9.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/1

(1)

Pro zlepšení účinnosti vnější pomoci Společenství byl navržen nový rámec plánování a poskytování pomoci. Toto nařízení je jedním z obecných nástrojů přímo podporujících vnější politiky Evropské unie.

(2)

Evropská rada na zasedání v Kodani ve dnech 12. a 13. prosince 2002 potvrdila, že rozšíření Evropské unie představuje významnou příležitost posunout kupředu vztahy se sousedními zeměmi založené na sdílených politických a hospodářských hodnotách a že Evropská unie je nadále rozhodnuta zamezit novým dělicím liniím v Evropě a podporovat stabilitu a prosperitu uvnitř sebe i za svými novými hranicemi.

(3)

Evropská rada na zasedání v Bruselu ve dnech 17. a 18. června 2004 opět zdůraznila význam, který přikládá posílení spolupráce s těmito sousedy na základě partnerství a společného vlastnictví a stavění na sdílených hodnotách demokracie a úcty k lidským právům.

(4)

Privilegovaný vztah mezi Evropskou unií a jejími sousedy by měl být založen na oddanosti společným hodnotám, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných a respektování lidských práv, a zásadám tržního hospodářství, otevřeného, spravedlivého a pravidla dodržujícího obchodu, udržitelného rozvoje a snižování chudoby.

(5)

Je důležité, aby byla pomoc Společenství podle tohoto nařízení poskytována v souladu s mezinárodními dohodami a mezinárodními úmluvami, jejichž stranami Společenství, členské státy a partnerské země jsou, a aby byla poskytována s ohledem na obecné zásady mezinárodního práva, které tyto strany společně uznávají.

(6)

Ve východní Evropě a na jižním Kavkaze jsou základem smluvních vztahů dohody o partnerství a spolupráci. Ve Středomoří tvoří regionální rámec pro spolupráci evropsko-středomořské partnerství („Barcelonský proces“), doplněné sítí dohod o přidružení.

(7)

Evropská unie a partnerské země společně sestavily v rámci evropské politiky sousedství soubor priorit, které mají být začleněny do série společně schválených akčních plánů pokrývajících řadu klíčových oblastí pro konkrétní akce, včetně politického dialogu a reforem, obchodních a hospodářských reforem, spravedlivého společenského a hospodářského rozvoje, spravedlnosti a vnitřních věcí, energetiky, dopravy, informační společnosti, životního prostředí, výzkumu a inovace, rozvoje občanské společnosti a kontaktů mezi jejich obyvateli. Pokroky při splnění těchto priorit přispějí k využití úplného potenciálu dohod o partnerství a spolupráci a dohod o přidružení.

(8)

Aby mohlo Společenství podporovat oddanost partnerských zemí společným hodnotám a zásadám a jejich úsilí při provádění akčních plánů, mělo by být schopno poskytovat těmto zemím pomoc a podporovat různé formy spolupráce mezi nimi navzájem a mezi nimi a členskými státy s cílem vytvořit zónu sdílené stability, bezpečnosti a prosperity dosahující významného stupně hospodářské integrace a politické spolupráce.

(9)

Podpora politických, ekonomických a sociálních reforem v sousedních zemích je významným cílem pomoci Společenství. V oblasti Středomoří bude tento cíl naplňován v rámci středomořské části strategického partnerství se Středomořím a Blízkým východem. Ve vztazích se středomořskými sousedy ze severní Afriky se budou brát v úvahu příslušné části strategie Evropské unie pro Afriku.

(10)

Je důležité, aby podpora, která má být v rámci evropské politiky sousedství poskytnuta sousedním rozvojovým státům, byla v souladu s cíli a zásadami rozvojové politiky Evropského společenství, která je vymezena ve společném prohlášení nazvaném „Evropský konsensus o rozvoji“ (2), které dne 20. prosince 2005 přijala Rada a zástupci vlád členských států zasedající v Radě, Evropský parlament a Komise.

(11)

Evropská unie a Rusko se rozhodly rozvíjet své zvláštní strategické partnerství vytvořením čtyř společných prostorů a pomoc Společenství bude použita na podporu rozvoje tohoto partnerství a na budování přeshraniční spolupráce na hranicích mezi Ruskem a jeho sousedy z Evropské unie.

(12)

Severský rozměr vytváří rámec pro spolupráci mezi Evropskou unií, Ruskem, Norskem a Islandem a je důležité, aby byla pomoc Společenství použita také na podporu činností přispívajících k uskutečňování tohoto rámce. Nové cíle této politiky budou vytyčeny v politickém prohlášení a v dokumentu o politickém rámci, které budou vypracovány na základě pokynů schválených na schůzce Severské dimenze na úrovni ministrů dne 21. listopadu 2005.

(13)

Pro partnery ze Středomoří by měla pomoc a spolupráce probíhat v rámci evropsko-středomořského partnerství založeného barcelonským prohlášením ze dne 28. listopadu 1995, a potvrzeného na schůzce na nejvyšší úrovni k 10. výročí evropsko-středomořského partnerství, konané dne 28. listopadu 2005, a měla by brát ohled na dohodu dosaženou v této souvislosti o vytvoření oblasti volného obchodu pro zboží do roku 2010 a o zahájení procesu asymetrické liberalizace.

(14)

Je důležité podporovat spolupráci jak na vnějších hranicích Evropské unie, tak i mezi partnerskými zeměmi, zejména těmi z nich, které jsou si zeměpisně blízké.

(15)

Aby nedošlo k vzniku nových dělicích linií, je obzvláště důležité odstranit překážky účinné přeshraniční spolupráce podél vnějších hranic Evropské unie. Přeshraniční spolupráce by měla přispět k integrovanému a udržitelnému regionálnímu rozvoji mezi sousedními hraničními regiony a harmonické územní integraci v celém Společenství a se sousedními zeměmi. Tohoto cíle lze nejlépe dosáhnout kombinací cílů vnější politiky s hospodářskou a sociální soudržností s důrazem na udržitelnost životního prostředí.

(16)

Pro pomoc sousedním partnerským zemím při dosahování jejich cílů a pro podporu spolupráce mezi nimi a členskými státy je třeba vytvořit jednotný politicky řízený nástroj, který nahradí množství stávajících nástrojů, zajistí soudržnost a zjednoduší programování a řízení pomoci.

(17)

Tento nástroj by měl také podporovat přeshraniční spolupráci mezi partnerskými zeměmi a členskými státy a přinese značné zvýšení účinnosti, neboť bude fungovat prostřednictvím jednotného mechanismu řízení a jednotného souboru postupů. Měl by být založen na zkušenosti získané při provádění programů sousedství v letech 2004–2006 a bude fungovat na základě zásad, jakými jsou víceleté programování, partnerství a spolufinancování.

(18)

Je důležité, aby hraniční regiony, které jsou součástí zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP) a jež se v současné době účastní přeshraniční spolupráce zahrnující členské státy a partnerské země, mohly v této spolupráci pokračovat na základě svých vlastních zdrojů.

(19)

Toto nařízení stanoví na období 2007–2013 finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3).

(20)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (4).

(21)

Použití řídicího postupu by mělo být možné při stanovování prováděcích pravidel, kterými se bude řídit provádění přeshraniční spolupráce, a při přijímání strategických dokumentů, akčních programů a zvláštních opatření, která nejsou ve strategických dokumentech stanovena a jejichž hodnota přesahuje hranici 10 000 000 EUR.

