14.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 250/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

14.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 250/3

(1)

Žádosti o dovozní licence byly předloženy příslušným orgánům v týdnu od 4. do 8. září 2006, podle nařízení (ES) č. 950/2006 na celkové množství stejné nebo větší než je dostupné množství pro pořadové číslo 09.4343.

(2)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a případně informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

14.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 250/6

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 990/2006 (2) byla zahájena stálá nabídková řízení pro vývoz obilovin ze zásob intervenčních agentur členských států.

(2)

Nabídky přijaté pro některá z těchto nabídkových řízení měly v některých členských státech za následek vyčerpání téměř veškerých množství poskytnutých hospodářským subjektům. S ohledem na poptávku v posledních týdnech a situaci na trhu je třeba uvolnit nová množství v příslušných členských státech tak, že se příslušným intervenčním agenturám umožní, aby zvýšily množství zařazená do nabídkového řízení za účelem vývozu. Tato zvýšení se musejí týkat:

(3)

Nařízení (ES) č. 990/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

14.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 250/10

(1)

Dne 4. listopadu 2005 obdržela Komise podnět podaný podle článku 5 nařízení (ES) č. 384/96 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní nařízení“), společností Eurometaux (dále jen „žadatel“) jménem výrobce představujícího významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých wolframových elektrod ve Společenství.

(2)

Podnět obsahoval důkazy o dumpingu některých wolframových elektrod z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Dne 17. prosince 2005 bylo řízení zahájeno oznámením o zahájení řízení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise oficiálně oznámila žadateli, druhému výrobci ze Společenství, vyvážejícím výrobcům, dovozcům, uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a zástupcům ČLR zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(5)

Žadatel, druhý výrobce ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci a sdružení vývozců předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslyšeny.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří projevili zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti těm čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, nebo o individuální zacházení, jestliže šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádaly dvě společnosti. Další dvě společnosti požádaly pouze o individuální zacházení.

(7)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v tomto šetření bude možná použit výběr vzorku u vývozců/výrobců v ČLR. Se zařazením do vzorku vyjádřilo souhlas 11 společností. Vzhledem k tomu, že o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení požádaly pouze čtyři společnosti, však bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(8)

Komise rozeslala všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, dotazníky. Komise obdržela odpovědi od jednoho výrobce ve Společenství, tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, čtyř vyvážejících výrobců v ČLR, 13 společností ve Společenství, které jsou ve spojení, a jednoho výrobce ve srovnatelné zemi, Spojených státech amerických (dále jen „USA“).

(9)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekce na místě v prostorách těchto společností:

(10)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž by nemusel být status tržního hospodářství přiznán, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě USA, a to v prostorách následující společnosti:

Výrobce ve srovnatelné zemi, USA

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období ode dne 1. ledna do 31. prosince 2005 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem jsou některé wolframové elektrody, včetně wolframových tyčí a prutů, jiné než získané prostým slinováním, též upravené do stanovené délky, obvykle kódů KN ex 8101 95 00 a ex 8515 90 90.

(13)

Dotčený výrobek se používá při svařování a v obdobných procesech, včetně obloukového svařování v ochranné atmosféře mezi wolframovými elektrodami, svařování a řezání plazmovým obloukem a termického stříkání. Wolframové elektrody se používají v mnoha výrobních odvětvích, např. ve stavebnictví, při stavbě lodí, v automobilovém, námořním, chemickém a jaderném průmyslu, leteckém a kosmickém průmyslu a v ropovodech a plynovodech. Na základě fyzikálních vlastností a zastupitelnosti různých typů výrobku z hlediska uživatele se má za to, že pro účely tohoto řízení představují všechny wolframové elektrody jediný výrobek.

(14)

Šetření prokázalo, že základní chemické, fyzikální a technické vlastnosti wolframových elektrod vyráběných a prodávaných ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, wolframových elektrod vyráběných a prodávaných na domácím trhu v Číně a wolframových elektrod dovážených do Společenství z ČLR, jakož i wolframových elektrod vyráběných a prodávaných v USA jsou shodné a že tyto výrobky mají stejné užití.

(15)

Proto se předběžně dospělo k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR běžná hodnota stanoví v souladu s odstavcem 1 až 6 zmíněného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(17)

Kritéria statusu tržního hospodářství jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě:

(18)

O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádali dva vyvážející výrobci v ČLR, kteří ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Komise si vyžádala a ověřila v prostorách těchto společností všechny informace předložené v jejich žádostech o status tržního hospodářství, které považovala za nezbytné.

(19)

Šetření odhalilo, že u jedné společnosti je nutno žádost o status tržního hospodářství zamítnout. Zjišťování na základě pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení u této společnosti prokázalo, že nesplňuje požadavky výše uvedeného druhého kritéria. Účetní záznamy neodrážely skutečnou finanční situaci, jelikož některé transakce byly zaúčtovány na akruálním základě, zatímco jiné ne. To spolu se skutečností, že auditoři společnosti neuvedli k zjištěným postupům žádné výhrady, znamená jednoznačné porušení mezinárodních účetních standardů.

(20)

Zúčastněné strany dostaly možnost podat připomínky k výše uvedeným zjištěním. Připomínky byly obdrženy od jednoho vyvážejícího výrobce, který požádal o status tržního hospodářství.

(21)

Na základě toho byl status tržního hospodářství přidělen jednomu vyvážejícímu výrobci wolframových elektrod v ČLR:

(22)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se při ukládání případného cla pro země spadající pod zmíněný článek ukládá clo celostátní kromě případů, kdy společnosti mohou podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení mimo jiné prokázat, že jejich vývozní ceny a množství, jakož i podmínky prodeje jsou určovány svobodně, že převod směnných kursů se provádí podle tržních kurzů a že státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení opatření, pokud se vývozcům uloží rozdílné celní sazby.

