23.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/1

(1)

Nařízením (ES) č. 1290/2005 byly zřízeny Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), které působí v rámci sdíleného řízení výdajů a účelově vázaných příjmů z rozpočtu Společenství. Nařízení stanoví obecné podmínky a pravidla pro vedení účtů a pro výkazy výdajů a příjmů, které připadají platebním agenturám, jakož i pro následnou úhradu těchto výdajů ze strany Komise. Tato pravidla a podmínky musí být upřesněny s tím, že budou rozlišena společná prováděcí pravidla pro oba dva fondy a zvláštní prováděcí pravidla pro každý z nich.

(2)

Aby bylo zajištěno řádné řízení prostředků vyhrazených v rozpočtu Evropských společenství pro oba dva fondy, je nezbytné, aby každá platební agentura vedla účetnictví vztahující se výhradně na výdaje, které mají být financovány jak z EZZF, tak i z EZFRV. Účetnictví vedené platebními agenturami proto musí pro každý z těchto obou fondů účtovat odděleně výdaje a příjmy vynaložené podle čl. 3 odst. 1 a článků 4 a 34 nařízení (ES) č. 1290/2005 a umožnit uvést tyto výdaje a příjmy do vztahu s finančními prostředky, které jsou pro ně uvolněny z rozpočtu Společenství.

(3)

Společná zemědělská politika je financována v eurech, přičemž členské státy nepatřící do eurozóny mohou uskutečňovat platby příjemcům ve své národní měně. K oprávnění provést konsolidaci všech výdajů a příjmů je tudíž nezbytné, aby dotyčné platební agentury byly s to poskytovat údaje týkající se výdajů a příjmů jak v eurech, tak i v měně, v níž byly zaplaceny nebo získány.

(4)

Aby bylo zajištěno řádné řízení finančních toků, zejména proto, že členské státy uvolňují finanční prostředky na pokrytí výdajů uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005 nebo přijímají zálohy na výdaje uvedené v článku 4 uvedeného nařízení dříve, než Komise financuje tyto výdaje formou následné úhrady vynaložených výdajů, je třeba stanovit, že členské státy shromáždí informace nezbytné pro tyto zpětné úhrady a budou je mít k dispozici pro potřeby Komise po dobu provádění výdajů a příjmů nebo je budou Komisi pravidelně předávat. Z tohoto důvodu se musí přihlížet ke způsobům správy, které jsou specifické pro EZZF a pro EZFRV, a je třeba, aby členské státy organizovaly poskytování a předávání informací Komisi v intervalech přizpůsobených způsobu správy každého z fondů, aniž by tím byla dotčena povinnost členských států mít pro potřeby Komise k dispozici informace vyhotovené za účelem patřičné kontroly vývoje výdajů.

(5)

Obecné povinnosti pro vedení účtů platebních agentur se týkají podrobných údajů, které jsou požadovány pro účely řízení finančních prostředků Společenství a jejich kontroly, ale které nejsou nezbytné pro následné úhrady výdajů. Je tudíž třeba upřesnit, které informace a údaje o výdajích, jež mají být financovány z EZZF nebo z EZFRV, musí být Komisi pravidelně předávány.

(6)

Informace, které členské státy sdělují Komisi, jí musí umožnit, aby předané informace použila přímo a co nejúčinněji pro správu účtů EZZF a EZFVR, jakož i pro související platby. K dosažení tohoto cíle je třeba stanovit, že všechna poskytování a sdělování informací mezi členskými státy a Komisí budou probíhat elektronickou nebo digitální cestou. Jelikož však může být nezbytné předat informace jiným způsobem, je třeba stanovit, v jakých případech je tato povinnost oprávněná.

(7)

Podle čl. 8 odst. 1 písm. c) bodu i) nařízení (ES) č. 1290/2005 musí být pro opatření související s operacemi financovanými z EZZF a EZFRV výkazy výdajů, které zároveň slouží jako žádost o platby, předány Komisi s přiloženými požadovanými informacemi. Aby členské státy a platební agentury mohly tyto výkazy výdajů sestavovat podle harmonizovaných pravidel a Komise mohla zvažovat žádosti o platbu, je třeba určit, za jakých podmínek mohou být tyto výdaje vzaty z rozpočtů EZZF a EZFRV a jaká pravidla platí pro zaúčtování výdajů a příjmů, zejména pak příjmů účelově vázaných a případných oprav, které bude třeba provést, a jaká pravidla platí pro jejich konkrétní výkaz.

(8)

Článek 4 nařízení Rady (EHS) č. 1883/78 ze dne 2. srpna 1978 o obecných pravidlech pro financování intervencí záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (2) stanovil, že částka, která se má financovat na základě intervenčního opatření, je určena v roční účetní uzávěrce sestavené platebními agenturami. Uvedené nařízení také stanovilo pravidla a podmínky, kterými se tato závěrka řídí. V důsledku zrušení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) nařízením (ES) č. 1290/2005 a jeho nahrazení fondem EZZF, pokud jde o tato opatření, je třeba upřesnit pravidla, podle nichž se financování těchto opatření z EZZF zařadí do systému výkazů výdajů a měsíčních plateb.

(9)

Podle čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1290/2005 se říjnové výdaje přičítají k měsíci říjnu, pokud jsou uskutečněny v období od 1. do 15. téhož měsíce října a k měsíci listopadu, pokud jsou uskutečněny v období od 16. do 31. října. Pokud však jde o výdaje na veřejné skladování, jsou výdaje zaúčtované v měsíci říjnu celkově zohledněny v rámci rozpočtového roku N + 1. Je proto třeba stanovit, že výdaje financované z EZZF a vyplývající z operací veřejného skladování uskutečněných v září, jsou zaúčtovány nejpozději dne 15. října.

