7.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 186/1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1028/2006

ze dne 19. června 2006

o obchodních normách pro vejce

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2771/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vejci (1), a zejména na čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Obchodní normy pro vejce mohou přispět ke zlepšení jakosti vajec a následně usnadnit jejich prodej. Je proto v zájmu producentů, obchodníků i spotřebitelů, aby se obchodní normy uplatňovaly.

(2)	Zkušenosti získané při uplatňování nařízení Rady (EHS) č. 1907/90 ze dne 26. června 1990 o některých obchodních normách pro vejce (2) jasně ukázaly potřebu dalších změn a zjednodušení. Nařízení (EHS) č. 1907/90 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(3)

Obchodní normy by se měly v zásadě vztahovat na všechna vejce pocházející od slepic kura domácího Gallus gallus která jsou uváděna na trh ve Společenství. Přesto je vhodné, aby členské státy mohly vyloučit z oblasti působnosti těchto norem vejce prodávaná některými formami přímého prodeje producentem konečnému spotřebiteli, jde-li o malá množství.

(4)	Je třeba jasně odlišovat vejce vhodná k přímé lidské spotřebě od vajec, která nejsou vhodná k přímé lidské spotřebě a jsou určena pro potravinářský nebo jiný průmysl. Je proto vhodné rozlišovat dvě třídy jakosti vajec, třídu A a třídu B.

(5)

Spotřebitel by měl mít možnost rozlišit vejce různé jakosti a hmotnosti a identifikovat způsob chovu použitý v souladu se směrnicí Komise 2002/4/ES ze dne 30. ledna 2002 o registraci zařízení pro chov nosnic, kterou stanoví směrnice Rady 1999/74/ES (3). Tomuto požadavku je třeba vyhovět prostřednictvím označování vajec a obalů.

(6)

Vejce třídy A by měla být označena rozlišovacím číslem producenta, jak stanoví směrnice 2002/4/ES, aby bylo možné sledovat vejce uvedená na trh a určená k lidské spotřebě. Vejce třídy B by rovněž měla být označena, aby se zabránilo podvodným praktikám. Mělo by však být rovněž možné, aby byla vejce třídy B označena jiným způsobem než rozlišovacím číslem producenta, pokud to umožňuje rozlišit mezi třídami jakosti. V souladu se zásadou proporcionality by mělo být členským státům povoleno udělit výjimky v případech, kdy jsou vejce třídy B uváděna na trh výhradně na jejich území.

(7)	Ve snaze zabránit podvodným praktikám by měla být vejce označena co nejdříve po snášce.

(8)

Balírny/třídírny schválené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (4) by měly třídit vejce podle jakosti a hmotnosti. Balírny/třídírny, které pracují výlučně pro potravinářský a jiný průmysl, by neměly být povinny třídit vejce podle hmotnosti.

(9)	Aby bylo zajištěno, že balírny/třídírny mají vhodné vybavení pro třídění vajec a balení vajec třídy A, měly by obdržet rovněž schválení příslušných orgánů a vlastní kód, který usnadňuje sledování vajec uvedených na trh.

(10)	V zájmu producentů i spotřebitelů je nezbytné, aby vejce dovezená ze třetích zemí splňovala normy Společenství. Zvláštní předpisy platné v určitých třetích zemích však mohou být důvodem odchylek od uvedených norem, je-li zaručena rovnocennost právních předpisů.

(11)	Členské státy by měly určit inspekční orgány příslušné pro kontrolu podle tohoto nařízení. Kontrolní postupy by měly být jednotné

(12)	Členské státy by měly stanovit pravidla pro ukládání sankcí za porušení ustanovení tohoto nařízení.

(13)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví podmínky uvádění vajec vyprodukovaných ve Společenství nebo dovezených ze třetích zemí na trh ve Společenství.

Tyto podmínky uvádění na trh se rovněž vztahují na vejce určená na vývoz mimo Společenství.

2. Členské státy mohou stanovit výjimku z požadavků tohoto nařízení, s výjimkou čl. 4 odst. 3, pro vejce, která producent přímo dodává konečnému spotřebiteli

a)	ve svém produkčním místě,

b)	na místním veřejném trhu nebo při podomním prodeji v regionu produkce daného členského státu.

Je-li taková výjimka udělena, může každý producent rozhodnout o tom, zda ji využije či nevyužije. Pokud se výjimka využije, nesmějí se použít třídy jakosti ani hmotnostní skupiny.

Členské státy mohou v souladu s vnitrostátním právem stanovit vymezení pojmů „místní veřejný trh“, „podomní prodej“ a „region produkce“.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.	„vejci“ vejce ve skořápce, jiná než rozbitá vejce, vejce umístěná do inkubátoru nebo vařená vejce, pocházející od slepic kura domácího (Gallus gallus) a vhodná k přímé lidské spotřebě nebo k přípravě vaječných výrobků;

2.	„rozbitými vejci“ vejce vykazující porušení jak skořápky, tak i blány, což má za následek ohrožení obsahu;

3.	„vejci umístěnými do inkubátoru“ vejce od okamžiku jejich umístění do inkubátoru;

4.	„uváděním na trh“ držení vajec za účelem prodeje, včetně nabízení k prodeji, skladování, balení, označování, dodání nebo jakýkoli jiný způsob převodu, úplatného či bezúplatného;

5.	„hospodářským subjektem“ producent nebo jakákoli jiná fyzická či právnická osoba, která se podílí na uvádění vajec na trh;

6.	„produkčním místem“ zařízení pro chov nosnic registrované v souladu se směrnicí 2002/4/ES;

7.	„balírnou/třídírnou“ podnik ve smyslu nařízení (ES) č. 853/2004, schválený podle čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení, kde jsou vejce tříděna podle jakosti a hmotnosti;

8.	„konečným spotřebitelem“ poslední spotřebitel potraviny, který nepoužije potravinu v rámci provozování potravinářského podniku nebo činnosti;

9.	„kódem producenta“ rozlišovací číslo produkčního místa podle bodu 2 přílohy směrnice 2002/4/ES.

Článek 3

Třídění podle jakosti a hmotnosti

1. Vejce jsou tříděna podle jakosti takto:

—	třída A neboli „čerstvá“,

—

třída B.

2. Vejce třídy A jsou tříděna podle hmotnosti. Třídění podle hmotnosti se však nevyžaduje u vajec dodávaných do potravinářského a jiného průmyslu.

3. Vejce třídy B se smějí dodávat pouze do potravinářského a jiného průmyslu.

Článek 4

Označování vajec

1. Vejce třídy A se označují kódem producenta.

Vejce třídy B se označují kódem producenta nebo jiným způsobem.

Členské státy mohou stanovit výjimkou z tohoto požadavku pro vejce třídy B, pokud jsou uváděna na trh výhradně na jejich území.

2. Označování vajec podle odstavce 1 se uskutečňuje v produkčním místě nebo v první balírně/třídírně, do níž jsou vejce dodána.

3. Vejce, která konečnému spotřebiteli prodává producent na místním veřejném trhu v regionu produkce dotyčného členského státu, se označují v souladu s odstavcem 1.

Členské státy však mohou stanovit výjimku z tohoto požadavku pro producenty, kteří vlastní nejvýše 50 nosnic, jsou-li název a adresa producenta uvedeny v místě prodeje.

Článek 5

Balírny/třídírny

1. V balírnách/třídírnách se třídí a balí vejce a označují se jejich obaly.

2. Příslušný orgán udělí balírnám/třídírnám schválení ke třídění vajec a přidělí kód balírny/třídírny všem hospodářským subjektům, jejichž prostory a technické zařízení jsou vhodné pro třídění vajec podle jakosti a hmotnosti. Pro balírny/třídírny, které pracují výlučně pro potravinářský a jiný průmysl, se žádné vhodné technické vybavení pro třídění podle hmotnosti nevyžaduje.

3. Uvedené schválení je možné odebrat, nejsou-li nadále plněny požadované podmínky stanovené v prováděcích pravidlech přijatých podle článku 11.

Článek 6

Dovoz vajec

1. Na žádost dotčených zemí Komise zhodnotí obchodní normy pro vejce platné ve vyvážejících třetích zemích. Toto hodnocení se rozšíří na pravidla týkající se označování, způsobů chovu a kontrol, jakož i na provádění. Zjistí-li se, že uvedená pravidla poskytují dostatečné záruky rovnocennosti s právními předpisy Společenství, označují se vejce dovezená z dotčených zemí rozlišovacím číslem, které je totožné s kódem producenta.

2. Je-li to nezbytné, vede Komise se třetími zeměmi jednání, jejichž cílem je najít vhodné způsoby pro poskytování záruk uvedených v odstavci 1, a uzavřít o takových zárukách dohody.

3. Nejsou-li poskytnuty dostatečné záruky rovnocennosti pravidel, označují se vejce dovezená z dotyčných třetích zemí kódem umožňujícím identifikaci země původu a označení způsobů chovu jako „neupřesněno“.

Článek 7

Kontroly

1. Členské státy určí inspekční orgány, jejichž úkolem je kontrolovat dodržování tohoto nařízení.

2. Inspekční orgány uvedené v odstavci 1 kontrolují produkty, na které se vztahuje toto nařízení, ve všech stádiích uvádění na trh. Vedle náhodného odběru vzorků se kontroly provádějí na základě analýzy rizik, přičemž se zohlední druh a kapacita dotyčného zařízení a dřívější záznamy o hospodářském subjektu, pokud jde o dodržování obchodních norem pro vejce.

3. V případě vajec třídy A dovezených ze třetích zemí se kontroly stanovené v odstavci 2 provádějí při celním odbavení a před uvedením do volného oběhu.

Vejce třídy B dovezená ze třetích zemí se uvolňují do volného oběhu, pouze pokud se při celním odbavení zkontroluje, že jejich konečné místo určení je ve zpracovatelském průmyslu.

Článek 8

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 9

Sdělení

Členské státy a Komise si navzájem sdělují informace nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení.

Článek 10

Výbor

1. Komisi je nápomocen Řídící výbor pro drůbeží maso a vejce.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Prováděcí pravidla

Prováděcí pravidla k tomuto nařízení se přijímají postupem podle čl. 10 odst. 2 a upravují zejména

1.	četnost sběru vajec, dodávky a ošetření vajec a manipulaci s nimi;

2.	kritéria jakosti, zejména vzhled skořápky, hustotu bílku a žloutku a velikost vzduchové bubliny;

3.	třídění podle hmotnosti, včetně výjimek;

4.	označení na vejcích a údaje na jejich obalech, včetně dalších výjimek;

kontroly;

6.	obchod se třetími zeměmi;

7.	sdělení uvedená v článku 9;

8.	způsoby chovu;

9.	záznamy a jejich uchovávání.

Článek 12

Zrušení

1. Nařízení (EHS) č. 1907/90 se zrušuje s účinkem od 1. července 2007.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 13

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 19. června 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL

(1) Úř. věst. L 282, 1.11.1975, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 679/2006 (Úř. věst. L 119, 4.5.2006, s. 1).

(2) Úř. věst. L 173, 6.7.1990, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1039/2005 (Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 1).

(3) Úř. věst. L 30, 31.1.2002, s. 44. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

(4) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2076/2005 (Úř. věst. L 338, 22.12.2005, s. 83).

(5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka

Nařízení (EHS) č. 1907/90	Toto nařízení
Článek 1	Článek 2
Čl. 2 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 2 odst. 2	—
Čl. 2 odst. 3	Čl. 1 odst. 2
Čl. 2 odst. 4	—
Článek 3	—
Článek 4	—
Čl. 5 odst. 1 a 3	Článek 5
Čl. 5 odst. 2	—
Čl. 6 odst. 1 a 2	Článek 3
Čl. 6 odst. 3	Článek 11
Čl. 6 odst. 4 a 5	—
Čl. 7 odst. 1 písm. a)	Čl. 4 odst. 1
Čl. 7 odst. 1 písm. b) a c)	Článek 6
Čl. 7 odst. 1 písm. d)	Článek 11
Čl. 7 odst. 2	—
Čl. 8 odst. 1	Čl. 4 odst. 1
Čl. 8 odst. 2	—
Článek 9	—
Článek 10	—
Článek 11	—
Článek 12	—
Článek 13	—
Článek 14	—
Článek 15	—
Čl. 16 odst. 1 první věta	Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec
Čl. 16 odst. 2 a 3	—
Článek 17	—
Článek 18	Čl. 7 odst. 1 a 2
Článek 19	—
Článek 20	Článek 11
Článek 21	Článek 8
Čl. 22 odst. 1	Článek 9
Čl. 22 odst. 2	Článek 11
Článek 22a	—
Článek 23	Článek 12
Článek 24	Článek 13
Příloha	Příloha
Příloha II	—

7.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 186/11

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1031/2006

ze dne 4. července 2006,

kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 ze dne 21. dubna 2004 o statistice Společenství o informační společnosti, a zejména na článek 8 uvedeného nařízení (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 808/2004 stanovilo společný rámec pro systematické sestavování statistiky Společenství o informační společnosti.

(2)	Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 808/2004 jsou k určení údajů, které mají být poskytnuty za účelem sestavení statistiky definované v článcích 3 a 4 tohoto nařízení, a ke stanovení lhůt pro předání výsledků zapotřebí prováděcí opatření.

(3)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro statistické programy zřízeného rozhodnutím Rady 89/382/EHS, Euratom (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Údaje, které mají být poskytnuty za účelem sestavení statistiky Společenství o informační společnosti, jak stanoví čl. 3 odst. 2 a článek 4 nařízení (ES) č. 808/2004, jsou uvedeny v příloze I a II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. července 2006.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 49.