(23)

Vyvážející výrobce, jemuž nebylo možno přiznat status tržního hospodářství, požadoval rovněž individuální zacházení v případě, že mu nebude přiznán status tržního hospodářství. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že společnost splňuje všechny požadavky, aby jí bylo možno přiznat individuální zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(24)

Další dva vyvážející výrobci, kteří nepožadovali status tržního hospodářství, žádali pouze o individuální zacházení. Během období šetření obě společnosti prodávaly své výrobky nezávislým odběratelům ve Společenství a spolupracovaly při šetření. Šetření prokázalo, že jedna společnost splňuje všechny požadavky pro individuální zacházení stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, zatímco druhá společnost nesplnila třetí kritérium pro individuální zacházení, jelikož bylo zjištěno, že jejím výhradním vlastníkem je stát, a tudíž nemůže svobodně přijímat obchodní rozhodnutí, včetně stanovování vývozních cen a množství bez státních zásahů.

(25)

Proto byl učiněn závěr, že individuální zacházení by se mělo přiznat těmto dvěma vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(26)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, Komise nejdříve u dotyčného vyvážejícího výrobce zjišťovala, zda jeho celkové prodeje wolframových elektrod na domácím trhu byly reprezentativní v porovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na domácím trhu považovaly za reprezentativní, pokud celkový objem těchto domácích prodejů vyvážejícího výrobce dosáhl alespoň 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(27)

Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že celkové domácí prodeje dotyčného vyvážejícího výrobce byly reprezentativní, Komise následně identifikovala ty typy wolframových elektrod prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(28)

Pro každý z těchto typů se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje konkrétního typu na domácím trhu se považovaly za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu u daného typu během období šetření představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu vyváženého do Společenství.

(29)

Rovněž se zjišťovalo, zda se mohou domácí prodeje jednotlivých typů dotčeného výrobku v reprezentativních množstvích považovat za provedené v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení, přičemž se stanovil podíl ziskových prodejů dotyčného typu nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(30)

Bylo zjištěno, že objem ziskových prodejů všech typů wolframových elektrod dosahoval méně než 10 % celkového objemu prodeje těchto typů, a proto se mělo za to, že se tyto typy neprodávají v dostatečném množství, aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu na základě ceny na domácím trhu.

(31)

Jelikož nebylo možno použít ceny na domácím trhu u všech typů prodávaných dotyčným vyvážejícím výrobcem, bylo nutno použít početně zjištěnou běžnou hodnotu.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena tak, že se k výrobním nákladům na vyvážené typy výrobku přičetla přiměřená částka prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Za tímto účelem Komise zjišťovala, zda vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk dotyčného vyvážejícího výrobce na domácím trhu představovaly reprezentativní údaje.

(33)

Skutečné domácí prodejní, správní a režijní náklady byly považovány za spolehlivé, jelikož celkový objem prodejů dotyčné společnosti na domácím trhu byl reprezentativní v porovnání s objemem vývozu do Společenství. Pokud jde o zisk, žádný z vyvážených typů dotčeného výrobku se na domácím trhu neprodával v běžném obchodním styku a dotyčný vyvážející výrobce kromě wolframových elektrod nevyrábí žádné jiné výrobky. Údaje ostatních čínských výrobců nebylo možno použít, jelikož žádnému jinému výrobci v ČLR nebyl přiznán status tržního hospodářství. Zisk bylo tedy nutno zjistit podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že wolframové elektrody vyrábí jen velmi málo zemí. Od japonských výrobců nebyly k dispozici žádné údaje, a to pro dotčený výrobek ani pro obdobné výrobky, nebylo rovněž možné použít odpovídající údaj od amerického výrobce. S ohledem na neexistenci jiného přiměřeného základu bylo rozhodnuto, že se použije rozpětí zisku, jehož výrobní odvětví Společenství dosahovalo v minulosti, než trh pocítil dopad čínských dovozů. Je třeba poznamenat, že tento zisk rovněž odpovídá průměrnému zisku u dotčeného výrobku, kterého dosáhl jeden z vyvážejících výrobců, jemuž bylo přiznáno individuální zacházení.

(34)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, stanovena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(35)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR zamýšlí použít jako vhodnou srovnatelnou zemi USA, a zúčastněné strany byly vyzvány, aby uvedly své připomínky. Proti tomuto návrhu nevznesla žádná zúčastněná strana výhrady.

(36)

Kromě ES a ČLR dotčený výrobek vyrábějí pouze někteří výrobci v USA a v Japonsku. Komise proto požádala o spolupráci známé výrobce v Japonsku a jediného výrobce v USA.

(37)

Se spoluprací souhlasil pouze výrobce v USA. Tomuto výrobci byl zaslán dotazník a údaje uvedené v jeho odpovědi byly ověřeny na místě. Bylo zjištěno, že dotyčný výrobce prodává své výrobky na domácím trhu a že na americkém trhu existují značné dovozy čínských výrobků a pouze velmi malý poměr dovozů japonských výrobků. Je proto zřejmé, že americké a čínské výrobky spolu na americkém trhu soutěží.

(38)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise k předběžnému závěru, že USA jsou vhodnou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(39)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, určena na základě ověřených údajů obdržených od výrobce ve srovnatelné zemi.

(40)

Komise zjišťovala, zda jednotlivé typy dotčeného výrobku prodávané v reprezentativních množstvích na domácím trhu srovnatelné země mohou být považovány za prodeje uskutečněné v rámci běžného obchodního styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to stanovením poměru ziskových prodejů jednotlivých typů výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(41)

Pokud objem prodejů určitého typu výrobku, prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší, představoval více než 80 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku a vážená průměrná cena tohoto typu výrobku odpovídala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen všech domácích prodejů tohoto typu výrobku uskutečněných během období šetření, bez ohledu na to, zda byly tyto prodeje ziskové, nebo nikoli.