(22)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž podpory rozšířené spolupráce a rostoucí ekonomické integrace mezi Evropskou unií a sousedními zeměmi, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, s ohledem na rozsah akce, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(23)

Toto nařízení vyžaduje zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1762/92 ze dne 29. června 1992 o provádění protokolů o finanční a technické spolupráci uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi Středomoří (5), nařízení Rady (ES) č. 1734/94 ze dne 11. července 1994 o finanční a technické spolupráci se západním břehem Jordánu a pásmem Gazy (6) a nařízení Rady (ES) č. 1488/96 ze dne 23. července 1996 o finančních a technických doprovodných opatřeních k reformě hospodářských a sociálních struktur v rámci evropsko-středomořského partnerství (MEDA) (7). Toto nařízení rovněž nahradí nařízení Rady (ES, Euratom) č. 99/2000 ze dne 29. prosince 1999 o poskytnutí pomoci partnerským státům ve východní Evropě a střední Asii (8), jehož použitelnost končí dnem 31. prosince 2006,

a)

podpora politického dialogu a reforem;

b)

podpora legislativního a regulačního přiblížení vyšším standardům ve všech důležitých oblastech, a zejména podpora rostoucí účasti partnerských zemí na vnitřním trhu a zintenzivnění obchodu;

c)

posílení vnitrostátních institucí a orgánů odpovědných za vypracovávání a účinné provádění politik v oblastech pokrytých dohodami o přidružení, dohodami o partnerství a spolupráci a jinými mnohostrannými dohodami, jichž jsou Společenství nebo jeho členské státy a partnerské země smluvními stranami a jejichž účelem je dosažení cílů vymezených v tomto článku;

d)

podpora právního státu a řádné správy věcí veřejných, včetně posilování výkonnosti veřejné správy a nestrannosti a výkonnosti soudnictví, a podpora boje proti korupci a podvodům;

e)

podpora udržitelného rozvoje ve všech ohledech;

f)

posílení úsilí o regionální a místní rozvoj ve venkovských i městských oblastech za účelem snížení nerovnováhy a zvyšování potenciálu regionálního a místního rozvoje;

g)

podpora ochrany životního prostředí, ochrany přírody a udržitelné správy přírodních zdrojů, včetně pitné vody a mořských zdrojů;

h)

podpora politik zaměřených na snižování chudoby s cílem pomoci dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí Organizace spojených národů;

i)

podpora politik na podporu sociálního rozvoje, sociálního začlenění, rovnosti pohlaví, odstranění diskriminace, zaměstnanosti a sociální ochrany včetně ochrany migrujících pracovníků, sociálního dialogu a úcty k právům odborů a k hlavním pracovním normám včetně těch, které se týkají dětské práce;

j)

podpora politik na podporu zdraví, vzdělávání a odborné přípravy týkajících se nejen opatření pro boj s hlavními nakažlivými nemocemi a nepřenosnými nemocemi a poruchami zdraví, ale také přístupu žen a dívek ke službám a vzdělávání v oblasti zdraví včetně reprodukčního zdraví a zdravotní péče o děti;

k)

podpora a ochrana lidských práv a základních svobod včetně práv žen a práv dětí;

l)

podpora demokratizačního procesu, kromě jiného prostřednictvím posilování role organizací občanské společnosti, prosazování pluralismu sdělovacích prostředků a sledování průběhu voleb a pomocí při volbách;

m)

podpora rozvoje občanské společnosti a nevládních organizací;

n)

podpora rozvoje tržního hospodářství včetně opatření na podporu soukromého sektoru a rozvoje malých a středních podniků, na povzbuzení investic a na podporu celosvětového obchodu;

o)

podpora spolupráce v sektorech energetiky, telekomunikací a dopravy včetně spolupráce v oblasti propojení, sítí a jejich provozu, posílení spolehlivosti a bezpečnosti mezinárodní dopravy a energetických operací a prosazování nových a obnovitelných zdrojů energie, energetické výkonnosti a čisté dopravy;

p)

poskytování podpory akcím zaměřeným na zvýšení bezpečnosti potravin pro občany, zejména v oblasti hygieny a v rostlinolékařské oblasti;

q)

zajištění účinné a bezpečné správy hranic;

r)

podpora reforem a posilování kapacity v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, včetně otázek azylu a migrace a zpětného přebírání a boje proti obchodování s lidmi, terorismu a organizované trestné činnosti a jejich prevence, včetně financování organizované trestné činnosti, legalizace výnosů z ní a daňových podvodů;

s)

podpora správní spolupráce s cílem zvýšit průhlednost a zdokonalit výměnu informací v oblasti zdanění za účelem boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem;

t)

podpora účasti na výzkumných a inovačních činnostech Společenství;

u)

podpora spolupráce mezi členskými státy a partnerskými zeměmi v oblasti vyššího školství a podpora mobility učitelů, výzkumníků a studentů;

v)

podpora multikulturního dialogu, mezilidských kontaktů, včetně vztahů se společenstvími přistěhovalců žijících v členských státech, spolupráce mezi občanskými společnostmi, kulturními institucemi a podpora výměn mladých lidí;

w)

podpora spolupráce zaměřené na ochranu historického a kulturního dědictví a zvýšení rozvojového potenciálu této spolupráce, také prostřednictvím cestovního ruchu;

x)

podpora účasti partnerských zemí v programech a agenturách Společenství;

y)

podpora přeshraniční spolupráce prostřednictvím společných místních podnětů na podporu udržitelného hospodářského, sociálního a ekologického rozvoje hraničních regionů a integrovaného územního rozvoje na druhé straně vnější hranice Společenství;

z)

podpora regionální a subregionální spolupráce a integrace podle okolností také se zeměmi, které nejsou způsobilé k pomoci Společenství poskytované na základě tohoto nařízení;

aa)

poskytování podpory po krizových situacích, včetně podpory uprchlíkům a vysídleným osobám a pomoc při zajišťování připravenosti na katastrofy;

bb)

prosazování komunikace a podpora výměny mezi partnery v souvislosti s opatřeními a činnostmi financovanými v rámci programů;

cc)

řešení společných tematických výzev v oblastech společného zájmu a veškerých jiných cílů související s oblastí působnosti tohoto nařízení.

a)

přeshraničních strategických dokumentů pro jednu nebo více zemí a víceletých orientačních programů uvedených v článku 7, které pokrývají:

b)

společných operačních programů přeshraniční spolupráce uvedených v článku 9, ročních akčních programů uvedených v článku 12 a zvláštních opatření uvedených v článku 13.

a)

všechny územní jednotky odpovídající úrovni NUTS 3 nebo podobné podél pozemní hranice mezi členskými státy a partnerskými zeměmi;

b)

všechny územní jednotky odpovídající úrovni NUTS 3 nebo podobné podél námořních cest zásadního významu;

c)

všechny pobřežní územní jednotky odpovídající úrovni NUTS 2 nebo podobné hraničící s mořem společným členským státům a partnerským zemím.

a)

není možné zřídit společný operační program v důsledku problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi nebo mezi Evropskou unií a partnerskou zemí;

b)

zúčastněné země nepředloží Komisi do 30. června 2010 společný operační program;

c)

partnerská země nepodepíše finanční dohodu do konce roku následujícího po přijetí programu;

d)

společný operační program nelze provádět v důsledku problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi;

a)

partnerské země a regiony a jejich instituce;

b)

decentralizované subjekty v partnerských zemích, například regiony, okresy, kraje a obce;

c)

společné subjekty zřízené partnerskými zeměmi a regiony a Společenstvím;

d)

mezinárodní organizace včetně regionálních organizací, útvarů, služeb a misí OSN, mezinárodních finančních institucí a rozvojových bank, pokud přispívají k naplňování cílů tohoto nařízení;

e)

orgány a instituce Společenství, avšak pouze pro účely provádění podpůrných opatření druhu uvedeného v článku 16;

f)

agentury Evropské unie;

g)

tyto subjekty členských států, partnerských zemí a regionů a jakýchkoliv jiných třetích zemí, které splňují pravidla pro přístup k vnější pomoci Společenství podle článku 21, pokud přispívají k dosahování cílů tohoto nařízení:

h)

tyto nestátní subjekty:

a)

financování technické pomoci a cílených správních opatření, včetně takových opatření spolupráce, kterých se účastní odborníci z veřejného sektoru vyslaní členskými státy a jejich regionálními a místními orgány zapojenými do programu;

b)

financování investic a činností souvisejících s investicemi;

c)

příspěvky pro EIB nebo jiné finanční prostředníky v souladu s článkem 23, a to na financování půjček, majetkové účasti, garanční fondy nebo investiční fondy;

d)

programy oddlužení ve výjimečných případech v rámci mezinárodně přijatého programu oddlužení;

e)

podporu rozpočtu určitého odvětví nebo na obecnou rozpočtovou podporu, pokud je řízení veřejných výdajů v partnerské zemi dostatečně průhledné, spolehlivé a efektivní a pokud partnerská země přijala správně formulované odvětvové nebo makroekonomické politiky schválené hlavními dárci včetně, pokud je to vhodné, mezinárodních finančních institucí;

f)

poskytnutí úrokových dotací, zejména pro půjčky v oblasti životního prostředí;

g)

poskytnutí pojištění neobchodních rizik;

h)

příspěvek do fondu zřízeného Společenstvím, členskými státy, mezinárodními a regionálními organizacemi, jinými dárci nebo partnerskými zeměmi;

i)

příspěvek ke kapitálu mezinárodních finančních institucí nebo regionálních rozvojových bank;

j)

financování nákladů nezbytných pro účinnou správu projektů a programů a účinný dozor nad nimi vykonávaný zeměmi, které jsou příjemci pomoci Společenství;

k)

financování mikroprojektů;

l)

opatření pro zabezpečování potravin.

a)

členské státy, jejich regionální a místní orgány a rovněž jejich veřejné a polostátní instituce;

b)

země EHP, Švýcarsko a jiné dárcovské země, a zejména jejich veřejné a polostátní instituce;

c)

mezinárodní organizace včetně regionálních organizací, a zejména mezinárodní a regionální finanční instituce;

d)

společnosti, firmy, jiné soukromé organizace a podniky a jiné nestátní subjekty;

e)

partnerské země a regiony, které jsou příjemci finančních postředků.

a)

postupy přijímající partnerské země nebo regionu splňují zásady průhlednosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace a předcházejí veškerým střetům zájmů;

b)

přijímající partnerská země nebo region se zaváže pravidelně kontrolovat, zda jsou operace financované z rozpočtu Společenství řádně prováděny, přijmout vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě nutnosti zahájit správní nebo soudní řízení za účelem zpětného získání neoprávněně vyplacených prostředků.

a)

nejméně 95 procent finančního krytí se přidělí na programy vztahující se na jednu nebo více zemí uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) bodě i);

b)

až 5 procent finančního krytí se přidělí na programy přeshraniční spolupráce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) bodě ii).