(10)

Použitelné směnné kurzy se musí stanovit v závislosti na tom, zda v právních předpisech z oblasti zemědělství je či není vymezena rozhodná skutečnost. Aby členské státy, které nepatří do eurozóny, nepoužívaly jiný směnný kurz při zaúčtování v jiné měně než euro zinkasovaných příjmů nebo podpor vyplacených příjemcům na straně jedné a při sestavování výkazu výdajů platební agenturou na straně druhé, je třeba stanovit, že dotčené členské státy použijí ve svých výkazech výdajů týkajících se EZZF stejný směnný kurz jako kurz použitý při obdržení příjmů nebo při platbách příjemcům. Kromě toho, aby se zjednodušily administrativní formality související se zpětnými zinkasováními, která se týkají více operací, je třeba stanovit jednotný směnný kurz při zaúčtování těchto zpětných zinkasování. Toto opatření však musí být omezeno na operace, k nimž došlo před vstupem tohoto nařízení v platnost.

(11)

Komise provádí ve prospěch členských států měsíční nebo pravidelné platby na základě výkazů výdajů, které jí tyto státy předají. Jelikož ale musí přihlížet k příjmům, které platební agentury získaly pro rozpočet Společenství, je tedy třeba stanovit podmínky, za nichž se mají provádět určitá vyrovnání mezi výdaji a příjmy uskutečněnými v rámci EZZF a EZFRV.

(12)

Poté, co Komise rozhodla o měsíčních platbách, poskytne členským státům finanční prostředky nezbytné k pokrytí výdajů, které mají být financovány z EZZF a EZFRV, a to praktickým způsobem a za podmínek, které je třeba stanovit na základě informací sdělených členskými státy Komisi a na základě elektronických systémů zavedených Komisí.

(13)

Jestliže rozpočet Společenství není při zahájení rozpočtového roku schválen, čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (3) stanoví, že platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v dané kapitole pro předchozí finanční rok. Aby bylo rozdělování dostupných prostředků mezi členské státy určeno spravedlivě, je třeba v tomto případě stanovit, že měsíční platby v rámci EZZF a pravidelné platby v rámci EZFRV budou představovat určité procento, stanovené podle kapitol, z výkazů výdajů předaných každým členským státem a že zůstatek nevyplacený během jednoho měsíce bude znovu přidělen podle rozhodnutí Komise o dalších měsíčních nebo pravidelných platbách.

(14)

Jestliže na základě výkazů výdajů obdržených od členských států v rámci EZZF překračuje celková částka předběžných závazků, které by mohly být povoleny podle čl. 150 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, polovinu všech příslušných prostředků pro běžný finanční rok, je Komise povinna tyto částky snížit. Pro zajištění řádného řízení musí být toto snížení poměrně rozloženo mezi všechny členské státy na základě výkazů výdajů obdržených od těchto členských států. Aby bylo rozdělování dostupných finančních prostředků mezi členské státy určeno spravedlivě, je třeba v tomto případě stanovit, že měsíční platby v rámci EZZF budou představovat určité procento, stanovené pro každou kapitolu, z výkazů výdajů předaných každým členským státem a že zůstatek nevyplacený během měsíce bude znovu přidělen podle rozhodnutí Komise o dalších měsíčních platbách.

(15)

Zemědělské právní předpisy Společenství mají v rámci EZZF lhůty pro platbu podpor příjemcům, které musí členské státy dodržovat. Jakákoli platba provedená po těchto předepsaných lhůtách, jejíž zpoždění není odůvodněno, se považuje za neoprávněný výdaj a ten by jako takový neměl být předmětem následné úhrady ze strany Komise. Nicméně, aby byl finanční dopad přizpůsoben v poměru ke zpoždění, které je při platbě zjištěno, je třeba stanovit, že Komise použije odstupňované snížení plateb podle velikosti zjištěného překročení lhůty. Musí být také stanoveno paušální rozpětí, a to zejména proto, aby se nemuselo uplatnit snížení, jsou-li platební zpoždění výsledkem sporných postupů.

(16)

Dodržování platebních lhůt členskými státy je v rámci reformy společné zemědělské politiky a zavádění režimu jediné platby prvořadé pro řádně uplatňování pravidel finanční kázně. Proto je třeba stanovit specifická pravidla, díky nimž bude nebezpečí překročení ročních prostředků dostupných z rozpočtu Společenství co možná nejmenší.

(17)

V souladu s články 17 a 27 nařízení (ES) č. 1290/2005 může Komise snížit nebo pozastavit platby členským státům, pokud členské státy nedodrží lhůty stanovené pro platby nebo nesdělí údaje o výdajích nebo informace stanovené uvedeným nařízením k ověřování soudržnosti těchto údajů. Stejně tak, pokud jde o EZFRV, pokud členské státy nesdělí informace vyžadované podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (4) a jeho prováděcích pravidel, včetně průběžné hodnotící zprávy v polovině doby trvání programů. V této souvislosti je třeba stanovit způsoby, jak budou tato snížení a pozastavení prováděna, a to kak pro výdaje z EZZF, tak i z EZFRV.

(18)

Článek 180 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení, stanoví, že záporné zemědělské výdaje jsou od 1. ledna 2007 nahrazeny účelově vázanými příjmy, které jsou podle jejich původu připsány na účet EZZF nebo EZFRV. Podle čl. 32 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005 se částky získané zpět platebními agenturami v důsledku nesrovnalostí nebo nedbalostí musí zaúčtovat jako účelově vázané příjmy těchto agentur. Některé částky vzniklé v důsledku nesrovnalostí nebo snížení uplatňovaných v případě nedodržení pravidel respektu k životnímu prostředí se připojují k příjmům souvisejícím s nesrovnalostmi a nedbalostmi podle článku 32 nařízení (ES) č. 1290/2005, a proto se s nimi musí zacházet obdobným způsobem. Je tedy třeba stanovit zaúčtování odpovídajících částek za stejných podmínek jako u účelově vázaných příjmů, které pocházejí přímo z nesrovnalostí nebo nedbalostí podle uvedeného článku 32.