(42)

Pokud objem ziskových prodejů daného typu výrobku představoval 80 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku nebo méně, nebo pokud vážená průměrná cena tohoto typu výrobku nedosahovala výrobních nákladů, určila se běžná hodnota na základě skutečné ceny na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr pouze ziskových prodejů tohoto typu výrobku, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu výrobku.

(43)

Pokud objem ziskových prodejů jakéhokoli typu výrobku dosahoval méně než 10 % celkového objemu prodejů tohoto typu, mělo se za to, že se tento konkrétní typ výrobku neprodává v dostatečném množství, aby bylo možné stanovit běžnou hodnotu na základě ceny na domácím trhu.

(44)

U přibližně 90 % typů výrobku byla běžná hodnota zjištěna na základě prodejních cen v rámci běžného obchodního styku na domácím trhu srovnatelné země.

(45)

Pokud u některého typu výrobku prodávaného výrobcem ve srovnatelné zemi nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít ceny na domácím trhu, musela být použita jiná metoda. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení Komise použila početně zjištěnou běžnou hodnotu. Běžná hodnota byla vypočtena tak, že se k výrobním nákladům výrobce ve srovnatelné zemi na prodávané typy přičetla přiměřená částka prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřené ziskové rozpětí. Prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí byly stanoveny podle metod uvedených v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Použitými prodejními, správními a režijními náklady byly náklady související s veškerými prodeji obdobného výrobku na domácím trhu samotným výrobcem a použitým ziskovým rozpětím bylo vážené průměrné ziskové rozpětí u prodejů na domácím trhu, u nichž bylo zjištěno, že se uskutečnily v rámci běžného obchodního styku.

(46)

V případě potřeby byla tato běžná hodnota upravena s ohledem na rozdíly nákladů na dopravu, úvěry a balení, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání s wolframovými elektrodami vyváženými do Společenství dotčenými výrobci v ČLR.

(47)

Ve všech případech, kdy dotčený výrobek byl vyvážen pro nezávislé odběratele ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(48)

Pokud jde o společnost, jíž byl přiznán status tržního hospodářství, všechny prodeje na vývoz do Společenství se uskutečnily prostřednictvím dovozce ve spojení a následně byly dále prodány společnostem ve Společenství, které jsou ve spojení, a společnostem ve Společenství, které nejsou ve spojení. Vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě ceny, za niž byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, řádně upravené s ohledem na náklady, které vznikly v období mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. V tomto ohledu byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady společností ve spojení. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě dostupných údajů od spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(49)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě ceny ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na cenu a srovnatelnost ceny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly povoleny odpovídající úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění a manipulaci, vedlejších nákladů, nákladů na balení, úvěrů a bankovních poplatků ve všech případech, pokud byly přiměřené, přesné a doložené ověřenými důkazy.

(50)

V případě společnosti, jíž byl přiznán status tržního hospodářství, byla vážená průměrná běžná hodnota každého jednotlivého typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(51)

Takto bylo určeno následující prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením:

(52)

V případě společností, jimž bylo přiznáno individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota stanovená pro srovnatelnou zemi porovnána s průměrnou váženou vývozní cenou do Společenství podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(53)

Takto byla určena následující prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením:

(54)

Aby bylo možné vypočítat celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vývozce v ČLR, stanovila Komise nejprve úroveň spolupráce. V této souvislosti se připomíná, že 11 vyvážejících výrobců v ČLR souhlasilo se zařazením do vzorku a poskytlo mimo jiné údaje o vývozech dotčeného výrobku do Společenství. Připomíná se rovněž, že oba kódy KN uvedené v oznámení o zahájení řízení jsou kódy ex, tedy kromě dotčeného výrobku zahrnují rovněž další výrobky. Šetření rovněž prokázalo, že většina vyvážejících výrobců v ČLR deklaruje vývozy wolframových elektrod podle čínského tarifního kódu, který rovněž zahrnuje mnoho jiných výrobků. Proto se mělo za to, že v případě neexistence přesných statistických údajů o dovozech budou údaje uvedené v dotaznících k výběru vzorku představovat vhodnější údaje, které jsou k dispozici s ohledem na dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR do Společenství. Bylo provedeno srovnání mezi celkovou hodnotou vývozů uvedených v 11 odpovědích na dotazníky k výběru vzorku a odhady uvedenými v podnětu a bylo zjištěno, že objem dovozů uvedený v dotaznících k výběru vzorku byl vyšší. Na základě toho se úroveň spolupráce považovala za vysokou.

(55)

Dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno ve výši určené pro spolupracující společnost, jíž nebyl přiznán status tržního hospodářství/individuální zacházení, tj. 204,9 %.

(56)

Takto byla prozatímně stanovena celostátní úroveň dumpingu na 204,9 % ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(57)

Šetřením se zjistilo, že obdobný výrobek vyrábějí dva výrobci ve Společenství. Výrobce, jehož jménem byl podnět podán, v rámci šetření plně spolupracoval. Druhý výrobce vyjádřil svou podporu řízení a poskytl obecné údaje o výrobě a prodejích. Vzhledem k tomu, že úplnou odpověď na dotazník poskytla jen jedna společnost, veškeré údaje odkazující na výrobní odvětví Společenství budou z důvodu zachování důvěrnosti uvedeny v indexované podobě nebo bude uvedeno rozpětí.

(58)

Proto byl objem výroby Společenství pro účely čl. 4 odst. 1 základního nařízení prozatímně vypočítán jako součet objemu výroby plně spolupracujícího výrobce ve Společenství a objemu výroby dalšího výrobce podle údajů, které poskytl. Na tomto základě byla celková výroba ve Společenství v období šetření stanovena v rozmezí 40–50 MT.