9.11.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 310/15

(1)

Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovila za cíl učinit Evropskou unii nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. Zdůraznila, že je důležité vytvořit příznivé klima pro malé a střední podniky, šířit osvědčené postupy a zajistit větší konvergenci mezi členskými státy. Evropská rada na svém zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 odsouhlasila strategii Unie v oblasti udržitelného rozvoje, která má zajistit současně hospodářský růst, sociální začlenění a ochranu životního prostředí. V rámci udržitelného rozvoje hrají důležitou roli způsoby produkce podniků.

(2)

Ve snaze přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity ve Společenství, k pokroku znalostní společnosti a k udržitelnému rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu je třeba zavést rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (dále jen „rámcový program“).

(3)

Tento program je v souladu se sdělením Komise jarnímu zasedání Evropské rady ze dne 2. února 2005 s názvem „Pracujme společně pro růst a pracovní místa – nový začátek pro lisabonskou strategii“, které vyzývá k akci, jež zajistí růst a konkurenceschopnost a vytvoří z Evropy přitažlivější místo pro investování a práci, přičemž musí být podněcována podnikatelská iniciativa, přilákán dostatečný rizikový kapitál pro zakládání nových podniků a udržen silný evropský průmyslový základ a zároveň by měly být podporovány inovací, a to zejména ekologickými inovacemi, zaváděním informačních a komunikačních technologií (IKT) a udržitelným využíváním zdrojů. Zatímco pro konkurenceschopnost je z velké části rozhodující činnost dynamických podniků, jež působí na otevřených a konkurenceschopných trzích a jejichž činnost je podporována řádnými rámcovými podmínkami, zejména regulačním rámcem příznivým pro inovace, má financování Společenství za úkol poskytovat podporu a dodatečné finanční prostředky pro nápravu situace při selhání trhu.

(4)

Evropská charta pro malé podniky (dále jen „charta“), která byla schválena Evropskou radou na zasedání v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000, popisuje malé podniky jako „páteř evropského hospodářství“. Zvláštní povaha, požadavky a očekávání malých a řemeslných podniků by měly být účinněji zohledněny v politikách na vnitrostátní i evropské úrovni. Opatření Společenství na podporu malých a středních podniků, jako je například sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2005 nazvané „Plnění lisabonského programu Společenství – moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“, by měla zohlednit cíle stanovené v chartě a rámcový program by měl být využíván jako prostředek pokroku směrem k těmto cílům.

(5)

Rámcový program by se měl především zaměřit na malé a střední podniky, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (4). Program by měl věnovat zvláštní pozornost specifickým rysům a požadavkům rychle rostoucích inovačních podniků (tzv. „gazel“), mikropodniků a řemeslných podniků, a specifickým cílovým skupinám, včetně podnikatelek.

(6)

Rámcový program by měl sdružit ta zvláštní opatření Společenství v oblastech podnikavosti, malých a středních podniků, průmyslové konkurenceschopnosti, inovací, IKT, environmentálních technologií a inteligentní energie, která byla doposud upravena rozhodnutím Rady 96/413/ES ze dne 25. června 1996 o provádění akčního programu Společenství k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu (5), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97/ES ze dne 17. června 1997, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské telekomunikační sítě (6), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/2000 ze dne 17. července 2000 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE) (7), rozhodnutím Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (8), rozhodnutím Rady 2001/48/ES ze dne 22. prosince 2000, kterým se přijímá víceletý program Společenství na podporu rozvoje a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích a na podporu jazykové rozmanitosti v informační společnosti (9), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1230/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se přijímá víceletý program činnosti v oblasti energie: „Inteligentní energie – Evropa“ (2003–2006) (10) k podpoře udržitelného rozvoje v oblasti energie, a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2256/2003/ES ze dne 17. listopadu 2003, kterým se přijímá víceletý program (2003–2005) pro monitorování akčního plánu e-Europe 2005, šíření správných postupů a zvýšení bezpečnosti sítí a informací (MODINIS) (11).

(7)

Rámcový program by měl stanovit řadu společných cílů, celkové finanční krytí na jejich uskutečnění, různé druhy prováděcích opatření, jakož i opatření pro sledování a hodnocení a pro ochranu finančních zájmů Společenství.

(8)

V souladu se sdělením Komise ze dne 11. března 2003 nazvaném „Politika inovací: aktualizace přístupu Unie v kontextu lisabonské strategie“ a s odvoláním na příručku OECD „Oslo“ je inovace chápána jako obnova a rozšíření škály výrobků, služeb a s nimi souvisejících trhů; vypracování nových metod návrhů, výroby, dodávek a distribuce; zavedení změn do vedení, organizace práce, pracovních podmínek a dovedností pracovníků; tento pojem zahrnuje technologické, jiné než technologické a organizační inovace.

(9)

Rámcový program by se neměl dotýkat činností v rámci výzkumu a technologického rozvoje uskutečňovaných v souladu s článkem 166 Smlouvy. Měl by doplňovat sedmý rámcový program Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (12) (dále jen „sedmý rámcový program“), a to tím, že se bude zabývat technologickými a jinými inovacemi, které pokročily za konečnou fázi demonstrací a jsou připraveny k tržní replikaci (testování inovací za účelem jejich použití na trzích). Je třeba zajistit, aby mezi vývojem a využitím výzkumu (činnosti spojené s přenosem technologií včetně přípravných fází) není mezera ve financování. Financování přenosu výsledků výzkumu k jejich komerčnímu využití je proto úkolem, který by měl být uskutečňován v těsné koordinaci se sedmým rámcovým programem a s dalšími souvisejícími výzkumnými programy.

(10)

Rámcový program by měl pokrýt rovněž tržní replikace současných technologií, které mají být využívány nově a inovativně. Za určitých okolností budou pilotní projekty pro technologické demonstrace pokryty oběma programy, tj. rámcovým programem a sedmým rámcovým programem. Taková situace nastane pouze tehdy, když bude třeba určitá technologická řešení (například technické normy v oblasti informačních a komunikačních technologií) validovat ve fázi tržní replikace technologie, u níž demonstrace již jinak byla provedena.

(11)

Rámcový program by měl doplňovat strukturální fondy a další související programy Společenství, nicméně každý nástroj by měl fungovat podle svých zvláštních postupů. Nemělo by tak docházet k dvojímu financování týchž způsobilých nákladů.

(12)

Společné cíle rámcového programu by měly být sledovány prostřednictvím zvláštních programů s názvy „Program pro podnikání a inovace“, „Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií“ a „Program Inteligentní energie – Evropa“.

(13)

Ve všech programech a činnostech pokrytých rámcovým programem by měly být zohledněny zásady průhlednosti a rovných příležitostí pro muže a ženy.

(14)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání rámcového programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (13).

(15)

Pro každý zvláštní program by měl být vyhrazen zvláštní a orientační rozpočet.

(16)

Ve snaze zaručit, aby se financování omezilo na nápravu selhání trhu, a zabránit jakémukoli narušení trhu by finanční prostředky z rámcového programu měly splňovat platná pravidla Společenství týkající se státní podpory a vyhovovat souvisejícím nástrojům a definici Společenství pro malé a střední podniky.

(17)

Dohoda o evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHP“), jakož i protokoly k dohodám o přidružení počítají s účastí dotyčných zemí na programech Společenství. Účast dalších třetích zemí lze by měla být možná, pokud to dovolí dohody a postupy.

