8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/1

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1038/2006

ze dne 7. července 2006

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 8. července 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova

(1) Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).

PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 7. července 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	56,5
	204	28,7
	999	42,6
0707 00 05	052	105,9
0707 00 05	999	105,9
0709 90 70	052	85,1
0709 90 70	999	85,1
0805 50 10	388	56,2
	528	54,9
	999	55,6
0808 10 80	388	91,6
	400	99,8
	404	94,7
	508	84,5
	512	78,0
	524	54,1
	528	67,4
	720	116,2
	800	145,8
	804	96,9
	999	92,9
0808 20 50	388	107,4
	512	95,8
	528	88,8
	720	32,4
	999	81,1
0809 10 00	052	182,4
0809 10 00	999	182,4
0809 20 95	052	318,7
	068	95,0
	608	218,2
	999	210,6
0809 40 05	624	146,3
0809 40 05	999	146,3

(1) Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/3

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1039/2006

ze dne 7. července 2006

o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej cukru na trhu Společenství ze zásob intervenčních agentur Belgie, České republiky, Německa, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovinska, Slovenska a Švédska

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 40 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 39 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 952/2006 ze dne 29 června 2006 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 318/2006, pokud jde o řízení vnitřního trhu s cukrem a režim kvót (2), stanoví, že intervenční agentury mohou prodávat cukr až poté, co Komise v tomto smyslu přijme rozhodnutí.

(2)	Belgie, Česká republika, Německo, Španělsko, Irsko, Itálie, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko mají intervenční zásoby cukru. Aby se reagovalo na potřeby trhu, je vhodné zpřístupnit tyto zásoby na vnitřním trhu.

(3)	S ohledem na situaci na trhu Společenství by měla Komise pro každé dílčí nabídkové řízení stanovit minimální prodejní cenu.

(4)	Intervenční agentury Belgie, České republiky, Německa, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovinska, Slovenska a Švédska by měly nabídky sdělit Komisi. Měla by být zachována anonymita účastníků.

(5)

Ustanovení čl. 59 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 952/2006 stanoví, že nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 ze dne 27. června 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/2001, pokud jde o nákup a prodej cukru intervenčními agenturami (3), se nadále použije pro cukr přijatý k intervenci do 10. února 2006. Pro další prodej intervenčního cukru je však toto rozlišování zbytečné a jeho provádění by pro členské státy představovalo administrativní potíže. Není proto vhodné použít nařízení (ES) č. 1262/2001 pro další prodej intervenčního cukru.

(6)	Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Intervenční agentury Belgie, České republiky, Německa, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovinska, Slovenska a Švédska uvedou ze svých zásob prostřednictvím stálého nabídkového řízení do prodeje na vnitřním trhu Společenství celkem 1 370 636,672 tun cukru přijatého k intervenci a nabízeného k prodeji na vnitřním trhu. Příslušná množství na členský stát jsou stanovena v příloze I.

Článek 2

1. Lhůta pro podání nabídek pro první dílčí nabídkové řízení začíná dne 19. července 2006 a končí dne 26. července 2006 v 15:00 hodin bruselského času.

Lhůty pro podání nabídek pro druhé a následující dílčí nabídková řízení začnou první pracovní den, který následuje po uplynutí předešlé lhůty. Končí v 15:00 hodin bruselského času:

—	9. a 30. srpna 2006,

—	13. a 27. září 2006,

—	4. a 18. října 2006,

—	8. a 22. listopadu 2006,

—	6. a 20. prosince 2006,

—	10. a 24. ledna 2007,

—	7. a 21. února 2007,

—	7. a 28. března 2007,

—	18. a 25. dubna 2007,

—	9. a 23. května 2007,

—	13. a 27. června 2007,

—	11. a 18. července 2007,

—	8. a 29. srpna 2007,

—	12. a 26. září 2007.

2. Nabídky se předkládají intervenční agentuře, z jejíchž zásob cukr pochází, jak je stanoveno v příloze I.

Článek 3

Dotyčné intervenční agentury uvědomí Komisi o předložených nabídkách nejpozději dvě hodiny po uplynutí lhůty pro předložení nabídek stanovené v čl. 2 odst. 1.

Nesdělí však informace o totožnosti účastníků řízení.

Sdělení o předložených nabídkách se uskuteční elektronickou cestou podle vzoru uvedeného v příloze II.

Pokud nejsou předloženy žádné nabídky, členský stát tuto skutečnost sdělí Komisi v tomtéž termínu.

Článek 4

1. Komise stanoví minimální prodejní cenu pro dotyčný členský stát, nebo se rozhodne v souladu s postupem uvedeným v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 318/2006 nabídky nepřijmout.

2. V případě, že by výběr nabídky za minimální cenu podle odstavce 1 vedl k překročení dostupného množství, které má dotyčný členský stát k dispozici, výběr se omezí pouze na množství, které je ještě k dispozici.

V případě, že by pro daný členský stát výběr nabídek všech účastníků, kteří nabídli stejnou cenu, vedl k překročení dostupného množství, přidělí se toto množství takto:

a)	dotyčným účastníkům úměrně k celkovým množstvím uvedeným v jejich jednotlivých nabídkách nebo

b)	dotyčným účastníkům s ohledem na maximální množství připadající na každého z nich nebo

c)	losováním.

Článek 5

Odchylně od čl. 59 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 952/2006 se uvedené nařízení použije pro další prodej cukru (podle článku 1 tohoto nařízení) přijatého k intervenci do 10. února 2006.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.

(2) Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 39.

(3) Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 48. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 952/2006.

PŘÍLOHA I

Členské státy držící zásoby intervenčního cukru

Členský stát

Intervenční agentura

Zásoby intervenční agentury nabízené k prodeji na vnitřním trhu

(v tunách)

Belgie

Bureau d'intervention et de restitution belge,

rue de Trèves, 82

B-1040 Bruxelles

Tel.: (32-2) 287 24 11

Fax: (32-2) 287 25 24

30 648,00

Česká republika

Státní zemědělský intervenční fond

oddělení pro cukr a škrob

Ve Smečkách 33

CZ-11000 Praha 1

Tel.: (420) 222 87 14 27

Fax: (420) 222 87 18 75

48 937,72

Německo

Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung

Deichmanns Aue 29

D-53179 Bonn

Tel.: (49-228) 68 45-35 12/38 50

Fax: (49-228) 68 45 36 24

17 500,00

Španělsko

Fondo Español de Garantía Agraria

C/ Beneficencia, 8

E-28004 Madrid

Tel.: (34) 913 47 64 66

Fax: (34) 913 47 63 97

110 800,00

Irsko

Intervention Section

On Farm Investment

Subsidies & Storage Division

Department of Agriculture & Food

Johnstown Castle Estate

Wexford

Tel.: (353) 536 34 37

Fax: (353) 914 28 43

12 000,00

Itálie

AGEA — Agenzia per le Erogazioni in Agricoltura

Ufficio ammassi pubblici e privati e alcool

Via Torino, 45

I-00184 Roma

Tel.: (39) 06 49 499 558

Fax: (39) 06 49 499 761

636 648,70

Maďarsko

Mezőgazdasági és Vidékfejlesztési Hivatal (MVH), Budapest

(Agricultural and Rural Development Agency)

Soroksári út 22-24.

HU-1095 Budapest

Tel.: 36/1/219-6213

Fax: 36/1/219-8905/36/1/219-6259

224 037,90

Polsko

Agencja Rynku Rolnego

Biuro Cukru

Dział Dopłat i Interwencji

Nowy Świat 6/12

00-400 Warszawa

Tel.: +48 22 661 71 30

Fax: +48 22 661 72 77

172 326,26

Slovinsko

Agencija RS za kmetijske trge in razvoj podeželja;

Dunajska 160

1000 Ljubljana

Tel.: +386 1 580 77 92

Fax: +386 1 478 920

9 700,00

Slovensko

Pôdohospodarská platobná agentúra

Oddelenie cukru a ostatných komodít

Dobrovičova 12

815 26 Bratislava

Slovenská republika

Tel.: (421-2) 58 24 32 55

Fax: (421-2) 53 41 26 65

49 000,00

Švédsko

Statens jordbruksverk

Vallgatan 8

S-55182 Jönköping

Tel.: (46-36) 15 50 00

Fax: (46-36) 19 05 46

59 038,00

PŘÍLOHA II

Vzor sdělení Komisi podle článku 3

Formulář (1)

Stálé nabídkové řízení na další prodej cukru ze zásob intervenčních agentur

Nařízení (ES) č. 1039/2006

1	2	3	4	5
Členský stát nabízející intervenční cukr k prodeji	Pořadové číslo účastníka nabídkového řízení	Číslo šarže	Množství (t)	Nabídková cena EUR/100 kg
	1
	2
	3
	atd.

(1) Zašlete faxem na toto číslo: (32-2) 292 10 34.

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/10

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1041/2006

ze dne 7. července 2006,

kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o dohled nad přenosnými spongiformními encefalopatiemi u ovcí

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (1), a zejména na čl. 23 první pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 999/2001 stanoví pravidla pro dohled nad přenosnými spongiformními encefalopatiemi (TSE) u ovcí.

(2)

Dne 8. března 2006 potvrdila skupina odborníků na TSE u malých přežvýkavců, jíž předsedala referenční laboratoř Společenství pro TSE, že u těchto zvířat v návaznosti na výsledky druhé fáze rozlišovacího testování vzorků mozku dvou ovcí z Francie a jedné ovce z Kypru nelze vyloučit bovinní spongiformní encefalopatii (BSE). Je třeba provést další testování, aby se u těchto zvířat vyloučila přítomnost BSE.

(3)

V dubnu roku 2002 přijal bývalý Vědecký řídící výbor Evropské komise (VŘV) stanovisko k bezpečnému zásobování materiálem z malých přežvýkavců pro případ, že by se ukázalo, že je BSE u malých přežvýkavců pravděpodobná. Ve svém stanovisku z listopadu roku 2003 podpořila Vědecká komise pro biologická nebezpečí zřízená při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučení ze stanoviska VŘV, pokud jde o bezpečnost produktů z některých malých přežvýkavců v souvislosti s TSE.

(4)

Je třeba posoudit význam uvedených případů TSE ve Francii a na Kypru, u nichž nelze vyloučit přítomnost BSE. V tomto ohledu jsou výsledky zvýšeného dohledu nad TSE u ovcí klíčové. V souladu s výše uvedenými stanovisky VŘV a EFSA by měl být proto dohled nad ovcemi rozšířen za účelem zlepšení programů Společenství týkajících se eradikace. Tyto programy rovněž zvyšují úroveň ochrany spotřebitele a doplňují bezpečné zásobování produkty z ovcí, které je zajišťováno pomocí současných opatření, zejména ustanovení nařízení (ES) č. 999/2001 týkajících se odstraňování specifikovaného rizikového materiálu.

(5)	Rozšířený dohled by proto měl vycházet ze statisticky platného zjišťování, aby se pravděpodobná prevalence BSE u ovcí zjistila co nejdříve a aby se zlepšily poznatky o zeměpisném rozšíření nákazy.

(6)	Vzhledem k vysoké úrovni TSE u populací ovcí a koz na Kypru se může rozšířený dohled nad ovcemi omezit na nezasažená stáda.

(7)	Program dohledu nad ovcemi by měl být zhodnocen nejméně po šesti měsících účinného dohledu.

(8)	Nařízení (ES) č. 999/2001 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)	V zájmu zajištění nejvyšší možné úrovně ochrany spotřebitele vyhodnocením možné prevalence BSE u ovcí by změny stanovené tímto nařízením měly vstoupit v platnost okamžitě.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 999/2001 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 688/2006 (Úř. věst. L 120, 5.5.2006, s. 10).

PŘÍLOHA

V části II kapitoly A přílohy III se body 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Dohled nad ovcemi a kozami poraženými k lidské spotřebě

a) Ovce

Členské státy testují zdravé poražené ovce v souladu s minimálními rozsahy vzorků uvedenými v tabulce A tohoto bodu a pravidly pro odběr vzorků stanovenými v bodě 4.

