17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/1

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 3223/94 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)

Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/3

(1)

Článek 9 nařízení (ES) č. 1255/1999 stanoví, že podpora soukromého skladování může být poskytnuta na dlouhozrající sýry a sýry, které jsou vyrobeny z ovčího a/nebo kozího mléka a které ke zrání potřebují alespoň dobu šesti měsíců, pokud vývoj cen a stav zásob těchto sýrů ukazuje na závažnou nerovnováhu trhu, která může být odstraněna nebo snížena prostřednictvím sezonního skladování.

(2)

Potíže vyplývající ze sezonního charakteru výroby některých dlouhozrajících sýrů a sýrů Pecorino Romano, Kefalotyri a Kasseri jsou ještě větší s ohledem na časově odlišnou sezonnost spotřeby. Roztříštěnost výroby těchto sýrů kromě toho ještě zhoršuje důsledky uvedené sezonnosti. Proto je třeba umožnit sezonní skladování takového množství, které odpovídá rozdílu mezi výrobou v letních měsících a výrobou v zimních měsících.

(3)

Je třeba určit druhy sýrů s nárokem na podporu a stanovit nejvyšší množství, na která může být podpora poskytnuta, jakož i dobu trvání smluv, a to na základě skutečných potřeb trhu a možností dotyčné sýry uchovávat.

(4)

Je nutné stanovit obsah smlouvy o skladování, jakož i základní opatření umožňující identifikaci a kontrolu sýrů, které jsou předmětem smlouvy. Částky podpory by měly být stanoveny s přihlédnutím k nákladům na skladování a k rovnováze, kterou je třeba zachovat mezi sýry, na něž se poskytuje podpora, a ostatními sýry prodávanými na trhu. S ohledem na tyto skutečnosti a na dostupné zdroje je nezbytné snížit částky nákladů na skladování za den. Částka finančních nákladů se musí vypočítat na základě úrokové sazby ve výši 2,5 %. Pokud jde o stálé náklady, podpůrné opatření může nadále nahrazovat pouze denní náklady na skladování a finanční náklady, neboť skladováním, které je běžnou součástí výrobního procesu sýrů, nevznikají další stálé náklady.

(5)

Je nezbytné stanovit pravidla týkající se dokumentace, účetnictví, jakož i četnosti a povahy kontrol. Za tímto účelem je třeba stanovit, že členské státy mohou celkové náklady na kontrolu nebo jejich část předložit k úhradě smluvní straně.

(6)

Je třeba upřesnit, že pro podporu soukromého skladování jsou způsobilé pouze celé sýry.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

a)

„skladovanou šarží“ rozumí množství sýru o hmotnosti nejméně 2 tun, stejného druhu, uskladněné ve stejný den ve stejném skladu;

b)

„dnem zahájení smluvního skladování“ rozumí den následující po dni uskladnění;

c)

„posledním dnem smluvního skladování“ rozumí den předcházející dni vyskladnění;

d)

„obdobím skladování“ rozumí období, během kterého se může na sýr vztahovat režim soukromého skladování, jak je definováno v příloze pro každý druh sýra.

a)

musí na nich být nesmazatelným písmem uveden výrobní podnik a den a měsíc výroby; tyto údaje mohou být vyjádřeny formou kódu;

b)

musí projít kontrolou jakosti, která prokáže, že poskytují dostatečné záruky pro to, aby po uzrání mohly být zařazeny do kategorií definovaných v příloze.

a)

množství sýra, na něž se smlouva vztahuje;

b)

termínů plnění smlouvy;

c)

částky podpory;

d)

určení skladů.

a)

vlastnictví v okamžiku uskladnění;

b)

původ a datum výroby sýrů;

c)

den uskladnění;

d)

fyzickou přítomnost ve skladu a adresu skladu;

e)

datum vyskladnění.

a)

číslo skladované šarže umožňující určit výrobky umístěné v soukromém skladu;

b)

data uskladnění a vyskladnění;

c)

počet sýrů a jejich hmotnost udané pro každou skladovanou šarži;

d)

umístění produktů ve skladu.

a)

datum kontroly;

b)

její délka;

c)

popis kontrolní činnosti.

a)

0,10 EUR za tunu a den smluvního skladování na náklady na skladování;

b)

částka za tunu a den smluvního skladování na finanční náklady ve výši:

17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/9

(1)

Ustanovení čl. 6 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 2659/94 (2) stanoví částky podpory soukromého skladování sýrů grana padano, parmigiano-reggiano a provolone. Vzhledem k dostupným finančním prostředkům a s ohledem na vývoj skladovacích nákladů a na předběžný odhad tržních cen musí být tyto částky změněny. Pokud jde o fixní náklady, neměla by opatření podpory dále vyrovnávat jiné náklady než denní náklady na skladování a finanční náklady, jelikož skladování, které je součástí běžného výrobního postupu uvedených sýrů, nezpůsobuje dodatečné fixní náklady.

(2)

Nařízení (ES) č. 2659/94 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/10

(1)

Ustanovení čl. 12 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1592/2002 ukládá Evropské agentuře pro bezpečnost letectví, dále jen „agentura“, provádět inspekce a šetření nutné k plnění jejích úkolů.

(2)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 a čl. 45 odst. 1 nařízení (ES) č. 1592/2002 stanoví, že agentura je Komisi nápomocna při kontrole uplatňování uvedeného nařízení a prováděcích pravidel k němu tím, že v příslušných úřadech členských států provádí normalizační inspekce.

(3)

Ustanovení čl. 45 odst. 4 nařízení (ES) č. 1592/2002 stanoví, že vyžaduje-li inspekce v příslušném úřadu členského státu inspekci podniku nebo sdružení podniků, bude agentura postupovat podle ustanovení článku 46.

(4)

Agentura by měla Komisi podávat zprávy o inspekcích vykonaných na základě článku 45 nařízení (ES) č. 1592/2002.

(5)

Ustanovení čl. 16 odst. 4 nařízení (ES) č. 1592/2002 ukládá Komisi stanovit pracovní postupy agentury pro provádění normalizačních inspekcí.

(6)

Tyto pracovní postupy by měly zohlednit právní předpisy členských států týkající se pověření a zplnomocnění jejich pracovníků účastnících se inspekcí prováděných agenturou.

(7)

Nařízení Komise (ES) č. 1702/2003 ze dne 24. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (2) stanoví postup, kterým se mají vnitrostátní letecké úřady řídit při plnění těchto pravidel.

(8)

Nařízení Komise (ES) č. 2042/2003 ze dne 20. listopadu 2003 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (3) stanoví postup, kterým se mají vnitrostátní letecké úřady řídit při plnění těchto pravidel.