(18)

Rámcový program a zvláštní programy by měly být pravidelně sledovány a hodnoceny za účelem jejich případných úprav. Je-li to možné, měly by hodnotící zprávy přezkoumat, zda je při činnostech programu zohledněno rovné zacházení pro muže a ženy.

(19)

Měla by být rovněž přijata vhodná opatření, jimiž by se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (14), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (15) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (16).

(20)

Růst a konkurenceschopnost podniků v odvětvích průmyslu a služeb závisí na jejich schopnosti rychle reagovat na změny, využít jejich inovativní potenciál a vyvíjet vysoce kvalitní výrobky. Tato výzva se týká podniků všech velikostí, avšak je zejména naléhavá pro menší podniky. Je proto vhodné zavést program pro podnikání a inovace.

(21)

Společenství může působit jako zprostředkovatel a koordinátor úsilí členských států. Může přispět k jejich úspěchům a doplnit je, a to zejména podporou výměny celostátních i regionálních zkušeností a praktických dovedností, vymezením osvědčených postupů a inovativních nápadů a jejich šířením, jakož i přispěním k tomu, aby nabídka podpůrných služeb pro podniky a inovace byla dostupná zejména po celé Evropě, a to zejména pro malé a střední podniky.

(22)

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 28. ledna 2004 nazvané „Stimulace technologií pro udržitelný rozvoj: akční plán pro environmentální technologie v Evropské unii“ vyzývá k tomu, aby programy Společenství podporovaly vývoj a využívání environmentálních technologií, a doporučuje mobilizaci finančních nástrojů ke sdílení rizik spojených s investicemi do environmentálních technologií.

(23)

K podpoře vybudování evropského trhu pro inovativní výrobky a služby je třeba, aby členské státy a Komise vytvořily pro inovativní výrobky a služby přitažlivé podmínky, a to i prostřednictvím aktivního přístupu k veřejným zakázkám s cílem přispět k budování hlavních trhů a současně zlepšit přístup pro malé a střední podniky a kvalitu veřejných služeb, jakož i prostřednictvím dokonalejší regulace a lepších norem založených na včasném odhadu potřeb. Komise by měla vypracovat pokyny k problematice veřejných zakázek, které jsou vstřícné vůči inovacím.

(24)

S ohledem na technologické inovace by měly být malé a střední podniky podněcovány k tomu, aby se zapojovaly do technologicky vyspělých odvětví, jako je vesmír a bezpečnost, a aby vyvíjely aplikace, které nabízí družicový systém pro určování polohy Galileo.

(25)

Ekologická inovace je každá forma inovace usilující o podstatný a prokazatelný pokrok směrem k cíli udržitelného rozvoje snížením dopadů na životní prostředí nebo dosažením účinnějšího a zodpovědnějšího používání přírodních zdrojů, včetně energie. Ekologická inovace je vyvíjejícím se pojmem, a rámcový program musí proto zůstat schopen reagovat na změny. Záměrem podpory ekologických inovací prostřednictvím rámcového programu je přispět k provádění akčního plánu pro environmentální technologie.

(26)

Vzhledem k činnostem v rámci programu pro životní prostředí LIFE+ (dále jen „LIFE+“) by měl rámcový program podporovat zavádění environmentálních technologií prostřednictvím pilotních projektů a projektů tržní replikace, čímž bude překlenuta mezera mezi úspěšnými demonstracemi inovačních technologií a jejich zaváděním na trh, a odstraněním překážek pronikání na trh, prosazováním dobrovolného přístupu v oblastech, jako je environmentální řízení, a vytvářením sítí příslušných aktérů. Měl by podporovat ekologické inovace prováděné podniky prostřednictvím projektů a společných investic do fondů rizikového kapitálu, avšak nemělo by docházet k dvojímu financování výdajů, které jsou již financovány v rámci LIFE+.

(27)

Tržní finanční nástroje Společenství, které jsou určeny ve prospěch malých a středních podniků, doplňují a zvyšují vliv vnitrostátních finančních opatření. Mohou podpořit zejména soukromé investice do vytváření nových inovativních společností a pomoci společnostem s vysokým růstovým potenciálem snížit nedostatek vlastních prostředků ve fázi rozvoje. Rovněž mohou zlepšit přístup stávajících malých a středních podniků k finančním úvěrům na činnosti, které podpoří jejich konkurenceschopnost a růstový potenciál.

(28)

Evropský investiční fond je zvláštním nástrojem Společenství pro poskytování rizikového kapitálu a záruk pro malé a střední podniky. Zvláštní pozornost věnuje podpoře mikrofinancování a financování v raných fázích v souladu s tržní poptávkou a osvědčenými postupy. Přispívá k uskutečňování cílů Společenství zahrnujících znalostní společnost, inovace, růst, zaměstnanost a podporu podnikatelského ducha. Evropský investiční fond zajišťuje požadovanou návaznost při řízení programů Společenství a v dané problematice již získal řadu zkušeností. Na základě nezávislých hodnocení se za dobré řešení považuje svěřit jménem Komise Evropskému investičnímu fondu spravování finančních nástrojů Společenství pro malé a střední podniky. Evropský investiční fond má rovněž znalosti potřebné k podpoře nových akcí založených na partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, která byla zavedena členskými státy s cílem přilákat vysoce rizikové investiční toky z kapitálových trhů ve prospěch inovativních malých podniků.

(29)

Probíhající změny ve finančním prostředí a nové účetní standardy činí finanční instituce váhavější k převzetí rizika, vedou ke kultuře „ratingu“ a mohou omezit množství úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům, a to přinejmenším během přechodného období. Program pro podnikání a inovace by proto měl reagovat na měnící se finanční potřeby malých a středních podniků, včetně potřeby blízkého financování a jejich přizpůsobení se novému finančnímu prostředí, aniž by došlo k narušení trhu. Opatření by navíc měla přispět ke zlepšení schopnosti finančních institucí hodnotit rizika související s inovacemi s cílem rozvinout rating technologií a zlepšit schopnost malých a středních podniků lépe využívat finanční nástroje, které poskytují trhy.

(30)

Vysoce kvalitní podpůrné služby ve prospěch podniků a inovací hrají významnou roli při zajišťování přístupu malých a středních podniků k informacím o fungování vnitřního trhu zboží a služeb a o příležitostech na tomto trhu, jakož i při nadnárodním přenosu inovací, znalostí a technologie. Rovněž hrají klíčovou úlohu při usnadňování přístupu malých a středních podniků k informacím o právních předpisech Společenství, které se na ně vztahují, jakož i o budoucích právních úpravách, na něž se mohou připravit a úsporně se jim přizpůsobit. Vědomosti a dovednosti se značně rozšířily prostřednictvím stávajících evropských podpůrných sítí pro podniky, jako jsou Euro Info centra a centra pro podporu inovací. Vnější hodnocení zdůraznila, že je třeba posílit horizontální úlohu při poskytování evropských podpůrných služeb ve prospěch podniků, tedy i optimalizaci spolupráce mezi stávajícími službami a „help desky“ za účelem vytvoření jednotných kontaktních míst („one-stop shop“) na základě závazku, že nebude existovat žádné „nesprávné“ kontaktní místo („no wrong door“). To se týká šíření informací o programech Společenství a podpory účasti malých a středních podniků na těchto programech, zejména účasti malých a středních podniků v sedmém rámcovém programu. Hodnocení rovněž zdůraznila význam usnadnění vzájemné komunikace mezi Komisí a malými a středními podniky.

(31)

Společenství by se mělo vybavit spolehlivou analytickou základnou, aby mohlo podporovat tvorbu politiky v oblastech malých a středních podniků, podnikavosti, inovací a konkurenceschopnosti v odvětvích průmyslu. Taková základna by měla v uvedených oblastech zhodnotit informace dostupné na vnitrostátní úrovni. Společenství by mělo zajistit společný rozvoj strategií konkurenceschopnosti pro odvětví průmyslu a služeb a podpořit osvědčené postupy týkající se podnikatelského prostředí a kultury, včetně dovedností, sociální odpovědnosti podniků a rovných příležitostí pro muže a ženy, a podporovat mladé podnikatele v zahajování činnosti, a to mimo jiné prostřednictvím vzdělávání a průběžné odborné přípravy a od základní školy až po vysoké školství.

