14.6.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/1

---

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 842/2006

ze dne 17. května 2006

o některých fluorovaných skleníkových plynech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 a článek 95 této smlouvy ve spojení s články 7, 8 a 9 tohoto nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2), s ohledem na společný návrh přijatý dohodovacím výborem dne 14. března 2006,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Šestý akční program Společenství pro životní prostředí (3) označuje změny klimatu za jednu z prioritních oblastí činnosti. Tento program uvádí závazek Společenství dosáhnout v období 2008 až 2012 snížení emisí skleníkových plynů o 8 % ve srovnání se stavem v roce 1990 a nutnost v dlouhodobém horizontu celosvětově snížit emise skleníkových plynů přibližně o 70 % ve srovnání se stavem v roce 1990.

(2)

Konečným cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, která byla schválena rozhodnutím Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993 o uzavření Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4), je stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému.

(3)

Rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kj'tského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících (5) zavazuje Společenství a jeho členské státy, aby v období 2008 až 2012 snížily své celkové emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti, které jsou uvedeny v příloze A Kjótského protokolu, o 8 % ve srovnání se stavem v roce 1990.

(4)	Většina fluorovaných skleníkových plynů, na které se vztahuje Kjótský protokol a toto nařízení, má vysoký potenciál globálního oteplování.

(5)

Je třeba přijmout opatření pro předcházení emisím fluorovaných skleníkových plynů a jejich omezování, aniž jsou dotčeny směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech (6), směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (7), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (8) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES ze dne 27. ledna 2003 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (9).

(6)	Hlavním cílem tohoto nařízení je snížit emise fluorovaných skleníkových plynů, na které se vztahuje Kjótský protokol, a chránit tak životní prostředí. Právním základem by tedy měl být čl. 175 odst. 1 Smlouvy.

(7)

Nicméně pro harmonizaci požadavků na používání fluorovaných skleníkových plynů, uvádění výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny na trh a na jejich označování je vhodné přijmout opatření na úrovni Společenství na základě článku 95 Smlouvy. Existují-li schůdné alternativy a nelze-li zlepšit způsoby omezování úniků a znovuzískávání, považuje se u některých aplikací obsahujících fluorované skleníkové plyny za vhodné omezit uvádění na trh a používání. V této souvislosti by měly být brány v úvahu dobrovolné iniciativy některých průmyslových odvětví a také skutečnost, že vývoj alternativ stále pokračuje.

(8)	Používání a provádění tohoto nařízení by měla dát podnět k technologickým inovacím díky podpoře nepřetržitého vývoje alternativních technologií a přechodu na již existující technologie, které jsou ekologičtější.

(9)	Členské státy by měly v rámci Společenství usnadnit přeshraniční přepravu znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů k zneškodnění nebo regeneraci v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů (10).

(10)

Uvádění výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny, uvedených v příloze II, na trh nepřispívá k plnění cílů a závazků Společenství a jeho členských států v oblasti změny klimatu, a proto je nutné uvádění těchto výrobků a zařízení na trh Společenství omezit. To může platit i pro další výrobky a zařízení obsahující fluorované skleníkové plyny, a proto by měla být přezkoumána potřeba rozšířit přílohu II s ohledem na ekologické přínosy, technickou proveditelnost a efektivitu nákladů.

(11)	Příloha II k rozhodnutí 2002/358/ES stanoví různé cíle pro jednotlivé členské státy a členské státy přijaly strategie k jejich dosažení. Členským státům by mělo být umožněno ponechat stávající vnitrostátní opatření přijatá ke splnění těchto cílů po omezenou dobu v souladu s článkem 95 Smlouvy.

(12)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (11) i toto nařízení přispívají k předcházení emisím fluorovaných skleníkových plynů a jejich omezování, a proto by měly být přijaty a vyhlášeny v Úředním věstníku Evropské unie souběžně jako příspěvek k plnění závazků Společenství a jeho členských států vyplývajících z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Kjótského protokolu a rozhodnutí 2002/358/ES.

(13)	Mělo by být upraveno sledování, hodnocení a přezkum ustanovení obsažených v tomto nařízení.

(14)	Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(15)	Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(16)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy omezování úniků a vykazování některých fluorovaných skleníkových plynů, kontrolu používání výrobků a zařízení obsahujících některé fluorované skleníkové plyny a kontrolu uvádění těchto výrobků a zařízení na trh za účelem ochrany životního prostředí a vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a může jich být proto z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(17)	Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (12),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Cílem tohoto nařízení je omezovat, předcházet a v důsledku toho snižovat emise fluorovaných skleníkových plynů, na které se vztahuje Kjótský protokol. Použije se na fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze A tohoto protokolu. Příloha I tohoto nařízení obsahuje seznam fluorovaných skleníkových plynů, na které se v současnosti toto nařízení vztahuje, spolu s jejich potenciály globálního oteplování. S ohledem na revize uvedené v čl. 5 odst. 3 Kjótského protokolu a přijaté Společenstvím a jeho členskými státy lze přílohu I přezkoumat a v případě potřeby poté aktualizovat.

Toto nařízení upravuje omezování úniků, používání, znovuzískávání a zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů uvedených v příloze I; označování a odstraňování výrobků a zařízení s obsahem těchto plynů; hlášení údajů o těchto plynech; omezení použití uvedená v článku 8 a zákazy uvádění výrobků a zařízení uvedených v článku 9 a příloze II na trh; a školení a certifikaci pracovníků a společností vykonávajících činnosti uvedené v tomto nařízení.

Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny směrnice 75/442/EHS, 96/61/ES, 2000/53/ES a 2002/96/ES.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„fluorovanými skleníkovými plyny“ částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6), uvedené v příloze I, a přípravky obsahující tyto látky, s výjimkou látek regulovaných nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu (13);

2.	„částečně fluorovanými uhlovodíky“ organické sloučeniny uhlíku, vodíku a fluoru, jejichž molekula neobsahuje více než šest atomů uhlíku;

3.	„zcela fluorovanými uhlovodíky“ organické sloučeniny obsahující pouze uhlík a fluor, jejichž molekula neobsahuje více než šest atomů uhlíku;

4.

„potenciálem globálního oteplování“ potenciál fluorovaného skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého. Potenciál globálního oteplování (GWP) se počítá jako stoletý potenciál oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2. Hodnoty GWP uvedené v příloze I jsou převzaty ze třetí hodnotící zprávy (TAR) přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu („hodnoty GWP IPCC 2001“) (14);

5.

„přípravkem“ pro účely povinností stanovených v tomto nařízení, s výjimkou zneškodňování, směs skládající se ze dvou nebo více látek, z nichž alespoň jedna je fluorovaný skleníkový plyn, kromě případu, kdy je celkový potenciál globálního oteplování přípravku menší než 150. Celkový potenciál globálního oteplování (15) přípravku se stanoví podle části 2 přílohy I;

6.	„provozovatelem“ fyzická nebo právnická osoba zajišťující technický provoz zařízení nebo systému, na něž se toto nařízení vztahuje; členský stát může v určitých vymezených situacích stanovit vlastníka jako osobu odpovědnou za plnění povinností provozovatele;

7.	„uváděním na trh“ dodání nebo poskytnutí výrobků a zařízení, jež obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na nich závislý, třetí osobě za úplatu nebo bezplatně, přičemž se tak činí ve Společenství poprvé, včetně dovozů na celní území Společenství;

8.	„použitím“ pouívání fluorovaných skleníkových plynů při výrobě, opětovném plnění, servisu nebo údržbě výrobků a zařízení, na něž se vztahuje toto nařízení;

9.	„tepelným čerpadlem“ přístroj nebo instalace získávající teplo při nízké teplotě ze vzduchu, vody nebo půdy a dodávající teplo;

10.	„systémem detekce úniků“ kalibrované mechanické, elektrické nebo elektronické zařízení pro zjišťování úniků fluorovaných skleníkových plynů, které při zjištění úniku provozovatele varuje;

11.

„hermeticky uzavřeným systémem“ systém, v němž všechny díly obsahující chladivo jsou utěsněny sváry, tvrdými pájenými spoji nebo podobným pevným spojením, který může obsahovat uzavřené ventily a uzavřené obslužné body umožňující řádnou opravu nebo vyřazení z provozu a který má prověřenou míru úniků menší než 3 gramy ročně pod tlakem alespoň čtvrtiny maximálního povoleného tlaku;

12.	„nádobou“ výrobek primárně určený pro přepravu a skladování fluorovaných skleníkových plynů;

13.

„nádobou pro jednorázové použití“ nádoba, která není určena k opětovnému plnění a která se používá při servisu, údržbě nebo plnění chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo vysokonapěťových spínačů, nebo při skladování či přepravě rozpouštědel na bázi fluorovaných skleníkových plynů;

14.	„znovuzískáním“ sběr a skladování fluorovaných skleníkových plynů například ze strojů, zařízení a nádob;

15.	„recyklací“ opětovné použití znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů po základním přečištění;

16.	„regenerací“ přepracování znovuzískaných fluorovaných skleníkových plynů, aby splňovaly stanovené provozní normy;

17.	„zneškodněním“ proces, kdy se všechen fluorovaný skleníkový plyn nebo jeho převážná část trvale přemění nebo rozloží na jednu nebo více stabilních látek, které nejsou fluorovanými skleníkovými plyny;

18.	„stacionární aplikací nebo zařízením“ aplikace nebo zařízení, které nejsou za provozu zpravidla přepravovány;

19.	„novým aerosolem“ aerosolový rozprašovač uváděný na trh a určený k prodeji veřejnosti pro zábavné a ozdobné účely uvedené v příloze směrnice 94/48/ES (16).

Článek 3

Omezování úniků

1.   Provozovatelé těchto stacionárních aplikací: chladicích a klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel, včetně jejich okruhů, a systémů požární ochrany, které obsahují fluorované skleníkové plyny uvedené v příloze I, musí s využitím všech technicky proveditelných opatření, jež nepředstavují nepřiměřené náklady:

a)	předcházet únikům těchto plynů a

b)	co nejdříve opravit zjištěnou netěsnost.

2.   Provozovatelé aplikací uvedených v odstavci 1 zajistí podle níže uvedeného rozpisu kontrolu těsnosti certifikovanými pracovníky splňujícími požadavky podle článku 5:

a)	těsnost aplikace obsahující nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů se kontroluje alespoň jednou za dvanáct měsíců; to se nevztahuje na hermeticky uzavřené systémy, které jsou jako takové označené a obsahují méně než 6 kg fluorovaných skleníkových plynů;

b)	těsnost aplikace obsahující nejméně 30 kg fluorovaných skleníkových plynů se kontroluje alespoň jednou za šest měsíců;

c)	těsnost aplikace obsahující nejméně 300 kg fluorovaných skleníkových plynů se kontroluje alespoň jednou za tři měsíce.

