ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 223

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
15. srpna 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu

1

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

15.8.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 223/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1198/2006

ze dne 27. července 2006

o Evropském rybářském fondu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 36 a 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozvoj rybářského loďstva Společenství musí být regulován zejména podle rozhodnutí, která mají Rada a Komise přijímat na základě kapitoly II nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (4).

(2)

Cílem společné rybářské politiky by mělo být zajištění udržitelného využívání živých vodních zdrojů a akvakultury v rámci udržitelného rozvoje, přičemž je třeba vyváženě zohlednit environmentální, hospodářská a sociální hlediska.

(3)

Působnost společné rybářské politiky se vztahuje na zachování, řízení a využívání živých vodních zdrojů a akvakultury, jakož i na zpracování a uvádění na trh produktů rybolovu a akvakultury, pokud jsou tyto činnosti vykonávány na území členských států, ve vodách Společenství, rybářskými plavidly Společenství nebo státními příslušníky členských států.

(4)

Podle čl. 33 odst. 2 Smlouvy je třeba přihlížet ke zvláštní povaze činnosti, vyplývající ze sociální struktury odvětví a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými oblastmi, které jsou do rybářských činností zapojeny.

(5)

Prvek udržitelného rozvoje ve společné rybářské politice byl integrován do pravidel, kterými se od roku 1993 řídí strukturální fondy. O jeho provádění by se mělo usilovat v rámci udržitelného rozvoje prostřednictvím Evropského rybářského fondu (dále jen „fond“).

(6)

Jelikož hlavního cíle tohoto nařízení, totiž pokračovat ve společné rybářské politice, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu strukturálních obtíží, s nimiž se potýkají při rozvoji odvětví rybolovu, a omezených finančních prostředků členských států v rozšířené Evropě, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství poskytováním víceletého financování zaměřeného na odpovídající priority, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(7)

Společná rybářská politika, a tedy i fond, musí zahrnovat priority Společenství v oblasti udržitelného rozvoje, jak byly definovány v závěrech ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 a v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001.

(8)

Programování by mělo zajistit koordinaci fondu s dalšími fondy zaměřenými na udržitelný rozvoj a se strukturálními fondy a dalšími fondy Společenství.

(9)

Činnost fondu a operace, na jejichž financování se podílí, by měly být slučitelné s ostatními politikami Společenství a v souladu se všemi právními předpisy Společenství.

(10)

Činnost Společenství by měla doplňovat činnost členských států nebo by jejím cílem mělo být k této činnosti přispívat. K zajištění významné přidané hodnoty je třeba posílit partnerství. Toto partnerství, s řádným ohledem na vnitrostátní předpisy a zvyklosti členských států, zahrnuje regionální, místní a další veřejné orgány, jakož i jiné vhodné subjekty, včetně těch, jež jsou odpovědné za životní prostředí a za prosazování rovnosti mezi ženami a muži, hospodářských a sociálních partnerů a jiných příslušných subjektů. Dotyční partneři by se měli účastnit přípravy, provádění, monitorování a hodnocení pomoci.

(11)

Podle článku 274 Smlouvy mají členské státy spolupracovat s Komisí, aby zajistily soulad se zásadami řádného finančního řízení. K tomuto účelu stanoví toto nařízení podmínky, které Komisi umožní vykonávat její povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropské unie.

(12)

Mají-li být činnosti fondu účinné a průhledné, je třeba přesně vymezit povinnosti členských států a Společenství. Tyto povinnosti je třeba stanovit pro každou fázi programování, monitorování, hodnocení a kontroly. Za provádění a kontrolu pomoci by měly odpovídat především členské státy, aniž jsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi.

(13)

Články 2 a 3 Smlouvy stanoví odstranění nerovností a podporují rovné zacházení pro muže a ženy.

(14)

Komise by měla objektivní a průhlednou metodou vypracovat orientační rozpis dostupných položek závazků s hlavním důrazem na regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.

(15)

Rozpočtové prostředky, které jsou dostupné z fondu, by se měly pro účely programování paušálně indexovat.

(16)

Pro posílení multiplikačního účinku prostředků Společenství co největším upřednostněním využití soukromých zdrojů financování a pro lepší zohledňování ziskovosti operací by formy pomoci dostupné z fondu měly být diverzifikovány a míry pomoci by měly být rozlišovány s cílem prosazovat zájem Společenství, napomáhat využití široké škály finančních zdrojů a omezit příspěvek fondu podporou využití vhodných forem pomoci.

(17)

Pro posílení strategického obsahu společné rybářské politiky v souladu s prioritami Společenství týkajícími se udržitelného rozvoje rybolovu a akvakultury by měl členský stát na základě dialogu s Komisí přijmout národní strategický plán zahrnující všechny příslušné aspekty společné rybářské politiky.

(18)

Programování a finanční řízení by měly být prováděny na úrovni samotného operačního programu a prioritních os, aby bylo vyhověno potřebě zjednodušení a decentralizace, s tím, že komplementy programu a rámce podpory Společenství již nebudou pokračovat.

(19)

Systém programování by měl být zjednodušen. K tomuto účelu by činnosti fondu měly mít podobu jediného operačního programu pro každý členský stát, v souladu s jeho vnitrostátní strukturou. Programové období zahrnuje dobu od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

(20)

Přijetí víceletých plánů obnovy a plánů řízení je pro Radu nejvyšší prioritou a tyto plány by měly být doprovázeny plány na úpravu intenzity rybolovu v rámci fondu.

(21)

Neobnovení dohody o rybolovu mezi Společenstvím a některou třetí zemí nebo podstatné snížení rybolovných práv podle mezinárodní dohody nebo jiné úpravy by rovněž mělo vést k přijetí víceletých plánů řízení intenzity rybolovu s cílem přizpůsobit rybářské loďstvo Společenství nové situaci.

(22)

Je třeba rovněž přijmout ustanovení o úpravě intenzity rybolovu v souvislosti s přijetím nouzových opatření členskými státy nebo Komisí, jak je stanoveno v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(23)

Je třeba rovněž přijmout ustanovení o úpravě intenzity rybolovu v souvislosti s přijetím národních programů pro vyřazování plavidel z provozu jako součást povinností stanovených v článcích 11 až 16 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(24)

Rybářské loďstvo Společenství je třeba upravit, aby se přizpůsobilo dostupným a přístupným zdrojům.

(25)

Je třeba rovněž přijmout ustanovení pro podporu investic do plavidel, zejména řešit potřeby restrukturalizace rybářského loďstva Společenství podporou rybářů a majitelů lodí tak, aby vyměnili staré motory za nové se stejným nebo nižším výkonem.

(26)

Kromě toho by měla být přijata zvláštní ustanovení řešící zvláštní podmínky drobného pobřežního rybolovu.

(27)

K provádění restrukturalizace rybářského loďstva Společenství budou nutná doprovodná socioekonomická opatření.

(28)

Je třeba stanovit pravidla pro přidělování příspěvků a vyrovnávacích plateb rybářům a majitelům rybářských plavidel v případech dočasného zastavení rybolovných činností.

(29)

Pro odvětví rybolovu je naprosto nezbytné, aby byla dosažena udržitelná rovnováha mezi živými vodními zdroji a jejich využitím, se řádným ohledem na vliv na životní prostředí. Je proto třeba přijmout vhodná opatření nejen k ochraně potravního řetězce, ale i pro akvakulturu a zpracovatelský průmysl.

(30)

Je třeba stanovit pravidla pro poskytování podpory pro akvakulturu, vnitrozemský rybolov, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh tak, aby byla zajištěna hospodářská životaschopnost těchto odvětví. K tomuto účelu je nezbytné stanovit omezený počet prioritních cílů pomoci a zaměřit strukturální podporu pro akvakulturu, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh na mikropodniky a malé a střední podniky, přičemž se upřednostní mikropodniky a malé podniky.

(31)

Fond by měl také podporovat opatření společného zájmu, která mají širší oblast působnosti než opatření běžně přijímaná soukromými podniky.

(32)

Je nutné přijmout doprovodná opatření pro společnou rybářskou politiku, zejména snižující její socioekonomický dopad prostřednictvím provádění místních rozvojových strategií udržitelného rozvoje rybářských oblastí.

(33)

S ohledem na rozdílnost situací a oblastí v rámci Společenství by politika rozvoje pobřežních rybářských oblastí měla být součástí integrovaného přístupu založeného na vhodné územní strategii, měla by být přizpůsobená místnímu prostředí, co nejvíce decentralizovaná, měla by upřednostňovat účast těch, kteří se v daném prostředí pohybují, měla by být založena na iniciativě zdola, měla by umožňovat méně rozsáhlé operace a měla by zajišťovat významnou účast představitelů soukromého sektoru.

(34)

Fond by měl formou technické pomoci poskytovat podporu hodnocením, studiím a výměnám zkušeností s cílem usnadnit provádění operačních programů a podpořit inovační přístupy a postupy pro jednoduché a průhledné provádění.

(35)

Provádění operací fondu členskými státy prostřednictvím sdíleného řízení by mělo poskytovat dostatečné záruky, pokud jde o způsoby a kvalitu provádění, výsledky operací a jejich hodnocení, jakož i řádné finanční řízení a jeho kontrolu.

(36)

Účinnost a účinek operací fondu závisí také na dokonalejším a důkladnějším hodnocení. V tomto ohledu je třeba stanovit povinnosti členských států a Komise, jakož i pravidla pro zajištění spolehlivosti hodnocení.

(37)

V zájmu dobrého pracovního partnerství a řádné propagace pomoci Společenství je třeba zajistit co nejširší informovanost o této pomoci a její propagaci. Orgány příslušné pro řízení pomoci by měly odpovídat za toto hledisko a za průběžné informování Komise o přijatých opatřeních.

(38)

Je vhodné stanovit stropy pro příspěvky z veřejných zdrojů na každou operaci.

(39)

Rovněž je vhodné stanovit stropy pro příspěvek z fondu v poměru k celkovým veřejným výdajům na každou prioritní osu.

(40)

Pro zaručení účinného a správného provádění by měly být přesně stanoveny povinnosti členských států, pokud jde o řídicí a kontrolní systémy, certifikaci výdajů a prevenci, zjišťování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Společenství. Pokud jde o řízení a kontrolu, je nutné zejména stanovit, jakými způsoby členské státy poskytnou ujištění, že systémy budou zavedeny a budou uspokojivě fungovat.

(41)

Členské státy by měly přijmout odpovídající opatření pro zajištění řádného fungování řídicích a kontrolních systémů. K tomuto účelu by pro každý operační program měl být určen řídicí orgán, certifikační orgán a auditní orgán a vymezeny jejich povinnosti. Tyto povinnosti by se měly týkat především řádného finančního provádění, organizace hodnocení, certifikace výdajů, auditu a zajištění souladu s právem Společenství. Je třeba organizovat pravidelné schůzky Komise a dotyčných vnitrostátních orgánů za účelem monitorování pomoci.

(42)

Je třeba stanovit, že monitorovací výbor je orgánem jmenovaným členským státem pro účely zajištění kvality provádění operačního programu.

(43)

Ukazatele a zprávy o provádění jsou pro monitorování nezbytné a měly by být lépe definovány, aby spolehlivě odrážely vývoj a kvalitu provádění operačního programu.

(44)

Je třeba posílit spolupráci mezi členskými státy a Komisí v oblasti finanční kontroly, aniž jsou dotčeny stávající pravomoci Komise v této oblasti.

(45)

Pravidla a postupy, kterými se řídí závazky a platby, je třeba zjednodušit, aby byl zajištěn pravidelný peněžní tok. Provádění operačního systému by pomohla urychlit předběžná platba ve výši 7 % příspěvku z fondu.

(46)

Kromě pozastavení plateb v případě, že jsou v řídicích a kontrolních systémech zjištěny závažné nedostatky, by měla existovat opatření umožňující, aby pověřená schvalující osoba přerušila platby v případě, že existují důkazy o možných významných nedostatcích v řádném fungování těchto systémů, nebo aby Komise provedla srážku z plateb, pokud dotyčný členský stát neprovedl veškerá zbývající opatření v nápravném akčním plánu.

(47)

Pro zajištění řádného finančního řízení prostředků Společenství je třeba zlepšit odhadování a provádění výdajů. Za tím účelem by měly členské státy pravidelně zasílat Komisi své odhady využití prostředků Společenství a veškerá zpoždění ve finančním provádění by měla vyústit ve vrácení záloh a automatické zrušení závazků.

(48)

Postupy pro ukončení by se měly zjednodušit, a tak poskytnout členským státům, které si to přejí, možnost částečně ukončit operační program vzhledem k dokončeným operacím, a to podle harmonogramu, který si zvolí; pro tento účel by měl být stanoven vhodný rámec.

(49)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5) řídicím postupem stanoveným v článku 4 uvedeného rozhodnutí. Avšak v určitých případech a z důvodů efektivity je nejvhodnějším postupem poradní postup stanovený v článku 3 uvedeného rozhodnutí.

(50)

Je třeba stanovit podrobná přechodná ustanovení, která umožní přípravu nového programování bezprostředně po vstupu tohoto nařízení v platnost a která zajistí, že pomoc členským státům nebude v období do přijetí operačního programu podle tohoto nařízení přerušena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA POMOCI

KAPITOLA I

Oblast působnosti a definice

Článek 1

Oblast působnosti

Tímto nařízením se zřizuje Evropský rybářský fond (dále jen „fond“) a definuje se rámec podpory Společenství pro udržitelný rozvoj odvětví rybolovu, rybolovných oblastí a vnitrozemského rybolovu.

Článek 2

Územní působnost

1.   Opatření stanovená v tomto nařízení se použijí na celém území Společenství.

2.   Odchylně od odstavce 1 vyberou členské státy na základě kritérií stanovených v čl. 43 odst. 3 a 4 způsobilé oblasti, které budou mít nárok na pomoc poskytovanou podle kapitoly IV hlavy IV týkající se udržitelného rozvoje rybolovných oblastí.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„odvětvím rybolovu“ hospodářské odvětví včetně veškerých činností produkce, zpracovávání a uvádění na trh produktů rybolovu a akvakultury;

b)

„rybářem“ osoba, která vykonává profesionální rybolov na palubě provozovaného rybářského plavidla, jak je chápána daným členským státem;

c)

„rybářským plavidlem“ plavidlo ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 2371/2002;

d)

„akvakulturou“ pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí; organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru;

e)

„rybolovnou oblastí“ oblast, která zahrnuje pobřeží moře nebo jezera nebo zahrnuje rybníky nebo ústí řeky, s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu;

f)

„mikropodniky a malými a středními podniky“ mikropodniky a malé nebo střední podniky, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (6);

g)

„operačním programem“ jednotný dokument vypracovaný členským státem a schválený Komisí, který obsahuje ucelený soubor prioritních os, jichž má být dosaženo pomocí podpory z fondu;

h)

„programováním“ proces organizace, přijímání rozhodnutí a financování v několika fázích, určený k víceletému provádění společné akce Společenství a členských států za účelem dosažení prioritních cílů fondu;

i)

„prioritní osou“ jedna z priorit operačního programu skládající se ze skupiny opatření, které spolu vzájemně souvisejí a mají konkrétní měřitelné cíle;

j)

„opatřením“ soubor operací zaměřených na provádění prioritní osy;

k)

„operací“ projekt vybraný v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím výborem a prováděný jedním nebo více příjemci, což umožňuje dosáhnout cílů prioritní osy, k níž se vztahuje;

l)

„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, která je konečným příjemcem veřejné podpory;

m)

„veřejným výdajem“ veřejný příspěvek na financování operací, který pochází z rozpočtu státu, regionálních nebo místních orgánů anebo Evropských společenství, a jakýkoli podobný výdaj. Za veřejný příspěvek se považuje každý příspěvek na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů jednajících v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (7);

n)

„cílem ‚Konvergence‘“ cíl opatření pro nejméně rozvinuté členské státy a regiony v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (8);

o)

„cílem pro oblasti mimo cíl ‚Konvergence‘“ cíl zahrnující členské státy a regiony, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ vymezeného v písmenu n);

p)

„zprostředkujícím subjektem“ veřejný či soukromý subjekt nebo služba, za jehož činnost odpovídá řídicí nebo certifikační orgán nebo který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace;

q)

„nesrovnalostí“ porušení právních předpisů Společenství v důsledku jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které vede nebo by mohlo vést ke ztrátě v souhrnném rozpočtu Evropské unie, a to započtením neoprávněného výdaje do souhrnného rozpočtu.

KAPITOLA II

Cíle a úkoly

Článek 4

Cíle

Pomoc poskytovaná fondem se zaměří na:

a)

podporu společné rybářské politiky tak, aby bylo zajištěno využívání živých vodních zdrojů, a podporu akvakultury zabezpečující udržitelnost z hospodářského, environmentálního a sociálního hlediska;

b)

prosazování udržitelné rovnováhy mezi zdroji a rybolovnou kapacitou rybářského loďstva Společenství;

c)

podporu udržitelného rozvoje vnitrozemského rybolovu;

d)

posílení konkurenceschopnosti provozních struktur a rozvoj ekonomicky perspektivních společností v odvětví rybolovu;

e)

podporu ochrany a zlepšování životního prostředí a přírodních zdrojů souvisejících s odvětvím rybolovu;

f)

podporu udržitelného rozvoje a zlepšování kvality života v oblastech s činnostmi v odvětví rybolovu;

g)

prosazování rovnosti žen a mužů při rozvoji odvětví rybolovu a rybářských oblastí.

Článek 5

Úkoly

Fond podporuje odvětví rybolovu. Opatření učiněná podle tohoto nařízení přispějí k dosažení obecných cílů stanovených v článku 33 Smlouvy a cílů vymezených jako součást společné rybářské politiky. Podle potřeby doplňuje ostatní nástroje a politiky Společenství.

