20.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 198/6

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1111/2006

ze dne 19. července 2006,

kterým se stanoví koeficient přidělení pro vydávání dovozních licencí na produkty odvětví cukru v rámci celních kvót a preferenčních dohod

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů v odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/914/ES ze dne 21. listopadu 2005 o uzavření Protokolu o změně Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé, který se týká celní kvóty na dovoz cukru a výrobků v odvětví cukru pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie (3) do Společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2151/2005 ze dne 23. prosince 2005, kterým se stanoví pravidla pro otevření a správu celních kvót pro výrobky v odvětví cukru pocházející z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie v souladu s Dohodou o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií na straně druhé (4), a zejména na čl. 6 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádosti o dovozní licence byly předloženy příslušným orgánům v týdnu od 10. do 14. července 2006, podle nařízení (ES) č. 950/2006 na celkové množství stejné nebo větší než je dostupné množství pro pořadové číslo 09.4341 (2005–2006); 09.4317; 09.4319.

(2)	Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a případně informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní licence podané ve dnech 10. do 14. července 2006 podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/2006 se licence vydávají do výše množstevních limitů stanovených v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 20. července 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. července 2006.

Za Komisi

Jean-Luc DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 1.

(3) Úř. věst. L 333, 20.12.2005, s. 44.

(4) Úř. věst. L 342, 24.12.2005, s. 26.

PŘÍLOHA

Preferenční cukr AKT–INDIE

Hlava IV nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2005/06

Pořadové číslo	Dotčená země	% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 10. do 14. července 2006	Limit
09.4331	Barbados	100
09.4332	Belize	0	Dosažen
09.4333	Pobřeží slonoviny	100
09.4334	Konžská republika	100
09.4335	Fidži	0	Dosažen
09.4336	Guyana	0	Dosažen
09.4337	Indie	0	Dosažen
09.4338	Jamajka	0	Dosažen
09.4339	Keňa	0	Dosažen
09.4340	Madagaskar	100
09.4341	Malawi	100	Dosažen
09.4342	Mauricius	0	Dosažen
09.4343	Mosambik	0	Dosažen
09.4344	Svatý Kryštof a Nevis	0	Dosažen
09.4345	Surinam	—
09.4346	Svazijsko	0	Dosažen
09.4347	Tanzanie	100
09.4348	Trinidad a Tobago	100
09.4349	Uganda	—
09.4350	Zambie	0	Dosažen
09.4351	Zimbabwe	0	Dosažen

Preferenční cukr AKT–INDIE

Hlava IV nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2006/07

Pořadové číslo	Dotčená země	% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 10. do 14. července 2006	Limit
09.4331	Barbados	100
09.4332	Belize	100
09.4333	Pobřeží slonoviny	100
09.4334	Konžská republika	100
09.4335	Fidži	100
09.4336	Guyana	100
09.4337	Indie	100
09.4338	Jamajka	100
09.4339	Keňa	100
09.4340	Madagaskar	100
09.4341	Malawi	100
09.4342	Mauricius	100
09.4343	Mosambik	100
09.4344	Svatý Kryštof a Nevis	100
09.4345	Surinam	100
09.4346	Svazijsko	100
09.4347	Tanzanie	100
09.4348	Trinidad a Tobago	100
09.4349	Uganda	100
09.4350	Zambie	100
09.4351	Zimbabwe	100

Koncesní cukr CXL

Hlava VI nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2006/07

Pořadové číslo	Dotčená země	% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 10. do 14. července 2006	Limit
09.4317	Austrálie	50	Dosažen
09.4318	Brazílie	0	Dosažen
09.4319	Kuba	50	Dosažen
09.4320	Ostatní třetí země	0	Dosažen

Cukr z balkánských zemí

Hlava VII nařízení (ES) č. 950/2006

Hospodářský rok 2006/07

Pořadové číslo	Dotčená země	% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 10. do 14. července 2006	Limit
09.4324	Albánie	100
09.4325	Bosna a Hercegovina	0	Dosažen
09.4326	Srbsko, Černá Hora a Kosovo	100

Hospodářský rok 2006

Pořadové číslo	Dotčená země	% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 10. do 14. července 2006	Limit
09.4327	Bývalá jugoslávská republika Makedonie	100

20.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 198/15

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. května 2006

o uzavření Smlouvy o Energetickém společenství Evropským společenstvím

(2006/500/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55, 83, 89, 95, 133 a 175 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s rozhodnutím Rady ze dne 17. května 2004 sjednala Komise s Albánskou republikou, Bulharskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Rumunskem, Srbskou republikou a Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu (podle rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244) Smlouvu o založení Energetického společenství (dále jen „Smlouva o Energetickém společenství“) s cílem zřídit integrovanou organizaci trhu s energií v jihovýchodní Evropě.

(2)	V souladu s rozhodnutím Rady ze dne 17. října 2005 byla Smlouva o Energetickém společenství podepsána dne 25. října 2005 jménem Společenství.

(3)

Smlouva o Energetickém společenství stanoví vytvoření integrovaného trhu se zemním plynem a elektřinou, který povede ke stabilnímu právnímu a tržnímu rámci schopnému povzbudit investice do plynovodních sítí, výroby energie a přenosových sítí, a zajistí tak všem stranám přístup ke stabilnímu a nepřetržitému zásobování zemním plynem a elektřinou, jež je zásadním předpokladem hospodářského rozvoje a sociální stability. Na základě uvedené smlouvy lze zavést právní rámec, který v regionu umožní efektivní fungování trhů s energií, včetně řízení přetížení, přeshraničního obchodu, energetických výměn aj. Cílem uvedené smlouvy je proto podpořit vysokou úroveň zásobování všech občanů zemním plynem a elektřinou na základě závazků veřejné služby a dosáhnout hospodářského a sociálního pokroku a vysoké úrovně zaměstnanosti.

(4)

Cílem „Soluňské agendy pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“, kterou podpořila Evropská rada v červnu 2003, je dále posílit výsadní vztahy mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu. Vytvořením příznivých hospodářských podmínek a požadavkem provádění souvisejícího acquis communautaire přispívá Smlouva o Energetickém společenství k hospodářské integraci ostatních smluvních stran uvedené smlouvy.

(5)

Smlouva o Energetickém společenství zvyšuje bezpečnost zásobování stran uvedené smlouvy tím, že propojí Řecko s trhy se zemním plynem a elektřinou v kontinentální části Evropské unie a poskytuje podněty k propojení oblasti Balkánu s kaspickými, severoafrickými a středovýchodními zásobami zemního plynu.

(6)	Smlouva o Energetickém společenství umožňuje ve vyšší míře rozvíjet hospodářskou soutěž na trhu s energií a využívat z toho plynoucí úspory z objemu.

(7)	Smlouva o Energetickém společenství zlepšuje situaci v oblasti životního prostředí, pokud jde o zemní plyn a elektřinu, a podporuje energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie.

(8)

Za zvláštních okolností, jako je případ přerušení toku energie v síti, musí být v Energetickém společenství zajištěno zabezpečení potřeb dodávky. Mechanismus vzájemné pomoci podle Smlouvy o Energetickém společenství může pomoci zmírnit důsledky přerušení, zejména na území smluvních stran ve smyslu uvedené smlouvy.

(9)	Smlouva o Energetickém společenství umožňuje sousedícím třetím zemím, jako je Moldavsko, aby se staly pozorovateli Energetického společenství.

(10)	Smlouva o Energetickém společenství by proto měla být schválena.

(11)

Energetické společenství má samostatné rozhodovací pravomoci. Evropské společenství je zastoupeno dvěma zástupci v Radě ministrů a ve stálé skupině na vysoké úrovni, zřízených Smlouvou o Energetickém společenství. Musí být proto stanovena vhodná pravidla a postupy, jak v rámci orgánů Energetického společenství uspořádat zastoupení Evropského společenství a jak určovat a vyjadřovat jeho postoj.

(12)	Pro rozhodnutí Energetického společenství, která mají právní účinky, by měla zaujímat postoj Evropského společenství Rada v souladu s čl. 300 odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o založení Evropského společenství.

(13)

Členské státy, jichž se přímo dotýká hlava III Smlouvy o Energetickém společenství, musí hrát klíčovou úlohu v provádění cílů Energetického společenství. Proto je nezbytné, aniž jsou dotčeny příslušné postupy podle Smlouvy o založení Evropského společenství, aby se takové členské státy aktivně zapojily do rozhodovacího procesu a plně podporovaly provádění opatření, jež budou na základě uvedené hlavy přijímána.

(14)	Mělo by být upřesněno, ve kterých případech má postoje Evropského společenství vyjadřovat zástupce Rady nebo Komise.

(15)	Měl by být stanoven zvláštní postup pro uplatňování ustanovení o vnitřní revizi podle čl. 100 bodů i), iii) a iv) Smlouvy o Energetickém společenství,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

1. Smlouva o Energetickém společenství se schvaluje jménem Evropského společenství.

2. Znění Smlouvy o Energetickém společenství se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou oznámit jménem Evropského společenství listinu o schválení uvedeném v čl. 1 odst. 1 generálnímu sekretariátu Rady, který je depozitářem Smlouvy o Energetickém společenství podle jejího článku 106, a vyjádřit tak souhlas Společenství být uvedenou smlouvou vázáno.

Článek 3

1. Evropské společenství zastupuje v Radě ministrů a ve stálé skupině na vysoké úrovni, zřízených Smlouvou o Energetickém společenství:

zástupce Rady jmenovaný členským státem, který vykonává předsednictví Rady Evropské unie; pokud tento členský stát jmenuje jako zástupce Rady zástupce jednoho z přímo dotčených členských států ve smyslu hlavy III Smlouvy o Energetickém společenství, činí tak na základě rotace mezi takovými členskými státy; a

b)	zástupce Komise.

2. Zástupce Komise jedná jako místopředseda Rady ministrů a stálé skupiny na vysoké úrovni.

3. Zástupce Komise zastupuje Evropské společenství v regulačním výboru a fóru zřízených Smlouvou o Energetickém společenství.