Tabulka A

Členský stát	Minimální rozsah vzorku zdravých poražených ovcí (1)
Německo	37 500
Řecko	23 000
Španělsko	41 800
Francie	42 400
Irsko	40 500
Itálie	43 700
Nizozemsko	23 300
Rakousko	14 300
Polsko	23 300
Portugalsko	14 300
Spojené království	44 000
Ostatní členské státy	vše

Odchylně od minimálních rozsahů vzorků uvedených v tabulce A se může Kypr rozhodnout provádět testy pouze u minimálně dvou ovcí poslaných na porážku k lidské spotřebě z každého stáda, kde nebyly zjištěny žádné případy TSE.

b) Kozy

Členské státy testují zdravé poražené kozy v souladu s minimálními rozsahy vzorků uvedenými v tabulce B tohoto bodu a pravidly pro odběr vzorků stanovenými v bodě 4.

Tabulka B

Členský stát	Minimální rozsah vzorku zdravých poražených koz (2)
Řecko	20 000
Španělsko	125 500
Francie	93 000
Itálie	60 000
Kypr	5 000
Rakousko	5 000
Ostatní členské státy	vše

c) Pokud je pro členský stát obtížné shromáždit dostatečné počty zdravých poražených ovcí nebo koz, aby dosáhl minimálního rozsahu vzorku stanoveného pro něj v bodech a) a b), pak může nejvýše 50 % svého minimálního rozsahu vzorku nahradit testováním uhynulých nebo usmrcených ovcí nebo koz starších 18 měsíců v poměru jedna ku jedné a doplňkově k minimálnímu rozsahu vzorku stanovenému v bodě 3. Kromě toho může členský stát v poměru jedna ku jedné nahradit nejvýše 10 % svého minimálního rozsahu vzorku testováním ovcí nebo koz starších 18 měsíců usmrcených v rámci kampaně eradikace nákazy.

3. Dohled nad ovcemi a kozami neporaženými k lidské spotřebě

Členské státy testují v souladu s pravidly pro odběr vzorků stanovenými v bodě 4 a minimálními rozsahy vzorků uvedenými v tabulkách C a D ovce a kozy, které uhynuly nebo byly usmrceny, ale nebyly:

—	usmrceny v rámci kampaně eradikace nákazy nebo

—	poraženy k lidské spotřebě.

Tabulka C

Populace bahnic a jehnic v členském státu určených k plemenitbě	Minimální rozsah vzorku uhynulých nebo usmrcených ovcí (3)
> 750 000	20 000
100 000–750 000	3 000
40 000–100 000	100 % až do 1 000
< 40 000	100 % až do 200

Tabulka D

Populace koz, které již měly kůzlata, a spářených koz v členském státě	Minimální rozsah vzorku uhynulých nebo usmrcených koz (4)
> 750 000	10 000
250 000–750 000	3 000
40 000–250 000	100 % až do 1 000
< 40 000	100 % až do 200

(1) Minimální rozsahy vzorků jsou stanoveny s ohledem na množství zdravých poražených ovcí a jsou určeny k zajištění dosažitelných cílů. Minimální rozsahy vzorků nad 30 000 umožní zjištění prevalence 0,003 % se spolehlivostí 95 %.

(2) Minimální rozsahy vzorků jsou stanoveny s ohledem množství zdravých poražených koz a prevalenci BSE v jednotlivých členských státech. Jsou rovněž zaměřeny na zajištění dosažitelných cílů. Minimální rozsahy vzorků nad 60 000 umožní zjištění prevalence 0,0017 % se spolehlivostí 95 %.

(3) Minimální rozsahy vzorků jsou stanoveny s ohledem na velikost populací ovcí a koz v jednotlivých členských státech a jsou určeny k zajištění dosažitelných cílů.

(4) Minimální rozsahy vzorků jsou stanoveny s ohledem na velikost populací ovcí a koz v jednotlivých členských státech a jsou určeny k zajištění dosažitelných cílů.“

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/14

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1042/2006

ze dne 7. července 2006,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 28 odst. 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (1), a zejména na čl. 28 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podle čl. 28 odst. 6 nařízení (ES) č. 2371/2002 se mají přijmout prováděcí pravidla k čl. 28 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení.

(2)	Je třeba stanovit podmínky, za nichž mohou členské státy provádět inspekce rybářských plavidel ve všech vodách Společenství, které jsou mimo vody pod jejich svrchovaností, a v mezinárodních vodách, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(3)

Podle čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 sestaví Komise seznam inspektorů, inspekčních plavidel, letadel a jiných inspekčních prostředků Společenství, které jsou oprávněny provádět ve vodách Společenství inspekce rybářských plavidel Společenství podle kapitoly V uvedeného nařízení. Uvedení inspektoři Společenství by měli být pověřeni prováděním zvláštních kontrol a inspekčních programů přijatých v souladu s článkem 34c nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku (2).

(4)	Je třeba stanovit podmínky, za nichž mohou inspektoři Společenství provádět ve vodách Společenství inspekce rybářských plavidel Společenství v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002.

(5)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro rybolov a akvakulturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

INSPEKCE ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 1

Inspekce plavidel plujících pod vlajkou členského státu provádějícího inspekci

1. Členský stát, který zamýšlí provést inspekci rybářských plavidel Společenství plujících pod jeho vlajkou („dále jen členský stát provádějící inspekci“) ve vodách Společenství, které spadají pod jurisdikci jiného členského státu („pobřežní členský stát“), oznámí dotčenému pobřežnímu členskému státu svůj záměr v souladu s čl. 28 odst. 3 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 2371/2002.

2. Předběžné oznámení podle odstavce 1 obsahuje tyto informace:

a)	název a volací značku inspekčního plavidla;

b)	odhad místa a času vstupu do vod spadajících pod jurisdikci pobřežního členského státu.

3. Po předběžném oznámení podle odstavce 1 pobřežní členský stát uvědomí za účelem operační koordinace členský stát provádějící inspekci o všech inspekčních činnostech, které jsou v současné době v dotyčné oblasti vykonávány.

Článek 2

Inspekce plavidel plujících pod vlajkou jiného členského státu nebo třetí země

1. Členský stát, který zamýšlí provést inspekci rybářských plavidel plujících pod vlajkou jiného členského státu nebo třetí země ve vodách Společenství, které spadají pod jurisdikci jiného členského státu, požádá příslušný pobřežní stát o povolení v souladu s čl. 28 odst. 3 druhým pododstavcem písm. a) nařízení (ES) č. 2371/2002. Žádost obsahuje informace uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení.

2. Do dvaceti čtyř hodin po přijetí žádosti dotčený pobřežní členský stát rozhodne, zda inspekci povolí, a ihned o tom informuje členský stát provádějící inspekci. Rozhodnutí jsou rovněž sdělena Komisi nebo subjektu, který Komise za tímto účelem určila.

3. Podmínky, za nichž může členský stát provádět inspekce rybářských plavidel plujících pod vlajkou jiného členského státu nebo třetí země ve vodách Společenství, které spadají pod jurisdikci jiného členského státu, jsou v souladu s čl. 28 odst. 3 druhým pododstavcem písm. b) nařízení (ES) č. 2371/2002 stanoveny v pravidlech pro přijetí zvláštních kontrol a inspekčních programů.

Článek 3

Kontaktní místa

1. Členské státy určí příslušný orgán, který slouží jako kontaktní místo pro tyto účely:

a)	vydávání a přijímání předběžných oznámeních v souladu s článkem 1;

b)	vydávání a přijímání žádostí a rozhodnutí v souladu s článkem 2.

2. Kontaktní místo uvedené v odstavci 1 je dostupné 24 hodin denně.

3. Kontaktní údaje určeného příslušného orgánu jsou oznámeny Komisi a ostatním členských státům.

4. Komise určí své kontaktní místo pro účely sdělování podle tohoto nařízení.

Článek 4

Povinnost podávat zprávy

1. Poté, co v souladu s články 1 a 2 provede členský stát inspekce ve vodách Společenství, které spadají pod jurisdikci jiného členského státu, členský stát provádějící inspekci předloží dotčenému pobřežnímu členskému státu denní zprávu o svých činnostech.

2. Je-li při inspekci provedené v souladu s články 1 a 2 zjištěno protiprávní jednání, členský stát provádějící inspekci ihned předloží pobřežnímu členskému státu souhrnnou inspekční zprávu. Celková inspekční zpráva je pobřežnímu členskému státu a státu vlajky předložena do sedmi dní po provedení inspekce.

3. Inspekční zpráva, která byla vypracována po inspekci rybářského plavidla Společenství v mezinárodních vodách v souladu s čl. 28 odst. 3 třetím pododstavcem nařízení (ES) č. 2371/2002, je předložena členskému státu vlajky uvedeného plavidla do sedmi dní po provedení inspekce. Je-li při inspekci zjištěno protiprávní jednání, členský stát provádějící inspekci ihned předloží členskému státu vlajky uvedeného plavidla souhrnnou inspekční zprávu.

4. Odstavec 3 se použije, aniž jsou dotčena pravidla pro mezinárodní dohody v oblasti rybolovu.

5. Denní zprávy uvedené v odstavci 1 a inspekční zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou na požádání předkládány Komisi nebo subjektu, který Komise za tímto účelem určila.

KAPITOLA II

INSPEKTOŘI A INSPEKČNÍ PROSTŘEDKY SPOLEČENSTVÍ

Článek 5

Navržení inspektorů a inspekčních prostředků Společenství

1. Členské státy navrhnou inspektory, inspekční plavidla, letadla a jiné inspekční prostředky Společenství, které mají být zařazeny na seznam sestavený Komisí v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002.

2. Členské státy zajistí, že navržení inspektoři Společenství:

a)	jsou rybářskými inspektory v členském státě;

b)	mají rozsáhlé zkušenosti v oblasti kontrol a inspekcí v oblasti rybolovu;

c)	mají důkladné znalosti právních předpisů Společenství v odvětví rybolovu;

d)	mají výbornou znalost jednoho z úředních jazyků Společenství a dostatečnou znalost dalšího jazyka;

e)	jsou fyzicky schopni plnit své úkoly;

f)	absolvovali nezbytnou odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti na moři.

Článek 6

Seznam inspektorů a inspekčních prostředků Společenství

1. Do 31. října 2006 členské státy elektronickou cestou oznámí Komisi jména inspektorů, inspekční plavidla, letadla a jiné inspekční prostředky, které navrhly.

2. Na základě oznámení členských států Komise do 31. prosince 2006 přijme seznam inspektorů, inspekčních plavidel, letadel a jiných inspekčních prostředků Společenství, které jsou oprávněny provádět inspekce v souladu s čl. 28 odst. 4 nařízení (ES) č. 2371/2002.

3. Po sestavení původního seznamu členské státy do 31. října každého roku oznámí Komisi jakékoli změny, které by chtěly provést v seznamu pro následující kalendářní rok. Komise odpovídajícím způsobem změní seznam do 31. prosince každého roku.

4. Seznam a v něm provedené změny se zveřejní na úřední internetové stránce Komise nebo subjektu, který Komise za tímto účelem určila.

Článek 7

Úkoly inspektorů Společenství

1. Aniž je dotčena hlavní odpovědnost pobřežních členských států, inspektoři Společenství provádějí ve vodách Společenství inspekce rybářských plavidel Společenství podle kapitoly V nařízení (EHS) č. 2371/2002.

2. Inspektoři Společenství mohou být pověřeni:

a)	prováděním zvláštních kontrol a inspekčních programů přijatých v souladu s článkem 34c nařízení (ES) č. 2847/93;

b)	prováděním mezinárodních kontrolních a inspekčních programů v odvětví rybolovu, v jejichž případě je Společenství povinno zajistit inspekce a kontroly, nebo

c)	prováděním inspekčních programů, které byly zavedeny mezi členskými státy podle čl. 34b odst. 2 nařízení (EHS) č. 2847/93.

Článek 8

Pravomoci a povinnosti inspektorů Společenství

1. Za účelem plnění svých úkolů a ve smyslu odstavce 2 mají inspektoři Společenství stejné pravomoci jako rybářští inspektoři členského státu, v němž inspekce probíhá, zejména pokud jde o přístup do všech prostor na palubě rybářských plavidel Společenství a na všechna ostatní plavidla vykonávající činnosti související se společnou rybářskou politikou.

