13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/1

(1)

V červenci 2000 Rada nařízením (ES) č. 1522/2000 (2) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu syntetických polyesterových střižových vláken (dále jen „polyesterová střižová vlákna“ nebo „PSV“) pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska. Šetření, na jehož základě byla uložena tato opatření, se dále označuje jako „původní šetření 1“.

(2)

V prosinci 2000 Rada nařízením (ES) č. 2852/2000 (3) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu PSV pocházejících z Indie a Korejské republiky. Šetření, na jehož základě byla uložena tato opatření, se dále označuje jako „původní šetření 2“.

(3)

Opatření uložená nařízením (ES) č. 2852/2000 sestávala z valorického cla, s výjimkou dovozu od jednoho indického vyvážejícího výrobce, od něhož byly přijaty závazky, a to rozhodnutím Komise 2000/818/ES (4). Na základě prozatímního přezkumu, který se vztahoval na dumping i újmu, se opatření na dovoz z Korejské republiky změnila a obnovila na pět let nařízením Rady (ES) č. 428/2005 (5).

(4)

Po zveřejnění dvou oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti, jednoho týkajícího se platných antidumpingových opatření uložených na dovoz PSV pocházejících z Austrálie, Indonésie a Thajska (6) a druhého týkajícího se platných antidumpingových opatření uložených na dovoz PSV pocházejících z Indie (7), obdržela Komise dne 13. dubna 2005 a 23. září 2005 žádosti o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Tyto žádosti podalo Mezinárodní sdružení výrobců chemických vláken („CIRFS“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby PSV ve Společenství. Žádosti jsou odůvodněny tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek opakovaný výskyt dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(6)

Dále společnost Tuntex (Thailand) Public Company Limited (dále jen „Tuntex“), výrobce PSV v Thajsku podléhající platným antidumpingovým opatřením, předložila žádost o částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 1522/2000.

(7)

V žádosti podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení poskytl Tuntex přímý důkaz na podporu svého tvrzení, že pokud jde o něj, okolnosti, na jejichž základě byla zavedena opatření, se trvale změnily. Tuntex předložil důkazy o tom, že by srovnání běžné hodnoty založené na jeho vlastních nákladech a cenách na domácím trhu a na jeho vývozních cenách pro trh ve třetí zemi vedlo ke snížení dumpingu výrazně pod úroveň dosavadních opatření (27,7 %). Tuntex se proto domnívá, že pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, založené na dříve stanovené úrovni dumpingu, již není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(8)

Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení dvou přezkumů podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a jednoho přezkumu omezeného pouze na posouzení dumpingu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, a zahájila tyto tři přezkumy zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (8).

(9)

Komise úředně oznámila výrobcům z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska, dovozcům, uživatelům a jejich sdružením ve Společenství, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, zástupcům dotčených zemí vývozu, CIRFS a známým výrobcům ve Společenství, že zahajuje přezkum opatření před pozbytím platnosti. Dotčené strany se měly možnost písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(10)

Komise úředně vyrozuměla Tuntex a zástupce vyvážející země o zahájení částečného prozatímního přezkumu. Zúčastněným stranám byla rovněž poskytnuta možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení sdělily písemně své připomínky a požádaly o slyšení.

(11)

S ohledem na velký počet výrobců v Indii, Indonésii a Thajsku a rovněž ve Společenství, kteří jsou uvedeni v žádostech o přezkum opatření před pozbytím platnosti, a na velký počet dovozců PSV ve Společenství, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, považovala Komise za vhodné prověřit, zda by neměl být použit výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vybrat vhodný vzorek, byly výše uvedené strany podle čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(12)

Po posouzení předložených údajů a v důsledku nízkého počtu spolupracujících výrobců v Indii, Indonésii a Thajsku, kteří vyjádřili svou ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není v souvislosti s výrobci v těchto zemích nezbytný.

(13)

Žádný dovozce nepředložil Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumů, a proto nebyl zapotřebí výběr vzorku dovozců. Žádný z dovozců při těchto přezkumech nespolupracoval.

(14)

Deset výrobců ze Společenství vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Z výše zmíněných deseti společností bylo jako vzorek vybráno pět společností, které jsou reprezentativními zástupci daného výrobního odvětví Společenství ve smyslu objemu výroby a prodeje PSV ve Společenství. Tento vzorek představoval největší reprezentativní objem výroby a prodeje PSV ve Společenství, který by mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán.

(15)

Pěti výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, výrobcům v Austrálii, výrobcům, kteří spolupracovali při výběru vzorku v jejich zemi, a známým uživatelům byly proto zaslány dotazníky. Pět výrobců Společenství nezařazených do vzorku bylo požádáno, aby poskytli údaje o některých ukazatelích újmy a vyjádřili se k dopadu zrušení nebo zachování antidumpingových opatření.

(16)

Dotazníky vyplnili čtyři z pěti výrobců Společenství zařazených do vzorku (vzorek tak představoval 38 % výroby a prodeje ve Společenství), jeden výrobce z Austrálie, tři výrobci z Indie, čtyři výrobci z Indonésie, čtyři výrobci z Thajska (dva z nich jsou ve spojení) a osm uživatelů. Dotazníky předložila i dvě sdružení uživatelů. Dále poskytli požadované informace čtyři z pěti výrobců ve Společenství nezařazených do vzorku (spolupracující výrobci tak představovali 60 % výroby v Společenství).

(17)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely svého šetření a provedla kontrolní návštěvy v provozovnách těchto společností:

(18)

Pokud jde o přezkum opatření před pozbytím platnosti, zahrnovalo šetření týkající se pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu a újmy období od 1. července 2004 do 30. června 2005 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání tendencí, které jsou významné pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu újmy, zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). Období šetření při částečném prozatímním přezkumu dumpingu je stejné jako období přezkumného šetření při přezkumu opatření před pozbytím platnosti.

(19)

Definice dotčeného výrobku odpovídá definici, která byla použita při původních šetřeních uvedených výše v 1. a 2. bodu odůvodnění.

(20)

Dotčeným výrobkem jsou syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, pocházející z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska, která v současnosti spadají do kódu KN 5503 20 00. Obecně se uvádějí jako polyesterová střižová vlákna nebo PSV.

