31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/1

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 (3) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (dále jen „PET“) filmu (dále jen „dotčený výrobek“) kódů KN ex 3920 62 19 a ex 3920 62 90, pocházejícího z Indie. Na šetření, které vedlo k přijetí uvedeného nařízení, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla podobu valorického cla v sazbě od 3,8 % do 19,1 % vztahujícího se na dovoz od jednotlivě vyjmenovaných vývozců a ve zbytkové celní sazbě 19,1 % vztahující se na dovoz dotčeného výrobku od všech ostatních společností. Vyrovnávací clo uložené na PET film vyráběný a vyvážený společnosti Garware Polyester Limited (dále jen „Garware“ nebo „společnost“) činilo 3,8 %. Období původního šetření trvalo od 1. října 1997 do 30. září 1998.

(2)

Nařízením (ES) č. 367/2006 (4) Rada zachovala konečné vyrovnávací clo uložené nařízením (ES) č. 2597/1999 z dovozu (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení.

(3)

Nařízením (ES) č. 366/2006 (5) Rada změnila nařízení (ES) č. 1676/2001 (6) po provedení částečného prozatímního přezkumu výše platného antidumpingového cla vztahujícího se na pět indických výrobců a uložila antidumpingové clo v sazbě od 0 % do 18 %. Antidumpingové clo uložené z dovozu (PET) filmu od Garware činilo 17,4 %. Připomíná se, že sazba antidumpingového cla uložená Garware byla upravena tak, aby zohlednila výši subvencování vyrovnávanou nařízením (ES) č. 367/2006 (viz též 71. bod odůvodnění).

(4)

Žádost o částečný prozatímní přezkum nařízení (ES) č. 2597/1999, jehož rozsah byl omezen výši vyrovnávacího cla uloženého Garware, podali následující výrobci v zemích Společenství: DuPont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH, Nuroll SpA a Toray Plastics Europe (dále jen „žadatelé“). Žadatelé představují významnou část výroby PET filmu ve Společenství.

(5)

Žadatelé uvedli, že pokud jde o dovoz PET filmu od Garware, nestačí již výše stávajících vyrovnávacích opatření účinně působit proti subvencování působícímu újmu, jelikož okolnosti subvencování Garware se významně změnily.

(6)

Komise stanovila po konzultaci s poradním výborem, že existují dostatečné důkazy opravňující k zahájení částečného prozatímního přezkumu, a oznámila dne 12. července 2005 oznámením o zahájení zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (7) zahájení částečného prozatímního přezkumu v souladu s článkem 19 základního nařízení.

(7)

Rozsah přezkumu je omezen na prošetření subvencování jednoho vyvážejícího výrobce, společnosti Garware, které slouží k posouzení potřeby dále zachovat, odstranit je nebo změnit jejich výši. Období šetření trvalo od 1. dubna 2004 do 31. března 2005.

(8)

Komise úředně vyrozuměla o zahájení částečného prozatímního přezkumu dotčené vyvážející výrobce, indickou vládu a žadatele. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(9)

Aby získala informace potřebné pro své šetření, zaslala Komise dotazník společnosti Garware, jež prokázala ochotu spolupracovat a dotazník vyplnila. V provozovnách Garware v Indii byly provedeny inspekce na místě.

(10)

Garware, indické vládě a žadatelům byly sděleny podstatné výsledky šetření a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se k nim (viz 73. bod odůvodnění).

(11)

Dotčený výrobek je stejný jako v případě původního šetření, tj. polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódem KN ex 3920 62 19.

(12)

Stejně jako v případě původního šetření bylo zjištěno, že PET film vyráběný a prodávaný společností Garware na vnitřním trhu Indie a PET film vyvážený z Indie do Společenství má shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití. Jde tudíž o obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(13)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

i)

režim předběžné licence/předběžného propuštění;

ii)

režim „pasu pro celní nárok“;

iii)

režim jednotek zaměřených na vývoz/zvláštních ekonomických zón;

iv)

režim vývozní podpory investičního majetku;

v)

režimy daně z příjmů

vi)

režim vývozního úvěru;

vii)

režim osvědčení pro bezcelní obnovení zásob.

(14)

Režimy uvedené v bodech i) až iv) a vii) vycházejí ze zákona o rozvoji a řízení zahraničního obchodu z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Podle zákona o zahraničním obchodu je indická vláda oprávněna vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Indická vláda vydala pětiletý plán platící pro dovoz a vývoz v období od 1. dubna 2002 do 31. března 2007 (dále jen „politika EXIM 2002–2007“). Kromě toho vydala indická vláda příručku postupů platných pro politiku EXIM 2002–2007 (dále jen „HOP I 2002-07“), jež je pravidelně aktualizována (8).

(15)

Režimy daně z příjmů uvedené v bodě v) vycházejí ze zákona o dani z příjmů z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(16)

Režim vývozního úvěru uvedený v bodě vi) vychází z článků 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance vydávat pokyny obchodním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(17)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník přezkoumala Komise rovněž režim souboru pobídek poskytovaných vládou státu Maháráštra z roku 1992. Tento režim vychází z rozhodnutí ministerstva průmyslu, energetiky a práce vlády státu Maháráštra.

(18)

Podrobný popis tohoto režimu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 2002–2007 a v kapitolách 4.1 až 4.30 HOP I 2002-07.

(19)

Nebylo zjištěno, že by Garware využívala během období šetření režimu předběžné licence/předběžného propuštění, proto není nutná další analýza z hlediska možnosti vyrovnávání tohoto režimu.

(20)

Podrobný popis „pasu pro celní nárok“ je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 2002–2007 a v kapitole 4 HOP I 2002-07. V době původního šetření existovaly dvě formy režimu „pasu pro celní nárok“: před vývozem a po vývozu. V dubnu 2000 byl režim „pasu pro celní nárok“ před vývozem zrušen, a v rámci tohoto přezkumu proto byla šetřena pouze forma „pasu pro celní nárok“ po vývozu.

(21)

Pro tento režim je způsobilý libovolný vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník. Bylo zjištěno, že Garware během období šetření tento režim využíval.

(22)

Každý způsobilý vývozce může požádat o úvěry z „pasu pro celní nárok“, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v tomto režimu. Takové sazby úvěru z „pasu pro celní nárok“ stanovily indické orgány pro většinu výrobků, včetně dotčeného výrobku. Stanovují se na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SION“), s přihlédnutím k předpokládanému obsahu vstupů do vyváženého výrobku a cel za tento předpokládaný dovoz bez ohledu na to, zda dovozní cla byla ve skutečnosti zaplacena či nikoli.

(23)

Aby byla společnost způsobilá pro příspěvky v rámci tohoto režimu, musí vyvážet. V okamžiku vývozní transakce musí vývozce učinit u indických orgánů prohlášení uvádějící, že vývoz probíhá v režimu „pasu pro celní nárok“. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní orgány při odeslání doklad o nakládce pro vývoz. Tento doklad uvádí mimo jiné velikost úvěru z „pasu pro celní nárok“, který má být pro tuto vývozní transakci přidělen. V tomto okamžiku vývozce ví, jaký příspěvek obdrží. Jakmile celní orgány vydají doklad o nakládce pro vývoz, nemá již indická vláda žádnou rozhodovací pravomoc týkající se přidělení úvěru z „pasu pro celní nárok“. Příslušná sazba úvěru z „pasu pro celní nárok“ pro výpočet příspěvku je sazba používaná v okamžiku podání vývozního prohlášení. Proto nelze výši příspěvku upravovat zpětně.

(24)

Bylo také zjištěno, že podle indických účetních předpisů lze úvěry z „pasu pro celní nárok“ po splnění vývozního závazku účtovat akruální metodou jako příjem obchodních účtů.

(25)

Tyto úvěry lze požít na zaplacení cel za následný dovoz jakéhokoli zboží, jehož dovoz nepodléhá omezením, s výjimkou investičního majetku. Zboží dovážené se započtením uvedených úvěrů lze po zatížení daní z prodeje prodávat na domácím trhu nebo jiným způsobem použít.

(26)

Úvěry z „pasu pro celní nárok“ jsou volně převoditelné a platí dvanáct měsíců ode dne vydání.

