JEDNACÍ ŘÁD RADY

Článek 1

Svolání a místo konání zasedání

1.   Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise (2).

2.   Sedm měsíců před zahájením svého funkčního období oznámí předsednictví, po případné konzultaci s předchozím a následujícím předsednictvím, předpokládané termíny zasedání, která má Rada uskutečnit v rámci plnění svých legislativních úkolů nebo za účelem přijetí operativních rozhodnutí.

3.   Rada má sídlo v Bruselu. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku (3).

Ve výjimečných a náležitě opodstatněných případech může Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně rozhodnout o jiném místě konání zasedání Rady.

Článek 2

Různá složení Rady, úloha Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, plánování práce

1.   Rada se schází v různých složeních podle předmětu jednání. Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolaná podle odst. 2 písm. a) stanoví seznam těchto složení, jenž je uveden v příloze I.

2.   Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy se zabývá dvěma hlavními oblastmi činnosti, pro něž pořádá samostatná zasedání se samostatným pořadem jednání, která se mohou konat v různých termínech; těmito oblastmi jsou:

a)

příprava zasedání Evropské rady a činnost navazující na tato zasedání, včetně nezbytné koordinace veškerých přípravných prací, celková koordinace politik, institucionální a správní otázky, průřezová témata týkající se více politik Evropské unie a všechna další témata, která jí svěří Evropská rada, s ohledem na předpisy pro fungování hospodářské a měnové unie;

b)	veškerá vnější činnost Evropské unie, totiž společná zahraniční a bezpečnostní politika, evropská bezpečnostní a obranná politika, zahraniční obchod, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc.

3.   Za účelem příprav zasedání Evropské rady Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolaná podle odst. 2 písm. a):

a)	na návrh předsednictví vypracovává nejméně čtyři týdny před zasedáním Evropské rady komentovaný návrh pořadu jednání;

b)	pořádá závěrečné přípravné zasedání v předvečer zasedání Evropské rady a schvaluje pořad jednání.

Příspěvky dalších složení Rady k jednání Evropské rady se zasílají Radě ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolané podle odst. 2 písm. a) alespoň dva týdny před zahájením zasedání Evropské rady.

S výjimkou naléhavých a nepředvídatelných důvodů, spojených například s aktuální mezinárodní situací, se v období mezi závěrečným přípravným zasedáním podle písmene b) prvního pododstavce a zasedáním Evropské rady nekonají zasedání jiných složení Rady ani přípravného výboru Rady.

Opatření nezbytná pro praktickou organizaci jednání Evropské rady přijímá předsednictví ve spolupráci s generálním sekretariátem v souladu s pravidly, na kterých se dohodla Evropská rada.

4.   Každých 18 měsíců připraví tři nadcházející předsednictví v úzké spolupráci s Komisí a po náležitých konzultacích návrh plánu práce Rady na dotyčné období. Tato tři předsednictví společně předloží návrh programu nejpozději jeden měsíc před začátkem dotyčného období ke schválení Radě ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolané podle odst. 2 písm. a) (4).

5.   Nastupující předsednictví sestavuje orientační předběžné pořady jednání Rady na období příštích šesti měsíců, uvádějící plánované legislativní úkoly a operativní rozhodnutí. Uvedené orientační předběžné pořady jednání se sestavují nejpozději jeden týden před zahájením funkčního období předsednictví na základě osmnáctiměsíčního programu Rady a po konzultaci s Komisí. V nezbytných případech se kromě předem naplánovaných zasedání mohou konat i mimořádná zasedání Rady.

Obdobné orientační předběžné pořady jednání pro zasedání Rady plánovaná na šestiměsíční období následující po období uvedeném v prvním pododstavci sestaví dotyčné předsednictví po konzultaci s Komisí a s následujícím předsednictvím nejpozději jeden týden před zahájením svého funkčního období.

Ukáže-li se v průběhu šestiměsíčního období, že některé ze zasedání plánovaných na toto období nemá již nadále opodstatnění, předsednictví je nesvolá.

Článek 3 (5)

Pořad jednání

1.   Předseda sestavuje předběžný pořad každého zasedání Rady se zřetelem na její osmnáctiměsíční program. Pořad jednání je zasílán ostatním členům Rady a Komisi alespoň čtrnáct dní před zahájením zasedání.

2.   Předběžný pořad jednání obsahuje body a s nimi související dokumenty, o jejichž zařazení generální sekretariát požádal člen Rady nebo Komise alespoň šestnáct dnů před zahájením tohoto zasedání. V předběžném pořadu jednání jsou hvězdičkou označeny body, k nimž může předsednictví, člen Rady nebo zástupce Komise požadovat hlasování. Uvedené označení se provede, jakmile jsou splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

3.   Body týkající se přijetí aktu nebo společného postoje k návrhu právního předpisu nebo návrhu opatření podle hlavy VI Smlouvy o Evropské unii (dále jen ‚Smlouva o EU‘) se nezařazují na předběžný pořad jednání ke schválení, dokud neuplyne šestitýdenní lhůta stanovená v bodě 3 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

Rada může jednomyslně rozhodnout o neuplatnění šestitýdenní lhůty, podléhá-li zařazení bodu výjimce z důvodu naléhavosti stanovené v bodě 3 uvedeného protokolu.

4.   Na předběžný pořad jednání mohou být zařazeny pouze body, k nimž byla členům Rady a Komisi zaslána dokumentace nejpozději ke dni odeslání tohoto pořadu jednání.

5.   Generální sekretariát doručí členům Rady a Komisi žádosti o zařazení záležitostí na pořad jednání a dokumenty, u nichž nebyly dodrženy výše uvedené lhůty.

Pokud Výbor stálých zástupců nedokončil posuzování legislativních bodů ve smyslu článku 7 do konce týdne předcházejícího týdnu před konáním zasedání Rady, předsednictví tyto body vyřadí, aniž je dotčen odstavec 2, z předběžného pořadu jednání, nevyžadují-li naléhavé důvody jinak.

6.   Předběžný pořad jednání se dělí na část A a část B. Body, které může Rada schválit bez rozpravy, se zařazují do části A, což ale nevylučuje možnost, aby člen Rady nebo zástupce Komise vyjádřili při schvalování uvedených bodů stanovisko a dali do zápisu uvést své prohlášení.

7.   Pořad jednání přijímá Rada na začátku každého zasedání. Zařazení dalšího bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, vyžaduje jednomyslnost v Radě. Takto zařazené body se předkládají k hlasování, pokud byly splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

8.   Bod uvedený v části A však je z pořadu jednání stažen, nerozhodne-li Rada jinak, pokud by postoj k tomuto bodu mohl vést k další rozpravě o něm nebo pokud tak požaduje člen Rady či zástupce Komise.

9.   Každá žádost o zařazení dalšího bodu mezi ‚Jiné záležitosti‘ se doloží vysvětlujícím dokumentem.

Článek 4

Zastoupení nepřítomného člena Rady

S výhradou článku 11 o přenesení hlasovacích práv je člen Rady, který se nemůže zasedání účastnit, oprávněn dojednat si zastoupení.