(21)

PSV je základní materiál používaný v různých fázích procesu výroby textilních výrobků. PSV se používají buď pro spřádání, tj. pro výrobu nití z nekonečných vláken pro výrobu textilií, po přimíchání nebo nepřimíchání jiných vláken, jako je bavlna nebo vlna, nebo na nespřádané výrobky, jako jsou náplně, tj. vycpávky nebo výplně určitého textilního zboží (např. polštářů, sedadel automobilů a sak).

(22)

Výrobek se prodává v různých typech, které je možno identifikovat podle odlišných vlastností, jakými je např. denier nebo decitex, pevnost, lesk či silikonové úpravy. Z hlediska výroby je možno rozlišovat mezi přírodními PSV vyrobenými z přírodních surovin a umělými PSV vyrobenými z recyklovaného polyesteru. Jakost může být prvotřídní nebo snížená.

(23)

Šetření ukázalo, že všechny typy dotčeného výrobku ve smyslu definice v 20. bodu odůvodnění, přestože se navzájem liší celou řadou faktorů popsaných v předchozím bodu odůvodnění, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a užívá se jich ke stejným účelům. Z těchto důvodů a pro účely stávajících šetření se všechny druhy dotčeného výrobku považují za jediný výrobek.

(24)

Stávající přezkumy ukázaly, že dotčený výrobek a PSV vyráběná a prodávaná na tuzemském trhu dotčených zemí, jakož i PSV vyráběná a prodávaná výrobci Společenství ve Společenství, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Pokud jde o přezkumy opatření před pozbytím platnosti, v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda v současné době dochází k dumpingu a zda by pozbytí platnosti předmětných opatření pravděpodobně vedlo k jeho přetrvání nebo opětovnému výskytu.

(26)

Během období přezkumného šetření byl vývoz PSV pocházejících z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska (dále jen „dotčené země“) do Společenství zanedbatelný. Podle Eurostatu dosáhl dovoz z dotčených zemí v období přezkumného šetření jen 1 056 tun (0,1 % spotřeby Společenství), zatímco v období původních šetření to bylo více než 69 000 tun.

(27)

Žádný spolupracující výrobce neuskutečnil v období přezkumného šetření žádný nebo jen zanedbatelný vývozní prodej PSV do Společenství, a proto nebylo možné stanovit reprezentativní výpočty dumpingu s cílem určit pravděpodobnost pokračování dumpingu.

(28)

V důsledku toho se při analýze pravděpodobnosti opětovného výskytu dumpingu vzaly v úvahu kromě jiného ceny vývozu do jiných třetích zemí.

(29)

Na základě níže uvedených zjištění přezkumů před pozbytím platnosti se provedení prozatímního přezkumu požadovaného Tuntexem nepovažovalo za potřebné.

(30)

Jediný výrobce PSV v Austrálii přestal v roce 2003 PSV vyvážet na ostatní trhy, včetně trhu Společenství. Společnost investovala do nové flexibilní výrobní linky údajně s cílem pokrýt jen regionální část australského trhu s PSV; zejména trhu ve státě Victoria, ve kterém se společnost nachází.

(31)

Vzhledem k tomu, že se během období přezkumného šetření neuskutečnil vývoz do žádných zemí, byly porovnány domácí ceny v Austrálii, o kterých se zjistilo, že jsou ztrátové, ale vyšší než variabilní náklady, a zjistilo se, že jsou podstatně nižší než průměrná cena výrobců Společenství v období přezkumného šetření. To naznačuje, že by společnost mohla být v případě zrušení opatření motivována k tomu obnovit některý vývoz do Společenství. Jak je však uvedeno níže v 32. bodu odůvodnění, nemá společnost kapacitu obnovit vývoz do Společenství v podstatných množstvích.

(32)

Přestože využívání kapacity australským vývozcem nebylo během období přezkumného šetření nijak vysoké, dostupná nevyužitá kapacita představuje malou část spotřeby Společenství (podstatně menší než 0,5 %). I kdyby se tato dostupná kapacita prodala po zrušení platných opatření do Společenství za dumpingové ceny, vliv na trh Společenství by byl minimální. Zásoby nejsou dobrým ukazatelem, pokud jde o PSV vyráběné v Austrálii, protože výrobek je prodáván zejména na základě objednávek zákazníků.

(33)

Nakonec se připomíná, že od roku 2003 společnost nevyvážela PSV do žádné třetí země bez ohledu na existenci podobné dostupné kapacity během tohoto období. V důsledku toho se došlo k závěru, že v případě zrušení opatření není pravděpodobné, že by došlo k opětovnému výskytu dumpingového vývozu z Austrálie do Společenství v podstatných množstvích.

(34)

Tři výrobci PSV v Indii spolupracovali při šetření. Dva z nich uskutečnili v období přezkumného šetření menší vývozní prodej do Společenství; třetí vůbec do Společenství nevyvážel. Poznamenává se, že jeden z těchto spolupracujících výrobců měl tři společnosti ve spojení vyrábějící PSV v Indii. Tito výrobci ve spojení však nebyli přezkoumáni odděleně vzhledem k tomu, že jen jeden z nich v období přezkumného šetření – ve velmi omezeném rozsahu – přímo prodával PSV, vždy na domácím trhu.

(35)

Je známo, že v Indii byl v období přezkumného šetření alespoň jeden malovýrobce PSV, který při šetření nespolupracoval. V případě nespolupracujících výrobců se analyzovaly informace dostupné z Eurostatu a jiných zdrojů. Na základě toho bylo zjištěno, že rovněž vývoz PSV z Indie do Společenství od jiných než spolupracujících indických výrobců byl v období přezkumného šetření zanedbatelný. Pro nespolupracující společnost nebo společnosti však nebyly dostupné žádné spolehlivé informace o výrobní kapacitě, objemu výroby, zásobách ani prodeji. V tomto ohledu a vzhledem k tomu, že neexistuje žádný náznak opaku, se mělo za to, že zjištění pro jakoukoli nespolupracující společnost by byla v souladu se zjištěními stanovenými pro spolupracující společnosti.

(36)

Vzhledem k tomu, že se neuskutečnil dostatek vývozu do Společenství pro reprezentativní analýzu dumpingu v období přezkumného šetření, aby bylo možné zjistit, zda by v případě zrušení opatření dumpingu došlo k jeho opětovnému výskytu, byla posouzena cenová politika spolupracujících výrobců při vývozu na vývozní trhy, jejich výrobní kapacita a zásoby. Analýza se zakládala na informacích poskytnutých spolupracujícími výrobci uvedenými v 17. bodu odůvodnění výše.