KAPITOLA III

Zásady pomoci

Článek 6

Doplňkovost, provázanost a soulad

1.   Fond poskytuje podporu, která vnitrostátní opatření, včetně opatření na regionální a místní úrovni, doplňuje tím, že do nich začleňuje priority Společenství.

2.   Komise a členské státy zajistí, aby byla pomoc z fondu provázána s politikami, prioritami a činnostmi Společenství a vzájemně se doplňovala s dalšími finančními nástroji Společenství. Tato provázanost a doplňkovost se uvede zejména v operačním programu.

3.   Operace financované z fondu musí být v souladu se Smlouvou a s akty přijatými na jejím základě.

4.   Komise a členské státy v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci mezi pomocí z fondu a pomocí z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), zřízeného nařízením Rady (ES) č. 1290/2005 (9), Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a dalších finančních nástrojů Společenství.

5.   Operace financované z fondu nesmějí zvyšovat intenzitu rybolovu.

Článek 7

Státní podpora

1.   Aniž je dotčen odstavec 2, platí pro podporu poskytnutou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu články 87, 88 a 89 Smlouvy.

2.   Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nepoužijí na finanční příspěvky členských států na operace spolufinancované z fondu a ustanovené jako součást operačního programu.

3.   Vnitrostátní předpisy zavádějící financování z veřejných prostředků, které přesahuje ustanovení tohoto nařízení o finančních příspěvcích podle odstavce 2, se posuzují jako celek na základě odstavce 1.

Článek 8

Partnerství

1.   Cíle fondu jsou sledovány v rámci úzké spolupráce (dále jen „partnerství“) mezi Komisí a každým členským státem. Členské státy navazují v souladu s platnými vnitrostátními pravidly a postupy partnerství s orgány a subjekty, které určí, jako jsou:

a)

příslušné regionální, místní a jiné orgány veřejné moci;

b)

hospodářští a sociální partneři;

c)

veškeré jiné vhodné subjekty.

2.   Členské státy zajistí v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy široké a účinné zapojení všech vhodných subjektů, s přihlédnutím k potřebě prosazovat rovnost mužů a žen a udržitelný rozvoj prostřednictvím začlenění ochrany a zlepšování životního prostředí.

3.   Partnerství se uskutečňuje v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi každé kategorie partnerů vymezených v odstavci 1.

4.   Partnerství zahrnuje přípravu, provádění, monitorování a hodnocení operačního programu. Členské státy zapojí všechny vhodné partnery do jednotlivých fází programování ve lhůtě stanovené pro každou fázi.

5.   Každý členský stát konzultuje svůj národní strategický plán postupem, který považuje za nejvhodnější.

Článek 9

Proporcionalita

1.   Za provádění operačního programu odpovídá členský stát. Tuto povinnost vykonává na vhodné územní úrovni v souladu s institucionálním uspořádáním každého členského státu a s tímto nařízením.

2.   Prostředky používané Komisí a členskými státy se mohou lišit podle celkové výše veřejných výdajů na daný operační program. To platí zejména pro prostředky používané k hodnocení, kontrole a účasti Komise v monitorovacím výboru podle článku 63 a pro výroční zprávy o provádění operačních programů.

Článek 10

Sdílené řízení

1.   Rozpočet Společenství přidělený fondu je plněn v rámci sdíleného řízení, na němž se podílejí členské státy a Komise v souladu s čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (10), s výjimkou technické pomoci podle čl. 46 odst. 1 tohoto nařízení, kterou provádí Komise v rámci přímého řízení.

V souladu s čl. 48 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 se použije zásada řádného finančního řízení.

2.   Komise vykonává své povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropské unie těmito způsoby:

a)

kontroluje existenci a řádné fungování řídicích a kontrolních systémů v členských státech v souladu s články 70 a 73;

b)

staví platební lhůty nebo pozastavuje všechny platby nebo jejich část v souladu s články 88 a 89, pokud dojde k selhání vnitrostátních řídicích a kontrolních systémů, a uplatňuje veškeré další nezbytné finanční opravy postupem podle článků 98 a 99;

c)

kontroluje úhradu plateb předběžného financování a automaticky ruší rozpočtové závazky v souladu s čl. 82 odst. 2 a s články 90 až 94.

3.   Pro pomoc z fondu se použije hlava II části druhé nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Článek 11

Rovnost mužů a žen

Členské státy a Komise zajistí podporu rovnosti mužů a žen a začlenění hlediska rovnosti pohlaví během jednotlivých fází provádění fondu, včetně návrhu, provádění, monitorování a hodnocení.

Členské státy zajistí, aby byla podporována opatření k posílení úlohy žen v odvětví rybolovu.

KAPITOLA IV

Finanční rámec

Článek 12

Zdroje a soustředění

1.   Zdroje, které jsou k dispozici na závazky z fondu pro období 2007–2013, se stanoví na 3 849 milionů EUR v cenách z roku 2004 v souladu s ročním rozpisem stanoveným v příloze I.

2.   0,8 % prostředků uvedených v odstavci 1 se přidělí na technickou pomoc pro Komisi, jak je uvedeno v článku 46.

3.   Pro programování a následné zahrnutí do souhrnného rozpočtu Evropské unie jsou částky uvedené v odstavci 1 indexovány sazbou 2 % ročně.

4.   Rozpis rozpočtových zdrojů podle odstavce 1 nepřidělených podle odstavce 2 se provede tak, aby jejich významná část byla soustředěna na regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.

Článek 13

Maximální úroveň převodů

1.   Za účelem přispění k cílům odpovídající koncentrace finančních prostředků na podporu soudržnosti do nejméně rozvinutých regionů a členských států a omezení rozdílů v průměrných intenzitách podpory na obyvatele vyplývajících ze stanovení stropů se maximální úroveň převodů z fondů uvedených v odstavci 2 jednotlivým členským státům podle tohoto nařízení stanoví takto:

pro členské státy, jejichž průměrný HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 nedosahuje 40 % průměru EU-25: 3,7893 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 je nejméně 40 %, ale nižší než 50 % průměru EU-25: 3,7135 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 je nejméně 50 %, ale nižší než 55 % průměru EU-25: 3,6188 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 je nejméně 55 %, ale nižší než 60 % průměru EU-25: 3,5240 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 je nejméně 60 %, ale nižší než 65 % průměru EU-25: 3,4293 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 je nejméně 65 %, ale nižší než 70 % průměru EU-25: 3,3346 % jejich HDP,

pro členské státy, jejichž průměrný HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 je nejméně 70 %, ale nižší než 75 % průměru EU-25: 3,2398 % jejich HDP,

následně se maximální úroveň převodů snižuje o 0,09 procentního bodu HDP za každý přírůstek 5 procentních bodů průměrného HND (PPS) na obyvatele za období 2001–2003 ve srovnání s průměrem EU-25.

2.   Stropy uvedené v odstavci 1 zahrnují celkové roční přidělené finanční prostředky z Evropského rybářského fondu pro jakýkoli členský stát podle tohoto nařízení a z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti podle nařízení (ES) č. 1083/2006, včetně příspěvku Evropského fondu pro regionální rozvoj na financování přeshraniční části nástroje evropského sousedství a partnerství a nástroje předvstupní pomoci a z části Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pocházející z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF).

3.   Výpočty HDP prováděné Komisí budou založeny na příslušných statistických údajích zveřejněných v dubnu roku 2005. Individuální národní míry růstu HDP pro období 2007–2013 projektované Komisí v dubnu roku 2005 se použijí pro každý členský stát samostatně.

Článek 14

Rozpis finančních prostředků

Komise navrhne orientační rozpis položek závazků, které jsou k dispozici pro programové období 2007–2013, podle jednotlivých členských států, přičemž vyčlení část přispívající k cíli „Konvergence“ a k rozdělení použije tato objektivní kritéria:

a)

velikost odvětví rybolovu v členském státě,

b)

potřebný rozsah úpravy intenzity rybolovu, a

c)

úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu,

přičemž vezme v úvahu konkrétní situace a potřeby a položky závazků přidělené v minulosti.

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

KAPITOLA I

Národní strategický plán

Článek 15

Národní strategický plán

1.   Každý členský stát přijme po náležité konzultaci s partnery národní strategický plán pro odvětví rybolovu a předloží jej Komisi nejpozději spolu s předložením operačního programu.

Národní strategický plán je poté předmětem dialogu mezi členským státem a Komisí.

2.   Národní strategický plán obsahuje, pokud je to pro daný členský stát relevantní, souhrnný popis všech hledisek společné rybářské politiky a stanoví priority, cíle, odhadované finanční prostředky z veřejných zdrojů a lhůty pro své provádění, zejména s ohledem na strategii pro:

a)

řízení a přizpůsobení rybářského loďstva Společenství, a zejména úpravu intenzity a kapacity rybolovu s ohledem na situaci, pokud jde o rybolovné zdroje, podporu metod rybolovu šetrných k životnímu prostředí a udržitelný rozvoj rybolovných činností;

b)

udržitelný rozvoj odvětví akvakultury;

c)

udržitelný rozvoj zpracovávání a uvádění na trh produktů rybolovu a akvakultury;

d)

udržitelný rozvoj vnitrozemského rybolovu;

e)

udržitelný rozvoj rybolovných oblastí, včetně kritérií pro určení prioritních oblastí;

f)

konkurenceschopnost odvětví rybolovu, včetně zlepšení jeho struktury, organizace a pracovního prostředí;

g)

zachování lidských zdrojů v odvětví rybolovu, zejména prostřednictvím zlepšování odborných schopností, zajištění udržitelných pracovních míst a posilování postavení a úlohy ženy;

h)

ochranu a zlepšování vodního prostředí spojeného s odvětvím rybolovu.

3.   Národní strategický plán dále obsahuje, pokud je to pro daný členský stát relevantní, další náležité informace o prioritách, cílech, odhadovaných nezbytných finančních prostředcích z veřejných zdrojů a lhůtách, zejména s ohledem na strategii pro:

a)

dodržování požadavků na kontrolu a řízení rybolovných činností a sběr údajů a informací o společné rybářské politice;

b)

strategii dodávek produktů rybolovu a rozvoj rybolovných činností mimo vody Společenství.

KAPITOLA II

Následné strategické hodnocení

Článek 16

Strategická rozprava

1.   Do 31. prosince 2011 uspořádá Komise rozpravu s členskými státy o obsahu a pokroku při provádění národních strategických plánů na základě písemných informací poskytnutých členskými státy za účelem podpory sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy.

2.   Komise informuje Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů o výsledku rozpravy uvedené v odstavci 1.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o fondu

Článek 17

Příprava a schválení operačního programu

1.   Každý členský stát vypracuje operační program pro provádění politik a priorit spolufinancovaných z fondu. Operační program musí být v souladu s národním strategickým plánem.

2.   Činnosti fondu mají podobu jediného operačního programu pro každý členský stát, v souladu s jeho vnitrostátním uspořádáním.

3.   Členský stát vypracuje svůj operační program po ukončení úzkých konzultací s regionálními, místními, hospodářskými a sociálními partnery v odvětví rybolovu, jakož i se všemi dalšími vhodnými subjekty, v souladu se svým vnitrostátním uspořádáním a s partnerstvím podle článku 8.

4.   Členský stát předloží Komisi návrh operačního programu obsahující všechny prvky uvedené v článku 20 včas, aby jej bylo možné co nejdříve přijmout.

5.   Komise posoudí navrhovaný operační program a stanoví, zda přispívá k cílům stanoveným v článku 4, k hlavním zásadám stanoveným v článku 19 a k příslušné části národního strategického plánu, s přihlédnutím k hodnocení ex ante podle článku 48.

Pokud Komise do dvou měsíců od doručení navrhovaného operačního programu dojde k závěru, že operační program není v souladu s cíli stanovenými v článku 4, s hlavními zásadami uvedenými v článku 19 nebo s příslušnou částí národního strategického plánu, může členský stát vyzvat, aby poskytl veškeré nezbytné doplňující informace a případně navrhovaný program odpovídajícím způsobem upravil.

6.   Členský stát poté předloží svůj operační program Komisi, která přijme rozhodnutí o jeho schválení co nejrychleji, avšak nejpozději čtyři měsíce po předložení.

Článek 18

Trvání a revize operačního programu

1.   Operační program zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2.   Každý operační program může být znovu posouzen, vyskytnou-li se závažnější obtíže při jeho provádění, dojde-li k zásadním strategickým změnám nebo v zájmu řádného řízení, a v případě potřeby na zbytek období revidován z podnětu členského státu nebo Komise, po dohodě s dotyčným členským státem a po schválení monitorovacím výborem podle článku 63.

Při revizi se přihlíží zejména k hodnocení v polovině období, k výročním zprávám o provádění a k ročním hodnocením podle článků 49, 67 a 69 a k důležitým změnám společné rybářské politiky.

3.   Komise rozhodne o žádosti o revizi operačního programu co nejdříve, avšak nejpozději dva měsíce po podání žádosti členským státem, za předpokladu, že obsah revidovaného operačního programu je v souladu s článkem 20. Prováděcí pravidla se stanoví postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 19

Hlavní zásady pro operační program

Členské státy berou při přípravě operačního programu podle článku 17 a provádění operačního programu v úvahu tyto hlavní zásady:

a)

soulad se zásadami společné rybářské politiky a národního strategického plánu za účelem dosáhnout zejména trvalé rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy;

b)

zlepšení harmonického, vyrovnaného a udržitelného rozvoje hospodářských činností, pracovních příležitostí a lidských zdrojů, jakož i ochranu a zlepšení životního prostředí;

c)

vhodné rozdělení dostupných finančních zdrojů mezi priority, a zejména popřípadě vhodnou úroveň financování operací podle kapitoly I (Prioritní osa 1: opatření k přizpůsobení rybářského loďstva Společenství) hlavy IV;

d)

podpora operací přispívajících k Lisabonské strategii.

Podpoří se operace, jejichž cílem je prosazovat udržitelnou úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu, zejména prostřednictvím zlepšování kvality pracovních míst, poskytování přístupu mladým lidem k tomuto povolání a povzbuzení inovací v rámci celého odvětví;

e)

prosazování operací přispívajících k Göteborské strategii, a zejména těch, které zlepšují environmentální rozměr odvětví rybolovu.

Podpoří se operace, jejichž cílem je snížení vlivu činností v odvětví rybolovu na životní prostředí a podpora produkčních metod šetrných k životnímu prostředí;

f)

zlepšení situace lidských zdrojů v odvětví rybolovu prostřednictvím operací, jejichž cílem je zlepšování a diverzifikace odborných schopností, rozvoj celoživotního učení a zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti na pracovišti;

g)

podpora operací s vysokou přidanou hodnotou pomocí rozvoje inovačních kapacit, které zajišťují vysoké normy jakosti a splňují požadavky spotřebitele na produkty rybolovu a akvakultury.

Podpoří se operace prosazující průhlednost výrobních metod šetrných k životnímu prostředí pro spotřebitele;

h)

přispění k lepšímu zásobování a udržitelnému rozvoji trhu Společenství s produkty rybolovu a akvakultury;

i)

podpora vyváženého zastoupení žen a mužů v odvětví rybolovu během jednotlivých fází provádění operačního programu prostřednictvím operací, jejichž cílem je zejména snížit na trhu práce vyloučení na základě pohlaví;

j)

podpora integrovaného udržitelného rozvoje rybolovných oblastí prostřednictvím posilování jejich vlastního potenciálu a zlepšování kvality života;

k)

popřípadě zlepšování institucionálních a správních kapacit zaměřené na řádnou správu společné rybářské politiky a účinné provádění operačního programu.

Článek 20

Obsah operačního programu

1.   Operační program obsahuje:

a)

shrnutí situace v oblastech politik způsobilých pro podporu z hlediska silných a slabých stránek;

b)

popis a odůvodnění zvolených prioritních os s ohledem na příslušnou část národního strategického plánu a hlavní zásady uvedené v článku 19, jakož i očekávaný dopad vyplývající z hodnocení ex ante podle článku 48;

c)

konkrétní cíle pro každou prioritní osu. Tyto cíle jsou kvantifikovány, je-li to možné, pomocí omezeného počtu ukazatelů, s přihlédnutím k zásadě proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a účinnosti cílů stanovených pro každou prioritní osu;

d)

souhrnný popis hlavních opatření zamýšlených pro provádění prioritních os;

e)

případně informace o doplňkovosti s opatřeními v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, strukturálních fondů a Fondu soudržnosti;

f)

finanční plán obsahující dvě tabulky, z nichž každá popřípadě samostatně uvádí položky vyčleněné na cíl „Konvergence“ a cíl pro oblasti mimo cíl „Konvergence“:

i)

tabulka uvádějící rozdělení částky celkového finančního přídělu, který představuje plánovaný příspěvek z fondu, na jednotlivé roky,

ii)

tabulka, ve které je pro celé programové období a pro každou prioritní osu uvedena výše finančního přídělu, který představuje plánovaný příspěvek Společenství a příspěvky z veřejných zdrojů jednotlivých členských států, míra příspěvku z fondu pro každou prioritní osu a částka přidělená pro technickou pomoc;

g)

prováděcí opatření k operačnímu programu, včetně:

i)

určení subjektů uvedených v článku 58 členským státem,

ii)

popisu hodnoticích a monitorovacích systémů a složení monitorovacího výboru podle článku 63,

iii)

informací o subjektu příslušném pro příjem plateb prováděných Komisí a o subjektu nebo subjektech odpovědných za uskutečňování plateb příjemcům,

iv)

stanovení postupů pro mobilizaci a oběh finančních toků za účelem zajištění jejich průhlednosti,

v)

prvků zaměřených na zajištění propagace a poskytování informací o operačním programu podle článku 51,

vi)

popisu postupů dohodnutých mezi Komisí a členským státem pro výměnu údajů v elektronické podobě za účelem splnění požadavků na platby, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení;

h)

informací o uplatňování článku 8.