Kontrola těsnosti aplikace se provede do jednoho měsíce po opravě netěsnosti, aby byla zajištěna účinnost opravy.

Pro účely tohoto odstavce se „kontrolou těsnosti“ rozumí, že se u zařízení nebo systému zjišťují úniky pomocí metod přímého nebo nepřímého měření a zvláštní pozornost se věnuje těm částem zařízení nebo systému, kde je největší pravděpodobnost vzniku úniku. Metody přímého nebo nepřímého měření kontroly těsnosti jsou specifikovány ve standardních požadavcích na kontroly těsnosti uvedených v odstavci 7.

3.   Provozovatelé aplikací uvedených v odstavci 1 a obsahujících nejméně 300 kg fluorovaných skleníkových plynů musí instalovat systémy detekce úniků. Systémy detekce úniků se kontrolují alespoň jednou za dvanáct měsíců, aby bylo zajištěno jejich řádné fungování. V případě protipožárních systémů instalovaných před 4. červencem 2007 se musí systémy detekce úniků instalovat do 4. července 2010.

4.   Je-li instalován řádně fungující vhodný systém detekce úniků, sníží se četnost kontrol požadovaných podle odst. 2 písm. b) a c) na polovinu.

5.   V případě systémů požární ochrany, u kterých již existuje režim kontrol pro splnění normy ISO 14520, mohou být těmito kontrolami rovněž splněny povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, jsou-li kontroly přinejmenším stejně četné.

6.   Provozovatelé aplikací uvedených v odstavci 1 a obsahujících nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů vedou záznamy o množství a druhu fluorovaných skleníkových plynů v náplni, o doplněném množství a o množství vyčerpaném při znovuzískání během servisu, údržby a konečného vyřazení z provozu. Rovněž vedou záznamy s dalšími důležitými údaji včetně identifikace společnosti nebo technika, kteří servis nebo údržbu provedli, jakož i s údaji o datech kontrol provedených podle odstavců 2, 3 a 4 a o jejich výsledcích a s důležitými údaji o identifikaci stacionárního zařízení aplikací uvedených v odst. 2 písm. b) a c). Záznamy se na požádání poskytnou příslušnému orgánu a Komisi.

7.   Do 4. července 2007 stanoví Komise postupem podle čl. 12 odst. 2 standardní požadavky na kontroly těsnosti pro jednotlivé aplikace uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 4

Znovuzískání

1.   Provozovatelé následujících druhů stacionárních zařízení odpovídají za zavedení opatření pro řádné znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů certifikovanými pracovníky, kteří splňují požadavky článku 5, aby se zajistila recyklace, regenerace nebo zneškodnění těchto plynů:

a)	chladicích okruhů chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel;

b)	zařízení obsahujících rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů;

c)	systémů požární ochrany a hasicích přístrojů a

d)	vysokonapěťových spínačů.

2.   Po uplynutí doby životnosti opětovně plnitelných nádob nebo nádob pro jednorázové použití na fluorované skleníkové plyny odpovídá osoba používající nádobu k přepravě nebo skladování za přijetí opatření pro řádné znovuzískání v ní obsažených zbytků plynů, aby se zajistila recyklace, regenerace nebo zneškodnění těchto plynů.

3.   Znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů obsažených v jiných výrobcích a zařízeních, včetně mobilních zařízení, pokud neslouží k vojenským operacím, provádí náležitě vyškolení pracovníci v míře, která je technicky proveditelná a nepředstavuje neúměrné náklady, aby se zajistila recyklace, regenerace nebo zneškodnění těchto plynů.

4.   Znovuzískání za účelem recyklace, regenerace nebo zneškodnění fluorovaných skleníkových plynů podle odstavců 1 až 3 se provádí před konečným odstraněním zařízení a případně během servisu a údržby.

Článek 5

Školení a certifikace

1.   Na základě informací od členských států a po konzultaci s příslušnými odvětvími se postupem podle čl. 12 odst. 2 do 4. července 2007 stanoví minimální požadavky na školicí programy a certifikaci společností a příslušných pracovníků provádějících instalaci, údržbu nebo servis zařízení a systémů, na které se vztahuje čl. 3 odst. 1 a rovněž pracovníků zajišťujících činnosti uvedené v článcích 3 a 4 a podmínky pro vzájemné uznávání těchto školicích programů a certifikací.

2.   Do 4. července 2008 členské státy stanoví nebo upraví své vlastní požadavky na školení a certifikaci na základě minimálních požadavků uvedených v odstavci 1. Členské státy oznámí své školicí a certifikační programy Komisi. Členské státy uznávají certifikáty vydané jiným členským státem a neomezují svobodu poskytování služeb nebo svobodu usazování z důvodů souvisejících s certifikátem vydaným v jiném členském státě.

3.   Provozovatel dané aplikace zajistí, aby příslušný personál získal potřebný certifikát uvedený v odstavci 2, který odpovídá příslušné znalosti platných předpisů a norem a potřebné způsobilosti v oblasti předcházení emisím a znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů a bezpečného zacházení s příslušným druhem a velikostí zařízení.

4.   Do 4. července 2009 členské státy zajistí, že společnosti vykonávající činnosti uvedené v článcích 3 a 4 přejímají dodávky fluorovaných skleníkových plynů, pouze pokud jejich příslušní pracovníci mají certifikaci uvedenou v odstavci 2 tohoto článku.

5.   Do 4. července 2007 stanoví Komise postupem podle čl. 12 odst. 2 formu oznámení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku.