(37)

Údaje od tří spolupracujících indických výrobců ukázaly, že vývozní ceny do třetích zemí byly nižší než ceny na domácím trhu v Indii. Šetřením se ve skutečnosti zjistilo, že celkově byl tento cenový rozdíl v období přezkumného šetření v rozpětí mezi 15 % a 27 %. To může naznačovat pravděpodobnost opětovného výskytu dumpingu při vývozu do Společenství v případě zrušení opatření.

(38)

Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byly prodejní ceny výrobců Společenství v průměru podstatně vyšší než vývozní ceny spolupracujících indických vývozců při vývozu na trhy jiných třetích zemí. To může naznačovat, že převažující cenová úroveň dotčeného výrobku na trhu Společenství by mohla tento trh učinit atraktivním pro indické výrobce. Na tomto základě se mělo za to, že v případě zrušení platných opatření by bylo ekonomicky výhodné přesunout vývoz z jiných třetích zemí na trh Společenství s vyššími cenami. Vzhledem k tomu, že jsou ceny ve Společenství podstatně vyšší než vývozní ceny do jiných třetích zemí, není pravděpodobné, že by se v případě zrušení opatření uskutečnil vývoz do Společenství za dumpingové ceny.

(39)

Ve třech spolupracujících společnostech v Indii neexistovaly během období přezkumného šetření žádné značné nevyužité kapacity. Dva z těchto hlavních výrobců však investovali ve velkém rozsahu do výroby PSV, což bude mít za následek celkový nárůst jejich výrobní kapacity o 361 000 tun ročně v roce 2007. Tyto investice údajně vycházely z vývoje na indickém trhu s PSV, u něhož se tento rok a v blízké budoucnosti údajně očekává prudký nárůst. Podle dostupných informací činí velikost indického trhu s PSV v současnosti přibližně 610 000 tun ročně. Poznamenává se, že výše uvedený nárůst výrobní kapacity představuje více než 50 % celkové výrobní kapacity tří spolupracujících indických výrobců v období přezkumného šetření. Rovněž je nutné poznamenat, že podle dostupných informací byl v Indii v době šetření alespoň jeden nový výrobce PSV v počáteční fázi výroby tohoto výrobku. Na druhé straně koupil největší indický výrobce nedávno výrobce Společenství, který nespolupracuje na šetření. Tento indický výrobce tak nemusí mít zájem v budoucnosti vyvážet do Společenství podstatné množství PSV. Údaje od spolupracujících výrobců kromě toho ukazují, že jejich domácí prodej se v posuzovaném období zvýšil a že v budoucnosti bude nadále růst. Nové kapacity tak uspokojí rostoucí domácí poptávku, i když nelze vyloučit vznik určité nadbytečné kapacity.

(40)

Výše zásob tří indických výrobců se v posuzovaném období nijak podstatně nezměnila. Poznamenává se však, že v případě Indie nelze zásoby považovat za smysluplný ukazatel, protože výroba jednoho ze spolupracujících výrobců je založena na objednávkách zákazníků a další spolupracující výrobce vyrábí značná množství PSV na použití pro vlastní potřebu.

(41)

Celkově převládá názor, že neexistuje pravděpodobnost obnovení vývozu do Společenství ve značných množstvích, a že i kdyby v případě zrušení opatření část nových výrobních kapacit skončila ve Společenství, je nepravděpodobné, že by se tento vývoz prováděl za dumpingové ceny (viz 38. bod odůvodnění).

(42)

Čtyři výrobci PSV v Indonésii spolupracovali při šetření. Žádný z těchto výrobců neměl společnosti ve spojení vyrábějící PSV v Indonésii. Tři z nich uskutečnili v období přezkumného šetření menší vývozní prodej do Společenství; čtvrtý vůbec do Společenství nevyvážel.

(43)

Je známo, že v Indonésii bylo v období přezkumného šetření alespoň pět činných výrobců PSV, kteří při šetření nespolupracovali. V případě nespolupracujících výrobců se analyzovaly informace dostupné z Eurostatu a jiných zdrojů. Na základě toho bylo zjištěno, že rovněž vývoz PSV z Indonésie do Společenství, uskutečněný jinými než spolupracujícími indonéskými výrobci, byl v období přezkumného šetření zanedbatelný. Za tyto nespolupracující společnosti nebyly dostupné žádné spolehlivé informace o výrobní kapacitě, objemu výroby, zásobách ani prodeji. V tomto ohledu a vzhledem k tomu, že neexistuje žádný náznak opaku, se mělo za to, že zjištění pro jakoukoli nespolupracující společnost by byla v souladu se zjištěními stanovenými pro spolupracující společnosti. Ověření, zda je pravděpodobné, že by po zrušení příslušných opatření opětovně došlo k dumpingu, vycházelo tudíž z dostupných informací, tj. informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří jsou uvedeni výše v 17. bodu odůvodnění.

(44)

Aby bylo možné zjistit, zda by v případě zrušení opatření opětovně došlo k dumpingu, byla posouzena cenová politika spolupracujících výrobců při vývozu na jiné vývozní trhy a výrobní kapacita a zásoby vývozců.

(45)

Pro jednoho ze čtyř spolupracujících indonéských výrobců nebylo možné získat žádné údaje týkající se vývozních cen, protože společnost v období přezkumného šetření PSV vůbec nevyvážela. Údaje týkající se dalších tří výrobců v případě dvou z nich ukázaly, že vývozní ceny do třetích zemí byly obecně nepatrně nižší než ceny na domácím trhu v Indonésii. Šetření ve skutečnosti stanovilo, že tento cenový rozdíl byl v období přezkumného šetření v průměru přibližně 4 %. V případě třetího výrobce bylo zjištěno, že vývozní ceny do třetích zemí byly celkově nepatrně vyšší než ceny na domácím trhu v Indonésii. To nenaznačuje pravděpodobnost opětovného výskytu značného dumpingu při vývozu do Společenství v případě zrušení opatření.