(32)

Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003 upřednostnila inovace a podnikavost a zdůraznila, že Evropa musí více usilovat o to, aby přeměnila nápady ve skutečnou přidanou hodnotu. Kromě toho vyzvala k provedení další akce na podporu vytváření podmínek pro inovační činnost podniků. Lineární model inovací, podle kterého směruje výzkum přímo k inovaci, se neukázal jako dostačující k vysvětlení inovační výkonnosti ani k návrhu vhodných politických odpovědí v oblasti inovací. Vzhledem k tomu, že jádrem inovačního procesu jsou podniky, měly by financování určené k podněcování inovační činnosti podniků, příprava zavádění inovací na trh, jakož i správa a kultura inovací být zahrnuty pod program pro podnikání a inovace. Tím by mělo být zaručeno, že inovace podpoří konkurenceschopnost a prosadí se do praktického použití v rámci do podnikání. Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 25. a 26. března 2004 doplnila, že čisté technologie jsou životně důležité pro plné využití synergie mezi podniky a životním prostředím. Podpora ekologických inovací, které zahrnují inovativní čisté technologie, může pomoci při využití jejich potenciálu.

(33)

Trh pro přenos a přejímání znalostí je často neprůhledný a nedostatek informací a chybějící spojení způsobují překážky na trhu. Pro podniky je rovněž obtížné začlenit technologie, jež nejsou součástí jejich tradičních oblastí činnosti, a získat přístup k novým typům dovedností. Finanční rizika mohou být v případě inovací vysoká, ziskovost může být z důvodu problémů při rozvoji opožděna a daně, pokud jde o úspěch a neúspěch, nemusejí být neutrální. Dovednosti potřebné k využití možností se mohou brzy vyčerpat. Institucionální či regulativní překážky mohou zpozdit nebo poškodit vznik nových trhů a přístup na ně. Úpadkové právo může představovat výraznou překážku přijetí podnikatelského rizika z důvodu obav před neúspěchem. Hospodářské okolnosti mohou kromě toho určit, zda k inovaci dojde či nikoli. Rozvoj podnikatelského prostředí příznivého pro podnikavost, konkurenceschopnost a inovace by měl zahrnovat zlepšení hospodářských a správních reforem souvisejících s podnikáním a inovacemi, zejména pokud jde o zvýšení konkurenceschopnosti, snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky a zlepšení právního prostředí v oblasti podnikání, zakládání a převodu podniků, růstu a inovací.

(34)

Takové překážky pronikání inovačních technologií na trh se zejména týkají environmentálních technologií. Tržní ceny velice často plně nezohledňují environmentální náklady na výrobky a služby. Část nákladů, která není v tržních cenách zohledněna, nese spíše společnost jako celek než původce znečištění. Toto selhání trhu, jakož i zájem Společenství na zachování zdrojů, předcházení znečištění a hospodárnější ochraně životní prostředí odůvodňují zesílenou podporu pro ekologické inovace.

(35)

Cílem akcí Společenství v oblasti inovací je podporovat rozvoj inovační politiky v členských státech a jejich regionech a usnadňovat využívání účinků synergie mezi státními, regionálními a evropskými inovačními politikami a podpůrnými opatřeními. Společenství je schopné usnadnit nadnárodní výměnu informací, vzájemné učení a vytváření sítí a může řídit spolupráci v oblasti inovační politiky. Vytváření sítí mezi zúčastněnými stranami je klíčovým bodem k usnadnění toku znalostí a nápadů nezbytných pro inovace.

(36)

Usnesení Rady přijaté v Bruselu v rámci Rady ve složení pro telekomunikace ze dne 9. prosince 2004 stanoví základy pro návrh nové iniciativy týkající se informační společnosti, jehož cílem je posílit příspěvek informační společnosti k výkonnosti Evropy. Komise ve výše uvedeném sdělení ze dne 2. února 2005 navrhuje soustředit úsilí na „realizaci silnějšího a trvalého růstu a na vytváření více lepších pracovních míst“. Toto sdělení zdůrazňuje, že zavedení informačních a komunikačních technologií jak soukromým, tak veřejným sektorem je klíčovým prvkem při zlepšování evropské inovační výkonnosti a konkurenceschopnosti. Měl by být proto zaveden program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií.

(37)

Akce v rámci programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií by měly rovněž přispět k cílům strategie i2010, a to při zohlednění jiných programů Společenství v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby se předešlo zdvojení úsilí.

(38)

Informační a komunikační technologie jsou pilířem znalostní ekonomiky. Přispívají téměř z poloviny k růstu produktivity v moderních ekonomikách a přinášejí jedinečná řešení pro zásadní společenské výzvy. Zlepšování služeb veřejného sektoru a služeb obecného zájmu by mělo probíhat za úzké spolupráce s příslušnými politikami Společenství, například v oblastech veřejného zdraví, vzdělávání a odborné přípravy, životního prostředí, dopravy a rozvoje vnitřního trhu a hospodářské soutěže.

(39)

Je třeba podporovat uplatňování a co nejlepší využívání řešení založených na inovativních informačních a komunikačních technologiích, zejména pro služby v oblastech veřejného zájmu, včetně zlepšení kvality života znevýhodněných skupin obyvatelstva, jako jsou osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Podpora Společenství by také měla usnadňovat koordinaci a provádění akcí pro rozvoj informační společnosti napříč členskými státy.

(40)

Průběžné hodnocení programu e-TEN (Transevropská telekomunikační síť) doporučuje použít pro intervence Společenství ve prospěch projektů na podporu transevropských služeb v oblastech veřejného zájmu přístup založený na poptávce.

(41)

Sdělení Komise o elektronické správě (e-Government) a elektronickém zdravotnictví (e-Health) a související závěry Rady vyzývají ke zvýšení úsilí při inovacích, výměně osvědčených postupů a interoperabilitě a upozorňují na potřebu posílení synergie mezi souvisejícími programy Společenství. Interoperabilita je pro rozvoj informační společnosti velmi důležitá.

(42)

Za účelem řešení otázek digitálně šířeného obsahu v informační společnosti byl vymezen právní rámec směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (17), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (18) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (19).

(43)

Odlišné postupy v členských státech nadále vytvářejí technické překážky bránící širšímu přístupu a opakovanému použití informací veřejného sektoru v Unii.

(44)

Akce Společenství týkající se digitálně šířeného obsahu by měla zohlednit mnohojazyčnou a multikulturní zvláštnost Společenství.

(45)

Přírodní zdroje, jejichž obezřetné a racionální využívání stanoví článek 174 Smlouvy, zahrnují kromě obnovitelných zdrojů energie i ropu, zemní plyn a pevná paliva, což jsou nepostradatelné zdroje energie, ale též hlavní zdroje emisí oxidu uhličitého.

(46)

Zelená kniha Komise nazvaná „K evropské strategii bezpečnosti zásobování energií“ upozorňuje na to, že se Unie stává stále více závislá na vnějších zdrojích energie a že by tato její závislost mohla během 20 až 30 let vzrůst na 70 %. Proto zelená kniha zdůrazňuje potřebu udržovat rovnováhu nabídkové politiky jasnou akcí ve prospěch poptávkové politiky a vyzývá k lépe řízené spotřebě, která je šetrnější k životnímu prostředí, a to zejména v odvětví dopravy a stavebnictví. Podle této zelené knihy je třeba z hlediska nabídky upřednostňovat rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie s cílem reagovat na problém globálního oteplování a dosáhnout cíle, který byl již stanoven v dřívějších akčních plánech a usneseních, 12 % energie z obnovitelných zdrojů energie v rámci hrubé vnitřní spotřeby do roku 2010.

(47)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (20) požaduje, aby členské státy stanovily státní směrné cíle v souladu s globálním směrným cílem Společenství 12 % hrubé národní spotřeby elektřiny do roku 2010 a zejména s 22,1 % směrným podílem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny ve Společenství do roku 2010. Sdělení Komise ze dne 26. května 2004 nazvané „Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU“ varuje, že cíle 12 % podílu obnovitelné energie z celkové spotřeby energie ve Společenství v roce 2010 nebude dosaženo, pokud nebude přijata další akce.

(48)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov (21) požaduje, aby členské státy v případě nových a stávajících budov uplatňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost, zajistily energetickou certifikaci budov a požadovaly pravidelnou inspekci kotlů a klimatizačních systémů v budovách.

(49)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (22) požaduje, aby členské státy zajistily, že na jejich trh bude uváděno alespoň minimální procento biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot.

(50)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (23) požaduje, aby členské státy provedly analýzy svých možností vysoce účinné kombinované výroby tepla a stanovily režimy podpory v souladu s určenými celostátními možnostmi.