(27)

Žádost o úvěry z „pasu pro celní nárok“ se může vztahovat až na 25 vývozních transakcí a při elektronickém podání na neomezené množství vývozních transakcí. Ve skutečnosti neexistují žádné závazné lhůty k podání žádosti o režim „pasu pro celní nárok“, protože období uvedený v kapitole 4.47 HOP I 2002-07 se vždy počítají od poslední vývozní transakce zahrnuté v příslušné žádosti o režim „pasu pro celní nárok“.

(28)

Společnost upozornila Komisi, že uvedený režim bude v blízké budoucnosti zrušen a údajně od 1. dubna 2006 nahrazen režimem „slučitelným s WTO“. Podle původních záměrů měla platnost režimu „pasu pro celní nárok“ skončit 1. dubna 2005. Nový režim však k tomuto termínu nebyl připraven k provádění, a proto byl režim „pasu pro celní nárok“ prodloužen do 1. dubna 2006. Společnost nedodala žádné potvrzení, zda uvedený nový režim nakonec vešel po uvedeném dni skutečně v platnost. Údajná změna by ovšem v každém případě nespadala do období šetření přezkumu.

(29)

Režim „pasu pro celní nárok“ poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 2 základního nařízení. Úvěr z „pasu pro celní nárok“ je finančním příspěvkem od indické vlády, protože bude nakonec použit k vyrovnání dovozního cla, a sníží se tak příjmy indické vlády ze cla, jež by jinak bylo splatné. Kromě toho úvěr z „pasu pro celní nárok“ poskytuje vývozci výhodu v tom, že zvyšuje likviditu společnosti.

(30)

Navíc režim „pasu pro celní nárok“ právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(31)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nesplňuje závazné požadavky stanovené v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro vrácení cla) a příloze III (definice a pravidla pro vrácení cla u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru se nevypočítává ve vztahu ke skutečně použitým vstupům. Navíc neexistuje systém ani postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou ve výrobním procesu vyváženého výrobku spotřebovány nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu bodu i), přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Konečně je vývozce způsobilý obdržet výhody vyplývající z režimu „pasu pro celní nárok“ bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce pouze vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupy v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstup, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu „pasu pro celní nárok“.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období šetření přezkumu. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce uskutečněné podle tohoto režimu. V tomto okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(33)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu „pasu pro celní nárok“ odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí provedených podle tohoto režimu v období šetření. Podle údajů předložených společností byla s platností ode dne 26. května 2005 sazba platná pro úvěry z „pasu pro celní nárok“ snížena z 11 % na 8 %, tudíž tato údajná změna nespadá do rámce období šetření přezkumu; nebylo proto možno ověřit dopady a předmětnost této změny a toto tvrzení je nutno zamítnout v souladu s článkem 5 základního nařízení.

(34)

Poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence byly odečteny z obdržených úvěrů a z toho odvozená výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet subvence, v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení.

(35)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Garware požívala výhody z uvedeného režimu během období šetření a obdržela subvenci ve výši 10,3 %.

(36)

Podrobné informace o těchto režimech jsou obsaženy v kapitolách 6 (jednotky zaměřené na vývoz) a 7 (zvláštní ekonomické zóny) politiky EXIM 2002–2007 a HOP I 2002-07.

(37)

Nebylo zjištěno, že by Garware byla zřízena v rámci některého z těchto režimů v období šetření, proto není nutná další analýza jejich napadnutelnosti.

(38)

Podrobný popis vývozní podpory investičního majetku je obsažen v kapitole 5 politiky EXIM 2002-07 a v kapitole 5 HOP I 2002-07.

(39)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb. Bylo zjištěno, že Garware během období šetření tento režim využíval.

(40)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti dovoleno dovážet investiční majetek (nový a od dubna 2003 i použitý investiční majetek až deset let starý) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem vydává indická vláda na žádost a po zaplacení poplatku licenci vývozní podpory investičního majetku. Od dubna 2000 režim stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 %, použitelnou na všechen investiční majetek dovezený podle tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezený investiční majetek v průběhu určitého období využit k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

(41)

Režim vývozní podpory investičního majetku poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády ze cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla poskytuje vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(42)

Navíc režim vývozní podpory investičního majetku právně závisí na vývozní výkonnosti, protože tyto licence nelze získat bez závazku zboží vyvézt. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(43)

Tento režim nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Investiční majetek nespadá do působnosti těchto povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I bodě i) základního nařízení, protože není spotřebováván při výrobě vyvážených výrobků.

(44)

Čitatel byl určen takto: výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého investičního majetku na běžnou dobu odpisů tohoto majetku ve výrobním odvětví PET filmu. K této částce byl přičten úrok, aby tak byla zachycena úplná hodnota výhody za dané období. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly odečteny poplatky nezbytně vynaložené k získání subvence.

(45)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti. Subvence obdržená společností Garware činí 1,8 %.

(46)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v zákonu o dani z příjmů z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem. Finanční zákon každý rok stanoví základ pro výběr daní i různá osvobození a odpočty, které lze požadovat. Vývozní firmy mohou požadovat osvobození od daně z příjmů podle oddílů 10A, 10B a 80HHC zákona o dani z příjmů z roku 1961.

(47)

Jelikož nebylo zjištěno, že by Garware získala nějaké výhody za základě režimu vývozního osvobození od daně z příjmů, není nutná další analýza napadnutelnosti tohoto režimu.

(48)

Podrobnosti tohoto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 5/04.02.01/2002-03 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 10/04.02.01/2003-04 (vývozní úvěr v rupiích) Indické centrální banky (dále jen „ICB“), který je určen všem obchodním bankám v Indii.

(49)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci. Bylo zjištěno, že Garware během období šetření tento režim využíval.

(50)

Podle tohoto režimu nastavuje ICB povinné maximální úrokové sazby použitelné na vývozní úvěry, a to v indických rupiích i v cizí měně, které mohou obchodní banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěru za mezinárodně konkurenční sazby“. Režim vývozního úvěru se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozních úvěrů před odesláním, na jehož základě jsou vývozci poskytovány úvěry na financování nákupu, zpracování, výroby, balení nebo odeslání zboží před vývozem, a režim vývozního úvěru po odeslání, na jehož základě jsou poskytovány provozní kapitálové půjčky za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru na financování vývozu.

(51)

Na základě těchto rámcových oběžníků ICB mohou vývozci získat vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných obchodních úvěrů (hotovostní úvěry), které jsou stanoveny za čistě tržních podmínek.

(52)

Za prvé, snížením nákladů na financování ve srovnání s tržními úrokovými mírami poskytují výše uvedené preferenční úrokové míry takovému výrobci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry podle režimu vývozního úvěru jsou poskytovány obchodními bankami, jedná se o výhodu poskytovanou vládou ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu iv) základního nařízení. ICS je veřejná instituce, na kterou se vztahuje definice pojmu „vláda“ stanovená v čl. 1 odst. 3 základního nařízení, a uděluje pokyny obchodním bankám, aby poskytovaly preferenční financování vyvážejícím společnostem. Toto preferenční financování je subvencí, která je podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení považována za specifickou a napadnutelnou, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

(53)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období šetření a částkou, která by byla zaplacena, pokud by byly účtovány tržní úrokové sazby jako u běžných obchodních úvěrů využívaných společností. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) vydělena celkovým vývozním obratem v průběhu období šetření jako příslušným jmenovatelem, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Garware požívala výhod v rámci vývozního úvěru a obdržela subvenci ve výši 1,2 %.

(54)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v odstavcích 4.2.1 až 4.2.7 politiky EXIM 2002–2007 a v odstavcích 4.31 až 4.36 HOP I 2002-07.

(55)

Jelikož nebylo zjištěno, že by Garware získala nějaké výhody v rámci režimu osvědčení pro bezcelní obnovení zásob, není nutná další analýza napadnutelnosti tohoto režimu.

(56)

Aby podpořila rozšíření průmyslu do méně rozvinutých oblastí Indie, poskytuje vláda státu Maháráštra od roku 1964 pobídky nově zakládaným jednotkám v rozvojových regionech státu, a to na základě režimu obecně známého jako „soubor pobídek“. Tento režim byl po svém vytvoření několikrát změněn a v období od 1. října 1993 do 31. března 2001 byl uplatňován „režim z roku 1993“. Nejnovější změnou byl „režim z roku 2001“ zavedený dne 31. března 2001, který má být dle předpokladů uplatňován až do 31. března 2006. Soubor pobídek poskytovaný vládou státu Maháráštra se skládá z několika podrežimů, z nichž nejdůležitější jsou osvobození od místní daně z prodeje a vrácení místní spotřební daně.