(9)

Pracovními postupy, které stanoví toto nařízení, nejsou dotčeny pravomoci svěřené Smlouvou Komisi,

a)

„inspekcí“ se rozumí normalizační inspekce podle čl. 16 odst. 1 a článku 45 nařízení (ES) č. 1592/2002, kterou provádí agentura s cílem sledovat uplatňování uvedeného nařízení a jeho prováděcích pravidel vnitrostátními leteckými úřady;

b)

„vnitrostátními leteckými úřady“ se rozumí příslušné úřady členských států podle článku 45 nařízení (ES) č. 1592/2002;

c)

„pověřenými pracovníky agentury“ se rozumí osoby, které jsou řádně zplnomocněny agenturou k provádění inspekcí příslušných úřadů členských států a inspekcí podniků nebo sdružení podniků za účelem ověření dodržování nařízení (ES) č. 1592/2002 těmito úřady;

d)

„pověřenými pracovníky členských států“ se rozumí osoby, které jsou řádně zplnomocněny příslušnými orgány členských států k tomu být nápomocny agentuře při provádění inspekcí.

a)

přípravná fáze před inspekcí v minimální délce deset týdnů;

b)

fáze vlastní inspekce;

c)

fáze vypracování zprávy následující po inspekci v maximální délce dvanáct týdnů;

d)

fáze dalšího sledování následující po fázi vypracování zprávy v maximální délce 16 týdnů a

e)

závěrečná fáze, která se koná na konci fáze dalšího sledování.

a)

ohlásí provedení inspekce vnitrostátnímu leteckému úřadu nejméně deset týdnů před inspekční prohlídkou, poté shromáždí informace potřebné k přípravě inspekční prohlídky, stanoví program návštěvy a rozhodne o složení inspekční skupiny, včetně jakýchkoli jeho možných změn, a

b)

spolu s oznámením o inspekci zašle vnitrostátnímu leteckému úřadu dotazník, který má vnitrostátní letecký úřad, a případně podnik nebo sdružení podniků, kde se bude provádět inspekce v rámci inspekce vnitrostátního leteckého úřadu, vyplnit nejméně šest týdnů před inspekční prohlídkou.

a)

zorganizuje předběžnou a závěrečnou schůzku mezi inspekční skupinou a národním koordinátorem vnitrostátního leteckého úřadu, ve kterém se provádí inspekce, a to buď v objektu tohoto vnitrostátního leteckého úřadu nebo ve vlastních prostorách; tyto schůzky se především zaměří na organizační stránky a celkové provedení inspekční prohlídky;

b)

provede návštěvy hlavních oddělení, případně regionálních poboček vnitrostátního leteckého úřadu, včetně zahajovací a závěrečné porady; inspekce vnitrostátních leteckých úřadů mohou rovněž zahrnovat inspekce podniků nebo sdružení podniků pod jejich dohledem;

c)

provede rozhovory s pracovníky vnitrostátního leteckého úřadu, ve kterém se provádí inspekce, a s použitím mechanismů, které budou zavedeny podle článku 18 tohoto nařízení, prozkoumá záznamy, údaje, postupy a jakýkoliv další příslušný materiál, přičemž zajistí průhlednost a důslednost inspekce;

d)

na závěrečné poradě předloží předběžnou zprávu o inspekci vnitrostátního leteckého úřadu, ve kterém byla provedena inspekce; tato zpráva by měla obsahovat případné připomínky uvedené během inspekční prohlídky vnitrostátním leteckým úřadem, ve kterém je prováděna inspekce, a výzvu vnitrostátnímu leteckému úřadu k okamžitému přijetí účinných nápravných opatření k odstranění bezprostředního bezpečnostního rizika v případě, že je během inspekce takové riziko zjištěno;

e)

na závěrečné schůzce uvedené pod písmenem a) bude vyžadovat, aby byl předložen důkaz o nápravném opatření přijatém vnitrostátním leteckým úřadem, ve kterém byla provedena inspekce.

a)

dohodne do 16 týdnů po zahájení této fáze s vnitrostátním leteckým úřadem, ve kterém byla provedena inspekce, akční plán stanovující nápravná opatření a náležitý časový rámec, v němž je třeba tato opatření provést k nápravě jakýchkoliv závěrů podle článku 7;

b)

zahájí sledování postupu dohodnutých nápravných opatření; vnitrostátní letecký úřad, ve kterém byla provedena inspekce, poskytne agentuře informace o zavedení nápravných opatření.

a)

ověří a potvrdí uspokojivé postupné provádění akčního plánu; za tímto účelem poskytne vnitrostátní letecký úřad, ve kterém byla provedena inspekce, agentuře informace o zavedení nápravných opatření;

b)

po splnění opatření vnitrostátním leteckým úřadem, ve kterém byla provedena inspekce, ke spokojenosti agentury, vydá oznámení o konečných závěrech. Takové oznámení bude určeno leteckému úřadu, ve kterém byla provedena inspekce, dotčenému členskému státu a Komisi. Komise může následně tuto zprávu předat všem vnitrostátním leteckým úřadům.

a)

plně vyhovující;

b)

vyhovující, nicméně pro zvýšení účinnosti je doporučeno zlepšení v oblastech [odkaz na dotčená pravidla];

c)

nevyhovující, s objektivními důkazy o menších nedostatcích svědčících o nesouladu s příslušnými požadavky v oblastech [odkaz na dotčená pravidla], které by mohly vyvolat problémy týkající se dodržování norem;

d)

nevyhovující, s objektivními důkazy o vážných nedostatcích svědčících o nesouladu s příslušnými požadavky v oblastech [odkaz na dotčená pravidla], které by kromě problémů týkajících se dodržování norem mohly představovat bezpečnostní riziko, nebudou-li okamžitě odstraněny;

e)

není použitelné;

f)

není potvrzeno, v případě, že se vnitrostátní letecký úřad, ve kterém byla provedena inspekce, krátce po prohlídce zaváže předložit fyzické důkazy o souladu k závěrům, které by byly jinak klasifikovány podle písm. c) nebo d), pokud tyto fyzické důkazy nebyly přímo k dispozici během prohlídky.

a)

zaslat dotčenému členskému státu připomínky nebo žádat další vysvětlení k objasnění všech závěrů nebo jejich částí;

b)

požádat agenturu o provedení všech potřebných inspekcí vnitrostátních leteckých úřadů k prověření provádění nápravných opatření, přičemž o tomto následném opatření musí informovat nejméně dva týdny dopředu.

17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/16

(1)

Dovozní cla v odvětví obilovin byla stanovena nařízením Komise (ES) č. 731/2006 (3).

(2)

Čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1249/96 stanoví, že pokud se vypočtený průměr dovozních cel odchýlí během doby jejich použití o 5 EUR/t od stanoveného cla, je třeba provést příslušnou úpravu. Vzhledem k tomu, že k této odchylce došlo, je nutné upravit dovozní cla stanovená nařízením (ES) č. 731/2006,

17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/19

(1)

Ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (1) se stanovily požadavky, které musí hnojiva splňovat, aby mohla být uváděna na trh s označením „hnojivo ES“.

(2)

V příloze I směrnice 76/116/EHS byla stanovena označení typu a příslušné požadavky, např. pokud jde o složení, které musí splňovat každé hnojivo s označením ES. Hnojiva s označením ES zařazená do tohoto seznamu jsou roztříděna do kategorií podle obsahu hlavních živin, tj. dusíku, fosforu a draslíku.

(3)

Podle článku 7 směrnice 76/116/EHS nesměly členské státy zakázat, omezovat nebo bránit uvádění na trh hnojiv označených jako „hnojivo ES“, která splňují požadavky této směrnice, z důvodu jejich složení, označení nebo balení.

(4)

Rozhodnutím Komise 2002/399/ES ze dne 24. května 2002 o vnitrostátních ustanoveních oznámených Švédským královstvím podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (2) byla udělena odchylka od směrnice 76/116/EHS a byly schváleny švédské předpisy, jimiž se zakazuje uvádět na trh Švédska hnojiva obsahující více než 100 gramů kadmia na tunu fosforu. Tato odchylka byla použitelná do 31. prosince 2005.

(5)

Směrnice 76/116/EHS ve znění pozdějších předpisů byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (3).

(6)

V čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2003/2003 se stanoví, že odchylky od článku 7 směrnice 76/116/EHS udělené Komisí podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy se považují za odchylky od článku 5 uvedeného nařízení a jsou nadále platné bez ohledu na vstup uvedeného nařízení v platnost.