(46)

Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byly prodejní ceny výrobců Společenství na trhu Společenství v průměru podstatně vyšší než vývozní ceny spolupracujících indonéských vývozců při vývozu na trhy třetích zemí. To může naznačovat, že převažující cenová úroveň dotčeného výrobku na trhu Společenství by mohla tento trh učinit atraktivním pro indonéské výrobce. Na tomto základě se předpokládalo, že v případě zrušení opatření by bylo ekonomicky výhodné přesunout vývozy z třetích zemí na trh Společenství s vyššími cenami. Vzhledem k tomu, že jsou ceny ve Společenství podstatně vyšší než vývozní ceny do jiných třetích zemí, není pravděpodobné, že by se v případě zrušení opatření uskutečnil vývoz do Společenství za dumpingové ceny.

(47)

Spolupracující výrobci v Indonésii neměli během období přezkumného šetření jednotný model využívání kapacit. Zatímco některé společnosti byly schopné využít téměř veškerou dostupnou kapacitu, jiné zaznamenaly značnou nevyužitou kapacitu. Tato nevyužitá kapacita však byla celkově nižší než 20 % jejich celkové kapacity. Nejevilo se, že by některá ze spolupracujících společností měla v plánu podstatné investice do rozšíření výrobní kapacity PSV v budoucnosti. Pokud jde o využívání kapacit nespolupracujícími indonéskými výrobci, udělal se odhad nevyužité výrobní kapacity na základě informací poskytnutých spolupracujícími společnostmi a indonéským sdružením výrobců PSV. Podle těchto informací dosahuje dostupná kapacita spolupracujících společností méně než poloviny celkové dostupné výrobní kapacity PSV v Indonésii. Na tomto základě byl učiněn odhad, že stávající nevyužitá výrobní kapacita v Indonésii je maximálně 90 000 tun. Údaje od spolupracujících výrobců kromě toho ukazují, že jejich celkový domácí prodej se v posuzovaném období zvýšil a že v budoucnosti bude nadále růst. Nevyužitá kapacita v Indonésii by se proto pravděpodobně využila na domácí prodej spíše než na prodej do Společenství.

(48)

Výše zásob čtyř indonéských výrobců se v posuzovaném období nijak podstatně nezměnila. Poznamenává se však, že zásoby nelze považovat za dobrý ukazatel, neboť výroba PSV je založena na objednávkách zákazníků nebo použití pro vlastní potřebu.

(49)

Celkově převládá názor, že neexistuje pravděpodobnost obnovení vývozu do Společenství ve značných množstvích, a že i kdyby v případě zrušení opatření část nevyužitých výrobních kapacit v Indonésii skončila ve Společenství, je velmi nepravděpodobné z důvodů uvedených v 45. a 46. bodu odůvodnění, že by se tento vývoz prováděl za dumpingové ceny.

(50)

Komisi je známo osm výrobců PSV v Thajsku. Čtyři z nich spolupracovali ve stávajícím šetření. Jen jeden z nich vyvážel v období přezkumného šetření menší množství PSV do Společenství.

(51)

Informace o zásobách a prodeji na trhy jiné než ve Společenství se týkají jen spolupracujících výrobců. Bylo však možné získat údaje o výrobní kapacitě v Thajsku od Sdružení thajských výrobců syntetických vláken a odhadnout objem výroby veškerých výrobců v Thajsku. Tento odhad byl založen na předpokladu, že využívání kapacit nespolupracujících výrobců bylo podobné jako u spolupracujících výrobců. V tomto ohledu a vzhledem k tomu, že neexistuje žádný náznak opaku, se mělo za to, že zjištění pro nespolupracující společnosti by byla v souladu se zjištěními stanovenými pro spolupracující společnosti.

(52)

Aby bylo možné zjistit, zda by v případě zrušení opatření došlo k opětovnému výskytu dumpingu, byla posouzena cenová politika spolupracujících výrobců při vývozu na jiné vývozní trhy než trhy Společenství, výrobní kapacita v Thajsku a zásoby spolupracujících výrobců.

(53)

Podle Eurostatu byla vyvezená množství pocházející z Thajska v období přezkumného šetření zanedbatelná.

(54)

Údaje od čtyř spolupracujících výrobců ukázaly, že do třetích zemí se prodávalo za ceny nižší, než jsou ceny na domácím trhu, nebo nižší, než jaké jsou výrobní náklady – celkově byly rozdíly v rozpětí od 10 % do 15 %. To může naznačovat pravděpodobnost opětovného výskytu dumpingu při vývozu do Společenství v případě zrušení opatření.

(55)

Vývozní ceny do třetích zemí účtované spolupracujícími výrobci v Thajsku byly v průměru podstatně nižší než prodejní ceny výrobců Společenství ve Společenství, což může naznačovat, že v případě zrušení antidumpingových opatření by převažující cenová úroveň PSV na trhu Společenství učinila tento trh atraktivním pro výrobce v Thajsku. Na tomto základě se má za to, že v případě zrušení platných antidumpingových opatření by bylo ekonomicky výhodné přesunout vývoz z třetích zemí na trh Společenství s vyššími cenami. Vzhledem k tomu, že jsou ceny ve Společenství podstatně vyšší než vývozní ceny do jiných třetích zemí, není pravděpodobné, že by se v případě zrušení opatření uskutečnil vývoz do Společenství za dumpingové ceny.

(56)

Využívání kapacity spolupracujícími výrobci bylo v posuzovaném období poměrně vysoké, v průměru okolo 92 %. Na této úrovni využívaní kapacity a za předpokladu, že nespolupracující výrobci využívali kapacitu na podobné úrovni, měli výrobci v Thajsku v období přezkumného šetření nevyužitou kapacitu nejvýše 50 000 tun. Přestože by se tato kapacita mohla v případě zrušení opatření částečně využít na obnovení vývozu do Společenství, je nepravděpodobné, že by podstatná množství PSV skončila na trhu Společenství vzhledem k značnému podílu domácího prodeje a velkému počtu vývozních trhů, které spolupracující výrobci zásobují.

(57)

Zásoby nejsou smysluplným ukazatelem, pokud jde o PSV vyráběná v Thajsku. Výroba se většinou zakládá na objednávkách zákazníků, a proto se vytvářejí zejména zásoby PSV, které mají být dodány již známým kupujícím.

(58)

Celkově převládá názor, že není pravděpodobné, že by došlo k obnovení vývozu do Společenství ve značných množstvích, a že i kdyby v případě zrušení opatření část nevyužitých výrobních kapacit v Thajsku skončila ve Společenství, je velmi nepravděpodobné z důvodu uvedeného v 55. bodu odůvodnění, že by se tento vývoz prováděl za dumpingové ceny.