(57)

Aby byly pro tento režim způsobilé, musí společnosti investovat do méně rozvinutých oblastí, kde buď založí nový průmyslový podnik, nebo umístí rozsáhlou investici do rozvoje nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Uvedené oblasti jsou podle své hospodářské rozvinutosti rozděleny do několika kategorií (málo rozvinutá oblast, méně rozvinutá oblast, nejméně rozvinutá oblast). Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je oblast, ve které se dotčený podnik nachází nebo ve které bude umístěn, a velikost investice.

(58)

Osvobození od místní daně z prodeje: Zboží běžně podléhá ústřední dani z prodeje (z transakcí mezi jednotlivými státy) nebo státní dani z prodeje (z transakcí v rámci jednoho státu), odstupňované v závislosti na státu (státech), kde se transakce uskutečňují. Není stanovena žádná daň z dovozu nebo vývozu zboží, zatímco prodej na domácím trhu podléhá dani z prodeje v příslušných sazbách. Na základě režimu osvobození od daně nejsou vybrané jednotky povinny u svých prodejních transakcí účtovat žádnou daň z prodeje. Obdobně jsou vybrané jednotky osvobozeny od placení místních daní z prodeje v případě nákupu zboží od dodavatele, který je sám též způsobilý k využití tohoto režimu. Zatímco z prodejní transakce neplyne určené prodávající jednotce žádná výhoda, koupě zboží poskytuje určené prodejní jednotce výhodu. Bylo zjištěno, že Garware požívala během období šetření výhod z tohoto osvobození.

(59)

Vrácení místní spotřební daně: Spotřební daň je daň, kterou vybírají místní vlády v Indii, včetně vlády státu Maháráštra, ze zboží, které překročí územní hranice města nebo okresu. Průmyslové podniky mají nárok na vrácení místní spotřební daně vládou státu Maháráštra, pokud se jejich provozovny nacházejí v určitém městě nebo městech v rámci daného státu. Celková výše daně, kterou je možno vrátit, je omezena na 100 % kapitálových investic. Bylo zjištěno, že Garware požívala během období šetření výhod těchto vratek.

(60)

Soubor pobídek řízený vládou státu Maháráštra poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Oba výše zkoumané podrežimy zakládají finanční příspěvek od vlády státu Maháráštra, neboť tato úleva snižuje příjmy vlády státu Maháráštra ze cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho toto osvobození od cla nebo vrácení daně poskytuje společnosti výhodu, neboť zvyšuje její likviditu.

(61)

Podle údajů předložených společností byla tato spotřební daň dnem 1. dubna 2005 zrušena a vláda státu Maháráštra od téhož data zavedla režim daně z přidané hodnoty, v jehož rámci má společnost povinnost platit plnou výši sazby. Tato údajná změna však nastala až po konci období šetření, a proto dopady a předmětnost této změny nebylo možno ověřit. Nicméně nebyly předloženy žádné závažné důkazy k tomuto režimu a povinnostem, jež společnost v jeho rámci má. V souladu s článkem 5 základního nařízení je nutno toto tvrzení zamítnout.

(62)

Uvedený režim je dostupný pouze společnostem, které investovaly v určených zeměpisných oblastech v pravomoci státu Maháráštra. Není k dispozici společnostem umístěným mimo tyto oblasti. Výše výhod se liší v závislosti na příslušné oblasti. Uvedený režim je specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení, a je tudíž napadnutelný.

(63)

Pokud jde o osvobození od daně, byla výše subvence vypočtena na základě výše daně z prodeje, která by byla běžně splatná v období šetření, avšak podle předmětného režimu nebyla zaplacena. Obdobně výhoda, kterou získal vývozce ve vztahu k místní spotřební dani, byla vypočtena jako výše místní spotřební daně vrácené v průběhu období šetření. Podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) vydělena celkovým objemem prodeje v období šetření jako příslušným jmenovatelem, neboť nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Během tohoto období Garware požívaly výhod z těchto režimů a získala subvence ve výši 1,6 %.

(64)

Výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s příslušnými ustanoveními základního nařízení, vyjádřená valoricky, dosahovala u šetřeného vyvážejícího výrobce 14,9 %. Tato výše subvencování je vyšší než nepatrná ve smyslu čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(65)

Na základě posouzení se má tudíž na základě článku 19 základního nařízení za to, že stávající opatření již nedostačují k tomu vyrovnání účinku napadnutelných subvencí, které působí újmu průmyslu Společenství.

(66)

V souladu s čl. 19 odst. 2 základního nařízení bylo prošetřeno, zda by zachování stávajícího opatření dostačovalo k vyrovnání účinku napadnutelné subvence, která působí újmu.

(67)

Bylo zjištěno, že v období šetření Garware nadále požívala výhod v rámci napadnutelného subvencování poskytovaného indickými orgány. Kromě toho je sazba subvence zjištěná během nynějšího přezkumu výrazně vyšší než sazba zjištěná během původního šetření. Výše analyzované subvenční režimy poskytují opakované výhody. S výjimkou režimu DEPB a režimu vracení daně z prodeje neexistují žádné potvrzení toho, že by tyto programy měly být v blízké budoucnosti postupně ukončeny. Podle společnosti Garware bylo plánováno nahrazení režimu DEPB, které mělo vstoupit v platnost dne 1. dubna 2006. Společnost neposkytla žádné potvrzení, zda k tomu ve skutečnosti došlo. V náležité době bude nutno posoudit situaci, která vzniká nahrazením režimu DEBP údajným režimem „slučitelným s WTO“, o němž Komise nemá žádné informace. Jelikož nejsou k dispozici žádné podložené důkazy o nahrazení režimu DEBP, má se po úvaze pro potřeby tohoto přezkumu za to, že režim DEPB platí i nadále. Obdobně neposkytla společnost žádné bližší údaje o režimu „podobném DPH“, kterým vláda státu Maháráštra údajně nahradila režim daně z prodeje po ukončení období šetření, a má se tudíž po úvaze pro potřeby tohoto přezkumu za to, že režim daně z prodeje platí i nadále.

(68)

Jelikož bylo prokázáno, že společnost je příjemcem mnohem vyšších objemů subvencování než dříve a že i nadále pravděpodobně bude příjemcem subvencí vyšších, než určilo původní šetření, byl učiněn závěr, že zachování stávajícího opatření nedostačuje k vyrovnání účinku napadnutelné subvence, která působí újmu, a že je tudíž třeba změnit výši opatření tak, aby zohlednila tato nová zjištění.

(69)

Vzhledem k závěrům učiněným ve vztahu k výši subvencování přijímaného Garware a nedostatečnosti stávajících opatření k vyrovnání účinku zjištěných napadnutelných subvencí je třeba změnit vyrovnávací clo uložené na dovoz dotčeného výrobku společností Garware, aby byla zohledněna nově zjištěná výše subvencování.

(70)

Změněné vyrovnávací clo uvedené v 72. bodě odůvodnění bylo stanoveno v nové sazbě subvencování, zjištěné během tohoto přezkumu, jelikož rozpětí újmy vypočtené při původním šetření zůstává vyšší.

(71)

Jelikož podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 nesmí být žádný výrobek podroben zároveň antidumpingovému a vyrovnávacímu clu za účelem řešení jedné a téže situace s původem v dumpingu nebo v subvencování vývozu, bylo vyrovnávací clo zjištěné ve výsledku tohoto přezkumu šetření jako odpovídající subvencování vývozu (13,3 %) odečteno od antidumpingového cla uloženého Garware nařízením (ES) č. 1676/2001. Po provedení změny antidumpingového cla zahájené nařízením (ES) č. 366/2006 bylo u Garware stanoveno dumpingové rozpětí ve výši 20,1 %. Z této hodnoty bylo 2,7 % odečteno, aby tak bylo zohledněno tehdy platné vyrovnávací clo v míře odpovídající vývozním subvencím, a společnosti bylo tudíž uloženo antidumpingové clo ve výši 17,4 %. Na základě nynějšího přezkumu bude odečteno dalších 10,6 % z individuálního antidumpingového cla této společnosti, čímž bude zohledněno vyrovnávací clo v míře odpovídající zjištěným dovozním subvencím; antidumpingové clo uložené Garware tak bude sníženo na sazbu 6,8 %.