2. Inspektoři Společenství nemají žádné policejní ani vynucovaní pravomoci mimo území nebo vody Společenství, které spadají pod pravomoc a jurisdikci jejich členského státu původu.

3. Inspektoři Společenství předkládají písemné zmocnění. Pro tento účel jsou vybaveni průkazem totožnosti vydaným Komisí nebo subjektem, který Komise za tímto účelem určila, a uvádějícím jejich totožnost a funkci.

4. Členské státy poskytují inspektorům Komise pomoc v míře nezbytné pro splnění jejich úkolů.

Článek 9

Inspekční zprávy a zprávy o sledování

1. Inspektoři Společenství předkládají dotčenému pobřežnímu státu denní zprávu o svých činnostech, která obsahuje název a identifikační číslo každého plavidla, u něhož byla provedena inspekce, jakož i druh provedené inspekce.

2. Pokud inspektoři Společenství při inspekci zjistí protiprávní jednání, ihned předloží souhrnnou inspekční zprávu pobřežnímu členskému státu nebo, byla-li inspekce provedena mimo vody Společenství, státu vlajky plavidla, u něhož byla provedena inspekce. Celkovou inspekční zprávu předloží do sedmi dní po provedení inspekce.

3. Inspektoři Společenství předloží kopii celkové inspekční zprávy státu vlajky plavidla, u něhož byla provedena inspekce, do sedmi dní po provedení inspekce.

4. Denní a inspekční zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou na požádání předány Komisi nebo subjektu, který Komise za tímto účelem určila.

Článek 10

Posuzování zpráv

1. Členské státy posuzují a zpracovávají zprávy, které předložili inspektoři Společenství v souladu s čl. 9 odst. 2, stejným způsobem, jakým posuzují a zpracovávají zprávy svých vlastních inspektorů.

2. Členský stát původu inspektora Společenství spolupracuje s členským státem zpracovávajícím zprávu předloženou inspektorem Společenství s cílem zjednodušit soudní a správní řízení.

3. Inspektor Společenství na požádání Komise pomáhá a poskytuje důkazy v řízeních pro protiprávní jednání, k jejichž zahájení dal podnět jakýkoli členský stát.

KAPITOLA III

PŘÍSTUP K INFORMACÍM

Článek 11

Přístup k informacím

1. V rámci inspekcí provedených podle čl. 28 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 2371/2002 mají inspektoři členských států a inspektoři Společenství bezprostřední přístup ke všem informacím a dokumentům, zejména k údajům o sledování včetně údajů získaných ze systému satelitního sledování, které potřebují k plnění svých úkolů, ve stejné míře a za stejných podmínek jako inspektoři členského státu, v němž inspekce probíhá.

2. Přístup k informacím podle odstavce 1 je omezen podle účelu, období a zeměpisné oblasti dotyčné inspekce.

3. Údaje získané v rámci tohoto článku jsou zpracovány důvěrným způsobem a mohou být použity pouze pro účely, k nimž jsou určeny.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníků Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2006.

Za Komisi

Joe BORG

člen Komise

(1) Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

(2) Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 768/2005 (Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1).

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/18

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1043/2006

ze dne 7. července 2006,

kterým se pro hospodářský rok 2004/05 stanoví skutečná produkce olivového oleje a jednotková částka podpory produkce

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky (1), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2261/84 ze dne 17. července 1984, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory produkce olivového oleje a podpory organizacím producentů olivového oleje (2), a zejména na čl. 17a odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 5 nařízení č. 136/66/EHS musí být jednotková částka podpory produkce přizpůsobena v každém členském státě, jehož skutečná produkce překročí příslušné zaručené množství pro daný členský stát podle odstavce 3 uvedeného článku. Při výpočtu výše tohoto překročení je v případě Řecka, Španělska, Francie, Itálie a Portugalska třeba zohlednit odhady produkce stolních oliv přepočítané na ekvivalent olivového oleje na základě příslušných koeficientů stanovených pro Řecko rozhodnutím Komise 2001/649/ES (3), pro Španělsko rozhodnutím Komise 2001/650/ES (4), pro Francii rozhodnutím Komise 2001/648/ES (5), pro Itálii rozhodnutím Komise 2001/658/ES (6) a pro Portugalsko rozhodnutím Komise 2001/670/ES (7).

(2)

Ustanovení čl. 17a odst. 1 nařízení (EHS) č. 2261/84 stanoví, že je třeba určit odhadovanou produkci pro daný hospodářský rok, aby bylo možné určit jednotkovou částku podpory produkce olivového oleje, kterou je možno vyplatit předem. Tato částka musí být stanovena tak, aby bylo vyloučeno jakékoli nebezpečí neoprávněných výplat pěstitelům oliv. Uvedená částka se rovněž týká stolních oliv přepočtených na ekvivalent olivového oleje. Na hospodářský rok 2004/05 stanovilo nařízení Komise (ES) č. 1709/2005 (8) jak odhadovanou produkci, tak jednotkovou částku podpory produkce, kterou je možno vyplatit předem.

(3)

Pro určení skutečné produkce, na kterou byl přiznán nárok na podporu, musí dotyčné členské státy sdělit Komisi nejpozději dne 15. května následujícího po každém hospodářském roku množství uznané za způsobilé pro podporu v každém členském státě podle ustanovení čl. 14 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 2366/98 (9). Z těchto došlých sdělení vyplývá, že množství uznané za způsobilé k podpoře za hospodářský rok 2004/05 se rovná u Řecka 484 598 tunám, u Španělska 1 107 906 tunám, u Francie 3 107 tunám, u Itálie 951 528 tunám, u Portugalska 45 296 tunám a u Slovinska 26 tunám.

(4)

Jestliže členské státy uznaly tato množství za způsobilá k podpoře, znamená to, že byly provedeny kontroly podle nařízení (EHS) č. 2261/84 a (ES) č. 2366/98. Tím, že se podle informací o množstvích uznaných za způsobilá k podpoře Společenství ze strany členských států stanoví skutečná produkce, však zůstávají nedotčeny závěry, které lze vyvodit z ověření přesnosti údajů v rámci postupu schválení účtů.

(5)	Na základě skutečné produkce je třeba stanovit rovněž jednotkovou částku podpory produkce stanovenou v čl. 5 odst. 1 nařízení č. 136/66/EHS, která se vyplácí na způsobilá množství skutečné produkce.

(6)

Pro Slovinsko vyplývá jednotková částka podpory produkce stanovená tímto nařízením z uplatnění podílu v roce 2005 podle článku 143a nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 (10), kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro olivový olej a stolní olivy,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Pro hospodářský rok 2004/05 činí skutečná produkce olivového oleje, která je uznána za způsobilou k podpoře podle článku 5 nařízení č. 136/66/EHS:

—	484 598 tun pro Řecko,

—	1 107 906 tun pro Španělsko,

—	3 107 tun pro Francii,

—	951 528 tun pro Itálii,

—	45 296 tun pro Portugalsko,

—	26 tun pro Slovinsko.

2. Pro hospodářský rok 2004/05 činí jednotková částka podpory produkce podle článku 5 nařízení č. 136/66/EHS, která se vyplácí na způsobilá množství skutečné produkce:

—	130,27 EUR/100 kg pro Řecko,

—	90,53 EUR/100 kg pro Španělsko,

—	132,25 EUR/100 kg pro Francii,

—	73,93 EUR/100 kg pro Itálii,

—	132,25 EUR/100 kg pro Portugalsko,

—	39,68 EUR/100 kg pro Slovinsko.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. července 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 865/2004 (Úř. věst. L 161, 30.4.2004, s. 97).

(2) Úř. věst. L 208, 3.8.1984, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1639/1998 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 38).

(3) Úř. věst. L 229, 25.8.2001, s. 16. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/607/ES (Úř. věst. L 274, 24.8.2004, s. 13).

(4) Úř. věst. L 229, 25.8.2001, s. 20. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/607/ES.

(5) Úř. věst. L 229, 25.8.2001, s. 12. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/607/ES.

(6) Úř. věst. L 231, 29.8.2001, s. 16. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/607/ES.

(7) Úř. věst. L 235, 4.9.2001, s. 16. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2004/607/ES.

(8) Úř. věst. L 274, 20.10.2005, s. 11.

(9) Úř. věst. L 293, 31.10.1998, s. 50. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1795/2005 (Úř. věst. L 288, 29.10.2005, s. 40).

(10) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 319/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 32).

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/24

SMĚRNICE KOMISE 2006/41/ES

ze dne 7. července 2006,

kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek klothianidin a pethoxamid

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (1), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS obdržela Belgie dne 26. září 2001 od společnosti Sumitomo Chemical Takeda Agro Company Ltd. London žádost o zařazení účinné látky klothianidin do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím Komise 2002/305/ES (2) bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tzn. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(2)

Německo obdrželo podle čl. 6 odst. 2 směrnice 91/414/EHS dne 16. října 2000 od společnosti Stähler Agrochemie GmbH & Co. KG (nyní Stähler International GmbH & Co. KG) (jménem společností Taskforce Stähler Agrochemie GmbH & Co. KG, Tokuyama Europe GmbH a Tomen France S.A.) žádost o zařazení účinné látky pethoxamid do přílohy I směrnice 91/414/EHS. Rozhodnutím Komise 2001/626/ES (3) bylo potvrzeno, že je příslušná dokumentace „úplná“, tzn. že v zásadě vyhovuje požadavkům na údaje a informace stanoveným v přílohách II a III směrnice 91/414/EHS.

(3)

Účinky těchto účinných látek na lidské zdraví a na životní prostředí byly posouzeny v souladu s čl. 6 odst. 2 a 4 směrnice 91/414/EHS pro použití navrhovaná žadateli. Jmenované členské státy zpravodajové předložily Komisi dne 4. června 2003 (klothianidin) a 27. srpna 2002 (pethoxamid) návrhy hodnotících zpráv týkajících se těchto látek.

(4)	Tyto návrhy hodnotících zpráv byly přezkoumány členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat. Toto přezkoumání bylo dokončeno dne 27. ledna 2006 v podobě zpráv Komise o přezkoumání klothianidinu a pethoxamidu.

(5)	Z přezkoumání klothianidinu a pethoxamidu nevyplynuly žádné otevřené otázky či obavy, které by vyžadovaly konzultaci s Vědeckým výborem pro rostliny nebo Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, který převzal úlohu tohoto výboru.

(6)

Z různých provedených zkoumání vyplynulo, že přípravky na ochranu rostlin obsahující dotyčné účinné látky mohou obecně splňovat požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) a v čl. 5 odst. 3 směrnice 91/414/EHS, zejména pokud jde o použití, která byla zkoumána a podrobně popsána ve zprávách Komise o přezkoumání. Je tedy vhodné zařadit klothianidin a pethoxamid do přílohy I uvedené směrnice a zajistit tak, aby ve všech členských státech mohla být povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících tyto účinné látky udělována v souladu s ustanoveními uvedené směrnice.

(7)

Aniž jsou dotčeny závazky stanovené směrnicí 91/414/EHS v důsledku zařazení účinné látky do přílohy I, mělo by být členským státům po zařazení poskytnuto šestiměsíční období, ve kterém přezkoumají stávající dočasná povolení přípravků na ochranu rostlin obsahujících klothianidin a pethoxamid, aby bylo zajištěno splnění požadavků stanovených směrnicí 91/414/EHS, zejména ustanovení článku 13 uvedené směrnice a příslušných podmínek stanovených v příloze I. Členské státy by měly stávající dočasná povolení přeměnit na trvalá povolení, změnit je nebo je odejmout v souladu se směrnicí 91/414/EHS. Odchylně od výše stanovené lhůty by pro předložení a zhodnocení úplné dokumentace podle přílohy III pro každý přípravek na ochranu rostlin a pro každé zamýšlené užití mělo být v souladu s jednotnými zásadami stanovenými ve směrnici 91/414/EHS poskytnuto delší období.

(8)	Směrnice 91/414/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)	Opatření této směrnice jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Příloha I směrnice 91/414/EHS se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. ledna 2007. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními uvedených předpisů a této směrnice.

