ISSN 1725-5074

Úřední věstník

Evropské unie

L 175

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Svazek 49
29. června 2006


Obsah

 

I   Akty, jejichž zveřejnění je povinné

Strana

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 953/2006 ze dne 19. června 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1673/2000, pokud jde o podporu pro zpracování lnu a konopí pěstovaných na vlákno, a nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud jde o konopí, které může využívat režim jednotné platby

1

 

*

Nařízení Rady (ES) č. 954/2006 ze dne 27. června 2006, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000, kterým se ukončuje prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska a Rumunska, a kterým se ukončují prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny

4

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 955/2006 ze dne 28. června 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

39

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 956/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se upravuje nařízení (EHS) č. 94/92, pokud jde o seznam třetích zemí, z nichž musí určité zemědělské produkty získané ekologickou metodou produkce pocházet, aby mohly být uvedeny na trh ve Společenství ( 1 )

41

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 957/2006 ze dne 28. června 2006 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury a o změně nařízení (EHS) č. 48/90

45

 

*

Nařízení Komise (ES) č. 958/2006 ze dne 28. června 2006 o stálém nabídkovém řízení v rámci hospodářského roku 2006/07 na stanovení vývozních náhrad bílého cukru

49

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 959/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se opravuje nařízení (ES) č. 647/2006 o vydání dovozních licencí pro rýži na základě žádostí podaných během prvních deseti pracovních dnů měsíce dubna 2006 podle nařízení (ES) č. 327/98

54

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 960/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se stanoví množství některých produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků, jež jsou k dispozici na druhé pololetí roku 2006 v rámci kvót otevřených Společenstvím na základě pouhé dovozní licence

56

 

 

Nařízení Komise (ES) č. 961/2006 ze dne 28. června 2006 o vydávání dovozních licencí na třtinový cukr v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

58

 

*

Směrnice Komise 2006/59/ES ze dne 28. června 2006, kterou se mění přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí u karbaryl, deltamethrin, endosulfan, fenithrothion, methidathion a oxamyl ( 1 )

61

 

 

II   Akty, jejichž zveřejnění není povinné

 

 

Rada

 

*

Rozhodnutí Rady ze dne 1. června 2006, kterým se mění příloha 12 Společné konzulární instrukce a příloha 14a Společné příručky ohledně vybíraných poplatků odpovídajících správním nákladům na zpracování žádosti o udělení víza

77

 

 

Komise

 

*

Rozhodnutí Komise ze dne 23. června 2006 o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Rumunska

81

 

 

Komise
Správní komise Evropských společenství pro sociální zabezpečení migrujících pracovníků

 

*

Rozhodnutí č. 207 ze dne 7. dubna 2006 týkající se výkladu článku 76 a čl. 79 odst. 3 nařízení (EHS) č. 1408/71 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EHS) č. 574/72 o souběhu rodinných dávek nebo přídavků ( 2 )

83

 

 

EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR

 

 

Smíšený výbor EHP

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 42/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP

86

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 43/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha I (Veterinární a rostlinolékařské předpisy) Dohody o EHP

89

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 44/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP

91

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 45/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP

92

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 46/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP

94

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 47/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha II (Technické předpisy, normy, zkoušení a certifikace) Dohody o EHP

95

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 48/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP

97

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 49/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP

99

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 50/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha XX (Životní prostředí) Dohody o EHP

100

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 51/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

101

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 52/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha XXI (Statistika) Dohody o EHP

103

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 53/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha XXII (Právo společností) Dohody o EHP

104

 

*

Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 54/2006 ze dne 28. dubna 2006, kterým se mění příloha XXII (Právo společností) Dohody o EHP

105

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

 

(2)   Text s významem pro EHP a pro dohodu mezi EU a Švýcarskem

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Akty, jejichž zveřejnění je povinné

29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/1


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 953/2006

ze dne 19. června 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1673/2000, pokud jde o podporu pro zpracování lnu a konopí pěstovaných na vlákno, a nařízení (ES) č. 1782/2003, pokud jde o konopí, které může využívat režim jednotné platby

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 37 odst. 2 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 15 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1673/2000 ze dne 27. července 2000 o společné organizaci trhu se lnem a konopím pěstovanými na vlákno (2) má Komise Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o podpoře pro zpracování, k níž případně přiloží návrhy. Na základě této zprávy by měl být současný režim zachován až do hospodářského roku 2007/08.

(2)

Podpora pro zpracování krátkých lněných vláken a konopných vláken obsahujících nejvýše 7,5 % nečistot a pazdeří se použije do hospodářského roku 2005/06. Vzhledem k příznivému vývoji na trhu s tímto druhem vlákna v současném režimu podpory a s cílem přispět ke konsolidaci inovovaných výrobků a k jejich odbytu na trhu by se však tato podpora měla prodloužit do hospodářského roku 2007/08.

(3)

Nařízení (ES) č. 1673/2000 stanoví zvyšování podpory pro zpracování dlouhých lněných vláken od hospodářského roku 2006/07. Protože podpora pro zpracování krátkých vláken zůstává zachována do hospodářského roku 2007/08, měla by být podpora pro zpracování dlouhých lněných vláken omezena na současnou úroveň až do hospodářského roku 2007/08.

(4)

Poskytuje se podpora na vlákna obsahující nejvýše 7,5 % nečistot a pazdeří s cílem podpořit výrobu krátkých lněných vláken a konopných vláken dobré jakosti. Členské státy se však mohou od tohoto omezení odchýlit a poskytovat podporu pro zpracování krátkých lněných vláken s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 15 % a konopných vláken s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 25 %. Protože je to možné pouze do hospodářského roku 2005/06, je třeba umožnit členským státům odchýlit se od tohoto omezení ještě po další dva hospodářské roky.

(5)

Pro zajištění přiměřené úrovně produkce v každém členském státě je nezbytné prodloužit dobu použití národních zaručených množství.

(6)

Pokračování tradiční produkce lnu v některých oblastech Nizozemska, Belgie a Francie napomáhá doplňková podpora. Poskytování této přechodné podpory je třeba prodloužit až do hospodářského roku 2007/08, aby bylo i nadále umožněno postupné přizpůsobování zemědělských struktur novým tržním podmínkám.

(7)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit v dostatečném předstihu před počátkem hospodářského roku 2008/09 zprávu, aby bylo možno posoudit, zda je třeba současný režim upravit nebo zda by měl pokračovat.

(8)

Článek 52 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (3), stanoví, že podporu v režimu jednotné platby podle hlavy III uvedeného nařízení lze poskytnout pouze na konopí pěstované na vlákno. Je vhodné poskytovat tuto podporu i na pěstování konopí pro využití v jiných odvětvích.

(9)

S ohledem na roční řízení přímých plateb by se měly být změny podmínek způsobilosti pro režim jednotné platby použitelné od 1. ledna 2007.

(10)

Nařízení (ES) č. 1673/2000 a (ES) č. 1782/2003 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1673/2000 se mění takto:

1.

V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Výše podpory pro zpracování se na jednu tunu vláken stanoví takto:

a)

pro dlouhá lněná vlákna:

100 EUR pro hospodářský rok 2001/02,

160 EUR pro hospodářské roky 2002/03 až 2007/08,

200 EUR od hospodářského roku 2008/09;

b)

pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna obsahující nejvýše 7,5 % nečistot a pazdeří: 90 EUR pro hospodářské roky 2001/02 až 2007/08.

Pro hospodářské roky 2001/02 až 2007/08 mohou členské státy s ohledem na tradiční možnosti odbytu rozhodnout o poskytnutí podpory také pro:

krátká lněná vlákna s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 15 %,

konopná vlákna s procentní sazbou nečistot a pazdeří v rozmezí od 7,5 % do 25 %.

V případech uvedených ve druhém pododstavci poskytují členské státy podporu pro množství, které se při základu 7,5 % nečistot a pazdeří nejvýše rovná vyprodukovanému množství.“

2.

V čl. 3 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Národní zaručená množství pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna se přestávají používat od hospodářského roku 2008/09.“;

3.

V čl. 4 prvním pododstavci se rok „2005/06“ nahrazuje rokem „2007/08“.

4.

Článek 12 se zrušuje.

5.

V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž případně přiloží návrhy, a to v dostatečném předstihu, aby bylo možné provést navrhovaná opatření během hospodářského roku 2008/09.

Zpráva posoudí dopad podpory pro zpracování na producenty, zpracovatelský průmysl a trh s textilními vlákny. Prověří možnost prodloužit poskytování podpory pro zpracování krátkých lněných vláken a konopných vláken a doplňkové podpory po hospodářském roce 2007/08 a rovněž možnost integrace tohoto režimu podpory do obecného rámce podpory pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky stanoveného nařízením (ES) č. 1782/2003.“

Článek 2

V nařízení (ES) č. 1782/2003 se článek 52 nahrazuje tímto:

„Článek 52

Produkce konopí

1.   V případě produkce konopí je obsah tetrahydrokannabinolu v použitých odrůdách nejvýše 0,2 %. Členské státy zřídí systém umožňující ověřit obsah tetrahydrokannabinolu v plodinách pěstovaných nejméně na 30 % ploch konopí. Pokud však členský stát zavede systém předběžného schválení pro uvedené pěstování, činí toto minimum 20 %.

2.   V souladu s postupem podle čl. 144 odst. 2 je poskytnutí platby závislé na použití certifikovaných osiv určitých odrůd.“.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu v platnost, s výjimkou článku 2, který se použije ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 19. června 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL


(1)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)  Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2005.

(3)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 319/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 32).


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/4


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 954/2006

ze dne 27. června 2006,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000, kterým se ukončuje prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska a Rumunska, a kterým se ukončují prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli, pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na články 8 a 9 a čl. 11 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   ŘÍZENÍ

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) dne 31. března 2005 (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Komise o zahájení antidumpingového řízení ve věci dovozu do Společenství některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli (dále jen „výrobek podle rozšířené definice“) pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, a o zahájení dvou prozatímních přezkumů antidumpingových cel z dovozu bezešvých trubek a dutých profilů ze železa a nelegované oceli (dále jen „výrobek podle původní definice“) pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal dne 14. února 2005 Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby rozšířené definice výrobku ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Prozatímní přezkum zahájila Komise z vlastního podnětu, v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení, aby bylo možné případně změnit nebo zrušit konečná antidumpingová opatření uložená nařízeními Rady (ES) č. 2320/97 (3) a (ES) č. 348/2000 (4) na dovoz výrobků podle původní definice mimo jiné z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny („konečná opatření“). Tyto nezbytné změny nebo zrušení mohou v případě, že opatření budou uložena na výrobek podle rozšířené definice, vyplývat ze skutečnosti, že výrobky, na které byla opatření nařízeními (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000 uložena, patří mezi výrobky spadající mezi výrobky podle rozšířené definice.

1.2.   Platná opatření týkající se výrobků podle původní definice

(4)

Nařízením (ES) č. 2320/97 byla uložena antidumpingová cla na dovoz výrobků podle původní definice pocházející mimo jiné z Rumunska a Ruska. Nařízeními Komise 97/790/ES (5) a 2000/70/ES (6) byly přijaty závazky od vývozců mimo jiné z Rumunska a Ruska. Nařízením Rady (ES) č. 1322/2004 (7) bylo rozhodnuto dále nepoužívat platná opatření ohledně dovozu výrobků podle původní definice z Rumunska a Ruska z důvodu obezřetnosti v souvislosti s chováním poškozujícím hospodářskou soutěž některých výrobců ve Společenství v minulosti (viz 9. a následující body odůvodnění uvedeného nařízení). 20. bod odůvodnění stejného nařízení potvrdil, že prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti zahájené oznámením o zahájení řízení v listopadu 2002 (8) stále platí, dokud nebudou dostupná nová zjištění, jež umožní posouzení do budoucna, která se budou opírat o údaje nepochybně neovlivněné jednáním v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

(5)

Po přezkumném šetření provedeném v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení změnila Rada nařízením (ES) č. 258/2005 (9) konečná opatření uložená nařízením (ES) č. 348/2000, zrušila možnost osvobození od cla podle článku 2 stejného nařízení a uložila antidumpingové clo z dovozu výrobků podle původní definice z Chorvatska ve výši 38,8 % a antidumpingové clo z dovozu výrobků podle původní definice z Ukrajiny ve výši 64,1 %, s výjimkou dovozu od Dnepropetrovsk Tube Works („DTW“), na nž se ukládá antidumpingové clo ve výši 51,9 %.

(6)

Rozhodnutím 2005/133/ES (10) Komise částečně pozastavila konečná opatření na dobu devíti měsíců s účinkem od 18. února 2005. Částečné pozastavení bylo nařízením Rady (ES) č. 1866/2005 (11) dále prodlouženo o dobu jednoho roku. Proto platí cla stanovená nařízením (ES) č. 348/2000, tj. 23 % pro Chorvatsko a 38,5 % pro Ukrajinu.

1.3.   Prozatímní opatření

(7)

Vzhledem k potřebě dále prozkoumat některé aspekty šetření a také vzhledem ke vzájemnému vztahu s prozatímním přezkumem a přezkumem před pozbytím platnosti, uvedeném výše v oddíle 1.2., bylo rozhodnuto pokračovat v šetření bez uložení prozatímních opatření.

1.4.   Účastníci řízení

(8)

Komise zahájení řízení úředně oznámila známým vyvážejícím výrobcům v Chorvatsku, Rumunsku, Rusku a na Ukrajině, dovozcům nebo obchodníkům, uživatelům, dodavatelům a sdružením, jichž se řízení týká, zástupcům dotčených zemí vývozu, žadatelů z řad výrobců ve Společenství a dalším výrobcům ve Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby písemně oznámily svá stanoviska a aby požádaly o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Vzhledem k velkému počtu ruských a ukrajinských vyvážejících výrobců uvedených v podnětu, velkému počtu dovozců dotčeného výrobku ve Společenství a velkému počtu výrobců ve Společenství, kteří podnět podporují, bylo v oznámení o zahájení řízení vyhlášeno, že se počítá s provedením výběru vzorku pro určení dumpingu a újmy v souladu s článkem 17 základního nařízení oznámení o zahájení řízení.

(10)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude zapotřebí provést výběr vzorku, a aby mohla popřípadě výběr vzorku provést, byli ruští a ukrajinští vyvážející výrobci, dovozci ve Společenství výrobci ve Společenství vyzváni, aby se přihlásili Komisi a poskytli během období šetření (od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004) základní informace o své činnosti týkající se dotyčného výrobku, stanovené v oznámení o zahájení řízení.

1.4.1.   Výběr vzorků vývozců a výrobců

(11)

Po prozkoumání informací předložených ruskými a ukrajinskými vyvážejícími výrobci a vzhledem ke skutečnosti, že v obou zemích náleží většina společností k velkým seskupením výrobců, bylo rozhodnuto, že ohledně Ruska a Ukrajiny není výběr vzorků zapotřebí.

1.4.2.   Výběr vzorku výrobního odvětví Společenství a dovozců ve Společenství

(12)

S ohledem na výrobce ve Společenství byl vzorek vybrán podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení na základě největšího reprezentativního objemu vývozů a prodeje výrobců ve Společenství, který přiměřeně vysledovat v dostupném čase. Na základě informací získaných od výrobců ve Společenství vybrala Komise pět společností umístěných ve čtyřech různých členských státech. Jeden z původně vybraných výrobců ve Společenství následně nespolupracoval a byl nahrazen jiným výrobcem ve Společenství. Co se týče objemu výroby, představovalo pět vybraných společností 49 % celkové výroby Společenství. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly zúčastněné strany konzultovány a nevznesly žádné námitky. Mimo to byli ostatní výrobci ve Společenství požádáni, aby poskytli některé obecné údaje pro analýzu újmy. S ohledem na malé množství odpovědí získaných od dovozců bylo rozhodnuto, že výběr vzorků dovozců není nutný.

1.5.   Status tržního hospodářství a formuláře žádosti o individuální zacházení

(13)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům na Ukrajině umožněno podat žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, pokud si to přejí, zaslala Komise formuláře žádosti dotčeným ukrajinským vyvážejícím výrobcům. Žádosti o status tržního hospodářství nebo pro individuální zacházení v případě, že šetření prokáže, že nesplňují podmínky pro status tržního hospodářství, byly obdrženy od tří skupin vyvážejících výrobců a jejich společností ve spojení.

1.6.   Dotazníky

(14)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám o kterých je známo, že mají na věci zájem, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách uvedených v oznámení o zahájení řízení. Byly obdrženy odpovědi od tří rumunských vyvážejících výrobců spolu s dvěma jejich společnostmi ve spojení, od dvou skupin ruských vyvážejících výrobců spolu s pěti společnostmi ve spojení, z nichž tři se nacházejí ve Společenství, a od tří skupin ukrajinských vyvážejících výrobců a jejich společností ve spojení. Byly také obdrženy odpovědi na dotazníky od pěti výrobců ve Společenství. Ačkoli šest dovozců odpovědělo na formuláři o výběru vzorků, pouze tři z nich spolupracovali a zaslali úplnou odpověď na dotazník. Další dovozce souhlasil s provedením inspekce na místě ve svém areálu, i když nezaslal odpověď na dotazník.

(15)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné, aby mohla stanovit dumping, následnou újmu a zájmy Společenství. Inspekci na místě provedla u těchto společností:

 

Výrobci ve Společenství

Dalmine S.p.A., Bergamo, Itálie

Rohrwerk Maxhütte GmbH, Sulzbach-Rosenberg, Německo

Tubos Reunidos S.A., Amurrio, Španělsko

Vallourec & Mannesmann France S.A., Boulogne Billancourt, Francie

V & M Deutschland GmbH, Düsseldorf, Německo

 

Vyvážející výrobci v Rumunsku

S.C. T.M.K. – Artrom S.A., Slatina

S.C. Silcotub S.A., Zălau

S.C. Mittal Steel Roman S.A., Roman

 

Vyvážející výrobci v Rusku

Volzhsky Pipe Works Open Joint Stock Company („Volzhsky“), Volžskij

Joint Stock Company Taganrog Metallurgical Works („Tagmet“), Taganrog

Joint Stock Company Pervouralsky Novotrubny Works („Pervouralsky“), Pervouraľsk

Joint Stock Company Chelyabinsk Tube Rolling Plant („Chelyabinsk“), Čeljabinsk

 

Společnost ve spojení v Rusku

CJSC Trade House TMK, Moskva

 

Vyvážející výrobci na Ukrajině

CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube, Nikopoľ

CJSC Nikopol Steel Pipe Plant Yutist (Yutist), Nikopoľ

OJSC Dnepropetrovsk Tube Works (DTW), Dněpropetrovsk

OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (NTRP), Dněpropetrovsk

 

Obchodník ve spojení na Ukrajině

SPIG Interpipe, Dněpropetrovsk, ve spojení s NTRP a Niko Tube

 

Obchodník ve spojení ve Švýcarsku

SEPCO S.A., Lugano, ve spojení s NTRP a Niko Tube

 

Dovozce ve spojení

Sinara Handel GmbH, Köln, ve spojení s Artrom

 

Dovozci, kteří nejsou ve spojení

Thyssen Krupp Energostal S.A., Toruń, Polsko

Assotubi S.P.A., Cesena, Itálie

Bandini Sider S.R.L., Imola, Itálie

1.7.   Období šetření

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 (dále jen „období šetření“). Kontrola tendencí významných pro posouzení újmy se týkala období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(17)

Dotčeným výrobkem jsou některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW). Dotčený výrobek je v současnosti zařazen pod kódy KN ex 7304 10 10, ex 7304 10 30, ex 7304 21 00, ex 7304 29 11, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (12) (kódy TARIC 7304101020, 7304103020, 7304210020, 7304291120, 7304318030, 7304395830, 7304399230, 7304399320, 7304518930, 7304599230 a 7304599320).

(18)

Dotčený výrobek má široké použití, jako potrubní trubky pro přepravu tekutin, ve stavebnictví jako pilíře, pro mechanická použití, jako plynové potrubí, kotlové trubky a vrtné trubky („OCTG“) pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu.

(19)

V okamžiku dodání uživateli mají ocelové trubky a duté profily velmi odlišné formy. Mohou být např. galvanizované, se závitem, doručené jako „zelené trubky“ (tj. bez jakéhokoli tepelného zpracování), se zvláštními koncovkami, různými příčnými průřezy, nařezané na míru či nikoli. Pro trubky neexistují všeobecné standardní rozměry, což vysvětluje, proč je většina ocelových trubek a dutých profilů vyráběna na zakázku. Obvykle se ocelové trubky a duté profily se obvykle spojují svařováním. V některých případech však mohou být spojeny závitem nebo použity samostatně, ačkoli zůstávají svařovatelné. Šetření prokázalo, že všechny ocelové trubky a duté profily sdílejí stejné fyzikální, chemické a technické charakteristiky a stejná základní použití.

(20)

Rozsah „výrobku podle definice“ v tomto řízení byl některými zúčastněnými stranami zpochybněn. Za prvé, některé strany uvedly, že některé výrobky podle definice zahnuté v popisu výrobku mají odlišné základní mechanické a chemické vlastnosti (viz 21. až 26. bod odůvodnění). Za druhé, některá tvrzení odmítala použití kritéria svařovatelnosti a prahovou hodnotu uhlíkového ekvivalentu, které jsou propojeny (viz 27. až 36. bod odůvodnění). Dále jedna strana požadovala, aby takzvané „certifikované ocelové trubky a duté profily“ byly vyňaty z definice výrobku (viz 37. bod odůvodnění).

(21)

Bylo uvedeno, že některé výrobky podle definice v rámci popisu výrobku, jmenovitě profily OCTG a plynová potrubí, mají ve srovnání s ostatními ocelovými trubkami a dutými profily jiné základní mechanické a chemické vlastnosti i koncové užití a neměly by se vzájemně zaměňovat.

(22)

Výrobek, tak jak je definován, se skládá z různých typů výrobků. Avšak výrobky podle definice spadající do různých segmentů (včetně dolního a horního konce) jsou považovány za výrobky tvořící jediný výrobek, pokud mezi různými segmenty nejsou jasné hranice, tj. pokud mezi sousedními segmenty existují přesahy a hospodářská soutěž. To je případ tohoto řízení, kdy byly předloženy důkazy, že legované i nelegované duté profily, které jsou předmětem šetření, lze použít pro stejné koncové užití a že v rámci kategorií legovaných i nelegovaných dutých profilů neexistují jasné hranice.

(23)

Co se týče profilů OCTG a plynových potrubí, šetření prokázalo, že mají mimo jiné srovnatelné chemické vlastnosti s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů, neboť spadají pod hodnotu 0,86 uhlíkového ekvivalentu. Dále mají s jinými výrobky podle definice společné i jiné vlastnosti, jako např. vnější průměr a tloušťku stěn.

(24)

Co se týče koncového užití profilů OCTG a plynových potrubí, argumentovali někteří vyvážející výrobci tím, že profily OCTG a plynové potrubí se použijí v jiných případech a nejsou zaměnitelné s ostatními typy ocelových trubek a dutých profilů. V tomto ohledu bylo zjištěno, že profily OCTG s hladkými konci uvedené v současnosti pod kódem KN 7304 21 00 a používané ve stavebnictví jsou zaměnitelné s jinými nelegovanými ocelovými dutými profily uvedenými v současnosti pod kódem KN 7304 39 58. Existuje tedy alespoň částečný přesah v oblasti koncového užití různých typů ocelových trubek a dutých profilů.

(25)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení, že profily OCTG a plynové trubky na straně jedné a jiné ocelové trubky a duté profily na straně druhé nejsou zaměnitelné, zamítá.

(26)

Jiný vyvážející výrobce tvrdil, že hodnota uhlíkového ekvivalentu není chemickou vlastností výrobku, protože není přímo spojena s chemickým složením ocelových trubek a dutých profilů, ale je jejich funkcí. Jelikož je pravdou, že hodnota uhlíkového ekvivalentu je výsledkem vzorce, je vzorec přímo spojen s chemickým složením výrobku a umožňuje srovnání různých tříd oceli podle svařitelnosti. Hodnota uhlíkového ekvivalentu není spojena s technickými nebo mechanickými vlastnostmi oceli, závisí pouze na jejím chemickém složení. Na základě této skutečnosti se hodnota uhlíkového ekvivalentu považuje za chemickou vlastnost výrobku a toto tvrzení bylo zamítnuto.

(27)

Některé strany argumentovaly, že kritérium svařitelnosti jako takové je vedlejší vlastností dotčeného výrobku, protože se uvádí, že významná část výrobků, teré jsou výrobky podle definice, totiž duté profily se závitem a profily OCTG, se nikdy nesvařuje. Proto bylo prohlášeno, že použitím kritéria svařovatelnosti byly různé výrobky uměle považovány za jediný výrobek.

(28)

Nejprve je třeba podotknout, že svařovatelnost je nepochybně chemickou a technickou vlastností (protože závisí na chemickém složení oceli) společnou všem ocelovým trubkám a dutým profilům. Vzhledem k tomu, že většina ocelových trubek a dutých profilů se spojuje svařováním, je základním rysem pro definici výrobku. Za druhé, s ohledem na duté profily se závitem a profilů OCTG, které se obvykle nesvařují, prokázalo šetření, že nicméně zůstávají svařovatelné, a tím také mají tuto základní technickou a chemickou vlastnost. Navíc nelze vyloučit, že ocelové trubky a duté profily se závity nebo vhodné k řezání závitů a stejně tak profily OCTG budou přeměněny na svařovatelné ocelové trubky a duté profily jednoduchým odstraněním. Zvláště pokud se týká profilů OCTG, existuje důkaz, že stejný dutý profil může být zařazenn do dvou různých kategorií (a dokonce i kódů KN) čistě v závislosti na jeho koncovém užití, např. na použití ve stavebnictví nebo v průmyslu těžby ropy. Konečně, bylo zjištěno, že některé dovezené výrobky z dotčených zemí, které byly klasifikovány jako profil OCTG, nebyly použity v odvětví ropy a zemního plynu.