(72)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se navrhuje stanovit společnosti Garware clo v následujících sazbách vyjádřených v cenách CIF na hranice Společenství před proclením:

(73)

Garware, indické vládě a žadatelům byly sděleny podstatné výsledky šetření a zvažované okolnosti, které jsou podkladem pro záměr doporučit změnu stávajících opatření, a byla jim poskytnuta možnost vyjádřit se k nim. Od společnosti Garware ani od indické vlády nebyly obdrženy žádné připomínky; vyjádření žadatelů vyjadřují jejich souhlas se závěry, ke kterým dospěla Komise.

(74)

Sazby vyrovnávacího a antidumpingového cla stanovené pro jednotlivou společnost tímto nařízením byly určeny na základě zjištění z šetření, která vedla k přijetí nařízení (ES) č. 367/2006 a nařízení (ES) č. 366/2006, a dále zjištění z tohoto přezkumu. Zohledňují situaci zjištěnou během tohoto přezkumu, pokud jde o společnost Garware. Uvedené sazby cla (na rozdíl od cel platných na celostátní úrovni pro „všechny další společnosti“) se tedy vztahují výlučně na vývoz výrobků pocházejících z dotyčné země a vyráběných určitými společnostmi, tedy zde uvedenými konkrétními právními subjekty. Dovážené výrobky veškerých ostatních společností neoznačených výslovně v normativní části tohoto nařízení jménem a adresou, včetně subjektů ve spojení se subjekty konkrétně uvedenými, nemohou požívat výhod plynoucích z těchto sazeb a jsou podrobeny sazbě cla platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(75)

Veškeré nároky vznášené na uplatnění těchto sazeb vyrovnávacího a antidumpingového cla stanovených pro jednotlivou společnost (např. po změně jména subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být bezodkladně zasílány Komisi (9) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména údaji o změně činnosti společnosti v souvislosti s výrobou, odbytem na domácím trhu nebo na vývoz, s nimiž souvisí například změna jména anebo změna výrobních a prodejních subjektů,

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/11

(1)

Dne 2. června 2005 zveřejnila Komise oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých chladniček typu side by side pocházejících z Korejské republiky do Společenství. Dne 1. března 2006 Komise uložila nařízením (ES) č. 355/2006 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na tento výrobek.

(2)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření, předložily některé zúčastněné strany své písemné připomínky k prozatímním zjištěním. Strany, které o to požádaly, měly možnost být vyslechnuty.

(3)

Komise nadále zkoumala a ověřovala veškeré informace nezbytné pro konečná zjištění.

(4)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být doporučeno uložení konečného antidumpingového cla na některé chladničky typu side by side pocházející z Korejské republiky a konečné vybrání částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly vznést námitky po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě jsou uložena konečná antidumpingová opatření.

(5)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění případně upravena.

(6)

Tentýž vyvážející výrobce, který je uveden v 11. a 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, znovu zopakoval a dále rozvedl své argumenty týkající se definice výrobků.

(7)

Zejména tento vývozce požadoval, aby definice výrobků pokrývala veškeré velkokapacitní kombinované chladničky s mrazničkou s objemem převyšujícím 400 litrů, neboť členění těchto chladniček by nebylo v souladu s dosavadní praxí orgánů Společenství, nebralo by ohled na důkazy jiných zúčastněných stran a opomíjelo by tržní realitu (požadavek i)).

(8)

Tento vývozce dále požadoval, pokud bude zamítnut požadavek i), aby každý pokus o členění trhu s kombinovanými chladničkami s mrazničkou vyloučil modely se třemi dvířky typu side by side (jak je popsáno ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení) z rozsahu definice dotyčného výrobku. V zásadě tento vývozce tvrdil, že relevantní není vnější podoba modelů (konkrétně dvířka), ale vnitřní uspořádání. Vývozce se zejména domníval, že zásadním charakteristickým rozlišovacím rysem chladničky typu side by side je umístění části chladicí a části mrazicí vedle sebe (požadavek ii)).

(9)

Ustálenou praxí orgánů Společenství při definování dotyčného výrobku je zvažovat především základní fyzické a technické vlastnosti uvedeného výrobku. Dále jsou modely zařazené v různých segmentech výrobků obvykle považovány za jediný výrobek, pokud neexistují jasné dělicí čáry mezi různými segmenty.

(10)

Šetření pečlivě přihlédlo ke všem podáním k tomuto řízení, která učinily zúčastněné strany, a zjistilo, že trh s kombinovanými chladničkami s mrazničkou je tradičně rozdělen do tří segmentů: segment s mrazničkou ve spodní části (tj. chladicí část je umístěna nad mrazicí částí), segment s mrazničkou v horní části (tj. mrazicí část je umístěna nad chladicí částí) a segment chladniček typu side by side (tj. dvoudveřové otevírání k oběma částem umístěným vedle sebe). Toto rozčlenění trhu na tři odlišné segmenty je nesporné a znají jej všechny hospodářské subjekty v tomto konkrétním odvětví. Uznal je i uvedený vývozce v několika písemných podáních. Navíc požadavek založený na „důkazech jiných zúčastněných stran“ je projevem selektivního přístupu, který tento vývozce použil při čtení části podání výrobce bílého zboží, který opatření podporuje, ale nevyrábí obdobný výrobek (viz 10. a 104. bod odůvodnění prozatímního nařízení). V tomto podání však výrobce bílého zboží uvádí, že pocítil nepříznivý dopad dumpingového dovozu na své prodeje jiných než obdobných výrobků ve Společenství. Ovšem skutečnost, že tento výrobce údajně pocítil uvedený dopad není sama v sobě nezvratným důkazem o tom, že by za dotyčný výrobek měly být považovány všechny velkokapacitní kombinované chladničky s mrazničkou s objemem převyšujícím 400 litrů bez ohledu na to, do kterého z výše uvedených segmentů patří. Naopak se dospělo k závěru, že hlavní technické a fyzické vlastnosti těchto dvou výrobků jsou zcela odlišné.

(11)

Má se tedy za to, že existuje jasná dělicí čára mezi těmito třemi segmenty, z nichž se skládá trh kombinovaných chladniček s mrazničkou. Závěrem se má za to, že není žádný důvod pro rozšiřování rozsahu definice dotyčného výrobku tak, aby obsáhla veškeré kombinované chladničky s mrazničkou, jak to požaduje dotčený vývozce. V důsledku toho bylo nutné požadavek i) zamítnout.

(12)

V požadavku ii) žádá stejný vývozce o vyjmutí určitého modelu kombinované chladničky s mrazničkou (dále jen „model se třemi dvířky“), který byl popsán již ve 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z rozsahu definice dotyčného výrobku.

(13)

Od počátku tohoto řízení Komise vymezila rozsah definice výrobku na základě vnějších vlastností, zejména přítomnosti alespoň dvou oddělených dvířek umístěných vedle sebe. Tento přístup byl považován za vhodný jak vzhledem k fyzickým vlastnostem, tak i vzhledem k vnímání zákazníky. Pokud jde o fyzické vlastnosti, je přítomnost dvou dvířek umístěných vedle sebe považována za rys, který je na první pohled nejvýraznější. Pokud jde o vnímání zákazníky, hlavním prvkem byla skutečnost, že sám žadatel opakovaně prodával a propagoval model se třemi dvířky jako chladničku typu side by side. Komise byla informována o tom, že vnitřní části jsou v typické chladničce typu side by side rozmístěny odlišně než v modelu se třemi dvířky, avšak toto rozlišení nebylo považováno za rozhodující pro to, aby chladničky se třemi dvířky byly vyloučeny z definice výrobku, neboť v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nezvratné důkazy. Na základě tehdy dostupných informací Komise ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že „neexistuje běžně používaná definice chladniček typu side by side.“

(14)

Tato otázka byla dále zkoumána i po uložení prozatímních opatření. Výše uvedený vývozce předložil další důkazy na podporu definice segmentu chladniček typu side by side na základě vnitřní konfigurace jednotlivých částí a nikoli na základě umístění dvířek. Po zveřejnění konečných informací a s ohledem na další důkazy předložené stejným vývozcem byla dále zvážena stanoviska některých významných výzkumných institucí a subjektů zabývajících se klasifikací, z nichž většina klasifikuje chladničky typu side by side na základě vnitřní konfigurace a nikoli na základě umístění dvířek. To vedlo k závěru, že pokud jde od fyzické vlastnosti, model se třemi dvířky nelze v souladu s 10. bodem odůvodnění považovat za součást segmentu chladniček typu side by side. Pokud jde o vnímání zákazníky, jak žadatel, tak i výrobní odvětví Společenství předložili spotřebitelské průzkumy, které potvrzují názor příslušné strany a vzájemně si odporují. V tomto ohledu tedy nebylo možné dospět v žádném směru k jednoznačnému závěru.