Článek 5

Zasedání

1.   Zasedání Rady jsou neveřejná, s výjimkou případů uvedených v článku 8.

2.   Komise je zvána k účasti na zasedáních Rady. Totéž platí pro Evropskou centrální banku v případech, kdy uplatňuje své právo podávat návrhy. Rada však může rozhodnout, že bude jednat bez přítomnosti Komise nebo Evropské centrální banky.

3.   Členy Rady nebo Komisi mohou doprovázet asistující úředníci. Jména a funkce těchto úředníků se oznamují generálnímu sekretariátu předem. Rada je oprávněna stanovit pro každou delegaci maximální počet osob, včetně členů Rady, přítomných ve stejné chvíli v zasedací místnosti Rady.

4.   Ke vstupu na zasedání Rady je nutné předložit průkaz vydaný generálním sekretariátem.

Článek 6

Služební tajemství a předkládání dokumentů v soudním řízení

1.   Aniž jsou dotčeny články 8 a 9 a ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům, vztahuje se na jednání Rady povinnost zachovávat služební tajemství, s výjimkou případů, kdy Rada rozhodne jinak.

2.   Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou povolit předložení opisu dokumentů Rady nebo výňatku z nich, jejichž zpřístupnění nebylo dosud povoleno v souladu s ustanoveními o přístupu veřejnosti k dokumentům, pro účely soudního řízení.

Článek 7

Případy, ve kterých Rada jedná jako normotvůrce

Rada jedná jako normotvůrce ve smyslu čl. 207 odst. 3 druhého pododstavce Smlouvy o ES, když přijímá právní normy, které jsou závazné v členských státech nebo pro členské státy, ve formě nařízení, směrnic, rámcových rozhodnutí nebo rozhodnutí na základě odpovídajících ustanovení Smluv, s výjimkou jednání vedoucích k přijetí vnitřních opatření, správních aktů nebo rozpočtových opatření, aktů, které se týkají interinstitucionálních nebo mezinárodních vztahů, nebo nezávazných aktů (například závěrů, doporučení nebo usnesení).

Jsou-li Radě předkládány návrhy právních předpisů nebo podněty k nim, zdrží se Rada přijímání aktů, které nejsou stanoveny Smlouvami, například usnesení, závěrů nebo prohlášení, která nejsou uvedena v článku 9.

Článek 8

Veřejná jednání Rady a veřejné rozpravy

1.   Jednání Rady o právních předpisech přijímaných postupem spolurozhodování podle článku 251 Smlouvy o ES jsou veřejnosti přístupná za těchto podmínek:

a)	představení návrhů právních předpisů Komisí, pokud se koná, a následná rozprava v Radě jsou veřejné;

b)	hlasování o těchto právních předpisech jsou veřejná, stejně jako závěrečné jednání Rady, které tomuto hlasování předchází, a odůvodnění hlasování, které je doprovází;

c)	všechna ostatní jednání Rady o těchto právních předpisech jsou veřejná, pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou v jednotlivých případech ohledně daného jednání jinak.

2.   První jednání Rady o významných návrzích nových právních předpisů nepřijímaných postupem spolurozhodování jsou veřejná. Předsednictví stanoví, které návrhy nových právních předpisů jsou významné, přičemž Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou případně rozhodnout jinak. Předsednictví může v jednotlivých případech rozhodnout, že následná jednání Rady o určitém právním předpisu budou přístupná veřejnosti, pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak.

3.   Na základě rozhodnutí přijatého Radou nebo Výborem stálých zástupců kvalifikovanou většinou pořádá Rada veřejné rozpravy o významných otázkách ovlivňujících zájmy Evropské unie a jejích občanů.

Náměty nebo konkrétní témata těchto rozprav může navrhnout předsednictví, člen Rady nebo zástupce Komise s přihlédnutím k významu projednávané otázky a její důležitosti pro občany.

4.   Rada ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy svolaná podle čl. 2 odst. 2 písm. a) pořádá veřejnou politickou rozpravu o osmnáctiměsíčním programu Rady. Politické rozpravy Rady v jiných složeních o jejích prioritách jsou rovněž veřejné. Představení pětiletého plánu Komise, jejího ročního pracovního programu a roční politické strategie, jakož i následná rozprava v Radě jsou veřejné.

5.   Od okamžiku zaslání předběžného pořadu jednání podle článku 3 se:

a)	body pořadu jednání Rady, které jsou veřejné v souladu s odstavci 1 a 2, označí slovy ‚veřejné jednání‘;

b)	body pořadu jednání Rady, které jsou veřejné v souladu s odstavci 3 a 4, označí slovy ‚veřejná rozprava‘.

Zpřístupnění jednání a rozprav Rady veřejnosti podle tohoto článku se uskutečňuje prostřednictvím veřejného audiovizuálního přenosu, zejména do prostor náslechového sálu, a přímého přenosu na internetu ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie. Záznam musí být k dispozici na internetové stránce Rady po dobu nejméně jednoho měsíce. Výsledek hlasování se oznamuje vizuálními prostředky.

Generální sekretariát informuje veřejnost v co největším předstihu o datu a přibližném čase konání uvedených audiovizuálních přenosů a přijímá veškerá praktická opatření k zajištění řádného provádění tohoto článku.

Článek 9

Zveřejnění výsledků hlasování, odůvodnění hlasování a zápisů z jednání

1.   Kromě případů, kdy Rada jedná veřejně podle čl. 8 odst. 1, se výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se přijetí právních předpisů zveřejňují, jedná-li Rada jako normotvůrce ve smyslu článku 7.

Stejné pravidlo platí pro:

a)	výsledky hlasování a odůvodnění hlasování, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se přijetí společného postoje podle článku 251 nebo 252 Smlouvy o ES;

b)	výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady nebo jejich zástupců v dohodovacím výboru, zřízeném podle článku 251 Smlouvy o ES, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se jednání dohodovacího výboru;

c)	výsledky hlasování a odůvodnění hlasování, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se vypracování úmluvy Radou na základě hlavy VI Smlouvy o EU.

2.   Výsledky hlasování se zveřejňují také v případě:

a)	jednomyslného rozhodnutí Rady nebo Výboru stálých zástupců na žádost jednoho z jejich členů, jestliže se Rada usnáší na základě hlavy V Smlouvy o EU;

b)	jednomyslného rozhodnutí Rady nebo Výboru stálých zástupců na žádost jednoho z jejich členů, jestliže Rada přijímá společný postoj ve smyslu hlavy VI Smlouvy o EU;

c)	rozhodnutí Rady nebo Výboru stálých zástupců přijatého na žádost jednoho z jejich členů v ostatních případech.

