictvím provozního grantu financovaného ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.   Spolufinancování ve formě věcného plnění je přijatelné. Věcné plnění se oceňuje v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002.

6.   Společné cíle spolupráce a správní a finanční podmínky pro granty udělované evropským normalizačním orgánům jsou definovány v rámcových dohodách o partnerství, které podepisuje Komise se zmíněnými orgány v souladu s finančním nařízením a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002. O uzavření těchto dohod jsou informovány Evropský parlament a Rada.

Článek 6

Řízení a průběžná kontrola

1.   Rozpočtové prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování normalizačních činností mohou pokrývat rovněž správní výdaje spojené s přípravnými činnostmi, průběžnou kontrolou, inspekcemi, auditem a hodnocením, které jsou přímo nezbytné pro dosahování cílů tohoto rozhodnutí, a to zejména se studiemi, schůzemi, informačními a publikačními činnostmi, dále výdaje spojené s informačními sítěmi za účelem výměny informací a veškeré další výdaje na technickou a administrativní podporu, které může Komise pro normalizační činnosti používat.

2.   Komise hodnotí významnost normalizačních činností financovaných Společenstvím s ohledem na potřeby politiky a právních předpisů Společenství a alespoň jednou za pět let o výsledcích tohoto hodnocení informuje Evropský parlament a Radu.

Článek 7

Ochrana finančních zájmů Společenství

1.   Komise zajistí, aby byly finanční zájmy Společenství při provádění činností financovaných podle tohoto rozhodnutí chráněny pomocí uplatňování preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí účinných kontrol a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95, (ES, Euratom) č. 2185/96 a (ES) č. 1073/1999.

2.   Pokud jde o činnosti Společenství financované podle toho nařízení, pojmem „nesrovnalost“ podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 se rozumí jakékoliv porušení právního předpisu Společenství nebo smluvního závazku vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

3.   Dohody a smlouvy uzavřené na základě tohoto rozhodnutí obsahují ustanovení o průběžné kontrole a finanční kontrole prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a o auditu prováděném Účetním dvorem, který lze v případě potřeby provést na místě.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 24. října 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI


(1)  Úř. věst. C 110, 9.5.2006, s. 14.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. května 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 18. září 2006.

(3)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

(4)  Úř. věst. C 91, 16.4.2003, s. 7.

(5)  Úř. věst. L 36, 7.2.1987, s. 31. Rozhodnutí ve znění nařízení (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

(6)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).

(8)  Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

(10)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.