(29)

Jeden dovozce uvedl, že podle evropských norem je pro duté profily vhodné k řezání závitů vhodná pouze jedna třída oceli, a že by tudíž tyto výrobky měly být odlišeny od jiných ocelových trubek a dutých profilů. Analýza různých norem existujících konkrétně pro profily OCTG však prokázala, že neexistuje jediná třída oceli, kterou lze použít pro výrobu dutých profilů vhodných k řezání závitů.

(30)

Vzhledem k výše uvedenému se kritérium svařovatelnosti považuje za vhodné kritérium k určení definice výrobku. Argument, že navrhovaná definice výrobku uměle seskupuje různé výrobky, se proto zamítá.

(31)

Bylo uvedeno, že použití prahové hodnoty uhlíkového ekvivalentu není kritériem, které by umožňovalo určit definici výrobku, stejně jako to není vhodné kritérium pro určení svařovatelnosti různých typů ocelových trubek a dutých profilů.

(32)

Šetření prokázalo, že hodnota uhlíkového ekvivalentu je skutečně ukazatelem, který je přímo spojen jak s chemickým složením oceli, tak s její svařitelností. Vysoká hodnota uhlíkového ekvivalentu znamená nejen, že ocel obsahuje více uhlíku nebo slitin, ale také, že se tato ocel bude obtížněji svařovat. Na druhou stranu nižší hodnota uhlíkového ekvivalentu znamená, že ocel je méně bohatá na uhlík nebo slitiny a také že se bude snadněji svařovat. Jinými slovy, různé rovně hodnoty uhlíkového ekvivalentu vyžadují různé podmínky pro svařování. Ocel s hodnotou uhlíkového ekvivalentu 0,86 již bude vyžadovat zvláštní podmínky svařování, a tudíž se nebude svařovat běžným způsobem. Protože je hodnota uhlíkového ekvivalentu ukazatelem svařovatelnosti, byla jeho prahová hodnota uznána za důležité kritérium pro určení definice výrobku.

(33)

Vyvážející výrobce uvedl, že hodnota uhlíkového ekvivalentu je jen jednou z mnoha chemických, technických a mechanických charakteristik oceli, a proto ji nelze použít samostatně k určení definice výrobku. V této souvislosti se poznamenává, že hodnota uhlíkového ekvivalentu se považuje za vhodné kritérium k určení definice výrobku. Mimo to, jak ukazuje definice výrobku, hodnota uhlíkového ekvivalentu není jediným používaným kritériem. V neposlední řadě byla srovnatelnost definic výrobků prováděna na podrobnějším základě, s ohledem na různé vlastnosti výrobku (např. rozměry a tepelné zpracování).

(34)

Mimo to některé zúčastněné strany tvrdily, že prahová hodnota uhlíkového ekvivalentu ve výši 0,86 byla stanovena svévolně, jelikož hranice pro snadnou svařovatelnost je nižší než 0,86. Avšak hodnota uhlíkového ekvivalentu ve výši 0,86 nesouvisí s pojmem snadné svařovatelnosti. Ve skutečnosti žadatel – průmyslové odvětví Společenství – prokázal a předložil důkazy, že představuje maximální hodnotu uhlíkového ekvivalentu pro nelegovanou ocel, kterou lze podle evropských norem použít pro ocelové trubky a duté profily.

(35)

Proto se soudí, že jak používání hodnoty uhlíkového ekvivalentu, tak určená prahová hodnota 0,86 zachycují řadu výrobků, které lze považovat za jediný výrobek, třebaže se z definice vyloučí např. korozivzdorná ocel nebo duté profily s kuličkovými ložisky, které mají hodnotu uhlíkového ekvivalentu vyšší než 0,86.

(36)

Vzhledem k výše uvedenému zůstává žadatelem navrhovaná hodnota uhlíkového ekvivalentu v definici dotčeného výrobku.

(37)

Jeden z dovozců ve Společenství uvedl, že by tzv. „certifikované“ ocelové trubky a duté profily neměly spadat mezi výrobky podle definice. Tyto ocelové trubky a duté profily se vyrábějí podle certifikovaných postupů schválených italským ministerstvem veřejných prací a používají se při zpevňovacích pracích na italských stavebních projektech. Avšak bylo ustanoveno, že všechny typy dotčeného výrobku, včetně certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů, mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a koncová užití. Nebyl nalezen žádný důkaz, který by umožnil shrnout, že by tyto certifikované duté profily byly jiným výrobkem, a měly by proto být vyňaty z působnosti opatření (rovněž společnost neposkytla žádný takový důkaz). Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(38)

Vzhledem k výše uvedenému bylo shrnuto, že všechny ocelové trubky a duté profily, nehledě na různé možné typy výrobků, tvoří pro účely tohoto řízení jeden výrobek, protože mají stejné základní fyzikální, chemické a technické charakteristiky a stejná základní použití.

2.2.   Obdobný výrobek

(39)

U výrobku vyváženého do Společenství z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny, výrobku vyráběného a prodávaného na domácích trzích těchto zemí a rovněž u výrobku vyráběného a prodávaného ve Společenství výrobci ve Společenství byly shledány stejné základní fyzikální a technické a chemické vlastnosti stejně jako stejné použití, a tyto výrobky jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Obecná metodika

(40)

Níže uvedená obecná metodika byla použita u všech spolupracujících vyvážejících výrobců v Chorvatsku, Rumunsku, Rusku a také u spolupracujících vyvážejících výrobců na Ukrajině, jimž byl přidělen status tržního hospodářství. Předložení zjištění o dumpingu pro každou z dotčených zemí proto popisuje pouze to, co je pro každou vyvážející zemi specifické.

3.1.1.   Běžná hodnota

(41)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce nejprve zkoumalo, zda byl jeho domácí prodej dotčeného výrobku reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu tohoto vývozce do Společenství. Komise následně určila ty typy dotčeného výrobku, které jsou na domácím trhu prodávány společnostmi, jež mají celkově reprezentativní domácí prodej, a které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(42)

Pro každý typ, který je prodáván vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu a který je shledán přímo srovnatelným s typem dotčeného výrobku prodávaným na vývoz do Společenství, bylo určeno, zda byl domácí prodej dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu dotčeného výrobku byl považovány za dostatečně reprezentativní, pokud během období šetření celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

(43)

Následně bylo stanovením poměru ziskového prodeje zmíněného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu prozkoumáno, zda každý typ dotčeného výrobku prodávaného doma v reprezentativních množstvích lze považovat za výrobek prodávaný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(44)

V případech, kdy objemy prodeje příslušného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu nejméně rovnou vypočítaným nákladům představovaly více než 80 % celkového objemu prodeje onoho typu a kdy vážená průměrná cena onoho typu byla nejméně rovna výrobním nákladům, byla běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně, vypočítané jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje uskutečněného během období šetření, bez ohledu na to, zda tento prodej byl nebo nebyl ziskový. V případech, kdy objem ziskového prodeje typu výrobku představoval 80 % nebo méně celkového objemu prodeje daného typu nebo kdy byla vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, je běžná hodnota založena na skutečné domácí ceně vypočítané jako vážený průměr ziskového prodeje pouze tohoto typu za předpokladu, že tento prodej představoval alespoň 10 % celkového objemu prodeje tohoto typu. V případech, kde objem ziskovýého prodeje kteréhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje, považoval se tento konkrétní typ výrobku za prodávaný za domácí cenu v nedostatečném množství na to, aby poskytl vhodný podklad pro stanovení běžné hodnoty.

(45)

Kdykoli nebylo ke stanovení běžné hodnoty možné použít domácí ceny konkrétního typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem, bylo třeba použít jinou metodu. V důsledku toho použila Komise početně zjištěnou běžnou hodnotu. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů na vyvážené typy výrobku, v případě potřeby přizpůsobených, s připočtením přiměřeného procenta za prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „dodatečné náklady“) a přiměřeného ziskového rozpětí. Podle čl. 2 odst. 6 základního nařízení byl procentní podíl pro dodatečné náklady a rozpětí zisků založen na průměrných dodatečných nákladech a ziskovém rozpětí z prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

3.1.2.   Vývozní cena

(46)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, totiž na základě vývozní ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

(47)

Pokud byl vývozní prodej uskutečněn prostřednictvím dovozců ve spojení, byla podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení vývozní cena vypočítána na základě ceny, za jakou byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, náležitě upravené s přihlédnuitím ke všem nákladům, které byly vynaloženy mezi dovozem a opětovným prodejem, a k přiměřenému rozpětí pro dodatečné náklady a zisk. V důsledku toho byly použity vlastní dodatečné náklady dovozce ve spojení. Ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě informací dostupných od spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení.

3.1.3.   Srovnání

(48)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě cen ze závodu. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byla v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedena náležitá úprava o rozdíly, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pokud to bylo považováno za vhodné a existovaly pro to ověřené důkazy, byly provedeny odpovídající úpravy.

3.1.4.   Dumpingové rozpětí pro prošetřované společnosti

(49)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byl pro každého vyvážejícího výrobce srovnán vážený průměr běžné hodnoty a vážený průměr vývozní ceny podle typu výrobku.

(50)

Pro ty vyvážející výrobce, o kterých bylo zjištěno, že jsou společnostmi ve spojení, bylo průměrné dumpingové rozpětí vypočítáno v souladu s běžnou praxí Komise pro vyvážející výrobce ve spojení.

3.1.5.   Zbytkové dumpingové rozpětí

(51)

V souladu s článkem 18 základního nařízení bylo pro nespolupracující společnosti určeno zbytkové dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů.

3.2.   Chorvatsko

3.2.1.   Nedostatečná spolupráce chorvatského vývozce

(52)

Jediný chorvatský výrobce, Mechel Željezara Ltd., se na podzim 2004 dostal do likvidace. Na jejím místě založil Chorvatský privatizační fond, státní instituce zabývající se privatizačním procesem v Chorvatsku, novou právnickou osobu s názvem Valjaonica Cijevi Sisak d.o.o. (dále jen „VCS“).

(53)

VCS informovala Komisi, že není schopna spolupracovat v probíhajícím šetření, neboť její právní předchůdce přestal formálně existovat a výroba ocelových trubek a dutých profilů byla ukončena v červenci 2004. Podle svého vyjádření nemá společnost oprávnění zveřejnit jakékoli obchodní, účetní nebo výrobní údaje držené svými předchozími vlastníky. Proto, vzhledem k tomu, že nebylo možné stanovit dumpingové rozpětí na základě vlastních údajů společnosti, bylo v souladu s článkem 18 základního nařízení vypočítáno na základě dostupných údajů.

(54)

Z obdržených informací se zdá, že VCS obnovila výrobu ocelových trubek a dutých profilů v červnu 2005. Společnost může v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení předložit žádost o prozatímní přezkum.

3.2.2.   Běžná hodnota

(55)

Pro nedostatek jiných informací byla běžná hodnota vypočítána na základě dostupných údajů, tj. informací uvedených v podnětu.

3.2.3.   Vývozní cena

(56)

Vývozní cena byla vypočítána na základě údajů Eurostatu pro období šetření.

3.2.4.   Srovnání

(57)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byla podle informací v podnětu vývozní cena upravena s ohledem na náklady na dopravu a pojištění a provize.

3.2.5.   Dumpingové rozpětí

(58)

Dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla je tato:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Valjaonica Cijevi Sisak d.o.o.

29,8 %

(59)

Vzhledem k tomu, že VCS je jediným výrobcem dotčeného výrobku v Chorvatsku, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno ve stejné výši.

3.3.   Rumunsko

(60)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří vyvážejících výrobců, z nichž dva jsou ve spojení s dovozci dotčeného výrobku ve Společenství.

3.3.1.   Běžná hodnota

(61)

Pro všechny tři vyvážející výrobce byl celkový objem domácího prodeje reprezentativní, jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění. Pro většinu typů výrobků byla běžná hodnota založena na cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli v Rumunsku v běžném obchodním styku. Avšak pro některé typy výrobků byl domácí prodej nedostatečný k tomu, aby byl považován za reprezentativní, nebo se neuskutečnil v běžném obchodním styku, a proto byla běžná hodnota vypočítána, jak je popsáno v 45. bodě odůvodnění.

3.3.2.   Vývozní cena

(62)

Během období šetření byla většina vývozního prodeje jednoho z vyvážejících výrobců do Společenství učiněn dvěma dovozcům ve spojení. Vývozní cena byla proto vypočítána, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění.

(63)

Tento vývozce nesouhlasil s výpočtem provedeným Komisí a namítal, že použité ziskové rozpětí bylo nepřiměřené. Uvedl, že průměrné ziskové rozpětí vypočítané na základě číselných údajů poskytnutých třemi spolupracujícími dovozci, kteří nejsou ve spojení, do Společenství nebylo reprezentativní, neboť těmto společnostem výrobky nikdy neprodával. Dále namítal, že tyto tři společnosti jsou větší než dovozci, kterým prodával své výrobky, že během posledního šetření bylo použito nižší ziskové rozpětí a že skutečný zisk oněch dvou dovozců ve spojení byl nižší než průměrné procento zisku použité Komisí.

(64)

V tomto ohledu by mělo být poznamenáno, že je stálou praxí orgánů používat pro úpravu uvedenou v čl. 2 odst. 9 základního nařízení vážený průměrný zisk dovozců, kteří nejsou ve spojení, pokud je zaručen. Zda vývozce skutečně prodal své výrobky těmto společnostem, není pro určení přiměřeného ziskového rozpětí podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení důležité. Dále nebyl poskytnut žádný důkaz o tom, jak by velikost dovozců ovlivnila jejich procento zisku. Konečně vzhledem ke vztahu mezi vývozci a jejich dovozci ve spojení nelze v této souvislosti použít zisk dovozců ve spojení jako základ nebo reference, neboť úroveň zisku dovozce ve spojení bude záviset na vnitropodnikové ceně mezi stranami. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(65)

Podstatnou část vývozního prodeje jiného vyvážejícího výrobce do Společenství tvořily prodej dvěma společnostem, z nichž jedna byla ve spojení s výrobcem a druhá s ním byla ve spojení po část období šetření. Posledně uvedená společnost v šetření nespolupracovala, a její ceny opětovného prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství proto nebyly Komisi zaslány. Jediné dostupné vývozní ceny pro tyto transakce s dovozcem ve spojení, jenž byl ve spojení s vývozcem po část období šetření, byly ceny dohodnuté mezi vývozcem a jeho dovozcem ve spojení. Bylo stanoveno, že se tyto ceny rovnaly běžným cenám. Cenové srovnání mezi obdobím, kdy byly tyto společnosti ve spojení, a obdobím, kdy již ve spojení nebyly, skutečně prokázalo, že neexistovaly žádné významné změny v účtovaných cenách. Mimo to byly ceny účtované tomuto dovozci ve spojení srovnány s cenami odběratelů ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, a byly shledány shodnými. Vývozní cena byla proto pro tyto transakce založena na prodejních cenách rumunského vyvážejícího výrobce vůči jeho obchodní společnosti ve spojení.

(66)

Co se týče transakcí s druhou společností ve spojení, která spolupracovala při šetření, bylo zjištěno, že dotčený výrobek byl společností ve spojení dále pozměněn, než byl znovu prodán do Společenství. V tom případě nelze určit cenu opětovného prodeje dotčeného výrobku nezávislému odběrateli ve Společenství. Byl však nalezen dostatečný důkaz, že vnitropodnikovou cenu mezi rumunským vyvážejícím výrobcem a jeho společností ve spojení ve Společenství lze považovat za rovnou běžné ceně za předpokladu, že se podle čl. 2 odst. 10 písm. d) bodu i) základního nařízení provede úprava týkající se obchodní úrovně týkající se výrobce původního zařízení. Bylo provedeno srovnání cen účtovaných za všechny modely dovozci ve spojení a dovozcům, kteří nejsou ve spojení. Proto byla vývozní cena založena na vnitropodnikové ceně.

(67)

Šetření prokázalo, že vývozní prodej třetího vyvážejícího výrobce byl uskutečňován přímo odběratelům ve Společenství, kteří nejsou ve spojení. Proto byla vývozní cena stanovena na základě vývozní ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodaný prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění.

(68)

Tento vyvážející výrobce žádal, aby část prodeje dotčeného výrobku byla vyňata z výpočtu dumpingu na základě toho, že v určitém okamžiku během období šetření byla výroba některých modelů ocelových trubek a dutých profilů zastavena. Jak je však vysvětleno výše, je praxí orgánů běžně brát v úvahu všechen prodej dotčeného výrobku stranám, které nejsou ve spojení, ve vážené průměrné vývozní ceně. Je také třeba poznamenat, že prodej těchto typů dotčeného výrobku byl v období šetření uskutečněn ve významných objemech a navíc bylo zjištěno, že výrobní zařízení pro tyto typy ocelových trubek a dutých profilů nebylo rozebráno a může v budoucnosti opět začít vyrábět. Vzhledem k výše uvedenému byl požadavek zamítnut.

3.3.3.   Srovnání

(69)

V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly ve vhodných případech učiněny úpravy s ohledem slevy za rozdíly v množství, dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěry, provize a rozdíly v úrovni obchodu.

(70)

Jeden vyvážející výrobce žádal úpravy pro rozdíly v úrovni obchodu z důvodu zvláštních logistických nákladů, které mu údajně nastaly v domácím prodeji a ne v prodeji vývozním, a v rozdílech v množství. Vývozce však svá tvrzení nepodložil a ani šetření jinak neprokázalo, že by jeho nároky byly oprávněné. Proto musely být zamítnuty. Žádost pro rozdíly v množství byla částečně zamítnuta, protože tvrzené množství nebylo doloženo důkazy shromážděnými na místě a informacemi poskytnutými vyvážejícím výrobcem v odpovědi na dotazník.

(71)

Další vyvážející výrobce požadoval úpravy pro rozdíly v inflaci, přepočet měn, úroveň obchodu a rozdíly v nepřímých prodejních výdajích.

(72)

S ohledem na žádost o úpravy pro inflaci je třeba poznamenat, že během období šetření byla míra inflace v Rumunsku na hodnotě 10,8 %, což je velmi vzdáleno od míry hyperinflace. Protože nebylo zjištěno, že by byla ovlivněna srovnatelnost cen, byla žádost zamítnuta. Vývozce s tímto závěrem nesouhlasil a opakoval svou žádost o náhradu. Nebyl však předložen žádný nový důkaz vyvracející předchozí závěr, a je potvrzeno, že se tato žádost zamítá. Je třeba také poznamenat, že byla navržena možnost čtvrtletního hodnocení, ale byla vývozcem odmítnuta.

(73)

Co se týče přepočtu měn, žádal vyvážející výrobce podle čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení o poskytnutí období 60 dnů, aby se odrazily změny ve směnném kurzu. Bylo zjištěno, že uvedené ustanovení nelze v tomto případě použít, neboť byl nalezen důkaz, že během období šetření nenastal žádný trvalý pohyb v příslušném směnném kurzu, pouze fluktuace o malé amplitudě. Proto musela být tato žádost zamítnuta a přepočet měn byl ve všech případech založen na hodnotě v datum faktury, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení.

(74)

Co se týče žádosti pro rozdíly v úrovni obchodu, šetření prokázalo, že pro některé kategorie odběratelů, pro než byla žádost učiněna, existovaly důsledné a zřejmé rozdíly ve funkcích a cenách v míře uvedené vyvážejícím výrobcem. Žádost byla proto uznána, co se týče kategorií odběratelů, pro něž lze rozdíly prokázat, a uznána jen částečně ohledně ostatních kategorií odběratelů, u nichž byl rozdíl shledán menším, než jak uvedl vyvážející výrobce. V druhém případě byl výpočet úpravy založen na důkazech shromážděných na místě u vyvážejícího výrobce.

(75)

Co se týče žádosti pro rozdíly v nepřímých prodejních výdajích, byla shledána nadbytečnou z důvodu úprav provedených na základě rozdílu v úrovni obchodu, a byla tedy zamítnuta.

(76)

Dále byly po obdržení připomínek od vývozců napraveny některé administrativní chyby, a podle toho bylo znovu přepočítáno dumpingové rozpětí.

3.3.4.   Dumpingové rozpětí

(77)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

Společnost

Dumpingové rozpětí

S.C. T.M.K. – Artrom S.A.

17,8 %

S.C. Mittal Steel Roman S.A.

17,7 %

S.C. Silcotub S.A.

11,7 %

(78)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 % vývozů dotčeného výrobku z Rumunska do Společenství) a nebyl důvod domnívat se, že se některý z vývozců úmyslně zdržel spolupráce, bylo zbytkové dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce v Rumunsku stanoveno na stejné úrovni, jako to stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce S.C. T.M.K. – Artrom S.A., jmenovitě 17,8 %.

3.4.   Rusko

(79)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od dvou skupin vyvážejících výrobců, z nichž jednu tvoří čtyři výrobci a pět společností ve spojení („skupina TMK“) a druhou tvoří dva výrobci („Pervouralsky a Chelyabinsk“).

3.4.1.   Nedostatečná spolupráce skupiny TMK

(80)

Odpovědi na dotazník od všech čtyř výrobců a pěti společností ve spojení byly výrazně neúplné a rozporné a s výjimkou dvou společností ve spojení nebyly žádné odpovědi zaslány ve lhůtě pro vyplnění odpovědí na dotazník.

(81)

U dvou ze čtyř výrobců a u jedné společnosti ve spojení v Rusku byly provedeny inspekce na místě, ty však odhalily další slabá místa odpovědí na dotazník. Co se týče dvou navštívených výrobců, nebylo možno stanovit žádnou spolehlivou běžnou hodnotu a vývozní cenu, neboť přehledy domácího i vývozního prodeje byly velice nedostačující; hodnoty a množství neodpovídaly fakturám a kontrolní čísla výrobků se ukázala jako nesprávná. Dále nebylo možné získat žádné spolehlivé údaje o výrobních nákladech.

(82)

Vzhledem k této zcela neuspokojivé spolupráci dvou navštívených výrobců, velmi nedostačujícím odpovědím v dotazníku od dvou zbývajících výrobců ve skupině, zvláště pak vzhledem k tomu, že jeden z výrobců neposkytl žádné přehledy prodeje, a že v dané lhůtě nebyly poskytnuty žádné odpovědi na dopisy Komise ohledně nedostatečnosti, bylo rozhodnuto u dalších dvou členů skupiny inspekce na místě neprovádět.

(83)

Pouze dva ze tří dovozců ve spojení poskytli úplnější odpovědi na dotazník, avšak ověřitelné byly odpovědi jen jednoho z nich, zatímco přehled opětovného prodeje u druhého z nich byl velmi nedostačující. Proto i dovozci ve spojení spolupracovali jen částečně a vskutku jen na velmi nízké úrovni.

(84)

Skupina TMK tvrdila, že nemohla patřičně spolupracovat kvůli výběru kontrolních čísel výrobků, která byla podle jejich mínění nepřiměřená vzhledem k velmi rozmanité řadě výrobků zmíněných čtyř výrobců. Je však třeba poznamenat, že klasifikace dotčeného výrobku v navrhované struktuře kontrolních čísel výrobků nezpůsobila žádné problémy, ani výrobcům ve Společenství ani jiným vyvážejícím výrobcům, z nichž někteří také vyrábějí širokou škálu ocelových trubek a dutých profilů. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(85)

Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že dumpingové rozpětí pro skupinu TMK nelze stanovit na základě jejích vlastních údajů. Dumpingové rozpětí bylo proto v souladu s článkem 18 základního nařízení stanoveno na základě dostupných údajů.

3.4.1.1.   Běžná hodnota

(86)

V tomto případě se zjistilo, že informace o běžné hodnotě stanovené pro Pervouralsky a Chelyabinsk budou tvořit nejvhodnější dostupné údaje podle článku 18 základního nařízení. Tato informace patrně skutečně nejlépe vystihovala situaci na ruském trhu.

(87)

Podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení byla cena zemního plynu použitá k výpočtu výrobních nákladů v podnětu upravena stejně jako pro dva spolupracující výrobce, jak je popsáno v 94. až 99. bodě odůvodnění, aby odrážela tržní ceny zemního plynu během období šetření.

3.4.1.2.   Vývozní cena

(88)

Vývozní cena byla vypočtena na základě údajů Eurostatu pro dané období šetření, snížená o množství a hodnoty získané od dvou spolupracujících výrobců uvedených níže v 91. bodě odůvodnění.

3.4.1.3.   Srovnání

(89)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly provedeny na základě informací v podnětu úpravy vývozní ceny s ohledem náklady na na dopravu a pojištění

3.4.1.4.   Dumpingové rozpětí

(90)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Volzhsky Pipe Works Open Joint Stock Company, Joint Stock Company Taganrog Metallurgical Works, Sinarsky Pipe Works Open Joint Stock Company a Seversky Tube Works Open Joint Stock Company

35,8 %

3.4.2.   Pervouralsky a Chelyabinsk

(91)

Chelyabinsk a Pervouralsky byly během období šetření dvě odlišné právnické osoby, ale od konce roku 2004 jsou ve spojení, neboť Chelyabinsk vlastní největší podíl akcií společnosti Pervouralsky, a tak ji přímo kontroluje. Proto by skupině mělo být uloženo pouze jediné clo.

3.4.2.1.   Běžná hodnota

(92)

U obou vyvážejících výrobců byl domácí prodej reprezentativní ve smyslu 41. bodu odůvodnění. V souladu s metodami popsanými v 42. až 45. bodě odůvodnění byly stanoveny běžné hodnoty závisející na typu vyváženého výrobku, na základě prodejních cen všech prodejů, prodejních cen pouze ziskových obchodů nebo na základě početně zjištěných běžných hodnot.

(93)

Bylo zjištěno, že přidělování nákladů společnosti na některé jednotlivé typy výrobku neodráží velkou rozmanitost v cenách domácích obchodů ani důležité nákladové rozpětí. Proto je třeba považovat je za nespolehlivé. Byla tudíž použita dostupné údaje, jak je uvedeno v článku 18 základního nařízení. V tomto případě byl zisk celé skupiny vypočítán s ohledem na prodej dotčeného výrobku a následně byl použit pro výpočet běžné hodnoty.