(59)

Výroba výrobce ve Společenství, který v rámci šetření plně spolupracoval, představuje více než 50 % wolframových elektrod vyrobených ve Společenství. Proto se má za to, že tato společnost tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(60)

Spotřeba Společenství byla zjištěna na základě objemu prodejů známých výrobců ve Společenství, k němuž se připočetly dovozy. Pro roky 2001 až 2004 se objem dovozů zakládal na podnětu, jelikož (jak bylo vysvětleno výše) nebyly k dispozici spolehlivé statistické údaje o dovozech. Pro období šetření se objem dovozů zakládal na celkovém vyvezeném množství 11 vyvážejících výrobců v ČLR, kteří poskytli údaje pro účely zařazení do vzorku, a lze mít za to, že na ně připadají veškeré vývozy. Bylo zjištěno, že dovozy z jiných třetích zemí jsou zanedbatelné. Údaje prokázaly, že poptávka po dotčeném výrobku ve Společenství v posuzovaném období vzrostla o 50 %.

(61)

Pro období šetření se objem dovozů z Číny z výše uvedených důvodů zakládal na údajích uvedených v podnětu a v dotaznících k výběru vzorku.

(62)

Z hlediska objemu a podílu na trhu byl vývoj dovozů následující:

(63)

Zatímco spotřeba wolframových elektrod se během posuzovaného období zvýšila o 50 %, dovozy z dotčené země za totéž období vzrostly o více než 400 %. Proto se podíl ČLR na trhu během posuzovaného období zvýšil z 22,4 % na 76,2 %.

(64)

V této tabulce jsou uvedeny hodnoty ukazující vývoj průměrných dovozních cen z ČLR. Během posuzovaného období tyto ceny poklesly téměř o 12 %, a to navzdory růstu v roce 2005, k němuž došlo v důsledku zvýšení ceny hlavní suroviny.

(65)

Pokud jde o prodejní ceny dotčeného výrobku na trhu Společenství během období šetření, bylo provedeno srovnání cen výrobního odvětví Společenství a cen vyvážejících výrobců v ČLR. Za relevantní prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly považovány ceny pro nezávislé odběratele, podle potřeby upravené na úroveň cen ze závodu, tj. bez přepravních nákladů ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Tyto ceny byly srovnány s prodejními cenami, které účtují čínští vyvážející výrobci bez slev a rabatů, a podle potřeby upravenými na cenu CIF na hranice Společenství, s dalším nutným očištěním o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu.

(66)

Srovnání ukázalo, že během období šetření byly dovozy dotčeného výrobku prodávány ve Společenství za ceny, které byly oproti cenám výrobního odvětví Společenství o 40 % nižší, vyjádřeno jako procento z ceny výrobního odvětví Společenství.

(67)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu dumpingových dovozů z ČLR na výrobní odvětví Společenství analýzu všech ekonomických činitelů a indexů, které měly vliv na stav odvětví od roku 2001 až do období šetření. Jak bylo uvedeno výše, vzhledem k tomu, že se analýza týká jen jedné společnosti, je z důvodu zachování důvěrnosti většina ukazatelů uvedena v indexované podobě nebo je uvedeno rozpětí.

(68)

Vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity v případě výrobního odvětví Společenství:

(69)

Navzdory rostoucí poptávce výroba výrobního odvětví Společenství silně poklesla, a to mezi rokem 2001 a obdobím šetření o 60 %.

(70)

Výrobní kapacita byla stálá, což znamená, že využití kapacity mělo stejnou klesající tendenci jako výroba.

(71)

Následující údaje ukazují objem zásob na konci každého období.

(72)

Zásoby se během posuzovaného období zvýšily o 31 %, což ukazuje rostoucí potíže výrobního odvětví s odbytem jeho výrobků na trhu Společenství.

(73)

Následující hodnoty ukazují prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

(74)

Objem prodejů výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období snížil o 50 %. Zároveň se však o 50 % zvýšila spotřeba Společenství, zatímco podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se během týchž pěti let snížil ještě více, a to o 70 %.

(75)

Bylo tedy zjištěno, že se výrobní odvětví Společenství nemohlo podílet na růstu trhu, který nastal důsledkem zvýšení spotřeby Společenství.

(76)

Průměrné prodejní ceny pro kupující, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství měly až do roku 2003 klesající tendenci. V roce 2003 a 2004 pak došlo k růstu o téměř 12 % a k dalšímu zvýšení o 30 % došlo v období 2004 až 2005. Na snižování cen až do roku 2003 je nutno pohlížet ve světle snahy výrobního odvětví Společenství konkurovat dumpingovým dovozům. V roce 2003 dosáhly ceny neudržitelného minima a v roce 2004 musely být zvýšeny. Nutnost dalšího zvýšení ceny v roce 2005 vyvolal vývoj cen surovin, které v období mezi rokem 2004 a 2005 prudce vzrostly o více než 100 %. Růst prodejních cen výrobního odvětví Společenství však vyjadřoval růst nákladů pouze v omezeném rozsahu.

(77)

Výše zisku a peněžní tok z prodeje wolframových elektrod výrobním odvětvím Společenství byly vysoce záporné. Údaje jsou z důvodu zachování důvěrnosti uvedeny jako rozpětí.

(78)

V posuzovaném období se ziskovost významně snížila. V roce 2003 dosáhla nejnižší úrovně a poté se mírně zvyšovala, což je částečně spojeno s úsilím výrobního odvětví Společenství o racionalizaci a s růstem cen.

(79)

V posuzovaném období se spolu s poklesem ziskovosti rovněž zhoršoval peněžní tok. Snížení absolutní výše záporného peněžního toku na konci období je zapříčiněno pouze snížením objemu výroby a prodeje.