Budou tyto předpisy používat od 1. února 2007.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

1. V souladu se směrnicí 91/414/EHS členské státy do 31. ledna 2007 v případě nutnosti změní nebo odejmou stávající povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku klothianidin nebo pethoxamid. Do tohoto dne zejména ověří, zda jsou splněny podmínky přílohy I uvedené směrnice týkající se jednak klothianidinu, jednak pethoxamidu, s výjimkou podmínek stanovených v části B údajů o těchto účinných látkách, a zda má držitel povolení dokumentaci či přístup k dokumentaci splňující požadavky přílohy II uvedené směrnice v souladu s podmínkami článku 13.

2. Odchylně od odstavce 1 členské státy v souladu s jednotnými zásadami stanovenými v příloze VI směrnice 91/414/EHS znovu zhodnotí každý povolený přípravek na ochranu rostlin obsahující klothianidin nebo pethoxamid, ať jako jedinou účinnou látku, nebo jako jednu z více účinných látek, které byly všechny nejpozději do 31. července 2006 zařazeny do přílohy I směrnice 91/414/EHS, a to na základě dokumentace splňující požadavky přílohy III uvedené směrnice, a zohlední část B údajů v příloze I uvedené směrnice, které se týkají klothianidinu a pethoxamidu. Na základě tohoto hodnocení určí, zda přípravek splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. b), c), d) a e) směrnice 91/414/EHS.

Po tomto určení postupují členské státy takto:

a)	v případě, že přípravek obsahuje klothianidin nebo pethoxamid jako jedinou účinnou látku, je-li to nezbytné, změní nebo odejmou povolení nejpozději do 31. ledna 2008; nebo

v případě, že přípravek obsahuje klothianidin nebo pethoxamid jako jednu z několika účinných látek, je-li to nezbytné, změní nebo odejmou povolení do 31. ledna 2008 nebo do dne stanoveného pro takovou změnu či odnětí v příslušné směrnici nebo směrnicích, jimiž se příslušná látka zařazuje do přílohy I směrnice 91/414/EHS, přičemž určující je pozdější datum.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem 1. srpna 2006.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 7. července 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/45/ES (Úř. věst. L 130, 18.5.2006, s. 27).

(2) Úř. věst. L 104, 20.4.2002, s. 42.

(3) Úř. věst. L 217, 11.8.2001, s. 14.

PŘÍLOHA

V příloze I směrnice 91/414/EHS se na konec tabulky doplňují tyto řádky:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Vstup v platnost

Konec platnosti zařazení

Zvláštní ustanovení

„123

Klothianidin

Číslo CAS 210880-92-5

Číslo CIPAC 738

(E)-1-(2-chloro-1,3-thiazol-5-ylmethyl)-3-methyl-2-nitroguanidin

≥ 960 g/kg

1. srpna 2006

31. července 2016

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako insekticid.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání klothianidinu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, v konečném znění vypracovaném Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 27. ledna 2006.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy:

—	věnovat zvláštní pozornost ochraně podzemní vody, kdykoli je látka použita v oblasti s citlivou půdou a/nebo klimatickými podmínkami,

—	věnovat zvláštní pozornost nebezpečí pro ptáky a savce živící se zrním, pokud se látka používá k úpravě osiva.

Podmínky použití musí případně zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

124

Pethoxamid

Číslo CAS 106700-29-2

Číslo CIPAC 655

2-chloro-N-(2-ethoxyethyl)-N-(2-methyl-1-phenylprop-1-enyl)acetamid

≥ 940 g/kg

1. srpna 2006

31. července 2016

ČÁST A

Povolena mohou být pouze použití jako herbicid.

ČÁST B

Při uplatňování jednotných zásad uvedených v příloze VI musí být zohledněny závěry zprávy o přezkoumání pethoxamidu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy, v konečném znění vypracovaném Stálým výborem pro potravinový řetězec a zdraví zvířat dne 27. ledna 2006.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy:

—	věnovat zvláštní pozornost ochraně podzemní vody, kdykoli je látka použita v oblasti s citlivou půdou a/nebo klimatickými podmínkami,

—	věnovat zvláštní pozornost ochraně vodního prostředí, zejména vyšších vodních rostlin.

Podmínky použití musí případně zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

Členské státy uvědomí Komisi v souladu s čl. 13 odst. 5 o specifikaci komerčně vyrobeného technického materiálu.

(1) Další informace o identitě a specifikaci účinných látek jsou uvedeny ve zprávě o přezkoumání“.

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/28

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. května 2006

o uzavření konzultačního postupu s Mauritánskou islámskou republikou podle článku 96 revidované dohody z Cotonou

(2006/470/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na dohodu o partnerství AKT–ES, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (1) (dále jen „dohoda AKT–ES“), ve znění dohody podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005 (2), a zejména na článek 96 uvedené dohody,

s ohledem na vnitřní dohodu o opatřeních, která mají být přijata, a o postupech, které mají být dodrženy při provádění dohody o partnerství AKT–ES (3), a zejména na článek 3 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Podstatné prvky uvedené v článku 9 dohody AKT–ES byly porušeny.

(2)

V souladu s článkem 96 dohody AKT–ES byly dne 30. listopadu 2005 zahájeny konzultace se zeměmi AKT a Mauritánskou islámskou republikou, při jejichž příležitosti přijaly mauritánské orgány zvláštní závazky s cílem vyřešit problémy uvedené Evropskou unií a provést tyto závazky během období prohloubeného dialogu trvajícího 120 dnů.

(3)	Na závěr tohoto období se ukazuje, že z některých uvedených závazků vznikly konkrétní iniciativy a že jiné závazky byly splněny. Několik důležitých opatření s ohledem na podstatné prvky dohody AKT–ES však musí být ještě provedeno,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Konzultace zahájené s Mauritánskou islámskou republikou v souladu s článkem 96 dohody AKT–ES se uzavírají.

Článek 2

Opatření upřesněná v připojeném dopisu se přijímají jako vhodná opatření uvedená v čl. 96 odst. 2 písm. c) dohody AKT–ES.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Je použitelné do 29. listopadu 2007. Je pravidelně přezkoumáváno alespoň každých šest měsíců.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. května 2006.

Za Radu

předseda

M. BARTENSTEIN

(1) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(2) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 27.

(3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 376.

PŘÍLOHA

Vážený pane předsedo vlády,

Evropská unie přikládá velký význam článku 9 revidované dohody z Cotonou. Dodržování lidských práv, demokratických zásad a právního státu, na kterých spočívá partnerství AKT–EU, jsou podstatnými prvky uvedené dohody, a tudíž základem našich vztahů.

V tomto duchu evropská strana připomněla ve svých prohlášeních ze dne 3. srpna 2005 ohledně státního převratu provedeného v Mauritánii své odsouzení veškerých pokusů o násilné uchopení moci a vyzvala k dodržování demokracie a zákonného ústavního rámce.

Podle článku 96 revidované dohody z Cotonou a s ohledem na skutečnost, že státní převrat dne 3. srpna 2005 představuje porušení některých podstatných prvků uvedených v tomto článku, vyzvala Evropská unie Mauritánii ke konzultacím s cílem, jak to stanoví dohoda, posoudit důkladně situaci a popřípadě ji napravit.

Tyto konzultace byly zahájeny dne 30. listopadu 2005 v Bruselu. Při této příležitosti měla mauritánská strana příležitost představit na základě memoranda ze dne 24. listopadu 2005 vývoj situace ve své zemi od státního převratu 3. srpna, jakož i program připravený orgány na přechodné období.

Evropská unie vzala s uspokojením na vědomí, že mauritánská strana potvrdila některé dříve přijaté závazky a mohla již uvést některé pozitivní příklady, pokud jde o jejich konkretizaci.

Během zasedání přijala mauritánská strana zejména 23 zvláštních závazků, které jsou uvedeny v příloze, v oblastech dodržování demokratických zásad, základních práv a svobod a právního státu, jakož i řádné správy věcí veřejných. Zavázala se rovněž předat evropské straně do poloviny ledna 2006 zprávu o uskutečňování těchto závazků a později poskytovat pravidelné čtvrtletní zprávy o vývoji situace.

Zprávy předložené v polovině ledna a v polovině dubna umožnily evropské straně utvrdit se v tom, že bylo dosaženo významného pokroku. Vedle již zaznamenaného pokroku při zahájení konzultací byl zjištěn určitý vývoj, zejména pokud jde o:

—	definici způsobů správního sčítání pro volební účely s cílem sestavit spolehlivý a průhledný seznam voličů a zahájení samotného sčítání,

—	přijetí znění předlohy zákona o ústavních změnách, který má být předložen v referendu, radou ministrů dne 25. června 2006,

—	jmenování nových waliů (krajských přednostů) a hakemů (okresních přednostů) a rozeslání oběžníku o nestrannosti ústřední a územní správy vůči novým regionálním a místním orgánům od jejich převzetí funkcí,

—	přijetí nařízení ze dne 26. ledna 2006, kterým se mění obecní zákoník a zavádí se zásada nezávislých kandidatur,

—	zahájení konzultací s politickými stranami o předpisech, které mají být přijaty, pokud jde o přezkum parametrů hlasování, včetně přístupu žen k volebním mandátům a přijetí jednotného hlasovacího lístku,

—	vypracování programu týkajícího se osvěty a občanské výchovy a zahájení příslušné kampaně za přítomnosti správních orgánů, Nezávislé národní volební komise, politických stran, organizací občanské společnosti a tisku,

—	zřízení pracovní skupiny při ministerstvu spravedlnosti mající za cíl prostudovat soulad textů týkajících se demokratických práv a svobod s ústavou a učinit nezbytné návrhy,

—	zřízení dekretem a ustavení Národní poradní komise pro reformu v oblasti tisku a audiovizuálních médií, jež předložila svou předběžnou zprávu předsedovi vlády,

—	předložení návrhu nařízení o vytvoření Národní komise pro lidská práva,

—

zaslání dopisů ministerstvem spravedlnosti a ministerstvem vnitra všem orgánům provádějícím trestní stíhání a orgánům územní správy s výzvou, aby vyhledaly, odhalily a předaly ihned spravedlnosti všechny případy, u nichž je podezření na přímé nebo nepřímé vykořisťování osob, jakož i uspořádání dne zamyšlení s cílem určit opatření, která by vedla k odstranění veškerých následků otroctví,

—	přijetí předloh vládních nařízení radou ministrů, týkajících se souhlasu s přistoupením k Úmluvě OSN proti korupci a s ratifikací Africké úmluvy o boji proti korupci,

—	ustavení Národní komise pro EITI (Extractive Industries Transparency Initiative) a schválení nařízení o zřízení Národního fondu příjmů z uhlovodíků a o vymezení způsobů správy těchto příjmů.

Není pochyb, že tyto iniciativy přechodných orgánů přispějí k posílení dodržování demokratických zásad, základních práv a svobod a právního státu, jakož i řádné správy věcí veřejných ve Vaší zemi. Většina závazků přijatých při zahájení konzultací však bude konkretizována během prodlouženého období a ukazuje se jako nezbytné sledovat průběžně jejich provádění.

V této souvislosti Evropská unie zvláště očekává, že se bude pokračovat v provádění konkrétních opatření v těchto oblastech:

—	příprava a uskutečnění průhledných a svobodných voleb na základě úplných a spolehlivých seznamů voličů, jakož i na základě volebních systémů a volebních obvodů, které jsou spravedlivé a dohodnuté s politickými stranami,

—	dodržování pluralismu audiovizuálních médií, zejména vytvoření svobodných venkovských rozhlasových stanic a revize tiskového zákona,

—	podpora lidských práv, zvláště pokračování procesu vytvoření nezávislé národní komise pro lidská práva a návrat uprchlíků a obnova jejich práv,

—	uplatňování právních předpisů týkajících se zákazu otroctví a vhodné řešení všech problémů, které z něho vyplývají,

—	reforma soudnictví,

—	neustálé zlepšování způsobů správy věcí veřejných, včetně zveřejňování aktualizovaných statistických údajů týkajících se hospodářství a rozpočtu,

—	účinné provádění iniciativy EITI v důlním odvětví a v odvětví těžby uhlovodíků a uplatňování stejných zásad řádného řízení v ostatních odvětvích souvisejících s hospodařením s přírodními zdroji, zejména v rybolovu.