(15)

Z výše uvedeného vyplývá, že model se třemi dvířky by měl být považován za model, který patří do segmentu chladniček s mrazničkou ve spodní části a nikoli do segmentu chladniček typu side by side. Požadavek ii) byl proto přijat.

(16)

Proto se považovalo za vhodné přepracovat rozsah definice výrobku uvedené v prozatímním nařízení. Dotyčný výrobek se tedy s konečnou platností definuje jako kombinované chladničky s mrazničkou s objemem převyšujícím 400 litrů a s mrazicí a chladicí částí umístěnými vedle sebe, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódu KN ex 8418 10 20.

(17)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, závěry 18. až 22. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se běžné hodnoty se potvrzují.

(18)

Jak je stanoveno ve 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vývozní cena prodejů do Společenství uskutečněných prostřednictvím dovozců ve spojení byla stanovena na základě ceny při dalším prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Při tomto stanovení vývozní ceny bylo použito ziskové rozpětí společnosti, která byla považována za nezávislého dovozce dotyčného výrobku. Poté, co byly zúčastněným stranám poskytnuty konečné informace, oznámil jeden vyvážející výrobce, že společnost, která byla použita ke stanovení tohoto ziskového rozpětí, nebyla dovozcem, který by nebyl ve spojení, ale prvním nezávislým odběratelem jednoho dovozce, který s ním byl ve spojení. Toto tvrzení bylo řádně prošetřeno a dospělo se k závěru, že dotčená společnost skutečně nesplňuje podmínky pro to, aby byla dovozcem, který není ve spojení. Proto bylo rozhodnuto, že jeho ziskové rozpětí nelze pro stanovení vývozních cen použít. Musel se proto nalézt náhradní zdroj pro stanovení přiměřeného rozpětí zisku podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. V rámci tohoto šetření nebylo možné získat žádné údaje o zisku náhradních nezávislých dovozců. Proto s ohledem na skutečnost, že oba výrobky se týkají stejného odvětví bílého zboží a že i dotčení korejští vyvážející výrobci jsou stejní, se považovalo za přiměřené uchýlit se pro tento účel k 5 % ziskovému rozpětí, které bylo použito v antidumpingovém řízení týkajícím se mikrovlnných trub (4).

(19)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, obsah 23. až 24. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se stanovení vývozní ceny se potvrzuje.

(20)

Jak je uvedeno ve 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v případech, kdy nelze přímo srovnat vyvážené modely a modely prodávané na domácím trhu, a aby mohla být stanovena běžná hodnota pokud možno na základě prodejů vyvážejících výrobců na domácím trhu, byly běžné hodnoty stanovené pro některé modely upraveny tak, aby odrážely tržní hodnotu fyzických vlastností rozdílných u modelů prodávaných na domácím trhu a u modelů vyvážených podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. Dva z vyvážejících výrobců vznesli námitku proti úpravě provedené v prozatímní fázi.

(21)

Jeden vyvážející výrobce požadoval, aby se neprováděly žádné úpravy, neboť přestože existují rozdíly ve fyzických vlastnostech vyvážených modelů a modelů prodávaných na domácím trhu navržených ke srovnání, tyto rozdíly nemají žádný vliv na tržní cenu. K tomuto požadavku se nepřihlíželo, neboť bylo nalezeno sedm rozdílů mezi vyváženými modely a modely prodávanými na domácím trhu a navrženými ke srovnání a tyto rozdíly zahrnovaly často významné rysy, jako je automat na výdej vody a ledu, konečná úprava dvířek a systém řízení teploty. Proto by podle běžné hospodářské logiky měly tyto rozdíly mít vliv na tržní hodnotu těchto modelů.

(22)

Jiný vyvážející výrobce, u něhož Komise provedla v prozatímní fázi úpravu předložených hodnot u rozdílných fyzických vlastností tak, aby řádně odrážely tržní hodnotu těchto rozdílů, odmítl výsledný výpočet. Po poskytnutí konečných informací upozornila společnost na některé prvky v přístupu Komise, které mohou vést ke zkreslení takto vypočtené běžné hodnoty, a požadovala, aby běžná hodnota pro vyvážené modely bez odpovídajících prodejů na domácím trhu byla zjištěna početně. Tato žádost byla prošetřena a dospělo se k závěru, že některé úpravy fyzických vlastností provedené Komisí na základě žádosti společnosti mohly vést ke zkresleným běžným hodnotám. Proto bylo rozhodnuto, že běžné hodnoty budou pro tuto společnost početně zjištěny v případech, kdy nelze přímo srovnat vyvážené modely a modely prodávané na domácím trhu, v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(23)

Všichni tři vyvážející výrobci odmítli prozatímní rozhodnutí neuplatnit úpravu požadovanou podle čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení pro úvěrové náklady, které údajně vynaložili na své domácí prodeje. Tito tři vývozci doložili, že úvěrové podmínky byly smluvně dohodnuty a společnostmi uplatněny. Bylo rovněž prokázáno, že faktury lze přiřadit k platbám. Na základě výše zmíněného bylo shledáno, že domácí úvěrové náklady měly vliv na cenovou srovnatelnost tak, jak to požaduje čl. 2 odst. 10 základního nařízení, a následně bylo rozhodnuto použít pro tyto náklady úpravy.

(24)

Jeden vyvážející výrobce požadoval vyjmutí prodejů poškozených a/nebo defektních výrobků vývozcem s ním spojeným z výpočtu dumpingu. Tyto prodeje, které představovaly malou část prodejů společnosti na trhu Společenství, byly vykázány samostatně a byly ověřeny při kontrolách na místě. Bylo prokázáno, že při těchto prodejích šlo skutečně o defektní nebo poškozené výrobky a že zákazníci a ceny těchto výrobků se naprosto lišili od zákazníků a cen řádného prodeje. Jelikož na domácím trhu společnost podobné prodeje neprováděla, nebylo možno provést smysluplné srovnání těchto prodejů. Požadavek byl tedy přijat.

(25)

Tentýž vyvážející výrobce odmítl prozatímní rozhodnutí Komise zamítnout vykázané náklady na námořní dopravu pro účely úpravy vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení. Vykázané náklady na námořní dopravu byly zamítnuty, protože byly fakturovány vývozci společností ve spojení. Vyvážející výrobce nyní dokázal, že společnost ve spojení je logistická společnost, která uzavřela smlouvu na dopravní služby s nezávislými dopravními společnostmi. Dále bylo prokázáno, že společnost ve spojení fakturovala vývozci skutečné náklady za dopravu, které jí byly fakturovány nezávislými dopravními společnostmi, navýšené o přiměřenou přirážku za služby. Bylo proto rozhodnuto, že vykázané náklady na námořní dopravu lze považovat za spolehlivé a výpočet byl podle toho upraven.

(26)

Kromě provedených úprav popsaných v 22. až 25. bodě odůvodnění tohoto nařízení se potvrzují závěry 25. až 30. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozních cen.