2.   Členský stát ve svém operačním programu pro každou z prioritních os podle hlavy IV stanoví podmínky a postupy jejich použití. Program zejména jasně stanoví účel každé plánované prioritní osy.

HLAVA IV

PRIORITNÍ OSY

KAPITOLA I

Prioritní osa 1: opatření k přizpůsobení rybářského loďstva Společenství

Článek 21

Oblast působnosti

Podpora z fondu určená na přizpůsobení rybářského loďstva Společenství se týká:

a)

veřejné podpory pro majitele plavidel a rybáře, kteří jsou dotčeni plány úpravy intenzity rybolovu, pokud jsou tyto plány součástí:

i)

plánů obnovy uvedených v článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002,

ii)

nouzových opatření uvedených v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 2371/2002,

iii)

neobnovení dohod o rybolovu uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí nebo významného snížení rybolovných práv na základě mezinárodní dohody nebo jiného ujednání,

iv)

plánů řízení podle článku 6 nařízení (ES) č. 2371/2002,

v)

opatření uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (ES) č. 2371/2002,

vi)

národních programů vyřazování plavidel z provozu jako součásti povinností stanovených v článcích 11 až 16 nařízení (ES) č. 2371/2002 o úpravě rybolovné kapacity rybářského loďstva Společenství;

b)

veřejné podpory dočasného zastavení rybolovných činností podle čl. 24 odst. 1 bodu vii);

c)

investic do rybářských plavidel a selektivnosti podle článku 25;

d)

veřejné podpory pro drobný pobřežní rybolov podle článku 26;

e)

socioekonomických vyrovnávacích opatření pro správu rybářského loďstva Společenství podle článku 27;

f)

veřejné podpory v rámci záchranných a restrukturalizačních plánů podle pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (11).

Článek 22

Obsah plánů úpravy intenzity rybolovu

1.   Každý členský stát stanoví v národním strategickém plánu politiku pro úpravu intenzity rybolovu ke splnění povinností podle čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002. Přednost se dává financování operací uvedených v čl. 21 písm. a) bodě i).

2.   Plány na úpravu intenzity rybolovu mohou obsahovat všechna příslušná opatření stanovená v této kapitole.

3.   V případech stanovených v čl. 21 písm. a) bodech i), ii) a iv) přijmou členské státy plány úpravy intenzity rybolovu do šesti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí Rady nebo Komise.

V případech stanovených v čl. 21 písm. a) bodě iii) přijmou členské státy plány úpravy intenzity rybolovu pro dotčená plavidla a rybáře do šesti měsíců od oznámení Komisí.

4.   Každý rok sdělí členský stát ve výroční a závěrečné zprávě o provádění podle článku 67 výsledky dosažené při provádění svého plánu úpravy intenzity rybolovu. Výsledky se měří pomocí důležitých ukazatelů stanovených v operačních programech.

Článek 23

Veřejná podpora v případě trvalého zastavení rybolovných činností

1.   Z fondu se přispěje na financování trvalého zastavení rybolovných činností rybářských plavidel za předpokladu, že je toto zastavení součástí plánu úpravy intenzity rybolovu uvedeného v čl. 21 písm. a). Trvalého zastavení rybolovných činností rybářského plavidla lze dosáhnout pouze:

a)

vrakováním rybářského plavidla;

b)

jeho přeřazením na jinou než rybolovnou činnost, pod vlajkou členského státu a registrované ve Společenství;

c)

jeho přeřazením za účelem vytvoření umělých útesů. Členské státy zajistí, aby bylo před provedením takových operací vypracováno posouzení vlivu na životní prostředí a aby tyto operace přispěly k cílům uvedeným v čl. 38 odst. 2 písm. a).

Veřejná podpora poskytnutá majitelům rybářských plavidel na trvalé zastavení rybolovných činností se vztahuje na rybolovnou kapacitu plavidla a případně na licenci k rybolovu s ní spojenou.

2.   Trvalé zastavení rybolovných činností rybářských plavidel se programuje ve formě národních programů vyřazování plavidel z provozu stanovených na dobu nejvýše dvou let ode dne jejich vstupu v platnost.

3.   Pro zjednodušení provádění plánů úpravy intenzity rybolovu mohou členské státy vypsat výběrová řízení nebo vyzvat k předkládání návrhů.

Členské státy mohou rovněž stanovit míru veřejné podpory s tím, že přihlédnou k nejvyšší efektivnosti nákladů na základě objektivních kritérií, jako jsou:

a)

cena rybářského plavidla zaznamenaná na trhu daného členského státu nebo jeho pojistná hodnota;

b)

obrat rybářského plavidla;

c)

stáří rybářského plavidla a jeho tonáž vyjádřená v hrubých tunách nebo výkon motoru vyjádřený v kW.

Článek 24

Veřejná podpora v případě dočasného zastavení rybolovných činností

1.   Z fondu lze přispívat na financování opatření pro podporu pro rybáře a majitele rybářských plavidel při dočasném zastavení rybolovných činností v období 2007–2013 na dobu nejvýše:

i)

dvanácti měsíců, která může být prodloužena o dalších dvanáct měsíců, v rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle čl. 21 písm. a) bodu i);

ii)

tří měsíců v případě nouzových opatření členských států uvedených v článku 8 nařízení (ES) č. 2371/2002 v rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle čl. 21 písm. a) bodu ii);

iii)

šesti měsíců v případě nouzových opatření Komise uvedených v článku 7 nařízení (ES) č. 2371/2002 v rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle čl. 21 písm. a) bodu ii);

iv)

šesti měsíců, která může být prodloužena o dalších šest měsíců, v rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle čl. 21 písm. a) bodu iii);

v)

osmi měsíců v rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle čl. 21 písm. a) bodu iv) a plánů řízení přijatých na vnitrostátní úrovni v rámci opatření Společenství pro zachování zdrojů a za podmínky, že je v těchto plánech stanoveno postupné snižování intenzity rybolovu;

vi)

tří měsíců v rámci záchranných a restrukturalizačních plánů podle čl. 21 písm. f) na dobu výměny motorů;

vii)

šesti měsíců v případě přírodní katastrofy, uzavření loviště, o kterém rozhodl členský stát z důvodu veřejného zdraví, nebo jiných výjimečných událostí, které nejsou důsledkem opatření pro zachování zdrojů.

2.   Finanční příspěvek z fondu na opatření uvedená v odst. 1 bodech i) až vi) nesmí během celého období 2007–2013 přesáhnout na jeden členský stát vyšší z těchto mezních hodnot: 1 milion EUR nebo 6 % finančního příspěvku Společenství přiděleného odvětví v daném členském státě.

Tyto mezní hodnoty však mohou být překročeny postupem podle čl. 101 odst. 3.

3.   Opakující se sezonní pozastavení rybolovu není důvodem pro přidělení dávek nebo plateb podle tohoto nařízení.

Článek 25

Investice do rybářských plavidel a selektivnosti

1.   Z fondu lze přispívat na financování zařízení a modernizaci rybářských plavidel starých pět let nebo více pouze za podmínek podle tohoto článku a v souladu s kapitolou III nařízení (ES) č. 2371/2002.

2.   Tyto investice se mohou týkat zlepšení bezpečnosti plavidel, pracovních podmínek, hygieny, jakosti produktů, energetické účinnosti a selektivnosti za předpokladu, že se tím nezvýší schopnost plavidel lovit ryby.

Podpora se neposkytuje na stavbu rybářských plavidel ani na zvýšení počtu nádrží na ryby.

3.   Z fondu lze přispět na výměnu jednoho motoru na jedno plavidlo za předpokladu, že:

a)

u plavidel vymezených v čl. 26 odst. 1 je výkon nového motoru stejný nebo menší než u starého motoru;

b)

u jiných plavidel do 24 metrů celkové délky, než jsou plavidla uvedená v písmenu a), je výkon nového motoru nejméně o 20 % nižší než u starého motoru;

c)

u trawlerů o více než 24 metrech celkové délky je výkon nového motoru nejméně o 20 % nižší než u starého motoru, dané plavidlo je předmětem záchranného a restrukturalizačního plánu podle čl. 21 písm. f) a přechází na palivově méně náročný způsob rybolovu.

4.   Snížení výkonu motoru podle odst. 3 písm. b) a c) může být dosaženo u skupiny plavidel v každé kategorii plavidel uvedených v písmenech b) a c) uvedeného odstavce.

5.   Podmínky pro provedení úprav podle odstavce 4 mohou být stanoveny postupem podle čl. 101 odst. 3.

6.   Z fondu lze přispívat na financování zařízení a modernizačních prací:

a)

umožňujících, aby byly na palubě ponechány úlovky, jejichž vyhození zpět do moře již není povoleno;

b)

které jsou součástí projektů zahrnujících přípravu nebo testování nových technických opatření na omezenou dobu stanovenou Radou nebo Komisí;

c)

které sníží vliv rybolovu na neobchodní živočišné druhy;

d)

které sníží vliv rybolovu na ekosystémy a mořské dno;

e)

na ochranu úlovků a lovného zařízení před volně žijícími predátory, a to i pomocí změn materiálu součástí lovného zařízení, pokud to nezvýší intenzitu rybolovu ani nenaruší selektivnost lovného zařízení a pokud jsou učiněna veškerá vhodná opatření k zamezení fyzické újmy predátorům.

7.   Fond může přispět na financování investic určených pro dosažení selektivnosti lovných zařízení, včetně nejvýše dvou výměn lovných zařízení za celé období 2007–2013, za předpokladu, že:

a)

se na dané rybářského plavidlo vztahuje plán úpravy intenzity rybolovu uvedený v čl. 21 písm. a) bodě i), pokud dané plavidlo mění metodu rybolovu a opouští dotyčné loviště za účelem přesunu do jiného loviště, kde stav zdrojů umožňuje rybolov, nebo

b)

nové zařízení je selektivnější a splňuje uznávaná environmentální kritéria a postupy, jež přesahují stávající regulační požadavky podle práva Společenství.

8.   Z fondu lze přispět na financování první výměny lovného zařízení:

a)

za účelem zajištění souladu s novými technickými požadavky na selektivnost podle práva Společenství. Podporu lze poskytovat až do dne, kdy se tyto požadavky stanou závaznými, nebo výjimečně i po krátké období po tomto dni, které lze stanovit v dotyčných právních předpisech Společenství;

b)

která sníží vliv rybolovu na neobchodní živočišné druhy.

Článek 26

Drobný pobřežní rybolov

1.   Pro účely tohoto článku se „drobným pobřežním rybolovem“ rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v tabulce 3 v příloze I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství (12).

2.   Pokud jsou z fondu financována opatření podle článku 25 ve prospěch drobného pobřežního rybolovu, může být podíl soukromé finanční účasti uvedený ve skupině 2 tabulky v příloze II snížen o 20 procentních bodů.

3.   Z fondu lze přispívat na financování socioekonomických opatření podle článku 27 ve prospěch drobného pobřežního rybolovu.

4.   Z fondu lze přispívat na vyplácení prémií pro rybáře a majitele rybářských plavidel, kteří se podílejí na drobném pobřežním rybolovu, za účelem:

a)

zlepšení řízení a kontroly podmínek přístupu do některých rybolovných oblastí;

b)

podpory organizace výrobního, zpracovatelského a obchodního řetězce pro produkty rybolovu;

c)

podpory dobrovolných kroků zaměřených na snížení intenzity rybolovu s cílem zachování zdrojů;

d)

podpory využití technologických inovací (selektivnějších lovných technik, které přesahují stávající regulační požadavky podle práva Společenství, nebo inovací na ochranu lovných zařízení a úlovků před predátory), které nezvyšují intenzitu rybolovu;

e)

zlepšení odborných schopností a bezpečnostní přípravy.

Článek 27

Socioekonomická vyrovnávací opatření za správu rybářského loďstva Společenství

1.   Z fondu lze přispívat na financování socioekonomických opatření navržených členskými státy pro rybáře, jichž se dotýkají změny v odvětví rybolovu, která zahrnují:

a)

diverzifikaci činností s cílem podporovat vícenásobná zaměstnání pro rybáře;

b)

zvyšování odborné kvalifikace, zejména pro mladé rybáře;

c)

programy rekvalifikace v zaměstnáních mimo odvětví námořního rybolovu;

d)

předčasný odchod z odvětví rybolovu, včetně předčasného odchodu do důchodu;

e)

jednorázovou vyrovnávací platbu pro rybáře, kteří pracovali na plavidle nejméně dvanáct měsíců jako rybáři, pokud bylo plavidlo, na kterém byli příjemci zaměstnáni, předmětem trvalého zastavení rybolovných činností ve smyslu článku 23. Tato vyrovnávací platba musí být vrácena poměrně podle uplynulé doby, začne-li příjemce znovu vykonávat rybářské povolání v době kratší než jeden rok po jejím vyplacení.

2.   Z fondu lze poskytovat individuální prémie rybářům mladším 40 let, kteří mohou prokázat, že vykonávali rybářské povolání alespoň pět let nebo mají rovnocenné odborné vzdělání, a kteří se poprvé stali majiteli nebo spolumajiteli rybářského plavidla vybaveného pro námořní rybolov, jehož celková délka nepřesahuje 24 metrů a jehož stáří se pohybuje od pěti do 30 let.

3.   Prémie nepřekročí 15 % pořizovací ceny plavidla nebo podílu na něm ani částku 50 000 EUR.

4.   Podmínky stanovené v odst. 1 písm. e) a odstavci 2 lze změnit postupem podle čl. 101 odst. 3.

KAPITOLA II

Prioritní osa 2: akvakultura, vnitrozemský rybolov, zpracovávání produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh

Článek 28

Rozsah intervenčních opatření v produkci akvakultury

1.   Podpora na směrování produkce akvakultury může být poskytnuta na:

a)

opatření pro produktivní investice do akvakultury;

b)

opatření na ochranu vodního prostředí;

c)

opatření na ochranu veřejného zdraví;

d)

opatření v oblasti zdraví zvířat.

2.   Převod vlastnictví podniku není způsobilý k získání podpory Společenství.

3.   Podpora podle odstavce 1 může přispívat na celoživotní učení.

4.   S ohledem na operace podle článků 29, 31 a 32, pokud se uskutečňují z důvodu zajištění souladu s normami podle práva Společenství, které se týkají životního prostředí, zdraví lidí a zvířat, hygieny nebo dobrých životních podmínek zvířat, může být podpora poskytována do dne, kterým se normy stanou pro podniky závaznými.

5.   Členské státy zajistí, aby existovaly odpovídající mechanismy pro zamezení kontraproduktivním dopadům, zejména riziku vytváření přebytečné produkční kapacity nebo riziku nepříznivého působení na politiku zachování rybolovných zdrojů.

6.   Pro operace podle přílohy II směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (13) se podpora udělí pouze v případě, že byly poskytnuty informace uvedené v příloze IV uvedené směrnice.

Článek 29

Opatření pro produktivní investice do akvakultury

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na investice do výstavby, rozšíření, vybavení a modernizace výrobních zařízení, zejména s cílem zlepšit pracovní podmínky, hygienu, zdraví lidí a zvířat a jakost produktů anebo snížit nepříznivý vliv nebo zesílit kladné účinky na životní prostředí. Investice musí přispívat k jednomu nebo více z těchto cílů:

a)

přechod na nové druhy a produkci druhů s dobrými vyhlídkami na trhu;

b)

zavádění akvakulturních metod, které ve srovnání s běžnou praxí v odvětví akvakultury výrazně snižují nepříznivý vliv nebo zesilují kladné účinky na životní prostředí;

c)

podpora tradičních akvakulturních činností důležitých pro zachování a rozvoj hospodářské i sociální struktury a životního prostředí;

d)

podpora nákupu zařízení na ochranu rybářských hospodářství před volně žijícími predátory;

e)

zlepšení pracovních a bezpečnostních podmínek pracovníků v oblasti akvakultury.

2.   Investiční podpora je omezena na:

a)

mikropodniky a malé a střední podniky a

b)

podniky, které nespadají pod definici v čl. 3 písm. f), pokud mají méně než 750 zaměstnanců nebo obrat nižší než 200 milionů EUR.

3.   Odchylně od odstavce 2 lze poskytovat podporu všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na odlehlých řeckých ostrovech.

4.   Členské státy zajistí, aby byly upřednostňovány mikropodniky a malé podniky.

Článek 30

Opatření na ochranu vodního prostředí

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na poskytování vyrovnávací platby za využití akvakulturních výrobních metod, které napomáhají ochraně životního prostředí a jeho zlepšování a ochraně přírody.

2.   Cílem pomoci je podpora:

a)

forem akvakultury, které zahrnují ochranu a zlepšování životního prostředí, přírodních zdrojů a genetické rozmanitosti, jakož i udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí;

b)

účasti v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí zavedeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (14);

c)

ekologické akvakultury ve smyslu nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (15);

d)

udržitelné akvakultury slučitelné s konkrétními environmentálními omezeními vycházejícími z vymezení oblastí NATURA 2000 v souladu se směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (16).

3.   Chtějí-li příjemci získat vyrovnávací platby podle tohoto článku, musí se zavázat plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí, které přesahují pouhé použití běžné správné praxe v oblasti akvakultury. U podpory uvedené v odst. 2 písm. a) musí být environmentální přínos takových závazků prokázán v předběžném posouzení vlivu, které provádějí příslušné orgány určené členským státem.

4.   Členské státy vypočítají vyrovnávací platby na základě jednoho nebo více z těchto kritérií:

a)

ušlé příjmy;

b)

dodatečné náklady, které mohou být způsobeny použitím metod chránících vodní prostředí;

c)

potřeba poskytnutí finanční podpory pro uskutečnění projektu;

d)

konkrétní nevýhody nebo investiční náklady pro jednotky nacházející se uvnitř nebo poblíž oblastí NATURA 2000.