(2) Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

PŘÍLOHA I

Modul 1: Podniky a informační společnost

1. TÉMATA A JEJICH PROMĚNNÉ

a) Témata, která mají být zahrnuta pro referenční rok 2007, vybraná ze seznamu v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 jsou:

—	systémy informačních a komunikačních technologií (dále jen „ICT“) a jejich využívání v podnicích,

—	používání internetu a jiných elektronických sítí v podnicích,

—	postupy elektronického obchodování a elektronického podnikání,

—	znalosti ICT v podnikových jednotkách a požadavky na znalosti ICT.

b) Zjišťují se tyto proměnné podniků:

Systémy ICT a jejich využívání v podnicích

Proměnné, které se budou zjišťovat u všech podniků:

—	používání počítačů.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež používají počítače:

—	(nepovinně) procento zaměstnaných osob, které používají počítač alespoň jednou týdně,

—	existence bezdrátové sítě LAN,

—	existence pevné sítě LAN,

—	existence intranetu,

—	existence extranetu,

—	existence informačního systému pro správu podávání nebo přijímání objednávek.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež mají informační systém pro správu podávání nebo přijímání objednávek:

—	informační systém správy objednávek propojený s vnitřním systémem pro opětovné objednávání náhradních zásob,

—	informační systém správy objednávek propojený s fakturačním a platebním systémem,

—	informační systém správy objednávek propojený se systémem řízení výrobních, logistických nebo servisních postupů,

—	informační systém správy objednávek propojený s podnikovými systémy dodavatelů,

—	informační systém správy objednávek propojený s podnikovými systémy odběratelů.

Používání internetu a jiných elektronických sítí v podnicích

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež používají počítače:

—	přístup k internetu.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež mají přístup k internetu:

—	procento zaměstnaných osob, které používají počítač připojený k celosvětové síti www alespoň jednou týdně,

—	internetové připojení: tradiční modem,

—	internetové připojení: ISDN,

—	internetové připojení: DSL,

—	internetové připojení: jiné pevné internetové připojení,

—	internetové připojení: mobilní připojení,

—	používání internetu pro bankovní a finanční služby,

—	používání internetu k odborné přípravě a vzdělávání,

—	používání internetu ke sledování trhu,

—	používání internetu pro styk s orgány veřejné moci v předchozím kalendářním roce,

—	existence vlastních internetových stránek.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež byly v předchozím kalendářním roce ve styku s orgány veřejné moci přes internet:

—	používání internetu k získání informací z internetových stránek orgánů veřejné moci v předchozím kalendářním roce,

—	používání internetu k získání formulářů z internetových stránek orgánů veřejné moci v předchozím kalendářním roce,

—	používání internetu k odevzdání vyplněných formulářů orgánům veřejné moci v předchozím kalendářním roce,

—	používání internetu k předložení návrhu v elektronickém nabídkovém systému (elektronické zadávání veřejných zakázek) v předchozím kalendářním roce.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež mají internetové stránky:

—	internetové stránky pro uvádění vlastních výrobků na trh,

—	internetové stránky pro usnadnění přístupu ke katalogům a ceníkům,

—	internetové stránky k poskytování poprodejní podpory.

Postupy elektronického obchodování a elektronického podnikání

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež používají počítače:

—	používání softwarové aplikace ERP,

—	používání softwaru CRM k uchování, zpracování a analýze informací o zákaznících,

—	používání softwaru CRM k získávání dat (data-mining),

—	zavádění svobodného softwaru a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (free/open source) na úrovni operačních systémů,

—	používání elektronických faktur při odesílání,

—	používání elektronických faktur při přijímání,

—	používání zaručených elektronických podpisů (digitálních podpisů).

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež mají přístup k internetu, nejsou zařazené v sekci J klasifikace NACE rev. 1.1 a:

—	objednávaly přes internet v předchozím kalendářním roce,

—	přijímaly objednávky přes internet v předchozím kalendářním roce.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež objednávaly přes internet a nejsou zařazené v sekci J klasifikace NACE rev. 1.1:

—	procento z celkového počtu nákupů, které bylo výsledkem objednávek podaných přes internet v předchozím kalendářním roce, v procentních třídách ([0;1[, [1;5[, [5;10[, [10;25[, [25;100]).

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež přijímaly objednávky přes internet a nejsou zařazené v sekci J klasifikace NACE rev. 1.1:

—	procento z celkového obratu, které bylo výsledkem objednávek přijatých přes internet v předchozím kalendářním roce,

—	používání bezpečnostních protokolů (SSL/TLS) při přijímání internetových objednávek.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež používají počítače, nejsou zařazené v sekci J klasifikace NACE rev. 1.1 a:

—	objednávaly v předchozím kalendářním roce přes jiné počítačové sítě než přes internet,

—	přijímaly v předchozím kalendářním roce objednávky přes jiné počítačové sítě než přes internet.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež objednávaly přes jiné počítačové sítě než přes internet a nejsou zařazené v sekci J klasifikace NACE rev. 1.1:

—	procento z celkového počtu nákupů, které bylo výsledkem objednávek podaných v předchozím kalendářním roce přes jiné počítačové sítě než přes internet, v procentních třídách ([0;1[, [1;25[, [25;50[, [50;75[, [75;100]).

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež přijímaly objednávky přes jiné počítačové sítě než přes internet a nejsou zařazené v sekci J klasifikace NACE rev. 1.1:

—	procento z celkového obratu, které bylo výsledkem objednávek přijatých v předchozím kalendářním roce přes jiné počítačové sítě než přes internet.

Znalosti ICT v podnikových jednotkách a požadavky na znalosti ICT

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež používají počítače a:

—	zaměstnávaly specialisty v oblasti ICT/IT,

—	přijaly nebo se pokoušely v předchozím kalendářním roce přijmout zaměstnance na místa vyžadující specializované znalosti ICT,

—	přijaly nebo se pokoušely v předchozím kalendářním roce přijmout zaměstnance na místa vyžadující uživatelské znalosti ICT,

—	zajišťovaly v předchozím kalendářním roce odbornou přípravu zaměřenou na rozvoj nebo zvýšení úrovně specializovaných znalostí ICT,

—	zajišťovaly v předchozím kalendářním roce odbornou přípravu zaměřenou na rozvoj nebo zvýšení úrovně uživatelských znalostí ICT,

—	využívaly v předchozím kalendářním roce externí poskytovatele pro výkon funkcí ICT vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT,

—	využívaly v předchozím kalendářním roce poskytovatele ze zahraničních přidružených podniků zřízených podnikem pro výkon funkcí ICT vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT,

—	využívaly v předchozím kalendářním roce poskytovatele z jiných zahraničních podniků pro výkon funkcí ICT vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT,

—	(nepovinně) využívaly v předchozím kalendářním roce externí poskytovatele pro výkon obchodních funkcí vyžadujících uživatelské znalosti ICT,

—	(nepovinně) využívaly v předchozím kalendářním roce poskytovatele ze zahraničních přidružených podniků zřízených podnikem pro výkon obchodních funkcí vyžadujících uživatelské znalosti ICT,

—	(nepovinně) využívaly v předchozím kalendářním roce poskytovatele z jiných zahraničních podniků pro výkon obchodních funkcí vyžadujících uživatelské znalosti ICT.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež zaměstnávají specialisty v oblasti ICT/IT:

—	procento zaměstnaných specialistů v oblasti ICT/IT z celkového počtu zaměstnanců.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež přijaly nebo se pokoušely přijmout specialisty v oblasti ICT/IT:

—	existence volných pracovních míst u povolání vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT, která se obtížně obsazují, v předchozím kalendářním roce.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež přijaly nebo se pokoušely přijmout zaměstnance na místa vyžadující znalosti používání ICT:

—	existence volných pracovních míst, která se obtížně obsazují z důvodu nedostatečných znalostí uchazečů v používání ICT, v předchozím kalendářním roce.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež pro výkon funkcí ICT využily zahraniční poskytovatele:

—	využití specialistů v oblasti ICT/IT od zahraničních poskytovatelů z jiných členských států EU v předchozím kalendářním roce,

—	využití specialistů v oblasti ICT/IT od zahraničních poskytovatelů z nečlenských států EU v předchozím kalendářním roce,

—	(nepovinně) funkce ICT v předchozím kalendářním roce vykonávána specialisty v oblasti ICT/IT od zahraničních poskytovatelů: management ICT,

—	(nepovinně) funkce ICT v předchozím kalendářním roce vykonávána specialisty v oblasti ICT/IT od zahraničních poskytovatelů: vývoj a zavádění ICT,

—	(nepovinně) funkce ICT v předchozím kalendářním roce vykonávána specialisty v oblasti ICT/IT od zahraničních poskytovatelů: operace ICT,

—	(nepovinně) funkce ICT v předchozím kalendářním roce vykonávána specialisty v oblasti ICT/IT od zahraničních poskytovatelů: ostatní.

(nepovinně) Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, jež pro výkon obchodních funkcí využily zahraniční poskytovatele:

—	(nepovinně) obchodní funkce v předchozím kalendářním roce vykonávána uživateli ICT/IT od zahraničních poskytovatelů: prodej a marketing, zákaznické služby,

—	(nepovinně) obchodní funkce v předchozím kalendářním roce vykonávána uživateli ICT/IT od zahraničních poskytovatelů: výzkum a vývoj, návrh a konstrukce výrobků,

—	(nepovinně) obchodní funkce v předchozím kalendářním roce vykonávána uživateli ICT/IT od zahraničních poskytovatelů: jiné obchodní funkce (v jiné oblasti než ICT),

—	(nepovinně) využití uživatelů ICT/IT od zahraničních poskytovatelů z jiných členských států EU v předchozím kalendářním roce,

—	(nepovinně) využití uživatelů ICT/IT od zahraničních poskytovatelů z nečlenských států EU v předchozím kalendářním roce.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků, v nichž existují volná pracovní místa vyžadující specialisty v oblasti ICT/IT, která se obtížně obsazují:

—	důvody obtíží při obsazování volných pracovních míst vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT v předchozím kalendářním roce: nedostatečný počet žadatelů,

—	důvody obtíží při obsazování volných pracovních míst vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT v předchozím kalendářním roce: nedostatečná kvalifikace,

—	důvody obtíží při obsazování volných pracovních míst vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT v předchozím kalendářním roce: nedostatek pracovních zkušeností,

—	důvody obtíží při obsazování volných pracovních míst vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT v předchozím kalendářním roce: příliš vysoké mzdové požadavky,

—	(nepovinně) důvody obtíží při obsazování volných pracovních míst vyžadujících specialisty v oblasti ICT/IT v předchozím kalendářním roce: jiné.

c) Doplňující proměnné, které se u podniků budou zjišťovat nebo budou získány z alternativních zdrojů:

Proměnné, které se budou zjišťovat u všech podniků:

—	hlavní ekonomická činnost podniku v předchozím kalendářním roce,

—	průměrný počet zaměstnaných osob v předchozím kalendářním roce,

—	lokalita – region spadající/nespadající v předchozím kalendářním roce do Cíle 1.

Proměnné, které se budou zjišťovat u podniků nezařazených v sekci J klasifikace NACE rev. 1.1:

—	celkový počet nákupů zboží a služeb (celková hodnota bez DPH) v předchozím kalendářním roce,

—	celkový obrat (celková hodnota bez DPH) v předchozím kalendářním roce.

2. POKRYTÍ

Proměnné stanovené v bodě 1 písm. b) a c) této přílohy se budou zjišťovat a získávat u podniků zařazených do následujících tříd ekonomických činností, kategorií velikosti podniku a zeměpisného rozsahu.

a) Ekonomická činnost: podniky zařazené do těchto kategorií NACE rev. 1.1:

Kategorie NACE	Popis
Sekce D	Zpracovatelský průmysl
Sekce F	Stavebnictví
Sekce G	Obchod; opravy a údržba motorových vozidel, výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost
Skupiny 55.1 a 55.2	Hotely, kempy a jiná zařízení pro krátkodobé ubytování
Sekce I	Doprava, skladování a spoje
Třída 65.12	Ostatní peněžní zprostředkování
Třída 65.22	Ostatní poskytování úvěrů
Třída 66.01	Životní pojištění
Třída 66.03	Neživotní pojištění
Sekce K	Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti
Skupiny 92.1 a 92.2	Činnosti v oblasti filmů a videozáznamů, rozhlasové a televizní činnosti

Nepovinně se zahrnují podniky zařazené do těchto kategorií NACE rev. 1.1:

Kategorie NACE	Popis
Sekce E	Výroba a rozvod elektrické energie, plynu a vody
Skupiny 55.3, 55.4 a 55.5	Restaurace, bary, účelové stravování a dodávky hotových jídel
Skupiny 92.3 až 92.7 včetně	Rekreační, kulturní a sportovní činnosti, s výjimkou činností v oblasti filmů a videozáznamů a rozhlasových a televizních činností
Oddíl 93	Ostatní činnosti
Třídy 67.12, 67.13 a 67.2	Pomocné služby související s finančním zprostředkováním, kromě řízení a správy finančních trhů

b) Velikost podniku: podniky s 10 nebo více zaměstnanci; podniky s méně než 10 zaměstnanci se zahrnují nepovinně.

c) Zeměpisný rozsah: podniky kdekoliv na území členského státu.

3. REFERENČNÍ OBDOBÍ

Referenčním obdobím pro proměnné, které se vztahují k předcházejícímu kalendářnímu roku, je rok 2006. Pro ostatní proměnné je referenčním obdobím leden 2007.