(80)

Na počátku posuzovaného období zaznamenalo výrobní odvětví Společenství značné investice, které souvisely zejména s pořízením nového strojního zařízení za účelem optimalizace výroby a které byly odůvodněné celkově uspokojivými výsledky u wolframových elektrod a jiných wolframových výrobků až do roku 2000/01. Na konci tohoto období však tyto investice téměř ustaly.

(81)

Návratnost investic z výroby a prodejů obdobného výrobku uvedená z důvodu zachování důvěrnosti jako rozpětí je záporná a během posuzovaného období se značně snížila, což odráží výše uvedený trend u ziskovosti prodeje.

(82)

Bylo zjištěno, že schopnost výrobního odvětví Společenství získávat kapitál nebyla během posuzovaného období podstatným způsobem ovlivněna vzhledem k tomu, že obdobný výrobek představuje pouze malý zlomek celkového obchodu skupiny.

(83)

Vývoj zaměstnanosti, produktivity a nákladů práce ve výrobním odvětví Společenství:

(84)

Od roku 2001 do období šetření výrobní odvětví Společenství počet svých zaměstnanců prudce snížilo. Toto snížení bylo důsledkem jak poklesu výroby, tak i úsilí výrobního odvětví Společenství o racionalizaci výroby a zvýšení produktivity. Výsledky racionalizace ve výrobním odvětví Společenství se projevily rovněž v produktivitě, která v posuzovaném období vykazuje značný vzestupný trend.

(85)

Průměrná výše mezd byla během posuzovaného období stálá.

(86)

Dumpingová rozpětí jsou popsána výše v oddílu o dumpingu. Tato rozpětí jsou zjevně vyšší než minimální. Vzhledem k objemu a ceně dumpingových dovozů nelze mimoto považovat vliv skutečného dumpingového rozpětí za zanedbatelný.

(87)

Společenství dosud nepřekonalo účinky dřívějšího dumpingu nebo subvencování, jelikož v minulosti se neuskutečnily žádné investice.

(88)

Připomíná se, že mezi rokem 2001 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku z ČLR zvýšil o více než 400 % a na konci posuzovaného období dosáhl podíl na trhu 76,2 %. V období šetření byly ceny těchto dumpingových dovozů dotčeného výrobku významně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Na základě váženého průměru činilo cenové podbízení 40 %.

(89)

Ačkoli se spotřeba Společenství zvýšila o 50 %, objem prodejů výrobního odvětví Společenství poklesl o 50 %. Jeho podíl na trhu se snížil o 68 % a výrobní odvětví Společenství nemohlo přenést celosvětový růst cen surovin na své odběratele, což vedlo k vysoce záporné ziskovosti.

(90)

V důsledku toho se během posuzovaného období situace výrobního odvětví Společenství podstatně zhoršila. Výroba poklesla o 60 % stejně jako využití kapacity a v období šetření dosáhla nejnižší úrovně. Výše zásob se zvýšila o 31 %.

(91)

I přes značné investice výrobního odvětví Společenství na počátku posuzovaného období a jeho trvalé úsilí o zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti se jeho ziskovost, peněžní tok a návratnost investic rovněž prudce snižovaly a dosáhly velmi negativních úrovní.

(92)

Zhoršení situace výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období je též potvrzeno nepříznivým vývojem zaměstnanosti a investic.

(93)

Na základě výše uvedeného se dochází k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(94)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že tato případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovým dovozům.

(95)

K dramatickému nárůstu objemu dumpingových dovozů z ČLR o více než 400 % mezi rokem 2001 a obdobím šetření a zvýšení jejich podílu na trhu Společenství z 22,4 % na 76,2 % došlo současně se zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Výroba a využití kapacity prudce pokleslo, zatímco konečné stavy zásob se zvýšily o 31 %, a to při rostoucím trhu Společenství. Objemy prodejů výrobního odvětví Společenství a jeho podíl na trhu se značně snížily současně s prudkým nárůstem objemu dovozů a zvýšením podílu dumpingových dovozů na trhu. Ceny dumpingových dovozů byly mimoto významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, takže vyvíjely na ceny výrobního odvětví Společenství značný tlak směrem dolů, a to v době, kdy se náklady na suroviny významně zvýšily o více než 100 %. Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přenést na své odběratele zvýšení nákladů kvůli silnému cenovému tlaku způsobenému významnými objemy dumpingových výrobků dovážených z ČLR. To vedlo k prudkému snížení ziskovosti, návratnosti investic a zhoršení peněžního toku.

(96)

Proto byl přijat předběžný závěr v tom smyslu, že tlak vyvinutý dumpingovými dovozy, jejichž objem a tržní podíl od roku 2001 podstatně vzrostl a které se uskutečňovaly za dumpingové ceny, hrál rozhodující úlohu při ztrátě podílu výrobního odvětví na trhu, a vedl tedy k jeho záporné ziskovosti.

(97)

Během posuzovaného období neexistovali kromě ČLR žádní jiní významní vývozci obdobného výrobku na trh Společenství. Šetření potvrdilo, že hlavním trhem zbývajících výrobců v USA a Japonsku jsou jejich příslušné domácí trhy. Spolehlivé údaje o ostatních dovozech obdobného výrobku jsou mimořádně omezené, a proto není možné odhadnout případné množství prodané na trhu Společenství. Jelikož neexistují důkazy naznačující, že skutečně dochází k dovozům z jiných třetí zemí, dospělo se k závěru, že tyto objemy jsou zanedbatelné, pokud vůbec existují. V souladu s tím se usuzuje, že dovozy pocházející z jiných třetích zemí nemohly přispět k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(98)

Zjišťovalo se rovněž, zda vývozy do zemí, které nejsou členskými státy EU, mohly přispět k újmě, kterou výrobní období v posuzovaném období utrpělo. Vývozy do zemí, které nejsou členskými státy EU, představovaly přibližně polovinu prodejů obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období. Tyto vývozy se od roku 2001 do období šetření snížily o 66 % a na konci období šetření představovaly 41 % celkových prodejů výrobního odvětví. Hlavní příčinou úbytku prodejů na vývozních trzích, zejména na americkém trhu, byla rostoucí konkurence ze strany čínských výrobců na celosvětových trzích. V této souvislosti je třeba poznamenat, že kvůli obdobnému chování čínských výrobců na americkém trhu musel jeden ze dvou existujících výrobců wolframových elektrod v USA výrobu ukončit.