(94)

S ohledem na výrobní náklady, a zvláště na náklady na energie, bylo během šetření zjištěno, že cen za elektřinu placené oběma společnostmi přiměřeně odrážely skutečné výrobní náklady na zakoupenou elektřinu. To bylo v tomto případě dosvědčeno skutečností, že ceny elektřiny byly v souladu s mezinárodními tržními cenami, pokud je srovnáme se zeměmi jako Norsko nebo Kanada, které také závisí na hydroelektřině. To však nelze říci o cenách zemního plynu. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že obě společnosti platily za zemní plyn ceny, které neodrážely přiměřeně náklady na něj.

(95)

Na základě údajů zveřejněných ve výroční zprávě ruského poskytovatele zemního plynu OAO Gazprom za rok 2004 bylo stanoveno, že domácí cena zemního plynu placená těmito dvěma ruskými výrobci byla mnohem nižší než průměrné vývozní ceny z Ruska jak do západní, tak do východní části Evropy. Stejná zpráva uvádí: „Gazprom je žádán, aby dodával zemní plyn ruským spotřebitelům za ceny regulované Federální tarifní službou. Od nynějška jsou tyto ceny nižší než mezinárodní ceny zemního plynu.“ A dále: „OAO Gazprom spolu s Ruskou federací provádí mnoho práce na optimalizaci regulovaných velkoobchodních cen zemního plynu.“ Mimo to je cena za zemní plyn, kterou platili tito dva ruští výrobci, významně nižší, než cena zemního plynu zaplacená Rumunskem nebo výrobci ve Společenství.

(96)

Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že ceny zemního plynu zaplacené dvěma ruskými výrobci ocelových trubek a dutých profilů v období šetření nemohly patřičně odrážet náklady spojené s výrobou a distribucí zemního plynu.

(97)

Proto byly náklady na zemní plyn těchto dvou ruských vyvážejících výrobců upraveny podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení tak, aby odrážely tržní ceny zemního plynu v období šetření, na základě ceny zemního plynu pro vývoz do západní Evropy, čistých přepravních nákladů a spotřební daně.

(98)

Oba výrobci namítali, že se náklady na zemní plyn patřičně odrážely v jejich účetních záznamech a že úprava podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení nebyla důvodná. V tomto ohledu se nezpochybňuje, že společnosti správně účtovaly ceny, které platily svému dodavateli zemního plynu. Avšak úprava je odůvodněná skutečností, že zaplacená cena zemního plynu neodráží přiměřeným způsobem náklady na výrobu a distribuci zemního plynu.

(99)

Tito dva výrobci dále uvedli, že nebylo dokázáno, že ceny účtované průmyslovým uživatelům Gazpromem jsou pod úrovní náhrady nákladů. Několik veřejně přístupných zdrojů však potvrdilo přístup Komise, mezi jinými dokument „The Economic Survey of the Russian Federation, 2004“ (Ekonomický průzkum Ruské federace, 2004), zveřejněný OECD v červenci 2004.

3.4.2.2.   Vývozní cena

(100)

Všechen vývozní prodej do Společenství se uskutečnil přímo nezávislým odběratelům, a proto byla vývozní cena stanovena tak, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění.

3.4.2.3.   Srovnání

(101)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly učiněny úpravy s ohledem na dopravu, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, balné a provize.

3.4.2.4.   Dumpingové rozpětí

(102)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Joint Stock Company Chelyabinsk Tube Rolling Plant a Joint Stock Company Pervouralsky Novotrubny Works

24,1 %

3.4.3.   Závěry o dumpingu týkající se Ruska

(103)

Vzhledem k tomu, že společnosti uvedené v 79. bodě odůvodnění představují všechen vývozní prodej Ruska do Společenství, bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno jako to stanovené pro nespolupracující skupinu vyvážejících výrobců, totiž 35,8 %.

3.5.   Ukrajina

3.5.1.   Status tržního hospodářství

(104)

V době zahájení tohoto šetření se na Ukrajinu vztahoval čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Tento článek uvádí, že postup při antidumpingovém setření týkajícím se dovozu pocházejícího z Ukrajiny je takový, že se v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku běžná hodnota stanoví podle kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(105)

Stručně a pouze pro usnadnění reference, kritéria, jejichž splnění musí žadatelské společnosti prokázat, jsou níže uvedeny v souhrnné formě:

obchodní rozhodnutí se činí v reakci na signály trhu, bez viditelného zasahování státu, a náklady odrážejí tržní hodnoty;

firmy mají jeden soubor základních účetních záznamů, které procházejí nezávislým auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy a které se používají pro všechny účely;

neexistují žádná významná zkreslení přetvrávající z původního systému netržního hospodářství;

právní jistota a stabilita jsou zaručeny právnímim předpisy o úpadku a vlastnickém právu;

převody směnného kurzu jsou prováděny na základě tržní úrovně.

(106)

Tři skupiny ukrajinských vyvážejících výrobců požadovalo status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a odpověděly na formuláři žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce.

(107)

Komise na místě u těchto společností získala a ověřila veškeré informace zaslané v jejich žádostech o status tržního hospodářství.

(108)

Šetření prokázalo, že tyto výše uvedené tři skupiny ukrajinských vyvážejících výrobců splnily požadovaná kritéria, a tudíž jim byl přidělen status tržního hospodářství.

(109)

Výrobní odvětví Společenství dostalo možnost podat připomínky a namítlo, že některá z pěti kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení nebyla splněna všemi vyvážejícími výrobci. Konkrétněji výrobní odvětví Společenství namítlo že i) stát může opět převzít některé z privatizovaných vyvážejících výrobců; ii) stát zasahuje do jejich každodenních rozhodnutí; iii) právní předpisy platné v období šetření na Ukrajině týkající se práce, úpadku a vlastnického práva nezaručovaly patřičné podmínky tržního hospodářství a iv) došlo k intervenci státu ohledně vývozní prodejní ceny a nákladů na vstupy. K připomínkám výrobního odvětví Společenství bylo náležitě přihlédnuto.

(110)

Tyto připomínky však neposkytly dostatečný důkaz, že kterékoli z pěti kritérií, podle nichž byly žádosti ukrajinských vyvážejících výrobců o status tržního hospodářství analyzovány podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jak je uvedeno výše, nebylo splněno. Ve skutečnosti šetření prokázalo, že při obchodních rozhodnutích společností nehrálo vměšování státu žádnou významnou úlohu.

(111)

V tomto ohledu lze připomenout, že částečný vlastnický podíl státu není jako takový podle praxe Komise dostatečným důvodem pro to, aby bylo kritérium 1 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení považováno za nesplněné.

(112)

Bylo také zjištěno, že náklady na hlavní vstupy odrážely tržní hodnoty.

(113)

Co se týče cen elektřiny a zemního plynu, bylo zjištěno, že byly shodné s průměrnými cenami na Ukrajině, i když byly nižší než v Evropě a na jiných trzích. Tato skutečnost nebyla považována za dostatečný důvod pro to, aby bylo kritérium 1 považováno za nesplněné, potože elektřina a zemní plyn tvoří poměrně malou část výrobních nákladů na ocelové trubky a duté profily a protože tyto ceny, pokud by byly zkreslené, by byly upraveny na tržní ceny pro účely výpočtu dumpingu (viz 119. až 127. bod odůvodnění).

(114)

Šetření dále prokázalo, že platné ukrajinské právní předpisy týkající s zaměstnávání a pracovních podmínek jsou v souladu se zásadami tržního hospodářství. Zejména bylo zjištěno, že tři skupiny vyvážejících výrobců mohou svobodně najímat a propouštět své zaměstnance.

(115)

Podobně žádný argument přednesený výrobním odvětvím Společenství nevyvrátil závěr Komise, že právní předpisy o úpadku a vlastnických právech zaručují třem skupinám vývozců řádné podmínky tržního hospodářství.

(116)

Proto nebyl důvod neudělit třem skupinám vyvážejících výrobců status tržního hospodářství. Poradní výbor byl konzultován a neměl proti závěrům Komise námitky.

3.5.2.   Výpočet dumpingu

(117)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří skupin vyvážejících výrobců. Jedna skupina byla tvořena dvěma výrobci a dvěma obchodníky ve spojení, druhou skupinu tvoří jeden výrobce a dva obchodníci ve spojení a třetí vyvážející výrobce nemá žádnou společnost ve spojení zapojenou do výroby nebo prodeje dotčeného výrobku.

3.5.3.   Běžná hodnota

(118)

Po všechny tři skupiny vyvážejících výrobců byl celkový objem domácích prodejů obdobného výrobku dostatečný, jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění. Pro některé typy výrobku byla běžná hodnota založena na cenách zaplacených nebo splatných nezávislými odběrateli na Ukrajině v běžném obchodním styku, a pro typy výrobku, u nichž byl domácí prodej nedostatečný k tomu, aby se považoval za reprezentativní, nebo nebyl uskutečněn v rámci běžného obchodního styku, byla běžná hodnota vypočtena, jak je popsáno v 45. bodě odůvodnění.

(119)

S ohledem na výrobní náklady, a zvláště na náklady na energie, bylo během šetření zjištěno, že ceny energií, které platily tři skupiny společností, byly regulovány státem a byly výrazně nižší než mezinárodní ceny.

(120)

Ceny účtované ukrajinskými státem vlastněnými nebo státem regulovanými dodavateli elektřiny třem skupinám vyvážejících výrobců byly srovnány s cenami pro stejnou obecnou kategorii spotřebitelů elektřiny v Rumunsku a ve Společenství. Ve všech případech byly tyto ceny shledány výrazně nižšími než ceny v Rumunsku a ve Společenství a byl učiněn závěr, že ceny elektřiny zaplacené ukrajinskými vývozci neodrážely přiměřeně skutečné výrobní a prodejní náklady na zakoupenou elektřinu.

(121)

Tři spolupracující ukrajinští výrobci proti tomuto závěru namítali, že náklady uvedené v jejich účetních záznamech odrážely cenu skutečně zaplacenou jejich dodavatelům elektřiny. Avšak žádný z předložených argumentů nemohl vysvětlit rozdíly oproti cenám v Rumunsku a průměrným cenám ve Společenství, a tudíž byl výše uvedený závěr potvrzen.

(122)

Obdobný přístup byl dodržen ohledně cen zemního plynu. Srovnání ukázalo, že ceny plynu účtované ukrajinskými státem vlastněnými nebo státem regulovanými dodavateli svým ukrajinským vývozcům se pohybovaly okolo poloviny ceny účtované v Rumunsku a také podstatně níže, než průměrné ceny účtované ve Společenství stejné obecné kategorii odběratelů.

(123)

Během období šetření získala Ukrajina velkou část dodávek svého zemního plynu z Ruska. OAO Gazprom ve své výroční zprávě za rok 2004 uvádí, že: „Při dodávce zemního plynu do států SNS sledoval OAO ‚Gazprom‘ svůj hlavní strategický cíl zajistit prostředí pro nepřerušenou dodávku ruského zemního plynu do Evropy přes jejich území“, a dále že: „v uvedeném roce bylo 84,9 % celkového množství zemního plynu dodaného na Ukrajinu […] použito jako platba za tranzitní služby“. Vývozní cena zemního plynu z Ruska na Ukrajinu tedy může sloužit jako řádný základ pro srovnání za účelem určení, zda ceny zemního plynu zaplacené ukrajinskými vývozci odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem nakoupeného zemního plynu, neboť vývozní cena může být ovlivněna dohodou o výměnném obchodu.

(124)

Mimo to byly ceny zaplacené ukrajinskými vyvážejícími výrobci srovnány s průměrnou vývozní cenou z Ruska do západní a východní Evropy, jak je určeno výše, a s průměrnými cenami zemního plynu v severní Americe, které jsou určeny s použitím Nymex Henry Hub indexu pro zemní plyn. V obou případech byly ukrajinské ceny shledány výrazně nižšími.

(125)

Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že ceny zemního plynu zaplacené ukrajinskými vyvážejícími výrobci, které byly v přímém spojení s vývozní cenou deklarovanou OAO Gazprom pro vývoz na Ukrajinu a u nichž bylo zjištěno, že jsou velmi pravděpodobně ovlivněny existující dohodou o výměnném obchodu, neodrážejí přiměřeným způsobem náklady spojené s výrobou a prodejem nakoupeného zemního plynu

(126)

Tři spolupracující ukrajinští výrobci proti tomuto závěru opět namítali, že náklady uvedené v jejich účetních záznamech odrážely cenu skutečně zaplacenou jejich dodavatelům zemního plynu. Předložené argumenty však nevyvrátily výe zmíněné závěry, neboť cena zemního plynu dodaného Ruskem na Ukrajinu během období šetření byla výrazně ovlivněna platnou dohodou o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, jak je uvedeno ve výroční zprávě „OAO Gazprom“ za rok 2004.

(127)

Proto podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení budou náklady ukrajinských vyvážejících výrobců na elektřinu a zemní plyn upraveny tak, aby přiměřeně odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem elektřiny a zemního plynu během období šetření. Úprava se zakládá na průměrných cenách zjištěných během období šetření v Rumunsku, zemi s tržním hospodářstvím, která také dováží zemní plyn z Ruska a je přibližně stejně vzdálena od ruských nalezišť zemního plynu. Průměrná cena pro Rumunsko byla založena na ověřených údajích shromážděných u rumunských vyvážejících výrobců dotčeného výrobku. Je třeba též poznamenat, že tato průměrná cena není výrazně odlišná od výše uvedené průměrné vývozní ceny zemního plynu pro Rusko.

(128)

Jeden z vývozců tvrdil, že ziskové rozpětí použité pro výpočet běžné hodnoty bylo jiné než průměrný zisk vytvořený tímto vývozcem na domácím trhu a že bylo příliš vysoké. Toto tvrzení muselo být zamítnuto, neboť zisk použitý při výpočtu běžné hodnoty byl vypočítán v souladu s platným ustanovením, tj. první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Jinými slovy, použité ziskové rozpětí se rovnalo ziskovému rozpětí příslušnému pro výrobu a prodej obdobného výrobku na ukrajinském domácím trhu v běžném obchodním styku. Bylo vypočítáno na základě informací poskytnutých společností v odpovědi na dotazník a lze je ověřit.

3.5.4.   Vývozní cena

(129)

Dvě skupiny vyvážejících výrobců uskutečnily velkou většinu svého vývozního prodeje prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení umístěné ve třetí zemi. Vývozní cena pro tyto dvě skupiny vyvážejících výrobců byla založena na základě cen obchodních společností ve spojení pro opětovný prodej výrobku prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, s výjimkou několika transakcí, které odpovídaly přímému prodeji oněch vyvážejících výrobců nezávislým odběratelům ve Společenství. V tomto případě byla vývozní cena určena jako cena výrobku skutečně zaplacená nebo splatná při vývozu z Ukrajiny do Společenství.

(130)

Další vyvážející výrobce uskutečnil všechny své prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství, a vývozní cena byla proto stanovena, jak je popsáno v 46. bodě odůvodnění, z ceny výrobku skutečně zaplacené nebo splatné při vývozu z Ukrajiny do Společenství.

3.5.5.   Srovnání

(131)

Podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení byly učiněny náležité úpravy s ohledem na slevy za dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěry a provize.

(132)

Pro dvě skupiny vyvážejících výrobců, kteří prováděli většinu prodejů prostřednictvím obchodníků ve spojení, byla provedena úprava vývozní ceny o provizi v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení v případech, kdy se prodej uskutečnil prostřednictvím těchto obchodníků ve spojení, neboť tito obchodníci ve spojení mají stejnou funkci jako zástupce pracující na základě provize. Úroveň provize byla vypočtena na základě přímého důkazu vedoucího k existenci takových funkcí. V této souvislosti byly při výpočtu provize vztaty v úvahu dodatečné prodejní, správní a režijní náklady, jež vznikly obchodníkům ve spojení, kteří prodávají dotčený výrobek vyrobený na Ukrajině, a přiměřené ziskové rozpětí. To je založeno na váženém průměru ziskových rozpětí z prodeje obdobných výrobků odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zjištěných ve Společenství pro tři dovozce, kteří nejsou ve spojení, a kteří spolupracovali při šetření a zaslali informace, které byly ověřeny.

(133)

Tyto dvě skupiny vývozců napadly výpočet Komise a namítaly, že ziskové rozpětí použité při této úpravě bylo příliš vysoké. Jedna skupina vývozců tvrdila, že jeden z dovozců, který není ve spojení, dovážel a opětovně prodával pouze jeden typ dutých profilů, který nebyl v ES prodáván ukrajinským vývozcem. Mimo to obě skupiny vývozců uvedly, že průměrné ziskové rozpětí vypočítané na základě hodnot uvedených třemi spolupracujícími výrobci, kteří nejsou ve spojení, ve Společenství, nebylo přiměřené, protože zjištěné vážené průměrné ziskové rozpětí bylo vyšší než cílový zisk výrobního odvětví Společenství.

(134)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tvrzení, že ziskové rozpětí použité jako základ úpravy bylo vyšší než cílový zisk výrobního odvětví Společenství, není podstatné. Obě zisková rozpětí jsou stanovena v jiných souvislostech a slouží jiným účelům. Kromě toho to nedokazuje, že použité ziskové rozpětí není přiměřené. V tomto případě je třeba poznamenat, že použité ziskové rozpětí bylo založeno na ověřených informacích zaslaných spolupracujícími společnostmi a majících vztah k období šetření. Dále nebyl předložen žádný důkaz ohledně toho, jak by typy stejného výrobku prodávané těmito spolupracujícími společnostmi ovlivnily výpočet ziskového rozpětí. Za těchto okolností je úprava pro prodeje prostřednictvím obchodních společností ve spojení podle čl. 2 odst. 10 písm. i) zachována.

(135)

Dále byly po obdržení připomínek od vývozců napraveny některé administrativní chyby, a podle toho byla znovu přepočítána dumpingová rozpětí.

3.5.6.   Dumpingové rozpětí

(136)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

Společnost

Dumpingové rozpětí

OJSC Dnepropetrovsk Tube Works

12,3 %

CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube a OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant

25,1 %

CJSC Nikopol Steel Pipe Plant Yutist

25,7 %

(137)

Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká (více než 80 % vývozů dotčeného výrobku z Ukrajiny do Společenství) a nebyl důvod domnívat se, že se některý z vyvážejících výrobců úmyslně zdržel spolupráce, bylo zbytkové dumpingové rozpětí použitelné pro všechny další vývozce na Ukrajině stanoveno na stejné úrovni, jako to stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce CJSC Nikopol Steel Pipe Plant Yutist, totiž 25,7 %.

4.   ÚJMA

4.1.   Výroba ve Společenství

(138)

Dotčený výrobek ve Společenství vyrábí osm registrovaných výrobců, jejichž jménem byl podán podnět. Sídlí v Německu, Itálii, Španělsku, Francii a Rakousku a představují 62 % výroby Společenství, která v období šetření dosáhla 2 618 771 tun.

(139)

Dále bylo v počáteční fázi dvanáct známých výrobců ve Společenství, kteří nebyli žadateli a kteří se nacházejí ve Spojeném království, v Polsku, České republice, Švédsku, Itálii a na Slovensku. Byli kontaktováni i další výrobci ve Společenství sídlící převážně v nových členských státech, kteří nebyli známi v počáteční fázi. Pouze dva z těchto výrobců zaslali základní informace týkající se výroby a prodeje obdobného výrobku v zmíněném období. Na tomto základě dosáhla výroba obdobného výrobku ve Společenství za období šetření 2 618 771 tun.

4.2.   Výrobní odvětví Společenství

(140)

Podnět podpořili tito výrobci ve Společenství:

Dalmine S.p.A., Bergamo, Itálie

Rohrwerk Maxhütte GmbH, Sulzbach-Rosenberg, Německo

Tubos Reunidos S.A., Amurrio, Španělsko

Vallourec & Mannesmann France S.A, Boulogne Billancourt, Francie

V&M Deutschland GmbH, Düsseldorf, Německo

Voest Alpine Tubulars GmbH, Kinderberg-Aumuehl, Rakousko

(141)

Vzhledem k tomu, že těchto šest žadatelů – spolupracujících výrobců ve Společenství představuje 57 % výroby dotčeného výrobku ve Společenství, tvoří průmyslové odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(142)

Uvádí se, že jeden z žadatelských výrobců (Dalmine) je ve spojení s jedním ze spolupracujících rumunských vyvážejících výrobců (Silcotub) a dováží od něj dotčený výrobek. Bylo ověřeno, že tento dovoz byl omezený ve srovnání s objemem výroby Dalmine a sloužil zejména k doplnění jeho řady výrobků. Proto bylo rozhodnuto, že tento vztah není takové povahy, aby vyloučil tohoto výrobce ve Společenství z definice výrobního odvětví Společenství.

4.3.   Spotřeba Společenství

(143)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje pěti vybraných výrobců ve Společenství a všech ostatních výrobců ve Společenství, kteří zaslali takové informace, plus dovoz ze všech třetích zemí pod příslušnými kódy KN podle Eurostatu na trhu Společenství.

(144)

Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že za dotčené období se spotřeba snížila o 8 % z 2 149 024 tun v roce 2001 na 1 985 361 tun v roce 2004. Nejprve se spotřeba významně snížila o 14 % v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 a zůstala stálá v roce 2003, aby pak opět v roce 2004 vzrostla, kdy dosáhla 1 985 361 tun. Spotřeba ocelových trubek a dutých profilů je spojena s celkovým hospodářským cyklem, a zvláště s vývojem v odvětví ropy a zemního plynu. Nárůst spotřeby v období šetření by se dal vysvětlit skutečností, že vysoké ceny ropy a zemního plynu v roce 2004 podpořily investice v těchto odvětvích, a tudíž zvýšily poptávku po určitých ocelových trubkách a dutých profilech.

Tabulka 1

 

2001

2002

2003

2004 (období šetření)

Spotřeba Společenství (tuny)

2 149 024

1 855 723

1 851 502

1 985 361

Index

100

86

86

92

4.4.   Dovoz ocelových trubek a dutých profilů z dotčených zemí

(145)

Komise zvažovala, zda by měly být účinky dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících z Chorvatska, Ukrajiny, Rumunska a Ruska hodnoceny souhrnně v souladu čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(146)

Jak je uvedeno výše, toto šetření prokázalo, že průměrná dumpingová rozpětí stanovená pro čtyři dotčené země nejsou zanedbatelná, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, a že objem dovozu z každé z těchto zemí nelze považovat za zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení (jeho podíl na trhu dosahoval v období šetření 1,3 % pro Chorvatsko, 4,3 % pro Rumunsko, 4,6 % pro Ukrajinu a 11,3 % pro Rusko).

(147)

Objemy dovozu ze všech dotčených zemí během sledovaného období vzrostly, kromě Ukrajiny, která svůj dovoz udržela na vysoké úrovni po celé posuzované období. Vývoj cen dovozu je pro všechny dotčené země obdobný, výrazně snižuje ceny výrobního odvětví Společenství. Průměrné cenové hladiny dovozu z dotčených zemí byly všechny výrazně pod cenovou hladinou výrobního odvětví Společenství. Dovozní ceny z Chorvatska, Ukrajina, Rumunska byly přibližně na stejné úrovni. Rusko mělo výrazně nižší cenové hladiny, což však může být výsledkem jiné skladby výrobků vyvážených do Společenství. Jak bylo uvedeno výše, bylo stanoveno, že dotčený výrobek dovážený do Společenství ze čtyř dotčených zemí a obdobný výrobek vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství mají stejné základní technické, fyzikální a chemické vlastnosti a koncová užití. Kromě toho byly všechny výrobky prodávány stejnými obchodními kanály stejným zákazníkům a zjistilo se, že si konkurují.

(148)

Vzhledem k výše uvedenému bylo rozhodnuto, že všechny podmínky ospravedlňující kumulaci dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících ze čtyř dotčených zemí byly splněny.

(149)

Někteří vyvážející výrobci z Ukrajiny a Rumunska namítali, že dovoz z jejich zemí by neměl být kumulovány s dovozem z jiných zemí prošetřovaných z důvodu újmy a analýzy příčinných souvislostí, protože tendence v objemech dovozu byly odlišné. K tomu se uvádí, že tendence v objemech dovozu jsou pouze jedním z mnoha parametrů, které se v této souvislosti zkoumají. Skutečnost, že úrovně dovozu z různých zemí nejsou totožné, není důvodem pro dekumulaci. V 147. bodě odůvodnění byly popsány podobnosti mezi dovozem ze čtyř zemí, které jsou předmětem šetření. Na tomto základě a z nedostatku dalších ukazatelů týkajících se nedostatku hospodářské soutěže není možné rozlišit vliv dovozu z těchto čtyř zemí pouze na základě příslušných objemových tendencí. Naopak výše popsané podobnosti opravňují k souhrnnému hodnocení.

(150)

V tomto případě bylo u všech čtyř zemí včetně Ukrajiny a Rumunska zjištěno, že dovážené výrobky na jedné straně a výrobky vyráběné ve Společenství na straně druhé mají společné fyzikální nebo chemické vlastnosti (viz 39. bod odůvodnění týkající se obdobného výrobku). Mimo to byl dovoz z každé z těchto čtyř zemí významný, tj. nad hranicí zanedbatelnosti definovanou v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. V tomto ohledu je třeba si všimnout, že dovoz z Ukrajiny a Rumunska představoval podíl na trhu větší než 4,5 %, respektive 4,3 %. Konečně kromě argumentů uvedených výše dovoz ze všech čtyř zemí významně snižoval ceny výrobního odvětví Společenství (z 22 na 43 %), ukrajinský a rumunský dovoz snižoval ceny výrobního odvětví Společenství o 36 % a 22 % (viz níže). Vzhledem k výše uvedenému se mělo za to, že jsou splněny všechny podmínky pro kumulaci dovozů ze čtyř zemí prošetřovaných pro újmu a analýzu příčinných souvislostí. Žádost o dekumulaci proto musela být zamítnuta.

(151)

Dovoz ze čtyř dotčených zemí se zvýšil z 304 268 tun v roce 2001 na 426 186 tun v období šetření. Kombinovaný podíl na trhu se zvýšil ze 14,2 % v roce 2001 na 21,5 % během období šetření. To je třeba vidět na pozadí klesající spotřeby.