5.   Jednorázová vyrovnávací platba se stanoví:

a)

podle odst. 2 písm. a) na základě maximální částky na hektar plochy podniku, na který se vztahují závazky v oblasti vodního prostředí;

b)

podle odst. 2 písm. c) nejvýše na dobu dvou let během období přechodu podniku na ekologické zemědělství;

c)

podle odst. 2 písm. d) nejvýše na určitou dobu dvou let následující po dni přijetí rozhodnutí zřizujícího oblast NATURA 2000 a pouze pro akvakulturní jednotky existující před přijetím uvedeného rozhodnutí.

Článek 31

Opatření na ochranu veřejného zdraví

Z fondu lze poskytovat vyrovnávací platbu chovatelům měkkýšů při dočasném přerušení sběru chovaných měkkýšů. Vyrovnávací platbu lze poskytovat v případech, kdy sběr musí být přerušen v zájmu ochrany veřejného zdraví kvůli kontaminaci měkkýšů způsobené rozšířením planktonu produkujícího toxiny nebo přítomností planktonu obsahujícího biotoxiny:

na dobu více než čtyř po sobě jdoucích měsíců, nebo

pokud ztráta utrpěná následkem přerušení sběru přesahuje hodnotu 35 % ročního obratu dotčeného podniku, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu podniku během předešlých tří let.

Maximální doba, na kterou může být vyrovnávací platba poskytnuta, je dvanáct měsíců v celém programovém období.

Článek 32

Opatření v oblasti zdraví zvířat

Z fondu lze přispívat na financování tlumení a eradikace chorob v akvakultuře podle rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (17).

Článek 33

Vnitrozemský rybolov

1.   Pro účely tohoto nařízení se „vnitrozemským rybolovem“ rozumí rybolov provozovaný pro obchodní účely plavidly, která jsou provozována výlučně ve vnitrozemských vodách, nebo prostřednictvím jiných zařízení používaných pro rybolov pod ledem.

2.   Podpora vnitrozemského rybolovu se může vztahovat na investice do výstavby, rozšíření, vybavení a modernizace zařízení pro vnitrozemský rybolov za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek, hygieny, jakosti produktů, zdraví lidí a zvířat anebo snížení nepříznivého vlivu nebo dosažení příznivého vlivu na životní prostředí.

Na investice do plavidel lze poskytovat podporu v souladu s příslušnými ustanoveními článku 25.

3.   Z fondu lze poskytovat podporu na přeřazení plavidel provozujících vnitrozemský rybolov na činnost jinou než rybolov. Příslušné vnitrostátní orgány přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby plavidla, která obdrží podporu z fondu podle tohoto odstavce, nezačala znovu provozovat rybolov.

4.   Jsou-li v právním předpisu Společenství stanovena opatření k obnově druhů žijících ve vnitrozemských vodách, může fond poskytnout podporu pro opatření k dočasnému zastavení vnitrozemské rybolovné činnosti rybářům a majitelům plavidel provozovaných výlučně ve vnitrozemských vodách. Podpora pro dotyčné plavidlo je omezena nejvýše na celkem dvanáct měsíců během celého programového období.

5.   Pro získání podpory Společenství není způsobilý převod vlastnictví podniku.

6.   Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, nejsou pro pomoc způsobilé trvalé nebo dočasné zastavení rybolovných činností a výstavba plavidel provozovaných ve vnitrozemských vodách.

7.   Investice nejsou způsobilé pro pomoc, pokud by mohly ohrozit rovnováhu mezi velikostí loďstva a odpovídajícími dostupnými rybolovnými zdroji.

8.   Řídicí orgán přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byla plavidla, která obdrží finanční pomoc z fondu podle tohoto článku, i nadále provozována výlučně ve vnitrozemských vodách.

Článek 34

Investice do zpracovávání a uvádění na trh

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na investice do zpracovávání a uvádění na trh produktů rybolovu a akvakultury.

2.   Pro získání podpory Společenství není způsobilý převod vlastnictví podniku.

3.   Z fondu lze rovněž poskytovat podporu na celoživotní učení.

4.   Podporu nelze poskytnout na investice týkající se produktů rybolovu a akvakultury, které mají být použity a zpracovány pro účely jiné než pro lidskou spotřebu, s výjimkou investic výlučně do oblasti nakládání s odpady z produktů rybolovu a akvakultury a jejich zpracovávání a uvádění na trh.

5.   Pokud se operace uskutečňují z důvodu zajištění souladu s normami podle práva Společenství v oblasti životního prostředí, zdraví lidí a zvířat, hygieny nebo dobrých životních podmínek zvířat, může být podpora poskytována do dne, kterým se normy stanou pro podniky závaznými.

Článek 35

Způsobilá opatření v oblasti zpracování a uvádění na trh

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na výstavbu, rozšíření, vybavení a modernizaci podniků, která je zaměřena zejména na dosažení jednoho nebo více z těchto cílů:

a)

zlepšení pracovních podmínek;

b)

zlepšení a monitorování veřejného zdraví a hygienických podmínek nebo jakosti produktů;

c)

výroba vysoce jakostních výrobků pro úzce specializované trhy;

d)

snížení nepříznivého vlivu na životní prostředí;

e)

širší využití málo využívaných živočišných druhů, vedlejších produktů a odpadu;

f)

výroba nových výrobků nebo jejich uvádění na trh, používání nových technologií nebo rozvoj inovačních výrobních metod;

g)

uvádění na trh produktů, které pocházejí především z místních vykládek a místní akvakultury.

2.   Investice se celkově zaměřují na podporu udržitelné zaměstnanosti v odvětví rybolovu.

3.   Investiční podpora je omezena na:

a)

mikropodniky a malé a střední podniky, a

b)

podniky, které nespadají pod definici v čl. 3 písm. f), pokud mají méně než 750 zaměstnanců nebo obrat nižší než 200 milionů EUR.

4.   Odchylně od odstavce 3 lze poskytovat podporu všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na odlehlých řeckých ostrovech.

5.   Členské státy zajistí, aby byly upřednostňovány mikropodniky a malé podniky.

6.   Podpora Společenství se neposkytuje na investice do maloobchodu.

KAPITOLA III

Prioritní osa 3: opatření společného zájmu

Článek 36

Rozsah intervence

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na opatření společného zájmu se širším rozsahem, než mají opatření běžně prováděná soukromými podniky, která pomáhají plnit cíle společné rybářské politiky.

2.   Tato opatření se mohou týkat:

a)

společných činností;

b)

ochrany a rozvoje vodních živočichů a rostlin;

c)

rybářských přístavů, míst vykládky a přístřešků;

d)

rozvoje nových trhů a propagačních kampaní;

e)

pilotních projektů;

f)

přestavby rybářských plavidel za účelem jejich přeřazení na jinou činnost.

Článek 37

Společné činnosti

Z fondu lze poskytovat podporu na opatření společného zájmu, která jsou prováděna za aktivní podpory hospodářských subjektů samotných nebo organizací jednajících jménem producentů nebo jiných organizací uznaných členským státem a jejichž cílem je zejména:

a)

přispívat udržitelným způsobem k lepšímu řízení nebo zachování zdrojů;

b)

podporovat selektivní metody rybolovu nebo selektivní lovná zařízení a snižování vedlejších úlovků;

c)

odstraňovat ztracená lovná zařízení z mořského dna s cílem bojovat proti neúmyslnému odlovu ryb;

d)

zlepšovat pracovní podmínky a bezpečnost na pracovišti;

e)

přispívat k průhlednosti trhů s produkty rybolovu a akvakultury, včetně vysledovatelnosti;

f)

zlepšovat jakost a bezpečnost potravin;

g)

rozvíjet, restrukturalizovat nebo zlepšovat zařízení pro akvakulturu;

h)

investovat do zařízení pro produkci, zpracování a uvádění na trh a do související infrastruktury, včetně zařízení pro nakládání s odpady;

i)

zvyšovat odborné znalosti nebo rozvíjet nové školicí metody a nástroje;

j)

podporovat partnerství mezi vědci a hospodářskými subjekty v odvětví rybolovu;

k)

vytvářet sítě a pořádat výměnu zkušeností a osvědčených postupů mezi organizacemi, které prosazují rovné příležitosti pro muže a ženy, a dalšími zúčastněnými subjekty;

l)

přispívat k cílům stanoveným pro drobný pobřežní rybolov v čl. 26 odst. 4;

m)

zlepšovat řízení a kontrolu podmínek přístupu do rybolovných oblastí, zejména vypracováním místních plánů řízení schválených příslušnými vnitrostátními orgány;

n)

vytvářet organizace producentů uznaných podle nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (18), restrukturalizovat je a provádět jejich plány na zlepšení jakosti produkce;

o)

provádět studie proveditelnosti týkající se podpory partnerství se třetími zeměmi v odvětví rybolovu.

Podpora podle písmene n) se poskytuje po dobu nejvýše tří let ode dne získání uznání nebo ode dne následujícího po dni přijetí rozhodnutí o restrukturalizaci organizace producentů a během těchto tří let se snižuje.

Článek 38

Opatření na ochranu a rozvoj vodních živočichů a rostlin

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na opatření společného zájmu, jejichž cílem je ochrana a rozvoj vodních živočichů a rostlin za současného zlepšování vodního prostředí.

2.   Tato opatření se týkají:

a)

výstavby nebo instalace statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji vodních živočichů a rostlin, nebo

b)

obnovy vnitrozemských vod, včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb, nebo

c)

ochrany a zlepšování životního prostředí v rámci programu NATURA 2000, pokud se jeho oblasti přímo týkají rybolovných činností, s výjimkou provozních nákladů.

Přímé vysazování ryb není způsobilé pro podporu, pokud není výslovně uvedeno jako opatření na ochranu v právním předpisu Společenství.

3.   Opatření musí být prováděna veřejnými nebo poloveřejnými subjekty, uznanými profesními organizacemi nebo jinými subjekty, které k tomuto účelu určí členský stát.

Článek 39

Rybářské přístavy, místa vykládky a přístřešky

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na investice do stávajících veřejných nebo soukromých rybářských přístavů, které jsou v zájmu rybářů a producentů akvakultury využívajících tyto přístavy a jejichž cílem je zlepšit nabízené služby.

Z fondu lze rovněž poskytovat podporu na investice na restrukturalizaci míst vykládky a zlepšení podmínek ryb vykládaných rybáři provozujících pobřežní rybolov ve stávajících místech vykládky určených příslušnými vnitrostátními orgány.

2.   Investice se týkají zejména:

a)

zlepšování podmínek vykládky, zpracování, skladování a dražení produktů rybolovu a akvakultury v přístavech;

b)

zabezpečování paliva, ledu, vody a elektrické energie;

c)

zařízení pro opravy a údržby rybářských plavidel;

d)

výstavby, modernizace a rozšiřování přístavišť vedoucích ke zlepšení bezpečnosti během vykládání nebo nakládání;

e)

počítačového řízení rybolovných činností;

f)

zlepšování pracovních podmínek a bezpečnosti na pracovišti;

g)

uskladňování a zpracování odpadu;

h)

opatření na snížení počtu vyhazovaných úlovků.

3.   Za účelem zlepšení bezpečnosti rybářů lze z fondu rovněž poskytovat podporu na investice spojené s bezpečností do výstavby nebo modernizace malých rybářských přístřešků.

Článek 40

Rozvoj nových trhů a propagační kampaně

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na opatření společného zájmu s cílem provádět politiku jakosti a zvyšování hodnoty, rozvoj nových trhů nebo propagační kampaně pro produkty rybolovu a akvakultury.

2.   Operace nesmějí být zaměřeny na obchodní značky ani nesmějí odkazovat na určité země nebo zeměpisné oblasti, s výjimkou produktů uznaných podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (19).

3.   Opatření se týkají zejména:

a)

vedení regionálních, celostátních nebo nadnárodních reklamních kampaní o produktech rybolovu a akvakultury;

b)

zásobování trhu přebytkovými nebo málo využívanými druhy, které jsou běžně vyhazovány nebo jsou jen málo obchodně zajímavé;

c)

provádění politiky jakosti u produktů akvakultury a rybolovu;

d)

propagace produktů získaných s využitím metod s malým vlivem na životní prostředí;

e)

propagace produktů uznaných podle nařízení (ES) č. 510/2006;

f)

osvědčování jakosti, včetně tvorby značek a osvědčování produktů odlovených nebo chovaných pomocí metod šetrných k životnímu prostředí;

g)

kampaně zaměřené na zlepšení obrazu produktů rybolovu a akvakultury a obrazu odvětví rybolovu;

h)

provádění průzkumů trhu.

Článek 41

Pilotní projekty

1.   Z fondu lze poskytovat podporu na pilotní projekty, včetně experimentálního používání selektivnějších rybolovných technik, zaměřené na získávání a šíření nových technických poznatků a prováděné ve spolupráci s vědeckým nebo technickým subjektem hospodářským subjektem, uznaným obchodním sdružením nebo jiným příslušným subjektem, který k tomuto účelu určil členský stát.

2.   Pilotní projekty podle odstavce 1 mohou:

a)

testovat za podmínek blízkých podmínkám ve výrobním odvětví technickou nebo ekonomickou životaschopnost inovační technologie s cílem získat a rozšířit technické nebo ekonomické poznatky o testované technologii;

b)

umožnit testování plánů řízení a plánů rozdělení intenzity rybolovu, v případě potřeby včetně vytvoření zón se zákazem rybolovu, za účelem hodnocení biologických a finančních důsledků, a experimentálního vysazování ryb;

c)

rozvíjet a testovat metody zlepšení selektivnosti zařízení anebo snížení vedlejších nebo vyhazovaných úlovků nebo vlivu na životní prostředí, zejména pokud jde o mořské dno;

d)

testovat alternativní druhy postupů řízení rybolovu.

Pilotní projekt musí vždy zahrnovat odpovídající následné vědecké hodnocení, aby bylo možné získat relevantní výsledky.

3.   Výsledky pilotních projektů financovaných podle odstavce 1 jsou předmětem zveřejňovaných technických zpráv.

Článek 42

Přestavba za účelem přeřazení rybářských plavidel na jinou činnost

Z fondu lze poskytovat podporu na přestavbu rybářských plavidel plujících pod vlajkou členského státu a registrovaných ve Společenství za účelem jejich přeřazení na vzdělávací nebo výzkumné účely v odvětví rybolovu nebo na jinou činnost jinou než rybolov. Provádění těchto operací je omezeno na veřejné nebo poloveřejné subjekty.

KAPITOLA IV

Prioritní osa 4: udržitelný rozvoj rybolovných oblastí

Článek 43

Rozsah pomoci

1.   Jako doplněk jiných nástrojů Společenství lze z fondu poskytovat pomoc na udržitelný rozvoj a zlepšování kvality života v rybolovných oblastech způsobilých v rámci celkové strategie, která je zaměřena na podporu provádění cílů společné rybářské politiky, zejména s přihlédnutím k jejímu socioekonomickému dopadu.

2.   Cílem opatření pro udržitelný rozvoj rybolovných oblastí je:

a)

udržet hospodářskou a sociální prosperitu těchto oblastí a zhodnocovat produkty rybolovu a akvakultury;

b)

udržet a rozvíjet pracovní příležitosti v rybolovných oblastech podporou diverzifikace nebo hospodářské a sociální restrukturalizace oblastí, ve kterých se v důsledku změn v odvětví rybolovu vyskytly socioekonomické obtíže;

c)

podporovat kvalitní životní prostředí v pobřežních oblastech;

d)

podporovat vnitrostátní a nadnárodní spolupráci mezi rybolovnými oblastmi.

3.   Rybolovná oblast vybraná pro pomoc je velikostně omezena a je zpravidla menší než územní statistická jednotka úrovně NUTS 3 společné klasifikace územních statistických jednotek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (20). Oblast by měla být dostatečně stejnorodá ze zeměpisného, hospodářského a sociálního hlediska.

4.   Pomoc by měla být přednostně zaměřena na oblasti:

a)

s nízkou hustotou obyvatelstva nebo

b)

se snižováním významu odvětví rybolovu nebo

c)

s malými rybářskými společenstvími.

5.   Členské státy oznámí Komisi oblasti vybrané pro financování v rámci této prioritní osy a uvedou tyto informace v příští výroční zprávě o provádění uvedené v článku 67.

Článek 44

Způsobilá opatření

1.   Podporu udržitelného rozvoje rybolovných oblastí lze poskytovat na:

a)

posílení konkurenceschopnosti rybolovných oblastí;

b)

restrukturalizaci a přesměrování hospodářských činností, zejména podporou ekoturistiky, za předpokladu, že tyto činnosti nemají za následek zvýšení intenzity rybolovu;

c)

diverzifikaci činností prostřednictvím podpory vícenásobných zaměstnání pro rybáře vytvářením dalších pracovních příležitostí mimo odvětví rybolovu;

d)

zhodnocování produktů rybolovu;

e)

podporu infrastruktury související s drobnými rybářskými podniky a cestovním ruchem, jakož i služeb k užitku malých rybářských společenství;

f)

ochranu životního prostředí v rybolovných oblastech v zájmu zachování jejich přitažlivosti, na oživení a rozvoj pobřežních osad a vesnic s rybolovnými činnostmi a na ochranu a zlepšení přírodního a architektonického dědictví;

g)

obnovování produkčního potenciálu v odvětví rybolovu v případě škod způsobených přírodními nebo průmyslovými katastrofami;

h)

podporu meziregionální a nadnárodní spolupráce mezi skupinami v rybolovných oblastech, zejména vzájemným propojováním prostřednictvím sítí a rozšiřováním osvědčených postupů;

i)

získávání dovedností a usnadnění přípravy a provádění místních rozvojových strategií;

j)

příspěvek na provozní náklady výše uvedených skupin.