(99)

Pokud jde o ukazatele, u nichž nebylo možno rozlišovat mezi trhem Společenství a vývozními trhy (např. výroba, využití kapacity, investice a zaměstnanost), bylo zjištěno, že jejich nepříznivý vývoj jednoznačně překročil to, co by bylo možno přičíst snížení výkonnosti vývozu. Na nepříznivý vývoj těchto ukazatelů je nutno pohlížet jako na důsledek snížení prodejů na trhu Společenství a v menší míře poklesu prodejů na vývoz. Tento vývoj je nutno vidět rovněž ve světle významného růstu trhu Společenství, k němuž v posuzovaném období došlo.

(100)

Pokud jde o ziskovost, peněžní tok a návratnost investic, jejich nepříznivý vývoj byl zapříčiněn zejména tím, že výrobní odvětví Společenství bylo donuceno k velmi nízké míře využití kapacity kvůli nepříznivému vývoji objemu prodejů jak ve Společenství, tak i na vývozních trzích, jak bylo zmíněno výše. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly mimoto pod tlakem dumpingových dovozů, což rovněž přispělo k nepříznivému dopadu na tyto ukazatele. V této souvislosti je třeba poznamenat, že vývoj jednotkových prodejních cen na vývozních trzích byl mnohem příznivější než vývoj cen ve Společenství. Průměrné prodejní ceny na vývozních trzích se ve stejném období zvýšily o 20 %, což naznačuje, že cenový tlak byl na těchto trzích nižší než na trhu Společenství. Bylo zjištěno, že ziskovost těchto vývozů byla poněkud vyšší (i když ne dostatečně) než ziskovost prodejů na trhu Společenství, a to navzdory skutečnosti, že rovněž byly nepříznivě ovlivněny klesajícími cenami a konkurencí čínských vývozů na trzích třetích zemí. Výrobnímu odvětví Společenství se mimoto podařilo dostat pod kontrolu a dokonce snížit náklady nesouvisející se surovinami. Proto se zdá, že výkonnost vývozu výrobního odvětví Společenství měla na ziskovost, peněžní tok a návratnost investic menší dopad než vývoj podílů a cen na trhu Společenství.

(101)

Na základě těchto skutečností Komise nevylučuje možnost, že negativní vývoj vývozu mohl nepříznivě ovlivnit celkovou hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. Výše uvedená analýza však potvrdila, že zhoršení výkonnosti vývozu jako takové nemohlo zpřetrhat příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a zjištěnou újmou.

(102)

Prodeje jediného dalšího výrobce ve Společenství mezi rokem 2001 a obdobím šetření prudce poklesly o 54 %. Podle dostupných údajů se zdá, že se jediný další výrobce ve Společenství nachází ve stejné situaci jako výrobní odvětví Společenství. V souladu s tím se přijímá předběžný závěr, že tyto prodeje nemohly způsobit újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(103)

Jeden vývozce tvrdil, že příčinou újmy byl zejména nárůst ceny základní suroviny, parawolframanu amonného. Ceny parawolframanu amonného se na konci posuzovaného období, tj. v roce 2005, skutečně zvýšily o více než 100 %.

(104)

V této souvislosti je nutno nejprve poznamenat, že ke zhoršování situace výrobního odvětví Společenství docházelo současně s nárůstem čínských dovozů od roku 2001 do roku 2005 a nenastalo tedy až na konci posuzovaného období.

(105)

Na straně druhé, ke zvýšení cen suroviny došlo výhradně v roce 2005. V tomto konkrétním roce se však ceny výrobního odvětví Společenství zvýšily poněkud více (33 %) než výrobní náklady (30 %).

(106)

Toto časové schéma naznačuje, že ačkoli zvýšení cen suroviny přispělo k celkovému nárůstu nákladů, který předčil růst prodejních cen v posuzovaném období, nebyly suroviny rozhodujícím činitelem, jenž byl příčinou zhoršení finanční situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení bylo zapříčiněno spíše nárůstem průměrných nákladů způsobeným ztrátou podílu na trhu a následným nízkým využitím kapacity, jak bylo poukázáno výše.

(107)

Výrobní odvětví Společenství dále nemohlo dostatečně zvýšit své příslušné prodejní ceny tak, aby vynahradily růst nákladů. Tato nepružnost cen byla zapříčiněna souběžným nárůstem dumpingových dovozů pocházejících z ČLR za ceny, které jsou významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Za těchto okolností je nutno učinit závěr, že výrobní odvětví Společenství bylo vystaveno silnému cenovému tlaku způsobenému těmito dumpingovými dovozy, a proto mělo pouze omezenou možnost kompenzovat růst nákladů zvýšením svých prodejních cen.

(108)

Konečně je nutno poznamenat, že nárůst cen surovin postihl všechny hospodářské subjekty na trhu, včetně čínských vyvážejících výrobců, nelze jej tudíž považovat za zvláštní činitel, který výrobnímu odvětví Společenství způsobil újmu.

(109)

Na základě výše uvedeného se vyvozuje závěr, že nárůst cen surovin sám o sobě nezpřetrhal příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(110)

K újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, došlo hlavně v podobě úbytku objemu prodejů a ztráty podílu na trhu, což mělo nepříznivý dopad na ziskovost. Výsledný pokles cen a ztráta úspor z rozsahu kvůli nízkému využití kapacity vedly k neudržitelné úrovni záporné ziskovosti působící výrobnímu odvětví Společenství finanční ztráty.