V duchu partnerství na základě dohody z Cotonou prohlásila Evropská unie, že je připravena poskytnout svou podporu při provádění závazků přijatých mauritánskou stranou. S přihlédnutím k závazkům splněným v tomto stadiu a vzhledem k činnostem, které mají být ještě provedeny, bylo na základě konzultací rozhodnuto přijmout tato vhodná opatření podle čl. 96 odst. 2 písm. c) revidované dohody z Cotonou:

—	činnosti týkající se probíhající spolupráce v rámci 9. Evropského rozvojového fondu (ERF) a předchozích ERF budou pokračovat, pokud budou dodržovány zvláštní podmínky právě plněných finančních dohod,

—	bude pokračovat příprava a provádění projektů institucionální podpory na pomoc procesu přechodu, o jejichž zahájení bylo rozhodnuto při započetí konzultací,

—	bude rovněž pokračovat příprava a provádění opatření stanovených v rámci 9. ERF a předchozích ERF v ostatních oblastech spolupráce Společenství,

—

činnosti týkající se programování 10. ERF budou zahájeny podle harmonogramů přijatých příslušnými útvary Evropské komise. Uzavření jednotlivých etap programovacího procesu bude podmíněno uskutečněním referenda o ústavě a plánovaných voleb, a to za řádných podmínek a ve lhůtách stanovených přechodnými orgány,

—	strategický dokument pro zemi v rámci 10. ERF týkající se Mauritánie nebude moci být podepsán dříve, než bude potvrzen skutečný návrat země k ústavnímu pořádku na základě průhledných a svobodných prezidentských a parlamentních voleb a nastolení nových demokraticky zvolených orgánů.

Předsednictví Evropské unie a Evropská komise zamýšlejí provádět pravidelné přezkumy, z nichž první se bude konat nejpozději do šesti měsíců.

Evropská unie bude situaci v Mauritánii nadále pečlivě sledovat. Vaše vláda se vyzývá k účasti na posíleném politickém dialogu v rámci článku 8 dohody z Cotonou v průběhu období sledování trvajícího osmnáct měsíců s cílem obnovit demokracii a právní stát, zejména konáním průhledných a svobodných místních, parlamentních, senátních a prezidentských voleb, jakož i posílit dodržování lidských práv a základních svobod.

V případě, že provádění závazků přijatých mauritánskými orgány bude urychleno nebo naopak přerušeno, si Evropská unie vyhrazuje právo změnit vhodná opatření.

S výrazem nejhlubší úcty

V Bruselu dne

Za Komisi

Za Radu

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/33

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 4. července 2006,

kterým se pro rok 2006 stanoví konečné rozdělení zdrojů Tabákového fondu Společenství, určené k financování opatření podle článků 13 a 14 nařízení (ES) č. 2182/2002, mezi členské státy

(oznámeno pod číslem K(2006) 3030)

(pouze francouzské, italské, německé, nizozemské, portugalské, řecké a španělské znění je závazné)

(2006/472/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu se surovým tabákem (1), a zejména na článek 14a uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Články 13 a 14 nařízení Komise (ES) č. 2182/2002 ze dne 6. prosince 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 2075/92 pokud jde o Tabákový fond Společenství (2), stanoví opatření ve prospěch přeměny produkce. Tato opatření financuje Tabákový fond Společenství, zřízený článkem 13 nařízení (EHS) č. 2075/92.

(2)

Veškeré prostředky, které jsou k dispozici pro Tabákový fond Společenství, činí 29,2 milionu eur, což je hodnota nepatrně odlišná od dříve oznámené částky. Z této částky musí být 50 % přiděleno na zvláštní opatření sloužící u pěstitelů tabáku k přeměně produkce na jiné kultury nebo jiné hospodářské činnosti, které budou zdrojem pracovních míst a na studie v této oblasti.

(3)	Podle čl. 17 odst. 4 nařízení (ES) 2182/2002 je tedy třeba mezi příslušné členské státy do 30. června 2006 rozdělit částku, která je dostupná pro rok 2006 na základě předběžných finančních plánů pro opatření, která se vztahují na žádosti o podporu, které předložily členské státy.

(4)	Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro tabák,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro rok 2006 je konečné rozdělení zdrojů Tabákového fondu Společenství, určené k financování opatření podle článků 13 a 14 nařízení (ES) č. 2182/2002, mezi členské státy, stanoveno v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Francouzské republice, Italské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Spolkové republice Německo, Řecké republice a Španělskému království.

V Bruselu dne 4. července 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise

(1) Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 70. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1679/2005 (Úř. věst. L 271, 15.10.2005, s. 1).

(2) Úř. věst. L 331, 7.12.2002, s. 16. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1881/2005 (Úř. věst. L 301, 18.11.2005, s. 3).

PŘÍLOHA

Konečné rozdělení zdrojů Tabákového fondu Společenství, určené k financování opatření podle článků 13 a 14 nařízení (ES) č. 2182/2002 pro rok 2006, mezi členské státy

(v eurech)
	Konečné rozdělení
Základ	100 % národního zaručeného prahového množství
Členský stát:	Hodnota
Belgie	62 350
Německo	499 597
Řecko	5 255 417
Španělsko	1 853 806
Francie	1 127 090
Itálie	5 542 586
Rakousko	0
Portugalsko	259 154
Celkem	14 600 000

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/35

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 5. července 2006,

kterým se některé třetí země a některé oblasti třetích zemí uznávají za prosté Xanthomonas campestris (všech kmenů patogenních pro Citrus), Cercospora angolensis Carv. et Mendes a Guignardia citricarpa Kiely (všech kmenů patogenních pro Citrus)

(oznámeno pod číslem K(2006) 3024)

(2006/473/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (1), a zejména na přílohu IV část A kapitolu I body 16.2, 16.3 a 16.4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V zájmu umožnění dovozu plodů Citrus L., Fortunella Swingle, Poncirus Raf. a jejich kříženců ze třetích zemí do Společenství nebo jejich přemísťování uvnitř Společenství v rámci směrnice 2000/29/ES byly rozhodnutím Komise 98/83/ES ze dne 8. ledna 1998, kterým se některé třetí země a některé oblasti třetích zemí uznávají za prosté Xanthomonas campestris (všech kmenů patogenních pro Citrus), Cercospora angolensis Carv. et Mendes a Guignardia citricarpa Kiely (všech kmenů patogenních pro Citrus) (2), některé třetí země a některé oblasti třetích zemí uznány za prosté těchto škodlivých organismů.

(2)	Rozhodnutí 98/83/ES bylo od svého přijetí několikrát změněno. V zájmu jasnosti a racionality by proto mělo být rozhodnutí 98/83/ES zrušeno a nahrazeno.

(3)	Nový Zéland předložil úřední informace o tom, že je jeho území prosté Xanthomonas campestris a Guignardia citricarpa. Nový Zéland by měl proto být uznán za prostý těchto škodlivých organismů.

(4)	Jihoafrická republika předložila úřední informace o tom, že úřední obvody Hartswater a Warrenton v provincii Severní Kapsko jsou prosté Guignardia citricarpa. Tyto obvody Jihoafrické republiky by proto měly být uznány za prosté tohoto škodlivého organismu.

(5)	Austrálie předložila informace poukazující na to, že Queensland již není prostý Xanthomonas campestris. Proto by Queensland neměl být nadále uznáván za prostý tohoto škodlivého organismu.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého rostlinolékařského výboru,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Pro účely přílohy IV části A kapitoly I bodu 16.2 se níže uvedené třetí země uznávají za prosté všech kmenů Xanthomonas campestris patogenních pro Citrus:

a)	všechny třetí země produkující citrusové plody v Evropě, Alžírsko, Egypt, Izrael, Libye, Maroko, Tunisko a Turecko;

b)	v Africe: Jihoafrická republika, Gambie, Ghana, Guinea, Keňa, Súdán, Svazijsko a Zimbabwe;

c)	ve Střední a Jižní Americe a v karibské oblasti: Bahamy, Belize, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Ekvádor, Honduras, Jamajka, Mexiko, Nikaragua, Peru, Dominikánská republika, Santa Lucia, Salvádor, Surinam a Venezuela;

d)	v Oceánii: Nový Zéland.

2. Pro účely přílohy IV části A kapitoly I bodu 16.2 se níže uvedené oblasti uznávají za prosté všech kmenů Xanthomonas campestris patogenních pro Citrus:

a)	v Austrálii: Nový jižní Wales, Jižní Austrálie a Viktoria;

b)	Brazílie, s výjimkou států Rio Grande do Sul, Santa Catarina, Paraná, São Paulo, Minas Gerais a Mato Grosso do Sul;

c)	ve Spojených státech amerických: Arizona, Kalifornie, Guam, Havaj, Luisiana, Severní Mariany, Portoriko, Americká Samoa, Texas a Americké Panenské ostrovy;

d)	Uruguay, s výjimkou departementů Salto, Rivera a Paysandu – na sever od řeky Chapicuy.

Článek 2

Pro účely přílohy IV části A kapitoly I bodu 16.3 se níže uvedené třetí země uznávají za prosté Cercospora angolensis Carv. et Mendes:

a)	všechny třetí země produkující citrusové plody v Severní, Střední a Jižní Americe, v karibské oblasti, v Asii, s výjimkou Jemenu, v Evropě a Oceánii;

b)	všechny třetí země produkující citrusové plody v Africe, s výjimkou Angoly, Kamerunu, Středoafrické republiky, Konžské demokratické republiky, Gabunu, Guiney, Keni, Mosambiku, Nigérie, Ugandy, Zambie a Zimbabwe.

Článek 3

1. Pro účely přílohy IV části A kapitoly I bodu 16.4 se níže uvedené třetí země uznávají za prosté všech kmenů Guignardia citricarpa Kiely patogenních pro Citrus:

a)	všechny třetí země produkující citrusové plody v Severní, Střední a Jižní Americe, s výjimkou Argentiny a Brazílie, v karibské oblasti a v Evropě;

b)	všechny třetí země produkující citrusové plody v Asii, s výjimkou Bhútánu, Číny, Indonésie, Filipín a Tchaj-wanu;

c)	všechny třetí země produkující citrusové plody v Africe, s výjimkou Jihoafrické republiky, Keni, Mosambiku, Svazijska, Zambie a Zimbabwe;

d)	všechny třetí země produkující citrusové plody v Oceánii, s výjimkou Austrálie a Vanuatu.

2. Pro účely přílohy IV části A kapitoly I bodu 16.4 se níže uvedené oblasti uznávají za prosté všech kmenů Guignardia citricarpa Kiely patogenních pro Citrus:

a)	v Jihoafrické republice: Západní Kapsko; Severní Kapsko: úřední obvody Hartswater a Warrenton;

b)	v Austrálii: Jižní Austrálie, Západní Austrálie a Severní teritorium;

c)	v Číně: všechny oblasti s výjimkou Sichuanu (Sečuán), Yunnanu, Guangdongu, Fujianu a Zhejiangu;

d)	v Brazílii: všechny oblasti s výjimkou států Rio de Janeiro, São Paulo a Rio Grande do Sul.

Článek 4

Zrušuje se rozhodnutí 98/83/ES.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 5. července 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/35/ES (Úř. věst. L 88, 25.3.2006, s. 9).

(2) Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 41. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2003/129/ES (Úř. věst. L 51, 26.2.2003, s. 21).

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/37

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 6. července 2006,

kterým se stanoví opatření na prevenci vysoce patogenní influenzy ptáků způsobované virem influenzy typu A podtypu H5N1 u ptáků chovaných v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích v členských státech a zrušuje rozhodnutí 2005/744/ES

(oznámeno pod číslem K(2006) 3054)

(Text s významem pro EHP)

(2006/474/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (2), a zejména na čl. 56 odst. 3, čl. 57 odst. 2, čl. 63 odst. 3 a čl. 66 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Influenza ptáků je infekční virová nákaza drůbeže a ptáků, která je příčinou úmrtnosti a poruch, může rychle nabýt epizootických rozměrů a může představovat vážné nebezpečí pro zdraví zvířat a lidí a prudce snížit výnosnost chovu drůbeže.