Článek 4

1. Postoj, který má Evropské společenství zaujmout v rámci Rady ministrů, stálé skupiny na vysoké úrovni a regulačního výboru k rozhodnutím uvedeným v článku 76 Smlouvy o Energetickém společenství na základě jejích článků 82, 84, 91, 92, 96 a 100, která mají právní účinek, přijímá Rada v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství.

2. Postoje přijímané na základě odstavce 1 k rozhodnutím Energetického společenství, na která se vztahuje hlava III Smlouvy o Energetickém společenství a která se použijí na území jednoho nebo více členských států, nesmějí překračovat acquis communautaire.

3. Postoje přijímané na základě odstavce 1 k rozhodnutím Energetického společenství, na která se vztahuje hlava IV Smlouvy o Energetickém společenství a která se použijí na území, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství, nesmějí překračovat acquis communautaire. Postoje přijímané na základě odstavce 1 však smějí překračovat acquis communautaire s ohledem na kapitolu IV uvedené hlavy v případě zvláštních okolností.

4. Aniž jsou dotčeny příslušné postupy podle Smlouvy o založení Evropského společenství, konzultuje Komise řádně, dříve než předloží návrh na opatření podle hlavy III Smlouvy o Energetickém společenství, členské státy návrhem přímo dotčené.

5. Evropský parlament je neprodleně a úplně informován o každém rozhodnutí Rady na základě odstavce 1, které se týká určení postoje Společenství v Radě ministrů, stálé skupině na vysoké úrovni a regulačním výboru.

6. Postoje Evropského společenství v orgánech Energetického společenství zamezují tomu, aby Energetické společenství přijalo jakékoli opatření s právním účinkem, které by:

—	bylo v rozporu s jakoukoli částí acquis communautaire,

—	vytvářelo jakoukoli diskriminace mezi členskými státy

—	dotýkalo se pravomocí některého členského státu EU týkající se určování podmínek využívání jeho energetických zdrojů, výběru mezi energetickými zdroji a obecné struktury jeho energetického zásobování.

7. Postoje Evropského společenství v regulačním výboru se určují po konzultaci se skupinou evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (ERGEG) v souladu s rozhodnutím Komise 2003/796/ES ze dne 11. listopadu 2003, kterým se zřizuje skupina evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (2).

Článek 5

1. Postup stanovený v odstavci 2 se použije před tím, než může být přijat postoj Evropského společenství podle čl. 4 odst. 1 k rozhodnutím přijímaným Energetickým společenstvím na základě čl. 100 bodů i), iii) a iv) Smlouvy o Energetickém společenství.

2. Na doporučení Komise zmocní Rada Komisi v souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství k jednání v orgánech Energetického společenství. Komise při těchto jednáních konzultuje zvláštní výbor, který jmenuje Rada, aby byl Komisi v tomto ohledu nápomocen, a vede tato jednání v souladu s případnými pokyny vydanými Radou.

Článek 6

1. Aniž je dotčen odstavec 2, vyjadřuje postoj Evropského společenství v orgánech Energetického společenství zástupce Komise.

2. V Radě ministrů vyjadřuje postoj Evropského společenství zástupce Rady v případě rozhodnutí přijímaných podle článku 92 Smlouvy o Energetickém společenství.

Článek 7

Tři roky po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech s prováděním toto rozhodnutí společně s případnými návrhy dalších opatření.

Článek 8

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. května 2006.

Za Radu

předseda

M. BARTENSTEIN

(1) Stanovisko ze dne 18. května 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. L 296, 14.11.2003, s. 34.

PŘÍLOHA

SMLOUVA O ENERGETICKÉM SPOLEČENSTVÍ

STRANY,

kterými jsou:

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

na jedné straně a

NÍŽE UVEDENÉ SMLUVNÍ STRANY

na straně druhé:

—	Albánská republika, Bulharská republika, Bosna a Hercegovina, Chorvatská republika, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Republika Černá Hora, Rumunsko, Srbská republika (dále jen „zúčastněné strany“), a

—	Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu podle rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1244;

K UPEVNĚNÍ aténského procesu a aténských memorand o porozumění z let 2002 a 2003,

VZHLEDEM K TOMU, že Bulharská republika, Rumunsko a Chorvatská republika jsou země kandidující na přistoupení k Evropské unii a že Bývalá jugoslávská republika Makedonie rovněž požádala o členství v Unii,

VZHLEDEM K TOMU, že Evropská rada na zasedání v Kodani v prosinci 2002 potvrdila evropskou perspektivu Albánské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory jako možných kandidátů pro přistoupení k Evropské unii a zdůraznila rozhodnou podporu jejich snahám o přiblížení se Evropské unii,

VZHLEDEM K TOMU, že Evropská rada na zasedání v Soluni v červnu 2003 podpořila „Soluňskou agendu pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“, jejíž cílem je další posílení výsadních vztahů mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu a ve které Evropská unie vyzvala země tohoto regionu, aby přijaly právně závaznou dohodu o trhu s energií v jihovýchodní Evropě,

VZHLEDEM K procesu evropsko-středomořského partnerství a politice evropského sousedství,

VZHLEDEM K příspěvku Paktu stability pro jihovýchodní Evropu, jehož základním prvkem je potřeba upevnění spolupráce mezi státy a národy jihovýchodní Evropy a podpory podmínek pro mír, stabilitu a hospodářský růst,

VZHLEDEM K rozhodnutí vytvořit mezi stranami integrovaný trh se zemním plynem a elektřinou založený na společném zájmu a solidaritě,

VZHLEDEM K TOMU, že tento integrovaný trh může v pozdější etapě zahrnovat další způsoby přepravy a energetické produkty, např. zkapalněný zemní plyn, benzin, vodík nebo jiné zásadní síťové infrastruktury,

ODHODLÁNY vytvořit stabilní právní a tržní rámec, který by byl schopný přilákat investice do plynovodních sítí, výroby elektřiny a rozvodných sítí tak, aby měly všechny strany přístup k trvalým a nepřetržitým dodávkám zemního plynu a elektřiny, jež jsou základem hospodářského rozvoje a sociální stability,

ODHODLÁNY vytvořit jednotný právní prostor pro obchod se zemním plynem a elektřinou, který je nutný přizpůsobit územnímu rozsahu dotčených trhů,

VZHLEDEM KE skutečnosti, že území Rakouské republiky, Řecké republiky, Maďarské republiky, Italské republiky a Republiky Slovinsko jsou přirozeně integrována nebo přímo dotčena fungováním trhů se zemním plynem a elektřinou smluvních stran,

ODHODLÁNY podporovat vysokou úroveň zásobování všech obyvatel zemním plynem a elektřinou na základě závazku veřejné služby a vytvořením prostoru bez vnitřních hranic pro zemní plyn a elektřinu dosáhnout hospodářského a sociálního pokroku a vysoké míry zaměstnanosti, jakož i vyrovnaného a udržitelného rozvoje,

PŘEJÍCE SI podpořit bezpečnost zásobování jednotného právního prostoru vytvořením pevného právního rámce pro region, ve kterém lze vybudovat napojení na kaspické, severoafrické a středovýchodní zásoby zemního plynu a ve kterém mohou být vyčerpány tuzemské zásoby zemního plynu, uhlí a vodní energie,

VZHLEDEM K závazku zlepšit situaci životního prostředí, pokud jde o zemní plyn a elektřinu, ve vztahu k energetické účinnosti a obnovitelným zdrojům energie,

ODHODLÁNY rozvíjet hospodářskou soutěž na trhu se zemním plynem a elektřinou ve vyšší míře a využít z toho plynoucí úspory z objemu,

VZHLEDEM K TOMU, že k dosažení těchto cílů je třeba zavést širokou a integrovanou právní strukturu trhu podporovanou silnými orgány, účinnou kontrolou a s přiměřenou účastí soukromého sektoru,

VZHLEDEM K TOMU, že za účelem nižšího zatížení státních systémů dodávky zemního plynu a elektřiny a podpory řešení nedostatku zemního plynu a elektřiny na místní úrovni by měla být zavedena zvláštní pravidla podporující obchod se zemním plynem a elektřinou, a že tato pravidla jsou potřebná k vytvoření jednotného právního prostoru pro zemní rozsah dotyčných trhů těchto produktů,

SE ROZHODLY založit Energetické společenství.

HLAVA I

ZÁSADY

Článek 1

1. Touto smlouvou zakládají strany mezi sebou Energetické společenství.

2. Členské státy Evropského společenství se mohou stát členy Energetického společenství podle článku 95 této smlouvy.

Článek 2

1. Úkolem Energetického společenství je organizace vztahů mezi stranami a vytvoření právního a ekonomického rámce ve vztahu k síťovými energiím definovaným v odstavci 2 s cílem

vytvořit stabilní regulační a tržní rámec, který by byl schopný přilákat investice do plynovodních sítí, výroby elektřiny a přenosových, přepravních a rozvodných soustav tak, aby měly všechny strany přístup k trvalým a nepřetržitým dodávkám energie, jež jsou základem hospodářského rozvoje a sociální stability,

b)	vytvořit jednotný regulační prostor pro obchod se síťovými energiemi, který je nutno přizpůsobit územnímu rozsahu dotčených trhů,

podpořit bezpečnost dodávek v jednotném regulačním prostoru vytvořením stabilního investičního klimatu, ve kterém je možné rozvíjet napojení na kaspické, severoafrické a středovýchodní zásoby zemního plynu a ve kterém mohou být čerpány tuzemské zásoby energií, např. zemního plynu, uhlí a vodní energie,

d)	zlepšit situaci životního prostředí, pokud jde o zemní plyn a elektřinu a související energetickou účinnost, podporovat využívání obnovitelné energie a stanovit podmínky pro obchod s energiemi v jednotném regulačním prostoru,

e)	rozvíjet hospodářskou soutěž na trhu se síťovými energiemi v širším územním rozsahu a využít z toho plynoucí úspory z objemu.