4. ROZDĚLENÍ PROMĚNNÝCH

Témata a jejich proměnné uvedené v bodě 1 písm. b) této přílohy se poskytují samostatně pro tyto skupiny kategorií:

a) Rozdělení ekonomických činností: údaje se rozdělí podle těchto skupin kategorií NACE rev. 1.1:

Skupiny kategorií NACE

DA + DB + DC + DD + DE

DF + DG + DH

DI + DJ

DK + DL + DM + DN

55.1 + 55.2

60 + 61 + 62 + 63

65.12 + 65.22

66.01 + 66.03

70 + 71 + 73 + 74

92.1 + 92.2

22 (nepovinné)

40 + 41 (nepovinné)

55.3 + 55.4 + 55.5 (nepovinné)

67.12 + 67.13 + 67.2 (nepovinné)

92.3 až 92.7 (nepovinné)

93 (nepovinné)

b) Rozdělení podle kategorií velikosti: údaje se rozdělí podle těchto kategorií velikosti v závislosti na počtu zaměstnanců:

Kategorie velikosti

Méně než 10 zaměstnanců (nepovinné)

Méně než 5 zaměstnanců (nepovinné)

5 až 9 zaměstnanců (nepovinné)

10 zaměstnanců a více

10 až 49 zaměstnanců

50 až 249 zaměstnanců

250 zaměstnanců a více

c) Zeměpisné rozdělení: údaje se rozdělí podle těchto regionálních skupin:

Regionální skupina

Regiony v rámci Cíle 1 (včetně regionů přechodně spadajících do Cíle 1 nebo regionů z tohoto Cíle vyřazovaných)

Regiony, které nespadají do Cíle 1

5. PERIODICITA

Údaje se poskytnou jednou za rok 2007.

6. LHŮTY

a) Souhrnné údaje, případně označené jako důvěrné nebo nespolehlivé, uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 808/2004 se předají Eurostatu do 5. října 2007. Do tohoto dne musí být soubor údajů dokončen, uznán platným a schválen. Počítačově čitelný formát předávání členěný do tabulek se řídí pokyny Eurostatu.

b) Metadata uvedená v článku 6 nařízení (ES) č. 808/2004 se předají Eurostatu do 31. května 2007. Metadata se řídí příslušnou šablonou Eurostatu.

c) Zpráva o kvalitě uvedená v čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 808/2004 se předloží Eurostatu do 5. listopadu 2007. Zpráva o kvalitě se řídí příslušnou šablonou Eurostatu.

PŘÍLOHA II

Modul 2: Jednotlivci, domácnosti a informační společnost

1. TÉMATA A JEJICH PROMĚNNÉ

a) Témata, která mají být zahrnuta pro referenční rok 2007, vybraná ze seznamu v příloze II nařízení (ES) č. 808/2004 jsou:

—	přístup k systémům ICT a jejich využívání jednotlivci nebo domácnostmi,

—	používání internetu k různým účelům jednotlivci nebo domácnostmi,

—	bezpečnost ICT,

—	znalosti ICT,

—	překážky ve využívání ICT a internetu.

b) Zjišťují se tyto proměnné:

Přístup k systémům ICT a jejich využívání jednotlivci nebo domácnostmi

Proměnné, které se budou zjišťovat u všech domácností:

—	přístup k zařízením ICT doma: počítač,

—	přístup k internetu doma, bez ohledu na to, zda se používá.

Proměnné, které se budou zjišťovat u domácností s přístupem k internetu:

—	zařízení používaná pro přístup k internetu doma: stolní počítač,

—	zařízení používaná pro přístup k internetu doma: přenosný počítač,

—	zařízení používaná pro přístup k internetu doma: TV sada se zvláštním internetovým zařízením,

—	zařízení používaná pro přístup k internetu doma: herní konzole,

—	zařízení používaná pro přístup k internetu doma: jiné vybavení (nepovinně: samostatně se vykáže mobilní telefon s internetem, kapesní počítač),

—	typ připojení používaný pro přístup k internetu doma: modem nebo ISDN,

—	typ připojení používaný pro přístup k internetu doma: DSL (např. ADSL, SHDSL atd.),

—	typ připojení používaný pro přístup k internetu doma: jiné vysokorychlostní připojení (např. kabel, UMTS atd.),

—	typ připojení používaný pro přístup k internetu doma: mobilní telefon s nízkorychlostním připojením (GPRS atd.).

Proměnné, které se budou zjišťovat u všech jednotlivců:

—	poslední použití počítače (v posledních třech měsících, před třemi měsíci až jedním rokem, před více než jedním rokem, nikdy nepoužíval/a počítač),

—	používání mobilního telefonu.

Proměnné, které se budou zjišťovat u všech jednotlivců kromě důchodců:

—	vlastní posouzení jednotlivce, zda jsou jeho znalosti práce na počítači dostatečné, pokud by během jednoho roku potřeboval najít práci nebo změnit zaměstnání (ano, ne, nehodí se).

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří použili počítač v posledních třech měsících:

—	frekvence používání počítače (každý den nebo téměř každý den, alespoň jednou týdně (ale ne každý den), alespoň jednou měsíčně (ale ne každý týden), méně než jednou měsíčně),

—	místo použití počítače za poslední tři měsíce: doma,

—	místo použití počítače za poslední tři měsíce: na obvyklém pracovišti (jinde než doma),

—	místo použití počítače za poslední tři měsíce: v místě vzdělávání,

—	místo použití počítače za poslední tři měsíce: u jiné osoby doma,

—	místo použití počítače za poslední tři měsíce: jinde.

Používání internetu k různým účelům jednotlivci a/nebo domácnostmi

Proměnné, které se budou zjišťovat u všech jednotlivců:

—	poslední použití internetu (v posledních třech měsících, před třemi měsíci až jedním rokem, před více než jedním rokem, nikdy nepoužíval/a internet).

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří již používali internet:

—	poslední internetová obchodní činnost pro soukromé použití (v posledních třech měsících, před třemi měsíci až jedním rokem, před více než jedním rokem, nikdy nenakupoval/a ani neobjednával/a).

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří použili internet v posledních třech měsících:

—	frekvence používání internetu za poslední tři měsíce (každý den nebo téměř každý den, alespoň jednou týdně (ale ne každý den), alespoň jednou měsíčně (ale ne každý týden), méně než jednou měsíčně),

—	místo použití internetu za poslední tři měsíce: doma,

—	místo použití internetu za poslední tři měsíce: na pracovišti (jinde než doma),

—	místo použití internetu za poslední tři měsíce: v místě vzdělávání,

—	místo použití internetu za poslední tři měsíce: u jiné osoby doma,

—	místo použití internetu za poslední tři měsíce: jinde (nepovinně: samostatně se vykáže veřejná knihovna, pošta, veřejný úřad, radnice nebo vládní agentura, občanská nebo dobrovolnická organizace, internetová kavárna, přístupový bod (hotspot)),

—	používání mobilních zařízení k přístupu na internet: mobilní telefon přes GPRS,

—	používání mobilních zařízení k přístupu na internet: mobilní telefon přes UMTS (3G),

—	používání mobilních zařízení k přístupu na internet: kapesní počítač (palmtop, PDA),

—	používání mobilních zařízení k přístupu na internet: přenosný počítač (laptop) přes bezdrátové připojení mimo domov nebo pracoviště,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro posílání nebo přijímání elektronické pošty,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro telefonování přes internet,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro jiné komunikační činnosti (chat, rychlé zprávy (messenger)),

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro hledání informací o zboží a službách,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro využívání služeb souvisejících s cestováním a ubytováním,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro poslech internetového rozhlasu nebo sledování internetové televize,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro hraní nebo stahování her, obrázků, filmů či hudby,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro stahování softwaru,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro četbu nebo stahování internetové verze novin a zpravodajských magazínů,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro hledání zaměstnání nebo zaslání žádosti o zaměstnání,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro hledání informací z oblasti zdraví,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro hledání jiných informací nebo pro jiné služby on-line,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro internetové bankovnictví,

—	(nepovinně) používání internetu za poslední tři měsíce pro prodej zboží nebo služeb,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro získání informací z internetových stránek orgánů veřejné moci,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro stažení úředních formulářů z internetových stránek orgánů veřejné moci,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro zaslání vyplněných formulářů orgánům veřejné moci,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro hledání informací z oblasti vzdělávání, odborné přípravy nebo nabídek kurzů,

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro účast na on-line kurzu (s jakýmkoli zaměřením),

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro vyhledávání na internetu za účelem učení,

—	účast na kurzu (jakýkoli kurz zaměřený nejen na počítače či internet, včetně školy nebo univerzity) během posledních tří měsíců,

—	zájem o častější používání internetu.

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří za poslední tři měsíce použili internet k soukromým účelům pro četbu nebo stahování internetové verze novin a zpravodajských magazínů:

—	používání internetu za poslední tři měsíce k soukromým účelům pro četbu nebo stahování internetové verze novin a zpravodajských magazínů, které si jednotlivec předplatil, aby je dostával pravidelně.

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří za poslední tři měsíce používali internet a v tomtéž období se zúčastnili některého kurzu:

—	používání internetu za poslední tři měsíce pro vyhledávání v rámci výukového kurzu nebo individuálního vzdělávání,

—	používání internetu za poslední tři měsíce pro výměnu zpráv týkajících se kurzu s ostatními účastníky,

—	používání internetu za poslední tři měsíce pro stahování učiva zpřístupněného on-line,

—	používání internetu za poslední tři měsíce pro zjištění, zda je v knihovně dostupná kniha nebo článek pro kurz.

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří za posledních dvanáct měsíců použili internet k internetovým obchodním činnostem:

—	používání internetu k objednání potravin nebo potravinářského zboží,

—	používání internetu k objednání spotřebního zboží,

—	používání internetu k objednání filmů nebo hudby (samostatně se vykazuje: zda bylo dodáno on-line),

—	používání internetu k objednání knih, časopisů, novin nebo materiálů pro elektronické učení (samostatně se vykazuje: zda bylo dodáno on-line),

—	používání internetu k objednání oblečení nebo sportovních potřeb,

—	používání internetu k objednání počítačového softwaru a aktualizací (samostatně se vykazuje: zda bylo dodáno on-line),

—	používání internetu k objednání počítačového hardwaru,

—	používání internetu k objednání elektronických zařízení,

—	používání internetu k objednání nákupů akcií, finančních služeb nebo pojištění,

—	používání internetu k objednání jízdenek/letenek nebo ubytování na dovolené,

—	používání internetu k objednání vstupenek na různé akce,

—	používání internetu k objednání loterií nebo sázek,

—	používání internetu k objednání jiného zboží nebo služeb.

Bezpečnost ICT

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří za poslední tři měsíce použili internet:

—	výskyt počítačového viru, jehož důsledkem je ztráta informací nebo času, při používání internetu během posledních dvanácti měsíců,

—	frekvence pořizování bezpečnostních kopií nebo záložních souborů (dokumenty, obrázky atd.) z počítače např. na disketu, CD nebo diskový prostor internetových serverů (vždy nebo téměř vždy, někdy, nikdy nebo výjimečně; nehodí se, neboť jednotlivec neuchovává kopie v počítači).

Znalosti ICT

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří někdy použili počítač:

—	poslední alespoň tříhodinový výukový kurz týkající se jakéhokoliv aspektu používání počítače (v posledních třech měsících, před třemi měsíci až jedním rokem, před více než jedním rokem, nikdy neabsolvoval/a žádný kurz),

—	znalosti práce na počítači – kopírování nebo přesunování souboru či složky,

—	znalosti práce na počítači – používání funkcí kopírovat a vložit ke kopírování nebo přesunování informací v rámci dokumentu,

—	znalosti práce na počítači – používání základních aritmetických vzorců v tabulkovém procesoru,

—	znalosti práce na počítači – komprimace (nebo zipování) souborů,

—	znalosti práce na počítači – zapojování a instalace nových zařízení, např. tiskárny nebo modemu,

—	znalosti práce na počítači – sestavování počítačového programu pomocí specializovaného programovacího jazyka,

—	znalosti práce na počítači – připojení počítačů k místní síti,

—	znalosti práce na počítači – zjištění a vyřešení počítačových problémů (např. pomalý chod počítače).

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří někdy používali internet:

—	znalosti práce s internetem – používání vyhledávače k vyhledávání informací,

—	znalosti práce s internetem – posílání elektronické pošty s přílohami,

—	znalosti práce s internetem – psaní vzkazů v diskusních klubech, diskusních skupinách nebo na diskusních fórech on-line,

—	znalosti práce s internetem – používání internetu k telefonování,

—	znalosti práce s internetem – používání sdílení souborů (peer-to-peer) k výměně filmů, hudby atd.,

—	znalosti práce s internetem – tvorba internetových stránek,

—	znalosti práce s internetem – vyhledání, stažení a instalace softwaru,

—	znalosti práce s internetem – ochrana počítače před viry, spyware a adware.

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců s jednou či více znalostmi práce na počítači nebo práce s internetem:

—	způsob získání znalostí práce na počítači nebo práce s internetem: formalizovaná vzdělávací instituce,

—	způsob získání znalostí práce na počítači nebo práce s internetem: výukové kurzy ve středisku vzdělávání dospělých (ale ne z podnětu zaměstnavatele),

—	způsob získání znalostí práce na počítači nebo práce s internetem: odborné výukové kurzy (na žádost zaměstnavatele),

—	způsob získání znalostí práce na počítači nebo práce s internetem: samostudium s využitím knih, CD-ROMů atd.,

—	způsob získání znalostí práce na počítači nebo práce s internetem: samostudium ve smyslu učení při práci,

—	způsob získání znalostí práce na počítači nebo práce s internetem: neformální pomoc od kolegů, příbuzných, přátel,

—	způsob získání znalostí práce na počítači nebo práce s internetem: jinak.