V případech, kdy jsou výsledky hlasování v Radě zveřejňovány v souladu s písmeny a), b) a c) prvního pododstavce, se rovněž na žádost dotyčných členů Rady zveřejní odůvodnění učiněná při hlasování, a to v souladu s tímto jednacím řádem a při zachování právní jistoty a zájmů Rady.

Prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body tohoto zápisu týkající se přijetí aktů uvedených v písmenech a), b) a c) prvního pododstavce se zveřejňují rozhodnutím Rady nebo Výboru stálých zástupců přijatým na žádost jednoho z jejich členů.

3.   Výsledky hlasování se nezveřejňují v případě jednání vedoucího k předběžnému hlasování nebo k přijetí přípravných aktů, s výjimkou případů, kdy je jednání Rady veřejné v souladu s článkem 8.

Článek 10

Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady jsou uvedena v příloze II.

Článek 11

Pravidla hlasování a usnášeníschopnost

1.   Rada hlasuje z podnětu svého předsedy.

Předseda je dále povinen zahájit hlasování z podnětu člena Rady nebo zástupce Komise za předpokladu, že tak rozhodne většina členů Rady.

2.   Členové Rady odevzdávají své hlasy podle pořadí členských států stanoveného v článku 203 Smlouvy o ES a v článku 116 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen ‚Smlouva o Euratomu‘), počínaje členem, který podle uvedeného pořadí následuje za členem zastávajícím funkci předsedy.

3.   Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů (6).

4.   Pro hlasování Rady je nezbytné, aby byla hlasování přítomna většina členů Rady, kteří jsou podle Smluv k hlasování oprávněni. Před odevzdáním hlasů ověří předseda za pomoci generálního sekretariátu, zda je Rada usnášeníschopná.

5.   Na žádost člena Rady se při přijímání rozhodnutí Rady kvalifikovanou většinou ověří, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Evropské unie vypočteného podle údajů o počtu obyvatel uvedených v článku 1 přílohy III.

Článek 12

Běžný písemný postup a ‚tichý postup‘

1.   Akty Rady k naléhavým záležitostem se mohou přijímat písemným hlasováním, rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu. Za zvláštních okolností může použití tohoto postupu navrhnout rovněž předseda; v tom případě se písemné hlasování provede, vyjádří-li s tímto postupem souhlas všichni členové Rady.

Souhlas Komise s písemným postupem se vyžaduje, má-li být písemným hlasováním rozhodnuto o záležitosti, kterou Radě předložila Komise.

Generální sekretariát vypracuje každý měsíc souhrnný přehled aktů přijatých písemným postupem.

2.   Z podnětu předsednictví může Rada jednat zjednodušeným písemným postupem nazývaným ‚tichý postup‘ v těchto případech:

a)	přijetí znění odpovědi na písemnou nebo ústní otázku položenou Radě poslancem Evropského parlamentu poté, co návrh odpovědi projednal Výbor stálých zástupců (7);

b)	jmenování členů Evropského hospodářského a sociálního výboru a členů a náhradníků Výboru regionů poté, co návrh rozhodnutí projednal Výbor stálých zástupců;

c)	rozhodnutí o konzultaci s jinými orgány a subjekty, vyžadují-li tuto konzultaci Smlouvy;

d)	provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky prostřednictvím sítě ‚COREU‘ (‚tichý postup COREU‘) (8).

V takovém případě se daný text považuje za přijatý uplynutím lhůty stanovené předsednictvím v závislosti na naléhavosti dané věci, nevyjádří-li žádný člen Rady námitky.

3.   Generální sekretariát stanoví dokončení písemného postupu.

Článek 13

Zápis

1.   Z každého zasedání Rady se pořizuje zápis, který po schválení podepisuje generální tajemník/vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (dále jen ‚generální tajemník‘) nebo náměstek generálního tajemníka, kteří mohou své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

V zápise ke každému bodu pořadu jednání zpravidla uvádějí:

—	dokumenty předložené Radě,

—	rozhodnutí přijatá Radou nebo závěry, k nimž Rada dospěla,

—	prohlášení Rady a prohlášení, o jejichž uvedení požádal člen Rady nebo zástupce Komise.

2.   Návrh zápisu vypracovává generální sekretariát do patnácti dnů a předkládá jej Radě nebo Výboru stálých zástupců ke schválení.

3.   Před uvedeným schválením může člen Rady nebo zástupce Komise požádat, aby byly do zápisu zapracovány podrobnější údaje ke kterémukoli bodu pořadu jednání. Takové žádosti lze vznést ve Výboru stálých zástupců.

Článek 14

Jednání a rozhodnutí na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků

1.   Nerozhodne-li Rada z důvodu naléhavosti jednomyslně jinak, vede svá jednání a přijímá rozhodnutí pouze na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků.

2.   Každý člen Rady je oprávněn vznést námitku proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích podle odstavce 1, které určí.

Článek 15

Podepisování aktů

Znění aktů přijatých Radou a aktů společně přijatých Evropským parlamentem a Radou podepisuje předseda úřadující při jejich přijetí a generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka. Generální tajemník a náměstek generálního tajemníka mohou své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

Článek 16 (9)

Chybějící oprávnění k účasti na hlasování

Pro účely použití tohoto jednacího řádu jsou v souladu s přílohou IV náležitě zohledněny případy, kdy na základě Smluv nemá jeden nebo několik členů Rady právo účastnit se hlasování.

Článek 17

Zveřejňování aktů v Úředním věstníku

1.   V Úředním věstníku Evropské unie (dále jen ‚Úřední věstník‘) zveřejňuje generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka:

a)	akty uvedené v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES;

b)	akty uvedené v čl. 163 prvním pododstavci Smlouvy o Euratomu;

c)	společné postoje přijaté Radou postupy stanovenými v článcích 251 a 252 Smlouvy o ES a jejich odůvodnění;

d)	rámcová rozhodnutí a rozhodnutí uvedená v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU;

e)	úmluvy vypracované Radou na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU. V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost těchto úmluv;

f)	úmluvy podepsané mezi členskými státy na základě článku 293 Smlouvy o ES. V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost těchto úmluv;

g)	mezinárodní dohody uzavřené Společenstvím. V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost těchto dohod;

h)

mezinárodní dohody uzavřené na základě článku 24 Smlouvy o EU, pokud Rada nerozhodne jinak na základě článků 4 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (10). V Úředním věstníku bude uveden vstup v platnost těchto dohod.

2.   Pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak, zveřejňuje generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka v Úředním věstníku:

a)	podněty předložené Radě členským státem na základě čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES;

b)	podněty předložené Radě členským státem na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU;

c)	společné postoje uvedené v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU;

d)	směrnice jiné než uvedené v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES, rozhodnutí jiná než uvedená v čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES, doporučení a stanoviska.

3.   Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou jednomyslně v jednotlivých případech, zda má generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka v Úředním věstníku zveřejnit společné strategie, společné akce a společné postoje uvedené v článku 12 Smlouvy o EU.