Článek 6

Podávání zpráv

1.   Do 31. března 2008 a každý rok poté každý výrobce, dovozce a vývozce fluorovaných skleníkových plynů podá zprávu Komisi, kterou zašle i příslušnému orgánu dotčeného členského státu, v níž sdělí následující údaje za předchozí kalendářní rok:

a)

Každý výrobce vyrábějící více než jednu tunu fluorovaných skleníkových plynů ročně sdělí: — svou celkovou výrobu jednotlivých fluorovaných skleníkových plynů ve Společenství s uvedením hlavních kategorií aplikací (např. mobilní klimatizační jednotky, chlazení, klimatizace, pěny, aerosoly, elektrická zařízení, výroba polovodičů, rozpouštědla a protipožární ochrana), v nichž se předpokládá použití této látky, — množství jednotlivých fluorovaných skleníkových plynů jím uvedených ve Společenství na trh, — veškerá množství jednotlivých recyklovaných, regenerovaných nebo zlikvidovaných fluorovaných skleníkových plynů.

b)

Každý dovozce dovážející více než jednu tunu fluorovaných skleníkových plynů ročně, včetně výrobců, kteří rovněž dovážejí, sdělí: — množství jednotlivých fluorovaných skleníkových plynů jím dovezených do Společenství nebo jím uvedených ve Společenství na trh a samostatně uvede hlavní kategorie aplikací (např. mobilní klimatizační jednotky, chlazení, klimatizace, pěny, aerosoly, elektrická zařízení, výroba polovodičů), v nichž se předpokládá použití této látky, — veškerá množství jednotlivých použitých fluorovaných skleníkových plynů jím dovezených za účelem recyklace, regenerace nebo zneškodnění.

c)

Každý vývozce vyvážející více než jednu tunu fluorovaných skleníkových plynů ročně, včetně výrobců, kteří rovněž vyvážejí, sdělí: — množství jednotlivých fluorovaných skleníkových plynů jím vyvezených ze Společenství, — veškerá množství jednotlivých použitých fluorovaných skleníkových plynů jím vyvezených za účelem recyklace, regenerace nebo zneškodnění.

2.   Do 4. července 2007 stanoví Komise postupem podle čl. 12 odst. 2 formu zpráv uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Komise přijme vhodná opatření pro ochranu důvěrné povahy sdělovaných informací.

4.   Členské státy zavedou pro příslušné oblasti uvedené v tomto nařízení systémy podávání zpráv s cílem získávat v možné míře údaje o emisích.

Článek 7

Označování

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 67/548/EHS (17) a směrnice 1999/45/ES (18), pokud jde o označování nebezpečných látek a přípravků, výrobky a zařízení uvedené v odstavci 2, jež obsahují fluorované skleníkové plyny, se nesmí uvádět na trh bez uvedení chemických názvů fluorovaných skleníkových plynů na štítku za použití akceptovaného průmyslového názvosloví. Tento štítek musí jasně uvádět, že výrobek nebo zařízení obsahuje fluorované skleníkové plyny, na které se vztahuje Kjótský protokol, a jejich množství, a musí být zřetelně a nesmazatelně upevněn na výrobku nebo zařízení, v blízkosti obslužných míst pro plnění nebo znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů nebo na té časti výrobku či zařízení, která obsahuje fluorovaný skleníkový plyn. Hermeticky uzavřené systémy musí být jako takové označeny.

Informace o fluorovaných skleníkových plynech, včetně jejich potenciálu globálního oteplování, musí být uvedeny v návodu k použití k těmto výrobkům či zařízením.

2.   Odstavec 1 se pouije pro tyto druhy výrobků a zařízení:

a)	chladicí výrobky a zařízení obsahující zcela fluorované uhlovodíky nebo přípravky obsahující zcela fluorované uhlovodíky;

b)	chladicí a klimatizační výrobky a zařízení (jiné než v motorových vozidlech), tepelná čerpadla, systémy požární ochrany a hasicí přístroje, pokud příslušný druh výrobku nebo zařízení obsahuje částečně fluorované uhlovodíky nebo přípravky s obsahem částečně fluorovaných uhlovodíků;

c)	spínače obsahující fluorid sírový nebo přípravky s obsahem fluoridu sírového a

d)	veškeré nádoby na fluorované skleníkové plyny.

3.   Podoba štítku, jenž se má použít, se stanoví postupem podle čl. 12 odst. 2. Požadavky na označování, které doplňují požadavky stanovené v odstavci 1, se případně přijmou stejným postupem. Před předložením návrhu výboru uvedeném v čl. 12 odst. 1 Komise přezkoumá, zda je žádoucí uvádět na štítcích dodatečné environmentální informace, včetně potenciálu globálního oteplování, přičemž přihlédne k existujícím způsobům označování používaných na výrobcích a zařízeních uvedených v odstavci 2.

Článek 8

Omezení použití

1.   Používání fluoridu sírového nebo přípravků, které jej obsahují, při tlakovém odlévání hořčíku s výjimkou případů, kdy je množství použitého fluoridu sírového nižší než 850 kg ročně, se od 1. ledna 2008 zakazuje.

2.   Používání fluoridu sírového nebo přípravků, které jej obsahují, k plnění pneumatik u vozidel se od 4. července 2007 zakazuje.

Článek 9

Uvádění na trh

1.   Uvádění na trh výrobků a zařízení uvedených v příloze II, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na nich závislý, se zakazuje v souladu s uvedenou přílohou.

2.   Odstavec 1 se nepoužije na výrobky a zařízení prokazatelně vyrobené před dnem vstupu příslušného zákazu uvádění na trh v platnost.