(51)

Ve snaze usnadnit provádění uvedených opatření Společenství, dosáhnout u obnovitelných zdrojů energie jejich rychlejšího pronikání na trh a zvýšit energetickou účinnost je třeba mít zvláštní podpůrné programy na úrovni Společenství, které vytvoří podmínky pro posun směrem k udržitelným energetickým systémům, zejména za účelem podpory standardizace zařízení na produkci nebo spotřebu obnovitelných zdrojů energie, většího rozšiřování technologií a rozšíření osvědčených postupů v oblasti řízení poptávky. Totéž platí pro opatření Společenství týkající se označování energetické účinnosti elektrických spotřebičů a elektronických, kancelářských a komunikačních zařízení, jakož i standardizace osvětlovacích, vytápěcích a klimatizačních zařízení. Měl by být proto zaveden program Inteligentní energie – Evropa.

(52)

Program Inteligentní energie – Evropa by měl přispět k dosažení obecných cílů zlepšení energetické diverzifikace a zajištění zásobování a k posílení konkurenceschopnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, přičemž by měl chránit životní prostředí a plnit mezinárodní závazky v této oblasti. Opatření ke zlepšení energetické účinnosti v tomto zvláštním programu by se měla rovněž zaměřit na technologická zlepšení ve výrobních procesech a měla by navrhnout zvýšení účinnosti zkvalitněním dopravní logistiky.

(53)

K dosažení plné účinnosti stávající strategie pro udržitelnou energii je třeba nejen zajistit pokračování podpory Společenství pro rozvoj a provádění politiky v této oblasti a prostřednictvím účinnějších informačních kampaní odstranit stávající netechnické překážky, ale především podporovat zvýšení investic a stimulovat zavádění inovativních technologií na trh v celém Společenství.

(54)

Obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost jsou nejen přínosem pro životní prostředí, ale patří i k nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím ve Společenství a vytvářejí nová a inovativní pracovní místa. Evropský průmysl obnovitelných zdrojů energie je nejvýkonnější na světě, pokud jde o rozvoj technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Tyto technologie jsou přínosem pro hospodářskou a sociální soudržnost a zabraňují plýtvání zdroji.

(55)

Platnost rozhodnutí č. 1230/2003/ES skončí dnem 31. prosince 2006.

(56)

Tři ze čtyř zvláštních oblastí programu zavedeného rozhodnutím č. 1230/2003/ES by měly pokračovat na základě tohoto rámcového programu, a to: i) podpora energetické účinnosti a racionálního využívání zdrojů energie („SAVE“), ii) podpora nových a obnovitelných zdrojů energie („ALTENER“) a iii) podpora energetické účinnosti a využívání nových a obnovitelných zdrojů energie v dopravě („STEER“).

(57)

V rámci nových nástrojů Společenství pro vnější pomoc by měl zůstat zachován mezinárodní rozměr („COOPENER“) programu zavedeného rozhodnutím č. 1230/2003/ES, a to jako součást tematického programu týkajícího se životního prostředí a udržitelného řízení přírodních zdrojů včetně energie. Měla by však existovat úzká vazba mezi příslušnými částmi tohoto tematického programu a programem Inteligentní energie – Evropa, a to v zájmu pomoci malým a středním podnikům při využívání možných trhů pro inteligentní energie mimo Evropu.

(58)

V souladu se zásadami dobré správy a dokonalejších právních předpisů pověřila Komise nezávislé odborníky provedením předběžného hodnocení obnoveného víceletého programu Společenství v oblasti energie, který po 31. prosinci 2006 nahradí současný program Inteligentní energie – Evropa. Ve své zprávě odborníci došli k závěru, že je nezbytné zajistit pokračování programu Inteligentní energie – Evropa po roce 2006 a obnovit ho v rámci komplexnějšího a náročnějšího nástroje. Tento program by měl být zaveden také s cílem dalšího zlepšení evropských silných stránek a excelence v oblasti technologií pro udržitelnou energii a jejich použití.

(59)

Při provádění tohoto rámcového programu by se měla zohlednit potřeba vstřícnosti vůči uživateli a zjednodušení správních postupů. Komise by měla zveřejnit a široce distribuovat uživatelskou příručku, která stanoví jasný, jednoduchý a průhledný rámec obecných zásad účasti příjemců v rámcovém programu. To by mělo usnadnit zejména účast malých a středních podniků. V uživatelské příručce by měla být práva a povinnosti příjemců; finanční ustanovení týkající se např. způsobilých nákladů a výší pomoci; zásady pro správní pravidla a postupy, zejména postupy předkládání žádostí vstřícné vůči uživatelům, které ve vhodných případech využívají dvoustupňový postup podávání žádostí za podmínky, že tento postup neprodlužuje dobu mezi hodnocením a podpisem smlouvy; pravidla pro využití a šíření výsledků projektů; a zásady pro hodnocení, výběr a udělování návrhů.

(60)

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (24), může Komise pro provádění rámcového programu na základě analýzy nákladů a přínosů využít novou nebo stávající výkonnou agenturu.

(61)

Rámcový program by měl rovněž podpořit i úvahy o budoucích strukturách a potřebách evropských politik inovací.

(62)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž zvýšení konkurenceschopnosti a inovací Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu potřeby mnohostranných partnerství, mezinárodní mobility a výměny informací v celém Společenství, a proto jich může být z důvodu povahy nezbytných akcí a opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(63)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (25).

(64)

S ohledem na povahu záležitostí, kterými se zvláštní programy mají zabývat, měly by být Komisi nápomocny různé výbory pro provádění každého zvláštního programu. Tyto výbory budou zasedat souběžně a pravidelně s cílem umožnit společná zasedání k projednání horizontálních nebo společných otázek, jak je určí Řídící výbor programu pro podnikání a inovace ve spolupráci s Komisí.

(65)

V zájmu zlepšení soudržnosti mezi prvky rámcového programu a jeho účinností by se Komise měla radit se Strategickým poradním sborem pro konkurenceschopnost a inovace.

(66)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 456/2005/ES ze dne 9. března 2005 o zavedení víceletého programu Společenství pro usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě (26) zavádí víceletý program známý jako „e-Contentplus“. Použitelnost uvedeného rozhodnutí skončí dnem 31. prosince 2008. Opatření, jejichž cílem je usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě, by po uvedeném dni měla pokračovat v rámci programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií zavedeného tímto rozhodnutím.

(67)

Opatření stanovená v rozhodnutí 96/413/ES by měla být začleněna do programu pro podnikání a inovace. Rozhodnutí 96/413/ES by proto mělo být zrušeno,

a)

posílit konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků;

b)

podporovat inovace ve všech formách, včetně ekologických inovací;

c)

urychlit vývoj udržitelné, konkurenceschopné, inovativní informační společnosti přístupné všem;

d)

podporovat energetickou účinnost a nové a obnovitelné zdroje energie ve všech odvětvích včetně dopravy.

a)

program pro podnikání a inovace;

b)

program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií;

c)

program Inteligentní energie – Evropa.

a)

zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)

přistupujícím a kandidátským zemím, na něž se vztahuje předvstupní strategie, v souladu se obecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení;

c)

zemím západního Balkánu v souladu s ustanoveními, jež se s těmito zeměmi určí po uzavření rámcových dohod týkajících se jejich účasti na programech Společenství;

d)

dalším třetím zemím, umožní-li to dohody a postupy.

a)

přístup k finančním prostředkům pro zahájení podnikání malých a středních podniků a pro jejich růst, jakož i investice do inovačních činností;

b)

vytvoření prostředí, jež je příznivé pro spolupráci malých a středních podniků, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce;

c)

všechny formy inovací v podnicích;

d)

ekologické inovace;

e)

kulturu podnikavosti a inovací;

f)

hospodářskou a správní reformu související s podnikáním a inovacemi.

a)

zvyšování objemů investic fondů rizikového kapitálu a investičních nástrojů podporovaných investory typu „business angels“;

b)

zvyšování potenciálu dluhových nástrojů pro financování malých a středních podniků;

c)

zlepšování finančního prostředí pro malé a střední podniky a jejich připravenosti k investicím.

a)

posilování služeb na podporu malých a středních podniků;

b)

příspěvek k opatřením napomáhajícím a povzbuzujícím malé a střední podniky k přeshraniční spolupráci s jinými podniky a aktéry v oblasti inovací, včetně zapojení malých a středních podniků v oblasti evropské a mezinárodní normalizace;

c)

podporu a usnadňování mezinárodní obchodní spolupráce, mimo jiné na regionální úrovni a rovněž prostřednictvím sítí malých a středních podniků podporujících koordinaci a rozvoj jejich hospodářských a průmyslových činností.