4.   Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou v jednotlivých případech a se zřetelem k možnému zveřejnění základního aktu, zda má generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka v Úředním věstníku zveřejnit:

a)	opatření, kterými se provádějí společné akce uvedené v článku 12 Smlouvy o EU;

b)	společné akce, společné postoje nebo jiná rozhodnutí přijatá na základě společné strategie v souladu s čl. 23 odst. 2 první odrážkou Smlouvy o EU;

c)	jakákoli opatření, kterými se provádějí rozhodnutí uvedená v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU, a jakákoli opatření, kterými se provádějí úmluvy vypracované Radou na základě čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU;

d)	další akty Rady, kupříkladu rozhodnutí sui generis nebo usnesení.

5.   Zřizuje-li se dohodou uzavíranou mezi Společenstvími a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi orgán s rozhodovací pravomocí, rozhodne Rada při uzavření takové dohody, zda budou rozhodnutí přijímaná uvedeným orgánem zveřejňována v Úředním věstníku.

Článek 18

Oznamování aktů

1.   Směrnice jiné než uvedené v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES a rozhodnutí jiná než uvedená v čl. 254 odst. 1 Smlouvy o ES oznamuje těm, komu jsou určeny, generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo jejich jménem generální ředitel.

2.   Nejsou-li zveřejněny v Úředním věstníku, oznamuje následující akty těm, komu jsou určeny, generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo jejich jménem generální ředitel:

a)	doporučení;

b)	společné strategie, společné akce a společné postoje uvedené v článku 12 Smlouvy o EU;

c)	společné postoje uvedené v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU;

d)	opatření, kterými se provádějí akty přijaté na základě článků 12 a 34 Smlouvy o EU.

3.   Generální tajemník, náměstek generálního tajemníka nebo jejich jménem generální ředitel zašlou vládám členských států a Komisi ověřené opisy směrnic Rady jiných než uvedených v čl. 254 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES a rozhodnutí a doporučení Rady.

Článek 19 (11)

Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny

1.   Výbor stálých zástupců odpovídá za přípravu práce Rady a za plnění úkolů, které mu Rada svěří. Ve všech případech (12) zajišťuje soulad politik a činnosti Evropské unie a dohlíží nad dodržováním těchto zásad a pravidel:

a)	zásad legality, subsidiarity, proporcionality a odůvodňování aktů;

b)	pravidel týkajících se pravomocí orgánů a subjektů Unie;

c)	rozpočtových ustanovení;

d)	procesních pravidel, průhlednosti a redakční kvality.

2.   Všechny body pořadu jednání Rady předem projednává Výbor stálých zástupců, nerozhodne-li tento výbor jinak. Výbor stálých zástupců usiluje o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl Radě předložit dotčený text k přijetí. Zajišťuje, aby byly spisy předkládány Radě v náležité formě, a případně navrhuje pokyny, alternativy nebo doporučovaná řešení. V naléhavých případech rozhodne Rada jednomyslně o vyřízení záležitosti bez předchozího projednání.

3.   Výbory nebo pracovní skupiny mohou být zřízeny Výborem stálých zástupců nebo s jeho souhlasem s cílem provést některé předem vymezené přípravné práce nebo studie.

Generální sekretariát aktualizuje a zveřejňuje seznam přípravných útvarů. Pouze výbory a pracovní skupiny uvedené v tomto seznamu se mohou scházet jako přípravné útvary Rady.

4.   Výboru stálých zástupců předsedá v závislosti na bodech pořadu jednání stálý zástupce nebo zástupce stálého zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady. Nerozhodne-li Rada jinak, předsedá dalším výborům stanoveným ve Smlouvách rovněž delegát tohoto členského státu. Totéž platí i pro výbory a pracovní skupiny uvedené v odstavci 3, nerozhodne-li Výbor stálých zástupců jinak.

5.   Co se týče přípravy zasedání složení Rady, která se scházejí každých šest měsíců, předsedá výborům, kromě Výboru stálých zástupců, a pracovním skupinám konaným v průběhu předcházejících šesti měsíců delegát toho členského státu, který je na řadě, aby předsedal uvedeným zasedáním Rady.

6.   Má-li být spis v podstatě projednán během stanovené doby šesti měsíců, může delegát členského státu vykonávajícího předsednictví v tomto šestiměsíčním období předsedat během předcházejících šesti měsíců výborům a pracovním skupinám, kromě Výboru stálých zástupců, při projednávání uvedeného spisu. Praktické provádění tohoto odstavce je předmětem dohody mezi oběma dotyčnými předsednictvími.

Ve zvláštním případě projednávání rozpočtu Evropských společenství na určitý rozpočtový rok předsedá přípravným útvarům Rady, kromě Výboru stálých zástupců, zabývajícím se přípravou bodů pořadu jednání Rady k posouzení rozpočtu delegát členského státu, který bude vykonávat předsednictví Rady během druhého pololetí roku, jenž danému rozpočtovému roku předchází. Totéž platí, se souhlasem druhého předsednictví, i pro předsedání zasedáním Rady při projednávání uvedených rozpočtových položek. Dotyčná předsednictví projednají praktická opatření.

7.   V souladu s níže uvedenými odpovídajícími ustanoveními může Výbor stálých zástupců přijímat následující procedurální rozhodnutí, pokud byly odpovídající body zařazeny na předběžný pořad jednání alespoň tři pracovní dny před zasedáním. Od této lhůty se lze odchýlit pouze jednomyslným rozhodnutím Výboru stálých zástupců (13):

a)	rozhodnutí o svolání zasedání Rady jinde než v Bruselu nebo Lucemburku (čl. 1 odst. 3);

b)	povolení předložení opisu dokumentu Rady nebo výňatku z něj pro účely soudního řízení (čl. 6 odst. 2);

c)	rozhodnutí o uspořádání veřejné rozpravy v Radě nebo uzavření daného jednání Rady pro veřejnost (čl. 8 odst. 1 písm. c), čl. 8 odst. 2 a 3);

d)	rozhodnutí o zveřejnění výsledků hlasování a prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady v případech uvedených v čl. 9 odst. 2;

e)	rozhodnutí o použití písemného postupu (čl. 12 odst. 1);

f)	schválení nebo doplnění zápisu z jednání Rady (čl. 13 odst. 2 a 3);

g)	rozhodnutí o zveřejnění nebo nezveřejnění textu nebo aktu v Úředním věstníku (čl. 17 odst. 2, 3 a 4);

h)	rozhodnutí o konzultaci s orgánem nebo subjektem v případech, kdy tato konzultace není podle Smluv povinná;

i)	rozhodnutí stanovící nebo prodlužující lhůtu ke konzultaci s určitým orgánem nebo subjektem;

j)	rozhodnutí o prodloužení lhůt stanovených v čl. 251 odst. 7 Smlouvy o ES;

k)	schválení znění dopisu zasílaného orgánu nebo subjektu.