3.

a) Pokud členský stát do 31. prosince 2005 přijal přísnější vnitrostátní opatření, než jsou opatření uvedená v tomto článku a náležející do oblasti působnosti tohoto nařízení o uvádění na trh výrobků a zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny nebo jejichž provoz je na nich závislý, může si uvedený členský stát, za podmínek stanovených v písmenu b), ponechat vnitrostátní opatření do 31. prosince 2012. b) Dotyčný členský stát oznámí Komisi vnitrostátní opatření spolu s důvody pro jejich ponechání do 4. července 2007. Tato opatření musí být v souladu se Smlouvou. Komise poskytne příslušné informace o těchto opatřeních výboru uvedenému v čl. 12 odst. 1.

Článek 10

Přezkum

1.   Na základě pokroku v možném omezování úniků nebo nahrazování fluorovaných skleníkových plynů v klimatizačních systémech, jiných než namontovaných v motorových vozidlech podle směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (19), a v chladicích systémech dopravních prostředků přezkoumá Komise toto nařízení a nejpozději do 31. prosince 2007 vydá zprávu. V souvislosti s touto zprávou případně předloží do 31. prosince 2008 legislativní návrhy za účelem použití článku 3 na klimatizační systémy, jiné než namontované v motorových vozidlech podle směrnice 70/156/EHS, a na chladicí systémy v dopravních prostředcích.

2.   Do 4. července 2011 vydá Komise zprávu vycházející ze zkušeností s používáním tohoto nařízení. Zpráva zejména:

a)	zhodnotí dopad příslušných ustanovení na emise a předpokládané emise fluorovaných skleníkových plynů a posoudí efektivnost nákladů u těchto ustanovení;

b)	s ohledem na budoucí hodnotící zprávy IPCC zhodnotí, zda by do přílohy I měly být zařazeny další fluorované skleníkové plyny;

c)	vyhodnotí školící a certifikační programy zavedené členskými státy podle čl. 5 odst. 2;

d)	zhodnotí potřebu norem Společenství v oblasti snižování emisí fluorovaných skleníkových plynů z výrobků a zařízení, zejména pokud jde o pěny, včetně technických požadavků na konstrukci výrobků a zařízení;

e)	zhodnotí účinnost omezujících opatření prováděných provozovateli podle článku 3 a zhodnotí, zda lze pro instalace stanovit maximální přípustnou míru úniků;

f)

zhodnotí a případně může navrhnout úpravu požadavků na podávání zpráv uvedené v čl. 6 odst. 1, zejména mnostevního limitu jedné tuny, a zhodnotí potřebu, aby příslušné orgány podávaly pravidelně zprávu Komisi o odhadech emisí založených na reprezentativních vzorcích, aby se v praxi zlepšilo používání těchto požadavků;

g)	zhodnotí potřebu vypracovat a šířit materiály popisující nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální postupy při předcházení emisím fluorovaných skleníkových plynů a jejich omezování;

h)	uvede celkový přehled stavu vývoje technologie jak v rámci Společenství, tak na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o pěny, získané zkušenosti, environmentální požadavky a veškeré dopady na fungování vnitřního trhu;

i)

zhodnotí, zda nahrazení fluoridu sírového při odlévání do pískových forem, pevných forem a vysokotlakém lití do forem je technicky proveditelné a efektivní z hlediska nákladů a případně navrhne revizi čl. 8 odst. 1 do 1. ledna 2009; do 1. ledna 2010 rovněž přezkoumá výjimku obsaženou v čl. 8 odst. 1 s ohledem na další hodnocení dostupných alternativ;

j)	zhodnotí, zda zařazení dalších výrobků a zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů do přílohy II je technicky proveditelné a efektivní z hlediska nákladů, a přihlédne přitom k energetické účinnosti, a případně navrhne změnu přílohy II, aby zahrnovala další takové výrobky a zařízení;

k)	zhodnotí, zda by měly být změněny předpisy Společenství týkající se potenciálu globálního oteplování u fluorovaných skleníkových plynů; veškeré změny by měly přihlédnout k vědecko-technickému rozvoji a k potřebě respektovat čas potřebný pro přípravu průmyslového výrobku;

l)	zhodnotí potřebu další akce Společenství a členských států s ohledem na stávající a nové mezinárodní závazky, které se týkají snižování emisí skleníkových plynů.

3.   Komise případně předloží vhodné návrhy na revizi příslušných ustanovení tohoto nařízení.

Článek 11

Aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy Společenství, zejména pravidla Společenství o státní podpoře a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti (20), členské státy mohou podporovat, aby byly na trh uváděny výrobky a zařízení, které používají alternativní látky k plynům s vysokým potenciálem globálního oteplování a které jsou účinné, inovační a vedou k dalšímu snížení dopadu na podnebí.

Článek 12

Výbor

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 18 nařízení (ES) č. 2037/2000.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 13

Sankce

1.   Členské státy přijmou předpisy o sankcích použitelných v případě porušení tohoto nařízení a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do 4. července 2008 a rovněž ji neprodleně uvědomí o jakékoli následné změně, která je ovlivní.

Článek 14

Aniž je dotčen čl. 9 odst. 3, členské státy si mohou ponechat nebo zavést přísnější ochranná opatření v souladu s postupem uvedeným v článku 95 Smlouvy ve vztahu k článkům 7, 8 a 9 tohoto nařízení, nebo v souladu s postupem uvedeným v článku 176 Smlouvy ve vztahu k ostatním článkům tohoto nařízení.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 4. července 2007, vyjma článku 9 a přílohy II, které se použijí od 4. července 2006.

