28.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/1

(1)

Od roku 1987 se uplatňování pravidel hospodářské soutěže v odvětví námořní dopravy řídilo nařízením (EHS) č. 4056/86 (3). Uvedené nařízení původně plnilo dvě funkce. Za prvé obsahovalo procesní ustanovení k uplatňování pravidel Společenství týkajících se hospodářské soutěže v odvětví námořní dopravy. Za druhé stanovilo určitá konkrétní hmotněprávní soutěžní ustanovení v námořním odvětví, a především blokovou výjimku pro liniové konference, jež jim za určitých podmínek dovolovala určovat ceny a regulovat kapacitu. Dále stanovilo vyloučení čistě technických dohod z oblasti působnosti čl. 81 odst. 1 Smlouvy a upravilo postup při mezinárodní kolizi práva. Nevztahovalo se na námořní dopravu mezi přístavy v jednom členském státě (kabotáž) ani na mezinárodní trampovou dopravu.

(2)

Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (4) změnilo nařízení (EHS) č. 4056/86 za účelem rozšířit na námořní dopravu, s výjimkou kabotáže a mezinárodní trampové dopravy, společná donucovací pravidla hospodářské soutěže platná ve všech odvětvích s účinkem od 1. května 2004. Konkrétní hmotněprávní soutěžní ustanovení platná pro hospodářskou soutěž v námořním odvětví však i nadále spadají do oblasti působnosti nařízení (EHS) č. 4056/86.

(3)

Bloková výjimka pro liniové konference stanovená nařízením (EHS) č. 4056/86 vyjímá ze zákazu uvedeného v čl. 81 odst. 1 Smlouvy dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě všech nebo části členů jedné nebo více liniových konferencí za splnění určitých podmínek. V odůvodnění k udělení blokové výjimky se v podstatě předpokládá, že konference s sebou přinesou stabilitu, neboť zajišťují zasilatelům spolehlivé služby, kterých nelze dosáhnout méně omezujícími prostředky. Důkladné prošetření situace v odvětví provedené Komisí však ukázalo, že pravidelná námořní doprava není ojedinělá, protože struktura jejích nákladů se neodlišuje zásadním způsobem od ostatních odvětví. Proto nelze prokázat, že je toto odvětví třeba chránit před hospodářskou soutěží.

(4)

První podmínka k udělení výjimky podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy požaduje, aby omezující dohoda přispívala ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku. Pokud jde o účinnost konferencí, nejsou již liniové konference schopny prosazovat svůj sazebník, přestože se jim stále daří určovat poplatky a přirážky tvořící část ceny za dopravu. Rovněž nelze prokázat, že ke stabilnějším sazbám za přepravu nebo ke spolehlivější námořní dopravě spíše vede systém konferencí než plně konkurenční trh. Členové konference stále častěji nabízejí své služby na základě individuálních smluv o poskytování služeb uzavíraných s jednotlivými zasilateli. Konference navíc nespravuje dostupnou přepravní kapacitu, protože to je otázka vlastního rozhodnutí každého dopravce. Za současných tržních podmínek je cenová stabilita a spolehlivost služeb upravena individuálními smlouvami o poskytování služeb. Uváděný příčinný vztah mezi omezeními (určování cen a regulace dodávek) a požadovanou účinností (spolehlivé služby) se z tohoto důvodu zdá příliš volný ke splnění první podmínky uvedené v čl. 81 odst. 3 Smlouvy.

(5)

Druhou podmínkou pro udělení výjimky podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy je, že spotřebitelům musí být poskytnuta náhrada za nepříznivé účinky vzniklé omezením hospodářské soutěže. U zásadních omezení (jako je průřezové určování cen, k němuž dochází tehdy, když je dán sazebník stanovený konferencemi a poplatky a přirážky se určují společně) jsou nepříznivé účinky velmi závažné. Nebyly však zjištěny jednoznačné kladné účinky. Zasilatelé mají za to, že fungování konferencí je výhodné pro nejméně efektivní členy, a vyzývají k jejich zrušení. Konference již nesplňují druhou podmínku uvedenou v čl. 81 odst. 3 Smlouvy.