(19)

Výdaje, které jsou na pomoc rozvoje venkova v rámci EZFRV spolufinancovány z rozpočtu Společenství a z vnitrostátních rozpočtů, jsou založeny na podrobných programech pro jednotlivá opatření. Musí tedy být sledovány a zaúčtovány na tomto základě, aby bylo možné identifikovat všechny operace podle jednotlivých programů a opatření a ověřovat přiměřenost mezi vynaloženými výdaji a poskytnutými finančními prostředky. V této souvislosti je třeba upřesnit položky, které musí platební agentury zúčtovávat, a zejména je třeba stanovit, že původ veřejných prostředků a prostředků Společenství bude odděleně zanášen do účetnictví v souvislosti s provedenými platbami a že částky, které je třeba zpětně získat od příjemců, i částky získané zpět byly upřesněny a identifikovány v souvislosti s původními operacemi.

(20)

Proběhne-li platební operace nebo zpětné získání v národní měně jiné než euro, je v rámci programů rozvoje venkova financovaných z EZFRV nutný přepočet odpovídajících částek na euro, a je tudíž třeba stanovit použití jednotného směnného kurzu pro všechny operace zúčtovávané během daného měsíce, které mají být použity pro výkazy výdajů.

(21)

Komise potřebuje pro svou rozpočtovou a finanční správu prognózu částek, které má ještě financovat fond EZFRV během kalendářního roku, a odhady žádostí o financování na následující kalendářní rok. Aby mohla Komise plnit své povinnosti, musí jí být příslušné informace sdělovány včas, každopádně však dvakrát do roka, a to každoročně nejpozději do 31. ledna a 31. července.

(22)

Aby bylo Komisi umožněno schválit plán financování každého programu rozvoje venkova, stanovit jeho případné úpravy a provést nezbytné kontroly, musí jí být sděleny určité informace. Je tedy nutné, aby všechny orgány pro řízení programů zanesly do společného informačního systému EZFRV požadované informace, aby Komise zejména mohla určit maximální částku příspěvku z EZFRV, jeho roční rozpis, rozpis na jednotlivé priority a opatření a koeficienty pro společné financování platné pro každou prioritu. Je také třeba stanovit podmínky, za nichž se budou provádět záznamy souhrnných částek do společného informačního systému.

(23)

V souladu s čl. 26 odst. 6 nařízení (ES) č. 1290/2005 musí Komise stanovit pravidelné vyhotovování výkazů výdajů, které se týkají operací prováděných v rámci EZFRV. S ohledem na specifičnosti účetních pravidel, která platí pro EZFRV, je třeba stanovit uplatňování předběžného financování a financování opatření za kalendářní rok, aby byly tyto výdaje vykazovány v pravidelných intervalech, které vyhovují těmto zvláštním podmínkám.

(24)

Výměna informací a dokumentů mezi Komisí a členskými státy, jakož i poskytování a sdělování informací členskými státy Komisi obvykle probíhá elektronickou nebo digitální cestou. Ukazuje se, že pro vylepšení těchto výměn informací v rámci EZZF a EZFRV a pro zobecňování jejich využívání je nutné přizpůsobit stávající systémy výpočetní techniky nebo zavést systémy nové. Je třeba stanovit, že tato opatření uskuteční Komise a po předání informací členským státům budou prováděna prostřednictvím Výboru zemědělských fondů.

(25)

Podmínky pro zpracování informací těmito informačními systémy, jakož i forma a obsah dokumentů, jejichž sdělování je požadováno podle nařízení (ES) č. 1290/2005, vyžadují časté úpravy, které jsou důsledkem vývoje použitelných právních předpisů nebo potřeb spojených s řízením. Jednotná podoba dokumentů, které jsou členské státy povinny předávat, se také jeví jako nezbytná. Pro dosažení těchto cílů a ve snaze zjednodušit postupy a umožnit, aby příslušné informační systémy byly okamžitě provozuschopné, je žádoucí určit formu a obsah dokumentů na základě vzorů a stanovit, že jejich úpravy a aktualizaci provede Komise poté, co informuje Výbor zemědělských fondů.

(26)

Správa a kontrola zákonnosti výdajů z EZFRV a EZZF přísluší platebním agenturám. Za sdělování nebo zaznamenávání údajů o finančních transakcích a jejich aktualizaci tedy nese odpovědnost platební agentura, provádí je přímo platební agentura nebo subjekt, na který byla tato funkce přenesena, popřípadě jsou zajišťovány i prostřednictvím akreditovaných koordinačních subjektů.

(27)

Některé dokumenty nebo postupy stanovené v nařízení (ES) č. 1290/2005 a jeho prováděcích pravidlech vyžadují podpis pověřené osoby nebo souhlas osoby v jedné nebo několika etapách dotyčného postupu. Informační systémy zavedené k předávání těchto dokumentů musí v těchto případech umožnit jednoznačnou identifikaci každé osoby a poskytovat dostatečnou záruku neporušitelnosti obsahu dokumentů, a to i během jednotlivých etap postupu. Zejména tomu tak musí být u výkazů výdajů a prohlášení o věrohodnosti připojeném k roční účetní uzávěrce podle čl. 8 odst. 1 písm. c) bodů i) a iii) nařízení (ES) č. 1290/2005 a u dokumentů předávaných elektronickou cestou v rámci těchto postupů.

(28)

Pravidla pro předávání elektronických a digitálních dokumentů byla stanovena na úrovni Společenství, pokud jde o způsoby přenosu, podmínky platnosti vůči Komisi, podmínky uchovávání, úplnosti a dohledatelnosti v čase. Vzhledem k tomu, že se sdílené řízení rozpočtových prostředků Společenství v rámci EZZF a EZFRV týká dokumentů sestavených nebo obdržených Komisí, nebo platebními agenturami, a stejně tak jde o postupy zavedené pro financování společné zemědělské politiky, je třeba pro předávání elektronických a digitálních dokumentů v rámci tohoto nařízení stanovit používání právních předpisů Společenství a určit lhůty pro uchovávání elektronických a digitálních dokumentů.