Tabulka 2

 

2001

2002

2003

2004 (období šetření)

Import (tuny)

304 268

307 441

342 626

426 186

Index

100

101

113

140

Podíl na trhu

14,2 %

16,6 %

18,5 %

21,5 %

(152)

Vážená průměrná cena dovozu ocelových trubek a dutých profilů pocházejících z těchto čtyř zemí vzrostla o 16 %, tj. ze 433 EUR za tunu na 501 EUR za tunu mezi rokem 2001 a obdobím šetření. Mezi lety 2001 a 2002 se ceny nejprve lehce snižovaly o 3 % z 433 EUR na 418 EUR a dále v roce 2003 klesly na 397 EUR, pak prudce vzrostly na 501 EUR, tj. na významně vyšší úroveň než v roce 2001. Nárůst cen v období šetření může být způsoben zejména nárůstem ceny surovin v období šetření.

Tabulka 3

 

2001

2002

2003

2004 (období šetření)

Vážená průměrná cena CIF (EUR/tuna)

433

418

397

501

Index

100

97

92

116

(153)

Pro určení cenového podbízení Komise analyzovala údaje týkající se období šetření. Příslušné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly ceny pro nezávislé odběratele, v případě potřeby upravené na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů ve Společenství a po odečtu slev a rabatů. Ceny různých typů ocelových trubek a dutých profilů definované v dotazníku byly porovnány s prodejními cenami účtovanými vývozci, čistými beze slev a v případě potřeby upravenými o dovozní ceny CIF s příslušnou úpravou o antidumpingové clo a podovozní náklady.

(154)

Pro výpočet váženého průměrného rozpětí cenového podbízení se braly v úvahu vývozní ceny spolupracujících výrobců a údaje Eurostatu. Během období šetření bylo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení 43 % pro Rusko, 36 % pro Ukrajinu, 22 % pro Rumunsko a 26 % pro Chorvatsko.

4.5.   Situace výrobního odvětví Společenství

(155)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnuje prozkoumání dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství vyhodnocení všech hospodářskkých faktorů, které mají vliv na stav výrobního odvětví Společenství během dotčeného období.

(156)

Objem výroby vykázal stejnou tendenci jako objem spotřeby, ačkoli pokles během let 2002 a 2003 a obnova během období šetření byly relativně výraznější než pokles a obnova spotřeby ve stejném období. Výroba prudce klesla o 21 %, z 1 495 278 tun v roce 2001 na 1 174 414 tun v roce 2002. V roce 2003 dosáhl objem výroby pouze tří čtvrtin objemu výroby z roku 2001. Avšak v souladu se zlepšením situace v oblasti poptávky, jež vedla k investičním akcím v průmyslu ropy a zemního plynu během období šetření, se objem výroby opět zvýšil a dosáhl v období šetření 1 290 258 tun.

Tabulka 4

 

2001

2002

2003

2004 (období šetření)

Výroba (tuny)

1 495 278

1 174 414

1 126 188

1 290 258

Index

100

79

75

86

(157)

Výrobní kapacita byla stanovena na základě nominální kapacity výrobních jednotek v majetku výrobního odvětví Společenství s ohledem na přerušení výroby a na skutečnost, že v některých případech se část kapacity využívala pro jiné výrobky vyráběné na stejných výrobních linkách.

(158)

Výrobní kapacita ocelových trubek a dutých profilů zůstala během dotčeného období stálá. Avšak míra využití kapacity se snížila o 12 procentních bodů z 87 % na 75 % jako následek snížení objemu výroby. Zvýšení využití kapacity během období šetření je výsledkem zvýšeného objemu výroby v období šetření na pozadí stálé výrobní kapacity.

Tabulka 5

 

2001

2002

2003

2004 (období šetření)

Výrobní kapacita (tuny)

1 722 350

1 717 919

1 709 605

1 709 078

Index

100

100

99

99

Využití kapacity

87 %

68 %

66 %

75 %

(159)

Co se týče zásob, většina výroby se vyrábí v návaznosti na objednávku. Proto zatímco byl v dotčeném období pozorován nárůst zásob o 13 %, má se za to, že v tomto případě nebyly zásoby podstatným ukazatelem újmy.

Tabulka 6

 

2001

2002

2003

2004 (období šetření)

Zásoby (tuny)

95 032

100 471

90 979

107 521

Index

100

106

96

113

(160)

Mezi rokem 2001 a obdobím šetření se investice do výroby obdobného výrobku zmenšily z 66 852 644 EUR na 26 101 700 EUR a byly vynakládány pouze na udržení výrobní kapacity na její současné úrovni, nikoli s cílem zvýšit objem výroby.

Tabulka 7

 

2001

2002

2003

období šetření

Investice (EUR)

66 852 644

56 581 829

45 518 515

26 101 700

Index

100

85

68

39

(161)

Bylo zjištěno, že prodej výrobního odvětví Společenství odběratelům ve spojení byl uskutečněn za tržní ceny, a tudíž se tento prodej bral v úvahu pro analýzu prodeje a podílu na trhu výrobního odvětví Společenství.

(162)

Objem prodeje ocelových trubek a dutých profilů klesl na trhu Společenství z 862 054 tun roce 2001 na 725 145 tun v roce 2002, tj. o 16 %, a dále na 683 985 tun v roce 2003, kdy byla podle výrobního odvětví Společenství poptávka neobvykle nízká. Během období šetření se prodeje opět zvýšily a dosáhly 729 555 tun, což je stále podstatně méně než úroveň v roce 2001.

(163)

Zatímco celkový objem prodeje ocelových trubek a dutých profilů na trhu Společenství klesal od roku 2001 do období šetření o 15 %, klesla zároveň spotřeba Společenství o pouhých 8 %, a tudíž výrobní odvětví Společenství utrpělo ztrátu podílu na trhu ve výši 3 procentních bodů. Podíl na trhu klesl z 40,1 % v roce 2001 na 36,7 % v období šetření.

Tabulka 8

 

2001

2002

2003

Období šetření

Prodej v ES (tuny)

862 054

725 145

683 985

729 555

Index

100

84

79

85

Podíl na trhu

40,1 %

39,1 %

36,9 %

36,7 %

(164)

Průměrná prodejní cena jednotky výrobního odvětví Společenství vzrostla během dotčeného období o 10 % v důsledku zvýšených nákladů na suroviny, což ovlivnilo celé odvětví.

(165)

Po 4 % nárůstu průměrných cen z 672 EUR v roce 2001 na 701 EUR v roce 2002 klesly ceny na nejnižší úroveň 651 EUR v roce 2003, pak ovšem zase podstatně stouply během období šetření, kdy dosáhly 736 EUR.

(166)

V závislosti na výrobním postupu používalo výrobní odvětví Společenství jako suroviny pro výrobu ocelových trubek a dutých profilů buď šrot, nebo sochory či ingoty. Surovina je hlavní složkou ovlivňující cenu výrobních nákladů na ocelové trubky a duté profily a má přímý vliv na vývoj prodejních cen. Zatímco v letech 2001 a 2002 tvořila surovina 35 % celkových výrobních nákladů na ocelové trubky a duté profily výrobního odvětví Společenství a v roce 2003 38 %, během období šetření již cena suroviny představovala 47 % celkových nákladů.

(167)

Byl zjištěno, že průměrné ceny surovin během roku 2004 prudce stouply, což se odrazilo na vyšších prodejních cenách výrobního odvětví Společenství a také na vyšších dovozních cenách.

Tabulka 9

 

2001

2002

2003

Období šetření

Vážená průměrná cena (EUR/tuna)

672

701

651

736

Index

100

104

97

110

(168)

Během dotčeného období klesla vážená průměrná ziskovost čistého obratu výrobního odvětví prudce z 3 % v roce 2001 na – 10 % v období šetření. Ziskovost se nevyvíjí v souladu s prodejní hodnotou. Ziskovost dotčeného výrobku byla jistě během období šetření mnohem nepříznivější než ve třech předchozích letech, kdy se prodeje ve skutečnosti v období šetření zvyšoval v porovnání s úrovní z let 2002 a 2003. Důvodem tohoto vývoje je to, že vzestup cen surovin nebylo možné plně odrazit v prodejních cenách. Vyšší ceny surovin nebylo možné přesunout na koncového zákazníka vzhledem k nízkým cenovým úrovním dovozu z dotčených zemí.

Tabulka 10

 

2001

2002

2003

Období šetření

Rozpětí ziskovosti před zdaněním

3 %

–9 %

–5 %

–10 %

(169)

Výrobní odvětví Společenství vytvořilo během období šetření negativní peněžní tok –16 735 140 EUR. Likvidita výrobního odvětví Společenství se v roce 2003 stala velmi zápornou, pak se však situace peněžního toku poněkud zlepšila, ale stále byla vzdálená tomu získat zpět pozitivní hodnoty. Peněžní tok musel být vypočítán na základě čistého zisku před zdaněním pro výrobek prodávaný ve Společenství i mimo ně, v roce 2002 byl pozitivní (26 milionů EUR), ale v roce 2003 se změnil na velkou čistou ztrátu (minus 86 milionů), což vysvětluje značný pokles peněžního toku mezi lety 2002 a 2003. Peněžní tok se nevyvíjel v souladu se ziskovostí jako devalvace, která je pro tento kapitálově náročný průmysl typicky vysoká, ale klesl mezi lety 2002 a 2003 z 51 795 853 EUR na 48 276 850 EUR, ale opět vzrostl v období šetření na 58 820 712 EUR. Během období šetření však zůstal peněžní tok negativní.

Tabulka 11

 

2001

2002

2003

Období šetření

Peněžní tok (EUR)

68 221 405

83 464 355

–35 612 924

–16 735 140

Index

100

122

–52

–25

(170)

Návratnost čistých aktiv se vypočítala vyjádřením čistého zisku před zdaněním obdobného výrobku prodávaného ve Společenství i mimo ně jako procentní podíl čisté účetní hodnoty fixního majetku přiděleného obdobnému výroku prodávaného ve Společenství i mimo ně. Negativní vývoj tohoto ukazatele po roce 2001 je na jedné straně způsoben klesajícími investicemi do obdobného výrobku od roku 2001 do období šetření a na straně druhé ziskem obdobného výrobku prodávaného ve Společenství i mimo ně, který byl v letech 2001 a 2002 ještě pozitivní, ale v roce 2003 se stal negativním. Návratnost aktiv, ačkoli se v období šetření zlepšuje ve srovnání s rokem 2003, stále dosahuje pouhých – 11 % během období šetření. Hodnota zisku použitá pro určení tohoto faktoru byla ziskem získaným jak z domácího, tak z vývozního prodeje výrobního odvětví Společenství. Bylo to nezbytné z toho důvodu, že aktiva se používala pro oba prodejní kanály a přidělení aktiv nebylo možné.

Tabulka 12

 

2001

2002

2003

Období šetření

Návratnost čistých aktiv

10 %

6 %

–18 %

–11 %

(171)

S výjimkou jedné společnosti nebyla zaznamenána žádost výrobního odvětví Společenství ani známka toho, že by výrobní odvětví Společenství mělo problém opatřit si kapitál pro své činnosti, a proto se má za to, že výrobní odvětví Společenství jako celek bylo v dotčeném období schopno si kapitál pro své činnosti obstarat.

(172)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství klesla o 13 % a náklady práce klesly během dotčeného období o 9 %.

Tabulka 13

 

2001

2002

2003

Období šetření

Zaměstnanci

6 058

5 424

5 276

5 245

Index

100

90

87

87

Náklady práce (EUR/rok)

275 296 896

251 059 144

244 153 692

249 190 971

Index

100

91

89

91

(173)

Produktivita měřená ve výstupu (výrobě) na jednoho zaměstnance za rok dosáhla v období šetření stejné úrovně jako v roce 2001, po snížení v letech 2002 a 2003.

Tabulka14

 

2001

2002

2003

Období šetření

Produktivita (tun/zaměstnanec)

247

217

213

246

Index

100

88

86

100

(174)

Zatímco spotřeba Společenství klesla mezi rokem 2001 a obdobím šetření o 8 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství odběratelům ve spojení i těm, kteří ve spojení nejsou, klesl o 15 %. Na druhé straně stoupl podíl na trhu dovozu ze čtyř dotčených zemí o 7,3 procentního bodu. Proto prodej výrobního odvětví Společenství klesl v dotčeném období mnohem prudčeji než poptávka.

(175)

Co se týče vlivu rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vzhledem k objemu a cenám dovozu ze čtyř dotčených zemí, nelze jejich vliv považovat za zanedbatelný.

(176)

Jak je prokázáno v analýze indikátorů újmy výše, hospodářská a finanční situace výrobního odvětví Společenství se od uložení antidumpingových opatření na dovoz částí dotčeného výrobku z Ruska a Rumunska v roce 1997 a z Chorvatska a Ukrajiny v únoru 2000 příliš nezlepšila. Jsou také důkazem toho, že Společenství je stále v křehké a zranitelné situaci.

4.6.   Závěr o újmě

(177)

Analýza indikátorů újmy odhalila, že situace výrobního odvětví Společenství se po roce 2001 výrazně zhoršila a v roce 2003 dosáhla nejhoršího stavu. Během období šetření ukázaly indikátory újmy ve srovnání s nesmírně špatnou situací v roce 2003 zlepšení. Zlepšení situace v období šetření lze spojit s celkově lepší situací trhu, a zvláště se zvýšením poptávky po ocelových trubkách a dutých profilech průmyslem ropy a zemního plynu. Výrobní odvětví Společenství se však ani zdaleka nedokázalo vrátit na úroveň roku 2001, tj. před nárůstem dumpingového dovozu. V tomto ohledu je řečeno, že nárůst prodejní ceny pozorovaný v období šetření nebyl ani dostačující k tomu, aby plně odrazil zvýšené náklady na suroviny, o zlepšení situace ve výrobním odvětví Společenství ani nemluvě.

(178)

Je pravdou, že na první pohled některé indikátory újmy vykazují stálý (schopnost opatřit si investice, zaměstnanost) nebo dokonce příznivý vývoj (průměrné prodejní ceny). Většina indikátorů újmy (např. ziskovost, investice, výroba a objemy prodeje) však vykazuje v dotčeném období jasný negativní vývoj, ačkoli ve srovnání s předchozím rokem se slabě zlepšují během období šetření. Toto zlepšení však nezmění nic na tom, že nejpodstatnější indikátory újmy zůstávají negativní.

(179)

Co se týče příznivého vývoje cen, nelze růst cen během období šetření přičítat zlepšení situace výrobního odvětví Společenství, ale byl spíše náhodným důsledkem zvýšených cen surovin. Mimo to výše uvedené faktory vykazující stálý vývoj neurčují celkový stav výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k velmi nepřízivému vývoji indikátorů souvisejících se ziskem je životnost odvětví ohrožena, pokud se situace ve střednědobém výhledu nebo i dříve nenapraví.

(180)

Po zveřejnění konečných zjištění někteří vyvážející výrobci namítali, že výrobní odvětví Společenství netrpělo během období šetření podstatnou újmou. Bylo uvedeno, že veřejně přístupné údaje naznačovaly, že výrobní odvětví Společenství bylo v dobré finanční situaci a že prodej a ziskovost výrobního odvětví Společenství vykazovaly během období šetření příznivou tendenci.

(181)

Poznamenává se, že roční finanční výsledky některých výrobců ve Společenství byly v období šetření zajisté pozitivní, objemy prodeje rostly a bylo dosaženo ziskových výsledků. Zatímco však celková finanční situace některých výrobců ve Společenství byla v období šetření skutečně příznivá, musí být příslušná analýza založena na finančním výkonu výrobního odvětví Společenství s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku na trhu Společenství. Jelikož obdobný výrobek netvoří celý objem výroby výrobního odvětví Společenství ani jeho celkový prodej ve Společenství, bylo zjištěno, že i přes celkově dobrý výkon některých výrobců ocelových trubek a dutých profilů ve Společenství existuje podstatná újma, pokud jde o prodej obdobného výrobku ve Společenství.

(182)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

5.1.   Úvod

(183)

Podle čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz dotčeného výrobku pocházející z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Přezkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

5.2.   Účinky dumpingového dovozu

(184)

Dovoz ze čtyř dotčených zemí se v dotčeném období podstatně zvýšil, tj. o 40 %, co se týče objemu, a o 7,3 procentního bodu, co se týče podílu na trhu. Zároveň průměrné ceny dovozu pocházejícího z dotčených zemí snížily v období šetření průměrné ceny výrobního odvětví Společenství o 32 %. Nárůst cen zaznamenaného dumpingového dovozu pouze odrážel zvýšení nákladů na suroviny. Tento podstatný růst objemu dovozu ze čtyř dotčených zemí a získávání podílu na trhu v dotčeném období za ceny, které zůstávaly pod úrovní cen výrobního odvětví Společenství, se časově shodovaly se zřejmým zhoršením celkové finanční situace výrobního odvětví Společenství během stejného období.

(185)

Jednotkové ceny výrobního odvětví Společenství se během dotčeného období rovněž zvýšily o 10 %. Tyto ceny však byly stlačeny a nemohly ani pokrýt značný nárůst nákladů na suroviny, jak je patrné z významné úrovně ztrát, jež utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(186)

Na základě výše uvedených úvah by se zdálo, že levný dovoz z dotčených čtyř zemí měl na zhoršení situace výrobního odvětví Společenství určující vliv, což se odráží zvláště na nedostatečném vývoji prodejních cen a rovněž na snížení výroby, objemů prodeje, podílů na trhu a na prudkém poklesu ziskovosti a zmenšení investic.

5.3.   Účinek ostatních faktorů

(187)

Během dotčeného období se spotřeba Společenství snížila o 8 %. Snížení samotné však nelze považovat za určující příčinu nastalé újmy výrobního odvětví Společenství, neboť prodej výrobního odvětví Společenství v dotčeném období klesal relativně rychleji než spotřeba (respektive – 16 % a – 14 % mezi rokem 2001 a koncem období šetření). Mimo to se ukázalo, že se dovoz z dotčených zemí v dotčeném období zvýšil, a přebíral tak podíly na trhu ztracené výrobním odvětvím Společenství. Z těchto důvodů bylo zjištěno, že snížení spotřeby nemohlo být skutečnou příčinou újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(188)

Podle Eurostatu a informací shromážděných během šetření jsou hlavními třetími zeměmi, odkud se dovážejí ocelové trubky a duté profily, Japonsko, Argentina a USA.

(189)

Dovoz z Japonska dosáhl v roce 2001 52 960 tun a během dotčeného období se snížil o 34 % na 34 857. Japonský dovoz dotčeného výrobku dosahoval podílu na trhu ve výši 2,5 % v roce 2001, během období šetření pak klesl na 1,8 %. Japonský dovoz se uskutečňoval za ceny, které byly nejméně dvojnásobkem cen výrobního odvětví Společenství. Proto se dovoz z Japonska nepovažoval za dovoz s nepříznivým vlivem na situaci výrobního odvětví Společenství.

(190)

Dovoz z Argentiny vzrostl o 52 %, z 30 962 tun v roce 2001 na 46 918 tun v období šetření. To odpovídá podílu na trhu, který se zvýšil o jeden procentní bod z 1,4 % v roce 2001 na 2,4 % v období šetření. Úroveň cen dovozu z Argentiny se během dotčeného období držela nad cenami čtyř dotčených zemí, např. v období šetření dosahovala průměrná dovozní cena CIF dovozu z Argentiny 660 EUR, zatímco vážená průměrná dovozní cena CIF čtyř dotčených zemí byla 501 EUR za tunu. V průběhu analýzy byla brána v úvahu skutečnost, že jeden výrobce ve Společenství je ve spojení s vyvážejícím výrobcem. Bylo však dokázáno, že ocelové trubky a duté profily dovezené tímto výrobcem ve Společenství ze společnosti ve spojení v Argentině nebyly vzhledem k množství či ceně určujícím důvodem stavu újmy tohoto konkrétního výrobce ve Společenství i celého výrobního odvětví Společenství.

(191)

Co se týče USA, statistiky Eurostatu ukazují, že podíl na trhu dovozu ocelových trubek a dutých profilů z USA vzrostl v období šetření z 0,6 % v roce 2001 na 1,8 %. Průměrné prodejní ceny amerického dovozu na počátku dotčeného období byly 2 414 EUR za tunu, tj. téměř čtyřikrát více než ceny výrobního odvětví Společenství, a následně během období šetření značně klesly o 77 % na 797 EUR za tunu, stále však převyšují ceny výrobního odvětví Společenství o 8 %. Proto i přes zvýšený dovoz z USA nemůže být tento dovoz kvůli své cenové úrovni považován za skutečnou příčinu újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(192)

Bylo uvedeno, že dovoz z Argentiny a Spojených států od roku 2001 stále roste, že jeho spojený podíl na trhu překročil v období šetření 4 % a že americké ceny zůstaly pod cenami účtovanými vyvážejícími výrobci ve třech ze čtyř dotčených zemí.

(193)

Tvrzení, že americké ceny byly nižší než ceny účtované třemi ze čtyř dotčených zemí, se nezakládá na pravdě. Obecněji se má za to, že zvláště vzhledem k vysokým cenám nemůže být tento dovoz považován za určující příčinu újmy.

(194)

Jeden z vyvážejících výrobců uvedl, že výrobní odvětví Společenství bylo aktivní zejména ve výrobě a prodeji výrobků vyšší kategorie (profily OCTG), které by konkurovaly dovozům z Japonska, Argentiny a Spojených států. Bylo namítnuto, že dovoz z těchto tří zemí spolu zvýšil podíl na trhu o 1,5 procentního bodu mezi lety 2001 a obdobím šetření a že dovoz z těchto tří zemí nahrazoval ocelové trubky a duté profily vyráběné výrobním odvětvím Společenství spíše než ocelové trubky a duté profily dovážené z Ruska a Ukrajiny.

(195)

Je zdůrazněno, že výrobní odvětví Společenství i přes prosazování výroby výrobků vyšší kategorie a s přidanou hodnotou stále vyrábí podstatná množství různých ocelových trubek a dutých profilů, včetně výrobků nižší kategorie. Ve skutečnosti představují profily OCTG jen malý podíl aktivit výrobního odvětví Společenství, totiž 5 % celkového objemu prodeje a 7 % celkové hodnoty prodeje obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Společenství. Nárůst společného podílu na trhu Japonska, Argentiny a Spojených států o 1,5 procentního bodu z 4,5 % v roce 2001 na 6,0 % v období šetření může, pokud vůbec, být do jisté míry spojen s výraznější ztrátou podílu na trhu výrobního odvětví Společenství během stejného období, tj. z 40,1 % na 36,7 %. Proto musí být tvrzení, že dovoz z těchto tří zemí způsobil podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství, zamítnuto.

(196)

Jeden z vyvážejících výrobců uvedl, že služby Komise opomněly vzít v úvahu vliv dovozu ocelových trubek a dutých profilů z nových členských států. Zejména Slovensko, dokazoval, dříve vyváželo do ES za dumpingové ceny způsobující újmu. Tento dovoz byl předmětem antidumpingových cel, která přestala platit v souvislosti s rozšířením v období šetření. Také se tvrdilo, že tento dovoz je příčinou ztráty podílu na trhu výrobního odvětví Společenství.

(197)

Je však poznamenáno, že objemy prodeje z výrobního odvětví Společenství a od jiných evropských výrobců (včetně Slovenska) postupně klesaly o přibližně 133 000 tun a o 112 000 tun mezi lety 2001 a 2004, zatímco ve stejné době stoupal dovoz ze čtyř dotčených států o přibližně 120 000 tun (13).

(198)

Co se týče dovozu ze Slovenska před rozšířením, nelze tvrdit, že by takový dovoz mohl výrobnímu odvětví Společenství způsobit nebezpečný dumping za období od roku 2001 do rozšíření (tj. 1. květen 2004), neboť byl předmětem antidumpingových cel a dostal se na stejnou úroveň s výrobním odvětvím Společenství. Možný účinek tohoto prodeje v EU 25 počínaje 1. květnem nelze považovat za takový, aby vyvrátil zjištění o újmě nebo narušoval příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem ze čtyř prošetřovaných zemí a újmou, již utrpělo výrobní odvětví Společenství. Ve skutečnosti analýza dovozu dotčeného výrobku ze Slovenska do Společenství před rozšíření a po něm, založená na údajích Eurostatu, ukazuje, že v roce přistoupení tento dovoz dotčeného výrobku na ostatní trh Společenství (EU 24) vzrostl o 7 % neboli o 5 911 tun ve srovnání s rokem předcházejícím přistoupení. Toto zvýšení objemu je ve srovnání s vývojem dovozu ze čtyř dotčených zemí velmi malé.

(199)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že se podíl na trhu výrobního odvětví Společenství nezmenšil v důsledku hospodářské soutěže uvnitř Společenství.

(200)

Proto se tvrzení, že by hospodářská soutěž uvnitř Společenství mohla být důvodem snížení nebo ztráty podílu na trhu výrobního odvětví Společenství, zamítá.

(201)

V reakci na zveřejnění konečných zjištění uvedl jeden vyvážející výrobce, že faktor cykličnosti trhu s ocelí nebyl brán v úvahu, jak požaduje čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(202)

V této souvislosti se poznamenává, že vyvážející výrobce nepředložil žádný důkaz, kterým by podložil své tvrzení, že cykličnos trhu s ocelí způsobila nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství. Mimo to se poznamenává, že cykličnost trhu s ocelí by měla dopad na výrobní odvětví Společenství i na vyvážející výrobce stejnou měrou. Z toho důvodu by měl mít klesající cyklus trhu s ocelovými trubkami a dutými profily, který měl údajně nepříznivý vliv na stav výrobního odvětví Společenství, nepříznivý vliv i na objem dovozu ocelových trubek a dutých profilů, tj. objem dovozu ze čtyř dotčených zemí by se měl snížit. Jak však bylo uvedeno v 151. bodě odůvodnění, společný objem dovozu čtyř dotčených zemí se od roku 2001 do roku 2004 každoročně zvyšoval. Proto se má za to, že cykličnost trhu s ocelí nelze považovat za příčinu újmy, již utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(203)

Jedna společnost uvedla, že pokles hodnoty USD vůči EUR od roku 2001 do období šetření měl vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, aniž by poskytla jakýkoli důkaz, že tyto pohyby směnných kurzů mají skutečně nějaký nepříznivý vliv na výkon výrobního odvětví Společenství. Bez jakékoli podložené informace ukazující, že nepříznivá situace výrobního odvětví Společenství byla ovlivněna zhodnocením EUR vůči USD se má za to, že pohyby směnných kurzů neporušily příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a nepříznivou situací výrobního odvětví Společenství. Mimo to byla analýza výrobního odvětví Společenství založena na finančním výkonu obdobného výrobku vyráběného a prodávaného na trhu Společenství. Protože velká většina prodeje obdobného výrobku na trhu Společenství byla fakturována v EUR a protože všechny významné výrobní náklady byly rovněž primárně uskutečňovány v EUR, neměly pohyby směnných kurzů v žádném případě vliv na újmu, jíž utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(204)

S ohledem na výše popsaný vývoj objemů, cen a podílů na trhu dovozu pocházejícího z jiných třetích zemí se má za to, že podstatná újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství nemůže být připisována tomuto dovozu.