---

(1)  Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 62.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 31. března 2004 (Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 600), společný postoj Rady ze dne 21. června 2005 (Úř. věst. C 183 E, 26.7.2005, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 26. října 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2006 a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2006.

(3)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí (Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

(5)  Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Rady 2005/673/ES (Úř. věst. L 254, 30.9.2005, s. 69).

(9)  Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 24. Směrnice ve znění směrnice 2003/108/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 106).

(10)  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(11)  Viz strana 12 v tomto čísle Úředního věstníku.

(12)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(13)  Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 29/2006 (Úř. věst. L 6, 11.1.2006, s. 27).

(14)  IPCC Third Assessment Climate Change 2001. A Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (http://www.ipcc.ch/pub/reports.htm).

(15)  Pro výpočet potenciálů globálního oteplování u nefluorovaných skleníkových plynů v přípravcích se použijí hodnoty uvedené v prvním hodnocení IPCC, viz: Climate change, The IPCC Scientific Assessment, J.T. Houghton, G.J. Jenkins, J.J. Ephraums (ed.), Cambridge University Press, Cambridge (UK) 1990.

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/48/ES ze dne 7. prosince 1994, kterou se po třinácté mění směrnice 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (Úř. věst. L 331, 21.12.1994, s. 7).

(17)  Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních a správních předpisů týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek (Úř. věst.  196, 16.8.1967, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/73/ES (Úř. věst. L 152, 30.4.2004, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků (Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/8/ES (Úř. věst. L 19, 24.1.2006, s. 12).

(19)  Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10).

(20)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

---

---

---

14.6.2006

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 161/12

---

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/40/ES

ze dne 17. května 2006

o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2), s ohledem na společný návrh přijatý dohodovacím výborem dne 14. března 2006,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém musí být zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a za tím účelem je zaveden systém Společenství pro schvalování typu motorových vozidel. Technické požadavky na schvalování typu motorových vozidel z hlediska klimatizačních systémů by měly být harmonizovány, aby se zamezilo přijímání odlišných požadavků v různých členských státech a aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu.

(2)

V důsledku rozhodnutí Rady 2002/358/ES ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících (3) má stále více členských států v úmyslu regulovat používání klimatizačních systémů motorových vozidel. Uvedené rozhodnutí zavazuje Společenství a jeho členské státy, aby v období 2008–2012 snížily své celkové emise skleníkových plynů pocházející z lidské činnosti, které jsou uvedeny v příloze A Kjótského protokolu, o 8 % ve srovnání se stavem v roce 1990. Nekoordinované plnění těchto závazků přináší nebezpečí vytváření překážek volného pohybu motorových vozidel ve Společenství. Je proto vhodné stanovit požadavky, které musí klimatizační systémy montované do vozidel splňovat, aby mohly být uvedeny na trh, a od určitého data zakázat klimatizační systémy konstruované tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150.

(3)

Emise částečně fluorovaného uhlovodíku 134a (HFC-134a), jehož potenciál globálního oteplování je 1 300, z klimatizačních systémů motorových vozidel jsou z důvodu jejich dopadu na změnu klimatu zdrojem rostoucího znepokojení. Očekává se, že v blízké budoucnosti budou dostupné nákladově efektivní a bezpečné alternativy částečně fluorovaného uhlovodíku 134a (HFC-134a). Měl by být proveden přezkum, který by s ohledem na pokrok v možném omezení emisí nebo nahrazení fluorovaných skleníkových plynů v takových systémech stanovil, zda by tato směrnice měla být rozšířena na další kategorie motorových vozidel a zda by měla být změněna ustanovení o potenciálu globálního oteplování u těchto plynů, s přihlédnutím k vědecko-technickému rozvoji a k potřebě respektovat čas potřebný pro přípravu průmyslového výrobku.

(4)

Aby byla zajištěna účinnost zákazu některých fluorovaných skleníkových plynů, je třeba omezit možnost dovybavování motorových vozidel klimatizačními systémy konstruovanými tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, a zakázat plnění klimatizačních systémů takovými plyny.

(5)

Za účelem omezení emisí některých fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních systémů motorových vozidel je nezbytné stanovit limity pro míry úniků a zkušební postupy pro hodnocení netěsnosti klimatizačních systémů konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, které jsou montovány do motorových vozidel.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (4) i tato směrnice přispívají ke snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů, a proto by měly být přijaty a vyhlášeny v Úředním věstníku Evropské unie souběžně jako příspěvek k plnění závazků Společenství a jeho členských států vyplývajících z Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Kjótského protokolu a rozhodnutí 2002/358/ES.

(7)

Každý výrobce vozidel by měl zpřístupnit schvalovacímu orgánu veškeré příslušné technické informace týkající se montovaných klimatizačních systémů a v nich používaných plynů. V případě klimatizačních systémů konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, by měl výrobce rovněž uvést míru úniků těchto systémů.

(8)	Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (5).

(9)

Tato směrnice je jednou ze zvláštních směrnic o postupu ES schvalování typu zavedeného směrnicí Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (6). Směrnice 70/156/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)

Jelikož cílů této směrnice, totiž kontroly úniků určitých fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních systémů montovaných do vozidel a od určitého data zákazu klimatizačních systémů konstruovaných tak, aby obsahovaly fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a může jich být proto z důvodu rozsahu nebo účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(11)	Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby pro sebe i v zájmu Společenství vypracovávaly tabulky, z nichž bude co možná nejzřejmější vztah mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejňovaly,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví požadavky na ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu vozidel z hlediska emisí z klimatizačních systémů montovaných do vozidel a bezpečného fungování těchto systémů. Rovněž stanoví pravidla pro dovybavování těmito systémy a doplňování jejich náplně.