2. „Síťové energie“ zahrnují odvětví elektřiny a zemního plynu v oblasti působnosti směrnic Evropského společenství 2003/54/ES a 2003/55/ES (1).

Článek 3

Pro účely článku 2 zahrnuje činnost Energetického společenství

provádění smluvními stranami acquis communautaire v oblasti energetiky, životního prostředí, hospodářské soutěže a obnovitelných zdrojů, jak je popsáno v hlavě II; toto provádění se přizpůsobí institucionálnímu rámci Energetického společenství i zvláštní situaci každé ze smluvních stran (dále jen „rozšíření acquis communautaire“), jak je dále popsáno v hlavě II;

stanovení zvláštního regulačního rámce umožňujícího účinné fungování trhů se síťovými energiemi na svrchovaném území smluvních stran a části území Evropského společenství, včetně vytvoření jednotného mechanismu pro přeshraniční přenos nebo přepravu síťových energií a dohled nad jednostrannými ochrannými opatřeními (dále jen „mechanismus pro fungování trhů se síťovými energiemi“), jak je dále popsáno v hlavě III;

vytvoření trhu stran se síťovými energiemi bez vnitřních hranic, včetně koordinace vzájemné pomoci v případě vážného narušení energetických sítí nebo vnějších poruch, což může zahrnovat dosažení společné politiky vnějšího obchodu v oblasti energetiky (dále jen „vytvoření jednotného trhu s energií“), jak je dále popsáno v hlavě IV.

Článek 4

Komise Evropských společenství (dále jen „Evropská komise“) koordinuje všechny tři činnosti uvedené v článku 3.

Článek 5

Energetické společenství se řídí acquis communautaire, které je popsáno v hlavě II, přizpůsobeným institucionálnímu rámci této smlouvy a zvláštní situaci každé ze smluvních stran s přihlédnutím k zajištění vysoké míry bezpečnosti investic a optimálních investic.

Článek 6

Strany učiní veškerá vhodná obecná nebo zvláštní opatření, aby zajistily splnění závazků vyplývajících z této smlouvy. Strany usnadňují plnění úkolů Energetického společenství. Strany nepřijmou žádné opatření, které by mohlo ohrozit dosažení cílů této smlouvy.

Článek 7

Jakákoli diskriminace v oblasti působnosti této smlouvy je nepřípustná.

Článek 8

Touto smlouvou nejsou nijak dotčena práva stran určit podmínky využívání svých energetických zdrojů ani jejich volba mezi různými zdroji energie a obecná struktura jejich dodávek energie.

HLAVA II

ROZŠÍŘENÍ ACQUIS COMMUNAUTAIRE

KAPITOLA I

Územní působnost

Článek 9

Ustanovení a opatření přijatá podle této hlavy se použijí na území zúčastněných stran a na území pod správou Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu.

KAPITOLA II

Acquis communautaire týkající se energetiky

Článek 10

Každá smluvní strana provádí acquis communautaire týkající se energetiky v souladu s harmonogramem provádění opatření uvedeným v příloze I.

Článek 11

„Acquis communautaire týkajícím se energetiky“ se pro účely této smlouvy rozumí i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, ii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a iii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (2).

KAPITOLA III

Acquis communautaire týkající se životního prostředí

Článek 12

Každá smluvní strana provádí acquis communautaire týkající se životního prostředí v souladu s harmonogramem provádění opatření uvedených v příloze I.

Článek 13

Strany uznávají význam Kjótského protokolu. Každá smluvní strana usiluje o přistoupení k protokolu.

Článek 14

Strany uznávají význam pravidel stanovených směrnicí Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění. Každá smluvní strana usiluje o provedení uvedené směrnice.

Článek 15

Po vstupu této smlouvy v platnost se výstavba a provoz nových elektráren řídí acquis communautaire týkající se životního prostředí.

Článek 16

„Acquis communautaire týkající se životního prostředí“ se pro účely této smlouvy rozumí i) směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003, ii) směrnice Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS, iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení a iv) čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.

Článek 17

Ustanovení a opatření přijatá podle této kapitoly se vztahují pouze na síťové energie.

KAPITOLA IV

Acquis communautaire týkající se hospodářské soutěže

Článek 18

1. V rozsahu, ve kterém mohou ovlivnit obchod se síťovými energiemi mezi smluvními stranami, jsou níže uvedená opatření a jednání neslučitelná s řádným fungování této smlouvy:

a)	veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže,

b)	zneužívání dominantního postavení na společném trhu smluvních stran nebo jeho podstatné části jedním nebo více podniky,

c)	jakákoli veřejná podpora, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určité energetické zdroje.

2. Jakékoli postupy, které jsou v rozporu s tímto článkem, se posuzují na základě kritérií vyplývajících z uplatňování pravidel článků 81, 82 a 87 Smlouvy o založení Evropského společenství (viz přílohu III).

Článek 19

Pokud jde o veřejné podniky a podniky, jimž byla přiznána zvláštní nebo výlučná práva, zjistí každá smluvní strana, aby od šesti měsíců po dni vstupu této smlouvy v platnost byly dodržovány zásady Smlouvy o založení Evropského společenství, zejména čl. 86 odst. 1 a 2 uvedené smlouvy (viz přílohu III).

KAPITOLA V

Acquis communautaire týkající se obnovitelných zdrojů energie

Článek 20

Každá smluvní strana předloží Evropské komisi ve lhůtě jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost plán provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Evropská komise předloží plány každé smluvní strany k přijetí Radě ministrů.

KAPITOLA VI

Dodržování obecně závazných norem Evropského společenství

Článek 21

Sekretariát vypracuje do jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost seznam obecně závazných norem Evropského společenství, které budou předloženy k přijetí Radě ministrů.

Článek 22

Smluvní strany přijmou ve lhůtě jednoho roku od schválení seznamu rozvojové plány, aby uvedly svá odvětví síťových energií do souladu s těmito obecně závaznými normami Evropského společenství.

Článek 23

„Obecně závaznými normami Evropského společenství“ se rozumějí všechny technické systémové normy používané v Evropském společenství, které jsou nezbytné pro bezpečný a účinný provoz síťových systémů, včetně aspektů přenosu, přeshraničních spojení, modulací a obecných technických systémových bezpečnostních norem, které případně vydal Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a obdobné normalizační orgány nebo Unie pro koordinaci přenosu elektřiny (UCTE) a Evropské sdružení pro usměrňování výměny energie – plyn (Easeegas) za účelem stanovení společných pravidel a obchodních praktik.

KAPITOLA VII

Přizpůsobení a další vývoj acquis communautaire

Článek 24

K provedení této hlavy přijme Energetické společenství opatření, kterými se přizpůsobí acquis communautaire popsané v této hlavě tak, aby byl zohledněn institucionální rámec této smlouvy a zvláštní situace každé ze smluvních stran.

Článek 25

Energetické společenství může přijímat opatření k provedení změn acquis communautaire popsaného v této hlavě v souladu s vývojem práva Evropského společenství.

HLAVA III

MECHANISMUS FUNGOVÁNÍ TRHŮ SE SÍŤOVÝMI ENERGIEMI

KAPITOLA I

Územní působnost

Článek 26

Ustanovení a opatření přijatá podle této hlavy se použijí na území zúčastněných stran, na území pod správou Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu a na území Evropského společenství uvedeném v článku 27.

Článek 27

Pokud jde o Evropské společenství, použijí se ustanovení a opatření přijatá podle této hlavy na území Rakouské republiky, Řecké republiky, Maďarské republiky, Italské republiky a Republiky Slovinsko. Po přistoupení zúčastněných stran k Evropské unii se ustanovení a opatření přijatá podle této hlavy bez dalších formalit použijí také na území těchto nových členských států.

KAPITOLA II

Mechanismus pro dálkový přenos ebo přepravu síťových energií

Článek 28

Energetické společenství přijme doplňující opatření k vytvoření jednotného mechanismu pro přeshraniční přenos nebo přepravu síťových energií.

KAPITOLA III

Bezpečnost dodávek

Článek 29

Do jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost přijmou strany prohlášení o bezpečnosti dodávek, ve kterém bude zvlášť popsána četnost dodávek, technologické zabezpečení a zeměpisný původ dovážených paliv. Prohlášení bude sděleno sekretariátu a bude k dispozici všem stranám této smlouvy. Každé dva roky bude aktualizováno. Sekretariát je nápomocen při vypracování těchto prohlášení.

Článek 30

Článek 29 nepředpokládá nutnost změny energetické politiky nebo nákupu energií.

KAPITOLA IV

Zásobování občanů energií

Článek 31

Energetické společenství podporuje vysokou úroveň zásobování všech obyvatel síťovými energiemi v mezích závazku veřejné služby obsaženého v příslušném acquis communautaire týkajícím se energetiky.

Článek 32

Pro tento účel může Energetické společenství přijmout opatření,

a)	která umožní všeobecné zásobování elektřinou,

b)	která podpoří účinnou strategii řízení poptávky,

c)	která zajistí korektní hospodářskou soutěž.

Článek 33

Energetické společenství může stranám rovněž vydat doporučení k podpoře účinné reformy odvětví síťových energií, mimo jiné zvýšení plateb za energii všemi odběrateli, nebo k rozvoji cenové dostupnosti síťových energií pro spotřebitele.

KAPITOLA V

Harmonizace

Článek 34

Energetické společenství může přijmout opatření týkající se slučitelnosti koncepcí fungování trhu se síťovými energiemi a vzájemného uznávání licencí a opatření na podporu svobody usazování společností poskytujících síťové energie.

KAPITOLA VI

Obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost

Článek 35

Energetické společenství může přijmout opatření na podporu rozvoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti energetické účinnosti s ohledem na jejich výhody pro bezpečnost dodávek, ochranu životního prostředí, sociální soudržnost a regionální rozvoj.

KAPITOLA VII

Ochranná opatření

Článek 36

V případě náhlé krize na trhu se síťovými energiemi na území zúčastněné strany, na území pod správou Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu nebo na území Evropského společenství uvedeném v článku 27, kdy je na tomto území ohroženo fyzická bezpečnost nebo zabezpečení osob nebo přístrojů, zařízení či soustav síťových energií, může dotčená strana přechodně přijmout potřebná ochranná opatření.