(205)

Dva vyvážející výrobci tvrdili, že snížení ziskovosti bylo následkem růstu nákladů na suroviny, a tudíž by se nemělo spojovat s dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Ceny šrotu nebo sochorů, které jsou hlavními surovinami pro výrobu ocelových trubek a dutých profilů během dotčeného období skutečně podstatně vzrostly. Dva výrobci ve Společenství prokázali, že se cena šrotu mezi posledním čtvrtletím roku 2003 a posledním čtvrtletím období šetření zvýšila o 66 % u prvního a o 77 % u druhého výrobce. Jeden z výrobců ve Společenství prokázal, že za celé dotčené období od roku 2001 do období šetření se cena šrotu více než zdvojnásobila z 99 EUR za tunu v roce 2001 na 253 EUR za tunu v období šetření. Podobný cenový vývoj lze vysledovat na průměrné ceně sochorů.

(206)

Avšak podstatná újma výrobnímu odvětví Společenství nebyla způsobena nárůstem cen surovin jako takovým, ale okolnostmi vysvětlenými v 168. bodě odůvodnění, skutečností, že výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přenést tyto vyšší náklady na zákazníka. Ve skutečnosti vzhledem k dumpingovému dovozu z dotčených zemí, který výrazně snížil ceny výrobního odvětví Společenství, nemohlo výrobní odvětví Společenství zvýšit prodejní ceny na hodnotu, která by náležitě odrážela vzestup cen surovin.

(207)

Po zveřejnění konečných zjištění jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že nebylo správné odůvodňovat snížení ziskovosti za období šetření tím, že výrobci ve Společenství nebyli kvůli cenovému tlaku dumpingového dovozu schopni zvýšit ceny tak, aby pokryly zvýšené náklady na suroviny. Podle této společnosti se cena surovin (šrotu) v období šetření zvýšila o 15,8 %. Bylo namítnuto, že se ceny dumpingového dovozu zvýšily nad zvýšenou úroveň nákladů na suroviny.

(208)

Jak však bylo uvedeno výše, důkazy získané během šetření ukázaly, že nárůst nákladů výrobců ve Společenství na suroviny během období šetření byl mnohem vyšší než údajných 15,8 %. Na základě informací poskytnutých některými výrobci ve Společenství bylo také zjištěno, že zvýšení cen surovin překročilo během celého dotčeného období růst vážené průměrné ceny ocelových trubek a dutých profilů od čtyř dotčených stran. Proto zůstává tvrzení, že kvůli cenovému tlaku dumpingového dovozu nebyli výrobci ve Společenství schopni zvýšit ceny a zachovat tak ziskovost prodeje.

(209)

Antidumpingová opatření platná od roku 1997 na výrobky podle původní definice, týkající se Rumunska a Ruska, se již od července 2004 neuplatňují z důvodu obezřetnosti v souvislosti s protisoutěžním jednáním některých výrobců ve Společenství v minulosti.

(210)

Někteří vyvážející výrobci a dovozci žádali, aby byl prozkoumán rozsah, v jakém mohou mít někteří výrobci ve Společenství sdružení do kartelu vliv na výkon celkového výrobního odvětví Společenství.

(211)

V tomto smyslu bylo zjištěno, že neexistoval žádný časový přesah mezi trváním přestupku některých výrobců ve Společenství (1990 až 1995 a, pro některé výrobky, do 1999) a posuzovaným obdobím (2001 až 2004) tohoto antidumpingového řízení. Mimo to nebyla během šetření zjištěna žádná informace o tom, že by ceny výrobního odvětví Společenství nebo jiné indikátory újmy byly ovlivněny nějakým protisoutěžním jednáním. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a z nedostatku jakékoli informace nebo náznaku o opaku lze mít za to, že kartel utvořený některými výrobci ve Společenství před rokem 2001 neměl vliv na nepříznivou situaci výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období.

(212)

Po zveřejnění konečných zjištění jeden z vyvážejících výrobců tvrdil, že útvary Komise opoměly prozkoumat možné účinky návratu k běžným soutěžním podmínkám výrobního odvětví Společenství po skončení kartelového chování v roce 1999. Bylo namítnuto, že časový přesah kartelového chování a zmíněného období tohoto šetření byl nepodstatný a že útvary Komise chybovaly v jeho hodnocení s ohledem na analýzu újmy a příčinných souvislostí a mohly porušit čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(213)

Nejprve bylo zdůrazněno, že kartelovým řízením byla dotčena pouze malá část dotčeného výrobku, jmenovitě profily OCTG (pod kódy KN 7304210020 a 7304291120). Během období šetření představoval objem profilů OCTG prodaných na trhu Společenství pouze 5 % celkového objemu prodeje výrobního odvětví Společenství.

(214)

Mimo to bylo zjištěno, že dvouleté období mezi koncem kartelového chování a počátkem období používaného pro určení újmy je dostačující, neboť poskytlo možnost k návratu k běžným soutěžním podmínkám pro výrobní odvětví Společenství. Situace během období šetření však byla nepříznivá.

(215)

Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení zamítá.

5.4.   Závěry o příčinné souvislosti

(216)

Časová shoda mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí, zvýšením podílu na trhu a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně a zřejmým poškozením situace ve výrobním odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingový dovoz způsobil podstatnou újmu, jíž utrpělo výrobní odvětví Společenství, ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

6.   ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(217)

V souladu s článkem 21 základního nařízení je třeba posoudit zda, i přes závěry o škodlivém dumpingu, existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě opatření. V tomto smyslu je třeba zvážit vliv možných opatření na všechny zúčastněné strany a také důsledky případného nepřijetí opatření.

6.1.   Výrobní odvětví Společenství

(218)

Nepříznivá situace výrobního odvětví Společenství je důsledkem jeho problémů konkurovat levnému dumpingovému dovozu.

(219)

Má se za to, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství zvýšit objem svého prodeje a podíl na trhu, čímž vytvoří lepší úspory ze zvýšené výroby, a tím vytvoří nezbytnou úroveň zisku pro opodstatnění dalších investic do svých výrobních zařízení.

(220)

Pokud by opatření nebyla uložena, bude pokračovat zhoršení situace ve výrobním odvětví Společenství. Nebylo by schopno investovat do nové výrobní kapacity a účinně konkurovat dovozu ze třetích zemí. Některé společnosti by musely ukončit výrobu obdobného výrobku a propustit zaměstnance. Proto se má za to, že uložení antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(221)

Jeden z výrobců ve Společenství, který není žadatelem a který je ve spojení s vyvážejícím výrobcem v Rumunsku, tvrdil, že výrobci ve Společenství již pracují na plnou výrobní kapacitu a nebyli by schopni uspokojit vysokou poptávku po ocelových trubkách a dutých profilech na trhu Společenství a ve třetích zemích. Společnost namítala, že uložení cel povede k nedostatku dodávek na trh Společenství. Jak však bylo uvedeno výše, šetření prokázalo, že během zmíněného období mělo výrobní odvětví Společenství významné rezervní výrobní kapacity, které by mohly být v budoucnosti použity k uspokojení poptávky po ocelových trubkách a dutých profilech na trhu Společenství.

(222)

Bylo též tvzeno, že uložení opatření povede k omezení hospodářské soutěže na trhu Společenství. Poznamenává se, že kromě výrobců, kteří jsou žadateli, existuje několik dalších významných výrobců dotčeného výrobku v nových členských státech, jak je uvedeno v 139. bodě odůvodnění. Počet výrobců ve Společenství se považuje za dostatečný, aby zajistil hospodáskou soutěž v rámci tohoto trhu i po uložení antidumpingových opatření. Dále, jak je uvedeno v 188. až 195. bodech odůvodnění, výrobci z jiných třetích zemí (například z USA) také soutěží s výrobním odvětvím Společenství stejnými výrobky a cenami. Proto se má za to, že uložení opatření nebude rizikem pro dodávky ocelových trubek a dutých profilů a ani neomezí hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

6.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(223)

Pokud jde o dovozce, pouze tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, odpověděli na dotazník a u dvou z nich byla následně vykonána inspekce na místě. Čtvrtý dovozce, který není ve spojení, přijal inspekci na místě v pozdním stádiu řízení. Objemy dotčeného výrobku dováženého těmito čtyřmi dovozci představují 8 % celkového dovozu do Společenství a 3 % spotřeby Společenství.

(224)

S ohledem na skutečnost, že většina všeho dovozu ocelových trubek a dutých profilů do Společenství je uskutečňována prostřednictvím dovozců, kteří jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci, a méně než polovina všeho dovozu vstupuje na trh Společenství prostřednictvím výrobců, kteří nejsou ve spojení, lze dovoz čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení, považovat za reprezentativní pro ostatní dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(225)

Pro jednoho z dovozců představovaly dovoz dotčeného výrobku 22 % jeho celkových dovozů ocelových trubek a dutých profilů a odpovídající objemy prodeje představovaly 3 % jeho celkového obratu během období šetření. Tento prodej byly během období šetření vysoce ziskový. S ohledem na to, že většina dodavatelů této společnosti se nachází ve Společenství nebo v zemích nedotčených uložením antidumpingových cel, nelze vliv uložení antidumpingových opatření považovat za významný.

(226)

Druhý dovozce, jehož hlavní činnost tvoří dovoz a přepracování ocelových trubek a dutých profilů, dovezly všechny ocelové trubky a duté profily z dotčených zemí, zvláště pak z Ruska. Malou část tohoto dovozu tvořily tzv. „certifikované duté profily“. Má se proto za to, že uložení cel na dovoz z Ruska bude mít nepříznivý vliv na celkové podnikatelské činnosti, a zvláště na ziskovost této společnosti. Avšak vezmeme-li v úvahu, že kromě tohoto dovozce existuje v současnosti ve Společenství jen jeden dodavatel certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů, je velmi pravděpodobné, že jakékoli zvýšení ceny v důsledku antidumpingového cla na tento výrobek může být přeneseno na konečného zákazníka. Kromě toho bude společnost také schopna získat alespoň část svých nákupů od místního dodavatele ve Společenství nebo část svých nákupů nahradit jinými než dotčenými výrobky.

(227)

Další dva spolupracující dovozci, jejichž objemy dovozu představují také pouze malý podíl z celkového objemu dovozu dotčeného výrobku během období šetření, mají za to, že se jich uložení cel nedotkne.

(228)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že dovozci budou uložením antidumpingových opatření dotčeni různým způsobem v závislosti na jejich individuální situaci. Lze proto prohlásit, že uložení opatření jistě může mít významný nepříznivý účinek na finanční situaci jednoho dovozce. V průměru se však neočekává, že by uložení opatření mělo významný finanční vliv na celkovou situaci dovozců.

6.3.   Zájem uživatelů

(229)

Žádný z uživatelů dotčeného výrobku neodpověděl na dotazník zaslaný Komisí. Šetření však prokázalo, že ocelové trubky a duté profily používají zejména stavební a ropné společnosti. Podle dostupných informací jsou ocelové trubky a duté profily součástmi větších projektů (bojlery, potrubí, konstrukce), z nichž však tvoří pouze omezenou část. Proto se dospělo k závěru, že uložení antidumpingových opatření na ocelové trubky a duté profily velmi pravděpodobně nebude mít významný vliv na náklady takovýchto uživatelů, což by mohlo vysvětlit nedostatek spolupráce ze strany uživatelů v tomto řízení.

(230)

Na základě výše uvedených zjištění a při nedostatku jiných bodů či reakcí ze strany organizací spotřebitelů se má za to, že vliv navrhovaných opatření na spotřebitele lze považovat za okrajový.

(231)

Proto se má za to, že neexistují žádné přesvědčivé důvody na základě zájmů Společenství, proč by antidumpingová cla neměla být uložena.

7.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

7.1.   Úroveň odstraňující újmu

(232)

Aby se zabránilo další újmě způsobené dumpingovým dovozem, považuje se za přiměřené přijmout antidumpingová opatření.

(233)

Opatření by měla být uložena na takové úrovni, aby odstranila újmu způsobenou tímto dovozem, aniž by překročila zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu hodnoty cla potřebné k odstranění účinků dumpingu působícího újmu bylo bráno v úvahu, že jakékoli opatření by mělo umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby pokrylo své výrobní náklady a celkově získalo zisk před zdaněním, jehož by výrobní odvětví tohoto typu přiměřeně dosáhlo v odvětví s běžnými podmínkami soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, prodejem obdobného výrobku ve Společenství. Vezmeme-li v úvahu průměrnou úroveň ziskovosti získanou výrobním odvětvím Společenství v roce 2001, bylo zjištěno, že ziskové rozpětí 3 % obratu lze považovat za přiměřené minimum, které by mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat při neexistenci dumpingu působícího újmu. Nezbytný růst cen byl pak určen na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny, jak je stanovena pro výpočty cenového podbízení, a ceny dotčeného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nezpůsobuje újmu. Cena, která nezpůsobuje újmu, byla získána úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečnou ztrátu nebo zisk dosažený během období šetření a připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí. Jakýkoli rozdíl plynoucí z tohoto srovnání byl pak vyjádřen jako procentní podíl celkové dovozní ceny CIF.

7.2.   Konečná opatření

(234)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že v souladu s článkem 9 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku ve výši nejnižšího rozpětí dumpingu a újmy, v souladu pravidlem nižšího cla.

(235)

Pokud jsou úrovně odstranění újmy vyšší než stanovená dumpingová rozpětí, stanoví se konečná opatření na základě dumpingového rozpětí. Zbytková dumpingová rozpětí byla stanovena na úrovni pro společnost s nejvyšším individuálním rozpětím v každé zemi.

(236)

Následující sazba cla, vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Společenství před proclením, se stanoví takto:

Země

Společnost

Celní sazba (%)

Chorvatsko

Všechny společnosti

29,8 %

Rumunsko

S.C. T.M.K. – Artrom S.A.

17,8 %

S.C. Mittal Steel Roman S.A.

17,7 %

S.C. Silcotub S.A.

11,7 %

Všechny ostatní společnosti

17,8 %

Rusko

Joint Stock Company Chelyabinsk Tube Rolling Plant a Joint Stock Company Pervouralsky Novotrubny Works

24,1 %

Všechny ostatní společnosti

35,8 %

Ukrajina

OJSC Dnepropetrovsk Tube Works

12,3 %

CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube and OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant

25,1 %

CJSC Nikopol Steel Pipe Plant Yutist

25,7 %

Všechny ostatní společnosti

25,7 %

(237)

Jednotlivá antidumpingová cla specifická pro každou společnost a uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během šetření s ohledem na tyto společnosti. Tato cla (na rozdíl od celostátních cel použitelných na „všechny ostatní společnosti“) se tudíž požijí výhradně na dovoz výrobků pocházejících z dané země a vyrobené společnostmi, tedy uvedenými jedinečnými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyráběné jakoukoli jinou společností neuvedenou výslovně jménem v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou ve spojení s těmi výslovně uvedenými, nemohou mít z těchto cel prospěch a jsou předmětem cel použitelných pro „všechny ostatní společnosti“.

(238)

Jakákoli žádost požadující použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně jména subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně zaslána Komisi (14) se všemi příslušnými informacemi, zvláště pak s jakoukoli změnou v činnostech společnosti související s výrobou, domácími a vývozními prodeji spojenými např. se změnou jména nebo změnou výrobních nebo prodejních subjektů. Pokud jsou oprávněné, budou příslušné změny vyhotoveny, včetně aktualizace seznamu společností majících prospěch z individuálních celních sazeb. Aby se zajistilo vhodné vymáhání antidumpingových cel, nepoužijí se celostátní úrovně sazeb pouze na nespolupracující vývozce, ale i na společnosti, které v období šetření neměly žádný vývoz. Poslední jmenované společnosti však mají možnost, pokud splní požadavky čl. 11 odst. 4 druhý pododstavec základního nařízení, předložit žádost pro přezkum podle tohoto článku, aby byle jejich situace individuálně posouzena.

(239)

Co se týče určení prahové hodnoty uhlíkového ekvivalentu celním úřadem na hranici Společenství, lze určení hodnoty uhlíkového ekvivalentu provést nepřímo, ověřením jedenácti kódů KN, pod nimiž je dotčený výrobek zařazen. Během dotčeného období tvořily 99,9 % všeho dovozu dotčeného výrobku ocelové trubky a duté profily s hodnotou uhlíkového ekvivalentu pod hranicí 0,86. Proto se má za to, že by se všechny ocelové trubky a duté profily dovážené z dotčených zemí pod jedenácti kódy KN měly považovat za dotčený výrobek, kromě velmi vzácných případů, kdy je dovozce schopen předložením osvědčení prokázat, že hodnota uhlíkového ekvivalentu dováženého zboží přesahuje hranici 0,86.

7.3.   Žádost o výjimku

(240)

Jeden z dovozců dovážející takzvané „certifikované ocelové trubky a duté profily“ do Společenství navrhl, aby jeho společnost byla osvobozena od použití antidumpingového cla. Společnost však neuvedla žádné důvody, na jejichž základě by bylo oprávněné provést takovou individuální výjimku. Mělo by být poznamenáno, že tento dovozce dovážel dumpingové ocelové trubky a duté profily, které způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství, a že proto nebyl žádný důvod udělit této společnosti jakoukoli individuální výjimku. Dále se má za to, že osvobození tohoto dovozce od antidumpingových cel by bylo základem nepřiměřeně velkého rizika obcházení těchto opatření. Vzhledem k tomu, že certifikované duté profily lze použít mnoha různými způsoby, totiž nelze dostatečně zajistit, že by tento dovoz byl používán pouze na stavbách v Itálii.

7.4.   Žádost o částečné pozastavení

(241)

Po zveřejnění konečných zjištění požádal jeden z dovozců o částečné pozastavení cel na určitý dovoz dotčeného výrobku vyráběného ruským vyvážejícím výrobcem TMK, zařazeného pod kódem KN 7304 39 92 a certifikovaného italským ministerstvem veřejných prací pro použití na veřejných konstrukcích v Itálii, na dobu devíti měsíců (s možností prodloužení o dalších dvanáct měsíců).

(242)

Dovozce namítal, že částečné pozastavení by bylo oprávněné na základě zájmu Společenství podle čl. 14. odst. 4 základního nařízení. Bylo uvedeno, že bez částečného pozastavení opatření by dovozce zastavil dodávky certifikovaných dutých profilů, čímž by v Itálii byla jen jedna společnost vyrábějící certifikované ocelové trubky a duté profily, což by zavedlo monopol.

(243)

Dovozce uvedl, že částečné pozastavení opatření by nezpůsobilo žádnou újmu uvedenému jedinému výrobci ve Společenství, protože jeho objem výroby certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů údajně pokrývá přibližně dvě třetiny roční poptávky po certifikovaných ocelových trubkách a dutých profilech v Itálii. Dovozce dále uvedl, že částečné pozastavení by mohly snadno sledovat italské celní orgány prostým ověřením certifikačních dokumentů, které musí být předloženy na celnici při každém dovozu.

(244)

Pokud jde o argument, že nečástečné pozastavení by způsobilo vznik monopolu na trhu Společenství, je poznamenáno, že zatímco během období šetření existovali v Itálii dva výrobci vyrábějící certifikované ocelové trubky a duté profily, od konce roku 2005 skutečně zůstává jen jedna společnost. Lze však dokázat, že během období šetření dumpingový dovoz certifikovaných dutých profilů z Ruska snižoval ceny certifikovaných dutých profilů vyráběných výrobním odvětvím Společenství do té míry, že výrobci ve Společenství nebyli schopni tomuto dumpingovému dovozu konkurovat a následně museli výrobu certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů ukončit nebo výrazně omezit. Vzhledem k tomu, že skutečnost, že na trhu Společenství zůstal jediný výrobce ve Společenství vyrábějící certifikované ocelové trubky a duté profily, byla vlastně důsledkem dumpingového dovozu certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů z Ruska, byl argument, že částečné pozastavení cel nezpůsobí výrobnímu odvětví Společenství žádnou újmu, zamítnut. Naopak se doufá, že uložení cel povede ke zvýšení hospodářské soutěže a opětovnému vstupu na trh Společenství pro výrobce certifikovaných dutých profilů.

(245)

Zatímco se uznává, že sledování částečného pozastavení by bylo v podstatě snadné prostřednictvím celních orgánů Itálii, požadované částečné pozastavení muselo být také zamítnuto ze stejných důvodů jako žádost o výjimku uvedená výše v 240. bodě odůvodnění. Udělení částečného pozastavení opatření pro jednoho dovozce by znamenalo nepřiměřeně vysoké riziko obcházení, neboť certifikované ocelové trubky a duté profily dovážené touto společností by mohly být použit i pro jiné účely než na stavbách v Itálii.

7.5.   Závazky

(246)

Stejný dovozce navrhl, že by od jeho dodávajícího ruského vyvážejícího výrobce měl být přijat závazek. Závazek by stanovoval dovozní objem, na který by se nevztahovalo clo, s množstevním stropem. Dovozce navrhoval, že by byly dovážené výrobky do určitého množství používány pouze na veřejných stavebních projektech v Itálii. Proto by tento dovoz nezpůsobil újmu výrobnímu odvětví Společenství. Dále by ve Společenství byla nedostatečná dodávka certifikovaných ocelových trubek a dutých profilů. Mělo by však být poznamenáno, že v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení mohou závazky nabídnout pouze vyvážející výrobci, nikoli dovozci. Proto byla tato žádost zamítnuta.

(247)

Po zveřejnění základních údajů a úvah, na jejichž základě bylo v úmyslu doporučit uložení konečných antidumpingových cel, většina vyvážejících výrobců v dotčených zemích nabídla cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(248)

Dotčený výrobek je však charakterizován podstatným množstvím typů výrobků s některými vlastnostmi, které nelze při dovozu snadno rozeznat. Tím je prakticky nemožné zavést pro každý typ výrobku minimální ceny, které by byly smysluplné a Komise a celní orgány členských států dovozu by je mohly patřičně sledovat. Mimo to dotčený výrobek v posledních letech vykazoval značnou pohyblivost cen, a tudíž není příliš vhodný pro závazek o pevné ceně na delší časové období. Pohyblivost cen je důsledkem pohyblivosti cen surovin, jmenovitě kovových sochorů, ingotů nebo ocelového šrotu, jež tvoří velkou, ale variabilní složku výrobních nákladů. Pokud by byly minimální dovozní ceny indexovány podle ceny jedné ze surovin, musely by být zavedeny různé vzorce indexování pro podskupiny výrobků, což by učinilo určování parametrů vzorce indexování a sledování závazků nesmírně složitým.

(249)

Kromě toho se připomíná, že v minulosti byly přijímány závazky pro některé výrobky spadající mezi výdobky podle definice tohoto šetření. Tyto závazky byly založeny na principu, že ceny skupiny výrobků byly v souladu s cenovou strukturou používanou ve Společenství, ukázalo se však, že bylo pro Komisi velmi obtížné je sledovat, anebo zezpůsobily zvýšení cen na úroveň nepůsobící újmu, která by znovu zavedla spravedlivý obchod na trhu Společenství (15).

(250)

Mimo to v mnoha případech nebyla navrhovaná klasifikace výrobků dostatečně podrobná, aby umožnila řádné sledování, nebo navržená cenová úroveň neumožňuje odstranění dumpingu působícího újmu.

(251)

Vzhledem k výše uvedenému, zejména k obtížím při sledování různých minimálních cen, se má za to, že závazky v zásadě nefungují. Avšak vzhledem k nadcházejícímu přistoupení Rumunska do Společenství budou mít opatření vůči Rumunsku omezené trvání. Proto jsou rizika obcházení minimálních dovozních cen rumunskými vývozci i možnost významných cenových změn časově omezené. Komise proto rozhodnutím 2006/441/ES ze dne 23. června 2006 (16) o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, pocházejících mimo jiné z Rumunska, nabídku závazku rumunských vyvážejících výrobců přijala. Uvedené rozhodnutí stanoví podrobněji důvody pro přijetí tohoto závazku. Komise uznává, že nabídka závazku odstraňuje poškozující účinek dumpingu a značně snižuje riziko obcházení.

(252)

Aby byly Komise a celní orgány dále schopny účinně sledovat plnění závazku společnostmi, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o uvolnění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedená v příloze I, ii) skutečností, že jsou vyráběny, dodávány a fakturovány přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství, a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, bude v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu uloženo příslušné antidumpingové clo.

(253)

Kdykoli Komise po jeho porušení zruší podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení přijetí závazku, a to odkazem na konkrétní transakci a prohlášením příslušných faktur za neplatné, vznikne v okamžiku přijetí prohlášení s návrhem na uvolnění zboží do volného oběhu těchto transakcí celní dluh.

(254)

Dovozci by si měli být vědomi, že jako běžné obchodní riziko může celní dluh vzniknout v okamžiku přijetí prohlášení s návrhem na uvolnění do volného oběhu, jak je popsáno ve 252. a 253. bodě odůvodnění, i pokud byl závazek nabídnutý výrobcem, od nějž nakupovali, přímo nebo nepřímo, Komisí přijat.