Článek 2

Oblast působnosti

Směrnice se vztahuje na motorová vozidla kategorií M1 a N1, jak jsou vymezena v příloze II směrnice 70/156/EHS. Pro účely této směrnice jsou vozidla v kategorii N1 omezena pouze na třídu I, jak je popsána v první tabulce v bodu 5.3.1.4 přílohy I směrnice Rady 70/220/EHS ze dne 20. března 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti znečišťování ovzduší emisemi z motorových vozidel (8), ve znění vloženém směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/69/ES (9).

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.	„vozidlem“ jakékoliv motorové vozidlo spadající do oblasti působnosti této směrnice;

2.	„typem vozidla“ typ vymezený v oddílu B přílohy II směrnice 70/156/EHS;

3.	„klimatizačním systémem“ systém, jehož hlavním účelem je snižování teploty a vlhkosti vzduchu v prostoru pro cestující ve vozidle;

4.	„systémem se dvěma výparníky“ systém, v němž je jeden výparník instalován v prostoru motoru a druhý v jiné části vozidla; všechny ostatní systémy se považují za „systémy s jedním výparníkem“;

5.

„fluorovanými skleníkovými plyny“ částečně fluorované uhlovodíky (HFC), zcela fluorované uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SF6), uvedené v příloze A Kjótského protokolu, a přípravky obsahující tyto látky, avšak s výjimkou látek regulovaných nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu (10);

6.	„částečně fluorovanými uhlovodíky“ organické sloučeniny uhlíku, vodíku a fluoru, jejichž molekula neobsahuje více než šest atomů uhlíku;

7.	„zcela fluorovanými uhlovodíky“ organické sloučeniny obsahující pouze uhlík a fluor, jejichž molekula neobsahuje více než šest atomů uhlíku;

8.

„potenciálem globálního oteplování“ potenciál fluorovaného skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého. Potenciál globálního oteplování (GWP) se počítá jako stoletý potenciál oteplování jednoho kilogramu plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2. Příslušné hodnoty GWP jsou uvedeny ve třetí hodnotící zprávě přijaté Mezivládním panelem pro změnu klimatu („hodnoty GWP IPCC 2001“) (11);

9.	„přípravkem“ směs skládající se ze dvou nebo více látek, z nichž alespoň jedna je fluorovaný skleníkový plyn. Celkový potenciál globálního oteplování (12) přípravku se stanoví podle části 2 přílohy;

10.	„dovybavením“ montáž klimatizačního systému do vozidla po jeho registraci.

Článek 4

Povinnosti členských států

1.   Členské státy udělují ES schválení typu nebo případně vnitrostátní schválení typu z hlediska emisí z klimatizačních systémů pouze pro ty typy vozidel, jež splňují požadavky této směrnice.

2.   Pro schválení typu celého vozidla podle čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 70/156/EHS členské státy zajistí, aby výrobci poskytovali údaje o typu chladiva používaného v klimatizačních systémech montovaných do nových motorových vozidel.

3.   Pro schvalování typu vozidel vybavených klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorovaný skleníkový plyn, jehož potenciál globálního oteplování je vyšší než 150, členské státy zajistí, aby podle harmonizované zkoušky na detekci úniků uvedené v čl. 7 odst. 1 nepřekročila míra úniků těchto plynů maximální přípustné hodnoty stanovené v článku 5.

Článek 5

Schválení typu

1.   S účinkem od šesti měsíců ode dne přijetí harmonizované zkoušky na detekci úniků nesmějí členské státy z důvodů souvisejících s emisemi z klimatizačních systémů

a)	odmítnout udělení ES schválení typu anebo vnitrostátního schválení typu pro nový typ vozidla nebo

b)	zakázat registraci nových vozidel, jejich prodej nebo uvedení do provozu,

jestliže vozidlo vybavené klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, splňuje požadavky této směrnice.

2.   S účinkem od 12 měsíců ode dne přijetí harmonizované zkoušky na detekci úniků nebo od 1. ledna 2007, podle toho, co nastane později, přestanou členské státy udělovat ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro vozidla vybavená klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, ledaže míra úniků nepřesahuje u systémů s jedním výparníkem 40 gramů fluorovaných skleníkových plynů ročně nebo u systémů se dvěma výparníky 60 gramů fluorovaných skleníkových plynů ročně.

3.   S účinkem od 24 měsíců ode dne přijetí harmonizované zkoušky na detekci úniků nebo od 1. ledna 2008, podle toho, co nastane později, v případě nových vozidel vybavených klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, ledaže míra úniků nepřesahuje u systémů s jedním výparníkem 40 gramů fluorovaných skleníkových plynů ročně nebo u systémů se dvěma výparníky 60 gramů fluorovaných skleníkových plynů ročně, členské státy

a)	přestanou pokládat prohlášení o shodě za platná pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a

b)	odmítnou registraci těchto vozidel a zakážou jejich prodej nebo uvádění do provozu.

4.   S účinkem od 1. ledna 2011 přestanou členské státy udělovat ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro typ vozidla vybaveného klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150.

5.   S účinkem od 1. ledna 2017, v případě nových vozidel vybavených klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, členské státy

a)	přestanou pokládat prohlášení o shodě za platná pro účely čl. 7 odst. 1 směrnice 70/156/EHS a

b)	odmítnou registraci těchto vozidel a zakážou jejich prodej nebo uvádění do provozu.