Článek 37

Taková ochranná opatření smějí narušit fungování trhu se síťovými energiemi stran jen v co nejmenší míře nebo jen v rozsahu nezbytně nutném k odstranění náhlých obtíží. Opatření nesmějí narušit hospodářskou soutěž ani nepříznivě ovlivňovat obchod způsobem, který je v rozporu se společným zájmem.

Článek 38

Dotčená strana oznámí neprodleně ochranná opatření sekretariátu, který okamžitě vyrozumí ostatní strany.

Článek 39

Energetické společenství může rozhodnout o tom, že ochranná opatření přijatá dotčenou stranou nejsou v souladu s touto kapitolou, a požádat tuto stranu, aby je ukončila nebo změnila.

HLAVA IV

VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉHO TRHU S ENERGIÍ

KAPITOLA I

Územní působnost

Článek 40

Ustanovení a opatření přijatá podle této hlavy se použijí na území, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství za podmínek v ní stanovených, na území zúčastněných stran a na území pod správou Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu.

KAPITOLA II

Vnitřní trh s energií

Článek 41

1. Dovozní a vývozní cla a množstevní omezení dovozu a vývozu síťových energií a všechna opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi stranami zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.

2. Odstavec 1 nezabraňuje použití množstevních omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem, která jsou oprávněná z důvodů veřejné politiky nebo bezpečnosti, ochrany zdraví a života lidí, zvířat a rostlin nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví. Tato omezení nebo opatření nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi stranami.

Článek 42

1. Energetické společenství může přijmout opatření, jejichž cílem je vytvoření jednotného trhu se síťovými energiemi bez vnitřních hranic.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na fiskální opatření, na opatření týkající se volného pohybu osob ani na opatření související s právy a zájmy zaměstnaných osob.

KAPITOLA III

Politika zahraničního obchodu s energií

Článek 43

Energetické společenství může přijmout opatření potřebná k regulaci dovozu síťových energií ze třetích zemí a jejich vývozu do nich s cílem zajistit rovnocenný přístup na trhy třetích zemích, pokud jde o základní normy v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zajistit bezpečné fungování vnitřního trhu s energiemi.

KAPITOLA IV

Vzájemná pomoc v případě přerušení dodávek

Článek 44

V případě přerušení dodávky síťových energií, kterým je postižena jedna strana a jež má dopad i na jinou stranu či třetí zemi, usilují strany o urychlené řešení v souladu s touto kapitolou.

Článek 45

Na žádost strany, která je přerušením dodávek přímo postižena, zasedne Rada ministrů. Rada ministrů může v reakci na přerušení dodávek přijmout potřebná opatření.

Článek 46

Do jednoho roku ode dne vstupu této smlouvy v platnost přijme Rada ministrů procesní předpis upravující plnění závazku vzájemné pomoci podle této kapitoly, který může zahrnovat přenesení pravomoci přijímat prozatímní opatření na stálou skupinu na vysoké úrovni.

HLAVA V

ORGÁNY ENERGETICKÉHO SPOLEČENSTVÍ

KAPITOLA I

Rada ministrů

Článek 47

Rada ministrů zajistí, aby byly dosaženy cíle stanovené v této smlouvě. Jejím úkolem je

a)	stanovit obecné zásady politiky,

b)	přijímat opatření,

c)	přijímat procesní předpisy, které mohou zahrnovat přesně stanovené podmínky, za kterých jsou přeneseny konkrétní úkoly, pravomoci a povinnosti provádění politiky Energetického společenství na stálou skupinu na vysoké úrovni, regulační výbor nebo sekretariát.

Článek 48

Radu ministrů tvoří jeden zástupce každé smluvní strany a dva zástupci Evropského společenství. Jejích zasedání se může účastnit jeden nehlasující zástupce každého účastníka.

Článek 49

Rada ministrů přijme procesním předpisem svůj jednací řád.

Článek 50

Předsednictví vykonává střídavě každá smluvní strana vždy po dobu šesti měsíců v pořadí, které stanoví Rada ministrů procesním předpisem. Předsedající strana svolává zasedání Rady ministrů na místo, které sama určí. Rada ministrů zasedá nejméně jednou za půl roku. Zasedání připravuje sekretariát.

Článek 51

Předsedající strana předsedá Radě ministrů za pomoci jednoho zástupce Evropského společenství a jednoho zástupce strany, která bude vykonávat předsednictví následně, jako místopředsedů. Předsedající a místopředsedové připravují návrh programu jednání.

Článek 52

Rada ministrů předkládá výroční zprávu o činnosti Energetického společenství Evropskému parlamentu a parlamentům zúčastněných stran a účastníků.

KAPITOLA II

Stálá skupina na vysoké úrovni

Článek 53

Stálá skupina na vysoké úrovni

a)	připravuje práci Rady ministrů,

b)	uděluje souhlas žádostem o technickou pomoc, které podávají mezinárodní dárcovské organizace, mezinárodní finanční instituce a dvoustranní dárci,

c)	informuje Radu ministrů o pokroku učiněném při uskutečňování cílů této smlouvy,

d)	přijímá opatření, pokud ji k tomu Rada ministrů zmocní,

e)	přijímá procesní předpisy, které neobsahují přenesení úkolů, pravomocí nebo povinností na jiné orgány Energetického společenství,

f)	projednává vývoj acquis communautaire popsaný v hlavě II na základě zprávy, kterou pravidelně předkládá Evropská komise.

Článek 54

Stálou skupinu na vysoké úrovni tvoří jeden zástupce z každé smluvní strany a dva zástupci Evropského společenství. Jejích schůzí se může účastnit jeden nehlasující zástupce každého účastníka.

Článek 55

Stálá skupina na vysoké úrovni přijme procesním předpisem svůj jednací řád.

Článek 56

Předsedající strana svolává stálou skupinu na vysoké úrovni na místo, které sama určí. Zasedání připravuje sekretariát.

Článek 57

Předsedající strana předsedá stálé skupině na vysoké úrovni za pomoci jednoho zástupce Evropského společenství a jednoho zástupce strany, která bude vykonávat předsednictví následně, jako místopředsedů. Předsedající a místopředsedové připravují návrh programu jednání.

KAPITOLA III

Regulační výbor

Článek 58

Regulační výbor

a)	působí jako poradní orgán Rady ministrů nebo stálé skupiny na vysoké úrovni v otázkách právních, technických nebo regulačních pravidel,

b)	vydává doporučení v přeshraničních sporech mezi jedním nebo více regulačními orgány na žádost některého z nich,

c)	přijímá opatření, pokud jej k tomu Rada ministrů zmocní,

d)	přijímá procesní předpisy.

Článek 59

Regulační výbor je složen z jednoho zástupce energetického regulačního orgánu každé smluvní strany, podle odpovídajících částí acquis communautaire týkajícího se energetiky. Energetické společenství zastupuje Evropská komise, které je nápomocen regulační orgán každého účastníka a jeden zástupce skupiny evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (ERGEG). Má-li smluvní strana nebo účastník jeden regulační orgán pro zemní plyn a jeden pro elektřinu, určí smluvní strana nebo účastník, který orgán bude na zasedání zastoupen s ohledem na program jednání.

Článek 60

Regulační výbor přijme procesním předpisem svůj jednací řád.

Článek 61

Regulační výbor si zvolí předsedu na dobu, kterou sám určí. Evropská komise plní funkci místopředsedy. Předseda a místopředsedova připravují návrh programu jednání.

Článek 62

Regulační výbor se schází v Aténách.

KAPITOLA IV

Fóra

Článek 63

Energetické společenství má v roli poradců k dispozici dvě fóra složená ze zástupců všech zúčastněných subjektů, včetně průmyslu, regulačních orgánů, odvětvových sdružení a spotřebitelů.

Článek 64

Tato fóra řídí zástupce Evropského společenství.

Článek 65

Závěry fór jsou přijímány vzájemnou dohodou. Jsou předkládány stálé skupině na vysoké úrovni.

Článek 66

Fórum pro elektřinu se schází v Aténách. Fórum pro zemní plyn se schází na místě, které určí procesním předpisem Rada ministrů.

KAPITOLA V

Sekretariát

Článek 67

Sekretariát

a)	poskytuje správní pomoc Radě ministrů, stálé skupině na vysoké úrovni, regulačnímu výboru a fórům,

b)	kontroluje, zda strana řádně plní své závazky vyplývající z této smlouvy, a předkládá Radě ministrů roční zprávu o dosaženém pokroku,

c)	kontroluje činnost dárců na územích zúčastněných stran a na území pod správou Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu napomáhá Evropské komisi v koordinaci této činnosti a poskytuje správní pomoc dárcům,

d)	vykonává jiné úkoly, které mu jsou svěřeny podle této smlouvy nebo procesním předpisem Rady ministrů, kromě pravomoci přijímat opatření, a

e)	přijímá procesní předpisy.

Článek 68

Sekretariát je složen z ředitele a zaměstnanců podle potřeb Energetického společenství.

Článek 69

Ředitel sekretariátu je jmenován procesním předpisem Rady ministrů. Rada ministrů stanoví procesním předpisem pravidla přijímání pracovníků, pracovní podmínky a vyváženost složení sekretariátu s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců. Zaměstnance vybírá a jmenuje ředitel.

Článek 70

Při výkonu své práce nesmí ředitel ani zaměstnanci sekretariátu vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné strany této smlouvy. Jednají vždy nestranně a prosazují zájmy Energetického společenství.

Článek 71

Ředitel sekretariátu nebo jeho jmenovaný zástupce pomáhají Radě ministrů, stálé skupině na vysoké úrovni, regulačnímu výboru a fórům.

Článek 72

Sídlo sekretariátu je ve Vídni.

KAPITOLA VI

Rozpočet

Článek 73

Každá strana přispívá do rozpočtu Energetického společenství v souladu s přílohou IV. Výše příspěvků může být každých pět let přezkoumána na žádost kterékoli strany procesním předpisem Rady ministrů.