(7)

V 15. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2003/2003 se uvádí, že se Komise bude zabývat otázkou nezáměrného obsahu kadmia v minerálních hnojivech a podle potřeby vypracuje návrh nařízení, který předloží Evropskému parlamentu a Radě.

(8)

Na přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech se pracuje.

(9)

Švédsko přistoupilo k Evropské unii dne 1. ledna 1995. V aktu o přistoupení (4) jsou stanovena přechodná opatření týkající se použití kadmia a jeho uvádění na trh v tomto státě. V čl. 112 odst. 1 se stanoví, že po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze XII uvedeného aktu nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Švédsko. Článek 112 a bod 4 přílohy XII aktu o přistoupení stanoví, že článek 7 směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, se před 1. lednem 1999 nevztahuje na Švédsko a že ustanovení směrnice 76/116/EHS budou do 31. prosince 1998 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.

(10)

Článek 2 aktu o přistoupení stanoví, že „ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu“. Článek 168 aktu o přistoupení stanoví, že „nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 (nyní článku 249) Smlouvy o ES (…), není-li v seznamu v příloze XIX nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta“.

(11)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/97/ES (5) byla změněna směrnice 76/116/EHS, pokud jde o uvádění hnojiv obsahujících kadmium na trh v Rakousku, Finsku a Švédsku. V článku 1 se mimo jiné stanoví, že Švédsko může zakázat, aby byla na jeho území uváděna na trh hnojiva obsahující kadmium v koncentracích vyšších, než které byly ke dni přistoupení stanoveny na vnitrostátní úrovni, a že tato odchylka je použitelná od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2001.

(12)

Dne 7. prosince 2001 Švédské království oznámilo stávající vnitrostátní právní předpisy, jež se odchylují od ustanovení směrnice 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv. Po důkladném zvážení bylo rozhodnutím 2002/399/ES povoleno prodloužení odchylky od směrnice 76/116/EHS až do 31. prosince 2005.

(13)

„Nařízení o chemických látkách (zákazy týkající se manipulace, dovozu a vývozu)“ (1998:944) (6) obsahuje ustanovení týkající se mimo jiné maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech, včetně hnojiv s označením ES. V oddíle 3 odstavci 3 uvedeného nařízení se stanoví, že hnojiva čísel 25.10, 28.09, 28.35, 31.03 a 31.05 celního sazebníku obsahující více než 100 gramů kadmia na tunu fosforu nesmějí být nabízena k prodeji ani šířena.

(14)

Ustanovení o maximálním přípustném obsahu kadmia v hnojivech jsou v platnosti od roku 1985 po přijetí „nařízení o kadmiu“ (1985:839). „Nařízení o chemických látkách“ (1998:944) kodifikuje různá ustanovení týkající se ochrany životního prostředí, včetně ustanovení obsažených v „nařízení o kadmiu“ (1985:839).

(15)

Dopisem ze dne 29. června 2005 oznámilo Švédské království Komisi, že hodlá v souladu s čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES uplatňovat vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech i po 1. lednu 2006. Švédské orgány žádají o prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/399/ES.

(16)

Dopisem ze dne 29. července 2005 Komise informovala švédské orgány, že obdržela oznámení podle čl. 95 odst. 4 a že šestiměsíční lhůta pro její zkoumání podle čl. 95 odst. 6 započala dnem 30. června 2005, tj. dnem následujícím po dni obdržení oznámení.

(17)

Dopisem ze dne 10. srpna 2005 Komise informovala ostatní členské státy o žádosti, kterou obdržela od Švédska. Komise rovněž zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (7) oznámení o této žádosti s cílem informovat další zainteresované strany o vnitrostátních předpisech, které si Švédsko hodlá ponechat.

(18)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 Smlouvy stanoví, že pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.

(19)

Cílem oznámení předloženého švédskými orgány dne 29. června 2005 je získat schválení prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/399/ES na období po 31. prosinci 2005. Uvedené rozhodnutí umožňuje Švédsku ponechat v účinnosti vnitrostátní předpisy, které jsou neslučitelné s ustanoveními týkajícími se složení hnojiv s označením ES, která jsou obsažena v nařízení (ES) č. 2003/2003.

(20)

Jak je uvedeno výše, členské státy nesmějí podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 omezovat uvádění hnojiv s označením ES na trh z důvodu jejich složení; v ustanoveních o složení se však nestanoví žádná limitní hodnota pro obsah kadmia. To znamená, že podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 mohou být hnojiva s označením ES, která vyhovují požadavkům uvedeného nařízení, uváděna na trh bez ohledu na svůj obsah kadmia.

(21)

Za těchto okolností je zřejmé, že vnitrostátní předpisy oznámené Švédskem jsou svým zákazem uvádět na trh hnojiva s označením ES s obsahem kadmia vyšším než 100 gramů na tunu fosforu více omezující než ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003.

(22)

Uvedené vnitrostátní předpisy oznámené švédskými orgány byly přijaty v roce 1985, tedy před přistoupením Švédska k Evropské unii. Jak bylo uvedeno výše, v aktu o přistoupení se stanoví přechodná opatření umožňující Švédsku nadále používat po dobu čtyř let vlastní vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech pro výrobky upravené směrnicí 76/116/EHS. Směrnicí 98/97/ES bylo Švédsku povoleno nadále používat výše uvedené vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2001. Rozhodnutím 2002/399/ES byla platnost odchylky prodloužena do prosince 2005.

(23)

V souladu s požadavkem čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení oznámilo Švédsko Komisi přesné znění vnitrostátních předpisů přijatých před přistoupením k Evropské unii, které si Švédsko hodlá ponechat, a svoji žádost doplnilo vysvětlením důvodů, které podle jeho názoru ponechání těchto předpisů ospravedlňují.

(24)

Důvody sdělené švédskými orgány jsou totožné s důvody, které již byly předloženy v minulosti a které Komisi vedly k udělení odchylky do 31. prosince 2005 prostřednictvím rozhodnutí 2002/399/ES. Toto období bylo uděleno na základě předpokladu, že do konce roku 2005 budou zavedeny harmonizované právní předpisy. Ačkoli práce v tomto směru probíhají, právní předpisy nebudou přijaty na úrovni Společenství před koncem roku.

(25)

Oznámení předložené Švédskem dne 29. června 2005 s cílem získat schválení k ponechání vnitrostátních předpisů odchylujících se od ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003 je tedy třeba považovat za přípustné podle čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení.

(26)

Podle článku 95 Smlouvy musí Komise zajistit, aby byly splněny všechny podmínky umožňující členskému státu využívat odchylku, kterou uvedený článek upravuje.

(27)

Komise musí zejména posoudit, zda předpisy oznámené členským státem jsou oprávněné ze závažných důvodů uvedených v článku 30 Smlouvy nebo se týkají ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(28)

Jestliže Komise považuje vnitrostátní předpisy za oprávněné, musí kromě toho podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy ověřit, zda tyto vnitrostátní předpisy neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(29)

Švédsko odůvodnilo svoji žádost potřebou chránit lidské zdraví a životní prostředí. Má se za to, že kadmium v hnojivech představuje hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví. Na podporu své žádosti Švédsko poukazuje na závěry švédské studie zveřejněné v říjnu 2000 (8), jejímž obsahem je posouzení rizik, která představují hnojiva obsahující kadmium.