(255)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by proto celní orgány měly bezodkladně uvědomit Komisi, kdykoli zjistí jakékoli skutečnosti poukazující na porušení závazku.

(256)

Z výše uvedených důvodů shledala Komise závazky nabídnuté rumunskými vyvážejícími výrobci přijatelnými a dotčeným společnostem byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na nichž je přijetí závazku založeno. Z výše uvedených důvodů jsou však závazky nabídnuté ruskými a ukrajinskými vyvážejícími výrobci nepřijatelné.

(257)

Je třeba připomenout, že v případě porušení nebo odvolání závazku nebo v případě podezření z porušení může být v souladu s čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení uloženo antidumpingové clo.

7.6.   Závěry týkající se dvou prozatímních přezkumů a stávajících opatření

(258)

Připomíná se, že, jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, byly z vlastního podnětu Komise zahájeny dva prozatímní přezkumy, aby se umožnila případná změna nebo zrušení platných konečných antidumpingových opatření na dovoz výrobků podle původní definice z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny.

(259)

Na základě zjištění tohoto šetření by měla být uložena opatření na dovoz ocelových trubek a dutých profilů, jak jsou definovány v 17. bodě odůvodnění, pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny. Protože dotčený výrobek tak, jak je definován v oddílu 2.1, zahrnuje také výrobky podle definice již existujícího opatření, není již další ukládání opatření uložených na výrobek podle původní definice nařízeními (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000 vhodné, a proto by tato nařízení, ve znění pozdějších předpis, měla být zrušena.

(260)

Stejně tak by již zmíněné prozatímní přezkumy, stejně jako prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti zahájené v listopadu 2002 a uvedené v oddíle 1.2, měly být ukončeny.

(261)

Dále se nařízení (ES) č. 1866/2005, kterým se prodlužuje částečné pozastavení opatření na výrobek podle původní definice z Chorvatska a Ukrajiny, po zrušení nařízení (ES) č. 348/2000 stává nepotřebným,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nejvýše 406,4 mm, s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nejvýše 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (17), kódů KN ex 7304 10 10, ex 7304 10 30, ex 7304 21 00, ex 7304 29 11, ex 7304 31 80, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 89, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (18) (kódy TARIC 7304101020, 7304103020, 7304210020, 7304291120, 7304318030, 7304395830, 7304399230, 7304399320, 7304518930, 7304599230 a 7304599320), pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny se ukládá konečné antidumpingové clo.

Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Společenství před proclením výrobků uvedených výše a vyrobených společnostmi uvedenými níže se stanoví takto:

Země

Společnost

Antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Chorvatsko

Všechny společnosti

29,8 %

 

Rumunsko

S.C. T.M.K. – Artrom S.A.

17,8 %

A738

S.C. Mittal Steel Roman S.A.

17,7 %

A739

S.C. Silcotub S.A.

11,7 %

A740

Všechny ostatní společnosti

17,8 %

A999

Rusko

Joint Stock Company Chelyabinsk Tube Rolling Plant a Joint Stock Company Pervouralsky Novotrubny Works

24,1 %

A741

Všechny ostatní společnosti

35,8 %

A999

Ukrajina

OJSC Dnepropetrovsk Tube Works

12,3 %

A742

CJSC Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube and OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant

25,1 %

A743

CJSC Nikopol Steel Pipe Plant Yutist

25,7 %

A744

Všechny ostatní společnosti

25,7 %

A999

Bez ohledu na první pododstavec se konečné antidumpingové clo nepoužije na dovezené výrobky propuštěné do volného oběhu podle článku 2.

Pokud není uvedeno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Dovážené výrobky, na něž bylo předloženo prohlášení s návrhem na uvolnění zboží do volného oběhu, fakturované společnostmi, od kterých Komise přijala závazky a jejichž názvy jsou uvedena v rozhodnutí 2006/441/ES ze dne 23. června 2006 (19) ve znění pozdějších předpisů, jsou osvobozeny od antidumpingového cla uloženého podle článku 1 pod podmínkou, že

jsou vyráběny, dodávány a fakturovány přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství,

k těmto dováženým produktům je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení, a

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře.

2.   Celní dluh vzniká přijetím prohlášení s návrhem na uvolnění zboží do volného oběhu,

pokud se ve vztahu k dováženým výrobkům popsaným v odstavci 1 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

pokud Komise zruší přijetí závazku podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení nařízením nebo rozhodnutím, které odkazuje na konkrétní transakce, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné.

Článek 3

Zrušují se nařízení (ES) č. 2320/97 a (ES) č. 348/2000.

Článek 4

Prozatímní přezkumy antidumpingových cel z dovozu ocelových trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících mimo jiné z Ruska, Rumunska, Chorvatska a Ukrajiny, zahájené v březnu 2005, se ukončují.

Prozatímní přezkum a přezkum před pozbytím platnosti zahájené v listopadu 2002 a potvrzené 20. bodem odůvodnění nařízení (ES) č. 1322/2004 se ukončují.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 27. června 2006.

Za Radu

předseda

J. PRÖLL


(1)  Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2117/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 17).

(2)  Úř. věst. C 77, 31.3.2005, s. 2.

(3)  Úř. věst. L 322, 25.11.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1322/2004 (Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 10).

(4)  Úř. věst. L 45, 17.2.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 258/2005 (Úř. věst. L 46, 17.2.2005, s. 7).

(5)  Úř. věst. L 322, 25.11.1997, s. 63.

(6)  Úř. věst. L 23, 28.1.2000, s. 78.

(7)  Úř. věst. L 246, 20.7.2004, s. 10.

(8)  Úř. věst. C 288, 23.11.2002, s. 2.

(9)  Úř. věst. L 46, 17.2.2005, s. 7.

(10)  Úř. věst. L 46, 17.2.2005, s. 46.

(11)  Úř. věst. L 300, 17.11.2005, s. 1.

(12)  V souladu s definicí v nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 286, 28.10.2005, s. 1). Vymezení rozsahu výrobku se určuje kombinací popisu výrobku v čl. 1 odst. 1 a popisem výrobku podle příslušných kódů KN.

(13)  Upozorňuje se, že spotřeba mezi léty 2001 a 2004 klesla o 165 000 tun.

(14)  

European Commission

Directorate-General Trade

B-1049 Brussels/Belgium

(15)  Viz 137. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 258/2005.

(16)  Viz str. 81 tohoto Úředního věstníku.

(17)  Hodnota CEV se stanoví v souladu s technickou zprávou, 1967, IIW doc. IX-535-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

(18)  V souladu s definicí v nařízení Komise (ES) č. 1719/2005 ze dne 27. října 2005, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 286, 28.10.2005, s. 1). Vymezení rozsahu výrobku se určuje kombinací popisu výrobku v čl. 1 odst. 1 a popisem výrobku podle příslušných kódů KN.

(19)  Viz str. 81 tohoto Úředního věstníku.


PŘÍLOHA

Na obchodní faktuře doprovázející dodávku některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli, které prodává společnost do Společenství a na které se vztahuje závazek, se uvedou tyto údaje:

1.

Nadpis „OBCHODNÍ FAKTURA DOPROVÁZEJÍCÍ ZBOŽÍ PODLÉHAJÍCÍ ZÁVAZKU“.

2.

Název společnosti, která vydala obchodní fakturu, uvedený v článku 1 rozhodnutí Komise 2006/441/ES, kterým se přijímá závazek.

3.

Číslo obchodní faktury.

4.

Datum vystavení obchodní faktury.

5.

Doplňkový kód TARIC, pod kterým má být zboží uvedené na faktuře celně odbaveno na hranicích Společenství.

6.

Přesný popis zboží, zahrnující

kódové číslo výrobku (Product Code Number – PCN), používané pro účely šetření a závazku (např. PCN 1, PCN 2 atd.),

jasný popis zboží odpovídajícího dotčenému PCN,

podnikové kódové číslo výrobku (Company Product Code Number – CPC) (je-li použitelné),

kód KN,

množství (v tunách).

7.

Popis podmínek prodeje, zahrnující

cenu za tunu,

použitelné platební podmínky,

použitelné dodací podmínky,

celkové slevy a rabaty.

8.

Název společnosti, která působí jako dovozce ve Společenství a pro kterou byla obchodní faktura doprovázející zboží podléhající závazku společností přímo vystavena.

9.

Jméno zástupce společnosti, která vydala fakturu, a toto podepsané prohlášení:

„Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej pro přímý vývoz zboží uvedeného na této faktuře do Evropského společenství se provádí v rámci a podle podmínek závazku nabídnutého [SPOLEČNOST] a přijatého Komisí rozhodnutím 2006/441/ES, a prohlašuji, že údaje uvedené na této faktuře jsou úplné a správné.“.


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/39


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 955/2006

ze dne 28. června 2006

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 3223/94 ze dne 21. prosince 1994 o prováděcích pravidlech k dovoznímu režimu pro ovoce a zeleninu (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 3223/94 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. června 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 337, 24.12.1994, s. 66. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 386/2005 (Úř. věst. L 62, 9.3.2005, s. 3).


PŘÍLOHA

nařízení Komise ze dne 28. června 2006 o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

(EUR/100 kg)

Kód KN

Kódy třetích zemí (1)

Standardní dovozní hodnota

0702 00 00

052

45,8

096

65,4

204

44,1

999

51,8

0707 00 05

052

72,2

096

30,2

999

51,2

0709 90 70

052

93,9

999

93,9

0805 50 10

388

60,9

528

57,3

999

59,1

0808 10 80

388

88,8

400

114,5

404

105,3

508

92,8

512

84,4

524

50,0

528

76,5

720

108,8

800

180,6

804

100,4

999

100,2

0809 10 00

052

215,7

999

215,7

0809 20 95

052

323,9

068

127,8

999

225,9

0809 40 05

624

193,2

999

193,2


(1)  Klasifikace zemí stanovená nařízením Komise (ES) č. 750/2005 (Úř. věst. L 126, 19.5.2005, s. 12). Kód „999“ znamená „jiná země původu“.


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/41


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 956/2006

ze dne 28. června 2006,

kterým se upravuje nařízení (EHS) č. 94/92, pokud jde o seznam třetích zemí, z nichž musí určité zemědělské produkty získané ekologickou metodou produkce pocházet, aby mohly být uvedeny na trh ve Společenství

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 11 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Seznam třetích zemí, z nichž musí určité zemědělské produkty získané ekologickou metodou produkce pocházet, aby mohly být uvedeny na trh ve Společenství, podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2092/91 (dále jen „seznam“) je stanoven v příloze nařízení Komise (EHS) č. 94/92 ze dne 14. ledna 1992, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu pro dovozy ze třetích zemí podle nařízení (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (2).

(2)

Určité zemědělské produkty dovážené z Indie jsou v současnosti uváděny na trh Společenství podle odchylky stanovené v čl. 11 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2092/91.

(3)

Indie předložila Komisi žádost o zahrnutí do seznamu. Předložila informace požadované podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EHS) č. 94/92.

(4)

Z posouzení těchto informací a následných jednání s indickými orgány vyplynulo, že pravidla, kterými se v této zemi řídí produkce a kontrola zemědělských produktů, jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v nařízení (EHS) č. 2092/91.

(5)

Komise provedla kontrolu na místě týkající se pravidel produkce a kontrolních opatření skutečně uplatňovaných v Indii, jak stanoví čl. 11 odst. 5 nařízení (EHS) č. 2092/91.

(6)

Trvání zařazení Kostariky a Nového Zélandu do seznamu končí dnem 30. června 2006. Aby se zabránilo narušení obchodu, je nutné prodloužit na další období zařazení těchto zemí do seznamu.

(7)

Austrálie informovala Komisi o změně názvu jednoho kontrolního subjektu a opravě názvu jiného kontrolního subjektu.

(8)

Švýcarsko požádalo Komisi, aby upravila podmínky pro jeho zahrnutí do seznamu v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (3) schválenou rozhodnutím Rady a Komise 2002/309/ES (4), a zejména v souladu s přílohou 9 uvedené Dohody o ekologicky vyprodukovaných zemědělských produktech a potravinách.

(9)

Švýcarsko předložilo informace požadované podle čl. 2 odst. 5 nařízení (EHS) č. 94/92. Z posouzení předložených informací vyplynulo, že tyto požadavky jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z právních předpisů Společenství.

(10)

Nový Zéland informoval Komisi o změně názvu jednoho kontrolního subjektu.

(11)

Nařízení (EHS) č. 94/92 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 14 nařízení (EHS) č. 2092/91,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EHS) č. 94/92 se mění podle přílohy tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 780/2006 (Úř. věst. L 137, 25.5.2006, s. 9).

(2)  Úř. věst. L 11, 17.1.1992, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 746/2004 (Úř. věst. L 122, 26.4.2004, s. 10).

(3)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132.

(4)  Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha nařízení (EHS) č. 94/92 se mění takto:

1.

V textu, který se vztahuje k Austrálii, se bod 3 nahrazuje tímto zněním:

„3.

Kontrolní subjekty:

Australian Quarantine and Inspection Service (AQIS) (Department of Agriculture, Fisheries and Forestry)

Bio-dynamic Research Institute (BDRI)

Organic Growers of Australia Inc. (OGA)

Organic Food Chain Pty Ltd (OFC)

National Association of Sustainable Agriculture, Australia (NASAA)

Australian Certified Organic Pty. Ltd“.

2.

V textu, který se vztahuje ke Kostarice, se bod 5 nahrazuje tímto zněním:

„5.

Trvání zařazení: do 30.6.2011“.

3.

Za text, který se vztahuje ke Kostarice, se vkládá nový text, který zní:

„INDIE

1.

Kategorie produktů:

a)

nezpracované rostlinné produkty ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 2092/91;

b)

potraviny složené převážně z jedné nebo více složek rostlinného původu ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 2092/91.

2.

Původ: produkty kategorie ve smyslu bodu 1 písm. a) a organicky vypěstované složky v produktech kategorie ve smyslu bodu 1 písm. b) vypěstované v Indii.

3.

Kontrolní subjekty:

BVQI (India) Pvt. Ltd

Ecocert SA (India Branch Office)

IMO Control Private Limited

Indian Organic Certification Agency (INDOCERT)

International Resources for Fairer Trade

Lacon Quality Certification Pvt. Ltd

Natural Organic Certification Association

OneCert Asia Agri Certification private Limited

SGS (India) Pvt. Ltd

Skal International (India)

Uttaranchal State Organic Certification Agency (USOCA)

4.

Subjekt vydávající osvědčení: jako v bodu 3

5.

Trvání zařazení: 30.6.2009“.

4.

Text, který se vztahuje ke Švýcarsku, se mění takto:

a)

Bod 1 se nahrazuje tímto zněním:

„1.

Kategorie produktů:

a)

nezpracované rostlinné produkty, zvířata a nezpracované živočišné produkty ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (EHS) č. 2092/91, s výjimkou:

produktů, které byly vypěstované během přechodného období podle čl. 5 odst. 5 uvedeného nařízení;

b)

zpracované rostlinné a živočišné zemědělské produkty určené k lidské spotřebě ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení (EHS) č. 2092/91, s výjimkou:

produktů ve smyslu čl. 5 odst. 5 uvedeného nařízení, které obsahují složku zemědělského původu vypěstovanou během přechodného období.“

b)

Bod 3 se nahrazuje tímto zněním:

„3.

Kontrolní subjekty:

Institut für Marktökologie (IMO)

bio.inspecta AG

Schweizerische Vereinigung für Qualitäts- und Management-Systeme (SQS)

Bio Test Agro (BTA)“.

5.

Text, který se vztahuje k Novému Zélandu, se mění takto:

a)

Bod 3 se nahrazuje tímto zněním:

„3.

Kontrolní subjekty:

AgriQuality

BIO-GRO New Zealand“.

b)

Bod 5 se nahrazuje tímto zněním:

„5.

Trvání zařazení: 30.6.2011“.


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/45


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 957/2006

ze dne 28. června 2006

o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury a o změně nařízení (EHS) č. 48/90

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (1), a zejména na čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistilo jednotné používání kombinované nomenklatury přiložené k nařízení (EHS) č. 2658/87, je nutné přijmout opatření týkající se zařazení zboží uvedeného v příloze k tomuto nařízení.

(2)

Nařízení (EHS) č. 2658/87 stanovilo pro výklad kombinované nomenklatury všeobecná pravidla. Tato pravidla se používají i pro jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je na kombinované nomenklatuře zcela či z části založena, nebo která k ní přidává jakékoli další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Společenství s ohledem na uplatňování sazebních a jiných opatření týkajících se obchodu se zbožím.

(3)

Podle zmíněných všeobecných pravidel musí být zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze zařazeno do kódů KN uvedených ve sloupci 2, vzhledem k důvodům uvedeným ve sloupci 3.

(4)

Je vhodné umožnit, aby oprávněná osoba mohla závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, týkající se zařazení zboží do kombinované nomenklatury, které nejsou v souladu s tímto nařízením, nadále používat po dobu tří měsíců podle čl. 12 odst. 6 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (2).

(5)

Zařazení „bodových maticových displejů“ v nařízení Komise (EHS) č. 48/90 ze dne 9. ledna 1990 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (3) vedlo k nesprávným zařazením, a bod 2 přílohy uvedeného nařízení by proto měl být zrušen.

(6)

Výbor pro celní kodex nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou, pokud jde o výrobek číslo 3, uvedený v tabulce v příloze.

(7)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex pokud jde o výrobky číslo 1 a 2 uvedené v tabulce v příloze,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zboží popsané ve sloupci 1 tabulky v příloze se v kombinované nomenklatuře zařazuje do odpovídajících kódů KN uvedených ve sloupci 2 této tabulky.

Článek 2

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány členských států, které nejsou v souladu s tímto nařízením, mohou být podle čl. 12 odst. 6 nařízení (EHS) č. 2913/92 nadále používány po dobu tří měsíců.

Článek 3

V příloze nařízení (EHS) č. 48/90 se zrušuje bod 2.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

László KOVÁCS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 838/2006 (Úř. věst. L 154, 8.6.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 (Úř. věst. L 117, 4.5.2005, s. 13).

(3)  Úř. věst. L 8, 11.1.1990, s. 16. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 705/2005 (Úř. věst. L 118, 5.5.2005, s. 18).


PŘÍLOHA

Popis zboží

Zařazení

(kód KN)

Odůvodnění

(1)

(2)

(3)

1.

Grafický a alfanumerický displej založený na technologii monochromatického displeje z kapalných krystalů (LCD) s pasivní maticí

Displej se skládá z vrstvy kapalných krystalů, vložené mezi dvě skleněné desky, s množstvím bodů (uspořádaných v 64 řádcích a 240 sloupcích) a desky elektronického rozhraní (technologie C-MOS)

Může být vestavěn do jiných výrobků

Neumožňuje zobrazovat video

8531 20 95

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury a podle znění kódů KN 8531, 8531 20 a 8531 20 95

Displej má desku elektronického rozhraní. Nelze jej proto zařadit jako zařízení s kapalnými krystaly čísla 9013 (viz též vysvětlivky k HS k číslu 9013 (1))

Displej neobsahuje elektroniku k reprodukci videosignálu. Nelze jej proto zařadit jako videomonitor čísla 8528

Displej je návěstní panel čísla 8531, neboť dokáže zobrazovat pouze grafiku a alfanumerické znaky (viz též vysvětlivky k HS k číslu 8531 (D))

2.

Výrobek známý jako „LCD modul (typ s dotykovou obrazovkou)“ ve formě zařízení s kapalnými krystaly s aktivní maticí, s podsvěcovacím zařízením, s invertory a deskami tištěných obvodů s řídící elektronikou pouze pro adresování obrazových bodů. Zařízení s kapalnými krystaly se skládá z vrstvy kapalných krystalů vložené mezi dvě skleněné desky. Vnější vrstva skleněných buněk je pokryta tenkou kovovou elektricky vodivou a odolnou vrstvou

Modul je založen na technologii tenkovrstvových tranzistorů (TFT). Jeho celkové rozměry jsou 34,5 (š) × 35,3 (v) × 16,5 (h) cm a úhlopříčka 38,1 cm (15″)

Modul neobsahuje žádné další elektronické součástky (například zdroj, konvertor videa, konvertor kmitočtu, tuner atd.) nebo rozhraní pro připojení k jiným přístrojům

8548 90 90

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, poznámky 2 c) ke třídě XVI a podle znění kódů KN 8548, 8548 90 a 8548 90 90

Modul je část či součást, jež není vhodná pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje třídy XVI. Na základě poznámky 2 c) ke třídě XVI se proto zařazuje do čísla 8548

3.

Výrobek známý jako „LCD modul“ ve formě zařízení s kapalnými krystaly s aktivní maticí, s podsvěcovacím zařízením, s invertory a deskami tištěných obvodů s řídící elektronikou pouze pro adresování obrazových bodů

Modul je založen na technologii tenkovrstvových tranzistorů (TFT). Jeho celkové rozměry jsou 75,9 (š) × 44,9 (v) × 4,9 (h) cm, úhlopříčka 81,6 cm (32″) a rozlišení 1 366 × 768 pixelů

Modul neobsahuje žádné další elektronické součástky (například zdroj, konvertor videa, konvertor kmitočtu, tuner atd.) nebo rozhraní pro připojení k jiným přístrojům

8529 90 81

Zařazení je stanoveno podle všeobecných pravidel 1 a 6 pro výklad kombinované nomenklatury, poznámky 2 b) ke třídě XVI a podle znění kódů KN 8529, 8529 90 a 8529 90 81

Modul nelze zařadit do čísla 9013, protože obsahuje podsvěcovací zařízení, invertory a tištěné obvody s řídící elektronikou pouze pro adresování obrazových prvků (viz též vysvětlivky k HS k číslu 9013 (1))

Modul nelze zařadit do čísla 8473 jako zobrazovací jednotku zařízení pro automatizované zpracování dat, protože není vhodný pro použití výhradně nebo hlavně se zařízením pro automatizované zpracování dat čísla 8471

Modul nelze zařadit do čísla 8531, protože se vzhledem k jeho vlastnostem nepovažuje za elektrický vizuální signalizační přístroj čísla 8531 nebo část či součást takového přístroje (viz též vysvětlivky k HS k číslu 8531)

Vzhledem k jeho vlastnostem (jako např. rozměry a rozlišení) lze modul zařadit do čísla 8529, protože je vhodný pro použití výhradně nebo hlavně s přístrojem čísla 8528


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/49


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 958/2006

ze dne 28. června 2006

o stálém nabídkovém řízení v rámci hospodářského roku 2006/07 na stanovení vývozních náhrad bílého cukru

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1), a zejména na čl. 23 odst. 4 a na čl. 40 odst. 1 písm. g) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vzhledem k situaci na trhu s cukrem v rámci Společenství a na světovém trhu je vhodné zahájit co nejdříve stálé nabídkové řízení na vývoz bílého cukru pro hospodářský rok 2006/07, který s ohledem na možné výkyvy světových cen otevírá možnost stanovit vývozní náhrady.

(2)

Je vhodné použít obecná pravidla nabídkového řízení pro stanovení vývozních náhrad cukru uvedených v článku 32 nařízení (ES) č. 318/2006.

(3)

Při obchodování mezi Společenstvím na straně jedné a Bulharskem a Rumunskem na straně druhé se u některých výrobků z odvětví cukru stále uplatňují dovozní cla a vývozní náhrady a míra vývozních náhrad je znatelně vyšší než míra dovozních cel. S ohledem na přistoupení zmíněných zemí k Evropské unii může být tento rozdíl příčinou jednání spekulativního charakteru.

(4)

Aby se u výrobků z odvětví cukru, na které byla poskytnuta vývozní náhrada, zabránilo jakémukoliv zpětnému vývozu nebo zpětnému dovozu z a do Společenství, nemohou být vývozní náhrady přiděleny žádné ze zemí západního Balkánu.

(5)

Vzhledem ke zvláštní povaze tohoto postupu je potřeba stanovit náležitá ustanovení o vývozních licencích, které jsou vydány podle stálého nabídkového řízení, především co se týče lhůt na vydávání licencí, jejich dobu platnosti, výši záruky a množství, pro které je splněna vývozní povinnost vyplývající z licence. Nicméně použitelná musejí zůstat ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000 o společných prováděcích pravidlech k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (2) a ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 120/89 ze dne 19. ledna 1989 o společných prováděcích pravidlech k vývozním dávkám a poplatkům pro zemědělské produkty (3).

(6)

Co se týká dílčích nabídkových řízení na měsíc červenec 2006, nahrazují ustanovení tohoto nařízení ustanovení nařízení Komise (ES) č. 1138/2005 ze dne 15. července 2005 o stálých nabídkových řízeních v hospodářském roce 2005/06 pro určení vývozních dávek a/nebo náhrad u bílého cukru (4). Z důvodu právní průhlednosti a srozumitelnosti je proto vhodné zrušit dané nařízení s účinností k 1. červenci 2006.

(7)

Opatření uvedená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Stálé nabídkové řízení na stanovení vývozních náhrad bílého cukru spadající pod kód celního sazebníku 1701 99 10 pro všechna určení kromě Albánie, Bulharska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory (5), Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Rumunska. Po celou dobu tohoto stálého nabídkového řízení probíhají dílčí nabídková řízení.

2.   Stálé nabídkové řízení je otevřeno až do 27. září 2007.

Článek 2

1.   Oznámení o nabídkovém řízení se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Na tomto základě členské státy vypracují oznámení o nabídkovém řízení, které mohou zveřejnit nebo nechat zveřejnit v jiných médiích.

2.   V oznámení o nabídkovém řízení jsou uvedeny zejména podmínky nabídkového řízení.

3.   Oznámení o nabídkovém řízení může být změněno během celé doby trvání stálého nabídkového řízení. Je změněno tehdy, pokud se během této doby změní podmínky nabídkového řízení.

Článek 3

1.   Termín pro předložení nabídek pro první dílčí nabídkové řízení:

a)

začíná 5. července 2006,

b)

vyprší ve čtvrtek 13. července 2006 v 10:00 hodin bruselského času.