Článek 74

Rada ministrů přijímá rozpočet Energetického společenství procesním předpisem každé dva roky. Rozpočet kryje provozní náklady Energetického společenství potřebné k řádnému fungování jeho orgánů. Výdaje každého orgánu jsou stanoveny v různých oddílech rozpočtu. Rada ministrů přijme procesní předpis, ve kterém bude stanoven postup plnění rozpočtu, předkládání a revize účtů a inspekce.

Článek 75

Ředitel sekretariátu plní rozpočet v souladu s procesním předpisem přijatým podle článku 74 a předkládá Radě ministrů každý rok zprávu o jeho plnění. Rada ministrů může případně procesním předpisem rozhodnout, že pověří nezávislé auditory kontrolou správného provádění rozpočtu.

HLAVA VI

ROZHODOVACÍ PROCES

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 76

Opatření mohou mít formu rozhodnutí nebo doporučení.

Rozhodnutí je právně závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.

Doporučení nejsou závazná. Strany se ze všech sil zasazují o provedení doporučení.

Článek 77

Není-li v článku 80 stanoveno jinak, má každá strana jeden hlas.

Článek 78

Rada ministrů, stálá skupina na vysoké úrovni nebo regulační výbor mohou jednat pouze tehdy, jsou-li zastoupeny alespoň dvě třetiny stran. Zdrží-li se přítomné strany hlasování, nepovažují se jejich hlasy za odevzdané.

KAPITOLA II

Opatření podle hlavy II

Článek 79

Rada ministrů, stálá skupina na vysoké úrovni nebo regulační výbor přijímají opatření podle hlavy II na návrh Evropské komise. Evropská komise může kdykoli v průběhu řízení vedoucího k přijetí opatření svůj návrh změnit nebo jej vzít zpět.

Článek 80

Každá smluvní strana má jeden hlas.

Článek 81

Rada ministrů, stálá skupina na vysoké úrovni nebo regulační výbor rozhodují většinou odevzdaných hlasů.

KAPITOLA III

Opatření podle hlavy III

Článek 82

Rada ministrů, stálá skupina na vysoké úrovni nebo regulační výbor přijímají opatření podle hlavy III na návrh jedné ze stran nebo sekretariátu.

Článek 83

Rada ministrů, stálá skupina na vysoké úrovni nebo regulační výbor rozhodují dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, která zahrnuje souhlas Evropského společenství.

KAPITOLA IV

Opatření podle hlavy IV

Článek 84

Rada ministrů, stálá skupina na vysoké úrovni nebo regulační výbor přijímají opatření podle hlavy IV na návrh jedné ze stran.

Článek 85

Rada ministrů, stálá skupina na vysoké úrovni nebo regulační výbor přijímají opatření jednomyslně.

KAPITOLA V

Procesní předpisy

Článek 86

Procesní předpis upraví otázky organizace, rozpočtu a průhlednosti Energetického společenství, včetně přenesení pravomocí Rady ministrů na stálou skupinu na vysoké úrovni, regulační výbor nebo sekretariát, a je závazný pro orgány Energetického společenství, a pokud to procesní předpis stanoví, též pro strany.

Článek 87

Není-li v článku 88 stanoveno jinak, jsou procesní předpisy přijímány rozhodovacím postupem stanoveným v kapitole III této hlavy.

Článek 88

Procesní předpis, kterým je jmenován ředitel sekretariátu podle článku 69, se přijímá prostou většinou hlasů na návrh Evropské komise. Procesní předpis o rozpočtu podle článku 73 a 74 se přijímá jednomyslně na návrh Evropské komise. Procesní předpis o přenesení pravomocí na regulační výbor podle čl. 47 písm. c) se přijímá jednomyslně na návrh jedné ze stran nebo sekretariátu.

HLAVA VII

PROVÁDĚNÍ ROZHODNUTÍ A ŘEŠENÍ SPORŮ

Článek 89

Strany provedou rozhodnutí, která jsou jim určena, ve svém vnitrostátním právu ve lhůtě, která je v rozhodnutí uvedena.

Článek 90

1. Nesplnění závazku z této smlouvy nebo neprovedení rozhodnutí, které je straně určeno, ve stanovené lhůtě je možné přednést Radě ministrů ve formě odůvodněné žádosti jedné ze stran, sekretariátu nebo regulačního výboru. Soukromé subjekty se mohou obrátit na sekretariát se stížností.

2. Dotčené strany se mohou k takové žádosti nebo stížnosti vyjádřit.

Článek 91

1. Rada ministrů může rozhodnout o tom, zda strana porušila své závazky. Rada ministrů rozhoduje

a)	prostou většinou, pokud se porušení závazků týká hlavy II;

b)	dvoutřetinovou většinou, pokud se porušení závazků týká hlavy III;

c)	jednomyslně, pokud se porušení závazků týká hlavy IV.

2. Rada ministrů může následně rozhodnout prostou většinou hlasů o zrušení rozhodnutí přijatých podle tohoto článku.

Článek 92

1. Na žádost jedné ze stran, sekretariátu nebo regulačního výboru může Rada ministrů jednomyslně rozhodnout o vážném a dlouhodobém porušování závazků jedné strany vyplývajících z této smlouvy a může pozastavit určitá práva plynoucí dotčené straně z provádění této smlouvy, včetně pozastavení hlasovacích práv a vyloučení ze zasedání nebo mechanismů stanovených v této smlouvě.

2. Rada ministrů může následně rozhodnout prostou většinou hlasů o zrušení rozhodnutí přijatých podle tohoto článku.

Článek 93

Při přijímání rozhodnutí podle článků 91 a 92 nepřihlíží Rada ministrů k hlasu zástupce dotčené strany.

HLAVA VIII

VÝKLAD

Článek 94

Orgány vykládají všechny pojmy a termíny použité v této smlouvě a odvozené z práva Evropského společenství v souladu s judikaturou Soudního dvora nebo Soudu prvního stupně Evropských společenství. Není-li k dispozici žádný výklad těchto soudů, je Rada ministrů při výkladu této smlouvy nápomocna. Tímto úkolem může pověřit stálou skupinu na vysoké úrovni. Její pokyny k výkladu však nepředjímají pozdější výklad acquis communautaire Soudním dvorem nebo Soudem prvního stupně Evropských společenství.

HLAVA IX

ÚČASTNÍCI A POZOROVATELÉ

Článek 95

Na žádost předloženou Radě ministrů může být každý členský stát Evropského společenství zastoupen v Radě ministrů, ve stálé skupině na vysoké úrovni a v regulačním výboru za podmínek uvedených v článcích 48, 54 a 59 jako účastník a smí se účastnit jednání Rady ministrů, stálé skupiny na vysoké úrovni, regulačního výboru a fór.

Článek 96

1. Na odůvodněnou žádost může Rada ministrů jednomyslným rozhodnutím přijmout některou třetí sousední zemi jako pozorovatele. Na žádost podanou Radě ministrů ve lhůtě šesti měsíců ode dne vstupu této smlouvy v platnost bude jako pozorovatel přijato Moldavsko.

2. Pozorovatelé se mohou účastnit zasedání Rady ministrů a schůzí stálé skupiny na vysoké úrovni, regulačního výboru a fór, avšak bez účasti na jednání těchto orgánů.

HLAVA X

DOBA PLATNOSTI

Článek 97

Tato smlouva se uzavírá na dobu deseti let ode dne jejího vstupu v platnost. Rada ministrů může jednomyslně rozhodnout o jejím prodloužení. Není-li takové rozhodnutí přijato, může smlouva zůstat v platnosti mezi stranami, které hlasovaly pro její prodloužení, jestliže jejich počet tvoří dosahuje dvou třetin stran Energetického společenství.

Článek 98

Kterákoli strana může od této smlouvy odstoupit výpovědí zaslanou sekretariátu při dodržení šestiměsíční výpovědní lhůty.

Článek 99

Po přistoupení zúčastněné strany k Evropskému společenství se tato strana stává účastníkem podle článku 95.

HLAVA XI

REVIZE A PŘISTOUPENÍ

Článek 100

Rada ministrů může jednomyslným rozhodnutím svých členů

i)	změnit ustanovení hlavy I až VII,

ii)	rozhodnout o provedení jiných částí acquis communautaire týkající se síťových energií,

iii)	rozšířit působnost této smlouvy na jiné energetické produkty a dopravy nebo jiné zásadní síťové infrastruktury,

iv)	udělit souhlas s přistoupením nové strany k Energetickému společenství.

HLAVA XII

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 101

Aniž jsou dotčeny články 102 a 103, nejsou ustanoveními této smlouvy dotčena práva a povinnosti vyplývající z dohod uzavřených některou smluvní stranou před podpisem této smlouvy. Nejsou-li uvedené dohody slučitelné s touto smlouvou, přijme dotyčná strana veškerá potřebná opatření, aby zjištěnou neslučitelnost odstranila do jednoho roku ode dne vstupu této smlouvy v platnost.

Článek 102

Žádnými závazky podle této smlouvy nejsou dotčeny stávající právní závazky stran vyplývající ze Smlouvy o založení Světové obchodní organizace.

Článek 103

Tuto smlouvou nejsou dotčeny žádné závazky vyplývající z dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a smluvní stranou na straně druhé. Tuto smlouvou nejsou dotčeny žádné závazky přijaté v rámci vyjednávání o přistoupení k Evropské unii.

Článek 104

Do přijetí procesního předpisu uvedeného v článku 50 je pořadí předsednictví definováno v memorandu o porozumění z Atén z roku 2003 (3).

Článek 105

Strany schválí tuto smlouvu v souladu se svými vnitřními postupy.

Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy Evropské společenství a šest smluvních stran oznámí dokončení postupů potřebných k tomuto účelu.

Oznámení bude zasláno Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie, který je depozitářem smlouvy.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.

V Aténách dne dvacátého pátého října roku dva tisíce pět.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, Úředník věstník Evropské unie L 176 ze dne 15. července 2003, s. 37–56. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, Úřední věstník Evropské unie L 176 ze dne 15. července 2003, s. 57–78.