(30)

Pokud jde o obecné informace o kadmiu, z dosud dostupných vědeckých údajů je možné učinit závěr, že elementární kadmium a oxid kademnatý lze obecně považovat za vážné riziko pro zdraví. Zejména oxid kademnatý byl označen za karcinogen, mutagen nebo látku toxickou pro reprodukci, kategorie 2. Panuje také všeobecná shoda v tom, že kadmium v hnojivech je jednoznačně nejdůležitějším zdrojem, z něhož se kadmium dostává do půdy a do potravního řetězce.

(31)

Co se týče kadmia v hnojivech, lze nejdůležitější informace vyplývající z posouzení rizik provedeného Švédskem shrnout takto:

(32)

Je zřejmé, že tyto závěry se vztahují na specifickou situaci švédských půd a rovněž na klimatické podmínky, které ve Švédsku převládají.

(33)

Závěrem lze říci, že z posouzení rizik provedeného Švédskem vyplývá, že pokud by byla povolena hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než jaký je v současné době povolen, vedlo by to:

(34)

Posouzení rizik předložené švédskými orgány bylo provedeno v souladu s postupy a metodikami stanovenými na úrovni Společenství, u nichž se má za to, že zajišťují vysoký stupeň spolehlivosti získaných údajů.

(35)

Komise zkoumala informace obsažené v uvedeném posouzení rizik již v souvislosti s rozhodnutím 2002/399/ES, kterým bylo Švédsku povoleno ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2005.

(36)

V roce 2005 neposkytlo Švédsko žádné další vědecké a technické údaje. Proces kumulace je pomalý a v tříletém období se nijak výrazně nemění. Proto lze vycházet z toho, že situace je podobná jako v roce 2002.

(37)

Platnost údajů, které Švédsko poskytlo, je potvrzena následujícím vědeckým základem, který byl použit jako východisko při přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech:

Dokud nebude dokončeno všeobecné posouzení rizika kadmia a oxidu kademnatého, jakož i případné návazné práce v oblasti opatření ke snižování rizik, návrh Komise týkající se kadmia v hnojivech se odkládá.

(38)

Na základě žádosti Švédska Komise opětovně prozkoumala vědeckou dokumentaci, a dospěla proto k názoru, že švédské orgány prokázaly, že hnojiva obsahující kadmium představují rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, a že vnitrostátní předpisy oznámené švédskými orgány, jejichž cílem je minimalizovat expozici životního prostředí ve Švédsku hnojivům obsahujícím kadmium, jsou oprávněné.

(39)

Podle čl. 95 odst. 6 musí Komise prověřit, zda zamýšlená opatření neslouží jako prostředek svévolné diskriminace. Podle rozhodnutí Soudního dvora vyloučení svévolné diskriminace znamená, že vnitrostátní omezení obchodu nemohou být použita takovým způsobem, aby vedla k diskriminaci zboží pocházejícího z jiných členských států.

(40)

Zamýšlené vnitrostátní předpisy jsou všeobecné a platí stejnou měrou pro domácí i dovážená fosforečná hnojiva s označením ES. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důkaz, že by mohly být použity jako prostředek svévolné diskriminace hospodářských subjektů ve Společenství.

(41)

Více omezující vnitrostátní opatření upravující složení hnojiv s označením ES, která se odchylují od ustanovení příslušné směrnice Společenství, jsou obvykle překážkou obchodu. Výrobky, které mohou být legálně uváděny na trh v ostatních státech Společenství, nemohou být uváděny na trh dotyčného členského státu. Účelem principu zakotveného v čl. 95 odst. 6 je zabránit tomu, aby vnitrostátní předpisy, které jsou založeny na kritériích podle odstavců 4 a 5, byly používány bez opodstatnění a ve skutečnosti představovaly ekonomická opatření bránící dovozu výrobků z jiných členských států s cílem nepřímo chránit domácí produkci.

(42)

Jak již bylo uvedeno, z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví existují obavy z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách. Z toho tedy vyplývá, že cílem ponechání vnitrostátních předpisů je ochrana životního prostředí a lidského zdraví, a nikoli vytváření zastřených překážek obchodu.

(43)

Tuto podmínku nelze vykládat tak, že zakazuje schválení jakýchkoli vnitrostátních opatření, která by mohla mít vliv na vytváření vnitřního trhu. Ve skutečnosti je každé vnitrostátní opatření, které se odchyluje od harmonizačního opatření určeného k vytváření a fungování vnitřního trhu, v podstatě opatřením, které může vnitřní trh ovlivnit. Komise chce zachovat užitečný postup pro stanovení odchylek podle článku 95 Smlouvy o ES, a je tedy toho názoru, že v souvislosti s čl. 95 odst. 6 je třeba narušováním fungování vnitřního trhu rozumět působení, které je neúměrné sledovanému cíli.

(44)

S ohledem na rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, která vyplývají z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách ve Švédsku, a s přihlédnutím k tomu, že,

Komise je toho názoru, že v tomto stadiu přezkoumání nic nenasvědčuje tomu, že by uvedené vnitrostátní předpisy byly narušením fungování vnitřního trhu, které je neúměrné sledovaným cílům.

(45)

Období, na něž se odchylka uděluje, by mělo být dostatečné k tomu, aby Komise mohla navrhnout právní předpis týkající se kadmia v hnojivech na úrovni Společenství a aby Rada a Evropský parlament mohly tento předpis přijmout. Aby se neprojevily důsledky možných zpoždění během interinstitucionálního projednávání, mělo by toto rozhodnutí platit až do doby, kdy bude harmonizované opatření použitelné na úrovni EU.

(46)

Na základě výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že žádost Švédského království o ponechání si vnitrostátních předpisů, které jsou více omezující než ustanovení směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, předložená dne 29. června 2005, je přípustná.

(47)

Komise navíc shledává, že uvedené vnitrostátní předpisy:

Z tohoto důvodu dospěla Komise k názoru, že mohou být schváleny,

17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/25

(1)

Ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (1) se stanovily požadavky, které musí hnojiva splňovat, aby mohla být uváděna na trh s označením „hnojivo ES“.

(2)

V příloze I směrnice 76/116/EHS byla stanovena označení typu a příslušné požadavky, např. pokud jde o složení, které musí splňovat každé hnojivo s označením ES. Hnojiva s označením ES zařazená do tohoto seznamu jsou roztříděna do kategorií podle obsahu hlavních živin, tj. dusíku, fosforu a draslíku.

(3)

Podle článku 7 směrnice 76/116/EHS nesměly členské státy zakázat, omezovat nebo bránit uvádění na trh hnojiv označených jako „hnojivo ES“, která splňují požadavky této směrnice, z důvodu jejich složení, označení nebo balení.

(4)

Rozhodnutím Komise 2002/398/ES ze dne 24. května 2002 o vnitrostátních ustanoveních oznámených Finskou republikou podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (2) byla udělena odchylka od směrnice 76/116/EHS a byly schváleny finské předpisy, jimiž se zakazuje uvádět na trh Finska fosforečná minerální hnojiva s obsahem kadmia vyšším než 50 mg na kg fosforu. Tato odchylka byla použitelná do 31. prosince 2005.

(5)

Směrnice 76/116/EHS ve znění pozdějších předpisů byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (3).

(6)

V čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2003/2003 se stanoví, že odchylky od článku 7 směrnice 76/116/EHS udělené Komisí podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy se považují za odchylky od článku 5 uvedeného nařízení a jsou nadále platné bez ohledu na vstup uvedeného nařízení v platnost.

(7)

V 15. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2003/2003 se uvádí, že se Komise bude zabývat otázkou nezáměrného obsahu kadmia v minerálních hnojivech a podle potřeby vypracuje návrh nařízení, který předloží Evropskému parlamentu a Radě.