a)

podporu inovací specifických pro určitá odvětví, klastrů, inovačních sítí, partnerství pro inovace mezi veřejným a soukromým sektorem, spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jakož i řízení inovací;

b)

podporu celostátních a regionálních programů pro inovace v hospodářské oblasti;

c)

podporu zavádění inovačních technologií a koncepcí a inovačního využití stávajících technologií a koncepcí;

d)

podporu služeb pro nadnárodní přenos znalostí a technologií a pro ochranu a správu duševního a průmyslového vlastnictví;

e)

vývoj a zkoumání nových typů inovačních služeb;

e)

podporu technologií a vědomostí prostřednictvím archivace a přenosu dat.

a)

podporu zavádění environmentálních technologií a ekologických inovací;

b)

společné investice do fondů rizikového kapitálu, které poskytují vlastní kapitál mimo jiné společnostem investujícím do ekologických inovací postupem podle přílohy II;

c)

podporu sítí a klastrů ekologických inovací a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti ekologických inovací, rozvoj inovačních podnikatelských služeb a usnadnění nebo podporu ekologických inovací;

d)

podporu nových a integrovaných přístupů týkajících se ekologických inovací v oblastech, jako jsou environmentální řízení a navrhování ekologicky šetrných výrobků, postupů a služeb, s přihlédnutím k jejich celému životnímu cyklu.

a)

povzbuzování podnikavosti, schopností a kultury v oblasti podnikání, jakož i vyvažování rizik a přínosů spojených s podnikáním, zejména v případě žen a mladých lidí;

b)

povzbuzování podnikatelského prostředí otevřeného pro inovace a rozvoj a růst podniků;

c)

podporu vývoje politik a spolupráce mezi účastníky, včetně mezinárodní spolupráce vedoucích pracovníků celostátních a regionálních programů, zejména s cílem podpořit vstřícnost programů a opatření vůči malým a středním podnikům;

d)

povzbuzování zakládání a převodů podniků.

a)

sběr údajů, vyhodnocování a sledování výkonu, jakož i vývoj a koordinaci politiky;

b)

příspěvky k definování a podpoře strategií konkurenceschopnosti souvisejících s odvětvími průmyslu a služeb;

c)

podporu vzájemného učení za účelem dosažení excelence v celostátních, regionálních a místních správních orgánech.

a)

mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF);

b)

záruční mechanismus malých a středních podniků (SMEG);

c)

mechanismus pro budování kapacit (CBS).

a)

přispívat k zakládání a financování malých a středních podniků a ke snižování nedostatku vlastního a rizikového kapitálu na trhu, jenž jim brání ve využívání jejich růstového potenciálu, a to s cílem rozvinout evropský trh rizikového kapitálu;

b)

podporovat inovativní malé a střední podniky s vysokým růstovým potenciálem, zejména podniky zabývající se výzkumem, vývojem a dalšími inovačními činnostmi.

—

první nástroj, „GIF1“, se zaměřuje na investice v raných fázích (počáteční fáze a fáze zahájení podnikání). Investuje do specializovaných fondů rizikového kapitálu, jako např. fondů pro rané fáze, regionálně působících fondů, fondů zaměřených na určitá odvětví, technologie nebo výzkum a technologický rozvoj, jakož i fondů spjatých s inkubátory, které pak následně poskytují kapitál malým a středním podnikům. Může rovněž spoluinvestovat do fondů a investičních nástrojů podporovaných investory typu „business angels“,

—

druhý nástroj, „GIF2“, se zaměřuje na investice ve fázi rozvoje a investuje do specializovaných fondů rizikového kapitálu, které pak následně inovativním malým a středním podnikům s vysokým růstovým potenciálem poskytují během fáze rozvoje kvazivlastní nebo vlastní kapitál. Investice prostřednictvím nástroje GIF2 se vyhýbají odkupu nebo financování přesunu kapitálu, jejichž cílem je spekulativní rozprodej části majetku.

a)

poskytovat protizáruky nebo případně společné záruky pro záruční režimy uplatňované ve způsobilých zemích;

b)

poskytovat přímé záruky jinému vhodnému finančnímu zprostředkovateli.

—

první nástroj – a) dluhové financování prostřednictvím úvěrů nebo leasingu – zmenší obtíže, se kterými se setkávají obzvláště malé a střední podniky, potřebují-li si zajistit přístup k finančním prostředkům, a to buď v důsledku toho, že investice do určitých činností souvisejících s vědomostmi, jakými je např. technologický rozvoj, inovace či přenos technologií, jsou vnímány jako rizikovější, nebo v důsledku nedostatečného zajištění,

—

druhý nástroj – b) financování mikroúvěry – podpoří finanční instituce, aby hrály větší úlohu v poskytování úvěrů menšího rozsahu, což by pro dlužníky s nedostatečným zajištěním obvykle představovalo poměrně vyšší jednotkové náklady. Vedle záruk nebo protizáruk mohou finanční zprostředkovatelé obdržet dotace na částečné vyrovnání vysokých administrativních nákladů spojených s financováním mikroúvěry,

—

třetí nástroj – c) záruky pro investování do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu malých a středních podniků – zahrnuje investice, které poskytují kapitál pro počáteční fázi nebo fázi zahájení podnikání, jakož i mezaninové financování, aby se snížily určité obtíže, kterým malé a střední podniky čelí kvůli své malé finanční síle, a obtíže související s převodem či přechodem podniků,

—

čtvrtý nástroj – d) sekuritizace portfolií pohledávek malých a středních podniků – mobilizuje dodatečné dluhové financování malých a středních podniků na základě příslušných ujednání o sdílení rizik s dotčenými institucemi. Podpora pro takové transakce závisí na tom, zda se emitující instituce zaváží poskytnout značnou část vzniklé likvidity mobilizovaného kapitálu pro další úvěrování malých a středních podniků v přiměřené lhůtě. Výše tohoto nového dluhového financování se vypočte podle výše zaručených portfoliových rizik a sjedná se spolu s danou lhůtou s každou emitující institucí jednotlivě.

a)

zvyšovat investiční a technologickou odbornost fondů a dalších finančních zprostředkovatelů investujících do inovativních malých a středních podniků nebo malých a středních podniků s růstovým potenciálem;

b)

podněcovat poskytování úvěrů malým a středním podnikům posílením postupů pro schvalování úvěrů pro malé a střední podniky.

a)

informací, zpětné vazby, služeb pro obchodní spolupráci a internacionalizaci;

b)

služeb pro inovace, přenos technologií a předávání vědomostí;

c)

služeb podporujících účast malých a středních podniků na sedmém rámcovém programu.

a)

studie, sběr údajů, průzkumy a publikace, jež se pokud možno opírají o úřední statistiky;

b)

twinning a porady odborníků, včetně odborníků z veřejných institucí, odporníků vyslaných malými a středními podniky a jinými zúčastněnými stranami, konference a další akce;

c)

zvyšování povědomí, vytváření sítí a další související činnosti;

d)

referenční srovnávání celostátní a regionální výkonnosti a práce na osvědčených postupech, včetně jejich šíření a zavádění.

a)

analýza a sledování konkurenceschopnosti a odvětvových otázek, včetně výroční zprávy Komise o konkurenceschopnosti evropského průmyslu;

b)

příprava posuzování dopadů opatření Společenství, jež mají zvláštní význam pro konkurenceschopnost podniků, a jejich zveřejnění za účelem zjištění oblastí, ve kterých je třeba zjednodušit stávající právní předpisy nebo připravit nová legislativní opatření, jež by inovace ve Společenství více zatraktivnily;

c)

hodnocení specifických hledisek nebo specifických prováděcích opatření ve vztahu k programu pro podnikání a inovace;

d)

šíření vhodných informací ve vztahu k programu pro podnikání a inovace.

a)

prováděcí opatření;

b)

priority;

c)

kvalitativní a kvantitativní cíle;

d)

vhodná hodnotící kritéria a kvalitativní a kvantitativní ukazatele k analýze účinnosti při dosahování výsledků, které přispějí ke splnění cílů zvláštních programů a rámcového programu jako celku;

e)

provozní harmonogramy;

f)

pravidla pro účast;

g)

kritéria pro výběr a hodnocení opatření.

a)

rozvoj jednotného evropského informačního prostoru a posilování vnitřního trhu pro výrobky a služby informačních a komunikačních technologií a výrobky a služby založené na informačních a komunikačních technologiích;

b)

podněcování inovací prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií a investic do nich;

c)

rozvoj informační společnosti přístupné všem, úspornějších a účinnějších služeb v oblastech veřejného zájmu a zlepšení kvality života.