(59)

Aby bylo možné zjistit, zda by v případě zrušení antidumpingových opatření došlo k opětovnému výskytu dumpingu, byly posouzeny nevyužité kapacity a nevyužité zásoby, a dále cenová politika a vývozní strategie při vývozu na různé trhy.

(60)

Z tohoto přezkumu vyplynulo, že zatímco existují určité nevyužité výrobní kapacity v Austrálii, Indii, Indonésii a Thajsku, které by mohly vést k obnovení vývozu do Společenství, v případě možného pozbytí platnosti opatření, neexistují důvody domnívat se, že objem takového vývozu bude podstatný a, což je důležitější, neočekává se, že by byl tento dovoz prováděn za dumpingové ceny, jak je stanoveno v původních šetřeních.

(61)

Vzhledem k tomu, že neexistuje pravděpodobnost opětovného výskytu dumpingového vývozu z dotčených zemí, který by mohl způsobit újmu, není nutné analyzovat pravděpodobnost opětovného výskytu újmy a poškození zájmu Společenství. Opatření na dovoz PSV pocházejících z Austrálie, Indie, Indonésie a Thajska by se proto měla zrušit a šetření ukončit.

(62)

Vzhledem k tomu, že v souladu s předchozím bodem odůvodnění by se opatření vůči Thajsku měla zrušit a šetření ukončit, měl by se ukončit i částečný prozatímní přezkum týkající se Tuntexu.

(63)

Zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá Komise doporučit, aby byla platná opatření vůči Austrálii, Indii, Indonésii a Thajsku zrušena a šetření zastaveno. Zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit. Výrobci v dotčených zemích a uživatelé ve Společenství výše uvedené závěry podpořili. Sdružení CIRFS a někteří výrobci ve Společenství byli sice proti, nicméně celkově nebyly jejich námitky takové povahy, která by měla za následek změnu závěrů.

(64)

Sdružení CIRFS a někteří výrobci ve Společenství tvrdili, že vlastní zjištění Komise o volné kapacitě a dumpingu jasně naznačují, že je pravděpodobné, že bude opět docházet k dumpingu působícímu újmu.

(65)

Pokud jde o jediného výrobce v Austrálii, domnívali se, že nebylo vysvětleno, zda výrobní kapacita, která byla dříve využívána pro vývoz do Společenství, je nadále k dispozici, a pokud ano, zda je pravděpodobné, že bude opět uvedena do provozu, pokud by platnost cel skončila. Upozornili na to, že prodej na domácím trhu se pohyboval pod běžnou hodnotou a že závěrem by mělo být, že existuje pravděpodobnost opětovného výskytu dumpingu působícího újmu, vzhledem k tomu, že u vývozu do Společenství byl v původním šetření a v dalším šetřením ohledně PET, což je výrobek úzce související s PSV, dumping působící újmu zjištěn.

(66)

Sdružení CIFRS a někteří výrobci ve Společenství se domnívali, že zvýšení kapacity dvou významných indických výrobců o 361 000 tun v roce 2007 a existence alespoň jednoho nového výrobce PSV v počáteční fázi podnikání s předpokládanou kapacitou 180 000 tun znamená, že celková indická kapacita přesáhne v období do roku 2010 poptávku po PSV na domácím trhu celkem o více než 300 000 tun. Tato skutečnost, spolu s dumpingovým rozpětím mezi 15 % a 27 % u vývozu do třetích zemí během období přezkumného šetření, i ve spojení s tím, že Komise sama uznala, že současná cenová úroveň na trhu Společenství by z něj mohla pro indické výrobce učinit atraktivní místo, naznačují, že o pravděpodobnosti opětovného výskytu dumpingu působícího újmu lze v případě zrušení opatření jen stěží pochybovat.

(67)

Pokud jde o Indonésii, zdůraznili, že Komise dochází k závěrům pouze na základě analýzy čtyř spolupracujících výrobců, ovšem tržní a finanční postavení nespolupracujících výrobců, o nichž Komise předpokládá, že disponují více než polovinou celkové dostupné kapacity v Indonésii, je výrazně horší. Rovněž se domnívají, že existuje více než 140 000 tun nevyužité kapacity, tj. o 50 000 tun více, než Komise odhaduje, a že tato nadbytečná kapacita bude i za několik let vyšší než 100 000 tun. Dokonce i na základě nevyužité kapacity na úrovni 90 000 tun, jak ji odhaduje Komise, je pravděpodobné, že indonéští výrobci, kteří již mají ve Společenství obchodní kontakty, pokud jde o prodej polyesterového vlákna, po zrušení opatření výrazně zvýší svůj vývoz do Společenství. Vzhledem k tomu, že jejich rozpětí u vývozu do třetích zemí se nadále pohybuje nad úrovní de minimis, docházelo by k dovozu z Indonésie za dumpingové ceny působící újmu.

(68)

Sdružení CIFRS a někteří výrobci ve Společenství upozornili na to, že dumpingové rozpětí 10 % až 15 % u vývozu thajských spolupracujících výrobců do třetích zemí, jejich značná nevyužitá kapacita a skutečnost, že thajští výrobci PSV již vyvážejí textilní polyesterová vlákna do Společenství, jasně naznačují, že je pravděpodobné, že v případě zrušení opatření dojde k rychlému obnovení dumpingu ze strany dovozu pocházejícího z Thajska.

(69)

Rovněž uvedli, že země jako Čína, Indie a Vietnam, které donedávna byly čistými dovozci PSV a významným vývozním trhem pro dotčené země, vybudovaly svou kapacitu na úroveň, která jim brzy umožní stát se čistými vývozci, čímž dále zvýší tlak na dotčené země, aby obnovily vývoz značných množství do Společenství za dumpingové ceny působící újmu.

(70)

Jeden výrobce ve Společenství dále zdůraznil strategický význam dodavatelského odvětví recyklace, které by mohlo být omezením nebo uzavřením provozu výrobců PSV ve Společenství negativně ovlivněno.

(71)

V přezkumu před pozbytím platnosti jsou zjištění o pravděpodobnosti pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu a újmy zaměřena do budoucnosti, a proto zahrnují prvek odhadu. Celkově nebyly proti skutečnostem ohledně kapacity a využití kapacity v dotčených zemích zjištěným během šetření vzneseny námitky. Sdružení CIFRS a někteří výrobci ve Společenství jen dospěli k jiné prognóze pravděpodobnosti opětovného výskytu dumpingového dovozu PSV do Společenství u dotčených zemí. Pokusili se svou prognózu podpořit odkazem na výrobky jiné než PSV. Ovšem skutečnost, že někteří výrobci v dotčených zemích vyvážejí do Společenství jiný výrobek, neprokazuje sama o sobě, že je pravděpodobné, že v případě zrušení opatření dojde k oživení dumpingového vývozu značných množství PSV do Společenství.