2.   Z fondu lze rovněž financovat opatření, jako je podpora a zlepšování odborných schopností, přizpůsobivosti pracovníků a možnosti zaměstnání, zejména ve prospěch žen, a to až do výše 15 % dotyčné prioritní osy, za předpokladu, že tato opatření jsou nedílnou součástí strategie udržitelného rozvoje a jsou přímo spojena s opatřeními popsanými v odstavci 1.

3.   Podpora poskytovaná podle odstavce 1 může zahrnovat opatření podle kapitol I, II a III s výjimkou opatření stanovených v článcích 23 a 24. Pokud je podpora poskytována na operace odpovídající těmto opatřením, platí příslušné podmínky a sazby příspěvku na jednotlivé operace v souladu s kapitolami I, II a III a přílohou II.

4.   Příjemci podpory podle odst. 1 písm. b) a c) a odstavce 2 by měly být buď osoby zaměstnané v odvětví rybářství, nebo osoby, jejichž zaměstnání je s tímto odvětvím spojeno.

5.   Provozní náklady skupin nesmějí zpravidla přesáhnout 10 % celkového rozpočtu přiděleného rybolovné oblasti. Odchylně mohou členské státy rozhodnout o překročení této hranice na individuálním základě, zejména pokud skupiny nelze zřídit na základě stávajících zkušených organizací.

6.   Pokud je opatření podle tohoto článku způsobilé rovněž podle jiného nástroje podpory Společenství, uvede členský stát při vypracování svého operačního programu, zda je na ně poskytována podpora z fondu nebo z jiného nástroje podpory Společenství.

Článek 45

Účast na udržitelném rozvoji rybolovných oblastí

1.   Opatření na podporu udržitelného rozvoje rybolovných oblastí provádějí na daném území místní subjekty nebo skupiny (dále jen „skupina“), které zastupují veřejné a soukromé partnery z různých místních příslušných socioekonomických sektorů a které mají v souladu se zásadou proporcionality dostatečnou správní a finanční kapacitu pro správu pomoci a pro úspěšné dokončení operací. Skupina by měla pokud možno vycházet ze stávajících zkušených organizací.

2.   Skupina navrhuje a provádí po dohodě s řídicím orgánem integrovanou strategii místního rozvoje založenou na přístupu zdola nahoru.

3.   Území v působnosti jedné skupiny by mělo být stejnorodé a mít dostatečné lidské, finanční a hospodářské zdroje přesahující kritické množství nezbytné pro podporu životaschopné strategie místního rozvoje.

4.   Operace v rámci strategie místního rozvoje vybírá skupina a tyto operace musí odpovídat opatřením stanoveným v článku 44. Většinu operací musí vést soukromý sektor.

5.   Členské státy nebo regiony mohou v závislosti na konkrétní povaze svého institucionálního uspořádání podporovat vytváření sítí za účelem šíření informací, a zejména výměny osvědčených postupů.

KAPITOLA V

Prioritní osa 5: technická pomoc

Článek 46

Technická pomoc

1.   Z fondu lze z podnětu Komise nebo jejím jménem financovat opatření zaměřená na přípravu, monitorování, správní a technickou podporu, hodnocení a audit, která jsou nezbytná pro provádění tohoto nařízení, a to až do výše 0,8 % ročního přídělu z fondu.

Tato opatření se provádějí v souladu s čl. 53 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a všemi dalšími souvisejícími ustanoveními uvedeného nařízení a prováděcích pravidel k němu použitelnými na tuto formu plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Tato opatření zahrnují:

a)

hodnocení, znalecké zprávy, statistiky a studie, včetně těch, které mají obecnou povahu a týkají se činnosti fondu;

b)

opatření zaměřená na partnery, příjemce pomoci z fondu a širokou veřejnost, včetně informačních opatření;

c)

opatření pro šíření informací, vytváření sítí, zvyšování informovanosti, podporu spolupráce a výměnu zkušeností v rámci celého Společenství;

d)

instalaci, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, kontrolu a hodnocení;

e)

zdokonalování hodnoticích metod a výměnu informací o postupech v této oblasti;

f)

zakládání nadnárodních sítí a sítí na úrovni Společenství, jejichž členy jsou činitelé podílející se na udržitelném rozvoji rybolovných oblastí, s cílem podporovat výměnu zkušeností a osvědčených postupů a povzbuzovat a provádět nadregionální a nadnárodní spolupráci a šířit informace.

2.   Z podnětu členského státu lze z fondu v rámci operačního programu financovat opatření týkající se přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, publicity, kontroly a auditu operačního programu, jakož i vytváření sítí, a to až do výše 5 % celkové částky na operační program. Tato mezní hodnota může být výjimečně a v řádně odůvodněných případech překročena.

3.   Z podnětu členského státu lze z fondu rovněž financovat opatření v rámci operačního programu, které se týkají zlepšování správních kapacit členského státu, jehož veškeré regiony jsou způsobilé pro podporu v rámci cíle „Konvergence“.

4.   Typy technické pomoci podle odstavce 1 se přijmou postupem podle čl. 101 odst. 2.

HLAVA V

ÚČINNOST A PROPAGACE POMOCI

KAPITOLA I

Hodnocení operačních programů

Článek 47

Obecná ustanovení

1.   Operační program je hodnocen ex ante v polovině období a ex post podle článků 48, 49 a 50.

Cílem hodnocení je zvýšit kvalitu a účinnost pomoci z fondu a zlepšit provádění operačního programu. V jeho rámci se rovněž hodnotí účinek operačního programu s ohledem na hlavní zásady uvedené v článku 19, příslušnou část národního strategického plánu a zvláštní obtíže členských států, přičemž se přihlíží k potřebám udržitelného rozvoje v odvětví rybolovu a k vlivu na životní prostředí.

2.   Účinnost pomoci z fondu se hodnotí na základě těchto kritérií:

a)

celkový účinek fondu na cíle stanovené v článku 4;

b)

účinek priorit, které jsou součástí operačního programu.

3.   Hodnocení podle odst. 1 prvního pododstavce se provádějí z pověření členského státu nebo případně Komise v souladu se zásadou proporcionality a v partnerství mezi Komisí a členským státem.

4.   Členské státy poskytují lidské a finanční zdroje potřebné pro provedení hodnocení, organizují tvorbu a shromažďování potřebných údajů a využívají různé druhy informací získaných prostřednictvím monitorovacího systému.

5.   Metody a standardy hodnocení, které se použijí, se stanoví postupem podle čl. 101 odst. 3.

6.   Hodnocení provádějí hodnotitelé nezávislí na orgánech uvedených v článku 58. Výsledky se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (21) zveřejňují, pokud proti tomu orgán odpovědný za hodnocení výslovně nevznese námitku.

7.   Hodnocení je financováno z rozpočtu operačních programů na technickou pomoc, pokud za jeho provedení odpovídají členské státy, a z rozpočtu Komise na technickou pomoc, pokud za jeho provedení odpovídá Komise.

Článek 48

Hodnocení ex ante

1.   Cílem hodnocení ex ante je zajistit provázanost mezi hlavními zásadami podle článku 19, příslušnou částí národního strategického plánu a operačním programem, optimalizovat přidělování rozpočtových zdrojů v rámci operačního programu a zlepšit kvalitu programování.

2.   Členské státy provádějí hodnocení ex ante na úrovni operačního programu v souladu se zásadou proporcionality a s metodami a standardy hodnocení definovanými postupem podle čl. 47 odst. 5.

3.   Členské státy předloží hodnocení ex ante nejpozději společně s předložením operačního programu.

Článek 49

Hodnocení v polovině období

1.   Cílem hodnocení v polovině období je posoudit účinnost celého operačního programu nebo jeho části s cílem upravit jej tak, aby se zlepšila kvalita pomoci a jejího provádění.

2.   Hodnocení programu v polovině období se provádí v souladu se zásadou proporcionality na základě časového rozvrhu, který umožňuje zohlednit jeho závěry za účelem uskutečnění strategické rozpravy uvedené v článku 16.

3.   Za provádění hodnocení v polovině období odpovídají členské státy a provádějí je z podnětu řídicích orgánů po konzultaci s Komisí v souladu s metodami a standardy hodnocení definovanými postupem podle čl. 47 odst. 5. Hodnocení v polovině období se předkládají monitorovacímu výboru operačního programu a Komisi.

Článek 50

Hodnocení ex post

1.   Hodnocení ex post posuzuje stupeň využití zdrojů, efektivnost a účinnost operačního programu a jeho účinek v souvislosti s cíli stanovenými v článku 4 a hlavními zásadami uvedenými v článku 19. Zjišťuje faktory, které přispěly k úspěchu nebo neúspěchu provádění operačního programu, mimo jiné z hlediska udržitelnosti, a osvědčené postupy.

2.   Hodnocení ex post se provádí z podnětu Komise, která je za ně rovněž odpovědná, po konzultaci s členským státem a řídicím orgánem, který shromažďuje informace nezbytné k jeho provedení.

3.   Hodnocení ex post musí být dokončeno do 31. prosince 2015.

KAPITOLA II

Poskytování informací a propagace

Článek 51

Poskytování informací a propagace

1.   Členské státy poskytují informace o operačním programu, operacích a příspěvku Společenství a zajišťují jejich propagaci. Tyto informace jsou určeny široké veřejnosti. Cílem je zdůraznit úlohu Společenství a zajistit, aby byla pomoc z Evropského rybářského fondu průhledná.

2.   Řídicí orgán operačního programu odpovídá za jeho propagaci takto:

a)

informuje možné příjemce, organizace zapojené do odvětví rybolovu, profesní organizace, hospodářské a sociální partnery, subjekty zabývající se prosazováním rovnosti žen a mužů a dotčené nevládní organizace, včetně organizací zabývajících se ochranou životního prostředí, o možnostech, které program nabízí, a o pravidlech a metodách, kterými se řídí přístup k financování;

b)

informuje příjemce o výši příspěvku Společenství;

c)

informuje širokou veřejnost o úloze Společenství v operačním programu a o jeho výsledcích.

3.   Členské státy oznámí každoročně Komisi iniciativy podnikané v zájmu plnění cílů tohoto článku v rámci výročních a závěrečných zpráv o provádění uvedených v článku 67.

HLAVA VI

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK Z FONDU

KAPITOLA I

Příspěvek z fondu

Článek 52

Výše veřejné podpory

Maximální výše veřejné podpory je stanovena v tabulce v příloze II.

Článek 53

Příspěvek z fondu

1.   V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví maximální míra a maximální výše příspěvku z fondu odděleně na cíl „Konvergence“ a cíl pro oblasti mimo cíl „Konvergence“ pro každou prioritní osu.

2.   Příspěvek z fondu se vypočítává v poměru k celkovým veřejným výdajům.

3.   Příspěvek z fondu se stanoví pro každou prioritní osu zvlášť. Příspěvek z fondu je omezen těmito stropy:

a)

75 % celkových veřejných výdajů spolufinancovaných z fondu v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, s výhradou odstavců 7, 8 a 9;

b)

50 % celkových veřejných výdajů spolufinancovaných v jiných regionech, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“, s výhradou odstavců 7, 8 a 9.

Bez ohledu na výše uvedené mohou členské státy v rámci operačního programu uplatňovat u jednotlivých regionů jednotnou míru na úrovni opatření.

4.   Minimální příspěvek z fondu na jednu prioritní osu činí 20 % celkových veřejných výdajů.

5.   Minimální výše podpory poskytnuté z fondu na operaci činí 5 % celkových veřejných výdajů přidělených na pomoc pro danou operaci.

6.   Celková výše podpory poskytnuté z fondu na operaci nesmí přesáhnout 95 % celkových veřejných výdajů přidělených na pomoc pro danou operaci.

7.   Pokud operace financované z fondu spadají pod článek 24 nebo 27, tvoří-li tyto operace součást plánu úpravy intenzity rybolovu uvedeného v čl. 21 písm. a) bodě i), nebo pokud spadají pod čl. 26 odst. 3 nebo 4, zvyšuje se strop pro příspěvek z fondu pro prioritní osu 1 až o 10 procentních bodů u regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ a až o 15 procentních bodů u regionů, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.

Toto zvýšení je úměrné poměru celkových výdajů na operace v prvním pododstavci k celkovým výdajům v rámci prioritní osy 1.

8.   Pokud operace financované z fondu spadají pod článek 23, zvyšuje se strop pro příspěvek z fondu pro prioritní osu 1 až o 10 procentních bodů u regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ a až o 25 procentních bodů u regionů, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.

Toto zvýšení je úměrné poměru celkových výdajů na operace v prvním pododstavci k celkovým výdajům v rámci prioritní osy 1.

9.   Pokud jsou z fondu financovány operace na odlehlých řeckých ostrovech, které jsou znevýhodněné vzhledem k odlehlé poloze, a v nejvzdálenějších regionech, zvyšuje se strop pro příspěvek z fondu pro každou prioritní osu až o 10 procentních bodů u regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“ a až o 35 procentních bodů u regionů, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“.

U každé prioritní osy je toto zvýšení úměrné poměru celkových výdajů na operace v prvním pododstavci k celkovým výdajům v rámci dané prioritní osy.

10.   Opatření technické pomoci prováděná z podnětu Komise nebo jejím jménem jsou financována z fondu ve výši 100 %.

Článek 54

Zákaz kumulace

Na výdaje spolufinancované z fondu se neposkytuje podpora z jiného finančního nástroje Společenství.

Článek 55

Způsobilost výdajů

1.   Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z fondu, jestliže byly skutečně uhrazeny příjemci mezi dnem předložení operačního programu Komisi nebo 1. lednem 2007, podle toho, co nastane dříve, a 31. prosincem 2015. Spolufinancované operace nesmějí být dokončeny přede dnem vzniku způsobilosti.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou být věcné příspěvky, odpisy a režijní náklady považovány za výdaje vynaložené příjemci při provádění operací, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

tyto výdaje jsou způsobilé podle pravidel způsobilosti stanovených podle odstavce 4;

b)

výše výdajů je doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám;

c)

pokud jde o věcné příspěvky, spolufinancování z fondu nepřevyšuje celkové způsobilé výdaje po odečtení hodnoty těchto příspěvků.

3.   Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z fondu pouze v případě, že vznikly při operacích, o nichž rozhodl řídicí orgán v souladu s kritérii předem stanovenými monitorovacím výborem.

Nové výdaje, dodatečně vzniklé v okamžiku revize operačního programu podle článku 18, jsou způsobilé ode dne podání žádosti o revizi operačního programu Komisi.

4.   Pravidla pro způsobilost výdajů se stanoví na úrovni členských států, s výhradou výjimek stanovených v tomto nařízení. Vztahují se na veškeré výdaje vykázané v rámci operačního programu.

5.   Způsobilé pro příspěvek z fondu nejsou tyto výdaje:

a)

daň z přidané hodnoty, s výjimkou daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet, kterou skutečně a s konečnou platností nesou příjemci jiní než osoby nepovinné k dani uvedené v čl. 4 odst. 5 prvním pododstavci šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (22);

b)

úroky z úvěrů, aniž je dotčen odstavec 8;

c)

nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci;

d)

bytová výstavba.

6.   Odstavci 1, 3 a 4 není dotčen čl. 46 odst. 1.

7.   Pokud jde o operace, u kterých příjemci nevznikly náklady, představuje výdaje způsobilé pro příspěvek z fondu veřejná podpora vyplacená příjemci.

8.   Bez ohledu na odst. 5 písm. b) lze příspěvek z fondu poskytnout jiným způsobem, než je nevratná přímá pomoc. Prováděcí pravidla se stanoví postupem podle čl. 101 odst. 3.

Článek 56

Stálost operací

1.   Členský stát nebo řídicí orgán zajistí, že příspěvek z fondu bude pro danou operaci zachován, pouze pokud do pěti let ode dne, kdy příslušné vnitrostátní orgány nebo řídicí orgán rozhodly o financování, neprojde tato operace podstatnou změnou:

a)

ovlivňující její povahu nebo prováděcí podmínky nebo poskytující podniku či veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu; nebo

b)

způsobenou buď změnou formy vlastnictví položky infrastruktury, nebo zastavením nebo přemístěním výrobní činnosti.

2.   Řídicí orgán uvědomí Komisi ve výroční a závěrečné zprávě o provádění podle článku 67 o každé změně podle odstavce 1.

3.   Neoprávněně vyplacené částky se získávají zpět podle kapitol II a III hlavy VIII.

4.   Členské státy a Komise zajistí, aby podniky, které jsou nebo byly předmětem řízení o zpětném získání vyplacených částek podle odstavce 3 následkem převodu výrobní činnosti v rámci členského státu nebo do jiného členského státu, nečerpaly příspěvek z fondu.

HLAVA VII

ŘÍZENÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

Řídicí a kontrolní systémy

Článek 57

Obecné zásady řídicích a kontrolních systémů

1.   Řídicí a kontrolní systémy operačních programů zavedené členskými státy zajistí:

a)

vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci každého subjektu;

b)

dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci každého takového subjektu;

c)

postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci operačního programu;

d)

spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě;

e)

systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

f)

opatření pro audit fungování systémů;

g)

systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky;

h)

postupy hlášení a monitorování nesrovnalostí a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

2.   Opatření stanovená v písmenech e) a f) musí být úměrná celkové výši veřejných výdajů na daný operační program.

Článek 58

Určení orgánů

1.   Členský stát pro operační program určí:

a)

řídicí orgán k řízení operačního programu;

b)

certifikační orgán k ověřování výkazů výdajů a žádostí o platby před jejich odesláním Komisi;

c)

auditní orgán, funkčně nezávislý na řídicím orgánu a certifikačním orgánu a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému.

2.   Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých nebo všech úkolů řídicího nebo certifikačního orgánu z pověření uvedeného orgánu.