2.   Pro každé následující dílčí nabídkové řízení termín pro předložení nabídek:

a)

začíná běžet prvním pracovním dnem po vypršení lhůty stanovené pro předešlé dílčí nabídkové řízení,

b)

vyprší v těchto datech v 10:00 hodin bruselského času:

27. července 2006,

10. a 31. srpna 2006,

14. a 28. září 2006,

5. a 19. října 2006,

9. a 23. listopadu 2006,

7. a 21. prosince 2006,

11. a 25. ledna 2007,

8. a 22.února 2007,

8. a 29. března 2007,

19. a 26. dubna 2007,

10. a 24. května 2007,

14. a 28. června 2007,

12. a 19. července 2007,

9. a 30. srpna 2007,

13. a 27. září 2007.

Článek 4

1.   Zájemci se účastní nabídkového řízení podle jednoho z těchto pravidel:

a)

podáním písemné nabídky u kompetentního orgánu členského státu, proti potvrzení o přijetí;

b)

doporučeným dopisem nebo telegramem adresovaným uvedenému orgánu;

c)

telefaxem, faxem nebo elektronickou zprávou, které jsou adresovány uvedenému orgánu, pokud tento orgán akceptuje tyto formy komunikace.

2.   Nabídka je platná, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

nabídka uvádí:

i)

referenci nabídkového řízení a dílčího nabídkového řízení,

ii)

jméno a adresa uchazeče a jeho registrační číslo pro účely DPH,

iii)

množství bílého cukru na vývoz,

iv)

částku vývozní náhrady za 100 kilogramů bílého cukru vyjádřenou v eurech se třemi desetinnými místy,

v)

částku krytou pojištěním v souladu se čl. 5 odst. 1, která je uvedena za množství bílého cukru v bodě iii) a je vyjádřená v měně členského státu, v němž je nabídka provedena;

b)

množství bílého cukru k vývozu je minimálně 250 tun,

c)

před uplynutím lhůty pro předložení nabídek musí být předložen i důkaz, že uchazeč složil záruku uvedenou v nabídce,

d)

nabídka obsahuje prohlášení uchazeče, kterým se zavazuje, že v případě, že se stane úspěšným uchazečem, požádá v termínu podle čl. 11 odst. 2 druhého pododstavce o vývozní licenci nebo vývozní licence pro vývoz produktů na množství bílého cukru k vývozu;

e)

nabídka obsahuje prohlášení uchazeče, kterým se v případě, že se stane úspěšným uchazečem, zavazuje:

i)

doplnit záruku složením částky uvedené ve čl. 12 odst. 3, pokud nebyl splněn závazek vyvézt podle vývozní licence stanovené ve čl. 11 odst. 2,

ii)

informovat orgán, který vydal danou vývozní licenci, ve lhůtě třiceti dnů po vypršení platnosti licence o množství nebo množstvích, pro něž vývozní licence nebyla použita.

3.   Nabídka může obsahovat údaj o tom, že je uznána za předloženou, pouze pokud splňuje jednu podmínku nebo obě tyto podmínky:

a)

rozhodnutí musí být učiněno na maximální částku vývozní náhrady v den vypršení termínu pro předložení daných nabídek;

b)

výběr nabídky se musí týkat celku nebo jedné stanovené části nabízeného množství.

4.   Není přijata ta nabídka, která není předložena podle odstavců 1 a 2 nebo která obsahuje jiné podmínky, než které jsou stanoveny pro toto nabídkové řízení.

5.   Předložená nabídka nemůže být stažena zpět.

Článek 5

1.   Každý uchazeč složí záruku 11 EUR na 100 kilogramů bílého cukru, který se má v rámci tohoto nabídkového řízení vyvézt.

Pro úspěšného uchazeče představuje tato záruka, bez omezení čl. 12 odst. 3, záruku pro vývozní licenci při předložení žádosti stanovené ve čl. 11 odst. 2.

2.   Záruka stanovená v odstavci 1 je složena, podle výběru uchazeče, v hotovosti nebo ve formě záruky, kterou dává instituce splňující kritéria stanovená členským státem, v němž je nabídka učiněna.

3.   Záruka stanovená v odstavci 1 je osvobozena:

a)

co se týká uchazečů, na množství, na něž nebylo nabídce vyhověno;

b)

co se týká úspěšných uchazečů, kteří nepožádali o danou vývozní licenci v termínu stanoveném v čl. 11 odst. 2 druhém pododstavci, ve výši 10 EUR na 100 kilogramů bílého cukru;

c)

co se týká úspěšných uchazečů, na množství, pro něž splnili podle čl. 31 písm. b) a čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu i) nařízení (ES) č. 1291/2000 vývozní povinnost vyplývající z licence podle čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení za podmínek článku 35 nařízení (ES) č. 1291/2000.

V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b) je případně snížena uvolnitelná část záruky o rozdíl mezi maximální částkou vývozní náhrady stanovené pro dané dílčí nabídkové řízení a maximální částkou vývozní náhrady stanovené pro následující dílčí nabídkové řízení, pokud je tato druhá částka vyšší než první.

S výjimkou vyšší moci část záruky nebo záruka, která není uvolněna, zůstává přijata na množství cukru, pro nějž nebyly splněny odpovídající závazky.

4.   V případě vyšší moci stanoví kompetentní orgán daného členského státu opatření týkající se uvolnění záruky, která považuje za nutná z důvodu okolností uvedených zájemcem.

Článek 6

1.   Excerpci nabídek provádí kompetentní orgán s vyloučením veřejnosti. Osoby, které nabídky probírají, jsou vázány závazkem mlčení.

2.   Nabídky předložené v souladu s ustanoveními tohoto nařízení jsou, pokud jsou platné, předány anonymním způsobem a prostřednictvím členských států musejí být předány Komisi, nejpozději hodinu a 30 minut po vypršení lhůty pro týdenní podání nabídek tak, jak stanovuje oznámení o nabídkovém řízení.

Pokud nejsou předloženy žádné nabídky, členské státy o tom informují v tomtéž termínu Komisi.

Článek 7

1.   Po přezkoumání obdržených nabídek nabídek může být pro dílčí nabídkové řízení stanoveno maximální množství.

2.   Může být rozhodnuto, že se nevyhoví danému dílčímu nabídkovému řízení.

Článek 8

1.   Pokud se Komise rozhodne vybrat dílčí nabídku, stanoví v souladu s postupem podle čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 318/2006 maximální částku vývozní náhrady. Tato částka se stanoví zejména s ohledem na situaci a na předvídatelný vývoj na trhu s cukrem ve Společenství a na světovém trhu.

2.   Bez újmy na použitelnosti článku 9 je vybrána ta nabídka uchazeče nebo uchazečů, která se pohybuje na úrovni maximální částky vývozní náhrady, nebo na úrovni nižší.

Článek 9

1.   Pokud je při dílčím nabídkovém řízení stanoveno maximální množství, nabídkové řízení je přiznáno tomu uchazeči, jehož nabídka uvádí nejnižší vývozní náhradu. Pokud touto nabídkou není vyčerpáno celé maximální množství, nabídkové řízení je přiznáno až do vyčerpání tohoto množství na základě výše vývozní náhrady, vychází se přitom z té nejnižší.

2.   V případě, že by přidělovací pravidla stanovená v odstavci 1 vedla s ohledem na nabídku k překročení maximálního množství, nabídkové řízení je přiděleno daným uchazečům pouze na množství, které zaručí vyčerpání maximálního množství. Nabídky uvádějící stejnou vývozní náhradu, které by vedly v případě přidělení veškerého představovaného množství k překročení maximálního množství, jsou brány v úvahu podle jednoho z těchto pravidel:

a)

poměrně k celkovému množství stanovenému v každé z nabídek;

b)

nabídkovým řízením až do maximální tonáže, která se stanoví;

c)

losem.

Článek 10

1.   Kompetentní orgán daného členského státu neprodleně informuje všechny uchazeče o výsledku jejich účasti v nabídkovém řízení. Tento orgán rovněž zašle úspěšným účastníkům nabídkového řízení prohlášení o výběru nabídky.

2.   Prohlášení o výběru nabídky minimálně obsahuje:

a)

referenci nabídkového řízení;

b)

množství bílého cukru k vývozu;

c)

částku vývozní náhrady v eurech, která bude poskytnuta na 100 kilogramů bílého cukru na množství stanovené v písmeni b).

Článek 11

1.   Úspěšný uchazeč má právo za podmínek stanovených v odstavci 2 na vydání vývozní licence na přidělené množství. Tato licence uvede, že se jedná o vývozní náhradu uvedenou v nabídce.

2.   Úspěšný uchazeč má povinnost předložit v souladu s danými ustanoveními nařízení (ES) č. 1291/2000 žádost o vývozní licenci na množství, které mu bylo přiděleno, tato žádost je neodvolatelná, odchylně od článku 12 nařízení (EHS) č. 120/89.

Žádost je podána nejpozději k jednomu z těchto dat:

a)

poslední pracovní den před dílčím nabídkovým řízením, které je stanoveno na následující týden;

b)

poslední pracovní den následujícího týdne, pokud není nabídkové řízení stanoveno na tento uvedený týden.

3.   Závazkem úspěšného uchazeče je vyvézt množství uvedené v nabídce a případně zaplatit, pokud teto závazek není dodržen, částku stanovenou v čl. 12 odst. 3.

4.   Práva a povinnosti uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 nejsou převoditelné.

Článek 12

1.   K určení délky platnosti licencí se používá čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1291/2000.

2.   Vývozní licence vydané v rámci dílčího nabídkového řízení jsou platné ode dne jejich vydání až po vypršení pátého měsíce od měsíce, kdy proběhlo dané dílčí nabídkové řízení.

Nicméně vývozní licence vydané v rámci dílčích nabídkových řízení, která probíhají od 1. května 2007, jsou platné pouze do 30. září 2007.

3.   Pouze s výjimkou vyšší moci držitel licence zaplatí kompetentnímu orgánu stanovenou částku na množství, pro něž nebyla splněna vývozní povinnost, která vyplývá z vývozní licence podle čl. 11 odst. 2, pokud je záruka uvedená v čl. 5 odst. 1 nižší než rozdíl mezi vývozní náhradou podle čl. 33 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 318/2006, které platí poslední den platnosti licence, a náhradou uvedenou v dané licenci.

Částka, která se má zaplatit, stanovená v prvním pododstavci, se rovná rozdílu mezi výsledkem podle prvního pododstavce a zárukou stanovenou ve čl. 5 odst. 1.

Článek 13

Nařízení (ES) č. 1138/2005 se zrušuje.

Článek 14

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 152, 24.6.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 410/2006 (Úř. věst. L 71, 10.3.2006, s. 7).

(3)  Úř. věst. L 16, 20.1.1989, s. 19. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 910/2004 (Úř. věst. L 163, 30.4.2004, s. 63).

(4)  Úř. věst. L 185, 16.7.2005, s. 3.

(5)  Včetně Kosova na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999.


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/54


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 959/2006

ze dne 28. června 2006,

kterým se opravuje nařízení (ES) č. 647/2006 o vydání dovozních licencí pro rýži na základě žádostí podaných během prvních deseti pracovních dnů měsíce dubna 2006 podle nařízení (ES) č. 327/98

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 327/98 ze dne 10. února 1998 o otevření a správě některých celních kvót pro dovoz rýže a zlomkové rýže (2), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 647/2006 (3) stanovilo procenta snížení použitelná na množství, o něž bylo požádáno v rámci tranše na měsíc duben 2006, a množství převedená do tranše na měsíc červenec 2006 pro kvótu omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30.

(2)

Z důvodu administrativní chyby jednoho členského státu množství kvóty 09.4128, které se má převést do tranše na měsíc červenec 2006, neodpovídá skutečně převedenému množství.

(3)

Nařízení (ES) č. 647/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Písmeno a) přílohy nařízení (ES) č. 647/2006 se nahrazuje tabulkou uvedenou v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. června 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 96. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 797/2006 (Úř. věst. L 144, 31.5.2006, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 37, 11.2.1998, s. 5. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2152/2005 (Úř. věst. L 342, 24.12.2005, s. 30).

(3)  Úř. věst. L 115, 28.4.2006, s. 18.


PŘÍLOHA

„a)

Kvóta omleté nebo poloomleté rýže kódu KN 1006 30 podle čl. 1 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 327/98

Původ

Pořadové číslo

Snížení v procentech pro tranši z dubna 2006

Množství převedené na červencovou tranši roku 2006

(t)

Spojené státy americké

09.4127

0 (1)

11 635

Thajsko

09.4128

0 (1)

1 161,419

Austrálie

09.4129

0 (1)

531,5

Jiného původu

09.4130

98,7985

0


(1)  Vydání pro množství uvedené v žádosti.“


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/56


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 960/2006

ze dne 28. června 2006,

kterým se stanoví množství některých produktů v odvětví mléka a mléčných výrobků, jež jsou k dispozici na druhé pololetí roku 2006 v rámci kvót otevřených Společenstvím na základě pouhé dovozní licence

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2535/2001 ze dne 14. prosince 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1255/1999, pokud jde o dovozní režim pro mléko a mléčné výrobky a otevření celních kvót (2), a zejména na čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

Při přidělování dovozních licencí na první pololetí roku 2006 se u některých kvót stanovených v nařízení (ES) č. 2535/2001 žádosti o licence vztahovaly na nižší množství, než jsou pro dané produkty k dispozici. Proto by pro každou kvótu mělo být stanoveno dostupné množství na období od 1. července do 31. prosince 2006, přičemž by se vzala v úvahu nepřidělená množství vyplývající z nařízení Komise (ES) č. 160/2006 (3), kterým se stanoví, do jaké míry lze přijímat žádosti o dovozní licence podané na některé mléčné výrobky v července 2006 v rámci některých celních kvót otevřených nařízením (ES) č. 2535/2001,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Množství, která jsou k dispozici na období ode dne 1. července do dne 31. prosince 2006 na druhé pololetí dovozního roku v rámci některých kvót uvedených v nařízení (ES) č. 2535/2001, jsou stanovena v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. června 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1913/2005 (Úř. věst. L 307, 25.11.2005, s. 2).

(2)  Úř. věst. L 341, 22.12.2001, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 926/2006 (Úř. věst. L 170, 23.6.2006, s. 8).

(3)  Úř. věst. L 25, 28.1.2006, s. 21.


PŘÍLOHA I.C

Výrobky původem ze zemí AKT

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4026

1 000

09.4027

1 000


PŘÍLOHA I.D

Výrobky původem z Turecka

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4101

1 500


PŘÍLOHA I.E

Výrobky původem z Jižní Afriky

Číslo kvóty

Množstvi (t)

09.4151

6 500


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/58


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 961/2006

ze dne 28. června 2006

o vydávání dovozních licencí na třtinový cukr v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1095/96 ze dne 18. června 1996 o zavedení koncesí stanovených v seznamu CXL sestaveném na základě závěrů jednání o čl. XXIV odst. 6 GATT (2),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1159/2003 ze dne 30. června 2003, kterým se pro hospodářské roky 2003/04, 2004/05 a 2005/06 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz třtinového cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod a kterým se mění nařízení (ES) č. 1464/95 a (ES) č. 779/96 (3), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování povinností při dodávkách s nulovým clem u produktů kódu KN 1701, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(2)

Článek 16 nařízení (ES) č. 1159/2003 stanoví pravidla určování celních kvót s nulovým clem u produktů kódu KN 1701 11 10, vyjádřených v ekvivalentu bílého cukru, pro dovozy původem ze zemí, které podepsaly protokol AKT a dohodu s Indií.

(3)

Článek 22 nařízení (ES) č. 1159/2003 otevírá pro dovozy produktů kódu KN 1701 11 10, z Brazílie, Kuby a ostatních třetích zemí celní kvóty s clem 98 EUR/t.

(4)

V souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 byly v týdnu od 19. do 23. června 2006 příslušným orgánům předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství přesahující množství dodávkové povinnosti dotčené země stanovené podle článku 9 nařízení (ES) č. 1159/2003 pro preferenční cukr AKT-Indie.

(5)

Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient snížení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a uvést, že bylo dosaženo příslušného limitu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní licence podané ve dnech od 19. do 23. června 2006 podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1159/2003 se licence vydávají do výše množstevních limitů stanovených v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 29. června 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

J. L. DEMARTY

generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 987/2005 (Úř. věst. L 167, 29.6.2005, s. 12).

(2)  Úř. věst. L 146, 20.6.1996, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 162, 1.7.2003, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 568/2005 (Úř. věst. L 97, 15.4.2005, s. 9).


PŘÍLOHA

Preferenční cukr AKT–INDIE

Hlava II nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2005/06

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 19.–23.6.2006

Limit

Barbados

100

 

Belize

0

Dosažen

Kongo

100

 

Fidži

0

Dosažen

Guyana

0

Dosažen

Indie

0

 

Pobřeží slonoviny

100

 

Jamajka

0

Dosažen

Keňa

0

Dosažen

Madagaskar

100

 

Malawi

100

 

Ostrov Mauritius

0

Dosažen

Mosambik

0

Dosažen

Sv. Kryštof a Nevis

0

Dosažen

Svazijsko

0

Dosažen

Tanzanie

100

 

Trinidad a Tobago

100

 

Zambie

64,1347

Dosažen

Zimbabwe

0

Dosažen


Hospodářský rok 2006/07

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 19.–23.6.2006

Limit

Barbados

100

 

Belize

100

 

Kongo

100

 

Fidži

100

 

Guyana

100

 

Indie

100

 

Pobřeží slonoviny

100

 

Jamajka

100

 

Keňa

100

 

Madagaskar

100

 

Malawi

100

 

Ostrov Mauritius

100

 

Mosambik

100

 

Sv. Kryštof a Nevis

100

 

Svazijsko

100

 

Tanzanie

100

 

Trinidad a Tobago

100

 

Zambie

100

 

Zimbabwe

100

 

Zvláštní preferenční cukr

Hlava III nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2005/06

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 19.–23.6.2006

Limit

Indie

0

Dosažen

Ostatní

100

 


Koncesní cukr CXL

Hlava IV nařízení (ES) č. 1159/2003

Hospodářský rok 2005/06

Dotčená země

% k vydání na množství požadovaná v týdnu od 19.–23.6.2006

Limit

Brazílie

0

Dosažen

Kuba

100

 

Ostatní třetí země

0

Dosažen


29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/61


SMĚRNICE KOMISE 2006/59/ES

ze dne 28. června 2006,

kterou se mění přílohy směrnic Rady 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS, pokud jde o maximální limity reziduí u karbaryl, deltamethrin, endosulfan, fenithrothion, methidathion a oxamyl

(Text s významem pro EHP)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 76/895/EHS ze dne 23. listopadu 1976 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v ovoci a zelenině a na jejich povrchu (1), a zejména na článek 5 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu (2), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 86/363/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách živočišného původu a na jejich povrchu (3), a zejména na článek 10 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (4), a zejména na článek 7 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (5), a zejména na čl. 4 odst. 1 písm. f) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

U obilovin a produktů rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, odrážejí limity reziduí použití minimálních množství pesticidů potřebných pro dosažení účinné ochrany rostlin, aplikovaných takovým způsobem, aby bylo množství reziduí co nejmenší a toxikologicky přijatelné, zejména s ohledem na ochranu životního prostředí a ochranu spotřebitele z hlediska odhadu jejich přijatelného denního příjmu. U potravin živočišného původu odrážejí maximální limity reziduí spotřebu obilovin a produktů rostlinného původu ošetřených pesticidy u zvířat, přičemž se zohlední případné přímé důsledky použití veterinárních léčiv. Maximální limity reziduí (MLR) stanovené na úrovni Společenství představují nejvyšší množství reziduí, které se může v komoditách vyskytovat, pokud byly dodrženy zásady správné zemědělské praxe.

(2)

Maximální limity reziduí pesticidů jsou neustále přezkoumávány a měněny s ohledem na nové informace a údaje. Maximální limity reziduí jsou stanoveny na úrovni meze stanovitelnosti, pokud povolená použití přípravků na ochranu rostlin nevedou k detekovatelným množstvím reziduí pesticidů v potravinách nebo na jejich povrchu, nebo pokud nejsou povolena žádná použití, nebo pokud nebyla použití, která byla povolena členskými státy, podložena nezbytnými údaji, anebo pokud použití přípravků na ochranu rostlin ve třetích zemích vedoucí k přítomnosti reziduí pesticidů v potravinách nebo na potravinách, které mohou být uváděny do oběhu na trhu ve Společenství, nebyla podložena nezbytnými údaji.

(3)

Komise byla informována, že bude možná nutné na základě nových informací o toxikologii a příjmu reziduí ze strany spotřebitele přezkoumat maximální limity reziduí u některých pesticidů. Komise požádala patřičné členské státy zpravodaje, aby předložily návrhy na přezkoumání maximálních limitů reziduí ve Společenství. Tyto návrhy byly Komisi předloženy.

(4)

Celoživotní a krátkodobá expozice spotřebitelů pesticidům uvedeným v této směrnici prostřednictvím potravin byla znovu posouzena a zhodnocena v souladu s postupy a praxí používanými ve Společenství, přičemž byly zohledněny pokyny vydané Světovou zdravotnickou organizací (6). Na tomto základě je vhodné stanovit nové MLR, které zajistí, aby nedošlo k nepřijatelné expozici spotřebitelů.

(5)

Případná akutní expozice spotřebitelů těmto pesticidům prostřednictvím jednotlivých potravin, které mohou obsahovat rezidua, byla posouzena a zhodnocena v souladu s postupy a praxí používanými ve Společenství, přičemž byly zohledněny pokyny vydané Světovou zdravotnickou organizací. Byl učiněn závěr, že rezidua pesticidů v množství nepřevyšujícím tyto nové maximální limity reziduí akutní toxické účinky nevyvolají.

(6)

Prostřednictvím Světové obchodní organizace byly o těchto nových MLR vedeny konzultace s obchodními partnery Společenství a jejich připomínky k těmto limitům byly zohledněny.

(7)

Přílohy směrnic 76/895/EHS, 86/362/EHS, 86/363/EHS a 90/642/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(8)

Opatření stanovená touto směrnicí jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

V příloze II směrnice 76/895/EHS se zrušují položky týkající se karbarylu a fenithrothionu.

Článek 2

Směrnice 86/362/EHS se mění takto:

a)

V části A přílohy II se vkládají řádky pro oxamyl podle přílohy I této směrnice.

b)

V části A přílohy II se řádky pro deltamethrin a methidathion nahrazují textem podle přílohy II této směrnice.

Článek 3

Směrnice 86/363/EHS se mění takto:

a)

V části A přílohy II se vkládá řádek pro karbaryl podle přílohy III této směrnice.

b)

V části B přílohy II se řádek pro deltamethrin nahrazuje textem podle přílohy IV této směrnice.

Článek 4

Směrnice 90/642/EHS se mění takto:

a)

V příloze II se vkládají řádky pro karbaryl a oxamyl podle přílohy V této směrnice.

b)

V příloze II se řádky pro deltamethrin, endosulfan, fenithrothion a methidathion nahrazují textem podle přílohy VI této směrnice.

Článek 5

1.   Členské státy přijmou a zveřejní nejpozději do 29. prosince 2006 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice.

Budou tyto předpisy používat od 30. prosince 2006 kromě ustanovení týkajících se oxamylu, která se budou používat od 30. prosince 2007.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 6

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 28. června 2006.

Za Komisi

Markos KYPRIANOU

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2005/70/ES (Úř. věst. L 276, 21.10.2005, s. 35).

(2)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/30/ES (Úř. věst. L 75, 14.3.2006, s. 7).

(3)  Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 43. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/30/ES.

(4)  Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/53/ES (Úř. věst. L 154, 8.6.2006, s. 11).

(5)  Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/45/ES (Úř. věst. L 130, 18.5.2006, s. 27).

(6)  Pokyny pro odhad dietárního příjmu reziduí pesticidů (přepracované vydání), vypracované v rámci celosvětového systému monitorování životního prostředí – potravinového programu (GEMS/Food Programme) ve spolupráci s výborem pro přípravu kodexu reziduí pesticidů, vydané Světovou zdravotnickou organizací v roce 1997 (WHO/FSF/FOS/97.7).


PŘÍLOHA I

Rezidua pesticidů

Maximální limity v mg/kg

„Oxamyl

0,01 (1)  (2)

OBILOVINY


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.

(2)  Označuje dočasný maximální limit reziduí podle čl. 4 odst. 1 písm. f) směrnice 91/414/EHS: pokud se nezmění, bude tento limit platný s účinkem od 19. července 2010.“


PŘÍLOHA II

Rezidua pesticidů

Maximální limity v mg/kg

„deltamethrin

2

OBILOVINY

methidathion

0,02 (1)

OBILOVINY


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.“


PŘÍLOHA III

Rezidua pesticidů

Maximální limity v mg/kg

 

v tuku obsaženém v mase, masných polotovarech, drobech a živočišných tucích uvedených v příloze I pod položkami č. ex 0201, 0202, 0203, 0204, 0205 00 00, 0206, 0207, ex 0208, 0209 00, 0210, 1601 00 a 1602 (1) (4)

v syrovém kravském mléce a v plnotučném kravském mléce uvedeném v příloze I pod položkou č. 0401; v ostatních potravinách pod položkami č. 0401, 0402, 0405 00 a 0406 v souladu s (2) (4)

v čerstvých vejcích bez skořápek, v ptačích vejcích a žloutcích uvedených v příloze I pod položkami č. 0407 00 a 0408 (3) (4)

„karbaryl

0,05 (1)

0,05 (1)

0,05 (1)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.“


PŘÍLOHA IV

Rezidua pesticidů

Maximální limity v mg/kg

 

v tuku obsaženém v mase, masných polotovarech, drobech a živočišných tucích uvedených v příloze I pod položkami č. ex 0201, 0202, 0203, 0204, 0205 00 00, 0206, 0207, ex 0208, 0209 00, 0210, 1601 00 a 1602 (1) (4)

v syrovém kravském mléce a v plnotučném kravském mléce uvedeném v příloze I pod položkou č. 0401; v ostatních potravinách pod položkami č. 0401, 0402, 0405 00 a 0406 v souladu s (2) (4)

v čerstvých vejcích bez skořápek, v ptačích vejcích a žloutcích uvedených v příloze I pod položkami č. 0407 00 a 0408 (3) (4)

„deltamethrin

(cis-deltamethrin) (2)

játra a ledviny 0,03 (1) drůbež a drůbeží produkty 0,1, ostatní 0,5

0,05

0,05 (1)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.