(2) Úřední věstník Evropské unie L 176 ze dne 15. července 2003, s. 1–10.

(3) Memorandum o porozumění týkající se regionálního trhu s energií v jihovýchodní Evropě a jeho integrace do vnitřního trhu Evropského společenství s energií, podepsané v Aténách dne 8. prosince 2003.

Athény 25. října 2005

Minčo Jordanov,

místopředseda vlády

Bývalé jugoslávské republiky Makedonie

Vážený pane,

Evropské společenství bere na vědomí Váš dopis z dnešního dne a potvrzuje, že Váš dopis a tato odpověď společně představují podpis Smlouvy o založení Energetického společenství Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. To však nemůže být vykládáno jako přijetí nebo uznání jiného označení v jakékoli podobě nebo jakéhokoli významu než „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ ze strany Evropského společenství.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za Evropské společenství

Athény 25. října 2005

Vaše Excelence,

tímto prohlašuji, že znění Smlouvy o založení Energetického společenství je pro vládu Makedonské republiky přijatelné.

Tímto dopisem se vláda Makedonské republiky považuje za signatáře Smlouvy o založení Energetického společenství.

Prohlašuji však, že Makedonská republika nepřijímá označení mé země použité ve výše uvedených dokumentech, neboť ústavní název mé země je Makedonská republika.

Přijměte prosím, Vaše Excelence, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Minčo Jordanov

PŘÍLOHA I

Harmonogram provádění směrnic 2003/54/ES a 2003/55/ES a nařízení (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003

S výhradou níže uvedeného odstavce 2 a článku 24 této smlouvy provedou všechny smluvní strany do jednoho roku po vstupu této smlouvy v platnost

i)	směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou,

ii)	směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem,

iii)	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou.

Každá smluvní strana musí zajistit, aby oprávněnými zákazníky ve smyslu směrnic Evropského společenství 2003/54/ES a 2003/55/ES byli

i)	od 1. ledna 2008 všichni zákazníci mimo domácností a

ii)	od 1. ledna 2015 všichni zákazníci.

PŘÍLOHA II

Harmonogram provádění acquis communautaire týkajícího se životního prostředí

Ke dni vstupu této smlouvy v platnost provede každá smluvní strana směrnici Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, ve znění směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES ze dne 26. května 2003.

2.	Do 31. prosince 2011 provede každá smluvní strana směrnici Rady 1999/32/ES ze dne 26. dubna 1999 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech a o změně směrnice 93/12/EHS.

3.	Do 31. prosince 2017 provede každá smluvní strana směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení.

4.	Ke dni vstupu této smlouvy v platnost provede každá smluvní strana čl. 4 odst. 2 směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.

PŘÍLOHA III

Článek 81 Smlouvy o ES

Se společným trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na společném trhu, zejména ty, které

a)	přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;

b)	omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;

c)	rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;

d)	uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;

e)	podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

2.	Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.

Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro:

—	dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,

—	rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a

—	jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,

které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které

a)	neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;

b)	neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

Článek 82 Smlouvy o ES

Se společným trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části.

Takové zneužívání může zejména spočívat:

a)	v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;

b)	v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;

c)	v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži;

d)	v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

Čl. 86 odst. 1 a 2 Smlouvy o ES

1.	Pokud jde o podniky veřejného práva a podniky, kterým členské státy přiznávají zvláštní nebo výlučná práva, tyto státy nepřijmou ani neponechají v platnosti opatření odporující pravidlům této smlouvy, zejména pravidlům stanoveným v článcích 12 a 81 až 89.

Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým v této smlouvě, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Společenství.

Článek 87 Smlouvy o ES

Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak.

Se společným trhem jsou slučitelné:

a)	podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b)	podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c)	podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením.

Za slučitelné se společným trhem mohou být považovány:

a)	podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností;

b)	podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;

c)	podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;

d)	podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže ve Společenství v míře odporující společnému zájmu;

e)	jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím přijatým kvalifikovanou většinou.

PŘÍLOHA IV

Příspěvek do rozpočtu

Strany	Příspěvek v procentech
Evropské společenství	94,9 %
Albánská republika	0,1 %
Bulharská republika	1 %
Bosna a Hercegovina	0,3 %
Chorvatská republika	0,5 %
Bývalá jugoslávská republika Makedonie	0,1 %
Republika Černá Hora	0,1 %
Rumunsko	2,2 %
Srbská republika	0,7 %
Prozatímní správní mise Organizace spojených národů v Kosovu	0,1 %

20.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 198/41

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 11. května 2006,

kterým se po členských státech žádá, aby přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které jsou odolné dětem a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty)

(oznámeno pod číslem K(2006) 1887 a pod číslem K(2006) 1887 COR)

(Text s významem pro EHP)

(Tento text zrušuje a nahrazuje znění zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie L 197 ze dne 19. července 2006, strana 9)

(2006/502/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (1), a zejména na čl. 13 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle směrnice 2001/95/ES jsou výrobci povinni uvádět na trh pouze bezpečné výrobky.

(2)

Dozví-li se Komise podle článku 13 směrnice 2001/95/ES, že určité výrobky představují vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, může za určitých podmínek přijmout rozhodnutí, které členským státům uloží povinnost, aby přijaly dočasná opatření především s cílem omezit nebo podrobit zvláštním podmínkám uvádění takových výrobků na trh, aby zakázaly jejich uvádění na trh a zavedly doprovodná opatření potřebná pro zajištění dodržení tohoto zákazu nebo vyžadovaly jejich stažení nebo odvolání z trhu.

(3)

Takové rozhodnutí je podmíněno těmito skutečnostmi: členské státy se významně liší v přijatém nebo připravovaném přístupu k vyrovnání se s rizikem; vzhledem k povaze problému spojeného s bezpečností výrobku se nelze s rizikem vyrovnat způsobem slučitelným se stupněm naléhavosti případu v rámci jiných postupů stanovených zvláštními právními předpisy Společenství, které se na dotyčné výrobky vztahují a riziko může být účinně vyloučeno pouze přijetím vhodných opatření použitelných na úrovni Společenství s cílem zajistit jednotnou a vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a řádné fungování vnitřního trhu.

(4)

Zapalovače jsou výrobky, které jsou svou podstatou nebezpečné, protože vydávají plamen nebo žár a obsahují hořlavé palivo. Představují vážné riziko, jsou-li použity dětmi, což může mít za následek požár, zranění, nebo dokonce smrt. Vezmeme-li do úvahy svou podstatou nebezpečný charakter zapalovačů, velké množství kusů dodávaných na trh a předvídatelné podmínky jejich použití, bylo by třeba zabývat se závažností rizik, které zapalovače představují pro bezpečnost dětí, ve vztahu k možnému použití dětmi při hře.

(5)

To, že zapalovače představují vážné riziko, potvrzují dostupné údaje a informace o požárech v Evropské unii souvisejících s dětmi hrajícími si se zapalovači. Zpráva zveřejněná Ministerstvem obchodu a průmyslu Spojeného království v únoru 1997 nazvaná „Evropský výzkum – nehody způsobené dětmi mladšími 5 let hrajícími si s cigaretovými zapalovači a zápalkami“ odhadla celkové počty na přibližně 1 200 požárů, 260 zranění a 20 úmrtí za rok 1997 v Evropské unii. Novější informace potvrzují, že značný počet vážných nehod, včetně úmrtí, v Evropské unii vzniká při hře dětí se zapalovači, které nejsou bezpečné.

(6)

Právní předpisy, které stanoví požadavky zapalovačů na bezpečnost pro děti rovnocenné požadavkům stanoveným tímto rozhodnutím, existují v Austrálii, Kanadě, na Novém Zélandu a ve Spojených státech amerických (USA). Před zavedením právních předpisů byl v USA zahájen průzkum. V návrhu právního předpisu o zapalovačích, který v roce 1993 předložila americká Komise pro bezpečnost spotřebního zboží, se odhaduje, že ročně způsobily zapalovače použité dětmi ve Spojených státech více než 5 000 požárů, 1 150 zranění a 170 úmrtí.

(7)	Požadavek na zapalovače odolné dětem byl ve Spojených státech zaveden v roce 1994. V roce 2002 uvedla americká studie o účinnosti požadavku, že došlo k 60 % snížení počtu požárů, zranění a úmrtí.

(8)	Konzultací členských států ve výboru zřízeném článkem 15 směrnice 2001/95/ES se zjistilo, že členské státy se značně liší v přístupu k riziku, které představují zapalovače, jež nejsou odolné dětem.

(9)

Na bezpečnost zapalovačů se vztahují dvě technické normy: evropská a mezinárodní norma EN ISO 9994:2006 „Zapalovače – bezpečnostní specifikace“, která stanoví specifikace ohledně kvality, spolehlivosti a bezpečnosti zapalovačů ve spojení s příslušnými výrobními a zkušebními postupy, ale která nezahrnuje specifikace ohledně bezpečnosti pro děti, a evropská norma EN 13869:2002 „Zapalovače – Zapalovače odolné dětem – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení“, která stanoví specifikace odolnosti z hlediska bezpečnosti pro děti.

(10)

Odkazy na EN ISO 9994:2006 Komise zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) v souladu s postupem stanoveným v článku 4 směrnice 2001/95/ES s tím, že skýtají předpoklad shody s obecnými požadavky na bezpečnost podle směrnice 2001/95/ES pro rizika, na něž se tato norma vztahuje. Některé členské státy byly toho názoru, že Komise by měla rovněž zveřejnit v Úředním věstníku odkazy na EN 13869:2002, aby bylo možno se zabývat odolností z hlediska bezpečnosti pro děti. Jiné členské státy se však domnívají, že norma EN 13869:2002 by nejprve měla být podstatně pozměněna.