(27)

Všechny tři společnosti odmítly metodiku, kterou Komise použila pro výpočet dumpingového rozpětí. Jak je vysvětleno v 31. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, aby výpočet dumpingu odrážel významné rozdíly mezi vývozními cenami, které tvořily vzorek z různých regionů, a jelikož by srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen nebo jednotlivých vývozních a domácích prodejních transakcí neodráželo prováděný dumping v plném rozsahu, byl vážený průměr běžné hodnoty srovnáván s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství. U všech tří vyvážejících výrobců se potvrdilo, že existují významné rozdíly v prodejních cenách mezi jednotlivými regiony a že z důvodů uvedených již v 31. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je skutečně nutno srovnávat vážený průměr běžné hodnoty s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství. Požadavky vyvážejících výrobců byly proto zamítnuty.

(28)

Ve světle výše uvedených úprav a po opravě některých chyb ve výpočtu byla výše dumpingu nakonec stanovena a vyjádřena jako procentní podíl čisté ceny CIF na hranice Společenství před proclením takto:

(29)

Vzhledem k tomu, že v této souvislosti nebyly předloženy žádné nové a odůvodněné informace nebo argumenty, 37. až 40. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(30)

Po zavedení prozatímních opatření byl pozměněn rozsah definice výrobku, jak je vysvětleno v 16. bodě odůvodnění. Pro účely analýzy újmy tedy již nebylo přihlíženo k údajům týkajícím se modelu se třemi dvířky. Je však třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství během období šetření tento typ výrobku nevyrábělo a že v tomto období bylo z Korejské republiky dovezeno jen zanedbatelné množství modelu se třemi dvířky.

(31)

Vzhledem k tomu, že se zjistilo, že společnost Samsung Electronics Corporation (dále jen „Samsung“) měla v období šetření dumpingové rozpětí na úrovni de minimis (viz 28. bod odůvodnění), je nutné rozlišit její dovozy od zbytku dovozů pocházejících z Korejské republiky. Tyto zbývající dovozy budou dále označovány jako „dumpingové dovozy“. Ustanovení 44. až 47. bodu odůvodnění prozatímního nařízení jsou proto nahrazena následujícími úvahami. Aby se zachovala důvěrnost údajů, předkládají se údaje o dovozech od dvou zbývajících korejských výrobců v podobě indexů.

(32)

Z tohoto základu lze stanovit, že objem dumpingových dovozů se mezi rokem 2002 a obdobím šetření prudce zvýšil (o 266 %). Mezi lety 2002 a 2003 vzrostl o 83 %, v roce 2004 o dalších 153 procentních bodů a v období šetření o dalších 30 procentních bodů. Během období šetření se objem dumpingových dovozů pohyboval mezi 180 000 a 250 000 kusů.

(33)

Odpovídající podíl dumpingových dovozů na trhu se mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšil o zhruba 20 procentních bodů a během období šetření dosáhl úrovně mezi 42 % a 50 %. Pokud jde o indexy, podíl na trhu se v roce 2003 zvýšil o 21 %, poté se v roce 2004 zvýšil o dalších 43 procentních bodů a v období šetření o dalších 6 procentních bodů. Celkově došlo mezi rokem 2002 a obdobím šetření ke zvýšení podílu na trhu o 70 %.

(34)

Průměrné ceny dumpingových dovozů se mezi rokem 2002 a obdobím šetření snížily o zhruba 5 % a při srovnání podle jednotlivých modelů se dumpingové dovozy podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o 34,4 % až 42 % podle jednotlivých dotčených vývozců.

(35)

Podobně ustanovení 68. bodu odůvodnění se aktualizují takto. Mezi rokem 2002 a obdobím šetření se objem dumpingových dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z Korejské republiky významně zvýšil o 226 % a odpovídající podíl těchto dovozů na trhu se mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšil o přibližně 20 procentních bodů. Průměrné ceny dumpingových dovozů byly v posuzovaném období trvale nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Na základě srovnání vážených průměrů mezi jednotlivými modely se dumpingové dovozy podbízely cenám výrobního odvětví Společenství v rozmezí od 34,4 % do 42 %, v závislosti na dotčeném vývozci, přičemž u některých modelů bylo cenové podbízení dokonce vyšší.

(36)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další nové a odůvodněné informace nebo argumenty týkající se újmy, 41. až 71. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují, s výjimkou 44. až 47. bodu odůvodnění a 68. bodu odůvodnění, které byly rozebrány výše.

(37)

Jak bylo uvedeno výše, dospělo se k závěru, že společnost Samsung měla v průběhu období šetření dumpingové rozpětí na úrovni de minimis. Ovšem značný nárůst objemu dumpingových dovozů o 266 % mezi rokem 2002 a obdobím šetření, růst odpovídajícího podílu na trhu o zhruba 20 procentních bodů a zjištěné podbízení se objevily ve stejnou dobu jako zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství.

(38)

Vzhledem k tomu, že společnost Samsung měla v období šetření dumpingové rozpětí na úrovni de minimis, bylo nutné posoudit, zda dovozy společnosti Samsung mohly i tak způsobit výrobnímu odvětví Společenství újmu. Aby se zachovala důvěrnost informací, předkládají se níže údaje ohledně společnosti Samsung v podobě indexů.

(39)

Objem dovozů od společnosti Samsung se mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvýšil o 88 %. Konkrétně mezi lety 2002 a 2003 vzrostl o 56 %, v roce 2004 o dalších 27 procentních bodů a v období šetření o dalších 5 procentních bodů. Během období šetření se objem dovozů od společnosti Samsung pohyboval mezi 100 000 a 170 000 kusů.

(40)

Odpovídající podíl dovozů od společnosti Samsung na trhu se mezi rokem 2002 a obdobím šetření snížil o zhruba 5 procentních bodů a během období šetření dosáhl úrovně mezi 28 % a 36 %. Pokud jde o indexy, podíl na trhu se v roce 2003 zvýšil o 3 %, ale poté se v roce 2004 snížil o 13 procentních bodů a v období šetření o další 2 procentní body. Celkově došlo mezi rokem 2002 a obdobím šetření k poklesu podílu na trhu o 12 %.

(41)

Průměrné ceny dovozů od společnosti Samsung se snížily mezi rokem 2002 a obdobím šetření o zhruba 14 % a při srovnání jednotlivých modelů se dovozy od společnosti Samsung podbízely cenám výrobního odvětví Společenství o 34,1 %.

(42)

Vzhledem k růstu objemu dovozů od společnosti Samsung a zjištěnému podbízení nelze vyloučit, že tyto dovozy přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Ovšem upozorňuje se rovněž na to, že i) dovozy od společnosti Samsung se v období mezi rokem 2002 a obdobím šetření zvyšovaly mnohem pomaleji než jiné dovozy pocházející s Korejské republiky; ii) na rozdíl od jiných korejských dovozů ztratily dovozy od společnosti Samsung mezi rokem 2002 a obdobím šetření zhruba 5 procentních bodů podílu na trhu; iii) výsledné zastoupení dovozů od společnosti Samsung na trhu Společenství během období šetření, pokud jde o objem i podíl na trhu, bylo výrazně nižší než u jiných korejských dovozů; a iv) srovnání cen jednotlivých modelů ukázalo, že ceny společnosti Samsung, ačkoli byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, byly soustavně vyšší než ceny ostatních korejských dovozů.

(43)

V důsledku výše uvedeného se došlo k závěru, že dovozy od společnosti Samsung k újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství sice přispěly, ale značně nižší měrou než dumpingové dovozy zbývajících dvou korejských výrobců. Dopad související s dovozy od společnosti Samsung se proto považuje za nedostatečný k přerušení příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy a výslednou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(44)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další nové a odůvodněné informace nebo argumenty, 72. až 96. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují s výjimkou první věty 73. bodu odůvodnění, jak je uvedeno výše.

(45)

Vzhledem k tomu, že v této souvislosti nebyly předloženy žádné nové a odůvodněné informace nebo argumenty, 97. až 114. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(46)

Vzhledem k závěrům dosaženým s ohledem na dumping, újmu, příčinné souvislosti a zájem Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, avšak nemělo by být vyšší než rozpětí újmy uvedené ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzené v tomto nařízení. Vzhledem k tomu, že rozpětí újmy bylo vždy vyšší než dumpingové rozpětí, měla by se opatření zakládat na dumpingovém rozpětí.

(47)

Konečná cla tedy budou tato:

(48)

Vzhledem k velikosti zjištěných dumpingových rozpětí vyvážejících výrobců v Korejské republice a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Jelikož model se třemi dvířky je nyní z definice výrobku vyňat (viz 12. až 16. bod odůvodnění) a konečné clo je nižší než clo prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny z dovozu modelu se třemi dvířky nebo nad rámec konečné sazby antidumpingových cel.