Překážky ve využívání ICT a internetu

Proměnné, které se budou zjišťovat u domácností s přístupem k internetu, ale bez vysokorychlostního připojení:

—	překážky v přístupu k vysokorychlostnímu internetu doma: příliš vysoké náklady,

—	překážky v přístupu k vysokorychlostnímu internetu doma: nemají potřebu,

—	překážky v přístupu k vysokorychlostnímu internetu doma: v dané oblasti nedostupný,

—	překážky v přístupu k vysokorychlostnímu internetu doma: možnost přístupu k vysokorychlostnímu internetu jinde (např. v práci),

—	překážky v přístupu k vysokorychlostnímu internetu doma: jiné.

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří používali internet v posledních třech měsících a přejí si využívat jej více:

—	překážky ve větším využívání internetu: nedostatečné znalosti cizích jazyků,

—	překážky ve větším využívání internetu: nedostatek času,

—	překážky ve větším využívání internetu: připojení je příliš pomalé,

—	překážky ve větším využívání internetu: vyšší náklady na připojení nebo objem stažených dat,

—	překážky ve větším využívání internetu: náklady na on-line obsah,

—	překážky ve větším využívání internetu: obsah (není natolik zajímavý, aby vedl k používání internetu ve větší míře),

—	překážky ve větším využívání internetu: nedostatek dovedností či vědomostí (např. stránky nejsou uživatelsky přátelské nebo jsou příliš složité),

—	překážky ve větším využívání internetu: obavy o bezpečnost nebo soukromí.

Proměnné, které se budou zjišťovat u jednotlivců, kteří někdy používali počítač, avšak neúčastnili se v posledních třech letech kurzu (alespoň tříhodinového) zaměřeného na jakýkoli aspekt používání počítače:

—	překážky v účasti na kurzu zaměřeném na používání počítačů: nemají potřebu, jelikož jejich znalosti práce na počítači jsou dostatečné,

—	překážky v účasti na kurzu zaměřeném na používání počítačů: nemají potřebu, jelikož používají počítač jen výjimečně.

—	překážky v účasti na kurzu zaměřeném na používání počítačů: nedostatek času,

—	překážky v účasti na kurzu zaměřeném na používání počítačů: cena kurzu,

—	překážky v účasti na kurzu zaměřeném na používání počítačů: žádný vhodný kurz není k dispozici,

—	překážky v účasti na kurzu zaměřeném na používání počítačů: kurzy jsou příliš obtížné.

2. POKRYTÍ

a) Statistickými jednotkami, které budou zastoupeny u proměnných uvedených v bodě 1 písm. b) této přílohy, jež se týkají domácností, jsou domácnosti s alespoň jedním členem ve věku 16 až 74 let.

b) Statistickými jednotkami, které budou zastoupeny u proměnných uvedených v bodě 1 písm. b) této přílohy, jež se týkají jednotlivců, jsou jednotlivci ve věku 16 až 74 let.

c) Zeměpisný rozsah bude zahrnovat domácnosti nebo jednotlivce žijící kdekoliv na území členského státu.

3. REFERENČNÍ OBDOBÍ

Referenčním obdobím statistiky, která má být sestavena, je první čtvrtletí roku 2007.

4. ROZDĚLENÍ PROMĚNNÝCH

a) U témat a jejich proměnných uvedených v bodě 1 písm. b) této přílohy, které se týkají domácností, se zjišťují tyto doplňující proměnné:

—	zeměpisná lokalita: osoby žijící v regionech spadajících do Cíle 1 (včetně regionů přechodně spadajících do Cíle 1 nebo regionů z tohoto Cíle vyřazovaných), osoby žijící v jiných regionech,

—	stupeň urbanizace: osoby žijící v hustě obydlených oblastech, osoby žijící ve středně obydlených oblastech, osoby žijící v řídce obydlených oblastech,

—	typ domácnosti: počet členů domácnosti (samostatně se zjišťuje: počet dětí mladších 16 let),

—	(nepovinně) čistý měsíční příjem domácnosti (zjišťuje se jako hodnota nebo za použití kvartil).

b) U témat a jejich proměnných uvedených v bodě 1 písm. b) této přílohy, které se týkají jednotlivců, se zjišťují tyto doplňující proměnné:

—	zeměpisná lokalita: osoby žijící v regionech spadajících do Cíle 1 (včetně regionů přechodně spadajících do Cíle 1 nebo regionů z tohoto Cíle vyřazovaných), osoby žijící v jiných regionech,

—	stupeň urbanizace: osoby žijící v hustě obydlených oblastech, osoby žijící ve středně obydlených oblastech, osoby žijící v řídce obydlených oblastech,

—	pohlaví: muž, žena,

—	věková skupina: mladší 16 let (nepovinné), 16 až 24 let, 25 až 34 let, 35 až 44 let, 45 až 54 let, 55 až 64 let, 65 až 74 let, starší než 74 let (nepovinné),

—	nejvyšší ukončené vzdělání podle Mezinárodní klasifikace úrovní vzdělání (ISCED 97): nízké (ISCED 0, 1 nebo 2), střední (ISCED 3 nebo 4), vysoké (ISCED 5 nebo 6),

—	situace ohledně zaměstnání: zaměstnanec nebo OSVČ včetně pomáhajících rodinných příslušníků, nezaměstnaný/á, student nezapojený do pracovního procesu, jiné osoby nezapojené do pracovního procesu,

—	povolání podle Mezinárodní klasifikace zaměstnání [MKZAM-88 (KOM)]: manuální pracovníci, ostatní pracovníci, pracovníci v oblasti ICT, jiní pracovníci než v oblasti ICT.

5. PERIODICITA

Údaje se poskytnou jednou za rok 2007.

6. LHŮTY

a) Souhrnné údaje, případně označené jako důvěrné nebo nespolehlivé, uvedené v článku 6 nařízení (ES) č. 808/2004 se předají Eurostatu do 5. října 2007. Do tohoto dne musí být datový soubor dokončen, uznán platným a schválen. Počítačově čitelný formát předávání členěný do tabulek se řídí pokyny Eurostatu.

b) Metadata uvedená v článku 6 nařízení (ES) č. 808/2004 se předají Eurostatu do 31. května 2007. Metadata se řídí příslušnou šablonou Eurostatu.

c) Zpráva o kvalitě uvedená v čl. 7 odst. 4 nařízení (ES) č. 808/2004 se předloží Eurostatu do 5. listopadu 2007. Zpráva o kvalitě se řídí příslušnou šablonou Eurostatu.

7.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 186/27

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1032/2006

ze dne 6. července 2006,

kterým se stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (2), a zejména na čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Činnost řízení letového provozu vyžaduje bezpečné a účinné mechanismy pro oznamování, koordinaci a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu. K poskytování těchto mechanismů v evropské síti řízení letového provozu je zapotřebí automatická výměna letových údajů mezi systémy pro zpracování letových údajů. Posouzení současné situace ve Společenství odhalilo, že v některých členských státech tyto mechanismy dosud nedosáhly uspokojivé úrovně a je zapotřebí je dále zlepšit. Proto je nutno stanovit požadavky na systémy zpracování letových údajů s ohledem na interoperabilitu, výkonnost a kvalitu služeb funkcí výměny letových údajů těchto systémů.

(2)

V souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 bylo Evropské organizaci pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) vydáno pověření rozvíjet požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů. Toto nařízení je založeno na výsledné zprávě o pověření ze dne 31. března 2005.

(3)

Norma organizace Eurocontrol pro výměnu údajů on-line byla přiložena k nařízení Komise (ES) č. 2082/2000 ze dne 6. září 2000, kterým se přijímají normy Eurocontrol a mění směrnice 97/15/ES, kterou se přijímají normy Eurocontrol a mění směrnice Rady 93/65/EHS (3), jímž se stanoví povinnost jejího používání ve Společenství v případě zadávání zakázek na nové systémy zpracování letových údajů. Jelikož bylo nařízení (ES) č. 2082/2000 zrušeno s účinkem od 20. října 2005, je nutno aktualizovat právní předpisy Společenství, aby byl zajištěn soulad příslušných právních předpisů.

(4)	Toto nařízení by se nemělo vztahovat na vojenské činnosti a výcvik podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004.

(5)

Členské státy se v prohlášení o vojenských otázkách týkajících se jednotného evropského nebe (4) zavázaly, že budou navzájem spolupracovat a zároveň zohlední vnitrostátní vojenské požadavky, aby koncepce pružného užívání vzdušného prostoru byla plně a jednotně uplatňována všemi uživateli vzdušného prostoru ve všech členských státech.

(6)	Uplatňování koncepce pružného užívání vzdušného prostoru, jak stanoví čl. 2 odst. 22 nařízení (ES) č. 549/2004, vyžaduje zřízení systémů pro včasnou výměnu letových údajů mezi stanovišti letových provozních služeb a řídícími vojenskými stanovišti.

(7)

Automatizované postupy související s oznámením a počáteční koordinací by měly být prováděny oblastními středisky řízení, aby předávající stanoviště poskytovalo přijímajícímu stanovišti ucelené letové informace a aby byla podporována koordinace plánovaného předávání letů. Tyto postupy byly součástí norem stanovených nařízením (ES) č. 2082/2000, a proto by měly být používány ode dne vstupu uvedeného nařízení v platnost.

(8)

Letové informace přenášené v průběhu počáteční koordinace by měly být aktualizovány. Automatizované procesy by proto měly být zaváděny postupně, aby bylo možno opravit informace týkající se letů, které dříve podléhaly postupu počáteční koordinace nebo zrušení koordinace, pokud se přijímací stanoviště již daným letem nezabývá.

(9)

Jiná stanoviště řízení letového provozu než oblastní střediska řízení by mohla zavedení automatizovaných postupů využívat pro oznamování, počáteční koordinaci, opravu koordinace a zrušení koordinace letů. Pokud se k tomuto kroku rozhodnou, bude potřeba interoperability evropské sítě řízení letového provozu (dále jen „EATMN“) vyžadovat, aby uplatňovala stejné požadavky, jaké se uplatňují pro oblastní střediska řízení.

(10)

Včasná výměna letových údajů mezi stanovišti letových provozních služeb a řídícími vojenskými stanovišti by měla spoléhat na postupné zavádění automatizovaných postupů. Prvním krokem by mělo být zavedení přenosu základních letových údajů mezi civilními a vojenskými stanovišti a možnost jejich aktualizace v případě potřeby.

(11)

Byly stanoveny další automatizované postupy, které by mohly dále posílit koordinaci mezi stanovišti řízení letového provozu nebo mezi stanovišti letových provozních služeb a řídícími vojenskými stanovišti. Pokud se rozhodnou používat další automatizované postupy, bude potřeba interoperability EATMN vyžadovat, aby na tyto postupy uplatňovala harmonizované požadavky.

(12)	Provádění tohoto nařízení by mělo umožňovat další vývoj pro dosažení vyšší úrovně interoperability.

(13)

Za účelem zachování nebo zvýšení existující úrovně bezpečnosti provozu by členské státy měly být povinny zajistit provedení hodnocení bezpečnosti dotčenými stranami, včetně postupů označení rizik, hodnocení a zmírnění rizik. K harmonizovanému zavádění těchto postupů do systémů, kterých se toto nařízení týká, je zapotřebí, aby byly určité požadavky na bezpečnost stanoveny jako součást všech povinných požadavků na interoperabilitu, výkonnost a kvalitu služeb.

(14)	Podle čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 552/2004 by prováděcí pravidla pro interoperabilitu měla popisovat jednotlivé postupy při posuzování shody, které se mají použít pro posuzování shody nebo vhodnosti k používání složek, jakož i k ověřování systémů.

(15)	Podle čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 552/2004 mohou být data pro použití přechodných ustanovení stanovena příslušnými prováděcími předpisy pro interoperabilitu.

(16)	Výrobcům a poskytovatelům letových navigačních služeb by měl být poskytnut čas na rozvoj nových prvků a systémů v souladu s novými technickými požadavky.

(17)	Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného na základě článku 5 nařízení (ES) č. 549/2004,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a rozsah

1. Toto nařízení stanoví požadavky na automatickou výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu a pro účely civilně-vojenské koordinace.

2. Toto nařízení se vztahuje na:

a)	systémy zpracování letových údajů, které slouží stanovištím řízení letového provozu a poskytují služby pro všeobecný letecký provoz;

b)	systémy výměny letových údajů, které podporují koordinaci mezi stanovišti letových provozních služeb a řídícími vojenskými stanovišti.

3. Toto nařízení se nepoužije na výměnu letových údajů mezi stanovišti řízení letového provozu, jimž poskytují služby systémy zpracování letových údajů označené v odstavci 2, pro které se letové údaje zahrnuté v tomto nařízení synchronizují prostřednictvím společného systému.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice vymezené v nařízení (ES) č. 549/2004.