(8)

Na přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech se pracuje.

(9)

Finsko přistoupilo k Evropské unii dne 1. ledna 1995. V aktu o přistoupení (4) jsou stanovena přechodná opatření týkající se použití kadmia a jeho uvádění na trh v tomto státě. V čl. 84 odst. 1 se stanoví, že po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze X uvedeného aktu nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Finsko. Článek 84 a bod 2 přílohy X aktu o přistoupení stanoví, že článek 7 směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, se před 1. lednem 1999 nevztahuje na Finsko a že ustanovení směrnice 76/116/EHS budou do 31. prosince 1998 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.

(10)

Článek 2 aktu o přistoupení stanoví, že „ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu“. Článek 168 aktu o přistoupení stanoví, že „nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 (nyní článku 249) Smlouvy o ES (...), není-li v seznamu v příloze XIX nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta“.

(11)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/97/ES (5) byla změněna směrnice 76/116/EHS, pokud jde o uvádění hnojiv obsahujících kadmium na trh v Rakousku, Finsku a Švédsku. V článku 1 se mimo jiné stanoví, že Finsko může zakázat, aby byla na jeho území uváděna na trh hnojiva obsahující kadmium v koncentracích vyšších, než které byly ke dni přistoupení stanoveny na vnitrostátní úrovni, a že tato odchylka je použitelná od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2001.

(12)

Dne 7. prosince 2001 Finská republika oznámila stávající vnitrostátní právní předpisy, jež se odchylují od ustanovení směrnice 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv. Po důkladném zvážení bylo rozhodnutím 2002/398/ES povoleno prodloužení odchylky od směrnice 76/116/EHS až do 31. prosince 2005.

(13)

V rozhodnutí Ministerstva zemědělství a lesnictví Finska č. 45/1994 ze dne 21. ledna 1994 o hnojivech (6) se mimo jiné stanoví limitní hodnota pro obsah kadmia v hnojivech, včetně hnojiv s označením ES. Podle oddílu 3 je ve Finsku zakázáno uvádět na trh fosforečná minerální hnojiva s obsahem kadmia vyšším než 50 mg na kg fosforu.

(14)

Dopisem ze dne 7. června 2005 oznámila Finská republika Komisi, že hodlá v souladu s čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES uplatňovat vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech i po 1. lednu 2006. Finské orgány žádají o prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/398/ES.

(15)

Dopisem ze dne 30. června 2005 Komise informovala finské orgány, že obdržela oznámení podle čl. 95 odst. 4 a že šestiměsíční lhůta pro její zkoumání podle čl. 95 odst. 6 započala dnem 8. června 2005, tj. dnem následujícím po dni obdržení oznámení.

(16)

Dopisem ze dne 10. srpna 2005 Komise informovala ostatní členské státy o žádosti, kterou obdržela od Finska. Komise rovněž zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (7) oznámení o této žádosti s cílem informovat další zainteresované strany o vnitrostátních předpisech, které si Finsko hodlá ponechat.

(17)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 Smlouvy stanoví, že pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.

(18)

Cílem oznámení předloženého finskými orgány dne 7. června 2005 je získat schválení prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/398/ES na období po 31. prosinci 2005. Uvedené rozhodnutí umožňuje Finsku ponechat v účinnosti vnitrostátní předpisy, které jsou neslučitelné s ustanoveními týkajícími se složení hnojiv s označením ES, která jsou obsažena v nařízení (ES) č. 2003/2003.

(19)

Jak je uvedeno výše, členské státy nesmějí podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 omezovat uvádění hnojiv s označením ES na trh z důvodu jejich složení; v ustanoveních o složení se však nestanoví žádná limitní hodnota pro obsah kadmia. To znamená, že podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 mohou být hnojiva s označením ES, která vyhovují požadavkům uvedeného nařízení, uváděna na trh bez ohledu na svůj obsah kadmia.

(20)

Za těchto okolností je zřejmé, že vnitrostátní předpisy oznámené Finskem jsou svým zákazem uvádět na trh fosforečná minerální hnojiva s označením ES s obsahem kadmia vyšším než 50 mg na kg fosforu více omezující než ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003.

(21)

Uvedené vnitrostátní předpisy oznámené finskými orgány byly přijaty před přistoupením Finska k Evropské unii. Jak bylo uvedeno výše, v aktu o přistoupení se stanoví přechodná opatření umožňující Finsku nadále používat po dobu čtyř let vlastní vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech pro výrobky upravené směrnicí 76/116/EHS. Směrnicí 98/97/ES bylo Finsku povoleno nadále používat výše uvedené vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2001. Rozhodnutím 2002/398/ES byla platnost odchylky prodloužena do prosince 2005.

(22)

V souladu s požadavkem čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení oznámilo Finsko Komisi přesné znění vnitrostátních předpisů přijatých před přistoupením k Evropské unii, které si Finsko hodlá ponechat, a svoji žádost doplnilo vysvětlením důvodů, které podle jeho názoru ponechání těchto předpisů ospravedlňují.

(23)

Důvody sdělené finskými orgány jsou totožné s důvody, které již byly předloženy v minulosti a které Komisi vedly k udělení odchylky do 31. prosince 2005 prostřednictvím rozhodnutí 2002/398/ES. Toto období bylo uděleno na základě předpokladu, že do konce roku 2005 budou zavedeny harmonizované právní předpisy. Ačkoli práce v tomto směru probíhají, právní předpisy nebudou přijaty na úrovni Společenství před koncem roku.

(24)

Oznámení předložené Finskem dne 7. června 2005 s cílem získat schválení k ponechání vnitrostátních předpisů odchylujících se od ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003 je tedy třeba považovat za přípustné podle čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení.

(25)

Podle článku 95 Smlouvy musí Komise zajistit, aby byly splněny všechny podmínky umožňující členskému státu využívat odchylku, kterou uvedený článek upravuje.

(26)

Komise musí zejména posoudit, zda předpisy oznámené členským státem jsou oprávněné ze závažných důvodů uvedených v článku 30 Smlouvy nebo se týkají ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(27)

Jestliže Komise považuje vnitrostátní předpisy za oprávněné, musí kromě toho podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy ověřit, zda tyto vnitrostátní předpisy neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(28)

Finsko odůvodnilo svoji žádost potřebou chránit lidské zdraví a životní prostředí. Má se za to, že kadmium v hnojivech představuje hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví. Na podporu své žádosti Finsko poukazuje na závěry finské studie zveřejněné v dubnu 2000 (8), jejímž obsahem je posouzení rizik, která představují hnojiva obsahující kadmium.

(29)

Pokud jde o obecné informace o kadmiu, z dosud dostupných vědeckých údajů je možné učinit závěr, že elementární kadmium a oxid kademnatý lze obecně považovat za vážné riziko pro zdraví. Zejména oxid kademnatý byl označen za karcinogen, mutagen nebo látku toxickou pro reprodukci, kategorie 2. Panuje také všeobecná shoda v tom, že kadmium v hnojivech je jednoznačně nejdůležitějším zdrojem, z něhož se kadmium dostává do půdy a do potravního řetězce.

(30)

Co se týče kadmia v hnojivech, lze nejdůležitější informace vyplývající z posouzení rizik provedeného Finskem shrnout takto:

(31)

Je zřejmé, že tyto závěry se vztahují na specifickou situaci finských půd a rovněž na klimatické podmínky, které ve Finsku převládají.