(72)

Skutečnost, že cenový rozdíl mezi vývozem z Indie, Indonésie a Thajska do třetích zemí a prodejem na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření je výrazně nižší než rozdíl zjištěný v původním šetření jejich vývozu do Společenství, v tomto případě naznačuje, že se cenová situace na trzích změnila. Dále skutečnost, že ceny ve Společenství jsou výrazně vyšší než ceny na prodej do třetích zemí, naznačuje, že pokud by se obnovil vývoz značného množství z těchto zemí do Společenství, tyto cenové rozdíly by mohly být dokonce nižší, ne-li záporné. Proto se za stávajících okolností nepředpokládá, že by u vývozu z těchto zemí do Společenství mohlo docházet k dumpingu. Dále se připomíná, že v průběhu období přezkumného šetření nedocházelo k žádným vývozům z Austrálie, a proto v případě této země nelze tyto závěry učinit.

(73)

Dále využití kapacity v Indii, Indonésii a Thajsku bylo obecně vysoké a jejich domácí trh je významný a v některých případech rychle roste. V Indii bylo v období přezkumného šetření provedeno 90 % prodeje spolupracujících výrobců na domácím trhu. V Indonésii to bylo 80 %. V Thajsku byl tento podíl zhruba 40 %, ovšem odhadovaná nevyužitá kapacita byla poměrně nízká a rozhodně nižší než v Indii nebo Indonésii. Nebyly předloženy žádné důkazy, že by situace nespolupracujících výrobců v těchto zemích byla jiná. Pokud jde o Austrálii, nic nenaznačuje tomu, že by původní kapacita jediného výrobce mohla být v případě zrušení opatření snadno obnovena a využita k opětovnému vývozu do Společenství. Jak bylo již uvedeno, stávající kapacita v Austrálii, i kdyby měla být využívána plně k vývozu do Společenství, by nepřesáhla úroveň de minimis, tedy 1% podíl na trhu Společenství. Proto se má za to, že nic nenaznačuje tomu, že by nevyužitá kapacita mohla být v případě zrušení opatření využita k obnovení významného vývozu do Společenství.

(74)

Pokud jde o argument, že některé třetí země vybudovaly nové kapacity a mohou v budoucnosti omezit, nebo dokonce zastavit dovoz, a tím uvolnit další nevyužitou kapacitu pro vývoz do Společenství, upozorňuje se na to, že nic nenaznačuje tomu, že by se měl celosvětový rychlý růst poptávky po PSV v blízké budoucnosti zastavit. V této souvislosti se rovněž upozorňuje na to, že stávající kapacita ve Společenství byla v průběhu období přezkumného šetření schopna uspokojit nejvýše 60 % rostoucí poptávky ve Společenství. Proto se neočekává, že by v blízké budoucnosti měla vzniknout celosvětová nadměrná kapacita nebo že by měla mít výrazný vliv na trh Společenství.

(75)

Je pravda, že dodavatelské odvětví recyklace by mohlo být nepříznivě poznamenáno omezením nebo uzavřením provozu výrobců PSV ve Společenství, neboť ti jsou nejvýznamnějšími spotřebiteli drtě z lahví. Ovšem tato úvaha nesouvisí se stanovením pravděpodobnosti obnovení dumpingového vývozu z dotčených zemí. Proto se má za to, že připomínky sdružení CIFRS a některých výrobců ve Společenství nemohou změnit závěr, že obnovení dumpingového vývozu významných množství z dotčených zemí do Společenství není pravděpodobné, a že by proto měla být opatření zrušena a řízení zastaveno,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/11

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/13

(1)

Článek 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 umožňuje přijmout opatření pro nouzovou destilaci v případě výjimečného narušení trhu následkem značných přebytků. Toto opatření se může omezovat na určité kategorie vína nebo na určité pěstitelské oblasti a na žádost příslušného členského státu je lze použít na červená jakostní vína vyrobená ve stanovených oblastech (jakostní vína s. o.).

(2)

Španělsko požádalo o zavedení nouzové destilace pro jakostní vína s. o. na svém území. Konkrétněji se jedná o jakostní vína s. o. vyrobená ve stanovené oblasti Jumilla, jakož i o jakostní vína s. o. vyrobená ve stanovených oblastech Conca de Barberà, Costers del Segre, Empordà, Penedès, Tarragona a Terra Alta. Byly zjištěny značné přebytky na trhu s červenými jakostními víny s. o. Tyto přebytky se odrážejí ve snížení cen a ve znepokojujícím množství zásob na konci probíhajícího hospodářského roku. Aby se zabránilo tomuto negativnímu vývoji a zároveň došlo ke zlepšení složité situace na trhu, je zapotřebí snížit zásoby jakostního vína s. o. na úroveň považovanou za obvyklou pro potřeby trhu.

(3)

Vzhledem k tomu, že jsou splněny podmínky uvedené v čl. 30 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999, je vhodné stanovit zavedení nouzové destilace pro maximální objem 100 000 hektolitrů červených jakostních vín vyrobených v oblasti Jumilla, jakož i pro maximální objem 85 000 hektolitrů červených jakostních vín s. o. vyrobených v oblastech Conca de Barberà, Costers del Segre, Empordà, Penedès, Tarragona a Terra Alta.

(4)

Zavedení nouzové destilace podle tohoto nařízení musí být v souladu s podmínkami stanovenými nařízením Komise (ES) č. 1623/2000 ze dne 25. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají mechanismů trhu (2), pokud jde o opatření týkající se destilace podle článku 30 nařízení (ES) č. 1493/1999. Musí se použít i další ustanovení nařízení (ES) č. 1623/2000, zejména ustanovení o dodávce alkoholu intervenční agentuře a o vyplacení zálohy.

(5)

Je třeba stanovit nákupní cenu, kterou uhradí palírna producentovi, v takové výši, aby se napravilo narušení trhu a zároveň umožnilo producentům využít daného opatření.