(29)

V některých situacích se může předávání informací elektronickou cestou ukázat jako nemožné. Při případných poruchách informačního systému nebo dlouhodobém přerušení spojení musí mít členský stát možnost zasílat dokumenty jiným způsobem, jehož podmínky je třeba určit.

(30)

Podle čl. 39 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (ES) č. 1290/2005 musí být finanční zdroje dostupné v členském státě k 1. lednu 2007 v důsledku zkrácení nebo zrušení částek plateb, které provedl tento členský stát dobrovolně v souladu s článkem 1 nařízení Komise (ES) č. 1655/2004 ze dne 22. září 2004 určujícím pravidla pro přechod z volitelného regulačního systému, zavedeného článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, na povinný regulační systém, zavedený nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 (5), nebo v rámci sankcí v souladu s články 3, 4 a 5 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky (6), použity tímto členským státem k financování opatření pro rozvoj venkova. Nepoužijí-li členské státy tyto finanční zdroje v určité lhůtě, jsou odpovídající částky převedeny zpět do rozpočtu EZZF. Pro stanovení prováděcích podmínek pro tato opatření je třeba určit způsoby, jakými budou platební agentury příslušné částky zúčtovávat a řídit i jak se budou vyúčtovávat v rámci rozhodnutí Komise o platbách.

(31)

Podle čl. 39 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1290/2005 může Komise až do 31. prosince 2006 členským státům, které byly v Evropské unii před 1. květnem 2004, schvalovat platby související s programy rozvoje venkova na období 2000-2006, a to v odůvodněných případech a za určitých podmínek stanovených v uvedeném písmenu. Aby bylo možné takovou odchylku použít, je třeba stanovit postup a lhůty, které musí být členskými státy dodržovány, jakož i podmínky pro zavedení této odchylky.

(32)

Je tudíž třeba zrušit nařízení Komise (ES) č. 296/96 ze dne 16. února 1996 o údajích předávaných členskými státy, o měsíčním účtování výdajů financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o zrušení nařízení (EHS) č. 2776/88 (7) a rozhodnutí Komise C/2004/1723 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví forma dokumentů předávaných členskými státy tak, aby se zohlednily výdaje financované záruční sekcí EZOZF (8).

(33)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

a)

informace o celkové částce zaplacených výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných od začátku měsíce do konce předchozího týdne nejpozději třetí pracovní den každého týdne;

b)

informace o celkové částce zaplacených výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných během předchozího měsíce nejpozději třetí pracovní den měsíce, když týden připadá na přelom měsíce.

a)

nejpozději třetí pracovní den každého měsíce informace o celkové částce zaplacených výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných během předchozího měsíce, a to na základě vzoru obsaženého v příloze I, a všechny informace, které mohou vysvětlit podstatné odchylky mezi rozpočtovými prognózami sestavenými v souladu s odst. 2 písm. a) bodem iii) tohoto článku a vynaloženými výdaji nebo vybranými účelově vázanými příjmy;

b)

nejpozději 10. den každého měsíce výkaz výdajů podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005 obsahující celkovou částku zaplacených výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných během předchozího měsíce, jakož i výkazy o veřejném skladování, a to na základě vzoru uvedeného v příloze II tohoto nařízení. Sdělení o zaplacených výdajích a účelově vázaných příjmech vybraných od 1. do 15. října se ale předává nejpozději do 25. dne téhož měsíce.

Výkaz výdajů obsahuje třídění výdajů a účelově vázaných příjmů pro každou položku podle rozpočtové nomenklatury rozpočtu Evropských společenství a v kapitolách o revizi zemědělských výdajů a účelově vázaných příjmů doplňkový rozpis podle položek. Nicméně za zvláštních podmínek rozpočtové kontroly může Komise požádat o podrobnější rozpis;

c)

nejpozději 20. den každého měsíce podklad určený k zaúčtování zaplacených výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných platební agenturou během předchozího měsíce do rozpočtu Společenství, s výjimkou podkladu určeného k zaúčtování zaplacených výdajů a účelově vázaných příjmů vybraných od 1. do 15. října, který se předává nejpozději 10. listopadu;

d)

nejpozději 20. května a 10. listopadu každého roku doplněk k podkladu podle písmene c) a částky zadržené a použité v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1259/1999 a čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1655/2004.

a)

seznam (T 104, uvedený v příloze V), vyhotovený každou platební agenturou, týkající se údajů rozepsaných podle rozpočtové nomenklatury rozpočtu Evropských společenství pro každý druh výdajů a příjmů, a to podle podrobné rozpočtové nomenklatury, která byla poskytnuta členským státům, se týká:

b)

souhrnný seznam (T 103, uvedený v příloze IV) údajů podle písmene a) za každý členský stát pro všechny platební agentury dotčeného státu;

c)

zprávu o případném rozdílu (T 101, uvedenou v příloze III) mezi výdaji vykázanými v souladu s odst. 1 písm. b) a výdaji vykázanými v souladu s písmenem a) tohoto odstavce, a k tomu bude podle potřeby připojeno zdůvodnění tohoto rozdílu;

d)

průkazní účty nákladů a příjmů týkajících se veřejného skladování, uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 884/2006 (9), předložené ve formě tabulek (Tabulky e. FAUDIT) v souladu s přílohou XII uvedeného nařízení;

e)

tabulky (T 106 až T 109, uvedené v přílohách VI, VII, VIII a IX), doplňující materiály uvedené v písmenech a) a b), pro sdělení předávaná 20. května a 10. listopadu, uvedená v odst. 1 písm. d), které uvádí stav účtů na konci dubna a na konci rozpočtového roku a které obsahují:

—

pokud jde o tabulky podle odst. 2 písm. e), používají členské státy stejnou měnu, která byla použita pro finanční rok, v němž byly prostředky zadrženy,

—

pokud jde o výkazy výdajů a oznámení o sníženích podle čl. 39 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1290/2005, používají členské státy národní měnu.