(2)

S ohledem na riziko, které vysoce patogenní influenza ptáků způsobovaná virem typu A podtypu H5N1 představuje, byly rozhodnutím Komise 2005/744/ES ze dne 21. října 2005, kterým se stanoví požadavky na prevenci vysoce patogenní influenzy ptáků způsobované virem influenzy typu A podtypu H5N1 u vnímavých ptáků chovaných v zoologických zahradách v členských státech (3), stanoveny určité požadavky ohledně biologické bezpečnosti a očkování u ptáků chovaných v zoologických zahradách. Dané rozhodnutí rovněž stanoví, že členské státy předloží Komisi své programy očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách.

(3)

Směrnice 2005/94/ES stanoví pravidla pro zavedení preventivního očkování proti influenze ptáků, mimo jiné ptactva chovaného v zajetí, jako jsou ptáci chovaní v zoologických zahradách, a uvádí, že Komise stanoví k tomuto preventivnímu očkování prováděcí pravidla. Daná směrnice rovněž stanoví, že členské státy předloží Komisi ke schválení své plány preventivního očkování drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí.

(4)	Směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách (4) definuje zoologické zahrady, na které se její znění vztahuje. Tato definice by měla být zohledněna pro účely tohoto rozhodnutí.

(5)

Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (5), stanoví pravidla týkající se zvířat, s nimiž se obchoduje mezi schválenými organizacemi, schválenými instituty nebo schválenými středisky.

(6)

Vzhledem k tomu, že ptáci chovaní v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích zpravidla nemohou kvůli svému zajetí přijít do styku s drůbeží či jiným ptactvem chovaným v zajetí, a nepředstavují proto pro drůbež a jiné ptactvo chované v zajetí žádné riziko kontaminace, a s ohledem na hodnotu ptáků chovaných v zoologických zahradách může preventivní očkování takových ptáků představovat vhodné doplňkové preventivní opatření. Je tedy vhodné na úrovni Společenství stanovit prováděcí pravidla preventivního očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách, schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích, kterými by se členské státy měly řídit, pokud budou považovat za vhodné takové ptáky očkovat.

(7)

Je rovněž vhodné na úrovni Společenství stanovit prováděcí pravidla biologické bezpečnosti pro prevenci vysoce patogenní influenzy ptáků způsobované virem influenzy typu A podtypu H5N1 u ptáků chovaných v zoologických zahradách a ve schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích v členských státech, aby byla zajištěna ochrana volně žijících živočichů a zachování biologické rozmanitosti.

(8)	Je vhodné schválit plány a programy očkování, které byly předloženy členskými státy podle rozhodnutí 2005/744/ES a směrnice 2005/94/ES.

(9)	V zájmu jasnosti je vhodné zrušit rozhodnutí 2005/744/ES a nahradit ho tímto rozhodnutím.

(10)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Toto rozhodnutí stanoví prováděcí pravidla:

s cílem zamezit šíření influenzy ptáků způsobované vysoce patogenním virem influenzy typu A podtypu H5N1 (dále jen „vysoce patogenní influenza ptáků typu H5N1“) z volně žijících ptáků na ptáky chované v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích.

b)	pro očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích.

2. Tímto rozhodnutím se schvalují některé programy očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích předložené Komisi podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí 2005/744/ES a plány preventivního očkování podle čl. 56 odst. 2 směrnice 2005/94/ES.

Článek 2

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí definice stanovené ve směrnici 2005/94/ES.

Kromě toho se použije definice zoologických zahrad podle článku 2 směrnice 1999/22/ES a definice schválených organizací, schválených institutů a schválených středisek podle čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 92/65/EHS.

Článek 3

Členské státy přijmou vhodná a proveditelná opatření pro snížení rizika přenosu „vysoce patogenní influenzy ptáků typu H5N1“ z volně žijících ptáků na ptáky chované v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích, a to s ohledem na kritéria a rizikové faktory uvedené v příloze I.

V závislosti na konkrétní epizootologické situaci se tato pravidla zaměří zejména na prevenci přímého a nepřímého kontaktu volně žijících ptáků, především vodních ptáků, s ptáky chovanými v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích.

Článek 4

Plány preventivního očkování proti „vysoce patogenní influenze ptáků typu H5N1“ předložené podle čl. 56 odst. 2 směrnice 2005/94/ES jsou na základě posouzení rizik zaměřeny na ptáky chované v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích.

Pokud členské státy předkládají plány preventivního očkování proti „vysoce patogenní influenze ptáků typu H5N1“ podle čl. 56 odst. 2 směrnice 2005/94/ES, které jsou zaměřeny na ptáky chované v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích, musí tyto plány:

a)	být vyhotoveny v souladu s požadavky stanovenými v příloze II tohoto rozhodnutí; a

b)	kromě informací stanovených v čl. 56 odst. 2 směrnice 2005/94/ES obsahovat přesné adresy zoologických zahrad a schválených organizací, schválených institutů a schválených středisek, kde bude preventivní očkování provedeno, jakož i údaj o jejich umístění.

Článek 5

1. Plány preventivního očkování předložené členskými státy podle čl. 56 odst. 2 směrnice 2005/94/ES a uvedené v příloze III tohoto rozhodnutí se schvalují.

2. Programy očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích předložené členskými státy podle rozhodnutí 2005/744/ES a uvedené v příloze III tohoto rozhodnutí se považují za schválené ve smyslu odstavce 1 tohoto článku.

3. Komise zveřejní plány a programy preventivního očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích uvedené v příloze III.

Článek 6

Členské státy neprodleně přijmou opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 7

Rozhodnutí 2005/744/ES se zrušuje.

Článek 8

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 6. července 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise

(1) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES (Úř. věst. L 315, 19.11.2002, s. 14).

(2) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

(3) Úř. věst. L 279, 22.10.2005, s. 75.

(4) Úř. věst. L 94, 9.4.1999, s. 24.

(5) Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 52. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/68/ES (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 128).

PŘÍLOHA I

Kritéria a rizikové faktory, které je třeba zvážit při uplatňování opatření stanovených v článku 3 v jednotlivých zoologických zahradách či schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích

1.	Umístění zoologické zahrady nebo schválené organizace, schváleného institutu a schváleného střediska na tažných trasách ptáků, zejména pokud se přesouvají z Afriky, ze střední a východní Asie a z oblastí Kaspického a Černého moře;

2.	Vzdálenost zoologické zahrady, schválené organizace, schváleného institutu a schváleného střediska od mokřadů, například rybníků, močálů, jezer či řek, kde se mohou shromažďovat stěhovaví vodní ptáci;

3.	Umístění zoologické zahrady, schválené organizace, schváleného institutu a schváleného střediska v oblastech s vysokou hustotou stěhovavých ptáků, zejména vodních ptáků.

PŘÍLOHA II

Požadavky pro použití preventivního očkování

1.	Rozsah očkování, které se má provést	Očkování se provede pouze u ptáků chovaných v zoologických zahradách nebo ve schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích.
2.	Druhy ptactva, které má být očkováno	Stanoví se seznam všech ptáků, kteří mají být očkováni, spolu s jejich individuální identifikací; tento seznam se uchovává po dobu nejméně 10 let od data očkování.
3.	Doba trvání očkování	Veškeré ptactvo, které má být v zoologických zahradách nebo ve schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích očkováno, musí být očkováno co nejrychleji. V každém případě musí být každé očkování v zoologické zahradě dokončeno co nejdříve v rámci jednoho týdne.
4.	Zvláštní období klidu pro očkované ptáky a produkty očkovaných ptáků	Přesuny očkovaných ptáků mezi schválenými organizacemi, schválenými instituty a schválenými středisky, jak jsou definovány ve směrnici 92/65/EHS, v rámci téhož členského státu nebo do jiných členských států se povolují tehdy, pokud ptáci pocházejí ze zoologické zahrady či schválené organizace, schváleného institutu nebo schváleného střediska, které se nachází v oblasti, kde nejsou v platnosti žádná veterinární omezení ohledně vysoce patogenní influenzy ptáků. Na veterinární osvědčení uvedené v příloze E části 3 směrnice 92/65/EHS se doplňují slova: „ptáci splňující požadavky rozhodnutí 2006/474/ES očkovaní proti influenze ptáků dne ……… očkovací látkou …………“ Nejsou-li tyto podmínky splněny, je přesun očkovaných ptáků či obchod s nimi možný pod úředním dohledem mezi zoologickými zahradami v témže členském státu, nebo po udělení zvláštního povolení jiného členského státu. Jakýkoli přesun očkovaných ptáků mezi členskými státy musí být příslušným orgánem v místě původu oznámen příslušnému orgánu v místě určení pomocí systému TRACES. Produkty takových ptáků nesmí vstoupit do potravního řetězce.
5.	Zvláštní identifikace a zvláštní evidence očkovaných ptáků	Očkovaní ptáci musí být individuálně identifikovatelní a záznamy o identitě těchto ptáků musí být doplněny jasnými poznámkami. Kdykoli je to možné, musí být při očkování provedeno nesmazatelné označení očkovaných ptáků.
6.	Provedení očkovací kampaně	Očkování se provede pod dohledem úředního veterináře příslušných orgánů. Musí být přijata potřebná opatření, aby se zabránilo možnému šíření viru. Veškerá zbytková množství očkovací látky musí být vrácena do místa její distribuce spolu s písemným záznamem o počtu očkovaných ptáků a o počtu použitých dávek. Kdykoli je to možné, musí být před očkováním a alespoň 30 dní po něm odebrány vzorky krve pro sérologické testy na influenzu ptáků. Záznamy o výsledcích testů musí být uchovávány po dobu nejméně 10 let.
7.	Očkovací látka, jež má být použita	Inaktivovaná očkovací látka, jež má být použita, musí mít vhodné složení a musí být účinná proti danému typu viru. Použije se v souladu s pokyny výrobce a/nebo veterinárních orgánů.
8.	Informování Komise o provedení plánu či programu	Komisi a členským státům se v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat poskytne podrobná zpráva o provedení plánu či programu, včetně výsledků provedených testů.

PŘÍLOHA III

Seznam schválených plánů a programů preventivního očkování ptáků chovaných v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech a schválených střediscích v členských státech

Kód	Členský stát	Datum předložení plánu či programu
AT	Rakousko	21. dubna 2006
BE	Belgie	10. února 2006
CZ	Česká republika	21. března 2006
DE	Německo	31. března 2006
DK	Dánsko	20. února 2006
EE	Estonsko	6. března 2006
ES	Španělsko	27. února 2006
FR	Francie	20. února 2006
HU	Maďarsko	1. března 2006
IE	Irsko	6. března 2006
IT	Itálie	6. března 2006
LT	Litva	6. března 2006
LV	Lotyšsko	28. února 2006
NL	Nizozemsko	16. listopadu 2005
PT	Portugalsko	29. listopadu 2005
SE	Švédsko	28. února 2006
UK	Spojené království	4. dubna 2006

8.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 187/42

ROZHODNUTÍ RADY 2006/475/SZBP

ze dne 12. června 2006

o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie v Gabonské republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 24 této smlouvy,

s ohledem na doporučení předsednictví,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů přijala dne 25. dubna 2006 rezoluci 1671 (2006), kterou se Evropská unie zmocňuje k dočasnému rozmístění sil (EUFOR RD Congo) na podporu mise MONUC v průběhu volebního procesu v Konžské demokratické republice. Rada bezpečnosti OSN dále požádala všechny členské státy OSN, zejména státy ležící v blízkosti Konžské demokratické republiky, aby poskytly veškerou podporu nezbytnou pro usnadnění rychlého nasazení sil EUFOR RD Congo, a aby zejména zajistily volný, nerušený a urychlený přesun pracovníků těchto sil, jakož i vybavení, zásob, materiálu a jiného zboží, včetně vozidel a náhradních dílů, určených pro jejich výlučnou a úřední potřebu, do Konžské demokratické republiky.