(6)

Produktem nouzové destilace smí být pouze surový nebo neutrální alkohol, který se musí povinně dodávat pouze intervenční agentuře, aby se zabránilo narušení trhu s konzumním alkoholem, který je zásobován především destilací podle článku 29 nařízení (ES) č. 1493/1999.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/15

(1)

Sazby náhrad použitelné od 29. září 2006 na produkty uvedené v příloze, vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, byly stanoveny nařízením Komise (ES) č. 1431/2006 (2).

(2)

Z uplatnění pravidel a kritérií uvedených v nařízení (ES) č. 1431/2006 na údaje, které má Komise v současnosti k dispozici, vyplývá, že nyní uplatňované vývozní náhrady by měly být pozměněny podle přílohy tohoto nařízení,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/17

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1784/2003 a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1785/2003 stanoví, že rozdíly mezi kurzy a cenami na světovém trhu a cenami uvnitř Společenství produktů uvedených v článku 1 každého z uvedených nařízení mohou být pokryty vývozní náhradou.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ze dne 30. června 2005, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 3448/93, pokud jde o režim poskytování vývozních náhrad pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží, na něž se nevztahuje příloha I Smlouvy, a kritéria pro stanovení výše těchto náhrad (3), určuje produkty, pro které by měla být stanovena sazba náhrady použitelná v případě vývozu těchto produktů ve formě zboží uvedeného v příloze III nařízení (ES) č. 1784/2003 nebo v příloze IV nařízení (ES) č. 1785/2003, podle případu.

(3)

Podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1043/2005 se sazba náhrady na 100 kilogramů každého z dotčených základních produktů stanoví každý měsíc.

(4)

Závazky přijaté ohledně náhrad, které mohou být poskytovány při vývozu zemědělských produktů obsažených ve zboží, na které se nevztahuje příloha I Smlouvy, by mohly být ohroženy stanovením vysokých sazeb náhrad předem. V takových situacích je tudíž nezbytné přijmout preventivní opatření, aniž by tím však bylo znemožněno uzavírání dlouhodobých smluv. Opatřením, které umožňuje splnit tyto různé cíle, je stanovení zvláštní sazby náhrady pro stanovení náhrad předem.

(5)

S ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými ohledně vývozů těstovinových výrobků ze Společenství do Spojených států, schválenou rozhodnutím Rady 87/482/EHS (4), je nutné rozlišovat náhradu pro zboží kódů KN 1902 11 00 a 1902 19 podle jejich místa určení.

(6)

Podle čl. 15 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1043/2005 musí být pro dotčený základní produkt stanovena snížená sazba vývozní náhrady s ohledem na výši produkční náhrady podle nařízení Komise (EHS) č. 1722/93 (5), která se použije během předpokládaného období výroby zboží.

(7)

Lihoviny se považují za méně závislé na ceně obilovin používaných na jejich výrobu. Protokol 19 aktu o přistoupení Spojeného království, Irska a Dánska však stanoví, že musejí být přijata nezbytná opatření s cílem usnadnit používání obilovin Společenství při výrobě lihovin vyráběných z obilovin. Je proto nezbytné přizpůsobit sazbu náhrady použitelnou pro obiloviny vyvážené ve formě lihovin.

(8)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/21

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1002/2006 (3) stanovilo výše reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel pro bílý cukr, surový cukr a některé sirupy pro hospodářský rok 2006/07. Tyto ceny a tato cla byly naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1509/2006 (4).

(2)

Informace, které má Komise v současnosti k dispozici, naznačují, že výše současných reprezentativních cen a dodatečných dovozních cel je třeba pozměnit v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými nařízením (ES) č. 951/2006,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/23

(1)

Ustanovení čl. 31 odst. 1 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že rozdíl mezi cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a jejich cenami na trhu Společenství může být pokryt vývozní náhradou.

(2)

S ohledem na současnou situaci na trhu s mlékem a mléčnými výrobky by proto měly být stanoveny vývozní náhrady v souladu s pravidly a určitými kritérii uvedenými v článku 31 nařízení (ES) č. 1255/1999.

(3)

Ustanovení čl. 31 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že situace na světovém trhu nebo zvláštní požadavky určitých trhů mohou vyžadovat rozlišení náhrady podle místa určení.

(4)

Podle Memoranda o porozumění mezi Evropským společenstvím a Dominikánskou republikou o ochraně dovozu sušeného mléka v Dominikánské republice (2), které bylo schváleno rozhodnutím Rady 98/486/ES (3), může být určité množství mléčných výrobků Společenství vyvážených do Dominikánské republiky zvýhodněno snížením cla. Z tohoto důvodu by vývozní náhrady poskytnuté pro produkty vyvážené podle tohoto režimu měly být sníženy o určitý procentní podíl.

(5)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/27

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 581/2004 ze dne 26. března 2004 o vypsání stálého nabídkového řízení na vývozní náhrady, které se týkají některých druhů másla (2), zavádí trvalé nabídkové řízení.

(2)

Podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 580/2004 ze dne 26. března 2004, kterým se stanoví postup nabídkového řízení, které se týká vývozních náhrad u některých mléčných výrobků (3), a po přezkoumání nabídek podaných jako odpověď na nabídkové řízení, je vhodné stanovit maximální vývozní náhrady na dobu trvání nabídkového řízení, která končí dne 10. října 2006.

(3)

Řídící výbor pro mléko a mléčné výrobky nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/29

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 a článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 může být rozdíl mezi kurzy a cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Na základě článku 14 nařízení (ES) č. 1785/2003 musí být náhrady stanoveny se zřetelem na situaci a na vývojové perspektivy, jednak co se týče dostupného množství obilovin, rýže a zlomkové rýže a jejich ceny na trhu Společenství, a také co se týče cen obilovin, rýže, zlomkové rýže a produktů z obilovin na světovém trhu. Na základě týchž článků je rovněž důležité zajistit vyváženou situaci a přirozený vývoj cen a obchodu na trzích s obilovinami a rýží. Zároveň je třeba vzít v úvahu ekonomický aspekt zamýšlených vývozů a potřebu vyhnout se narušení trhu Společenství.

(3)

Nařízení Komise (ES) č. 1518/95 (3) o dovozním a vývozním režimu produktů zpracovaných z obilovin a rýže, stanovuje v článku 4 zvláštní kritéria, která je třeba vzít v úvahu pro výpočet náhrady pro tyto produkty.