Článek 20

Předsednictví a řádný průběh jednání

1.   Předsednictví odpovídá za uplatňování tohoto jednacího řádu a za řádný průběh jednání. Předsednictví zejména zajišťuje, aby byla dodržována ustanovení přílohy V týkající se pracovních metod rozšířené Rady.

Aby bylo jednání vedeno řádně, může předsednictví, pokud Rada nerozhodne jinak, přijímat veškerá opatření vhodná k zajištění nejlepšího využití vymezeného času zasedání, a zejména:

a)	omezit u každé delegace počet účastníků přítomných v zasedacím sále při projednávání určitého bodu a rozhodnout o otevření náslechového sálu;

b)	stanovit pořadí projednávaných bodů a délku jejich projednávání;

c)	členit čas určený k projednání určitého bodu, zvláště omezením délky příspěvků jednotlivých účastníků a stanovením pořadí jejich vystoupení;

d)	požádat delegace o předložení písemných návrhů na změny projednávaného textu, případně se stručným výkladem, před stanoveným datem;

e)	požádat delegace, které zaujímají stejné nebo podobné stanovisko k určitému bodu, textu nebo části textu, aby si mezi sebou zvolily jednu, která vyjádří jejich společné stanovisko na zasedání nebo písemně před začátkem zasedání.

2.   Aniž je dotčen čl. 19 odst. 4 až 6 a pravomoci a celková politická odpovědnost předsednictví, je předsednictví nápomocen zástupce toho členského státu, který převezme předsednictví v příštím období. Na žádost předsednictví a na základě jeho pokynů je posledně jmenovaný podle potřeby vystřídá, zprostí je, je-li to nezbytné, některých úkolů a zajistí kontinuitu práce Rady.

Článek 21 (14)  (15)

Zprávy výborů a pracovních skupin

Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto jednacího řádu pořádá předsednictví schůze jednotlivých výborů a pracovních skupin tak, aby jejich zprávy byly k dispozici před zasedáními Výboru stálých zástupců, na nichž mají být projednávány.

Nevyžadují-li naléhavé důvody jinak, odloží předsednictví na následující zasedání Výboru stálých zástupců projednání všech legislativních bodů pořadu jednání ve smyslu článku 7, jejichž projednávání nebylo v příslušném výboru nebo pracovní skupině ukončeno nejméně pět pracovních dnů před zasedáním Výboru stálých zástupců.

Článek 22

Redakční kvalita (16)

V rámci pomoci Radě při plnění úkolu zajištění redakční kvality právních předpisů, které Rada přijímá, má právní služba podle interinstitucionální dohody ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství (17) za úkol včas prověřit kvalitu návrhů a předloh předpisů a předložit Radě a jejím útvarům návrhy redakčních úprav.

V rámci celého legislativního procesu věnují všichni, kteří v rámci činnosti Rady předkládají texty, zvláštní pozornost redakční kvalitě.

Článek 23

Generální tajemník a generální sekretariát

1.   Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, jemuž je nápomocen náměstek generálního tajemníka odpovědný za chod generálního sekretariátu. Generálního tajemníka a náměstka generálního tajemníka jmenuje Rada kvalifikovanou většinou.

2.   Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu (18).

Na základě své pravomoci činí generální tajemník a náměstek generálního tajemníka veškerá nezbytná opatření k zajištění plynulého chodu generálního sekretariátu.

3.   Generální sekretariát se úzce a nepřetržitě podílí na organizaci, koordinaci a zajištění souladu práce Rady a na plnění jejího osmnáctiměsíčního programu. V rámci odpovědnosti předsednictví a pod jeho vedením mu napomáhá při hledání řešení.

V souladu s ustanoveními Smlouvy o EU je generální tajemník Radě a předsednictví nápomocen při řešení otázek společné zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně koordinace činnosti zvláštních zástupců.

Generální tajemník může v případě potřeby požádat předsednictví o svolání výboru nebo pracovní skupiny, zvláště v souvislosti s otázkami společné zahraniční a bezpečnostní politiky, nebo o zařazení určitého bodu na pořad jednání výboru nebo pracovní skupiny.

4.   Generální tajemník nebo náměstek generálního tajemníka předloží včas Radě návrh výdajů Rady, aby tak zajistil dodržení lhůt stanovených finančními předpisy.

5.   Generální tajemník, kterému je nápomocen náměstek generálního tajemníka, plně odpovídá za správu položek uvedených v rozpočtovém oddílu II – Rada – a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného hospodaření s těmito prostředky. Plní uvedené položky v souladu s finančním nařízením o rozpočtu Evropských společenství.

Článek 24

Bezpečnost

Bezpečnostní pravidla schvaluje Rada kvalifikovanou většinou.

Článek 25

Povinnosti depozitáře dohod a úmluv

Je-li generální tajemník Rady určen depozitářem dohody uzavřené na základě článku 24 Smlouvy o EU nebo dohody uzavřené Společenstvím a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, úmluvy uzavřené mezi členskými státy nebo úmluvy vypracované na základě článku 34 Smlouvy o EU, ukládají se listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení k uvedeným dohodám nebo úmluvám v sídle Rady.

V těchto případech vykonává generální tajemník úkoly depozitáře a rovněž zajišťuje, aby dny vstupu uvedených dohod nebo úmluv v platnost byly zveřejněny v Úředním věstníku.

Článek 26

Zastupování před Evropským parlamentem

Radu může před Evropským parlamentem nebo jeho výbory zastupovat předsednictví nebo s jeho souhlasem následující předsednictví nebo generální tajemník. Z pověření předsednictví může Radu před uvedenými výbory zastupovat také náměstek generálního tajemníka nebo vyšší úředníci generálního sekretariátu.

Rada může rovněž předkládat své názory Evropskému parlamentu písemně.

Článek 27

Ustanovení týkající se formy aktů

Ustanovení týkající se formy aktů jsou uvedena v příloze VI.

Článek 28

Korespondence určená Radě

Korespondence určená Radě se zasílá k rukám předsedy na tuto adresu Rady:

Rada Evropské unie

rue de la Loi/Wetstraat 175

B-1048 Brusel

PŘÍLOHA I

SEZNAM SLOŽENÍ RADY

1.	Obecné záležitosti a vnější vztahy (19)

2.	Hospodářské a finanční věci (20)

3.	Spravedlnost a vnitřní věci (21)

4.	Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele

5.	Konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum) (22)

6.	Doprava, telekomunikace a energetika

7.	Zemědělství a rybolov

8.	Životní prostředí

9.	Vzdělávání, mládež a kultura (23)

Každý členský stát rozhoduje o způsobu svého zastoupení v Radě v souladu s článkem 203 Smlouvy o ES.

Jednání jednoho složení Rady se může účastnit více ministrů v postavení plnoprávných členů, přičemž se v důsledku toho upraví pořad a organizace jednání (24).

V případě Rady ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy je každá vláda zastoupena na jednotlivých zasedáních tohoto složení ministrem nebo státním tajemníkem podle vlastního výběru.