(2)	Dne 27. dubna 2006 přijala Rada společnou akci 2006/319/SZBP o vojenské operaci Evropské unie na podporu mise Organizace spojených národů v Konžské demokratické republice (MONUC) během volebního procesu (1) (EUFOR RD Congo).

(3)	V návaznosti na žádost generálního tajemníka, vysokého představitele ze dne 27. dubna 2006 vyjádřila vláda Gabonské republiky v dopise ze dne 18. května 2006 souhlas s umístěním sil pod vedením Evropské unie na území Gabonské republiky pro účely dané operace.

(4)

V návaznosti na zmocnění Rady ze dne 23. května 2005, v souladu s článkem 24 Smlouvy o Evropské unii, sjednalo předsednictví, kterému byl nápomocen generální tajemník, vysoký představitel, Dohodu mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie v Gabonské republice.

(5)	Uvedená dohoda by měla být schválena,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Dohoda mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie v Gabonské republice se schvaluje jménem Evropské unie.

Znění dohody se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat dohodu zavazující Evropskou unii.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 4

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 12. června 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL

(1) Úř. věst. L 116, 29.4.2006, s. 98.

PŘEKLAD

DOHODA

mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie v Gabonské republice

EVROPSKÁ UNIE (EU)

na straně jedné a

GABONSKÁ REPUBLIKA, dále jen „hostitelský stát“

na straně druhé,

společně dále jen „strany“,

BEROUCE V ÚVAHU:

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Oblast působnosti a definice

1. Tato dohoda se vztahuje na síly pod vedením Evropské unie a jejich pracovníky.

2. Tato dohoda se použije pouze na území hostitelského státu.

3. Pro účely této dohody se rozumí:

a)	„silami pod vedením Evropské unie“ (EUFOR) vojenské velitelství EU a kontingenty států přispívající k operaci, jejich vybavení a jejich dopravní prostředky;

b)	„operací“ příprava, zavedení, plnění a podpora vojenské mise podle mandátu vyplývajícího z rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1671 (2006) ze dne 25. dubna 2006;

c)	„velitelem sil EU“ velitel na místě působení nebo v hostitelském státě;

d)	„vojenským velitelstvím EU“ vojenské velitelství a jeho části v útvarech pod vedením vojenských velitelů EU, které provádějí vojenské velení operace a dohled nad ní;

e)	„kontingenty států“ jednotky a prvky patřící členským státům Evropské unie a dalším státům účastnícím se operace;

„pracovníky EUFOR“ civilní a vojenští pracovníci přidělení k EUFOR, jakož i pracovníci určení pro přípravu operace a pracovníci na služební cestě za vysílající stát nebo orgán EU v rámci operace, kteří jsou přítomni na území hostitelského státu, pokud není v této dohodě stanoveno jinak, s výjimkou místních pracovníků a pracovníků zaměstnaných mezinárodními obchodními dodavateli;

g)	„místními pracovníky“ pracovníci, kteří jsou státními příslušníky hostitelského státu nebo mají v hostitelskému státě trvalé bydliště;

h)	„zařízeními“ veškeré prostory, ubytování a pozemky potřebné pro EUFOR a pracovníky EUFOR;

i)	„vysílajícím státem“ stát, který pro EUFOR poskytuje kontingent státu.

Článek 2

Obecná ustanovení

1. EUFOR a pracovníci EUFOR dodržují právní a správní předpisy hostitelského státu a zdrží se veškerého jednání nebo činnosti neslučitelných s cíli operace.

2. EUFOR pravidelně informuje vládu hostitelského státu o počtu pracovníků EUFOR umístěných na území hostitelského státu.

Článek 3

Identifikace

1. Pracovníci EUFOR musí mít vždy při sobě pas nebo vojenskou knížku.

2. Vozidla, letadla, plavidla a další dopravní prostředky EUFOR jsou opatřeny charakteristickým identifikačním označením EUFOR nebo registračními tabulkami, ohlášenými příslušným úřadům hostitelského státu.

3. EUFOR má právo na svých zařízeních, vozidlech a dalších dopravních prostředcích vyvěsit vlajku Evropské unie a používat označení, jako jsou vojenské znaky, nápisy a oficiální symboly. Uniformy pracovníků EUFOR jsou označeny rozeznávacím znakem EUFOR. Na zařízeních, vozidlech a dalších dopravních prostředcích a na uniformách EUFOR mohou podle rozhodnutí velitele sil EU být zobrazeny státní vlajky nebo znaky jednotlivých kontingentů států.

Článek 4

Překračování hranic a pohyb na území hostitelského státu

1. Pracovníci EUFOR vstupují na území hostitelského státu pouze po předložení dokladů uvedených v čl. 3 odst. 1 nebo, v případě prvního vstupu, příkazu k jednotlivému nebo hromadnému přesunu vydaného ze strany EUFOR. Následně při vstupu na území hostitelského státu, při jeho opouštění nebo při pohybu po něm nepodléhají pasovým a vízovým předpisům ani imigračním a celním kontrolám.

2. Pracovníci EUFOR nepodléhají předpisům hostitelského státu o registraci a kontrole cizích státních příslušníků, avšak nezískávají právo na pobyt nebo bydliště na území hostitelského státu.

3. Majetek a dopravní prostředky EUFOR, které vstupují na území hostitelského státu, jím projíždějí nebo je opouštějí za účelem podpory operace, nepodléhají požadavkům na předložení inventárních soupisů nebo jiné celní dokumentace, ani žádné kontrole.

4. Pracovníci EUFOR mohou na území hostitelského státu řídit motorová vozidla, plavidla a letadla, pokud mají platný vnitrostátní, mezinárodní nebo vojenský řidičský průkaz, popřípadě oprávnění k řízení lodě nebo pilotní licenci.

5. Pro účely operace udělí hostitelský stát EUFOR a pracovníkům EUFOR svobodu pohybu a svobodu cestování na svém území, včetně výsostných vod a vzdušného prostoru. Svoboda pohybu ve výsostných vodách hostitelského státu zahrnuje zastávky a kotvení za jakýchkoliv okolností.

6. Pro účely operace může EUFOR na území hostitelského státu, včetně jeho výsostných vod a vzdušného prostoru, provádět jakékoliv cvičení nebo výcvik se zbraněmi, jakož i startování nebo přistávání jakéhokoliv letadla nebo vojenského zařízení nebo jeho nakládání na palubu.

7. Pro účely operace se nepožaduje, aby ponorky EUFOR ve výsostných vodách hostitelského státu pluly na povrchu a aby byly označeny vlajkou.

8. Pro účely operace může EUFOR používat silnice, mosty, trajekty, letiště a přístavy bez placení cel, mýtného, daní nebo jiných poplatků. EUFOR není osvobozena od přiměřených poplatků za požadované a přijaté služby.

Článek 5

Výsady a imunity udělené EUFOR hostitelským státem

1. Zařízení EUFOR jsou nedotknutelná. Zástupci hostitelského státu do nich nevstoupí bez souhlasu velitele sil EU.

2. Zařízení EUFOR jsou nedotknutelná. Zástupci hostitelského státu do nich nevstoupí bez souhlasu velitele sil EU.

3. EUFOR a její vlastnictví a majetek, bez ohledu na jejich umístění a držitele, jsou vyňaty ze všech forem právních řízení.

4. Archivy a dokumenty EUFOR jsou vždy nedotknutelné, bez ohledu na jejich umístění.

5. Úřední korespondence EUFOR je nedotknutelná. Úřední korespondencí se rozumí veškerá korespondence týkající se operace a jejich funkcí.

6. Pokud jde o zboží zakoupené nebo dovážené, služby poskytované a zařízení používaná pro účely operace, je EUFOR osvobozena od všech státních, regionálních a obecních dávek, daní a podobných poplatků. EUFOR není osvobozena od dávek, daní a poplatků, pokud jde o platby za poskytnuté služby.

7. Hostitelský stát povolí vstup zboží pro operaci a udělí mu osvobození od veškerých cel, mýtného, daní a podobných poplatků, kromě poplatků za skladování, přepravu a jiné poskytnuté služby.

Článek 6

Výsady a imunity udělené pracovníkům EUFOR hostitelským státem

1. Pracovníci EUFOR nesmějí být žádnou formou zatčeni ani zadrženi.

2. Doklady, korespondence a majetek pracovníků EUFOR jsou nedotknutelné, s výjimkou exekučních opatření povolených podle odstavce 6.

3. Pracovníci EUFOR jsou za všech okolností vyňati z trestní pravomoci hostitelského státu.

Vysílající stát nebo případně dotyčný orgán EU se může vynětí pracovníků EUFOR z trestní pravomoci vzdát. Toto vzdání se musí být vždy výslovné.

4. Pracovníci EUFOR jsou vyňati z občanské a správní pravomoci hostitelského státu, pokud jde o ústní nebo písemný projev a o veškeré jejich jednání při výkonu služebních povinností. Pokud je proti pracovníkům EUFOR zahájeno jakékoliv občanskoprávní řízení u jakéhokoliv soudu hostitelského státu, je to neprodleně oznámeno veliteli sil EU a příslušnému orgánu vysílajícího státu nebo dotyčného orgánu EU. Před započetím řízení před soudem velitel sil EU a příslušný orgán vysílajícího státu nebo dotyčný orgán EU dosvědčí soudu, zda se pracovník EUFOR daného jednání dopustil při výkonu služebních povinností.

Pokud se pracovník jednání dopustil při výkonu služebních povinností, není řízení zahájeno a použije se článek 15. Pokud se jednání nedopustil při výkonu služebních povinností, může řízení pokračovat. Svědectví velitele sil EU a příslušného orgánu vysílajícího státu nebo dotyčného orgánu EU je pro pravomoc hostitelského státu závazné a hostitelský stát je nemůže napadnout.

Je-li řízení zahájeno z podnětu pracovníka EUFOR, nelze se odvolávat na vynětí z pravomoci, pokud jde o jakýkoliv protinárok přímo související s hlavní žalobou.

5. Pracovníci EUFOR nemají povinnost vypovídat jako svědci.

6. Proti pracovníkům EUFOR nemohou být provedena exekuční opatření, s výjimkou případů, kdy je proti nim zahájeno občanskoprávní řízení nesouvisející s jejich služebními povinnostmi. Majetek pracovníků EUFOR, u kterého velitel sil EU dosvědčí, že je nezbytný pro plnění jejich služebních povinností, je chráněn před zabavením pro účely výkonu rozsudku, rozhodnutí nebo příkazu. Pracovníci EUFOR nepodléhají v občanském soudním řízení žádným omezením osobní svobody ani jiným omezujícím opatřením.

7. Vynětí pracovníků EUFOR z pravomoci hostitelského státu neznamená jejich vynětí z pravomoci vysílajícího státu.

8. Pracovníci EUFOR jsou, pokud jde o služby poskytované pro EUFOR, vyňati z působnosti předpisů o sociálním zabezpečení platných v hostitelském státě.

9. Pracovníci EUFOR jsou v hostitelském státě osvobozeni od všech forem zdanění platu a mzdy, které jim vyplácí EUFOR nebo vysílající státy, jakož i veškerých příjmů pocházejících odjinud než z hostitelského státu.

10. Hostitelský stát povolí, v souladu s právními a správními předpisy, které případně přijme, vstup předmětů určených pro osobní potřeby pracovníků EUFOR a udělí pro ně osvobození od veškerých cel, daní a souvisejících poplatků, kromě poplatků za skladování, přepravu a podobné služby.

Osobní zavazadla pracovníků EUFOR jsou osvobozena od prohlídek, pokud neexistují vážné důvody pro domněnku, že obsahují předměty, které nejsou určeny pro osobní potřebu pracovníků EUFOR, nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákonem nebo regulován karanténními předpisy hostitelského státu. Prohlídka je prováděna pouze v přítomnosti dotčeného pracovníka EUFOR nebo zplnomocněného zástupce EUFOR.

Článek 7

Místní pracovníci

Místní pracovníci požívají výsad a imunit pouze v rozsahu přiznaném hostitelským státem. Hostitelský stát však vykonává pravomoc nad pracovníky způsobem, který zbytečně nenarušuje výkon funkcí operace.