a)

výdaje, které mohou být zaplaceny předtím, než se začne používat ustanovení, které uvádí, že je celkově nebo částečně uhradí EZZF, mohou být vykázány pouze:

b)

účelově vázané příjmy, které členský stát dluží Komisi, se vykazují v rámci měsíce, kdy vyprší lhůta pro uhrazení odpovídajících částek, kterou stanoví právní předpisy Společenství;

c)

opravy, o nichž rozhodne Komise v rámci zúčtování a v rámci schválení shody účtů, Komise přímo odepisuje nebo případně přidává k měsíčním platbám podle čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 4 nařízení Komise (ES) č. 885/2006 (10). Členské státy však zahrnují částky, které odpovídají těmto opravám, do výkazu sestaveného za měsíc, za který se opravy uskutečňují.

a)

ke dni vyplacení snížené částky příjemci, když je pohledávka nižší než vyřizovaný výdaj;

b)

ke dni vyrovnání, jestliže je tento výdaj nižší než pohledávka nebo se jí rovná.

a)

pokud jde o operace uskutečněné v září, platební agentury zaúčtovávají hodnoty a částky nejpozději do 15. října;

b)

pokud jde o celkové částky snížení hodnoty podle čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 884/2006, částky se zaúčtovávají ke dni určenému rozhodnutím, které se na ně vztahuje.

a)

jestliže výdaje uhrazené pozdě představují maximálně 4 % výdajů uhrazených s dodržením splatností a lhůt, žádné snížení se neuplatňuje;

b)

je-li vyčerpáno povolené rozpětí ve výši 4 %, snižuje se každý další výdaj uskutečněný se zpožděním podle těchto pravidel:

a)

když pro platby provedené nejpozději dne 15. října roku N + 1 nebylo zcela vyčerpáno rozpětí ve výši 4 % podle odst. 1 písm. a) a zbylá část tohoto rozpětí překračuje 2 %, snižuje se toto rozpětí na 2 %;

b)

v každém případě platby provedené během rozpočtového roku N+2 a dalších let jsou pro dotčený členský stát způsobilé pouze do výše vnitrostátního stropu stanoveného v přílohách VIII a VIIIa nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo do výše ročního finančního rámce podle s čl. 143b odst. 3 uvedeného nařízení pro rok, který předchází rozpočtovému roku, v jehož průběhu je platba provedena, v některých případech je navýšena o částky spojené s prémií na mléčné výrobky a o dodatečné platby stanovené v článcích 95 a 96 uvedeného nařízení a o dodatečnou částku podpory stanovenou článkem 12 uvedeného nařízení, která se sníží o procenta podle článku 10 uvedeného nařízení a je upravena podle článku 11 uvedeného nařízení, přičemž se zohlední článek 12a uvedeného nařízení, a o částky stanovené v článku 4 nařízení Komise (ES) č. 188/2005 (13);

c)

po vyčerpání rozpětí podle písmene a) se výdaje, kterých se týká tento odstavec, sníží o 100 %.

—

pro výdaje uskutečněné do 31. března,

—

pro výdaje uskutečněné do 31. července.

a)

částky splatné do rozpočtu Společenství, které byly vybrány jako pokuty nebo sankce v souladu se specifickými pravidly podle právních předpisů v odvětví zemědělství;

b)

částky odpovídající snížením nebo zamítnutím plateb, která byla uplatněna v souladu s pravidly pro podmíněnost podle hlavy II kapitoly 1 nařízení (ES) č. 1782/2003.

a)

částku veřejných výdajů a částku příspěvku Společenství proplacených v rámci každé operace;

b)

částky, které je třeba zinkasovat zpět od příjemců v souvislosti se zjištěnými nesrovnalostmi nebo nedbalostmi;

c)

částky zinkasované zpět se zjištěním původní operace.

a)

nejpozději 30. dubna pro výdaje za období od 1. ledna do 31. března;

b)

nejpozději 31. července pro výdaje za období od 1. dubna do 30. června;

c)

nejpozději 10. listopadu pro výdaje za období od 1. července do 15. října;

d)

nejpozději 31. ledna pro výdaje za období od 16. října do 31. prosince.

a)

údaje nezbytné pro finanční transakce, zejména ty, které se týkají měsíčních a ročních účetních závěrek platebních agentur, výkazů výdajů a příjmů a předávání informací a dokumentů podle článků 5, 11, 15 a 17 tohoto nařízení, článku 6 nařízení (ES) č. 885/2006 a článků 2, 10 a 11 nařízení (ES) č. 884/2006;

b)

dokumenty společného zájmu, které umožňují kontrolu účtů a prohlížení informací a dokumentů, které musí platební agentura poskytovat Komisi;

c)

texty Společenství a vývojové tendence Komise v oblasti financování společné zemědělské politiky z jednotlivých orgánů akreditovaných a jmenovaných podle nařízení (ES) č. 1290/2005 i vývojové tendence týkající se sladěného uplatňování příslušných právních předpisů.

23.6.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 171/35

(1)

Financování intervenčních opatření zaměřených na stabilizaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005 zajišťuje Společenství za podmínek stanovených právními předpisy z různých odvětví zemědělství. Pokud jde o intervenční opatření ve formě veřejného skladování, stanovilo se v článku 4 nařízení (EHS) č. 1883/78, že částka, kterou má Společenství financovat, se určuje ročními účetními závěrkami sestavenými platebními agenturami. Toto nařízení rovněž stanovilo pravidla a podmínky pro uvedené účetní závěrky. V důsledku toho, že nařízením (ES) č. 1290/2005 byl zřízen Evropský zemědělský záruční fond (EZZF), který nahradil záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), je třeba stanovit odpovídající prováděcí pravidla.