(111)

Zhoršení většiny ukazatelů újmy výrobního odvětví Společenství nastalo současně s prudkým zvýšením objemů dovozů a podílu na trhu ze strany ČLR a značným cenovým podbízením u těchto dovozů.

(112)

Ačkoli šetření prokázalo, že nelze vyloučit, že k újmě mohl přispět nepříznivý vývoj vývozu výrobního odvětví Společenství do zemí, které nejsou členskými státy EU, možný účinek tohoto vývoje nemůže zpřetrhat příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(113)

Ačkoli v období šetření došlo u cen surovin k nebývalému růstu, tento růst postihl všechny hospodářské subjekty na trhu. Časové schéma ukazatelů újmy kromě toho nenaznačuje, že to bylo hlavní příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(114)

Proto se usuzuje, že dumpingové dovozy z ČLR způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(115)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda existují přesvědčivé důvody pro uznání, že není v zájmu Společenství uložit antidumpingová opatření na dovozy z dotčené země. Komise zaslala dotazníky všem dovozcům, obchodníkům a průmyslovým uživatelům zmíněným v podnětu a obdržela odpovědi na dotazník od tří dovozců.

(116)

Na základě informací obdržených od spolupracujících stran bylo možno dojít k následujícím závěrům.

(117)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství sestává z jednoho výrobce s výrobním zařízením v Rakousku, jehož ziskovost se během posuzovaného období významně zhoršila s následným nepříznivým dopadem na úroveň zaměstnanosti a investic.

(118)

Pokud nebudou uložena opatření, je pravděpodobné, že kvůli cenovému tlaku ze strany dumpingových dovozů bude nedostatečná ziskovost této činnosti nutit výrobní odvětví Společenství, aby ukončilo výrobu wolframových elektrod, která má strategický význam pro řadu odvětví špičkových technologií.

(119)

Je třeba poznamenat, že výrobní linka pro wolframové elektrody se používala rovněž pro další kulaté výrobky, např. molybdenové tyče, dráty a dráty pro termické nástřiky, jakož i elektrody na tavení skla. Tyto výrobky měly s wolframovými elektrodami společné některé fixní náklady ve výrobním procesu. Jelikož se výroba wolframových elektrod v posuzovaném období snížila o 60 %, mělo to nepříznivý dopad nejen na náklady na výrobu wolframových elektrod, ale rovněž ostatních kulatých výrobků vyráběných výrobním odvětvím Společenství.

(120)

To je nutno posoudit v rámci rostoucí celosvětové poptávky po dotčeném výrobku, která by v případě uložení antidumpingových opatření výrobnímu odvětví Společenství umožnila zvýšit jeho prodej, zlepšit jeho ziskovost, a zajistit tak hospodářskou životaschopnost tohoto výrobního odvětví.

(121)

Vyvozuje se proto závěr, že antidumpingová opatření by byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(122)

Jeden vyvážející výrobce a sdružení vývozců tvrdili, že vzhledem k zjevné neexistenci dovozů z jiných zemí by cla vedla k odchodu čínských vyvážejících výrobců z trhu Společenství, což by značně oslabilo hospodářskou soutěž a zvýšilo již nyní dominantní postavení výrobního odvětví Společenství.

(123)

Jako pravděpodobnější se však jeví, že budou-li opatření uložena, přinejmenším někteří dotčení vyvážející výrobci budou dotčený výrobek i nadále prodávat ve Společenství, i když za ceny, které nezpůsobují újmu, jelikož mají pevnou technologickou základnu a silné postavení na trhu Společenství. Na druhou stranu, pokud by antidumpingová opatření uložena nebyla, nelze vyloučit, že výrobní odvětví Společenství ukončí výrobu wolframových elektrod ve Společenství, čímž se posílí postavení vyvážejících výrobců tohoto výrobku a značně oslabí hospodářská soutěž na trhu Společenství.

(124)

V této souvislosti se připomíná, že ve Společenství existují dva výrobci, což již zaručuje určitou míru hospodářské soutěže jak na trhu Společenství, tak i na vývozních trzích.

(125)

Dále se připomíná, že účelem jakéhokoliv antidumpingového opatření není v žádném případě zamezit vývozcům v třetích zemích přístup na trh Společenství, ale spíše obnovit rovné podmínky, které byly narušeny nespravedlivými obchodními postupy.

(126)

Dotazníky byly zaslány všem stranám, které byly v podnětu uvedeny jako uživatelé, v leteckém a kosmickém průmyslu, v jaderném, námořním, automobilovém, chemickém a strojírenském průmyslu. Komise neobdržela odpovědi na dotazník od žádného z dotčených uživatelů ani od zájmových svazů.

(127)

Svařování mezi wolframovými elektrodami se používá tam, kde jsou zvlášť důležité kvalitní spoje (mimo jiné v leteckém a kosmickém průmyslu, námořním, jaderném a chemickém průmyslu). Z dostupných údajů vyplývá, že kvalita a spolehlivost jsou pro odběratele prvořadými kritérii a že náklady na elektrody nejsou v porovnání s hodnotou konečných výrobků příliš významné.

(128)

Vzhledem k tomu, že uživatelé dotčeného výrobku neprojevili během šetření žádný zájem, lze vyvodit předběžný závěr, že uložení antidumpingového opatření nebude mít na jejich situaci pravděpodobně žádný vliv.

(129)

Jeden dovozce plně spolupracoval v rámci šetření a poskytl odpověď na dotazník, zatímco další dva dovozci spolupracovali částečně. Na tyto tři dovozce připadalo přibližně 30 % celkových dovozů dotčeného výrobku do Společenství během období šetření. U dovozce, který plně spolupracoval, představuje dotčený výrobek přibližně 85 % jeho obratu.