6.   Aniž jsou dotčeny příslušné právní předpisy Společenství, zejména pravidla Společenství o státní podpoře a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti (13), členské státy mohou podporovat montáž klimatizačních systémů, které jsou účinné, inovační a vedou k dalšímu snížení dopadu na podnebí.

Článek 6

Dovybavování a doplňování náplně

1.   S účinkem od 1. ledna 2011 se vozidla, pro které bylo uděleno schválení typu od uvedeného dne, nesmějí dovybavovat klimatizačním systémem konstruovaným tak, aby obsahoval fluorované skleníkové plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150. S účinkem od 1. ledna 2017 se takovým klimatizačním systémem nesmějí dovybavovat žádná vozidla.

2.   Klimatizační systémy montované do vozidel typově schválených 1. ledna 2011 nebo později nesmějí být plněny fluorovanými skleníkovými plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150. S účinkem od 1. ledna 2017 se klimatizační systémy u žádných vozidel nesmí plnit fluorovanými skleníkovými plyny s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, s výjimkou doplnění náplně klimatizačních systémů obsahujících tyto plyny a namontovaných do vozidel před tímto dnem.

3.   Poskytovatelé služeb nabízející servis a opravu klimatizačních systémů nesmějí v případě úniku abnormálního množství chladiva ze systému toto zařízení plnit fluorovanými skleníkovými plyny, dokud se neprovede potřebná oprava.

Článek 7

Prováděcí opatření

1.   Do 4. července 2007 přijme Komise prováděcí opatření k článkům 4 a 5, zejména

a)	správní předpisy pro ES schvalování typu vozidel, a

b)	harmonizovanou zkoušku na detekci úniků pro měření míry úniků fluorovaných skleníkových plynů, jejichž potenciál globálního oteplování je vyšší než 150, z klimatizačních systémů.

2.   Komise přijme opatření postupem podle článku 13 směrnice 70/156/EHS.

3.   Komise tato opatření zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

4.   Postup uvedený v odstavci 2 se popřípadě použije pro přijetí:

a)	opatření potřebných pro zajištění bezpečného fungování a řádného provádění servisu chladiva v mobilních klimatizačních systémech;

b)	opatření týkajících se dovybavování provozovaných vozidel klimatizačními systémy a doplňování náplně v provozovaných klimatizačních systémech, pokud se na ně nevztahuje článek 6;

c)	úprav metody pro stanovení příslušného celkového potenciálu globálního oteplování přípravků.

Článek 8

Přezkum

1.   Na základě pokroku v možném omezování emisí fluorovaných skleníkových plynů z klimatizačních systémů montovaných do motorových vozidel nebo v jejich nahrazování Komise přezkoumá, zda by měly být

—	stávající právní předpisy rozšířeny na další kategorie vozidel, zejména na kategorie M2 a M3 a rovněž na třídy II a III kategorie N1, a

—	změněny předpisy Společenství týkající se potenciálu globálního oteplování fluorovaných skleníkových plynů; veškeré změny by měly přihlédnout k vědecko-technickému rozvoji a k potřebě respektovat čas potřebný pro přípravu průmyslového výrobku

a zprávu do 4. července 2011 zveřejní. V případě potřeby předloží vhodné legislativní návrhy.

2.   Pokud bude do budoucí zprávy IPCC zahrnut fluorovaný skleníkový plyn s potenciálem globálního oteplování vyšším než 150, který zatím zpráva IPCC uvedená v čl. 3 odst. 8 nezahrnuje, Komise posoudí, zda je vhodné směrnici změnit, aby tento plyn zahrnovala. Považuje-li to Komise za nezbytné, postupem podle článku 13 směrnice 70/156/EHS

—	přijme nezbytná opatření a

—	stanoví přechodná období pro použití těchto opatření. Přitom Komise usiluje o dosažení rovnováhy mezi potřebou přiměřené doby na přípravu a rizikem, které fluorované skleníkové plyny představují pro životní prostředí.

Článek 9

Změny směrnice 70/156/EHS

Směrnice 70/156/EHS se mění v souladu s částí 1 přílohy této směrnice.

Článek 10

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 4. ledna 2008.

Začnou tyto předpisy používat od 5. ledna 2008.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 11

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

---

(1)  Úř. věst. C 108, 30.4.2004, s. 62.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 31. března 2004 (Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 600), společný postoj Rady ze dne 21. června 2005 (Úř. věst. C 183 E, 26.7.2005, s. 17) a postoj Evropského parlamentu ze dne 26. října 2005 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2006 a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2006.

(3)  Úř. věst. L 130, 15.5.2002, s. 1.

(4)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(5)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(6)  Úř. věst. L 42, 23. 2. 1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/28/ES (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 27).

(7)  Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 76, 6.4.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/76/ES (Úř. věst. L 206, 15.8.2003, s. 29).

(9)  Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 29/2006 (Úř. věst. L 6, 11.1.2006, s. 27).

(11)  IPCC Third Assessment Climate Change 2001. A Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change (http://www.ipcc.ch/pub/reports.htm).

(12)  Pro výpočet potenciálu globálního oteplováni u nefluorovaných skleníkových plynů v přípravcích se použijí hodnoty uvedené v prvním hodnocení IPCC, viz: Climate change, The IPCC Scientific Assessment, J.T. Houghton, G.J. Jenkins, J.J. Ephraums (ed.), Cambridge University Press, Cambridge (UK), 1990.

(13)  Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.

---

---