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O PŘÍSTUPU VEŘEJNOSTI K DOKUMENTŮM RADY

Článek 1

Oblast působnosti

Každá fyzická nebo právnická osoba má přístup k dokumentům Rady na základě zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením (ES) č. 1049/2001 a zvláštních ustanovení stanovených v této příloze.

Článek 2

Konzultace týkající se dokumentů třetích osob

1.   Pro účely použití čl. 4 odst. 5 a čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001, a pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument nesmí být zpřístupněn, je věc konzultována s dotyčnou třetí osobou, jestliže:

a)	se jedná o citlivý dokument ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001;

b)	dokument pochází z členského státu a

byl předložen Radě před 3. prosincem 2001 nebo

dotyčný členský stát požádal, aby nebyl zpřístupněn bez jeho předchozího souhlasu.

2.   Ve všech ostatních případech, obdrží-li Rada žádost o přístup k dokumentu třetí osoby, jejž má v držení, konzultuje generální sekretariát žádost pro účely použití čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 s dotyčnou třetí osobou, pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument musí nebo nesmí být zpřístupněn.

3.   Konzultace s třetí osobou probíhá písemně (též elektronickou poštou) a je jí poskytnuta přiměřená lhůta k vyjádření s ohledem na lhůtu stanovenou v článku 7 nařízení (ES) č. 1049/2001. V případech uvedených v odstavci 1 se požaduje písemné stanovisko třetí osoby.

4.   Nevztahují-li se na dokument odst. 1 písm. a) nebo b) a není-li generální sekretariát vzhledem k zamítavému stanovisku třetí osoby přesvědčen o použitelnosti čl. 4 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1049/2001, předloží věc Radě.

Jestliže Rada zvažuje zpřístupnění dokumentu, je třetí osoba neprodleně písemně vyrozuměna o záměru Rady zpřístupnit dokument po uplynutí lhůty alespoň deseti pracovních dnů. Třetí osoba je zároveň upozorněna na článek 243 Smlouvy o ES.

Článek 3

Žádosti o konzultaci od jiných orgánů nebo od členských států

Žádosti o konzultaci týkající se žádostí o zpřístupnění dokumentu Rady zasílají jiné orgány nebo členské státy Radě elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo (32-2) 281 63 61.

Generální sekretariát neprodleně vydá jménem Rady své stanovisko se zřetelem na požadovanou lhůtu, v níž musí dotyčný orgán nebo členský stát rozhodnout, nejpozději však do pěti pracovních dnů.

Článek 4

Dokumenty pocházející z členských států

Žádost členského státu podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001 se podává písemně generálnímu sekretariátu.

Článek 5

Postoupení žádostí členských států

Postoupí-li členský stát žádost Radě, vyřizuje se tato žádost v souladu s články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 a odpovídajícími ustanoveními této přílohy. V případě úplného nebo částečného zamítnutí přístupu je žadatel vyrozuměn, že případná opakovaná žádost musí být adresována přímo Radě.

Článek 6

Adresa pro zasílání žádostí

Žádosti o přístup k dokumentu se zasílají písemně k rukám generálního tajemníka Rady/vysokého představitele na adresu rue de la Loi/Wetstraat 175, B-1048 Brusel, elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo (32-2) 281 63 61.

Článek 7

Vyřizování původních žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, vyřizuje každou žádost o přístup k dokumentu Rady generální sekretariát.

Článek 8

Vyřizování potvrzujících žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, rozhoduje o každé potvrzující žádosti Rada.

Článek 9

Poplatky

Poplatky za vyhotovení a zasílání opisů dokumentů Rady stanoví generální tajemník.

Článek 10

Veřejně přístupný rejstřík dokumentů Rady

1.   Za poskytování přístupu veřejnosti k rejstříku dokumentů Rady odpovídá generální sekretariát.

2.   Kromě odkazů na dokumenty je v rejstříku vyznačeno, které dokumenty vypracované po 1. červenci 2000 již byly zpřístupněny. S výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (25) a článku 16 nařízení (ES) č. 1049/2001 se jejich obsah zpřístupní na internetu.

Článek 11

Dokumenty přímo přístupné veřejnosti

1.   Tento článek se vztahuje na všechny dokumenty Rady, pokud nejsou utajované a aniž je dotčena možnost podání písemné žádosti v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

—	‚oběhem‘ rozeslání konečného znění dokumentu členům Rady, jejich zástupcům nebo delegátům,

—	‚legislativním dokumentem‘ každý dokument týkající se projednání a přijetí právního předpisu ve smyslu článku 7 tohoto jednacího řádu.

3.   Generální sekretariát umožní veřejnosti okamžitě po rozeslání přístup k těmto dokumentům:

a)	dokumentům, jejichž původcem není Rada ani členský stát a které byly zpřístupněny jejich původcem nebo s jeho souhlasem;

b)	předběžnému pořadu jednání Rady v jednotlivých složeních;

c)	každému textu, který Rada přijala a hodlá zveřejnit v Úředním věstníku.

4.   Za předpokladu, že se na ně jednoznačně nevztahuje žádná z výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, je generální sekretariát oprávněn zpřístupnit veřejnosti okamžitě po rozeslání také tyto dokumenty:

a)	předběžný pořad jednání výborů a pracovních skupin;

b)	další dokumenty, například informativní poznámky, zprávy, průběžné zprávy a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v některém z jejích přípravných útvarů, které neobsahují jednotlivé postoje delegací, s výjimkou stanovisek a příspěvků právní služby.

5.   Kromě dokumentů uvedených v odstavcích 3 a 4 zpřístupní generální sekretariát veřejnosti okamžitě po rozeslání tyto legislativní dokumenty:

a)	průvodní poznámky a opisy dopisů týkající se právních předpisů, které Radě zaslaly jiné orgány nebo subjekty Evropské unie nebo, s výhradou čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001, členský stát;

b)	dokumenty předložené Radě, které jsou uvedeny v jejím pořadu jednání pod bodem označeným jako ‚veřejné jednání‘ nebo ‚veřejná rozprava‘ v souladu s článkem 8 tohoto jednacího řádu;

c)	poznámky předložené Výboru stálých zástupců nebo Radě ke schválení (poznámky k bodům I/A a A) a návrhy právních předpisů, jichž se uvedené poznámky týkají;

d)	rozhodnutí přijatá Radou v průběhu postupu podle článku 251 Smlouvy o ES a společné návrhy schválené dohodovacím výborem.

6.   Po přijetí jednoho z rozhodnutí podle odst. 5 písm. d) nebo po konečném přijetí daného aktu zpřístupní generální sekretariát veřejnosti veškeré legislativní dokumenty související s uvedeným aktem, které byly vypracovány dříve než dané rozhodnutí a na něž se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 a odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1049/2001, například informativní poznámky, zprávy, zprávy o pokroku a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v některém z jejích přípravných útvarů (‚výsledky jednání‘), s výjimkou stanovisek a příspěvků právní služby.