(11)

Vzhledem k tomu, že neexistují opatření Společenství týkající se zapalovačů odolných dětem a zákazu zapalovačů neobvyklého typu (novelty), mohou některé členské státy přijmout odlišná národní opatření. Zavedení takových opatření by nevyhnutelně vedlo k nestejné úrovni ochrany a k překážkám obchodu se zapalovači uvnitř Společenství.

(12)

Neexistují žádné zvláštní předpisy Společenství použitelné pro zapalovače. Riziku nelze účinně čelit na základě jiných postupů stanovených ve specifických pravidlech práva Společenství, vezme-li se v úvahu povaha dotyčného problému bezpečnosti a způsob slučitelný se stupněm naléhavosti této věci. Je proto nezbytné použít rozhodnutí podle článku 13 směrnice 2001/95/ES.

(13)

Vzhledem k vážnému riziku, které představují zapalovače, a za účelem zajištění odpovídající vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitele v celé EU a rovněž za účelem vyhnutí se překážkám obchodu, by mělo být přijato dočasné rozhodnutí v souladu s článkem 13 směrnice 2001/95/ES. Podle takového rozhodnutí by uvedení zapalovačů na trh mělo urychleně splňovat podmínku, že jsou tyto zapalovače odolné dětem. Toto rozhodnutí by mělo zabránit dalším škodám a úmrtím do doby, než bude přijato trvalé řešení, které by mělo být založeno na mezinárodní shodě.

(14)

Požadavek odolnosti dětem podle tohoto rozhodnutí by se měl vztahovat na jednorázové zapalovače, protože tyto zapalovače představují obzvláště vysoký stupeň rizika při použití dětmi. Americká studie z roku 1987 „Harwood’s study“ ukázala, že v průměru 96 % nehod způsobených dětmi hrajícími si se zapalovači bylo způsobeno jednorázovými zapalovači. Velmi málo nehod bylo způsobeno jinými než jednorázovými zapalovači, zejména tzv. luxusními a méně luxusními zapalovači, které jsou navrženy, vyrobeny a uváděny na trh tak, aby bylo zajištěno jejich očekávané, stálé a bezpečné používání po dlouhou dobu, na které se vztahuje písemná záruka a možnost využívat poprodejní servis za účelem výměny nebo opravy součástek po dobu jejich životnosti a pro které je charakteristické sofistikované provedení s použitím drahého materiálu, luxusní vzhled, nízká míra zaměnitelnosti s jinými zapalovači a jejich distribuce do prodejen v souladu s prestižním a luxusním vzhledem značky. Tyto výsledky odpovídají skutečnosti, že lidé pravděpodobně věnují více pozornosti dražším zapalovačům určeným k dlouhodobějšímu použití.

(15)

Měly by být zakázány všechny zapalovače, které se jakýmkoli způsobem podobají jinému předmětu běžně považovanému za lákavý nebo určený pro děti. Patří sem mimo jiné zapalovače ve tvaru, který se podobá kresleným postavičkám, hračkám, střelným zbraním, hodinkám, telefonům, hudebním nástrojům, vozidlům, lidskému tělu nebo jeho částem, zvířatům, potravinám či nápojům, nebo zapalovače, které hrají hudební melodie, jsou opatřeny světýlky nebo pohyblivými předměty nebo mají jiné zábavné prvky, jsou obvykle nazývány „zapalovači neobvyklého typu (novelty)“ a představují vysoké riziko při použití dětmi.

(16)

Pro usnadnění aplikace požadavku na bezpečnost pro děti pro výrobce zapalovačů je vhodné odkázat na příslušné specifikace evropské normy EN 13869:2002 tak, aby zapalovače splňující odpovídající specifikace národních norem a transponující tuto evropskou normu, byly považovány za vyhovující požadavku na bezpečnost pro děti daném v tomto rozhodnutí. Stejně tak by měly být za zapalovače odpovídající požadavku na bezpečnost pro děti podle tohoto rozhodnutí považovány zapalovače splňující příslušné právní předpisy nečlenských zemí EU, kde platí požadavky na bezpečnost pro děti rovnocenné požadavkům uvedeným v tomto nařízení.

(17)

Jednotné a účinné prosazování požadavku na bezpečnost zapalovačů odolných dětem stanoveného tímto rozhodnutím požaduje, aby výrobci na vyžádání předložili příslušným orgánům zkušební protokoly o odolnosti z hlediska bezpečnosti pro děti vydané zkušebnami akreditovanými akreditačními orgány, které jsou členy mezinárodních akreditačních organizací nebo jinak uznanými orgány pro tyto účely nebo vydané zkušebnami uznanými pro provádění tohoto typu zkoušek orgány zemí, kde platí požadavky na bezpečnost rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto rozhodnutí. Výrobci zapalovačů by měli na vyžádání příslušných orgánů zřízených podle článku 6 směrnice 2001/95/ES neprodleně poskytnout veškerou potřebnou dokumentaci. Pokud výrobce nemůže poskytnout takovouto dokumentaci ve lhůtě stanovené příslušným orgánem, měly by být zapalovače staženy z trhu.

(18)

Podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2001/95/ES by měli distributoři pomoci zajistit shodu dodávaných zapalovačů s požadavkem na bezpečnost pro děti stanoveným tímto rozhodnutím. Zejména by měli spolupracovat s příslušnými orgány tak, že jim na vyžádání poskytnou dokumentaci potřebnou k vysledování původu zapalovačů.

(19)

Zákonodárci by měli povolit co možná nejkratší přechodná období dle tohoto rozhodnutí, která by se shodovala s nutností zabránit dalším nehodám. V úvahu je nutno vzít technická omezení a zajištění přiměřenosti. Přechodná období jsou rovněž vyžadována členskými státy, aby mohly zajistit, že opatření budou účinně použita s ohledem na velké množství zapalovačů prodaných ročně v Evropské unii a na řadu distribučních řetězců, které s nimi obchodují. Proto by měla platit povinnost výrobců uvádět na trh pouze zapalovače odolné dětem, a to deset měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí, a povinnost dodávat spotřebitelům pouze zapalovače odolné dětem by měla platit jeden rok po vstupu zákazu v platnost uvádět takové zapalovače na trh. Tato druhá povinnost bude proto stanovena při revizi tohoto rozhodnutí, tj. jeden rok po jeho přijetí.

(20)

Čl. 13 odst. 3 směrnice 2001/95/ES zakazuje vývoz nebezpečných výrobků, které byly předmětem rozhodnutí ze Společenství. Avšak vzhledem ke struktuře trhu se zapalovači, vzhledem k počtu výrobců po celém světě, objemu vývozu a dovozu a globalizaci trhů, by zákaz vývozu nezlepšil bezpečnost spotřebitelů ve třetích zemích, které neuplatňují požadavky na bezpečnost pro děti a vzhledem k tomu, že vývoz ze zemí EU by byl nahrazen zapalovači, které nejsou odolné dětem a jsou importovány z nečlenských zemí EU. Použití čl. 13 odst. 3 by proto mělo být pozastaveno do přijetí mezinárodní normy o bezpečnosti pro děti. Nemělo by však být dotčeno použití opatření ve třetích zemích, kde jsou v platnosti požadavky odolnosti z hlediska bezpečnosti pro děti.

(21)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 15 směrnice 2001/95/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely tohoto rozhodnutí se:

„zapalovačem“ rozumí ručně ovládané zařízení vydávající plamen a využívající palivo, které se běžně používá pro zamýšlené zapálení zejména cigaret, doutníků a dýmek a u něhož se dá předvídat, že může být použito k zapálení materiálů, jako je papír, knoty, svíčky a lampy, a které je vyrobeno s neoddělitelnou zásobou paliva, bez ohledu na to, zda se má znovu plnit či ne.

Aniž by byl dotčen zákaz uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty) podle čl. 2 odst. 2 tohoto rozhodnutí, nepoužije se tato definice na opakovaně plnitelné zapalovače, u nichž výrobci předloží na vyžádání příslušných orgánů potřebnou dokumentaci dokládající, že zapalovače jsou navrženy, vyrobeny a uváděny na trh tak, aby bylo zajištěno jejich očekávané stálé bezpečné používání po dobu životnosti nejméně 5 let, s možností opravy, a které splňují zejména všechny tyto požadavky:

—	nejméně dvouletou písemnou záruku od výrobce na každý zapalovač v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES (3),

—	praktickou možnost opravy, zejména včetně opravitelného zapalovacího mechanismu a bezpečného opakovaného plnění po celou dobu životnosti,

—	neopotřebované součástky, které se při nepřetržitém používání pravděpodobně opotřebují nebo přestanou fungovat po záruční době, je možno nahradit nebo opravit v autorizovaném nebo specializovaném poprodejním servisu se sídlem v Evropské unii;

2.	„zapalovačem neobvyklého typu (novelty)“ rozumí jakýkoli zapalovač definovaný ve specifikaci 3.2 evropské normy EN 13869:2002;

„zapalovačem odolným dětem“ se rozumí zapalovač navržený a vyrobený tak, aby s ním za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek použití nemohly zacházet děti mladší 51 měsíců, protože kupříkladu nemají potřebnou sílu k zacházení s ním nebo kvůli jeho designu nebo ochraně zapalovacího mechanismu, složitosti nebo posloupnosti operací potřebných pro jeho zapálení.

Za odolné dětem se považují:

a)	zapalovače, které splňují národní normy zavádějící evropskou normu EN 13869:2002, pokud jde o jiné specifikace než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 3.1, 3.4 a 5.2.3 uvedené normy;

b)	zapalovače splňující příslušné právní předpisy nečlenských zemí EU, kde platí požadavky na bezpečnost pro děti rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto rozhodnutí;

4.	„modelem zapalovače“ se rozumí zapalovač téhož výrobce, který by žádným způsobem nemohl ohrozit bezpečnost dětí a který se neliší v provedení nebo jiných charakteristikách;

„zkouškou na bezpečnost pro děti“ se rozumí systematická zkouška daného modelu zapalovače z hlediska jeho bezpečnosti pro děti na vzorku dotyčných zapalovačů, a to zejména zkoušky prováděné v souladu s národními normami zavádějícími evropskou normu EN 13869:2002, pokud jde o jiné specifikace než o ty, které jsou uvedeny v odstavcích 3.1, 3.4 a 5.2.3 normy, nebo s požadavky příslušných právních předpisů nečlenských zemí EU a kde platí požadavky na bezpečnost pro děti rovnocenné požadavkům uvedeným v tomto rozhodnutí;

6.	„výrobcem“ se rozumí výrobce ve smyslu definice v čl. 2 písm. e) směrnice 2001/95/ES;

7.	„distributorem“ se rozumí distributor ve smyslu definice v čl. 2 písm. f) směrnice 2001/95/ES.