2. Vedle definic uvedených v odstavci 1 se použijí tyto definice:

1.	„oznamováním“ se rozumí postup, kterým předávající stanoviště odesílá údaje k aktualizaci systému přijímajícímu stanovišti v rámci přípravy na koordinaci;

2.	„koordinací“ se rozumí koordinace plánovaných přeletů přes společnou hranici mezi stanovišti řízení letového provozu tak, aby byla zajištěna bezpečnost letu;

3.	„stanovištěm řízení letového provozu“ (dále jen „stanovištěm ATC“) se rozumí oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

4.	„civilně-vojenskou koordinací“ se rozumí koordinace mezi civilními a vojenskými stranami, jež jsou oprávněné přijímat rozhodnutí a schvalovat opatření;

5.	„systémem zpracování letových údajů“ se rozumí část systému letových provozních služeb, která přijímá, automaticky zpracovává údaje o letovém plánu a související zprávy a rozděluje je na pracovní místa stanovišť řízení letového provozu;

6.	„stanovištěm letových provozních služeb“ (dále jen „stanovištěm ATS“) se rozumí civilní nebo vojenské stanoviště poskytující letové provozní služby;

7.	„řídícím vojenským stanovištěm“ se rozumí stacionární nebo mobilní vojenské stanoviště, které řídí vojenský letový provoz a/nebo vykonává jiné činnosti, které z důvodu své specifické povahy mohou vyžadovat vyhrazení nebo omezení vzdušného prostoru;

8.	„předávajícím stanovištěm“ se rozumí stanoviště řízení letového provozu, které předává odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu dalšímu stanovišti ATC na trati letu;

9.	„přijímacím stanovištěm“ se rozumí stanoviště řízení letového provozu, kterému je zasílána zpráva;

10.	„hranicí“ se rozumí podélná nebo svislá rovina, která vymezuje vzdušný prostor, v němž stanoviště ATC poskytuje letové provozní služby;

11.	„oblastním střediskem řízení“ (dále jen „ACC“) se rozumí stanoviště ustavené k poskytování letových provozních služeb řízeným letům v řízených oblastech pod jeho pravomocí;

12.	„pracovním místem“ se rozumí místo na pracovišti, vybavené technickým zařízením, prostřednictvím kterého pracovník letových provozních služeb vykonává činnost související s jeho funkcí;

13.	„letovým plánem“ se rozumí předepsané informace, vztahující se k zamýšlenému letu letadla, nebo k části letu, poskytované stanovištím řízení letového provozu;

14.	„výstrahou“ se rozumí zpráva zobrazená na pracovním místě, pokud dojde k selhání automatizovaného postupu koordinace;

15.	„předpokládanými údaji“ se rozumí koordinační bod, předpokládaný čas letadla a předpokládaná letová hladina letadla nad bodem předání;

16.	„sekundárním přehledovým radarem“ (dále jen „SSR“) se rozumí systém přehledového radaru, který využívá vysílačů nebo přijímačů a odpovídačů;

17.	„koordinační dohodou“ se rozumí dohoda mezi dvěma sousedními stanovišti ATC, která určuje jejich koordinaci při řízení letového provozu;

18.	„bodem předání řízení“ se rozumí určený bod umístěný na letové dráze letadla, ve kterém jedno stanoviště ATC předává druhému odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu;

19.	„koordinačními údaji“ se rozumí údaje pro pracovníky ATS související s postupy oznamování, koordinace a předávání letů a s postupy při civilně-vojenskou koordinaci;

20.	„letovou hladinou pro předání“ se rozumí letová hladina dohodnutá v průběhu koordinace, pokud je letovou hladinou nebo povolenou letovou hladinou, do které let pokračuje v případě stoupání nebo klesání nad bodem přechodu;

21.	„přebírajícím stanovištěm“ se rozumí stanoviště řízení letového provozu, které jako další převezme řízení letu letadla;

22.	„koordinačním bodem“ se rozumí bod na hranici nebo v blízkosti hranice, kterou využívají stanoviště ATC a na kterou se odkazuje při postupu koordinace;

23.	„vyrozuměným stanovištěm“ se rozumí stanoviště ATC, které obdrželo oznámení;

24.	„korelací“ se rozumí postup propojení údajů letového plánu a radarové stopy téhož letu;

25.	„uvolněním“ se rozumí oprávnění řídícího letového provozu na přijímacím stanovišti udělené řídícím letového provozu předávajícím letadlo vydat letadlu před přeletem letadla nad bodem předání řízení řídící pokyny;

26.	„dostupností“ se rozumí míra, v jaké budou určitý systém nebo jeho součást provozuschopné a dostupné, pokud bude zapotřebí je použít;

27.	„spolehlivostí“ se rozumí míra pravděpodobnosti, že pozemní zařízení bude pracovat v daných tolerancích.

Článek 3

Požadavky na interoperabilitu a výkonnost

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) a poskytující služby střediskům ACC splňovaly požadavky na interoperabilitu a výkonnost uvedené v příloze I částech A a B.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří ve své koordinační dohodě uvedli, že zavedou postupy výměny informací, počáteční koordinace, oprav koordinace, zrušení koordinace, poskytování základních letových údajů nebo oprav základních letových údajů mezi stanovišti ATC jinými než ACC, zajistí, aby systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) splňovaly požadavky na interoperabilitu a výkonnost uvedené v příloze I částech A a B.

3. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří ve své koordinační dohodě uvedli, že zavedou předodletové postupy výměny informací a koordinace, postupy změny kmitočtu nebo potvrzení o manuálním převzetí spojení, zajistí, aby systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) splňovaly požadavky na interoperabilitu a výkonnost uvedené v příloze I částech A a C.

4. Členské státy zajistí, aby systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) splňovaly požadavky na interoperabilitu a výkonnost uvedené v příloze I částech A a B, pokud jde o procesy, týkající se informací o základních letových údajích a změnách základních letových údajů.

5. Pokud stanoviště civilních a vojenských letových provozních služeb mezi svými systémy uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. b) zavedla postupy výměny informací o zamýšleném přeletu, žádosti o povolení přeletu, protinávrhu přeletu nebo zrušení přeletu, členské státy zajistí, aby tyto systémy splňovaly požadavky na interoperabilitu a výkonnost uvedené v příloze I částech A a C.

Článek 4

Požadavky na kvalitu služeb

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb zajistí, aby systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) splňovaly požadavky na kvalitu služeb uvedené v příloze II.

2. Členské státy zajistí, aby systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) splňovaly požadavky na kvalitu služeb uvedené v příloze II.

Článek 5

Související postupy

1. U letů podléhajících počáteční koordinaci jsou dohodnuté podmínky předání letu provozně závazné pro obě stanoviště ATC, pokud není koordinace zrušena nebo opravena.

2. U letů podléhajících opravě koordinace jsou dohodnuté podmínky předání letu provozně závazné pro obě stanoviště ATC, pokud není koordinace zrušena nebo pokud nejsou podmínky dále opraveny.

3. Pokud nedojde k potvrzení, že postupy opravy nebo zrušení postupu koordinace byly dokončeny v rámci příslušných požadavků na kvalitu služby, zahájí předávající stanoviště ústní koordinaci.

Článek 6

Požadavky na bezpečnost

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že jakýmkoli změnám stávajících nebo zavedení nových automatických systémů pro letové plány, na které se vztahuje toto nařízení, předcházelo hodnocení bezpečnosti, včetně označení rizik, hodnocení a zmírnění rizik, provedené dotčenými stranami.

Při tomto posouzení bezpečnosti budou zohledněny minimálně požadavky na bezpečnost uvedené v příloze III.

Článek 7

Shoda nebo vhodnost k používání složek systémů

Před vydáním prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání podle článku 5 nařízení (ES) č. 552/2004 posoudí výrobci složek systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) a b) shodu nebo vhodnost k používání uvedených složek v souladu s požadavky uvedenými v příloze IV části A.

Článek 8

Ověření systémů

1. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří mohou prokázat, že splňují podmínky uvedené v příloze V, provedou ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a) v souladu s požadavky uvedenými v příloze IV části B.

2. Poskytovatelé letových navigačních služeb, kteří nemohou prokázat, že splňují podmínky uvedené v příloze V, pověří stanovený subjekt ověřením systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a). Ověření se provádí v souladu s požadavky uvedenými v příloze IV části C.

3. Členské státy zajistí, aby ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. b) prokázalo shodu těchto systémů s požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a bezpečnost uvedenými v tomto nařízení.

Článek 9

Soulad

Členské státy učiní nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 10

Přechodná opatření

1. Přechodná opatření uvedená v čl. 10 odst. 1 nařízení (ES) č. 552/2004 se použijí na systémy evropské sítě řízení letového provozu (dále jen „EATMN“) uvedené v čl. 1 odst. 2 ode dne vstupu v platnost tohoto nařízení, pokud jde o postupy oznámení a počáteční koordinace.

Použijí se na systémy EATMN ode dne 1. ledna 2009, pokud jde o postupy opravy koordinace, zrušení koordinace, základních letových údajů a změny základních letových údajů.

2. Přechodná opatření uvedená v čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 552/2004 se použijí na systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 ode dne 31. prosince 2012.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009 na všechny systémy EATMN uvedené v čl. 1 odst. 2 do provozu, pokud jde o postupy opravy koordinace, zrušení koordinace, základních letových údajů a změny základních letových údajů.

Použije se ode dne 31. prosince 2012 na všechny systémy EATMN uvedené v čl. 1 odst. 2, které budou k uvedenému dni v provozu.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. července 2006.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 254, 9.10.2000, s. 1.

(4) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 9.

PŘÍLOHA I

Požadavky na interoperabilitu a výkonnost

(uvedené v článku 3)

ČÁST A: OBECNÉ POŽADAVKY

1. POŽADAVKY NA SYSTÉM

1.1	Systém poskytuje veškeré informace, které jsou zapotřebí ke zobrazení, zpracování a sestavení systémových informací, které se vyměňují v rámci určených postupů.

1.2	Systém je schopen automaticky přijímat, ukládat, zpracovávat, získávat a dodávat ke zobrazení a vysílat letové informace týkající se postupů oznámení, koordinace a předávání a civilně-vojenské koordinace.

1.3	Systém vydá výstrahu, pokud se zjistí selhání nebo anomálie zařízení pro výměnu informací.

1.4	Systém je schopen poskytovat výstrahy související s výměnou systémových informací příslušným provozním pracovištím.

1.5	Systém poskytuje pracovníkům ATC prostředky ke změně letových informací souvisejících s daným postupem.

1.6	Systém je schopen poskytovat pracovníkům ATC informace o stavu souvisejících postupů výměny systémových informací.

2. ZÁZNAM ÚDAJŮ O VÝMĚNĚ SYSTÉMOVÝCH INFORMACÍ

2.1	Poskytovatel letových navigačních služeb zaznamenává údaje o výměně systémových informací způsobem, který umožňuje vyhledání a zobrazení zaznamenaných údajů.

ČÁST B: POŽADAVKY NA POVINNÉ POSTUPY, KTERÉ PODPORUJÍ VÝMĚNU SYSTÉMOVÝCH INFORMACÍ

1. OZNÁMENÍ

1.1 Příslušné letové informace

1.1.1

Informace podléhající postupu oznámení obsahují nejméně:

—	identifikaci letadla,

—	režim a kód SSR (je-li k dispozici),

—	letiště odletu,

—	předpokládané údaje,

—	cílové letiště,

—	počet a typ letadla,

—	druh letu,

—	palubní vybavení a jeho status.

1.1.2

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují alespoň snížené minimum vertikálního rozstupu (dále jen „RVSM“) a funkci umožňující nastavování kmitočtu po 8,33 KHz.

1.1.3

Informace „palubní vybavení a jeho status“ mohou v souladu s koordinačními dohodami obsahovat další položky.

1.2 Prováděcí pravidla

1.2.1

Postup poskytování informací se provádí nejméně jednou pro každý způsobilý let s plánovaným přeletem hranice, pokud tento let nepodléhá před odletem postupu oznámení a koordinace.

1.2.2

Podmínky pro poskytování informací o letech přes hranice musí být v souladu s koordinačními dohodami.

1.2.3

Pokud nelze postup poskytování informací provést do vzájemně dohodnutého času před zahájením postupu počáteční koordinace, musí být zahrnut do procesu počáteční koordinace.

1.2.4

Pokud se postup poskytování informací provádí, probíhá před postupem počáteční koordinace.

1.2.5

Postup poskytování informací se provádí znovu pokaždé, když před zahájením postupu počáteční koordinace dojde ke změně jakéhokoli z následujících údajů:

—	koordinační bod,

—	předpokládaný kód SSR v bodu předání řízení,

—	cílové letiště,

—	typ letadla,

—	palubní vybavení a jeho status.

1.2.6

Pokud je zjištěn nesoulad mezi vyslanými údaji a odpovídajícími údaji v přijímacím systému nebo pokud žádné takové informace nejsou k dispozici, což by vedlo k potřebě nápravných opatření při příjmu údajů následující počáteční koordinace, musí být informace o tomto nesouladu předána k vyřešení příslušnému pracovišti.

1.3 Časová kritéria pro zahájení postupu oznámení

1.3.1

Postup oznámení musí být zahájen v parametrem určený počet minut před předpokládaným časem dosažení koordinačního bodu.

1.3.2

Parametr/parametry oznámení musí být zahrnut/zahrnuty v koordinační dohodě mezi dotčenými jednotkami ATC.

1.3.3

Parametr/parametry oznámení může/mohou být určen/určeny pro každý z koordinačních bodů.

2. POČÁTEČNÍ KOORDINACE

2.1 Příslušné letové informace

2.1.1

Informace podléhající postupu počáteční koordinace obsahují nejméně:

—	identifikaci letadla,

—	režim a kód SSR,

—	letiště odletu,

—	předpokládané údaje,

—	cílové letiště,

—	počet a typ letadla,

—	druh letu,

—	palubní vybavení a jeho status.

2.1.2

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují alespoň RVSM a funkci umožňující nastavování kmitočtu po 8,33 KHz.

2.1.3

Informace „palubní vybavení a jeho status“ mohou v souladu s vzájemnou dohodou podle koordinační dohody obsahovat další položky.

2.2 Prováděcí pravidla

2.2.1

Postup počáteční koordinace se provádí pro všechny způsobilé lety s plánovaným přeletem hranic.

2.2.2

Podmínky pro počáteční koordinaci letů přes hranice musí být v souladu s koordinačními dohodami.

2.2.3

Pokud není postup počáteční koordinace zahájen manuálně, zahájí se automaticky:

—	ve vzájemnou dohodou určeném čase před předpokládaným časem dosažení koordinačního bodu nebo

—	v čase, kdy let dosáhne vzájemně dohodnuté vzdálenosti od koordinačního bodu

v souladu s koordinačními dohodami.