Na žádost členského státu se dokumenty, na něž se nevztahuje první pododstavec a které obsahují individuální postoj delegace uvedeného členského státu v Radě, nezpřístupňují veřejnosti na základě těchto ustanovení.

PŘÍLOHA III

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA PRO USTANOVENÍ O PŘIDĚLENÍ VÁHY HLASŮM V RADĚ

Článek 1

K provedení čl. 205 odst. 4 Smlouvy o ES, čl. 118 odst. 4 Smlouvy o Euratomu a čl. 23 odst. 2 třetího pododstavce a čl. 34 odst. 3 Smlouvy o EU je celkový počet obyvatel každého členského státu na dobu od 1. ledna do 31. prosince 2006 tento:

Členský stát	Počet obyvatel (v tisících)
Německo	82 500,8
Francie	62 370,8
Spojené království	60 063,2
Itálie	58 462,4
Španělsko	43 038,0
Polsko	38 173,8
Nizozemsko	16 305,5
Řecko	11 073,0
Portugalsko	10 529,3
Belgie	10 445,9
Česká republika	10 220,6
Maďarsko	10 097,5
Švédsko	9 011,4
Rakousko	8 206,5
Dánsko	5 411,4
Slovensko	5 384,8
Finsko	5 236,6
Irsko	4 109,2
Litva	3 425,3
Lotyšsko	2 306,4
Slovinsko	1 997,6
Estonsko	1 347,0
Kypr	749,2
Lucembursko	455,0
Malta	402,7
Celkem	461 324,0
Práh (62 %)	286 020,9

Článek 2

1.   Členské státy sdělí Statistickému úřadu Evropských společenství před 1. zářím každého roku údaje o celkovém počtu svých obyvatel k 1. lednu dotyčného roku.

2.   Rada upraví údaje uvedené v článku 1 s účinkem od 1. ledna každého roku na základě údajů, které má Statistický úřad Evropských společenství k dispozici k 30. září předchozího roku. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku.

PŘÍLOHA IV

1.

Při uplatnění následujících ustanovení tohoto jednacího řádu se v případě rozhodnutí, o nichž není jeden nebo více členů Rady nebo Výboru stálých zástupců oprávněn v souladu se Smlouvami hlasovat, nebere na hlasování uvedených členů zřetel: a) čl. 1 odst. 3 druhý pododstavec (konání zasedání v jiném místě než v Bruselu či Lucemburku); b) čl. 3 odst. 7 (zařazení bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, na pořad jednání); c) čl. 3 odst. 8 (ponechání bodu z části A na pořadu jednání jakožto bod v části B, který by jinak musel být z pořadu jednání stažen); d) čl. 5 odst. 2, pouze pokud jde o přítomnost Evropské centrální banky (jednání bez přítomnosti Evropské centrální banky); e) čl. 9 odst. 2 první pododstavec písm. b) a c) a druhý a třetí pododstavec (zveřejňování výsledků hlasování, odůvodnění hlasování, prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady a bodů uvedeného zápisu týkajících se přijetí společného postoje na základě hlavy VI Smlouvy o EU; zveřejňování výsledků hlasování, odůvodnění hlasování, prohlášení uvedených v zápisu z jednání Rady a bodů uvedeného zápisu týkajících se případů, jež nejsou uvedeny v odstavci 2); f) čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (zahájení hlasování); g) čl. 12 odst. 1 (užití písemného postupu); h) čl. 14 odst. 1 (rozhodnutí projednávat a přijímat rozhodnutí výjimečně na základě dokumentů a návrhů nevypracovaných ve všech jazycích) (26); i) čl. 17 odst. 2 písm. a) a b) (nezveřejnění podnětu předloženého členským státem na základě čl. 67 odst. 1 Smlouvy o ES nebo čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU v Úředním věstníku); j) čl. 17 odst. 2 písm. c) a d) (nezveřejnění společného postoje přijatého na základě článku 34 Smlouvy o EU nebo některých směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek v Úředním věstníku); k) čl. 17 odst. 4 písm. c) (zveřejnění jakýchkoli opatření, kterými se provádějí rozhodnutí nebo úmluvy uvedené v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU, v Úředním věstníku); l) čl. 17 odst. 5 (zveřejnění nebo nezveřejnění rozhodnutí přijatých orgánem zřízeným na základě mezinárodní dohody v Úředním věstníku).

2.

Člen Rady nebo Výboru stálých zástupců nemůže uplatnit následující ustanovení tohoto jednacího řádu v souvislosti s rozhodnutími, o nichž není tento člen v souladu se Smlouvami oprávněn hlasovat: a) čl. 3 odst. 8 (možnost člena Rady požádat o stažení bodu A z pořadu jednání); b) čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec (možnost člena Rady požadovat zahájení hlasování); c) čl. 11 odst. 3 (možnost člena Rady hlasovat na základě zmocnění jiným členem); d) čl. 14 odst. 2 (možnost, aby kterýkoli člen Rady vyjádřil námitky proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích, které určí).

PŘÍLOHA V

PRACOVNÍ METODY ROZŠÍŘENÉ RADY

Příprava zasedání

1.

Předsednictví zajistí, aby byl spis předán pracovní skupinou nebo výborem Výboru stálých zástupců až tehdy, když je možno odůvodněně předpokládat pokrok v postojích nebo vyjasnění postojů, kterých bylo dosaženo na uvedené úrovni. Spisy mohou být naopak vráceny pracovní skupině nebo výboru, pouze je-li to nezbytné, a v každém případě jen k řešení přesných a jasně vymezených otázek.

2.

Předsednictví učiní nezbytné kroky k zajištění pokroku v práci mezi zasedáními. Může například se souhlasem pracovní skupiny nebo výboru konzultovat nejúčinnějším způsobem konkrétní otázky, aby mohlo podat dotyčné pracovní skupině nebo výboru zprávu o možných řešeních. Může také provést písemné konzultace tak, že vyzve delegace, aby se vyjádřily písemně k návrhu před příští schůzí pracovní skupiny nebo výboru.

3.	Kdykoli je to vhodné, vyjádří delegace písemně před zasedáním nebo schůzí své postoje, které na něm pravděpodobně zaujmou. Pokud postoj obsahuje návrh na změnu textu, navrhnou delegace konkrétní znění. Kdykoli je to možné, podávají písemný návrh společně delegace, které zastávají stejné postoje.

4.

Výbor stálých zástupců se vyhne projednávání toho, co již bylo vyřešeno při přípravě jeho jednání. To se týká zejména bodů I, informací o jeho organizaci a způsobu práce a informací o pořadu jednání a organizaci příštích zasedání Rady. Kdykoli je to možné, vznesou delegace další body pro část ‚Jiné záležitosti‘ spíše při přípravě jednání Výboru stálých zástupců než při jednání samotném.

5.