(49)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou v průběhu šetření u těchto společností. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(50)

Všechny žádosti o uplatňování sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácích a vývozních prodejů a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude případně odpovídajícím způsobem pozměněno tak, že se aktualizuje seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby,

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/18

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/20

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 795/2004 (2) zavádí prováděcí pravidla k režimu jednotné platby od roku 2005.

(2)

Zkušenost vycházející ze správního a funkčního provádění tohoto režimu na vnitrostátní úrovni ukázala, že v některých ohledech je třeba zavést další prováděcí pravidla a v jiných ohledech je třeba stávající pravidla vyjasnit a upravit.

(3)

Za účelem usnadnění převodu platebních nároků na zemědělce je třeba přijmout ustanovení o vytvoření zlomků nároků bez půdy a o jejich převodu.

(4)

V případě, že platební nároky, jejichž jednotková hodnota byla zvýšena o více než 20 % referenčními částkami z vnitrostátní rezervy, nebyly použity v souladu s čl. 42 odst. 8 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1782/2003, do vnitrostátní rezervy se okamžitě vrátí pouze zvýšení hodnoty.

(5)

Na nároky přidělené z vnitrostátní rezervy v případě správních aktů nebo soudních rozhodnutí, jejichž cílem je poskytnout náhradu zemědělcům, se nevztahují omezení podle čl. 42 odst. 8 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(6)

Za účelem usnadnění pohybu platebních nároků se mohou zemědělci dobrovolně vzdát platebních nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy.

(7)

Nařízení (ES) č. 795/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

S ohledem na skutečnost, že případy podle čl. 1 odst. 2 a čl. 1 odst. 4 se mohly vyskytnout od 1. ledna 2005 nebo od 1. ledna 2006, je třeba stanovit, že uvedené články se použijí se zpětnou platností od uvedených dat.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro přímé platby,

1.

Článek 3 se mění takto:

2.

V čl. 6 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Ustanovení čl. 42 odst. 8 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 se použije na platební nároky, jejichž jednotková hodnota byla zvýšena o více než 20 % v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce. Ustanovení čl. 42 odst. 8 druhého pododstavce uvedeného nařízení se použije pouze v rozsahu zvýšené hodnoty platebních nároků, jejichž jednotková hodnota byla zvýšena o více než 20 % v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce.“

3.

V článku 23a se doplňuje věta, která zní:

„Ustanovení čl. 42 odst. 8 se nepoužije na platební nároky přiznané podle tohoto článku.“

4.

V článku 24 se doplňuje odstavec, který zní:

„3.   Zemědělec se může dobrovolně vzdát platebních nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy s výjimkou platebních nároků při vynětí půdy z produkce.“

5.

Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Článek 50

1.   Členské státy sdělí Komisi elektronickou cestou každoročně:

2.   V případě provádění režimu jednotné platby na regionální úrovni podle článku 58 nařízení (ES) č. 1782/2003 sdělí členské státy nejpozději do 15. září prvního roku provádění odpovídající část stropu stanovenou v souladu s odstavcem 3 uvedeného článku.

V prvním roce používání režimu jednotné platby se údaje uvedené v odst. 1 písm. a) zakládají na prozatímních platebních nárocích. Stejné informace vycházející z konečných platebních nároků se sdělí do 1. března následujícího roku.

3.   V případě použití opatření podle článku 69 nařízení (ES) č. 1782/2003 sdělí členské státy nejpozději do 1. září celkový počet žádostí za běžný rok, spolu s celkovou výší pro každé odvětví, na které se vztahuje zadržení podle uvedeného článku.

Nejpozději do 1. září konečné údaje o celkovém počtu žádostí podaných podle článku 69 uvedeného nařízení, které byly přijaty v předcházejícím roce, a údaje o odpovídající celkové částce plateb, které byly poskytnuty pro každé odvětví, na které se vztahuje ponechání podle uvedeného článku.“

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/22

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/24

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3), stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/26

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 51/2006 ze dne 22. prosince 2005, kterým se pro rok 2006 stanoví rybolovná práva a související podmínky pro určité populace ryb a skupiny populací ryb, platné ve vodách Společenství a pro plavidla Společenství ve vodách podléhajících omezením odlovů (3) stanoví kvóty na rok 2006.

(2)

Podle informací, jež Komise obdržela, úlovky populace uvedené v příloze tohoto nařízení, které byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu uvedeného ve zmíněné příloze nebo plavidly v něm registrovanými, vyčerpaly kvótu přidělenou na rok 2006.

(3)

Je proto nutné zakázat rybolov této populace a její uchovávání na palubě, překládání na jiné plavidlo a vykládání na pevninu,

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/28

(1)

Dne 1. června 2005 Komise představila iniciativu i2010, která usiluje o optimalizaci přínosů nových informačních technologií k hospodářskému růstu, k vytváření pracovních míst a ke kvalitě života evropských občanů. Komise učinila z digitálních knihoven klíčové hledisko iniciativy i2010. Ve svém sdělení „i2010: digitální knihovny“ ze dne 30. září 2005 (1) stanovila svou strategii pro digitalizaci kolektivní paměti Evropy, její dostupnost on-line a její uchovávání v digitální podobě. Uvedená kolektivní paměť zahrnuje tištěný materiál (knihy, časopisy, noviny), fotografie, muzejní předměty, archiválie a audiovizuální materiál (dále jen „kulturní materiál“).

(2)

Členským státům by měla být doporučena opatření pro používání této strategie, jejichž cílem je prostřednictvím internetu optimalizovat hospodářský a kulturní potenciál kulturního dědictví Evropy.

(3)

V této souvislosti by měl být podporován rozvoj digitalizovaného materiálu z knihoven, archivů a muzeí. Dostupnost uvedeného materiálu on-line umožní občanům v celé Evropě k němu přistupovat a využívat jej k zábavě, studiu nebo práci. Rozmanité a mnohojazyčné dědictví Evropy získá jasný profil na internetu. Digitalizovaný materiál lze navíc opětovně použít v odvětvích, jako jsou cestovní ruch a vzdělávání, nebo při nových tvořivých činnostech.

(4)

Závěry Rady ze dnů 15.–16. listopadu 2004 o pracovním plánu na podporu kultury pro období 2005–2006 navíc zdůrazňují příspěvek tvořivosti a tvůrčích odvětví k hospodářskému růstu v Evropě, jakož i potřebu koordinovaného úsilí v oblasti digitalizace.

(5)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností (2) již členským státům doporučilo přijmout vhodná opatření k častějšímu používání digitálních a nových technologií při shromažďování, katalogizaci, uchovávání a restaurování kinematografických děl. Pokud jde o kinematografická díla, toto doporučení v řadě aspektů doplňuje doporučení Evropského parlamentu a Rady o filmovém dědictví.

(6)

Digitalizace je důležitým prostředkem pro zajištění širšího přístupu ke kulturnímu materiálu. V některých případech jde o jediný prostředek, který zaručí, že tento materiál bude dostupný budoucím generacím. V členských státech proto v současné době probíhá řada iniciativ v oblasti digitalizace, ale úsilí je roztříštěno. Vzájemně sladěná akce členských států, pokud jde o digitalizaci jejich kulturního dědictví, by vedla k větší soudržnosti při výběru materiálu a zabránila vícenásobné digitalizaci. Rovněž by vedla k vytvoření bezpečnějšího prostředí pro společnosti, které investují do digitalizačních technologií. Přehledy stávajících a plánovaných činnosti v oblasti digitalizace a kvantitativní cíle pro digitalizaci by pomohly k dosažení těchto záměrů.

(7)

Sponzorování digitalizace ze strany soukromého sektoru nebo partnerství soukromého a veřejného sektoru může zapojit do digitalizace soukromé subjekty a mělo by se nadále podporovat.

(8)

Investice do nových technologií a zařízení pro digitalizaci ve velkém rozsahu mohou snížit náklady na digitalizaci při zachování nebo zlepšení kvality, a měly by se tedy doporučit.