(130)

Budou-li antidumpingová opatření uložena, není vyloučeno, že se úroveň dovozů pocházejících z dotčené země sníží, což bude mít vliv na hospodářskou situaci dovozců. Účinek zvýšení cen dovozů dotčeného výrobku na dovozce by však pouze obnovil hospodářskou soutěž s výrobci ve Společenství a nebránil by dovozcům, aby dotčený výrobek prodávali. Nízký podíl nákladů na dotčený výrobek na celkových nákladech uživatelů by mimoto dovozcům usnadnil přenést případné zvýšení ceny na uživatele. Na základě toho se přijímá předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně vážný nepříznivý účinek na situaci dovozců ve Společenství.

(131)

Účinky uložených opatření by dle očekávání mohly výrobnímu odvětví Společenství poskytnout příležitost k opětovnému získání ztracených prodejů a podílů na trhu a ke zvýšení ziskovosti. S ohledem na zhoršující se stav výrobního odvětví Společenství existuje velké riziko, že by v důsledku nepřijetí opatření výrobní odvětví Společenství mohlo svá výrobní zařízení uzavřít a propustit zaměstnance. S ohledem na používání dotčeného výrobku v odvětvích špičkových technologií, v nichž náklady na elektrody nejsou v porovnání s hodnotou konečného výrobku příliš významné, by dopad antidumpingových opatření na situaci dovozců/obchodníků a uživatelů byl pouze nepatrný.

(132)

S ohledem na výše uvedené byl vyvozen předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingových cel na dovozy některých wolframových elektrod pocházejících z ČLR.

(133)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, výsledné újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství by prozatímní opatření měla být uložena s cílem zabránit další újmě výrobního odvětví Společenství způsobené dumpingovými dovozy.

(134)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření by měla být dostatečná, aby odstranila újmu způsobenou těmito dovozy bez překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění následků dumpingu působícího újmu se přihlíželo k tomu, že jakákoli opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze v rozumné míře dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. za neexistence dumpingových dovozů, u prodejů obdobného výrobku ve Společenství. Rozpětí zisku před zdaněním použité pro tento výpočet činilo 8 % obratu podle výše zisku dosahované v období před dumpingovými dovozy. Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku výrobního Společenství, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána součtem výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 8 % a výrobních nákladů. Jeden typ výrobku vyvážený z ČLR v období šetření nebyl během tohoto období výrobním odvětvím Společenství vyráběn a prodáván. Při výpočtu úrovně postačující pro odstranění újmy způsobené těmito dovozy se přihlíželo rovněž ke vztahu ceny tohoto typu a ostatních typů vyvážených čínskými vývozci.

(135)

Nezbytný růst cen byl pak určen na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny a vážené průměrné ceny obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu.

(136)

Při tomto srovnání byla provedena úprava funkcí vykonávaných dovozci, a to balení, skladování, kontroly kvality, označování a v některých případech fyzikálního zpracování elektrod, aby bylo možné učinit srovnání mezi dovozy a prodeji výrobního odvětví Společenství.

(137)

Jakýkoli rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl poté vyjádřen jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF.

(138)

Prozatímní vážená průměrná rozpětí újmy u společností, jimž bylo přiznáno individuální zacházení nebo status tržního hospodářství, byla stanovena takto:

(139)

Při výpočtu celostátní úrovně pro odstranění újmy pro všechny ostatní vývozce v ČLR je nutno připomenout, že úroveň spolupráce byla vysoká. Proto se rozpětí újmy vypočetlo ve výši úrovně pro odstranění újmy stanovené pro spolupracující společnost, které nebyl přiznán status tržního hospodářství/individuální zacházení, tj. 86,8 %.

(140)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že by mělo být uloženo prozatímní antidumpingové clo ve výši zjištěného dumpingového rozpětí, ale v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by nemělo byt vyšší než výše vypočtené rozpětí újmy.

(141)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(142)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na Evropskou komisi, generální ředitelství pro obchod (3), a připojit veškeré příslušné údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácími a vývozními prodeji, které souvisejí např. se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Bude-li to vhodné, Komise po konzultaci s poradním výborem příslušně změní nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(143)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byly stanoveny tyto prozatímní celní sazby:

(144)

Aby bylo minimalizováno riziko obcházení uložených opatření z důvodu velkého rozdílu mezi výší cel, zejména vzhledem k tomu, že u jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce v ČLR, pro něhož je navrhována individuální celní sazba, bylo zjištěno, že do Společenství vyváží rovněž wolframové elektrody vyráběné spolupracující společností ve vlastnictví státu, jíž nebylo možno přiznat individuální zacházení, se má za to, že je nezbytné přijmout v tomto případě zvláštní opatření určená k zajištění řádného použití antidumpingových cel. Zvláštního dumpingového rozpětí vypočteného pro dotčeného výrobce mohou využít pouze dovozy dotčeného výrobku vyrobeného příslušným vyvážejícím výrobcem. Tato zvláštní opatření zahrnují:

(145)

Povinnost předložit celním orgánům členských států platnou obchodní fakturu, která splňuje požadavky stanovené v příloze tohoto nařízení. Dovoz, k němuž uvedená faktura přiložena není, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu použitelnému na všechny ostatní společnosti.

(146)

Je třeba připomenout, že pokud by se po uložení antidumpingových opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. V tomto případě a za předpokladu, že jsou splněny podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(147)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných cel znovu uváženy,

14.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 250/34

(1)

Nařízením (ES) č. 573/2003 byla pro hospodářský rok 2006/07 otevřena roční celní kvóta o objemu 149 000 tun kukuřice (pořadové číslo 09.4767).

(2)

Množství, o která bylo v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 573/2003 požádáno v pondělí 11. září 2006, přesahují dostupná množství. Je proto třeba stanovit, v jakém rozsahu mohou být licence vydávány, a určit jednotný koeficient přidělení, který se použije pro požadovaná množství,