(32)

Závěrem lze říci, že z posouzení rizik provedeného Finskem vyplývá, že současné koncentrace kadmia v zemědělských půdách ve Finsku představují riziko pro půdní organismy a že vyluhování kadmia ze zemědělských půd ohrožuje vodní prostředí. Podle Finska z posouzení rizik rovněž vyplývá, že v důsledku současné celkové expozice finské populace kadmiu existuje riziko nepříznivých účinků na zdraví. Zatímco průměrný příjem kadmia ze samotných potravin nepředstavuje ve Finsku riziko, některé skupiny populace jsou ohroženy v důsledku vysokého dietárního příjmu, zvýšeného vstřebávání a/nebo kouření.

(33)

Posouzení rizik předložené finskými orgány bylo provedeno v souladu s postupy a metodikami stanovenými na úrovni Společenství, u nichž se má za to, že zajišťují vysoký stupeň spolehlivosti získaných údajů.

(34)

Komise zkoumala informace obsažené v uvedeném posouzení rizik již v souvislosti s rozhodnutím 2002/398/ES, kterým bylo Finsku povoleno ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2005.

(35)

V roce 2005 neposkytlo Finsko žádné další vědecké a technické údaje. Proces kumulace je pomalý a v tříletém období se nijak výrazně nemění. Proto lze vycházet z toho, že situace je podobná jako v roce 2002.

(36)

Platnost údajů, které Finsko poskytlo, je potvrzena následujícím vědeckým základem, který byl použit jako východisko při přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech:

Dokud nebude dokončeno všeobecné posouzení rizika kadmia a oxidu kademnatého, jakož i případné návazné práce v oblasti opatření ke snižování rizik, návrh Komise týkající se kadmia v hnojivech se odkládá.

(37)

Na základě žádosti Finska Komise opětovně prozkoumala vědeckou dokumentaci, a dospěla proto k názoru, že finské orgány prokázaly, že hnojiva obsahující kadmium představují rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, a že vnitrostátní předpisy oznámené finskými orgány, jejichž cílem je minimalizovat expozici životního prostředí ve Finsku hnojivům obsahujícím kadmium, jsou oprávněné.

(38)

Podle čl. 95 odst. 6 musí Komise prověřit, zda zamýšlená opatření neslouží jako prostředek svévolné diskriminace. Podle rozhodnutí Soudního dvora vyloučení svévolné diskriminace znamená, že vnitrostátní omezení obchodu nemohou být použita takovým způsobem, aby vedla k diskriminaci zboží pocházejícího z jiných členských států.

(39)

Zamýšlené vnitrostátní předpisy jsou všeobecné a platí stejnou měrou pro domácí i dovážená fosforečná hnojiva s označením ES. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důkaz, že by mohly být použity jako prostředek svévolné diskriminace hospodářských subjektů ve Společenství.

(40)

Více omezující vnitrostátní opatření upravující složení hnojiv s označením ES, která se odchylují od ustanovení příslušné směrnice Společenství, jsou obvykle překážkou obchodu. Výrobky, které mohou být legálně uváděny na trh v ostatních státech Společenství, nemohou být uváděny na trh dotyčného členského státu. Účelem principu zakotveného v čl. 95 odst. 6 je zabránit tomu, aby vnitrostátní předpisy, které jsou založeny na kritériích podle odstavců 4 a 5, byly používány bez opodstatnění a ve skutečnosti představovaly ekonomická opatření bránící dovozu výrobků z jiných členských států s cílem nepřímo chránit domácí produkci.

(41)

Jak již bylo uvedeno, z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví existují obavy z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách. Z toho tedy vyplývá, že cílem ponechání vnitrostátních předpisů je ochrana životního prostředí a lidského zdraví, a nikoli vytváření zastřených překážek obchodu.

(42)

Tuto podmínku nelze vykládat tak, že zakazuje schválení jakýchkoli vnitrostátních opatření, která by mohla mít vliv na vytváření vnitřního trhu. Ve skutečnosti je každé vnitrostátní opatření, které se odchyluje od harmonizačního opatření určeného k vytváření a fungování vnitřního trhu, v podstatě opatřením, které může vnitřní trh ovlivnit. Komise chce zachovat užitečný postup pro stanovení odchylek podle článku 95 Smlouvy o ES, a je tedy toho názoru, že v souvislosti s čl. 95 odst. 6 je třeba narušováním fungování vnitřního trhu rozumět působení, které je neúměrné sledovanému cíli.

(43)

S ohledem na rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, která vyplývají z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách ve Finsku, a s přihlédnutím k tomu, že:

Komise je toho názoru, že v tomto stadiu přezkoumání nic nenasvědčuje tomu, že by uvedené vnitrostátní předpisy byly narušením fungování vnitřního trhu, které je neúměrné sledovaným cílům.

(44)

Období, na něž se odchylka uděluje, by mělo být dostatečné k tomu, aby Komise mohla navrhnout právní předpis týkající se kadmia v hnojivech na úrovni Společenství a aby Rada a Evropský parlament mohly tento předpis přijmout. Aby se neprojevily důsledky možných zpoždění během interinstitucionálního projednávání, mělo by toto rozhodnutí platit až do doby, kdy bude harmonizované opatření použitelné na úrovni EU.

(45)

Na základě výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že žádost Finské republiky o ponechání si vnitrostátních předpisů, které jsou více omezující než ustanovení směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, předložená dne 7. června 2005, je přípustná.

(46)

Komise navíc shledává, že uvedené vnitrostátní předpisy:

Z tohoto důvodu dospěla Komise k názoru, že mohou být schváleny,

17.5.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 129/31

(1)

Ve směrnici Rady 76/116/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv (1) se stanovily požadavky, které musí hnojiva splňovat, aby mohla být uváděna na trh s označením „hnojivo ES“.

(2)

V příloze I směrnice 76/116/EHS byla stanovena označení typu a příslušné požadavky, např. pokud jde o složení, které musí splňovat každé hnojivo s označením ES. Hnojiva s označením ES zařazená do tohoto seznamu jsou roztříděna do kategorií podle obsahu hlavních živin, tj. dusíku, fosforu a draslíku.

(3)

Podle článku 7 směrnice 76/116/EHS nesměly členské státy zakázat, omezovat nebo bránit uvádění na trh hnojiv označených jako „hnojivo ES“, která splňují požadavky této směrnice, z důvodu jejich složení, označení nebo balení.

(4)

Rozhodnutím Komise 2002/366/ES ze dne 15. května 2002 o vnitrostátních ustanoveních oznámených Rakouskou republikou podle čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES týkajících se maximálního přípustného obsahu kadmia v hnojivech (2) byla udělena odchylka od směrnice 76/116/EHS a byly schváleny rakouské předpisy, jimiž se zakazuje uvádět na trh Rakouska fosforečná minerální hnojiva (obsahující 5 % P2O5 nebo více) s obsahem kadmia vyšším než 75 mg na kg P2O5. Tato odchylka byla použitelná do 31. prosince 2005.

(5)

Směrnice 76/116/EHS ve znění pozdějších předpisů byla nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (3).

(6)

V čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 2003/2003 se stanoví, že odchylky od článku 7 směrnice 76/116/EHS udělené Komisí podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy se považují za odchylky od článku 5 uvedeného nařízení a jsou nadále platné bez ohledu na vstup uvedeného nařízení v platnost.

(7)

V 15. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 2003/2003 se uvádí, že se Komise bude zabývat otázkou nezáměrného obsahu kadmia v minerálních hnojivech a podle potřeby vypracuje návrh nařízení, který předloží Evropskému parlamentu a Radě.

(8)

Na přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech se pracuje.