2.2.4

Postup počáteční koordinace pro let se provede pouze jednou, pokud není zahájen postup zrušení koordinace.

2.2.5

Po zrušení postupu koordinace smí být postup počáteční koordinace znovu zahájen se stejným stanovištěm.

2.2.6

Dokončení postupu počáteční koordinace včetně potvrzení přijímajícím stanovištěm bude poskytnuto předávajícímu stanovišti – let je pak považován za „koordinovaný“.

2.2.7

Pokud při postupu počáteční koordinace nedojde k potvrzení jejího dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v pracovním místě odpovědném za koordinaci letu na předávajícím stanovišti k výstraze.

2.2.8

Informace o počáteční koordinaci se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS přijímacího stanoviště.

3. OPRAVA KOORDINACE

3.1 Příslušné letové informace

3.1.1

Postup opravy koordinace zajistí přidružení k dříve koordinovanému letu.

3.1.2

Oprava koordinace poskytne tyto letové informace, pokud došlo k jejich změně:

—	režim a kód SSR,

—	předpokládaný čas a letovou hladinu,

—	palubní vybavení a jeho status.

3.1.3

Pokud je to vzájemně dohodnuto, budou údaje opravy koordinace obsahovat následující informace, pokud byly změněny:

—	koordinační bod,

—

trať.

3.2 Prováděcí pravidla

3.2.1

K postupu opravy koordinace může dojít jednou nebo dvakrát na stanovišti, na kterém je let v tomto okamžiku koordinován.

3.2.2

Postup opravy koordinace se provede, když:

—	se předpokládaný čas v koordinačním bodu liší od dříve poskytnutého údaje o více než vzájemně dohodnutou hodnotu,

—	se hladina/hladiny předání, kód SSR nebo palubní vybavení a jeho status liší od dříve poskytnutých údajů.

3.2.3

Je-li to vzájemně dohodnuto, provede se postup opravy koordinace, jakmile dojde k jakékoli změně:

—	koordinačního bodu,

—

tratě.

3.2.4

Informace o dokončení postupu opravy koordinace včetně potvrzení přebírajícím stanovištěm se poskytnou předávajícímu stanovišti.

3.2.5

Pokud při postupu opravy koordinace nedojde k potvrzení jejího dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v pracovním místě ATS odpovědném za koordinaci letu předávajícího stanoviště k výstraze.

3.2.6

Postup opravy koordinace se provede bezprostředně po příslušném zadání nebo aktualizaci údajů.

3.2.7

Postup opravy koordinace přestane být možný, jakmile uplyne vzájemně dohodnutý čas nebo je dosažena vzájemně dohodnutá vzdálenost od bodu předání řízení v souladu s koordinační dohodou.

3.2.8

Informace o opravě koordinace se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS přijímajícího stanoviště.

4. ZRUŠENÍ KOORDINACE

4.1 Příslušné letové informace

4.1.1

Zrušení koordinace se přičlení k předchozímu oznámení nebo k postupu koordinace, který je rušen.

4.2 Prováděcí pravidla

4.2.1

Zrušení postupu koordinace provede stanoviště koordinující let, když:

—	v koordinační posloupnosti již není žádné přijímající stanoviště,

—	letový plán je předávajícím stanovištěm zrušen a koordinace již není relevantní,

—	z předchozího stanoviště je přijata informace o zrušení koordinace týkající se tohoto letu.

4.2.2

K postupu zrušení koordinace může dojít na stanovišti pro oznámený let v případě, že:

—	v koordinační posloupnosti již není žádné přijímající stanoviště,

—	letový plán je předávajícím stanovištěm zrušen a koordinace již není relevantní,

—	z předávajícího stanoviště je přijato zrušení koordinace týkající se tohoto letu,

—	došlo ke zpoždění letu na trati a opravený předpokládaný údaj nelze stanovit automaticky.

4.2.3

Informace o ukončení postupu zrušení koordinace včetně potvrzení přijímajícího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti.

4.2.4

Pokud při postupu zrušení koordinace nebude potvrzeno její ukončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v pracovním místě ATS odpovědném za koordinaci letu k výstraze.

4.2.5

Informace o zrušení koordinace se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS daného stanoviště nebo stanovišti, s nímž byla koordinace zrušena.

5. ZÁKLADNÍ LETOVÉ ÚDAJE

5.1 Příslušné letové informace

5.1.1

Informace podléhající postupu základních letových údajů obsahují alespoň:

—	identifikaci letadla,

—	mód a kód SSR.

5.1.2

Veškeré další informace poskytované postupem základních letových údajů podléhají vzájemné dohodě.

5.2 Prováděcí pravidla

5.2.1

Postup zpracování základních letových údajů se provádí automaticky pro každý způsobilý let.

5.2.2

Kritéria způsobilosti pro základní letové údaje musí být v souladu s koordinačními dohodami.

5.2.3

Informace o dokončení postupu zpracování základních letových údajů včetně potvrzení z přijímajícího stanoviště se poskytnou stanovišti poskytujícímu údaje.

5.2.4

Pokud při postupu zpracování základních letových údajů nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v příslušném pracovním místě ATS stanoviště poskytujícího údaje k výstraze.

6. ZMĚNA ZÁKLADNÍCH LETOVÝCH ÚDAJŮ

6.1 Příslušné letové informace

6.1.1

Změna základních letových údajů se přičlení k údajům o letu, pro který byly předtím zpracovány základní letové údaje.

6.1.2

Jakékoli další informace týkající se zpracování změn základních letových údajů a souvisejících kritérií pro jejich poskytnutí podléhají vzájemné dohodě.

6.2 Prováděcí pravidla

6.2.1

Postup zpracování změn základních letových údajů se provede pouze pro let, který byl dříve oznámen postupem zpracování základních letových údajů.

6.2.2

Postup zpracování změn základních letových údajů se zahájí automaticky v souladu s vzájemně dohodnutými kritérii.

6.2.3

Informace o dokončení postupu změny základních letových údajů včetně potvrzení z přijímajícího stanoviště se poskytnou stanovišti poskytujícímu údaje.

6.2.4

Pokud při postupu zpracování změn základních letových údajů nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v příslušném pracovním místě ATS stanoviště poskytujícího údaje k výstraze.

6.2.5

Informace o změně základních letových údajů se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS přijímajícího stanoviště.

ČÁST C: POŽADAVKY NA NEPOVINNÉ POSTUPY PODPOROVANÉ VÝMĚNOU SYSTÉMOVÝCH INFORMACÍ

1. OZNÁMENÍ A KOORDINACE PŘED ODLETEM

1.1 Příslušné letové informace

1.1.1

Informace podléhající postupu oznámení a koordinace před odletem obsahují nejméně:

—	identifikaci letadla,

—	mód a kód SSR (je-li k dispozici),

—	letiště odletu,

—	předpokládaný čas vzletu nebo předpokládané údaje na základě vzájemné dohody,

—	cílové letiště,

—	počet a typ letadla.

1.1.2

Informace, které se oznamují a koordinují před odletem z řídícího stanoviště koncové řízené oblasti (TMA) nebo ACC obsahují:

—	druh letu,

—	palubní vybavení a jeho status.

1.1.3

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují nejméně RVSM a funkci umožňující nastavování kmitočtu po 8,33 KHz.

1.1.4

Informace „palubní vybavení a jeho status“ mohou v souladu s vzájemnou dohodou podle koordinační dohody obsahovat další položky.

1.2 Pravidla používání

1.2.1

Postup oznámení a koordinace před odletem se provádí jednou nebo vícekrát pro každý způsobilý let s plánovaným přeletem hranice, pokud by doba letu od odletu do dosažení koordinačního bodu byla příliš krátká na provedení postupů počáteční koordinace nebo oznámení.

1.2.2

Kritéria způsobilosti pro oznámení letů přes hranice nebo předletovou koordinaci letů musí být v souladu s koordinační dohodou.

1.2.3

Postupy oznámení a koordinace před odletem se znovu provádějí vždy, když dojde ke změně jakékoli položky údajů, které podléhají předchozímu procesu oznámení nebo koordinace před odletem.

1.2.4

Informace o dokončení postupu oznámení nebo koordinace před odletem včetně potvrzení z přijímacího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti.

1.2.5

Pokud při postupu oznámení nebo koordinace před odletem nedojde k potvrzení jejich dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na pracovním místě ATS předávajícího stanoviště, odpovědném za oznámení nebo koordinaci letu, k výstraze.

1.2.6

Informace o oznámení nebo koordinaci před odletem se poskytnou příslušnému pracovišti ATS daného stanoviště.

2. ZMĚNA KMITOČTU

2.1 Příslušné letové informace

2.1.1

Informace podléhající postupu změny kmitočtu obsahují nejméně:

—	identifikaci letadla.

2.1.2

Informace podléhající postupu změny kmitočtu obsahují jakýkoli z následujících údajů, pokud jsou k dispozici:

—	oznámení o uvolnění,

—	povolená letová hladina,

—	stanovený kurz/stanovená trať nebo povolení přímé trati,

—	stanovená rychlost,

—	stanovená rychlost stoupání/klesání.

2.1.3

Pokud je vzájemně dohodnuto, údaje o změně kmitočtu obsahují:

—	aktuální polohu na trati,

—	přikázaný kmitočet.

2.2 Prováděcí pravidla

2.2.1

Postup změny kmitočtu zahajuje manuálně předávající řídící letového provozu.

2.2.2

Informace o dokončení postupu změny kmitočtu včetně potvrzení přijímajícího stanoviště se poskytnou předávajícímu stanovišti ATC.

2.2.3

Pokud při postupu změny kmitočtu nedojde k potvrzení jejího dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v příslušném pracovním místě ATC předávajícího stanoviště k výstraze.

2.2.4

Informace o změně kmitočtu se neprodleně poskytne přebírajícímu řídícímu letového provozu.

3. RUČNÍ PŘEVZETÍ SPOJENÍ A PŘENOSU

3.1 Příslušné letové informace

3.1.1

Informace podléhající manuálnímu převzetí spojení a přenosu obsahují alespoň identifikaci letadla.

3.2 Prováděcí pravidla

3.2.1

Postup převzetí spojení a přenosu zahajuje přijímající stanoviště, jakmile je navázáno spojení.

3.2.2

Informace o dokončení postupu manuálního převzetí spojení a přenosu včetně potvrzení z předávajícího stanoviště se poskytnou přejímajícímu stanovišti ATC.

3.2.3

Pokud při postupu manuálního převzetí spojení a přenosu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v příslušném pracovním místě ATS přijímajícího stanoviště ATC k výstraze.

3.2.4

Informace o manuálním převzetí spojení a přenosu se neprodleně poskytnou řídícímu letového provozu předávajícího stanoviště.

4. OZNÁMENÍ O ZAMÝŠLENÉM PŘELETU

4.1 Příslušné letové informace.

4.1.1

Informace podléhající postupu oznámení o zamýšleném přeletu obsahují alespoň:

—	identifikaci letadla,

—	mód a kód SSR,

—	počet a typ letadla,

—	identifikaci příslušného sektoru,

—	přeletovou trať včetně předpokládaných časů a letových hladin pro každý bod na trati.

4.2 Prováděcí pravidla

4.2.1

Postup oznámení o zamýšleném přeletu zahajuje manuálně řídící letového provozu nebo se zahajuje automaticky, jak je popsáno v koordinační dohodě.

4.2.2

Informace o dokončení postupu oznámení o zamýšleném přeletu včetně potvrzení z daného stanoviště se poskytnou oznamujícímu stanovišti.

4.2.3

Pokud při postupu oznámení o zamýšleném přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde na oznamujícím stanovišti k výstraze.

4.2.4

Informace oznámení o zamýšleném přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS daného stanoviště.

5. ŽÁDOST O POVOLENÍ PŘELETU

5.1 Příslušné letové informace

5.1.1

Informace podléhající postupu žádosti o povolení přeletu obsahují alespoň:

—	identifikaci letadla,

—	mód a kód SSR,

—	počet a typ letadla,

—	identifikaci příslušného sektoru,

—	přeletovou trať včetně předpokládaných časů a letových hladin pro každý bod na trati.

5.1.2

Pokud je vzájemně dohodnuto, žádost o povolení přeletu obsahuje palubní vybavení a jeho status.

5.1.3

Informace „palubní vybavení a jeho status“ zahrnují alespoň RVSM.

5.1.4

Informace „palubní vybavení a jeho status“ může v souladu s vzájemnou dohodou obsahovat další položky.

5.2 Prováděcí pravidla

5.2.1

Zpracování žádosti o povolení k přeletu je na uvážení řídícího letového provozu v souladu s podmínkami uvedenými v koordinační dohodě.

5.2.2

Informace o dokončení postupu žádosti o povolení k přeletu včetně potvrzení stanovištěm přijímajícím žádost se poskytnou stanovišti, které o povolení žádá.

5.2.3

Pokud při postupu žádosti o povolení k přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v příslušném pracovním místě ATS stanoviště žádajícího o povolení k výstraze.

5.2.4

Informace žádosti o povolení k přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS stanoviště přijímajícího žádost.

5.3 Operativní odpověď

5.3.1

Na postup žádosti o povolení k přeletu se odpovídá:

—	přijetím navrhované tratě/podrobných údajů o přeletu vzdušným prostorem, nebo

—	protinávrhem obsahujícím jinou trať/podrobné údaje o přeletu, jak je uvedeno níže v oddílu 6, nebo

—	odmítnutím navrhované tratě/podrobných údajů o přeletu vzdušným prostorem.

5.3.2

Pokud není operativní odpověď přijata do uplynutí vzájemně dohodnuté doby, dojde na pracovním místě ATS stanoviště, které žádá, k výstraze.