(2)  Dočasné maximální limity reziduí platné do 1. listopadu 2007 až do přezkoumání dokumentace v příloze III směrnice 91/414/EHS a opětovné registrace formulací deltamethrinu na úrovni členského státu.“


PŘÍLOHA V

Skupiny a příklady jednotlivých produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí

karbaryl

oxamyl (3)

„1.   

Ovoce, čerstvé, sušené nebo tepelně neupravené, konzervované zmrazením, bez přídavku cukru; ořechy

i)

CITRUSOVÉ PLODY

0,05 (1)

 

Grapefruity

 

 

Citrony

 

 

Kyselé lajmy

 

 

Mandarinky (včetně klementin a ostatních hybridů)

 

0,02 (2)

Pomeranče

 

 

Šedok

 

 

Ostatní

 

0,01 (1)  (2)

ii)

OŘECHY (ve skořápce nebo jádra)

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Mandle

 

 

Para ořechy

 

 

Kešu ořechy

 

 

Kaštany jedlé

 

 

Kokosové ořechy

 

 

Lískové ořechy

 

 

Makadamie

 

 

Pekanové ořechy

 

 

Piniové oříšky

 

 

Pistácie

 

 

Vlašské ořechy

 

 

Ostatní

 

 

iii)

JÁDROVÉ OVOCE

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Jablka

 

 

Hrušky

 

 

Kdoule

 

 

Ostatní

 

 

iv)

PECKOVÉ OVOCE

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Meruňky

 

 

Třešně a višně

 

 

Broskve (včetně nektarinek a podobných hybridů)

 

 

Švestky a slívy

 

 

Ostatní

 

 

v)

BOBULOVINY A DROBNÉ OVOCE

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

a)

Hrozny révy vinné stolní a moštové

 

 

Hrozny stolní

 

 

Hrozny moštové

 

 

b)

Jahody (kromě lesních)

 

 

c)

Ovoce z keřů (kromě planě rostoucích)

 

 

Ostružiny

 

 

Ostružiny ostružiníku ježiníku

 

 

Ostružinomaliny

 

 

Maliny

 

 

Ostatní

 

 

d)

Ostatní drobné ovoce a bobuloviny (kromě planě rostoucích)

 

 

Borůvky

 

 

Klikvy

 

 

Rybíz (červený, černý a bílý)

 

 

Angrešt

 

 

Ostatní

 

 

e)

Planě rostoucí bobulové ovoce a planě rostoucí ovoce

 

 

vi)

RŮZNÉ

 

0,01 (1)  (2)

Avokádo

 

 

Banány

 

 

Datle

 

 

Fíky

 

 

Kiwi

 

 

Kumkvaty

 

 

Liči

 

 

Mango

 

 

Olivy (pro přímou spotřebu)

5

 

Olivy (pro lisování oleje)

5

 

Papája

 

 

Mučenka (passiflora)

 

 

Ananas

 

 

Granátová jablka

 

 

Ostatní

0,05 (1)

 

2.   

Zelenina, čerstvá nebo tepelně neupravená, zmrazená nebo sušená

i)

KOŘENOVÁ A HLÍZNATÁ ZELENINA

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Řepa salátová

 

 

Mrkev

 

 

Kasava

 

 

Celer bulvový

 

 

Křen

 

 

Topinambury

 

 

Pastinák

 

 

Petržel kořenová

 

 

Ředkve

 

 

Černý kořen

 

 

Batáty

 

 

Tuřín

 

 

Vodnice

 

 

Jam

 

 

Ostatní

 

 

ii)

CIBULOVÁ ZELENINA

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Česnek

 

 

Cibule kuchyňská

 

 

Šalotka

 

 

Cibule jarní

 

 

Ostatní

 

 

iii)

PLODOVÁ ZELENINA

 

 

a)

Lilkovité

 

 

Rajčata

0,5

0,02 (2)

Paprika zeleninová

 

0,02 (2)

Lilky

 

0,02 (2)

Okra

 

 

Ostatní

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

b)

Tykvovité – s jedlou slupkou

0,05 (1)

 

Okurky salátové

 

0,02 (2)

Okurky nakládačky

 

0,02 (2)

Cukety

 

0,03 (2)

Ostatní

 

0,01 (1)  (2)

c)

Tykvovité – s nejedlou slupkou

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Melouny cukrové

 

 

Tykve

 

 

Melouny vodní

 

 

Ostatní

 

 

d)

Kukuřice setá cukrová

 

0,01 (1)  (2)

iv)

KOŠŤÁLOVÁ ZELENINA

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

a)

Košťálová zelenina vytvářející růžice

 

 

Brokolice

 

 

Květák

 

 

Ostatní

 

 

b)

Košťálová zelenina vytvářející hlávky

 

 

Kapusta růžičková

 

 

Zelí hlávkové

 

 

Ostatní

 

 

c)

Košťálová zelenina listová

 

 

Pekingské zelí

 

 

Kadeřávek

 

 

Ostatní

 

 

d)

Kedlubny

 

 

v)

LISTOVÁ ZELENINA A ČERSTVÉ BYLINKY

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

a)

Salát a podobná zelenina

 

 

Řeřicha setá

 

 

Polníček

 

 

Salát hlávkový

 

 

Endivie

 

 

Večernice (ruccola)

 

 

Listy a řepíky brukve

 

 

Ostatní

 

 

b)

Špenát a podobná zelenina

 

 

Špenát

 

 

Mangold (řapíky)

 

 

Ostatní

 

 

c)

Potočnice lékařská

 

 

d)

Čekanka salátová

 

 

e)

Čerstvé bylinky

 

 

Kerblík

 

 

Pažitka

 

 

Petrželová nať

 

 

Celerová nať

 

 

Ostatní

 

 

vi)

LUSKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Fazolové lusky

 

 

Vyluštěná fazolová semena

 

 

Hrachové lusky

 

 

Vyluštěná hrachová zrna

 

 

Ostatní

 

 

vii)

ŘAPÍKATÁ A STONKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Chřest

 

 

Kardy

 

 

Celer řapíkatý

 

 

Fenykl sladký

 

 

Artyčoky

 

 

Pór

 

 

Reveň

 

 

Ostatní

 

 

viii)

HOUBY

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

a)

Houby pěstované

 

 

b)

Houby volně rostoucí

 

 

3.

Luštěniny

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Fazole

 

 

Čočka

 

 

Hrách

 

 

Ostatní

 

 

4.

Olejnatá semena

0,05 (1)

0,02 (1)  (2)

Lněná semena

 

 

Jádra podzemnice olejné

 

 

Mák

 

 

Sezamová semena

 

 

Slunečnicová semena

 

 

Semena řepky

 

 

Sojové boby

 

 

Hořčičná semena

 

 

Bavlníková semena

 

 

Semena konopí

 

 

Ostatní

 

 

5.

Brambory

0,05 (1)

0,01 (1)  (2)

Konzumní brambory rané

 

 

Konzumní brambory pozdní

 

 

6.

Čaj (sušené lístky a stonky, fermentované nebo nefermentované, čajovníku Camellia sinensis)

0,1 (1)

0,02 (2)

7.

Chmel (sušený), včetně chmelových pelet a nekoncentrovaného prachu

0,1 (1)

0,02 (2)


(1)  Označuje mez stanovitelnosti.

(2)  Označuje dočasný maximální limit reziduí podle čl. 4 odst. 1 písm. f) směrnice 91/414/EHS: pokud se nezmění, bude tento limit platný s účinkem od 19. července 2010.

(3)  Dočasné maximální limity reziduí platné do 1. ledna 2008 až do předložení údajů z pokusů.“


PŘÍLOHA VI

Skupiny a příklady jednotlivých produktů, na něž se vztahují maximální limity reziduí

deltamethrin (cis-deltamethrin) (1)

endosulfan (suma alpha- a beta-izomerů a endosulfansulfát vyjádřený jako endosulfan)

fenithrothion

methidathion

„1.

Ovoce, čerstvé, sušené nebo tepelně neupravené, konzervované zmrazením, bez přídavku cukru; ořechy

 

 

0,01 (2)

 

i)

CITRUSOVÉ PLODY

0,05 (2)

0,05 (2)

 

2

Grapefruity

 

 

 

 

Citrony

 

 

 

 

Kyselé lajmy

 

 

 

 

Mandarinky (včetně klementin a ostatních hybridů)

 

 

 

 

Pomeranče

 

 

 

 

Šedok

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

ii)

OŘECHY (ve skořápce nebo jádra)

0,05 (2)

0,1 (2)

 

0,05 (2)

Mandle

 

 

 

 

Para ořechy

 

 

 

 

Kešu ořechy

 

 

 

 

Kaštany jedlé

 

 

 

 

Kokosové ořechy

 

 

 

 

Lískové ořechy

 

 

 

 

Makadamie

 

 

 

 

Pekanové ořechy

 

 

 

 

Piniové oříšky

 

 

 

 

Pistácie

 

 

 

 

Vlašské ořechy

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

iii)

JÁDROVÉ OVOCE

 

 

 

0,02 (2)

Jablka

0,2

 

 

 

Hrušky

 

0,3

 

 

Kdoule

 

 

 

 

Ostatní

0,1

0,05 (2)

 

 

iv)

PECKOVÉ OVOCE

 

0,05 (2)

 

 

Meruňky

 

 

 

 

Třešně a višně

0,2

 

 

 

Broskve (včetně nektarinek a podobných hybridů)

 

 

 

0,05

Švestky a slívy

 

 

 

0,2

Ostatní

0,1

 

 

0,02 (2)

v)

BOBULOVINY A DROBNÉ OVOCE

 

 

 

 

a)

Hrozny révy vinné stolní a moštové

0,2

0,5

 

0,02 (2)

Hrozny stolní

 

 

 

 

Hrozny moštové

 

 

 

 

b)

Jahody (kromě lesních)

0,2

0,05 (2)

 

0,02 (2)

c)

Ovoce z keřů (kromě planě rostoucích)

 

0,05 (2)

 

0,02 (2)

Ostružiny

0,5

 

 

 

Ostružiny ostružiníku ježiníku

 

 

 

 

Ostružinomaliny

 

 

 

 

Maliny

0,5

 

 

 

Ostatní

0,05 (2)

 

 

 

d)

Ostatní drobné ovoce a bobuloviny (kromě planě rostoucích)

 

0,05 (2)

 

0,02 (2)

Borůvky

 

 

 

 

Klikvy

 

 

 

 

Rybíz (červený, černý a bílý)

0,5

 

 

 

Angrešt

0,2

 

 

 

Ostatní

0,05 (2)

 

 

 

e)

Planě rostoucí bobulové ovoce a planě rostoucí ovoce

0,05 (2)

0,05 (2)

 

0,02 (2)

vi)

RŮZNÉ

 

0,05 (2)

 

 

Avokádo

 

 

 

 

Banány

 

 

 

 

Datle

 

 

 

 

Fíky

 

 

 

 

Kiwi

0,2

 

 

 

Kumkvaty

 

 

 

 

Liči

 

 

 

 

Mango

 

 

 

 

Olivy (pro přímou spotřebu)

1

 

 

1

Olivy (pro lisování oleje)

1

 

 

1

Papája

 

 

 

 

Mučenka (passiflora)

 

 

 

 

Ananas

 

 

 

 

Granátová jablka

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (2)

 

 

0,02 (2)

2.

Zelenina, čerstvá nebo tepelně neupravená, zmrazená nebo sušená

 

 

0,01 (2)

0,02 (2)

i)

KOŘENOVÁ A HLÍZNATÁ ZELENINA

0,05 (2)

0,05 (2)

 

 

Řepa salátová

 

 

 

 

Mrkev

 

 

 

 

Kasava

 

 

 

 

Celer bulvový

 

 

 

 

Křen

 

 

 

 

Topinambury

 

 

 

 

Pastinák

 

 

 

 

Petržel kořenová

 

 

 

 

Ředkve

 

 

 

 

Černý kořen

 

 

 

 

Batáty

 

 

 

 

Tuřín

 

 

 

 

Vodnice

 

 

 

 

Jam

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

ii)

CIBULOVÁ ZELENINA

 

0,05 (2)

 

 

Česnek

0,1

 

 

 

Cibule kuchyňská

0,1

 

 

 

Šalotka

0,1

 

 

 

Cibule jarní

0,1

 

 

 

Ostatní

0,05 (2)

 

 

 

iii)

PLODOVÁ ZELENINA

 

 

 

 

a)

Lilkovité

 

 

 

 

Rajčata

0,3

0,5

 

 

Paprika zeleninová

 

1

 

 

Lilky

0,3

 

 

 

Okra

0,3

 

 

 

Ostatní

0,2

0,05 (2)

 

 

b)

Tykvovité – s jedlou slupkou

0,2

0,05 (2)

 

 

Okurky salátové

 

 

 

 

Okurky nakládačky

 

 

 

 

Cukety

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

c)

Tykvovité – s nejedlou slupkou

0,2

0,05 (2)

 

 

Melouny cukrové

 

 

 

 

Tykve

 

 

 

 

Melouny vodní

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

d)

Kukuřice setá cukrová

0,05 (2)

0,05 (2)

 

 

iv)

KOŠŤÁLOVÁ ZELENINA

 

0,05 (2)

 

 

a)

Košťálová zelenina vytvářející růžice

0,1

 

 

 

Brokolice

 

 

 

 

Květák

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

b)

Košťálová zelenina vytvářející hlávky

0,1

 

 

 

Kapusta růžičková

 

 

 

 

Zelí hlávkové

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

c)

Košťálová zelenina listová

0,5

 

 

 

Pekingské zelí

 

 

 

 

Kadeřávek

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

d)

Kedlubny

0,05 (2)

 

 

 

v)

LISTOVÁ ZELENINA A ČERSTVÉ BYLINKY

 

0,05 (2)

 

 

a)

Salát a podobná zelenina

0,5

 

 

 

Řeřicha setá

 

 

 

 

Polníček

 

 

 

 

Salát hlávkový

 

 

 

 

Endivie

 

 

 

 

Večernice (ruccola)

 

 

 

 

Listy a řepíky brukve

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

b)

Špenát a podobná zelenina

0,5

 

 

 

Špenát

 

 

 

 

Mangold (řapíky)

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

c)

Potočnice lékařská

0,05 (2)

 

 

 

d)

Čekanka salátová

0,05 (2)

 

 

 

e)

Čerstvé bylinky

0,5

 

 

 

Kerblík

 

 

 

 

Pažitka

 

 

 

 

Petrželová nať

 

 

 

 

Celerová nať

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

vi)

LUSKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

0,2

0,05 (2)

 

 

Fazolové lusky

 

 

 

 

Vyluštěná fazolová semena

 

 

 

 

Hrachové lusky

 

 

 

 

Vyluštěná hrachová zrna

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

vii)

ŘAPÍKATÁ A STONKOVÁ ZELENINA (čerstvá)

 

0,05 (2)

 

 

Chřest

 

 

 

 

Kardy

 

 

 

 

Celer řapíkatý

 

 

 

 

Fenykl sladký

 

 

 

 

Artyčoky

0,1

 

 

 

Pór

0,2

 

 

 

Reveň

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (2)

 

 

 

viii)

HOUBY

0,05 (2)

0,05 (2)

 

 

a)

Houby pěstované

 

 

 

 

b)

Houby volně rostoucí

 

 

 

 

3.

Luštěniny

1

0,05 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

Fazole

 

 

 

 

Čočka

 

 

 

 

Hrách

 

 

 

 

Ostatní

 

 

 

 

4.

Olejnatá Semena

 

 

0,01 (2)

 

Lněná semena

 

 

 

 

Jádra podzemnice olejné

 

 

 

 

Mák

 

 

 

 

Sezamová semena

 

 

 

 

Slunečnicová semena

 

 

 

 

Semena řepky

0,1

 

 

0,05

Sojové boby

 

0,5

 

 

Hořčičná semena

0,1

 

 

 

Bavlníková semena

 

5

 

 

Semena konopí

 

 

 

 

Ostatní

0,05 (2)

0,1 (2)

 

0,02 (2)

5.

Brambory

0,05 (2)

0,05 (2)

0,01 (2)

0,02 (2)

Konzumní brambory rané

 

 

 

 

Konzumní brambory pozdní

 

 

 

 

6.

Čaj (sušené lístky a stonky, fermentované nebo nefermentované, čajovníku Camellia sinensis)

5

30

0,5

0,1 (2)

7.

Chmel (sušený), včetně chmelových pelet a nekoncentrovaného prachu

5

0,1 (2)

0,02 (2)

0,1 (2)


(1)  Dočasné maximální limity reziduí platné do 1. listopadu 2007 až do přezkoumání dokumentace v příloze III směrnice 91/414/EHS a opětovné registrace formulací deltamethrinu na úrovni členského státu.

(2)  Označuje mez stanovitelnosti.“


II Akty, jejichž zveřejnění není povinné

Rada

29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/77


ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 1. června 2006,

kterým se mění příloha 12 Společné konzulární instrukce a příloha 14a Společné příručky ohledně vybíraných poplatků odpovídajících správním nákladům na zpracování žádosti o udělení víza

(2006/440/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 789/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se Radě vyhrazují prováděcí pravomoci v oblasti určitých podrobných předpisů a praktických postupů týkajících se posuzování žádostí o udělení víza (1),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 790/2001 ze dne 24. dubna 2001, kterým se Radě vyhrazují prováděcí pravomoci v oblasti určitých podrobných předpisů a praktických postupů týkajících se hraničních kontrol a ostrahy hranic (2),

s ohledem na podnět Francouzské republiky,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutí Rady 2002/44/ES ze dne 20. prosince 2001, kterým se mění část VII a příloha 12 Společné konzulární instrukce a příloha 14a Společné příručky (3), stanovilo, že poplatky, které se mají vybírat v souvislosti s žádostí o vízum, odpovídají vzniklým správním nákladům. Proto je třeba odpovídajícím způsobem změnit Společnou konzulární instrukci a Společnou příručku.

(2)

Rozhodnutí Rady 2003/454/ES ze dne 13. června 2003, kterým se mění příloha 12 Společné konzulární instrukce a příloha 14a Společné příručky ohledně vízových poplatků (4), stanovilo výši vybírané částky odpovídající správním nákladům na zpracování žádosti o udělení víza na 35 EUR.

(3)

Rozhodnutí 2003/454/ES v 2. bodě odůvodnění stanovilo, že výši vybírané částky je třeba pravidelně přehodnocovat.

(4)

Částka 35 EUR již nepokrývá současné náklady na zpracování žádostí o udělení víza. Kromě toho je třeba vzít v úvahu důsledky zavedení evropského vízového informačního systému (VIS) a biometrie nutné pro začlenění VIS do procesu posuzování žádostí o víza.

(5)

Stávající částka 35 EUR by proto měla být upravena tak, aby pokryla dodatečné náklady na zpracování žádostí o udělení víza, které souvisejí se zavedením biometrie a VIS.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2006, kterým se stanoví pravidla pro malý pohraniční styk na vnějších pozemních hranicích členských států a mění Schengenská úmluva (5), umožňuje bezplatné vydávání povolení pro malý pohraniční styk.

(7)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2005/761/ES ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (6), podporuje vydávání víz výzkumným pracovníkům bez správních poplatků.

(8)

Upuštění od poplatků u státních příslušníků některých třetích zemí nebo snížení těchto poplatků, vedle výjimek uvedených v článku 2 tohoto rozhodnutí, může být předmětem dohod mezi Evropským společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi v souladu s celkovým přístupem Společenství k dohodám o usnadnění udělování víz.

(9)

Členské státy by měly maximálně využívat možností, které jim v souladu s celkovými cíli politiky EU nabízí schengenské acquis za účelem navazování osobních kontaktů s obyvateli sousedních zemí.

(10)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu o stanovisku Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se Dánsko nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis podle ustanovení hlavy IV části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného Protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(11)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody (8).

(12)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady ze dne 25. října 2004 o podpisu uvedené dohody jménem Evropské unie a jménem Evropského společenství, jakož i o prozatímním provádění některých ustanovení této dohody.

(13)

Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (9); Spojené království se tudíž nepodílí na přijímání tohoto rozhodnutí, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(14)

Toto rozhodnutí rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis  (10); Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.

(15)

Toto rozhodnutí je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tabulka v příloze 12 Společné konzulární instrukce a tabulka v příloze 14a Společné příručky se nahrazují touto tabulkou:

„Vybírané poplatky odpovídající správním nákladům na zpracování žádostí o udělení víza

Druh víza

Poplatky (v EUR)

Letištní průjezdní vízum (kategorie A)

60

Průjezdní vízum (kategorie B)

60

Krátkodobé vízum (do 90 dní) (kategorie C)

60

Vízum s omezenou územní platností (kategorie B a C)

60

Vízum udělené na hranici (kategorie B a C)

60

Toto vízum lze udělit bezplatně

Hromadné vízum (kategorie A, B a C)

60 EUR + 1 EUR za osobu

Národní dlouhodobé vízum (kategorie D)

Výši stanoví členské státy, které mohou rozhodnout o bezplatném udělení tohoto víza

Národní dlouhodobé vízum platné současně jako krátkodobé vízum (kategorie D a C)

Výši stanoví členské státy, které mohou rozhodnout o bezplatném udělení tohoto víza“

Článek 2

V příloze 12 Společné konzulární instrukce a příloze 14a Společné příručky se bod II v kapitole „Pravidla“ nahrazuje tímto:

„II.1.

V jednotlivých případech lze od vybíraného poplatku upustit nebo jej snížit v souladu s vnitrostátními právními předpisy, pokud toto opatření slouží k podpoře kulturních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.

II.2.

Od vybíraného poplatku se upouští u žadatelů o udělení víza, kteří náležejí do některé z těchto skupin:

děti mladší šesti let,

žáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří podnikají cesty za účelem studia nebo odborné přípravy v oblasti vzdělávání, a

výzkumní pracovníci ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu, jak je vymezeno v doporučení Evropského parlamentu a Rady č. 2005/761/ES ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (11).

II.3.

Snížení poplatku nebo upuštění od něj u státních příslušníků třetí země může rovněž vyplývat z dohody o usnadnění udělování víz uzavřené mezi Evropským společenstvím a touto třetí zemí v souladu s celkovým přístupem Společenství k dohodám o usnadnění udělování víz.

II.4.

Do 1. ledna 2008 nejsou tímto rozhodnutím dotčeny poplatky vybírané od státních příslušníků třetích zemí, ohledně nichž Rada zmocní do 1. ledna 2007 Komisi, aby sjednala dohodu o usnadnění udělování víz.

Článek 3

Toto rozhodnutí se použije od 1. ledna 2007.

Členské státy mohou použít toto rozhodnutí před 1. lednem 2007, nejdříve však od 1. října 2006, pokud oznámí generálnímu sekretariátu Rady datum, od kterého tak budou schopny činit.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V Lucemburku dne 1. června 2006.

Za Radu

předsedkyně

L. PROKOP


(1)  Úř. vest. L 116, 26.4.2001, s. 2.

(2)  Úř. věst. L 116, 26.4.2001, s. 5.

(3)  Úř. věst. L 20, 23.1.2002, s. 5.

(4)  Úř. věst. L 152, 20.6.2003, s. 82.

(5)  Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(6)  Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.

(7)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(8)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

(9)  Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

(10)  Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

(11)  Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 23.“


PROHLÁŠENÍ RADY A KOMISE

Rada a Komise berou na vědomí, že usnadnění udělování víz, tj. zjednodušení postupů udělování víz státním příslušníkům třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, může poskytnout další příležitosti pro podporu kontaktů mezi EU a sousedními zeměmi, mimo jiné prostřednictvím upuštění od poplatků nebo jejich snížení u některých skupin státních příslušníků třetích zemí.

Rada a Komise rovněž berou na vědomí, že společný přístup k usnadnění udělování víz poskytuje příležitost k tomu, aby na základě posouzení jednotlivých případů byla zahájena jednání se třetími zeměmi o usnadnění udělování víz při zohlednění celkových vztahů Evropské unie s kandidátskými zeměmi, zeměmi s evropskou perspektivou a zeměmi, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, jakož i se strategickými partnery.

Rada a Komise potvrzují svou podporu vypracování dohod o usnadnění udělování víz se třetími zeměmi v souladu s postupem a úvahami uvedenými ve společném přístupu k usnadnění udělování víz a zdůrazňují, že je nezbytné projednat souběžné dohody o zpětném přebírání osob, aby tyto dohody vstoupily v platnost současně.

Rada a Komise připomínají, že v souvislosti s podporou osobních kontaktů s obyvateli sousedních zemí způsobem slučitelným s celkovými cíli politiky EU by členské státy měly využívat možností, které jim nabízí schengenské acquis, zejména v případech, kdy tyto osobní kontakty mohou přispět k posílení občanské společnosti a demokratizace těchto zemí. Rada a Komise také žádají, aby byl za tímto účelem trvale sledován dopad těchto nových opatření.


PROHLÁŠENÍ RADY

Na základě postupu a úvah uvedených ve společném přístupu k usnadnění udělování víz na základě posouzení jednotlivých dotyčných zemí a s ohledem na pravidlo II.3 tohoto rozhodnutí vyzývá Rada Komisi, aby předložila doporučení týkající se zmocnění k zahájení jednání o dohodách o usnadnění udělování víz a dohodách o zpětném přebírání osob, a to počínaje zeměmi s evropskou perspektivou uvedenými v závěrech Evropské rady z června roku 2003 a z června roku 2005.


Komise

29.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/81


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 23. června 2006

o přijetí závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozů některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících mimo jiné z Rumunska

(2006/441/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (1), a zejména na čl. 8 odst. 1 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   POSTUP

(1)

Dne 31. března 2005 Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) oznámila mimo jiné zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli (dále jen „SPT“) pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny do Společenství.

(2)

Konečná zjištění a závěry šetření jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 954/2006 (3), kterým se mimo jiné ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Chorvatska, Rumunska, Ruska a Ukrajiny.

B.   ZÁVAZKY