(2)

Intervenční opatření v podobě veřejného skladování lze financovat pouze tehdy, pokud související výdaje byly v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 1290/2005 uskutečněny platebním agenturami, které určily členské státy. Provádění úkolů týkajících se zejména řízení nebo kontroly intervenčních opatření s výjimkou platby podpor však lze delegovat v souladu s čl. 6 odst. 1 druhým pododstavcem uvedeného nařízení. Tyto úkoly musí být rovněž možné plnit prostřednictvím více platebních agentur. Je mimo jiné třeba stanovit, že řízení některých opatření veřejného skladování lze na odpovědnost platební agentury svěřit třetím veřejným nebo soukromým na entitám. V důsledku toho je třeba upřesnit působnost platebních agentur v této oblasti, upřesnit jejich povinnosti a stanovit, za jakých podmínek a podle jakých pravidel může být veřejným orgánům nebo soukromým třetím osobám svěřeno řízení některých opatření veřejného skladování. V tomto posledně uvedeném případě je rovněž třeba stanovit, že dotyčné orgány musí bezpodmínečně jednat v rámci smluv, na základě obecných povinností a obecných zásad vymezených tímto nařízením.

(3)

Povaha výdajů na opatření ve formě veřejného skladování může být různá. Je tedy rovněž nezbytné upřesnit pro každou kategorii operací, jaké výdaje jsou způsobilé k financování Společenstvím, a zejména za jakých podmínek lze výdaje uhradit, a to stanovením podmínek způsobilosti a metod výpočtu těchto výdajů. V rámci toho je třeba zejména stanovit, v jakých případech se tyto výdaje mají zohledňovat na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, nebo na základě paušálních částek stanovených Komisí.

(4)

Aby mohly členské státy, které nepatří do eurozóny, provádět za harmonizovaných podmínek konsolidaci svých výdajů a svých nákladů v národní měně i v eurech, je třeba stanovit podmínky, za kterých se operace týkající se veřejného skladování zapíší do jejich účtů a jaký směnný kurz se má použít.

(5)

Pro určení částky financování Společenstvím k výdajům na veřejné skladování a s přihlédnutím k velice rozdílné povaze dotyčných opatření a k neexistenci stejnorodých rozhodných skutečností je třeba stanovit jedinou rozhodnou skutečnost na základě účtů, které sestavují a vedou platební agentury a do nichž se jako debetní a kreditní položky zanášejí různé položky výdajů a příjmů zjištěné platebními agenturami.

(6)

V souladu s článkem 6 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o vedení účtů platebními agenturami, výkazy výdajů a příjmů a podmínky proplácení výdajů v rámci EZZF a EZFRV (3), jsou platební agentury, aby dosáhly proplacení nákladů veřejného skladování, povinny převzít do výkazu výdajů hodnoty a částky, které si účtovaly v průběhu měsíce následujícího po měsíci, k němuž se vztahují operace veřejného skladování. Aby se umožnil dobrý průběh tohoto postupu, je třeba stanovit podmínky, za kterých se Komisi sdělují informace nezbytné k výpočtu nákladů a výdajů.

(7)

Účetnictví týkající se veřejných zásob držených v rámci intervence musí umožnit stanovit částku financování Společenstvím, a zároveň musí umožnit rozpoznat stav zásob produktů, jež byly dány do intervenčního režimu. Za tímto účelem je třeba stanovit, že platební agentury musí vést odděleně skladové účetnictví a finanční účty, jež musí obsahovat údaje nezbytné ke sledování zásob a k řízení financování výdajů a příjmů vytvořených intervenčními opatřeními veřejného skladování.

(8)

Zaúčtování údajů o množstvích, hodnotách a o některých průměrech ze strany platebních agentur je povinné. Některé operace nebo výdaje by se však neměly zohledňovat vzhledem k některým okolnostem nebo by se měly zohlednit podle zvláštních pravidel. Aby se zamezilo rozdílům v zacházení a aby se zajistila ochrana finančních zájmů Společenství, měly by být stanoveny tyto případy a okolnosti, jakož i podmínky jejich zaúčtování.

(9)

Datum, k němuž se provádí zaúčtování různých výdajových a příjmových položek, které jsou spojené s intervenčními opatřeními veřejného skladování, závisí na povaze operací a může být stanoveno v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství. V tomto kontextu je třeba stanovit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že zaúčtování těchto položek se provádí ke dni, ve kterém dojde ke hmotné operaci vyplývající z intervenčního opatření, a kterým se stanoví zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(10)

Na základě obecné odpovědnosti, která jim přináleží, musí platební agentury soustavně a pravidelně kontrolovat zásoby produktů spadajících do intervenčního režimu. Pro zaručení jednotného uplatnění této povinnosti všemi platebními agenturami je třeba stanovit periodicitu a základní zásady pro kontroly a pro inventarizace.

(11)

Ocenění operací týkajících se veřejného skladování závisí rovněž na povaze operací a lze je určit v rámci platných právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství. Napříště je třeba stanovit obecné pravidlo, kterým se stanoví, že hodnota nákupů a prodejů se rovná součtu plateb a tržeb realizovaných u hmotných operací nebo jež u těchto hmotných operací realizovány být mají, a zvláštní pravidla nebo zvláštní případy, které je třeba vzít v úvahu.

(12)

Je třeba stanovit formu a obsah dokumentace, jejíž předání se požaduje z titulu intervenčních opatření veřejného skladování, jakož i podmínky a pravidla předávání nebo uchovávání této dokumentace ze strany členských států. V zájmu soudržnosti s pravidly stanovenými v ostatních oblastech dotčených financováním společné zemědělské politiky musejí sdělení a výměny informací stanovené tímto nařízením probíhat za podmínek a postupy podle článku 18 nařízení (ES) č. 883/2006.