(6)

Třetí podmínkou pro udělení výjimky podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy je, že omezující dohody nesmějí příslušným podnikům ukládat omezení, jež nejsou k dosažení daných cílů nezbytná. Konsorcia jsou smlouvy o spolupráci uzavřené mezi pravidelnými námořními linkami, které nezahrnují určování cen, a jsou proto méně omezující než konference. Zasilatelé jsou přesvědčeni, že zajišťují přiměřenou, spolehlivou a výkonnou námořní dopravu. Kromě toho během posledních let značně vzrostlo používání individuálních smluv o poskytování služeb. Z definice neomezují takové individuální smlouvy o poskytování služeb hospodářskou soutěž a jsou výhodné pro zasilatele, protože umožňují adaptaci na zvláštní služby. Dále je třeba uvést, že smlouvy o poskytování služeb mohou přispět k cenové stabilitě, protože cena je stanovena předem a během předem stanovené doby se nepohybuje (obvykle až jeden rok). Z tohoto důvodu nebylo prokázáno, že by omezení hospodářské soutěže, která dovoluje nařízení (EHS) č. 4056/86 (určování cen a regulace kapacity), byla nezbytná k zajištění spolehlivé námořní dopravy pro zasilatele, protože tohoto cíle lze dosáhnout méně omezujícími prostředky. Proto třetí podmínka uvedená v čl. 81 odst. 3 Smlouvy není splněna.

(7)

Čtvrtá podmínka uvedená v čl. 81 odst. 3 Smlouvy stanoví požadavek, aby konference i nadále podléhala účinným omezením hospodářské soutěže. Za současných tržních podmínek působí konference téměř na všech hlavních obchodních cestách a konkurují dopravcům sdruženým v konsorciích a nezávislým linkám. Sice zřejmě funguje cenová konkurence v sazbách pro zámořskou přepravu kvůli slábnoucímu vlivu systému konferencí, neexistuje ale téměř vůbec žádná cenová konkurence ohledně přirážek a dodatečných poplatků. Stanoví je konference, přičemž stejné poplatky často uplatňují i dopravci, kteří nejsou členy konference. Navíc se dopravci účastní konferencí a jsou členy konsorcií týkajících se stejného obchodu, přičemž si vyměňují obchodně citlivé údaje a kumulují výhody z blokové výjimky pro konference (určování cen a regulace kapacity) a pro konsorcia (operativní spolupráce s cílem poskytnout společnou službu). Vzhledem k rostoucímu počtu vazeb mezi dopravci v rámci stejného obchodu je určení rozsahu, v jakém konference podléhají účinné vnitřní a vnější hospodářské soutěži, velmi složitá záležitost. Rozsah lze vymezovat pouze v závislosti na jednotlivých případech.

(8)

Liniové konference již proto neplní čtyři kumulativní podmínky k udělení výjimky podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy, a bloková výjimka jim poskytovaná v tomto ohledu by měla být zrušena.

(9)

Vyloučení čistě technických dohod a postupů při možné kolizi práva ze zákazu stanoveného v čl. 81 odst. 1 Smlouvy je také nadbytečné. Uvedená ustanovení by proto měla být rovněž zrušena.

(10)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by nařízení (EHS) č. 4056/86 mělo být zrušeno v celém rozsahu.

(11)

Několik jurisdikcí liniové konference toleruje. Stejně jako v jiných odvětvích se právo hospodářské soutěže v tomto odvětví neuplatňuje jednotným způsobem. Vzhledem k celosvětovému charakteru liniové dopravy by měla Komise přijmout veškerá vhodná opatření, aby pomohla odstranit výjimku při určování cen udělovanou liniovým konferencím, které existují i jinde, a aby zároveň zachovala výjimku pro operativní spolupráci mezi námořními linkami sdruženými v konsorciích a v aliancích v souladu s doporučeními sekretariátu OECD z roku 2002.

(12)

Kabotáž a mezinárodní trampová doprava byly vyloučeny z působnosti provádějících pravidel k článkům 81 a 82 Smlouvy, původně upravených v nařízení (EHS) č. 4056/86 a následně v nařízení (ES) č. 1/2003. V současné době představují jediná zbývající odvětví, na něž se prováděcí pravidla Společenství týkající se hospodářské soutěže nevztahují. Nedostatek účinných donucovacích pravomocí pro uvedená odvětví představuje z hlediska regulace mimořádnost.

(13)

Vyloučení trampové dopravy z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1/2003 vycházelo ze skutečnosti, že sazby za tuto dopravu jsou sjednávány volně v jednotlivých případech podle podmínek nabídky a poptávky. Takové tržní podmínky však působí i v jiných odvětvích a hmotněprávní ustanovení článků 81 a 82 Smlouvy se již vztahují i na uvedenou trampovou dopravu. Nebyl předložen žádný přesvědčivý důvod pro zachování stávajícího vyloučení trampové dopravy z působnosti provádějících pravidel k článkům 81 a 82 Smlouvy. Situace je podobná i u kabotáže; přestože kabotáž často nemá žádný dopad na obchod uvnitř Společenství, neznamená to, že by měla být bez dalšího vyloučena z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1/2003.