3.   Členský stát stanoví pravidla pro své vztahy s orgány uvedenými v odstavci 1 a pro jejich vztahy s Komisí.

4.   S výhradou čl. 57 odst. 1 písm. b) mohou být některé nebo všechny orgány uvedené v odstavci 1 součástí téhož subjektu.

Článek 59

Úkoly řídicího orgánu

Řídicí orgán operačního programu odpovídá za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a zejména:

a)

zajišťuje, aby operace pro financování byly vybírány na základě kritérií pro operační program a po celou dobu provádění zůstávaly v souladu s platnými předpisy Společenství a s vnitrostátními předpisy;

b)

ověřuje, zda byly spolufinancované produkty dodány a služby poskytnuty a zda byly výdaje vykázané příjemci skutečně vynaloženy a zda jsou v souladu s předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy; ověřování na místě týkající se jednotlivých operací mohou být prováděna na základě vzorku v souladu s prováděcími pravidly přijatými Komisí postupem podle čl. 101 odst. 3;

c)

zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci operačního programu a shromažďování údajů o provádění nezbytných pro finanční řízení, monitorování, ověřování, audit a hodnocení;

d)

zajišťuje, aby příjemci a jiné subjekty zapojené do provádění operací vedli buď oddělený účetní systém, nebo odpovídající účetní kód pro všechny transakce související s operací, aniž jsou dotčeny vnitrostátní účetní předpisy;

e)

zajišťuje, aby se hodnocení operačních programů podle článků 48 a 49 provádělo v souladu s článkem 47;

f)

stanoví postupy k zajištění toho, aby všechny dokumenty týkající se výdajů a auditů nezbytné pro zajištění odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky byly uchovávány v souladu s požadavky článku 87;

g)

zajišťuje, aby certifikační orgán a auditní orgán obdržely pro účely certifikace a auditu všechny nezbytné informace o postupech a ověřeních prováděných v souvislosti s výdaji;

h)

řídí práci monitorovacího výboru a poskytuje mu potřebné dokumenty umožňující sledovat kvalitu provádění operačního programu s ohledem na jeho konkrétní cíle;

i)

vypracovává výroční a závěrečné zprávy o provádění a po schválení monitorovacím výborem je předkládá Komisi;

j)

zajišťuje soulad s požadavky na poskytování informací a propagaci stanovenými v článku 51.

Článek 60

Úkoly certifikačního orgánu

Certifikační orgán operačního programu zejména:

a)

vypracovává a předkládá Komisi certifikované výkazy výdajů a žádosti o platby;

b)

certifikuje, že:

i)

výkaz výdajů je přesný, vychází ze spolehlivého účetního systému a je založen na ověřitelných podkladech,

ii)

vykázané výdaje jsou v souladu s platnými předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané pro financování v souladu s kritérii platnými pro daný program, která jsou v souladu s platnými předpisy Společenství a vnitrostátními předpisy;

c)

se ujistí o tom, že získané informace o postupech a ověřeních provedených v souvislosti s výdaji obsažené ve výkazech výdajů poskytují vhodný základ pro certifikaci;

d)

pro účely certifikace zohledňuje výsledky všech auditů provedených auditním orgánem nebo z jeho pověření;

e)

vede v elektronické podobě účetní záznamy o výdajích vykázaných Komisi;

f)

vede záznamy o částkách, které mají být získány zpět, a částkách odejmutých z důvodu zrušení části příspěvku na operaci nebo jeho části. Částky získané zpět před uzavřením operačního programu, které musí být vráceny do souhrnného rozpočtu Evropské unie po provedení finančních oprav podle článku 97, se odečtou z příštího výkazu výdajů.

Článek 61

Úkoly auditního orgánu

1.   Auditní orgán operačního programu zejména:

a)

zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému operačního programu;

b)

zajišťuje provádění auditů na vhodném vzorku operací pro ověření vykázaných výdajů;

c)

předkládá Komisi do devíti měsíců po schválení operačního programu auditní strategii zahrnující subjekty, které budou provádět audity podle písmen a) a b), metodu, která bude použita, metodu výběru vzorků pro audity operací a orientační plánování auditů zajišťující provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období;

d)

zajišťuje, aby řídicí orgán a certifikační orgán obdržely všechny nezbytné informace o provedených auditech a kontrolách;

e)

do 31. prosince každého roku od roku 2008 do roku 2015:

i)

předkládá Komisi výroční kontrolní zprávu uvádějící výsledky auditů provedených během období předchozího období dvanácti měsíců, které končí 30. června daného roku, v souladu s auditní strategií operačního programu, jakož i nedostatky zjištěné v řídicích a kontrolních systémech programu. První zpráva, kterou předloží do 31. prosince 2008, bude zahrnovat období od 1. ledna 2007 do 30. června 2008. Informace týkající se auditů provedených po 1. červenci 2015 se zahrnou do závěrečné kontrolní zprávy, která je podkladem pro prohlášení o uzavření podle písmene f),

ii)

na základě kontrol a auditů, za jejichž provedení odpovídá, vydává stanovisko k tomu, zda řídicí a kontrolní systém funguje účinně, a poskytuje tak přiměřené ujištění, že výkazy výdajů předložené Komisi jsou správné, a tedy že související transakce jsou legální a řádné,

iii)

v případech, kdy se použije článek 85, předkládá prohlášení o částečném uzavření, ve kterém vyhodnotí legalitu a řádnost dotyčných výdajů;

f)

předloží Komisi do 31. března 2017 prohlášení o uzavření, ve kterém vyhodnotí platnost žádosti o platbu zůstatku a legalitu a řádnost souvisejících transakcí zahrnutých do závěrečného výkazu výdajů, který je podložen závěrečnou kontrolní zprávou.

2.   Auditní orgán zajistí, aby byly při auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy.

3.   Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl tento subjekt nezbytnou funkční nezávislost.

4.   Komise poskytne své připomínky k auditní strategii předložené podle odst. 1 písm. c) do tří měsíců od jejího obdržení. Nevznese-li v této lhůtě žádné připomínky, považuje se strategie za přijatou.

KAPITOLA II

Monitorování

Článek 62

Zásady monitorování

1.   Monitorování spočívá ve zkoumání správného provádění operačního programu.

2.   Monitorování provádí v prvním stupni monitorovací výbor a řídicí orgán.

3.   Komise se na monitorování podílí prostřednictvím své účasti v monitorovacím výboru a na ročním přezkumu operačního programu, který zahrnuje zejména analýzu výroční zprávy o provádění a kontrolní zprávy.

4.   Výměna údajů mezi Komisí a členskými státy za tímto účelem probíhá elektronicky v souladu s prováděcími pravidly podle článku 102.

Článek 63

Monitorovací výbor

Členský stát zřídí pro operační program monitorovací výbor po dohodě s řídicím orgánem a po konzultaci s partnery podle článku 8. Monitorovací výbor se zřídí do tří měsíců ode dne, kdy je členskému státu oznámeno rozhodnutí o schválení operačního programu.

Monitorovací výbor vypracuje svůj jednací řád v mezích institucionálního, právního a finančního systému dotyčného členského státu a přijme jej po dohodě s řídicím orgánem za účelem výkonu svých povinností v souladu s tímto nařízením.

Článek 64

Složení

1.   Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídicího orgánu.

O jeho složení rozhodne členský stát v souladu s čl. 8 odst. 1 a po dohodě se řídicím orgánem.

2.   Z vlastního podnětu se práce monitorovacího výboru účastní zástupce Komise v poradním postavení.

Článek 65

Úkoly

Monitorovací výbor se přesvědčí o účinnosti a kvalitě provádění operačního programu v souladu s těmito ustanoveními:

a)

posoudí a schválí kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení operačního programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;

b)

na základě dokumentů předložených řídicím orgánem pravidelně hodnotí pokrok v dosahování konkrétních cílů operačního programu;

c)

posuzuje výsledky provádění, zejména dosahování cílů stanovených pro každou prioritu, a hodnocení v polovině období podle článku 49;

d)

posuzuje a schvaluje výroční a závěrečné zprávy o provádění podle článku 67 před jejich zasláním Komisi;

e)

je informován o výroční kontrolní zprávě a o všech případných připomínkách vznesených Komisí po posouzení této zprávy;

f)

může být z podnětu členského státu informován o písemných informacích předložených Komisi uvedených v čl. 16 odst. 1;

g)

může řídicímu orgánu navrhnout jakoukoli revizi nebo přezkum operačního programu, které by mohly přispět k dosažení cílů fondu stanovených v článku 4 nebo zlepšit jeho řízení, včetně finančního řízení;

h)

posuzuje a schvaluje veškeré návrhy na změnu obsahu rozhodnutí Komise o příspěvku z fondu.

Článek 66

Pravidla monitorování

1.   Řídicí orgán a monitorovací výbor zajišťují kvalitu provádění operačního programu.

2.   Řídicí orgán a monitorovací výbor provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů podle čl. 20 odst. 1 písm. c), které jsou uvedeny v operačním programu.

3.   Pokud to povaha pomoci dovoluje, rozepíší se statistické údaje podle pohlaví příjemců a podle velikosti přijímajících podniků.

4.   Výměna údajů mezi Komisí a členskými státy za tímto účelem probíhá elektronicky v souladu s prováděcími pravidly uvedenými v článku 102.

Článek 67

Výroční zprávy a závěrečné zprávy o provádění

1.   Počínaje rokem 2008 zašle řídicí orgán Komisi do 30. června každého roku výroční zprávu a do 31. března 2017 závěrečnou zprávu o provádění operačního programu.

2.   Pro poskytnutí jasného přehledu o provádění operačního programu obsahují zprávy uvedené v odstavci 1 tyto informace:

a)

pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění operačního programu a prioritních os ve vztahu k jejich konkrétním a ověřitelným cílům, které jsou, dají-li se kvantifikovat, kvantitativně vyjádřeny pomocí ukazatelů uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. c) na úrovni prioritní osy;

b)

změnu v celkové situaci, která má přímý vliv na provádění pomoci, zejména významný socioekonomický rozvoj, změny ve vnitrostátní, regionální nebo odvětvové politice, a pokud je to nutné, jejich dopad na provázanost mezi pomocí z fondu a z jiných finančních nástrojů;

c)

finanční provádění operačního programu uvádějící u každé prioritní osy odděleně pro cíl „Konvergence“ a cíl pro oblasti mimo cíl „Konvergence“:

i)

výdaje vynaložené příjemci, které jsou zahrnuty do žádostí o platbu zaslaných řídicímu orgánu, a odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů,

ii)

celkové platby přijaté od Komise a kvantitativní vyjádření finančních ukazatelů podle čl. 66 odst. 2,

iii)

výdaje vynaložené subjektem odpovědným za provádění plateb příjemcům;

d)

opatření, která řídicí orgán a monitorovací výbor přijaly pro zajištění kvality a účinnosti provádění, zejména:

i)

monitorovací a hodnoticí opatření, včetně opatření pro shromažďování údajů,

ii)

přehled všech závažných obtíží, které se při provádění operačního programu vyskytly, a veškerá přijatá opatření, případně včetně reakce na připomínky vznesené podle čl. 69 odst. 2,

iii)

využití technické pomoci;

e)

opatření přijatá za účelem zajištění poskytování informací o operačním programu a jeho propagace;

f)

využití pomoci uvolněné po zrušení podle čl. 96 odst. 2 k dispozici řídicímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci během období provádění operačního programu;

g)

případy, kdy byla zjištěna podstatná změna podle článku 56;

h)

závažné potíže týkajících se souladu s právními předpisy Společenství, které se vyskytly při provádění operačního programu, a opatření přijatá k jejich řešení.

Rozsah informací předaných Komisi je úměrný celkovému množství veřejných výdajů daného operačního programu. Tyto informace mohou být případně poskytovány v souhrnné formě.

Informace podle písmen b), d), e), f) a g) se neuvádějí, pokud od předchozí zprávy nedošlo k významným změnám.

3.   Zprávy podle odstavce 1 se považují za přijatelné, pokud obsahují všechny informace uvedené v odstavci 2. Komise informuje členský stát o přijatelnosti těchto zpráv do patnácti pracovních dní.

4.   Komise rozhodne do dvou měsíců o obsahu výroční zprávy o provádění předložené řídicím orgánem. U závěrečné zprávy o provádění činí tato lhůta pět měsíců. Pokud se Komise ve stanovené lhůtě nevyjádří, považuje se zpráva za přijatou.

Článek 68

Výroční zpráva Komise

1.   Počínaje rokem 2008 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 31. prosince každého roku zprávu o skutečném uplatňování tohoto nařízení v předchozím roce.

2.   Tato zpráva shrnuje hlavní pokrok, směry vývoje a výzvy související s prováděním operačních programů.

3.   Výroční zpráva Komise rovněž obsahuje:

a)

souhrnný přehled činností fondu podle členských států, včetně rozpisu závazků a plateb podle členských států, jakož i využití technické pomoci Komisí a členskými státy;

b)

hodnocení koordinace fondu se strukturálními fondy a s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova;

c)

závěry hodnocení podle článku 49, jakmile jsou k dispozici;

d)

po předložení čtvrté výroční zprávy a znovu po předložení zprávy za poslední programovací rok shrnutí výsledků auditů řídicích a kontrolních systémů zavedených členskými státy, které byly provedeny jménem Komise, a výsledků auditů pomoci z fondu, které provedl členský stát, a případně i provedené finanční opravy.

4.   Komise vypracuje zprávu na základě posouzení a vyhodnocení výročních zpráv členských států a jakýchkoli dalších dostupných informací. Tato zpráva musí zejména v roce 2012 vycházet rovněž z výsledku strategické rozpravy podle čl. 16 odst. 1 a jakýchkoli dalších dostupných informací. Zpráva uvádí následná opatření, která členské státy a Komise přijaly nebo mají přijmout a která umožní náležité provedení závěrů zprávy.

Článek 69

Roční posouzení operačních programů

1.   Každoročně při předložení výroční zprávy o provádění podle článku 67 a s přihlédnutím ke stanovisku Komise posoudí Komise a řídicí orgán pokrok, kterého bylo při provádění operačního programu dosaženo, nejdůležitější výsledky dosažené během předchozího roku, finanční provádění a další faktory s cílem zlepšit provádění.

Posouzeny mohou být rovněž veškeré stránky fungování řídicího a kontrolního systému uvedené ve výroční kontrolní zprávě podle čl. 61 odst. 1 písm. e) bodu i) a toto posouzení se případně provede se zapojením auditního orgánu.

2.   Po posouzení podle odstavce 1, případně se zapojením auditního orgánu, může Komise sdělit připomínky členskému státu a řídicímu orgánu, který o tom uvědomí monitorovací výbor. Členský stát uvědomí Komisi o krocích podniknutých v reakci na tyto připomínky.

3.   Jakmile je k dispozici hodnocení ex post týkající se pomoci poskytnuté během programového období 2000–2006, posoudí se celkové výsledky v rámci příštího ročního posouzení.

KAPITOLA III

Povinnosti členských států a Komise

Oddíl 1

Povinnosti členských států

Článek 70

Řízení a kontrola

1.   Členské státy odpovídají za řízení a kontrolu operačních programů, zejména pomocí těchto opatření:

a)

zajišťují, aby řídicí a kontrolní systémy operačních programů byly zavedeny v souladu s články 57 až 61 a aby účinně fungovaly;

b)

předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a napravují a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky, případně spolu s úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a informují ji o postupu správních a soudních řízení.

2.   Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět, odpovídá za uhrazení nevymožených částek zpět do souhrnného rozpočtu Evropské unie členský stát, pokud se prokáže, že ztráta byla způsobena jeho pochybením nebo nedbalostí.

Článek 71

Zavedení řídicích a kontrolních systémů

1.   Před podáním první žádosti o průběžnou platbu nebo do dvanácti měsíců od schválení operačního programu předloží členské státy Komisi popis systémů, pokrývající zejména organizaci a postupy:

a)

řídicích a certifikačních orgánů a zprostředkujících subjektů;

b)

auditního orgánu a veškerých dalších subjektů provádějících audit z jeho pověření.

2.   K popisu uvedenému v odstavci 1 se přiloží zpráva uvádějící výsledky posouzení zavedení systémů a obsahující stanovisko k jejich souladu s články 57 až 61. Pokud stanovisko obsahuje výhrady, uvede zpráva závažnost nedostatků. Členský stát uvědomí Komisi o nápravných opatřeních, která budou přijata, a o časovém rozvrhu jejich provádění a následně potvrdí, že tato opatření byla provedena a že odpovídající výhrady byly staženy.

Zpráva uvedená v prvním pododstavci je považována za přijatou a první průběžná platba se provede za těchto okolností:

a)

do tří měsíců ode dne doručení této zprávy, pokud je stanovisko uvedené v prvním pododstavci bez výhrad a pokud Komise nemá připomínky;

b)

pokud stanovisko obsahuje výhrady, poté, co bylo Komisi potvrzeno, že opatření k nápravě klíčových prvků systémů byla provedena a odpovídající výhrady staženy, a nemá-li Komise připomínky, do tří měsíců ode dne potvrzení.

Pokud se výhrady týkají pouze jedné prioritní osy, provede se první průběžná platba pro ostatní prioritní osy operačního programu, ke kterým žádné výhrady nejsou.

3.   Zprávu a stanovisko podle odstavce 2 vypracovává auditní orgán nebo veřejný či soukromý subjekt funkčně nezávislý na řídicím a certifikačním orgánu, jenž při výkonu své činnosti bere v úvahu mezinárodně uznávané auditorské standardy.

Oddíl 2

Povinnosti Komise

Článek 72

Povinnosti Komise

1.   Komise se postupem podle článku 71 přesvědčí, že členské státy zavedly řídicí a kontrolní systémy, které jsou v souladu s články 57 až 61, a na základě výročních kontrolních zpráv, výročního stanoviska auditního orgánu a svých vlastních auditů se přesvědčí, že tyto systémy během období provádění operačních programů fungují účinně.