(13)

Opatření přijatá na základě tohoto nařízení nahrazují ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 411/88 ze dne 12. února 1988 o metodě a úrokové míře pro výpočet nákladů na financování intervenčních opatření ve formě nákupu, skladování a odbytu (4), nařízení Komise (EHS) č. 1643/89 ze dne 12. června 1989, kterým se stanoví paušální částky pro financování hmotných operací v souvislosti s veřejným skladováním zemědělských produktů (5), nařízení Komise (EHS) č. 2734/89 ze dne 8. září 1989 o skutečnostech, ke kterým se má přihlížet při určování výdajů podle čl. 37 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 822/87, které jsou financovány ze záruční sekce EZOZF (6), nařízení Rady (EHS) č. 3492/90 ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení činitelů, které musí brát v úvahu záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu v ročních účetních závěrkách pro financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování (7), nařízení Komise (EHS) č. 3597/90 ze dne 12. prosince 1990 o pravidlech účetnictví pro intervenční opatření zahrnující nákup, skladování a prodej zemědělských produktů intervenčními agenturami (8), nařízení Komise (EHS) č. 147/91 ze dne 22. ledna 1991, kterým se definují a stanoví mezní přípustné odchylky pro množstevní ztráty zemědělských produktů ve veřejném intervenčním skladování (9) a nařízení Komise (ES) č. 2148/96 ze dne 8. listopadu 1996, kterým se stanoví pravidla pro vyhodnocení a kontrolu veřejných intervenčních zásob zemědělských produktů (10).

(14)

Je tedy třeba zrušit nařízení (EHS) č. 411/88, (EHS) č. 1643/89, (EHS) č. 2734/89, (EHS) č. 3492/90, (EHS) č. 3597/90, (EHS) č. 147/91 a (ES) č. 2148/96.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru zemědělských fondů,

a)

svěřit řízení některých opatření veřejného skladování fyzickým nebo právnickým osobám zajišťujícím skladování intervenčních zemědělských produktů (dále jen „skladovatelům“). V tomto případě je tato správa prováděna povinně v rámci smluv o skladování na základě závazků a obecných zásad vymezených v příloze II.

b)

pověřit fyzické nebo právnické osoby prováděním některých specifických úkolů stanovených v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství.

a)

vést skladové účetnictví a finanční účty pro každý produkt, který je předmětem intervenčního opatření veřejného skladování, a to na základě operací, které realizují od 1. října jednoho roku do 30. září roku následujícího (toto období se dále označuje jen jako „účetní období“),

b)

průběžně aktualizovat seznam skladovatelů, s nimž uzavřely smlouvu v rámci veřejného skladování. Tento seznam musí obsahovat odkazy umožňující přesnou identifikaci všech skladovacích míst, jejich kapacitu, čísla skladových hal, chladíren nebo sil, jejich plány a schémata,

c)

mít k dispozici Komise vzorové smlouvy používané pro veřejné skladování, pravidla vytvořená pro převzetí produktů, skladování produktů a vyskladnění produktů ze skladišť skladovatelů, jakož i pravidla pro úkoly skladovatelů,

d)

vést centralizovaně elektronické skladové účetnictví zásob vycházející ze všech skladovacích míst, všech produktů, všech množství a jakostí různých produktů, kde u každého z nich je uvedena hmotnost (popřípadě hrubá a čistá hmotnost) nebo objem,

e)

uskutečňovat všechny operace týkající se skladování, uchovávání, dopravy nebo přemístění intervenčních produktů v souladu s právními předpisy Společenství a v souladu s vnitrostátními předpisy, aniž je dotčena vlastní odpovědnost kupujících, ostatních platebních organizací zasahujících v rámci operace nebo osob z tohoto titulu pověřených,

f)

provádět po celý rok kontroly intervenčních produktů na skladovacích místech, Tyto kontroly se provádějí v nepravidelných intervalech a nenadále. Není-li tím ohrožen účel kontroly, je však přípustné předchozí ohlášení, jehož lhůta však musí být omezena na nezbytné minimum. Toto předchozí ohlášení nelze s výjimkou řádně odůvodněných případů provést dříve než 24 hodin před zahájením kontroly,

g)

provádět každoroční inventarizaci za podmínek stanovených v článku 8.

a)

dobré zachování produktů, které jsou předmětem intervenčních opatření Společenství. Alespoň jednou ročně se ujišťují o jakosti skladovaných produktů,

b)

neporušenost intervenčních zásob.

a)

o případech, ve kterých může prodloužení doby skladování nějakého produktu přivodit znehodnocení daného produktu,

b)

množstevní ztráty nebo znehodnocení produktu v důsledku přírodních katastrof.

a)

Pokud jde o situace uvedené ve zmíněném písmenu a), přijímají se vhodná rozhodnutí postupem podle čl. 25 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 (12) nebo případně postupem podle odpovídajícího článku jiných nařízení týkajících se společné organizace zemědělských trhů.

b)

Pokud jde o situace uvedené ve zmíněném písmenu b), přijímají se vhodná opatření postupem podle čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005.

a)

na žádost Komise dokumenty a informace uvedené v odstavci 7 a doplňkové vnitrostátní správní předpisy přijaté k provedení a správě intervenčních opatření;

b)

podle periodicity stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 883/2006 informace o veřejném skladování na základě vzorů v příloze III tohoto nařízení.

a)

finanční náklady na finanční prostředky zmobilizované členskými státy pro nákup produktů podle metod výpočtu stanovených v příloze IV;

b)

výdaje na hmotné operace vyplývající z nákupu, prodeje nebo z jakéhokoli jiného přechodu vlastnictví k produktům (vstup produktů do veřejného skladování, jejich prodlévání ve veřejném skladování a výstup produktů z veřejného skladování) podle přílohy V na základě paušálních částek jednotných pro celé Společenství a vypočítaných postupy podle přílohy VI;

c)

výdaje na hmotné operace, které nejsou nutně spojeny s nákupem, prodejem nebo jakýmkoli jiným přechodem vlastnictví k produktům na základě paušálních nebo nepaušálních částek podle ustanovení stanovených Komisí v rámci právních předpisů z jednotlivých odvětví zemědělství o těchto produktech a v příloze VII;

d)

snížení hodnoty skladovaných produktů výpočty podle přílohy VIII;

e)

rozdíly (zisky a ztráty) mezi účetní hodnotou a distribuční cenou produktů nebo rozdíly vyplývající z jiných činitelů.