(14)

Poněvadž mechanismy zakotvené v nařízení (ES) č. 1/2003 jsou při uplatňování pravidel hospodářské soutěže ve všech odvětvích přiměřené, měla by být oblast působnosti uvedeného nařízení změněna tak, aby se vztahovalo i na kabotáž a na trampovou dopravu.

(15)

Nařízení (ES) č. 1/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Jelikož členské státy zřejmě budou muset upravit své mezinárodní závazky v důsledku zrušení systému konferencí, měla by být ustanovení nařízení (EHS) č. 4056/86 týkající se blokové výjimky pro liniové konference u konferencí, které plní požadavky stanovené nařízením (EHS) č. 4056/86, použitelná po přechodnou dobu i po dni vstupu tohoto nařízení v platnost,

28.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/4

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

28.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/6

(1)

Ve smyslu mezinárodních závazků Společenství uzavřených v rámci Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (2) je nutné vytvořit podmínky pro dovoz určitého množství kukuřice do Španělska.

(2)

Nařízení Komise (ES) č. 1839/95 ze dne 26. července 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k celním kvótám při dovozu kukuřice a čiroku do Španělska a při dovozu kukuřice do Portugalska (3), byla stanovena zvláštní prováděcí pravidla nutná pro realizaci nabídkových řízení.

(3)

Vzhledem k aktuálním potřebám trhu ve Španělsku je třeba vyhlásit nabídkové řízení pro snížení dovozního cla u kukuřice.

(4)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro obiloviny,

28.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/7

28.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/10

(1)

Podle článku 2 aktu o přistoupení se ustanovení aktů přijatých orgány Společenství před přistoupením stávají závaznými pro Bulharsko a Rumunsko a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu.

(2)

Článek 37 aktu o přistoupení umožňuje Komisi, aby přijala vhodná opatření v případě, že Bulharsko a Rumunsko neprovedou závazky, ke kterým se zavázaly v souvislosti s přístupovými jednáními, přičemž vážně naruší fungování vnitřního trhu nebo způsobí bezprostřední riziko takového narušení.

(3)

Článek 17 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (1), vyžaduje, aby členské státy vytvořily integrovaný administrativní a kontrolní systém, dále jen „IAKS“.

(4)

Od přistoupení musí v Bulharsku a Rumunsku za účelem kontroly velké části zemědělské podpory Společenství v těchto státech fungovat systém IAKS. Komise dospěla na základě informací poskytnutých Bulharskem a Rumunskem do přijetí tohoto nařízení a na základě svých vlastních šetření k závěru, že hrozí reálné riziko, pokud jde o existenci a provozuschopnost systému IAKS v těchto státech.

(5)

Vážné nedostatky v bulharském nebo rumunském systému IAKS by vedly ke stavu, ve kterém by nebylo dostatečně nebo vůbec možné kontrolovat platby zemědělské podpory, které mají být tímto systémem kontrolovány. Existovalo by tu proto vážné riziko, že producenti, kteří nemají částečně nebo vůbec nárok na zemědělskou podporu, by tuto podporu dostali, čímž by se dostali do výhodnějšího postavení než stanoví právní předpisy Společenství. U každého z těchto států budou výdaje za přímé platby a rozvoj venkova kontrolované systémem IAKS činit přibližně 80 % celkových výdajů na zemědělství a budou představovat významné částky činící několik stovek milionů eur, což dokazuje význam správně fungujcího systému IAKS pro zavedení společné zemědělské politiky do těchto dvou zemí a pro dobré fungování vnitřního trhu Společenství. Jelikož výhodnější postavení ve spojení s těmito částkami může mít vliv na obchod se zemědělskými produkty na vnitřním trhu Společenství, vzniklo by bezprostřední riziko vážného narušení fungování tohoto trhu.

(6)

Pouhým použitím článků 17 a 27 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (2) vzhledem k povaze systémů a postupů stanovených v těchto ustanoveních nelze tomuto riziku řádně zabránit. Z tohoto důvodu je proto nezbytné, aby bylo možno použít článek 37 aktu o přistoupení, který Komisi umožňuje přijmout vhodná opatření k odstranění rizika.

(7)

Po přistoupení by měly Bulharsko i Rumunsko na základě zprávy nezávislého orgánu učinit pro Komisi prohlášení, které uvede, zda jejich systém IAKS existuje a je provozuschopný. Případné nedostatky by měly tyto státy ihned odstranit.