a)

odstraňování překážek v přístupu ke službám založeným na informačních a komunikačních technologiích a stanovení vhodných rámcových podmínek pro rychlé, vhodné a účinné sbližování digitálních komunikačních technologií a služeb, mimo jiné včetně interoperability, užívání otevřených standardů a hledisek bezpečnosti a důvěry;

b)

zlepšování podmínek pro vývoj digitálně šířeného obsahu zohledňujícího mnohojazyčnost a kulturní rozmanitost;

c)

sledování evropské informační společnosti prostřednictvím sběru údajů a analýzy vývoje, dostupnosti a využití služeb digitální komunikace, včetně rozšiřování internetu, přístupu k širokopásmovému připojení a jeho zavádění, jakož i vývoje obsahu a služeb.

a)

podporu inovací v postupech, službách a výrobcích umožňovaných informačními a komunikačními technologiemi, zejména v malých a středních podnicích a veřejných službách, při zohlednění nezbytných požadavků na příslušné schopnosti;

b)

usnadňování spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jakož i partnerství pro urychlování inovací informačních a komunikačních technologií a investic do nich;

c)

podporu a zvyšování povědomí o možnostech a přínosech, jež z informačních a komunikačních technologií a jejich nových aplikací vyplývají pro občany a podniky, včetně posilování důvěry v nové informační a komunikační technologie a otevřenosti vůči nim, a podněcování diskuze na celoevropské úrovni o nových trendech a vývojích v oblasti informačních a komunikačních technologií.

a)

rozšíření přístupnosti informačních a komunikačních technologií včetně digitálně šířeného obsahu a digitální gramotnosti;

b)

posílení důvěry v používání informačních a komunikačních technologií, jakož i jejich podpory, přičemž se zvláštní pozornost zaměří na otázky soukromí;

c)

zlepšování kvality, účinnosti a dostupnosti elektronických služeb v oblastech veřejného zájmu a přístupu k nim a dále účasti, jež informační a komunikační technologie umožňují, včetně případných interoperabilních celoevropských nebo přeshraničních veřejných služeb, jakož i vytváření dílčích základních oblastí společného zájmu a sdílení osvědčených postupů.

a)

projekty, včetně prováděcích projektů, pilotních projektů a projektů tržní replikace;

b)

akce týkající se osvědčených postupů pro šíření znalostí a sdílení zkušeností v celém Společenství;

c)

tematické sítě sdružující různé zúčastněné strany v rámci určitého cíle, aby se usnadnila koordinace a přenos vědomostí.

a)

studie, sběr údajů, průzkumy a publikace, jež se pokud možno opírají o úřední statistiky;

b)

porady odborníků, včetně odborníků z veřejných institucí, odborníků vyslaných malými a středními podniky a jinými zúčastněnými stranami, konference a další akce;

c)

zvyšování povědomí, vytváření sítí a další související činnosti;

d)

referenční srovnávání vnitrostátní výkonnosti a práce na osvědčených postupech, včetně jejich šíření a zavádění.

a)

činnosti týkající se podpory, šíření, informování a komunikace;

b)

výměna informací, vědomostí a zkušeností, pořádání konferencí, seminářů, workshopů nebo jiných schůzek a řízení sdružených činností.

a)

prováděcí opatření;

b)

priority;

c)

kvalitativní a kvantitativní cíle;

d)

vhodná hodnotící kritéria a kvalitativní a kvantitativní ukazatele k analýze účinnosti při dosahování výsledků, které přispějí ke splnění cílů zvláštních programů a rámcového programu jako celku;

e)

provozní harmonogramy;

f)

pravidla pro účast;

g)

kritéria pro výběr a hodnocení opatření.

a)

podporu energetické účinnosti a racionálního využívání zdrojů energie;

b)

podporu nových a obnovitelných zdrojů energie a podporu diverzifikace energie;

c)

podporu energetické účinnosti a využívání nových a obnovitelných zdrojů energie v dopravě.

a)

poskytovat prvky nezbytné pro zlepšení udržitelnosti, vývoj potenciálu měst a oblastí, jakož i pro přípravu legislativních opatření potřebných k dosažení souvisejících strategických cílů; vyvinout prostředky a nástroje pro návaznost, sledování a hodnocení dopadů opatření přijatých Společenstvím a jeho členskými státy v oblastech působnosti programu;

b)

navýšit v členských státech investice do nových a nejúčinnějších technologií v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a diverzifikace energie, a to rovněž v dopravě, překonáním mezery mezi úspěšnou demonstrací inovačních technologií a jejich účinným zavedením na trh v širokém měřítku, s cílem zvýšit objem investic veřejného a soukromého sektoru, podporovat klíčové strategické technologie, snížit náklady, zvýšit zkušenost s fungováním trhu a přispět ke snížení finančních rizik a dalších vnímaných rizik a překážek, jež tento typ investic brzdí;

c)

odstraňovat překážky účinných a inteligentních způsobů výroby a spotřeby energie, jež nejsou technického rázu, podporou budování institucionálních kapacit, mimo jiné na místní a regionální úrovni, zvyšováním povědomí, především prostřednictvím vzdělávacího systému, povzbuzováním výměny zkušeností a know-how mezi hlavními dotčenými činiteli, podniky a občany všeobecně a podněcováním šíření osvědčených postupů a nejlepších dostupných technologií a především prostřednictvím jejich podpory na úrovni Společenství.

a)

zlepšování energetické účinnosti a racionálního využívání energie, zejména ve stavebnictví a průmyslu, s výjimkou akcí popsaných v článku 41;

b)

podporu přípravy legislativních opatření a jejich uplatňování.

a)

podporu nových a obnovitelných zdrojů energie pro centralizovanou i decentralizovanou výrobu elektřiny, tepla a chlazení, a tím i podporu diverzifikace zdrojů energie, s výjimkou akcí popsaných v článku 41;

b)

zapojení nových a obnovitelných zdrojů energie do místního prostředí a energetických systémů;

c)

podporu přípravy legislativních opatření a jejich uplatňování.

a)

podpůrné iniciativy týkající se všech energetických hledisek dopravy a diverzifikace paliv;

b)

podporu obnovitelných paliv a energetické účinnosti v dopravě;

c)

podporu přípravy legislativních opatření a jejich uplatňování.

a)

začlenění energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie do různých odvětví hospodářství;

b)

spojování různých opatření, nástrojů a účastníků v rámci stejné akce nebo projektu.

a)

strategické studie na základě sdílených analýz a pravidelného sledování vývoje trhu a energetických trendů pro přípravu budoucích legislativních opatření nebo pro přezkum stávajících právních předpisů, včetně takových, jež se týkají fungování vnitřního trhu s energiemi, pro provádění střednědobých a dlouhodobých strategií v oblasti energie s cílem podporovat udržitelný rozvoj, pro přípravu dlouhodobých dobrovolných závazků hospodářských subjektů v průmyslu a dalších zúčastněných stran, jakož i pro vývoj norem a systémů označování a certifikace, případně rovněž ve spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;

b)

vytváření, rozšiřování nebo reorganizace struktur a nástrojů pro udržitelný energetický rozvoj, včetně místní a regionální energetické správy, a vývoj odpovídajících finančních produktů a tržních nástrojů, a to na základě zkušeností z minulých a současných sítí;

c)

podpora udržitelných energetických systémů a zařízení za účelem dalšího urychlení jejich pronikání na trh a povzbuzení investic pro usnadnění přechodu od demonstrace k uvedení účinnějších technologií na trh, osvětové kampaně a vytváření institucionálních kapacit;

d)

rozvoj informačních, vzdělávacích a školicích struktur, využívání výsledků, podpora a šíření know-how a osvědčených postupů zahrnujících všechny spotřebitele, šíření výsledků akcí a projektů a spolupráce se členskými státy prostřednictvím provozních sítí;

e)

sledování provádění a dopadu legislativních a podpůrných opatření Společenství.

a)

prováděcí opatření;

b)

priority;

c)

kvalitativní a kvantitativní cíle;

d)

vhodná hodnotící kritéria a kvalitativní a kvantitativní ukazatele k analýze účinnosti při dosahování výsledků, které přispějí ke splnění cílů zvláštních programů a rámcového programu jako celku;

e)

provozní harmonogramy;

f)

pravidla pro účast;

g)

kritéria pro výběr a hodnocení opatření.

a)

výbor pro program pro podnikání a inovace nazvaný Řídící výbor programu pro podnikání a inovace (EIPC),

b)

výbor pro program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií nazvaný Řídící výbor pro informační a komunikační technologie (ICTC),

c)

výbor pro program Inteligentní energie – Evropa nazvaný Řídící výbor programu IEE (IEEC).