2.   Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů audity na místě, které mohou zahrnovat audity operací obsažených v operačním programu, ohlášené alespoň deset pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů. Těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů na místě mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z fondu, včetně dokladů a metadat vytvořených nebo obdržených a uchovávaných na elektronickém nosiči.

Výše uvedenými auditními pravomocemi není dotčeno uplatňování vnitrostátních předpisů, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Pověření zástupci Komise se mimo jiné neúčastní domovních návštěv ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů daného členského státu. Mají však přístup k takto získaným informacím.

3.   Komise může požádat členský stát, aby provedl audit na místě s cílem ověřit účinné fungování systémů nebo správnost jedné či více transakcí. Úředníci nebo pověření zástupci Komise se mohou těchto auditů účastnit.

Článek 73

Spolupráce s auditními orgány členských států

1.   Komise spolupracuje s auditním orgánem operačního programu za účelem koordinace jejich plánů auditů a metod auditu a okamžitě si vyměňují výsledky provedených auditů řídicích a kontrolních systémů s cílem co nejlépe využít zdrojů a zabránit bezdůvodnému zdvojení práce.

Komise a auditní orgán se setkávají pravidelně a nejméně jednou ročně, pokud se nedohodnou jinak, aby společně posoudily výroční kontrolní zprávu a stanovisko předložené podle článku 61 a vyměnily si názory na další otázky týkající se zlepšení řízení a kontroly operačního programu.

2.   Při stanovování vlastní auditní strategie určí Komise operační programy, u nichž je stanovisko k souladu systému podle čl. 71 odst. 2 bez výhrad nebo u nichž byly výhrady staženy po přijetí nápravných opatření, u nichž je auditní strategie auditního orgánu uspokojivá a u nichž Komise na základě výsledku svých auditů a auditů provedených členským státem získala přiměřené ujištění, že řídicí a kontrolní systémy fungují účinně.

3.   U těchto operačních programů může Komise dojít k závěru, že se může v zásadě spoléhat na stanovisko podle čl. 61 odst. 1 písm. e) bodu ii), pokud jde o účinné fungování systémů, a že bude provádět vlastní audity na místě pouze v případě, že existují důkazy o možných nedostatcích systému ovlivňujících výdaje certifikované Komisi v roce, pro který bylo vydáno stanovisko podle čl. 61 odst. 1 písm. e) bodu ii), jež neobsahuje žádné výhrady ohledně takových nedostatků.

Pokud Komise dojde k tomuto závěru, uvědomí odpovídajícím způsobem dotyčný členský stát. Pokud existují důkazy o možných nedostatcích, může požádat členský stát, aby provedl audity v souladu s čl. 72 odst. 3, nebo provést vlastní audity podle čl. 72 odst. 2.

HLAVA VIII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Finanční řízení

Oddíl 1

Rozpočtové závazky

Článek 74

Rozpočtové závazky

Rozpočtové závazky Společenství týkající se operačních programů (dále jen „rozpočtové závazky“) se přijímají každoročně zvlášť pro cíle „Konvergence“ a cíle pro oblasti mimo cíl „Konvergence“ v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. První rozpočtový závazek se přijme před přijetím rozhodnutí Komise o schválení operačního programu. Každý následující závazek přijme Komise zpravidla do 30. dubna každého roku na základě rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z fondu podle článku 17.

Oddíl 2

Platby

Článek 75

Společná pravidla pro platby

1.   Platby příspěvků z fondu provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami. Každá platba se přiřazuje k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku.

2.   Platby se provádějí v podobě předběžných plateb, průběžných plateb a platby zůstatku. Vyplácejí se subjektu určenému členským státem.

3.   Do 30. dubna každého roku zašlou členské státy Komisi předběžný odhad pravděpodobných žádostí o platby pro běžný rozpočtový rok a následující rozpočtový rok.

4.   Veškerá výměna informací týkajících se finančních transakcí mezi Komisí a orgány a subjekty určenými členskými státy se provádí elektronicky v souladu s prováděcími pravidly uvedenými v článku 102. V případech vyšší moci, zejména v případě selhání společného počítačového systému nebo neexistence trvalého spojení, může členský stát výkaz výdajů a žádost o platbu zaslat v tištěné podobě.

Článek 76

Pravidla pro výpočet průběžných plateb

1.   Průběžné platby se vypočítávají tak, že se míra spolufinancování Společenstvím stanovená v platném finančním plánu pro danou prioritu a daný cíl použije na příspěvek z veřejných zdrojů uvedený ve výkazu výdajů certifikovaném certifikačním orgánem u každé prioritní osy a každého cíle „Konvergence“ nebo cíle pro oblasti mimo cíl „Konvergence“.

2.   Odchylně od odstavce 1, na zvláštní a řádně odůvodněnou žádost členského státu, představuje průběžnou platbu částka pomoci Společenství, která byla nebo má být vyplacena příjemcům v rámci dané prioritní osy a daného cíle. Tuto částku musí členský stát uvést ve výkazu výdajů.

Článek 77

Pravidla pro výpočet plateb zůstatku

Platba zůstatku je omezena na nižší z těchto dvou částek:

a)

částka vypočítaná tak, že se míra spolufinancování Společenstvím stanovená v platném finančním plánu pro danou prioritu a daný cíl použije na příspěvek z veřejných zdrojů uvedený v závěrečném výkazu výdajů certifikovaném certifikačním orgánem u každé prioritní osy a každého cíle „Konvergence“ nebo cíle pro oblasti mimo cíl „Konvergence“;

b)

částka pomoci Společenství, která byla nebo má být vyplacena příjemcům v rámci každé prioritní osy a každého cíle. Tuto částku musí členský stát uvést v posledním výkazu výdajů certifikovaném certifikačním orgánem u každé prioritní osy a každého cíle.

Článek 78

Výkaz výdajů

1.   Všechny výkazy výdajů zahrnují pro každou prioritní osu a každý cíl celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci při provádění operací a odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů, který byl nebo má být vyplacen příjemcům v souladu s podmínkami pro příspěvek z veřejných zdrojů. Výdaje vynaložené příjemci musí být doloženy potvrzenými fakturami nebo účetními doklady stejné důkazní hodnoty. Pokud jde o operace, u kterých příjemci nevznikly náklady, představuje výdaje certifikované certifikačním orgánem a vykázané Komisi veřejná podpora vyplacená příjemci.

2.   S ohledem na čl. 76 odst. 2 a čl. 77 písm. b) se ve výkazech výdajů rovněž uvede celková výše pomoci Společenství, která byla nebo má být vyplacena příjemcům.

Článek 79

Akumulace předběžných a průběžných plateb

1.   Kumulativní součet předběžných a průběžných plateb nepřesáhne 95 % příspěvku z fondu na operační program.

2.   Je-li tohoto stropu dosaženo, certifikační orgán i nadále předává Komisi do konce února roku „n+1“ veškeré certifikované výkazy výdajů k 31. prosince roku „n“ a částky zpětně získané pro fond během daného roku.

Článek 80

Úplnost platby příjemcům

Členské státy se přesvědčí, že subjekty odpovědné za provádění plateb zajišťují, aby příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši. Žádné částky se neodečítají ani nezadržují a nejsou vymáhány žádné další zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené příjemcům.

Oddíl 3

Předběžné platby

Článek 81

Platba

1.   Na základě rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příspěvek z fondu na operační program, provede Komise jedinou předběžnou platbu na období 2007–2013 ve prospěch subjektu určeného členským státem. Tato platba představuje 7 % příspěvku z fondu na příslušný operační program. Může být rozložena na dva rozpočtové roky v souladu s dostupnými rozpočtovými prostředky fondu.

2.   Celkovou částku převedenou formou předběžné platby vrátí subjekt určený členským státem Komisi, jestliže do 24 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatí první splátku předběžné platby, nebyla zaslána žádná žádost o platbu v rámci operačního programu.

3.   Veškeré úroky z předběžných plateb se přidělují na operační program, pokládají se za prostředky daného členského státu v podobě příspěvku z veřejných zdrojů tohoto členského státu a vykazují se Komisi při konečném uzavření operačního programu.

4.   Předběžnou platbu Komise plně zúčtuje při uzavření operačního programu v souladu s článkem 86.

Oddíl 4

Průběžné platby

Článek 82

Průběžné platby

Pro operační program se provádějí průběžné platby. První průběžná platba se provádí v souladu s čl. 71 odst. 2.

Článek 83

Přijatelnost žádostí o platbu

1.   Pro každou průběžnou platbu provedenou Komisí musí být splněny tyto podmínky:

a)

Komisi byla zaslána žádost o platbu a výkaz výdajů podle článku 78;

b)

pro každou prioritní osu a každý cíl Komise za celé období vyplatila nejvýše maximální částku pomoci z fondu stanovenou v platném finančním plánu;

c)

řídicí orgán zaslal Komisi poslední výroční zprávu o provádění podle čl. 67 odst. 1 a 3;

d)

Komise nevydala žádné odůvodněné stanovisko ohledně nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy k operaci nebo operacím, pro které se vykazují výdaje v dané žádosti o platbu.

2.   Pokud není jedna nebo více z podmínek uvedených v odstavci 1 splněna, uvědomí o tom Komise členský stát a certifikační orgán do jednoho měsíce, aby bylo možné přijmout nezbytná opatření k nápravě situace.

Článek 84

Postup provádění platby

1.   Certifikační orgán zajistí, aby se žádosti o průběžné platby pro každý operační program shromažďovaly a zasílaly Komisi pokud možno třikrát za rok. Aby Komise mohla provést platbu v běžném roce, musí být žádost o platbu podána nejpozději 31. října.

2.   V závislosti na dostupných finančních prostředcích a pokud nedošlo k zastavení platební lhůty nebo pozastavení plateb v souladu s články 88 a 89, provádí Komise průběžnou platbu nejpozději dva měsíce poté, co registruje žádost o platbu splňující podmínky uvedené v článku 83.

Oddíl 5

Platba zůstatku a uzavření programu

Článek 85

Částečné uzavření

1.   Operační program může být částečně uzavřen v obdobích stanovených členským státem.

Částečné uzavření se týká operací dokončených do 31. prosince předchozího roku. Pro účely tohoto nařízení se operace považuje za dokončenou, pokud byly činnosti v jejím rámci skutečně provedeny a všechny výdaje příjemců a odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů na ni byly vyplaceny.

2.   Částečné uzavření se provede pouze za podmínky, že členský stát Komisi do 31. prosince daného roku zašle:

a)

výkaz výdajů týkající se operací podle odstavce 1;

b)

prohlášení o částečném uzavření v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. e) bodem iii).

3.   Veškeré finanční opravy provedené podle článků 96 a 97 u operací, které jsou předmětem částečného uzavření, jsou v čisté výši.

Článek 86

Podmínky pro platbu zůstatku

1.   Komise vyplatí zůstatek, pokud:

a)

členský stát zašle do 31. března 2017 žádost o platbu obsahující tyto dokumenty:

i)

žádost o platbu zůstatku a výkaz výdajů podle článku 78,

ii)

závěrečnou zprávu o provádění operačního programu, včetně informací uvedených v článku 67,

iii)

prohlášení o uzavření podle čl. 61 odst. 1 písm. f), a

b)

Komise nevydala žádné odůvodněné stanovisko ohledně nesplnění povinnosti podle článku 226 Smlouvy u operace nebo operací, pro které se vykazují výdaje v dané žádosti o platbu.

2.   Nejsou-li Komisi zaslány všechny dokumenty podle odstavce 1, zůstatek se automaticky zrušuje v souladu s článkem 90.

3.   Komise uvědomí členský stát o svém stanovisku k obsahu prohlášení o uzavření uvedeného v odst. 1 písm. a) bodě iii) do pěti měsíců ode dne doručení. Prohlášení o uzavření se považuje za přijaté, pokud Komise v této lhůtě pěti měsíců nevznese připomínky.

4.   Komise vyplácí zůstatek podle dostupnosti finančních prostředků do 45 dnů ode

a)

dne přijetí závěrečné zprávy Komisí v souladu s čl. 67 odst. 4, nebo

b)

dne přijetí prohlášení o uzavření podle odst. 1 písm. a) bodu iii) tohoto článku,

podle toho, co nastane později.

5.   Aniž je dotčen odstavec 6, zrušuje se zůstatek rozpočtového závazku dvanáct měsíců po provedení platby.

Komise uvědomí členský stát o dni uzavření operačního programu do dvou měsíců.

6.   Bez ohledu na výsledky jakýchkoli auditů provedených Komisí nebo Evropským účetním dvorem může být zůstatek, který Komise vyplatila na operační program, změněn do devíti měsíců ode dne jeho vyplacení, nebo pokud je zůstatek záporný a má být uhrazen členským státem, do devíti měsíců ode dne vydání oznámení o dluhu. Tato změna zůstatku nemá vliv na datum uzavření operačního programu sdělené v souladu s odstavcem 5.

Článek 87

Dostupnost dokladů

1.   Řídicí orgán zajistí, aby veškeré podklady týkající se výdajů a auditů operačního programu byly uchovávány k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu dvoru po dobu:

a)

tří let od uzavření operačního programu;

b)

tří let od roku, kdy došlo k částečnému uzavření v případě dokladů týkajících se výdajů na operace a auditů operací podle odstavce 2.

Tyto doby se staví v případě soudního řízení nebo na řádně odůvodněnou žádost Komise.

2.   Řídicí orgán zpřístupní Komisi na její žádost seznam dokončených operací, jež jsou předmětem částečného uzavření podle článku 85.

3.   Doklady se uchovávají v podobě originálů nebo jejich ověřených kopií na běžných nosičích dat.

Oddíl 6

Stavění platební lhůty a pozastavení plateb

Článek 88

Stavění platební lhůty

1.   Pověřená schvalující osoba ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 může zastavit platební lhůtu na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud:

a)

zpráva auditního subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídicích a kontrolních systémů, nebo

b)

pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co obdrží informaci, která ji upozorní na skutečnost, že určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena.

2.   Členský stát a certifikační orgán jsou neprodleně uvědomeny o důvodech zastavení. Běh lhůty se obnoví, jakmile členský stát přijme nezbytná opatření.

Článek 89

Pozastavení plateb

1.   Komise může všechny průběžné platby nebo jejich část na úrovni prioritních os nebo operačního programu pozastavit, jestliže:

a)

v řídicím a kontrolním systému operačního programu existují závažné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a pro které nebyla přijata nápravná opatření, nebo

b)

určitý výdaj v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena, nebo

c)

členský stát závažným způsobem porušil své závazky podle článku 70.

2.   Komise může rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části poté, co poskytne členskému státu příležitost předložit do dvou měsíců připomínky.

3.   Komise ukončí pozastavení všech průběžných plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit. Pokud členský stát požadovaná opatření nepřijme, může Komise přijmout rozhodnutí o zrušení celého příspěvku Společenství na operační program nebo jeho části v souladu s článkem 97.

Oddíl 7

Automatické zrušení závazku

Článek 90

Zásady

1.   Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku na operační program, která nebyla použita na předběžné nebo průběžné platby nebo pro niž do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl přijat rozpočtový závazek na operační program, nebyla zaslána žádost o platbu v souladu s článkem 83.

2.   Část rozpočtového závazku dosud otevřená k 31. prosinci 2015 se automaticky zruší, pokud k ní Komise neobdrží přijatelnou žádost o platbu do 31. března 2017.

3.   Vstoupí-li toto nařízení v platnost po 1. lednu 2007, prodlužuje se lhůta, po jejímž uplynutí může být provedeno první automatické zrušení závazku podle odstavce 1, pro první závazek o počet měsíců mezi 1. lednem 2007 a dnem přijetí prvního rozpočtového závazku.

Článek 91

Výjimky ze lhůt pro zrušení závazku

Je-li pro schválení pomoci nebo režimu podpor nezbytné rozhodnutí Komise následující po rozhodnutí o schválení operačního programu, počíná lhůta pro automatické zrušení závazku dnem přijetí uvedeného následného rozhodnutí. Dotčené částky jsou stanoveny na základě platebního kalendáře poskytnutého členským státem.

Článek 92

Stavění lhůt v případě soudního řízení a řízení o správním opravném prostředku

Částka, které se může týkat automatické zrušení závazků, se snižuje o částky, které certifikační orgán nemohl vykázat Komisi, neboť operace byly pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, pokud Komise obdrží od členského státu odůvodněné informace nejpozději 31. prosince druhého roku následujícího po roce, ve kterém byl přijat rozpočtový závazek podle článku 90.

U části závazků dosud otevřených ke dni 31. prosince 2015 se lhůta podle čl. 90 odst. 2 staví za stejných podmínek, pokud jde o částku na dané operace.

O uvedené snížení lze požádat jednou, pokud pozastavení trvalo méně než jeden rok, nebo vícekrát podle počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění dané operace a dnem nabytí právní moci soudního nebo správního rozhodnutí.

Článek 93

Výjimky z automatického zrušení závazku

Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:

a)

ta část rozpočtového závazku, k níž byla podána žádost o platbu, ale jejíž úhradu Komise přerušila nebo pozastavila k 31. prosinci druhého roku následujícího po roce, ve kterém byl přijat rozpočtový závazek, podle článku 90 a v souladu s články 88 a 89. Po vyřešení otázky, která vedla k přerušení nebo pozastavení, se pravidlo o automatickém zrušení závazku použije na dotyčnou část rozpočtového závazku;

b)

ta část rozpočtového závazku, k níž byla podána žádost o platbu, ale jejíž úhrada byla omezena zejména kvůli nedostatečným rozpočtovým zdrojům;

c)

ta část rozpočtového závazku, k níž nebylo možné podat přijatelnou žádost o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění operačního programu. Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění celého operačního programu nebo jeho části.