(4)

Přidělenou náhradu pro určité zpracované produkty je třeba odstupňovat podle obsahu popelovin, surových vláken, slupek, bílkovin, tuků nebo škrobu; tento obsah je dobrým ukazatelem množství základního produktu skutečně obsaženého ve zpracovaném produktu.

(5)

U hlíz manioku a jiných kořenových plodin a tropických hlízovitých plodin, jakož i jejich mouček, nyní ekonomický aspekt případných vývozů, zejména vzhledem k povaze a původu těchto produktů, nevyžaduje stanovení vývozních náhrad. U některých produktů zpracovaných z obilovin se nyní vzhledem k malému podílu Společenství na světovém trhu nevyžaduje stanovení vývozní náhrady.

(6)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky některých trhů mohou mít za následek potřebu rozlišit náhradu poskytovanou pro určité produkty podle jejich místa určení.

(7)

Náhradu je třeba stanovovat jednou za měsíc, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(8)

Některé produkty zpracované z kukuřice mohou projít tepelným zpracováním, což by mohlo vést k tomu, že by byla poskytnuta náhrada, která neodpovídá kvalitě produktu. Je tedy nutné upřesnit, že se na tyto produkty, které obsahují předželatinovaný škrob, možnost poskytnutí vývozní náhrady nevztahuje.

(9)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/32

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež byly sděleny Komisi, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/34

(1)

Dle článku 13 nařízení (ES) č. 1784/2003 může být rozdíl mezi kurzy nebo cenami produktů uvedených v článku 1 uvedeného nařízení na světovém trhu a ve Společenství pokryt vývozní náhradou.

(2)

Při stanovení náhrad je třeba vzít v úvahu faktory uvedené v článku 1 nařízení Komise (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (2).

(3)

Pokud jde o pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku, náhradu použitelnou pro tyto produkty je nutné vypočítat s ohledem na množství obilovin nutné k výrobě uvažovaných produktů. Toto množství byla stanoveno nařízením (ES) č. 1501/95.

(4)

Situace na světovém trhu nebo specifické požadavky určitých trhů mohou vyvolat potřebu rozlišit náhradu u některých produktů podle jejich země určení.

(5)

Náhradu je třeba stanovovat jednou měsíčně, přičemž je možné ji mezitím změnit.

(6)

Použití těchto pravidel v současné situaci na trzích s obilovinami, a zejména při kurzech, respektive cenách těchto produktů ve Společenství a na světovém trhu, vede ke stanovení náhrad dle přílohy tohoto nařízení.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/36

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 935/2006 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz ječmene do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se Komisi umožňuje rozhodnout se na základě podaných nabídek nevyhovět žádné nabídce.

(3)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 se nedoporučuje stanovovat maximální náhradu.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/37

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 936/2006 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro náhradu pro vývoz pšenice obecné do některých třetích zemí.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1501/95 ze dne 29. června 1995, kterým se stanoví určitá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 1766/92, pokud jde o poskytování vývozních náhrad pro obiloviny, jakož i opatření, která je třeba přijmout v případě narušení trhu s obilovinami (3), se Komisi umožňuje rozhodnout se na základě podaných nabídek nevyhovět žádné nabídce.

(3)

Na základě kritérií stanovených v článku 1 nařízení (ES) č. 1501/95 se nedoporučuje stanovovat maximální náhradu.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/38

(1)

Dle nařízení Komise (ES) č. 1421/2006 (2) bylo vyhlášeno nabídkové řízení pro maximální snížení dovozního cla u kukuřice dovážené ze třetích zemí do Španělska.

(2)

Dle článku 7 nařízení Komise (ES) č. 1839/95 (3) Komise může rozhodnout, v souladu s postupem stanoveným v článku 25 nařízení (ES) č. 1784/2003, že nebude vyhověno žádné nabídce.

(3)

Zejména vzhledem ke kritériím uvedeným v článcích 6 a 7 nařízení (ES) č. 1839/95 se nedoporučuje stanovovat maximální snížení cla.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/39

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 1442/2006 (3).

(2)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1249/96 stanoví, že pokud se vypočtený průměr dovozních cel odchýlí během doby jejich použití o 5 EUR/t od stanoveného cla, je třeba provést příslušnou úpravu. Vzhledem k tomu, že k této odchylce došlo, je nutné upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 1442/2006,

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/42

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/43

13.10.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 282/44

(1)

Rozhodnutí Komise 2003/634/ES (2) schvaluje a uvádí seznamy programů předložených různými členskými státy. Programy mají členským státům umožnit následně zahájit postupy, jimiž by oblast nebo hospodářství v neschválené oblasti získaly status schválené oblasti nebo schváleného hospodářství v neschválené oblasti, pokud jde o virovou hemoragickou septikémii (VHS) nebo infekční nekrózu krvetvorné tkáně (IHN) nebo obě tyto choroby ryb.

(2)

V dopise ze dne 22. listopadu 2005 požádala Itálie o schválení programu, který se má uplatnit na území Bacino del torrente Taverone. Bylo shledáno,že předložená žádost je v souladu s článkem 10 směrnice 91/67/EHS, a program by proto měl být schválen.

(3)

V dopise ze dne 2. února 2006 požádala Itálie o schválení programu, který se má uplatnit na území Valle Sessera. Bylo shledáno, že předložená žádost je v souladu s článkem 10 směrnice 91/67/EHS, a program by proto měl být schválen.

(4)

V dopise ze dne 21. února 2006 požádala Itálie o schválení programu, který se má uplatnit na území Valle del torrente Bondo. Bylo shledáno, že předložená žádost je v souladu s článkem 10 směrnice 91/67/EHS, a program by proto měl být schválen.

(5)

V dopise ze dne 22. května 2006 požádala Itálie o schválení programu, který se má uplatnit na území Fosso Melga. Bylo shledáno, že předložená žádost je v souladu s článkem 10 směrnice 91/67/EHS, a program by proto měl být schválen.

(6)

Byl ukončen program, který se uplatňoval na celém území Kypru. Měl by být proto odstraněn z přílohy I rozhodnutí 2003/634/ES.

(7)

Byl ukončen program, který se uplatňoval v hospodářství Azienda agricola Bassan Antonio v regionu Veneto. Měl by být proto odstraněn z přílohy II rozhodnutí 2003/634/ES.

(8)

Rozhodnutí 2003/634/ES by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

1.

Příloha I se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto rozhodnutí.

2.

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto rozhodnutí.