(9)

Společný mnohojazyčný přístupový bod by umožnil prohledávat distribuované – tj. uchovávané na různých místech a různými organizacemi – digitální kulturní dědictví Evropy on-line. Takový přístupový bod by zvýšil viditelnost kulturního dědictví a zdůraznil společné prvky. Přístupový bod by měl stavět na stávajících iniciativách, jako je Evropská knihovna (TEL), v rámci kterých evropské knihovny již spolupracují. Měl by pokud možno úzce spolupracovat se soukromými nositeli práv ke kulturnímu materiálu a se všemi zúčastněnými stranami. Je vhodné podporovat silné odhodlání členských států a kulturních institucí dospět k takovému přístupovému bodu.

(10)

Pouze část materiálu v knihovnách, archivech a muzeích patří mezi volná díla ve smyslu, že se na něj nikdy nevztahovala nebo již nevztahují práva duševního vlastnictví, zatímco zbytek je chráněn právy duševního vlastnictví. Vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví jsou klíčovým nástrojem na podporu tvořivosti, měl by se kulturní materiál Evropy digitalizovat, zpřístupňovat a uchovávat při plném respektování autorského práva a práv s ním souvisejících. Významné jsou v této souvislosti zejména čl. 5 odst. 2 písm. c), čl. 5 odst. 3 písm. n), čl. 5 odst. 5 a 40. bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (3). Mechanismy udílení licencí v případech, jako jsou např. osiřelá díla – tj. díla chráněná autorským právem, jehož nositele je obtížné nebo dokonce nemožné určit – a díla, která již nejsou vydávána tiskem nebo (audiovizuálně) šířena, mohou usnadnit udílení práv a následnou digitalizaci a dostupnost on-line. Takové mechanismy by tedy měly být podporovány v úzké spolupráci s nositeli práv.

(11)

Ustanovení vnitrostátních právních předpisů mohou obsahovat překážky pro užití volných děl, například tím, že vyžadují správní úkon pro každé rozmnožení díla. Veškeré takové překážky by měly být zjištěny a měly by být učiněny kroky vedoucí k jejich odstranění.

(12)

Usnesení Rady C/162/02 ze dne 25. června 2002 o zachování budoucích památek – uchování digitálního obsahu pro budoucí generace (4) navrhuje cíle a předběžná opatření pro uchování digitálního obsahu pro budoucí generace. V současné době však v členských státech neexistují jasné a úplné politiky v oblasti uchovávání digitálního obsahu. Neexistence takových politik ohrožuje přežití digitalizovaného materiálu a může vést ke ztrátě materiálu vytvořeného v digitálním formátu. Rozvoj účinných prostředků pro uchovávání digitálních záznamů má dalekosáhlé důsledky, nejen pro uchovávání materiálu ve veřejných institucích, ale rovněž pro jakoukoli organizaci, která má povinnost nebo která hodlá uchovávat digitální materiál.

(13)

Několik členských států zavedlo nebo zvažuje zákonné povinnosti vyžadující, aby producenti digitálního materiálu poskytli jednu nebo více rozmnoženin svého materiálu pověřenému depozitnímu subjektu. Účinná spolupráce mezi členskými státy je nezbytná k zamezení značné rozdílnosti pravidel pro povinnou rozmnoženinu digitálního materiálu a měla by se podporovat.

(14)

„Web-harvesting“ je nová technika pro sběr materiálu z internetu pro účely uchování. Její součástí je aktivní shromažďování materiálu pověřenými institucemi namísto čekání, až bude deponován, čímž se minimalizuje administrativní zatížení producentů digitálního materiálu, a proto by tato technika měla být upravena vnitrostátními právními předpisy,

1.

sbíraly informace o současných i plánovaných digitalizacích knih, časopisů, novin, fotografií, muzejních předmětů, archiválií, audiovizuálního materiálu (dále jen „kulturního materiálu“) a vytvářely přehledy takových digitalizací s cílem zabránit zdvojování úsilí a posílit spolupráci a synergie na evropské úrovni;

2.

vypracovaly kvantitativní cíle pro digitalizaci analogového materiálu v archivech, knihovnách a muzeích, a uvedly přitom očekávaný nárůst objemu digitalizovaného materiálu, který by mohl tvořit součást evropské digitální knihovny, jakož i navýšení rozpočtů přidělených veřejnými orgány;

3.

podporovaly partnerství mezi kulturními institucemi a soukromým sektorem s cílem vytvořit nové způsoby financování digitalizace kulturního materiálu;

4.

zřídily a udržovaly zařízení pro digitalizaci ve velkém měřítku, a to jako součást středisek kompetence pro digitalizaci v Evropě nebo v úzké spolupráci s nimi;

5.

podporovaly evropskou digitální knihovnu v podobě mnohojazyčného přístupového bodu k distribuovanému – tj. uchovávanému na různých místech a různými organizacemi – digitálnímu kulturnímu materiálu Evropy, a to prostřednictvím:

6.

zlepšily podmínky pro digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnost on-line, a to prostřednictvím:

7.

stanovily vnitrostátní strategie pro dlouhodobé uchovávání digitálního materiálu a přístup k němu, které budou plně respektovat autorské právo a které:

8.

si vzájemně vyměňovaly informace o strategiích a akčních plánech;

9.

zapracovaly do svých právních předpisů ustanovení umožňující vícenásobné rozmnožování a migraci digitálního kulturního materiálu prováděné veřejnými institucemi pro účely uchovávání a při plném respektování právních předpisů Společenství a mezinárodních právních předpisů o právech duševního vlastnictví;

10.

při určování politik a postupů, pokud jde o povinnou rozmnoženinu materiálu původně vytvořeného v digitálním formátu, zohlednily vývoj v ostatních členských státech s cílem zabránit značné rozdílnosti mechanismů pro odevzdávání povinných rozmnoženin;

11.

zapracovaly do svých právních předpisů ustanovení umožňující uchovávání webového obsahu pověřenými institucemi za použití technik pro shromažďování materiálu z internetu, jako je například „web harvesting“, a při plném respektování právních předpisů Společenství a mezinárodních právních předpisů o právech duševního vlastnictví;

12.

informovaly Komisi po 18 měsících od vyhlášení tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie a poté každé dva roky o akcích provedených na základě tohoto doporučení.

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/31

(1)

Směrnice 91/414/EHS stanoví vytvoření seznamu Společenství obsahujícího účinné látky, které jsou povoleny pro použití v přípravcích na ochranu rostlin.

(2)

Společnost Calliope SAS předložila dne 12. prosince 2004 orgánům Maďarska dokumentaci týkající se účinné látky chromafenozid s žádostí o její zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Společnost Nissan Chemical Europe SARL předložila dne 19. května 2005 orgánům Itálie dokumentaci týkající se účinné látky halosulfuron s žádostí o její zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Společnost Bayer CropScience AG předložila dne 25. listopadu 2005 orgánům Rakouska dokumentaci týkající se účinné látky tembotrion s žádostí o její zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Společnost ISAGRO SpA předložila dne 2. září 2005 orgánům Maďarska dokumentaci týkající se účinné látky valifenal s žádostí o její zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Central Science Laboratory předložila dne 16. března 2005 orgánům Spojeného království dokumentaci týkající se slabého kmene viru žluté mozaiky cukety s žádostí o její zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS.

(3)

Orgány Spojeného království, Rakouska, Itálie a Maďarska sdělily Komisi, že dokumentace týkající se dotyčných účinných látek se po předběžném zkoumání jeví splňovat požadavky na údaje a informace stanovené v příloze II směrnice 91/414/EHS. Předložené dokumentace se jeví splňovat též požadavky na údaje a informace podle přílohy III směrnice 91/414/EHS pro jeden přípravek na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku. V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS byly dokumentace příslušnými žadateli následně zaslány Komisi a ostatním členským státům a byly postoupeny Stálému výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

(4)

Tímto rozhodnutím by mělo být na úrovni Společenství úředně potvrzeno, že dokumentace v zásadě vyhovují požadavkům na údaje a informace stanoveným v příloze II a – alespoň pro jeden přípravek na ochranu rostlin obsahující dotyčnou účinnou látku – požadavkům stanoveným v příloze III směrnice 91/414/EHS.

(5)

Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno právo Komise požádat žadatele, aby předložil další údaje nebo informace pro objasnění určitých bodů v dokumentaci.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/34

31.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 236/35