Článek 94

Postup

1.   Komise včas uvědomí členský stát a příslušné orgány, jestliže hrozí automatické zrušení závazku podle článku 90.

2.   Komise uvědomí členský stát a dotčené orgány o částce automaticky zrušeného závazku na základě informací, jež má k dispozici.

3.   Členský stát má ode dne obdržení této informace dva měsíce na vyjádření souhlasu nebo na předložení připomínek. Komise závazek automaticky zruší do devíti měsíců od uplynutí lhůty stanovené v článku 90.

4.   Příspěvek z fondu na operační program se pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Členský stát vypracuje do dvou měsíců od dne zrušení závazku revidovaný finanční plán, který zohlední sníženou částku pomoci u jedné nebo více prioritních os operačního programu. Pokud tak neučiní, sníží Komise úměrně částky přidělené na každou prioritní osu.

Oddíl 8

Používání eura

Článek 95

Používání eura

1.   Částky uváděné v operačním programu předloženém členským státem, v certifikovaných výkazech výdajů a žádostech o platby a výdaje uváděné ve výroční a závěrečné zprávě o provádění se vyjadřují v eurech.

2.   Rozhodnutí Komise o operačních programech a závazky a platby Komise se vyjadřují a provádějí v eurech.

3.   Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura částky nákladů vynaložených v národní měně.

Tyto částky se přepočítají na eura tak, že se použije měsíční účetní kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje certifikační orgán operačního programu. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

4.   Jestliže se euro stane měnou členského státu, použije se postup pro přepočet uvedený v odstavci 3 i nadále na veškeré výdaje zaúčtované certifikačním orgánem přede dnem vstupu pevného přepočítacího koeficientu mezi národní měnou a eurem v platnost.

KAPITOLA II

Finanční opravy

Oddíl 1

Finanční opravy prováděné členskými státy

Článek 96

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.   Členský stát odpovídá především za vyšetřování nesrovnalostí, přičemž jedná na základě důkazů o jakékoli významné změně ovlivňující povahu podmínek provádění nebo kontroly operací nebo operačního programu a provádí požadované finanční opravy.

2.   Členský stát provádí finanční opravy požadované v souvislosti s jednotlivými nebo systémovými nesrovnalostmi zjištěnými u operací nebo operačního programu. Opravy prováděné členským státem spočívají ve zrušení celého příspěvku na operační program z veřejných zdrojů nebo jeho části. Členský stát zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která fondu vznikla.

Aniž je dotčen odstavec 3, může členský stát takto uvolněné zdroje z fondu znovu použít pro dotyčný operační program do 31. prosince 2015.

3.   Příspěvek zrušený podle odstavce 2 nelze znovu použít na operaci nebo operace, u nichž se oprava provedla, a v případě, že byla finanční oprava provedena z důvodů systémové nesrovnalosti, ani na stávající operace v rámci celé prioritní osy nebo její části, u níž k této systémové nesrovnalosti došlo.

4.   V případě systémové nesrovnalosti rozšíří členský stát vyšetřování na všechny operace, které by mohly být dotčeny.

Oddíl 2

Finanční opravy prováděné Komisí

Článek 97

Kritéria pro opravy

1.   Komise může provést finanční opravy zrušením celého příspěvku Společenství na operační program nebo jeho části, jestliže po provedení nezbytných šetření dojde k závěru, že:

a)

v řídicím a kontrolním systému programu se vyskytují závažné nedostatky, které ohrožují příspěvek Společenství již vyplacený na program;

b)

výdaje obsažené v certifikovaném výkazu výdajů nejsou správné a nebyly členským státem opraveny před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce;

c)

členský stát nedodržel před zahájením opravného řízení podle tohoto odstavce své závazky podle článku 96.

2.   Komise při svých finančních opravách vychází z jednotlivých případů zjištěných nesrovnalostí, přičemž přihlíží k systémové povaze nesrovnalostí, aby stanovila, zda použít opravu paušální sazbou nebo extrapolací.

3.   Komise při rozhodování o výši opravy zohlední povahu a závažnost nesrovnalosti a rozsah a finanční důsledky nedostatků zjištěných u daného operačního programu.

4.   Jestliže Komise zakládá své stanovisko na skutečnostech zjištěných jinými auditory než auditory svých vlastních útvarů, vypracuje vlastní závěry o jejich finančních důsledcích po posouzení opatření přijatých dotčeným členským státem podle čl. 96 odst. 2, informací předložených podle čl. 70 odst. 1 písm. b) a případných odpovědí členského státu.

Článek 98

Řízení

1.   Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě zahájí Komise řízení oznámením svých předběžných závěrů členskému státu spolu s výzvou, aby členský stát do dvou měsíců předložil své připomínky.

Navrhuje-li Komise finanční opravu na základě extrapolace nebo paušální sazbou, dostane členský stát příležitost prokázat přezkoumáním příslušné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Po dohodě s Komisí může členský stát omezit rozsah tohoto přezkumu na vhodnou část nebo vzorek příslušné dokumentace. S výjimkou řádně odůvodněných případů nepřesáhne doba vymezená pro tento přezkum další dva měsíce od uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v prvním pododstavci.

2.   Komise zohlední veškeré důkazy předložené členským státem ve lhůtách uvedených v odstavci 1.

3.   Pokud členský stát nepřijme předběžné závěry Komise, pozve jej Komise k jednání, při kterém obě strany v rámci spolupráce založené na partnerství vynaloží úsilí k dosažení dohody ohledně připomínek a z nich vyvozených závěrů.

4.   V případě dohody může členský stát dotyčné zdroje z fondu znovu použít v souladu s čl. 96 odst. 2 druhým pododstavcem.

5.   Není-li dohody dosaženo, přijme Komise rozhodnutí o finanční opravě do šesti měsíců ode dne jednání, přičemž vezme v úvahu veškeré informace a připomínky předložené v průběhu řízení. Pokud se jednání neuskuteční, začne šestiměsíční lhůta běžet dva měsíce po dni, kdy Komise odeslala pozvánku.

Článek 99

Povinnosti členských států

Finanční opravou Komise není dotčena povinnost členského státu získávat zpět vyplacené částky podle čl. 96 odst. 2 tohoto nařízení a vymáhat státní podporu v souladu s článkem 87 Smlouvy a článkem 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 88 Smlouvy o ES (23).

KAPITOLA III

Vrácení platby

Článek 100

Vrácení platby

1.   Každá částka, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Evropské unie, se uhrazuje přede dnem splatnosti uvedeným v inkasním příkazu vydaném v souladu s článkem 72 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání inkasního příkazu.

2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

HLAVA IX

VÝBOR

Článek 101

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský rybářský fond (dále jen „výbor“).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 102

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijmou postupem podle čl. 101 odst. 3.

HLAVA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 103

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změny, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení Rady (EHS) č. 4028/86 (24), (ES) č. 3699/93 (25), (ES) č. 2468/1998 (26) a (ES) č. 2792/1999 (27) nebo jakéhokoli jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahoval k 31. prosinci 2006 a který se na tuto pomoc bude následně vztahovat až do jejího ukončení.

2.   Odchylně od čl. 31 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 37 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (28) Komise závazky k částkám určeným na pomoc spolufinancovanou z finančního nástroje pro orientaci rybolovu, zřízeného nařízením Rady (ES) č. 1263/1999 ze dne 21. června 1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu (29), schválené Komisí mezi 1. lednem 2000 a 31. prosincem 2006, k nimž nebyl Komisi do patnácti měsíců od posledního dne způsobilosti výdajů stanoveného v rozhodnutí o poskytnutí příspěvku z finančního nástroje pro orientaci rybolovu zaslán certifikovaný výkaz skutečně uhrazených výdajů, závěrečná zpráva o provádění, obsahující rovněž zprávu o pokroku uvedenou v čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 366/2001 (30), a prohlášení uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1260/1999, automaticky zruší nejpozději šest měsíců po uplynutí uvedené lhůty, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.

3.   Pokud by pro usnadnění přechodu ze systému platného v současnosti na systém stanovený tímto nařízením bylo zapotřebí zvláštních opatření, přijmou se tato opatření postupem podle čl. 101 odst. 3.

Taková opatření se přijmou zejména s cílem začlenit stávající podporu Společenství schválenou Komisí na období 2000–2006 do podpory z fondu poskytované na základě tohoto nařízení.

Článek 104

Zrušení

1.   Aniž je dotčen čl. 103 odst. 1, zrušují se nařízení (ES) č. 1263/1999 a (ES) č. 2792/1999 s účinkem ode dne 1. ledna 2007.

2.   Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 105

Přezkum

Rada toto nařízení přezkoumá do 31. prosince 2013 v souladu s článkem 37 Smlouvy.

Článek 106

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. července 2006.

Za Radu

předseda

E. TUOMIOJA


(1)  Stanovisko ze dne 6. července 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Úř. věst. C 267, 27.10.2005, s. 50. Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(3)  Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 31. Stanovisko vydané po nepovinné konzultaci.

(4)  Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

(7)  Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

(8)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(9)  Nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky (Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1).

(10)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(11)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(12)  Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25.

(13)  Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES (Úř. věst. L 156, 25.6.2003, s. 17).

(14)  Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 196/2006 (Úř. věst. L 32, 4.2.2006, s. 4).

(15)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 780/2006 (Úř. věst. L 137, 25.5.2006, s. 9).

(16)  Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(17)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/53/ES (Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 37).

(18)  Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003.

(19)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.

(20)  Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1888/2005 (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 1).

(21)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(22)  Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/18/ES (Úř. věst. L 51, 22.2.2006, s. 12).

(23)  Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003. (Název nařízení (ES) č. 659/1999 byl upraven s ohledem na přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy; původní odkaz zněl na článek 93 Smlouvy.)

(24)  Nařízení Rady (EHS) č. 4028/86 ze dne 18. prosince 1986 o opatřeních Společenství ke zlepšení a úpravě struktur v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 376, 31.12.1986, s. 7). Nařízení zrušené nařízením (EHS) č. 2080/93 (Úř. věst. L 193, 31.7.1993, s. 1).

(25)  Nařízení Rady (ES) č. 3699/93 ze dne 21. prosince 1993, kterým se stanoví podmínky a zásady pro strukturální podpory Společenství v odvětví rybolovu a akvakultury a zpracování a uvádění jejich produktů na trh (Úř. věst. L 346, 31.12.1993, s. 1). Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 2486/98 (Úř. věst. L 312, 20.11.1998, s. 19).

(26)  Nařízení Rady (ES) č. 2468/98 ze dne 3. listopadu 1998, kterým se stanoví podmínky a zásady pro strukturální podpory Společenství v odvětví rybolovu a akvakultury a zpracování a uvádění jejich produktů na trh. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 2792/1999 (Úř. věst. L 337, 30.12.1999, s. 10).

(27)  Nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 485/2005 (Úř. věst. L 81, 30.3.2005, s. 1).

(28)  Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 173/2005 (Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3).

(29)  Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 54.

(30)  Nařízení Komise (ES) č. 366/2001 ze dne 22. února 2001 o prováděcích pravidlech k opatřením podle nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 (Úř. věst. L 55, 24.2.2001, s. 3).


PŘÍLOHA I

Roční rozpis položek závazků pro Evropský rybářský fond v cenách roku 2004, uvedený v článku 12, se stanoví takto:

(v EUR)

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

538 501 708

544 387 564

551 260 557

551 264 533

552 866 449

554 350 809

556 368 380


PŘÍLOHA II

Míra podpory

a)

Pro všechna opatření uvedená v hlavě IV jsou nejvyšší příspěvky z veřejných zdrojů poskytnuté na operaci (A) a případně příspěvky soukromých příjemců (B) stanoveny níže v tabulce, vyjádřené v procentních podílech celkových způsobilých nákladů, jež jsou součtem (A) + (B).

V tabulce jsou operace zařazeny do skupin takto:

 

Skupina 1

Skupina 2

Skupina 3

Skupina 4

Regiony způsobilé v rámci cíle „Konvergence“ a odlehlé řecké ostrovy

A ≤ 100 %

B ≥ 0 %

A ≤ 40 %

B ≥ 60 % (1)  (2)

A ≤ 80 %

B ≥ 20 %

A ≤ 60 %

B ≥ 40 % (3)

Regiony, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“

A ≤ 100 %

B ≥ 0 %

A ≤ 40 %

B ≥ 60 % (1)  (2)

A ≤ 60 %

B ≥ 40 %

A ≤ 40 %

B ≥ 60 % (3)

Nejvzdálenější regiony

A ≤ 100 %

B ≥ 0 %

A ≤ 50 %

B ≥ 50 % (1)  (2)

A ≤ 80 %

B ≥ 20 %

A ≤ 75 %

B ≥ 25 %

Skupina 1

Operace stanovené v článku 23 (veřejná podpora v případě trvalého zastavení rybolovných činností), článku 24 (veřejná podpora v případě dočasného zastavení rybolovných činností), čl. 26 odst. 3 (socioekonomická vyrovnávací opatření pro rybáře provádějící drobný pobřežní rybolov), čl. 26 odst. 4 (prémie pro rybáře a majitele plavidel, kteří se podílejí na drobném pobřežním rybolovu), článku 27 (socioekonomická vyrovnávací opatření za správu rybářského loďstva Společenství), článku 30 (opatření na ochranu vodního prostředí), článku 31 (opatření na ochranu veřejného zdraví), článku 32 (opatření v oblasti zdraví zvířat), čl. 33 odst. 2 prvním pododstavci (investice do zařízení pro vnitrozemský rybolov), čl. 33 odst. 3 (přeřazení plavidel provozujících vnitrozemský rybolov), článku 37 (společné činnosti), článku 38 (opatření na ochranu a rozvoj vodních živočichů a rostlin), článku 39 (rybářské přístavy, místa vykládky a přístřešky), článku 40 (rozvoj nových trhů a propagační kampaně), článku 41 (pilotní projekty), článku 42 (přestavba za účelem přeřazení rybářských plavidel na jinou činnost), článku 44 (způsobilá opatření pro udržitelný rozvoj rybolovných oblastí) a článku 46 (technická pomoc).

Skupina 2

Operace stanovené v čl. 25 odst. 1, 2, 6, 7 a 8 (investice do rybářských plavidel), čl. 26 odst. 2 (investice podle článku 25 do plavidel pro drobný pobřežní rybolov), čl. 33 odst. 2 druhém pododstavci (investice do plavidel provozujících vnitrozemský rybolov) a článku 44 (způsobilá opatření pro udržitelný rozvoj rybolovných oblastí).

Použije-li se (*) a (**) v případech, kdy jsou z fondu financovány operace uvedené v čl. 25 odst. 3 ve prospěch plavidel pro drobný pobřežní rybolov, rovnají se podíly (B) u skupiny 2:

60 nebo více procentním bodům (B ≥ 60 %) u regionů způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, u odlehlých řeckých ostrovů a u regionů, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“, a

50 nebo více procentním bodům (B ≥ 50 %) u nejvzdálenějších regionů.

Skupina 3

Operace stanovené v článku 37 (společné činnosti), článku 38 (opatření na ochranu a rozvoj vodních živočichů a rostlin), článku 39 (rybářské přístavy, místa vykládky a přístřešky), článku 41 (pilotní projekty) a článku 44 (způsobilá opatření pro udržitelný rozvoj rybolovných oblastí).

Skupina 4

Operace stanovené v článku 29 (opatření pro produktivní investice do akvakultury), čl. 33 odst. 2 prvním pododstavci (investice do zařízení pro vnitrozemský rybolov), článku 35 (způsobilá opatření v oblasti zpracování a uvádění na trh), článku 40 (rozvoj nových trhů a propagační kampaně) a článku 44 (způsobilá opatření pro udržitelný rozvoj rybolovných oblastí).

b)

Řídicí orgán určí u operací týkajících se:

i)

článku 37 (společné činnosti), článku 38 (opatření na ochranu a rozvoj vodních živočichů a rostlin), článku 39 (rybářské přístavy, místa vykládky a přístřešky) a článku 41 (pilotní projekty), zda spadají do skupiny 1 nebo 3;

ii)

článku 40 (rozvoj nových trhů a propagační kampaně) a čl. 33 odst. 2 prvního pododstavce (investice do zařízení pro vnitrozemský rybolov), zda spadají do skupiny 1 nebo 4;

iii)

a článku 44 (způsobilá opatření pro udržitelný rozvoj rybolovných oblastí), zda spadají do skupiny 1, 2, 3 nebo 4.

Řídicí orgán bere při provádění určení podle bodů i), ii) a iii) v úvahu:

společný zájem oproti zájmu jednotlivců,

kolektivního příjemce oproti individuálnímu (organizace producentů, organizace zastupující příslušníky oboru),

veřejný přístup k výsledkům činnosti proti soukromému vlastnictví a kontrole,

finanční účast společných subjektů a výzkumných ústavů.


(1)  V případě operací uvedených v čl. 25 odst. 3 se podíly (B) u skupiny 2 zvyšují o 20 procentních bodů. Podíly (A) se odpovídajícím způsobem snižují.

(2)  V případě operací uvedených v čl. 26 odst. 2 (investice podle článku 25 do plavidel pro drobný pobřežní rybolov) lze podíly (B) u skupiny 2 snížit o 20 procentních bodů. Podíly (A) se odpovídajícím způsobem zvyšují.

(3)  V případě operací uvedených v článcích 29 a 35, provádějí-li je podniky, které nespadají pod definici v čl. 3 písm. f) a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo obrat menší než 200 milionů EUR, se zvyšují podíly (B) v regionech způsobilých v rámci cíle „Konvergence“, s výjimkou odlehlých řeckých ostrovů, o 30 procentních bodů, a v regionech, které nejsou způsobilé v rámci cíle „Konvergence“, o 20 procentních bodů. Podíly (A) se odpovídajícím způsobem snižují.