6. PROTINÁVRH PŘELETU

6.1 Příslušné letové informace

6.1.1

Postup protinávrhu přeletu se přičlení k letu, který předtím podléhal koordinaci.

6.1.2

Informace podléhající postupu protinávrhu přeletu obsahují alespoň:

—	identifikaci letadla,

—	kurz přeletu včetně předpokládaných časů a letových hladin pro každý bod na trati.

6.2 Prováděcí pravidla

6.2.1

Protinávrh obsahuje navrženou novou letovou hladinu a/nebo trať.

6.2.2

Informace o dokončení postupu protinávrhu přeletu včetně potvrzení stanovištěm, které podalo původní návrh, se poskytnou stanovišti, která podává protinávrh.

6.2.3

Pokud při postupu protinávrhu přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v příslušném pracovním místě ATS stanoviště podávajícího protinávrh k výstraze.

6.2.4

Informace o protinávrhu přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS stanoviště, které podalo původní návrh.

6.3 Operativní odpověď

6.3.1

Po potvrzení úspěšného zpracování informací protinávrhu přeletu stanovištěm, které podalo původní návrh, následuje operativní odpověď ze stanoviště, které podalo původní žádost.

6.3.2

Operativní odpověď na protinávrh přeletu je jeho přijetí, případně odmítnutí.

6.3.3

Pokud není operativní odpověď přijata do uplynutí vzájemně dohodnuté doby, vydá se v příslušném pracovním místě ATS stanoviště podávajícího protinávrh výstraha.

7. ZRUŠENÍ PŘELETU

7.1 Příslušné letové informace

7.1.1

Postup zrušení přeletu se přičlení k předchozímu postupu oznámení nebo koordinace, který je rušen.

7.2 Prováděcí pravidla

7.2.1

Stanoviště odpovídající za let zahájí postup zrušení přeletu v jednom z těchto případů:

—	let, který byl oznámen prostřednictvím postupu předání základních letových údajů, nyní nevstoupí do vzdušného prostoru vyrozuměného stanoviště nebo již není předmětem zájmu vyrozuměného stanoviště,

—	k přeletu nedojde na trati uvedené v informacích oznámení přeletu,

—	k přeletu nedojde podle vyjednaných podmínek nebo podle podmínek dohodnutých po provedené koordinaci, týkající se přeletu vzdušným prostorem.

7.2.2

V souladu s koordinační dohodou je postup zrušení přeletu automatický nebo jej manuálně uvede do činnosti řídící letového provozu.

7.2.3

Informace o dokončení postupu zrušení přeletu včetně potvrzení z vyrozuměného stanoviště/ze stanoviště, které podává žádost, se poskytnou stanovišti, které ruší přelet.

7.2.4

Pokud při postupu zrušení přeletu nedojde k potvrzení jeho dokončení v souladu s příslušnými požadavky na kvalitu služby, dojde v příslušném pracovním místě ATS stanoviště rušícího přelet k výstraze.

7.2.5

Informace zrušení přeletu se poskytnou příslušnému pracovnímu místu ATS vyrozuměného stanoviště nebo stanovišti, které podává žádost.

PŘÍLOHA II

Požadavky na kvalitu služeb

(uvedené v článku 4)

1. Dostupnost, spolehlivost, ochrana údajů a jejich neporušenost

1.1.	Zařízení na výměnu systémových informací je k dispozici po provozní dobu stanoviště.

1.2.	Na všech plánovaných obdobích, kdy není zařízení k dispozici, se dohodnou obě dotčená stanoviště.

1.3.	Spolehlivost spojení pro výměnu systémových informací je nejméně 99,86 %.

1.4.	Neporušenost a ochrana informací, které si vyměňují zařízení pro výměnu systémových informací, se zajišťuje na příslušné úrovni v souladu s uznávanými postupy.

2. Doby zpracování

2.1.	Doby zpracování představují dobu mezi zahájením postupu a časem, kdy je požadované potvrzení k dispozici stanovišti, které zahájilo postup.

2.2.	Doby zpracování nezahrnují operativní odpovědi, pokud jsou požadovány.

2.3.	Maximální doba zpracování před vydáním výstrahy je předmětem vzájemné dohody.

PŘÍLOHA III

Požadavky na bezpečnost

(uvedené v článku 6)

1.	Provádění výměny systémových informací a hlasových komunikačních spojení mezi pozemními zařízeními v co nejvyšší proveditelné míře vylučuje možnost současného selhání.

2.	Za požadavky na bezpečnost se rovněž považují požadavky na interoperabilitu a výkonnost uvedené v bodech 3.2.4, 3.2.5, 4.2.3, 4.2.4, 5.2.3, 5.2.4, 6.2.3 a 6.2.4 přílohy I části B.

3.	Co se týče postupů opravy koordinace, zrušení koordinace, základních letových údajů a změny základních letových údajů, za bezpečnostní požadavky se rovněž považují požadavky na kvalitu služeb uvedené v příloze II.

PŘÍLOHA IV

ČÁST A: POŽADAVKY NA POSUZOVÁNÍ SHODY NEBO VHODNOSTI K POUŽITÍ SLOŽEK UVEDENÝCH V ČLÁNKU 7

1.	Ověřením se prokáže, zda se složky shodují s požadavky na interoperabilitu, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedenými v tomto nařízení nebo zda jsou vhodné k použití při provozu těchto složek ve zkušebním prostředí.

Výrobce řídí činnosti posuzování shody a zejména:

—	určuje vhodné zkušební prostředí,

—	ověřuje, zda jsou v plánu zkoušek popsány složky ve zkušebním prostředí,

—	ověří, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky,

—	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek,

—	plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

—	provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

—	vypracuje zprávu, která předkládá výsledky kontrol a zkoušek.

3.	Výrobce zajistí, aby složky provádějící výměnu informací na podporu postupu oznámení, koordinace, předávání letů a postupu civilně-vojenské koordinace začleněné ve zkušebním prostředí splňovaly požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedené v tomto nařízení.

Po uspokojivém dokončení ověření shody nebo vhodnosti k použití výrobce vypracuje na svou zodpovědnost prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání, ve kterém zejména uvede požadavky uvedené v tomto nařízení, které tato složka splňuje, a příslušné podmínky používání podle přílohy III bodu 3 nařízení o interoperabilitě.

ČÁST B: POŽADAVKY NA OVĚŘENÍ SYSTÉMŮ UVEDENÉ V ČL. 8 ODST. 1

1.	Ověřením systémů se prokáže shoda těchto systémů s požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedenými v tomto nařízení v simulovaném prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů.

2.	Ověření systémů provádějících výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace a předání letů a postupu civilně-vojenské koordinace se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3.	Zkušební nástroje používané k ověření systémů provádějících výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace a předání letů a postupu civilně-vojenské koordinace musí mít vhodné funkce.

Ověření systémů provádějících výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace a předání letů a postupu civilně-vojenské koordinace povede k vytvoření prvků technické dokumentace vyžadovaných přílohou IV bodem 3 nařízení o interoperabilitě a těchto prvků:

—	popisu provedení,

—	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

Poskytovatel letových navigačních služeb řídí činnosti týkající se ověřování a zejména:

—	určí vhodné simulované provozní a technické prostředí, které odráží provozní prostředí,

—	ověří, zda plán zkoušek obsahuje začlenění výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace a předání letů a postupu civilně-vojenské koordinace do systému zkoušeného v simulovaném provozním a technickém prostředí,

—	ověří, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedené v tomto nařízení,

—	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek,

—	plánuje organizaci zkoušky, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

—	provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

—	vypracuje zprávu, která předkládá výsledky kontrol a zkoušek.

Poskytovatel letových navigačních služeb zajistí, aby provádění výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace, předávání letů a postupu civilně-vojenské koordinace začleněné v systémech provozovaných v simulovaném provozním prostředí splňovalo požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedené v tomto nařízení.

7.	Po úspěšném dokončení ověření shody vypracují poskytovatelé letových navigačních služeb prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu společně s technickou dokumentací, jak vyžaduje článek 6 nařízení o interoperabilitě.

ČÁST C: POŽADAVKY NA OVĚŘENÍ SYSTÉMŮ UVEDENÉ V ČL. 8 ODST. 2

1.	Ověřením systémů se prokáže shoda těchto systémů s požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedenými v tomto nařízení v simulovaném prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů.

2.	Ověření systémů provádějících výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace a předání letů a postupu civilně-vojenské koordinace se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3.	Zkušební nástroje používané k ověření systémů provádějících výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace a předání letů a postupu civilně-vojenské koordinace musejí mít vhodné funkce.

—	popisu provedení,

—	zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

5.	Poskytovatel letových navigačních služeb určí vhodné simulované provozní a technické prostředí, které odráží provozní prostředí, a pověří oznámený subjekt činnostmi souvisejícími s ověřením.

Oznámený subjekt řídí činnosti související s ověřením a zejména:

—	ověří, zda plán zkoušek popisuje začlenění výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace a předání letů a postupu civilně-vojenské koordinace v systému zkoušeném v simulovaném provozním a technickém prostředí,

—	ověří, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedené v tomto nařízení,

—	zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek,

—	plánuje organizaci zkoušky, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

—	provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

—	vypracuje zprávu, která předkládá výsledky kontrol a zkoušek.

Oznámený subjekt zajistí, aby provádění výměny informací na podporu postupu oznámení, koordinace, předávání letů a postupu civilně-vojenské koordinace začleněné v systémech provozovaných v simulovaném provozním prostředí splňovalo požadavky na interoperabilitu a výkonnost, kvalitu služeb a na bezpečnost uvedené v tomto nařízení.

8.	Po uspokojivém dokončení ověření vypracuje oznámený subjekt osvědčení o shodě ve vztahu k provedeným úkolům.

9.	Poskytovatel letových navigačních služeb potom vypracuje prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu společně s technickou dokumentací, jak vyžaduje článek 6 nařízení o interoperabilitě.

PŘÍLOHA V

Podmínky uvedené v článku 8

1.	Poskytovatel letových navigačních služeb musí mít ve své organizaci zavedeny systémy podávání zpráv, které potvrzují a prokazují, že ověření bylo posouzeno nestranně a nezávisle.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření prováděli kontroly na nejvyšší úrovni odborné důvěryhodnosti a technické způsobilosti a aby nebyli vystaveni žádnému tlaku ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich kontrol, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které jsou na výsledcích ověření zainteresovány.

3.	Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření měli přístup k zařízení, které jim umožňuje řádně provádět požadované kontroly.

Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření absolvovali důkladné technické a odborné školení, měli dostatečné znalosti o požadavcích na ověření, která mají provádět, odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi a schopnosti nezbytné k vypracování prohlášení, záznamů a zpráv, které dokazují, že ověření byla provedena.

5.	Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření byli schopni provádět kontroly nestranně. Odměňování těchto pracovníků nesmí záviset na počtu provedených zkoušek nebo na výsledcích těchto zkoušek.

7.7.2006

Úřední věstník Evropské unie

L 186/46

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1033/2006

ze dne 4. července 2006,

kterým se stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Velký počet studií, které provedla Komise a Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol), upozornil na výrazné nesrovnalosti v údajích letových plánů, které mají k dispozici strany zúčastněné na bezpečném provádění letů, zejména stanoviště letových provozních služeb, provozovatelé a piloti. Tyto nesrovnalosti mohou mít vliv na bezpečnost a účinnost evropského systému uspořádání letového provozu. Kromě toho by větší konzistentnost údajů letového plánu přispěla k hladkému provozu, podpořila by nové koncepce provozu, zejména v oblasti uspořádání toku letového provozu, a přispěla k posílení bezpečnosti. Měla by být přijata vhodná opatření ke snížení výskytu nesrovnalostí v údajích letových plánů.

(2)	V souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 byl Eurocontrol pověřen vypracováním požadavků na letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe. Toto nařízení je založeno na výsledné zprávě o pověření ze dne 17. března 2005.

(3)	Územní rozsah působnosti tohoto nařízení by se měl jasně vymezit odkazem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (3).

(4)

Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) vymezila postupy předkládání, přijímání a distribuce letových plánů, které by měly vstoupit v platnost pro účely jednotného použití v rámci vzdušného prostoru jednotného evropského nebe. Tyto postupy by měla doplnit ustanovení, která uloží provozovatelům, pilotům, stanovištím letových provozních služeb a dalším předkladatelům letových plánů povinnost, aby zabezpečili, že klíčové položky letových plánů, které mají k dispozici, zůstanou konzistentní až do ukončení předletové fáze pro lety vycházející ze vzdušného prostoru, na který se vztahuje toto nařízení. Tyto klíčové položky by měly být jasně určeny.

(5)

Centralizovaná služba zpracování a distribuce letových plánů poskytovaná prostřednictvím Integrovaného systému zpracování předložených letových plánů (dále jen „IFPS“) byla zřízena pod dohledem organizace Eurocontrol. Členské státy by měly být povinny přijmout nezbytná opatření, aby zajistily, že IFPS poskytne informace podporující konzistentnost klíčových položek letových plánů.

(6)

Pokud IFPS nedostane žádný letový plán pro lety z přilehlých vzdušných prostorů vstupující do vzdušného prostoru, na který se vztahuje toto nařízení, mohou vzniknout rizika podobná těm, která vyplývají z nekonzistence údajů letových plánů, které mají k dispozici stanoviště letových provozních služeb, provozovatelé a piloti pro lety vycházející z tohoto vzdušného prostoru. V těchto případech by měly stanoviště letových provozních služeb poskytovat IFPS náležité letové údaje s cílem předejít uvedeným rizikům.

(7)	Za účelem zachování nebo zvýšení existující úrovně bezpečnosti provozu by členské státy měly být povinny zajistit provedení hodnocení bezpečnosti dotčenými stranami, včetně postupů označení rizik, hodnocení a zmírnění rizik.