(8)

Pokud dojde Komise na základě prohlášení Bulharska a Rumunska nebo na základě zprávy nezávislého orgánu či svých vlastních výsledků auditu k závěru, že nedostatky přetrvávají a jsou tak závažné, že narušují řádné fungování celkového systému řízení a kontroly zemědělských výdajů, na které se vztahuje systém IAKS, a že z tohoto důvodu stále existuje bezprostřední riziko vážného narušení fungování vnitřního trhu, měla by dočasně na pevně stanovenou dobu jednoho roku snížit měsíční a prozatímní platby, které se Bulharsku a Rumunsku mají podle článků 14 a 26 nařízení (ES) č. 1290/2005 vyplatit. Dočasné snížení by mělo odpovídat procentuálnímu podílu, který Komise obyčejně používá v souladu se svými vlastními pokyny v rámci schválení souladu, pokud je kontrolní systém některého členského státu vážně nedostačující a existují důkazy o častých nesrovnalostech. Takové dočasné snížení je nezbytné k tomu, aby byl dotčený členský stát donucen odstranit nedostatky svého systému IAKS s cílem zabránit nebo rozpoznat nepravidelné platby a podvodné praktiky a získat zpět všechny neoprávněně vyplacené částky, a tím odstranit riziko vážného narušení fungování vnitřního trhu Společenství.

(9)

Po dvanácti měsících by Komise měla přezkoumat, zda je či není třeba nadále uplatňovat dočasné snížení měsíčních a prozatímních plateb.

(10)

Dočasné snížení by se mělo použít jen na podpůrná opatření, která jsou řízena a kontrolována prostřednictvím IAKS.

(11)

Dočasné snížení by mělo být dále sledováno v rámci schválení souladu podle článku 31 nařízení (ES) č. 1290/2005 a nemělo by mít vliv na rozhodnutí, která je třeba v tomto rámci přijmout,

a)

byly prvky integrovaného administrativního a kontrolního systému, dále jen „IAKS“, uvedené v článku 18 nařízení (ES) č. 1782/2003 vytvořeny na jejich příslušných územích v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství do té míry, aby se vztahovaly na řízení a kontrolu režimů podpory použitých v Bulharsku a Rumunsku;

b)

jsou IAKS a další prvky nezbytné k zabezpečení správné platby podpory uvedené v článku 3 tohoto nařízení na jejich příslušných územích provozuschopné.

a)

Bulharsko a Rumunsko neplní svoje povinnosti podle čl. 1 odst. 1 a 2;

b)

prvky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) nebyly vytvořeny;

c)

ač byly prvky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) vytvořeny, má systém IAKS nebo další prvky nezbytné k zabezpečení správné platby podpory uvedené v článku 3 tak závážné nedostatky, že narušují řádné fungování celkového systému.

a)

přechodná zjednodušená podpora příjmů pro zemědělce v nových členských státech podle článku 143b nařízení (ES) č. 1782/2003, nebo režimy podpor uvedené v hlavách III a IV uvedeného nařízení;

b)

doplňkové vnitrostátní přímé platby stanovené článkem 143c nařízení (ES) č. 1782/2003, financované podle pododdílu E oddílu I přílohy VIII aktu o přistoupení;

c)

platby podle čl. 36 písm. a) bodů i) až v) a čl. 36 písm. b) bodů i) až v) nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (3) s výjimkou plateb, která se vztahují k opatřením uvedeným v čl. 39 odst. 5 uvedeného nařízení a opatřením podle čl. 36 písm. b) body i) až iii), pokud jde o náklady na založení.

28.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/13

(1)

Mandát současných členů Evropského hospodářského a sociálního výboru končí dnem 20. září 2006 (1). Je proto třeba jmenovat členy výboru na nové čtyřleté období počínaje dnem 21. září 2006.

(2)

Belgická, řecká, irská, kyperská, nizozemská, polská, portugalská, finská, švédská a britská vláda předložily seznamy s počtem kandidátů, který odpovídá počtu míst stanovenému pro tyto země ve Smlouvách.

(3)

Italská vláda předložila seznam dvou kandidátů, jimiž se doplňuje již předložený seznam obsahující 22 kandidátů, aby počet kandidátů odpovídal počtu míst stanovenému pro Itálii ve Smlouvách.

(4)

Dne 11. července 2006 již Rada přijala seznamy předložené českou, německou, estonskou, španělskou, francouzskou, lotyšskou, litevskou, lucemburskou, maďarskou, maltskou, rakouskou, slovinskou a slovenskou vládou, jakož i seznam obsahující 22 kandidátů předložený italskou vládou (2),