(9)

Rakousko přistoupilo k Evropské unii dne 1. ledna 1995. V aktu o přistoupení (4) jsou stanovena přechodná opatření týkající se použití kadmia a jeho uvádění na trh v tomto státě. V čl. 69 odst. 1 se stanoví, že po dobu čtyř let ode dne přistoupení se ustanovení uvedená v příloze VIII uvedeného aktu nevztahují v souladu s uvedenou přílohou a s výhradou podmínek v ní stanovených na Rakousko. Článek 69 a bod 4 přílohy VIII aktu o přistoupení stanoví, že článek 7 směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, se před 1. lednem 1999 nevztahuje na Rakousko a že ustanovení směrnice 76/116/EHS budou do 31. prosince 1998 přezkoumána v souladu s postupy Společenství.

(10)

Článek 2 aktu o přistoupení stanoví, že „ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu“. Článek 168 aktu o přistoupení stanoví, že „nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 (nyní článku 249) Smlouvy o ES (...), není-li v seznamu v příloze XIX nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta“.

(11)

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/97/ES (5) byla změněna směrnice 76/116/EHS, pokud jde o uvádění hnojiv obsahujících kadmium na trh v Rakousku, Finsku a Švédsku. V článku 1 se mimo jiné stanoví, že Rakousko může zakázat, aby byla na jeho území uváděna na trh hnojiva obsahující kadmium v koncentracích vyšších, než které byly ke dni přistoupení stanoveny na vnitrostátní úrovni, a že tato odchylka je použitelná od 1. ledna 1999 do 31. prosince 2001.

(12)

Dne 16. listopadu 2001 Rakouská republika oznámila stávající vnitrostátní právní předpisy, jež se odchylují od ustanovení směrnice 76/116/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hnojiv. Po důkladném zvážení bylo rozhodnutím 2002/366/ES povoleno prodloužení odchylky od směrnice 76/116/EHS až do 31. prosince 2005.

(13)

V rakouském nařízení o hnojivech (6) z roku 2004 se mimo jiné stanoví limitní hodnota pro obsah kadmia v hnojivech, včetně hnojiv s označením ES. Podle čl. 2 odst. 4 ve spojení s přílohou 2 oddílem 2 je v Rakousku zakázáno uvádět na trh fosforečná minerální hnojiva (obsahující 5 % P2O5 nebo více) s obsahem kadmia vyšším než 75 mg na kg P2O5.

(14)

Ustanovení o maximálním přípustném obsahu kadmia v hnojivech jsou v platnosti od roku 1985, kdy byla stanovena limitní hodnota 120 mg na kg P2O5. Současná hodnota 75 mg na kg P2O5 byla zavedena rakouským nařízením o hnojivech z roku 1994 (7), které bylo následně zrušeno nařízením o hnojivech z roku 2004 s cílem přizpůsobit právní předpisy nařízení (ES) č. 2003/2003. Ustanovení týkající se kadmia v hnojivech nebyla změněna.

(15)

Dopisem ze dne 14. června 2005 oznámila Rakouská republika Komisi, že hodlá v souladu s čl. 95 odst. 4 Smlouvy o ES uplatňovat vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech i po 1. lednu 2006. Rakouské orgány žádají o prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/366/ES.

(16)

Dopisem ze dne 30. června 2005 Komise informovala rakouské orgány, že obdržela oznámení podle čl. 95 odst. 4 a že šestiměsíční lhůta pro její zkoumání podle čl. 95 odst. 6 započala dnem 15. června 2005, tj. dnem následujícím po dni obdržení oznámení.

(17)

Dopisem ze dne 10. srpna 2005 Komise informovala ostatní členské státy o žádosti, kterou obdržela od Rakouska. Komise rovněž zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie  (8) oznámení o této žádosti s cílem informovat další zainteresované strany o vnitrostátních předpisech, které si Rakousko hodlá ponechat.

(18)

Ustanovení čl. 95 odst. 4 Smlouvy stanoví, že pokládá-li členský stát poté, co Rada nebo Komise přijaly harmonizační opatření, za nezbytné ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy ze závažných důvodů uvedených v článku 30 nebo vnitrostátní předpisy týkající se ochrany životního nebo pracovního prostředí, oznámí je Komisi spolu s důvody pro jejich ponechání.

(19)

Cílem oznámení předloženého rakouskými orgány dne 7. června 2005 je získat schválení prodloužení stávající odchylky stanovené rozhodnutím 2002/366/ES na období po 31. prosinci 2005. Uvedené rozhodnutí umožňuje Rakousku ponechat v účinnosti vnitrostátní předpisy, které jsou neslučitelné s ustanoveními týkajícími se složení hnojiv s označením ES, která jsou obsažena v nařízení (ES) č. 2003/2003.

(20)

Jak je uvedeno výše, členské státy nesmějí podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 omezovat uvádění hnojiv s označením ES na trh z důvodu jejich složení; v ustanoveních o složení se však nestanoví žádná limitní hodnota pro obsah kadmia. To znamená, že podle článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 mohou být hnojiva s označením ES, která vyhovují požadavkům uvedeného nařízení, uváděna na trh bez ohledu na svůj obsah kadmia.

(21)

Za těchto okolností je zřejmé, že vnitrostátní předpisy oznámené Rakouskem jsou svým zákazem uvádět na trh fosforečná minerální hnojiva s označením ES s obsahem kadmia vyšším než 75 mg na kg P2O5 více omezující než ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003.

(22)

Uvedené vnitrostátní předpisy oznámené rakouskými orgány byly přijaty před přistoupením Rakouska k Evropské unii. Jak bylo uvedeno výše, v aktu o přistoupení se stanoví přechodná opatření umožňující Rakousku nadále používat po dobu čtyř let vlastní vnitrostátní předpisy týkající se obsahu kadmia v hnojivech pro výrobky upravené směrnicí 76/116/EHS. Směrnicí 98/97/ES bylo Rakousku povoleno nadále používat výše uvedené vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2001. Rozhodnutím 2002/366/ES byla platnost odchylky prodloužena do prosince 2005.

(23)

V souladu s požadavkem čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení oznámilo Rakousko Komisi přesné znění vnitrostátních předpisů přijatých před přistoupením k Evropské unii, které si Rakousko hodlá ponechat, a svoji žádost doplnilo vysvětlením důvodů, které podle jeho názoru ponechání těchto předpisů ospravedlňují.

(24)

Důvody sdělené rakouskými orgány jsou totožné s důvody, které již byly předloženy v minulosti a které Komisi vedly k udělení odchylky do 31. prosince 2005 prostřednictvím rozhodnutí 2002/366/ES. Toto období bylo uděleno na základě předpokladu, že do konce roku 2005 budou zavedeny harmonizované právní předpisy. Ačkoli práce v tomto směru probíhají, právní předpisy nebudou přijaty na úrovni Společenství před koncem roku.

(25)

Oznámení předložené Rakouskem dne 14. června 2005 s cílem získat schválení k ponechání vnitrostátních předpisů odchylujících se od ustanovení nařízení (ES) č. 2003/2003 je tedy třeba považovat za přípustné podle čl. 95 odst. 4 vykládaného ve smyslu článků 2 a 168 aktu o přistoupení.

(26)

Podle článku 95 Smlouvy musí Komise zajistit, aby byly splněny všechny podmínky umožňující členskému státu využívat odchylku, kterou uvedený článek upravuje.

(27)

Komise musí zejména posoudit, zda předpisy oznámené členským státem jsou oprávněné ze závažných důvodů uvedených v článku 30 Smlouvy nebo se týkají ochrany životního nebo pracovního prostředí.