Článek 2

1. Členské státy zajistí, aby po uplynutí deseti měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí byly na trh uváděny pouze zapalovače, které jsou z hlediska bezpečnosti odolné dětem.

2. Od stejného data, které je uvedeno v odstavci 1 výše, zakazují členské státy uvádění zapalovačů neobvyklého typu (novelty) na trh.

Článek 3

1. Členské státy budou po uplynutí deseti měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí od výrobců vyžadovat jako podmínku pro uvedení zapalovačů na trh:

aby uchovávali a na vyžádání příslušných orgánů stanovených podle článku 6 směrnice 2001/95/ES neprodleně předložili protokol o zkoušce odolnosti dětem pro každý model zapalovačů spolu se vzorky zapalovačů zkoušeného modelu potvrzující u modelu zapalovačů dodávaných na trh, že jsou z hlediska bezpečnosti odolné dětem;

b)	aby na vyžádání příslušných orgánů doložili, že všechny zapalovače ze všech sérií uvedených na trh odpovídají zkoušenému modelu a na vyžádání orgánů poskytli dokumentaci o zkouškách a kontrolním programu na podporu tohoto doložení;

aby za použití vhodných zkušebních metod neustále sledovali shodu vyrobených zapalovačů s technickým řešením přijatým pro zajištění bezpečnosti pro děti a aby uchovávali pro potřeby příslušných orgánů výrobní záznamy potřebné pro prokázání, že všechny vyrobené zapalovače odpovídají zkoušenému modelu;

d)	aby uchovávali a na vyžádání příslušných orgánů neprodleně předložili nový zkušební protokol o zkoušce odolnosti dětem, pokud jsou na modelu zapalovače provedeny jakékoli změny, které by mohly nepříznivě ovlivnit schopnost modelu vyhovět požadavkům tohoto rozhodnutí.

2. Po uplynutí deseti měsíců od data oznámení tohoto rozhodnutí budou členské státy od distributorů vyžadovat, aby uchovávali a na vyžádání orgánů neprodleně předložili dokumentaci potřebnou pro identifikaci jakékoli osoby, která jim dodala zapalovače, které uvádějí na trh, aby bylo zajištěna možnost vysledovat výrobce zapalovačů v celém dodavatelském řetězci.

3. Zapalovače, u nichž výrobci a distributoři v časové lhůtě stanovené příslušnými orgány neposkytnou dokumentaci uvedenou v odstavcích 1 a 2 výše, budou staženy z trhu.

Článek 4

1. Zkušební protokoly o bezpečnosti pro děti uvedené v článku 3 obsahují zejména:

a)	jméno, adresu a hlavní místo podnikání výrobce, ať se nachází kdekoli, a dovozce, pokud jsou zapalovače dováženy;

úplný popis zapalovače, včetně velikosti, tvaru, hmotnosti, paliva, kapacity nádržky, zapalovacího mechanismu, dále zařízení pro bezpečnost pro děti, provedení, technická řešení a další prvky, které slouží k tomu, aby byl zapalovač z hlediska bezpečnosti odolný dětem v souladu s definicemi a požadavky tohoto rozhodnutí. Zejména sem patří podrobné uvedení všech rozměrů, potřebné síly nebo jiných prvků, které by mohly ovlivnit bezpečnost zapalovače pro děti, včetně tolerancí výrobce pro každý takový prvek;

c)	podrobný popis zkoušek a získaných výsledků, data zkoušek, místo, kde byly zkoušky prováděny, název organizace, která testy prováděla, a podrobné údaje o kvalifikaci a způsobilost organizace k provádění dotyčných zkoušek;

d)	uvedení místa, kde se zapalovače vyrábějí nebo kde byly vyrobeny;

e)	uvedení místa, kde je uchovávána dokumentace požadovaná tímto rozhodnutím;

f)	odkazy na akreditaci nebo uznání zkušebny.

2. Zkušební protokoly o bezpečnosti pro děti uvedené v článku 3 vypracovávají:

zkušebny splňující požadavky stanovené normou EN ISO/IEC 17025:2005 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“ akreditované členem Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří (ILAC) pro provádění zkoušek odolnosti z hlediska na bezpečnost zapalovačů pro děti nebo pro tento účel jinak uznávané příslušným orgánem členského státu;

b)	zkušebny, jejichž zkušební protokoly o zkoušce odolnosti z hlediska bezpečnosti pro děti jsou uznávány jednou ze zemí, kde platí požadavky na bezpečnost pro děti odpovídající požadavkům stanoveným tímto rozhodnutím.

Seznam orgánů uvedených v písmenech a) a b) výše bude pro informační účely zveřejněn a v případě potřeby aktualizován Komisí.

Článek 5

Zákaz uvedený v čl. 13 odst. 3 směrnice 2001/95/ES se nepoužije.

Článek 6

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím do čtyř měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí a tato opatření zveřejní. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Toto rozhodnutí je platné po dobu dvanácti měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí.

3. Na základě získaných zkušeností a dosaženého pokroku z hlediska trvalého opatření rozhodne Komise, zda dodatečně prodloužit platnost tohoto rozhodnutí, zda by se mělo toto rozhodnutí, zejména čl. 1 odst. 1 a 3 a článek 4, pozměnit a zda by mělo být zrušeno odložení zákazu uvedené v článku 5. Zejména pokud jde o čl. 1 odst. 3, rozhodne Komise, zda mohou být za rovnocenné požadavku odolnosti z hlediska bezpečnosti stanovenému v tomto rozhodnutí uznány jiné mezinárodní normy nebo národní pravidla nebo normy a nebo jiné technické specifikace, zejména specifikace týkající se alternativních metod nebo kritérií pro stanovení odolnosti zapalovačů pro děti. Rozhodnutí uvedená v tomto odstavci se přijmou v souladu s čl. 15 odst. 2 směrnice 2001/95/ES.

4. V rámci činností uvedených v článku 10 směrnice 2001/95/ES o obecné bezpečnosti výrobků stanoví Komise před skončením lhůty pro aplikaci tohoto rozhodnutí členskými státy pokyny s cílem usnadnit praktické uplatnění rozhodnutí.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 11. května 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4.

(2) Úř. věst. C 100, 24.4.2004, s. 20.

(3) Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12.

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
		Nařízení Komise (ES) č. 1108/2006 ze dne 19. července 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1109/2006 ze dne 19. července 2006, kterým se pro hospodářský rok 2005/06 stanoví odchylka od nařízení (ES) č. 1623/2000, pokud jde o lhůty pro dodávání vína do palíren a o destilaci vína	3
		Nařízení Komise (ES) č. 1110/2006 ze dne 19. července 2006 o dovozních licencích pro produkty z hovězího a telecího masa původem z Botswany, Keni, Madagaskaru, Svazijska, Zimbabwe a Namibie	4
		Nařízení Komise (ES) č. 1111/2006 ze dne 19. července 2006, kterým se stanoví koeficient přidělení pro vydávání dovozních licencí na produkty odvětví cukru v rámci celních kvót a preferenčních dohod	6
		Nařízení Komise (ES) č. 1112/2006 ze dne 19. července 2006 o vydávání licencí na dovoz česneku ve čtvrtletí od 1. září do 30. listopadu 2006	9
	*	Směrnice Komise 2006/65/ES ze dne 19. července 2006, kterou se mění směrnice Rady 76/768/EHS týkající se kosmetických prostředků za účelem přizpůsobení jejích příloh II a III technickému pokroku ( 1 )	11

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	096	42,0
0702 00 00	999	42,0
0707 00 05	052	115,6
0707 00 05	999	115,6
0709 90 70	052	85,2
0709 90 70	999	85,2
0805 50 10	052	61,1
	388	60,0
	524	53,9
	528	54,8
	999	57,5
0808 10 80	388	89,0
	400	100,3
	404	83,4
	508	90,8
	512	86,8
	524	45,3
	528	72,4
	720	103,6
	804	107,1
	999	86,5
0808 20 50	388	95,5
	512	92,8
	528	84,6
	720	37,7
	804	120,7
	999	86,3
0809 10 00	052	118,8
0809 10 00	999	118,8
0809 20 95	052	296,1
	400	457,9
	404	426,8
	999	393,6
0809 30 10, 0809 30 90	052	167,7
0809 30 10, 0809 30 90	999	167,7
0809 40 05	052	60,3
	624	135,5
	999	97,9

Botswana:	16 759 t,
Keňa:	142 t,
Madagaskar:	7 579 t,
Svazijsko:	3 363 t,
Zimbabwe:	9 100 t,
Namibie:	8 802 t.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 198

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 20. července 2006

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Rada
*	Rozhodnutí Rady ze dne 29. května 2006 o uzavření Smlouvy o Energetickém společenství Evropským společenstvím	15
	Smlouva o Energetickém společenství	18
	Komise
*	Rozhodnutí Komise ze dne 14. července 2006, kterým se mění rozhodnutí 2006/264/ES o ochranných opatřeních proti newcastleské chorobě v Rumunsku (oznámeno pod číslem K(2006) 3167) ( 1 )	38
*	Rozhodnutí Komise ze dne 11. května 2006, kterým se po členských státech žádá, aby přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které jsou odolné dětem a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty) (oznámeno pod číslem K(2006) 1887 a pod číslem K(2006) 1887 COR) (Tento text zrušuje a nahrazuje znění zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie L 197 ze dne 19. července 2006, strana 9) ( 1 )	41