(8)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe zřízeného na základě článku 5 nařízení (ES) č. 549/2004,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi za účelem zabezpečit konzistentnost letových plánů, stálých letových plánů a souvisejících aktualizujících zpráv mezi provozovateli, piloty a stanovišti letových provozních služeb prostřednictvím Integrovaného systému zpracování předložených letových plánů v době před vydáním letového povolení pro vzlety v rámci vzdušného prostoru, na který se vztahuje toto nařízení, nebo v době před vstupem do tohoto vzdušného prostoru pro jiné lety.

2. Toto nařízení se použije na všechny lety určené k provádění nebo prováděné v rámci všeobecného letového provozu v souladu s předpisy pro let podle přístrojů v rámci vzdušného prostoru vymezeného v čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 551/2004.

3. Toto nařízení se vztahuje na každou z těchto stran, které se podílejí na předkládání, změně, přijímání a distribuci letových plánů:

a)	provozovatelé a zástupci jednající jejich jménem;

b)	piloti a zástupci jednající jejich jménem;

c)	stanoviště letových provozních služeb poskytující služby všeobecnému letovému provozu prováděnému v souladu s pravidly pro let podle přístrojů.

Článek 2

Definice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice vymezené v nařízení (ES) č. 549/2004.

2. Vedle definic uvedených v odstavci 1 se použijí tyto definice:

1.	„letovým plánem“ se rozumí stanovené údaje poskytnuté stanovištím letových provozních služeb vztahující se k zamýšleného letu nebo k části letu;

2.	„předletovou fází“ se rozumí období od prvního předložení letového plánu do prvního vydání letového povolení;

3.	„stálým letovým plánem“ se rozumí letový plán týkající se série často se opakujících, pravidelně prováděných jednotlivých letů s totožnými základními charakteristikami, který předkládá provozovatel k uchování a opakovanému použití stanovišti letových provozních služeb;

4.	„provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace či podnik provozující letadla nebo nabízející jejich provoz;

5.	„stanovištěm letových provozních služeb“ (stanoviště ATS) se rozumí civilní nebo vojenské stanoviště odpovědné za poskytovaní letových provozních služeb;

„Integrovaným systémem zpracování předložených letových plánů“ (dále jen „IFPS“) se rozumí systém v rámci evropské sítě řízení letového provozu, jehož prostřednictvím se centralizovaná služba zpracování a distribuce letových plánů, zabývající se přijímáním, potvrzováním a distribucí letových plánů, poskytuje v rámci vzdušného prostoru, na který se vztahuje toto nařízení;

7.	„letovým povolením“ (dále jen „povolení ATC“) se rozumí povolení pro letadlo postupovat podle podmínek, které vymezuje stanoviště řízení letového provozu;

8.	„pravidly pro let podle přístrojů“ se rozumí pravidla pro let podle přístrojů, jak jsou stanovena v příloze 2 (4) Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944;

9.	„stanovištěm řízení letového provozu“ (dále jen „stanovištěm ATC“) se rozumí oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

10.

„klíčovými položkami letového plánu“ se rozumí tyto položky letového plánu:

a)	identifikace letadla;

b)	letiště odletu;

c)	předpokládané datum zahájení pojíždění;

d)	předpokládaný čas zahájení pojíždění;

e)	letiště určení;

f)	trať kromě postupů v koncovém řízeném prostoru;

g)	cestovní rychlost a požadovaná letová hladina;

h)	typ letadla a kategorie turbulence v úplavu;

i)	pravidla letu a druh letu;

j)	vybavení letadla a související schopnosti;

11.	„předkladatelem“ se rozumí osoba nebo organizace, včetně pilotů, provozovatelů a zástupců jednajících jejich jménem a stanovišť ATS, předkládající IFPS letové plány a související aktualizující zprávy;

12.	„předloženým letovým plánem“ se rozumí letový plán, který podal předkladatel, včetně změn, které iniciovali a přijali piloti, provozovatelé, stanoviště ATS nebo centralizovaná služba zpracování a distribuce letových plánů během předletové fáze;

13.

„identifikací letadla“ se rozumí skupina písmen, číslic nebo jejich kombinace, která je buď totožná s volacím znakem letadla, nebo je jeho kódovaným ekvivalentem, který se má používat v obousměrném spojení „letadlo – země“, a která se používá k identifikaci letadla při pozemním spojení letových provozních služeb;

14.	„předpokládaným datem zahájení pojíždění“ se rozumí předpokládané datum, kdy se letadlo začne pohybovat v souvislosti s odletem;

15.	„předpokládaným časem zahájení pojíždění“ se rozumí předpokládaný čas, kdy se letadlo začne pohybovat v souvislosti s odletem;

16.	„postupy v koncovém řízeném prostoru“ se rozumí standardizované postupy na trati odletů podle přístrojů a standardizované postupy na trati příletů podle přístrojů definované v Postupech provozních služeb ICAO (PANS-OPS, Doc 8168 – 1. díl – čtvrté vydání – 1993 – obsahující změnu č. 13).

Článek 3

Interoperabilita a výkonnostní požadavky

1. Ustanovení ICAO uvedená v příloze se použijí na předkládání, přijímání a distribuci letových plánů na každý let, na který se vztahuje toto nařízení, a na všechny změny klíčové položky letového plánu v předletové fázi v souladu s tímto nařízením.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že jakmile IFPS dostane letový plán nebo jeho změnu:

a)	zkontroluje jeho soulad s dohodami, které se týkají formátu a údajů;

b)	zkontroluje jeho úplnost a v maximální možné míře jeho přesnost;

c)	v případě potřeby přijme opatření, aby byl plán přijatelný pro letové provozní služby, a

d)	oznámí předkladateli přijetí letového plánu nebo jeho změnu.

3. Členské státy přijmou potřebná opatření, aby zabezpečily, že IFPS oznámí všem dotčeným stanovištím ATS přijatý letový plán a všechny přijaté změny klíčových položek letového plánu v předletové fázi a související aktualizující zprávy.

4. Předkladatel, který není provozovatelem ani pilotem, zabezpečí, aby podmínky přijetí letového plánu a jakýchkoli potřebných změn těchto podmínek oznámených službou IFPS byly zpřístupněny provozovateli nebo pilotovi, který předložil letový plán.

5. Provozovatel zabezpečí, aby podmínky přijetí letového plánu a jakékoli jeho změny oznámené IFPS předkladateli byly začleněny do plánovaného provedení letu a byly oznámeny pilotovi.

6. Provozovatel se před provedením letu musí přesvědčit, že obsah původního letového plánu odpovídá zamýšlenému letu.

7. Stanoviště ATC v předletové fázi zpřístupní prostřednictvím IFPS všechny potřebné změny týkající se klíčových položek tratě nebo letové hladiny v letovém plánu, které by mohly ovlivnit bezpečné provedení letu, pro letové plány a související aktualizující zprávy, které předtím dostaly od IFPS.

Bez koordinace s provozovatelem nesmí stanoviště ATC v předletové fázi provést žádné jiné změny letového plánu nebo jej zrušit.

8. Členské státy přijmou potřebná opatření, aby zabezpečily, že IFPS oznámí předkladateli letového plánu jakékoli změny v předletové fázi uvedené v odst. 7 prvním pododstavci.

9. Pokud IFPS předem neobdržel od stanovišť ATS žádný letový plán pro let vstupující do vzdušného prostoru, za který nesou odpovědnost, zpřístupní dotčená stanoviště prostřednictvím IFPS alespoň identifikaci letadla, typ letadla, bod vstupu do prostoru jejich odpovědnosti, čas a letovou hladinu v tomto bodě, trať a letiště určení pro tyto lety.

Článek 4

Požadavky na bezpečnost

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že jakýmkoli změnám stávajících nebo zavedení nových postupů pro letové plány v předletové fázi, na které se vztahuje toto nařízení, předcházelo hodnocení bezpečnosti, včetně označení rizik, hodnocení a zmírnění rizik, provedené dotčenými stranami.

Článek 5

Dodatečné požadavky

1. Stanoviště ATS zabezpečí, aby jejich pracovníci, kteří jsou zapojeni do plánování letů byli řádně informováni o příslušných ustanoveních tohoto nařízení a absolvovali dostatečný výcvik pro své pracovní funkce.

2. Členské státy přijmou potřebná opatření, aby zabezpečily, že pracovníci provozující službu IFPS, která se podílí na plánovaní letů byli řádně informováni o příslušných ustanoveních tohoto nařízení a absolvovali dostatečný výcvik pro své pracovní funkce.

3. Stanoviště ATS:

a)	vypracují a aktualizují příručky obsahující potřebné pokyny a informace, aby umožnily svým pracovníkům, kteří jsou odpovědni za provoz, používat ustanovení tohoto nařízení;

b)	zabezpečí, aby příručky uvedené v písmenu a) byly dostupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala náležitému řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c)	zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s příslušnými ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zabezpečily, že centralizovaná služba zpracování a distribuce letových plánů:

a)	vypracuje a aktualizuje příručky obsahující potřebné pokyny a informace, aby umožnily svým pracovníkům, kteří jsou odpovědni za provoz, používat ustanovení tohoto nařízení;

b)	zabezpečí, aby tyto příručky byly dostupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala náležitému řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c)	zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s příslušnými ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

5. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. července 2006.

Za Komisi

Jacques BARROT

místopředseda

(1) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

(2) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(3) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(4) Desáté vydání – červenec 2005, www.icao.int

PŘÍLOHA

Ustanovení ICAO uvedená v čl. 3 odst. 1

1.	Kapitola 3 odst. 3.3 (Letové plány) přílohy č. 2 – Pravidla létání Úmluvy o mezinárodním civilním letectví – (desáté vydání – červenec 2005).

2.	Kapitola 4 odst. 4 (Letový plán) a hlava 11 odst. 11.4.2.2 (Zprávy podaného letového plánu a přidružené aktualizující zprávy) ICAO PANS-ATM Doc. 4444 (čtrnácté vydání – 2001)

3.	Kapitola 3 (Letové plány) a hlava 14 odst. 14.1.4 (Vypočítané časy přeletu hranic letových informačních oblastí) Regionálních doplňkových postupů, Doc 7030/4 – EUR, část 1, Pravidla létání, Letové provozní služby a služba pátrání a záchrany (čtvrté vydání 1987 – obsahující změnu č. 210).

		ISSN 1725-5074
Úřední věstník Evropské unie		L 186

České vydání	Právní předpisy	Svazek 49 7. července 2006

Obsah		I Akty, jejichž zveřejnění je povinné	Strana
	*	Nařízení Rady (ES) č. 1028/2006 ze dne 19. června 2006 o obchodních normách pro vejce	1
	*	Nařízení Rady (ES) č. 1029/2006 ze dne 19. června 2006, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso	6
		Nařízení Komise (ES) č. 1030/2006 ze dne 6. července 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny	9
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1031/2006 ze dne 4. července 2006, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti ( 1 )	11
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1032/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví požadavky na automatické systémy pro výměnu letových údajů pro účely oznamování, koordinace a předávání letů mezi stanovišti řízení letového provozu ( 1 )	27
	*	Nařízení Komise (ES) č. 1033/2006 ze dne 4. července 2006, kterým se stanoví požadavky na postupy pro letové plány v předletové fázi pro jednotné evropské nebe ( 1 )	46
		Nařízení Komise (ES) č. 1034/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví vývozní náhrady pro obiloviny a pro pšeničnou nebo žitnou mouku, krupici a krupičku	51
		Nařízení Komise (ES) č. 1035/2006 ze dne 6. července 2006 o nabídkách podaných v rámci nabídkového řízení pro vývoz ječmene dle nařízení (ES) č. 935/2006	53
		Nařízení Komise (ES) č. 1036/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se stanoví maximální vývozní náhrada pro pšenici obecnou v souvislosti s nabídkovým řízením dle nařízení (ES) č. 936/2006	54
		Nařízení Komise (ES) č. 1037/2006 ze dne 6. července 2006, kterým se mění dovozní cla v odvětví obilovin použitelná od 7. července 2006	55

	II Akty, jejichž zveřejnění není povinné
	Evropský parlament
*	Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2006 o zřízení vyšetřovacího výboru ke krizi společnosti Equitable Life Assurance Society	58

(EUR/100 kg)
Kód KN	Kódy třetích zemí (1)	Standardní dovozní hodnota
0702 00 00	052	67,5
	204	28,7
	999	48,1
0707 00 05	052	93,2
0707 00 05	999	93,2
0709 90 70	052	83,8
0709 90 70	999	83,8
0805 50 10	388	58,2
	528	55,3
	999	56,8
0808 10 80	388	87,3
	400	114,5
	404	94,7
	508	87,3
	512	81,2
	524	54,1
	528	87,1
	720	114,4
	800	145,8
	804	99,7
	999	96,6
0808 20 50	388	103,9
	512	94,6
	528	90,7
	720	35,0
	999	81,1
0809 10 00	052	192,0
0809 10 00	999	192,0
0809 20 95	052	313,5
	068	95,0
	608	218,2
	999	208,9
0809 40 05	624	146,4
0809 40 05	999	146,4

Kód KN	Zboží	Dovozní clo (1) (EUR/t)
1001 10 00	pšenice tvrdá vysoké kvality	0,00
	střední kvality	0,00
	nízké kvality	14,89
1001 90 91	pšenice měkká, k setí	0,00
ex 1001 90 99	pšenice měkká, vysoké kvality, ne k setí	0,00
1002 00 00	žito	43,12
1005 10 90	kukuřice k setí, ne hybridní	56,38
1005 90 00	kukuřice, ne k setí (2)	56,38
1007 00 90	čirok – zrna, ne hybridy k setí	49,93