(28)

Jestliže Komise považuje vnitrostátní předpisy za oprávněné, musí kromě toho podle čl. 95 odst. 6 Smlouvy ověřit, zda tyto vnitrostátní předpisy neslouží jako prostředek svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy a nenarušují fungování vnitřního trhu.

(29)

Rakousko odůvodnilo svoji žádost potřebou chránit lidské zdraví a životní prostředí. Má se za to, že kadmium v hnojivech představuje hrozbu pro životní prostředí a lidské zdraví. Na podporu své žádosti Rakousko poukazuje na závěry rakouské studie zveřejněné v říjnu 2000 (9), jejímž obsahem je posouzení rizik, která představují hnojiva obsahující kadmium.

(30)

Pokud jde o obecné informace o kadmiu, z dosud dostupných vědeckých údajů je možné učinit závěr, že elementární kadmium a oxid kademnatý lze obecně považovat za vážné riziko pro zdraví. Zejména oxid kademnatý byl označen za karcinogen, mutagen nebo látku toxickou pro reprodukci, kategorie 2. Panuje také všeobecná shoda v tom, že kadmium v hnojivech je jednoznačně nejdůležitějším zdrojem, z něhož se kadmium dostává do půdy a do potravního řetězce.

(31)

Co se týče kadmia v hnojivech, lze nejdůležitější informace vyplývající z posouzení rizik provedeného Rakouskem shrnout takto:

(32)

Je zřejmé, že tyto závěry se vztahují na specifickou situaci rakouských půd a rovněž na klimatické podmínky, které v Rakousku převládají.

(33)

Závěrem lze říci, že z posouzení rizik provedeného Rakouskem vyplývá, že hodnota PEC (predicted environmental concentration, předpokládaná koncentrace v životním prostředí) kadmia z minerálních hnojiv v Rakousku překračuje hodnotu PNEC (11) (predicted no effect concentration, předpokládaná koncentrace bez účinku) u vod ve většině zkoumaných regionů. To platí rovněž pro půdy v 5 % z 52 rakouských zemědělských oblastí, použijí-li se disponibilní hodnoty pro živé organismy. Podle názoru rakouských orgánů to znamená, že podle metodiky Evropského společenství pro posuzování rizik tato látka vzbuzuje obavy a je třeba učinit další kroky.

(34)

Posouzení rizik předložené rakouskými orgány bylo provedeno v souladu s postupy a metodikami stanovenými na úrovni Společenství, u nichž se má za to, že zajišťují vysoký stupeň spolehlivosti získaných údajů.

(35)

Komise zkoumala informace obsažené v uvedeném posouzení rizik již v souvislosti s rozhodnutím 2002/366/ES, kterým bylo Rakousku povoleno ponechat si vlastní vnitrostátní předpisy do 31. prosince 2005.

(36)

V roce 2005 neposkytlo Rakousko žádné další vědecké a technické údaje. Proces kumulace je pomalý a v tříletém období se nijak výrazně nemění. Proto lze vycházet z toho, že situace je podobná jako v roce 2002.

(37)

Platnost údajů, které Rakousko poskytlo, je potvrzena následujícím vědeckým základem, který byl použit jako východisko při přípravě návrhu Komise týkajícího se kadmia v hnojivech:

Dokud nebude dokončeno všeobecné posouzení rizika kadmia a oxidu kademnatého, jakož i případné návazné práce v oblasti opatření ke snižování rizik, návrh Komise týkající se kadmia v hnojivech se odkládá.

(38)

Na základě žádosti Rakouska Komise opětovně prozkoumala vědeckou dokumentaci, a dospěla proto k názoru, že rakouské orgány prokázaly, že hnojiva obsahující kadmium představují rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, a že vnitrostátní předpisy oznámené rakouskými orgány, jejichž cílem je minimalizovat expozici životního prostředí v Rakousku hnojivům obsahujícím kadmium, jsou oprávněné.

(39)

Podle čl. 95 odst. 6 musí Komise prověřit, zda zamýšlená opatření neslouží jako prostředek svévolné diskriminace. Podle rozhodnutí Soudního dvora vyloučení svévolné diskriminace znamená, že vnitrostátní omezení obchodu nemohou být použita takovým způsobem, aby vedla k diskriminaci zboží pocházejícího z jiných členských států.

(40)

Zamýšlené vnitrostátní předpisy jsou všeobecné a platí stejnou měrou pro domácí i dovážená fosforečná hnojiva s označením ES. Z toho vyplývá, že neexistuje žádný důkaz, že by mohly být použity jako prostředek svévolné diskriminace hospodářských subjektů ve Společenství.

(41)

Více omezující vnitrostátní opatření upravující složení hnojiv s označením ES, která se odchylují od ustanovení příslušné směrnice Společenství, jsou obvykle překážkou obchodu. Výrobky, které mohou být legálně uváděny na trh v ostatních státech Společenství, nemohou být uváděny na trh dotyčného členského státu. Účelem principu zakotveného v čl. 95 odst. 6 je zabránit tomu, aby vnitrostátní předpisy, které jsou založeny na kritériích podle odstavců 4 a 5, byly používány bez opodstatnění a ve skutečnosti představovaly ekonomická opatření bránící dovozu výrobků z jiných členských států s cílem nepřímo chránit domácí produkci.

(42)

Jak již bylo uvedeno, z hlediska ochrany životního prostředí a lidského zdraví existují obavy z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách. Z toho tedy vyplývá, že cílem ponechání vnitrostátních předpisů je ochrana životního prostředí a lidského zdraví, a nikoli vytváření zastřených překážek obchodu.

(43)

Tuto podmínku nelze vykládat tak, že zakazuje schválení jakýchkoli vnitrostátních opatření, která by mohla mít vliv na vytváření vnitřního trhu. Ve skutečnosti je každé vnitrostátní opatření, které se odchyluje od harmonizačního opatření určeného k vytváření a fungování vnitřního trhu, v podstatě opatřením, které může vnitřní trh ovlivnit. Komise chce zachovat užitečný postup pro stanovení odchylek podle článku 95 Smlouvy o ES, a je tedy toho názoru, že v souvislosti s čl. 95 odst. 6 je třeba narušováním fungování vnitřního trhu rozumět působení, které je neúměrné sledovanému cíli.

(44)

S ohledem na rizika pro životní prostředí a lidské zdraví, která vyplývají z používání hnojiv s obsahem kadmia na půdách v Rakousku, a s přihlédnutím k tomu, že:

Komise je toho názoru, že v tomto stadiu přezkoumání nic nenasvědčuje tomu, že by uvedené vnitrostátní předpisy byly narušením fungování vnitřního trhu, které je neúměrné sledovaným cílům.

(45)

Období, na něž se odchylka uděluje, by mělo být dostatečné k tomu, aby Komise mohla navrhnout právní předpis týkající se kadmia v hnojivech na úrovni Společenství a aby Rada a Evropský parlament mohly tento předpis přijmout. Aby se neprojevily důsledky možných zpoždění během interinstitucionálního projednávání, mělo by toto rozhodnutí platit až do doby, kdy bude harmonizované opatření použitelné na úrovni EU.

(46)

Na základě výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že žádost Rakouské republiky o ponechání si vnitrostátních předpisů, které jsou více omezující než ustanovení směrnice 76/116/EHS, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, předložená dne 14. června 2005, je přípustná.

(47)

Komise navíc shledává, že uvedené vnitrostátní předpisy:

Z tohoto důvodu dospěla Komise k názoru, že mohou být schváleny,