Článek 8

Trestní pravomoc

Příslušné orgány vysílajícího státu mají právo vykonávat na území hostitelského státu veškerou trestní pravomoc a disciplinární pravomoci, které jim uděluje zákon vysílajícího státu, vůči všem pracovníkům EUFOR podléhajícím tomuto zákonu.

Článek 9

Uniforma a zbraně

1. Nošení uniformy se řídí předpisy přijatými velitelem sil EU.

2. Vojenští pracovníci EUFOR mohou nosit zbraně a střelivo pod podmínkou, že jsou k tomu zmocněni příkazem.

Článek 10

Podpora poskytovaná hostitelským státem a uzavírání smluv

1. Hostitelský stát souhlasí, že na žádost EUFOR poskytne pomoc při hledání vhodných zařízení.

2. Hostitelský stát v rámci svých možností bezplatně poskytne zařízení, která jsou v jeho vlastnictví, pokud jsou požadována pro provádění správních a provozních činností EUFOR.

3. Hostitelský stát poskytne v rámci svých možností a prostředků pomoc při přípravě, zavedení, plnění a podpoře operace.

4. Právo, jímž se řídí smlouvy uzavřené ze strany EUFOR v hostitelském státě, stanoví uvedené smlouvy.

5. Smlouva může stanovit, že pro spory vyplývající z plnění smlouvy se použije postup pro řešení sporů uvedený v čl. 15 odst. 3 a 4.

Článek 11

Změny zařízení

1. EUFOR má oprávnění stavět, měnit nebo jinak upravovat zařízení podle svých provozních požadavků.

2. Hostitelský stát nepožaduje od EUFOR za tyto stavby, změny nebo úpravy žádné odškodnění.

Článek 12

Zemřelí pracovníci EUFOR

1. Velitel sil EU má právo postarat se o repatriaci zemřelých pracovníků EUFOR, jakož i jejich osobního majetku, a přijmout za tím účelem vhodná opatření.

2. Pitva zemřelého pracovníka EUFOR se neuskuteční bez souhlasu příslušného státu a bez přítomnosti zástupce EUFOR nebo příslušného státu.

3. Hostitelský stát a EUFOR spolupracují v co nejširším rozsahu, aby zajistily bezodkladnou repatriaci zemřelých pracovníků EUFOR.

Článek 13

Bezpečnost EUFOR a vojenská policie

1. EUFOR je zmocněna přijímat nezbytná opatření k zajištění ochrany svých zařízení, včetně zařízení používaných při výcviku, proti jakémukoliv útoku nebo vniknutí z vnější.

2. Velitel sil EU může zřídit jednotku vojenské policie, aby udržovala pořádek v zařízeních EUFOR.

3. Jednotka vojenské policie může také, po konzultaci a ve spolupráci s vojenskou policií nebo policií hostitelského státu, působit mimo tato zařízení, aby zajistila udržování pořádku a kázně mezi pracovníky EUFOR.

Článek 14

Komunikace

1. EUFOR může instalovat a provozovat rádiové vysílače a přijímače i satelitní systémy. Spolupracuje s příslušnými úřady hostitelského státu s cílem předejít konfliktům v používání vhodných kmitočtů. Hostitelský stát poskytne bezplatný přístup k frekvenčnímu spektru.

2. EUFOR požívá práva na neomezenou komunikaci prostřednictvím rádia (včetně satelitních, mobilních a ručních radiových zařízení), telefonu, telegrafu, faxu a jiných prostředků, jakož i práva instalovat vybavení nezbytné pro udržování této komunikace v zařízeních EUFOR a mezi nimi, včetně kladení kabelů a pozemních vedení pro účely operace.

3. Ve svých zařízeních může EUFOR provést úpravy nezbytné pro doručování poštovních zásilek určených EUFOR nebo pracovníkům EUFOR a poštovních zásilek jimi odesílaných.

Článek 15

Nároky uplatňované v případě smrti, zranění, poškození a ztráty

1. EUFOR a pracovníci EUFOR neodpovídají za škodu na soukromém nebo veřejném majetku ani za jeho ztrátu vzniklou v důsledku činností souvisejících s ochranou EUFOR.

2. S cílem dosáhnout mimosoudního narovnání se nároky uplatňované v případě škody na soukromém nebo veřejném majetku nebo v případě jeho ztráty nespadající pod odstavec 1 a nároky uplatňované v případě smrti nebo zranění osob nebo v případě škody na majetku EUFOR či jeho ztráty předávají EUFOR prostřednictvím příslušných orgánů hostitelského státu, pokud jde o nároky vznesené právnickými nebo fyzickými osobami z hostitelského státu, anebo příslušným orgánům hostitelského státu, pokud jde o nároky vznesené ze strany EUFOR.

3. Pokud není možné dosáhnout mimosoudního narovnání, je nárok předán výboru pro stížnosti, který se skládá ze stejného počtu zástupců EUFOR a zástupců hostitelského státu. Narovnání je dosaženo vzájemnou dohodou.

4. Pokud není možné dosáhnout narovnání v rámci výboru pro stížnosti, je spor:

a)	u nároků do výše 40 000 EUR včetně řešen diplomatickou cestou mezi hostitelským státem a zástupci EU;

b)	u nároků převyšujících částku uvedenou v písmenu a) předložen rozhodčímu soudu, jehož nález je závazný.

5. Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců, z nichž jednoho jmenuje hostitelský stát, dalšího jmenuje EUFOR a třetího jmenují společně hostitelský stát a EUFOR. Pokud některá ze stran nejmenuje rozhodce do dvou měsíců nebo nelze-li dosáhnout dohody mezi hostitelským státem a EUFOR o jmenování třetího rozhodce, jmenuje daného rozhodce předseda Soudního dvora Evropských společenství.

6. EUFOR a správní orgány hostitelského státu uzavřou správní ujednání, kterým se určí pravomoci výboru pro stížnosti a rozhodčího soudu, jednací řády těchto orgánů a podmínky, za kterých je možné uplatňovat nároky.

Článek 16

Spolupráce a spory

1. Veškeré otázky vzniklé v souvislosti s prováděním této dohody jsou zkoumány společně zástupci EUFOR a příslušnými orgány hostitelského státu.

2. Není-li dosaženo předchozí dohody, řeší se spory o výklad nebo provádění této dohody výhradně diplomatickou cestou mezi hostitelským státem a zástupci EU.

Článek 17

Jiná ustanovení

1. Kdykoli tato dohoda odkazuje na výsady, imunity a práva EUFOR a pracovníků EUFOR, odpovídá za jejich plnění a dodržování příslušnými místními orgány hostitelského státu vláda hostitelského státu.

2. Žádné ustanovení této dohody nemá za cíl odchýlit se od práv, které může mít kterýkoli členský stát EU nebo kterýkoli jiný stát podílející se na EUFOR podle jiných dohod, a ani tak nesmí být vykládáno.

Článek 18

Prováděcí opatření

Pro účely provádění této dohody mohou být provozní, správní a technické záležitosti předmětem samostatných ujednání, která budou uzavřena mezi velitelem sil EU a správními orgány hostitelského státu.

Článek 19

Vstup v platnost a ukončení

1. Tato dohoda vstupuje v platnost dnem podpisu a zůstává v platnosti do dne odjezdu poslední složky EUFOR a posledních pracovníků EUFOR, oznámeného ze strany EUFOR.

2. Bez ohledu na odstavec 1 se čl. 4 odst. 8, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 6 a 7, čl. 6 odst. 1, 3, 4, 6, 8, 9 a 10, čl. 10 odst. 2, článek 11 a článek 15 považují za platné ode dne rozmístění prvních pracovníků EUFOR, pokud tento den předchází dni vstupu této dohody v platnost.

3. Tuto dohodu lze měnit písemnou dohodou mezi stranami.

4. Ukončení této dohody se nedotkne žádných práv nebo povinností vyplývajících z plnění této dohody před tímto ukončením.

V Libreville dne 16. června 2006 ve čtyřech vyhotoveních v jazyce francouzském.

Za Evropskou unii

Za hostitelský stát

(1) Úř. věst. L 116, 29.4.2006, s. 98.

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 187

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 8. července 2006

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
		Nařízení Komise (ES) č. 1038/2006 ze dne 7. července 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	1
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1039/2006 ze dne 7. července 2006 o zahájení stálého nabídkového řízení na další prodej cukru na trhu Společenství ze zásob intervenčních agentur Belgie, České republiky, Německa, Španělska, Irska, Itálie, Maďarska, Polska, Slovinska, Slovenska a Švédska	3
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1040/2006 ze dne 7. července 2006, kterým se mění doby použitelnosti nařízení (ES) č. 2204/2002, (ES) č. 70/2001 a (ES) č. 68/2001	8
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1041/2006 ze dne 7. července 2006, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o dohled nad přenosnými spongiformními encefalopatiemi u ovcí ( 1 )	10
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1042/2006 ze dne 7. července 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 28 odst. 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky	14
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1043/2006 ze dne 7. července 2006, kterým se pro hospodářský rok 2004/05 stanoví skutečná produkce olivového oleje a jednotková částka podpory produkce	18
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1044/2006 ze dne 7. července 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1019/2002 o obchodních normách pro olivový olej	20
		Nařízení Komise (ES) č. 1045/2006 ze dne 7. července 2006, kterým se mění reprezentativní ceny a částky dodatečných dovozních cel pro určité produkty v odvětví cukru, stanovené nařízením (ES) č. 1002/2006, pro hospodářský rok 2006/2007	21
		Nařízení Komise (ES) č. 1046/2006 ze dne 7. července 2006 o vydávání vývozních licencí v odvětví vína	23
	*	Směrnice Komise 2006/41/ES ze dne 7. července 2006, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek klothianidin a pethoxamid ( 1 )	24

(EUR)
Kód KN	Výše reprezentativních cen na 100 kg netto příslušného produktu	Výše dodatečného cla na 100 kg netto příslušného produktu
1701 11 10 (1)	32,97	1,40
1701 11 90 (1)	32,97	5,05
1701 12 10 (1)	32,97	1,26
1701 12 90 (1)	32,97	4,72
1701 91 00 (2)	38,36	6,05
1701 99 10 (2)	38,36	2,83
1701 99 90 (2)	38,36	2,83
1702 90 99 (3)	0,38	0,29

„Vzdálenost mezi místem náboru a místem přidělení (v km)	Částka v EUR
0–150	0
> 150	73,98
> 300	131,52
> 500	213,73
> 800	345,26
> 1 300	542,55
> 2 000	649,43“

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Rada
*	Rozhodnutí Rady ze dne 29. května 2006 o uzavření konzultačního postupu s Mauritánskou islámskou republikou podle článku 96 revidované dohody z Cotonou	28
*	Rozhodnutí Rady ze dne 27. června 2006 o úpravě příspěvků stanovených rozhodnutím 2003/479/ES o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady	32
	Komise
*	Rozhodnutí Komise ze dne 4. července 2006, kterým se pro rok 2006 stanoví konečné rozdělení zdrojů Tabákového fondu Společenství, určené k financování opatření podle článků 13 a 14 nařízení (ES) č. 2182/2002, mezi členské státy (oznámeno pod číslem K(2006) 3030)	33
*	Rozhodnutí Komise ze dne 5. července 2006, kterým se některé třetí země a některé oblasti třetích zemí uznávají za prosté Xanthomonas campestris (všech kmenů patogenních pro Citrus), Cercospora angolensis Carv. et Mendes a Guignardia citricarpa Kiely (všech kmenů patogenních pro Citrus) (oznámeno pod číslem K(2006) 3024)	35
*	Rozhodnutí Komise ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví opatření na prevenci vysoce patogenní influenzy ptáků způsobované virem influenzy typu A podtypu H5N1 u ptáků chovaných v zoologických zahradách a schválených organizacích, schválených institutech nebo schválených střediscích v členských státech a zrušuje rozhodnutí 2005/744/ES (oznámeno pod číslem K(2006) 3054) ( 1 )	37

	Akty přijaté podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii
*	Rozhodnutí Rady 2006/475/SZBP ze dne 12. června 2006 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie v Gabonské republice	42
	Dohoda mezi Evropskou unií a Gabonskou republikou o postavení sil pod vedením Evropské unie v Gabonské republice	43