Předsednictví poskytne delegacím při přípravě jednání Výboru stálých zástupců co nejdříve všechny informace nezbytné k důkladné přípravě jednání Výboru stálých zástupců, včetně informací o tom, čeho předsednictví hodlá dosáhnout při projednávání jednotlivých bodů pořadu jednání. Předsednictví na druhou stranu podle potřeby vyzývá delegace, aby ostatní delegace při přípravě jednání Výboru stálých zástupců informovaly o postojích, které ve Výboru stálých zástupců zaujmou. V návaznosti na to dokončí předsednictví pořad jednání Výboru stálých zástupců. Předsednictví může svolat skupiny připravující jednání Výboru stálých zástupců častěji, pokud to okolnosti vyžadují.

Vedení zasedání

6.	Na pořad jednání Rady nebude zařazen bod výlučně k přednesení Komisí nebo Radou, ledaže je plánována rozprava o nových zásadních podnětech.

7.

Předsednictví nezařadí na pořad jednání Výboru stálých zástupců body určené pouze pro informaci. Taková informace, například o výsledku jednání v jiném orgánu nebo se třetím státem nebo jinou institucí, procedurální nebo organizační otázky atd., je místo toho předána delegacím při přípravě jednání Výboru stálých zástupců, pokud možno písemně, a není již při jeho zasedání opakována.

8.	Na začátku zasedání předsednictví poskytne veškeré další nezbytné informace týkající se řízení zasedání, a zejména oznámí dobu, jakou hodlá věnovat každému bodu. Vyhne se dlouhému úvodu a opakování informací, které jsou delegacím již známy.

9.	Na začátku rozpravy k určitému bodu předsednictví s ohledem na druh rozpravy, která je zapotřebí, oznámí delegacím maximální délku jejich vystoupení k tomuto bodu. Ve většině případů by vystoupení neměla přesáhnout dvě minuty.

10.	Vystoupení všech delegací jsou v zásadě vyloučena. Může k nim být přistoupeno pouze ve výjimečných případech k určitým otázkám, přičemž délku vystoupení pak stanoví předsednictví.

11.	Předsednictví co nejvíce věcně usměrňuje rozpravu, zejména tím, že vyzývá delegace, aby se vyjádřily ke kompromisním textům nebo konkrétním návrhům.

12.	Během zasedání a na jeho závěru se předsednictví vyhne dlouhým shrnutím rozprav a omezí se na stručný závěr shrnující dosažené (věcné nebo procedurální) výsledky.

13.	Delegace se vyhnou opakování argumentů, které byly uvedeny předchozími řečníky. Jejich vystoupení jsou krátká, podstatná a týkající se předmětu rozpravy.

14.	Delegace s podobným názorem se vyzývají, aby se společně konzultovaly a předkládaly společný postoj k určitému bodu prostřednictvím jediného řečníka.

15.	Při diskusi o textu delegace spíše písemně navrhují konkrétní znění, než aby jen vyjadřovaly svůj nesouhlas s určitým návrhem.

16.	Neuvede-li předsednictví jinak, neujímají se delegace slova, když chtějí vyjádřit souhlas s určitým návrhem; v takovém případě je zdržení se vyjádření považováno za souhlas s podstatou návrhu.

PŘÍLOHA VI

USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE FORMY AKTŮ

A.   Forma nařízení

1.

Nařízení přijímaná společně Evropským parlamentem a Radou a nařízení Rady obsahují: a) v názvu označení ‚nařízení‘, po němž následuje pořadové číslo, datum přijetí a předmět; b) slova ‚Evropský parlament a Rada Evropské unie‘ anebo ‚Rada Evropské unie‘; c) odkaz na ustanovení, podle nichž se nařízení přijímá, jemuž předcházejí slova ‚s ohledem na‘; d) odkaz na předložené návrhy, získaná stanoviska a uskutečněné konzultace; e) odůvodnění nařízení, jemuž předcházejí slova ‚vzhledem k těmto důvodům:‘; jednotlivé body odůvodnění jsou číslovány; f) slova ‚přijaly toto nařízení‘ anebo ‚přijala toto nařízení‘, po nichž následuje normativní část nařízení.

2.	Nařízení jsou členěna na články, které jsou případně sdružovány v kapitoly a oddíly.

3.	V posledním článku nařízení je stanoveno datum vstupu v platnost, pokud uvedené datum předchází dvacátému dni po vyhlášení nebo po něm následuje.

4.

Za posledním článkem nařízení se uvádějí: a) i) slova ‚Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech‘ nebo ii) ve všech případech, kdy akt není použitelný pro všechny členské státy a ve všech členských státech, slova ‚Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství‘ (27); b) slova ‚V… dne…‘, po nichž následuje datum přijetí nařízení, a c) v případě: i) společného přijetí nařízení Evropským parlamentem a Radou odpovídající varianta této formulace: ‚Za Evropský parlament předseda‘ nebo ‚předsedkyně‘ ‚Za Radu předseda‘ nebo ‚předsedkyně‘, po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Evropského parlamentu a předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení, ii) nařízení Rady odpovídající varianta této formulace: ‚Za Radu předseda‘ nebo ‚předsedkyně‘, po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení.

B.   Forma směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek (Smlouva o ES)

1.	Směrnice a rozhodnutí přijímané společně Evropským parlamentem a Radou a směrnice a rozhodnutí Rady obsahují v názvu označení ‚směrnice‘ nebo ‚rozhodnutí‘.

2.	Doporučení a stanoviska vydávaná Radou obsahují v názvu označení ‚doporučení‘ nebo ‚stanovisko‘.

3.	Ustanovení týkající se nařízení uvedená v oddílu A se obdobně použijí pro směrnice a rozhodnutí, nestanoví-li Smlouva o ES jinak.

C.   Společné strategie Evropské rady, společné akce a společné postoje uvedené v článku 12 Smlouvy o EU

Společné akce a společné postoje ve smyslu článku 12 Smlouvy o EU nesou jeden z těchto odpovídajících nadpisů:

a)	‚Společná strategie Evropské rady‘, pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět;

b)	‚Společná akce Rady‘, pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět;

c)	‚Společný postoj Rady‘, pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět;

D.   Forma společných postojů, rámcových rozhodnutí, rozhodnutí a úmluv uvedených v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU

Společné postoje, rámcová rozhodnutí, rozhodnutí a úmluvy ve smyslu čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU nesou jeden z následujících odpovídajících nadpisů:

a)	‚Společný postoj Rady‘, pořadové číslo (rok/číslo/SVV), datum přijetí a předmět;

b)	‚Rámcové rozhodnutí Rady‘, pořadové číslo (rok/číslo/SVV), datum přijetí a předmět;

c)	‚Rozhodnutí Rady‘, pořadové číslo (rok/číslo/SVV), datum přijetí a předmět;

d)	‚Úmluva vypracovaná Radou na základě čl. 34 Smlouvy o Evropské unii‘ a předmět.