a)

množství produktů zjištěná na vstupu do skladu a množství produktů zjištěných na výstupu ze skladu, a to s fyzickým přemístěním nebo bez fyzického přemístění;

b)

množství použitá z titulu režimu rozdělení zdarma nejchudším osobám podle nařízení Rady (EHS) č. 3730/87 (14) a zaúčtovaná podle ustanovení článku 5 nařízení Komise (EHS) č. 3149/92 (15), v odlišení od množství, která jsou předmětem přemístění do jiného členského státu;

c)

množství, na která se vztahují odběry vzorků, v odlišení od odběrů uskutečněných kupujícími;

d)

množství, která po zjištění vizuální prohlídkou v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí pro intervenci, již nelze přebalit a prodávají se z ruky do ruky;

e)

množství chybějící z důvodů, které nelze určit, i z důvodů, které určit lze, včetně důvodů odpovídajících mezní přípustné odchylce podle platných předpisů;

f)

znehodnocená množství;

g)

přebytečná množství;

h)

chybějící množství překračující mezní přípustné odchylky;

i)

množství uložená do skladů, u nichž se ukazuje, že nesplňují požadované podmínky, což vede k tomu, že skladovatel je odmítne převzít;

j)

čistá množství, která se nacházejí ve skladech na konci každého měsíce nebo na konci účetního období a která nejsou převedena do následujícího měsíce nebo do následujícího účetního období.

a)

hodnotu množství uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku, přičemž se odděleně zanáší hodnota množství koupených a hodnota množství prodaných,

b)

účetní hodnotu množství použitých nebo zohledněných z titulu režimu rozdělení zdarma podle odst. 1 písm. b) tohoto článku,

c)

finanční náklady uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a),

d)

výdaje související s hmotnými operacemi podle čl. 4 odst. 1 písm. b) a c),

e)

finanční náklady vyplývající ze snížení hodnoty podle čl. 4 odst. 1 písm. d),

f)

částky vybrané nebo zpětně inkasované od prodejců, kupujících nebo skladovatelů, jiné než uvedené v čl. 11 odst. 2,

g)

částku pocházející z přímého prodeje v důsledku roční inventury nebo v důsledku kontrol po převzetí produktů do intervenčních skladů,

h)

ztráty a zisky z vyskladnění produktů s přihlédnutím ke snížením hodnoty ve smyslu písmene e) tohoto odstavce,

i)

ostatní debetní a kreditní položky, zejména položky odpovídající množstvím podle odst. 1 písm. c) až g) tohoto článku,

j)

průměrnou účetní hodnotu vyjádřenou podle okolností v tunách nebo v hektolitrech.

a)

náklady vyskladnění u množství, u kterých byla zjištěna manka nebo znehodnocení, v souladu s pravidly stanovenými v přílohách X a XII, se účtují pouze za množství skutečně prodaná a vyskladněná;

b)

množství, u kterých se zjistilo, že chybějí během převozu z jednoho členského státu do druhého se nepovažují za uložená do skladu v členském státě určení, a proto se na ně neposkytují paušální částky na uložení do skladu;

c)

jestliže se produkt dopravuje či převáží, zaúčtují se paušální částky na uložení do skladu a vyskladnění, v případě, že se tyto náklady nepovažují podle pravidel Společenství za nedílnou součást nákladů za dopravu;

d)

pokud pravidla Společenství nestanoví jinak, příjmy z prodeje znehodnocených produktů ani jakékoliv jiné příjmy v této souvislosti se do účtů nezaznamenávají do dokumentace EZZF;

e)

nadbytečná množství, která by se zjistila, se zaúčtovávají se zápornou hodnotou ve stavu a pohybu zásob mezi chybějícími množstvími. Tato množství se zohlední při určení množství přesahujících mezní přípustnou odchylku;

f)

jiné vzorky, než které si vzali kupující, se zaúčtovávají v souladu s přílohou XII částí 2 písm. a).

a)

datum nabytí účinnosti smlouvy o skladování uvedené v čl. 9 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 1262/2001 (16), pokud jde o bílý cukr a surový cukr, a to u množství převzatých v režimu smlouvy o skladování, které bylo před přemístěním zásob převedeno mezi nabízejícím a platební agenturou,

b)

den inkasování u částek vybraných nebo zpětně inkasovaných podle čl. 5 odst. 2 písm. f) a g),

c)

datum skutečného zaplacení nákladů týkajících se hmotných operací, pokud se na tyto náklady nevztahují paušální částky.

a)

datum převzetí produktů platební agenturou podle právní úpravy pro společnou organizaci trhů dotyčného produktu ohledně množství uložených do veřejného skladování bez změny místa skladování,

b)

datum zjištění skutečností u chybějících nebo znehodnocených množství nebo u přebytečných množství,

c)

den skutečného vyskladnění produktů u přímých prodejů týkajících se produktů, které nelze přebalit po vizuální prohlídce v rámci roční inventarizace nebo při kontrole po převzetí pro intervenci a které zůstávají na skladě,

d)

konec účetního období pro případné ztráty přesahující odpovídající mezní přípustnou odchylku.

a)

příloze IX u destilovaných produktů (smíšeného alkoholu),

b)

příloze X u chybějících množství,

c)

příloze XII u produktů znehodnocených nebo zničených,

d)

příloze XIII u produktů uložených do skladu, jež skladovatel odmítl převzít.

a)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před účetním obdobím 2007 na konverzi do národní měny:

b)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před prvním dnem každého čtvrtletí účetního období roku 2007 počínaje 1. říjnem 2006 na konverzi do národní měny:

c)

poslední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před účetním obdobím 2008, pro uchování v eurech hodnoty čistých množství, která budou převedena z účetního období 2007 do účetního období 2008, po odečtení druhého snížení hodnoty na konci účetního období 2007.